Činnost Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku v roce 2004

Výbor se během poslední části funkčního období sešel na 15 řádných schůzích. Po odchodu jedné senátorky do Evropského parlamentu měl pouze 9 členů. V rámci výboru pracovaly dva podvýbory, pro rodinnou politiku a pro rovnoprávné uplatnění občanů se zdravotním postižením.

V roce 2004 nabyly účinnost následující zákony projednávané VZSP:

  • o uznávání odborné kvalifikace v rámci EU – V souhlase s dalšími výbory VZSP doporučil zákon schválit v postoupeném znění.
  • o získávání a uznávání kvalifikace lékařů - V souhlase s dalšími výbory VZSP doporučil zákon schválit v postoupeném znění.
  • o získávání a uznávání kvalifikace nelékařských povolání ve zdravotnictví – Při projednávání zazněly výhrady k nové úpravě kvalifikačních podmínek u zdravotních sester, k nesouladu s právem EU, k rozsahu zákona a podzákonných norem i k nedostatečné provázanosti se školskými zákony. Výhrady byly natolik závažné, že byl podán i návrh na zamítnutí. Na závěr výbor doporučil upravit zákon přijetím pozměňujících návrhů. Pozměňující návrhy předložily i další dva senátní výbory. Na schůzi Senátu ale nebyl přijat žádný z navržených závěrů. Po uplynutí marné lhůty a po podpisu prezidentem zákon proto vstoupil v platnost ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.
  • o péči o zdraví lidu, o péči v nestátních zdravotnických zařízeních , o vysokých školách, o správních poplatcích – Výbor přijal pozměňující návrhy upravující podmínky studia v cizím jazyce. Senát vrátil zákon s pozměňujícími návrhy a tato verze byla v konečné fázi schválena i v Poslanecké sněmovně.
  • o nestátních zdravotnických zařízeních - Na plénu Senátu byl přijat pozměňující návrh předsedy VZSP, kterým se tento zákon dává do souladu se zákonem o daních.
  • o péči o zdraví lidu (poslanecká iniciativa) – Ve VZSP ale i dalších výborech a na plénu Senátu byla vedena rozsáhlá rozprava a vzneseny pozměňující návrhy upravující rozsah a využití zdravotnických registrů. Po vrácení do Poslanecké sněmovny byla schválena senátní verze. Tento závěr sněmovna potvrdila i poté, co byl zákon vrácen prezidentem.
  • o návykových látkách - Vzhledem k technickému charakteru novely Senát schválil stanovisko nezabývat se.
  • o zdravotnických prostředcích
  • o péči o zdraví lidu, o matrikách, o veřejném zdravotním pojištění – Výbor navrhl předlohu umožňující anonymní porody zamítnout z důvodu nevhodného vymezení okruhu žen, kterých by se tato úprava měla týkat. Návrh na zamítnutí přijal i Ústavně-právní výbor, třetí z výborů doporučil schválení. Plénum Senátu přijalo usnesení schvalující zákon v postoupeném znění.
  • o Všeobecné zdravotní pojišťovně – K předloženému znění novely zaznělo jak na VZSP, tak později i na plánu Senátu, mnoho výhrad a pozmn. návrhů. Za nejzávažnější byla vzata změna v přerozdělování pojištění mezi zdravotními pojišťovnami, u níž nebyly jasné ekonomické dopady. Výbor jednání přerušil, proběhlo několik pracovních schůzek k systému přerozdělování pojistného. Na další schůzi výboru byly přejaty pozmn. návrhy, se kterým byl zákon vrácen Poslanecké sněmovně a posléze i definitivně vstoupil v platnost.
  • o státní sociální podpoře – řešící hmotné zabezpečení osob, které mají být poručníky a dále podmínky pobytu dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
  • o rodině – Výbor doporučil pozměňující návrhy měnící propočet příspěvku zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc tak, aby nedošlo k jednostrannému zvýhodnění azylových zařízení. Dále vyloučil navrženou úpravu podmínek pro umístění dětí mimo rodinu (předběžný souhlas) z důvodu rozporu s ústavními právy. Po vrácení Poslanecká sněmovna zákon nepřijala.
  • o zákonech souvisejících se zákonem o služebním poměru v bezpečnostních sborech
  • zákoník práce - harmonizační novela s právem EU. Přijaté pozměňující návrhy se týkaly rovného zacházení a sexuálního obtěžování. Dále navrhovaly zamezit řetězení pracovních poměrů na dobu určitou bez závažných důvodů.
  • o zaměstnanosti
  • o zákonech souvisejících s novelou zákona o zaměstnanosti – Na výboru byly předloženy pozmn. návrhy, které vracely úpravu týkající agentur práce do původního znění a obdobně v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení rušily navrženou změnu postavení ČSSZ. Ačkoli byly některé návrhy výborem schváleny, při konečném hlasování nebyla většinová podpora pro vrácení zákona. Pozmn. návrhy byly přijaty až na plánu Senátu, zákon vrácen a schválen v senátní verzi.
  • o službách informačních společností, ke kterému byla připojena novela zákona o zdravotní péči
  • o zrušení civilní služby
  • o daních z příjmu – Výbor projednával především část upravující společné zdanění manželů.
  • o penzijním připojištění

Projednávané mezinárodní smlouvy:

Výbor spolupořádal semináře zabývající se koncepčními návrhy. Mimo jiné návrhem reformy zdravotnictví nebo zvýšením vlivu občana na rozsah a kvalitu čerpané zdravotní péče.

