Před 20 lety poprvé zasedal Senát, celkem již bylo 219 schůzí

Již 20 let je součástí legislativního procesu v ČR Senát. První kolo prvních voleb do Senátu se konalo 15. a 16. listopadu 1996, druhé o týden později. K ustavující schůzi se první senátoři sešli před 20 lety, 18. prosince 1996.

Výběr informací o Senátu Parlamentu ČR:

- Dvoukomorový parlament je součástí ústavního systému od vzniku samostatné ČR v lednu 1993, naplnění tohoto článku ústavy však trvalo téměř tři roky. V prosinci 1992 neschválila tehdejší Česká národní rada zákon, podle něhož by vznikl prozatímní Senát z části poslanců Federálního shromáždění. Po vleklé diskusi, v níž zazněly i návrhy na zrušení Senátu, se první senátní volby konaly až v roce 1996. Do té doby vykonávala pravomoci Senátu Poslanecká sněmovna.

- V prvních volbách bylo zvoleno všech 81 senátorů, třetina na dvouleté, třetina na čtyřleté a třetina na šestileté funkční období. Od té doby se konají volby třetiny senátorů každé dva roky. Řádné volby se tedy konaly již jedenáctkrát. Devětkrát se také konaly doplňovací volby, především kvůli odchodu senátorů do jiných funkcí.

- Do Senátu se volí dvoukolovým většinovým systémem - pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát více než 50 procent hlasů, rozhoduje se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém.

- Senát sídlí ve třech pražských malostranských palácích - Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském.

- Prvním předsedou Senátu byl zvolen Petr Pithart (tehdy ještě nestraník nominovaný KDU-ČSL), kterého v roce 1998 vystřídala Libuše Benešová (ODS). Po dvou letech se do nejvyšší funkce vrátil opět Pithart a vydržel v ní čtyři roky. Od prosince 2004 byl šéfem Senátu Přemysl Sobotka z ODS, kterého v listopadu 2010 nahradil sociální demokrat Milan Štěch.

- Štěch je v současnosti jediným senátorem, který je členem komory nepřetržitě od roku 1996. V senátorských křeslech se doposud vystřídalo 285 lidí.

- Senát je spolu s Poslaneckou sněmovnou základním prvkem legislativního procesu, Sněmovna však hraje dominantní roli. Senát sice může poslancům zákon vrátit či jej přímo zamítnout, Sněmovně však stačí nadpoloviční většina hlasů všech poslanců (nejméně 101) na to, aby zákon prosadila ve svém znění.

- Existují výjimky, kdy zákon musejí schválit obě komory. Tou nejdůležitější je volební zákon. Také v případě ústavních zákonů je potřebný souhlas obou komor, naopak státní rozpočet projednává jen Sněmovna a pouze ona hlasuje také o důvěře či nedůvěře vládě. Senát ale, na rozdíl od Sněmovny, nemůže prezident rozpustit, a proto v případě parlamentních krizí zůstává jediným orgánem, který může přijímat zákonná opatření.

- Během uplynulých deseti funkčních období se konalo 216 schůzí, další tři v současném již jedenáctém funkčním období. Na pořadu schůzí v prvních dvaceti letech Senátu bylo 4797 bodů, z toho 2033 návrhů zákonů postoupených Poslaneckou sněmovnou. Senát podpořil 70 procent předložených návrhů (případně se jimi nezabýval nebo k nim nepřijal usnesení). K 30 procentům návrhů přijala horní komora pozměňovací návrhy nebo je zamítla a vrátila k projednání Poslanecké sněmovně. Sněmovna poté přijala zákon ve znění Senátu v 285 případech.

- Důležitou pravomocí Senátu je legislativní iniciativa. Za uplynulých 20 let senátoři podali 206 návrhů. Zdárně celým zákonodárným procesem prošlo a vstoupilo v platnost 37 z nich.

- Senát je vnímám také jako ústavní pojistka. Tuto roli naplnil především v roce 2013 po pádu vlády Petra Nečase a následném rozpuštění sněmovny, kdy byl nějaký čas jedinou zákonodárnou komorou. Jelikož některé legislativní záležitosti nesnesly odklad do zvolení nové Sněmovny, senátoři schválili čtyři zákonná opatření. Všechna tato opatření později nově zvolená Sněmovna schválila.

- Podle předsedy Senátu Milana Štěcha je největší "kaňkou" ve dvacetileté historii Senátu schválení tzv. Topolánkova batohu zákonů bez rozpravy. Senát v roce 2007 přijal kontroverzní zákony vládní reformy veřejných financí ve zrychleném režimu bez možnosti, aby se k tomu mohli řadoví senátoři během schůze vyjádřit. K méně šťastným momentům Senátu řadí Štěch i schválení návrhu novely volebního zákona v roce 2000. Tato novela z dílny opozičně smluvních ČSSD a ODS měla zvýhodnit úspěšnější strany (tehdy právě ČSSD a ODS) a prakticky by z politického života vyřadila malé strany. Zákon následně neprošel až zásluhou prezidenta Václava Havla. Havel novelu vetoval, sněmovna jej však přehlasovala. Havel (a s ním později i skupina senátorů) se obrátil na Ústavní soud, který většinu jeho námitek uznal. "Senát tehdy ve své roli pojistky demokracie bohužel neobstál," napsal Štěch v úvodu brožury 20 let Senátu Parlamentu ČR.

15.12.2016 - ČTK

Senát PČR využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK zakázáno.
Copyright (2016) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

 


Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Bc. Eva Davidová
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 732 142 954

Zpět