Senát Národního shromáždění

6. Event. pozměňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

§ 3 budiž škrtnut a nahrazen zněním:

> Nájemné z provozoven živnostníků, kteří nemají vyššího ročního čistého příjmu než 30.000 Kč, zůstává ve výši, stanovené zákonem č. 44/28. U příjmů od. 30.000 Kč do 50.000 Kč ročně zvyšuje se nájemné na částku, nepřevyšující základní nájemné o 200%, u příjmů přes 50.000 Kč na 500 %. Výnosu tohoto zvýšeného nájemného použije ministerstvo sociální péče jedině na podporu nezaměstnaných. <

7. Event. doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

§ 4, odst. 5 budiž doplněn zněním:

> Výnosu zvýšeného nájemného podle tohoto odstavce použije ministerstvo sociální péče na podporu nezaměstnaných. <

8. Eventuální doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

§ 6 budiž doplněn zněním:

>Výnosu obecních přirážek k dani činžovní musí býti použito na stavbu bytů pro dělníky a drobné zaměstnance. Nájemné v těchto bytech nesmí být vyšší než o 30 % proti nájemnému v bytech podléhajících ochraně nájemníků. <

9. Eventuální doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

Čl. II budiž doplněn zněním:

> Soudy jsou povinny nezaměstnaným, omezeně pracujícím a nemocným dělníkům po dobu jejich nezaměstnanosti, omezené práce a nemoci povoliti odklad exekuce. Ostatním osobám, jichž roční čistý příjem nepřesahuje 30.000 Kč, jsou povinny soudy povoliti jednoroční odklad exekuce. Předložení dokladů o nemožnosti nalézti náhradní byt v těchto případech není potřebí. <

10. Eventuální doplňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

Za čl. III budiž vloženo nové ustanovení:

> § 23, odst. 4 zákona č. 44/28 mění se takto: Nájemníci s ročním příjmem pod 30.000 Kč jsou při všech jednáních správních i soudních, vyplývajících z tohoto zákona, osvobozeni od všech poplatků, kolků, dávek za úřední výkony jakož i útrat řízení a právního zastoupení pronajimatele. <

11. Eventuální pozměňovací návrh sen. Nedvěda, Stránského a druhů:

Ve čl. IV budiž § 2 doplněn ustanovením:

> § 30, odst. 1 se ruší a bude napříště zníti:

Podle ustanovení této hlavy uděluje se podpora na stavbu rodinných domků pro vlastní potřebu:

a) nemajetným stavebníkům, jejichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč.

b) stavebním družstvům dělníků, zřízenců a drobných zaměstnanců, která staví levné byty pro vlastní potřebu svých členů.

c) podpora ta může býti udělena i jiným stavebníkům jen tehdy, zaváží-li se, že budou stavět byty pro dělníky, zřízence a drobné zaměstnance a pronajímat za nájemné, které nebude vyšší než o 30 % proti nájemnému v obdobných bytech, podléhajících ochraně nájemníků podle zákona č. 44/28.

Odst. 3, § 30 se nahrazuje zněním:

Na poskytnutí podpory podle ustanovení této hlavy má právní nárok každý stavebník, uvedený v tomto paragrafu pod lit. a) a b).

Celý § 30 doplňuje se pak zněním:

> Regresní právo státu nemůže býti uplatněno proti stavebníkům, uvedeným v tomto paragrafu sub a) a b). Regresní právo proti těmto osobám nemůže, býti uplatněno ani za podporu, která byla poskytnuta podle dřívějších zákonů o podpoře stavebního ruchu. <

Resoluční návrhy sen. Köhlera a druhů:

1. Ministerstvo sociální péče se vyzývá, aby ještě v jarním zasedání poslanecké sněmovny předložilo návrh definitivního zákona o podpoře stavebního ruchu na dobu alespoň 10 let.

2. Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby předložilo statistiku 1. o potřebě bytů pro ty, kdož hledají byt, 2. o potřebě bytů pro roční přírůstek v nejbližších 10 letech, 3. o bytech, které ze stavebně-technických anebo zdravotních důvodů mají býti uzavřeny.

