Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v roce 2001

V průběhu prvního roku třetího funkčního období Senátu PČR došlo k přejmenování výboru z původního názvu Výbor petiční, pro lidská práva, vědu a vzdělávání na Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Po senátních volbách se z dosavadního desetičlenného výboru ustavil výbor s jedenácti členy - nově byli zařazeni do výboru senátoři František Mezihorák, který byl zvolen předsedou výboru, a senátor Zdeněk Bárta. Výbor ze svého středu zvolil tři místopředsedy - senátorku Irenu Ondrovou a senátory Václava Jehličku a Josefa Kaňu.

Předseda:

  • senátor František Mezihorák - oblast historie, školství a vzdělávání, evropská integrace

Místopředsedové:

  • senátorka Irena Ondrová - kultura, oblast živého umění, prevence negativních společenských jevů
  • senátor Václav Jehlička - kulturní dědictví, péče o památky a jejichvyužívání, školství a vzdělávání, Podvýbor pro kulturní dědictví
  • senátor Josef Kaňa - lidská práva, rozvoj vědy, vzdělávání dospělých,rekvalifikační programy, vyřizování petiční agendy

V průběhu roku se výbor sešel k 15 schůzím, v jejichž průběhu bylo přijato 97 usnesení, sedm záznamů o výsledku projednávání zákonů, u nichž výbor nepřijal usnesení a byly zpracovány čtyři protokoly z veřejných slyšení výboru. Výbor se zabýval 45 senátními tisky, z toho osmi mezinárodními smlouvami.

Výbor považuje za důležitá výjezdní zasedání, která slouží jako spolehlivý nástroj ke zjištění pravého stavu věcí, umožní výměnu názorů na co nejširší platformě s využitím stanovisek nezávislých odborníků a postojů zástupců orgánů státní správy. V roce 2001 výbor uskutečnil výjezdní zasedání do Telče a tradičně na Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Tentokrát bylo zasedání rozšířeno o návštěvu partnerského města Strážnice ve Slovenské republice, kterým je město Skalica.

Výbor převzal záštitu nad Národními dny kultury a sportu 2000, při nichž došlo k vyhodnocení aktivit vypsaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v součinnosti s okresními tělovýchovnými organizacemi dne 25. 1. 2001. V Jednacím sále Senátu umožnil výbor svou záštitou uskutečnění zasedání Dětského parlamentu, které výbor uspořádal v součinnosti s Českou sekcí DCI - Sdružení zastánců dětských práv v ČR spolu s Kruhem dětí a mládeže. Toto jednání se uskutečnilo dne 11. června 2001 a zúčastnilo se ho cca 90 dětí z celé republiky. Dne 23. října 2001 výbor uspořádal slavnostní vyhodnocení folklorních festivalů za rok 2001. V Jednacím sále se sešlo téměř 150 účastníků z řad starostů a primátorů měst a obcí, přednostů okresních úřadů, krajských hejtmanů, zástupců Úřadu vlády a jednotlivých kompetentních ministerstev.

V průběhu roku výbor uspořádal čtyři veřejná slyšenívěnovaná různým aktuálním tématům. První veřejné slyšení uskutečněné v daném roce se zabývalo stavem ústavní výchovy v ČR a souviselo s diskusí nad návrhem zákona o ústavní a ochranné výchově dětí a mládeže. Tohoto slyšení s názvem Ústavní výchova dětí a mládeže v resortu MŠMT ČR se zúčastnilo více jak 80 účastníků z jednotlivých typů ústavních zařízení a odborníků z této oblasti. Dne 21. března 2001 se v Jednacím sále sešli zástupci kompetentních resortů nevládních organizací i členové OBSE, aby se vyjádřili k problematice obchodu s lidmi. K přípravě projednávaného návrhu zákona o ochraně národnostních menšin výbor uspořádal veřejné slyšení s názvem Vytváření multikulturního prostředí v rámci občanské společnosti ČR a úloha národnostních menšin v tomto procesu. Odborně na přípravě slyšení spolupracovali zástupci Asociace národnostních sdružení ČR. Tato akce se uskutečnila dne 14. června 2001 v Jednacím sále. Veřejné slyšení na téma Příprava učitelů a perspektiva české vzdělanosti bylo určeno především zástupcům vysokých škol pedagogického zaměření a setkalo se s mimořádným ohlasem právě z důvodu aktuálnosti tohoto tématu. Slyšení se uskutečnilo v Jednacím sále dne 19. června 2001 za předsednictví předsedy výboru senátora Františka Mezihoráka. Výbor svým usnesením č. 60/01 inicioval Veřejné slyšení Senátu na téma Perspektivy a vize vysokého školství v ČR, které si postavilo za cíl za účasti zástupců vysokých škol, výzkumných pracovišť, státní správy zejména MŠMT ČR, Akademie věd ČR, Rady vlády pro výzkum a vývoj, vyvolat diskusi k naléhavým a neodkladným aktuálním otázkám vysokého školství.

