Činnost Výboru pro záležitosti Evropské unie v roce 2005

(od začátku 5. funkčního období do 31. 12. 2005)

Po senátních volbách v roce 2004 pracoval 11členný výbor pod vedením senátora Luďka Sefziga. Výbor stanovil, že v 5. funkčním období bude mít čtyři místopředsedy. Zvoleni byli senátorky Alena Gajdůšková, Ludmila Müllerová, Helena Rögnerová a senátor Jiří Oberfalzer. Ověřovateli výboru byli zvoleni senátoři Alena Gajdůšková, Eduard Matykiewicz a Alena Venhodová.

I v pátém funkčním období pokračovala praxe, kdy jednotliví členové výboru zpracovávají konkrétní oblasti práv a politik EU dle jednotlivých hlav Smlouvy o Evropském společenství.

Výbor těsnou většinou navrhl vytvoření Podvýboru pro konkurenceschopnost, vzdělávání a mládež. Senát však zřízení tohoto podvýboru zamítl z důvodu možného průlomu do hlavního portfólia Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Ve sledovaném období se výbor sešel na 31 schůzi, kde projednal:

  • ~ 26 návrhů zákonů, z nichž
    • 12 doporučil Senátu PČR schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,
    • 9 doporučil vrátit s pozměňovacími návrhy,
    • 2 zamítl,
    • u 2 zákonů nebylo přijato usnesení a byl pořízen pouze záznam z jednání,
    • u 1 zákona výbor doporučil Senátu přijmout vyjádření;
  • ~ 8 mezinárodních smluv - u všech výbor doporučil dát souhlas s jejich ratifikací;
  • ~ 25 návrhů legislativních aktů, z nichž
    • 18 vzal na vědomí,
    • u 7 přijal doporučení k vyjádření Senátu PČR;
  • ~ 27 návrhů komunikačních dokumentů, z nichž
    • 20 vzal na vědomí,
    • u 7 přijal doporučení k vyjádření Senátu PČR;
  • 2 dokumenty mezivládní spolupráce, které výbor vzal na vědomí;
  • test principu subsidiarity na tzv. třetím železničním balíčku.

Možnost požádat věcně příslušný výbor Senátu o stanovisko k projednávanému dokumentu EU využil výbor v 11 případech - 4x Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, 3x Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, 2x Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, 1x Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a 1x Stálou komisi Senátu pro rozvoj venkova.

Pravidelnou součástí schůzí výboru se stalo rozhodování (na doporučení předsedy výboru), které z doručených návrhů legislativních aktů a komunikačních dokumentů bude výbor projednávat, a které vezme bez projednání na vědomí. V roce 2005 výbor rozhodl o projednání 53 dokumentů EU (18 návrhů legislativních aktů, 33 komunikačních dokumentů a 2 dokumenty mezivládní spolupráce).

V rámci jednání výbor vyslechl:

  • informaci lucemburského velvyslance J.E. Pierre-Louise Lorenze o prioritách lucemburského předsednictví EU;
  • informace Ministerstva zahraničních věcí ČR
    • k návrhu evropského rozhodnutí Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro evropské rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady;
    • k přípravě postoje vlády na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22.-23. března 2005, ve dnech 16.-17. června 2005 a ve dnech 21.-22. listopadu 2005;
    • o výsledcích neformální schůzky k Finanční perspektivě na léta 2007 - 2013;
  • informaci ke kontrole principu subsidiarity Senátem PČR vč. příspěvku VEU na XXXIV. Konferenci zvláštních orgánů pro evropské záležitosti (COSAC) k předběžné kontrole principu subsidiarity
  • vystoupení vedoucího zastoupení Evropské komise v ČR pana Christiana Bourgina na téma Lisabonské strategie EU a Ústavní smlouva EU;
  • vystoupení komisaře EU pro sociální politiku a zaměstnanost Vladimíra Špidly na aktuální témata;
  • informaci britské velvyslankyně J.E. Lindy Duffieldové o prioritách britského předsednictví EU;
  • informaci poslance Evropského parlamentu Richarda Falbra o průběhu projednávání návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká určitých aspektů úpravy pracovní doby v Evropském parlamentu a informace zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí o zohlednění stanoviska výboru k tomuto návrhu směrnice Vládou ČR při projednávání v orgánech EU;
  • informaci senátora Josefa Vaculíka o Evropsko-středomořském partnerství;
  • informaci guvernéra České národní banky o přistoupení ČR k eurozóně;
  • informaci národního zástupce ČR Pavla Zemana o činnost Eurojustu a možnosti parlamentní kontroly;
  • informaci vedoucího Národní jednotky ČR Milana Vonáška o činnosti Europolu;
  • vystoupení velvyslance Spojených států amerických J.E. Williama Cabanisse o roli USA v transatlantických vztazích;
  • informace odboru informování o Evropské unii Úřadu vlády:
    • o komunikační strategii vlády ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu;
    • o realizace koncepce informování o evropských záležitostech v ČR;
  • informace stálé zástupkyně Kanceláře Senátu v Bruselu Hany Daňkové
    • k aktuálním otázkám;
    • k plánu legislativní činnosti Evropské komise na rok 2005.

