Činnost Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v roce 2003

V roce 2003 se Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (dále jen Komise) zabývala oblastí legislativních, vzdělávacích, kulturních, historických a politických témat podle cíle stanoveného statutem zřízení tohoto orgánu. Komise se sešla na třinácti pravidelných schůzích za účasti řady členů jejího poradního orgánu - Konzultativní rady. Počet členů Rady se na základě nových kontaktů Komise rozšířil v roce 2003 na 44 členů z 16 zemí.

I. LEGISLATIVNÍ ČINNOST A NÁVRHY ZÁKONŮ

České státní občanství

Zákony ČR jsou ve věci českého občanství velmi striktní. Ten, kdo požádá o občanství jiného státu, ze zákona až na několik málo výjimek české občanství ztrácí. Ztráta českého občanství při projevu vůle stát se občanem jiného státu je přísnější než u většiny států EU. Obligatorní ztrátu občanství neváže na akt požádání o jiné občanství např: Maďarsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Řecko, Švédsko, Polsko, Slovensko, Velká Británie, Švýcarsko nebo Francie. Ani z podrobného projednání na Komisi s kompetentními zástupci exekutivy není zcela jasné, proč stát za nových podmínek uvolnění pohybu občanů a otevření prostoru pro jejich uplatnění v zahraničí na striktním přístupu nadále trvá. České občanství má pro zahraniční Čechy především silný smysl symbolický, smysl společných kořenů a sounáležitosti.

V souvislosti s novelizací legislativy a na podkladě množství podnětů ze zahraničí předložila Komise usnesením č. 14 z 5. 6. 2003 návrhy změn legislativy o občanství. Tyto návrhy byly postoupeny a projednány s ministerstvem vnitra. Podle usnesení vlády č. 186 ze dne 24. 2. 2003 má být k termínu červen 2005 ministerstvem vnitra zpracována analýza právní úpravy nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, která má být podkladem pro budoucí nové zpracování koncepce státního občanství České republiky. Do doby schválení společné evropské strategie trvají zástupci ministerstva vnitra na zachování současného stavu. Komise svým usnesením č. 19 požádala vládu o urychlení zpracování analýzy. Parlamentní diskuze ke změnám principů občanství byla otevřena zástupci Komise na jednání pléna Senátu dne 7. 8. 2003.

Silnému tlaku k rozhodnutí být českým nebo slovenským občanem vystavily Čechy žijící na Slovensku zákony přijaté při rozdělení desítky let společného Československého státu. Ve snaze zmírnit dopady rozdělení bylo následně řadou novel zákonů umožněno původním českým občanům na Slovensku získat dvojí občanství. V tomto ohledu k nejvýznamnějším patřila Parlamentem ČR projednávaná novela zák. č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání českého občanství, která umožňuje některým našim občanům, kteří nyní mají v souvislosti s rozdělením ČSFR slovenské státní občanství, znovu získat občanství ČR bez ztráty slovenského. Z podnětu Klubu občanů ČR v Bratislavě se Komise zabývala podmínkami získání českého občanství dětí ze smíšených manželství, kterým v době rozdělení nebylo 18 let, a nemohly tedy projevit vlastní vůli v rozhodnutí o svém občanství. Zástupci Komise byl připraven při projednávání novely zákona návrh na rozšíření možnosti získání českého občanství pro tuto skupinu dětí. Předložený návrh přijalo plénum Senátu usnesením č. 191 dne 7.8. 2003 většinou hlasů (37); rozhodnutí potvrdila Poslanecká sněmovna dne 23. 9. 2003 a rovněž prezident republiky. Novela zákona nabyla platnosti dne 29. 10. 2003.