V průběhu roku byly Výboru přímo nebo prostřednictvím Senátu PČR doručeny 102 petice, pod nimiž se podepsalo 103 412 občanů, což je oproti předchozímu roku trojnásobné navýšení. Důvodem zřejmě je, že se obě komory Parlamentu ČR zabývaly projednáváním návrhů zákonů dotýkajících se života prakticky všech občanů či obyvatel ČR nebo jejich velkých skupin. To, že adresátem petic se stává Senát PČR, resp. jeho funkcionáři, ve větší míře také svědčí o rostoucí důvěře v tuto ústavní instituci. Nejvíce petic se týkalo dvou vládních návrhů zákonů, a to zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a návrhu zákona o platu soudců. Petic vyjadřujících nesouhlas s tímto návrhem bylo koncem roku, tedy před projednáváním návrhu Poslaneckou sněmovnou PČR, doručeno celkem 43, a to od soudců a pracovníků z obvodních, okresních i krajských soudů. Celkem se pod těmito peticemi shromáždily 1 472 podpisy. Tyto petice byly vyřízeny odpovědí obsahující informaci o vrácení návrhů navrhovateli při prvním čtení návrhu na 43. schůzi Poslanecké sněmovny PČR. Nejvíce podpisů – 46 189 – se shromáždilo pod petici požadující zamítnutí poslaneckého návrhu zákona o chovu psů s odůvodněním, že návrh je diskriminační k vybrané skupině plemen psů a obsahuje ustanovení, která jsou v rozporu s předpisy na ochranu zvířat. (Návrh byl v Poslanecké sněmovně vzat zpět v prvním čtení.) Pod petici týkající se ochrany životního prostředí (zákon o obalech – EU) se podepsalo 23 895 a pod petici požadující neuzavírat provoz v lyžařském středisku Ovčárna v Jeseníkách celkem 20 595 občanů. Ve srovnání s minulým rokem přibylo petic vyjadřujících názor petentů na aktuálně projednávaný návrh obecně závazných právních předpisů, ať již šlo o zákon o myslivosti, zákon o obalech, o školský zákon, zákon o zdravotní péči, zákon o vodách, zákon o platech. Bylo doručeno i několik petic týkajících se změn ve veřejné správě. V dalších peticích je obsažen podnět ke změně právních předpisů; například v petici navrhující změnu zákona o důchodovém pojištění z pohledu otců samoživitelů (snížení věkové hranice pro odchod do důchodu) nebo v petici požadující podpořit právo rozvedených otců na výchovu svých dětí. Petice 57 občanů obce Troubky požaduje pomoc v situaci, ve které se tito občané ocitli při placení úroků z úvěrů poskytnutých jim po povodních v roce 1997. Tak, jako v předchozím roce, pozvedají občané svůj hlas prostřednictvím petic především na podporu řešení problémů v oblasti životního prostředí. Požadují například neprovozovat motorové čluny na Slapské a Orlické přehradě, žádají ochranu Národního parku Šumava, protestují proti způsobu přepravy a chovu hospodářských zvířat, stěžují si na hluk z dálnice D 1, požadují záchranu starých Střešovic (Praha 6), protestují proti vybudování nového lyžařského areálu na Smrčině a proti vynětí tohoto území z Národního parku Šumava, apod. Osvědčilo se upozornit na problém a žádat o vyjádření hlavní inspektory na příslušných Oblastních inspektorátech životního prostředí.

Výbor přijal i 70 jiných podání od jednotlivých občanů. Mezi kuriózní patří například podání požadující nahradit některá slova historického textu státní hymny slovy jinými, pisatelem navrženými. Za zmínku stojí hodnocení způsobu vyřízení podání týkajícího se státního svátku „17. listopadu“ přímo pisatelem. Ten nejprve podání adresoval třem státním institucím, vyčkal odpovědí a poté označil přístup Senátu PČR za nejkonstruktivnější. Některá podání obsahující stížnosti na porušování lidských práv v konkrétních případech (např. právo dítěte na styk s oběma rodiči) byla postoupena k informaci přímo vládnímu zmocněnci pro lidská práva.

Výbor pravidelně v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu PČR podává zprávu o peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení.

Za účasti členů výboru se uskutečnilo přijetí kanadského senátora Géralda-A. Beaudoina. Toto setkání se uskutečnilo dne 3. července 2001 a proběhlo jednání dotýkající se otázek souvisejících s probíhající reformou státní správy. Dne 5. listopadu 2001 přijali zástupci výboru ministra školství Lotyšské republiky pana Kárlise Greiškalnse s doprovodem při příležitosti jeho návštěvy České republiky. Tato návštěva navazovala na zahraniční cestu výboru do Lotyšska. Došlo k určité rekapitulaci poznatků z této země a k zasvěcenému srovnání jednotlivých školských systémů.

První zahraniční cestu podnikla delegace členů výboru ve dnech 17. - 21. 4. do Turecké republiky pod vedením místopředsedy výboru senátora Josefa Kani. Cesta se uskutečnila na základě pozvání předsedy Komise pro národní vzdělávání, kulturu, mládež a sport Velkého národního shromáždění Turecké republiky. Dále výbor pracovně jednal s komisí pro lidská práva, ministrem národního vzdělávání, ministrem kultury, navštívil dvě univerzity a seznámil se se systémem ochrany kulturního dědictví. Na pozvání předsedy kanadského senátu Gildase Molgata se čtyřčlenná delegace senátorů zúčastnila cesty do Kanady ve dnech 26. 5. - 3. 6. Jádrem programu byla jednání na půdě obou komor parlamentu Kanady a setkání s partnerskými výbory. Řešeny byly oboustranně aktuální problémy dotýkající se obou zemí. Dále delegace navštívila dvě univerzity - v Torontu a Montrealu. Setkala se se zástupci provinčních ministerstev školství a kultury. Navštívila také několik nevládních organizací zaměřených na lidská práva. Obohacující byly návštěvy krajanských komunit v Ottawě, Torontu i Montrealu. Návštěva Lotyšské republiky, která se uskutečnila ve dnech 1. - 5. 10., byla velmi obsahově náročná a zajímavá právě proto, že se jedná o zemi s probíhající transformací a směřující do Evropské unie. Živé diskuse proběhly v partnerských výborech Saeimy Lotyšské republiky, dále při setkáních se zástupci ministerstev školství a kultury. Inspirativní bylo seznámení s náplní činnosti Naturalizačního úřadu, stejně jako s efektivitou Státní kanceláře pro lidská práva. Příkladem může být také zájem a podpora státu při ochraně kulturního dědictví. Návštěvy muzeí, zejména návštěva Muzea okupace, ukázala na nové formy expozic a také přítomné seznámila s nelehkou minulostí země. Krátce před koncem roku delegace výboru podnikla pracovní cestu do Spolkové republiky Německo ve dnech 10. - 14. 12. Cesta byla zaměřena na dva cíle, a to detailní seznámení s činností Petičního výboru Spolkového sněmu SRN, který je výborem nejprestižnějším a průřezovým. K plnění jeho úkolů slouží samostatný úřad, který tvoří 85 odborných pracovníků, zejména právníků. Druhým záměrem bylo navštívit Svobodný stát Sasko, setkat se se zástupci parlamentu a seznámit se s aktuální problematikou Lužických Srbů. Členové delegace navštívili Budyšín, který je centrem, a setkala se s členy Domowiny - Sdružení Lužických Srbů.

Skupina přátel České republiky a Slovenské republiky, která byla ustavena v průběhu prvního funkčního období, byla i ve třetím období potvrzena a rozvíjela svou činnost zejména vytvořením pracovních i osobních kontaktů s partnerským výborem pro kulturu a média Národní rady Slovenské republiky. Čilé vztahy se Slovenským institutem v Praze, především jeho ředitelkou Doc. Dr. G. Leinerovičovou (která ukončila svou činnost počátkem roku a na její místo nastoupila Mgr. Ĺubica Krénová) prokázaly potřebnost vzájemné spolupráce a prospěšnost výměny zkušeností. Pravidelně jsou členové výboru zváni na setkání občanského sdružení Slováci v Praze pořádaného v Klubu Mánes. Místopředseda výboru senátor Josef Kaňa inicioval ustavení této skupiny pro 3. funkční období, což se stalo usnesením výboru č. 26/01.

Dle plánu činnosti na rok 2001 se Podvýbor pro kulturní dědictví pravidelně vyjadřoval k záměrům Kanceláře Senátu na využití již stavebně zkolaudovaných prostor paláce pro potřeby senátorů či výborů nebo Kanceláře Senátu.

Dále se Podvýbor pravidelně zabýval schvalováním záměrů Kanceláře Senátu jako je např. výzdoba Senátních prostor, nákup protokolárních darů apod. Hlavní pozornost byla zaměřena na pořádání příležitostných výstav, které jsou v prostorách Senátu realizovány a využívání reprezentačních prostor Valdštejnského paláce. Další pravidelnou činností podvýboru byla účast na jednání Sboru expertů pro obnovu Valdštejnského paláce.

Jednou z hlavních činností Podvýboru byla příprava a uskutečnění veřejného slyšení k novému zákonu o ochraně kulturních památek a památkové péči. Vzhledem k posunutí termínu předložení zákona bylo slyšení uskutečněno až 7. 12. 2001. Slyšení se účastnilo více jak 80 pozvaných účastníků zástupců ústředních orgánů, samosprávy, odborných organizací, výkonných orgánů památkové péče a nezávislých sdružení. Z veřejného slyšení byl následně distribuován účastníkům jeho stenografický záznam.

Podvýbor uskutečnil výjezdní zasedání do sokolovského a karlovarského okresu, aby se seznámil přímo v terénu s problémy ochrany kulturního dědictví. Organizaci výjezdního zasedání podvýboru zajistil senátor J. Hadrava.

Vzhledem k posunutí termínu projednávání nového zákona Podvýbor se na svých zasedáních nezabýval problematikou finančního rozpočtu na rok 2002.

Jednotliví členové Podvýboru se samostatně účastnili projednávání problematických případů při obnově a záchraně kulturního dědictví. Problematika byla řešena na základě konkrétních případů, jako jsou nevyužité památky - kostely a technické památky např. Brtnice.

Podvýbor zamýšlel uspořádat seminář „Financování péče o nemovité kulturní památky“ ve spolupráci se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Vysokou školu ekonomickou v Praze. V průběhu přípravy se však ukázalo, že zpracování podkladů pro seminář Vysokou školou ekonomickou si vyžádá daleko větší čas, a proto bylo rozhodnuto přesunout seminář na rok 2002. Uskuteční se v roce 2002 ve spolupráci s výše jmenovanými v Kadani.

Jedním z podstatných problémů je otázka podpůrných programů a systémového rozdělování finančních prostředků na záchranu a obnovu nemovitého i movitého kulturního dědictví. Také této otázce věnoval Podvýbor svou pozornost v průběhu svých zasedání a závěry byly pravidelně tlumočeny zástupcům Ministerstva kultury ČR.

Předseda podvýboru senátor Václav Jehlička a tajemník podvýboru PhDr. Jan Vojta se účastnili společného výjezdního zasedání se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska do Chorvatska ve dnech 2. - 8. 6. 2001.

Výše uvedený výčet není zdaleka vyčerpávající, nepostihuje celé spektrum práce výboru, pouze ji ilustruje široký okruh jeho kompetence.

Prof. PhDr. František Mezihorák, CSc.

předseda výboru