Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v roce 2004

V roce 2004 Komise pokračovala ve své činnosti v oblastech legislativních návrhů, vzdělávacích, kulturních, historických a politických témat zejména podle závěrů obsažených v memorandu z mezinárodní konference „Týden zahraničních Čechů“ konané ve dnech 28. září až 4. října 2003 v Praze.

Memorandum je současně tématickým podkladem a těžištěm další strategie vzájemných vztahů a komunikace zahraničních Čechů s Českou republikou. Závěry a doporučení z konference byly Komisí zaslány ke stanovisku předsedovi vlády a všem příslušným ministerstvům, kterým výše uvedená tématika příslušela. V rámci Senátu byl dokument postoupen s žádostí o společné jednání ve věci výborům Senátu.

Komise obdržela v průběhu roku 2004 stanoviska ministerstev a na svých zasedáních následně projednala zprávu k memorandu premiéra vlády Vladimíra Špidly, ministryně zdravotnictví Marie Součkové, ministra obrany Miroslava Kostelky, ministra financí Bohuslava Sobotky, ministra vnitra Stanislava Grosse, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha a ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody.

Na žádost komise adresovanou předsedům výborů Senátu 10. prosince 2003 byly body memoranda zařazeny a projednány v roce 2004 Ústavně-právním výborem a Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Závěry jednání jsou obsaženy v zápise výborů č. 39, č. 18 a usnesení č. 108.

Komise se sešla na sedmi pravidelných schůzích za účasti řady členů jejího poradního orgánu Konzultativní rady a výjezdním zasedání v Olomouci u příležitosti konání 22. kongresu Společnosti pro vědu a umění. Dále uspořádala mezinárodní seminář „ Volební právo a korespondenční volba“, akci „Udílení cen Společnosti pro vědu a umění Praha“, kde ocenila významné osobnosti české kultury a ve spolupráci se Společností pro kulturu a dialog K2001 pořádala výstavu „Český a Slovenský exil 20. století“.

I. LEGISLATIVNÍ ČINNOST A NÁRHY ZÁKONŮ

České státní občanství

Rezoluce z konference „Týden zahraničních Čechů“ v bodě 2. žádá, aby osobám, které byly státními občany ČR a své občanství pozbyly, nebyly kladeny žádné zákonné překážky nebo omezení při jeho znovunabytí. Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů umožňoval získat zpět české státní občanství prohlášením osobám, které jej pozbyly v období od 25. února 1948 do 28. března 1990. Na Komisi se v průběhu roku, stejně jako v minulých letech, obrátila také osobně celá řada zahraničních Čechů s žádostí o pomoc při zpětném získání českého státního občanství. Zejména se jedná o občany, kteří opustili ČR v době nesvobody, ale české občanství jim bylo odňato ze zákona až po tomto období, nabytím občanství země jejich působnosti.

V září letošního roku možnost získat zpět české občanství prohlášením podle platného znění zákona č. 193/1999 Sb. zcela skončila.

Po zkušenostech s administrativní náročností úkonů pro úřady a přípravu podkladů žadateli se doba do konečného termínu nyní jeví krátká. Řada krajanů nemohla z objektivních důvodů ve stanoveném termínu získat zpět své původní občanství. Komise proto připravila a předložila již v lednu letošního roku jako senátní iniciativu návrh novely zákona č. 193/1999 Sb. Novela prodlužovala termín znovu nabývání občanství pro občany v období do 21. srpna 1997 a vypouštěla časové omezení možnosti podání prohlášení. Návrh novely byl Ústavně-právním výborem rozšířen o část, která hovořila pouze o nutnosti odchodu do ciziny nejpozději v termínu do 31. prosince 1989. Tento návrh byl také přijat plénem Senátu dne 18. března 2004 usnesením č. 355. Vláda přijala v dubnu stanovisko, ve kterém přijetí návrhu novely zákona nedoporučila. Poslanecká sněmovna projednala návrh Senátu na své 31. schůzi dne 5. května 2004, kde většinou hlasů však senátní návrh v hlasování č. 74 zamítla.

Z podnětu místopředsedy Komise senátora Jaroslava Šuly zahájili zástupci komise další jednání o nápravě právního stavu opětovného získání občanství pro zahraniční Čechy. V červenci letošního roku byl členy Komise, po projednání a doporučení, podán redukovaný návrh novely zákona 193/1999 Sb., obsahující pouze vypuštění termínu omezujícího možnost podání prohlášení o zpětném získání občanství. Návrh je nyní výbory postoupen ke schválení plénu Senátu.

Volební právo v zahraničí

Zákony v oblasti volebního práva umožňují účast na volbách českým občanům v zahraničí pouze do Parlamentu ČR. Do Poslanecké sněmovny mohou volit jen prezenční formou na zastupitelských úřadech, do Senátu jen prezenčně přímo na území České republiky. Přijatá forma je pro zahraniční občany časově náročná a spojena s často neúměrnými ekonomickými náklady. V zemích tisíce kilometrových vzdáleností k zastupitelskému úřadu účast na volbách pro značnou část zahraničních občanů reálně prakticky vylučují. Komise po odborných konzultacích a analýze volebních podmínek jiných států považuje za vhodné řešení odstranění bariér naplňování aktivního volebního práva zahraničních občanů, formou korespondenční volby. V únoru 2004 uspořádala Komise v Senátu mezinárodní seminář „Volební právo a korespondenční volba“. Na odborné prezentaci zkušeností a právních forem aplikace korespondenční volby se spolupodíleli zástupci Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Poděkování patří zejména také zastupitelským úřadům USA a Rakouska. V červenci byl Komisí projednán a senátním a poslaneckým klubům předložen k připomínkování první návrh novely volebního zákona obsahující návrh korespondenční volby pro občany v zahraničí. Podle připomínek, z důvodu respektování rovného postavení voličů, byl následně doplněn o možnost způsobu korespondenční volby současně i pro občany na území ČR. Dále v diskuzi i další senátoři podpořili nový senátní návrh s tím, že by forma korespondenční volby mohla pomoci zvýšit účast voličů ve volbách a doufají, že tato forma volby bude schválena již pro volby v roce 2006. Do legislativního procesu byl návrh zařazen v listopadu 2004. Vůli znovu analyzovat možnost korespondenční volby prezentovalo prostřednictvím svých zástupců na jednání a z podnětu komise již v roce 2003 také Ministerstvo vnitra ČR. Dne 20. října 2004 toto ministerstvo předložilo vládě návrh věcného záměru nového „volebního kodexu“ obsahující záměr korespondenční volby. Kodex však byl vrácen k dopracování bez stanovení termínu jeho dalšího předložení. Členové Komise považují za žádoucí umožnění formy korespondenční volby pro občany nejpozději v parlamentních volbách v roce 2006.

Zákon o válečných hrobech a pohřebních místech

V průběhu roku 2004 byl Parlamentem ČR projednán a schválen vládní návrh zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. Zákon zahrnuje oblast úpravy práva týkající se bodu 2 rezoluce „Týdne zahraničních Čechů“, ve kterém je požadováno, aby příslušné státní instituce vyjádřili důstojným způsobem morální uznání všem bývalým příslušníkům československých a spojeneckých armád. Komise projednala návrh zákona na své 14. schůzi a doporučila jeho přijetí. Přijatý zákon stanovuje povinnost péče o válečné hroby vlastníkům hrobů za podmínek stanovených zákonem. Při projednání zákona na plénu Senátu v únoru tohoto roku byla v rámci vystoupení předsedkyně Komise otevřena debata k formě spolupráce a podpory péče o zahraniční hroby. Ministr obrany Miroslav Kostelka uvedl, že péče o válečné hroby je řešena smlouvami, které uzavírá Ministerstvo obrany s příslušnými ministerstvy jiných států a kromě toho ministerstvo poskytuje dary do zahraničí na údržbu hrobů.

Zákon o veteránech

Z poslanecké iniciativy je ve Sněmovně Parlamentu ČR projednávána novela zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech. Při příležitosti otevření zákona v legislativním procesu byly na Komisi projednány podněty krajanů, které jsou součástí bodu 2. rezoluce „Týdne zahraničních Čechů“. Ve znění dokumentu je požadováno, aby příslušné státní instituce projevily uznání všem českým a slovenským bojovníkům proti nacistickým ozbrojeným silám, jakož i všem, kteří se stali obětí nacistického násilí v době od 4. do 12. května 1945. Komise se při zahraničních cestách setkala s válečnými veterány, kteří nemají české státní občanství a na které se nyní projednávaný zákon o válečných veteránech nevztahuje. Členem Konzultativní rady za krajany žijící na území současné Ukrajiny byl Ministerstvu obrany předán v loňském roce dopis se seznamem zahraničních vojáků z československé východní armády, kteří se dobrovolně přihlásili do čs. vojenských jednotek v SSSR, aniž by kdy předtím spatřili vlast svých předků. Předsedkyně Komise požádala ministra obrany a jejich zástupce legislativního odboru o doplnění zákona a o ocenění válečných veteránů, krajanů, nyní bez českého občanství, kteří se zasloužili o Československou a Českou republiku.

Stížnost ve věci odškodnění majetků ze Zakarpatské Ukrajiny

Na podkladě stížnosti podané Občanským sdružením Podkarpatská Rus se Komise od února roku 2003 zabývala na řadě jednání ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem financí, Kanceláří veřejného ochránce práv a Ústavně-právním výborem Senátu stavem naplnění mezinárodních dohod a odškodněním bývalých československých občanů a přesídlenců, kteří využili práva opce za majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině po jejím sjednocení s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou v roce 1945. Komise v zájmu řešení výše uvedeného případu projednala stížnost za účasti JUDr. Otakara Motejla na své 5. schůzi a přijala usnesení, ve kterém považuje dořešení oprávněných nároků vyplývajících z mezinárodní smlouvy za nezbytné a žádá ministerstvo financí, aby se zabývalo touto problematikou a předložilo návrh legislativního a časového řešení problému. Dále proběhlo společné jednání dne 26. února 2004, kde Komise konstatovala, že na základě podkladů Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva financí je Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek souvisejících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou platná a není naplněna. Dále požádala obě příslušná ministerstva o předložení legislativního návrhu řešení odškodnění a požádala Veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla, aby do 30. září 2004 předložil Stálé komisi zprávu o stavu řešení výše uvedeného případu. Kancelář veřejného ochránce práv předala komisi zprávu „Náhrady za nemovitý majetek zanechaný na Zakarpatské Ukrajině po jejím připojení k Ukrajinské sovětské socialistické republice po roce 1945“ v říjnu 2004. Závěry analýzy zpracované k výkladu a přímé aplikovatelnosti Protokolu považují závazek za platný a oprávněné osoby, mají možnost se dovolávat práva na odškodnění. Komise zařadila projednání výsledků zprávy na 20. schůzi, kde především poděkovala Veřejnému ochránci práv za zpracování a předložení stanoviska k výše uvedenému případu a dále usnesením č. 40 doporučila vytvořit pracovní skupinu, která by se věnovala přípravě nové legislativní úpravy ve smyslů závěrů Veřejného ochránce práv.

II. KULTURNÍ VZTAHY

Spolupráce s nevládními krajanskými organizacemi

Komise realizovala v roce 2004 korespondenční kontakt s více než sto nevládními organizacemi zahraničních Čechů z 35 zemí. Jejich spolková činnost se soustředí především na udržování historických a kulturních tradic, českého jazyka nebo vědeckou a kulturní výměnu a spolupráci. Komise spolu s Odborem kulturních a krajanských vztahů Ministerstva zahraničních vztahů ČR usiluje v rámci svých kompetencí o podporu jejich činnosti.

Velkého významu ve vědecké a kulturní oblasti, nad rámec činnosti samotné krajanské sféry, dosáhla Společnost pro vědy a umění (dále SVU), založená v roce 1958. V současnosti má více než dva tisíce členů působících v 25 zemí. V září 2004 uspořádala SVU 22. konferenci ve spolupráci s Universitou Palackého v Olomouci se zadáním hlavního tématu „Morava viděna z vnějšku“. Komise se jednání konference přímo zúčastnila formou výjezdního zasedání. Na své 18. schůzi Komise přijala usnesení, kterým vysoce ohodnotila její činnost. SVU Praha uděluje od roku 2003 ceny významným osobnostem české kultury. V roce 2004 Komise ve spolupráci s SVU Praha zorganizovala udílení cen v prostorách Senátu PČR, kde udělila ceny prof. RNDr. Františku Janouchovi – jaderný fyzik, Jiřímu Gruntorádovi – správce knihovny Libri Prohibity, Janu Kačerovi – divadelní režisér, Jiřímu Kratochvílovi – spisovatel, Josefu Kroftovi – spisovatel, Věře Chytilové – režisérka, prof. PhDr. Zdeňku Matějíčkovi – dětský psycholog, Josefu Sukovi – houslový virtuos.

Zástupci Komise se v červnu letošního roku účastnili XI. sletu Sokola Kanada, Československých dnů na Masaryktownu a setkali se s krajany z místních sdružení Montrealu, Ottawy a Toronta. Předmětem setkání bylo množství dotazů ze strany zahraničních Čechů zejména v oblasti zlepšení územně technických podmínek účasti ve volbách (korespondenční volba), rozšíření možnosti zpětného získání občanství a otevření tzv. “vícero občanství“ pro všechny občany ČR, neúměrně dlouho trvající soudní a administrativní řízení vydání restitučního majetku stejně jako nedořešené restituční nároky omezující práva zahraničních Čechů. Na 56. kongresu Českého a Slovenského sdružení v Kanadě byla přijata rezoluce, kterou Komise projednala na své 18. schůzi. Pozornost byla věnována zejména bodu prezentovanému na Komisi přímo předsedou sdružení panem Milošem Šuchmou ve věci udělení Masarykovy ceny členům skupiny 3.odboje bratří Mašínů.

V září proběhlo setkání v Novorossijsku se členy nového spolku „Nazdar“, který si předsevzal sjednotit krajany na severovýchodním pobřeží Černého moře, kde se nachází asi 2500 krajanů. S finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí je spolkem budováno České kulturní centrum, které by mělo zpřístupňovat českou kulturu všem občanům mnohonárodnostního Novorossijska. Zástupci Komise se na setkání s nejvyššími představiteli gubernie podíleli na projednání budoucích podmínek provozu kulturního centra. Zájem ze strany krajanů je o výměnu a spolupráci v oblasti kulturní a vzdělávací.

U příležitosti pořádání Trnavských dnů se zástupci Komise účastnili 10. výročí založení Českého Spolku na Slovensku (ČSnS) a kulturní akce „Via Bohemica“. Při setkáních s krajanskými organizacemi byla projednávána další strategie činnosti spolků, jejich spolupráce s ČR a Komisí a nové možnosti rozvoje vztahů v souvislosti s přístupem ČR k EU.

Významným partnerem zahraničních spolků jsou v ČR nevládní organizace. Komise podpořila svým usnesením projekt památníku M. R. Štefánika a T.G. Masaryka v Košicích realizovaný Československým ústavem zahraničním a stejně tak přivítala iniciativu pomoci České škole při stavbě kuchyně ve Vídni.

Podpora výuky Českého jazyka

Členy mnoha zahraničních spolků spojuje silný zájem o zachování znalosti českého jazyka. Na české základní nebo doplňkové školy provozované krajanskými organizacemi jsou ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vysíláni čeští učitelé. Přes podněty Komise na příslušná ministerstva však požadavky nadále několikanásobně převyšují současné možnosti.

Komise pokračuje ve společných akcích s Ústavem jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze v podpoře zájmu a vytváření příležitostí výuky českého jazyka. V červnu předala Komise na setkání v Senátu vysvědčení 27 zahraničním studentům. V srpnu 2004 se opakovalo setkání členů Komise a beseda se studenty jazykového kursu z 38 zemí přímo v Dobrušce. Z debaty a dotazů frekventantů je zřejmé, že se zvyšuje zájem o český jazyk v souvislosti s širší možností jejich pracovního uplatnění jak v České republice tak v zahraničí.

Náměty z různých krajanských spolků se shodují v zaměření podpory a motivace znalosti českého jazyka vytvářením více příležitostí návštěvy ČR pro mladší generaci například společnými tábory nebo festivaly krajanských tanečních souborů.

Se znalostí českého jazyka jsou pro krajany spojeny větší šance na zpětný návrat do České republiky. Velký zájem zahraničních Čechů se projevuje o pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí „Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“. Projekt umožňuje na základě výběrového řízení podle stanovených kriterií, k nimž patří i znalost českého jazyka, získání pracovního povolení a dlouhodobého pobytu pro občany z vybraných zemí (Bulharsko, Chorvatsko a Kazachstán). Komise projednala kriteria výběru zahraničních pracovníků za přítomnosti ředitele Odboru pro migraci a integraci cizinců Ministerstva práce a sociálních věcí a doporučila k lepšímu využití potenciál schopností a zájmu našich krajanů, dále zjednodušení agendy projektu a rozšíření vybraných zemí pro další etapu pilotního projektu například o Slovensko, Argentinu nebo USA.

Krajanské webové stránky

Z podnětů členů Konzultativní rady Komise a v návaznosti na výsledky jednání konference byl koncem roku 2003 Komisí iniciován vznik pracovní skupiny s cílem návrhu a realizace společných webových stránek s krajanskou tematikou. Cílem společných stránek bylo zejména zlepšit provázanost jednotlivých informačních zdrojů a umožnit přímo vzájemnou komunikaci zahraničních Čechů. Pracovní skupina se sešla třikrát v zastoupení členů Komise (předseda, místopředseda), Odboru kulturních a krajanských vztahů Ministerstva zahraničních věcí, představitelů nevládního krajanského tisku, krajanského vysílaní Českého rozhlasu, Karlovy University a zástupců členů Konzultativní rady. Postupně byla stanovena základní struktura stránek, systematický scénář, obsah domén a forma pravidelné aktualizace stránek včetně jejich ekonomického zajištění. Garančním správcem se stal Český rozhlas, redakce zahraničního vysílání. Provoz stránek byl zahájen počátkem července 2004 na adrese www.krajane.net. Stránky jsou rozděleny do několika částí, kde mají možnost krajané získat informace, jak o činnosti státních orgánů v ČR, tak také o krajanských spolcích v zahraničí. Součástí těchto stránek je chat, který umožňuje komunikaci mezi krajany navzájem. Komise obdržela k provozu společných webových stránek ze zahraničí řadu kladných ohlasů.

III. HISTORICKÁ KONTINUITA

Krajanské archivy

Bod č. 5 rezoluce vyzývá krajanské spolky o provedení kroků za účelem záchrany archivních dokumentů souvisejících s činností českých spolků a organizací v zahraničí. Komise projednala stav zajištění a péče o archiválie krajanů na své 19. schůzi za přítomnosti zástupců ministerstva vnitra a Státního ústředního archivu (dále SÚA). Zejména na počátku devadesátých let existoval velký dluh ve spolupráci České republiky v pomoci zahraničním Čechům při sběru, archivování a péči o cenné historické materiály. SÚA se proto rozhodl z vlastní iniciativy pomoci při archivování dokumentů zahraničních krajanů. Jednak jsou na požádání postupně vysíláni odborní pracovníci k přímé odborné archivaci podkladů jednotlivých krajanských organizací v zahraničí, jednak je možné zaslat archivní materiály SÚA k jejich zpracování a uložení v České republice. Péče a pomoc krajanům při uchovávání cenných archiválií v zahraničí není legislativně upravena. Ekonomické a personální možnosti SÚA neumožňují pokrytí všech požadavků na odbornou pomoc ze zahraničí. Na jednání Komise bylo přijato usnesení podle kterého v zájmu záchrany cenných historických archiválií v zahraničí připraví společně Ministerstvo vnitra, SÚA ve spolupráci se Stálou komisí jednoduchou metodiku třídění materiálů a přehled postupu získání dalších podrobných informací pro jejich uložení. Dále Komise požádala krajanské spolky o zaslání adresářů archivních fondů SÚA.

Přístup k archiváliím ze zahraničí

Od roku 1992 schválením zákona o archivnictví č. 343/1992 Sb., byly setřeny rozdíly mezi právy přístupu občanů ČR a krajanů k archivním materiálům. Také tuzemští a zahraniční badatelé mají stejné podmínky přístupu do archivů. V případě genealogických pátrání, které jsou předmětem zájmu krajanů, byl v návaznosti na novelu zákona č. 343/1992 Sb., přijat Parlamentem ČR zákon č. 499/2004 Sb. dne 30. června 2004, kde je jasně stanoven ceník za poskytování těchto služeb. Schválení uvedené novely předcházela také řada připomínek ze strany krajanských organizací, týkajících se zejména možnosti archivace zahraničních materiálů. Členové Komise se podíleli na projednání úpravy návrhu novely podle připomínek a v konečné verzi byla problémová ustanovení z novely vypuštěna. Nejen pro zahraniční Čechy se nadále nepříznivá jeví situace, kdy je možné získat historické a archivní materiály nebo genealogické podklady pouze presenčně. Stejně jako v jiných zemích by cílem do budoucna měla být databáze přístupná pro občany moderními komunikačními technologiemi.

Výstava „Český a Slovenský exil 20 století“

V březnu 2004 proběhla v prostorách Senátu prestižní výstava „Český a Slovenský exil 20. století“. Cílem projektu je zaznamenat odkaz osobností kulturního a společenského života, jež byly přímo či nepřímo nuceny opustit svou vlast a budovat si své místo v novém, často i zcela neznámém světě. Výstavu pořádala Komise ve spolupráci s předsedou Senátu PČR panem Petrem Pithartem a Společností pro kulturu a dialog K2001. Poděkování za její vzácný obsah a přípravu projekce patří zejména týmu vedenému panem Janem Kratochvílem.

IV. ODBORNÉ ANALÝZY A KONZULTACE

Stejně jako v předešlých letech se na Komisi obracely v řadě otázek výkladu a uplatnění českého práva ve vztahu k zahraničním Čechům jejich spolkové organizace a jednotlivci. V roce 2004 byl Komisí, podle žádostí, poskytnut přehled právních podkladů týkající se náhrady částečného důchodového pojištění zahraničních Čechů za odpracované období, kteří v době nesvobody museli opustit svoji vlast, ztráty občanství uzavřením sňatku s cizím státním příslušníkem v zahraničí nebo právních podmínek získání českého státního občanství pro děti zahraničních Čechů. Většina žádostí o stanoviska a právní konzultace se však opět týkala procesu zpětného nabývání českého občanství a vyřizování restitučních nároků. Opakují se stížnosti na byrokratickou zdlouhavost, nízkou míru profesionality a neúplné informace úřadů poskytované žadatelům při jednání s úřady.

Komise se zabývala také podněty krajanských organizací k činnosti zastupitelských a konzulárních úřadů. Na příkladu dlouhodoběji oslabené funkčnosti úřadu honorárního konzula ve Vancouveru, doporučila komise věnovat při výběru osob do těchto funkcí pozornost předpokladům jejich dobré spolupráce a komunikace s našimi krajany.

V. ZÁVĚR

Komise se zabývala a předložila návrhy legislativních změn a usnesení ve prospěch zlepšení podpory činností a práv zahraničních Čechů a vztahů České republiky k nim.

Lze konstatovat, že při projednávání krajanské tematiky se trvale projevuje absence ucelené koncepce komunikace ČR v této oblasti. Komise proto doporučuje zvážit zpracování tematicky strategického materiálu a systémově definovat podporu kulturního života mezi českými komunitami v zahraničí a Českou republikou.

RNDr. Jitka Seitlová, v.r.
předsedkyně Stálé komise