3. Pan ministr sociální péče nechť předloží návrh zákona o zřízení fondu pro bytovou péči, ze kterého se ve smyslu § 47 zákona mají obcím poskytovati bezúročné zápůjčky až do 90% stavebního nákladu, který mají obce spláceti. ve 30 stejných ročních lhůtách. Splácených obnosů má se použíti k novým zápůjčkám.

4. Pan ministr sociální péče se vybízí, aby s Ústřední sociální pojišťovnou zahájil jednání o tom, aby tato za účelem podpory stavebního ruchu poskytovala přednostní zápůjčky za stejných podmínek a alespoň ve stejných obnosech jako roku 1930.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo k doslovu zpravodajce pí sen. Karpiškové.

Zpravodaj sen. Karpišková: Vážený senáte! V debatě k tomuto zákonu projevilo se, že nikdo vlastně není na 100 % spokojen s provisoriem, které vládní návrh přinesl. Je to pochopitelné, neboť je to dílo mnoha stran a mnoha názorů. V debatě se však neméně projevilo, že nelze definitivně řešiti zákon dnes, v době těžké hospodářské krise a v době pohybu hospodářských čísel. Snad bych trochu i polemisovala s kolegou zpravodajem rozpočtového výboru, který projevil názor, jako by již dnes bylo možno definitivně zákon tvořiti poukázav na to, že žijeme v době rapidního poklesu cen. Není mi ničeho známo o rapidním poklesu cen. Tento pokles je spíše poklesem, pohybujícím se hlemýždím krokem, proto myslím, že v této věci se pan kolega mýlí.

Vážený senáte! Ze zápasu, který se zde objevil při projednávání tohoto zákona mezi přívrženci sociální ochrany nájemníků a zastánci volné disposice pro majitele domů, vzešel nutný kompromis, který musí býti přijatelný oběma stranám a vyznačuje se především ohledem na sociálně slabé nájemníky. Padly zde hlasy o bolševismu na sucho; jsou to hlasy pouze několika exponentů-jednotlivců, stojících ve službách majitelů domů, nikoli však hlasy odpovědných politiků a straníků.

Z tohoto zápasu však vyšly poškozeny i obce, které ztratily z titulu lineárního snížení činžovní daně 20-22 mil. Kč, z nichž především Praha asi 6 mil. Kč. To jest, co zanechává nemilou a citelnou stopu v tomto zákoně a co bude nutno řešiti a zabrániti tomu, aby novými dávkami nebyl tento deficit obcí nahrazen.

Chci dále odmítnouti názor pana kol. Stöhra, podle něhož otázku bydlení nejchudších nájemníků a nájemníků četnou rodinou obdařených nutno odkázati chudinské péči a nikoliv nájemnímu zákonu.

Vážený pane kolego! Chudinská péče je zatížena tak dost dnešními úkoly, klesá pod nimi. Nemůžeme jí uleviti ani stát, ani obec. Kdybychom ještě bydlení měli podrobiti chudinské péči, pak bychom opravdu znemožnili lidem, aby přicházeli vůbec na svět. (Výkřiky sen. Stöhra.)

Dále bych chtěla odmítnouti obvinění, které zde vznesl pan kol. dr Havelka na ministra dr Czecha. Chtěla bych tak učiniti jedinou větou.

Vážený senáte, pro ministra sociální péče je přece jen ctí, že uhájil sociální ráz předlohy a splnil tak svoji povinnost ministra sociální péče.

Pan dr Havelka tu pravil tak dosti dojemně, aby vzbudil lítost nad ubohými majiteli domů, že všechno směřuje k uvolnění a zrušení státních zásahů, jen majetek domovní nikoli. Ale proč strana p. dr Havelky se domáhá nyní státních intervencí a zásahů, proč se jich domáhají průmyslníci a banky? Svoboda podnikání, pane dr Havelko, je také svobodou risika. A tedy, přijímají-li hospodářsky silnější vrstvy ochranný zásah státu ve své krisi, ve svých neutěšených poměrech, co chcete, aby činili ubozí nájemníci, jichž jest masa, kteří nemohou. (Sen. Sechtr: Kteří mají 45.000 Kč příjmů, to jsou ubozí nájemníci?) Pane kol. Sechtře, my jsme si už v rozpočtovém výboru řekli, že vám tato úloha nesedí.

Nenuťte mne, abych to opakovala znovu.

Pan dr Havelka také volal s určitým pathosem na konci své řeči: Zrušte ochranu nájemníků! Prosím, úplně bez výhrady. Pane kolego, váš hlas je bohudíky hlasem volajícího na poušti. Jest jediným hlasem, který se v této debatě ozval, abychom bez výhrady vyhodili na ulice nájemníky sociálně slabé, abychom vyvolali krise a nevím, jaké sociální zmatky v našem státě. Jestliže jste ráčil nazvati naše ochranné zákonodárství bolševictvím na sucho, chtěla bych říci, že právě to, co jste vy zde pronesl, jakožto představitel majetku domovního a jeho ochránce, je způsobilé, aby bylo charakterisováno a definováno jako bolševictví pravé. Nikoli na sucho, nýbrž bolševictví zprava.

Dále bych chtěla říci, že i váš závěr řeči, že naše práce pro sociální ochranu slabých je prací pro moskevské komisaře, naprosto nepřiléhá. Zrušte ochranu nájemníků a uvidíte, že tím jste vykonali práci pro rozvrat, z něhož by mohli event. ti komisaři, které jste naznačil, těžiti. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Vážení senáte! Chci uzavříti. Pro uzákonění ochrany při chystaném definitivním zákonu vyslovili se všichni řečníci v debatě, vyjma jeden hlas exponovaného zástupce určité vrstvy. To samo o sobě svědčí, že jsme si vědomi vážné odpovědnosti vůči všem obyvatelům tohoto státu a vůči neutěšené hospodářské situaci, a proto myslím, že můžeme s dobrým svědomím všichni zvednouti ruku pro tento zákon. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu sen. J. Krejčímu.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Nebudu odpovídati na poznámky a vývody pánů řečníků v debatě pronesené, poněvadž bych především musil odpovídati na vývody referentky výboru sociálně-politického, která nesouhlasí se mnou a já nemohu dobře souhlasiti s ní. Ona dokonce tu prohlásila, že by chtěla polemisovati se mnou, a to snad tu ještě nebylo, aby dva referenti mezi sebou polemisovali. Poněvadž tedy nemohu a nechci polemisovati a nechci způsobiti takové podívání pro bohy, proto také nemohu a nebudu odpovídati na názory, pronesené jednotlivými řečníky. Chci však na jednu věc upozorniti. Sociálně-politický výbor sněmovny usnesl se na této resoluci:

Státní příspěvek může býti poskytnut v případech hodných zvláštního zřetele také pro domy, jejichž stavba byla započata před 25. dubnem 1930. (Sen. Johanis: Sněmovna!) Ano, sněmovna.

Navrhuji, aby se senát připojil k tomuto usnesení a tuto resoluci zároveň schválil. Navrhuji tak proto, že při projednání zákona z 10. dubna 1930 o stavebním ruchu nebylo úmyslem podvazovati nějak účinnost zákona, pokud se týče státních příspěvků, datem započetí stavby 10. dubna 1930. V zákoně také nic nestojí, a jestliže ministerstvo sociální péče dalo zákonu tento výklad, tedy učinilo tak z vlastního názoru, který se nekryje dobře s úmyslem zákonodárce při tomto zákoně, publikovaném pod čís. 43. jaký názor tehdy panoval.

