Předseda: Práąek.

Místopředsedové: Kadlčák, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.

113 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři: dr. Dolanský, Udrľal; za ministerstvo sociální péče ministerský tajemník dr. Rosenkranč a ministerský místotajemník dr. Greč.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. cafařovič, jeho zástupci dr. Bartouąek a dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, ľe jsem udělil dovolenou na dneąní schůzi p. sen. dr. Naeglemu a pro tento týden p. sen. Barthovi.

Navrhuji, aby byla udělena dovolená na dobu 14 dnů sen. Klofáčovi.

Kdo souhlasí, nech> zvedne ruku. (Děje se.)

To jest větąina. Rádaná dovolená jest udělena.

Senátní tajemník dr. cafařovič (čte):

Tisk 1298. Návrh sen. cachla, Sabaty a soudr. stran změny zákona ze dne 17. března 1918, čís. 82 Sb. z. a n., o prozatímní ochraně lesů.

Tisk 1295, Návrh sen. inľ. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, ľupa cárią.

Tisk 1297. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1296) o vládním návrhu zákona, kterým se prodluľuje účinnost zákona z 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 1298. Návrh sen. Polacha, A. Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr. ve příčině stabilisace mimořádných poľitků státních úředníků, jakoľ i na roven postavení staropensistů s novopensisty.

Tisk 1299. Návrh sen. Lukeąe a soudr. na stanovení nových předpisů, které osoby mohou býti v oąetřování v ústavech pro choromyslné.

Tisk 1300. Návrh sen. Lukeąe a soudr. na stanovení minimálního počtu ľactva pro normální třídu veřejných obecných ąkol vícetřídních, jakoľ i pro veřejné ąkoly občanské, kde jest jích v obci více téhoľ vyučovacího jazyka.

Zápisy o 108., 109. a 110. schůzi senátu Národního shromáľdění republiky Československé byly vyloľeny v senátní kanceláři podle §u 72 jedn, řádu k nahlédnutí.

Jelikoľ v stanovené lhůtě námitky proti nim podány nebyly, dluľno zápisy ty pokládati za správné a dají se do tisku.

výboru iniciativnímu:

Tisk 1295. Návrh sen. inľ. Klimko a spol. na poskytnutie pomoci pohorelcom obci Slov. Raslavice, okres Bardiov, ľupa cárią.

Tisk 1298. Návrh sen. Polacha, A Friedricha, dra Wiechowskiho a soudr, ve příčině stabilisace mimořádných poľitků státních úředníků, jakoľ i na roven postavení staropensistů s novopensisty.

Tisk 1299. Návrh sen. Lukeąe a soudr. na stanovení nových předpisů, které osoby mohou býti v oąetřování v ústavech pro choromyslné.

Tisk 1300. Návrh sen. Lukeąe a soudr. na stanovení minimálního počtu ľactva pro normální třídu veřejných obecných ąkol vícetřídních, jakoľ i pro veřejné ąkoly občanské, kde jest jích v obci více téhoľ vyučovacího jazyka.

Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání denního pořadu, jehoľ prvním bodem jest

1. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1296) o vládním návrhu zákona, kterým se prodluľuje účinnost zákona ze dne 21. prosince 1921, čís, 482 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných. Tisk 1297.

(Zvoní): Prosím o klid!

Navrhuji, aby záleľitost tato byla projednána v celkové lhůtě dvou hodin.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To jest větąina. Můj návrh jest přijat.

Zpravodajem za výbor sociálně-politický jest p. sen. Jakubka, za výbor rozpočtový p. sen. Havlena.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor sociálně-politický p. sen. Jakubkovi.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor projednal návrh zákona, kterým se prodluľuje zákon o podpoře nezaměstnaných ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., pozměněný dne 21. prosince 1921, čís. 482 Sb. z. a n., na dobu, dokud nenabude účinnosti zákon ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře vyplácené odborovými organisacemi, nejdéle vąak do konce roku 1922. To znamená, ľe do té doby musí odborové organisace se přizpůsobiti tomuto zákonu, coľ bude pro ně velmi těľká zatěľkací zkouąka.

