Činnost Organizačního výboru Senátu v roce 2003

Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu. Zejména připravuje schůze Senátu a navrhuje předsedovi Senátu jejich termín a pořad, přikazuje návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a další návrhy k projednání výborům Senátu, pravidelně na každé pololetí schvaluje Harmonogram pravidelných akcí Senátu. Dále Organizační výbor schvaluje Plán zahraničních styků delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů a přijetí zahraničních návštěv a vyslání senátorů na zahraniční cesty. Pravidelně projednává informace vedoucího Kanceláře Senátu o čerpání prostředků na přijímání zahraničních návštěv a realizaci zahraničních cest.

Organizační výbor také navrhuje Senátu pravidla hospodaření senátorských klubů na daný kalendářní rok a projednává Státní závěrečný účet kapitoly Senát. Zabývá se také informacemi o řešení škod vzniklých na majetku Kanceláře Senátu.

Na počátku 4. funkčního období Organizační výbor opět zřídil Podvýbor pro státní vyznamenání, který projednává podané návrhy na udělení či propůjčení státních vyznamenání. Organizační výbor výsledné návrhy posuzuje a předkládá je Senátu ke schválení.

V prvním měsíci roku 2003 Organizační výbor doporučil Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání, aby projednal možnost přijetí usnesení Senátu k propůjčení řádu Bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka prezidentu Václavu Havlovi po skončení úřadu doživotně. V průběhu prvního pololetí byla přijata potřebná usnesení obou komor Parlamentu, kterými byla tato nejvyšší státní vyznamenání bývalému prezidentu republiky propůjčena. K jejich předání došlo 14. října v Hlavním sále Valdštejnského paláce.

Na počátku roku 2003 se Organizační výbor zabýval procedurálními otázkami souvisejícími s volbou prezidenta republiky na společné schůzi obou komor Parlamentu.

V lednu Organizační výbor přijal usnesení k počítání běhu lhůty podle čl. 46 Ústavy a konstatoval v něm s odkazem na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 30/1998 Sb., podle nějž existuje v českém právním řádu obecně uznávaný princip počítání času, použitelný vždy, pokud jej zákonodárce výslovně nevyloučí, že

  1. počátek lhůty podle čl. 46 Ústavy začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná událost, tj. po dni postoupení návrhu zákona Senátu,
  2. připadne-li poslední den lhůty podle čl. 46 Ústavy na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Na několika schůzích konaných v prvním pololetí se Organizační výbor zabýval způsobem předkládání mezinárodních smluv Senátu. Svým usnesením konstatoval, že na základě ústavního zákona č. 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. euronovela Ústavy), je třeba k ratifikaci mezinárodních smluv souhlasu obou komor Parlamentu. Zároveň konstatoval, že sjednávání mezinárodních smluv přísluší moci výkonné. Funkcí Senátu, a rovněž Poslanecké sněmovny, je dáním souhlasu k ratifikaci propůjčit mezinárodní smlouvě charakter součásti právního řádu; o souhlas k ratifikaci žádá přímo výkonná moc, jíž byla smlouva sjednána (prezident republiky nebo vláda). Vyslovil předpoklad, že vláda za účelem naplnění ratifikačního procesu bude předkládat mezinárodní smlouvy přímo Senátu.
V červenci Organizační výbor vzal na vědomí, že na základě usnesení vlády č. 658 ze dne 30. června 2003 budou vládou projednané mezinárodní smlouvy předkládány po jejich podpisu k vyslovení souhlasu s jejich ratifikací oběma komorám Parlamentu České republiky současně a souhlasil s tím, že mezinárodní smlouvy projednané vládou před 30. červnem 2003 a předložené spolu se žádostí o souhlas k jejich ratifikaci pouze Poslanecké sněmovně, budou po jejich schválení Poslaneckou sněmovnou a postoupení Senátu považovány za smlouvy Senátu předložené vládou.

V září Organizační výbor stanovil, že integrální součástí senátního tisku, který je podkladem pro dání souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy, není-li autentickým zněním resp. autentickým zněním rozhodným pro její výklad znění v českém jazyce, bude kromě českého překladu předmětné mezinárodní smlouvy i její autentické znění respektive autentické znění rozhodné pro její výklad.

Organizační výbor projednává návrhy na změnu Organizačního řádu Kanceláře Senátu, v roce 2003 tak učinil dvakrát – nejprve v dubnu souhlasil se zřízením samostatného oddělení pro evropské záležitosti a posléze v červnu v souvislosti s ukončením činnosti Konventu o budoucnosti Evropské unie souhlasil se snížením počtu pracovních míst v realizačním oddělení zahraničního odboru o jedno.

Organizační výbor se zabýval také způsobem obsazení míst pozorovatelů v Evropském parlamentu za Českou republiku. Z 24 se pravidelně účastní jednání Evropského parlamentu a jeho orgánů 7 senátorů.

Organizační výbor projednával dále závěry vzešlé z pracovních večeří předsedů a místopředsedů Senátu a Poslanecké sněmovny, z nichž první se po delší přestávce konala z iniciativy předsedy Senátu 2. října v Senátu, další pak 27.listopadu v Poslanecké sněmovně.

V roce 2003 přijal Organizační výbor na 33 schůzích 183 usnesení.