XVI

Přesuny úvěrů.

Postup při opatřování rozpočtové úhrady pro výdaje v případech, kdy povolený úvěr nestačil na úhradu potřeby anebo kdy se objevila nutná potřeba úvěrem v rozpočtu neopatřená, byl upraven článkem XI a XII finančního zákona stejně jako v dřívějších letech v ten smysl, že úhrada vyšších než preliminovaných nebo rozpočtem neopatřených výdajů úsporami mohla býti za určitých předpokladů provedena jen v mezích kapitoly, kdežto k výdajům, kterými byl překročen celkový úvěr kapitoly nebo k překročení celkových osobních výdajů kapitoly bylo třeba souhlasu Národního shromáždění. Přesunů úvěrových v mezích téže kapitoly projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1934 celkem 371 na úhrnnou částku 133, 892. 472 Kč 70 h, a to na nutné doplnění úvěrů preliminovaných 312 v úhrnné částce 56, 173. 011 Kč 60 h a na úhradu výdajů nepreliminovaných 59 v uhrané částce 77, 719. 461 Kč 10 h. Oproti roku minulému (329 přesunů s obnosem 104, 757. 353 Kč 86 h) se počet projednávaných úvěrových přesunů i celková částka zvýšily. Tato vzestupná tendence u přesunů se objevuje již třetí rok po předcházejícím delším Období, kdy přesunů rok po roce ubývalo. Změna je přirozeným důsledkem restrikčních zásahů rozpočtových, nesoucích se k tomu, aby úvěry byly k disposici jen pro pravidelnou nutnou potřebu a bez reservy na mimořádné neočekávané výdaje. Toto úsporné omezení rozpočtových úvěrů mělo za následek, že bylo častěji než dříve nutno hledati prostředky (úspory) k úhradě vyšších nutných výdajů na širší basi než v rámci rozpočtových pododdělení, mezi jejichž položkami jsou přesuny (t. zv. interní virementy) podle finančního zákona přípustný bez souhlasu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a nevykazují se Národnímu shromáždění. Vedle toho působila ovšem i neurčitost hospodářských poměrů, ztěžující přesnost v odhadu potřeb v budoucnosti.

Značnější přesuny byly zejména:

a) při ministerstvu vnitra v důsledku rozmnožení sborů uniformované stráže bezpečnosti a zavedení četnických pátracích a pohotovostních oddílů. Vyšších nákladů si též vyžádala automatisace signálového řízení pouličního provozu v Praze;

b) při ministerstvu školství a národní osvěty v důsledku vyššího nákladu na mimořádné příspěvky pro stavbu soukromých škol, na platy a honoráře za přespočetné hodiny profesorů (učitelů) středních škol, za substituční odměny a za suplování přednášek na vysokých školách, na příspěvky pro administrativní a jiné potřeby církví a na akce rázu kulturně historického;

c) při ministerstvu zemědělství, ježto se projevila vyšší potřeba na platy a honoráře státních profesorů zemědělských škol, na cestovné a stravné zaměstnanců lesní služby dohlédací u politických úřadů a na vybudování obilních skladišť (sil) na Slovensku a Podkarpatské Rusi;

d) při ministerstvu veřejných prací vzhledem k vyššímu nákladu na cestovné a stravné báňských zaměstnanců, pověřených vyšetřováním katastrofy na dole "Nelson", na státní příspěvek mezinárodnímu bytovému kongresu v Praze, na pohonné hmoty pro letadla státních Aerolinií v důsledku zvýšeného provozu, na státní příspěvky společnosti Air France a mezinárodním říčním komisím, na stavbu budovy ministerstva obchodu a patentního úřadu, na přístavbu ministerstva veřejných prací, přestavbu Klementina pro účely Slovanské knihovny, na přístavbu čsl. vyslanectví ve Washingtone, na stavby a koupi budov pro umístění různých úřadů v Praze, Chebu, Strakonicích, Vrchlabí, Brně, Mor. Ostravě, Třebíči, Vyškově, Val. Meziříčí, Bratislavě, Turč. Sv. Martine, Trnavě, Sobrancích, Prešově, Užhorodě a Chustu; na novostavby, přestavby a adaptace Všeobecné nemocnice v Praze, státní nemocnice v Bratislavě a zdravotní prohlídkové stanice v Petrovicích u Bohumína, na příspěvky pro stavby a přestavby nestátních silnic a mostů a na stavbu státních obytných domků pro ubytování obyvatelstva postiženého živelní pohromou ve Výloku;