Samostatné výjimky byly přijaty v oblasti opětovného nabývání občanství (zákon č. 88/1990 Sb., č. 193/1999 Sb.) pro osoby, kterým bylo v minulosti v období od 25.2.1948 do 28.3.1990 státní občanství odňato, nebo které byly ze státního svazku propuštěny. Termín možnosti podání prohlášení je omezen datem 2. 9. 2004. Po zkušenostech s administrativní náročností úkonů pro úřady a délkou přípravy podkladů žadateli se doba do konečného data jeví již nyní nedostatečná. Komise proto připravila a předložila jako senátní iniciativu návrh novely zákona č. 193/1999 Sb. Novela prodlužuje lhůtu i časové rozmezí pro podání prohlášení při znovunabývání občanství, a to pro osoby, jimž bylo občanství ČR odňato v období od 25. února 1948 až do 21. srpna 1997, přičemž časový prostor pro podání prohlášení již není limitován. Návrh novely je postoupen na projednání výborům Senátu PČR.

Komise se dále zabývala požadavkem zahraničních Čechů žijících v Argentině. Čeští občané žijící v Argentině nemohli v době politické perzekuce reálně uplatnit právo na získání českého občanství svých dětí. Podání žádosti na českém zastupitelském úřadě, které bylo podmínkou jeho získání, znamenalo přímé ohrožení jejich života. Z podnětu velvyslankyně Edity Hrdé a na základě petice Českého a Slovenského Spolku ze Santa Fe, zaslané Komisi, bylo ministerstvo vnitra požádáno o stanovisko ke změně zákona. Další žádosti byly ze strany Čechů žijících v Argentině předány předsedovi a delegaci Senátu PČR na pracovní cestě v prosinci 2003. Komise zahájila přípravu podkladů pro návrh právní úpravy zákona.

Volební právo v zahraničí

Platná právní úprava v roce 2002 umožnila sice poprvé českým občanům v zahraničí účast ve volbách, ale pouze prezenční formou na zastupitelských úřadech. Přijatá forma je pro zahraniční občany časově náročná a často spojená s neúměrnými ekonomickými náklady na cestu na zastupitelský úřad (v případě první registrace dvojí cesty). V zemích tisíce kilometrových vzdáleností k zastupitelskému úřadu tato pravidla účast na volbách pro značnou část zahraničních občanů prakticky vylučují. Komise nadále považuje korespondenční volbu za nejvhodnější formu pro vytvoření podmínek umožňujících účast ve volbách občanům v zahraničí. V případě jejího zavedení, jako současné alternativy pro volby na území republiky, by mohlo dojít ke zlepšení podmínek a ke zvýšení účasti voličů i přímo v ČR. Komise proto podle usnesení č. 6 ze dne 27. 2. 2003 znovu připravila novelu volebního zákona, zahrnující korespondenční volbu. Vůli znovu analyzovat možnost korespondenční volby prezentovalo prostřednictvím svých zástupců na jednání Komise 5. 6. 2003 ministerstvo vnitra.

S cílem prezentace a diskuse odborných a procesních zkušeností s korespondenční volbou v zahraničí byla v prosinci zahájena příprava mezinárodního semináře pořádaného Komisí Senátu počátkem února 2004. Následně bude návrh novely volebního zákona, umožňující korespondenční volbu, předložen jako legislativní senátní iniciativa.

Časovému napětí bylo vystaveno schvalování zákona o evropském referendu (zák. č. 114/2003 Sb.), kde byla účast občanů ČR ze zahraničí zpětně omezena pouze na území ČR. V situaci bez možnosti věcných změn v předloze zákona, otevřela Komise diskuzi k podmínkám účasti těchto občanů na referendu dne 17. 4. 2003 na 4. schůzi pléna Senátu i ve veřejných mediích.

Předpokládaný výrazně četnější volný pohyb a dlouhodobý pobyt občanů v různých státech EU po přistoupení ČR vyžaduje ještě naléhavěji nové podmínky, zajišťující dostupnost účasti ve volbách i v zahraničí. Mimo korespondenční formy jsou Komisí sledovány a hodnoceny elektronické formy voleb. Postupy a praktické zkušenosti získala Komise díky podpoře a kontaktům zahraničních Čechů ze států Washington, Texas a Illinois.

