Činnost Organizačního výboru za rok 2004

Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu v rozsahu stanoveném jednacím řádem Senátu. Ve 4. funkčním období měl výbor 14 členů. Vedle předsedy Senátu a 4 místopředsedů Senátu byli jeho členy senátoři zvolení podle poměrného zastoupení senátorských klubů (mimo jiné předsedové senátorských klubů).

Nejdůležitějším úkolem Organizačního výboru je příprava schůzí Senátu; přičemž výbor navrhuje předsedovi Senátu jejich termín a pořad; doporučuje zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv a jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Senátu. Organizační výbor dále přikazuje návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou, mezinárodní smlouvy, žádosti prezidenta republiky, informace vlády a další návrhy k projednání příslušným výborům Senátu, v jeho kompetenci je schválení plánu zahraničních styků Senátu, schvalování přijetí zahraničních návštěv a vyslání senátorů, orgánů Senátu a delegací na zahraniční a pracovní cesty. Organizační výbor navrhuje pravidla hospodaření senátorských klubů na kalendářní rok. Každý rok projednává Státní závěrečný účet kapitoly Senát, jednou za čtvrtletí informaci vedoucího Kanceláře Senátu o čerpání prostředků na přijímání zahraničních návštěv a realizaci zahraničních cest, Jednou za 6 měsíců bere na vědomí informaci o řešení škod vzniklých na majetku Kanceláře Senátu.

Bohaté diskuse se tradičně konají v rámci schvalování Harmonogramu pravidelných akcí Senátu na každé pololetí roku. Do dubna 2004 jednal Senát v šestitýdenním cyklu, který paralelně navazoval na cyklus Poslanecké sněmovny. Již v únoru však Organizační výbor schválil nový časový harmonogram, který spočíval ve střídání 4 pracovních týdnů a 1 senátorského; tento princip jednání zůstal zachován do konce roku 2004.

Organizační výbor se v dubnu a květnu zabýval otázkou účasti senátorů na schůzích Poslanecké sněmovny při novém projednávání Senátem vrácených či zamítnutých návrhů zákonů. Reagoval tak na dopis senátora Martina Mejstříka, kterému bylo jako zpravodaji garančního výboru Senátu Poslaneckou sněmovnou znemožněno přednést zpravodajskou zprávu k Senátem zamítnutému návrhu zákona o zásluhách Edvarda Beneše, adresovaný předsedovi Senátu. Organizační výbor k této záležitosti nakonec nepřijal žádné usnesení.

Do vstupu České republiky se jako pozorovatelé účastnilo jednání Evropského parlamentu také 7 senátorů. Pro období od 1. května do 19. července 2004, tedy do doby, kdy se svých funkcí ujmou v červnu řádně zvolení poslanci Evropského parlamentu za Českou republiku, měl Parlament České republiky nominovat „prozatímní“ poslance. Organizační výbor navrhl Senátu, aby poslanci Evropského parlamentu zastupujícími Českou republiku byli senátoři a senátorky, kteří se jako pozorovatelé účastnili jednání Evropského parlamentu.

V květnu 2004 nabyla účinnost novela jednacího řádu Senátu, která vnesla změny do projednávání návrhů senátních návrhů zákonů, bezpečnostních záležitostí a zavedla novou agendu – součinnost Senátu a vlády v otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU. Organizační výbor ztratil výlučné právo doporučovat předsedovi Senátu zařadit návrhy na pořad schůze Senátu. Činit tak do budoucna může Výbor pro záležitosti Evropské unie či Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jako pověřené výbory ve věcech tzv. evropské agendy (kromě nich také skupina nejméně 17 senátorů) a dále výbor či skupina nejméně 5 senátorů v případě předložení informace o rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil ČR či pobytu sil jiných států na území ČR.

Výše zmíněnou novelou jednacího řádu získal Organizační výbor další kompetenci, která se týká projednávání senátních iniciativ, které nyní Senát projednává ve dvou čteních. Organizační výbor určuje zpravodaje pro první čtení a doporučuje Senátu, kterému výboru či výborům má být návrh zákona přikázán.

Organizační výbor je na základě Pravidel pro užívání a pronajímání prostor sídla Senátu oprávněn povolovat výjimky z těchto Pravidel. V květnu 2004 Organizační výbor povolil výjimku týkající se zahraničního spoluorganizátora akce - Evropské komise.

Na dvou červencových schůzích Organizační výbor reagoval na ustavení Euro–středomořského parlamentního shromáždění, ve kterém Parlament České republiky zastupuje stálá delegace složená ze 3 členů. Zástupcem Senátu a zároveň členem Výboru pro politické záležitosti, bezpečnost a lidská práva toho parlamentního shromáždění byl Senátem posléze zvolen senátor Luděk Sefzig.

V červenci také Organizační výbor souhlasil s návrhy předloženými Podvýborem pro státní vyznamenání na udělení nebo propůjčení státních vyznamenání a doporučil Senátu Parlamentu České republiky návrhy schválit a předložit prezidentu republiky.

V říjnu 2004 schválil na návrh vedoucího Kanceláře Senátu změnu Organizačního řádu Kanceláře Senátu týkající se zřízení detašovaného pracoviště Kanceláře Senátu v Bruselu a zvýšení počtu pracovníků Samostatného oddělení pro Evropské záležitosti.

Jelikož senátorovi Emilu Škrabišovi uplynulo čtyřleté funkční období ve funkci místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, na své poslední schůzi v roce 2004 Organizační výbor stanovil lhůtu pro podávání návrhů na tuto funkci, a to do 18. ledna 2005. Senát následně zvolil místopředsedou dozorčí rady senátora Pavla Eyberta.

Organizační výbor projednával dále závěry vzešlé z pracovních obědů a večeří předsedů a místopředsedů Senátu a Poslanecké sněmovny, které se konaly 11. února a 14. října 2004.

Za celý rok 2004 schválil Organizační výbor 138 přijetí zahraničních návštěv, 81 vyslání funkcionářů a výborů na zahraniční cesty a 64 vyslání Stálých delegací Parlamentu ČR.

V průběhu roku 2004 přijal Organizační výbor 158 usnesení, z toho 135 na celkem 30 schůzích a 23 per rollam v době mezi schůzemi.