Zpráva o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu v roce 2002

Stálá komise pro práci Kanceláře Senátu (SKPKS - dále jen komise) pracuje již třetí funkční období od jejího ustavení na první schůzi Senátu dne 22.1.1997 jako jednoho z orgánů Senátu. Zpočátku bylo jejím hlavním zaměřením kontrola a koordinace práce ve vztahu kancelář-senátor a naopak. Od té doby prošla komise určitým vývojem a v současné době projednává a přijímá stanoviska k mnoha problémovým okruhům s velmi specifickou náplní a činností. Její postavení a zaměření je naprosto odlišné od práce výborů a nedá se proto s nimi srovnávat. S určitou nadsázkou se dá říci, že komise zde plní funkci jakéhosi můstku mezi senátorským sborem a Kanceláří Senátu.

Na 1. schůzi 3. funkčního období dne 20. prosince 2000 bylo usnesením Senátu č. 20 jmenováno toto složení komise:

Bohumil Čada, Rostislav Harazin, Jaroslav Horák, Václav Jehlička, Adolf Jílek, Karel Korytář, Jaroslav Kubera, Soňa Paukrtová, Josef Pavlata, Jiří Rückl, Petr Smutný a Jan Zaradníček.

Na téže schůzi byl zvolen předsedou komise senátor Karel Korytář. Komise měla tedy do konce 3. funkčního období 12 členů. Všichni jmenovaní senátoři byli členy různých výborů a bylo zde respektováno paritní zastoupení klubů. Její počet umožňoval sejít se vždy v dostatečném počtu tak, aby komise mohla plnit svoji roli. Funkci místopředsedů zastávali senátoři Bohumil Čada a Josef Pavlata.

Zatímco v prvních funkčních obdobích Senátu řešila komise spíše problémy provázející začínající instituci, postupem času došlo k výraznému nárůstu úkolů a kompetencí. Podstatně se zvýšila četnost i kvalita jednání.

Komise se scházela v pravidelných, zhruba měsíčních, intervalech, aby vždy aktuálně projednala všechny předložené náměty, žádosti, přehledy apod. Ve 3. funkčním období se konalo celkem 22 řádných a 3 mimořádné schůze na kterých bylo přijato celkem 263 usnesení. Projednáváno bylo průměrně 15 až 20 bodů na každé schůzi. Bylo přijato několik usnesení per rollam, zejména v období po sněmovních volbách.

Jak již bylo uvedeno, činnost a rozsah práce této komise má velmi široké spektrum. K jejím stěžejním úkolům patří průběžně např.:

  1. Soustavně dohlížet na to, aby byl ze strany Kanceláře Senátu zajišťován komplexní, kvalitní a rychlý servis pro jednotlivé senátory, funkcionáře Senátu, kluby, výbory a komise. Řešit téma vybavení kanceláří senátorů ve volebních obvodech moderní výpočetní technikou, nebo její obnovy, včetně možností, jak tuto techniku pojistit. Neustále je vyvíjen tlak, aby byla technika modernizována, avšak to souvisí s výší rozpočtových prostředků, které jsou Senátu přidělovány. V roce 2002, jak můžeme s uspokojením konstatovat, byla výpočetní technika z velké části doplněna a vyměněna. Totéž platí i o renovaci vozového parku, kterým disponují předsedové výborů a klubů tzn. postupná náhrada osobních automobilů Felicie typem Oktávie, kde se nejedná pouze o modernizaci, ale hlavně bezpečnost. Na základě smlouvy došlo i k výměně limuzín místopředsedů. Dále jsou v komisi průběžně prodiskutovávány připomínky a náměty ke stravování v senátorské jídelně, S klubu i v jídelně Feldovského domu. Jsou schvalovány aktuální úpravy provozní doby stravovacích zařízení. Komise se také velmi zodpovědně zabývala otázkou stanovování cen a kalkulací jídel a přijala usnesení, které respektuje nová rozpočtová pravidla v oblasti stravování. K tomuto tématu se bude neustále vracet a zabývat se jím. V neposlední řadě byla na základě připomínek senátorů projednána otázka využívání prostor Hlavního sálu, přilehlých salonků a Senátorské jídelny.
  2. Přijímá a řeší návrhy a podněty senátorů na změny v systému práce Kanceláře Senátu, akceptuje stížnosti a připomínky k práci Kanceláře. Na komisi bylo během tohoto období směřováno několik podnětů jednotlivých senátorů. (Například, informace o možnostech parkování senátorů, návrhy na řešení dopravy ve Valdštejnské ulici, řešení autodopravy jako takové apod.)
  3. Zabývá se průběžným čerpáním rozpočtu Kanceláře Senátu, včetně čerpání finančních prostředků na položkách „Cestovné senátorů a přijetí zahraničních oficiálních návštěv“. Podklady jsou předkládány komisi v pravidelných čtvrtletních intervalech. Vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Senátu na každý následující rok, předseda komise se pak aktivně účastní jednotlivých kroků projednávání návrhu rozpočtu, zejména v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Hodnotí Státní závěrečný účet ČR - Kapitola Senát PČR.
  4. Průběžně vyhodnocuje průběh rekonstrukčních prací v budovách Senátu a dohlíží, aby bylo s těmito historickými budovami nakládáno jako s cennou kulturní památkou. Podílí se a schvaluje řešení s tím související dislokací senátorů i pracovníků Kanceláře Senátu. Dohlíží na umístění historického mobiliáře.
  5. Zabývá se návrhy a podněty pracovníků Kanceláře Senátu. Rozhodnutí týkající se pracovně právních vztahů však ponechává plně v kompetenci vedoucího Kanceláře Senátu.
  6. Schvaluje veškeré společensko-kulturní akce, ke kterým mají být zapůjčeny prostory sídla Senátu formou pronájmu. Jde převážně o konání seminářů, koncertů, vernisáží, kolokvií, setkání s novináři, presentací, natáčení apod. Zde byla prověřena a upravena pravidla v oblasti cen a kapacity jednotlivých prostor Senátu. Zpřesněna byla i pravidla pro konání výstav a prezentace kulturních děl, kdy komise plně respektuje rozhodnutí odborného kurátora. V uplynulém období komise schválila celkem 121 akcí.
  7. Řeší případy odpovědnosti za škodu způsobenou senátory. Tato rozsáhlá agenda byla komisi svěřena na základě usnesení Senátu č. 110 ze 7. schůze konané dne 1. července 1999 a na základě dodatku č. 1 Směrnice č. 13 k postupu při vyřizování škod a likvidace majetku Kanceláře Senátu. Jde o evidenci a řešení jednotlivých škodních protokolů, které se týkají veškerých zaviněných i nezaviněných škod senátorů vůči Kanceláři Senátu. Do současné doby je evidováno celkem 156 škodních protokolů, z toho jsou pouze 3 nevyřešené. U těch se čeká na doplnění stanovisek senátorů, policejních protokolů, plnění pojišťoven apod.
  8. Připomínkuje vnitřní předpisy Kanceláře Senátu, které jsou vedoucím Kanceláře Senátu vydávány, jako jsou např. Platový řád Kanceláře Senátu; Pravidla pro pronajímání Valdštejnského paláce; Předpis o projednávání utajovaných skutečností na schůzích Senátu, výborů a komisí; Spisový řád; Organizační řád Kanceláře Senátu; atd.
  9. Průběžně se zabývá ubytováním senátorů v Jinonicích. Eviduje a zachycuje připomínky senátorů, kteří tam bydlí a operativně řeší ve spolupráci se správním odborem. Zabývá se i ekonomickou stránkou této věci, snaží se hledat úsporné varianty.
  10. Prostřednictvím tajemnice, která se zúčastňuje jako člen výběrových řízení a veřejných soutěží probíhajících v Kanceláři Senátu, jsou členové komise průběžně informováni o probíhajících činnostech v Senátu.
  11. Ve smyslu § 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, uděluje vedoucímu Kanceláře Senátu generální souhlas ke všem právním úkonům. V poslední době to byl např. souhlas vedoucímu Kanceláře Senátu k právním úkonům pro zadávání veřejné zakázky na zprovoznění technického zázemí Jednacího sálu Senátu a na provedení prací souvisejících s uvedením do původního stavu a udělení souhlasu na obnovení interiéru Jednacího sálu Senátu
  12. V době povodní byl předseda komise neustále v kontaktu s vedením Senátu i Kancelář Senátu.Na mimořádné schůzi komise pak byla přijata opatření k řešení obnovy Jednacího sálu.

V současné době 3. funkční období komise skončilo. Lze konstatovat, že náplň práce komise je velmi různorodá, pestrá a operativní. Největší podíl zaujímá úzká spolupráce s vedením Kanceláře Senátu, jednotlivými senátory a vedoucími odborů. Dá se říci, že komise si za dobu svého působení vydobyla významnou, důstojnou a nenahraditelnou pozici v Senátu Parlamentu České republiky.

Praha, 21. března 2003

Ing. Karel Korytář v.r.
předseda komise