e) při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v důsledku projevivšího se vyššího nákladu na náhradu nedobytného léčebného všeobecným veřejným léčebným ústavům v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, na vnitřní zařízení hospodářské budovy státní nemocnice na Král. Vinohradech, interního pavilonu nemocnice v Mor. Ostravě, bakteriologicko-diagnostické stanice a ústavu pro vzdělání a výcvik porodních asistentek v Užhorodě a na provozovací náklady potravinářských ústavů pří státních výzkumných ústavech v Bratislavě a Košicích; vyšších nákladů vyžádala si zvýšená produkce serologického oddělení státního zdravotního ústavu v Praze a intensivnější provoz chirurgicko-porodnického pavilonu státní nemocnice v Žilině, jakož i poskytnutí úhrady nejchudším obcím k splacení nákladů na pořízení vodovodů a kanalisace;

f) při ministerstvu financí bylo třeba virementní úhrady pro náhradu služebních platů zaměstnanců státních drah přidělených finančním úřadům a v důsledku přeúčtování osobních platů, cestovného, stravného a nemocenského pojištění zaměstnanců přidělených k jiným odvětvím finanční správy, které bylo provedeno z podnětu Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Zvýšila se též potřeba na řádné a mimořádné věcné výdaje zvýšeným nákladem na cestovné a stravné pro berní vykonavatele v důsledku intensi vnějšího vymáhání daní a nutného zakoupení nových psacích a počítacích strojů, přístrojů a nábytku pro úřady finanční správy. K úhradě výdajů zúčtovaných u všeobecné pokladní správy bylo třeba vyšších prostředků, zejména na výdaje spojené s návštěvou královských manželů siamských a suity a v důsledku státního vyúčtování zápůjčky, povolené Klusáckému závodnímu a všesportovnímu spolku v Praze. V řízení podle § 7 zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. nebylo uhrazeno v rámci kapitoly zejména překročení mimořádného věcného úvěru, způsobené realisací záručního závazku státu za ústřední bratrskou pokladnu.

XVII

VEŘEJNÉ DÁVKY.

Depurace nedoplatků zůstává stále naléhavým problémem finanční správy. Po rozšíření systemisace služebních míst u finančních úřadů povoleném vládním usnesením ze dne 8. února 1935 a po zavedení instituce aspirantů podle vládního nařízení čís. 170/1934 Sb. z. a n., možno očekávati, že bude po zapracování nových síl lze pro agendu depurační uvolniti dostatek zkušených úředníků, aby depurace postupovala rychleji.

Přihlížeje k zájmu kruhů parlamentních a širší veřejnosti o stav nedoplatků a jejich depuraci, připojuje nejvyšší účetní kontrolní úřad v dalším dva přehledy o postupu depurace v rocích 1930 až 1934. Ježto pro posouzení postupu depurace jest směrodatná výše nedoplatků a změna jejich výše v jednotlivých rocích a poněvadž nedoplatky veřejných dávek na str. XXVII státního závěrečného účtu jsou vykázány po odpočtení přeplatků, obsahuje přehled I. stav celkových nedoplatků veřejných dávek v rocích 1929 až 1934 bez zřetele na přeplatky a přehled II. stav nedoplatků jednotlivých druhů veřejných dávek. V obou přehledech jest snížení, resp. zvýšení nedoplatků proti stavu roku předchozího vykázáno jednak číselně, jednak v procentech. K nedoplatkům na clu se nepřihlíží, ježto se vyskytují pouze ojediněle jen v některých letech a ve výši poměrně nepatrné.

Nedoplatky na přímých daních a nedoplatky na dani z obratu a dani přepychové jsou vykázány ve státních závěrečných účtech za roky 1929 až 1934 u příjmů rozpočtové skupiny I. odděleně od přeplatků, kdežto nedoplatky na spotřebních daních jsou až do roku 1933 včetně a nedoplatky na poplatcích do roku 1932 včetně vykázány po odpočtení přeplatků. V roce 1933 byla pouze část přeplatků na poplatcích vykázána odděleně. Tím se vysvětluje, že celkové nedoplatky veřejných dávek v přehledu I. a nedoplatky na spotřebních daních a poplatcích, uvedené v přehledu II., jsou vyšší než nedoplatky, jež byly vykázány ve státních závěrečných účtech za roky 1929 až 1938 u příjmů rozpočtové skupiny I. (o přeplatky, které byly v jednotlivých letech od nedoplatků odpočteny).

