Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v roce 2002

V průběhu druhého roku třetího funkčního období Senátu PČR nedošlo k obsahovým ani personálním změnám. Jedenáctičlenný výbor pracoval pod vedením jeho předsedy senátora Františka Mezihoráka. Tři místopředsedové, senátorka Irena Ondrová, senátoři Václav Jehlička a Josef Kaňa, se věnovali oblastem, které jim byly svěřeny rozhodnutím výboru.

Předseda: senátor František Mezihorák

Místopředsedové:

  • senátorka Irena Ondrová - kultura, oblast živého umění
  • senátor Václav Jehlička - kulturní dědictví, péče o památky a jejich využívání (předseda Podvýboru pro kulturní dědictví)
  • senátor Josef Kaňa - lidská práva, petice, věda

V průběhu roku 2002 se výbor sešel k 18 schůzím, v jejichž průběhu bylo přijato 92 usnesení, pět záznamů o výsledku projednávání zákonů, u nichž výbor nepřijal usnesení, a byly zpracovány tři protokoly z veřejných slyšení výboru. Výbor se zabýval 45 senátními tisky, z toho čtyřmi mezinárodními smlouvami.

Výbor považuje za důležitou součást činnosti výjezdní zasedání, která slouží jako spolehlivý nástroj ke zjištění pravého stavu věcí, umožní výměnu názorů na co nejširší platformě s využitím stanovisek nezávislých odborníků a postojů zástupců orgánů státní správy. V roce 2002 výbor uskutečnil dvě výjezdní zasedání. První se uskutečnilo ve dnech 17. – 18. dubna do Brna k návštěvě Kanceláře veřejného ochránce práv. Členy výboru přijal JUDr. O. Motejl, který se svými spolupracovníky je seznámil s agendou této nové instituce a s výroční zprávou o činnosti. Senátoři si prohlédli nově rekonstruovanou budovu pro účely této Kanceláře. Dále proběhlo jednání se zástupci Jihomoravského kraje pod vedením hejtmana Ing. St. Juránka. V rámci tohoto jednání byly diskutovány konkrétní problémy nově ustaveného kraje, zejména otázky základního a středního školství, výstavby univerzitního kampusu, otázky ochrany kulturního dědictví a oblasti živé kultury. Také byla zmíněna otázka legislativní iniciativy krajů. Aktuální byla otázka průběhu 2. fáze reformy veřejné správy. Dalším místem pobytu delegace byly Dolní Bojanovice – setkání se starostou, návštěva Základní umělecké školy a seznámení se s jejich činností. Ve Valticích měli senátoři možnost seznámit se s problémy příhraničního města, které v podstatě po dobu 40 let bylo městem uzavřeným, vojenským. Návštěva jedinečné Střední školy vinařské dala nahlédnout do staleté vinařské tradice této oblasti. Dokladem o historii vinařství byla návštěva Zámeckých a Křížových sklepů ze 17. století. Druhé výjezdní zasedání se uskutečnilo v  prostorách státního zámku Lány ve dnech 12. – 13. listopadu. V rámci tohoto výjezdu byla zhodnocena činnost výboru ve 3. funkčním období a projednány některé zákony. Významným bodem jednání bylo vystoupení JUDr. J. Chalupové, ředitelky Odboru styku s veřejností Kanceláře prezidenta republiky, která se věnovala problematice udělování milostí prezidentem republiky. Senátoři tak měli možnost seznámit se s historií a vývojem tohoto institutu a jeho výkonem prezidentem republiky.