V roce 2005 výbor přijal:

  • delegaci Výboru pro integraci do Evropské unie Velkého národního shromáždění Turecké republiky v čele s předsedou výboru pana Yasarem Yakisem,
  • delegaci Výboru pro mezinárodní vztahy a evropské záležitosti Národního shromáždění Republiky Slovinsko vedené předsedou výboru panem Jožefem Jerajem,
  • delegaci Výboru pro evropské záležitosti Parlamentu Irska vedenou předsedou panem Johnem Deasym,
  • delegaci Výboru pro evropské záležitosti Seimu Lotyšské republiky vedené místopředsedou výboru D. Rasnacsem,
  • delegaci výboru pro evropské záležitosti Seimu Litevské republiky vedené místopředsedou Seimu panem Vydasem Gedvilasem,
  • poslance Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu.

Členové výboru jednali s předsedou Senátu Parlamentu Rumunska Nicolae V?c?roiu, se státním tajemníkem pro evropské záležitosti Belgického království Didierem Donfutem a se členem Evropské komise odpovědného za hospodářské a měnové věci Joaquínem Almuniyou. Přijali i studenty Univerzity College London a účastníky studijní cesty organizované Evropským centrem Bádenska-Virtemberska. Kromě toho se členové výboru účastnili oficiálních přijetí na úrovni předsedy a místopředsedů Senátu.

Výbor uspořádal veřejné slyšení k Zelené knize „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“. Slyšení se zúčastnili zástupci nevládních organizací, odborné i širší zainteresované veřejnosti. Mezi přednášejícími, kteří posléze spolu se senátory a veřejností debatovali o opatřeních, kterými by Česká republika a Evropská unie měly reagovat na pokles porodnosti, stárnutí populace a další strukturální změny, byli přední čeští odborníci: prof. Jitka Rychtaříková (Přírodovědecká fakulta UK), PhDr. Vojtěch Belling (Vysoká škola finanční a správní), PhDr. Jaroslav Šturma (Filosofická fakulta UK), Ing. Jan Koucký (Pedagogická fakulta UK), Mgr. Petr Wija (Ministerstvo práce a sociálních věcí) a Ing. Marek Loužek (Centrum pro ekonomiku a politiku). V návaznosti na toto veřejné slyšení přijalo plénum Senátu na doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie usnesení, ve kterém je akcentována potřeba realizace důchodové reformy a zároveň je připomínán význam rodiny pro mezigenerační solidaritu. V souladu s principem subsidiarity však musí být dle usnesení Senátu rozhodnutí o dělbě rolí v rodině stejně jako sladění pracovního a rodinného života a volba vhodných prostředků péče o děti ponechána na autonomním rozhodnutí každé rodiny - neměla by být předmětem ani vnitrostátní ani evropské regulace.

Ve spolupráci v Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice připravil výbor diskusi na téma „Lisabonská strategie“ za účasti místopředsedy vlády ČR pro ekonomiku Ing. Martina Jahna, člena Teamu Europe prof. Jeana Monneta, prof. Ing. Luďka Urbana, CSc. z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitele Zahraničního odboru Hospodářské komory a člena Hospodářského a sociálního výboru EU Ing. Ivana Voleše.

Se Society for Human Resources uspořádal výbor seminář „Jak zvýšit výkonnost a konkurenceschopnost - zaměstnanecké výhody, inspirace, motivace a celoživotní učení“ a diskusi na téma „Moderní systémy řízení jako významný faktor ovlivňující úspěšnost a konkurenceschopnost“.

Výbor se s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM podílel na přípravě konference „Evropské občanství - přínos, nebo prázdný pojem?“.

Výbor se rovněž spolu s The Ameracan Community Association podílel na pořádání diskuse na téma „Transatlantická spolupráce“.

Výbor uskutečnil 6 zahraničních cest - do Rakouska, Belgie, Srbska a Černé Hory, Moldavska (společná cesta s Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny), Dánska a na Slovensko. Cílem cest bylo zejména navázání osobních kontaktů se zástupci partnerských parlamentních výborů a výměna názorů na současné problémy EU. Při cestě do Srbska a Černé Hory a do Moldavska se jednání soustřeďovala i na bilaterální vztahy v kontextu vývoje evropské integrace (podpora ČR při přibližování těchto zemí k EU, nabídka českých zkušeností z přípravy na vstup do EU, úloha parlamentu v procesu přibližování k EU) a na relevantní aktuální otázky. V Belgii se členové delegace prostřednictvím zástupců zvolených za ČR seznámili s činností některých evropských institucí.

Mimo to, se členové výboru zúčastnili:

  • semináře o česko-saské spolupráci v Drážďanech, SRN;
  • parlamentního setkání k Lisabonské strategii v Bruselu, Belgie;
  • semináře o severní dimenzi EU v Oulu, Finsko;
  • konference k zvláštním orgánům COSAC v Lucemburku, Lucembursko;
  • konference o parlamentní kontrole vlády v Budapešti, Maďarsko;
  • veřejného slyšení o ekonomické migraci v Bruselu, Belgie;
  • konference o demografickém stárnutí v Bruselu, Belgie;
  • konference o finančních službách v Bruselu, Belgie;
  • společného zasedání s Evropským parlamentem ke kontrole soudů a policie v Bruselu, Belgie;
  • konference o spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti v Londýně, Velká Británie;
  • konference o subsidiaritě v Haagu, Nizozemí;
  • konference o subsidiaritě v Londýně, Velká Británie.

Rovněž v roce 2005 se uskutečnila dvě pravidelná zasedání COSAC v jarním i podzimním termínu. V průběhu jarního zasedání COSAC 16. - 18. května 2005 v Lucemburku, jehož se zúčastnily místopředsedkyně Výboru pro záležitosti EU PaedDr. Alena Gajdůšková a Ing. Helena Rögnerová, se předmětem jednání stala lisabonská strategie, spolupráce parlamentů v kontrole evropského rozpočtu, role národních parlamentů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, a v neposlední řadě také test dodržování principu subsidiarity realizovaný na tzv. třetím železničním balíčku.

Toto téma zůstalo navýsost aktuálním i v následujícím období. Předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig společně se zástupci britského Parlamentu a nizozemských Generálních stavů navrhl, aby národní parlamenty začaly kontrolovat soulad navržených legislativních aktů Evropské unie s principem subsidiarity. Právě touto cestou, kdy je výslovně posuzována efektivita přijetí nové regulace na evropské úrovni, lze přiblížit Evropskou unii veřejnosti. Vychází se tak vstříc přání občanů, kteří v běžném životě narážejí na nadbytek domácích i evropských předpisů a s tím spojenou byrokracii.

Během podzimního zasedání Konference evropských výborů parlamentů (COSAC) 9. - 11. října 2005 v Londýně se tato britsko-česko-nizozemská iniciativa setkala s pozitivním ohlasem. V roce 2006 bude uveden v život nový mechanismus kontroly dodržování principu subsidiarity a proporcionality v evropských nařízeních, směrnicích a dalších aktech. Vše bude probíhat při plném respektu k odlišným národním tradicím parlamentní kontroly s tím, že zákonodárné sbory členských států budou mít k provedení šetření šestitýdenní lhůtu, kterou pro komunikaci mezi zákonodárnou mocí a exekutivou v evropských věcech již dnes využívají. Parlamenty se budou navíc vzájemně informovat prostřednictvím elektronické databáze IPEX. O svém postoji následně zpraví Evropskou komisi a další orgány Evropské unie. K dalším tématům podzimního zasedání COSAC náležela i parlamentní kontrola společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, hodnocení dopadů přijetí evropské legislativy a úsilí britského předsednictví o otevření legislativních jednání Rady širší veřejnosti.