Kapitola 19. Odpočivné a zaopatřovací platy.

 

Zpravodaj sen. R. Pánek.

 

Pensijní břemeno rok od roku stoupá. Příčinou toho jest nejen stálý vzrůst počtu percipientů, ale i několikeré úpravy odpočivných a zaopatřovacích platů, které od pře­vratu byly provedeny.

 

Že pro rok 1933 preliminována býti mohla částka nižší než v prelimináři pro rok 1932, bylo odůvodněno srážkami z platů a pensí, vyplývajícími ze zákona č. 204/32 Sb. z. a n.

 

Pro rok 1934 preliminuje se zase větší potřeba než na rok 1933. Zvýšení toto jest odůvodněno očekávaným odchodem většího počtu zaměstnanců do výslužby než v roce 1932 a 1933.

 

Kapitola 20. Ministerstvo financí

 

a ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici, sku­pina III. Podíly na státních

 

daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14.) a skupina IV. Správa státního dluhu.

 

Zpravodaj sen. Frant. Modráček.

 

Výdaje uvedené kapitoly jsou proti rozpočtu na rok 1933 nižší o 495 mil. Kč a příjmy jsou nižší o 1.087 mil. Kč. Jsou tedy příjmy sníženy mnohem více než výdaje. Aby dosaženo bylo rovnováhy rozpočtu státního, musily býti měrou vydatnou sníženy i výdaje ostatních kapitol. Snížení výdajů u kapitoly 20 připadá převážně na příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu, snížení příjmů pak vyplývá z toho, že jsou jednak daně a dávky na příští rok preliminovány podstatně nižšími částkami, jednak odhad odvodu státních pod­niků doznává značného poklesu, jednak zvýšeny byly u některých daní úděly podílů na stát­ních daních, dávkách a poplatcích jako u daně důchodové, kdež proti rozpočtu na rok 1933 zvýšeny byly úděly na péči o nezaměstnané o 100 mil. Kč na 325 mil. Kč, z čehož 300 mil. Kč připadá na péči o nezaměstnané a 25 mil. Kč na částečnou úhradu očekávaného schodku Košicko-Bohumínské dráhy a soukromých drah, pokud není úhrada zabezpečena jinak.

 

Přes to, že rozpočet pro rok 1934 na straně příjmů je tak podstatně snížen, bude nutno i po tomto snížení příjmů krajně opatrně hospodařiti ve výdajích, aby bylo docíleno sku­tečné rovnováhy hospodářství během budoucího roku.

 

Značně snížen byl proti rozpočtu na letošní rok i příjem všeobecné pokladní správy, hlavně ovšem v důsledku poklesu očekávaného odvodu státních podniků o 347 mil. Kč v prvé řadě zvýšeným schodkem státních drah. Cifra 1.072 mil. Kč stanovená pak jako odvod státní pokladně zvyšuje se ovšem dodatečně o 163,600.000 Kč t. j. o částku, o kterou se mají snížiti personální výdaje státních podniků podle čl. XXV. osnovy finančního zá­kona.

 

Ve skupině III. "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích" oddíl A) "Podíly samosprávných svazků a fondů" jsou o necelých 10 mil. Kč vyšší než na rok 1933. Oddíl B) "Podpory k řešení krise malých pivovarů" jsou preliminovány stejnou částkou 6 mil. Kč jako na rok 1933, oddíl C) "Podíly státních fondů" jsou nižší hlavně v důsledku odhadu nižších příjmů u státního silničního fondu a oddíl D) "Mimořádná opatření" zůstává na stejné výši jako na rok 1933.

 

Ve skupině IV. "Správa státního dluhu" celková potřeba na rok 1934 činí 1.697,455.753 Kč, tedy méně o 298,797.063 Kč než na rok 1933. Snížení vysvětluje se poklesem kursu do­laru a libry, ale hlavně tím, že podle zákona o půjčce práce oddálen byl pravidelný úmor vnitřního státního dluhu. Vzhledem k značnému vzrůstu přechodného, tedy krátkodobého dluhu, jenž dosahuje už výše 4 1/2 miliardy Kč, doporučuje zpravodaj jeho konsolidaci.

 

Již ve všeobecné debatě, ale i v debatě, která se rozvinula po referátu zpravodaje o tísnivé finanční a hospodářské situaci, bylo poukazováno hlavně na úvěrové nesnáze a vysoký úrok. Těžké poměry úvěrové jsou v těsné spojitosti se všeobecnou hospodářskou krisí a proto nedají se zcela odstraniti správními zákroky, dokud krise nepoleví, dokud se nebudou tvořiti nové kapitály a dokud bude značná část bývalých střádalů nucena ze svých úspor z dřívějších let dosazovati na živobytí. Vláda věnuje těmto zjevům bedlivou pozornost a hledá cesty k zmírnění hospodářské krise a k ukojení nejnaléhavějších potřeb úvěrových. Také podle možnosti pomáhá peněžním ústavům překonati nynější těžké doby. Sebe lepší organisace úvěrová nemůže zjednati okamžité nápravy a zlepšení může nastati jen pone­náhlu podle toho, jak se budou tvořiti nové úspory a jak se bude sesilovati důvěra k peněž­ním ústavům a v hospodářství v našem státě.

 

V debatě bylo poukazováno i na to, že konverse dluhů na Slovensku a Podkarpatské Rusi je zdržována zastaralým ustanovením článku LXX. z roku 1881 o poplatkových výhodách při konversi a doporučováno bylo nahraditi je zákonem čís. 49/1907 ř. z. K tomu sluší podotknouti, že mechanická unifikace předpisů citovaného zákona o poplatkových výhodách při konversích dluhů v zemích českých dosud platného nebyla by pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou značně příznivější, než za platnosti zákonných ustanovení uherských, neboť jednak jsou některá ustanovení uherská příznivější (na př. ponechání úlev i když později podmínky odpadnou), jednak opět určité povinnosti platné v tom ohledu na Slo­vensku ani požádané unifikaci by v praksi nepominuly.

 

Rovněž upozorňovalo se na nesouhlas pozemkových knih a pozemkového katastru, což působí rovněž k úvěrovým obtížím. Finanční správa je obeznámena s uvedenými obtížemi a hledí všemožně odstraniti tyto závady již ve vlastním zájmu, t. j. pro urychlené získání správného podkladu pro vyměřování daní a dávek spojených s držbou pozemků; může se již vykázati slušnými úspěchy v tomto směru, neboť od roku 1928, kdy byl katastrálním zákonem čís. 177/1927 Sb. z. a n. dán právní podklad pro zakládání, reambulaci vedení a unifikaci pozemkového katastru v těchto zemích, byl na příklad v zemi Slovenské do konce roku 1932, vedle naléhavé zběžné nápravy pouze pro daňové účely běžného vedení pozem­kového katastru a prací unifikačních založen nebo reambulován pozemkový katastr v 354 katastrálních územích s 890.116 parcelami o výměře 372.951 ha. Tím byl ovšem zdolán jen zlomek práce velkého rozsahu, k jejímuž úplnému provedení stanovilo vládní nařízení čís. 64/1930 Sb. z. a n. §§ 81 a 82 lhůtu 20 let, t. j. až do roku 1950.

 

K jednotlivým výtkám vysloveným během debaty zaujal stanovisko ministr financí Dr. Trapl.

 

Upozornil, že již v poslanecké sněmovně bylo poukazováno na to, že náš daňový sy­stém nabývá stále většího významu po stránce daní spotřebních, a že celý náš daňový sy­stém právě po krisi bude vyžadovati opětné revise. Že však již nyní činí se podstatný rozdíl mezi spotřebními daněmi, které nelze považovati za spotřební daně v širším slova smyslu, nýbrž které jsou uvalovány na spotřebu zbytnou, kde tedy nelze poukazovati na postižení nejširších vrstev, nýbrž kde nutno věc posuzovati s hlediska zdůvodněnosti takového daňo­vého pramene, který se opírá o zbytnou potřebu (na příklad daň z lihu a daň z piva). Kdyby se odečetly takové daně od celkového výnosu spotřebních daní, byl by obraz o poměru mezi daněmi přímými a nepřímými podstatně jiný.

 

K dotazu, zda do výnosu daňových byly započteny platby na daňové nedoplatky usku­tečňované podle zákona o půjčce práce, uvedl ministr financí, že, pokud mohly býti tyto nedoplatky zúčtovány v jednotlivých měsících, jeví se tam tyto výsledky jako příjmy. Tento způsob likvidace daňových nedoplatků se osvědčil a připadl hlavně k dobru nejmen­ším poplatníkům, jak je viděti také podle množství jednotlivých daňových položek, kterými tyto daňové nedoplatky byly likvidovány. Těchto položek bylo více než 100.000. Největší poplatníci v mnohých případech nemohli však této výhody použíti, poněvadž otázka likvi­dace daňových nedoplatků je otázkou úvěru a je známo, v jakém stavu se nalézá náš úvě­rový trh.

 

Poněvadž bylo poukazováno na to, že u tabákové režie byl racionalisací velmi značně snížen počet dělnictva, upozornil ministr financí, že úbytek počtu dělnictva souvisí přede­vším s poznenáhlým odklonem obecenstva od doutníků k cigaretám. Poněvadž se doutníky vyrábějí ručně, je největší část dělnictva zaměstnána při výrobě doutníků. Postupný od­klon obecenstva od kouření doutníků souvisí také s nynější krisí, ačkoliv tento fakt lze pozorovati již od převratu.

 

K dotazům o přídělech z půjčky práce bylo ministrem financí konstatováno, že čá­stečné přidělení jejího výnosu na jednotlivé investiční práce bylo vykázáno již v době před­letní a také nyní na podzim. Kromě toho je také ještě nutno počítati s přídělem půjčky práce na opatření investičních prací, ke kterým má ministr financí podle zmocnění čl. XV. finančního zákona opatřiti prostředky úvěrovou operací. Nutno tedy na to reservovati příslušnou položku z půjčky práce. Potřeba na tyto investice, pokud nejsou hrazeny z vlast­ních prostředků státních podniků, podle návrhu státního rozpočtu na rok 1934 činí okrouhle 239 mil. Kč.

 

Kapitola 21. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

 

Zpravodaj sen. Frant. Modráček.

 

Rozpočet kapitoly jest skrovných rozměrů; býval i dříve hospodárně preliminován, ne­dosahoval tisíciny státního správního rozpočtu, přesto však byl účasten úsporných opatření a snižuje se na rok 1934 o 215.900 Kč.

 

Další úspory, nevyjádřené v číslech rozpočtových, dosáhne se v příštím roce právě usku­tečněným přesídlením úřadu do budovy Československých státních drah; příslušná položka 415.000 Kč není nadále skutečným výdajem, neboť objevuje se jako příjem podniku "Čsl. státní dráhy". Nové umístění úřadu na hlučné křižovatce Hybernské a Dlážděné ulice může býti jen provisorní; i k němu došlo z úsporných ohledů a v zájmu soustředění úřadu v jedné budově, nežli dojde k usídlení v budově vlastní.

Obor činnosti kontrolního úřadu vzrůstá o nová odvětví, o dohled nad institucemi nově tvořenými, jako jsou různé syndikáty a pod. Vysloveno přání, aby úřad věnoval zvláštní po­zornost této kontrole.

 

Kontrola nejvyššího účetního kontrolního úřadu postupuje na intensitě zahájeným zkou­šením kolaudačních operátů, dozorem na hospodaření s výtěžkem půjčky práce, pokud se ho užívá k stavebnímu podnikání, i podrobnějším zkoumáním jednotlivých oborů správních i podnikových při dohlídkách. Také se podrobněji sledují daňové nedoplatky i splácení dávky z majetku a přírůstku na majetku; k tomu projeven požadavek, aby kontrola těchto nedo­platků vyvíjela se i nadále co nejúčinněji.