441
Ražba stříbrných dvacetikorun, která měla zaměstnati mincovnu po celý rok, byla již koncem března 1934 zastavena, poněvadž oběh mincí byl již nasycen a další ražby nebylo vzhledem k téměř úplnému dosažení kontingentu stanoveného v § 4 zákona ze dne 9. června 1932, čís. 94 Sb. z. a n., již třeba. V mezích kontingentu zákonem stanoveného bylo raženo pouze:
3, 200. 000 stříbrných dvacetikorun a
13, 200. 000 desetihaléřů, u kterýchžto však výrobní zisk jest
velmi malý.
K výměně za mince oběhem poškozené bylo raženo:
500 kusů 20-korun,
65. 000 kusů 1-korun,
15. 000 kusů 50-haléřů,
2. 000 kusů 25-haléřů,
40. 000 kusů 20-haléřů,
16. 000 kusů 10-haléřů,
6. 000 kusů 5-haléřů.
Také ražba dukátů poklesla v důsledku ustanovení vl. nař.
čís. 202/1934 oproti rokům předchozím, jak patrno z tohoto
srovnání:
|   |
Úhrnem bylo raženo: |
  |   |
|   |   |
V roce: |
  |
|   |
1932 |
1933 |
1934 |
|
jednoduchých |
dukátů.... 26. 617 |
57. 597 |
9. 729 |
|
dvoudukátů. |
....... 5. 496 |
4. 671 |
2. 403 |
|
pětidukátů. |
....... 1. 827 |
1. 752 |
1. 101 |
|
desetidukátů. |
....... 1. 035 |
1. 780 |
1. 298 |
Skutečné dosažený příjem z mincovaní byl v důsledku omezení ražby mincí nižší o 4, 142. 433 Kč 25 h než rozpočtený. Tento podstatný úbytek u hlavního zdroje příjmů nemohl zůstati ovšem bez vlivu na výsledný zisk přes to, že u téměř všech ostatních příjmových položek bylo dosaženo výsledku proti rozpočtu příznivějšího. K zmírnění úbytku příjmů z mincování a tím i nepříznivějšího výsledku provozního přispěly hlavně vyšší těžby z ražby pamětních minci a pak kursový zisk při kovech (zejména zlatu) vzniklý devalvací čsl. koruny podle zákona ze dne 17. února 1934, čís. 25 Sb. z. a n. Ve výsledku vykázaném v oddíle "Vlastní příjmy provozovací" jsou zahrnuty i úroky z odvedených přebytků, ježto jde rovněž o příjem plynoucí z činnosti provozní. Tím se zároveň vysvětluje nepříznivý výsledek v oddílu III. "Zisky finanční", kde příjem z úroků byl preliminován. Zmíněné úroky jsou proti rozpočtu o 53. 455 Kč 40 h nižší, ježto úroková sazba z přebytků na běžném účtu u finanční státní správy byla snížena a ježto se i zůstatek na běžném účtu snížil.
Příznivější výsledek v oddílu IV. "Jiné příjmy" se vysvětluje tím, že při sestavování rozpočtu nebylo počítáno se zvláštním pensijním příspěvkem podle § 10 vlád. nař. z 22. prosince 1933, čís. 252 Sb. z. a n.
V nákladech jeví se dosažené výsledky u srovnání s rozpočtenými částkami - s výjimkou odpisů z hodnoty zakládacích aktiv a pensijních zaopatřovacích platů, u nichž byly úvěry překročeny o poměrně malé částky, - vesměs příznivěji. Úspory na platech stálých zaměstnanců bylo dosaženo tím, že nebyla obsazena místa pensionovaných zaměstnanců. Příznivější výsledek u platů smluvních zaměstnanců vznikl odchodem ředitele mincovny ze služby během roku. Z položek zahrnutých v ostatních výdajích skupiny "Vlastní výdaje provozovací", u nichž bylo dosaženo značnějších úspor, sluší uvésti zvláště: mzdy dělnictva s přídavky, spotřebu drahých kovů, surovin a pomocného materiálu a různá vydání.
