(1. den schůze – 19.07.2017)

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dobré ráno, milé kolegyně, vážení kolegové. Vážené paní senátorky, páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na 8. schůzi Senátu. Prosím, abyste zaujali svá místa.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pátek 23. června 2017.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: František Čuba, František Bradáč, Miloš Vystrčil, Jiří Šesták, Václav Homolka, Patrik Kunčar, Alena Dernerová a z dopoledního jednání předseda Senátu Milan Štěch.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, protože vidím, že na displeji vás je tady poněkud méně, než vás vidím opticky, takže zkuste, prosím, pohledat kartičky. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 8. schůze Senátu byli senátor Jaromír Strnad a senátorka Daniela Filipiová. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné připomínky nejsou, proto přistoupíme k hlasování.

Poprvé vás dnes sezvu k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 8. schůze Senátu byli senátor Jaromír Strnad a senátorka Daniela Filipiová.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování č. 1, registrováno 63, kvorum 32, pro 60, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátor Jaromír Strnad a senátorka Daniela Filipiová.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 8. schůze Senátu. Dnešní jednání zahájíme body ministra vnitra a posléze hejtmana Libereckého kraje. Odpoledne budou následovat body ministra průmyslu a obchodu, který zastoupí i ministra zahraničních věcí. Poté projednáme body ministra dopravy, který zastoupí i ministra životního prostředí. Ve čtvrtek ráno budou zařazeny body ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Poté budou následovat body předsedy vlády, kterého zastoupí ministr Jan Chvojka, který zároveň přednese bod ministryně práce a sociálních věcí. Ve čtvrtek odpoledne by pak byly projednány body ministra obrany a ministra financí. Poté následuje blok výročních zpráv, návrh na státní vyznamenání a senátní návrh zákona. V pátek Organizační výbor navrhuje projednat pět poslaneckých iniciativ. První z nich by byla také novela zákona o registru smluv, což je senátní tisk č. 161, která byla Senátu postoupena 29. června 2017. Tento tisk také navrhuje Organizační výbor doplnit do pořadu schůze Senátu. Zároveň Organizační výbor navrhuje doplnit nový bod – Návrh usnesení Senátu k postupu Poslanecké sněmovny při projednávání návrhu novely zákona o registru smluv, vráceného Senátem (senátní tisk č. 79, resp. sněmovní tisk č. 699), a projednat jej po senátním tisku č. 161. Naopak Organizační výbor navrhuje vyřadit volbu člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, jelikož prezident republiky nepředložil návrh kandidáta.

Takto upraveny a doplněný návrh 8. schůze Senátu vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Vidím hlásit se pana senátora Tomáše Grulicha. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi navrhnout, abychom vyřadili ze zítřejšího jednání této schůze výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů, protože jsou určité nejasnosti kolem investic na rekonstrukci budovy ÚSTR. Já jsem o tom v korespondenci s panem ředitelem a nemám ještě dostatečné odpovědi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Ptám se, jestli má ještě někdo nějaký jiný návrh na změnu návrhu pořadu schůze? Pokud ne, můžeme přistoupit k hlasování o návrhu, v prvním bloku o návrhu pana senátora Tomáše Grulicha o vyřazení bodu č. 49, což je senátní tisk č. 92 – Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2016.

A já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 2, registrováno 66, kvórum 34, pro 46, proti 12. Tento návrh byl schválen.

A ve druhém bloku budeme hlasovat o návrzích tak, jak je navrhl Organizační výbor. Já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 3, registrováno 66, kvórum 34, pro návrh 63, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Nyní v posledním bloku budeme hlasovat o programu této schůze jako celku. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 4, to znamená schválení programu jako celku, registrováno 66, kvórum 34, pro 64, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. Takže máme schválen pořad této schůze.

A dostáváme se tím pádem k prvnímu bodu dnešního pořadu, a tímto bodem je

 

Návrh zákona o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů

Tisk č. 145

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 145. Vítám tady pana ministra vnitra Milana Chovance, dobrý den, pane ministře. A prosím vás, abyste nás seznámil s tímto návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte, abych stručně uvedl návrh zákona o evropských politických stranách a politických nadacích a změně některých zákonů.

Já bych rád připomněl, že jsme se obdobným návrhem již zabývali. Bohužel, Poslanecká sněmovna, která projednávala senátní návrh, který byl zde projednáván jako tisk 48, neschválila, neschválila následně ani znění Poslanecké sněmovny. Proto dnes přicházíme opakovaně s tím, že už v tom aktuálně projednávaném návrhu jsou promítnuty pozměňovací návrhy a další výhrady, které byly zaznamenávány při projednávání tohoto návrhu právě v Senátu. Jednalo se o vypuštění zavádějících nebo nadbytečných ustanovení a rovněž byla vypuštěna nadbytečná novela zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Taktéž z tohoto aktuálního návrhu byla vypuštěna novela zákona o účetnictví, jelikož lze evropské politické strany a nadace podřadit pod zákon o účetnictví v aktuálním znění.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, tak jak je obvyklé. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 145/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dienstbier, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak už tady zaznělo v předkladu pana ministra Chovance, jedná se o opakovaně předkládaný návrh zákona, který už jsme zde projednávali, tehdy jsme tam přijali pozměňovací návrh, s kterým jsme poslali návrh zpět do Poslanecké sněmovny z nějakých důvodů, které možná netuší ani v Poslanecké sněmovně, ten návrh nebyl schválen. Máme ho tady dnes znovu, s odstraněním všech výhrad, které tehdy na půdě Senátu zazněly. Projednávání tohoto návrhu zákona bylo ve všech fázích legislativního procesu naprosto bezproblémové, na ÚPV k němu nezazněly žádné výhrady a usnesení, jak bylo zmíněno, zní, že doporučujeme Senátu, aby schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a také prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Tím pádem otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. A máme tady jediný návrh, a to schválit návrh zákona. Já vás s dovolením všechny sezvu ještě k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34. Já zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 5, registrováno 67, kvórum 34, pro 54, proti 4. Tento návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem dnešního pořadu je

 

Návrh zákona o elektronické identifikaci

Tisk č. 152

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 152. Prosím opět pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Prvním z cílů navrhovaného zákona je doporučení adaptace právního řádu ČR na přijetí unijního nařízení o elektronické evidenci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a komunikaci obecně. Druhým cílem navrhovaného zákona je pak stanovení obecných pravidel pro využití elektronické evidence v situacích, kdy povinnost prokázat či ověřit totožnost ukládá stát, eventuálně nadstátní subjekt. Tato obecná pravidla dosud v českém právním řádu chyběla, což je z hlediska rozvoje systému eGovernmentu velmi špatné a negativní.

Návrh zákona proto zakotvuje obecné pravidlo elektronické identifikace, které spočívá ve využití tzv. kvalifikovaného systému elektronické identifikace a definuje požadavky, které musí kvalifikovaný subjekt elektronické komunikace splňovat.

Návrh zákona dále stanoví povinnost kvalifikovaných správců systémů elektronické identifikace, kvalifikovaných poskytovatelů a držitelů prostředků pro elektronickou identifikaci.

Návrh zákona rovněž stanoví působnost ministerstva vnitra a správy základních registrů, který je správcem státního informačního systému pro elektronickou identifikaci označován jako národní kontaktní bod pro identifikaci a autentizaci.

Za účelem vynucování případného dodržování povinností kvalifikovaných správců systémů elektronické identifikace nestátní povahy se stanoví skutková podstata přestupků, které již respektují novou koncepci správního trestání.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře, návrh zákona projednal VZSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 152/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Peter Koliba. Dále návrh zákona projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 152/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 152/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Renata Chmelová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní kolegyně, mikrofon je váš.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré dopoledne, milí kolegové, milé kolegyně, nejdřív bych vás seznámila s usnesením našeho výboru, který ve svém 54. usnesení doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určil mne zpravodajkou na jednání této schůze.

Jak již předkladatel řekl, cílem zákona je dokončení adaptace právního řádu na přijetí unijního nařízení o elektronické identifikaci. Návrh zákona byl představen, takže bych možná ráda řekla, na co jsem narážela, že jsme my v Senátu nedávno schválili novelu zákona o občanských průkazech. Chci říct, že elektronický občanský průkaz je řešen zvláštním právním předpisem, toho se to netýká.

Pak co se týká legislativního procesu, tak v podstatě v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně tento návrh zákona nevyvolal žádnou větší diskusi, nebyly k němu podány žádné pozměňující návrhy. Ze 138 přítomných se pro tento návrh zákona vyslovilo 120 poslanců.

Jako zpravodajka jsem měla tři okruhy dotazů na předkladatele. Všechny mi byly v rámci projednání na výboru zodpovězeny. Proto doporučuji, abychom tento zákon přijali, ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji vám, paní senátorko. Prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a sledovala rozpravu. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZSP, senátor Peter Koliba. Chce, prosím, pane senátore.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane ministře. VZSP projednal daný tisk na své 7. schůzi konané 18. 7. Tak jak již uvedl pan ministr. Pouze jsme narazili ještě na jeden bod, a to je otázka úrovně záruky pro konkrétní prostředek elektronické identifikace, ale tento bod byl vysvětlen předkladatelem. Náš výbor se tím zabýval především proto, že se to dotýká taky do budoucna otázky identifikace v rámci iHealth. Seznámil bych vás pouze s usnesením výboru. Doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro projednání návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Petera Kolibu a pověřuje místopředsedkyni výboru, senátorku Miladu Emmerovou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane kolego. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. A vidím, že se pan senátor Miroslav Nenutil zvedá, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Omezím se pouze na konstatování, že ÚPV Senátu PČR daný materiál projednal bez jakýchkoli potíží, a konstatuji, že doporučil ctihodnému Senátu návrh tohoto zákona schválit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji i já vám, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy nikoho nevidím přihlášeného, takže obecnou rozpravu končím. A máme tady jediný návrh, a to shodný se všech tří výborů, a to schválit návrh zákona. Takže já si vás dovolím pozvat k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 35. Já zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 6, registrováno 69, kvórum 35, pro návrh 63, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci

Tisk č. 153

Já opět prosím pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem zákona, prosím, pane ministře.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, v návaznosti na návrh zákona, který jste teď schválili, navazujeme tímto návrhem.

Návrh zákona obsahuje celkem 8 novel právních předpisů, jedná se o návrh novely zákona o zpravodajských službách ČR, zákona o občanských průkazech, zákona o informačních systémech, veřejné správě, zákona o správních poplatcích, zákona o léčivech, zákona o základních registrech, zákona o zdravotnických službách a jako poslední zákon se dotýká zákona o hazardních hrách.

Cílem předkládaného návrhu zákona je reflektovat změny, které přináší unijní nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, případně návrh zákona o elektronické identifikaci v příslušných právních předpisech.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Návrh zákona projednal VZSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 153/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Peter Koliba. Dále návrh zákona projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 153/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 153/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Renata Chmelová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Renata Chmelová:  Ještě jednou hezké dopoledne, jak bylo řečeno, tento návrh zákona reflektuje změny, které nám právě přináší předchozí schválený nový zákon o elektronické identifikaci. Co se týká legislativního procesu tohoto návrhu, tak v podstatě se ze 141 přítomných poslanců 129 vyslovilo pro.

V průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně nebyla vyvolána žádná větší diskuse, přesto byl tento zákon rozšířen. Byla tam vložena novela zákona o léčivech a zákona o zdravotních službách. Tady je otázka hlavně z mého pohledu zpravodajky k té části 6, jakým způsobem se bude – tam je vytvořeno národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví – a za mě otázka, jakým způsobem to bude fungovat? Z mého pohledu to tam bylo poměrně narychlo doděláno. Já to vnímám tak, že jsme tomu dali nějakou legislativní zelenou. Udělali jsme si pro to prostor, ale vůbec nevíme, jakým způsobem to bude fungovat?

Tady mě předkladatel ujistil, že bude následně ihned vytvořena vyhláška, která to bude řešit. Tady bych opravdu upozornila na to, že to může být velké nebezpečí v tom, kdo tam bude nahlížet, jaká data bude mít k dispozici. A je potřeba to velmi řešit, abychom tento návrh přijali ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A na závěr bych vás seznámila i s usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který ve svém 55. usnesení doporučil Senátu schválit tento projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní senátorko, a prosím, abyste se opět posadila ke stolku zpravodajů. A já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pan senátor Peter Koliba? Chce, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Peter Koliba:  Takže ještě jednou, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se na 7. schůzi rovněž zabýval tímto tiskem. A tak, jak paní předkladatelka ve zpravodajské zprávě uvedla, hlavně z toho důvodu, že ta oblast, která se týká jakéhosi prostoru pro iHealth, byla předmětem určité diskuse. Nakonec z té diskuse vyplynulo – a já jsem hluboce přesvědčen, že v podstatě tento bod není natolik kontroverzní, jak se interpretuje legislativou, je dokonce nezbytný. V současné době se k celé řadě informací o datech zdravotní charakteru dostávají lidé bez náležité identifikace na zdravotních pojišťovnách apod. Naopak vítám přijetí tohoto zákona, a budu ho plně podporovat, protože je to prostor, aby se jakýmsi způsobem napravilo i toto prostředí i v elektronické komunikaci v rámci identifikace a v rámci dohledání, kdo se jak na co dívá.

Seznámím vás s 57. usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, pane kolego, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Nenutil? Má slovo, prosím.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, dobrý den ještě jednou. Omezím se pouze na stručné, že ani v ústavně-právním výboru nedošlo k nějakým kontroverzním. A vy, co jste si nestačili přečíst usnesení, vás informuji, že ústavně-právní výbor Senátu PČR doporučuje Senátu návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. A máme tady jediný návrh, a to schválit, opět ze všech tří výborů, které tuto materii projednávaly. Takže já vás svolám.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 36. A já o návrhu schválit zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 7, registrováno 70, kvorum 36, pro návrh 62, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším návrhem, který budeme projednávat, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 156

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 156. A prosím opět pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři.

Tento návrh je předkládán na základě závazku obsaženého v Programovém prohlášení vlády a je tedy jednou z vládních priorit. Schválení návrhu přispěje ke zvýšení atraktivity služby v bezpečnostních sborech a jsem přesvědčen, že pomůže i posílit personální stabilitu. Cílem návrhu je především provedení systémové změny v oblasti proplácení přesčasů příslušníků bezpečnostních sborů. V současnosti je služební příjem příslušníků stanoven již s přihlédnutím ke službě přesčas v rozsahu 150 hodin ročně.

Tato novela navrhuje odstranit povinnost sloužit 150 hodin bez nároku na náhradní volno či služební příjem za službu přesčas, a to s výjimkou vyhlášených krizových stavů. Navrhovaný zákon obsahuje také změny, jež mají za cíl posílit personální stabilitu bezpečnostních sborů. Umožňuje např. zrychlený služební postup u příslušníků, kteří se osvědčili a mají středoškolské vzdělání. Zavádí také náborový příspěvek, příspěvek za službu ve svátek a dále provádí drobné změny v oblasti řízení ve věcech služebního poměru.

Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění některých pozměňovacích návrhů. Tyto návrhy mj. zavádějí příplatek za sportovní reprezentaci, navyšují odškodnění pozůstalých po příslušníkovi bezpečnostního sboru, a to jak jednorázové odškodnění, tak i dlouhodobé, a zvyšují rozpětí pro přiznání zvláštního takzvaného rizikového příplatku. A to s účinností od 1. ledna 2019.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnostní. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 156/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Smyslem této novely je trošku pomoci ozbrojeným složkám, zejména tedy policii, v určité konkurenceschopnosti při náboru nových posil. A také odstranit jednu věc, která se v minulosti ukázala jako problematická. To je ta otázka dřívější povinnosti odsloužit 150 hodin přesčasů bez nároku na náhradní volno. To je věc, která byla přezkoumávána i Ústavním soudem, který na jednu stranu konstatoval, že je možné v zákoně takovéto opatření mít a vyžadovat ho, ale vedle toho také konstatoval to, že praxe ukázala, že je s tím nakládáno velmi nejednotně a díky tomu docházelo k jinému výkladu a k jiné aplikaci v rámci krajů České republiky. Tím pádem policisté, kteří sloužili v jednom kraji, byli na tom hůře než policisté v jiném kraji.

Tudíž mám zato, že nejenom s ohledem na tohle rozhodnutí Ústavního soudu, ale i obecně na koncepci této povinnosti došlo ke změně, kdy se obecně tato povinnost ruší a namísto toho jsou vcelku přesně určeny maximální přesčasy, které můžou být ukládány. A tyto přesčasy už nejsou bezplatné. Policista si buď může vybrat náhradní volno, nebo budou proplaceny. Skrývá se tam jediný drobný problém, který snad problémem nebude, a to, že zákon hovoří o tom, že hranice přesčasů tak, jak je stanovena, může být prolomena v době vyhlášení krizového stavu a nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu. Což je tedy zase pojem, který nemá právní definici a malinko bych se tam mohl obávat toho, že se bude opakovat právě situace s tím zrušeným ustanovením, kdy může být pojem výjimečných případů ve veřejném zájmu vykládán různorodě. Tak, jak nám to bylo prezentováno na výboru, co by za ty případy mělo býti, tak to má logiku a nelze s tím, než souhlasit. Ale jenom možná bych malinko apeloval na to, aby tu byla určitá sjednocující metodika, aby tento termín byl vykládán všude stejně.

Z dalších opatření, která přicházejí, je tedy zavedení náborového příspěvky. I na půdě sněmovny byla určitá diskuse o tom, jestli je správné investovat nové finance do náborového příspěvku, nebo spíše do tzv. stabilizačního příspěvku. Tedy diskuse o tom, jestli více stojíme o nábor nových policistů, nebo o udržení policistů zkušených. Ten stabilizační příspěvek byl diskutován v určité podobě, že třeba co za 5 let služby, to určitý příspěvek. To je samozřejmě na diskusi. K nám přichází verze s náborovým příspěvkem, která samozřejmě má taky svoji logiku. Byly tu zmíněny i změny, které byly přijaty přímo v Poslanecké sněmovně. Tedy navýšení odškodnění pozůstalým po příslušníku, příplatek za sportovní reprezentaci a zvýšení příplatku za službu, kde může dojít k závažným rizikům.

Tedy po projednání tohoto návrhu na naší 7. schůzi výboru jsme přijali usnesení, kterým doporučujeme Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Já jenom pro záznam ještě omlouvám z 8. schůze pana senátora Lumíra Aschenbrennera. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane kolego.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Ten návrh je určitě potřebný a prospěšný v mnoha ohledech, hlavně v sociální oblasti zabezpečení příslušníků bezpečnostních sborů v případě, že dojde k tomu nejhoršímu. To znamená v podstatě k úmrtí příslušníka. Neodpustím si ale zde upozornit na některé problémová místa, respektive riziková místa do budoucna, a to hlavní jsou finance. Když jsem si prostudoval důvodovou zprávu, nejsem úplně přesvědčen o tom, že v té důvodové zprávě jsou korektní čísla, hlavně od Policie ČR. Hlavně protože 150 hodin přesčasů, které se neproplácely a podle této novely se proplácet budou, z praxe ještě z loňského roku, vím, že udělování náhradního volna je v podstatě chiméra. Protože u hasičů, když vezmu dovolenou, skoro 50% nárok příslušníků na ozdravné pobyty, různé kurzy apod., tak jestli na těch nejnižších stanicích je maximální stav 5 a minimální 4, tak v podstatě v průběhu celého roku jedou na minimálních stavech a nikdo nemůže dostat náhradní volno. Takže v podstatě většina těch přesčasových záležitostí by se měla proplácet.

A jestli umím dobře počítat, 88 milionů děleno 12 a děleno počtem příslušníků počtem policie, vychází nějakých 190 Kč měsíčně, takže jedna hodina měsíčně proplaceného přesčasu. Nejsem přesvědčený o tom, že ta čísla jsou korektní, ale budiž.

Protože pokud by to znamenalo tak nízký nárok na státní rozpočet, tak to znamená jinou věc. Že sice příslušníci přesčasy dostanou zaplacené, ale ty finance se uvedou někde jinde, to znamená z odměn, z osobních příplatků, případně ze zvláštních příplatků. A tam asi těžko se zvyšuje rozmezí pro příslušníky až na 10 000. Zase, nic proti tomu věcnému, problém je v zabezpečení financí. Příplatek za službu ve svátek, dobře, budou ho příslušníci mít proplacený. Zase jenom chci upozornit na jinou věc. Když se příplatek za svátek – a tenkrát i příplatek za soboty a neděle – rušil, tak pro příslušníky obecně v nepřetržitém režimu, tzn. na těch čtyřiadvacítkách nebo na dvanáctkách, se zaváděla nová tabulka s 10% navýšením základních tarifů.

Pokud mám informaci, tak se teď ta tabulka rušit, nebo to rozvrstvení rušit nebude. A tady chci upozornit na jinou věc. A to je v podstatě totální destrukce kariérního řádu, protože nikdo z toho směnného provozu nebude mít zájem přestoupit na denní směnu na ty vyšší služební posty. Už dneska je – budu mluvit za hasiče – rozdíl, nebo srovnatelný plat je 2,5 tarifní třídy. Jinými slovy, ten, kdo je ve směnném provozu ve 4. tarifní třídě jenom, není to obyčejný hasič, ale dejme tomu nějaký technik, není to ani velitel družstva, tak je na úrovni 6,5 tarifní třídy na denní směně. A to už v sedmičkách jsou v podstatě vysoce kvalifikovaní úředníci. Teď se ten rozdíl ještě zvýší, takže v podstatě můžeme odhadovat, že to budou tři tarifní třídy. A proč by obyčejný technik ze čtyřiadvacítky šel dělat špičkového technika na denní směnu?

Dá se to pochopitelně řešit. Dá se to řešit jinými složkami platu. Ale vracím se na začátek – opět to jádro pudla je v zabezpečení finančních prostředků na celou tu novelu. Zvyšuje se zvláštní příplatek, ale v důvodové zprávě je, že to nebude nárok na ostatní rozpočet, resp. tam je odložena účinnost až od 1. ledna 2019. Takže dejme tomu, že tam příspěvky budou.

To je všechno. Chci zopakovat, ta novela je určitě potřebná, ale je tam velké nebezpečí v zabezpečení finančních prostředků. Jen pro vaši informaci, letošní navýšení o 10 %, které je u těch příslušníků účinné od 1. července, nebylo pokryto bezpečnostním sborům plně a jedna třetina až jedna polovina těchto nárokových prostředků musela být pokryta z vlastních zdrojů, které jsou už jenom dva. Buď provozní prostředky – a tam je ta situace taky napjatá, takže se škrtaly investice. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore, a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, takže obecnou rozpravu končím a ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Nechce. A ptám se pana zpravodaje, jestli se chce - a měl by se vyjádřit k rozpravě. Takže prosím, pane senátore.

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor, který upozornil na diskusi, která konec konců probíhala i na půdě sněmovny, aby ruku v ruce s touto novelou šlo i finanční zabezpečení.

Nicméně nemáme jiný návrh, než je návrh výborový, návrh zákona schválit. A o tom bychom měli hlasovat.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji vám, pane senátore. Pozvu vás znělkou k hlasování. Jak už zde bylo řečeno panem zpravodajem, byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 36. A o návrhu schválit zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování pořadové č. 8, registrováno 70, kvorum 36, pro 58, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

Dostáváme se k dalšímu bodu v bloku pana ministra vnitra, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 157

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 157 a opět poprosím pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Ambici tohoto zákona je především možné popsat ve třech okruzích. Tím prvním je snížení věku strážníka na 18 let s tím, že nedojde ke změně zákona o zbraních a do dovršení 21 let by takový strážník pracoval bez služební zbraně.

Vzhledem k tomu, že v současné době zhruba 10 % obecních policií není vybaveno služebními zbraněmi, přičemž tato skutečnost nemá žádný vliv na plnění úkolů, ani na snížení autority strážníka veřejné moci, pokládáme toto opatření za rozumné.

Druhou oblastí je úprava odborné způsobilosti a změna frekvence zkoušek odborné způsobilosti, a to ze tří let na pět let, přičemž po čtvrtém opakování zkoušky by osvědčení strážníka bylo vydáno na dobu neurčitou. Nadále by docházelo k pravidelnému proškolování strážníků pouze ve školícím zařízení s akreditací ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dnes existují strážníci, kteří absolvovali šest a více zkoušek v intervalu po třech letech, existují však také strážníci, kteří před zkušební komisí ministerstva vnitra složili jednu či dvě zkoušky. Tyto dříve provedené zkoušky odborné způsobilosti nelze opomíjet a je tedy nutno je všechny započítávat. Je však také žádoucí, aby strážníci před vydáním osvědčení na dobu neurčitou absolvovali ještě jednu zkoušku před státní autoritou, tedy zkušební komisí ministerstva vnitra.

Třetím okruhem je potom možnost uzavírat nový typ veřejnoprávní smlouvy za účelem efektivního zabezpečení místních záležitostí i veřejného pořádku díky zavedení možnosti obcí půjčovat si strážníky v určitých problémových situacích. Zde ministerstvo vnitra vítá posílení nástrojů obcí ke zlepšení bezpečnostní situace na jejich území.

Závěrem mi dovolte zdůraznit, že návrh zákona žádným způsobem nerozšiřuje pravomoci a působnost obecní policie, naopak má ambice stabilizovat personální situaci obecních policií a strážníkům těchto policií poskytuje větší jistotu v jejich práci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 157/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Větrovský. Senátní tisk také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 157/3. Zpravodajem výboru pan senátoru Jiří Carbol. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrh zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 157/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Láska:  Děkuji opět za slovo. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Na tomto návrhu novely je zajímavé asi to, že původně tento návrh, když šel do sněmovny, byl mnohem ambicióznější, měl 90 novelizačních bodů, k nám se jich dostává jenom deset. Body, které neprošly sněmovnou, měly upřesňovat určitou aplikační praxi, určité výkladové nejasnosti. Na půdě sněmovny byla však k této novele otevřena poměrně velká bouřlivá diskuse, která se také dostala jaksi do obecné problematiky, nakolik obecní policie je třeba, není třeba, jaké má mít pravomoci, nakolik dubluje, nedubluje práci státní policie a nakolik by třeba namísto městské policie měla všechny úkoly plnit státní policie.

Tato diskuse pak vyústila právě v to, že tento vládní návrh zákona byl opravdu výrazně a výrazně osekán, přišel zhruba o 80 % svých novelizačních bodů a zůstalo v nich jenom to, co tu bylo představeno panem ministrem.

K těmto třem bodům, které tam zbyly, u nás na výboru nebyla prakticky žádná diskuse, byl s nimi souhlas, takže vás jenom seznámím s usnesením, které jsme k tomuto návrhu přijali a které zní, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Jaroslav Větrovský. Chce. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené paní kolegyně, páni kolegové. Ústavně-právní výbor projednal uvedený tisk na své 10. schůzi a doporučil Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Jiří Carbol. Vidím, že se zvedá. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolte, abych vám sdělil, že výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí rovněž doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je písemně přihlášen pan místopředseda Senátu Jaroslav Kubera a má slovo. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dobrý den! Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. K části „mlaďochů“ do městské policie jenom drobnou poznámku. Víte, ono to může vyvolat poměrně značné problémy. Je to podobné, jako když kdysi byla móda jmenovat příliš mladé soudce, v 18 letech. My máme jednoho takového 18letého radního, který je nyní pátým nejpopulárnějším politikem v Evropě. Ono v 18 letech člověk ještě ani neví, čím chce být, natož aby mohl dělat strážníka. Ale on vlastně nebude dělat strážníka, on bude dělat polostrážníka, protože bude něco jako pomocná stráž VB, protože nebude ani ozbrojen.

My jsme z městské policie postupem času udělali složku takticky Policie České republiky. Když se dnes podíváte na ulici na strážníka, tak tento strážník nemůže ani chodit, kolika přístroji je ověšený, vypadá spíše jak příslušník zásahové jednotky Policie České republiky. Původní záměr byl úplně jiný, městské a obecní policie byly zřízeny proto, aby zabezpečovaly místní záležitosti veřejného pořádku, nikoliv aby suplovaly Policii České republiky.

A tím se dostávám k druhé otázce, a to je pozměňovací návrh, který za chvíli dostanete a který se opět pokouší, aby se městské policie vrátily tam, kam patří, to znamená, aby se neřešily příběhy, kdy oni jezdí zal vybíráním pokut do sousedních obcí, kde se postaví na předem určené místo, kde je to jisté, nebo že si dají radar za značku konec nebo začátek obce a která je umístěna dva kilometry v polích nebo že v Praze dokonce už vám ani nedají body, hlavně zaplaťte peníze, když zaplatíte peníze, body nedostanete, ač byste je dostat měli.

Dodnes jsem nedostal odpověď, pane ministře, na otázku, ale ta je spíše na ministra dopravy, na základě čeho bude měřit ŘSD na oněch opravovaných úsecích dálnice D1. Ona bude mít určitě vymyšlený podobně komplikovaný systém, jako kdysi, když si obce pronajímaly radary od radarových firem a polovinu pokut jim odesílaly, což pak soudy zakázaly, musely si je pořídit do vlastnictví.

Pokud jde o bezpečnost silničního provozu, viděli jste poslední dva víkendy, že nám to nějak nefunguje. Nefunguje nám to přesto, že máme úžasný bodový systém, kdy řidiči řídí se strachem, aby neudělali něco, za co by jim sebrali body, a nevěnují se potom řízení vozidla. Ale hlavně hlavní příčinou nehod je nepřiměřená rychlost. My si naivně myslíme, že rychlost má nějakou číselnou hodnotu, ona skutečně žádnou nemá, jsou jenom tři rychlosti, ta nejnebezpečnější, zejména na dálnici, je nulová, když tam někdo zastaví a nedá trojúhelník, bude skoro jistě mrtvý, a pak už jsou jenom dvě, a to je přiměřená a nepřiměřená. Přiměřená rychlost může být 150 na dálnici, přiměřená může být 80 kilometrů přes Prahu o půlnoci, kdy jedete jako idiot přes celou Prahu 50kilometrovou rychlostí, v podstatě po dálnici, kde není ani človíčka, protože nechcete mít problémy s městskou policií. A my si myslíme, že tím děláme něco pro bezpečnost silničního provozu. Jen na ukázku, v Teplicích nikdy nebyl ani jediný radar, dokud tam budu, tak ani nebude, a přesto jsme v rámci Ústeckého kraje město s nejnižší dopravní nehodovostí. Takže se jasně ukazuje, že s bezpečností silničního provozu to vybírání peněz nemá pranic společného. Jsou skutečně některé případy těch stacionárních radarů, kde to může mít nějaký význam, ale to je asi tak jediné. To, že musí mít městská policie nebo obecní souhlas státní policie, ta státní policie jí ho celkem bez problémů dá, protože je ráda, že za ni dělá práci.

Takže výmluva na to, že nemáme, že dopravní policie v podstatě řeší jenom nehody, nemá dostatek sil ani prostředků na to, aby dělala to, co dělat má, jak legislativa správně poukazuje, je to povinností státu, nemá to s obecními policiemi nic společného, to je ten důvod, proč navrhuji, není to poprvé ani naposledy, jednou už jsme toho dosáhli, aby městská policie se věnovala tomu, čemu se věnovat má, ne tomu, co jí nepřísluší. Opakuji znovu, posilme... Já jsem původně myslel, že napíšu ještě jeden návrh, tak aby se ukázalo, k čemu to měření je, aby, to by se panu ministrovi nepochybně líbilo, aby vybrané pokuty, které vybere městská policie, byly příjmem státního rozpočtu a sloužily k tomu, aby se posílila. Pak by se ukázalo, jestli jde o bezpečnost, nebo o peníze. To bychom potom poznali, jak to je ve skutečnosti. Ten návrh vám dávám k uvážení. Pokud městská policie nebude měřit, tak se opravdu nic zásadního v této zemi nestane.

A pokud jde ještě o ty polostrážníky, tak já bych navrhoval, aby naopak se k policii obecní a městské přijímali strážníci 50+, protože ti mladí strážníci po 4 hodinách musí tzv. vypich, musí se jít, protože už jsou unavení, ale oni už dneska nechodí, protože oni jezdí. Já když jsem zjistil, jak jsem chvíli nedával pozor, tak moje městská policie už má najednou 6 automobilů, začínala s jedním. Pěšky už nikdo nechodí, protože to je únavné, a oni přece musí být rychle u těch kriminálních případů, které údajně řeší za Policii ČR, takže jezdí s houkačkami a řeší to, co jim vůbec nepřísluší... Teď ostatně budou mít hodně práce s tím, že budou navštěvovat hospody, aby chytili případné kuřáky, kteří si zapálili, a budou obcházet, nebudou objíždět stanice autobusů, takže oni ani na to měření rychlosti v podstatě teď nebudou mít čas, protože budou pověřeni jinými úkoly.

Takže pokud vám to nebude dělat problém, legisvakance je tam dostatečně dlouhá, zákon nabývá účinnosti, pokud vím, 1. 1. 2018. Takže je dostatek času, aby ty případné radary obce darovaly Policii ČR, a ta je řádně spravovala.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Michael Canov. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud se to dostane do podrobné rozpravy, budu předkládat pozměňovací návrh na to, aby strážníkům kromě střední školy s maturitou stačila k výkonu funkce i střední škola s učňovskou zkouškou. Když se podíváte na historii zákona o obcích, od roku 91, kdy byly zřízeny obecní policie, tehdy strážníci nemuseli mít žádné vzdělání, opravdu žádné. Oni teoreticky nemuseli mít dokončenou základní školu. A to proto, že o jejich vzdělání bylo postaráno jinak. Právě systémem odborných zkoušek, které museli vykonat, pak je opakovat každé tři roky. Tímto bylo zabezpečeno, že budou své úkoly vzdávat. Teď v novele je sice zřízeno zředění na pět let, nicméně i tak naporsto dostatečné pro to, aby u městské policie a obecní policie nemohl sloužit žádný strážník, který nedokáže zvládnout to, co má, to znamená, neudělá ty patřičné a docela náročné zkoušky.

Já mám pocit obecně, že jsme se před lety chytli takové mánie, jak všude se musí dosazovat vzdělání, tím na jedné straně dosahujeme devalvace maturit a podobně i vysokoškolského vzdělání, na druhé straně je to i docela dobrý byznys pro některé vzdělávací instituce, které také rostou. Ale na třetí straně si pak sami sobě bráníme přijímat lidi, kteří na výkon určité práce mají.

Už se i v některých oblastech couvá, nedávno to byly zdravotní sestry, už nemusí mít vysokou školu, už tam bude stačit rok té vyšší školy odborné. Dokonce jsme tady v Senátu nedávno schvalovali, že maturitu nemusí mít starší a ještě po několik let pracovnice finančních úřadů, katastrálních úřadů a dalších orgánů, úřednice. Za totality to vzniklo u obecní policie, podle mého názoru je to naprosto zbytečné, hrozná škoda. Kdo slouží u městské policie? Většinou to jsou kluci učňové, holt někdo měl, ten s maturitou, někdo neměl. Vezměte si, jaké je jejich srovnání se státní policií. Když někdo chce získat obecního strážníka. Státní policie má proti nim výhody, vyšší platy, pak slavná renta, co mají. Před chvílí jsme schvalovali zase tady nějaké ty náborové příspěvky a podobně. U obecní policie nic takového neexistuje. O to je pak horší a těžší, ty strážníky sehnat. Já to nebudu vetovat, od těch 18 let, ale to je vlastně nějaký zoufalejší pokus, jak rozšířit pole těch, kteří se o to můžou ucházet, oni do 19 stejně nemají maturitu, pak jsou ti polostrážníci, jak tady říkal pan místopředseda Kubera. Nic by se nestalo, kdyby ta maturita vypadla. Já vím, že se tehdy v tom zákoně v roce 2008 řeklo, že do roku 15 si to ho mohou dodělat, ale prostě každý na to není. A zase jsou noví a noví učňové, mohou být dobří. Já vím, jak se strašně těžce shání. My jsme náhradu za velitele, který musel odejít po 20 letech ve funkci, sháněli, až napošesté jsme sehnali strážníka. Prostě ta situace je zoufalá. Já bych podle nároků na vzdělání mohl dělat strážníka hned, ale nevím, jak bych uspěl u těch odborných částí, takže zase nemohl.

Prosím vás, nebraňme tomu, dejme šanci, nic se nestane, žádná obec si nezaměstná strážníka, který by hrozil průšvihem. Jako proč by to dělala? Tím, že nemá maturitu. A ulehčíme obcím situaci a občanům taky. Kolega Kubera říkal asi s nadsázkou těch 50+, ale má pravdu v tom, že hlavní jsou nějaké zkušenosti a podobně. To ti mladí 18letí určitě nemají. Tady by se nestalo opravdu nic.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji. Další v pořadí je přihlášen do obecné rozpravy pan senátor Václav Láska. Prosím, pane kolego.

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo, trošku se tady i na půdě Senátu dostáváme do mantinelů diskuse, která proběhla ve sněmovně, o tom, jestli obecní policie ano či ne, jaké má či nemá úkoly. Můj osobní pocit je, že ta diskuse o tom, že městská policie existuje jenom proto, aby měřila rychlost, a tak vydělávala do pokladny města, je hodně přežitá. Řeknu vám k tomu jeden údaj. Roční náklady na provoz všech městských policií jsou 5,5 mld. Kč. Roční výnos z pokut, které městská policie udělí, je 260 mil. Kč. To je necelých 5 %. Pokud by městská policie měla sloužit jako byznys, tak je to opravdu hodně špatný byznys.

Mimo jiné ještě má osobní zkušenost je, já najedu ročně 60 tisíc kilometrů, za poslední tři roky jsem byl měřen nebo kontrolován městskou policií nulakrát. Já si myslím, že je to diskuse, která je přežitá, městská policie dneska funguje jinak, plní jiné úkoly. Koneckonců, o tom, jak bude fungovat městská policie, rozhodují především samosprávy. To je jejich nástroj. Pokud někdo má výtku vůči tomu, že městská policie plní špatné úkoly, tak má výtku vůči vedení daného města. Oni rozhodují, co budou dělat, jestli budou měřit, jestli budou dohlížet na dopravu, na pořádek, na cokoli jiného.

Moje zkušenost třeba i z mého rodného města, z Rakovníka, je, že tam městská policie... Neviděl jsem ji jezdit s majáčky, nevidím ji měřit rychlost, kde je vidím každý den, je ráno, když vezu děti do školy, do školky, stojí na přechodech, mají žlutou vestu, to je, myslím, všechno, co mají. A jsou součástí města naprosto užitečnou.

Pokud jde o snížení věku na 18 let, ono to potenciálně může být diskutabilní, protože pokud někdo přednese argument, že v 18, v 19 letech člověk není vyzrálý na to, aby měl veškeré pravomoci, které městský strážník může mít, tak tomu lze přisvědčit. Na druhou stranu, zase je to o tom, jak si ten vedoucí městské policie rozloží práci, jaké mu dá úkoly. Na to, abyste si vzali žlutou vestu a stavěli provoz, aby děti mohly přejít na přechodu ráno do školy, tak na to vám stačí 19 let věku. Na to dokonce ani nepotřebujete pistoli. Já bych se bránil tomu, že 19letý strážník je nějaký polostrážník jenom proto, že nemá zbraň. Myslím si, že nežijeme v zemi, kde se autorita ozbrojené složky vyžaduje tím, nebo dociluje tím, že ten člověk má u pasu bouchačku. Tak to není. Autoritu buď policisté mají svým chováním, svým vystupováním, nebo nemají.

Přiznávám, že pokud se rozhodne vedoucí městské policie přijmout 19letého strážníka, přebírá odpovědnost za to, aby mu přidělil úkoly, který 19letý člověk zvládne. To je fakt jeho odpovědnost. Ale obecně nemám problém s tím, aby zákon takovou možnost vedoucím městských policií dal.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Pan místopředseda Kubera se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já jenom k tomu číslu, co říkal pan senátor, to je opsané z Poslanecké sněmovny, je asi tak relevantní, jako že náklady na sociálně-právní ochranu dětí výrazně převyšují výnosy ze sociálně-právní ochrany dětí, protože ty jsou nulové, jsou to jenom náklady, obrovské peníze stojí právě uniformy a všechny ty potřebné, které mají strážníci předepsané. Aby bylo jasno, nemám nic proti městským policiím. I moji strážníci ráno chodí na přechody, jen mě trošku rozčiluje, když na přechodu u průmyslové školy, kde právě chodí ti 18letí, údajní budoucí polostrážníci, tak tam stojí dva příslušníci dopravky Policie ČR. Každý na jednom konci. To mi přijde docela nadbytečné, že by jeden postačil. Ale není to nic proti městské policii. Ale vraťme ji tam, kam patří, ať dělá to, za jakým účelem byla založena, a nenabalují se... Tady bylo správně řečeno, že ten původní návrh, který šel do sněmovny, byl mnohem obsáhlejší, ale zřejmě se ukázalo, že by asi nebyl příliš průchodný, tak se potom částečně zredukoval.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Zatím poslední do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Můj osobní názor se bohužel na městskou policii coby dlouholetého starosty nezměnil. Myslím si, že je to zbytečná věc, která vysává z pokladen městských a obecních strašně moc peněz. Zákon totiž umožňuje a předpokládá, že budeme spolupracovat s příslušným oddělením nebo s příslušným ředitelem státní policie. Tam se dají dohodnout i úkoly, které potřebujeme zajišťovat na poli toho veřejného pořádku. To rozdělení, přijde mi, že je zbytečně nákladné. Nicméně, stalo se to. Po hříchu si myslím, že mnoho starostů tehdy přistoupilo k tomu, že buď se neuměli s tou státní policií dohodnout v těch 90. letech, kdy se to tvořilo. To znamená, že tam byla nějaká disharmonie komunikace. Ale obávám se, že mnozí si tak trochu připadali jako šerifové v nějakých městech, kde policii chtěli mít. S takovými jsem se taky setkal. Dneska to ale vrátit, ten revers, nebude asi tak jednoduché. To, co jsem řekl doposud, je možná trochu navíc, jen abych dokreslil, jak se na tuto problematiku dívám. Jinak to samozřejmě nestojí málo peněz, průměrně je to tak, že obecní policie a městské mají jednoho strážníka na tisíc lidí. Zhruba tak to odpovídá. Když vezmete, co se vším školením stojí tento strážník, jednoduše si dojdete k číslu, kolik to peněz je.

To, že tu práci potřebujeme, kterou oni dělají, o tom já vůbec nepochybuji, to bych je určitě ve městě, kde jsem byl, na Vsetíně, tam bych je zrušil, kdybych si myslel, že dělají špatnou práci, ale pořád si myslím, že to měla dělat jedna, a to státní policie. To je tato věc.

K té materii, která tady je, já určitě rád podpořím jakýkoli návrh, který zvedne ty roky, a stejně tak to, co říká kolega Canov, myslím si, že ty zkoušky jsou tak náročné i psychologické, posuzuji to jenom podle toho, kolik je průmyslováků, kteří splní to vzdělání a odejde do toho kursu, který je někde v Mělníku nebo někde tam, a kolik se nám jich vrátí, že ho neudělají. To znamená, že já si myslím, že to síto je psychologické, všechny ty fyzické testy a tak dále, že ten kurs zřejmě pro práci strážníka zcela postačí. Určitě by tam mohli být pouze lidé, kteří jsou vyučeni nebo mají tedy to střední vzdělání.

A co se týká 18 let, přece jenom, aby si získával 18letý mladík autoritu, není to tak jednoduché. Já si myslím, že to není zásadní. Takové lidi určitě může starosta ovlivnit nebo ten, kdo má na starosti obecní policii, to znamená jejich přijímání, brát. Ale já si myslím, že těch 21 let je ta minimální hranice, která by tam měla být. Navíc, když je tam požadavek zatím střední školy, tak v 18 letech máme málokoho, většinou máme ty 19leté, kdo střední školu má. Ale tím, že bychom tam dali tu vyšší hranici, to znamená 21 let, tak tím taky naznačujeme, jak se na autoritu a tedy na práci policie díváme.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Další v pořadí je přihlášen pan Jiří Carbol, protože pan senátor Petr Vícha nechce právo přednostního vystoupení. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji panu kolegovi, že neuplatnil přednostní právo. Vážené kolegyně, kolegové, já jenom stručně. Snížení věku na 18 let je tam hlavně z důvodu srovnání podmínek, protože takové podmínky dnes má Policie ČR a jiné ozbrojené složky. To znamená, že je tady jakési konkurenční prostředí, která policie nebo která ozbrojená složka... Všude mají nedostatek těch uchazečů, čili tímto se ty podmínky srovnávají.

Zadruhé si myslím, že i když ten strážník, samozřejmě těch 18 let je jenom pro některé, kteří budou mít maturitu, většinou to bude spíše později, je to možnost, aby buď plnili tu službu u městské policie, která nevyžaduje tu zbraň, jako například služba u přechodů u základní školy nebo mateřské. Nebo bude v té službě s kolegou, který je starší, zkušenější a bude ty zkušenosti od něho nabírat. Takže já si myslím, že to je v pořádku.

Co se týká měření rychlosti, k těm číslům, která zde zazněla, já nemám důvod jim nevěřit. Navíc, 374 obcí v republice má městskou policii. Celkem máme 6000 obcí. Vidíte, že to není každá druhá obec, že těch obcí je jenom určité množství, jsou to ty, které na to mají finance, to je třeba říct, že městskou policii nemá každá obec, protože na to nemá peníze. Je problematické zaměstnávat v obci, která má 300 obyvatel, jednoho obecního strážníka. Ten člověk se nemá s kým vystřídat, nemá se s kým vyměnit. Takže to není tak jednoduché, jak si někteří představují.

Měření rychlosti, myslím si, že je dobrá věc. Každý, kdo vyjede do Rakouska, okamžitě dává nohu z plynu, tam když jede 55 – 60, tak je změřen v druhé třetí obci, zaplatí tučnou pokutu, tučné výpalné. Zajímavé je, že v momentě, kdy přijedou do ČR, já to znám, máme zkušenost s polskými řidiči hlavně, tak okamžitě jedou přes tu naši obec 80, vůbec jim to nevadí. Státní policie měří jenom těmi pohyblivými vozidly, těmi, které nepoznáte, co mají takovou tu bublinu vepředu, těch je málo, nemají na benzin, nemají na provoz. Potom občané se oprávněně rozčilují, kde ta policie je, proč se to nedodržuje. Myslím si, že to je psychologicky špatně.

Navržené snížení vzdělání, já k tomu nemám příliš pozitivní postoj. Tento návrh se objevil v koncepci policie do budoucna, byl tam ale doprovázen tím, že policie má vlastní školu, ve které by tito uchazeči, kteří nesplňují podmínku maturity, si tu maturitu mohli doplnit. Samozřejmě, městské policie žádnou takovouto školu nemají, tím pádem zase to prostředí bude nerovnovážné. Já ten návrh nepodporuji. Naopak bych vás chtěl, vážené kolegyně, kolegové, požádat, abyste podpořili ten návrh ve znění z Poslanecké sněmovny, protože to je návrh rozumný a velmi střídmý.

Děkuji

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Další v pořadí je přihlášen pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane kolego.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jsem v Senátu přes 10 let, zažil jsem možná pět šest úplně stejných diskusí ve spolupráci tady s momentálně nepřítomným kolegou Kuberou na téma měření městské policie. A to ať již tady byl zákon o městské policii, jako tomu je dnes, nebo zákon o pozemních komunikacích. Všimněte si, že ten pozměňovací návrh, který podal, v podstatě není k zákonu o městské policii, ale k něčemu jinému.

Já bych chtěl říct jenom pár slov, protože kolegové tady už vystoupil, o samosprávě.

Kolega Čunek tady říkal, že si myslí, že by městská policie nemusela fungovat, že by to měla zajišťovat Policie ČR, bezpečnost, má nepochybně pravdu. Ale ten zákon neukládá žádné obci, aby si zřídila městskou policii. Je to možnost i věc samosprávy, aby se rozhodla, jestli považuje bezpečnost, a lidé hodně považují bezpečnost za prioritu v té obci, jestli chce té bezpečnosti napomoci, tak si prostě tu městskou policii může zřídit.

18 let. Opět podceňujeme ty starosty. Je to možnost. Když se vybírá, probíhají aspoň, co já vím, poměrně náročná výběrová řízení, mnohdy používají psychologické testy, může se stát, že může být mladý šikovný člověk, který se hodí na tu policii, může se stát, že může být 30letý, který to nezvládne. Takže jenom v tom věku to není. Opět říkám, je to možnost. Neznamená to, že okamžitě všichni vyberou všechny 18leté policisty. A totéž k tomu měření. Nikdo neukládá městské policii, aby měřila rychlost. Je to věcí samosprávy, jestli se rozhodne, že ten radar pořídí, nebo nepořídí. Za nás, myslím si, ve shodě s kolegou Kuberou, že by bylo fajn, kdyby městská policie nemusela muset měřit, a zajistila to policie státní. Ale bohužel, takto to není. My třeba asi po 15 letech, co jsem byl na radnici, jsme pořídili radar, nakonec na tlak občanů, v době, kdy se u nás stavěla dálnice, devadesátkou se nám přes město honily náklaďáky. Policie ČR měla dva radary na okrese, byla schopná tam zajet jednou za měsíc. Takže nás občané požádali, zajistěte nám tu bezpečnost, my jsme ten radar pořídili, měříme jen velmi zřídka, dokonce máme na webových stránkách města: Dneska nohu z plynu, měříme! Měříme jenom na místech, která nám policie schválí. Není to tak, že ta policie schválí úplně všechno, že se měří dva kilometry od obce jenom za účelem výběru. Velmi přísně na to dohlížejí zejména u přechodů, na těch místech, kde je to ohroženo.

Já bych nedělal ze starostů blbe, kteří nedokáží ten zákon využít, pokud se týká samosprávy, doporučuji skutečně, já jsem byl rád, že všechny výbory to takto schválily, byl jsem také rád, že ve sněmovně se odbyla ta diskuse a přišlo to v této stručné verzi, která je vysloveně pozitivní, takže také doporučuji, abychom to schválili ve znění z Poslanecké sněmovny.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho takového nevidím. Obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Nechce. Ptám se některého z dalších zpravodajů, mimo garančního, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Nechce. Takže poprosím pana senátora Lásku jako garančního zpravodaje, aby se nám vyjádřil v obecné rozpravě, prosím.

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě vystoupilo pět senátorů, senátorka žádná. Byly avizovány dva pozměňovací návrhy. Ale pro toto hlasování nemáme jiný návrh než návrh výborový, schválit návrh zákona ve znění postoupeném sněmovnou.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, je to tak, pane senátore. Já si dovolím vás sezvat k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35. Já zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 9, registrováno 69, kvórum 35, pro návrh 50, proti 1. Tento návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi za blok, který tady s námi strávil, děkuji samozřejmě všem zpravodajům.

A vzhledem k tomu, že jednání probíhá rychleji, než jsme původně předpokládali, hejtman Libereckého kraje je na cestě, navrhuji, abychom nyní projednali senátní tisk č. 130, kterým je první čtení senátní iniciativy kolegy, pana senátora Michálka, kterým se mění zákon o daních z příjmů, původně to je bod číslo 51. Zároveň navrhuji, abychom body odpoledního programu, tj. body ministra průmyslu a obchodu, začali projednávat ještě před polední pauzou, pokud bychom dopolední program projednali rychle. Vidím vcelku na vás souhlasné pokyny. Takže já o tomto návrhu nechávám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Takže hlasování č. 10, změna programu, registrováno 69, kvórum 35, pro 50, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Nyní tedy budeme projednávat

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 130

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel, senátor Libor Michálek, který má nyní slovo. Prosím, pane senátore, mikrofon je váš.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já si dovolím ten návrh uvést velmi stručně. Jedná se o to, že dneska se pod pláštíkem tzv. fondů pro kvalifikované investory mohou schovávat jakékoli společnosti, které si dají tuto nálepku a zaregistrují své akcie na burze. Prakticky to znamená, že tyto subjekty, místo toho, aby své tučné zisky danily 19 %, spadnou do zvýhodněného daňového režimu, který je určen pro takzvané základní fondy. V zahraničí je běžné, že opravdu mají standardní fondy kolektivního investování daňové zvýhodnění, ovšem tam se jedná o subjekty, které jsou převážně určeny veřejnosti a mají diverzifikované investice. V tom, co se stalo v našem českém právním řádu, tak vlastně daňového zvýhodnění mohou používat subjekty, které původně byly řekněme nějakou developerskou společností. Ta si svůj developerský projekt zabalila do tohoto štítku – fond pro kvalifikované investory – formálně si akcie na burze zaregistrovala. S těmi akciemi se na té burze vůbec neobchoduje. V příloze důvodové zprávy máte přehled zhruba 30 subjektů, které tam aktuálně jsou. Takže žádné aktivní obchodování. Jsou to akcie, které jsou zpravidla drženy v rukou jednoho vlastníka. A to toho, kdo si takto účelově tu developerskou společnost přebalil. A je patrné z té tabulky, která je v příloze, že třeba při celkovém zisku těch subjektů kolem 4 miliard Kč, kterých dosáhly v minulém roce, tak ten daňový únik představuje částku zhruba kolem 600 milionů Kč. V současné době, podotýkám, protože těch fondů pro kvalifikované investory, které jsou aktuálně registrovány u České národní banky, je asi 160, takže to riziko, že se nám takhle začnou překlápět do režimu daňově zvýhodněných fondů další akciové společnosti, je poměrně vysoké. A proto žádám o podporu tohoto návrhu, který by spočíval ve vypuštění té výjimky.

Lapidárně řečeno, je to podobný institut, jako byl třeba v případě korunových dluhopisů. To znamená, ten zákon o daních z příjmů v tomto smyslu velmi jednoduše umožňuje překlopení do daňově výhodného modu, aniž by byly splněny nějaké podmínky, běžné pro toto daňové zvýhodnění v zahraničí.

Dovolím si doplnit ještě jedno konstatování. Já jsem se v této věci obracel přímo na ministra financí, pana Pilného. Posílal jsem vlastně naskenovanou část jeho dopisu, ve které, dovolím si citovat, vyjadřuje "souhlas s vypuštěním ustanovení § 17b, odst. 1, písmeno a zákona o daních z příjmů. Jediná pochybnost, která tam vznikla ze strany legislativně právního odboru bylo to časování. Je pochopitelné, že pokud by tady tento návrh prošel i 2. čtením na půdě Senátu, tak už to nestihne projednat stávající Poslanecká sněmovna. Takže v tomto smyslu avizuji, že bych potom požádal o odročení toho 2. čtení, pokud by tento návrh 1. čtením prošel, tak, aby to dostala k projednání už nová sněmovna. A s tím by potom souvisel i posun v té lhůtě účinnosti.

Takže k tomu na úvod k tomuto návrhu, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro 1. čtení senátora Pavla Štohla. Máte slovo, prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Kolega Michálek už tady víceméně věcně vysvětlil podstatu té změny, která se navrhuje. Jinými slovy, opravdu investiční fondy se v současné době zdaňují 5 %, kdežto právnické osoby 19 %. Což má i logiku, bylo to tady opět zdůvodněno, proč to tak je. Protože vlastně jestliže se bude investiční fond obecně zabývat investováním peněžních prostředků atd. občanů, takže aby ty peníze nedal v nějakém velkém rozsahu na daně. Takže věcně si myslím, že je to docela srozumitelné.

V roce 2014 právě byly investiční fondy definován, kdo je investičním fondem a bude tedy zdaňován jenom 5 %. Takže není to tak až úplně dávno. Ale je samozřejmě možné, já to vůbec nevylučuji, že se opravdu tady toto pravidlo obchází a že pod názvem investiční fondy se skrývají i jiné subjekty. Takže to je jeden pohled, kdy si myslím, že věcně nejsme ani ve sporu.

Druhý problém, dle mého, je časový. Už tady kolega Michálek přiznal, že není, dle mého, naprosto reálné, aby současná sněmovna tady tohle schválila ještě do konce svého volebního období. Dobře, takže je reálné nejspíše v roce 2018. Ale pokud vezmeme jednu ze základních zásad daní, je, že nemůže nic platit retroaktivně. To znamená, že i kdyby to bylo přijato v roce 2018, tak účinnost musí být až od 1. 1. 2019. Takže vidím tady ten problém, že i kdybychom to teď poslali do 2. čtení, je otázka, jestli si nějak pomůžeme? A já osobně bych se přikláněl k tomu, pokud bude určitě zase novela daňového zákona v roce 2018, aby, pokud nové Ministerstvo financí, nový ministr financí naznal, že je tady opravdu obcházen zákon, ať se to do té novely dá. Ale nejsem si úplně jistý, jestli dávat teď dílčí změnu, která stejně bude mít účinnost nejprve od 1. 1. 2019.

Takže shrnu to. Za mě věcně je to ano, dobrá změna, ale časově to není dobře naplánované. Takže já sám bych navrhoval, aby to teď nebylo puštěno do 2. čtení, ale spíš, ať to opravdu řešíme až později. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do obecné rozpravy někdo hlásí? Nikoho takového nevidím, takže nepadl tady žádný návrh na přikázání do výborů, ani jsme nevrátili navrhovateli návrh zákona k dopracování. Ani tady nepadl návrh na zamítnutí, pokud si to pamatuji, takže my tady nemáme žádný návrh. Aha, tady, ano, tady. Aha, promiňte.

Takže máme tady... Ano, vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili, tak Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Takže máme tady návrh. Má někdo jiný návrh? Nikoho takového nevidím, takže já si vás dovolím sezvat a budeme hlasovat o tomto návrhu.

Nyní budeme hlasovat o návrhu Organizačního výboru, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A já o tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 11, registrováno 67, kvorum 34. Pro tento návrh 41, proti 1. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu.

A ptám se, jestli tady je. Je, vidím pana hejtmana, takže výborně.

Takže budeme pokračovat dalším bodem. A tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 158

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 158. A návrh uvede pan hejtman Martin Půta. Hejtman Libereckého kraje, kterého tady v Senátu samozřejmě vítám. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.

Martin Půta:  Vážení paní senátorky, páni senátoři, pane místopředsedo, já chci na úvod poděkovat za jistou kreativitu, kterou jste projevil i při projednávání předchozích bodů, protože já jsem se zasekl před Prahou od Mladé Boleslavi a původní desátou hodinu jsem tak úplně nestihl. Tak děkuji za tuto vaši mimořádnou vstřícnost.

Ten návrh zastupitelstva Libereckého kraje je poměrně jednoduchý. Snaží se navrátit do rozpočtových příjmů českých a moravských měst a obcí peníze, které se z nich ztratily v době, kdy vznikal v rámci důchodové reformy II. pilíř penzijního připojištění. Je potřeba říct, že v Senátu v roce 2015 proběhl pokus, když se navracely ty rozpočtové příjmy do rozpočtů krajů, v podstatě to samé udělat i pro města a obce. Jestli si to dobře pamatuji, tak o jeden hlas to tenkrát neprošlo. My jsme se jako zastupitelstvo kraje loni v květnu všemi hlasy napříč politickým spektrem domluvili na tom, že se pokusíme využít zákonodárné iniciativy kraje a vrátíme tento návrh zpátky do sněmovny. Chci tady poděkovat i kolegům z Pardubického kraje, protože velice podobný návrh, velice podobnou iniciativu projevilo také zastupitelstvo Pardubického kraje. Myslím, že ty rozdíly v těch návrzích byly velice minimální.

Ten návrh je poměrně jednoduchý. Ve sněmovně se k němu ještě v rámci projednávání připojila změna koeficientů, v rámci kterých se navrhuje navýšit příjmy na počet dětí v základních a mateřských školách. Musím říct, že s tou změnou, tak, jak byla ve sněmovně schválena, osobně jako zástupce předkladatele nemám žádný problém. Myslím, že to je racionální a chtěl bych vás v tomto směru poprosit o podporu tohoto návrhu. Myslím si, že peníze, které dostanou do své správy města a obce a budou o nich rozhodovat obecní a městská zastupitelstva, jsou ze státního rozpočtu jedny z nejlépe investovaných. Protože budou použity na podporu investic, na opravu obecního a městského majetku napříč celou republikou. Nebude se o nich rozhodovat nikde v žádném skleněném zámku v Praze, starostové nebudou muset chodit leštit kliky na žádná ministerstva a sami si rozhodnou, na co ty peníze potřebují.

Děkuji za možnost tady vystoupit a velice krátce vás s tím návrhem seznámit. A ještě jednou díky za vstřícnost při projednávání.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 158/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Radko Martínek, který je zároveň zpravodajem stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Usnesení této komise máte jako senátní tisk č. 158/3. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máte jako senátní tisk č. 158/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda. A nyní vás, pane senátore, prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane hejtmane, milé kolegyně, vážení kolegové.

Pokud se týká mé zpravodajské zprávy, bude stručná, poněvadž se domnívám, že pan hejtman byl velice vyčerpávající a ten návrh zákona je skutečně jednoduchý. Zastupitelstvo Libereckého kraje využilo možnost zákonodárné iniciativy, svěřenou mu v článku 41, odst. 2 ústavy, a předložil Poslanecké sněmovně návrh, jehož je z hlediska věcného smyslem zvýšení procenta, kterým se obce podílejí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty. A sice z nynějších 21,4 % na 23,58 %. A s účinností ode dne 1. ledna 2018.

O úpravách v Poslanecké sněmovně hovořil rovněž pan hejtman, takže to nebudu opakovat. A jenom chci konstatovat na závěr, že pokud se týká hlasování, byla obdivuhodná shoda. Z 96 přítomných poslanců ve 3. čtení hlasovalo 100 % pro tento návrh.

Pokud se týká výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, na svém zasedání dne 18. července přijal následující usnesení. Po úvodním slovu zástupce Libereckého kraje, našeho kolegy, senátora Michala Canova, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, pan senátor Radko Martínek. Chce, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane hejtmane, vážené kolegyně, kolegové.

Zpravodajská zpráva z obou výborů je vlastně totožná. Oba dva, jak výbor pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, tak stálá komise pro rozvoj venkova projednala tento návrh a doporučuje vám schválit, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. Já bych si dovolil k této věci říct pár slov, které myslím jsou důležité k tomu. Jednak bych chtěl zdůraznit to, že zhruba před rokem, kdy jsme to tady probírali – tak, jak to tady pan hejtman zdůraznil, když jsme probírali vratku těch stejných peněz, které byly odebrány krajům a obcím jako příjem státního rozpočtu – a v té době, což byla doba krize a bylo to docela složité, tak se dostaly jak obce, tak kraje do docela složité situace. A naopak vylepšily bilanci státního rozpočtu. Tak já bych tento zákon dneska bral jako jakýsi akt spravedlnosti. To znamená, nemůžeme tady o tom hovořit, že to znamená vlastně navýšení prostředků obcí, já bych spíš použil vrácení prostředků do rozpočtu obcí.

Jedná se – tak, jak už tady bylo řečeno – zhruba o 8,5 miliardy na úkor státního rozpočtu. Prvními, kteří zvedli tuhle problematiku, byl pan kolega Linhart. A potom nyní nepřítomný předseda poslaneckého..., ne – senátorského klubu ODS. Nicméně v té době to dopadlo tak, jak to dopadlo – o jeden hlas, tak ten rozdíl mezi tím dnešním stavem a stavem před rokem byl v tom, že v té době to nebylo projednáno prakticky s nikým. A byla vážná obava, že vrátí-li se to do Poslanecké sněmovny, tak nakonec nedostane nikdo nic. To znamená jak kraje, tak obce. Takže nakonec to bylo přijato tak, jak bylo. Nicméně potom zvedl tuhle věc jak Liberecký, tak Pardubický kraj, jak tady bylo řečeno.

A já bych chtěl zdůraznit jednu věc, které si nesmírně vážím v této věci. Zaprvé tady došlo k jednoznačné shodě krajů, i když oba hejtmani jsou z jiného politického uskupení, tak nedocházelo tady k jakýmsi politickým třenicím nebo snaha získat z toho nějaký politický kapitál. Stejně tak je velmi příhodné, že všechny organizace, které zastupují obce, tedy všechny tři, tak se shodly na tom návrhu. A co bylo podstatné a co bylo bohužel složité, ale dneska se jeví jako podstatné, probíhala zhruba tři čtvrtě roku velmi intenzivní jednání, abychom dosáhli shody.

A aby také představitelé vlády, ať už premiér nebo ministr financí, s tímhle návrhem zákona nakonec souhlasili.

A to je ten základní rozdíl mezi tím, co jsme tady projednávali asi před rokem a teď. Takže ten souhlas tady je všeobecný. A díky tomu nakonec to jednání v Poslanecké sněmovně proběhlo zdánlivě hladce. Ale ona ta jednání tak úplně hladká nebyla, to nakonec může pan hejtman potvrdit. Protože původní stanovisko vlády k jeho návrhu je zamítavé. Ale nicméně dobrá věc se podařilo. Já, stejně jako pan hejtman, se domnívám, že ty peníze budou použity velmi účelně. Není obce v republice, která by na tento zákon tratila, všichni na něm vydělávají a bezesporu je to pozitivní.

Když už můžu tady, tak bych jenom zdůraznil jednu věc, která se tehdy před tím rokem probírala, a to bylo snížení té takzvané motivační složky v té oblasti daní fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a povýšení podílu na DPH pro obce. Musím říct, že Ministerstvo financí tuhle záležitost neustále sleduje. A přestože došlo k jistému navýšení příjmů tady z těchto samostatně výdělečných lidí, nebo fyzických osob, tak na druhé straně ten poměr zůstává pořád stejný. A sice 4500 obcí ze všech obcí České republiky, kdyby to zůstalo tak, jak to zůstalo, tak by na tom tratily. A to tak, že by nedostaly nic. A ještě 450 z nich by dokonce nedostaly nic a ještě by platily z jiných daní.

Zatímco na druhé straně ti, pro které to bylo výhodnější, tak se to pohybuje prakticky ve stálé stejné dimenzi, je to zhruba 350 obcí, pro které ten předchozí systém byl výhodnější. Ale myslím si, že i ty poměry hovoří docela jednoznačně. A navíc navýšení DPH, které v téhle době významně roste, tak je v zásadě pro všechny výhodné.

Dovolil bych si říct ještě snad poslední věc. Jako člověk, který byl kdysi u tvoření tohoto systému, vlastně spolužití mezi státem, kraji a obcemi a vytvoření v podstatě v Evropě unikátního systému, jak zajistit samostatné příjmy obcím, ten systém je založen na tom, že všechny tři subjekty v podstatě dýchají stejným dechem. To znamená, jestliže se ekonomice daří, tak se daří také všem třem rozpočtům. Jestliže se ekonomice nedaří, tak se nedaří všem. A myslím si, že to je velmi prospěšné pro všechny, protože pak mohou nalézat společná řešení v tom, jak vyjít z této situace. Ten náš systém je také zajímavý v tom, že u těch regionů, které jsou na tom ekonomicky špatně, tak ten systém umožňuje, aby obec jako taková na tom špatně nebyla. To znamená, aby obec byla schopná i v případě, že se ekonomice místy nedaří, tak byla schopná nezabývat se jenom sama sebou, ale také pomoci tomu, aby se ta situace změnila.

Celý tento proces ovšem stojí na jedné věci. A sice, že všechny tři tyto subjekty to budou brát. A v okamžiku, když se budou měnit daňové systémy, tak se na tom budou spolupodílet všichni tři. A já bohužel musím konstatovat, že ten nejsilnější hráč takto ne vždycky hraje. A v mnoha případech dělá z různých ušlechtilých důvodů různé změny, nebo odpustky daní, nebo snížení daní, ale neprojedná to s těmi ostatními dvěma partnery. Natož aby jim to nějakým způsobem kompenzovalo. Ale největší zásah, jak je evidentní, tak byl od pana ministra Kalouska pod záminkou důchodové reformy.

Já pevně doufám, že tenhle zásah už se nebude opakovat. Protože pokud by samozřejmě ten nejsilnější hráč do toho systému zasahoval, zasahoval dlouhodobě a měnil ho, tak samozřejmě ten systém fungovat nebude. V současné době si myslím, že funguje velmi dobře. Myslím si, že jak stát, tak kraj i obce mají příjmy velmi vyrovnané. Nakonec bilance obcí je vynikající, protože těch obcí, které jsou ve finančních problémech je opravdu minimum. A každoročně ve statistikách, které vede Ministerstvo financí u veřejných rozpočtů, tak vyplývá, že obce pracují se ziskem. To znamená, ukládají si peníze na horší časy. Kéž by tomu tak bylo i u veřejných rozpočtů spravovaných státem.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane zpravodaji, a nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Větrovský. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane předsedající, vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, dovolte mi vyjádřit jednoznačnou podporu předloženému návrhu. Pro mně jako pro letitého starostu to ani nemůže býti jinak. Chtěl bych uvést pouze jeden fakt, který tady ještě nezazněl, a to je, že města a obce si polepší řádově v částce o 600 – 800 Kč na jednoho obyvatele. U třítisícového města, kterému já mám tu čest starostovat, to tedy bude nárůst o cca necelé dva miliony korun. A to už jsou prostředky, které v rozpočtu našeho města jsou znát.

Dále bych chtěl uvést, když jsme tady projednávali na našem minulém plenárním zasedání strategii reforem, tak bylo v analytické části uvedeno, že stát špatně investuje. Města a obce investovat umí a mají připravené projekty, a proto je třeba, aby dostaly dostatečné množství prostředků k tomu, aby své investiční priority a investiční potřeby mohly realizovat. Takže za náš klub jednoznačně podpora. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana hejtmana, zda se chce nějakým způsobem vyjádřit k obecné rozpravě? Nechce. Ptám se pana senátora Martínka? Nechce. A prosím pana garančního zpravodaje, jestli chce? Nechce. Takže máme tady jediný návrh – a to schválit tento návrh zákona. A já vás, s dovolením, sezvu k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí zákona je 34. A já o návrhu schválit zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 12, registrováno 69, kvorum 35. Pro návrh 64, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A já děkuji panu hejtmanovi, děkuji i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. A samozřejmě pan hejtman má možnost vystoupit. Prosím, pane hejtmane.

Martin Půta:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, já chci mnohokrát poděkovat za města, za obce a taky za zastupitelstvo kraje. Chci vám říct, že když u nás byl pan prezident na návštěvě kraje, tak slíbil, že ten zákon podepíše a nebude to nijak zdržovat. Děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také my děkujeme za návrh, pane hejtmane, a my se v řízení schůze vystřídáme.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré dopoledne i ode mne. Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 143

Tuto novelu zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 143. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Prosím pana ministra, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, vítejte v Senátu, mikrofon je váš.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Účelem předkládaného návrhu zákona je zajištění a implementace procesu přechodu na nový spektrálně efektivnější standard televizního vysílání tzv. DVB-T2. Navrhovaná právní úprava je klíčovou částí realizace strategie rozvoje zemského digitálního vysílání, kterou v loňském roce schválila vláda.

Důvodem přechodu na nový formát digitálního televizního vysílání je skutečnost, že určitá část kmitočtového spektra, která se dosud používá pro televizní vysílání, bude využita pro rychlé mobilní datové služby, jak vyplývá jednak z mezinárodních dohod, tak také z evropské legislativy.

V České republice zemské televizní vysílání přijímá přibližně 60 % domácností a řízený a předvídatelný přechod na spektrálně efektivnější formát televizního vysílání zajistí nejcitlivější cestu pro naše občany, kteří chtějí přijímat volně šiřitelné televizní programy. Smyslem je tedy zachovat přibližně stejný rozsah zemského televizního vysílání v rámci omezenějšího kmitočtového spektra.

V předkládaném návrhu zákona jsou předkládány návrhy změn zajišťující právní rámec nutných opatření procesu přechodu a vymezují jeho základní podmínky a principy.

Návrh zákona má za cíl zejména zakotvit podmínky a pravidla pro souběžné šíření digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a v novém standardu DVB-T2, stanovit zmocnění k sestavení a vydání technického plánu přechodu, který určil lhůty, podmínky a postup přechodu a rozvoje sítí, dále pak upravit pravidla změn stávajících přídělů a rádiových kmitočtů, na základě kterých dochází v současné době k šíření digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a provozování k tomu určených celoplošných sítí, dále pak stanovit postup úhrady účelně a efektivně vynaložených nákladů, které přímo souvisejí s uskutečněním tohoto přechodu a v neposlední řadě zajistit ochranu kvality šíření a příjmu digitálního televizního vysílání proti rušení z uvolňovaného pásma 700 megahertz a dalších pásem používaných pro mobilní datové služby.

Pro úplnost bych chtěl konstatovat a také to zdůraznit, že obdobným způsobem se postupovalo, když se v minulosti přecházelo z analogového televizního vysílání na digitální televizní vysílání, tedy když probíhala první vlna digitalizace televizního vysílání.

Druhá část zákona se týká aspektů posilujících ochranu spotřebitele v oblasti elektronických komunikací a postavení Českého telekomunikačního úřadu v oblasti regulace. Dovolte mi zmínit některé přípravy úpravy, která se nově navrhuje.

Nově se upravuje přenositelnost telefonních čísel, konkrétně se nově stanovuje maximální délka výpovědní doby v případě přenesení čísla, a to na deset dní, dále pak povinnost, aby součástí smlouvy bylo ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy, dále pak změnu § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích v tom smyslu, že účastník má být informován o svém právu odstoupit od smlouvy bez sankce v případě jednostranné změny náležitostí smlouvy, a konečně pak novou úpravu maximální výše sankce za spáchání přestupků, která spočívá jednak ve zvýšení dosavadních maximálních částek a dále doplnění možnosti uložit sankci procenty z obratu pachatele přestupku.

V Poslanecké sněmovně byly doplněny některé další aspekty, které posilují ochranu spotřebitele, a ty se týkají maximální délky výpovědní doby a problematiky automatického prodlužování smluv.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych poděkovat za poměrně bohatou a obšírnou diskusi ve výborech a v jedné senátní komisi, kde byl tento zákon projednáván. Chtěl bych také zmínit a pokusit se rozptýlit případné obavy, které se týkají problematiky veřejné podpory, která je s tímto zákonem spojena.

K této věci bych chtěl zdůraznit, že ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže jedná s Evropskou komisí. Jedná s ní dlouhodobě, toto jednání běží již od léta loňského roku. Česká republika je jedním z prvních členských států Evropské unie, který zahájil již v loňském roce tzv. prenotifikační řízení, které je spojeno s tímto přechodem. Aktuálně schválená evropská legislativa také přímo uvádí, že je možné kompenzovat náklady umožňující přechod k účinnějším technologiím.

Dále návrh zákona obsahuje rovněž pojistku, že lze uhradit pouze efektivně a účelně vynaložené náklady, ale až teprve poté, co úspěšně dojde k dokončení řízení před Evropskou komisí, tedy Český telekomunikační úřad nebude moci vyplatit žádné prostředky, tak jak je navrhováno v zákoně, aniž by to bylo předem schváleno a notifikováno Evropskou komisí.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych vás požádat o schválení návrhu zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, a to nejen s ohledem na předvídatelnost celého komplikovaného procesu přechodu na nový standard televizního vysílání, ale také s ohledem na potřebu rychlé aplikace pozitivních změn ve prospěch spotřebitelů v oblasti elektronických komunikací. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážený pane ministře, děkuji vám a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 143/2. Zpravodajem výboru byl učen pan senátor Jaroslav Větrovský. Senátní tisk také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 143/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Zdeněk Nytra. Návrh zákona také projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení vám byla rozdána jako senátní tisky č. 143/4 a 143/5. Zpravodajem byl určen pan senátor Václav Chaloupek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 143/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Kratochvíle, kterého nyní prosím, aby násl seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Kratochvíle:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se 104. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Na své 12. schůzi konané dne 18. července 2017 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 143).

Po úvodním slově zástupce předkladatele Petra Kameníka, náměstka ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Karla Kratochvíleho,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Toť, co bylo projednáno na výboru.

Já jsem to ještě chtěl malinko doplnit, jak vlastně probíhal legislativní proces v parlamentu, nebo celý legislativní proces, kdy vláda předložila návrh zákona 14. března letošního roku. V 1. čtení ve sněmovně se uskutečnil 4. dubna na 56. schůzi v PS, a byl přikázán hospodářskému výboru. Hospodářský výbor doporučil PS návrh schválit ve znění jím přijatého pozměňovacího návrhu ve smyslu ukončení stávajícího vysílání ve standardu DVB-T1 do 1. 2. 2021. Druhé čtení se konalo na 56. schůzi 26. dubna letošního roku, kdy byly podány poslanecké pozměňovací návrhy. A 3. čtení proběhlo 24. května, kdy byl vysloven souhlas ve znění schválených pozměňovacích návrhů, když pro něj hlasovalo ze 155 přítomných 132 poslanců, nikdo nebyl proti. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a prosím, posaďte se též ke stolku zpravodajů a sledujte další rozpravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, pan senátor Jaroslav Větrovský? Je tomu tak, prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, ústavně-právní výbor se tiskem zabýval na svém 10. zasedání a přijal usnesení č. 52, kterým doporučuje Senátu parlamentu vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou součástí přiloženého usnesení. Musím říci, že debata v ústavně-právním výboru byla velice bohatá. K otázce přiloženého tisku se vyjádřila velká spousta přítomných členů ústavně-právního výboru. Diskutovány byly zejm. otázky financování informační kampaně. Musím říci, že na ně nebylo asi úplně uspokojivě, spíše rozpačitě odpovězeno.

Co se týče toho pozměňovacího návrhu, tak ve své podstatě se jedná o dvě zásadní sdělení. Pozměňovací návrh řeší prospotřebitelské kompenzace u lidí, kteří si budou vynuceně muset měnit v souvislosti s přechodem na nové televizní vysílání své televizory či set-top boxy. Chci zdůraznit, že členové ústavně-právního výboru hlasující právě pro tento pozměňovací návrh vyjádřili velkou podporu spotřebitelům a velkou prospotřebitelskou message v tomto návrhu zákona.

Druhým velice důležitým bodem je v podstatě návrat do původního data, tedy do 30. 6. 2022 jako deadlinu, kdy by mělo dojít k přechodu na nové televizní vysílání. To je zhruba všechno. Já pozměňovací návrh tady nebudu číst, je součástí materiálu, který máte k dispozici. Chtěl bych ještě jednou říci tady na plénu Senátu, že debata v ústavněprávním výboru byla velice bohatá, korektní, kultivovaná a všichni měli možnost se k předloženému návrhu vyjádřit. Já tedy prosím o to, aby byl tento návrh ústavně-právního výboru vámi, vážené paní kolegyně a vážení páni kolegové, podpořen. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a táži se, zda si přeje vystoupit, ano, pan senátor Zdeněk Nytra, zpravodaj výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal usnesení číslo 59 na své 8. schůzi dne 12. července a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS PČR. Zbytek se vyjádřím až v rámci podrobné rozpravy, jestli bude zájem.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a předpokládám, že chce vystoupit i pan senátor Václav Chaloupek, zpravodaj výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice? Je tomu tak. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Chaloupek:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se na 9. schůzi usnesl a doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Byla k tomu také bohatá diskuse a nakonec to rozhodnutí bylo jednomyslné, všichni přítomní hlasovali pro. Podobná situace byla i na stálé komisi pro sdělovací prostředky. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. A nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím? Ano, pan senátor Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Svou vůli jsem vyjádřil elektronicky. Já chci navrhnout, abychom se tímto zákonem nezabývali. Řeknu dva stručné argumenty. Většina pozměňovacích návrhů se zakládá na nepřesnosti informací, posouvání termínu je nebezpečné. Pokud bude rozprava, vysvětlím. A rozhodně, pokud tento návrh zákona by byl nějakým způsobem revidován, tak hrozí, že se dostaneme do takové časové tísně, na kterou nakonec doplatí diváci. Zejm. toho neplaceného přenosu televizí. Čili dávám návrh nezabývat se.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já zjišťuji, že takový návrh obsažen v doporučení výboru nebyl, takže bez rozpravy nehlasujeme, takže rozprava k tomu může pokračovat. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobré dopoledne, děkuji za slovo. Dovolím si za náš senátorský klub vznést námitku podle § 107 jednacího řádu a vetovat návrh návrhem zákona se nezabývat, děkuji. Ještě jednou zopakuji, vznáším námitku proti návrhu nezabývat se.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, paní senátorko, tudíž otevírám obecnou rozpravu. Nehlasujeme, je to vetováno. Do obecné rozpravy jako první se hlásí? Nikdo? Takže pan senátor Jiří Oberfalzer. Já jsem se chtěla přihlásit do obecné rozpravy, tak se musíme vystřídat. Proto se tak ptám, já se chci přihlásit.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Já jsem chtěl zachránit obecnou rozpravu, protože se musím přiznat, že jsem byl mimořádně překvapen, že by nikdo nechtěl o návrhu zákona diskutovat. Máme tady usnesení několika výborů, které podporují to znění PS, tak já využiji, než se paní kolegyně prostřídá, toho času, abych za sebe konstatoval, že také podporuji ten návrh ve znění, které nám postoupila PS. Již jsem tady ve stručnosti řekl, že za absolutní prioritu pokládám, aby byl přijat návrh zákona, na základě něhož může potom pověřený orgán zpracovat technický plán přechodu, čili ten technický strategický dokument, který umožní, aby proces přechodu na platformu DVB-T byl započat a stihnut v termínu. Ještě dovětek k tomu, co zde zaznělo z úst zpravodaje ústavněprávního výboru. Jestli se nepletu, to byl ten návrh, aby byl odsunut termín přechodu až na rok 2022. Nevím, jestli kolegové víte, jak ten proces přijímání takovéto směrnice probíhá, ale jsou v tom roky diskusí zástupců jednotlivých členských zemí, které dohadují koordinaci toho přepnutí. Vysílání, zejm. terestrické vysílání je něco jako klima, tzn. nezná hranice do určité míry.

A to znamená, že si nelze zajistit izolovaný prostor pro vlastní přechod, aniž bychom brali v úvahu, jakým způsobem si počínají sousední země. Jde tedy konkrétně o to, že Německo a Rakousko přijalo již ten termín 30. června 2020. Oni nás samozřejmě nemohou donutit, abychom si zvolili jiný termín, ale praktickým důsledkem a předpokládám, že už jste to slyšeli, by bylo, že bychom museli vypnout ten přenos na frekvencích 700 MHz. A tím pádem bychom připravili nemalou část naší veřejnosti o bezplatné televizní vysílání. Nejde jen o Českou televizi, aby bylo jasno, bezplatné televizní vysílání terestrickým způsobem se poskytuje pro všechny domácí kanály. Takže to je za tím heslem, které možná někde slyšíte, že Senát chce připravit občany o bezplatné vysílání. Tak je to samozřejmě mediální zkratka, ale ve skutečnosti by tento důsledek mohl nastat. Je třeba si uvědomit, že jsou určité podnikatelské okruhy, které na tom mají dokonce přímo zájem. A byl bych rád, kdybyste se nad tím zamysleli, jestli jste náhodou nenaslouchali někomu, komu zejm. jde o to, aby se tato věc stala později nebo aby nějakým způsobem zkrachovala, protože ten, kdo ztratí ten pozemní kanál, to pozemní vysílání, bude muset hledat jinou platformu. A to jsou satelity a kabely, případně internetové vysílání. Čili já si myslím, že tady máme odpovědnost za určitý proces, který si nemůžeme diktovat sami a kde musíme respektovat, že jsou i jiní hráči. A že bez nich si zkrátka nemůžeme udělat podle sebe. To vyjednávání určitě bylo ovlivněno vahou zejm. Německa v EU, ale taková už je realita. A jestli naši zástupci nedokázali ten termín nějak změnit, tak prostě v tomto smyslu stojíme před hotovou věcí. Můžeme, opakuji, riskovat, že odstavíme dost rozsáhlé příhraniční oblasti, a uvědomte si, že hranice s Německem a Rakouskem je skutečně naší nejdelší hranicí, od příjmu toho vysílání. Ale myslím si, že to v důsledku nechceme. Můžeme namítnout, že sněmovna má možnost přijmout naše pozměňovací návrhy, ale současně si myslím, že mnohé z nich byly ve hře i při projednávání ve sněmovně, čili to neočekávám. A přijde mi to jako určitý hazard, spoléhat na to, co se odehraje při zářijové schůzi ve sněmovně s ohledem na naprostou přemíru bodů programu, které tam jsou. Tak ještě jednou chci vyjádřit svou podporu pro schválení tohoto návrhu ve znění postoupeném PS.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore, a s právem přednostního vystoupení je do obecné rozpravy přihlášena paní 1. místopředsedkyně Miluše Horská. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jen krátkou poznámku. Já opravdu považuji též za důležité přijmout novelu zákona o elektronických komunikacích. A mám k tomu takový postřeh. Věřím, že přechod na terestricky šířené, tedy zemské digitální televizní vysílání 2. generace DVB-T2 přinese novou kvalitu příjmu. Vývoj jde dopředu, ostatně jsem i o tomto přechodu na televizní digitální vysílání v tomto standardu vedla debatu přímo v sídle Mezinárodní vysílací unie, která tento přechod spoluiniciovala za účasti ČR samozřejmě. V zemích kolem nás se již na přechod na DVB-T2 pracuje a tyto informace máme tady asi dnes už všichni. My bychom též neměli otálet, což nám potvrdil včera na komisi pro sdělovací prostředky přítomný zástupce České televize. Přechod bude nutné vykomunikovat v kampani s občany, a proto ten tlak na čas. Takže opravdu je na čase jednat.

Podporuji také kroky směrem k mobilním operátorům jako snadnější přechod k novému operátorovi atd. Tím se uvolní trh, zákazníci nebudou svazováni dlouhodobými smlouvami apod. Co ale hrozí, pokud novela nebude přijata a čemu je třeba předejít? Pokud by byl ohrožen přechod na DVB-T2, bude to mít vliv na pokrytí zemským vysíláním a přinese to omezení počtu vysílaných televizních programů. Pro domácnosti, které budou takto vypnuty, pak nebude jiná cesta, než si zajistit placené televizní vysílání, což je jistě nežádoucí jev. Přeji si ale také, aby tato změna byla šetrná vůči domácnostem. Objeví se totiž náklady, které budou s tímto přechodem spojené. Nákup nových televizních přijímačů nebo set-top boxů. Je to jako při přechodu z analogového na digitální vysílání, které máme ještě v paměti. A tyto případné náklady bychom měli jistě vykompenzovat sociálním ústavům, domovům důchodců, případně školským zařízením atd. Velmi bych si dovolila požádat ministerstvo, aby toto ještě zohlednilo. A ráda bych v tom, a nabízím součinnost společně i s některými dalšími kolegy senátory, s nimiž jsem o tom hovořila, nabízíme součinnost.

Pokud vím, tak při přechodu na digitál se kompenzace těmto institucím vyplácely, takže prosím ještě jednou, nezapomeňme na to. A jinak vyslovuji plnou podporu tak, jak přišla z PS, tedy přijetí této novely. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní senátorko. A další do obecné rozpravy je přihlášena paní senátorka Eliška Wagnerová.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, já patřím k těm, kteří navrhovali dokonce zamítnutí toho návrhu zákona, resp. potom hlasovali pro pozměňovací návrhy v ÚPV. A to z následujících důvodů. Já jsem řekla, že buď ten návrh zákona byl podán příliš brzo a nebo že byl příliš pozdě spuštěn ten evropský proces. Protože pravdou prostě je, že ten notifikační proces podle mých informací zatím vůbec nebyl spuštěn, že probíhá prenotifikační proces, ale nikoli notifikační proces. A pravdou je, že ten zákon obsahuje instituty, které zavdávají velké podezření z toho, že budou nakonec označeny za nepovolenou veřejnou podporu. Pan ministr se tady už pokusil vyvrátit tu jednu věc, tzn. ty platby, že budou následovat až poté, kdy to bude odsouhlaseno v Evropě. Budiž. Ty kompenzace za převod pro provozovatele. Ale co nebude nikterak ovlivněno, to je těch 10 let pro stávající společnosti, jako jsou České radiokomunikace, a. s., Digital Broadcasting, s. r. o., a myslím, že je tam ještě jedna.

A proč ale vlastně tato rychlost, resp. z druhé strany pomalost? Tak prosím, a souvisí to s tou po mém soudu nedovolenou veřejnou podporou, a sice s těmi 10 lety. Tyto společnosti, jim vyprší přidělení kmitočtů v roce 2002 a 3. A ten zákon proto má naběhnout, jeho účinnost, v roce 2001, aby ony mohly říci: "Tady je nový zákon, nová legislativa, začíná dřív platit než toto, a tak se tam vejdeme." To je celá záležitost. Jinak já jsem získala dopis od Evropské komise, překlad dopisu, a ta Evropská komise posílá do ČR velmi, řekla bych, otázky na tělo. A vláda se rozhodně bude potit, až je bude zodpovídat. A nejsem si jistá, že je bude schopna všechny dobře zodpovědět.

Tady se ptají: "Berme na vědomí, že maximální minimální výše subvence dosud nejsou stanoveny."

Můžete však upřesnit podmínky pro udělení maximální výše subvence? Jaká je očekávaná maximální částka pro jednoho příjemce? To tedy bude asi obtížné vysvětlování.

Potom: Mohl byste prosím poskytnout doklady prokazující neschopnost soukromých společností, těch, které jsem už zmiňovala, financovat technologický upgrade ze svých vlastních zdrojů, které by dokazovaly selhání trhů? Je potřeba upozornit, že ten upgrade u těch společností, tedy těch kabelových a těch, prostě ty společnosti dělaly samy, bez dotací. Teď tedy tyto obrovské společnosti se sápou jak na dotace, tak především na těch 10 let. 10 let my jim poskytujeme zdarma, ačkoli by se to mohlo zpoplatnit.

A potom je tady docela zajímavá připomínka, a sice: Podle informací poskytnutých stěžovatelem, na jehož základě to bylo celé vyvolané, je 90 % sledovanosti soustředěno na méně než 10 televizních stanic. Tedy míněno zde v ČR. To je bezpochyby pravda. Kdo nemá kabel nebo nemá to placené to, tak je soustředěn na 10 %, na 10 stanic. A teď se tu říká: I po uvolnění pásma do 700 MHz by s využitím těchto frekvencí mohlo být na platformě DTT vysíláno přibližně 15 až 20 programů. Podle stěžovatele by to bylo nejvhodnější alternativou pro průměrného českého spotřebitele, který by byl motivován k přechodu na jiné platformy. Uveďte, prosím, připomínky.

Váš hlavní argument ohledně přiměřenosti strategie je, že DTT je jediná bezplatná platforma, která je k dispozici. Stěžovatel tvrdí, že komerční provozovatelé hodlají po přechodu na novou technologii zpoplatnit své programy v HD kvalitě. Můžete nám poskytnout doklady, např. korespondenci s provozovatelem komerčního vysílání, které prokazují, že budou po upgrade i nadále vysílat bezplatně, nebudou toto vysílání svým zákazníkům zpoplatňovat, jak to udělali u jiných platforem. To by bylo dost zajímavé tedy, ten důkaz dostat, protože já nepochybuji o tom, že ty soukromé televize, ty na to čekají, Nova i Prima, aby zpoplatnily toto vysílání. Pro zákazníka konečného, diváka, to bude velký problém, když si bude muset nové zařízení kupovat, příp. platit za sledování stanic, které dosud mu byly poskytovány zdarma, a přitom tedy znovu já opravdu nepochopím, že na jedné straně stát bude dávat, nevím, kolik to dělá, ale bude to asi hodně peněz, možná miliardy, tedy těch 10 let, když takhle hodí těm soukromým firmám, pro zákazníka neudělá nic, pro občana. Tak to se mi opravdu nelíbí. Já bych velmi prosila, abyste to vše brali v úvahu, když se budete rozmýšlet, jak budete hlasovat, skutečně zvažte, zda byste nepodpořili ty pozměňovací návrhy pana kolegy... (Předsedající: Větrovský.) Větrovského... A myslím, že i pan senátor Nytra...

Zatím tedy děkuji a prosím vás, abyste velmi velmi zvažovali.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Do obecné rozpravy se nyní hlásí pan senátor Jiří Burian. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Burian:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně. Dovolte mi několik poznámek, spíš v závěru potom otázek k tomuto senátnímu tisku č. 143, o elektronických komunikacích. Nejprve z mého senátorského pohledu.

Parlament se několik měsíců před volbami nachází, řekl bych, ve schizofrenní situaci. Vládní koalice se až hystericky snaží na poslední chvíli protlačit návrhy zákonů, které by mohly mít vliv na volební výsledky, stranou zůstává jak zdravý rozum, tak odpovědnost za to, co takto horkou jehlou šitá legislativa může přinést. Samozřejmě, existuje i druhé, mnohem pragmatičtější vysvětlení pro takový spěch, abych nebyl pokládán za naivku, a tím je potřeba na poslední chvíli splnit s končícím magnátem možná sliby lobbistům.

K tomu prvnímu vysvětlení patří například novela školského zákona a kariérní řád, který nakonec po vrácení Senátem neprošel ani v původní verzi znovu sněmovnou. Tady je mimochodem jeden z důvodů, proč má Senát zatím svoji nezastupitelnou úlohu v našem ústavním pořádku. Když už nic jiného, tak je to pojistka zdravého rozumu.

Tím druhým příkladem je projednávaný tisk č. 143. K potřebné novele činnosti Českého telekomunikačního úřadu a posílení ochrany spotřebitele, kterým bych svůj hlas, je však přilepeno něco zcela podivného, aspoň pro mě, co nelze ani přejít, ani, myslím si, napravit pozměňovacím návrhem. Nejsem proti pokroku v oblasti televizního vysílání, ale s novou technickou normou totiž souvisí vynucená výměna, tedy nové nákupy drtivé většiny televizorů a set-top boxů v domácnostech. Odhad je, že to rodinné rozpočty přijde na cca 5 mld. Kč. Zdůvodnění je, že Česká televize bude vysílat zahraniční programy i v původních jazykových verzích. Nikdo už neříká, že toto lze i za současné situace. Horší ale je, že se na novém systému DVB-T2 zatím neshodly samotné televize v České republice. Nejsilnější televize skupiny Nova odmítá přistoupit na DVB-T2 a poukazuje na snížení kvality signálu i jeho dostupnosti divákům. Vzhledem k typickému profilu české a moravské krajiny si totiž budou muset pro tento systém dostavět nové vykrývače.

A teď je celá řada otázek, které bych potom, pane ministře, uvedl nakonec v souhrnu. Kdo je bude financovat? Ministerstvo průmyslu? Česká televize? Z čeho, když už dnes reprízované pořady na programu České televize přesahují 50 procent? Programovou záchranou budou další reprízy zahraničních programů, tentokrát v původní verzi? Takže kdo to bude stavět? Nebudou to nakonec muset být obce? Jak je možné, že tak zásadní technické změny s dopady do rodinných a možná i obecních rozpočtů nejsou vydiskutovány mezi samotnými televizními organizacemi a výstup nebude jednotný? Stačí vzpomenout na digitální vysílání, co vše se na nejrůznějších úrovních muselo vyjasnit a vydiskutovat. Tady je to pouhý přílepek.

Není důvodem pro tento přílepek těch skrytých 11 miliard, o kterých se hovoří, které dostane firma České radiokomunikace? České radiokomunikace jsou mimochodem české jen podle názvu. A zase několik otázek. Kdo je tedy konečným a transparentním vlastníkem tohoto daru? Není to zakázaná veřejná podpora? Jak je to s notifikací celého procesu? Proč se tak spěchá? Kde jsou zásady ohledně jasných vlastnických vztahů, pokud s takovými soukromými firmami obchoduje stát? Ale to není ještě vše. Proč právě to nejhorší z možných technických řešení DVB-T2, když okolní země používají i jiná řešení. Kde je evropský unifikační pohled? Proč takový spěch, když konkrétně v tomto směru nemusíme žádné evropské nařízení plnit?

Dovolte mi na závěr této otázkové záplavy další a širší pohled. Napříč politickým spektrem se shodujeme na tom, že bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. V zásadě se také shodujeme na tom, že páteřní hospodářská infrastruktura by měla být pod kontrolou státu. Ale tou infrastrukturou vidíme optikou minulosti hlavně vodovody a energetiku.

Dnešní svět a fakticky totální přechod na elektronizaci státní správy však do popředí staví strukturu přenosu dat. A tady jsou klíčovým hráčem České radiokomunikace, provozovatel a vlastník strategické spojovací infrastruktury v ČR, o kterých nikdo neví, komu patří.

A kdo eventuálně může rozhodnout, co se ve vypjaté situaci vypne, nebo nevypne? Poslední moje otázka dnes zní: Není nejvyšší čas zanalyzovat situaci v oblasti technického zajištění přenosu dat, včetně televizního a rozhlasového vysílání? Není opravdu čas, tak jako například v Německu, ve Francii nebo ve Velké Británii, na seriózní debatu o národní satelitní platformě, která bude pod přímou kontrolou státu nebo státní či veřejnoprávní instituce?

Nejsem si jist, zda odpověď, když to shrnu, na pět základních okruhů otázek dostanu dnes, nebo možná až po volbách, přesto je připomenu.

Zaprvé, kdo bude financovat dostavbu nových vykrývačů? Zadruhé, kdo bude konečným a transparentním vlastníkem daru státu ve výši cca 11 mld. Kč? Zatřetí, jak je to s notifikací celého procesu? Začtvrté, proč technické řešení DVB-T2, když okolní země používají jiná řešení, a kde je evropský unifikační pohled? A poslední tedy otázka: Nebylo by vhodnější vést serióznější debatu o národní satelitní platformě, která bude pod přímou kontrolou státu?

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan senátor Jiří Oberfalzer, zastupuje svého předsedu Miloše Vystrčila. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Dovolte mi krátce reagovat na některé poznámky.

Tady se hovoří o daru pro radiokomunikace. Je třeba znát detaily. To financování není, jak mylně paní kolegyně Wagnerová zde uvedla, na upgrade, ale je to na úhradu nákladů spojených se souběžným vysíláním. A souběžné vysílání se zajišťuje pro občany, to jenom abychom si uvědomovali. Bude trvat 3,5 roku. Je to vysílání, které jim dovolí, aby sami zvážili, kdy se rozhodnou pro tu technologickou změnu ve své domácnosti. Samozřejmě, ten proces je složitý. Kdo si pamatuje přechod z analogu na digitalizaci, tak ví, že probíhal po regionech, že není možné zajistit jedním rázem na území celé republiky přechod z jedné na druhou platformu. Z toho důvodu to souběžné vysílání je nutnost. Ale je to nutnost vyvolaná touto změnou, a proto je třeba těm, kteří musí vysílat souběžně na dvou různých platformách, na dvou různých frekvencích, jim ty náklady kompenzovat.

Jeden z důvodů, proč není dobré otálet s touto novelou, je, že je nezbytné v zájmu občanů, aby probíhala kvalitní informační kampaň, aby se mohli na tu změnu připravit, také aby věděli, kolik na ni mají času, případně jaké to pro ně bude znamenat náklady.

Kdo si pamatuje ten proces přechodu z analogu na digitál, tak ví, že zaprvé, televize schopné přijímat již digitální vysílání, jak se blížil ten termín přechodu, tak zlevňovaly. To je průvodní jev, protože se zvyšuje odbyt. Kdo už má televizi starou, tak dá přednost obměně, je samozřejmě moudré činit to tak v závěru, protože ty ceny reflektují odbyt. Totéž platilo o set-top boxu. Set-top box byl asi za dva tisíce na začátku, ještě než se ten proces rozběhl. Ale potom když se rozeběhl a stal se předmětem masového odbytu, klesla ta cena na 200 – 300 korun. To jsou ty průvodní efekty. Předpokládám, že těch 11 miliard, já mám informace, že to je mylně vypočtená částka. Předpokládám, že to vysvětlí pan ministr. Ale chtěl jsem upozornit na to, co je tedy skutečně za těmi zvýšenými výdaji.

Padají zde otázky, proč se tak spěchá. Já si pamatuji na tu digitalizací, protože jsem se jí přímo zabýval, z titulu své tehdejší funkce. Musím říct, že ty tři roky nebo tři a půl roky je opravdu velice málo, nebo je to akorát. Ono když berete datum, že jsme uprostřed roku 2017, tak já bych chtěl upozornit právě z našeho pohledu, z pohledu legislativců, že je to fakticky vzato konec roku 2017. Podle mého soudu do ledna 2018 se prostě nic neodehraje. Budou volby, složitá povolební vyjednávání. Než se dostane sněmovna k rutinní práci, zcela jistě bude leden, to jsem si jist. My už vlastně tady máme skutečně úplně jiná data, než která se jeví na našich kalendářích. Na to chci upozornit.

Padl tady apel na zlepšení přenosu dat. Přece právě z důvodu posílení internetového přenosu dat se uvolňují ty frekvence, kolem 700 MHz, a musí se uvolnit pro poskytovatele datových přenosů. Tento proces je skutečně celoevropský, sleduje ten zájem, aby se zkvalitnil a rozšířil přenos dat, tzv. broadband, neboli vysokorychlostní internet se stává potřebou doby.

Ještě jedna možná poznámka, ale pan ministr to určitě upřesní, ty finance, ty náklady, o kterých zde hovoříme, půjdou z tzv. radiokomunikačního účtu, na který přicházejí peníze z pronájmu licencí, které stát pronajímá. To je jeho přírodní vlastnictví. Ty peníze se sbírají od operátorů, jak multiplexů, tak možná i dalších subjektů, nechci to tady mylně zamotat.

Zkrátka, ze všech těchto okolností mně vyplývá, že je jedině rozumné tento návrh přijmout.

A ještě jedna poznámečka, vím, že nejsme všichni zarytí kapitalisté, svým přesvědčením myslím, majetkem je nás tady málo, ale z hlediska zákona je přece úplně jedno, kdo nějakou firmu vlastní. Jestli to vlastní nějaké... Já se koukám na vás, paní kolegyně, protože jste tady blízko, ale já vím, že vy jste to nenapadala, takže nereaguji na vás, omlouvám se, že... S paní senátorkou Wagnerovou se mi to stává často.

To je přece úplně jedno. To je prostě firma, je to legální firma, která podléhá zákonům a poskytuje nějaké služby. Jestli to někdo vykládá tak, že bychom jí kompenzovat zvýšené náklady z důvodu, že ji nutíme k nějakému souběžnému vysílání, měli poskytovat jenom za předpokladu, že bude mít české vlastnictví, tak já myslím, že už jsme nějak, kolik to je, 28 let, jinde, než v takovémto druhu úvah. Takže děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Karel Kratochvíle.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo, nebudu tak dlouhý jako můj předřečník. Já jsem taky pro schválit tento zákon. My jsme měli včera hospodářský výbor, tam byli zástupci radiokomunikací. Ti jasně deklarovali, že do konce roku by mělo být pokryto DVB-T2 přes 90 % českého území. Jsme na to připraveni, vysílat v tomto rozlišení. Myslím si, že to stálo už hodně energie a hodně úsilí. Bylo by škoda, kdybychom v současné době tento zákon nějakým způsobem odsoudili k tomu, aby neprošel, neboť, víte, když ho pustíme s pozměňovacími návrhy do sněmovny, na jeho poslední schůzi, tak kde máme nějakou oporu, jistotu, že tam se to bude schvalovat, že se to bude vůbec projednávat, jestli se najde podpora tohoto návrhu.

A dneska, když to vezmeme kolem a kolem, tak bychom riskovali státní peníze, které byly utraceny za tuto přípravu, a bohužel by to neprošlo. Takže já bych apeloval na všechny rozumné senátory, aby podpořili návrh zákona schválit.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a do obecné rozpravy je nyní přihlášen pan senátor Václav Chaloupek.

Senátor Václav Chaloupek:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já mám trošičku zmatek ve všech těch MHz a v těch problémech. Nicméně co se mě dotýká, je, že budu mluvit s lidmi, kteří za mnou přijdou do kanceláře, nebo kteří mě budou potkávat, a budou říkat: „Copak jste to zase vymysleli za blbost? My si kvůli vám musíme kupovat set-top-boxy, teď nás to bude stát prachy.“

Tak já bych chtěl jenom upozornit, že to bylo rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 17. května 2017, o využívání kmitočtového pásma 470 – 790 MHz v unii. A to je rozhodnutí, které je účinné od července 2017, a je důvodem vynuceného ukončení televizního v pásmu 700 MHz do 30. 6. 2020. Pokud by to bylo – slyšeli jsme námitky, nebo návrhy, že je možné to prodloužit do roku 2022. Pokud mám informace, využívají to pouze státy, které nemají žádné sousedy, kteří by je mohli rušit. Například Itálie nebo Španělsko se k tomu chystají. U nás německá televize už v některých pohraničních oblastech může rušit naše televizní vysílání.

A teď mi dovolte, abych ještě řekl pár slov, pár slov, které podporují tu novelu schválenou Poslaneckou sněmovnou. Jednak už hodně toho za mě řekl pan senátor Oberfalzer, se kterým se naprosto ztotožňuji. Ale řízený přechod DVB-T2 je nákladově nejšetrnější k 60 % domácností. To jsou ty, které využívají pozemní vysílání. A to je jako jediné bezplatné. Je to v období 2017 – 2020, kdy mohou obměnit televizory, nebo si koupit set-top-boxy, které dneska jsou do pěti stovek nebo okolo pěti set korun. Pokud k tomu nedojde a budou si muset v některých částech nebo oblastech kupovat satelity, tak budou muset dát daleko víc. Nehledě na to, že budou muset ještě platit k tomu stálý měsíční poplatek, který začíná u 80 Kč.

Veškeré kompenzace související s uvolněním pásma 700 MHz a zajištění přechodu na DVB-T2, jsou schváleny ze strany Evropské komise. A nemůže podle toho tak dojít k nepovolené veřejné podpoře. Co by se stalo v případě nepřijetí novely? Bude ohrožen přechod na DVB-T2, což bude mít za následek ztrátu pokrytí zemským vysíláním a omezení počtu vysílaných televizních programů a domácnosti to budou muset řešit tak, jak jsem říkal, pomocí placeného televizního vysílání. Ty útoky proti té novele mají cíl administrativním způsobem změnit současné rozdělení televizního trhu a výrazně zvýšit výnosu provozovatelů placeného televizního vysílání. Spotřebitel bude platit za televizní příjem a současně by se nezlepšilo jeho postavení v oblasti služeb. Zároveň by se státu zkomplikovalo uvolnění pásma 700 MHz, a to už bylo, jak jsem říkal, schváleno.

Proto bych na vás chtěl apelovat, abychom přijali ten zákon tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Zatím poslední se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý den, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Já vám bohužel asi nemůžu slíbit, že budu krátký. Protože mám pocit, že tady dochází... Já nevím, jak to nazvat? K několikanásobnému, nebo několikastrannému vydírání. To první je na straně Německa, možná i Rakouska. Přestože v podstatě – aspoň tak tím tady bylo argumentováno, přestože v příhraničních oblastech musí dojít k dohodě, tak Německo se rozhodlo – a v podstatě zachovalo se úplně stejně jako v oblasti energetiky, kdy v případě, že v Německu svítí sluníčko a ještě k tomu fouká, tak to tu energii přetlačí do naší přenosové soustavy a máme s tím docela problém. Já rozumím technicky tomu, že nemůže v příhraničních oblastech probíhat souběžně v jednom pásmu vysokorychlostní internet a televize, protože by se to rušilo. Ale pokud mám informace, tak to mělo být po vzájemné dohodě. Ano, akceptuji to, že jsme tlačeni silnějším partnerem.

Pak je tady druhá oblast. V podstatě já se vůbec nechci zabývat vlastníkem, prostě je to soukromý subjekt a tečka. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že šiřitelé toho signálu jsou v monopolním postavení. Protože jsou to České radiokomunikace, jejich dceřiná společnost a pak ještě jedna soukromá společnost. A obávám se, že český stát, v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, nemá moc manévrovacího prostoru, když je tlačeno těmito šiřiteli signálu.

A třetí a v podstatě nejzávažnější je, že jsme vydíráni časem. Opět. Poslanecká sněmovna má před sebou naplánované pouze jedno zasedání, takže tu novelu musíme přijmout bez pozměňovacích návrhů. Opět. Opět to tady slyším. Je úplně jedno, co je v tom předpisu napsáno. Kdyby tam byl sebevětší nesmysl, my to prostě musíme přijmout, protože je to potřeba. Proč tady ten zákon máme až dneska? Nikdo nevěděl, že budeme pod tímto tlakem? Byl to záměr? Nebo to byla neschopnost předložit ten zákon dřív, když je tak důležitý a když postihne 60 % našich domácností, jak je nám tady tvrzeno.

České radiokomunikace samy tvrdí na internetu 17. července, že do konce roku bude 97 % území pokryto. Asi není třeba zpochybňovat. Takže on ten přechod v podstatě běží. Jsem poslední, kdo by chtěl zpochybňovat ten přechod jako takový. Dokonce i akceptuji to řešení, které vláda vybrala před rokem a něco při schválené strategii. Těch řešení bylo několik, vláda se rozhodla pro tohle řešení. Akceptuji to, protože je to asi technicky nejpokrokovější řešení. Jsou jiné, které umí taky zhustit ty kmitočty, ale budiž. Na druhou stranu, jak jsme taky bohužel svědky v poslední době, tahle novela obsahuje v podstatě dvě části. Když pominu tu nepodstatnou a nekonfliktní část o České televizi. A to je diginovela – to znamená přechod pozemního vysílání.

A pak je to ochrana spotřebitelů mobilních operátorů. Když jsem včera jednal jak se zástupcem Českých radiokomunikací, tak se zástupcem mobilních operátorů, oba se tvářili velice kysele, že došlo k tomuto spojení, protože někdo je zastáncem jedné části, druhý je zastáncem druhé části. Mimochodem, o mobilních operátorech jsme tady vůbec v diskusi nemluvili, a já o nich mluvit budu, protože je to velice podstatné.

Abych dokončil přechod. Jak jsem říkal, nikdo tu nezpochybňuje, dokonce ani návrh termínu. To není tak, že se začne vypínat až v roce 2022, to je nejzazší možný termín vypnutí. I samy radiokomunikace přiznávají, že dokonce i dneska v novele schválený termín v roce 2021 je v podstatě jenom chiméra a že přechod bude daleko rychlejší.

Včera na hospodářském výboru, když jsem si byl poslechnout projednávání, jsem slyšel dvě úžasné věty: Zákon je prováděcí normou strategie přechodu schválené vládou. No, předpokládáme, že se pan generální ředitel České televize přeřekl. Ale jestliže už to běží, tak proč vlastně tento zákon schvalujeme, když už máme v podstatě hotovo.

A pak – a dneska to tady zase zaznělo: Už bylo vydáno mnoho financí a úsilí, takže nemůžeme přijmout žádný pozměňovací návrh a musíme to schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. No, ale v tom případě se můžeme postavit klidně do role zde již několik měsíců nepřítomného senátora a můžeme to schvalovat z domu. Klidně, protože to bude mít asi stejnou váhu. Nemáme šanci přijmout cokoliv jiného.

Rozumím tomu, že se budou kompenzovat operátorům náklady na souběžné vysílání, protože souběžné vysílání něco stojí. Na druhou stranu jsem si právě se zástupcem Českých radiokomunikací vysvětloval, protože nejsem ani dneska odborník na tuto problematiku, co to znamená přechodová síť, co k tomu vlastně České radiokomunikace potřebují a jak to bude vypadat, až se vypne to stávající. Vysílače na Ještědu, na Žižkově atd. zůstanou, ty se bourat nebudou, a v podstatě se, až na výjimky, nebudou stavět ani nové. Dokonce i antény na nich většinou zůstanou, možná na Kleti atd. dojde k výměně antény, protože tato anténa, s prominutím, to pere na všechny strany, a mělo by to být směřováno pouze dovnitř. A musí se vyměnit technologie, která signál vysílá a šíří po celé republice. Ale to už je dneska de facto v podstatě hotovo a bude použito v rámci druhé etapy nového standardu, který byl vládou schválen a přijat, pouze se přeladí kmitočty tak, aby seděly v rámci celé republiky.

Rozumím tomu, že jestliže má někdo příděl do roku 2024, což je ten nejdelší, a Česká republika ho donutí vypnout vysílání o dva, o tři roky dříve, dostane za to kompenzaci. Ale touto kompenzací asi nemá být bezplatný příděl až do roku 2030. A to je přesně o tom, o čem tady mluvila paní senátorka Wagnerová o nedovolené podpoře, protože my jeden až tři roky zkrácení přídělu kompenzujeme bezplatným přídělem o devět až dejme tomu šest let, sedm, jestli dobře počítám.

Tomuto opravdu nerozumím.

První část, diginovela má, když to zjednoduším, jeden jediný účel – zmocnění pro vládu pro vypracování technického plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání. Podle nařízení Evropské unie musí být tento technický plán hotov do 30. června 2018. Když už jsme pod tak velkým tlakem, myslím si, že i tak se to dá zvládnout. A nepřeji si, aby tento zákon neprošel, ale bohužel v jiné podobě.

To je diginovela.

A nyní k operátorům. Možná menší problém – a jestli se dostaneme do podrobné rozpravy, budu předkládat svůj pozměňovací návrh, který máte na stole – jsou horní hranice sankcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu se rozhodlo v podstatě zdvojnásobit sankce uvedené v původním zákoně, přestože úřad, který tyto sankce využívá, to znamená Český telekomunikační úřad, ani z poloviny nevyužívá dnes stanovené horní hranice, přesto se tyto sankce navýšily. Dobře, v podstatě i v mém pozměňovacím návrhu to akceptuji. Ale zavádí se institut pěti, resp. deseti procent z čistého obratu firmy. Sami představitelé ČTÚ dnes přiznávají, že nemají přístup k těmto informacím, že čerpají z veřejných zdrojů, z různých rejstříků atd., že ministerstvo financí s nimi nekomunikuje, takže budou mít problém určit, jaká je vlastně horní hranice sankce.

Další věcí je, že když si to dopočítáme u některých velkých společností, jestli to náhodou není likvidační. Sám ČTÚ přiznává, že nemá zájem likvidovat konkurenci a snižovat hráče na trhu. Naopak, myslím si, že i dnes se tady mluvilo o tom, že se spoléhá na to, že sedmistovkové pásmo vysoutěží čtvrtý operátor; dnes jsem to tady možná neslyšel, ale obecně je to v povědomí. To je druhý důvod.

A třetí kaňka na tomto ustanovení je... Dostaneme se možná k čistému obratu O2, T-Mobile a Vodafone, ale jak to ČTÚ udělá u tzv. virtuálních operátorů, jejichž předmět činnosti je z jednoho procenta, z pěti procent vůbec není v zákoně stanoveno, jestli se to počítá z celého čistého obratu takové firmy, anebo jenom vyčleněného úseku poskytování mobilních služeb. Proto jeden můj pozměňovací návrh.

A pak ochrana spotřebitele. Velice chvályhodné zvlášť v tomto období, rozumím. Ale pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně došlo k jedné věci. Dneska většina z nás má smlouvu s mobilním operátorem na dobu určitou, na dva roky. To s sebou přináší to, že máme tarif snížený o stokorunu, o stopadesátikorunu měsíčně. A automaticky se tato smlouva nebo kontrakt prodlužuje, i když já jako spotřebitel nemusím udělat vůbec nic. Nově se zavádí, že já musím souhlasit s touto automatickou prolongací smlouvy na dobu určitou.

Pozměňovací návrh zavedl to, že mobilní operátor musí mne jako spotřebitele tři měsíce před uplynutím lhůty vyzvat, a já aktivně musím s prodloužením nebo s prolongací smlouvy souhlasit.

Účinnost tohoto zákona v tomto bodě zůstala bohužel na 15 dnech, takže to je nerealizovatelné.

Takže to je nerealizovatelné. A upozorňuji, že měsíčně řádově dvě stě tisícům lidí dochází k prolongaci, takže se bavíme asi o půl milionu až šesti stech tisících lidí, kteří když nesplní tuhle podmínku, tak se jim smlouva přetočí na dobu neurčitou. A není pravda to, co říkal pan náměstek ministra u nás na výboru, že ta smlouva na dobu neurčitou bude za stejných podmínek jako ta smlouva na dobu určitou. Ona prostě bude o sto, sto padesát korun dražší.

Tohle je podle včerejšího jednání jednoznačné vyjádření mobilních operátorů, a ne jednoho mobilního operátora. Ten pozměňovací návrh ústavně-právního výboru nechce nic jiného než to, aby se to sladilo, protože ta prodloužená nebo odsunutá účinnost u některých bodů je, ale tady u toho bodu se na to zapomnělo. A my místo, abychom těm spotřebitelům pomohli, tak v tomto konkrétním bodě jim uškodíme. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a nyní má slovo pan senátor Jaroslav Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené paní kolegyně, páni kolegové, vážený pane ministře, jenom ještě jednou ve stručnosti. Zdeněk Nytra tady velice odborně a velice sofistikovaně okomentoval celý ten zákon skutečně tak, jak i já to cítím. Chtěl bych říci závěrem pouze dvě drobnosti. Ten zákon má skutečně dvě části. My se tady v tuhle chvíli v tom pozměňovacím návrhu, který byl schválen ústavně-právním výborem, tak nijak neřešíme ty záležitosti ohledně mobilních operátorů. Tam tato část není nijak řešena. My řešíme pouze ten přechod toho televizního vysílání a chceme tam ta prospotřebitelská opatření.

A na závěr taková malá replika. Já si myslím, že spoustě z vás přišlo před dnešním plenárním zasedáním plno e-mailů, kdy jsme žádáni o to, abychom v pátek rozhodli o zákazu kožešinových farem. My se tady nepochybně budeme také bavit o tom, jaké kompenzace případně ty kožešinové farmy budou mět dostat. Budeme se tady bavit o řádech tisíců či statisíců korun. Ale, mezi námi, tady nám mohou unikat úplně jiné řády peněz. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, takže ji uzavírám. Pane ministře, pojďte se prosím vyjádřit k proběhlé rozpravě. Děkuji.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Rozprava byla poměrně rozsáhlá a v zásadě kopíruje tu diskusi, která již probíhala nejenom na výborech a v komisi Senátu, ale také v Poslanecké sněmovně a výborech Senátu. Ty argumenty se v zásadě opakují a vycházejí z obav některých subjektů na trhu, aniž bych chtěl kohokoli v tuto chvíli specifikovat.

Já bych tady chtěl zdůraznit jednu věc, kterou považuji za nesmírně důležitou. Chtěl bych říct, že přechod na nový standard digitálního televizního vysílání, tzv. DVB-T2, si nevymysleli ani operátoři, ani provozovatelé těch sítí, ale nevymyslela si jej ani vláda. Je to krok, který je vynucený z vnějšku. My jsme na ten krok museli nějakým způsobem reagovat. Bylo zde první rozhodnutí Mezinárodní telekomunikační unie v roce 2012, následně v roce 2015, na to reagovala Evropské unie, která přijala své rozhodnutí v květnu letošního roku. Co je cílem? To myslím je potřeba také zdůraznit. Ty frekvence v rámci pásma 700 MHz se uvolňují pro novou generaci mobilního internetu. Cílem jak Mezinárodní telekomunikační unie, tak Evropské unie je posilování digitálních služeb. A k tomu je potřeba, abychom měli kvalitnější rychlý mobilní internet. To je ten důvod, proč se to dělá.

Takže není to tak, že by si provozovatelé současných vysílačů a sítí DVB-T vymysleli, že chtějí nějakou kompenzaci, že je nutné přejít na nový standard digitálního televizního vysílání. Není to tak. Ten důvod je prozaický – aby se uvolnilo pásmo 700 MHz pro posílení rychlého mobilního internetu. Ano, uvolníme pásmo pro mobilní internet, ale pak je nutné se vypořádat s digitálním zemským vysíláním. Dnes – to už zde bylo několikrát zmíněno – využívá tuto platformu – a podotýkám bezplatně – volně šiřitelnou platformu podle odhadů cca 60 % domácností. V reálu to může být i mnohem více, protože v řadě domácností se nevyužívá pouze jedna televize. Těch televizí může být několik. V některých domácnostech můžou využívat satelit a druhou televizi například na chatě. Můžou využívat v rámci volně dostupného digitálního zemského vysílání, takže těch variant je více. A je pravděpodobné, že dopad a využívání zemského digitálního vysílání je mnohem širší než těch 60 %.

Pokud bychom neudělali nic, tak tyto domácnosti by přišly o doposud jedinou bezplatnou televizní platformu. Myslím si, že to je ten základní moment, ten základní fakt, kterému bychom se měli věnovat. Pokud bychom toto dopustili, tak samozřejmě občanům nezbude nic jiného než, pokud chtějí sledovat televizi, tak se budou muset obrátit na poskytovatele satelitní televize, nebo kabelové televize, a ty všechny jsou samozřejmě zpoplatněné nějakým způsobem. Ať už jde o tzv. servisní poplatek, který dneska činí cca 80 Kč, nebo pak je to širší nabídka dalších programů, která je v řádu stokorun. Ale může přesahovat 5000 Kč. Takže rozhodně si myslím, že by to znamenalo zhoršení pozice pro občany z hlediska té volby, jestli chtějí volně šiřitelné zemské televizní vysílání, nebo placené kanály.

Abychom této situaci zabránili, je potřeba před uvolněním toho pásma 700 MHz pro rychlý internet provést řízený přechod pro nový formát DVB-T2. Chtěl bych říct, že ten formát DVB-T2, kódování HETZ, si také nevymyslela česká vláda. Je to doporučení. A pokud jste četli to rozhodnutí EU, tak přímo tyto technologie jsou v tom evropském rozhodnutí zmíněny. Tím reaguji i na jednu z otázek, kterou mi položil pan poslanec Burian. Takže ano, je to unifikované doporučení EU využívat např. tyto technologie.

Ten postup, tak, jak je vám zde předkládán v rámci zákona o elektronických komunikacích, tak vychází z tzv. Strategie rozvoje zemského televizního vysílání, kterou přijala v loňském roce vláda. V podstatě je to zhmotnění toho postupu, který byl přijat vládou ve strategii rozvoje zemského digitálního vysílání do té zákonné úpravy. Ten kompromis, který byl učiněn mezi provozovateli sítí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českým telekomunikačním úřadem a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání se rodil velmi dlouho. Protože skutečně je to tak, že my díky tomu, že musíme uvolnit frekvence pro rychlý mobilní internet, ti, kteří mají dnes příděly, tak je budou muset předčasně opustit. Takže to, že dostanou přidělen – já se za to omlouvám, ale není to nový příděl, je to změna přídělu – to je přesná terminologie dle zákona o elektronických komunikacích, který s touto situací, pokud dojde ke změně evropské legislativy, počítá, tak tito provozovatelé mají nárok na bezplatnou změnu těch frekvencí.

Dovolil bych si upozornil taky na další fakt, který je velmi důležitý. Když se přecházelo z analogového na první současné digitální televizní vysílání, tyto frekvence byly rovněž přiděleny bezplatně. A byly přiděleny bezplatně proto, protože zde existoval bezplatný zájem na tom, aby občané měli k dispozici volně šiřitelné televizní programy.

Takže postupujeme v naprosto stejném principu, jako se postupovalo v první vlně digitalizace. Pokud jde o další o další fakta, která byla zmíněna, Ministerstvo průmyslu a obchodu, resp. vláda ve spolupráci, a to vyplývá z té široké dohody, která byla vytvořena, přichází se sociálně citlivou dobu přechodu, už to zde zmínil pan senátor Oberfalzer, bude probíhat souběžné vysílání. DVB-T, DVB-T2 po dobu cca 3,5 roku. To dává dostatečný časový prostor pro domácnosti, aby se rozmyslely, jestli si v tom období budou chtít koupit novou televizi a nebo zvolí levnější cestu, že si pořídí pouze set-top box za pár stokorun. Pořízení set-top boxu není žádná závratná suma a myslím si, že ta doba 3,5 roku je dostatečná na to, aby i méně příjmově disponované domácnosti byly schopny v tomto období tuto částku ušetřit a set-top box si pořídit. Ano, pamatujeme, a zmínila to zde paní místopředsedkyně Horská, na sociální zdravotní ústavy, domovy důchodců, počítáme s kompenzací pro tyto typy zařízení stejně, jako se postupovalo v rámci 1. vlny digitalizace.

Pokud jde o otázku tzv. veřejné podpory provozovatelů sítí, já už jsem to zde zmínil v tom úvodním vystoupení. ČR je jednou z prvních zemí, která zahájila již v loňském roce tzv. prenotifikační řízení, takže podotýkám, jsme jednou z prvních 28 zemí, které tento proces realizují. Pokud jde o prenotifikační říízení, to běží již od loňského roku. Ten postup, který ČR zvolila, tak byl s Evropskou komisí konzultován. A teď pokračujeme podle plánu. Reagujeme na dotazy Evropské komise, odesíláme odpovědi a ten notifikační proces prostě ještě bude chvíli běžet.

Bylo zde zmíněno, že v některých jiných zemích Evropská komise označila postup, byl prohlášen za nedovolenou veřejnou podporu. Byly tady zmiňovány příklady, tuším, že to zde zaznělo, Španělsko, Itálie nebo některé jiné země. Já bych chtěl upřesnit, že uvedené příklady se týkaly kompenzace přijímacích zařízení pro diváky. Takže z těchto příkladů je zřejmé, že jejich notifikace a praktická implementace by byly velmi komplikované, hodně nákladné a možná, pokud by to tak Evropská komise shledala, by mohly být i nepovolené. Podstatné je, že všechny tyto příklady se týkaly úplně jiného procesu. Týkaly se procesu přechodu z analogového na digitální vysílání, tzn. nevycházelo se při posuzování těchto případů z toho, že zde existuje evropsky závazné rozhodnutí, které přímo popisuje, jakým způsobem by ten přechod měl postupovat. Takže toho my se držíme a tímto způsobem chceme postupovat.

Bezplatné příděly, k tomu jsem se již vyjádřil. Kompenzace lidem, to jsem také zmínil. Pokud jde o ten čas, paní senátorka Wagnerová zde hovořila o tom, jestli postupujeme rychle nebo pomalu. Postupujeme tak, jak můžeme. Vycházíme z vládou přijaté strategie rozvoje zemského digitálního vysílání. Ta byla přijata v létě loňského roku. V návaznosti na to probíhaly legislativní práce. Bohužel vláda má pouze 4letý manévrovací prostor, musíme reagovat také na finální verzi toho evropského rozhodnutí, takže postupujeme tak rychle, jak nejlépe v této věci můžeme.

Pokud jde o případné kompenzace, že ani provozovatelům satelitních platforem nejsou poskytovány při upgradu systému nějaké kompenzace, ano, protože nedochází k žádným vynuceným krokům. Poskytovatelé současného zemského digitálního vysílání postupují, jim budou sebrány frekvence. A stát chce a Evropská komise to chce, aby zde byly účinnější technologie pro řešení zemského digitálního vysílání. Takže je to zájem EU, ale i státu, aby byly provozovány. Proto tady běží souběžné vysílání a proto se bude posuzovat kompenzace za nutnost tohoto souběžného vysílání tak, aby lidé měli dostatečný prostor pro to, připravit se na tuto změnu a vybavit se potřebnými technologiemi, tedy televizemi nebo set-top boxy.

Pokud zde zazněla otázka „pro občany neděláme nic“, tak právě ta lhůta 3,5 roku, to je ten favour pro občany, že budou mít možnost, dostatečně dlouhý časový úsek na to, se připravit a vybavit potřebnými technologiemi, ať už jde o set-top box nebo televizi.

Ještě zde zazněl argument, tuším, od pana poslance Buriana...

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Jenom že jsme v Senátu, pane ministře, takže senátora, ale to je v pořádku.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Já se vám strašně omlouvám, od pana senátora Buriana, samozřejmě. Pokud jde ještě o to, proč jsme zvolili technologii DVB-T2. Kromě toho, že ji doporučuje i EU ve svém rozhodnutí, tak není pravdou, že by ji nepoužívaly okolní země. Používá ji Německo, používá ji Rakousko, takže pokud jsem správně informován, obě tyto země, se kterými máme nejdelší hranici a kterých se vzájemná koordinace týká, tak používají stejnou technologii.

Posledním bodem, ke kterému bych se chtěl vyjádřit, který se týká té druhé části, to se týká nového způsobu stanovení výše sankcí, které bude moci udělit Český telekomunikační úřad, a zmíněná obava z likvidace podnikatelů v oblasti elektronických komunikací. Chtěl bych říci, že současná úroveň sankcí není úplně optimální, přestože Český telekomunikační úřad dosud nevyužil úplně tu maximální hranici sankcí, které jsou dnes uvedeny v zákoně. Chtěl bych říci, že výše sankce, která bude odvozena od procenta čistého obratu pachatele přestupku zohledňuje tímto ekonomickou sílu pachatele, tzn. je potřeba volit takovou sankci, aby byla skutečně odrazující. Já zvolím takový příměr. Pokud si poskytovatelé mobilní telefonie vydělají v průběhu jednoho kalendářního dne několik milionů korun, tak jakýpak má dopad výše sankce ve výši 1, 5, 10 milionů? Jaký má dopad? Má nějaký odrazující účinek, aby původce, pachatel přestupku se tohoto jednání vystříhal? No nemá, samozřejmě že nemá.

Chtěl bych říci, že samozřejmostí je, že Český telekomunikační úřad musí dodržovat zásady správního trestání. Aby v případném přezkumu u soudu uspěl. Jednou ze zásad správního trestání je, že sankce má být přiměřená. Tedy nesmí být likvidační, ale měla by podnikatele odradit od jednání, které porušuje zákonem stanovené povinnosti. Navrhovaný způsob určení sankcí není ničím novým. Procenta z čistého obratu má k dispozici v ČR například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad. V oblasti regulátorů v telekomunikacích jej využívá například slovenský regulátor nebo regulátor ve Francii, takže to není věc, která by byla ojedinělá, která by byla nějakou českou cestou, českým nápadem. Ty věci v rámci EU jsou a my jsme se rozhodli, že půjdeme touto cestou.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi ještě shrnout případné dopady, pokud bychom dnes navrhovaný zákon neschválili, vrátili jej do PS. Už to zde bylo zmíněno, nacházíme se pár měsíců před koncem funkčního období současné PS, zbývá již jen jedna schůze PS, která bude trvat pravděpodobně týden. Je tam ohromné množství bodů a v případě, že by se tento zákon vrátil zpátky do PS, hrozí, že na něj buď nepřijde řada nebo že bude projednáván v tak zjitřené atmosféře, že nebude přijat vůbec a spadne pod stůl.

Ta rizika jsou dvojí. Buď neposílíme ochranu spotřebitele, postavení zákazníků v oblasti mobilních komunikací a zároveň velmi silně ohrozíme platformu zemského digitálního vysílání. Já myslím, že si nepřejeme ani jeden z těchto kroků. A proto bych chtěl na vás apelovat a požádat vás, poprosit vás o to, abyste dnes umožnili schválení tohoto návrhu zákona ve znění přijatém PS. Je ku prospěchu občanů ČR. A bylo by to vyjádření velmi zodpovědného přístupu k projednávané problematice. Děkuji vám moc.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, za vaše vyjádření. A ptám se, zda si přejí vystoupit zpravodajové? Pana senátora Jaroslava Větrovského nevidím. Ano, přejete si? Ne. Takže pan senátor Zdeněk Nytra ne. A pan senátor také ne. Dobře. Nyní je to na garančním zpravodaji. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo. Já bych jenom shrnul rozpravu. V rozpravě se vyjádřilo devět senátorů a jedna senátorka, dohromady tedy devět. Z toho jeden dvakrát. Pro se vyslovilo pět diskutujících. Dále jsme tady zaznamenali návrhy jednotlivých výborů, kdy tři výbory se vyjádřily schválit a jeden dal pozměňovací návrh. Já bych navrhoval teď hlasovat o "schválit".

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, tak se stane po znělce. Já vás svolám. Dámy a pánové, já si vás dovolím odhlásit. Vyjměte své hlasovací karty a vraťte je na své místo. Ještě naskakuje displej, já to sleduji, nebojte se, pane senátore. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem zákona, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Nejde hlasovat? Dobře. Pan senátor Kos nemůže hlasovat? Takže pardon. Pořád vám to nefunguje? Tak já poprosím, jestli by nám někdo z organizačního pomohl, abychom mohli všichni hlasovat. A budeme muset zopakovat hlasování. Technická závada. Už je to v pořádku? My musíme zopakovat hlasování, takže vše zůstává tak, jak bylo. Kdo souhlasíte s tímto návrhem zákona, ruku nahoru a tlačítko ANO, děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru, děkuji. Schváleno, návrh byl přijat, kvorum 34, pro 50, proti nikdo. Takže děkuji zpravodajům, děkuji panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

Tisk č. 154

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 154. Prosím nyní ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, budeme pokračovat, váš blok je dnes dlouhý.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Vážená paní místopředsedkyně, dovolte mi ještě, než uvedu následující bod, tak bych chtěl velmi poděkovat senátorkám a senátorům za tak silnou podporu návrhu novely zákona o elektronických komunikacích. Velmi si toho vážím a děkuji vám za tuto podporu.

Pokud jde o aktuálně projednávaný návrh novely zákona o posuzování shody, dovolte mi, abych, vážené paní senátorky, páni senátoři, uvedl toto. Dnem 21. dubna příštího roku vstoupí v účinnost tři nová nařízení Evropského parlamentu a rady v oblasti lanových drah, osobních ochranných prostředků a spotřebičů plynných paliv. Vládní návrh zákona je předkládán z důvodu zajištění řádné adaptace výše zmíněných právních předpisů EU. Značná část ustanovení v těchto nařízeních EP a rady je aplikovatelná přímo. V našem právním řádu je nutné ještě vlastními postupky zajistit dozor nad trhem a určit jazyk, v němž mají být poskytovány návody, bezpečnostní informace pro uživatele výrobků a prohlášení o shodě. Novelou zákona o posuzování shody dochází i k technickému zpřesnění některých současných ustanovení zákona. Vážené paní senátorky, páni senátoři, dovoluji si vás požádat, abyste svými hlasy podpořili schválení této novely ve znění postoupeném PS PČR. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, opět zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 154/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Holeček, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Poslanec Jiří Holeček:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jak zde řekl pan ministr, tento zákon je návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 90 o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh. Tímto zákonem se zabýval hospodářský výbor našeho Senátu, určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru, pana senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu ČR. Já si myslím, že pan ministr tady jasně řekl, čeho se ten zákon týká. Já bych jen krátce řekl, že já osobně považuji to, že ten zákon má jakési dvě části, tou jednou částí to je skutečně změna, ke které by mělo dojít právě v posuzování shody stanovených výrobků. Ten druhý bod je rozhodnutí hospodářského výboru sněmovny založit právě přes ústav jakousi agenturu, která by toto sledovala. Takže jenom na závěr chci říci, že PS schválila tento zákon, nikdo z kolegyň a kolegů poslanců nebyl proti. Takže je tady doporučení tento návrh schválit.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte další případnou rozpravu. A ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí jako první pan senátor Jiří Vosecký. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dámy a pánové, už zpravodaj tady řekl, že první část tohoto zákona je bezpředmětná, bezchybná, pouze v druhé části, kde při druhém čtení v Poslanecké sněmovně tam bylo to doplněno, z toho, co jsem si přečetl, mi vyplývá, že stát předá kontrolu nad tvorbou norem, technických norem, a tyto technické normy, od výroby špendlíku, přes rohlík, po letadlo, bude mít na starosti agentura. Tato agentura, je otázka, jak bude udělaná, ale s těmito agenturami už máme v minulosti nějaké zkušenosti. Přes tu agenturu pak půjdou peníze. Já jsem přesvědčen, že bez řádného projednání s odbornou veřejností, to znamená s lidmi, kteří normy mohou tvořit, tvoří a podobně, udělat jenom něco, že se to dá na základě doporučení hospodářského výboru, je špatné. Proto jsem si dovolil připravit pozměňovací návrh, který máte na stole. Podám, načtu pozměňovací návrh. Jsem přesvědčen, že první část je správná, ale ve druhé části, ano, může se tato agentura vytvořit, když k tomu všichni, kteří mají co říct, zaujmou společné stanovisko a bude to řádně, standardně projednáno. Ale toto prostě je poměrně rychlé. Když se podíváte na platnost zákona, zákon má platit někdy na začátku září nebo podobně. Ta rychlost a systém, který je, mě nabádá k velké opatrnosti. Takže jsem si dovolil připravit návrh, kde bychom toto ustanovení z tohoto zákona pozměňovacím návrhem zrušili.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nikdo už se do obecné rozpravy... Ano, pane ministře, samozřejmě, můžete kdykoli reagovat. Můžete, ano.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem byl informován o tom, že zde bude navržen tento pozměňovací návrh. Já bych se k tomu rád vyjádřil. Vyčlenění technické normalizace do formy příspěvkové organizace je jednoznačně v souladu s uspořádáním obdobných normalizačních organizací jak v EU, tak i v dalších zemích. ČR byla dokonce často kritizována za to, že to současné uspořádání plně nevyhovuje obecné praxi, která je v této oblasti využívána. Zřízení agentury pro tvorbu norem je nezbytně nutné pro zajištění odpovídající úrovně odborného zpracování technických norem a také pro zajištění institucionálního zabezpečení tvorby norem ve vazbě, jak už jsem zmínil, na obvyklou praxi v EU a mezinárodních organizacích.

Jestli si dobře vzpomínáte, ještě před nějakými 10 lety v ČR existovala příspěvková organizace Český normalizační institut, která byla odpovědná právě za technické normy, bohužel, potom v rámci reorganizace byla tato organizace zrušena. Její agenda byla včleněna do ÚNMZ, které ji zajišťuje dnes. Takže stát se nezbavuje kontroly nad přípravou a vydáváním technických norem, pouze mění organizační uspořádání. Ti lidé, kteří dnes tuto agendu zajišťují na ÚNMZ, tak ji budou zajišťovat v rámci podřízené státní příspěvkové organizace, která bude fungovat pod ÚNMZ.

Chtěl bych říct také, že zřízení této agentury jednoznačně podporuje podnikatelská sféra. Máme zde jednoznačnou podporu jak Svazu průmyslu a dopravy, tak i dalších podnikatelských organizací. V zásadě jsme tlačeni těmito svazy k tomu, abychom v této oblasti postupovali co nejdříve.

Paralelně s tím běží proces koncepce technické normalizace. A opět je dělán v součinnosti s podnikatelskými reprezentacemi tak, aby tato koncepce co možná nejvíce odpovídala potřebám pro přípravu a vydávání technických norem, protože kdo dnes s těmi normami pracuje, jsou to zejména firmy. A taky ty normy ve většině případů vznikají ve firemní sféře. Musíme to tedy dělat v souladu s firemní sférou a odbornou veřejností.

Děkuji vám za pozornost, prosím o neschválení tohoto pozměňovacího návrhu, pokud by se o tom hlasovalo. Děkuji moc.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, děkuji vám, pane ministře. Obecná rozprava je stále otevřena, takže pan senátor Jiří Vosecký může reagovat. Hlásí se do obecné rozpravy, prosím.

Senátor Jiří Vosecký:  Já s vámi souhlasím, pane ministře, pouze to má jeden problém, proč to nebylo součástí celého balíku, který prošel, to je zaprvé, na to jste mi neodpověděl. A mě na tom zaráží ta rychlost, že to nebylo projednáno odbornými pracovníky, prostě není konsensus všech, kterých se to dotýká. To se dotýká od nějakých špendlíkářů, pekařů, výrobců letadel, zdravotnického materiálu a dalších věcí. Tohle je strašně rychlé. Já mám obavu z této rychlosti. Jestliže to dávám do nějaké soukromé agentury, já jsem to tady nechtěl říkat, z minulosti máme se spoustou agentur docela nepříjemné zkušenosti, v podstatě mně připadá, že se tady může vytvořit, já bych u toho nechtěl být podepsán, nějaké korupční prostředí do budoucna. Proto říkám, vyjměme to, zahajme diskusi, pak to schvalme řádně. Tato rychlost mě zaráží. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Pan ministr chce reagovat, prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Já se velmi omlouvám, ještě budu reagovat, protože je zde zjevné nepochopení. Nejedná se o žádnou soukromou agenturu. Je to státní příspěvková organizace, která se bude jmenovat Agentura pro českou normalizaci. Takže stát se nezbavuje kontroly nad vydáváním technických norem. Je to pouze změna organizačního uspořádání v rámci jednoho resortu. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, tedy ji uzavírám. Pane ministře, vy jste teď asi vyčerpal možnost se vyjádřit, takže nebude chtít. Poprosím tedy garančního zpravodaje.

Poslanec Jiří Holeček:  Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vyslechli jsme si tady diskusi, ve které vystoupil jeden můj kolega dvakrát, vyjádřil se k tomu pan ministr. Takže já na závěr doporučuji schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, to jest doporučení, které říká také hospodářský výbor. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  .A tak budeme hlasovat. Přistoupíme tedy k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 30.

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Návrh byl přijat. Při kvóru 31, pro 43, proti byl 1. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu navrhovateli i zpravodaji.

Kolegyně, kolegové, vyhlašuji polední přestávku, bude hodinová. Sejdeme se tedy ve 13:50 hodin. Do 13.50 hodin vyhlašuji polední pauzu, dobrou chuť.

(Jednání přerušeno v 12.49 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.53 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. I ode mě přání hezkého dne. A budeme pokračovat v jednání. Nyní budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 155

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 155. Já nyní prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, aby nás seznámil s návrhem zákona. A zároveň prosím o klid, ukončete rozpravu, diskusi a věnujme se jednání. Pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, hezké odpoledne, dovolte mi uvést návrh zákona, jehož cílem je legislativně ukotvit nové kontrolní nástroje pro inspektory České obchodní inspekce, které umožní adekvátně reagovat na takové obchodní praktiky, které bohužel nemohou být v současnosti dostatečně účinně potlačovány, a to právě kvůli absenci vhodných kontrolních nástrojů.

Vládní návrh zákona se snaží o zajištění nezbytné míry ochrany spotřebitelů, což je, jak se domnívám, nepochybně širším společenským zájmem. Mezi nové kontrolní nástroje patří zejména zakotvení pravomoci inspektorů požadovat od subjektů, které jsou zapojeny v doménovém řetězci, informace o identitě provozovatelů eshopů, kteří cíleně porušují legislativu na ochranu spotřebitelů a taky zcela záměrně neuvádějí na svých stránkách povinné kontaktní údaje.

Návrh zákona dále opravňuje inspektory České obchodní inspekce v rámci kontroly ke sjednání přístupu do uzavřených prostor prodávajícího, v nichž se prokazatelně nacházejí především nebezpečné výrobky nebo padělky. Pro vaši informaci, obdobnou pravomocí již disponují například inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Další novinku představuje ustanovení, které zajišťuje ochranu osobních údajů inspektorů České obchodní inspekce, na jejichž bezpečnost stávající právní předpisy příliš nemyslí. Naším cílem je ochránit inspektory, kteří provádí určité typy kontrolních nákupů, především v situacích, kdy jsou ze strany prodávajícího od nich vyžadovány jejich osobní údaje, osobní doklady, obdobně jako je tomu při nákupech běžných spotřebitelů.

Návrh zákona dále upravuje podrobná pravidla, která se týkají klasického kontrolního nákupu, jimiž se vyjasňují vzájemná práva a povinnosti České obchodní inspekce a kontrolované osoby, jejichž absence způsobovala v praxi řadu problémů.

Jsme přesvědčeni, že bez všech těchto nástrojů by Česká obchodní inspekce nebyla schopna dostatečně účinně plnit své úkoly, tedy adekvátně chránit české spotřebitele a eliminovat nežádoucí obchodní praktiky na trhu postihováním nepoctivých prodejců. Návrh zákona obsahuje také důležité změny v návaznosti na nově přijatou legislativu, zejména jde o vazbu na zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Návrh zákona také sjednocuje použitou terminologii, odstraňuje některé duplicity a zjednodušuje stávající text.

Poslanecká sněmovna návrh schválila se dvěma pozměňovacími návrhy. První se týkal zakotvení výjimky pro Českou obchodní inspekci, ze zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve vztahu k ukládání sankcí příkazem na místě. Druhým dochází k prodloužení termínu pro nabytí účinnosti tohoto zákona.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost, kterou jste uvedenému návrhu zákona věnovali. Dovoluji si vás požádat tímto o podporu předloženému návrhu zákona, který nepochybně přispěje k zefektivnění činnosti a dozoru České obchodní inspekce. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane ministře. Máte místo vyhrazeno u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 155/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, jehož nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. VHZD se tímto návrhem zákona zabýval na své 12. schůzi 18. července 2017. Po úvodním slově zástupce předkladatele Petra Kameníka, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, kdy byly vzneseny některé dotazy, protože je pravda, že tento návrh zákona dosti dotazů vznáší, na všechny těžko najít odpověď. Ale tyto dotazy v této rozpravě byly zodpovězeny. A proto si dovoluji přečíst výborové doporučení.

Senátu Parlamentu ČR se doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru Senátu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh není podán, a proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor František Bublan.

Senátor František Bublan:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já s podstatou tohoto zákona žádný problém nemám, jenom považuji za možná důležité trošku se zmínit zvláště o tom § 5, který zmiňuje krycí prostředek a krycí doklad. Ve sněmovně to bylo předmětem docela silné debaty a je to něco nového, co vlastně užívají pouze příslušníci bezpečnostních složek. A teď se to bude vztahovat i na inspektory České obchodní inspekce.

Chtěl bych jenom upozornit na to, že užívání krycích dokladů není jednoduchá záležitost. Ať už z hlediska právního, tak z hlediska praktického. Někdy je to i docela obtížné pro držitele těchto průkazů, protože si možná umíme představit situaci, že inspektor bude pod tou krycí identitou provádět nějaký úkon. A teď nějaký náhodný kolemjdoucí bude jeho soused nebo nějaký známý a osloví ho jeho pravým jménem. Potom pro toho inspektora je to docela těžká situace, jak z toho vybruslí. Takže jednoduché to není.

Samozřejmě ty krycí prostředky, nebo krycí doklady budou různé úrovně. Asi nejčastěji bude používán ten služební průkaz České obchodní inspekce na takové ty běžné kontroly. A tam je to celkem namístě. Horší to bude při uzavírání smluv. Teď mám na mysli operace, kdy se bude možná bojovat proti šmejdům a musí se do toho vstoupit, ta smlouva se s nimi musí uzavřít. A tady, když se použije třeba krycí občanský průkaz, tak už to jednoduché není. A ten občanský průkaz nemůže být někde vytištěný na tiskárně, musí být v evidenci, musí mít všechny náležitosti, musí tam být možná i nějaká historie té krycí identity. Takže tam už to bude trošku složitější. A ta agenda, nebo ta správa těch krycích dokladů také nebude jednoduchá. Já tu zkušenost mám z dřívějších služeb, že to vždycky vyžaduje nějaké oddělení, které se tím bude zabývat a povede evidenci. Bude vstupovat do všech možných informačních systémů a tyhle krycí doklady v podstatě vytvářet.

Potom to bude ještě spojené také s tím, že tyto identity by měly být takzvaně blokovány v těch informačních systémech. To znamená, kdyby se tam někdo dotazoval na tu identitu, tak aby okamžitě šla zpětná informace ke správci těch krycích dokladů, aby o tom věděl, že tam byl vznesen nějaký dotaz, z jakého důvodu apod. Takže to také nebude jednoduchá záležitost. Umím si představit i doklady na jedno použití. Bude nějaká velká operace a už potom nebude možné ty doklady znovu užívat, takže se musí zničit a zase vytvořit nové.

Já bych jenom na závěr chtěl, já už jsem o tom s panem ministrem mluvil, ale chtěl bych doporučit, aby skutečně vytváření těch krycích identit bylo co nejmenší, aby se využívalo co nejméně. Ostatně v tom § 5a je to uvedeno, že „nelze-li dosáhnout cíle jakým způsobem“. To znamená, aby ten průkaz neměl každý inspektor, ale skutečně jenom někteří vybraní. A aby také nedocházelo k nějakému zneužití. A současně – a tomu věřím, že tomu tak bude, aby byl vytvořen nějaký detailnější předpis, jak tyto doklady užívat. A také, jak dodržovat zásady, které jsou zde velmi potřebné. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr už chce reagovat v rámci rozpravy, tak prosím, můžete, pane ministře, máte slovo.k

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, pane předsedo, já bych krátce reagoval na vystoupení pana senátora Bublana, se kterým – a to potvrzuji – jsme tu debatu již na toto téma vedli. Já bych chtěl ujistit všechny přítomné senátorky a senátory, že se skutečně bude jednat o naprosto výjimečný institut, který bude používán skutečně jenom ve výjimečných případech, kdy nejde toho cíle kontroly dosáhnout jiným způsobem.

Skutečně z hlediska počtu inspektorů se bude jednat řádově o několik – z celkového počtu několika set inspektorů – se skutečně bude jednat o několik osob, které budou speciálně vyškoleny. Celý ten režim využívání krycích dokladů je plně konzultován s Ministerstvem vnitra. Společně s Ministerstvem vnitra se připravuje příslušný vnitřní předpis České obchodní inspekce, který bude přesně upravovat ta pravidla, jakým způsobem mohou být tyto doklady využívány. Rozhodně to nebude tak, že inspektor dostane krycí doklad a bude s ním moci libovolně nakládat řadu dní nebo týdnů. Ty doklady budou vydány pouze na danou konkrétní kontrolní akci. Podléhá to několikanásobnému schválení. Samozřejmě bude zajištěna příslušná evidence, to znamená, že bude přesně jasné, jaký doklad byl kterému inspektorovi vydán, na jakou kontrolní akci. A samozřejmě ihned po skončení té dané kontrolní akce bude muset být doklad vrácen.

Bude zřízen speciální útvar bezpečnostního ředitele na České obchodní inspekci, který tuto problematiku bude mít na starosti. Doklady budou uchovávány v certifikovaném trezoru podle zákona o utajovaných skutečnostech atd. To znamená, myslím si, že ten proces máme připraven poměrně slušně. A chtěl bych říct, že poměrně oceňuji to, že nám s tím Ministerstvo vnitra takovýmto způsobem pomáhá. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, a nyní vystoupí paní senátorka Zuzana Baudyšová.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové.

Já se chci zeptat pana ministra, a možná, že jste o tom mluvil, že je to totéž, s čím přicházím. Už mnohokrát jsem slyšela známí, kteří nakupují v Německu potraviny, a nejenom ty, že jsou mnohem kvalitnější než totéž, stejné balení, v České republice. A můj dotaz je, zda je možné, že by ČOI na tento špatný případ, kdy pro Čechy by dávala německá strana méně kvalitní zboží, tak zda to může tak být? A pokud ano, co by se s tím dalo dělat? Díky za odpověď.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, takže nyní se hlásí pan senátor Ivo Valenta. Prosím.

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den, pane předsedo, dámy a pánové.

Já bych chtěl ve svém vystoupení vyjádřit zásadní nesouhlas s touto novelou zákona o České obchodní inspekci. V žádném případě se totiž nemůžu ztotožnit s novým kompetenčním vybavením inspektorů ČOI, která by tak svým charakterem vykročila daleko spíš směrem k tajné či zpravodajské službě nebo orgánu státní kontroly a dozoru. Tento krok posílení některého ze státních orgánů, které jsme zde v uplynulých letech vlády současné koalice mohli registrovat již opakovaně, totiž považuji spíš za krok zpět do dob předrevolučních, totalitních, kde byla celá společnost doslova prošpikovaná agenty s utajovanými identitami, donašeči, informátory a důvěrníky. Pokud se ohlédnu zpět a provedu jen zběžnou rekapitulaci toho, co na poli okrajování svobod, zásahu do soukromí našich občanů a destrukce liberální společnosti učinila současná vláda, pak musím konstatovat, že tento trend se zdá být vlajkovou lodí jejího programu a že je v něm nadmíru úspěšná.

Opakovaně zde došlo k prolomení domovní svobody, kdy tuto pravomoc dokonce nově získali i úředníci, nikoli jen policisté. Zavedla se celá řada instrumentů ke zcela zbytečnému a neoprávněnému shromažďování dat, osobních údajů a občanech atd. Lze jmenovat kontrolní hlášení DPH, EET, centrální registr účtů, schválila se řada opatření, která motivují občany k tomu, aby na sebe vzájemně donášeli a udávali se. Prokázání původu majetku, kontroly kotlů, účtenková loterie atd. Neustále se zvyšují všemožné pokuty a stát je mnohdy uděluje ve zcela absurdních případech. Omezila se prodejní doba v obchodech, nařídilo se obchodům, jak mají nakládat s prošlými potravinami, došlo i na určitou formu cenzury internetu. A tak dál, atd.

Zkrátka represe pod současnou vládou jen kvete, posilují se pravomoci úředníků, bezpečnostních složek a kontrolních orgánů. A občan se již přestává cítit občanem, ale spíš jako nesvobodný, poddaný či otrok, který je neustále v hledáčku státních orgánů. Osobně jsem ale přesvědčen, že naši spoluobčané nás nezvolili proto, abychom z nich činili pronásledované a permanentně podezřelé. Nezvolili nás proto, abychom neúměrně posilovali stát na úkor jejich práv a svobod. A proto musím i u této předlohy, stejně jako mnohokrát v minulosti, kdy jsme zde projednávali jiné represivní zákony, varovat a postavit se zásadně na odpor.

Česká obchodní inspekce je standardním úřednickým orgánem, a jako takový by neměl být zaměřován ani na zpravodajskou organizaci, ani za bezpečnostní sbor. Proto nevidím nejmenší důvod k tomu, aby nabývala takových pravomocí a nástrojů, které přísluší výhradně těmto složkám. Situace, kdy zde projednáváme návrh, aby inspektoři ČOI mohli využít krycích prostředků a změny identity a aby mohli svévolně pronikat do soukromých prostor, ve mně ale budí neblahý dojem, že je zde evidentní snaha o to, aby se tato inspekce zmíněným složkám přiblížila. A dost možná, aby se jim jednou dokonce vyrovnala.

Při pohledu na konání jiných členů současné vlády a přihlédnutí ke snaze ministra obrany posílit kompetence vojenské policie, ministra financí posílit celní správu, se pak nemohu zbavit pocitu, že každý člen současné vlády by tak nejraději měl takovou svou vlastní policii či tajnou službu, aby to měl jednodušší on sám, jeho aparát. Aby se zkrátka nemusel zdržovat procedurálními zbytečnostmi, mohl si zjednat pořádek, kdy se mu zlíbí, či zjistit informace, jaké potřebuje. To je ale trend, který považuji za velmi špatný a domnívám se, že občané mají plné právo se tomu bránit a že mají plné právo po státu vyžadovat jistotu, že každý jeho orgán bude naplňovat výhradně ten účel, pro který je zřizován, a že zde bude jasně kompetenční vymezení. Nechápu, proč by měli inspektoři ČOI být chráněni tajnými identitami a krycími prostředky, když stát má celou paletu jiných možností, jak zajistit jejich bezpečí a řádný výkon jejich poslání.

Pakliže se ocitají v nebezpečných situacích, nebo v situacích, kdy je třeba tvrdších postupů, což samozřejmě nevylučuji, jednoznačně jsou zde policie a další orgány, aby jim poskytly svou součinnost. A pokud tato spolupráce nefunguje, pak bude chyba zřejmě někde jinde. V systému, nikoli v zákoně. A mělo by být povinností každé vlády nejprve nalézt takovou systémovou chybu a napravit ji, a to daleko dřív, než sáhne k dalšímu posilování státu a státních úředníků, pro které je cesta nových kompetencí samozřejmě daleko snazší přinejmenším a výhodnější. Jednoznačně se tedy domnívám, že současná vláda a její úředníci si v tomto případě opět zjednodušují život, přičemž zájmy občanů jsou jim naprosto lhostejné.

Zdůrazňuji, že zde nestojím na straně nepoctivých obchodníků či nějakých obchodnických mafií. O ty zde totiž, ač se tak nezdá, vůbec neběží. Jde zde zejména o princip, kdy neúměrné posilování státu překračuje zdravý rozum a kdy je třeba říct konečně dost. Falešné identity či maskovací prostředky mohou využívat, jak jsem již řekl, oprávněně úplně jiné složky státní moci. A je to tak v pořádku, neboť tomu odpovídá i stupeň jejich prověření, charakter a podmínky jejich služby. Podmínky jejich nástupu i stupeň jejich prověření, charakter a podmínky jejich služby. A v tomto případě bychom ale měli dát takové nástroje do rukou úředníků, kteří zdaleka nenesou takovou odpovědnost a povinnost. To mi připadá vskutku zcela nepřiměřené a absurdní.

Proto se domnívám, že bychom měli tento zákon odmítnout a postavit se na stranu těch, které zde zastupujeme, tedy občanů. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a nyní vystoupí paní senátorka Eva Syková.

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já myslím možná, že je to nad rámec tady toho zákona, co bych teď chtěla říct. Ale myslím si, že Česká inspekce je pro spotřebitele velmi důležitý orgán, velmi zásadní orgán. Na druhé straně ona může odhalit různé problémy, například – jak právě zmiňovala paní senátorka Baudyšová, co se týče produktů, které jsou tady distribuovány v úplně jiné kvalitě než jinde v Evropské unii. Ten problém ovšem přesahuje Českou národní inspekci a týká se vlastně vlády. Týká se vlády a vyjednávání vlády s Evropskou komisí o tom, aby se tyto zlořády zastavily.

Slovenská republika, jak jistě, pane ministře, víte, schválila usnesení, že omezí přísun výrobků z Evropské unie, pokud nebudou odpovídat kvalitě, nebudou stejné kvality, stejně označené potraviny nebo jiné výrobky nebudou stejné kvality, jako jsou v jiných členských zemích. Já si myslím, že toto my vůbec nevyužíváme, nebo ještě jsme nevyužili. A my jsme o tom jednali na našem výboru pro evropské záležitosti, kde jsme se ptali státního tajemníka, jestli se tato věc řešila na schůzi V4. Protože tam bychom jsme se my, ty země, které jsou tímto poškozovány, měly spojit v tom úsilí, aby tato věc, na kterou je již upozorňováno několik let, se neděla.

A já jsem se vás tedy chtěla zeptat, jestli byste mohl tuto záležitost komentovat. Pan státní tajemník s námi souhlasil, ale jestli my dáme nějaké jasné prohlášení, podobně jako Slovenská republika, a brzy se k nám připojí ještě jiné země – možná, že se nepřipojí, protože pořád budou vyrábět některé ty výrobky, které nám sem dávají na trh a nejsou té kvality. Ale nicméně my bychom se k tomu připojit měli, pokud za tím nejsou zájmy nějakých našich velkých koncernů, které to tak chtějí tady vyrábět pro ty německé koncerny.

Takže já bych chtěla, jestli byste se k tomu mohl vyjádřit, jestli ty nálezy té inspekce, které tady jsou – a byly v novinách, všude jsme si mohli přečíst, jak ty výrobky jsou jiné, tak jestli s tím budeme něco dělat? Nebo jestli zůstane jenom u toho, že mediálně se to všichni dozví a můžou si jedině jezdit nakupovat do Německa. Tak jestli byste se prosím k tomu mohl vyjádřit a jestli skutečně bude už nějaká akce? Protože je to věc zcela jasná a jednoznačná. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové, pane ministře. Já si myslím, že tímto materiálem vytváříme další víceméně skoro policejní složku. A v poslední době mám pocit, že tím otvíráme Pandořinu skříňku s omezováním osobní svobody, šmírováním, udáváním atd.

Postupně si tak vytváříme nastavení společnosti podobně, jako to bylo ve 20. a 30. letech ve fašistické Itálii, popř. na počátku nacistického státu.

Ukazuje se – a odborná literatura to dokládá – že neexistuje nějaká národní vlastnost Němců, kteří by byli hrubší než jsou třeba ostatní národy, nebo, jak se často s oblibou říká, že je českou vlastností udávat, udávat své sousedy. Není tomu tak, je to nastavením systémů.

Nedávno v jednom rozhovoru náš přední psychiatr Cyril Höschl říkal, že zkrátka i Švýcaři, když se jim nastaví dobrý systém, budou předbíhat ve frontě na benzin. A myslím si, že my se začínáme takovýto systém tady postupně nastavovat.

Nedávno jsme probírali i materiál o obecní policii. A když se podíváte, máme 40 tisíc policistů, 10 tisíc strážníků, nevím, kolik je příslušníků celní správy, nevím, kolik je příslušníků bezpečnostních složek. Ale když už spočítáme jenom policisty a strážníky, je to zhruba na 200 obyvatel jeden člověk z represivní složky. V Německu mají 350 lidí na jednoho policistu, a dokonce za první republiky tady bylo policistů a strážníků 30 tisíc, a to bylo ještě pro Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Myslím si, že si skutečně vytváříme velmi nebezpečné prostředí. A proto navrhuji zamítnout tento materiál.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych jenom trochu reagovat na některé věci, které zde zazněly v rozpravě, protože si myslím, že je dobře, aby zněly názory různých stran, a já se v některých trochu liším. Je samozřejmě zcela namístě, a myslím, že je to zásadní a důležitou rolí Parlamentu hlídat moc, hlídat vládu, aby chuť usnadňovat si práci za cenu nebo na úkor svobody občanů, to je prostě pokušení, které je přirozené, nelze nikomu toto pokušení mít za zlé, ale Parlament to nepochybně má hlídat.

Musím říci, že nicméně v tomto konkrétním případě nevidím žádné posilování podnětu pro šmírování nebo pro udávání, to v tomto zákoně nečtu. Myslím si, že právě to, aby legitimní složky, které mají prosazovat zákon, mají prosazovat právo, a to Česká obchodní inspekce nepochybně je, měly takové pravomoci, které k tomu rozumně potřebují. A zazněly tu výhrady nebo upozornění na to, že s umělou identitou to je složité, ale jinak si myslím, že to je zcela namístě, a naopak bych posiloval nebo podporuji to, aby takovéto standardní mechanismy dobře fungovaly a pak se můžeme – tady skutečně uznávám – vyhnout paušálně šmírovacím a nedůvěřivým systémům, jako je třeba EET. O EET si myslím, že to je velmi špatná věc právě pro generalizovanou paušalizovanou nedůvěru vůči komerčně aktivním lidem. Ale nechceme-li EET, pak musíme mít jiné funkční nástroje pro kontrolu toho, že zákony jsou dodržovány, a podle mne Česká obchodní inspekce mezi ně patří. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Ivo Valenta, prosím.

Senátor Ivo Valenta:  Ještě jednou dobrý den. Já jsem jenom zapomněl, že bych chtěl dát návrh na zamítnutí tohoto zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, byl již také podán panem kolegou Grulichem. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu uzavírám. Pan ministr má možnost vystoupit a reagovat na diskusi. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji. Pane předsedo, pokusím se krátce reagovat na některé příspěvky, které zde zazněly. Pokud jde o paní senátorky Baudyšovou a Sykovou, vyjádřím se ke dvojí kvalitě potravin. Dovolil bych si vás poopravit. Tato záležitost nespadá do působnosti ministerstva průmyslu a obchodu a České obchodní inspekce, spadá do působnosti resortu ministerstva zemědělství a jeho Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Pokud vím – a tak to bylo v médiích zatím prezentováno – bylo provedeno rozsáhlé šetření, které podpořilo nebo myslím snad zajišťovalo ministerstvo zemědělství České republiky. Podařilo se po dlouhých letech spekulací prokázat konkrétní příklady porušení a konkrétní příklady dvojí kvality potravin, které jsou prodávány v tzv. starých členských zemích Evropské unie a nově přistoupivších, včetně České republiky, takže předpokládám, že ministr zemědělství předloží na vládu konkrétní materiál o výsledcích tohoto šetření a předloží návrh, jakým způsobem by měla Česká republika dále postupovat.

Je to nepochybně věc, která se týká více států, nejenom České republiky. A proto považuji za naprosto přirozené, že o tomto tématu jak ve formátu V4, tak i s dalšími zeměmi Evropské unie, které mohou být tímto nešvarem postiženy.

Pokud se týká České obchodní inspekce, ta se zabývá dozorem v rámci nepotravin, nepotravinářského zboží. V této oblasti se vyskytují například spekulace o dvojí kvalitě pracích prášků. My v této věci budeme samozřejmě podnikat kroky, věnujeme se tomuto tématu dlouhodobě, doposud jsme však nezískali žádný prokazatelný důkaz, že se tomu tak skutečně děje. Ale rozhodně toto téma neopouštíme a budeme se mu dále věnovat.

Pokud jde o pana senátora Valentu a jeho odmítnutí navrhovaného institutu pro inspektory České obchodní inspekce, chtěl bych panu senátorovi prostřednictvím pana předsedajícího sdělit, že Česká obchodní inspekce rozhodně není zpravodajskou organizací, ani nemá žádné agenty. Toto je skutečně mimořádný nástroj, který se dá použít pouze v mimořádných odůvodněných situacích, kdy nelze daného účelu kontroly dosáhnout jiným způsobem.

Uvedl bych vám některé příklady, čeho se to týká, abychom věděli, o čem hovoříme. Hovoříme o tzv. předváděcích akcích, tzv. šmejdech. Myslím, že jste v uplynulých měsících a letech zaznamenali a v televize bylo bohatě publikováno, jakým způsobem probíhá agresivní chování těchto tzv. prodejců na předváděcích akcích, kdy jsou ohroženy zejména ty skupiny obyvatel, které se mohou velmi obtížně bránit. Jsou to senioři, chudší lidé, lidé, kteří mají poměrně hluboko do kapsy. A z hlediska účinnosti kontrol České obchodní inspekce, kdy se musí při příchodu na takovouto předváděcí akci prezentovat svým vlastním občanským průkazem, vystavují se riziku toho, že budou následně po této akci, když prodejce bude znát jméno a příjmení, adresu bydliště, rodné číslo, i takové případy jsme zaznamenali, kdy po proběhlé kontrolní akci byli tito inspektoři obtěžováni lidmi, kteří takové akce dělají.

Tento nástroj má sloužit zejména k ochránění určité velmi omezené skupiny prověřených inspektorů. Myslím si, že bychom měli ocenit práci ČOI, ocenit práci inspektorů a ne je nazývat agenty nebo zpravodajskými službami. Myslím, že Česká obchodní inspekce je poměrně účinnou kontrolní institucí z hlediska důvěry občanů. Tak se umisťuje v průzkumech na předních příčkách. Myslím, že bychom měli umožnit efektivní výkon kontroly právě v těchto mimořádných případech, kdy nelze účinnosti kontroly dosáhnout jiným způsobem.

Pokud by takový účinnější způsob kontroly tady byl, nepochybně bychom jej předložili a navrhli, a nenavrhovali tento mimořádný nástroj. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. A pan garanční zpravodaj nyní vystoupí.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupily dvě senátorky, které řešily rozdílnost v potravinách našich a stejných značek na západ od nás. Pak čtyři senátoři, z toho jeden dvakrát, kteří se vymezovali vůči navrhovanému zákonu. Ve zkratce, jsou tady pouze dva návrhy, schválit a zamítnout. Takže nejprve budeme hlasovat o návrhu schválit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane garanční zpravodaji. Já přizvu k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování číslo 16 registrováno 68, kvorum 35. Pro návrh se kladně vyjádřilo 54, proti 7, návrh byl schválen, a proto je projednávání tohoto bodu ukončeno. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.

Dalším bodem našeho jednání je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přistoupení k Obchodní dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé s ohledem na přistoupení Ekvádoru

Tisk č. 95

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 95. A uvede ho pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji. Ještě jednou, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit vám protokol, kterým se připojuje Ekvádor k již existující obchodní dohodě mezi EU, Kolumbií a Peru. Z ní naše firmy čerpají výhody už čtyři roky. Protokol s Ekvádorem je zatím prováděn prozatímně od začátku tohoto roku poté, co jej schválil Evropský parlament a ratifikoval také samotný Ekvádor. Věříme, že díky protokolu dojde k dalšímu posílení vzájemné spolupráce s regionem Andského společenství, kterého jsou všechny tyto tři země členy. V současné době rostoucí kritiky obchodní politiky a nárůstu protekcionistických tendencí je důležité, že EU a její členské státy jsou schopny uzavírat obchodní partnerství s třetími zeměmi. Uzavření protokolu s Ekvádorem považujeme za důkaz takové schopnosti a pozitivní výsledek, který je potřeba ocenit. Sjednání protokolu otevírá nové možnosti jak v oblasti obchodu se zbožím, tak službami, dále v oblasti investic nebo veřejných zakázek. Obchodní prostředí bude transparentnější a poskytne českým firmám vyšší právní jistotu. Z lepšího přístupu na ekvádorský trh budou těžit různé obory, ať už jde o tradiční automobilový průmysl nebo strojírenství, nebo také sklářství nebo bezpečnostní průmysl. V oblasti služeb je potenciál zejm. v informačních technologiích, stavebních, inženýrských a architektonických službách. Pro ČR, která je exportně orientovanou zemí je přístup na zahraniční trhy zásadní. Posílení obchodních vztahů s partnery mimo EU prostřednictvím dohod o volném obchodu je tak naší prioritou. Díky těmto vazbám se zvýší investiční příležitosti a obchod se zlevní a zrychlí se odstraněním netarifních překážek.

Protokol projednaly výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. A v obou výborech byl dán souhlas doporučení k ratifikaci. Dovoluji si tedy na závěr požádat o podporu a souhlas Senátu k ratifikaci tohoto protokolu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 95/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lubomír Franc. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 95/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jiří Hlavatý.

Senátor Jiří Hlavatý:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, zpravodajská zpráva je, jak jsme tady slyšeli prakticky podrobně od pana ministra. Jen bych k tomu snad doplnil, že samozřejmě že jde o obchodní dohodu mezi EU a členskými státy na jedné straně, a Kolumbií a Peru na straně druhé s ohledem na přistoupení Ekvádoru. Cílem protokolu je včlenit Ekvádor do procesu postupné a stupňovité liberalizace a usnadnění obchodu se zbožím a službami, a tímto podporovat hospodářskou soutěž a otevírání trhu se vším, co k tomu náleží.

Co se týká procesu vyslovení souhlasu, gestorem sjednání protokolu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na závěr bych snad ještě dodal, že s touto prozatímně prováděnou dohodou máme pozitivní zkušenosti, a proto ČR vnímá přistoupení Ekvádoru k dohodě za dobrou příležitost rozšířit a posílit spolupráci s celým regionem Andského společenství. Jak už také pan ministr tady říkal, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tisk na svém zasedání 6. června a přijal usnesení, ve kterém navrhuje plénu dát souhlas s ratifikací.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Lubomír Franc? Ano, přichází, takže pane kolego, máte slovo.

Senátor Lubomír Franc:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já si dovolím seznámit vás pouze s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Toto usnesení bylo přijato na 6. schůzi 24. května 2017. A toto usnesení říká, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci protokolu o přistoupení k obchodní dohodě mezi EU a jejími členskými státy na straně jedné, a Kolumbií a Peru na straně druhé s ohledem na přistoupení Ekvádoru. Určuje zpravodajem výboru na schůzi Senátu senátora Lubomíra France a pověřuje předsedu výboru, senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu výboru. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem vystoupit, takže rozpravu uzavírám. Pane ministře, asi nechcete vystupovat. Pan garanční zpravodaj? Také nechce využít svého práva, takže přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o usnesení. Senát dává schválit ratifikaci protokolu o přistoupení k obchodní dohodě mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně, a Kolumbií a Peru na straně druhé s ohledem na přistoupení Ekvádoru. Přítomno 68, kvorum 35, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. V hlasování číslo 17 registrováno 68, kvorum 35, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli i zpravodajům.

A nyní budeme projednávat bod

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky a postup, jímž může Komise požadovat, aby jí podniky a sdružení podniků poskytly informace týkající se vnitřního trhu a souvisejících oblastí

Tisk EU č. N 040/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 040/11 a N 040/11/01. A já opět prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych vám představil návrh nařízení, který zavádí nástroj na zjišťování informací na vnitřním trhu, tzv. SMIT. Tento návrh je součástí tzv. vymáhacího balíčku, který 2. května letošního roku předložila Evropská komise a jehož součástí je ještě návrh nařízení o zřízení tzv. jednotné digitální brány. Předložený balíček představuje iniciativu komise, která vychází ze strategie pro vnitřní trh se zbožím a službami, která byla přijata v říjnu 2015 a má přispět k dalšímu prohloubení vnitřního trhu EU a odstranění přetrvávajících překážek prostřednictvím lepšího dodržování společných pravidel. Cílem navrhovaného nařízení je umožnit komisi sběr informací přímo od vybraných podniků a podnikatelských sdružení. A lépe monitorovat vnitřní trh a zlepšit vynucování pravidel vnitřního trhu především prostřednictvím řízení proti členským státům o nesplněním povinností, případně pro nové legislativní či nelegislativní návrhy. Nástroj má podle vyjádření Evropské komise fungovat jako poslední možnost, kdy všechny alternativní způsoby, jak získat dané informace, selhaly. Dále by měl být použit pouze, pokud existují vážné problémy s aplikací práva EU v oblastech, které jsou dány tímto nařízením, a tyto problémy mají přeshraniční dopad. Návrh nařízení také dovoluje komisi ukládat podnikatelům nebo podnikatelským sdružením sankce, pokud úmyslně nebo z nedbalosti nesplní informační požadavek.

ČR se staví k tomuto návrhu nařízení velmi rezervovaně spolu s mnoha dalšími členskými státy EU. Již před zveřejněním samotného návrhu jsme upozorňovali na jeho velmi diskutabilní přidanou hodnotu. Komise na tyto výtky v zásadě nijak nereagovala a návrh stejně předložila. Vláda ČR pokládá za velmi problematické, že nový nástroj může přinášet vybraným firmám další neúměrnou administrativní a finanční zátěž, a že za odmítnutí poskytnutí informace, tedy i informace obchodně citlivé a důvěrné mohou být podnikatelé sankcionováni. Navíc přidaná hodnota takto získaných informací je diskutabilní a nebyla ze strany Evropské komise dostatečně doložena. Tedy zdůvodnění, že EU jako celku to přinese několikanásobně větší finanční benefity, než budou náklady vybraných firem v konkrétní žádosti o informace, nepokládáme za ospravedlnitelné.

Oblast vnitřního trhu patří mezi sdílené pravomoci mezi členskými státy a EU, a je tedy nutné respektovat postavení a pravomoci členských států v politice vnitřního trhu, což v návrhu na řízení také postrádáme. V tomto duchu je zpracována i příslušná rámcová pozice. A já si tímto dovolím poděkovat za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU, a ten také přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo N 040/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Dušek:  Pěkné odpoledne, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Náš výbor se tímto materiálem zabýval na své 12. schůzi 18. července, tedy včera. A v podstatě souhlasí s postojem vlády ČR. My doporučujeme zaujmout k tomuto materiálu negativní postoj z několik různých důvodů. Především souhlasíme s tím, že přidaná hodnota případně získávaných informací nemůže v žádném případě vyvážit nárůst administrativní zátěže na jednotlivé podniky. Také si nejsme jisti ochranou citlivých údajů, především obchodních tajemství. A také máme pochybnosti o tom, zda by soudní dvůr EU byl schopen zvládat nepřijatelný nárůst další agendy, který vyplývá z relativně bagatelních sporů. A proto sice v obecné rovině navrhujeme podporovat prohlubování vnitřního trhu, ale v tom našem doporučení jasně uvádíme, že jsme přesvědčeni o nedůvodnosti tohoto návrhu a doporučujeme jej nepřijmout. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit v rozpravě, takže ji uzavírám. Pan ministr asi nechce využít svého práva? Pan zpravodaj prakticky teď dohovořil, tak také jistě nechce vystoupit. A my můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor a zpravodaj Jiří Dušek a jak je uvedeno v tisku č. N 040/11/02. Přítomno 68, kvorum 35, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování číslo 18, registrováno 69, kvorum 35, pro návrh 48, proti 1. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi i zpravodaji.

Nyní projednáme

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé podepsaná v Bruselu dne 12. prosince 2016

Tisk č. 68

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 68 a uvede ho ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, který zastoupí ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych vám v zastoupení ministra zahraničních věcí předložil tuto dohodu. Dohoda vytváří nový rámec pro vztahy mezi EU a Kubou a poslouží jako platforma pro užší spolupráci a dialog v celé řadě oblastí. V souvislosti s podpisem dohody byla zrušena společná pozice členských států EU vůči Kubě. Toto opatření aktivně prosazovala také ČR. Cílem dohody je upevnit a posílit vazby mezi stranami na základě společného zájmu a respektování svrchovanosti všech stran. Vztah se zaměří na politický dialog, obchodní spolupráci, včetně podpory modernizace kubánského hospodářství a na transformaci společnosti na základě dvoustranné spolupráce a v rámci mezinárodních fór s cílem posílit lidská práva a demokracii, bojovat proti diskriminaci a splnit cíle udržitelného rozvoje.

Dohoda obsahuje standardní ustanovení dodržování demokratických principů, lidských práv a právního státu, jakož i ustanovení o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení, jejichž porušení může vést k pozastavení provádění této dohody. Jedná se o tzv. smíšenou smlouvu sjednanou jak EU, tak i jejími členskými státy, pro jejíž vstup v platnost je nutné schválení Evropským parlamentem i parlamenty všech členských států EU.

K podpisu dohody došlo během zasedání ministrů zahraničních věcí 12. prosince loňského roku v Bruselu. V současné době až do skončení ratifikačního procesu jsou prozatímně prováděné vybrané části dohody v unijní kompetenci.

Uzavření dohody je plně v souladu se zahraničně-politickými zájmy ČR, dohoda je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu naší země a se závazky vyplývajícími z členství v EU, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Děkuji vám tímto za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 68/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí předseda tohoto výboru, pan František Bublan, protože zpravodaj tohoto výboru pro tento tisk, pan senátor Patrik Kunčar, je omluven. Takže pane senátore, pane předsedo, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením VZVOB. To usnesení vzniklo na 5. schůzi konané dne 12. dubna 2017. Výbor po odůvodnění zástupce předkladatele Václava Kolaji, náměstka ministra zahraničních věcí, zpravodajské zprávě senátora Patrika Kunčara a po rozpravě doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně, Kubánskou republikou na straně druhé, podepsané v Bruselu dne 12. prosince 2016.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy k tomuto tisku? Paní senátorka Daniela Filipiová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já chci říci, že nemohu pro tuto dohodu o politickém dialogu hlasovat, a to ze dvou důvodů. Jednak se trošičku děsím toho, v jakém slova smyslu ta politická dohoda bude probíhat, když předseda Evropské komise se, když zemřel Fidel Castro, pan Juncker, vyjádřil tak, že Castro byl hrdinou pro mnohé. Tak se trošku, opakuji, děsím toho, jakým způsobem ten politický dialog bude probíhat, jestli se budeme inspirovat tím, jak to na Kubě probíhá, jak říkám, je to problém.

A druhý problém je ten, že si ta dohoda dává za cíl, že bude uplatňovat vůči Spojeným státům, které mají hospodářské sankce vůči Kubě, vyhlášené donucovací opatření. Jako promiňte, jak může nějaký stát zasahovat do pravomocí státu jiného?

Nabízí se mi takové srovnání, že když dva dělají totéž, není to totéž, protože Spojené státy vyhlásily hospodářské sankce vůči Kubě, ale pokud já vím, tak EU vůči Rusku. Tak v čem je rozdíl? Teď by Spojené státy měly chtít aplikovat donucovací prostředky vůči EU, vůči Rusku? Mně se to zdá opravdu úplně šílené, toto jsou dva hlavní důvody, proč nemohu hlasovat pro přijetí této dohody.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit v rozpravě, takže ji uzavírám. Pane ministře, chcete se k proběhlé diskusi vyjádřit? Pan ministr se nechce vyjádřit. Pan zpravodaj František Bublan se nechce vyjádřit. Takže přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat. Přítomno 69, kvórum 35. Budeme hlasovat o usnesení, které je navrženo v usnesení výboru, tisk 68, tak, jak jej přednesl pan zpravodaj, respektive zastupující zpravodaj, senátor Bublan. Usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně, Kubánskou republikou na straně druhé, podepsané v Bruselu dne 12. prosince 2016.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto usnesení, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování č. 19, registrováno 69, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se kladně vyslovilo 41, proti 5. Návrh byl schválen.

A nyní budeme projednávat

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé

Tisk č. 97

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 97. Uvede ho ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, který opět zastoupí ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi předložit vám k projednání tuto dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, která byla podepsána v Mnichově v únoru letošního roku.

Předkládaná dohoda je vůbec prvním komplexním smluvním vztahem mezi EU a Afghánistánem, je dokladem toho, že EU se hodlá i nadále v zemi angažovat a je odhodlána podporovat budoucí rozvoj Afghánistánu. Cílem dohody je podpořit dialog a spolupráci, aby se posílil mír a bezpečnost v této zemi, dále pak udržitelný rozvoj, aby se Afghánistán začal integrovat do světové ekonomiky. Dohoda zahrnuje spolupráci politickou, rozvojovou, spolupráci v oblasti obchodu a investic, v oblasti svobody bezpečnosti a práva, odvětvovou spolupráci a stejně tak také regionální spolupráci. Dohoda předpokládá zahájení politického dialogu v celé řadě oblastí. Opírá se o standardní politická ustanovení EU o lidských právech a o mezinárodním trestním soudu a zahrnuje závazky týkající se práv žen a dětí. Dohoda je založena na zásadách vzájemné odpovědnosti a potvrzuje vůli stran k řešení společných problémů, jako je mimo jiné boj proti terorismu, mezinárodnímu zločinu a nedovolenému obchodování, boj proti drogám nebo boj proti praní špinavých peněz a korupci a podobně.

Kromě politických oblastí obsahuje dohoda také ustanovení o spolupráci v rozvoji infrastruktury, energetice, dopravě, v oblasti zdraví, přírodních zdrojů, daní, vzdělávání a kultuře a řadě dalších oblastí.

Dohoda se věnuje také spolupráci v oblasti migrace, obě strany budou spolupracovat s cílem zabránit nelegálním migračním tokům z jejich území na území druhé strany a dohoda obsahuje také ustanovení, že na žádost kterékoli ze stran bude uzavřena dohoda upravující zvláštní závazky ve vztahu ke zpětnému přebírání, včetně ustanovení týkajících se státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.

ČR po celou dobu přípravy té dohody zastávala pozitivní, kladný vztah k její přípravě. Cíle dohody se shodují s našimi prioritami, stabilizace a rekonstrukce Afghánistánu patří dlouhodobě mezi významná témata v rámci české zahraniční politiky. ČR na základě vládního rozhodnutí dlouhodobě poskytuje Afghánistánu přímou rozpočtovou podporu. I z toho důvodu je dohoda významným krokem, který může přispět ke zvýšení transparentnosti veřejných financí v Afghánistánu a snižování míry korupce ve státní správě.

Dohoda je tzv. smíšenou smlouvou, tedy smlouvou, která EU sjednává společně se svými členskými státy. EU nemá výlučnou pravomoc ke sjednání celého obsahu dohody, protože předmětem spolupráce jsou i oblasti, které zcela nebo zčásti spadají do pravomoci členských států.

Obsah dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, stejně tak se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně závaznými zásadami mezinárodního práva.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 97/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Tomáš Czernin. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych vás seznámil s 50. usnesením VZVOB z 6. schůze konané 24. května 2017, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé.

Po zdůvodnění zástupce předkladatele Václava Kolaji, náměstka ministra zahraničních věcí, po zpravodajské zprávě senátora Tomáše Czernina a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a jejími členskými státy na straně jedné a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé,

II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Czernina,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy k tomuto tisku? Není zájem, rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr ani pan zpravodaj nechtějí vystoupit? Takže přistoupíme k hlasování.

Je nás přítomno 67, kvórum pro přijetí návrhu je 34. Budeme hlasovat o usnesení, tak jak navrhl pan garanční zpravodaj, pan kolega Czernin, jak je i v usnesení výboru, usnesení č. 50, senátní tisk č. 97, usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 20, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh se vyslovilo kladně 63, proti 1. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

A poslední bod, který nám předloží pan ministr Havlíček, je bod

 

Společná zpráva Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zpráva o provádění přezkumu evropské politiky sousedství

Tisk EU č. K 041/11

Materiál jsme obdrželi jako senátní tisk K 041/11 a K 041/11/1. Já nyní, jak jsem avizoval, prosím pana ministra Jiřího Havlíčka, který dnes zastupuje, a to i v tomto bodě, pana ministra Lubomíra Zaorálka, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Děkuji, pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Zpráva o provádění přezkumu evropské politiky sousedství představuje první dokument, který takto komplexně hodnotí dosavadní provádění této významné unijní politiky o provedení její revize v roce 2015. Vzhledem k důležitosti, kterou přisuzujeme evropské politice sousedství, její nedávné revizi, která reagovala nebo reaguje na měnící se podmínky, nové výzvy i podněty uvnitř EU a v rámci našeho sousedství má zpráva hodnotící dosavadní pokrok v této oblasti velký význam. Umožňuje nám ujasnit si, v jaké situaci se nacházíme, na co je třeba se zaměřit do budoucna. Na ministerstvu zahraničních věcí ke zprávě vypracovali rámcovou pozici, která shrnuje hlavní body této zprávy a vyjadřuje jejich postoj k tomuto dokumentu. Za ČR jsme revizi evropské politiky sousedství podpořili jako nutný krok k zajištění její relevance a efektivity v měnícím se prostředí. Osobně však za nedílnou součást revize považujeme i implementaci navržených opatření v praxi, a právě v tomto ohledu získává na významu předkládaná hodnotící zpráva.

Zpráva hodnotí dosavadní naplňování revidované evropské politiky sousedství v zásadě pozitivně, zdůrazňuje především oživení vztahů s partnerskými zeměmi, pružnější využívání finanční pomoci a široké zapojování všech příslušných zúčastněných stran do provádění revidované evropské politiky sousedství.

Společná správa připomíná hlavní cíle, tedy stabilitu a odolnost partnerských zemí, stejně jako zásady, k nimž jsme se v rámci revize této politiky zavázali, jmenovitě diferencovaný přístup k partnerským zemím a větší sdílenou odpovědnost.

Z pohledu našich priorit musíme ocenit, že zpráva vyvažuje pozornost věnovanou jižnímu a východnímu sousedství a vedle bilaterální roviny neopomíjí ani spolupráci na regionální úrovni.

Za významný prvek této revidované evropské politiky sousedství lze považovat i důraz kladený na řešení otázek migrace a mobility. Ačkoli zpráva konstatuje, že ve spolupráci v této oblasti dochází k výraznému posunu a popisuje komplexní přístup, jenž Evropská unie ve vztahu k migraci zavedla. Uvádí také, že řešení nelegální migrace a reakce na toky uprchlíků zůstávají pro Evropskou unii a její sousedy nadále velkou výzvou a klíčovou oblastí, na kterou je potřeba se dále zaměřit.

Ačkoli zpráva je v podstatě čistě popisným textem bez hlubšího analytického charakteru, její význam je nepochybně důležitý. Vnímáme pozitivně to, že tato zpráva jednak svou samotnou existencí, tak svým obsahem potvrzuje význam evropské politiky sousedství v rámci vnější činnosti Evropské unie. Věřím, že na tento hodnotící proces se brzy naváže jednak dalšími hodnoceními a zejména pak reflexí postupu podobných zpráv v praxi, tak, aby bylo provádění evropské politiky v sousedství průběžně zdokonalováno a zefektivňováno. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 041/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Tak prosím kolegy, aby se pokusili pana senátora Grulicha sehnat...

Pan předseda výboru se ujme? Tak pojďte, pana předsedo. Pan senátor Hampl zastoupí pana senátora Grulicha.

Senátor Václav Hampl:  Pokusím se, snad se mi to nějak víceméně podaří. Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Evropský výbor projednal tuto zprávu na svém včerejším zasedání, přijal usnesení, které jste obdrželi. V zásadě postoj evropského výboru je takový, že souhlasíme s rámcovou pozicí vlády, tak, jak ji tady parafrázoval stručně pan ministr. Připomínáme, že to, co už všichni tady víme, že Senát obecně a speciálně jeho evropský výbor se dlouhodobě zabývá touto problematikou evropské politiky sousedství...

Přichází Tomáš Grulich, tak je možno mu předat slovo?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane předsedo, vy jste předseda výboru, vždycky máte konečné slovo určitě.

Senátor Václav Hampl:  Dobře, dobře, no. Je pravda, že Tomáš Grulich už za mě odříkal některé věci, které jsem já zpravodajoval, tak je to aspoň malá splátka.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak je to splacení dluhu.

Senátor Václav Hampl:  Dobře. Ne. Jinak ta věc je myslím velmi jednoduchá. Ta zpráva je užitečná, konstatuje, že v některých zemích je pokrok, v některých není pokrok. Všichni víme, jak to vypadá například na Ukrajině apod. To, co si myslím, že je důležité, je to, že z našeho pohledu ta zpráva málo zdůrazňuje evropskou perspektivu těch zemí, které o to stojí v rámci toho zejména východního partnerství, a také ten princip „more for more“ – to znamená zrychlování toho sbližovacího procesu u těch zemí, kde je ten proces vhodný, žádoucí, reforem je intenzivnější.

A také připomínáme pořád to, že politika partnerství nesmí se převážit jenom směrem na to jižní sousedství. Což je samozřejmě pokušení, které je v současné době velmi posilováno tou migrační krizí, ale je potřeba vyváženosti i směrem k východním zemím. Což je oblast, kde přece jen Česká republika disponuje jakousi expertizou. Tak to snad jenom stručné parafrázování toho usnesení. Pokud by byly dotazy na stanovisko výboru, tak se toho zhostím já nebo zpravodaj. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak, děkuji vám, pane senátore, a ke stolku zpravodajů si ani sedat nemusíte, protože jste tady na to dva. Já otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nechce vystoupit. Pan garanční zpravodaj? Také ne, takže přistoupíme k hlasování.

Přítomno 66, kvorum pro přijetí 34. Budeme hlasovat o návrhu, který je součástí usnesení č. 101 výboru pro EU. A je to tisk K 041/11. A tak, jak navrhl, vlastně uvedl pan předseda výboru Hampl.

Tak zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 21, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Já děkuji panu ministrovi i panu předsedovi Hamplovi a panu zpravodaji. Pan ministr nám ještě něco chce říci.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, já už nechci déle zdržovat. Dneska jsem tady strávil více než 4 hodiny, bylo těch materiálů a tisků hodně. Přesto bych vám chtěl velmi poděkovat za tu diskusi, která tady k jednotlivým bodům probíhala. A děkuji vám za to, že se podařilo schválit prioritní zákony z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Děkuji moc a těším se zase někdy na shledanou.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane ministře, my vám také děkujeme a jsme rádi, že považujete ten čas tady strávený za užitečný. (Výměna předsedajících.)

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže krásné letní odpoledne, dámy a pánové, a jsme u bodu

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 141

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 141. A já vítám pana ministra dopravy Dana Ťoka a prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Předkládaný návrh zákona o civilním letectví a zákona o správních poplatcích obsahuje zejména prováděcí opatření k nařízením Evropského parlamentu, Rady či Komise, týkající se zaprvé – pravidel a postupů pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích unie v rámci vyváženého přístupu.

Zadruhé – hlášení události v civilním letectví, analýze těchto hlášeních a navazujících opatření.

Zatřetí – stanovení technických požadavků a správních postupů týkajících se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu.

A začtvrté – změna sazebníku správních poplatků v zákoně o správních poplatcích, ve vazbě na shora uvedené změny zákona o civilním letectví. Na aktuální změny vybraných právních předpisů EU i na potřebu průběžně revidovat, aktualizovat a doplňovat správní poplatky za úkony činěné ve správním řízení.

Návrh zákona byl dne 18. července roku 2017 projednán v garančním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučuje jeho schválení ve znění postoupeném PS. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovoluji si vás požádat o podporu předloženého návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 141/1 a zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, jehož prosím, aby vás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady řekl vše, nebudu tedy opakovat jeho slova. Pouze vás seznámím s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. A o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slově zástupce předkladatele Milana Ferance, náměstka ministra dopravy, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor 1) doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS, 2) určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada, 3) pověřuje předsedu výboru, senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, vážený pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. A otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Pana zpravodaje. Také ne? Takže v takovém případě byl podán jediný návrh, a to návrh zákona schváliti a po znělce budeme hlasovat. Aktuálně je přítomno 66 senátorů a senátorek, aktuální kvorum je 34 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko plus. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko minus. Konstatuji, že v hlasování číslo 22 registrováno 66, kvorum 34. Pro 46, návrh byl přijat. A já končím projednávání tohoto tisku.

Dalším tiskem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Tádžikistán o leteckých službách

Tisk č. 61

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 61. Uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážení páni senátoři, vážené paní senátorky, vzájemné vztahy ČR a Republiky Tádžikistán v oblasti civilního letectví nejsou v současné době nijak upraveny. Na základě návrhu tádžické strany probíhala od roku 2012 korespondenčně expertní jednání, jejichž výsledkem byl vzájemně přijatelný text dohody. Vláda ČR vyslovila se sjednáním dohody souhlas svým usnesením v říjnu 2016. Následně byla dohoda dne 1. prosince 2016 podepsána. Text dohody odpovídá současnému vývoji v oblasti civilního letectví, je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR včetně závazků vyplývajících z členství ČR v EU. Sjednání dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Dohoda představuje jednu z možností, jak rozvíjet vzájemné vztahy obou zemí. Leteckým dopravcům obou stran nabízí široké možnosti pro komerční využití. Dohoda byla projednána v příslušných senátních výborech, ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, přičemž oba výbory doporučily vyslovit s ratifikací dohody souhlas. Dovoluji si vás tímto požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 61/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 61/1 a se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jan Hajda. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, výbor pro zemědělství a dopravu projednal tuto dohodu 6. června na svém zasedání a doporučil plénu Senátu ke schválení.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Mezian? Ano.

Senátor Hassan Mezian:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací dohoda mezi vládou ČR a vládou Republiky Tádžikistánu o leteckých službách. Po odůvodnění zástupce předkladatele Kamila Rudoleckého, náměstka ministra dopravy, zpravodajské zprávě senátora Hassana Meziana, rozpravě, výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Tádžikistánu o leteckých službách. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, oba výbory navrhly návrh na souhlas s touto mezinárodní smlouvou. Protože jiný návrh nepadl, budeme po znělce hlasovat. Budeme hlasovat o usnesení. Senát dává souhlas k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Tádžikistán o leteckých službách. V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 36. A já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 23, registrováno 70, kvorum 36, pro 62. Návrh byl schválen. Děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách

Tisk č. 64

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 64 a uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou nejsou doposud upraveny žádnou dvoustrannou mezinárodní smlouvou. Zájem na sjednání letecké dohody vyjádřila česká strana v souvislosti s rostoucími aktivitami českých leteckých dopravců na dominikánském přepravním trhu.

Návrh textu letecké dohody se podařilo finalizovat v rámci expertního jednání v závěru roku 2015 a dohoda byla podepsána 7. prosince 2016. Dohoda stanoví právní základ pro provozování leteckých dopravních služeb leteckými dopravci obou států. Text dohody má liberální charakter a obsahuje všechna obvyklá ustanovení leteckých dohod. Dohoda tak vytvoří prostor pro možný rozvoj přímého pravidelného leteckého spojení v této oblasti. Dosud provozuje letecký dopravce Travel servis sezónní nepravidelné lety do této oblasti. Sjednání dohody nevyžaduje změny v našem právním řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

Dohoda byla projednána v příslušných senátních výborech – ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, přičemž oba výbory doporučily vyslovit s ratifikací dohody souhlas.

Dovoluji si tedy požádat vás tímto o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 64/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 64/1. Se zpravodajskou zprávou vás seznámí zpravodaj toto výboru pan senátor Leopold Sulovský. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se tímto vládním návrhem zabýval na 7. schůzi dne 11. dubna 2017 a doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodaj druhého výboru pan senátor Hassan Mezian? Ano, přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Dominikánskou republikou o leteckých službách. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, je proto bezpředmětné, aby se předkladatel či zpravodaj vyjadřoval, a po znělce budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování č. 24, registrováno 70, kvorum 36, pro 63, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Dalším bodem, který budeme projednávat, je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě

Tisk č. 65

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 65 a uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dosud jsou vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Indonésií v oblasti civilního letectví upraveny dohodou o letecké dopravě mezi vládou ČSSR a vládou Republiky Indonésie z roku 1972, včetně následné změny přílohy. Tato dohoda je restriktivní, neodpovídá aktuálnímu vývoji v oblasti letecké dopravy. Zájem na sjednání nové letecké dohody vyjádřila česká strana v souvislosti s novými aktivitami českých leteckých dopravců na česko-indonéském přepravním trhu, jež nejsou pokryty dosavadní dohodou.

Návrh textu nové letecké dohody se podařilo finalizovat začátkem minulého roku a dohoda byla podepsána dne 20. ledna 2017 v Jakartě.

Nová dohoda na liberální základ pro provozování leteckých dopravních služeb s leteckými dopravci obou států. Odstraní se také rozpor původní dohody s právem Evropské unie. Sjednání této dohody nevyžaduje změny v našem právním řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

Dohody vytvoří nové příležitosti pro možný rozvoj přímého i nepřímého pravidelného leteckého spojení mezi oběma stranami. České aerolinie i největší indonéský letecký dopravce Garuda Indonesia jsou součástí stejné globální letecké aliance SkyTeam. Dohoda byla projednána v příslušných senátních výborech, ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, přičemž oba výbory doporučily vyslovit s ratifikací dohody souhlas.

Dovoluji si vás tímto požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 65/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 65/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jan Veleba. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Co do obsahu bych v podstat opakoval vystoupení pana ministra, čili přečtu jenom usnesení.

Náš výbor přijal dne 11. dubna 2017 usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě, zpravodajem určil mne a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu a dnes se tak děje při jednání. Čili doporučujeme.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Hassan Mezian. Přeje, máte slovo, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení a milí, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zde opět doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi ČR a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, a proto ji končím.

Přistoupíme k hlasování pozměňovacího usnesení, že Senát dává souhlas s ratifikací Dohody mezi ČR a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 25 registrováno 71, kvorum 36, pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o leteckých dopravních službách

Tisk č. 66

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 66 a uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Česká republika a Království Saúdské Arábie dosud nemají sjednánu mezinárodní smlouvu v oblasti civilního letectví. Jednání o textu Dohody byla ukončena již v roce 2011, ale druhá strana oznámila připravenost k podpisu až koncem minulého roku. Následně byla Dohoda 7. prosince roku 2016 podepsána. Dohoda obsahuje úpravu všech důležitých oblastí letecké dopravy, jako je stanovení rozsahu přepravních práv a další nezbytné podmínky pro provozování obchodní letecké dopravy mezi smluvními stranami. Text Dohody odpovídá současnému vývoji v oblasti civilního letectví. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Letecká dohoda by měla přispět k současnému rozvoji pravidelné letecké dopravy mezi oběma státy. České aerolinie zahájily provoz mezi Prahou a Rijádem v minulém roce. Dohoda byla projednána v příslušných senátních výborech – ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, přičemž oba výbory doporučily vyslovit s ratifikací Dohody souhlas. Dovoluji si vás tímto požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané Dohody.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Prosím vás, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 66/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 66/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jiří Hlavatý. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Hlavatý:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Nebudu mluvit dlouho a jenom sdělím to, co bylo projednáno 11. dubna na garančním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který projednal tuto Dohodu a výbor přijal usnesení, ve kterém navrhuje plénu dát souhlas s ratifikací.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenal případné další návrhy. K nim můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Hassan Mezian? Přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážení a milí, zde opět výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o leteckých dopravních službách. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan senátor Václav Láska. Má slovo.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Chtěl bych vás zkusit trošku vytrhnout z té hlasovací mašinérie, kterou tady teď vedeme. A důvodem je země, s kterou máme uzavřenu tuto mezinárodní dohodu, kterou je Saúdská Arábie. Saúdská Arábie – říkám teď svůj názor, můžete se s ním ztotožnit, nemusíte – totalitní stát, který nemá ani základní zárodky demokracie a především stát, který je z mého pohledu nepřátelský vůči Evropě. Proč? Když se podíváte na problémy, neštěstí, terorismus, kterým je Evropa stižena, a když dohledáváte zdroje, které podněcují k násilí a k nepřátelství, tak se dostanete k Imámům, kteří jsou placeni, vysíláni ze Saúdské Arábie. Když se podíváte na aktivity, které se dějí na Balkáně, kde země jako Bosna a Hercegovina a některé další probíhají procesem, který z mého pohledu vyústí ve vyškolení, ve výrobu, ve vytvoření poměrně radikálních islamistů, kteří mohou být pro Evropu nebezpeční a podíváte se, kdo takové aktivity financuje a podporuje, dostanete se k Saúdské Arábii. Když se podíváte na to, co se děje v Jemenu, kde zuří občanská válka, do které aktivně zasahuje vojensky Saúdská Arábie, a to způsobem, že v řadě jejích zásahů byste shledali válečné zločiny, ať už je to používání zakázaných bomb, ať už je to úmyslné bombardování nemocnic.

Mám za to, že Saúdská Arábie je země, která je vůči Evropě nepřátelsky naladěná. A nezvyklá mě v tom ani to, že tam jezdí americký prezident uzavírat dohody o dodávce zbraní za miliardy, ani to, že takové dohody uzavírá na druhé straně smlouvy i Rusko. Máme hájit své zájmy evropské a chtěl bych využít toho, že jako malá evropská země můžeme ukázat, že si nenecháme všechno líbit. Udělat gesto. Udělat gesto v podobě neschválení této smlouvy, která mimochodem pro ČR nemá žádný přínos, a ukázat Saúdské Arábii i světu, že i my máme svůj názor a že v totalitní zemi, která je nepřátelsky naladěná vůči Evropě a vůči nám, nebudeme žádným způsobem legitimizovat. A uzavírání mezinárodních smluv s takovou zemí je legitimizování této země, je legitimizování takového režimu. Takže bych vás chtěl zkusit požádat, abyste nehlasovali pro tuto mezinárodní smlouvu a dali tak najevo, že máme svůj rozum a že s režimy, které jsou vůči nám nepřátelské, které nám škodí a úmyslně škodí, žádné smlouvy uzavírat nebudeme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. V této věci bych poukázal na pokrytectví a druhý metr naší i mezinárodní politiky. Otvíráky dnešních novin jsou o tom, že TOP 09 vyzývá poslance, aby nejeli do Číny, protože tam zemřel disident. Samozřejmě každá smrt je neštěstím. A smrt disidenta v Číně je určitě smutná věc a je nám to líto.

Ale když si klepnete na internet a dáte si Saúdská Arábie a popravy, tak vám vyskočí, že natočil popravu ženy, sám teď čelí trestu, chystají popravu muže za účast na protestech, 42 popravených lidí, včetně dítěte, samozřejmě opozičních politiků. V Saúdské Arábii se ještě i kamenuje, jako trest smrti. A popravuje se veřejně na náměstích.

Mně by to bylo ukradené, kdyby si tam žili sami, kdyby nám ten wahhábismus nevyváželi do Evropy. Ale to není o Saúdské Arábii, to je o tom, že máme dvojí metr. Já jsem si nevšiml, že by tady naše feministky ležely před dveřmi Senátu, abychom smlouvu neschválili, když tím letadlem přiletí samotná žena do Saúdské Arábie a nesmí sama na ulici, což všichni víme.

Notabene, když tam letíte, musíte podepsat prohlášení, já ho tady někde mám, že jste informován o tom, že dovoz zbraní, alkoholu, drog a křesťanské literatury se přísně trestá v Saúdské Arábii. Loni jsme byli svědky toho, jak jsme málem vyhlásili válku Číně pro nezávislost Tibetu, tady množství nevládních aktivistů demonstrovalo pro Tibet, ale nevšiml jsem si, že by před dnešním schvalováním smlouvy tady před Senátem demonstrovali proti popravám a kamenování a porušování lidských práv v Saúdské Arábii. Je to pokrytectví, pokrytectví, pokrytectví. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Další, kdo se hlásí, jen pan senátor Jaroslav Doubrava. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se připojím ke svým předřečníkům. Nejčerstvější zpráva dneska zveřejněná na internetu je, že v Saúdské Arábii byla zatčena dívenka jenom proto, že se procházela po ulici v kratší sukni, byla jí vidět kolena a bylo jí vidět břicho. Nikdo neví, co se s ní stane, nikdo neví, kam to půjde. Z toho důvodu se připojuji ke svým předřečníkům, protože to není jenom zákaz dovážení křesťanské literatury a zbraní a všeho dalšího, o čem mluvil Tomáš Jirsa, to jsou i takovéto v uvozovkách maličkosti, které naprosto odporují našim zvyklostem. My se podřizujeme jejich zvyklostem, my jim tady dovolujeme koupat se v nějakých těch jejich burkách, ustupujeme jejich zvykům, ale nedokážeme si prosadit svoje, aby byly prosazovány tam, uznávány naše zvyky, které máme my.

Takže i já se připojuji k návrhu předřečníků.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Hampl, máte slovo, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já samozřejmě naprosto souhlasím s tím, že Saúdská Arábie je jedna z hodně problematických zemí, která se svým praktickým konáním skutečně chová nepřátelsky k Evropě. To je naprosto jisté. Ale mám zcela konkrétní věcný dotaz na pana ministra. Tohle, co máme teď na pořadu, to není nějaká obecná smlouva o tom, že se budeme mít rádi. To je smlouva o zajištění nějakého provozu v letectví, je to taková jakoby pracovní záležitost. Aspoň tak se mi to jeví. Můj dotaz je, kromě toho diplomatického signálu, který neschválení té ratifikace by mělo vyslat, tak co by to znamenalo po praktické stránce. To je jedna věc. A druhá také, co to bude znamenat z hlediska našich vztahů uvnitř EU, protože to je smlouva domluvená kolektivně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je paní senátorka Zuzana Baudyšová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Já to vezmu velmi rychle. Jenom podotýkám, že vlastně se připojuji, nebo chtěla jsem říct to, co řekl můj předkolega, o tom, že rozměr této smlouvy se Saúdskou Arábií má i ekonomický rozměr. Konkrétně mám na mysli letecké linky, nová linka Arabů, která pravidelně lítá k nám, naši turisté zase naopak. Takže celé, co chci říci, je nezapomenout na ekonomický rozměr této spolupráce. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je paní senátorka Daniela Filipiová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já chci jenom doplnit vystoupení kolegy Jirsy, že dalším pokrytectvím je, že Saúdská Arábie je v OSN členem výboru za práva žen. K tomu snad nejde ani co dodat.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, je to pravda, ale připomínám, že je to v OSN, takže to je přece námi milovaná organizace, nikdo další se nepřihlásil, takže rozpravu končím. A ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě a odpovědět na ony dotazy?

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já nechci teď mluvit o politickém rozměru toho, co tady bylo mluveno, to je vaše rozhodnutí, je to samozřejmě rozhodnutí Senátu. Na druhé straně bych chtěl říct, že tato dohoda není tedy vícestranná, je dvoustranná dohoda mezi Saúdskou Arábií a ČR. Je to jednoduchý technický materiál, který zjednodušuje přepravcům podmínky pro vzájemné lety, tím, že se ta saúdskoarabská letecká společnost stala součástí SkyTeamu, tak je obvyklé, že se ty podmínky prostě domlouvají a jsou ekonomicky podložené.

Já bych jenom chtěl říct, že ta dohoda je samozřejmě pro... Nemyslím si, že bude nějak zásadně vnímáno, jestli ji schválíme, nebo neschválíme. Ona věci zjednoduší, ale neznemožní, na druhé straně je každého věcí, jestli buď se Saúdské Arábie poletí do ČR, nebo z ČR do Saúdské Arábie. Já si myslím, že až takový velký signál tím prostě nevydáme. Ale říkám, je to prostě záležitostí vás senátorů a vašeho svědomí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, já se táži pana senátora Jiřího Hlavatého, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě? Ano.

Senátor Jiří Hlavatý:  Já mohu jenom konstatovat, že v proběhlé obecné rozpravě vystoupilo 6 senátorů a senátorek. Já dávám návrh, tak jak jsem uvedl už ve svém vystoupení, abychom vyslovili souhlas s ratifikací.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. A budeme po znělce hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci dohody mezi ČR a Královstvím Saúdské Arábie o leteckých dopravních službách.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 26, registrováno 69, kvórum 35, pro 25, proti 15. Zamítnuto. Konstatuji, že v hlasování č. 26 z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 se pro vyslovilo 25, proti 15. Návrh nebyl přijat.

Děkuji navrhovatelům i zpravodajům a končím projednávání tohoto tisku.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 148

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 148. Prosím pana ministra dopravy Dana Ťoka, který zastoupí ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já bych tady v zastoupení pana kolegy, ministra životního prostředí Richarda Brabce, rád představil návrh zákona, kterým se mění zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Když jsem poprvé slyšel, že bych ten zákon měl uvádět místo pana Brabce, kterého tímto omlouvám, tak jsem si říkal, že to bude výborné, to je jako kozel zahradníkem. Nicméně bych chtěl říct na začátku, že tento zákon podporuji a že to, že budu za pana ministra Brabce žádat o jeho schválení, myslím vážně.

Hlavním důvodem předložení je nutnost provést transpozici tzv. revize směrnice EIA, termínem pro provedení transpozice byl 16. květen roku 2017. Účinnost je proto navržena k 1. dni kalendářního měsíce po dni vyhlášení zákona.

Předmětem novely zákona je tedy transpozice požadavků revize směrnice EIA a novela obsahuje i další změny, jejichž cílem je snížení administrativní zátěže správních orgánů i investorů, a to prostřednictvím zjednodušení a zkrácení procesu posuzování vlivu záměrů a koncepci na životní prostředí, tj. procesu EIA i procesu SEA a zúžení okruhu posuzovaných záměrů.

Tyto změny jsou navrhovány na základě zkušenosti s aplikací zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Hlavní navrhované změny jsou: stanovení okruhu tzv. navazujících řízení, a to v samotném textu zákona formou výčtu konkrétních správních řízení. Výsledkem bude větší právní jistota investorů i správních orgánů. Změna koncepce tzv. podlimitních záměrů, v důsledku této změny dochází k výraznému zúžení okruhu podlimitních záměrů, které budou podléhat procesům podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Změna právní úpravy výjimek z procesu EUA, o nichž bude rozhodovat výhradně vláda, a ta na základě stanovených kritérií, rozšíření předmětu posuzování v procesu EIA, a to např. o posuzování vlivu na biodiverzitu a vlivy související se změnou klimatu. Zrušení možnosti veřejnosti a dotčených orgánů vyjadřovat se k posudku, čímž dochází ke zkrácení procesu EIA o lhůtu pro tato vyjádření 30 dnů a dále i o lhůty spojené s rozesíláním 14 dnů a zveřejňováním cca 3 – 5 dní posudku.

Celkové zkrácení procesu EIA v důsledku této úpravy je tedy zhruba o 50 dní, u složitějších záměrů i více. Změna koncepce platnosti stanoviska EIA, nedochází k přerušení lhůty zahájením námitkového řízení a prodloužení základní doby platnosti ze stávajících 5 na 7 let, s tím, že při prodloužení platnosti stanoviska EIA bude kontrolováno, zda je stále aktuální z hlediska vývoje změn v území a změn poznatků a metod posuzování.

Možnost periodického prodlužování platnosti EIA o dalších 5 let zůstává zachována. Zavádí se také možnost částečného prodloužení platnosti stanoviska EIA v případě, že důvody, kvůli nimž nelze stanovisko EIA jako celek prodloužit, se vztahují pouze k určité etapě či části záměru. Změna úpravy veřejného projednávání, kdy příslušný úřad musí nařídit veřejné projednání pouze tehdy, obdrže-li odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci. Upravení podmínky pro udělování, prodlužování a odnímání autorizací pro zpracování dokumentace, posudku a vyhodnocení za účelem zvýšení odbornosti autorizovaných osob a kvality jimi zpracovávaných dokumentů. Dále jsou navrženy dílčí úpravy procesu SEA směřující k jeho zjednodušení a zpřesnění pojmů, vzhledem ke směrnici SEA. Dochází ke kompletní revizi přílohy č. 1 spočívající nejen v jejím formálním zjednodušení, ale především ve věcném zúžení okruhu záměrů, podléhajících posuzování vlivu na životní prostředí. A rovněž jsou navrženy další dílčí úpravy prováděné za účelem transpozice revize směrnice EIA či zjednodušení procesů posuzování vlivu na životní prostředí.

Návrhem zákona se zabýval garanční VUZP, který doporučuje vrátit návrh zákona ve znění jím přijatého pozměňovacího návrhu. Tento pozměňovací návrh má za cíl uvést projednávaný návrh zákona do souladu s tzv. novelou stavebního zákona. Jedná se výhradně o změny legislativně technické povahy, jímž nedojde k věcným změnám právní úpravy navrhované oběma novelami.

Ministerstvo životního prostředí s vrácením návrhu zákona ve znění tohoto pozměňovacího návrhu souhlasí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VUZP. Přijaté usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 148/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jitka Seitlová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové. Musím říct, že pan ministr, přestože říkal, že zákonu nerozumí, mně ulehčil velmi práci, protože hlavní body, které jsou předmětem navržené novely pod číslem 148 senátního tisku, jež tady deklaroval, dokonce už i hovořil o tom, co bylo usnesením garančního výboru, resp. jediného výboru, který se touto novelou z pověření Organizačního výboru zabýval.

Jenom velice krátce z role zpravodajky doplním, že to bylo dne 12. července letošního roku, kdy jsme přijali usnesení, kterým jsme doporučili Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Pozměňovací návrhy se týkají toho, že souběžně byly projednávány dvě novely téhož zákona. Jedna jako součást stavebního zákona, jedna je tu před vámi. Předkladatel se domníval, že novela, která do Senátu přichází jako druhá, bude schválena jako první. V důsledku toho došlo k tomu, nejenom že jsou tam některá ustanovení duplicitní, což by opravdu nevadilo, ale jsou tam potom chybné odkazy v rámci celého textu. Na tento problém upozornila naše legislativa. Navázala jsem kontakt s ministerstvem a pan ministr, který byl osobně na našem výboru, uznal, že tyto chyby, které tam jsou, že by v praxi činily značné problémy, a proto, teď to řeknu s úsměvem, i na návodné otázky některých kolegů, zda vrátit, nebo ne, tak skutečně řekl, že je nezbytné to vrátit, aby tyto chyby byly opraveny.

Na výboru pro vrácení návrhu zákona hlasovali všichni, jinak ještě padl na výboru návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Ten ale nebyl přijat. Děkuji za pozornost a já pak ještě vystoupím i v obecné rozpravě, pokud bude šance. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní zpravodajko, prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí... A přece... Paní senátorka Seitlová má slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Tak ještě jsem to stihla. To je dobře, protože ráda bych se teď vyjádřila nikoli z pozice garanční zpravodajky a zástupkyně garančního výboru, ale jako senátorka, která se dlouhodobě zabývá otázkou EIA. Pan ministr velmi hezky řekl, co všechno tedy novela zákona přináší. Já musím říct, že podle toho těžiště, čím se novela zabývá, tak je to opravdu zjednodušení a redukce celé EIA. A výsledek je ten, že novela proti desítkám let platnému stavu mění u drtivé většiny typů těžebních průmyslových, infrastrukturních staveb kritéria pro zařazení do EIA, a některé stavby úplně vypadly.

Udělala jsem si analýzu (která dala opravdu hodně práce), nicméně mi z toho vyšlo, že se prahové hodnoty, od kterých má být záměr posuzován, proti současnému stavu mění minimálně v patnácti případech. To znamená, že se zvyšují a bude se posuzovat méně záměrů. A další věc, že existují dvě možnosti. Buď povinné posouzení, nebo takzvané zjišťovací řízení. Z toho povinného posouzení se do zjišťovací přesunula zase celkem desítka dalších záměrů. Některé záměry vypadly. U některých záměrů bude velký problém je zařadit.

Ptala jsem se ministerstva, proč vypadly. Tvrdili, že tam jsou. Dám příklad. To, s čím jste se možná setkali i ve vašich volebních obvodech, to je posuzování obaloven. Obalovny, to je tam, kde se dělají směsi pro silnice. Často z toho lidé mají obavu. Víme, že dříve se v tom objevovaly některé škodlivé látky. Někdy některé z nich už nemají, jiné mají. Lidé opravdu chtějí vědět, jak to všechno je, a mají zájem o posuzování.

Ptala jsem se, že to skutečně není v tabulce. Není to ani v zjišťovacím, ani v povinném. MŽP mi řeklo, bude to asi patřit pod keramické stavební výrobky a stavební hmoty. Dobrá, tak teď pokaždé se tedy budou dohadovat, jestli to tam patří, nebo nepatří? Je tam určitá míra nejistoty.

Takových záměrů mám daleko víc. Například skladovací hmoty pro nebezpečné látky. Dostala odpověď ministerstva: „Když tam bude výroba, tak tam určitě budou mít sklad, proto to tam bude.“ Tak to samozřejmě ale vůbec nemusí být.

A samozřejmě, že předmětem zejména kritických podnětů, které jsem dostávala nejen po emailu, byla i otázka, která souvisela s infrastrukturou. Tzn. v Poslanecké sněmovně velice diskutovaná plocha parkovišť. Jestli má být pro 300 aut, nebo pro 500 aut, jestli to má být limit? Nebo to byla otázka také staveb obrovských stavebních areálů, jak mají být velké? Jestli 6000 m2, nebo menší? Musím konstatovat, že tak, jak je stanovený limit, ty plochy jsou opravdu hodně velké a lidé s tím mají problém. A dokonce mi posílají informace o jejich případech, kdy by se, pokud by platila tahle novela, jejich případ do toho posuzování nedostal.

Pan ministr, který se osobně účastnil našeho výboru, řekl: „Ano, proti tomu, co letos posuzujeme..., nebo každým rokem posuzujeme, vypadne asi 1500 posuzovaných záměrů. Ty vůbec posuzovány nebudou.“

Pak je tam druhá věc, která mě také trošku překvapila. To je to, proti čemu se bojuje a vždycky se to odmítalo, že je to takzvaná salámová metoda. Je to tak, že pokud budeme ve zjišťovacím řízení – to zjišťovací řízení bude těsně podlimitní, takže se nebude třeba zjišťovat. Následně se může stát, že se stavba nějakým způsobem rozšíří a bude to přes limit a pak se to zase nebude posuzovat. Přímo to vyplývá z toho, co je napsané v návrhu novely.

A dokonce – to je úsměvná věc, že když si přečtete důvodovou zprávu vlády, tak v důvodové zprávě vlády najdete případ parkoviště, a jak si to má dotyčný rozdělit etapy, aby nebyl posuzovaný. To je úsměvné. Musím říct, že po přečtení celé novely, která tady před námi je, a stavebního zákona, který jsme schválili, tak jsem si říkala, že teď budu dělat poradce, jak se EIA vyhnout. A další věc, to byla pozitivní stránka novely, že se může, pokud uplyne doba platnosti závazného stanoviska, které se vydává – závazné stanovisko, pokud se změnily podmínky, znovu aktualizovat. Nemusí být prodlouženo, protože se změnily podmínky a může dojít znovu k posouzení. Nicméně háček je v tom, že my to závazné stanovisko vydáváme pouze pro první rozhodnutí ve věci, pokud se týká územního rozhodnutí nebo stavebního povolení.

A pokud se podíváte do stavebního zákona, tak ten říká, že územní rozhodnutí se může několikrát opakovaně prodloužit. Stejně tak pro stavební povolení. Pro stavební povolení není ani stanoven limit. Takže je tam rozhodnutí, prodlužuje se stavební povolení nebo územní rozhodnutí, ale závazné stanovisko třeba už dávno neplatí a změnily se podmínky. Je chybou, že se v zákoně neobjevilo, že pokud se prodlužuje, není tam jednoznačně napsané, tak by se mělo také vždycky zvážit, jestli je platné závazné stanovisko. Je tam i další taková drobnost, že po dobu, kdy je podaná žádost, tak lhůty pro závazné stanovisko pro uplynutí závazného stanoviska neběží. Když budu chytrý úředník a budu tam mít „nějaký zájem“, takhle to řeknu, tak samozřejmě, že si to rozhodnutí prodloužím. A jedinému, komu to bude vadit, tak je oznamovatel.

Takže je tam takových kliček opravdu velmi mnoho. Takže salámová metoda, neaktualizace.

Pak je tam další věc, podle mého velký problém. Víme, že celá novela se týká transpozice nových evropských směrnic. Já jsem si transpozici opravdu velmi detailně procházela. Přišla jsem tam na několik rozporných věcí. Na jednu si dovolím upozornit, protože si myslím, že je docela důležitá.

My tedy v novele říkáme, že posuzování má zahrnovat posouzení mnoha vlivů z hlediska vlivu na veřejné zdraví. To máme jak v ustanoveních zákona, tak v přílohách, tak jak je vám návrh předložen. Jenže směrnice říká, že se má jednat o posouzení vlivů na lidské zdraví. Zdánlivě by se mohlo zdát, že je to úplně stejné. Nicméně je i v zákoně o ochraně veřejného zdraví používán obojí pojem. Tzn., pojem veřejného zdraví i lidského zdraví. Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Z toho, co jsem přečetla, jistě vnímáte, že je rozdíl mezi lidským zdravím a veřejným zdravím.

Opravit celý text novely by bylo samozřejmě náročné. Vedeme debatu. Požádala jsem ministerstvo životního prostředí, aby věc prošetřilo. Je další informací pro vás, že lidské zdraví se používá v mnoha jiných zákonech o ochraně životního prostředí, v odpadovém zákonu, zákonu o vodách, zákonu o ochraně přírody a krajiny... Všude, tak jak to říkají evropské směrnice. Tady najednou používáme pojem veřejné zdraví.

Myslím si, že existuje pochybnost, zda jsme skutečně v souladu s evropskou směrnicí.

Nicméně, jak jsem vás tady trošku do problematiky zasvětila, já sama za sebe si dovolím říci toto – účinná účast veřejnosti a přijímání rozhodnutí umožňuje vyjádřit veřejnosti své obavy, své názory, které mohou být pro tato rozhodnutí podstatná a těm, kdo rozhodují, umožňují vzít tyto názory a obavy v úvahu. Tím se zvyšuje zodpovědnost a transparentnost rozhodovacího procesu a přispívá to k uvědomování vztahu veřejnosti k otázkám životního prostředí a veřejné podpoře učiněných rozhodnutí. Omezení a redukce možnosti posouzení a projednání vlivu záměru na životní prostředí a lidské zdraví sice sníží administrativní zátěž pro výstavbu, průmysl a zásahy do prostředí, je tím ovšem zásadně snížena služba ve prospěch ochrany zdraví občanů a jejich životního prostředí.

Myslím, že samozřejmě musíme budovat, musíme stavět, ale mělo by to být vždycky rozumně a moudře, po řádném uvážení, zda nedojde k ovlivnění zdraví, kvality života nebo hodnoty majetku lidí. Vím, že můj názor je možná v tuhle chvíli při tom hlavním proudu, který teď je, je menšinový. Přesto je to zásada, se kterou jsem vstupovala do Senátu. Proto za sebe podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona, protože tyto aspekty nerespektuje a jde proti nim.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko, další přihlášený je pan senátor Ladislav Kos. Má slovo.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři.

Já možná na začátek svého vystoupení si tak trochu povzdechnu. Povzdechnu si nad tím, že tady dnes není ministr životního prostředí pan Ing. Brabec, který tady nebyl ani při projednávání stavebního zákona. Já jsem pana ministra považoval za velice dobrého ministra životního prostředí, bohužel tady při projednávání novely stavebního zákona o EIA si myslím, že Ministerstvo životního prostředí příliš silně nehájilo ty zelené zájmy. A byť vím, že pan ministr je někde na druhém konci světa, tak je mi líto, že se projednávání alespoň jednoho zákona neúčastnil.

Jinak bych stejně jako paní senátorka Seitlová vyjádřil svůj nesouhlas s novelou zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, která se tady dnes projednává, protože dále omezuje práva občanů vyjádřit se ke stavbám budovaným v jejich bezprostřední blízkosti, k záměrům, které budou mít vliv na prostředí, které na rozdíl od investorů, kteří tam budou stavět, v tom prostředí budou žít.

Připomínám, že právo na příznivé životní prostředí je zakotveno v Ústavě ČR, účast veřejnosti na povolovacích procesech by v demokratické společnosti měla být nejen samozřejmostí, ale vychází i ze závazku a Ruské úmluvy, ke které se Česká republika připojila. Navíc omezováním účasti veřejnosti na povolovacích procesech je v hrubém rozporu s programovým prohlášením současné vlády. Což tady nakonec padlo i při projednávání stavebního zákona.

A teď možná trošku blíž k té novele. Já, na rozdíl od paní senátorky Seitlové, budu více konkrétní, budu se zabývat jenom určitým segmentem tohoto zákona. Protože pocházím z volebního obvodu, který je vlastně jedním velkým sídlištěm, a proto se nás z toho zákona EIA dotýká jenom určitá výseč těch záměrů. Novela EIA výrazně omezuje počet záměrů, které budou podléhat základnímu posuzování, tzn. zjišťovacímu řízení. Jedná se především o záměry kategorie 108, což jsou záměry rozvoje sídel nad 5 ha, 109 – parkoviště nebo garáže nad 500 stání, a 110 – výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek nad 0,6 ha.

Tyto záměry jsou oproti původní verzi zákona nyní rozděleny s neúměrně vysokými limitními hodnotami a neodpovídají ani evropské směrnici EIA, kde jsou tyto záměry vedeny souhrnně pod jedním bodem II/10b – záměry rozvoje měst včetně výstavby obchodních center a parkovišť.

Znamená to, že pokud uvedené záměry nedosáhnou příslušného limitu a zjišťovací řízení se nebude konat, k závěru se ve stavu EIA nebudou moci vyjádřit nejen laická a odborná veřejnost, ale i příslušné dotčené orgány, jako je obec, ČIŽP apod. EIA je také nejenom osvědčeným nástrojem ke zmírnění dopadů záměru na životní prostředí a lidské zdraví, ale i zapojení veřejnosti do přípravy stavby.

To bych vám rád přiblížil na jednom příkladu právě z místa mého volebního obvodu, kdy developer získal pozemek a chtěl na něm postavit velký bytový komplex. Aby se vyhnul posuzování vlivu na životní prostředí, posuzování vlivu na životní prostředí, tak ten bytový komplex rozsalámoval na několik etap. Přičemž při té 1. etapě se mu podařilo, díky tomu, že tam udělal jenom 97 parkovacích stání, tehdy platil limit 100 parkovacích stání, takže u té 1. etapy neproběhla EIA. Dotčené úřady tak nestanovily žádné podmínky realizace záměru, ani zmírňující opatření.

A co bylo výsledkem takového jednání? Výsledkem byla rozsáhlá likvidace zeleně, stanovišť zvláště chráněných druhů živočichů, obtěžování obyvatelů hlukem. A nakonec bylo vydáno předběžné opatření soudu k zastavení této stavby. Až nakonec soud tuto stavbu pro konflikt s mnoha atributy životního prostředí zastavil. V 2. etapě výstavby už vycházelo asi 120 parkovacích míst, takže záměr prošel posuzováním vlivu na životní prostředí. Stalo se nic méně a nic více než to, že byly vydány čtyři strany podmínek pro přípravu, realizaci a provoz záměru, a stavba této části víceméně bez problémů s okolím byla zahájena. Samozřejmě na celém záměru je špatné celé to salámování. Nicméně tady je vidět ukázka, k čemu to posuzování vlivu na životní prostředí slouží a jakým způsobem je ten nový limit 500 parkovacích míst příliš vysoký.

Co říci závěrem? Snad jenom to, že stavební zákon i novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí se v těchto novelách změnily v silně developerské zákony. Stavební boom byl bohužel povýšen na základní prioritu, bez ohledu na negativní dopady, které přináší, a s omezením možnosti občanů se jim bránit. Já proto vyjadřuji nesouhlas s touto novelou. A pokud dojde k podrobné rozpravě, tak mám připravené pozměňovací návrhy, které povedou jednak ke snížení limitu a k rozšíření účasti veřejnosti při posuzování staveb. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, s přednostním právem místopředseda klubu ODS Jiří Oberfalzer je přihlášen. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Já jsem jenom chtěl, aby to nemrzelo předkladatele, dát návrh schválit návrh, ve znění Poslanecké sněmovny.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa, má slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře, já bych vaším prostřednictvím mému předřečníkovi kolegovi Kosovi vzkázal, když vytýkal panu ministrovi Brabcovi, že ministerstvo nehájilo zelené zájmy dostatečně.

Tak já si myslím, že přeci není úkolem Ministerstva životního prostředí, aby hájilo zelené zájmy, ale aby důsledně vykonávalo státní správu v oblasti životního prostředí. A také lituji, že tu není pan ministr. Tak vyzkouším pana ministra dopravy, který ho zastupuje. Já totiž nerozumím, kdy v tom procesu EIA má navrch třeba tetřev nebo kulíšek nejmenším a kdy v něm má navrch člověk. Jestli byste mi ten rozdíl mohl vysvětlit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Pan ministr zaznamenal. Nikoho dalšího nevidím. A přece? Paní senátorka Seitlová jako senátorka, nikoli jako zpravodajka.

Senátorka Jitka Seitlová:  Ještě jednou, dámy a pánové, já jsem si vědoma, že ten můj návrh, který jsem předložila, je v tuto chvíli zřejmě návrhem, který nebude většinový. Předkládám ho s tím vědomím. A domnívám se ale, že by přání pana ministra, abychom přijali pozměňovací návrhy minimálně toho garančního výboru, že by mělo být naplněno. Tak pokud by tedy nebyl přijat zákon v této podobě, což by nebylo i v souladu se žádostí představitelů ministerstva, tak jsem připravila ještě dva pozměňovací návrhy, které vůbec nejdou do principu zákona a do té, řekněme, věci, která je tak střetová. Nicméně jsou docela zásadní.

Vy si jistě vzpomenete na to, když jsme projednávali stavební zákon. A právě paní ministryně Šlechtová nejen tady, na výborech, ale i do médií jasně sdělovala, že sice nebudou moci nevládní organizace a sdružení vstupovat do řízení, ale že to budou obce. A obce jsou přece ty, které hájí zájmy občanů. A je tady právě § 7, odst. 6 této novely, která před námi leží. A v této části, v tomto paragrafu se říká, že odvolání proti rozhodnutí o zjišťovacím řízení, tzn. jestli se EIA povede nebo nepovede, mohou kupodivu dát pouze jenom nevládní organizace. A mně to přišlo velmi nesprávné, protože se domnívám, a nejenže se domnívám, ale ze zákona o obcích vyplývá, že obce mají hájit příznivý rozvoj obcí a svých občanů a jejich zdravé životní podmínky. Takže obce by měly mít možnost podat odvolání, pokud s takovým rozhodnutím nesouhlasí. Proto jsem navrhla, abychom těmto obcím nebo resp. do toho paragrafu dali tuto kompetenci, tuto možnost obcím. Ten pozměňovací návrh před vámi leží tak, jak jsem ho zpracovala. Ono to znění potom zapracované je trošku složitější, ale je tam přesně popsané, jak by to znění vypadalo.

Druhý návrh, který předkládám, se netýká ani nevládních organizací, ani obcí, ale protože si myslím, že máme být korektní a že i pro podnikatele máme vytvářet dobré prostředí, tak předkládám návrh, že by v případě, pokud úřad nevydá závazné stanovisko do 30 dnů, měl by nejpozději do 5 dnů oznamovatele informovat, do kdy stanovisko vydá. Současná praxe je taková, že oznamovatel se to nedozví. Úřad mu to neřekne a on s tím má opravdu docela velké problémy. Takže navrhuji tyto dva velmi krátké pozměňovací návrhy, které nemohou ohrozit to, kdybychom to vraceli, že by to v PS neprošlo. A mně přijde k tomu prvnímu návrhu naprosto absurdní, aby obce musely zakládat nevládní organizace, natož by to zřejmě ani nestihly, aby mohly podat odvolání a tím hájit zájmy, které jsou jim de facto ze zákona dány. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se musím přiznat, že mám problém s tímto zákonem zejm. v souběhu s posledně projednávanou novelou stavebního zákona. Možná že kdyby novela stavebního zákona byla parlamentem projednána a schválena v podobě, jak ji předložila vláda, že by ten problém zákona o EIA nebyl tak naléhavý v tuto chvíli. Ale my jsme tady bohužel podpořili posledně výrazné omezení účasti veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona. A jedním z těch argumentů pro některé bylo, že přeci u těch nejpodstatnějších typů staveb je ta účast veřejnosti zachována díky tomu, že mají účast prostřednictvím posuzování vlivů na životní prostředí. A dnes tady máme návrh zákona, který zásadně omezuje rozsah záměrů, které se budou posuzovat. Tzn. těch případů, kdy veřejnost nebude mít vůbec žádnou možnost se v těchto věcech vyjádřit. Já z tohoto důvodu nepodpořím ten dnes projednávaný návrh zákona.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je paní senátorka Zdeňka Hamousová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych ještě ráda trošku vrátila vaši pozornost k procesu projednávání novely zákona na výboru pro územní rozvoj, životní prostředí, veřejnou správu. Tam pan ministr Brabec byl přítomen a v podstatě ten proces byl takový, že zpravodajka paní kolegyně Seitlová s velmi odbornou znalostí na věc, ovšem musím říci, z mého pohledu s velmi opatrným nahlížením na to, aby veřejnosti nebyla nějakým způsobem krácena práva ještě více, než je dejme tomu prakticky možné. Tak původně jsem na projednávání na výboru načítala schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Ovšem paní kolegyně Seitlová pečlivě prostudovala novelu stavebního zákona, pečlivě prostudovala tento návrh zákona a přišla na osm legislativně-technických nedostatků v souvislosti právě, není tam komparace s novelou stavebního zákona. Po rozboru těchto legislativně-technických nedostatků pan ministr Brabec usoudil, že bude vhodné vrátit do PS tento návrh s pozměňovacím návrhem výboru pro územní rozvoj s tím, že napřímí všechny síly a předpokládá, že se mu podaří zajistit, aby v září PS tento návrh zákona s pozměňovacím návrhem legislativně-technického charakteru projednala.