Státní podpora nezaměstnaným v roce 1921 obnáąela přes 100 milionů Kč. Odborové organisace za tutéľ dobu vyplatily pouze asi 20 milionů při největąím napětí svých sil. Znamená to, ľe podpora nezaměstnaným podle toho rozpětí sil byla hodně menąí. Vůbec podpora podle systému gentského znamená zhorąení, ale zavede do vyplácení podpor pořádek.

Dnes poskytují odborové organisace podpory od 20 korun do 50 korun týdně po dobu 5 aľ 10 týdnů v roce. Stát od 48 korun do 108 korun týdně po dobu půl roku, a proto nemohly odborové organisace převzíti v těchto těľkých dobách vyplácení podpor, poněvadľ státní příspěvek má obnáąeti tolik, kolik vyplácí odborové organisace.

Dělnictvo přes to, ľe provádění systému gentského přinese pro něho zhorąení,, pro přechodnou dobu nestaví se proti němu, poněvadľ očekává od něho odstranění určitých nesprávností, které při poskytování podpory nezaměstnaným se dějí. Tak svého času vydalo ministerstvo oběľník na politické správy, by povaľovaly 60tileté dělníky za práce neschopné a těmto podpory odmítaly, coľ bylo úplně nesprávné, poněvadľ máme veliký počet 60tiletých dělníků úplně práce schopných a těm se podpora odmítá! Coľ také odporuje zákonu!

Dále odpírá se podpora těm, co mají chaloupky, namnoze zadluľené, které těmto neposkytují ľádné obľivy.

Dále odpírá se podpora pro celé odbory, které prý netrpí krisi, jako typografové a jiné a jiné odbory.

Tyto nedostatky by prostě pří gentském systému odpadly, ale dokud zákon nebude prováděn, je nutno, by ministerstvo dalo zákonu prováděcím nařízením takový výklad, by zákon prováděn byl spravedlivě.

Dělnictvo ľádá v prvé řadě, aby mu byla poskytnuta příleľitost k práci, poněvadľ je přesvědčeno, ľe obnosy věnované na podpory, kdyby byly obráceny ve prospěch stavebního ruchu, byly by lépe investovány, neľli v podpoře v nezaměstnání; a proto sociálně-politický výbor doporučuje k přijetí nejen osnovu o prodlouľení zákona o podpoře nezaměstnaných, ale také resoluci sen. Hrejsy, kterou se ukládá vládě poskytnouti dělnictvu příleľitost k práci.

Předseda: Přeje si pan zpravodaj za výbor rozpočtový slovo?

Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv!

Předseda: Není tomu tak. Zahajují debatu. K slovu jsou přihláąeni pan sen. Heckera dr. Kovalik.

Sdělují, ľe za ministerstvo sociální péče jsou přítomni pan ministerský tajemník dr. Rosenkranc a pan ministerský místotajemník dr. Greč.

K slovu přichází první řečník pan sen. Hecker.

Sen. Hecker (německy): Slavný senáte!