Výbor převzal záštitu nad uspořádáním představení studentů Pražské konzervatoře -Mozartovy opery Kouzelná flétna v salle tereně Valdštejnské zahrady ve dnech 9. a 14. června. Další záštitu převzal výbor nad uspořádáním slavnostního vyhodnocení folklórních festivalů za rok 2002, v rámci něhož se dostalo ocenění těm, kteří se o jejich průběh přičinili nejvíce, a to starostům, přednostům, primátorům a krajským hejtmanům. Tohoto shromáždění dne 16. října se zúčastnili také zástupci Úřadu vlády ČR, ministerstev a sdělovacích prostředků. Výbor dal záštitu hudebnímu programu „Valdštejnský podzim“, který se měl uskutečnit v součinnosti s Nadačním fondem Jiřího Langera, avšak vzhledem k organizačním problémům autorů projektu se nerealizoval. Mimořádně významnou aktivitou byla podpora pořádání slavnostního koncertu studentů a profesorů Francouzsko-české hudební akademie, který organizačně zabezpečil senátor V. Jehlička spolu s velvyslanectvím Francouzské republiky v ČR, a to 10. prosince v Rytířském sále Senátu PČR. Seminář „Budoucnost výzkumu – výzkum budoucnosti“ byl dalším významným krokem k podpoře a rozvoji české vědy, nad nímž výbor převzal záštitu a uskutečnil se dne 18. listopadu v Hlavním sále Senátu PČR.

Výbor uspořádal tři veřejná slyšení věnovaná různým aktuálním tématům. První veřejné slyšení se uskutečnilo dne 25. února na téma „Příprava účasti ČR v 6. Rámcovém programu EU pro výzkum a technologický vývoj“, které organizačně a odborně zabezpečovali senátoři J. Kaňa a D. Kroupa. Jeho cílem bylo vyvolat zájem výzkumných pracovišť a podnikatelských subjektů o účast na programu, který povede nejen k finanční podpoře konkrétních projektů, ale zejména vyvolá pracovní kontakty s odpovídajícími vědeckými pracovišti a týmy v zahraničí. Jde o to, aby se cyklus výzkumu a realizace jeho výsledků zrychlil a investice přinesly bezprostřední efekt. Druhé veřejné slyšení, uskutečněné dne 16. dubna, se zabývalo otázkami souvisejícími s právy dítěte. Senátor J. Šenkýř, jako člen Stálé delegace ČR v OBSE, navrhl podpořit ratifikaci Opčního protokolu, jenž se týká obchodování s dětmi, dětské prostituce a dětské pornografie. Cílem veřejného slyšení bylo podnítit zainteresované resorty k zahájení procesu ratifikace tohoto dokumentu a vyvolat veřejnou diskusi v rámci nevládních organizací, které se tématem dětských práv zabývají. Součástí slyšení byla příprava nevládní zprávy pro OSN o stavu dětských práv v ČR za sledované období. Tematicky třetí veřejné slyšení navazovalo na první veřejné slyšení „6. Rámcový program EU pro výzkum a technologický vývoj – účast českého průmyslu“, a uskutečnilo se ve dnech 10. – 11. října v Hlavním sále Senátu PČR. Zahraniční účastníci zde osvětlili dosavadní praxi při realizaci projektů v dané oblasti a hledání odborných partnerů z jiných zemí. Byly předvedeny konkrétní projekty, které se projednávaly ve skupinách řízených jejich koordinátory. Veřejné slyšení se setkalo s mimořádným mezinárodním ohlasem a podle toho bylo oceněno.

 Předseda výboru senátor Fr. Mezihorák k příležitosti nejen svých narozenin, ale i vydání knihy „Galerie velkých Evropanů“ uspořádal prezentační slavnost za účasti předsedy Senátu PČR Petra Pitharta a velvyslance EU v ČR Ramiro Cibriana, kteří provedli slavnost křest knihy.

Za účasti členů výboru se uskutečnila tři přijetí zahraničních delegací. Místopředseda výboru senátor V. Jehlička přijal dne 20. května ministryni kultury Norska Valgerd Svarstad Haugland, která byla v ČR na oficiální návštěvě. Využila této příležitosti k setkání se zástupci Senátu PČR, kteří v dubnu navštívili norský parlament. Předseda výboru senátor Fr. Mezihorák přijal delegaci zástupců Ministerstva školství Švédského království dne 26. září. Při příležitosti tohoto pracovního jednání byly diskutovány aktuální otázky školských systémů obou zemí. Byla vzpomenuta cesta senátní delegace do Švédska v r. 1997 a hodnoceny její výsledky. Dne 1. října předseda výboru s dalšími senátory přijal delegaci předsedy a členů výboru pro lidská práva Senátu Thajského království. V rozpravě byl připomenut nedávno projednávaný návrh mezinárodní dohody o výměně trestaných osob. Také byla podána informace o stavu lidských práv v obou zemích a o naléhavých problémech. Mimořádně srdečné setkání bylo završeno pozváním české senátní delegace k návštěvě Thajska.

Ve dnech 27. – 28. června proběhla v Madridu Konference o ratifikaci a budoucí aplikaci Římských stanov. Místopředseda výboru senátor J. Kaňa se jednání Konference pod patronací Mezinárodního soudního dvora zúčastnil. Výbor se při projednávání petice č. 7/02 usnesl na základě doporučení Generálního konzulátu ČR v Drážďanech a vyjádření ministra zahraničních věcí ČR vyslat své zástupce k jednání s mluvčím signatářů petice M. Plassem, který je v současné době ve věznici Waldheim, SRN. Této cesty se zúčastnili pod vedením místopředsedy výboru senátora J. Kani senátoři J. Pavlata a J. Kubera. Předseda výboru se na základě pozvání Svazu Lužických Srbů zúčastnil ve dnech 13. – 14. října jubilejních oslav jeho založení v Budyšíně, SRN.

Výbor se usnesl v r. 2002 uskutečnit 3 zahraniční cesty. První z nich se uskutečnila ve dnech 22. – 25. dubna do Norského království. Těžiště této návštěvy spočívalo v jednání v norském dvoukomorovém parlamentu Stortigu. Delegace členů výboru vedle jednání partnerských výboru, navštívila ministerstvo školství a výzkumu, kde byla seznámena s průběhem reformy školské soustavy, účastí na vědeckých a výzkumných projektech EU a diskutována byla otázka principů vzdělávacího systému, které tkví v rovnosti, kvalitě, celoživotním vzdělávání a internacionalizací. Navštívila Radu pro výzkum a seznámila se s hlavní orientací výzkumu. Těžiště spočívá v rozvoji informační a komunikační technologie, medicíně a environmentální technologie. Univerzita Oslo prodělává v současné době reformu a přizpůsobuje se svým zaměřením ostatní Evropě. Otázky ochrany kulturního dědictví spravuje ministerstvo životního prostředí a tam Úřad památkového dědictví. Ministerstvo kultury a církevních záležitostí zastoupené generálním tajemníkem v současnosti řeší základní komunikační prostředek pro oblast kultury v tak rozlehlé a málo osídlené zemi. Dokreslením k pochopení historie a mentality obyvatel této země byla návštěva skanzenu založeného v r. 1994. Návštěva Helsinského výboru účastníky informovala o jejich pohledu na události ve střední a východní Evropě před rokem 1989. Jeden z nejstarších ombudsmanů v Evropě byl ustaven v r. 1955. Parlamentní ombudsman podal informaci o činnosti působnosti a agendě tohoto úřadu. Na ministerstvu spravedlnosti byla projednávána otázka mezinárodních lidsko-právních smluv a úmluv.

Cesta delegace výboru do Gruzie se uskutečnila ve dnech 24. – 30. května, a to jako první parlamentní návštěva od nabytí nezávislosti Gruzie. Gruzínská strana – garant programu místopředseda Parlamentu Gruzie Georgie Cereteli – vysoce ocenil rozhodnutí navštívit jejich zemi, která prochází velmi složitou politickou, ekonomickou i společenskou etapou na své cestě k demokracii. Při příležitosti těchto rozhovorů byl podán návrh na vytvoření Skupiny přátel ČR a Gruzie v Senátu PČR. Toto rozhodnutí přivítali zástupci dalších orgánů parlamentu, stejně jako představitelé jednotlivých resortů. Velmi významné bylo setkání s patriarchou celé Gruzie Jeho Svatostí Iljou II. Přineslo oboustranné přesvědčení o nutnosti těsnějších vztahů obou zemí. Vrcholným okamžikem pro členy delegace bylo setkání s prezidentem Eduardem Ševardnadzem při příležitosti Dne nezávislosti Gruzie. Silným zážitkem byla bezpochyby návštěva pozorovacího stanoviště mise OBSE na hranici mezi Gruzií a Čečenskem. Senátoři navštívili stanoviště Šatili v Pankinské soutěsce, na němž jsou také zástupci české armády. Velvyslanec ČR v Tbilisi Ing. J. Nekvasil má hluboký zájem na prohlubování společenských a hospodářských vztahů obou zemí a poděkoval výboru za zájem, který projevil o tuto zemi.

Třetí cesta delegace výboru se uskutečnila ve dnech 30. července – 7. srpna do Chile. Program připravený s velkou péčí umožnil senátorům nahlédnout do problematiky zejména školství a vědy. Delegace navštívila výbor pro vzdělání, kulturu, vědu a techniku senátu a výbor pro lidská práva, národnost a občanství. Setkání s ministryní školství a návštěva dvou univerzit nastínila aktuální stav tohoto resortu a také podmínky soukromého vysokého školství. Významné místo v programu zaujalo setkání s bývalým prezidentem Chile a předsedou Komise pravdy a národního usmíření Patriciem Aylwinem, stejně jako jednání s ředitelem odboru lidských práv na MZV Chile. Užitečná byla návštěva věznice ve městě Colina a jednání s generálním ředitelem Vězeňské služby Chile. Milým zážitkem bylo setkání s krajany, kteří ve městě Peňaflor zakládali filiálku obuvnické firmy Baťa před 2. sv. válkou a návštěva tamní Základní komunální školy „Copa“, která v budoucnu chce nést název Škola České republiky. Setkání s krajany na ZÚ ČR dokumentovalo jejich touhu neztratit kontakt se starou vlastí a její kulturou. Mimořádné zážitky přinesly návštěvy největší astronomické observatoře na světě v El Paranale, kterou vybudovala EU, dále archeologického muzea v San Pedru de Atacama, největšího měděného dolu Chuquicamata a ledkového dolu, který byl v 70. letech 20. stol. přeměněn na koncentrační tábor pro politické vězně.

Senát Parlamentu České republiky obdržel v roce 2002 celkem 132 petice, které podepsalo celkem 139 459 občanů včetně 104 zástupců, kteří reprezentovali občany měst a obcí. Ve srovnání s rokem 2001 je to o 32 petic více.

Při roztřídění petic dle toho, kterých ministerstev se jejich problémy týkají, je zřejmé, že viditelně poklesl počet petic směřujících k Ministerstvu životního prostředí ČR a naopak vzrostl počet petic týkajících se působnosti Ministerstva vnitra ČR, a to na 88 % z celkového počtu. Šlo zde především o připomínky, nesouhlas či obavy občanů z realizace II. fáze reformy veřejné správy. Dalšími podněty směřujícími k tomuto resortu byly např. nedostatečná funkčnost policie, přímá volba prezidenta, popovodňová situace v Praze apod.

Nejvíce podpisů - 103 153 - se však shromáždilo pod petici zcela jiného zaměření - požadující vyvedení našeho zemědělství z finanční krize a vyjednání rovnoprávného postavení českých zemědělců v EU.

Výbor reagoval také na petice žádající změny ve školském zákoně, na stížnosti týkající se obsazování některých vedoucích funkcí v konkrétních institucích, na petici požadující zlepšení finančního zabezpečení pracovníků ve školství. Dvě petice, které spadají do působnosti Ministerstva zahraničních věcí ČR, se týkaly česko-německých vztahů a podpory Izraele.

Výbor přijal i 50 podání od jednotlivých občanů, často popisujících velmi složité právní kauzy. Počet těchto podání zůstává při srovnání s několika předchozími lety vcelku beze změny. Nejvíce z nich se dotýká agend spadajících do působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR (např. délka soudních řízení, rozhodování soudů ve věcech rodinného práva) a Ministerstva vnitra ČR (např. postupy policie  při řešení některých konkrétních situací).

Za zmínku dále stojí požadavek Ekumenické rady církví a České biskupské konference na zařazení Velkého pátku velikonočního mezi státní svátky nebo požadavek náboženské společnosti Svědci Jehovovi na vysílání bohoslužeb v Českém rozhlase, požadavek zákazu umělých potratů, stížnost na chování imigračních úředníků v Doveru atd.

Některá podání a petice došlé v prosinci 2002 jsou rozpracované, případně je vyžádáno stanovisko dotčených ústředních orgánů.

Bod „Projednání peticí doručených Senátu“ byl zařazován na pořad každé schůze Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR. Spolupráce s orgány a institucemi při vyřizování petic byla dobrá. V mnoha případech jde o záležitosti viděné petenty a stěžovateli velmi jednostranně, takže jim ani nelze vyslovit podporu. Všem petentům a autorům podání bylo vždy a včas odpovězeno, a to na základě projednání ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR, případně v součinnosti s dalšími výbory a orgány Senátu PČR, také na základě výsledků projednávání dotčených zákonů v Senátu PČR, jakož i na základě jednání s mnoha orgány státní správy, s ministerstvy zvláště.

* * *

Podvýbor pro kulturní dědictví na svém prvním zasedání schválil plán činnosti a jeho plnění za rok 2001 a přijal návrh plánu činnosti na rok 2002.

Průběžně se podvýbor zabýval úkoly souvisejícími s

  • využitím Valdštejnského areálu pro potřeby Senátu PČR a Kanceláře Senátu,
  • přípravami rekonstrukce Kolovratského a Fürstenberského paláce a jejich budoucím využitím,
  • aktuálními potřebami Kanceláře Senátu v souvislosti s ochranou kulturního dědictví.

Zkušenosti z předchozího působení Podvýboru ukázaly, že posuzování záměrů Kanceláře Senátu při dočasném využití prostor Valdštejnského areálu a reprezentačních prostor Podvýborem není efektivní a dostatečně rychlé. Z toho důvodu Podvýbor svým usnesením převedl tuto agendu na Stálou komisi pro práci Kanceláře Senátu a pověřil své dva členy, senátory Václava Jehličku a Jiřího Rückla, aby zde zájmy, podněty a návrhy Podvýboru prezentovali.

V prvním čtvrtletí roku 2002 se Podvýbor na svých zasedáních a pracovních jednáních kriticky vyjadřoval k připravovanému zákonu o památkové péči a kulturních památkách. Zákon byl následně Poslaneckou sněmovnou PČR vrácen k dopracování.

Zástupci Podvýboru se podíleli na přípravě konference pořádané Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska na téma „ Nemovité kulturní památky – pozitivní faktor nebo přítěž ekonomického rozvoje“, která se konala ve dnech 23. – 25. května 2002 v Kadani.

Podvýbor prostřednictvím svých zástupců spolupracoval při vyhlašování výročních cen Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a také se zúčastnil zahájení Evropských dnů kulturního dědictví.

Vzhledem k  přípravě senátních voleb nebyly splněny dva body plánu činnosti pro rok 2002, a to výjezdní zasedání k řešení problematických okruhů památkové péče a konsultace k přípravě rozpočtu Ministerstva kultury ČR v oblasti podpůrných programů záchrany a obnovy. Tyto body jsou zařazeny do plánu činnosti Podvýboru pro rok 2003. Všechny ostatní úkoly schváleným plánem činnosti byly splněny.

* * *

Skupina přátel České republiky a Slovenské republiky, která byla ustavena v průběhu prvního funkčního období, byla i ve třetím období potvrzena a v r. 2002 rozvíjela svou činnost zejména vytvořením pracovních i osobních kontaktů s partnerským výborem pro kulturu a média Národní rady Slovenské republiky. Vztahy se Slovenským institutem v Praze, především jeho ředitelkou Mgr. Ĺubicou Krénovou, prokázaly potřebnost vzájemné spolupráce a prospěšnost výměny zkušeností. Pravidelně jsou členové výboru zváni na setkání občanského sdružení Slováci v Praze, pořádaného v Klubu Mánes. Dne 16. října proběhla schůze Skupiny, jíž se účastnil velvyslanec SR v Praze Ladislav Ballek a předseda Svazu Slováků v Praze Dr. Peter Lipták.

Na den 14. listopadu byla svolána ustavující schůze Skupiny přátel České republiky a Gruzie jako naplnění příslibu učiněného při příležitosti návštěvy delegace výboru v Gruzii. Ustavující schůze se zúčastnil velvyslanec Gruzie ve Vídni Prof. Dr. George Arsenishvili s radou velvyslanectví.

Výše uvedený výčet není zdaleka vyčerpávající, nepostihuje celé spektrum práce výboru detailně, ale dává základní představu o její šíři a struktuře.

Prof. PhDr. František Mezihorák, CSc.
předseda výboru