Výbor pro evropskou integraci Senátu PČR

Proces vstupu České republiky do EU je pro naši zem v současné době prioritou číslo jedna. Pokud chceme do EU vstoupit v termínu, který jsme si stanovili, tj. kolem roku 2002, případně 2003, je třeba věnovat přípravě veškeré úsilí. Poslanecká sněmovna na tuto skutečnost reagovala po červnových volbách ustavením Výboru pro evropskou integraci. Aby mohl v tomto procesu plně zastávat svou ústavní roli i Senát, rozhodli senátoři po pravidelných volbách do Senátu o ustavení výboru stejného zaměření.

Pro ustavení výboru hovoří i skutečnost, že parlamenty ostatních zemí, které usilují o vstup do Evropské unie, výbory, které se zabývají evropskou integrací, mají. Tyto výbory najdeme dokonce i v parlamentech zemí, které již členy jsou; nejedná se tedy pouze o řešení záležitostí souvisejících se vstupem, ale o mnohem trvalejší záležitost, o podílení se na řešení vztahů ve společné Evropě.

Senátní výbor si klade za úkol zabývat se vnitropolitickými i zahraničněpolitickými aspekty integrace České republiky do EU. Z pohledu vnitropolitického se jedná především o zkoumání již existujících i nových právních předpisů z hlediska souladu českého práva s právem Evropské unie, o sledování připravenosti vládních resortů, orgánů státní správy a místní samosprávy na vstup do EU. Velmi důležitá je podpora informovanosti občanů a veřejné diskuse o EU a o podmínkách našeho členství v této organizaci. V neposlední řadě jde i o formulaci podnětů pro změny Ústavy v souvislosti se vstupem České republiky do EU.

Z hlediska zahraničněpolitických aspektů je cílem výboru sledování průběhu a stavu jednání mezi Českou republikou a Evropskou unií o podmínkách vstupu (akcesní jednání), sledování stavu vyjednávání dalších kandidátských zemí o vstupu do EU, navazování kontaktů s výbory, podvýbory a komisemi partnerských parlamentů členských zemí EU i kandidátských zemí. Pro zajištění kontinuity celého procesu je nutné nepřetržité sledování institucionálních a strukturálních změn uvnitř Evropské unie a vývoje jejího právního systému (aquis communautaire).

Senát se tak účinněji zapojuje do parlamentní kontroly fungování exekutivy - tzn. kontroly, zda naše republika dokáže dostát závazkům, učiněným v rámci vyjednávání, včas a v dostatečné míře.

A nyní o dosavadní činnosti výboru. Ustavit výbor a vypracovat jeho správný pracovní rytmus bylo nutno provést co nejrychleji. Proto výbor zasedá téměř každý týden s výjimkou senátorských týdnů. Znovu byly projednány kapitoly, které již prošly tzv. screeningem - porovnáváním legislativy ES, včetně práva, souvisejícího se soudnictvím a působností vnitra (tzv. 2. a 3. pilíř) s českou legislativou. Výbor zkoumá, zda je ČR schopna v momentu vstupu do EU převzít veškeré závazky z členství vyplývající. Projednány byly kapitoly kultura a audiovize, věda a výzkum, telekomunikace a informační technologie, školství, odborné vzdělávání a mládež, průmyslová politika, malé a střední podniky, rybolov, právo obchodních společností, statistika. Cílem těchto jednání je evidovat problémy, osvojit si závazky, které byly v průběhu jednání z naší strany přijaty, a seznámit se s žádostmi o zavedení přechodných období v těch oblastech, kde nebudeme schopni předpisům EU vyhovět v okamžiku vstupu. Těmito otázkami se zabýval též Podvýbor pro evropskou integraci, který fungoval již v předchozím funkčním období. Nové projednávání mělo za úkol seznámení nových senátorů s problematikou a zjištění aktuálního stavu. V současné době výbor připravuje projednání kapitol dalších, a to volný pohyb zboží, celní unie, ochrana spotřebitele a zdraví, soutěžní politika a vnější vztahy. Informace, které členové výboru při jednání získávají, jsou nezbytné při projednávání jednotlivých zákonů i pro jednání se zástupci členských zemí a Evropské komise.

To, že se jedná o jeden z pracovně i komunikačně nejzatíženějších výborů Senátu, jistě nemusím zdůrazňovat. Objem zákonů, které je třeba do vstupu zpracovat, čítá na 10 000 stran. Aby výbor dokázal svoji úlohu plnit, musí si najít efektivní pracovní metody. Nejen v samotné práci výboru. To, že výbor svými zjištěními a naopak potřebou včasných informací o připravovaných zásazích do zákonů zasahuje i do činnosti ostatních výborů, vyžaduje i efektivní způsob komunikace s ostatními výbory a odbornými pracovišti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Podaří-li se výboru získat i informace a názory místních samospráv v městech a obcích, bude to výrazné obohacení jeho působnosti.

Existenci nového výboru překvapivě rychle zaregistrovali diplomatičtí reprezentanti Evropské unie, akreditovaní v České republice. Totéž platí o zástupcích zemí, které již členy Evropské unie jsou. Velmi rychle došlo k prvním jednáním, která byla velmi přímá a otevřená. Kromě informací o zaměření a způsobu práce výboru naše partnery zajímá současný stav harmonizace práva i to, zda si jako nejvyšší ústavní orgány uvědomujeme pomalé tempo přípravy na vstup. Do konce června 1999 má být hotova první fáze pravidelného hodnocení příprav ČR na vstup ze strany Evropské komise. Čeho si velmi cením, je ze všech stran nabízená pomoc a předávání zkušeností.

Pro práci výboru bude velmi cenná též výměna zkušeností se zástupci zemí, které se, stejně jako my, na vstup teprve připravují. Ještě v tomto pololetí připravujeme schůzky s partnerskými výbory v polském i maďarském parlamentu.