Pro značné omezení mincovního provozu bylo nutno snížiti počet dělnictva. Provisionováním 13 stálých dělníků, kteří měli plně vyslouženo, a propuštěním 38 dočasných dělníků zmenšil se celkový stav dělnictva o 42%, čímž vznikla úspora na mzdách a zároveň i na výlohách sociálního pojištění. Úspory u ostatních shora uvedených položek jsou důsledkem toho, že nebyly raženy všechny druhy mincí, které byly do ražebního programu zařaděny, jakož i výše zmíněné již skutečnosti, že ražba mincí byla později zúplna zastavena.
Příznivější výsledek ve skupině výdajů všeobecných tkví v tom, že schodek bratrské pokladny byl menší, než rozpočet předpokládal, a v souvislosti s tím i příspěvek státní mincovny na jeho úhradu.
Investice.
Investiční činnost státní mincovny se omezila v roce 1934 na obnovu stávajících zařízení, jichž náklady se uhrazují z vlastních prostředků podniku a které v investičním rozpočtu na rok 1934, tak jako i v dřívějších letech, nebyly preliminovány. Pořizovací hodnota těchto investic činila 49. 984 Kč 16 h, což odpovídá okrouhle 23% odpisů z hodnoty zakládacích aktiv za rok 1934 a okrouhle 24% průměru ročních odpisů posledních tří let.
|
účet rozvažný. Zakládací aktiva se sní- |
163. 799 Kč 15 h, |
|
t. j. o částku, o niž odpisy z hodnot |
213. 751 Kč 30 h, |
|
spolu s hodnotou majetkových sou- |
32 Kč - h, |
|
převyšuji pořizovací hodnoto investic |
49. 984 Kč 15 h. |
|
Provozovací aktiva klesla |
1, 553. 090 Kč 80 h. |
|
Snížily se: pohledávky za zůstatek na běž- |
1, 571. 441 Kč 40 k. |
|
Naproti tomu vzrostly: pokladní hoto- |
18. 350 Kč 60 h. |
|
Značný úbytek zásob dlužno přičísti na vrub jednak tomu, že mincovna ztrativši v důsledku ustanovení vlád. nař. čís. 202/1934 Sb. z. a n, právo disponovati svým vlastním zlatem, musila je z větší části odprodati, jednak, že zastavením ražby mincí se snížily zásoby polotovarů. |
|
|
Účetní aktiva se snížila |
11 7. 925 Kč 20 h, |
|
poněvadž v přechozích položkách se |
  |
|
Snížení provozovacích |
94. 455 Kč 40 h |
|
způsobilo vyrovnání dluhu minister- |
  |
442
|
Pokles přechozích pasiv o |
4. 074 Kč - h |
|
Fondy: Jmění všeobecného reservního fondu se snížilo o 2. 265 Kč 05. h, ježto úhrady provedené z fondu v roce 1934 převyšovaly o tuto částku příděl ze zisku téhož roku. Fond obnovovací vzrostl o příděl ze zisku 50. 000 Kč. Základní jmění zůstalo v roce 1934 nezměněno. |
|
|
v částce ........... |
2, 596. 200 Kč - h, |
|
z něhož mělo býti ponecháno podniku |
200. 000 Kč - h, |
|
takže očekávaný odvod do státní po- |
2, 396. 200 Kč - h. |
|
Zisk skutečný nedosáhl preliminované |
1, 051. 429 Kč - h. |
|
Po odečtení snížené dotace fondům |
100. 000 Kč - h, |
|
zbývá k odvodu do státní pokladny. |
951. 429 Kč - h. |
|
Proti odvodu očekávanému rozpočtem |
2, 396. 200 Kč - h, |
|
jest odvod za rok 1934 nepříznivější o |
1, 444. 771 Kč-h. |
|
rok 1933 ............ |
2, 835. 449 Kč 70 h, |
|
jest provozní zisk roku 1934... |
1, 051. 429 Kč - h |
|
nižší o ........... |
1, 784. 020 Kč 70 h. |
|
798. Podnik čsl. POŠTA dosáhl v roce 1934 bilančního |
|
|
který je proti zisku očekávanému roz- |
48, 866. 055 Kč 05 h, |
|
počtem v částce ........ |
67, 300. 800 Kč - h, |
|
nižší o ............ |
18, 434. 744 Kč 95 h. |
|
Tento rozdíl, který jest dále podrobněji |
59, 464. 221 Kč 75 h. |
|
zatím co byly příjmy vyšší jen o.. |
41, 029. 476 Kč 80 h. |
Hospodářský výsledek.
