Tisk 419.

Vláda předkládá zákonodárným sborům návrh zákona, dle kterého se zřizuje při ministerstvu zemědělství státní Fond pro vodohospodářské meliorace.

Z fondu tohoto mají se prováděti neb podporovati vodohospodářské meliorace, jichž účelem je ochrana nemovitosti před vodními škodami, zvýšení výnosu pudy, hospodářské využití vodstva a zásobení obcí vodou pitnou i užitkovou.

Dosavadní způsob provádění těchto prací nebyl takový, jak by bylo žádoucí z naléhavosti a hlediska národohospodářského a to jednak pro velikou roztříštěnost příslušné agendy vodohospodářské a pak pro nedostatečnou finanční podporu.

Vládní návrh tohoto zákona odstraňuje tyto závady, neboť zjednodušuje celou agendu tím, že rozděluje vodohospodářské podniky mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo veřejných prací.

Do kompetence ministerstva veřejných prací spadati mají na příště veškeré úpravy řek a vodních toků, které jsou již neb v budoucnosti budou splavné i s příslušnými vyústními tratěmi některých hlavních přítoků, dále stavby údolních přehrad, jež sloužiti mají pro účely vodocestné. neb k využití vodních sil.

Do působnosti ministerstva zemědělství spadá pak ostatní vodohospodářská agenda, jež zahrnuje v sobě celý soubor tak zv. národohospodářských meliorací, vytčených v §u 5 osnovy tohoto zákona. Jsou to ve skupině první vodohospodářské podniky, jichž účelem je ochrana údolních pozemků proti vodním škodám, jako úprava řek a vodních toků, neškodné svádění horských vod. zajištění s vážných území a strží, hrazení bystřin, výstavby ochranných hrází, zřizování vodních nádrží a znovuzřizování a opravy některých jezů.

Ve skupině druhé uvádí pak osnova zákona ty stavby, jichž účelem je zvýšení úrodnosti půdy a hospodářské využití vodstva.

Jsou to všechny druhy plošných meliorací, zásobení obcí vodou a zřizování vodních nádrží, které mají převážné za účel získání vody pro záplavu, zásobení obcí vodou, neb pro jiné zemědělské potřeby.

Veškeré tyto vodohospodářsko-meliorační podniky soustředěné v ministerstvu zemědělství budou spadali do nově zřízeného státního fondu pro vodohospodářské meliorace, který jest pravil jim nástupcem státního fondu melioračního, zřízeného zákonem v roce 1884 již v bývalém Rakousku a zákonem z roku 1920, čís. 21 Sb. z. a n. pro Československou republiku.

Osnova zákona uvádí v §u 2, že státní fond pro vodohospodářské meliorace má býti na rozdíl od dosavadního fondu melioračního právnickou osobou a může samostatně nabývati práv a zavazovati se při opatřování finančních prostředků. Státní fond přejímá veškeré pohledávky a závazky dosavadního státního fondu melioračního. jakož i veškeré závazky, vzniklé z podpor povolených ministerstvem zemědělství z úvěrních položek v rozpočtu vedených pod kapitolami: >Meliorace pozemků, Zásobování venkova vodou a Úprava vodních toků.

Dle §u 4 bude fond sestávati ze dvou odděleně spravovaných a účtovaných částí (A a B), sloužících k podpoře a provádění staveb dle své povahy v oboru vodohospodářských meliorací. Potřebné peněžní prostředky opatřuje si fond jednak z běžných příjmů dle §u 6. aneb Výpůjčkami dle §u 7. Běžné příjmy nepozůstávají jen z prostředku státních, ale i z prostředků zájemníků na provádění vodohospodářských meliorací zúčastněných. Tak mají zájemníci na plošných melioracích a vodovodech přispívati zvláštní 25%ní přirážkou k dani pozemkové z veškeré půdy této dani podrobené. Přirážka tatu nebude vzhledem k těžké zemědělské krisi do konce roku 1937 vybírána, při čemž se vláda zmocňuje k dalšímu prodloužení této lhůty, nezlepší-li se do té doby hospodářské poměry v zemědělství.

