Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk
166.Interpelace
senátorů Otm. Hrejsy, K. Sáblíka, J. Rozkošného a soudruhů
na ministerstvo zemědělství
ve příčině udržování melioračních prací na Moravě.
Podle meliorač. zákona ze dne 4. ledna 1900 ř. z. č. 4 mohly býti příspěvky na podniky meliorační ze státního fondu melioračního poskytovány pouze cestou zvláštních zákonů zemských.
Jelikož usnášení takovýchto zákonů zemskými sněmy a udělení sankce usnesených osnov vyžadovalo v každém případě mnoho času, bylo zemědělskými kruhy usilováno o to, aby tento způsob poskytování podpor z řečeného fondu byl odstraněn a nahrazen pouhou úmluvou mezi státní správou, zemským výborem a vodním družstvem, ve kterémžto úmluvě měly býti všechny otázky, vztahující se na dotčený podnik, upraveny.
Rakouská vláda byla po dlouhém váhání ochotna přání tomu vyhověti ; následkem politického převratu však ku provedení této reformy nedošlo. Stejná přání byla pak uplatněna v Národním shromáždění a vedla k tomu, že byl usnesen zákon ze dne 21. prosince 1919 č. 21. sb. z. a n. r. 1920, kterým vydávání zvláštních zákonů při poskytování zmíněných příspěvků bylo odstraněno a nahrazeno pouhou úmluvou. (Par. 3.) Národní shromáždění bylo při usnesení tohoto zákona vedeno snahou urychliti a zjednodušiti ve prospěch zemědělství dosavadní postup při poskytování zmíněných příspěvků.
Tato snaha byla však úplně zmařena tím, že ministerstvo zemědělství zavádí nový vzorec úmluvy, která má býti při provádění jednotlivých podniků melioračních uzavřena. Podle tohoto vzorce je postup při poskytování příspěvků tak složitý a zdlouhavý, že by provádění jednotlivých podniků se stalo téměř nemožným.
Při každém jednotlivém melioračním neb regulačním projektu vypracovaném zemědělsko-technickými úřady muselo by býti vyjednáváno prostřednictvím zemských správ s ministerstvem zemědělství postupně za sebou nesčíslněkráte a to při
Tedy nejméně osmnáctkráte by musela vodní družstva při každém jednotlivém podniku vyjednávati prostřednictvím zemědělsko-technických úřadů, zemských správ a ministerstvem zemědělství. Co by s tím bylo práce spojeno, jaká to ztráta času a přerušování prací, jakého personálu a s ním spojeného nákladu by bylo třeba oproti dnešní době!
Snahou všech rozhodujících a zodpovědných činitelů na poli melioračním musí býti přece zjednodušení, urychlení a zvýšení melioračního ruchu a podnikání za účelem zvýšení zemědělské produkce, čehož vyžadují životní zájmy naší republiky, nikoliv však stěžování a zdržování prací zbytečnými formalitami k nenahraditelné škodě národohospodářské.
Jelikož by tímto postupem byla meliorační činnost, která se na Moravě v poslední době vyvinula způsobem velmi potěšitelným, téměř úplně znemožněna, čímž by byla způsobena škoda ze stanoviska národohospodářského přímo nedozírná, jelikož by tímto postupem t. zv. byrokratism ve špatném toho slova smyslu byl stupňován, táží se podepsaní:
Je ministestvo zemědělství ochotno navrhnouti vládě:
V Praze, dne 26. října 1920.
Otm. Hrejsa, K. Sáblík, J. Rozkošný,
Šimon Roháček, V. Sehnal, Em. Hrubý, Fr. Pánek, Frant. Jan Kroiher, Lukeš, J. Hucl, Hyrš, M. Križko, Ján Duchaj, Jos. Smrtka.