Zpráva o činnosti Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu za rok 2000

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve II. funkčním období navázal plynule na práci výboru z I. funkčního období a jeho velkou výhodou bylo, že všech jeho 11 členů bylo členy výboru již v I. funkčním období, což se výrazně projevilo ve stylu práce, dělnosti a pracovitosti, neboť záběr výboru co do množství a rozsahu projednávaných zákonů, by jinak nebylo možné zvládnout. Do čela výboru byl zvolen senátor Karel Burda a v jeho nelehké práci mu byli nápomocni další tři místopředsedové.

Toto suché konstatování lze shrnout do několika statistických údajů. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se ve II. funkčním období sešel na 55. schůzích, na kterých projednal 28 mezinárodních smluv a dohod, 115 návrhů zákonů z nichž doporučil 46 schválit, 31 vrátit s pozměňovacími návrhy, u 26 vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, 3 zamítnout a u 9 zákonů nepřijal žádné usnesení. Dále uskutečnil 10 výjezdních zasedání, 8 zahraničních cest, přijal 22 zahraničních delegací, uspořádal 10 prezentací a 5 veřejných slyšení. Zvládnout, tak značný rozsah práce vyžadovalo od členů i sekretariátu výboru mimořádné pracovní úsilí a nasazení.

Široký záběr výboru, který projednával všechny zákony z oblasti hospodářství, zemědělství a dopravy a navíc všechny zákony daňové, včetně projednávání rozpočtu Senátu - kapitola 303 státního rozpočtu vyvolalo potřebu ustanovení dvou podvýborů. Jednak podvýboru pro energetiku v jehož čele stál senátor Mirek Topolánek a podvýboru pro zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství, který vedl senátor Vladimír Oplt. Tato potřeba byla ještě znásobena řadou zákonů zejména zcela nového energetického zákona, při které oba podvýbory sehrávaly významnou roli při organizování veřejných slyšení a rozprav, které měly významný vliv na věcný průběh projednávání těchto zákonů na plénu Senátu.

Hodnocení prvního roku II. funkčního období výboru provedl jeho bývalý předseda senátor Karel Burda. Zaměřím se proto na hodnocení druhého roku, II. funkčního období.

Výbor odvedl kus dobré práce při projednávání zákonů, které byly navrhovány k vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jen namátkově připomínám zákon o pozemních komunikacích, zákon o konkursu a vyrovnání, zákon o auditorech a obchodní zákoník.

Výjezdní zasedání výboru sledovaly zpravidla dva hlavní cíle. Seznámit se na místě s odborníky a projednat konkrétní problémy, které přináší praktický život u zákonů, které budou projednávány v Parlamentu nebo seznámit se s problémy, které přinášejí již přijaté a schválené zákony a hledání cesty k jejich případné nápravě. Takovými byly výjezdní zasedání na Chomutovsko, Vsetínsko a Litoměřicko. Nedílnou součásti všech těchto výjezdních zasedání bylo setkání nejen s odbornou veřejností, ale i se zástupci státní správy a samosprávy.

Zahraniční cesty výboru nebyly nikdy koncipovány jako cesty poznávací, ale sledovaly vytvořit příznivé prostředí a prezentovat zájem státu na prohlubování oboustranně výhodných, hospodářských a politických styků na parlamentní úrovni, a budovat tak příznivé klima pro jednání exekutivy a podnikatelů. Počet účastníků zahraničních pracovních cest nebyl nikdy vyšší než tři senátoři. Takovými cestami byly cesty na Slovensko, do Estonska, Polska a Brazílie. Cesty se uskutečnily na základě pozvání partnerských výborů parlamentu hostitelské země. Hlavním tématem jednání cesty na Slovensko byla liberalizace trhu, celní unie po vstupu do EU a podpora vstupu Slovenska do NATO. V Estonsku pak hlavními tématy bylo průběh privatizace, dělení majetku s Ruskem, navrácení půdy a majetku, a strategie rozvoje přibližování k EU. V Polsku byly hlavními tématy příprava obou států na vstup do EU, zejména pokud jde o zemědělství, problémy úvěrování bank, a příhraniční spolupráce. Cesta do Brazílie byla prakticky první cestou delegace českého parlamentu po 42 letech. Ten, kdo se chce uchytit na trzích Jižní Ameriky, musí nutně začít u Brazílie, jako potencionálně největšího, nejlidnatějšího a hospodářsky nejvýznamnějšího státu na tomto kontinentu. Z toho pak vyplývala hlavní témata jednání, kterými byly vzájemný obchod, uzavření mezinárodních dohod o spolupráci, ochraně investic a zamezení dvojího zdanění a zrušení vízové povinnosti. Návštěvě delegace výboru byla v hostitelské zemi věnována díky péči zastupitelského úřadu značná pozornost. Vedle pracovních cest výboru se uskutečnila v roce 2000 ještě řada individuální cest členů výboru a to do Berlína, Košic, Tchajwanu a Estonska, které byly úzce tématicky zaměřené.

Za neméně významnou lze považovat činnost výboru v pořádání prezentací a veřejných slyšení, které reflektovaly aktuální problémy. Jednalo se zejména o problematiku kapitálového trhu, liberalizaci telekomunikací, podporu dodávek investičních celků. Dále pak to byly semináře k problematice železniční dopravy, bankovnictví, převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, či veřejná slyšení k legislativní pomoci podnikatelským svazům a zákonu o vodách.

Celé funkční období práce výboru se vyznačovalo věcností, korektností, tolerancí názorových rozdílů a vysokým pracovním nasazení všech jeho členů.

 

senátor Jaroslav Petřík
místopředseda výboru