Nebylo by dobře, aby si ministerstvo sociální péče zavíralo možnost poskytnouti subvenci tu úrokovou službu na stavby započaté před 10. dubnem 1930. Poněvadž úmysl tu je napomoci každému chudému člověku, který si postaví nebo postavil vlastní byt, aby jej udržeti mohl. A jsou případy, kdy někdo před 10. dubnem započal se stavbou, nastaly tu určité okolnosti, které nasvědčují tomu, že stavebník takový neudrží tento domek. Jestliže někdo započal stavbu, až když to měl, jak se říká, na beton zákonem, pak tím spíše může dostati a měl by dostati státní příspěvek. Tomu, kdo nečekal a kdo na vlastní risiko a vlastní odvahu do stavby se pustil, ovšem tomu zákon zaručí a umožní získání příspěvku, poněvadž každá stavba znamená mimo opatření bytu zmírnění krise nezaměstnanosti.

Doporučuji z tohoto důvodu, aby senát přijal tuto resoluci a ministerstvo sociální péče žádám, aby nejenom v těch zvlášť ohledu, zřetele hodných případech, ale vůbec ve všech případech, kde se jeví potřeba a nutnost, blahovolně vyřizovalo žádosti o státní příspěvek na domy před 10. dubnem 1930 započaté. (Sen. dr Heller: Kde ji máme?) Resoluce je přijata. (Sen. dr Heller: To nejde, o tom jsme nedebatovali! - To nejde nám navrhovat resoluci! - To je resoluce, přijatá v poslanecké sněmovně! - Zpravodaj sen. Karpišková: Byla přijata zde ve výboru rozpočtovém!)

Ve výboru rozpočtovém o této resoluci bylo jednáno, pane kolego, a poněvadž v té chvíli nebylo jasno, zda to neodporuje zákonu, byl jsem pověřen, abych prostudoval zákon a neodporuje-li to, abych navrhl resoluci pro plenum. Poněvadž to zákonu neodporuje, navrhuji, aby senát připojil se k resoluci přijaté poslaneckou sněmovnou ad 2, poněvadž resoluce ad 1 kryje se se zvláštní resolucí sociálně-politického výboru. (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid! Račte vyslechnouti pana zpravodaje.

Zpravodaj sen. J. Krejčí (pokračuje): Vzhledem k tomu, že jedna strana z vládní většiny nesouhlasí s mým návrhem, aby senát připojil se k resolucí přijaté poslaneckou sněmovnou, odvolávám svůj návrh v tom vědomí, že stejně tato resoluce svůj účinek vykoná a že ministerstvo sociální péče touto resolucí sněmovnou přijatou bude se říditi a že tedy není potřebí, abychom my zvlášť na ní se ještě usnášeli.

Předseda: Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům sen. Nedvěda, Stránského a druhů hodlám dáti hlasovati o projednávané osnově zákona takto:

Nejprve o návrhu sen. Nedvěda a druhů na přijetí celého nového zákona ve znění jimi navrhovaném, bude-li tento návrh zamítnut, dám hlasovati o jednotlivých paragrafech projednávané osnovy, a to podle naznačených návrhů, eventuelně podle návrhu zprávy výborové, tedy

nejprve o čl. I projednávané osnovy, a. to:

o §u 1 podle zprávy výborové,

o §u 2 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů na škrtnutí, bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Nedvěda a druhů k odst 1., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak podle návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění přijatého odst. 1., bude-li zamítnut, podle dalšího návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění opět odst. 1.,

o §u 3 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, bude-li zamítnut,

o §u 3 a 4. podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění právě přijatého odst. 5. §u 4,

o §u 5 a 6 podle zprávy výborové, pak o návrh u sen. Nedvěda a druhů na doplnění právě přijatého §u 6,

o článku II podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění právě přijatého článku II,

o článku III podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění právě přijatého článku III,

o článku IV podle zprávy výborové, pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění článku IV paragrafu právě přijatého,

o článku V až VII, o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Námitek není. ) Budeme tak postupovati.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a druhů, aby na místě projednávané osnovy zákona přijata byla podle nich navrhovaná osnova zákona s obsahem § ů 1 až 14, nechť zvedne ruku. (Děje se.)