I. Přehled o celkových nedoplatcích veřejných dávek.

II. Přehled o nedoplatcích jednotlivých druhů veřejných dávek.

U

XVIII

Nedoplatky na přímých daních dostoupily maximální výše 4. 979, 000. 491 Kč 09 h v roce 1926, kdy
před reformou přímých daní byly z převážné části vyměřeny vedle daně za rok běžný i dodatky za roky
předchozí. Od roku 1926 mají nedoplatky přímých daní celkem tendenci klesající, což bylo způsobeno hlav-
ně ubýváním nedoplatků za roky 1926 a předchozí. Tyto nedoplatky za roky 1926 a předchozí činily po-

Z toho vyplývá, že nedoplatky na přímých daních za roky 1927 a další přes to, ze celkové nedoplatky na těchto daních jeví od roku 1926 celkem tendenci klesající, vzrostly v období 1930 až 1934 více, než v tomto období vzrostly nedoplatky za roky 1927 a další u daně z obratu a daně přepychové.

Daňové nedoplatky, zejména nejstarších ročníků, jsou likvidovány ze značné části odpisem. Ze srovnání odpisů na přímých daních s odpisy daně z obratu a daně přepychové (vide přehled o přímých daních a přehled o dani a obratu a dani přepychové) vysvítá, že likvidace nedoplatků odpisem byla v období 1930 až 1934 prováděna u přímých daní v míře nepoměrně větší než u daně z obratu a daně přepychové. Tato okolnost, jakož i vyšší vzrůst na nedoplatcích přímých daní za roky 1927 a další nenasvědčuje tomu, že by snížení celkových nedoplatků přímých daní bylo dosaženo intensivnější výběrčí činností v tomto oboru než v agendě daně z obratu a daně přepychové.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sledoval depuraci těchto daňových nedoplatků a pro posouzení výběrčí činnosti berních úřadů vyžádal si v roce 1934 k dílčím (zemským) účetním závěrkám za rok 1933 podle jednotlivých berních úřadů (súčtovacích oddělení berních správ) data o předpisech, odpisech a nedoplatcích na přímých daních, na dani z obratu a dani přepychové a na přirážkách samosprávných svazků a fondů, dále data o celkové platbě, jakož i o platbě vybrané v roce 1933 na dotčených daních a přirážkách podle zákona o půjčce práce.

XIX

Přehledy sestavené na podkladě těchto dat byly dodány ministerstvu financí zároveň s poznámkami, v nichž byl posouzen stav nedoplatků vykázaných koncem roku 1933 u jednotlivých berních úřadů, jakož i výsledky jejich depurace dosažené v roce 1933. Při této příležitosti působil k tomu, aby se čelilo vzniku nových nedoplatků, aby byl snížen stav nedoplatků stávajících a aby agenda vyměřovací a odvolací, jakož i vyřizování žádostí za mimořádné úlevy bylo uvedeno do běžného stavu. V tom směru dlužno vyčkati účinku různých opatření, učiněných mimo jiné též za účelem rychlejší depurace daňových nedoplatků, jako jsou: zvýšení kompetence finančních úřadů I. a II. stolice v oboru přímých daní a daně z obratu a daně přepychové při vyřizování žádostí za prominutí daňových nedoplatků a za příročí (vládní nařízení čís. 16/1934 Sb. z. a n. a výnos ministerstva financí ze dne 14. dubna 1934, čís. 20. 000/1934-III/9a), úprava příslušnosti zemských finančních úřadů při rozhodování o odpisech přímých daní, daně z obratu a daně přepychové a dávky z majetku pro absolutní nedobytnost (výnos ministerstva financí ze dne 29. dubna 1935, čís. 23. 000/1935-III/9a) a zavedení stálé dohlídkové služby konceptními úředníky ministerstva financí u berních úřadů (súčtovacích oddělení berních správ) v Praze.

Poněvadž zkušenosti nabyté u berních úřadů na Smíchově a Král. Vinohradech a u súčtovacích oddělení berních správ I. a II. v Praze neposkytly ministerstvu financí dostatečný podklad pro rozhodnutí, má-li býti povolování příročí podle § 283 zákona o přímých daních u majetkově dobře situovaných poplatníků pouze na směnečný úvěr zavedeno všeobecně, byl tento způsob povolování příročí za účelem získání dalších zkušeností rozšířen i na ostatní berní úřady v Praze.

Nedoplatky starší jednoho roku v částce 13, 032. 335 Kč - h týkají se z převážné části dlužné daně z uhlí (5, 489. 190 Kč 25 h), úroků z prodlení u daně z uhlí (3, 709. 169 Kč 70 h) a úroků z prodlení u daně z vodní síly (3, 070. 287 Kč 75 h). Postup při vymáhání nedoplatků na dani z uhlí a na úrocích z prodlení u této daně sleduje nejvyšší účetní kontrolní úřad podle pololetních výkazů, předkládaných mu finančními úřady I. stolice; depurace těchto nedoplatků postupuje pomalu, ježto jde většinou o nedoplatky staré z konjunkturálních let 1921 a 1922 a jejich dobytelnost poklesla po změněných hospodářských poměrech poplatníků; v některých případech pak vzneseny byly stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu. Nedoplatky na úrocích z prodlení u daně z vodní síly týkají se z velké části vodních děl, která uplatňují nárok na osvobození od daně a u kterých jde pouze o evidenční předpis úroků; otázce uspíšeného vyřizování žádostí dotyčných vodních děl o osvobození od daně z vodní síly byla věnována pozornost při dohlídce, konané v roce 1935 u účtárny 4b ministerstva financí. Nedoplatky na ostatních spotřebních daních déle než rok předepsané jsou poměrně nepatrné (763. 687 Kč 30 h) a týkají se velkého množství drobných trestních případů, které nebylo možno během jednoho roku skoncovati.

Poměrně značné běžné nedoplatky z roku 1934 (131, 858. 878 Kč 20 h) souvisí s povahou resp. způsobem vybírání spotřebních daní. K jejich vzniku dochází pravidelně v každém roce a to proto, že zákon přiznává u většiny spotřebních daní možnost bezúročného uvěření daně - zpravidla na dobu dvou měsíců - nebo placení daně hromadně pozadu během příštího měsíce. V důsledku toho docházejí platby na daňovou náležitost posledních měsíců závěrkového roku teprve počátkem roku následujícího.

XX

Snížení stavu nedoplatků nastalo ve větším měřítku poprvé od státního převratu hlavně definitivním etátním zúčtováním plateb konaných titry půjčky práce na dávky dědické. V roce 1933 byly totiž tyto platby provisorně zúčtovány ve finančních depositech a proto předpisy dědických dávek uhrazené titry půjčky práce byly koncem zmíněného roku vykazovány jako nedoplatky. Oproti stavu nedoplatků koncem roku 1932, vykázanému částkou 775, 074. 896 Kč 95 h jeví se však přes pokles proti roku 1933 zvýšení o 8, 112. 261 Kč 95 h, z kteréžto příčiny nejvyšší účetní kontrolní úřad neustal ve sledování exekuční činnosti výhercích úřadů, prováděném v konkrétních případech podle vyžádaných spisů, zkoumáním výkazů nedoplatků a při činnosti dohlídkové. Některé náměty učiněné na urychlení činnosti exekuční po stránce věcné i po stránce vybavení osobního vzalo ministerstvo financí za podklad dalších opatření. Přímý vliv opatření, jež byla dosud učiněna, možno posuzovati zatím jen v odvětvích, u kterých nepřicházely v úvahu platby dluhopisy půjčky práce, na př. u kolků, u nichž v r. 1934 poklesly nedoplatky z 5, 336. 540 Kč 40 h na 4, 499. 890 Kč 05 h a u dávek za úřední úkony, u nichž nedoplatky poklesly ze 3, 370. 696 Kč - h na 2, 844. 296 Kč 15 h.

Překážkou význačnějšího snížení stavu nedoplatků jsou zejména nedoplatky ze starších let; jejich likvidování postupuje značně pomaleji než likvidace nedoplatků novějších, jak patrno z těchto dat: Nedoplatky z let 1930 a starších poklesly od konce r. 1931 do konce r. 1934 o 64% stavu z roku 1931, kdežto nedoplatky z roku 1931 poklesly za tutéž dobu o 80%, nedoplatky z roku 1932 poklesly v letech 1933 a 1934 o 72% a nedoplatky z roku 1933 poklesly jen za jeden rok o 58%. Příčinou pomalejšího vymáhání starších nedoplatků jsou obtíže působené změnami v hospodářských poměrech dlužníků, zjišťováním jejich pobytu a zejména ztrátou věcného ručení nebo přednostního pořadí zástavního práva za nedoplatky. Jest proto usilováno o to, aby nedoplatky ze starších dob byly urychleně likvidovány.

Státní příjmy,

rozčleněné podle vzniku, vykazují oproti rozpočtu tyto výsledky: