Zpráva výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu v roce 2000

Předseda výboru: Michael ŽANTOVSKÝ (US/ODA)
Místopředsedové: Jan KRÁMEK (ODS)
Vítězslav MATUŠKA (ČSSD)
Oldřich DOČEKAL (KDU-ČSL)
Členové výboru: Zdeněk KLAUSNER (ODS)
Jaroslav HORÁK (ODS)
Peter MORÁVEK (ČSSD)
František KROUPA (KDU-ČSL)
Jan RUML (US/ODA)
Milan ŠPAČEK (KDU-ČSL)

Přehled legislativní činnosti Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR ve druhém funkčním období (1998 - 2000)

VZVOB projednal v tomto období celkem:

168 legislativních předloh
(návrhů zákonů,mezinárodních smluv či dohod, příp. návrhů usnesení či zpráv)

Z tohoto počtu:

  • 58 návrhů zákonů
  • 95 mezinárodních smluv a dohod
  • 15 ostatní (návrhy usnesení, zprávy)

VZVOB byl garančním výborem v 65 případech

Ve zbývajících případech byl VZVOB dalším výborem, kterému byla předloha přikázána.

Dva členové výboru - sen. M. Žantovský a sen. F. Kroupa předložili společně se skupinou senátorů vlastní senátní návrhy zákonů.
( sen. tisk č. 82 - návrh senátního návrhu zákona o Památníku doby nesvobody; sen. tisk 296 - návrh senátního návrhu zákona,kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, atd.)

Vyhodnocení legislativní činnosti:

Nejdůležitější událostí roku 1999 pro Českou republiku z hlediska jejího zahraničněpolitického a bezpečnostního postavení ve světě bylo nabytí členství v Severoatlantické alianci. Jednou z podmínek členství v NATO bylo zpracování nové branné legislativy.

Její projednávání patřilo k nejdůležitějším legislativním aktivitám Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý v úvodním vystoupení na půdě Senátu před členy výboru zdůraznil, že projednávaný soubor zásadních zákonných předloh řeší jako celek oblasti, které dosud branná legislativa nezohledňovala. Dosud roztříštěná právní úprava tak dostala ucelený rámec beroucí v úvahu členství České republiky v NATO.

nová branná legislativa

  • Zákon o ozbrojených silách České republiky
  • Zákon o vojácích z povolání
  • Zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)
  • Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze
  • Zákon o zajišťování obrany České republiky
  • Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby

další legislativní normy, jejichž přijetí může být dáno do souvislosti se vstupem ČR do NATO:

  • Zákon o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR
  • Zákon o obranné standardizace
  • Novela Zákona o utajovaných skutečnostech
  • Prodloužení české účasti v SFOR a KFOR
  • Novela Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti ČR (vysílání armády ČR a pobyt cizích vojsk na území ČR)
  • Návrh na zapojení ČR do protivzdušné obrany NATO
  • atd.

Další významné předlohy, které výbor projednal:

  • Zákon o státním občanství
  • Zákon o pobytu cizinců na území ČR
  • Zákon o azylu
  • Zákon o výkonu trestu
  • Zákon o mediační a probační službě

Rozšířil se také rozsah projednávaných předloh souvisejících s úsilím ČR o vstup do EU. Mezi nejdůležitější patří:

  • Zákon o ochraně osobních údajů
  • Zákon o telekomunikacích
  • Zákon o referendu
  • Zákon o cestovních dokladech
  • Zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
  • atd.

Některé zahraničněpolitické aktivity VZVOB v 2. volebním období

Mezinárodní styky VZVOB PČR hrají důležitou roli při vytváření zahraniční politiky České republiky. Zatímco první volební období bylo výrazně dominováno přípravami na vstup České republiky do Severoatlantické aliance, následné období bylo poznamenáno snahou posílit vztahy s jistým počtem zemí, se kterými tyto vztahy nebyly na patřičné úrovni, ať už kvůli zeměpisné vzdálenosti anebo v důsledku změn posledního desetiletí.

Pracovní cesta delegace VZVOB do Thajska na podzim 1999 umožnila zmapovat stav thajské společnosti z hlediska politického i hospodářského a přispěla takto k nastolení důvěry nezbytné k rozvoji obchodní výměny.

Z Thajska senátní výbor pokračoval cestu do Vietnamu, aby zde zaplnil několikaleté vakuum ve vzájemných parlamentních vztazích. Jednání v Hanoji potvrdila, že zahraničněpolitická koncepce k socialismu se hlásícího Vietnamu značně odráží změny probíhající ve světě. Vietnam se orientuje na výrazně pragmatický a odideologizovaný kurs, který směřuje k podpoře ekonomických vztahů a to za oboustranně prospěšného využití tradičních pojítek se zeměmi bývalého Východního bloku.

Další dominantou mezinárodních styků VZVOB Senátu PČR byla jednání s parlamentními a jinými institucemi zemí středoevropského regionu, ať už sousedskými, anebo těmi, které pojí s ČR podobná historická zkušenost. Atmosféra všech rozhovorů v Rumunsku, které delegace uskutečnila koncem roku 1999, byla poznamenána blížícím se summitem EU v Helsinkách a napětím, zda Rumunsko bude zařazeno mezi země, se kterými EU zahájí jednání k případnému vstupu země do unie. Rumuni také se zájmem vyslechli zkušenosti z příprav ČR na vstup do NATO a zažádali o podporu úsilí o vstup Rumunska do této organizace.

V rámci rozhovorů, které vedla delegace tentýž rok na jaře v Polsku, byla značná pozornost věnována vyhodnocení prvních měsíců společného členství v Severoatlantické alianci, analýze stávajících problémů a součinnosti obou zemí v oblasti zbrojního průmyslu. Dalším centrálním tématem byla přirozeně i zde společná perspektiva vstupu obou zemí do EU, ale stranou nezůstaly ani otázky jako přeshraniční spolupráce či unií vyžadovaná reforma státní správy, která ostatně již v Polsku proběhla, zatímco v České republice je pouze ve stádiu příprav.

Setkání předsedů zahraničních výborů a výborů pro obranu všech komor Parlamentů Polska, Maďarska a České republiky, započatá v roce 1998 schůzkami v Budapešti a ve Varšavě, pokračovala i v následujících letech a stala se prakticky institucionalizovanou příležitostí k výměně názorů mezi volenými představiteli tří středoevropských zemí s historicky propojenými osudy. Pražského setkání v dubnu 1999 se zúčastnil coby pozorovatel předseda Zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky a v říjnu téhož roku v Budapešti se už slovenští představitelé zúčastnili jednání s plným statutem členů skupiny sdružující předsedy zmíněných výborů. Toto oživení středoevropské spolupráce - tzv. „Visegrádské čtyřky“ - na parlamentní úrovni mělo své vyvrcholení v poslední schůzce, která se uskutečnila symbolicky v Bratislavě, kde všichni zúčastnění vyjádřili podporu slovenské snaze o začlenění země do NATO.

Lidská a politická práva jsou práva universální a jejich respektování je věcí lidí na celé planetě. Tuto myšlenku vyjádřil výbor a v návaznosti i celý Senát Parlamentu České republiky už v prvním volebním období, když přijal usnesení upozorňující na porušování lidských práv v Číně a v Tibetu. Že na tomto názoru lpí potvrdil výbor i letos přijetím usnesení proti porušování lidských a občanských práv v Běloruské republice. Tomuto přijetí předcházelo veřejné slyšení, v rámci kterého výbor vyslechl představitele nezávislých organizací, které monitorují situaci v této postsovětské republice. Předseda výboru M. Žantovský a člen výboru, senátor J. Ruml, při této příležitosti navštívili z pověření celého výboru Bělorusko, aby se situací seznámili přímo na místě a aby poznali názory jak vlády, tak opozice.

Podobné obavy z porušování lidských práv vedly výbor ke shromažďování informací o situaci vzniklé v Čečensku v důsledku vojenské intervence ruských federálních sil. Také při této příležitosti se výbor seznámil se svědectvími členů humanitárních organizací působících na území vzpurné kavkazské republiky a vyslechl obsáhlý rozbor událostí z úst české novinářky L. Procházkové, která se děním v tomto regionu zabývá již několik let.

Do oblasti lidských práv patří i problematika vězeňství, jejíž sledování plně spadá do kompetencí VZVOB. Jelikož i zde je cílem dodržování universálních anebo široce uznávaných standardů, je možné říci, že tato problematika má i své mnohé mezinárodní aspekty. To ostatně potvrdilo veřejné slyšení „Vězeňství v České republice“ , při kterém senátoři a odborná veřejnost obdrželi nesčetné podklady ke komparativní úvaze na toto téma od přizvaných českých a zahraničních expertů.

Jednotliví senátoři a jednotlivé výbory - s VZVOB na velmi citlivém místě hrají - jak už bylo řečeno - důležitou a zcela specifickou roli při tvorbě české zahraniční politiky.Všechny senátory, představitele různých politických stran, bezpochyby pojí základní konsensus, kterým je zájem České republiky. Nicméně způsob, jakým ho prosazují se liší od způsobu, jakým se tento zájem odráží v činnosti státních orgánů jako takových. Na rozdíl od ministrů a jiných představitelů státu, volení senátoři nejsou svázáni stejným množstvím diplomatických omezení a nepodléhají stejné povinnosti rezervy. V jednáních s představiteli cizích Parlamentů, cizích států a institucí hájí to, co považují za výsostný zájem svých voličů a činí tak i když se formulace tohoto názoru liší od oficiální. Mezinárodní styky na parlamentní úrovni se tak stávají přímým živým kontaktem mezi občany České republiky a občany cizích států. Takto koncipovaná diplomacie se harmonicky doplňuje s běžnou mezistátní diplomacií a projevuje často svou účinnost i tam, kde klasické formy diplomacie selhávají.

Přehled zahraničních cest VZVOB v 2. volebním období Senátu PČR

  • 24. 2. - 26. 2. 1999 - Polská republika
    (senátoři M. Žantovský, J. Krámek, V. Matuška, O. Dočekal)
  • 20. 4. - 22. 4. 1999 - Spolková republika Německo
    (senátoři M. Žantovský, Z. Klausner, P. Morávek, F. Kroupa)
  • 23. 9. - 31. 10. 1999 - Thajské království a Vietnamská socialistická republika
    ( senátoři M. Žantovský, V. Matuška, J. Horák, O. Dočekal)
  • 5. 12. - 8. 12. 1999 - Rumunská republika
    (senátoři J. Krámek, M. Špaček, P. Morávek, F. Kroupa)
  • 24. 4. - 26. 4. 2000 - Běloruská republika
    (senátoři M. Žantovský, J. Ruml)
  • 23. 9. - 7. 10. 2000 - Filipínská republika a Indonéská republika
    (senátoři M. Žantovský, V. Matuška, F. Kroupa, Z. Klausner)
  • 9.10 - 13. 10. 2000 - Nizozemské království
    (senátoři M. Žantovský, J. Horák, P. Morávek, O. Dočekal)

Setkání předsedů partnerských parlamentních výborů zemí V 3 (později rozšířené na V 4)

Ve druhém volebním období proběhly 4 ze 6 doposud uskutečněných setkání předsedů zahraničních výborů a výborů pro obranu Parlamentů PR, MR a ČR (od pražského setkání v dubnu 1999 rozšířené o předsedy partnerských výborů NR SR a později o předsedy výborů pro evropskou integraci zemí V4). Na závěr každého jednání byla přijata společná deklarace.

VZVOB byl na všech těchto setkáních zastoupen předsedou výboru senátorem M. Žantovským. Na parlamentní úrovni tato setkání představují jedinou pravidelnou společnou akci, do které jsou zapojeny tři nové středoevropské země NATO spolu s kandidátským Slovenskem. Další setkání se má uskutečnit v první polovině roku 2001, tentokrát v Praze.

  • 16. 4. 1999 - Praha
  • 5. 10. 1999 - Budapešť
  • 28. 4. 2000 - Bratislava
  • 18. 12. 2000 - Varšava

Přijetí zahraničních delegací VZVOB

Mezi četnými přijetími uskutečněnými výborem ve 2. volebním období lze uvést zejména:

  • Přijetí delegace Výboru pro národní obranu polského Sejmu, kterou vedl předseda B. Komorowski (9. 3. 1999)
  • Přijetí delegace zahraničního výboru francouzského Národního shromáždění, kterou vedl místopředseda R. G. Schwartzenberg (21. 4. 1999)
  • Přijetí poslanců Spolkového sněmu SRN M. Meckela a P. Erstenbergera (11. 6. 1999)
  • Přijetí delegace Zahraničního výboru NR SR, kterou vedl předseda P. Weiss (18. 6. 1999)
  • Přijetí předsedy vojenského výboru NATO admirála G. Venturoniho (26. 8. 1999)
  • Přijetí delegace libanonského Národního shromáždění, kterou vedl místopředseda parlamentu E. Ferzli (14. 9. 1999)
  • Přijetí delegace, kterou vedl předseda Zahraničního výboru polského Sejmu C. Bielecki (30. 9. 1999)
  • Přijetí delegace Spolkové rady Rakouské republiky, kterou vedl její předseda J. Weiss (3. 11. 1999)
  • Přijetí předsedkyně Národní rady provincií Parlamentu Jihoafrické republiky G. Naledi Mandisa Panndor (16. 3. 2000)
  • Přijetí náčelníka štábu SHAPE D. Stöckmanna (4. 4. 2000)
  • Přijetí předsedy Senátu Irské republiky B. Mulloolyho (23. 6. 2000)
  • Přijetí ministra obrany Itálie S. Mattarelly (20. 7. 2000)
  • Přijetí Jeho Svatosti tibetského dalajlámy (18. 10. 2000)
  • Přijetí ministra obrany Chorvatska J. Radoše (6. 11. 2000)
  • Přijetí delegace zahraničněpolitické komise švýcarské Rady kantonů, kterou vedl předseda B. Frick (13. 11. 2000)
  • Přijetí delegace Výboru pro obranu a bezpečnost NR SR, kterou vedl předseda V. Paľko (21. 11. 2000)
  • Přijetí ministra obrany Belgie A. Flahauta (13. 12. 2000)

Veřejná slyšení + semináře

Veřejné slyšení : Vězeňství v České republice - 19. 4. 2000

Do kompetencí výboru spadá sledování bezpečnostní situace, t. j. mimo jiné i stavu vězeňství v České republice. Ten se dramaticky zhoršoval vzhledem k přeplněnosti většiny zařízení a dokonce vládly obavy z nepokojů v některých z nich. Dne 8. dubna 1999 delegace výboru navštívila věznici ve Valdicích - největší v republice a zároveň největší s režimem zvýšené ostrahy - aby se se situací vězňů a zaměstnanců vězeňské služby seznámila přímo na místě. Získané informace měly taktéž pomoci při vypracovávání zákona o výkonu trestu, který byl v roce 1999 postoupen Parlamentu ke schválení. Bohužel se potvrdilo, že obavy způsobené zhoršováním podmínek v českých věznících jsou opodstatněné, jak to ukázaly vězeňské vzpoury, které zde vzplanuly na počátku následujícího roku. Proto se výbor nadále věnuje pozornost této problematice a na duben roku 2000 naplánoval veřejně slyšení na toto téma v Senátu PČR, kterého se zúčastní zástupci odborné veřejnosti a všech rezortů, jichž se otázka vězeňství týká.

Veřejné slyšení : Vývoj situace v Bělorusku - 16. 3. 2000

Na základě průběhu veřejného slyšení, zmapování situace přímo v Bělorusku a následné diskuse přijal Výbor usnesení č. 157 k vývoji situace v Bělorusku, ve kterém mj. konstatoval, že v Bělorusku dochází k rozsáhlému porušování lidských práv, není dodržován právní řád, je kriminalizována politická činnost opozičních představitelů , není zajištěn rovný přístup ke sdělovacím prostředkům, atd. Výbor zároveň doporučil Senátu, aby vyjádřil nad situací v Bělorusku znepokojení , apeloval na běloruské představitele , aby obnovili demokratické fungování orgánů státní správy a vládu ČR vyzval k tomu, aby na všech mezinárodních forech kladla důraz na obnovení demokracie a dodržování lidských práv v Bělorusku. S návrhem této rezoluce se Senát ztotožnil na své 20. schůzi dne 12. července, kdy přijal usnesení č. 425.

Seminář k Bezpečnostní strategii ČR - 31. 10. 2000

(ve spolupráci s MZV ČR)

Shrnutí semináře MZV ČR a VZVOB Senátu PČR k návrhu Bezpečnostní strategie ČR (31. 10. 2000 - Jednací sál Senátu)

Ve východiscích BS ČR je kladen důraz na historickou preambuli, která připomíná ty historické zkušenosti a procesy, které měly v moderních českých dějinách vliv na způsob a uvažování obyvatelstva v souvislosti s obranou státu. Vyzdvižena je zároveň schopnost ČR samostatně definovat bezpečnostní politiku a bezpečnostní zájmy, které vycházejí z nutnosti pevných vazeb se stabilními bezpečnostními orgány demokratických zemí. Dále je zdůrazněna myšlenka kolektivní bezpečnosti v souvislosti se vstupem ČR do Severoatlantické aliance, čímž se výrazně zkvalitnil rámec bezpečnostních záruk, které poskytuje čl. 5 Washingtonské smlouvy.

Při charakteristice bezpečnostního prostředí se dokument zaměřuje hlavně na roli národního státu, kterému i nadále připisuje úlohu hlavního aktéra mezinárodní politiky. Poukazuje na jeho dynamický vývoj, který se vlivem různých faktorů a trendů odráží ve změně jeho vnímání.

S ohledem na změnu prostředí mezinárodních vztahů je i nadále NATO považované za základní bezpečnostní organizaci v Evropě. Role hlavní celosvětové organizace je připisována OSN, v jejímž rámci je vyzdvižena úloha RB OSN, která má primární zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Zároveň se však poukazuje na nutnost její restrukturalizace v souvislosti s aktuálním vývojem mezinárodních vztahů. Dokument zmiňuje rovněž evropskou obrannou a bezpečnostní identitu, jejímž cílem je vytvoření společné obranné a bezpečnostní politiky, v rámci posílení CSFP formulované Amsterodamskou smlouvou.

V oblasti zahraniční politiky je zdůrazněn vztah mezi zahraniční politikou a bezpečnostní strategií, která vlastně odráží zahraničně politické ambice ČR. Zároveň se potvrzuje oboustranný vliv těchto koncepcí. Úsilí české diplomacie o účast při tvorbě bezpečnostní politiky EU se spojuje s důrazem na maximální účelnost uspořádání bezpečnostních vztahů mezi EU a NATO. Podkladem pro formulaci bezpečnostní a obranné politiky je strategická koncepce aliance, což vyplývá z členství ČR v NATO. Definice obranné politiky se nese v duchu zásad Charty OSN a koncepce kolektivní obrany NATO.

Nejzávažnější připomínky k obsahu dokumentu se týkaly rozpočtových otázek a problému přílišné obecnosti dokumentu. BS ČR by měla mít větší vnitřní disciplínu s důrazem na jasné vymezení priorit, a přesnou formulaci bezpečnostních rizik a hrozeb. Dokument by zároveň měl lépe odrážet reálný stav. Tzn. rozdíl mezi koncepcí a realitou a z toho vyplývající aktuálnost dokumentu. Závažným momentem je veřejnost a dostupnost tohoto dokumentu - otázka bezpečnosti je do značné míry záležitostí postoje veřejnosti a její vůle podílet se na ní - a měla by být tudíž patřičně zohledněna.

Schválil: M. Žantovský
V Praze, dne 30. 12. 2000