Komise Senátu pro Ústavu České republiky v roce 2000

Po změnách v roce 1999 - rezignace senátora Vyvadila a úmrtí senátora Bendy, příchod senátora Reitingera a senátorky Lastovecké - bylo složení Komise stabilizováno. Uskutečnilo se 12 jejích schůzí, z čehož jedna byla společná s Ústavně-právním výborem. Hlavními tématy zájmu a činnosti Komise byly (chronologicky) ústavní aspekty reformy soudnictví, kdy vlastní představu některých řešení, odlišnou od představ vlády (postavení soudců Ústavního soudu, Nejvyšší rada soudnictví apod.), vyjádřila ve stanovisku adresovaném Legislativní radě vlády, tzv. poslanecká novela Ústavy, k níž přijala pro potřeby senátorských klubů obsáhlé stanovisko s doporučením řady změn, návrh ústavního zákona o referendu, k němuž zpracovala Senátem posléze přijatý komplexní pozměňovací návrh omezující předmět referenda na obligatorní a decisní referendum o vstupu do Evropské unie, anketa o obecné úpravě referenda v našem právním řádu, tzv. bezpečnostní novela Ústavy, na jejíž některé nedostatky upozornili členové Komise i později na schůzi Senátu, pracovní verze připravovaného vládního návrhu novelizace „mezinárodního a evropského rozměru“ Ústavy, na jehož zpracování se několik členů Komise přímo podílelo, a konečně koncepce správního soudnictví.

Pokračovala osvědčená tradice úzké spolupráce s experty, z nichž je třeba zmínit zejména Jana Filipa, Jiřího Malenovského, Michala Mazance, Lenku Pítrovou, Víta Schorma, Jindřišku Syllovou a Jiřího Zemánka.

Komise kromě řádných schůzí zorganizovala v dubnu a květnu dva semináře: „Vybrané problémy poslaneckého návrhu novely Ústavy“ a „Ústavní aspekty integrace České republiky do Evropské unie“, jichž se vedle expertů již zmíněných zúčastnili i místopředseda vlády Pavel Rychetský, Aleš Gerloch, Michal Klíma nebo Václav Pavlíček. Těsnopisecké záznamy seminářů, doplněné několika dalšími příspěvky, byly uspořádány do pracovního materiálu.