Stát poskytne za to fondu ze svých prostředků v roce 1931 obnos 15 mil. Kč, a v dalších létech do prvého vybírání přirážky roční částku 20 mil. Kč. Malí držitelé půdy s celkovým katastrálním výnosem do 120 Kč budou vůbec od této zvláštní přirážky osvobozeni! Fondu přikazuje se také polovina výnosu daně z vodní síly, a tu jest třeba zdůrazniti, že na příště není možno počítati s dosavadním jejím výnosem a je třeba, aby ministerstvo financí včas postaralo se o náhradu. Daň z vodní síly zavedena byla v roce 1921 jako protiváha daně uhelné. Připustíme-li, že v roce 1921 sazba daně z vodní síly 8 haléřů za 1 HP a hodinu odpovídala asi zatížení, které vznikalo závodům na kalorický pohon z daně uhelné, vidíme, že dnes daň z vodní síly zatěžuje vodní díla asi 6kráte více, než znamená zatížení z daně uhelné pro parní pohon. Daň uhelná totiž jakožto procentická daň z ceny uhlí klesla automaticky při snížení cen uhlí a kromě toho byla snížena z původní sazby 45% z ceny uhlí na pouhých 10%, resp. až 7% uhlí horší kvality. Naproti tomu daň z vodní síly snížena byla z původních osmi haléřů na pět haléřů za jednu HP a hodinu a je tudíž dnes vlastně vyšší nežli byla v roce 1921, neboť každý jistě uzná, že jak valutami tak i svojí vnitřní hodnotou je dnes pět haléřů více, než bylo v roce 1921 osni haléřů a také, jak zkušenosti ukazují, poplatníci těchto pěl haléřů daleko tížeji shánějí nežli osm haléřů v roce 1921, již také proto, že velká většina poplatníků daně z vodní síly jsou mlynáři, kteří již po tři roky nacházejí se v těžké hospodářské krisi. Nebude proto možno nadále daň z vodní síly udržeti na dosavadní výši a je nutno počítati s tím, že jak z důvodů hospodářských tak i z důvodů spravedlivého a rovnoměrného zatížení jednotlivých výrobních vrstev daňovým břemenem bude nutno vyhověti spravedlivému požadavku majitelů vodních děl a snížiti daň z vodní síly tak, aby zatížení z ní plynoucí odpovídalo dani uhelné.

Meliorační stavby budou se dle osnovy zákona subvencovati jednak dle dosavadního způsobu v hotovostních splátkách z běžných příjmů fondových aneb ve formě zlevňování úroku placeného stavebníkem z půjčky pro tyto podniky uzavřené.

Byla-li by však výpůjčka uzavřená stavebníkem nevýhodná, zmocňuje se fond, aby opatřil mu výpůjčku výhodnější jinde s lacinějším úvěrem, po případě aby poskytl takovou půjčku stavebníkovi sám. Výše úroků fondem k placení převzatého budiž vymezena tak, aby stavebník mimo úmor nesl ze svého úrok ve výši nejméně 2 a ¹/₂ procenta.

Na veškeré stavby prováděné neb podporované z fondu mají přispívati k úhradě stavebního nákladu i nadále příslušné země, klére také potřebné dotace na vodohospodářské meliorace budou do svých rozpočtů zařazovati.

V roce 1930 činily tyto dotace pro všecky zemí našeho státu 67 a ¹/₂ milionu Kč.

Výjimečně může býti udělen příspěvek i jednotlivcům na tak z v. vzorkové podniky, a to tehdáž, když nebylo možno utvořiti 'vodní družstvo, neb jiné vodohospodářské sdružení.

Osnova také řeší důležitou otázku řádného udržování vodohospodářských staveb na základě získaných zkušeností.

Ustanovení zákona nabývají účinnosti cínem 1. ledna 1951.

Velikou přednost této osnovy možno spatřovati také v tom. že ruší všechna ustanovení dosud platných zákonů a nařízení rakouských a uherských a soustřeďuje celý obor národohospodářských meliorací do tohoto nového zákona.

V jednotlivých oblastech našeho státu provedeno bylo v poslední době šetření o potřebě a prospěšnosti úpravy vodního hospodářství s hlediska národohospodářského a na základě toho byl sestaven program neodkladných a důležitých staveb vodohospodářsko-melioračních pro nejbližší desetiletí a provádění jeho má býti zajištěno z navrhovaného fondu.

Přihlíženo bylo při sestavování jeho k dosavadnímu rozvoji těchto prací vodohospodářských, které se prováděly již před válkou v bývalém Rakousku ze státního fondu melioračního. zřízeného roku 1884 po velikých tehdáž povodních a z dotace zřízené zákonem roku 1901 na podniky vodocestné.