Kdyľ jsme ke konci loňského roku mluvili o prodlouľení platnosti zákona, který dnes máme před sebou, hájili jsme jiľ tehdy stanovisko, ľe následkem celé mezinárodní hospodářské situace nezaměstnanost se jeątě zhorąí. Poukazovali jsme tehdy na nepostačitelnost nynějąí podpory v nezaměstnanosti. Čeho jsme se tehdy obávali, skutečně také nastalo: nezaměstnanost se v těchto posledních 4 měsících nejen zdvojnásobila, nýbrľ vzrostla trojnásob anebo dokonce čtvernásob. Jestliľe vláda svými statistickými číslicemi oznamuje, ľe počet nezaměstnaných v posledních 3 měsících stoupl ze 13,000 na 50.000, nutno při tom míti na zřeteli, ľe údaje vlády ani přibliľně neobsahují veąkerý počet nezaměstnaných, poněvadľ vláda počítá jen ty nezaměstnané, kterým se od státu dostává podpory. Ve skutečností jest počet nezaměstnaných mnohem vyąąí. Jest zvláątním zjevem, ľe čím více vzrůstá nezaměstnanost, to jest čím více bída a nouze se ąíří mezi dělnictvem, tím více vzrůstá ąikanování nezaměstnaných se strany vládní a podřízených jí úřadů. Přednáąíme-li u ministerstva sociální péče stíľnosti, ľe zákon jest faleąně vykládán, pak se nám tam prohlásí: Ano, to jsou opatření podřízeného úřadu, okresního hejtmanství, Přijdeme-li na okresní hejtmanství, pak nám toto zase ukáľe pokyny ministerstva sociální péče, dle kterých prý jest nařízeno učiniti ta neb ona opatření v neprospěch nezaměstnaných. Mluvím zde hlavně o mladistvých dělnících. Re se činí pokusy vyřaditi mladistvé dělníky vůbec z veąkeré péče o nezaměstnané, nemá ľádného důvodu, poněvadľ dnes máme veliký počet mladistvých dělníků, kteří představují vlastní ľivitele rodin. Máme celou řadu případů. Chci uvésti jen jeden. Rena 68 roků stará má v továrně jeątě jakési zaměstnání, podnikatel ji ponechává jaksi z milosti, má mzdu zmenąenou, poněvadľ práci nemůľe jiľ zastávati tak, jako normální dělník. Tato 68 letá ľena má dvě dospělé děti, které u ní bydlí. Dceru, 22 let starou a syna, 28 let starého. Tito byli zamítnuti s podporou v nezaměstnanosti, poněvadľ prý matka dle zákona představuje ľivitelku rodiny.

Domnívám se, ľe vykládá-li se zákon takovýmto způsobem, ľe pak vůbec není řeči o ochraně nezaměstnaných. K nezaměstnaným samotným vąak nyní přistupuje jeątě veliké mnoľství dělníků po krátkou dobu zaměstnávaných, Udává-li vláda 50,000 nezaměstnaných, pak je jich 100,000, K tomu vąak jeątě přistupuje, ľe ve velkém průmyslu dvě třetiny vąech zaměstnaných dělníků jsou dělníci po krátkou dobu zaměstnaní, kteří pracují dva, tři, čtyři, nejvýą pět dní v týdnu a pro něľ v zákoně ničeno není stanoveno. Pouze v textilním průmyslu jest učiněno opatření, ľe podnikatelé vyplácejí podporu v nezaměstnanosti a. část těchto nákladů kryjí z vlastního, stát potom uhrazuje zbytek. Máme nyní statisíce takovýchto dělníků, po krátkou dobu zaměstnávaných. Pracují-li plně, mají sotva tolik, aby uhájili holý ľivot. Nyní pracují jen dva, tři, čtyři anebo nejvýą pět dnů, jsou následkem toho zkrácení na mzdě a pro ně není v zákoně ničeho stanoveno. Tu třeba konečně jednou říci: zde se jedná o stav, jenľ udrľuje hospodářsky stát alespoň stejnou měrou jako kaľdý jiný stav. Horlíme právem nad tím, ľe státním úředníkům a učitelům zkráceny byly platy, jsme mravně rozhořčeni, jestliľe nějaká obec nebo některý okres jest poąkozen ľivelní pohromou, nemůľeme-li přiloľiti ruce k dílu, abychom těmto trpícím pomohli. A přece se pomáhá, pokud nejde o veliké massy lidu anebo jedná-li se o místní nehody, Jedná-li se vąak o desetitisíce největąích uboľáků, tu musíme sem přijíti kaľdého čtvrt roku a jeątě hájiti a zastupovati ten troąek, jenľ se zde poskytuje. Ovąem, máme přece také strany, budou zastoupeny také v tomto domě, poněvadľ přece také jsou zastoupeny naproti v poslanecké sněmovně, které vůbec prohlaąují, ľe podpora v nezaměstnanosti má býti zastavena. A byli to právě agrární zástupcové v poslanecké sněmovně, kteří se vąemi prostředky pokouąeli o to, aby podpory v nezaměstnanosti byly zastaveny. V souvislostí s tím bylo také poukazováno na to, ľe podpory v nezaměstnanosti přispívají k demoralisaci nezaměstnaných, kteří si zvykají lenoąení, ľe nechtějí více pracovati atd. Zkuste to přece jednou a vezměte těmto největąím uboľákům také jeątě těch několik ľebráckých korun, jeľ dostávají a podívejte se, kde pak zůstane morálka. Pak z nich učiníte úplně zločince, budou musit se státi zločinci, nebo> nouze ľelezo láme, to jest staré přísloví,.Ale my víme, proč právě oni pánové z agrární strany se o to pokouąejí. Domnívají se, ľe kdyľ nezaměstnaní budou zcela ponecháni svému osudu, ľe potom snad budou nuceni vysílati pokud moľno laciné síly pracovní. To vąak jest jinou věcí. Představte si jen jednou: poľaduje se, aby nezaměstnaný za vąech okolností musí přijmouti kaľdou práci, poľaduje se, aby mohl býti přibírán také k nejtěľąím pracím. Vezměte nyní textilního dělníka, který od svého mládí nečinil nic jiného, neľli ľe pracoval s jemnými nitkami, a postavte tohoto člověka k nějaké těľké práci, a uvidíte, ľe předevąím nedovede ničeho vykonati, a vrátí-li se potom ke svému povolání, ľe pak nebude jiľ schopen své povolání tak vykonávati, jak toho podnikatel od něho ľádá. Jděte do Německa, tam také při stanovení podpor v nezaměstnanosti prohlásili, ľe dělníků, kteří dle svých tělesných disposic sami o sobě nejsou pro těľkou práci, k takovýmto práčem nemá býti pouľíváno, poněvadľ tím stali by se neschopnými pro své povolání, jeľto by pozbyli své zručnosti a jeľto na druhé straně také fysicky by nebylí schopni tyto práce vykonávati. Objevuje se tu nyní jiný zjev, a tu chtěl bych poukázati na toto: mluví se nyní velmi mnoho o sniľování mzdy, prý k tomu účelu, aby pomoľeno bylo konkurenční schopnosti průmyslu a aby tím zmenąena byla nezaměstnanost. To mně připadá zrovna tak, jako kdysi to, co se nám vľdy říkalo o vojenském zbrojení. Kdyľ jsme byli proti zbrojení, říkalo se nám vľdy, ľe musíme zbrojiti, abychom udrľeli mír. Jak tomu bylo, jak příklad světové války ukazuje, nepotřebuji blíľe rozváděti. Právě tak jest tomu se sniľováním mzdy. Sniľujeme mzdy, abychom mohli konkurovati, a přirozeně učiní pak ostatní státy právě tak, takľe nastane pouze světové sníľení mzdy, aniľ by z toho vyplynula nějaká schopnost konkurovati. Nebo> jestliľe vąechno sniľuje mzdy, a příklad nám ukazuje, ľe se tak děje vąude, pak ani toto sníľení mzdy nemá vlivu na konkurenční schopnost, nehledě k tomu, ľe dnes mzda nestojí k výrobním nákladům v tom poměru, jak se často tvrdí. K tomu jeątě přistupuje, ľe jest nyní vąeobecná snaha po prodlouľení pracovní doby. Také tím domníváme se, ľe přivodíme konkurenční schopnost a ľe zabráníme nezaměstnanosti. Mám za to, ľe jestliľe v Anglii, v Americe, ve cvýcarsku, v Německu a také u nás pracovní doba bude prodlouľena, ľe nezaměstnanosti jeątě více přibude a ľe nepřibude při deląí době pracovní na výkonnosti, jak se domníváte. Nebo> pak měli bychom třeba snad pro polovinu dělnictva jen deset aľ dvanáct hodin, kdeľto druhá polovina musila by býti bez zaměstnání.