Speciálnímu tématu tvorba cen u léčiv byla věnována rozprava formou kulatého stolu. Podněty veřejnosti týkající se změn zákonů a navazujících norem, které upravují ceny a úhrady potravin k lékařským účelům, daly podnět k dalšímu speciálně zaměřenému pracovnímu jednání členů výboru.

Pozornost byla upřena i k „evropským záležitostem“ – důsledkům vstupu do EU pro české zdravotnictví, výzkumu veřejného mínění o názorech Evropanů na zdravotnictví nebo informovanosti pacientů v kontextu Úmluvy o biomedicině. Na poslední téma navazovala i konference o dialogu mezi pacientem a lékařem.

Výbor projednal Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a příslušným výborům o přezkoumání směrnice EU o organizaci pracovní doby,a to především z pohledu zdravotnictví, které má speciální podmínky a důvody pro pohotovostní a přesčasovou práci.

Sociálním problémům byly věnovány tři akce s mezinárodní účastí. Dvě konference rozebíraly podmínky pro rozvoj rodin s dětmi; zabývaly se vlivem motivační personální politiky zaměřené na rodiny s dětmi, ale také chudobou, jako faktorem ovlivňujícím vývoj dítěte.

Třetí sociální seminář byl věnován starší generaci – poznávání a odstraňování jejich diskriminace.

Přehled akcí, které proběhly za spoluúčasti výboru:

  • mezinárodní seminář pro podnikatele na téma „Motivačně zaměřená personální politika v podnicích – zahraniční zkušenosti se slučitelností profesní a rodičovské role“
  • seminář „Reforma zdravotnictví“
  • kulatý stůl Průhledná pravidla tvorby cen a úhrad humánních léčiv
  • seminář na téma „Co pro zdravotní pojištění a zdravotnictví ČR znamená vstup do Evropské unie“
  • seminář „Zdravotní péče řízená občanem“
  • V. mezinárodní konference o rodinné politice na téma „Rodina z perspektivy dětí – chudoba jako objektivní a subjektivní problém“
  • prezentace výzkumu veřejného mínění „Co si Evropané myslí o zdravotnictví“
  • seminář s mezinárodní účastí na téma „Diskriminace seniorů v ČR – cesty jejího poznání a odstraňování“
  • konference „Lékař a pacient – začátek dialogu“
  • konference „Teorie a praxe informovaného souhlasu ve zdravotnictví v kontextu Úmluvy o biomedicíně a ostatních právních předpisů“
  • předávání zlatých a stříbrných plaket prof. MUDr. J. Janského

Podvýbor pro rodinnou politiku se sešel třikrát.

Ve své činnosti naplňoval především tyto hlavní cíle:

  1. sledovat a účastnit se na přípravě Národní zprávy o rodině (a z ní vycházející koncepce „prorodinné politiky“ vlády),
  2. informovat členy podvýboru o stavu práce na rekodifikaci občanského zákoníku, jehož součástí bude i rodinné právo,
  3. posuzovat Senátem projednávané návrhy zákonů z pohledu dopadů do života rodin,
  4. projednávat naplňování programových prohlášení vlády z oblasti „prorodinné politiky“,
  5. účastnit se na pořádání konferencí a seminářů, jež se zabývají problematikou rodin, a to z mnoha pohledů.

Kromě akcí pořádaných na půdě Senátu podvýbor úzce spolupracoval s příslušným odborem MPSV. Předseda podvýboru působil v koordinační skupině pro přípravu mezinárodní konference o rodině. Dobře fungovala i vazba na nevládní organizace; mezinárodní konference byly připraveny z podnětu a za spolupráce Národního centra pro rodinu.

Podvýbor pro rovnoprávné uplatnění občanů se zdravotním postižením uskutečnil ve spolupráci se společností DUHA seminář o autismu. Předsedkyně podvýboru se dále zúčastňovala akcí neziskových organizací a občanských sdružení jako je Pražská organizace vozíčkářů, Konto bariéry, Česká unie pro podporované zaměstnání, o.z. Rytmus, Liga za práva vozíčkářů, atd.

Zahraniční cesty výboru směřovaly do Rakouska a do Finska.

S rakouským ministrem pro sociální zabezpečení jednala delegace o rakouském důchodovém systému. Senátory zajímala především úloha podnikových pojišťoven, které jsou v Rakousku významnou složkou penzijního systému. Také kontrolní úloha státu nad jednotlivými druhy pojištění. Další oblast, která má s ČR společné rysy, je rakouské zdravotnictví. Předmětem jednání na spolkovém ministerstvu byly reformní změny ve financování zdravotnictví a úloha zemských fondů zdravotní péče. Během setkání s členy partnerských výborů Spolkové rady měli senátoři možnost porovnat názory zástupců jednotlivých parlamentních stran na stav, očekávaný vývoj a aktuální potřeby jednotlivých oblastí veřejných služeb.

Zdravotnictví ve Finsku a především sociální péče vychází z odlišných tradic než v zemích střední Evropy. Proto bylo velmi zajímavé porovnávat jak jejich organizační strukturu a financování i způsob, jakým jsou potřebné legislativní změny projednávány na půdě parlamentu. Uskutečnila se jednání jak s Výborem pro sociální věci a zdravotnictví a Výborem pro zaměstnanost a rovnost, tak na příslušném ministerstvu a na klíčovém místě pro důchodový systém, což je Ústav sociálního zabezpečení Kala. Při setkání s místopředsedou finského parlamentu /Eduskunta/ se hovořilo nejen o sociálních tématech, ale v obecnější poloze i o postavení a úloze malých zemí v Evropské unii.

Zpracovala: RNDr. Blanka Fotrová, tajemnice výboru