V historických zemích byly provedeny do roku 1918 tyto vodohospodářské práce meliorační:

Úpravní práce na vodních tocích včetně větších melioračních odpadů v délce 3.600 km.

hrazení bystřin v délce 780 km,

údolních přehrad 8.

půdních meliorací na ploše 130.000 ha a splav no vacích prací na Labi a Vltavě v délce 380 km.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo provedeno kromě splavňovacích prací na Dunaji a Dolním Váhu regulačních prací na Středním a Horním Váhu. Dolní Nitře a Bodrogu a melioračních úprav na menších tocích v délce 240 km, ochranných hrází proti škodám povodňovým 960 km a půdních meliorací na ploše 20.000 ha.

Staveb vodovodních za účelem zásobení obcí vodou pitnou a užitkovou provedeno bylo z prostředků veřejných do rokli 1918 v historických zemích celkem 744. a to v Čechách 560. na Moravě 170 a ve Slezsku 14.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo do téhož roku provedeno jen 56 vodovodů.

Po znovu vzkříšení našeho státu bylo nejen pokračováno ve všech vodohospodářských podnicích melioračních. jež byly před válkou a ve válce započaty, ale i nové stavby všech těchto druhů zahájeny. To bylo umožněno utvořením státního fondu melioračního, jakož i příslušnými dotacemi v rozpočtu ministerstva zemědělství, veřejných prací i ministerstva zdravotnictví a poskytováním příspěvků zemských a župních.

Tak bylo provedeno do konce roku J 929 od převratu regulačních prací na vodních tocích, spadajících nyní do působnosti ministerstva zemědělství v délce 11.451 km nákladem cca 520 mil. Kč.

Zahrazovacích prací na bystřinách bylo provedeno v délce 241 km nákladem 97 mil. Kč, a to hlavně v karpatských oblastech na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde se tyto práce dříve vůbec neprováděly.

Pokračováno bylo ve stavbách dvou vodních nádrží spadajících též do působnosti ministerstva zemědělství a prostavěno do převratu celkem 18,9 mil. Kč.

Plošných meliorací provedeno bylo v létech 1919 až do konce r. 1929 ve výměře 161.220 ha nákladem skoro 591 mil. Kč. Vodovodních podniků jak pro jednotlivé obce, tak i skupinových provedeno bylo za 357 mil. Kč, a to z příspěvků ministerstva zemědělství a veřejného zdravotnictví.

Prostavěný stavební náklad všech těchto vodohospodářských staveb činí od roku 1919 do konce roku 1929 okrouhle 1 miliardu a 590 mil. Kč.

Provedením všech uvedených podniku vodohospodářských docíleno bylo nejen pozoruhodných národohospodářských zisků, ale i sociálního významu, neboť přispělo to k zaměstnání velkého počtu dělnictva při provádění zemních i stavebních prací a při výrobě potřebných stavebních hmot.

V působnosti ministerstva zemědělství bylo provedeno v roku 1929 úpravních a zahrazovacích prací na vodních tocích:

Plošných meliorací provedeno bylo dosud 15% z výměry těch pozemků, jež vyžadují meliorování, a zbývá ještě k meliorování plocha okrouhle 1.850,000 ha. Největší roční pracovní výkon při provádění plošných meliorací v republice dosažen byl v r. 1929 s plochou 34 tisíc ha a stavebním nákladem 127 milionů Kč.

V roce 1929 činil náklad nových podniků v oboru vodohospodářských meliorací dle schválených rozpočtů výše 508 mil. Kč, a v roce 1930 dostoupil 476 milionů Kč.

Celkový stavební program vodohospodářských meliorací pro příští desetiletí bude vyžadovati stavebního nákladu okrouhle 3 a ¹/₂ miliardy Kč.

Na úpravu vodních toků. hrazení bystřin a stavby vodních nádrží bude zapotřebí stavebního nákladu asi 135 mil. Kč, z čehož připadá na Čechy 40 mil. Kč. na Moravu a Slezsko 48 mil. Kč, na Slovensko 35 mil. Kč a Podkarpatskou Rus 12 mil. Kč.

Plošné meliorace vyžadovati budou dle stavebního programu 135 mil. Kč a počítá se s ročním výkonem v celé republice na 45.000 ha.

Pro stavby v oboru zásobování obcí vodou pitnou a užitkovou počítá se v programu s částkou 80 mil. Kč ročně a osnova zákona doporučuje v §u 17, aby se obce sdružovaly ve vodovodní svazy za účelem lepšího a soustavnějšího provádění stavby a udržování vodovodu.

V roce 1950 byla schválena celá řada projektů, s jejichž prováděním možno počítati v roce letošním.

Tak v oboru úprav toků vodních bylo schváleno: