Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR

Legislativní činnost:

Bezesporu nejdůležitější událostí uplynulého roku pro Českou republiku z hlediska jejího zahraničněpolitického a bezpečnostního postavení ve světě bylo nabytí členství v Severoatlantické alianci.
     Jednou z podmínek členství v NATO bylo zpravování nové branné legislativy. Její projednávání patřilo k nejdůležitějším legislativním aktivitám Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v uplynulém roce. Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý v úvodním vystoupení na půdě Senátu před členy výboru zdůraznil, že projednávaný soubor zásadních zákonných předloh řeší jako celek oblasti, které dosud branná legislativa nezohledňovala. Dosud roztříštěná právní úprava tak dostala ucelený rámec a zároveň vzala v úvahu i členství České republiky v NATO.

Jednalo se o následující zákony:

  • návrh zákona o ozbrojených silách České republiky
  • návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky
  • návrh zákona o vojácích z povolání
  • návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání
  • návrh zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)
  • návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze
  • návrh zákona o zajišťování obrany České republiky
  • návrh zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze

Jedním z důsledků úsilí České republiky o vstup do NATO bylo zintenzívnění vztahů se středoevropskými zeměmi - Polskem a Maďarskem - které sledovaly tentýž cíl. Na parlamentní úrovni se tato snaha odrážela v již standardních setkáních předsedů zahraničních výborů a výborů pro obranu těchto zemí, při kterých docházelo k výměně zkušeností a k potřebnému vzájemnému informování o stavu příprav jednotlivých zemí. V roce 1999 se uskutečnily dvě schůzky, v Praze ve dnech 15. - 16. dubna a v Budapešti ve dnech 4. - 5. října, z nichž vzešla společná prohlášení, týkající se jak integrace všech tří států do NATO, tak jejich postoje ke krizi v Kosovu. Z iniciativy české strany se pražské schůzky coby pozorovatelé a budapešťské již zcela oficiálně zúčastnili i zástupci Národní rady Slovenské republiky.

Do kompetencí výboru spadá sledování bezpečnostní situace, tj. mimo jiné i stavu vězeňství v České republice. Ten se dramaticky zhoršoval vzhledem k přeplněnosti většiny zařízení a dokonce vládly obavy z nepokojů v některých z nich. Dne 8. dubna 1999 delegace výboru navštívila věznici ve Valdicích - největší v republice a zároveň největší s režimem zvýšené ostrahy - aby se se situací vězňů a zaměstnanců Vězeňské služby seznámila přímo na místě. Získané informace měly taktéž pomoci při projednávání zákona o výkonu trestu, který byl v roce 1999 postoupen Parlamentu ke schválení. Bohužel se potvrdilo, že obavy způsobené zhoršováním podmínek v českých věznících jsou opodstatněné, jak to ukázaly vězeňské vzpoury, které zde propukly na počátku následujícího roku. Proto výbor nadále věnuje pozornost této problematice a na duben roku 2000 naplánoval veřejně slyšení na toto téma v Senátu PČR, kterého se zúčastní zástupci odborné veřejnosti a všech rezortů, jichž se otázka vězeňství týká.

Zahraniční cesty:

  1. Polsko
  2. SRN
  3. Thajsko, Vietnam
  4. Rumunsko