Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu v roce 2004

Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu (SKPKS - dále jen komise) byla ustavena na první schůzi Senátu dne 22. ledna 1997 a od té doby nepřetržitě pracuje již čtvrté funkční období jako jeden z důležitých orgánů Senátu. Zpočátku bylo jejím hlavním zaměřením kontrola a koordinace práce ve vztahu kancelář-senátor a naopak. Od té doby prošla komise určitým vývojem a v současné době projednává a přijímá stanoviska k mnoha problémovým okruhům s velmi specifickou náplní a činností. Její postavení a zaměření je naprosto odlišné od práce výborů a nedá se proto s nimi srovnávat. Dá se říci, že komise zde plní mimo jiné i funkci jakéhosi mostu mezi senátorským sborem a Kanceláří Senátu.

Na 1. schůzi 4. funkčního období dne 4. prosince 2002 byla usnesením Senátu č. 11 znovu zřízena Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, usnesením č. 12 byl stanoven počet členů na 11 a usnesením č. 15 bylo jmenováno toto složení komise:

Daniela Filipiová, Rostislav Harazin, Jaroslav Horák, Václav Jehlička, Adolf Jílek, Josef Pavlata, Soňa Paukrtová, Jan Rakušan, Jiří Rückl, Jaromír Volný, Jiří Zlatuška.

Na téže schůzi byl předsedou komise zvolen senátor Adolf Jílek. V tomto nezměněném složení komise setrvala a zasedala po celé 4. funkční období. Také senátor Jaroslav Horák, který byl zvolen prvním místopředsedou a senátorka Soňa Paukrtová jako místopředsedkyně, zastávali svědomitě tyto funkce po celou dobu.

Členové komise jsou členy různých výborů a je respektováno paritní zastoupení klubů.

Zatímco v ranném období Senátu řešila komise spíše problémy provázející začínající instituci, postupem času došlo k výraznému nárůstu úkolů a pravomocí. Velmi se také zvýšila četnost jednání.

Tak jako v předchozích letech, i nyní se SKPKS scházela pravidelně, zhruba v měsíčních intervalech, aby vždy aktuálně projednala všechny předložené náměty, žádosti, přehledy apod. V roce 2004 se konalo celkem 11 řádných schůzí na kterých bylo přijato celkem 159 usnesení. Projednáváno bylo průměrně 15 až 20 bodů na každé schůzi. Během roku bylo přijato 21 usnesení per rollam, zejména v období, kdy nemohla být z důvodů vytíženosti senátorů svolána řádná schůze.

Jak již bylo uvedeno, činnost a rozsah práce této komise má velmi široké spektrum. Při své činnosti vychází ze Senátem schválených úkolů SKPKS ve 4. funkčním období a z aplikace při operativním řešení problémů, které přináší život. V tomto roce komise řešila a přijímala usnesení k následujícím věcem:

