Zákaz kožešinových farem kultivuje společnost

24.10.2016 - prof. MUDr. Jan Žaloudík CSc.
prof. MUDr. Jan Žaloudík CSc.

Ve sněmovní zákonotvorné dílně se připravuje novela zákona, která má jednoduše zakázat kožešinové farmy. Nechci ani zapochybovat, že projde úspěšně.

Často si stěžujeme na morální pokleslost konzumní společnosti, tancování kolem modly ekonomického úspěchu, nárůst agresivity a hodnotové propady v různých formách a projevech. Zahlcena televizním světem reklamy a filmového i faktického zabíjení trpí zejména mladá generace od útlého dětství, aniž to ví. Jen přebírá připravené kulturní vzorce. K nim patří vnímání člověka jako pána tvorstva, tvůrce práva silnějšího a majitele pravd o veškerém životě. Třeba, že zvíře je vlastně věc, s níž možno nakládat podle vlastních představ a potřeb od hýčkání až po zabíjení. Pro konzumaci, pro zisk, pro okrasu, pro zábavu. Zabíjení nezbytné, zbytné i zbytečné. Držet v kleci, kastrovat, zabíjet a stahovat z kůže se zkrátka může. Ono zavedené se ostatně dotýká zvířat i lidí. Tak to lidská společnost zavedla už za barbarství a dále zdokonaluje i v renesanci, humanismu a demokracii a říká se tomu dlouhá kulturní tradice. Byla také hnacím motorem domestikace a šlechtění řady druhů, které si na tuto součinnost už zvykly, neboť se z ní zrodily. Člověk dodá bezpečí a potravu a domácí zvířata pak v bezpečí nebezpečnému člověku sama potravu poskytují, neboť prý nemají duši a tak jim to snad ani nevadí. To říká člověk právem silnějšího. Je to takový cimrmanovský kruh objevu radostné konzumační spolupráce. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme i protestovat, ale je to tak jediné, co se s tím dá dělat. Netřeba to však hrotit za obvod kruhu. Dokud byly kožešiny zjevně nedomestikovaných šelem možná nezbytné pro přežití v mrazu nebo dokladem o postavení primitiva ve skupině jiných primitivů, nebylo možno nepředpokládat lov a divit se mu. K divení je však v moderní době klecový chov divokých šelem pouze pro kožešinu ve světě různými způsoby již zatepleném i oteplujícím. A to pouze pro ozdobu vzdělaných ve skupině vzdělaných, zpravidla i rozumujících o morálce, etice a svobodě zejména.
Ve sněmovní zákonotvorné dílně se připravuje novela zákona, která má jednoduše zakázat kožešinové farmy. Těch je prý v ČR pouze devět, avšak s hojnou produkcí. Lišky a norky mají jejich zaměstnanci určitě rádi, starají se o ně hezky. Šelmičky mají svou klícku, potravu a své jistoty oproti nejistotě přírody, kde by se bez klícky pohybovaly volně v akčním rádiu desítek hektarů a nepochybně jednou i zemřely, avšak nestaženy z cenné kůže, ostatně jako i jejich chovatelé s kůži méně ceněnou. Příprava Sněmovny k zákonotvornému aktu vždy nabádá přichystat se k aktu i v Senátu a přivítal jsem proto sněmovní seminář 20.10.2016. K tématu na něm zasvěceně promluvili kolegové z Velké Británie, Nizozemí a Rakouska s poukazem, že u nichž již zákaz kožešinových farem po překonání problémů kompenzací bez problémů funguje a podobně také už v několika balkánských zemích jako Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina či Makedonie. Nacházejíce se kulturně v prostoru mezi vyjmenovanými, měli bychom tyto inspirace Západu i Východu přijmout i my. Zejména, že to pomůže, byť jen v drobném krůčku, také kultivaci naší převážně otrávené, hledající a po lepším světě dychtící společnosti. Snad to dá signál a návod i svobodným potomkům, že se nezabíjí jen pro zábavu nebo zbytnou okrasu kůží jiných a nesvobodných. Je tedy nezbytné, aby tato novela před jednáním pléna Senátu prošla nejen výborem hospodářským, ale především výborem zdravotním a sociálním, kam podstatou péče o duševní zdraví společnosti patří. A nechci ani zapochybovat, že projde úspěšně.

Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Eva Davidová
Telefon
+420 257 072 342

Zpět