Se zřetelem k ustanovení § 2, odst. 4 vládního nařízení čís. 206/1924 Sb. z. a n. byly ve výdajích i příjmech účtovány roční paušály 60, 000. 000 Kč, které vyjadřují ve vydání hodnotu náhrady za přepravu poštovních zásilek státními drahami a v příjmu hodnotu náhrady poštovného za porta prosté zásilky jednotlivých odvětví státní správy a které nebyly preliminovány. (Viz důvodovou zprávu k fin. zákonu na rok 1931, str. 176. ) Nepřihlíží-li se při porovnání s rozpočtem k těmto paušálním průběžným položkám, byly ve skutečnosti výdaje
nižší o............ 535. 778 Kč 25 h
a dosažené příjmy nižší o..... 18, 970. 523 Kč 20 h,
Pokles příjmů projevil se zejména na poštovních a telefonních poplatcích, na stavebních, amortisačních a automatisačních příspěvcích a na položce "Zřizování a udržování telegrafních a telefonních zařízení na cizí účet". Příčinou těchto nepříznivých výsledků jsou jednak úprava dopravy kusového zboží po dráze a konkurence zasilatelských firem, jednak nenastalo zlepšení hospodářských a průmyslových poměrů v té míře, jak při rozpočtu se očekávalo. Menšího příjmu bylo dosaženo také na nájemném, ježto nedošlo k úpravě otázky naturálních bytů, na položce "Peníze za noviny" pro vzájemné zákazy dovozu většiny cizozemských novin a časopisů mezi ČSR., Německem a Rakouskem, na položce "Různé" zejména tím, že nebylo dosaženo očekávaného kursovního zisku z poukázkového styku s cizinou v důsledku devisových opatření.
Položka "Ostatní příjmy" vykazuje příznivý výsledek z té příčiny, že sem byly přeřaděny různé jiné příjmové položky, náležející povahou mezi příjmy provozní, jako peníze za noviny, celní a jiné poplatky a pod., které byly preliminovány
v oddílu IV "Jiné příjmy". Tím se vysvětluje též, proč v oddílu IV nejsou vykázány žádné výsledky.
Vyšších příjmů bylo dosaženo u telegrafních poplatků v důsledku hojnějšího používání levných druhů telegramů, u rozhlasových poplatků, ježto značně stoupl počet platících posluchačů rozhlasu, u pensijních příspěvků zavedením 50% srážky ze zvýšení pensijní základny při postupech podle vlád. nařízení čís. 252/1933 Sb. z. a n., u příjmů z úředních publikací a tiskopisů, zejména vyšším výnosem z prodeje brakovního papíru a některých úředních publikací a z inserce; konečně bylo dosaženo příznivého výsledku u aktivních úroků a u celního výplatného, kteréžto příjmy nebyly preliminovány.
U vlastních výdajů provozovacích jeví se překročení v částce 66, 007. 575 Kč 60 h, které vzniklo hlavně tím, že u položky b) "Ostatní" byly zúčtovány náklady přesahující rozpočet celkem o 117, 485. 227 Kč 45 h a po započtení částky 60, 000. 000 Kč, které vyjadřují ve vydání hodnotu náhrady za přepravu poštovních zásilek státními drahami a v příjmu hodnotu náhrady poštovného za porta prosté zásilky jednotlivých odvětví státní správy, celkem o 177, 485. 227 Kč 45 h. Tento nepříznivý výsledek byl způsobem hlavně účetně-technicky tím, že na této položce byly vyúčtovány provozní náklady uvedené v rozpočtu mezi výdaji všeobecnými v oddílu I/3 b) "Ostatní" a v oddílu IV/1 "Různé", kde byly preliminovány částkami 99, 375. 400 Kč a 4, 400. 000 Kč.
Nehledíc k nepříznivým výsledkům, vzniklým z tohoto přesunu, projevilo se překročení zmíněné položky "Ostatní výdaje" zvláště u poštovních a telegrafních poplatků, ježto úprava čsl. měny a hospodářské poměry si vyžádaly při odpočtu s cizími správami, vyšších nákladů, než bylo rozpočtem očekáváno. Rovněž výdaje za obstarávání programu rozhlasu byly proti rozpočtu vyšší, jednak tím, že vzrostl podíl Radio-journalu na vybraných rozhlasových poplatcích, jednak v důsledku příspěvku 2, 000. 000 Kč, vyplaceného z vybraných rozhlasových poplatků divadlům nepožívajícím státní podpory. Celkem nepatrného překročení vyžádaly si výdaje na udržování telegrafních a telefonních vedení, jež vyplývá ze snížení příjmového účinu této rubriky, ježto v roce 1934 nedošlo k súčtování vyzískaného materiálu do přijmu v takové míře, jak rozpočet předpokládal, neboť nebyly prováděny předpokládané rozsáhlé rekonstrukce v místních ústřednách a sítích. Zřízením nových míst a zvýšením počtu hodin zaměstnanosti poštovních poslů vznikl vyšší náklad na jejich platy. Rovněž výdaje na služební oděv byly překročeny, protože nedošlo jednak k úpravě přídělových norem, s níž bylo při sestavování rozpočtu počítáno, jednak že došlo k zvýšení ceny textilních dodávek v důsledku vládního nařízení čís. 3/1934 Sb. z. a n. Rozpočtem předpokládané omezení výdajů na cestovné se nedostavilo. Vyšší náklad na výpomoci byl zaviněn neutěšenou hospodářskou situací zaměstnanců podniku a přiznáváním výpomocí zaměstnancům, nemajícím po dobu vojenského cvičení nároku na služební příjmy. Vyšší výdaje u položky "Úřední potřeby - jiné výdaje" vznikl hlavně súčtováním poplatků za služební telefonní stanice. Rozpočtem nebylo pamatováno na výdaje souvisící s obstaráváním celní agendy poštovní, z níž plynou opět nepreliminované příjmy.
Naproti tomu bylo v provozu dosaženo úspor, a to tím, že vrácené poštovní poplatky si vyžádaly menšího nákladu, dopravní náklady byly sníženy hlavně úpravou paušálů podnikatelům poštovních jízd a omezením jich na nejmenší míru; u doprovodného a poselného za spěšné zásilky zrušením některých vlakových pošt a úbytkem počtu spěšných zásilek. Ubylo náhrad za ztracené, vyloupené nebo poškozené zásilky. Úspory jeví se u průběžně účtovaných stavebních příspěvků, ježto nebylo dosaženo očekávaných příjmů, a na zřizovacích a udržovacích nákladech telegrafního a telefonního vedení na cizí účet v důsledku nižšího výnosu z korelativních příjmů. Na platech poštovních pomocníků plně i neúplně zaměstnaných bylo dosaženo úspor v důsledku opatření podle vlád. nařízení
ze dne 22. prosince 1933, čís. 252 Sb. z. a n.
443
Další úspory vznikly na udržovacích nákladech poštovních, telegrafních a telefonních inventářů v důsledku úsporných opatření, u sociálních opatření, kde si potřeba na příspěvky Léčebnému fondu nevyžádala očekávané částky; výrobní náklady cenin, tiskopisů a publikací byly nižší zejména proto, že nebyly vydány některé publikace, s nimiž rozpočet kalkuloval. Poklesla výše provise prodavačům poštovních cenin, jichž prodej byl menší. Posléze jeví se překročení u pol. "Pense" ve "Výdajích všeobecných" v důsledku pensionování zaměstnanců podle usnesení ministerské rady ze 7. července 1933 a výplatou odbytného vdaným zaměstnankyním podle zák. čís. 204/1932 Sb. z. a n.
Pokles pasivních úroků nastal v důsledku změny dluhu Čsl. pošty v pohledávku na běžném účtu s finanční správou, jakož i tím, že nebyl celý příděl z půjčky práce přiúčtován ve prospěch Čsl. pošty a nebylo jej proto nutno úrokovati.
|
Z celkového provozního zisku.. |
48, 866. 055 Kč 05 h |
|
bylo podle rozpočtu použito na splátky |
  |
|
kladního jmění ......... |
328. 564 Kč - h, |
|
takže jako konečný přebytek a odvod |
48, 537. 491 Kč 05 h. |
|
Ježto podle rozpočtu byl předpo- |
66, 963. 250 Kč - h, |
|
jeví se skutečný výsledek pro státní |
16, 425. 758 Kč 05 h. |
|
Zisk dosažený v roce 1934 v částce |
48. 866. 055 Kč 05 h |
|
v částce ........... |
3, 787. 835 Kč 20 h, |
|
příznivější o ......... |
52, 653. 890 Kč 25 h. |
|
Na tento výsledek působily mimo jiné jednak úspory na platech zaměstnanců, jednak - a to hlavně - to, že z důvodu celostátně rozpočtových a finančních bylo nutno odlehčiti běžným výdajům snížením některých odpisových sazeb, jakož i přechodným posílením provozních příjmů investičními příspěvky. Investice. Pro poštovní, telegrafní a telefonní provoz bylo v rozpočtu na rok 1934 počítáno s investicemi v celkové částce 55, 700. 000 Kč, kterou měl podnik uhraditi z vlastních prostředků. Preliminovaná částka byla prováděním investic z půjčky práce překročena o 2, 851. 486 Kč 05 h tím, že zřizování telegrafních a telefonních vedení si vyžádalo větších výdajů proti rozpočtu o 20, 921. 870 Kč 10 h, kdežto úspory u ostatních investičních složek činily pouze 18, 070. 384 Kč 05 h. Z úspor připadá na |
|
|   |
4, 101. 367 Kč 80 h, |
|
na inventář .......... |
13, 833. 960 Kč 65 h |
|
a na stanice a zařízení rozhlasu.. |
135. 055 Kč 60 h. |
|
Z celkového nákladu na investice bylo uhrazeno z výnosu |
|
|
Kč a z vlastních prostředků podniku 36, 051. 486 Kč 05 h. |
|
|
Účet rozvažný. Zakládací aktiva se v roce |
  |
|
1934 zvýšila o ......... |
58, 551. 486 Kč 05 h. |
|
Toto zvýšení se projevilo přírůstkem na položkách: |
|
|
"Vedení" o .......... |
39, 997. 319 Kč 05 h |
|
a "Stanice a zařízení rozhlasu" o.. |
76, 907. 449 Kč 45 h, |
|
po odečtení úbytku na položce "Nemo- |
24, 379. 661 Kč 40 h |
|
a "Inventář" o ......... |
33, 973. 621 Kč 05 h. |
K uvedeným úbytkům došlo pro zavedení odděleného účtování účinů rozhlasu s platností od 1. ledna 1934. V důsledku toho byly v tomto roce převedeny účetně na vrub nově otevřeně položky "Stanice a zařízení rozhlasu" všechny investice sloužící rozhlasu, účtované až dosud hlavně na inventář a nemovitosti, částečně pak i na vedení.
Provozovací aktiva vzro-
stla proti roku minulému o.... 7, 782. 245 Kč 80 h.
Nevelké celkem zvýšení jeví se na položkách:
|
"Zůstatek u poštovní spořitelny" o. |
938. 725 Kč 35 h |
|
a na "Žirovém účtě Národní banky |
2, 363. 121 Kč 20 h, |
|
hlavně však vzrostly "Ihned splatné |
21. 371. 239 Kč 35 h. |
V této položce jest obsažena hodnota odeslaných přídělů, resp. žirových odvodů, které do 31. prosince 1934 nedošly na místo určení, to jest nebyly Národní bankou Čsl. připsány ve prospěch Poštovní spořitelny. Projevivši se zvýšení spočívá v důsledném provádění ustanovení, podle něhož smějí býti u poštovního úřadu ponechány toliko peníze pro provoz nezbytně nutné. K zlepšení na položce "Finanční správa" o 7, 546. 354 Kč 40 h, značící v roce 1934 pohledávku podniku Čsl. pošta proti dluhu v roce minulém, došlo hlavně přiúčtováním přídělu z půjčky práce, úhradou ztráty a úmorových splátek za rok 1933 a refundací přídělu od ministerstva financi na úhradu vyššího nákladu na staropensisty.
|
Snížila se naproti tomu hodnota |
8441. 432 Kč 05 h |
|
v důsledku snahy, aby jmění podniku |
9, 050. 205 Kč 40 h |
|
na položce "Dlužnici". |
6, 945. 557 Kč 05 h, |
|
vlivem zmíněného již ustanovení o |
  |
Jiný majetek, který představuje kapitálová účast
podniku Čsl. pošta ve společnosti "Kablo" a "Radiojournal",
se nezměnil.
|
Účetní aktiva: zvýšení pře- |
6, 734. 888 Kč 05 h |
|
bylo způsobeno hlavně výplatami za |
  |
|
Provozovací pasiva po- |
34, 228. 017 Kč 10 h; |
|
A. Z úbytku: |
25, 749. 889 Kč 45 h |
|
proměnil během roku 1934 v pohle- |
11, 325. 474 Kč - h, |
444
|
jež lze vysvětliti prováděním pokynů |
  |
|
B. Z přírůstků: |
  |
|
na položce "Věřitelé" o.... |
1, 369. 410 Kč 90 h, |
|
který vznikl tím, že na tomto účtu |
  |
|
na položce "Vklady" o ...... |
1, 477. 935 Kč 45 h, |
|
v důsledku vzrůstu poukázkového sty- "Účetní pasiva vzrostla bě- |
  |
|
hem roku 1934 o ........ |
28, 255. 446 Kč 60 h. |
|
Vzrůst spočívá ve zvýšení na položce |
  |
|
"Účet nepřímých odpisů" o.... |
41, 428. 925 Kč 10 h, |
|
provedením řádných i mimořádných |
  |
|
v částce ........... |
10, 768. 411 Kč 75 h, |
|
jenž jest důsledkem snížení závazků |
  |
|
ložky k dlužníkům o ....... |
2, 405. 066 Kč 75 h. |
|
Ve skupině "Fondy" jsou uve- |
  |
|
pošta vzrostla o ........ |
3, 477. 644 Kč 05 h; - |
|
správa fondu ponechává své volné ho- Ze stejného důvodu nastalo zvýšení |
91. 058 Kč 85 h. |
|
V oddílu IV. "Vklady státní správy |
  |
|
částka ............ |
29, 031. 086 Kč 20 h |
|
vzrostla proti roku minulému ze.. 0 .............. |
6, 531. 086 Kč 20 h |
|
a obsahuje příděly z půjčky práce |
  |
|
vyčerpaný příděl v částce ..... |
18, 968. 913 Kč 80 h |
|
bude ministerstvem financí připsán |
|
|
Základní jmění: |
|
|
Počáteční jmění ....... |
1. 091, 202. 935 Kč 95 h |
|
se zvýšilo o úmorové splátky realiso- |
  |
|
vané podnikem v roce 1934 v částce. |
328. 564 Kč - h, |
|
takže k 31. prosinci 1934 činí základní |
  |
|
jmění celkem ......... |
1. 091. 531. 499 Kč 95 h. |
|
799. POŠTOVNÍ SPOŘITELNA |
  |
|
vykázala za rok 1934 bilanční zisk.. |
17, 064. 045 Kč 95 h |
|
což jest proti zisku očekávanému roz- |
  |
|
počtem ve výši ........ |
18, 747. 600 Kč - h |
|
výsledek nepříznivější o ..... |
1, 683. 554 Kč 05 h; |
|
tento výsledek byl způsoben příjmy |
2, 287. 000 Kč 85 h |
|
po odečtení úspor v nákladech v částce |
603. 446 Kč 80 h. |
|
Hospodářský výsledek. Na bilanční výsledek za rok 1934 ve srovnání s výsledkem očekávaným působil nepříznivě, pokud jde o těžby, hlavně pokles průměrného stavu šekových vkladů, které jakožto vklady neúrokované jsou hlavním zdrojem výdělečné činnosti Poštovní spořitelny. Průměrný stav šekových vkladů činil totiž v roce 1933: u hlavního |
|
|
ústavu... 1. 492, 377. 949 Kč 85 h |
|
|
a u pobočky. 147, 223. 312 Kč 70 h |
1. 639, 601. 262 Kč 55 h |
|
kdežto v roce 1934 činil: |
  |
|
u hlavního |
  |
|
ústavu... 1. 212, 348. 473 Kč 95 h |
  |
|
a u pobočky. 153, 422. 002 Kč 05 h |
1. 365, 770. 476 Kč - h; |
|
poklesl tudíž průměrný stav šekových |
  |
|
vkladů celkem o ........ |
273, 830. 786 Kč 55 h. |
Tento pokles byl hlavní příčinou, že skutečně dosažený vý-
nos úrokový byl proti rozpočtu nižší o 5, 168. 278 Kč 15 h.
Pokud jde o jednotlivé složky, vyplynul tento nižší výnos úrokový jednak z nižšího příjmu na úrocích těžebných, jednak z vyšších úroků ztrátových. Proti rozpočtu byl totiž nižší výnos z úroků eskontních (vlivem značného uvolnění na peněžním trhu, které bylo patrné zvláště v druhé polovině roku) a úrokový výnos z vkladů u peněžních ústavů a jiné, naproti čemuž byl vyšší náklad na pasivní úroky z úsporných vkladů na vkladní knížky, který se vysvětluje vzrůstem úsporných vkladů v roce 1934 o 61. 77% (koncem roku 1933 činily úsporné vklady 93, 701. 458 Kč, kdežto koncem roku 1934 dosáhly výše 151, 582. 646 Kč 55 h).
Mimo to byl proti rozpočtu nižší příjem z vplatného, které se vybírá podle vlád. nař. č. 62/1933 Sb. z. a n. ve výši 50 hal. při každém vkladu v hotovosti na šekové účty, a to nižší o 2, 200. 868 Kč - h. Příčinou toho byl pokles těchto vkladů, jichž bylo
|
v roce 1933... |
.... 70, 244. 722 |
|
v roce 1934... |
.... 66. 598. 431, |
kdežto rozpočet předpokládal jejich vzrůst.
Nižší příjmy, než rozpočet očekával, byly také u položky provise, kde sice zavedení minimální výše provise působilo příznivě, nestačilo však k vyrovnání poklesu mimořádné provise z emisí státních půjček, takže celkový příjem z provisí byl proti rozpočtu nižší o 400. 515 Kč 75 h.
Naproti tomu byl proti rozpočtu lepší příjem na položce ostatních poplatků o 2, 474. 753 Kč 40 h, a to zvláště ze zvýšených poplatků za vyhotovování rentových poukázek, z poplatků za kontrolu podmíněných výplat, jakož i z poplatků remitenčních; dále se jevil zlepšený příjem dosažením vyššího kursovního zisku při mezinárodních převodech na položce různé příjmy o 1, 032. 918 Kč 80 h.