  • celkem schválila 96 akcí, které se konaly v areálu Senátu (mimo to proběhlo bezpočet dalších akcí, které pořádají výbory, podvýbory, komise a funkcionáři Senátu, aniž by prošly schválením v SKPKS)
  • v průběhu roku schvalovala potřebné aktuální změny v organizačním řádu Kanceláře Senátu – v souvislosti s přijetím České republiky do EU a s rozšířením činnosti o Evropskou agendu např. schválení detašovaného pracoviště v Bruselu a rozšíření oddělení pro Evropské záležitosti o 2 pracovní místa
  • zabývala se čerpáním rozpočtových prostředků Kapitoly 303 Senát v jednotlivých čtvrtletích roku 2004, včetně čerpání výdajů na zahraniční cestovné senátorů
  • průběžně řešila zaviněné i nezaviněné škody senátorů. U zaviněných škod, které byly způsobeny ze strany senátorů, SKPKS doporučila vedoucímu Kanceláře Senátu, aby od nich byla úhrada škody požadována. Nezaviněné škody doporučila připsat k tíži rozpočtu Kanceláře Senátu. V roce 2004 bylo vyřešeno celkem 17 škodních případů. Také byly dořešeny i dlouho se vlekoucí, dosud nevyřízené škody.
  • několikrát se zabývala probíhající rekonstrukcí Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce, včetně výstavby podzemních garáží a s tím související dočasnou dislokací senátorů a pracovníků Kanceláře Senátu.
  • předseda komise se účastnil aktuálních jednání a navrhoval operativní řešení při nově se objevujících komplikacích během rekonstrukce
  • komise aktuálně udělovala souhlas vedoucímu Kanceláře Senátu na zadávání veřejných zakázek nad 5 mil ke konkrétním zakázkám (např. zadávání veřejné zakázky na dodavatele elektrické energie do Valdštejnského paláce, Feldovského domu, Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce v Praze 1)
  • zabývala se nabídkou nepotřebného majetku Ministerstva financí. Tentokrát šlo o nemovitost v kat. ú. Seč. Tuto nabídku komise vzhledem k neekonomičnosti vedoucímu Kanceláře Senátu nedoporučila využít.
  • několikrát aktuálně schvalovala úpravu provozní doby gastronomických oddělení v souvislosti s provozním režimem KS (především v souvislosti s nulovou či velmi malou přítomností senátorů a pracovníků KS v prostorách Senátu o vánočních svátcích a v době letní omezené činnosti Senátu)
  • byla průběžně informována o škodách způsobených pracovníky KS a jejich řešení škodní komisí KS
  • řešila podněty některých senátorů, ať již stížnosti na komplikované parkování v areálu Senátu, některé připomínky s zásobování a kvalitě jídel v senátorské restauraci, upozornění na špatný úklid apod.
  • schvalovala dodatky ke směrnici č. 44 Pravidla o užívání o pronajímaní prostor sídla Senátu
  • navrhla zřídit normám odpovídají bufet místo málo využívané šatny mezi Jičínským a Frýdlantským salonkem
  • dále iniciovala řešení úpravy mobiliáře Senátorské jídelny
  • prosadila dočasné přemístění S-klubu po dobu rekonstrukce Kolovratského paláce

Předseda komise se zúčastnil několika přijetí různých zahraničních delegací. Velkým přínosem byla návštěva pana Marka z Francouzského senátu, který nám předával zkušenosti s jejich PR a využíváním prostor francouzského senátu ve vztahu k veřejnosti. Na jeho pozvání se 3 členové komise včetně předsedy a vedoucí samostatného oddělení služeb pro veřejnost zúčastnili krátké, avšak velmi podnětné pracovní cesty do Paříže. Na základě poznatků získaných z této cesty byla vytvořena pracovní skupina ve složení senátorky Soni Paukrtové, senátorů Václava Jehličky, Josefa Pavlaty a Jana Rakušana.

Tato skupina zpracovává materiál, jehož výsledkem by mělo být zkvalitnění práce KS a zlepšení komunikace s veřejností, ať již odbornou nebo regionální. Cílem tohoto úsilí by mělo být zvýšení povědomí o Senátu a jeho aktivitách nejenom zákonodárných.

Závěrem konstatuji, že komise, jako orgán Senátu, je ve svém složení dělná. Chci poděkovat všem členům SKPKS za cennou práci v minulém roce. Očekávám, že i v dalším funkčním období bude komise stejně kvalitně pracovat. Čekají ji pravidelné úkoly, složitá jednání o dislokaci v souvislosti s pokračující rekonstrukcí, hledání řešení kvalitnějšího využívání prostor Senátu nejen pro vlastní práci nás senátorů a orgánů Senátu, ale především o koncepci využívání těchto historických prostor, jedněch z nejlukrativnějších v Praze, i pro veřejnost.

Adolf Jílek
předseda komise

Praha, 3. prosince 2004