Krajanský zákon

Komise Senátu zpracovala již v minulých letech návrh věcného záměru tzv. krajanského zákona. Požadavky na jeho přijetí byly v roce 2003 Komisi opět předkládány zahraničními Čechy, a to zejména krajany z Polska, Ukrajiny, Chorvatska, Srbska a Rumunska. Cíle záměru byly proto znovu projednány se zástupci ministerstva zahraničních věcí a ministerstva vnitra. Principy a formy přístupů k právním úpravám „krajanství“ jsou předmětem společných jednání zástupců zemí EU. Zkušenosti s uplatněním krajanského zákona v zahraničí byly předmětem jednání zástupců Komise s členy Výboru Národní rady Slovenské republiky pro lidská práva a národnosti a místopředsedou vlády autonomní oblasti Vojvodina Šándorem Egerešim.

Přístup zahraničních Čechů k archiváliím

Komise přijala podnět zahraničních Čechů k omezení možnosti jejich přístupu k historickým a archivním podkladům přijetím zákona č. 107/2002 Sb., který umožňuje přístup k archivním podkladům v ČR pouze pro české státní občany. Přitom se historické a archivní materiály mohou týkat přímo zahraniční osoby, která české občanství ztratila v důsledku politické perzekuce v totalitním období. Do obdobné situace se rozdělením ČSFR dostalo velké množství občanů Slovenské republiky, jejichž archivní materiály zůstaly v majetku České republiky. Komise zahájila jednání o situaci s představiteli kompetentních resortů. Otázka původních společných archiválií byla jedním z témat jednání se zástupci Výboru pro lidská práva a národnosti NR SR v září 2003 v Bratislavě.

Návrh novely zákona o archivnictví a spisové službě, předložený vládou do Poslanecké sněmovny dne 11. 8. 2003, omezuje možnost přístupu k archiváliím týkajícím se žijící osoby jejím osobním souhlasem. Členové Konzultativní rady, stejně jako senátorka Jaroslava Moserová, vyslovili na konferenci Společnosti pro vědu a umění zásadní nesouhlas s takovým omezením přístupu osobním archiváliím. Nepříznivá je také situace, která neumožňuje zahraničním Čechům nepresenčně získat genealogické podklady. Komise dále zohlední stanovisko k návrhu zákona a právní úpravě přístupu zahraničních Čechů k archiváliím v rámci svých kompetencí v legislativním procesu.

II. KULTURNÍ VZTAHY

Spolupráce s nevládními krajanskými organizacemi

Komise má v roce 2003 korespondenční kontakt s více než sto nevládními organizacemi zahraničních Čechů z 29 zemí. Jejich spolková činnost se soustředí především na udržování historických a kulturních tradic, českého jazyka nebo vědeckou a kulturní výměnu a spolupráci. Komise spolu s Odborem kulturních a krajanských vztahů Ministerstva zahraničních věcí ČR usiluje v rámci svých kompetencí o podporu jejich činnosti a poskytuje dílčí materiály. Spolkové organizace zahraničních Čechů mnoha států upořádaly po přírodní katastrofě povodní v roce 2002 v ČR řadu humanitárních sbírek na pomoc občanům ČR a k záchraně a obnově našich historických památek. Za tento projev sounáležitosti a potřebné pomoci jim Komise vyslovuje poděkování a vysoké uznání.

Zástupci Komise se v letošním roce zúčastnili Sjezdu delegátů Svazu spolku Čechů a Slováků ve Švýcarsku, Kongresu potomků českých exulantů při příležitosti 200. výročí založení města Zelow českými exulanty v Polsku, společného výročního plesu „Beseda Ball“ pořádaného předními krajanskými spolky v New Yorku, setkání s American Friends of the Czech Republic ve Washingtonu, Czech and Slovak Heritage Association v Baltimoru, Czech Cultural Center v Houstonu, a dále svou účastí podpořili „České dny 2003“, pořádané Českým spolkem na Slovensku, Klubem občanů ČR a Generálním konzulátem ČR v Košicích. Při setkáních byla projednána další strategie činnosti spolků a jejich spolupráce s ČR a Komisí.