Není nám ľádným tajemstvím, a vy vąichni přece víte, ľe původ vąech obchodních křísí, jakéľ také zde máme, jakých jsme se doľili před válkou a jaké po válce máme neustále, leľí v kapitalistickém systému. A my víme, ľe tato nezaměstnanost a tyto kříse přestanou jen tehdy, kdyľ tento systém zmizí. My tedy máme za to, ľe v době, kdy větąině obyvatelstva nedostává se nejnutnějąího, kdy dělnictvo bydlí v bytech, liteře jiľ nelze nazvati lidskými, kdy se nestaví proto, poněvadľ to není v zájmu kapitálu, kdy následkem krise v textilním průmyslu tisíce dělníků jest bez zaměstnání, kdy pobíhají po světě statisíce lidí, jimľ se nedostává nejnutnějąího oděvu, my víme, ľe vinu na vąem tomto zlu má kapitalistický systém, i musí býti naąí snahou tyto věci co moľná nejrychleji ukončiti. K tomu jeątě přistupuje, ľe ve státě, ve kterém ľijeme, leccos by mohlo býti jinak, kdybychom byli pěstovali jinou politiku, kdybychom v obchodně - politických otázkách předem byli zaujali jiné stanovisko. Jestliľe ale potom jeątě ministr, jenľ ve státě má pečovati o obchod, jako náą ministr obchodu, na jisté poľadavky podnikatelů prohlásí: >Pak zavřete továrny<, jestliľe takového něco se stane s autoritativní strany, pak přece víme, ľe tu je leccos shnilého.

Při této příleľitosti dovolte mi, abych se jeątě o něčem zmínil. Pokaľdé, kdykoli pana ministra sociální péče interpelujeme, aby provedl tu neb onu úlevu pro nezaměstnané, vľdycky se řekne: >Mám jen 75 milionů, a s těmi musím celý rok vystačiti!< Zjistili jsme předeąlý týden naąím soudruhem dr. Hellerem, ľe pří anglické výpůjčce jsme přiąli vlastně o 250 milionů tím, ľe jsme místo 100 obdrľeli pouze 90. Kdybychom byli - a to nelze dosti často opakovati - kdybychom bylí doma získali si důvěry obyvatelstva zaplacením válečných půjček atd., pak byli bychom tuto výpůjčku obdrľeli doma, a kdyby se bylo pouľilo těchto 250 milionů korun, jichľ by se bylo takto uspořilo, pro nezaměstnané, bylo by se tím zmírnilo mnoho bídy a nouze. Proto máme za to, ľe sniľování mzdy, prodluľování doby pracovní, vąechny tyto věci ničeho nepomohou. Zde musí celá hospodářská politika býti postavena na jiné základy. Pokud vąak tomu tak není, má dělnictvo právo, ľádati od státu a společnosti, aby pro ľivobytí obdrľelo tolik, co pro ľivot potřebuje. Myslím, ľe podán byl resoluční návrh - alespoň byla o tom řeč v sociálně-politickém výboru - aby vláda regulacemi řek, melioračními stavbami čelila nezaměstnanosti. Jsme srozuměni, jen chtěli bychom jeątě jednou opakovati, ľe se velice ohrazujeme proti tomu, aby snad textilní dělník z Liberce byl nucen k práci na venkově, kterou tělesně nemůľe konati a která také, jak jsem jiľ řekl, jest úplně cizí, dělníkovu povolání. Jsme srozuměni s tím, aby podnikány byly nouzové stavby. Rádáme dokonce, aby se tak stalo. Předevąím vąak bude potřebí odstraniti nedostatek bytů. Víme, ľe stavební půjčka jako vąechny ostatní půjčky neměla ľádoucího výsledku z důvodů jiľ často uvedených. Rádáme předevąím stavbu bytů, aby tím veliká část nezaměstnaných byla zaopatřena.

Budeme hlasovati pro zákon, třebas má tolik nedostatků. Jen proti tomu - a lituji, ľe pan ministr sociální péče zde není - chceme se přísně ohraditi, aby snad - zákon, který máme před sebou, prodluľuje se do nového roku 1923 - mezi tou dobou přes hlavy odborových organisací nebyl zaveden zákon o nezaměstnanosti dle gentského systému, o kterém se stalo usnesení v červnu minulého roku. Prohlaąovali jsme vľdy, ľe forma podpory dle gentského systému jest pro normální doby. Nyní jsme jeątě dále neľ kdy jindy vzdáleni od toho, abychom měli normální hospodářství. Kdybyste v takovémto okamľiku prováděli zákon, pokud se jedná o podporu ve smyslu gentského systému, zhorąili byste velmi značně to málo, co se dnes jeątě děje pro nezaměstnané. Nyní můľe se státi, ľe rodina obdrľí podporu v nezaměstnanosti 16 aľ 18 korun denně. Dle gentského systému vąak, jenľ jest vybudován na podpoře se strany odborových organisací, bylo by to alespoň pro dozírnou dobu nemoľným, a proto bylo by to zhorąením jak co do času tak také co do výąe podpory.

Dále bychom ministru pro sociální péči pro dobu, kdy tento zákon jeątě platí, doporučili, aby podřízené úřady dostaly rozkaz, aby při ąetření nejednaly dále tak, jak to dnes větąinou jest zvykem. V různých okresech projednává se to různé. Ve mnohých okresech bývá ten, kdo nevině upadl v nezaměstnanost, podroben jednání, které jiľ nelze více nazvati sluąným, ľe totiľ, kdyľ nezaměstnaný jiľ sám vyplnil dotazník a tento dotazník byl potvrzen důvěrníky podniku, podnikatelem, ba obcí, přijde do domu zvláątě jeątě četník, aby vyąetřil, zda-li také vąechno souhlasí, zda-li snad ti, kdoľ mají dostati těch pár korun, nemají nějakého příbuzného, jenľ snad má spořitelní kníľku s několika sty korunami anebo starou boudu na spadnutí. Stalo se, ľe se řeklo, tvůj dědeček, tvůj bratr, tvá sestra, kteří mají samostatnou rodinu, mají ten neb onen majetek, následkem toho obra> se na ně. Rádáme, aby toto ąetření pokud moľno konalo se tak, jak to věci odpovídá. Pak jeątě to dlouhé čekání. Dělník pracoval od čtvrt, od půl roku tři, čtyři dny a nyní jest zcela, bez zaměstnání. Nyní trvá ąetření 3, 4, 5 neděl. Neľli nezaměstnaný obdrľí svoji první podporu, neľli obdrľí prvních několik korun, uplyne nezřídka jeden, aľ dva měsíce. Co vąak má tento člověk činiti mezi tím, neľli obdrľí prvních pár krejcarů? (Sen. Jarolim [německy]: Je mu volno, aby se mezi tím oběsil!)

Pak jeątě jiná věc. Jestliľe vláda pokud se týče doby a výběru nezaměstnaných postupuje s takovou přesností, bylo by jí dáti dobrou radu, aby také jednou podnikatele upozornila na jejich zákonité povinnosti. Máme zákon o sprostředkování práce. Jděte na venek - a v Praze nebude tomu o mnoho jinak - kolik jest zaměstnavatelů, kteří se drľí zákonem stanoveného sprostředkování práce? Přijímají, propouątějí, koho chtějí. Přikáľeme-li jim někoho sprostředkovatelnou práce, prohlaąují, ľe ho nelze potřebovati, ľe není ve svém oboru takový, jakého potřebují, takľe se stává, ľe za jistých okolností dělník jest odsouzen býti mnohem déle bez zaměstnání, jen z toho důvodu, poněvadľ podnikatel neąetří zákonitých ustanovení o sprostředkování práce. Tu bylo by jiľ potřebí, aby také zde vláda vykonávala trochu více nátlaku.

Jiná věc. Tři nebo čtyři měsíce, jen mimo parlament, byl veden boj o to, co má býti se saisonními dělníky. Jsou to také dělníci. Máme veliké kategorie dělníků, kteří najednou jsou bez zaměstnání. Bylo moľno provésti to pro stavební dělníky na 6 neděl. Doba ąesti neděl uplynula koncem března. Prodlouľením platnosti zákona, jeľ nyní provádíte, jsou také ti nyní bez pomocí, jsou-li bez zaměstnání. Také zde radili bychom ministerstvu sociální péče, aby jednalo pokud moľno liberálně.

