Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury v roce 2002

Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury (dále jen „komise“) se ve sledovaném období sešla k 11 schůzím, z nichž jedna byla společná s ústavně-právním výborem.

Komise jako navrhovatel předložila v červenci t.r. předsedovi Senátu návrh senátního návrhu ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, který byl v září Senátem schválen a podán Poslanecké sněmovně. Návrh tohoto ústavního zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen a nyní je projednáván Senátem.

Legislativní iniciativy komise z roku 2001 sice byly schváleny Senátem a podány Poslanecké sněmovně, nakonec však nebyly přijaty. Projednávání senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie (sněmovní tisk 996, 3. volební období) nebylo Poslaneckou sněmovnou před volbami ukončeno. Senátní návrh novely Ústavy (sněmovní tisk 1134, 3. volební období) byl zamítnut již v prvním čtení. Konečně senátní návrh novely zákona o jednacím řádu Senátu (sněmovní tisk 1189, 3. volební období) byl sice Poslaneckou sněmovnou schválen, avšak ve znění pozměňovacích návrhů měnících smysl tzv. euronovely Ústavy, k jejímuž provedení byl návrh podán. Senátu nakonec nezbylo než vlastní návrh novelizace svého jednacího řádu zamítnout.

Kromě již zmíněného návrhu senátního návrhu ústavního zákona o „evropském referendu“ se komise obrátila na Senát se dvěma stanovisky, a to k návrhům změn Ústavy ve věcech přímé volby prezidenta republiky (senátní tisk 289, 3. funkční období) a rozhodování o disposicích ozbrojenými silami (senátní tisk 332, 3. funkční období). Senát se se stanovisky komise ztotožnil, když v září oba návrhy zamítl.

Jednání komise se i v tomto roce účastnili někteří z jejích bývalých členů (Jarmila Filipová a Richard Salzmann), jakož i senátoři, kteří nejsou jejími členy (pravidelně Edvard Outrata a vybraných schůzí také další senátoři, zejména členové výboru pro evropskou integraci či ústavně-právního výboru). Výjimkou nebyla ani účast expertů z pracovišť parlamentních, exekutivních i akademických (Vladimíra Dvořáková, Jan Filip, Aleš Gerloch, Hana Hubáčková, Bohumil Jirkal, Jindřiška Munková, Štěpán Pecháček, Lenka Pítrová a Pavel Šturma).

x x x

Nejvíce pozornosti komise v uplynulém roce věnovala přípravě rozsáhlé novelizace jednacího řádu Senátu. Nejdříve byly shromážděny podněty zpracované jednotlivými senátory a organizačním a legislativním odborem Kanceláře Senátu. Souhrn podnětů byl postupně projednáván za účelem posouzení jejich opodstatnění, resp. za účelem nastínění věcných řešení. Během léta byl vypracován soubor legislativních řešení podnětů komisí přijatých ke zpracování; diskuse o něm dosud pokračuje.

Pracovní návrh novelizace jednacího řádu Senátu sestává z několika tematických okruhů. První okruh představují změny reflektující dosavadní senátní praxi, nepředvídaný vývoj některých institutů apod. Druhý okruh se týká postavení senátorů a senátorských klubů, zejména vzhledem k přibývajícímu počtu nezařazených senátorů a jejich procesním oprávněním. Konečně poslední dva tematické celky provádějí tzv. euronovelu Ústavy, a to jednak čl. 10b, který je základem mechanismu kooperace a komunikace mezi Parlamentem a vládou v otázkách souvisejících s členstvím ČR v Evropské unii, jednak čl. 49, jenž upravuje obrysy parlamentního projednávání mezinárodních smluv.

Zvláště zpracování návrhu provedení čl. 10b vyžadovalo celou řadu komparací se státy Evropské unie, konzultace s experty i jednání se členy výborů pro evropskou integraci a pro zahraniční politiku, obranu a bezpečnost. Průběžné konzultace s poslanci v současné době nasvědčují účelnosti přípravy samostatného senátního mechanismu analýzy evropských dokumentů, včetně jeho organizačního a odborného zajištění.

Jakkoliv debaty věnované jednacímu řádu Senátu představovaly dominantní předmět činnosti komise, nebyly předmětem jediným.

Zmínit je třeba především přípravu a předložení návrhu senátního návrhu ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a důkladné prozkoumání obou návrhů změn Ústavy, při jejichž projednávání byla komise organizačním výborem požádána o stanovisko (viz výše).

Jedna ze schůzí komise byla mj. věnována tematice Statutu Mezinárodního trestního soudu, jenž byl sice ČR podepsán, avšak jako jednou z nemnoha evropských zemí dosud nikoliv ratifikován. Předseda komise se koncem června zúčastnil parlamentní konference o Statutu, která se konala v Madridu.

Vícekráte se komise zabývala možnými formami přímé demokracie v ČR, zejména tzv. obecným referendem. Na společné schůzi s ústavně-právním výborem byl formou semináře projednán vládního návrh ústavního zákona o obecném referendu (senátní tisk 196, 3. funkční období). Později byl zpracován nástin tezí alternativních koncepcí zakotvení prvků přímé demokracie, z nichž některé mohou být zohledněny v další práci komise, ať již při přípravě novely Ústavy (např. fakultativní referendum k potvrzení ústavních zákonů), nebo při přípravě novely jednacího řádu (např. projednávání významných petic v plné schůzi Senátu).

Vedle aktivit již jmenovaných je třeba uvést také přípravu konference k 10. výročí přijetí Ústavy „Deset let Ústavy České republiky: východiska, stav, perspektivy“, která je dosud jediným avizovaným připomenutím této významné události. Z konference bude péčí komise a Kanceláře Senátu vydán sborník.

x x x

Komise v tomto roce splnila jeden ze svých klíčových úkolů, totiž přípravu úspěšného návrhu ústavního zákona o „evropském referendu“. Spolu s přijetím tzv. euronovely Ústavy a dopracováním novely jednacího řádu Senátu tak bude dokončen projekt „europeizace“ ústavního pořádku, včetně jeho promítnutí v parlamentních procedurách. Aktuálním úkolem pro počátek příštího funkčního období Senátu tak je dokončení novelizace jednacího řádu. Otevřenou otázkou zůstává způsob a obsah případné rozsáhlejší novelizace Ústavy, jež by shrnula a v podstatě i uzavřela několikaletý tlak na změnu základního zákona státu.