Významným partnerem zahraničních spolků jsou v ČR nevládní organizace. Zástupci Československého ústavu zahraničního se pravidelně účastní jednání Komise a jsou s nimi společně řešeny požadavky na výstavbu Českého domu v Užhorodě, vybavení škol v zahraničí a návrhy památníků významných osobností.

Podpora výuky českého jazyka

Členy mnoha zahraničních spolků spojuje silný zájem o zachování znalosti českého jazyka. Na české základní nebo doplňkové školy provozované krajanskými organizacemi jsou ve spolupráci s MŠMT vysíláni čeští učitelé. Požadavky však stále několikanásobně přesahují současný stav. Zájem o český jazyk zvyšuje v posledních letech při jeho znalosti i širší možnost pracovního uplatnění v zahraniční.

V lednu 2003 udělila Komise na setkání v Senátu oficiální poděkování skupině patnácti učitelů a organizátorů letního kurzu českého jazyka pro krajany, konaného ve Studijním středisku Univerzity Karlovy v Dobrušce. Kurzy, kterých se účastnilo od roku 1995 na 600 krajanů z 56 zemí světa, mají vysokou odbornou kvalitu. Ještě cennější je jejich přátelská a téměř rodinná atmosféra, kterou vytváří tým učitelů pod vedením vedoucí letního kurzu českého jazyka pro krajany Mgr. Aleny Obstové a ředitele Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy Mgr. Jana Podroužka. Senátoři Komise se setkali s frekventanty letošního kurzu v Dobrušce počátkem srpna.

Požadavky na rozšíření zahraničního vysílání

Přestože dostupnost českých medií v zahraničí výrazně zlepšují internetová vydání deníků a zpravodajství rozhlasu a televize, téměř bez výjimky se krajané z jednotlivých zemí obrací na Komisi s dotazy na rozšíření dostupnosti vysílání. Zájem je mimo zpravodajství také o české pohádky nebo dokumentární programy o ČR. Jak krajané navrhují, mohly by současně být prostředkem prezentace naší země a podporou cestovního ruchu. Komise prověřila současný stav a vede jednání se zástupci České televize o možnostech nekódovaného vysílání do zahraničí. Od roku 2001 je nekódovaně vysíláno 6 hodin zpravodajství ČT. Satelit pokrývá území celé Evropy, je však nutné řešit dohody o licenčních poplatcích, které budou spojeny se zvýšenými náklady rozpočtu ČT. Na Slovensku a ve Švýcarsku je podle zájmů diváků také uzavřena řada obchodních dohod o přejímání českého vysílání přímo kabelovými televizemi. Některé informace z jednání Komise jsou zprostředkovávány také přímo v zahraničním vysílání Českého rozhlasu 7, jehož zástupci se jednání Komise pravidelně účastní. Zájem o české vysílání do zahraničí prokazuje počet respondentů internetových stránek Českého rozhlasu 7, který již přesáhl 300 000 měsíčně.

Návrh společných krajanských webových stránek

Z podnětů členů Konzultativní rady a v návaznosti na výsledky jednání konference byl Komisí v roce 2003 iniciován vznik pracovní skupiny s cílem návrhu a realizace společných webových stránek s krajanskou tematikou. Návrh by měl zlepšit provázanost jednotlivých informačních zdrojů, vytvořit jejich strukturovaný a systematický scénář, zkvalitnit obsah jednotlivých domén, zajistit pravidelnou aktualizaci stránek a zejména umožnit přímou a vzájemnou komunikaci zahraničních Čechů. Pracovní skupina se scházela v zastoupení členů Komise, Odboru kulturních a krajanských vztahů ministerstva zahraničí, představitelů nevládního krajanského tisku, krajanského vysílaní Českého rozhlasu, Karlovy University a zástupců členů Konzultativní rady. Koncem roku 2003 stanovila pracovní skupina základní strukturu stránek a garančním správcem stránek byl navržen Český rozhlas 7 - redakce vysílání do zahraničí. Do dubna bude předložen podrobný návrh stránek včetně ekonomických a právních nároků.

Konference „Týden zahraničních Čechů“

Spolu s Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů, Univerzitou Karlovou a Odborem kulturních a krajanských vztahů ministerstva zahraničních věcí pořádala Komise ve dnech 28. 9. – 4. 10. 2003 rozsáhlou mezinárodní konferenci pod názvem „ Týden zahraničních Čechů.“ Akce, která navazovala na tradici v letech 1998 a 2000, se účastnilo na 300 zahraničních Čechů z 35 zemí. Konference se konala pod záštitou místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí České republiky Cyrila Svobody, rektora University Karlovy Ivana Wilhelma a primátora hlavního města Prahy Pavla Béma. Na konferenci poprvé vystoupili nejvyšší představitelé vlády v čele s premiérem Vladimírem Špidlou a představitelé parlamentních politických stran. Hlavním tématem konference byla přítomnost a budoucnost českých komunit v zahraničí.

Výsledky jednání konference jsou obsahem rezolucí, které jsou přílohou této zprávy. Obsah rezolucí je současně souhrnem témat k posílení vztahů zahraničních Čechů k jejich vlasti a těžištěm další činnosti Komise. Jednotlivé rezoluce byly Komisí zaslány předsedovi vlády a kompetentním ministerstvům. V rámci Senátu byly tyto rezoluce postoupeny ke společnému jednání jednotlivým výborům Senátu.

Konferenci doprovázely další akce kulturní a společenské povahy. Zahájení konference předcházela setkání zahraničních Čechů ve Vídni, kde se uskutečnil např. den otevřených dveří v Českém centru, společné setkání v Sokolu, vernisáž v Ateliéru Jan a Mezinárodní společenský ples. Setkání zahraničích Čechů vyvrcholilo udělením ocenění „Významná česká žena ve světě 2003“, které bylo předáno v Senátu desítce významných žen. Toto ocenění bylo Mezinárodním koordinačním výborem zahraničních Čechů ve spolupráci s Komisí uděleno poprvé. Ocenění je projevem uznání za vše, co ženy českého původu dělají ve prospěch naší vlasti v různých sférách života v zahraničí, počínaje sportem, uměním až po oblast veřejného působení.

Koncem roku byla zahájena příprava výstavy „Český zahraniční exil“, která proběhne v prostorách Senátu v březnu 2004.

III. ODBORNÉ ANALÝZY A KONZULTACE

Na Komisi se obrací v řadě otázek výkladu a uplatnění českého práva ve vztahu k zahraničním Čechům jejich spolkové organizace a jednotlivci, ale i domácí instituce. Většina těchto žádostí se týká procesu nabývání českého občanství a vyřizování restitučních nároků. Je nutno konstatovat, že běžné vyřizování těchto záležitostí je u nás stále zatíženo byrokratickou zdlouhavostí, ne zcela ojedinělé jsou případy nízké míry vstřícnosti k žadatelům. Objevily se i případy klasifikované se strany Kanceláře ombudsmana jako porušení procesních a věcněprávních ustanovení.

Komise spolupracovala s Kanceláří ombudsmana zejména na rozsáhlém případu bývalým režimem nesplněného odškodnění za majetek, zanechaný na Zakarpatské Ukrajině přesídlenci a československými občany, kteří využili práva opce. Komise se případem zabývá společně s Ústavně-právním výborem Senátu na základě podání Občanského sdružení Podkarpatská Rus.

IV. ZÁVĚR

Komise se zabývala návrhy legislativních změn a předložila tyto návrhy a usnesení ve prospěch zlepšení podpory činností a práv zahraničních Čechů a vztahů České republiky k nim. Přesto, že došlo k některým pozitivním změnám v zákonech a určitému posílení vzájemných vztahů, zůstává mnohé nedořešeno.

Senátoři, členové Komise, se shodují v názoru na přehodnocení politiky státu v některých zásadních otázkách, souvisejících s volebními podmínkami v zahraničí, vyšší mírou liberalizace občanství pro zahraniční Čechy a intenzivnější podporou a výměnou kulturního života mezi českými komunitami v zahraničí a Českou republikou.

RNDr. Jitka Seitlová
předsedkyně
Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

V Praze dne 19. 1. 2004