Jestliľe shledáváme tak malý zájem přes vąechny tyto nedostatky, přes to, ľe dnes tak veliké massy dělnictva, které jdou ne do desetitisíců, nýbrľ do statisíců, se nalézají v nejtěľąí bídě, pak jest to tím více povinností vąech uznalých lidí a povinností zákonodárců, aby co nejvíce vykonali, pokud jde o zlepąení hospodářského ľivota, pokud jde o odpomoc, aby vąak také nezaujímali malicherného stanoviska pokud jde o podporu těchto lidí, kteří nevinně upadli do bídy. Hlasujeme-li přes to pro tento zákon, pak činíme tak jen z toho důvodu, poněvadľ nemůľeme na sebe vzíti odpovědnost za to, aby se snad pro tyto lidi neudělalo vůbec ničeho. Jak jsme se jiľ krátce zmínil, jest přece snahou jisté části měą>áckých stran, zastaviti vůbec podpory v nezaměstnanosti, aby se pak s těmito neą>astníky mohlo činiti, co je libo. Budeme proto hlasovati pro tento návrh, doufáme vąak, ľe vláda bude tento zákon vykládati liberálně, ľe alespoň to, co tento zákon dělníkovi poskytuje, nebude mu tak úskočným způsobem bráno, jak se to dodnes větąinou děje. Mladistvým, dále osobám, které mají malý majetek, které mají trochu majetné příbuzné, vąem těmto osobám pokouąejí se nyní odejmouti podporu. Doufáme tedy, ľe alespoň bude ąetřeno zákona a ľe nejchudąí z chudých nebudou jeątě o to málo připraveni. (Souhlas.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Slovo uděluji sen, dr. Kovalikovi.

Sen. dr. Kovalík: Slávny senát! Aj naąa strana uznáva potrebu podpory nezamestnaných, ale nemôľe schvauova> postupovanie vlády v tom ohuade, ľe z tejto podpory na Slovensko tak málo sa dostáva.

Dovolím si to číslicami dokáza>. Ako som sa dovedieu, v januári dostali podporu v nezamestnaní spolu 21.000 Kč. Z týchto v Čechách 17.000 Kč, na Morave 3000 Kč a na Slovensku 1000 Kč. To je tedy nepomerne málo pre Slovensko. Nezamestnanos> javí sa na celom svete, jak je vąeobecne známo, V naąej republike odháda sa počet nezamestnaných asi na ¹/₂ miliónu.

Ja chcem hovori> len o nezamestnanosti na Slovensku a tu zdôrazni> musím, ľe by počet nezamestnaných na Slovensku mohol byt a mnoho menąí, keby vláda väčąiu pozornos> venovala priemyslu slovenskému, ktorý sa zanedbáva, keby vláda podporovala priemysel a podniky slovenské a keby viac dobroprajností preukázala voči nim. Facta loquuntur! Skutky hovoria! Pre to dátami chcem dokáza> to, ľe opravdu zanedbáva sa priemysel na Slovensku, ľe mohlo by sa čeli> počtu nezamestnaných. Chcem to dokáza> nekoukými prípadmi a poukáza> na to, ako by vláda mohla odpomôct nezamestnanosti na Slovensku.

Ministerstvo národnej obrany vypísalo súbeh na dodanie 40.000 párov topánkov, obuvi a 8000 párov čiľiem pre vojsko. Svojho času prosil som pána ministra národnej obrany, aby pri dodávkach ątátnych zreteu bral na priemyslníkov slovenských. Pán minister to prisuúbil. Pri terająom súbehu súčastnili sa i slovenskí priemyselníci, obuvníci., zo Riliny, z Rajca, z Povaľskej Bystrice. Sú to tedy vąetko slovenskí priemyselníci. Podali offerty, poneváč vąak cena, v týchto offertoch určená, bola vyąąia - bola drľaná asi podua loňských cien - a poneváč iné offerty bolo o mnoho uavnejąíe, ministerstvo nemohlo vyhove> týmto offertom, ktoré boly aj odmietnuté. Musíme tu ohuad bra> na to, ľe naąi slovenskí priemyselníci nie sú eąte na touko orientovaní o cenách a podmienkach pri offertoch potrebných. Preto, keď s jednej strany musím naąich slovenských priemyselníkov upozorni> na to, aby zadrľali podmienky offertné, s druhej strany vąak najdôraznejąíe znova a znova u ministerstva národnej obrany som sa zastával za to, aby pri tom vąetkom slovenským priemyselníkom zadávané boly statné dodávky. Pán minister to prisuúbil a očakávame, ľe suub zadrľí a ľe bude vyplnené to, čo sme očakávali. Hovorím teraz o menąom priemyslu, prejdem potom na väčąí priemysel a väčąie podniky a továrny.