Činnost Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu v roce 2003

Stálá komise pro práci Kanceláře Senátu (SKPKS - dále jen komise) byla ustavena na první schůzi Senátu dne 22. ledna 1997 a od té doby nepřetržitě pracuje již čtvrté funkční období jako jeden z důležitých orgánů Senátu. Zpočátku bylo jejím hlavním zaměřením kontrola a koordinace práce ve vztahu kancelář-senátor a naopak. Od té doby prošla komise určitým vývojem a v současné době projednává a přijímá stanoviska k mnoha problémovým okruhům s velmi specifickou náplní a činností. Její postavení a zaměření je naprosto odlišné od práce výborů a nedá se proto s nimi srovnávat. Dá se říci, že komise zde plní mimo jiné i funkci jakéhosi mostu mezi senátorským sborem a Kanceláří Senátu.

Na 1. schůzi 4. funkčního období dne 4. prosince 2002 byla usnesením Senátu č. 11 znovu zřízena Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, usnesením č. 12 byl stanoven počet členů na 11 a usnesením č. 15 bylo jmenováno toto složení komise:

  • Daniela Filipiová
  • Rostislav Harazin
  • Jaroslav Horák
  • Václav Jehlička
  • Adolf Jílek
  • Josef Pavlata
  • Soňa Paukrtová
  • Jan Rakušan
  • Jiří Rückl
  • Jaromír Volný
  • Jiří Zlatuška

Na téže schůzi byl předsedou komise zvolen senátor Adolf Jílek. Všichni jmenovaní senátoři jsou členy různých výborů a je respektováno paritní zastoupení klubů. Počet členů v komisi umožňuje sejít se vždy v dostatečném počtu tak, aby mohla plnit svoji roli. Na první schůzi komise dne 10. prosince 2002 byl zvolen senátor Jaroslav Horák prvním místopředsedou, místopředsedkyní pak senátorka Soňa Paukrtová.

Zatímco v prvních funkčních obdobích Senátu řešila komise spíše problémy provázející začínající instituci, postupem času došlo k výraznému nárůstu úkolů a pravomocí. Zvýšila se také četnost jednání.

Komise se v tomto roce scházela pravidelně, zhruba v měsíčních intervalech, aby vždy aktuálně projednala všechny předložené náměty, žádosti, přehledy apod. V roce 2003 se konalo celkem 14 řádných schůzí na kterých bylo přijato celkem 141 usnesení. Projednáváno bylo průměrně 15 až 20 bodů na každé schůzi. Během roku bylo přijato 7 usnesení per rollam, zejména v období, kdy nemohla být z důvodů vytíženosti senátorů svolána řádná schůze.

Jak již bylo uvedeno, činnost a rozsah práce této komise má velmi široké spektrum. Při své činnosti vychází ze Senátem schválených úkolů SKPKS ve 4. funkčním období a z aplikace při operativním řešení problémů, které přináší život. V tomto roce komise řešila a přijímala usnesení k následujícím věcem:

  • celkem schválila 84 akcí, které se konaly v areálu Senátu (mimo to proběhlo dalších cca 90 akcí, které pořádají výbory, podvýbory, komise a funkcionáři Senátu)
  • v průběhu roku schvalovala potřebné aktuální změny v organizačním řádu Kanceláře Senátu – v souvislosti s ukončením činnosti Konventu a s rozšířením činnosti o Evropskou agendu
  • zabývala se čerpáním rozpočtových prostředků Kapitoly 303 Senát v jednotlivých čtvrtletích roku 2003, včetně čerpání výdajů na zahraniční cestovné senátorů
  • průběžně řešila zaviněné i nezaviněné škody senátorů. U škod zaviněných ze strany senátorů doporučila vedoucímu Kanceláře Senátu, aby byla od nich úhrada škody požadována. V roce 2003 bylo vyřešeno celkem 39 škodních případů. V minulém roce byly dořešeny i dlouho se vlekoucí, dosud nevyřízené škody.
  • několikrát se zabývala rekonstrukcí Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce, včetně výstavby podzemních garáží a s tím související dočasnou dislokací senátorů a pracovníků Kanceláře Senátu.
  • na základě jednání vedoucího Kanceláře Senátu a předsedy komise s vedením Poslanecké sněmovny je umožněn přístup tajemníků klubů a asistentů senátorů do Poslanecké sněmovny na osobní magnetické karty
  • aktuálně udělovala souhlas vedoucímu Kanceláře Senátu na zadávání veřejných zakázek nad 5 mil ke konkrétním zakázkám (např. úklidové práce, poskytování služeb mobilního operátora, zhotovitel interiéru KP a MFP)
  • zabývala se nabídkou nepotřebného majetku Ministerstva financí. Šlo budovu ve Zbraslavi a tuto nabídku doporučila vedoucímu Kanceláře Senátu využít. Budova je v současné době využívána pro Kancelář Senátu jako depozitní sklad.
  • dále projednala a doporučila využít nabídku městské části Prahy 1 na dočasný pronájem objektu v Letenské ulici č. 5, kde je v současné době umístěna část zaměstnanců KS – k tomuto bodu podrobněji na závěr
  • několikrát aktuálně schvalovala úpravu provozní doby gastronomických oddělení v souvislosti s provozním režimem KS (především v souvislosti s nulovou či velmi malou přítomností senátorů a pracovníků KS v prostorách Senátu o vánočních svátcích a v době letní omezené činnosti Senátu)
  • byla průběžně informována o škodách způsobených pracovníky KS a jejich řešení škodní komisí KS
  • řešila podněty některých senátorů, ať již na změny názvů místností v historických prostorách areálu Senátu, nebo pracovní podmínky zaměstnanců, kteří byli dočasně, po dobu rekonstrukce, umístěni v buňkách na nádvoří
  • vyjádřila se a žádala nápravu ve věci stížností některých senátorů na služby oddělení gastronomických služeb
  • podrobně se zabývala a připomínkovala návrh novely Platového řádu Kanceláře Senátu, který se mění od 1. ledna 2004 s přechodem na 16. třídní platovou stupnici

V listopadu tohoto roku se konal oběd podávaný předsedou Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu pro Společný výbor obou komor pro služby Kanceláře parlamentu Irska. Při tomto setkání probíhala velmi živá diskuze ve velmi přátelské duchu. Padlo mnoho různých dotazů a vysvětlení jak ze strany hostů, tak hostitelů. Přítomní si při něm vzájemně předávali své poznatky a zkušenosti.

Podrobněji k problému dislokace pracovníků KS a senátorů v souvislosti s rekonstrukcí Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce:

Pan Doc. Vojta v souvislosti s rekonstrukčními pracemi na objektech Senátu používá termín „rehabilitace“, který přesněji vystihuje to, jak se s objekty při těchto opravách nakládá.

Předseda Senátu, vedoucí Kanceláře Senátu a komise se problémy s umístěním pracovníků KS a senátorů zabývala již od doby přípravy rekonstrukce. Probíhala jednání předsedy Senátu s předsedou Poslanecké sněmovny PČR pro dočasné umístění některých oddělení KS. Bohužel bez kladného výsledku. Dlouhá jednání mezi Senátem, Magistrátem a Ministerstvem kultury o možnosti využití některých prostor Pálffyho paláce pro potřeby Senátu taktéž nevedla k výsledku, a proto byly postaveny buňky (teletníky) na nádvoří Valdštejnského paláce.

Na kritiku tohoto řešení i na projednávání při schůzi Senátu si jistě všichni vzpomínáte.

Až následně došlo k dohodě s městskou částí Prahy 1 o využití části prostor v ul. Letenská č. 5 (dříve Klub architektů) a od podzimu část pracovníků, jejichž přítomnost z pracovní náplně není v blízkosti senátorů tak nutná, byla umístěna v těchto prostorách. Podotýkám, že někteří pracovníci se stěhování z buněk vehementně bránili.

Další stěhování spojené s řadou problémů nás čeká nyní, kdy je dokončena rekonstrukce Malého Fürstenberského paláce a bude zahájena přestavba jednoho křídla Kolovratského paláce.

Závěrem konstatuji, že komise, jako orgán Senátu, je ve svém složení dělná. Chci poděkovat všem členům SKPKS za cennou práci v minulém roce. Očekávám, že i v roce 2004 bude komise stejně kvalitně pracovat. Čekají nás pravidelné úkoly, složitá jednání o dislokaci v souvislosti s pokračující rekonstrukcí, hledání řešení kvalitnějšího využívání prostor Senátu nejen pro vlastní práci nás senátorů a orgánů Senátu, ale především o koncepci využívání těchto historických prostor, jedněch z nejlukrativnějších v Praze, i pro veřejnost.

Adolf Jílek
předseda komise

Praha, 31. prosince 2003