Takže bych vás chtěla poprosit, jestli byste se mohli podívat při svém posuzování optikou toho, že se napravují legislativně-technické nedostatky v souvislosti s přijetím novely stavebního zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Radko Martínek, má slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Já jsem v zásadě nechtěl tady ovlivňovat plynulý chod dnešního jednání, který velmi oceňuji, ale v poslední době tady padají neustále věci, které se nezakládají na pravdě. Stavební zákon byl schválen a v žádném případě neomezuje práva veřejnosti, nebo jak to tady dokonce bylo řečeno, úplně vylučuje právo veřejnosti se vyjadřovat. To prostě není pravda. Když se projednával senátní návrh, když jsme tady v Senátu stavební zákon projednávali, tak jsem po jednání na výboru a po celé řadě konzultací, nakonec paní kolegyně Seitlová na to taktéž upozorňovala, prostě se dohodlo jak s Ministerstvem životního prostředí, tak s přítomným náměstkem, tak s přítomným náměstkem na Ministerstvu pro místní rozvoj nebo resp. paní ministryní, která byla osobně přítomna, co je v tom stavebním zákoně skutečně špatně. A špatně je tam skutečně to, že v jistém případě za určitých okolností může dojít k tomu, že úřední postup je nesprávný nebo dokonce nezákonný. Ale vzhledem k tomu času, tzn. jak dlouho ta řízení trvají, tak se můžeme dostat do situace, kdy ta nezákonnost bude neopravitelná. To je věc, s kterou já se můžu těžko smířit. A navrhoval jsem tedy, aby se to změnilo a bylo tady jasně řečeno, že to je věc, kterou by PS určitě vzala.

Bohužel jsme zde přijali celou řadu dalších pozměňovacích návrhů a výsledek je prostě takový, že nás PS přehlasovala a stavební zákon, který je podle mého názoru docela klíčová záležitost, má teď fatální vadu. A ta fatální vada se bude muset samozřejmě opravovat. A bude to nějakou dobu trvat. Já pevně doufám, protože to porušení zákona je v zásadě hypotetická záležitost, ale stejně pevně doufám, že v tom mezidobí k něčemu takovému nedojde, protože to by bylo opravdu selhání nás všech. A nyní to tady probíhá vlastně obdobně. Na výboru se diskutovalo zase o tom, jak jsou práva veřejnosti oklešťována a dokonce likvidována, což zase není vůbec žádná pravda. Pan ministr to, myslím, docela jednoznačně vysvětlil. Vysvětlil také, jak vznikly ty legislativně-technické chyby. Ty prostě vznikly tak, že tady byly dva zákony, které spolu souvisejí, jenže prostě nešly zároveň. To je velký problém. A navíc je ještě velký problém, že těch pozměňovacích návrhů v PS je takové hafo. A potom nikdo pořádně neví, co se schválilo a co se neschválilo. A pak se může stát to, co se stalo, že prostě ty zákony spolu úplně nekorespondují, takže v tuto chvíli je tam několik legislativně-technických problémů, které je potřeba odstranit. A pan ministr tam zase jasně deklaroval, notabene jsem se na to ptal já, jestli s tím opravdu souhlasí. A on sdělil, že s těmito pozměňovacími návrhy souhlasí a tyto pozměňovací návrhy on garantoval nám, že se postará o to, aby PS schválila. Ale negarantoval nic dalšího. Takže já bych si troufal říci, že varuji před tím, abychom tu následovali zákon stavební a zase pod dojmem toho, co všechno teď zachráníme, tak abychom tady přijímali pozměňovací návrhy, které ve své podstatě skončí nakonec tak, že nebudou odstraněny ani věci, které odstranit je třeba.

Myslím si taktéž, že je fakt pozoruhodné, když najednou je starost o obce, když předtím se neustále podporují občanská sdružení, aby byla u všeho, a několikrát. Já jsem přesvědčen o tom, a jsem o tom přesvědčen 100%, že obce i kraje mají dostatek možností, aby se k procesu EIA vyjadřovaly. A prostě věci tohoto typu, nadbytečné věci, za které považuji toto, které jsou jakousi úlitbou občanským sdružením, aby měla ještě jednu formu, tak teď říkáme, že to okrádá ty obce. Podle mého názoru to neokrádá. Takže já jenom varuji před tím, abychom následovali to, co se tady už jednou dělo. Připojuji se k tomu, co tady říká paní kolegyně Hamousová. Schvalme ten zákon tak, jak byl přijat s pozměňovacím návrhem na výboru pro veřejnou správu po poměrně obsáhlé a odborné diskusi. A věci, myslím, půjdou dobrým směrem.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:  Já jen dodám, že role Senátu jistě není v tom, aby opravoval jen legislativně-technické chyby. Role Senátu je zvážit a napravit nebo udělat to, co si myslí, že je správné, byť to není jen legislativně-technická chyba. Ale dovolím si ještě říci, že pokud se týká toho pozměňovacího návrhu, který před vámi leží pro obce, tak na výboru bylo řečeno: "Ale vždyť to ani obce prostřednictvím Svazu měst a obcí nebo jiných organizací nechtěly." Já jsem vám doložila, že skutečně Svaz měst a obcí podporuje a chce, abychom tento pozměňovací návrh přijali. Také jsem doložila, že je to sdružení místních samospráv, které by také bylo moc rádo a podporuje tento pozměňovací návrh. Já se domnívám, že tento malý pozměňovací návrh nemůže být tím, co by v PS zabránilo tomu, aby naše vrácené pozměňovací návrhy byly přijaty. Určitě to není nic kontroverzního. Já si myslím, že dokonce naopak, pokud Senát tuto kompetenci obcím dá, možnost této kompetence, tak naopak se tím může do budoucna i dobře prezentovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. A teď už opravdu se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končí a ptám se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, chce, máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já se k těm odborným otázkám příliš vyjadřovat nechci, ale padl tady na mě dotaz, tak se cítím povinen a je slušnost na dotazy odpovídat. Budu mít odpovědi dvě. První odpověď je moje jako hrdého nositele titulu Ropák roku. Mám pocit, že stávající legislativa více chrání toho modráska než člověka. Nicméně tady mám odpověď z Ministerstva životního prostředí, kterou jsem vám povinen přečíst.

"V EIA se posuzují vlivy jak na živočichy, tak na člověka. Cílem EIA je, aby vlivy připravovaného záměru byly na všechny složky životního prostředí co nejmenší. Nikdo nemá přednost." Takže já doufám, že ten zákon, který, doufám, se tady schválí, bude mít toto vyznění.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, a ptám se zpravodajky garančního výboru, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Ano, chce.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedající. Myslím, že vystoupilo pět řečníků. Ten šestý, to jsem byla já a omlouvám se za více vystoupení, ale vyplynulo to z debaty. Padlo tady několik návrhů, resp. všechny téměř, které máme. Padl návrh zamítnout, padl návrh schválit a padl návrh, resp. existuje návrh výboru vrátit s pozměňovacími návrhy.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní zpravodajko. A my budeme po znělce postupně v této chvíli hlasovat o návrhu schválit, který byl podán. V sále je přítomno aktuálně 69 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35 a já zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku. Návrh nebyl přijat. A budeme hlasovat o návrhu zamítnout. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 28, registrováno 70, kvorum 36, pro 13, proti 31, i tento návrh byl zamítnut. A já otevírám podrobnou rozpravu. Hlásí se pan senátor Jiří Oberfalzer. Pane senátore Oberfalzere, jste přihlášen. Omylem? Aha, omylem. Paní senátorka Seitlová také omylem. Já to mám na tabuli v pořádku. Organizační to musí smazat na té velké. Ano, už je to v pořádku. A hlásí se paní senátorka Jitka Seitlová. Každý má svou tabuli.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji. Já nebudu samozřejmě číst, protože obsahem tisku je pozměňovací návrh výborový. Dovolím si přečíst dva své pozměňovací návrhy. První se týká možnosti obcí a protože územní samosprávné celky jsou i kraje, tak i krajů, podávat odvolání proti rozhodnutí o tom, zda bude probíhat nebo nebude probíhat EIA. To je obsahem tisku a já musím pozměňovací návrh načíst. To přesné znění tak, jak mi ho připravila legislativa, zní:

V článku 1 bodu 31 v § 7 odst. 6 a slovo zásad se nahrazuje slovem kritérií nahradit slovy, slovo zásad se nahrazuje slovem kritérií a za slovo oznamovatel se vkládají slova dotčený kraj nebo obec. Tam jde o to, že se tam měnily tečky a čárky, proto je to tak dlouhé.

Jinak to, co tam vkládám, je jenom dotčená obec a kraj, ale měnily se tečky a čárky. Takto mi to nachystala legislativa.

A druhý bod se týká povinnosti úřadu oznámit investorovi, že pokud zatím nevydal závazné stanovisko, dokdy bude toto závazné stanovisko vydáno, pokud nebylo vydáno ve stanovené lhůtě do 30 dnů. Opět přečtu tento pozměňovací návrh:

V článku 1 § 9a odst. 1 se za větu druhou doplňuje věta: Pokud příslušný úřad nevydá stanovisko ...

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Promiňte, paní senátorko. Pánové, rozpusťte tam váš mužský „sadistický nebo sexický“ kroužek. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Oni asi řeší něco velmi důležitého, tak se na ně nemůžeme zlobit.

Ještě jednou čtu: Pokud příslušný úřad nevydá stanovisko ve lhůtě podle předchozí věty do pěti dnů ode dne uplynutí lhůty písemně vyrozumí oznamovatele o důvodech nesplnění této lhůty, včetně informace o předpokládané době vydání stanoviska a stanovisko vydá nejpozději do 60 dnů ode dne obdržení posudku.

To je všechno, děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Ladislav Kos. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Ladislav Kos:  Ještě jednou dobré odpoledne. Mám čtyři drobné pozměňovací návrhy.

První návrh rozšiřuje účast veřejnosti i skrze zákon 100/2001 a úprava zní:

V článku 1 bodu 7 v § 3 písm. g) slova řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivu záměru na životní prostředí, nahradit slovy řízení vedené k posuzovanému záměru nebo jeho změně, a záměrům, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu v kategorii 1 a v kategorii 2, včetně záměrů podlimitních.

A další tři pozměňovací návrhy se týkají snížení limitů, které jsou podle našeho názoru stanoveny příliš vysoko. Je tomu zejména u tří limitů, a jak jsem říkal, intravilán měst, parkovací místa a obchodní střediska. Tyto hodnoty mohou mít v záměrech vážné vlivy na životní prostředí a nemohla by se k nim vyjádřit veřejnost. Proto je navrženo snížení limitů na hodnoty, které již v zákoně byly, myslím tím v zákoně, který měl platnost do května roku 2014.

Jedná se o tyto pozměňovací návrhy. Druhý pozměňovací návrh zní:

V článku 1 bodu 126 v příloze č. 1 v bodě 108 text 5 hektarů nahradit textem 2 hektary.

Třetí pozměňovací návrh:

V článku 1 bodu 126 v příloze č. 1 v bodě 109 slova 500 míst nahradit slovy 100 míst.

Čtvrtý pozměňovací návrh:

V článku 1 bodu 126 v příloze č. 1 v bodě 110 text 6000 m2 nahradit textem 3000 m2.

Prosil bych pak o těchto návrzích hlasovat odděleně.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho takového nevidím, podrobnou rozpravu končím. A ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Nepřeje. Paní zpravodajka? Také ne. Děkuji vám a paní senátorko Seitlová, prosím, abyste v souladu s jednacím řádem přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Paní senátorko, prosím, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji vám. Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které jsou součástí tisku č. 148/1. Protože jsou to legislativně technické úpravy na sebe navazující, navrhuji, abychom těchto osm bodů hlasovali společně, jestli souhlasíte.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Pane navrhovateli, prosím vaše stanovisko. (Navrhovatel souhlasí.) Paní zpravodajko. (Zpravodajka souhlasí.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

V hlasování č. 29 registrováno 69, kvorum 35, pro 61, proti jeden. Konstatuji, že návrh byl přijat.

Paní zpravodajko, můžete pokračovat.

Senátorka Jitka Seitlová:  Ano, děkuji. Jako druhý předkládám k vašemu hlasování pozměňovací návrh o možnosti obcí o rozšíření kompetence, aby mohly podávat odvolání proti rozhodnutí, zda bude nebo nebude EIA v případech, které se týkají jejich obce.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ptám se na stanoviska. (Navrhovatel nesouhlasí, zpravodajka souhlasí.)

Jsem teď zmaten, protože se hlásí pan senátor Jiří Čunek, ale v průběhu hlasování si neumím představit, že by vystoupil.

Chyba, chybička se vloudila, zaplaťpánbu.

Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu a prosím, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 30 registrováno 69, kvorum 35, pro 33, proti 3. Návrh nebyl přijat.

Paní zpravodajko, můžete pokračovat.

Senátorka Jitka Seitlová:  Další pozměňovací návrh se týká toho, aby příslušný úřad informoval oznamovatele o tom, zda a do kdy vydá závazné stanovisko, a to má být nejpozději vydáno do 60 dnů.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Prosím o stanoviska. (Navrhovatel nesouhlasí, zpravodajka souhlasí.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 31 registrováno 69, kvorum 35, pro 29, proti 12. Návrh byl zamítnut.

Paní zpravodajko, můžete pokračovat.

Senátorka Jitka Seitlová:  Další je pozměňovací návrh pana senátora Ladislava Kosa. Ten se týká promítnutí pozměňovacího návrhu do bodu 7 odst. 3 písm.g). To je možnost navrácení spolků do řízení, ze kterého byly vyřazeny novelou stavebního zákona.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji a zahajuji hlasování o tomto návrhu. Ale předtím ještě prosím o stanoviska. (Navrhovatel má záporné stanovisko, zpravodajka kladné. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 32 registrováno 69, kvorum 35, pro 15, proti 15. Návrh byl zamítnut.

Paní zpravodajko, můžete pokračovat.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pak jsou to další tři návrhy. Bod č. 2, 3, 4, které jsou v textu opět pana senátora Kosa. On žádal, abychom i hlasovali samostatně, takže bod č. 2 se týká rozšíření limitu pro posuzování z dnešních od pěti hektarů nahradit textem od dvou hektarů.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, děkuji a ptám se pana navrhovatele. Záporné stanovisko. Paní zpravodajko? Kladné stanovisko.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 33 registrováno 69, kvorum 35, pro 14, proti 19. Návrh nebyl přijat.

Senátorka Jitka Seitlová:  Za další hlasování je bod č. 3 pana senátora Kosa. Nahradit limit 500 míst pro parkování, nad kterým se povede zjišťovací řízení, 100 míst. Čili navrhuje, aby se od počtu 100 míst vedlo zjišťovací řízení pro parkoviště v zastaveném území.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Pane navrhovateli? Záporné stanovisko. Paní zpravodajko? Kladné stanovisko. A já zahajuji hlasování a prosím, kdo je pro, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. A kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 34 registrováno 70, kvorum 36, pro 15, proti 19. Návrh byl zamítnut.

Senátorka Jitka Seitlová:  Teď je tu bod č. 4. Tady se navrhuje, aby rozloha areálu o 6 000 m2, která je tam dnes, pro posuzování vlivů na životní prostředí, resp. pro zjišťovací řízení, byla snížena na 3 000 m2.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Pane navrhovateli? Záporné stanovisko. Paní zpravodajko? Kladné. A já zahajuji hlasování a prosím, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. A kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 35 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se vyslovilo pro 14, proti 17, návrh nebyl přijat. Můžete pokračovat, paní zpravodajko. (Senátorka J. Seitlová: To je vše, co bylo k hlasování.)

Takže tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a přistoupíme po znělce k hlasování o tom, že vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 36, a já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 36 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro vyslovilo 59, proti byli 3. Návrh byl přijat.

Nyní nám zbývá ještě pověření senátorů, kteří obhájí náš zákon v PS. Navrhuji, aby jimi byli senátorka Jitka Seitlová - a ať si vybere, kdo ještě s ní... Pan senátor Kos. Znělky není třeba a budeme hlasovat, že pověříme senátorku Jitku Seitlovou a senátora Kosa tím, aby v PS obhájili náš návrh.

V sále je přítomno aktuálně 69 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35 a já zahajuji hlasování a prosím, kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. A kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 37 ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se vyslovilo 64, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji paní zpravodajce a končím projednávání tohoto tisku.

A přistupujeme k dalšímu tisku, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, sjednaná ve Vídni dne 22. března 1985, Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, sjednaný v Montrealu dne 16. září 1987, v platném znění, a změna Montrealského protokolu, přijatá v Kigali dne 15. října 2016

Tisk č. 70

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 70 a uvede ho opět ministr dopravy Dan Ťok, který dnes zastupuje ministra životního prostředí Richarda Brabce. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane místopředsedo, ....

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Promiňte, pane ministře, pánové vlevo - tam Martínek a další dva, běžte si do kuloáru. Nerušte tady pana ministra, víte, jak už je unaven, kolik už toho má za sebou. Máte slovo, prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. V říjnu 2016 se v Kigali ve Rwandě uskutečnilo 28. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Hlavním výsledkem tohoto zasedání bylo přijetí změny Montrealského protokolu. Cílem této změny je omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků používaných jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu. Látky HFC, což jsou ty částečně fluorované uhlovodíky, však působí jako skleníkové plyny se silným účinkem. A proto se státy celého světa shodly na tom, že je potřeba jejich použití regulovat. Tyto látky se využívají zejména v oblasti chlazení, klimatizace a požární ochrany. Změna protokolu zavazuje nejen rozvinuté státy, ale také rozvojové země k dodržení harmonogramu omezování látek HFC při zohlednění různých podmínek těchto skupin zemí. Důvodem pro ratifikaci změny protokolu ČR je příspěvek k ochraně klimatu, tedy i k ochraně celkového životního prostředí doma i ve světě. Proto se navrhuje, aby Parlament ČR vyslovil souhlas s ratifikací změny Montrealského protokolu v Kigali. Montrealský protokol řeší problematiku životního prostředí, která patří do sdílené pravomoci EU a jejích členských států podle smlouvy o fungování EU. Evropská unie již přijala legislativu, kde je problematika snížení spotřeby látek HFC pokryta nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech, které je účinné od 1. ledna 2015. A platí přímo v členských státech EU tzv. nařízení o F plynech. S ohledem na toto nařízení byla připravena novela zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech. Tato novela již byla schválena a vyhlášena ve Sbírce zákonů 29. března 2017.

Rada EU toto pondělí 17. července 2017 přijala rozhodnutí uzavřít, ratifikovat změnu s Kigali jménem EU, a to na návrh Evropské komise. Podle komise je změna protokolu s Kigali kompatibilní se zmiňovaným nařízením o f-plynech, takže v současnosti neplánuje žádné další změny tohoto nařízení. Vzhledem k uvedenému právnímu zajištění nevyžaduje přijetí změny protokolu v současnosti další změnu právní úpravy v ČR v uvedené oblasti. Změna protokolu rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikatelskou sféru, nad rámec toho, co stanoví legislativa EU a ČR. Současně s návrhem na přijetí změny Montrealského protokolu si dovoluji předložit návrh na dodatečnou ratifikaci Vídeňské úmluvy, na ochranu ozonové vrstvy a Montrealského protokolu, jež byly původně schválené jako smlouvy vládní. Důvodem tohoto kroku je pouze formálně právní sladění procesu sjednání této úmluvy a tohoto protokolu s platnými ustanoveními Ústavy ČR, která v současné době u takovýchto mezinárodních smluv vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a následnou ratifikaci prezidentem republiky. Tato dodatečná ratifikace Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu nebude mít dopad na závazky ČR, které z obou mezinárodních smluv již vyplývají. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 70/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Láska. Má... (Václav Láska se zvedá.) Ne, nemusíte ještě. Garančním výborem je totiž VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 70/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jan Látka. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministra tady toho řekl už poměrně dost. Já jenom možná dodám drobnosti.

Montrealský protokol upravuje konkrétní závazky, naplňující stanovené cíle v úmluvě. Cílem protokolu je přijímat a realizovat celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. regulovaných látek, které ozonovou vrstvu poškozují. Upravuje nakládání s téměř 100 druhy látek, mezi které patří halony, tetrachlormethan, methylchlorid a tak dále. Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, které život na zemi chrání před negativními účinky UV záření.

Změna protokolu vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2019, za předpokladu, že nejméně 20 listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení této změny bude uloženo státy nebo organizacemi pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními stranami protokolu. V případě, že tato podmínka nebude splněna k uvedenému datu, vstoupí v platnost 90. dnem po dni, kdy byla splněna.

Základní důvod schválení změny protokolu ČR. Látky HFC jsou běžně používané v klimatizacích, chladících zařízeních, aerosolech, pěnách i jiných výrobcích. Byly zaváděny jako náhrady za látky CFC a jiné látky poškozující ozonovou vrstvu, které byly redukovány díky opatřením přijatým v rámci implementace protokolu. Ukázalo se však, že látky HFC jsou bohužel účinnými skleníkovými plyny s tisícinásobným potenciálem globálního oteplování oproti účinku oxidu uhličitého. Situaci, kdy průměrná globální teplota a zároveň roste i poptávka po klimatizacích a chladících zařízeních, stoupá prudce poptávka i po látkách HFC, zvláště v rozvojových zemích. Odhaduje se, že globální spotřeba látek HFC poroste ročně o cca 10 %, což je činí nejrychleji rostoucími skleníkovými plyny.

Základní důvody pro schválení změny protokolu ČR jsou dva, jednak věcný, spočívající, že ratifikace změny protokolu o následném provádění této změny ČR přispěje k ochraně klimatu a tedy i celkového životního prostředí doma i ve světě, politický význam lze spatřovat v tom, že ČR bude signalizovat akceptování závazku ke konkrétnímu příspěvku, ke snížení emisí skleníkových plynů.

Vzhledem k právnímu zajištění provádění změny protokolu nebude její přijetí vyžadovat další změnu právní úpravy v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikatelskou sféru.

Změna protokolu zachová pravidlo, že finanční mechanismus pro implementaci Montrealského protokolu v rozvojových zemích je rozvojový fond. Dopady změny protokolu na příspěvky v rozvinutých zemích do toho fondu nelze v tuto chvíli odhadovat, protože ty závisí na samotném konsensuálním rozhodnutí smluvních stran.

Příspěvky ČR do tohoto fondu jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly ministerstva životního prostředí 315 a jejich výše se odvíjí od aktuální příspěvkové škály OSN, upravené na podmínky tohoto fondu. V letech 2015 až 2017 se ročně jedná o příspěvek zhruba 15,6 milionu korun, přičemž podíl našeho státu a celkových ročních příspěvků rozvinutých zemí byl v aktuálním období 0,53 %.

Na závěr bych jenom chtěl zmínit, že neplnění závazků projednává implementační výbor, žádné sankce z úmluvy ani protokolu nevyplývají.

Zároveň bych vás rád seznámil se 47. usnesením VUZP, tedy ze 7. schůze konané 17. května 2017. K vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, sjednaná ve Vídni dne 22. března 1985, Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, sjednaný v Montrealu dne 16. září 1987, v platném znění, a změna Montrealského protokolu přijatá v Kigali dne 15. října 2016. Po úvodním slově paní Bereniky Peštové, náměstkyně ministra životního prostředí ČR, a zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci

a) Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy sjednané ve Vídni dne 22. března 1985,

b) Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, sjednaného v Montrealu dne 16. září 1987,

ve znění změn přijatých v Londýně dne 29. června 1990, v Kodani dne 25. listopadu 1992, v Montrealu dne 17. září 1997, v Pekingu dne 3. prosince 1999 a v Kigali dne 15. října 2016;

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám si, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Václav Láska? Kývá, že nepřeje. Děkuji vám, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Proti věcnému návrhu asi nic. Já chci jenom upozornit na jednu úžasnou větu z toho materiálu, která hodně napovídá o tom, jak jednání o protokolech a smlouvách probíhají. Velkým úspěchem je fakt, že Čína jako mimořádně významná země akceptovala své zařazení do ambicióznější skupiny v rámci rozvojových zemí. Ve skutečnosti to znamená, že bude muset plnit své závazky o 11 let později než rozvinuté země. To jenom pro možná zábavu, při tom odpoledním programu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Hlásí se někdo další? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Zpravodaje, zda se chce vyjádřit? Nechce. Návrh je jasný a zní, že Senát dává souhlas k ratifikaci: a) Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy sjednané ve Vídni dne 22. března 1985, b) Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, sjednaného v Montrealu dne 16. září 1987, ve znění změn přijatých v Londýně dne 29. června 1990, v Kodani dne 25. listopadu 1992, v Montrealu dne 17. září 1997, v Pekingu dne 3. prosince 1999 a v Kigali dne 15. října 2016. Po znělce budeme o tomto usnesení hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 36. Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 38 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro návrh se vyslovilo 59, proti byl 1. Návrh byl přijat. Já děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a vám všem, díky moc, pane ministře. K diskusi se hlásí předseda Senátu Milan Štěch. Máte slovo, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, navrhuji nyní změnu pořadu naší schůze, a to tak, že bychom začali projednávat tisky pana ministra financí, tj. tisky č. 99 až 106, včetně. A ještě bychom projednali, pokud to stihneme do 19. hodiny, kdy končí naše projednávání, pokud nebude navržena změna, posunutí, že bychom ještě projednali senátní tisk č. 134, což jsou návrhy na propůjčení a udělení státních vyznamenání. Prosím, aby se o tom hlasovalo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předsedo, jedná se o procedurální návrh. Já zahajuji hlasování, přítomných 70, kvórum 36. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 39 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 se pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji. A my se vyměníme.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  A my budeme pokračovat ve schváleném programu. Tím dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Turks a Caicos, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 22. října v Praze a dne 16. prosince 2004 v Grand Turk

Tisk č. 99

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 99. Uvede ho ministr financí Ivan Pilný. Pane ministře, máte slovo, a jinak poděkování za to, že jste byl schopen tak rychle navázat na naše jednání a přijít, abychom mohli plynule pokračovat a body třeba vaše i předřadit. Takže ještě jednou díky, máte slovo.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já vám teď předložím 8 zcela identických návrhů, které jsou výpovědí Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi ČR a jednotlivými subjekty, z nichž 7 se nalézá v Karibiku a jeden na ostrově Man.

Zdůvodnění jsou naprosto identická, takže pokud nebudete mít námitky, tak já bych přečetl teď úvodem celé znění té výpovědi pro ten první bod a pak bych se na něj odvolal, protože je naprosto identické, mění se pouze názvy ostrovů v Karibiku.

Předkládám tedy ke schválení návrh na výpověď Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi ČR a Turks a Caicos, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 16. prosince 2004 v Grand Turk. Návrh na její výpověď vláda schválila dne 10. dubna 2017, usnesením vlády č. 279, spolu s dalšími 7 mezinárodními smlouvami stejného typu. To jsou následující senátní tisky. Předmětné smlouvy byly sjednávány v letech 2004 a 2005 se zámořskými zeměmi a územím Spojeného království nebo s Nizozemským královstvím se zřetelem na jeho zámořské území a země.

Účelem těchto smluv bylo umožnit, aby příjmy z úspor v podobě úrokových plateb vyplacených v jednom státě jejich skutečným vlastníkům, tedy fyzickým osobám, které mají bydliště pro daňové účely v druhém smluvním státě, podléhaly účinnému zdanění v tomto druhém státu. Smlouvy navazovaly na směrnici Rady EU o zdanění příjmů z úspor. S ohledem na mezinárodní vývoj, kdy EU převzala do své legislativy společný standard vytvořený v rámci OECD pro oznamování a pro automatickou výměnu informací o finančních účtech, byla směrnice o zdanění v příjmů z úspor v EU zrušena, aby nedocházelo k dvojímu oznamování. ČR i všechny uvedené zámořské země a území podepsaly příslušné mezinárodní dokumenty se záměrem automaticky vyměňovat informace podle společného standardu pro oznamování OECD EU.

Vzhledem ke zrušení směrnice o zdanění příjmů z úspor a s ohledem na její nahrazení společným standardem pro oznamování jednotné formálně ukončit platnost předmětných smluv. Výpověď smlouvy s Turks a Caicos není v rozporu s mezinárodním právem ani s právem EU a nebude mít dopad na státní rozpočet. Protože jde o smlouvu tzv. prezidentské kategorie, podle čl. 49 písm. e) Ústavy ČR, je nezbytné, aby rovněž s její výpovědí vyslovil souhlas Parlament ČR.

Doporučuji proto vyslovit souhlas s výpovědí uvedené smlouvy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 99/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 99/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jiří Cieńciała. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Cieńciała:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já mám absolutně zjednodušenou situaci a pozici, přednesl jej, celý model schvalování, pan ministr. Já myslím, že jako ministr financí a bývalý špičkový manažer je velice racionální a šetří každým slovem a každou korunou. Tak se řiďme těmito principy. Výbor, který byl jmenován, na jednání 6. 6. 2017 jednoznačně dospěl k závěru navrhovaného panem ministrem.

VHZD projednal vládní návrh vyslovení souhlasu s výpovědí smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi ČR, Turks a Caicos, sjednané ve formě výměny mezi ČR a dopisů ze dne 22. října v Praze a dne 16. prosince 2004 v Grand Turk, doporučuje Senátu PČR jeho schválení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Hassan Mezian? Chce, prosím, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 7. schůzi, konané dne 12. července 2017, u všech jmenovaných senátních tisků, které jsou totožné, doporučuje Senátu PČR dát souhlas výpovědi těchto smluv o zdanění příjmů z úspor. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane senátore, a otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. A máme tady jediný návrh, a to dát souhlas k ratifikaci. Já si vás dovolím všechny sezvat.

Přistoupíme k hlasování o následujícím usnesení. Senát dává souhlas výpovědi smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou a Turks a Caicos, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 16. prosince 2004 v Grand Turk. Je nás 65 senátorek a senátorů, kvorum je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 40, registrováno 65, kvorum 33, pro 57, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu. A dalším následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a závislým zámořským územím Spojeného království Montserrat, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 7. dubna 2005 v Montserratu

Tisk č. 100

A opět poprosím pana ministra. A tak, jak pan ministr navrhl, tak to bude velmi zkrácená zpráva. Prosím.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, jedná se o stejný typ důvodů a stejný typ výpovědi, jak jsem uvedl už v minulé smlouvě. Jenom připomínám, že návrh na výpověď smlouvy vláda schválila také dne 10. dubna 2017. Důvody pro zamítnutí této smlouvy nebo její vypovězení jsou naprosto identické. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane ministře, a opět návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk 100/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 100/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Petr Holeček. Prosím, pane kolego.

Senátor Petr Holeček:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Takže i toto je obdobná zpráva, obdobný návrh zákona, který tady byl předtím a který pan ministr tady uvedl. Tak já bych jenom chtěl říct, že se tímto návrhem zabýval hospodářský výbor, který jej schválil na své červnové schůzi a doporučuje vám, kolegyně a kolegové, tento návrh zákona schválit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnostní pan senátor Hassan Mezian? Nechce, děkuji. A já otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nikoho nevidím, že by se hlásil, takže obecnou rozpravu končím. A máme jediný návrh, a to dát souhlas k ratifikaci. Já vás sezvu.

A budeme hlasovat o následujícím usnesení. Senát dává souhlas s výpovědí smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a závislým zámořským územím Spojeného království Montserrat, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 7. dubna 2005 v Montserratu. Je nás 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 33. A já o tom usnesení zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 41, registrováno 65, kvorum 33. Pro 59, proti nikdo. Návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Ostrovem Man, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 v Praze a dne 19. listopadu 2004 v Douglasu

Tisk č. 101

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk 101. A opět poprosím pana ministra Pilného. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, je to světlá výjimka, tento ostrov se nenalézá v Karibiku, ale důvody pro výpověď té smlouvy jsou naprosto identické a byly též schváleny usnesením vlády z 10. dubna 2017. Číslo usnesení 279. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 101/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 101/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Leopold Sulovský.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Hospodářský výbor se tímto vládním návrhem zabýval na své 10. schůzi, konané dne 6. června 2017. A doporučuje Senátu Parlamentu dát souhlas k výpovědi smlouvy o zdanění příjmů a úspor mezi Českou republikou a Ostrovem Man, sjednané ve formě dopisu ze dne 8. června 2004 v Praze a dne 19. listopadu 2004 v Douglasu. Děkuji za slovo.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan senátor Hassan Mezian? Nechce, děkuji. A otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a máme tady návrh dát souhlas k ratifikaci s výpovědí. Nebo souhlas s výpovědí. Takže přistoupíme k hlasování, já vás sezvu.

Budeme hlasovat o následujícím usnesení. Senát dává souhlas s výpovědí smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Ostrovem Man, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 v Praze a dne 19. listopadu 2004 v Douglasu.

Přítomno nás je 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 33. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 42, registrováno 65, kvorum 33. Pro 59, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Arubu o automatické výměně informací týkající se příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 v Praze a dne 9. listopadu 2004 v Haagu

Tisk č. 102

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 102. A opět poprosím pana ministra Ivana Pilného. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vracíme se opět do Nizozemského království a do Karibiku. Důvody jsou stejné jako u předchozích smluv, jenom připomínám, že návrh na výpověď smlouvy schválila vláda opět 10. dubna 2017 usnesení č. 279. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu, bezpečnost. Výbor přijal usnesení č. 102/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 102/1. A se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Petr Šilar.

Senátor Petr Šilar:  Dobré odpoledne, kolegové, kolegyně, pane ministře, pane předsedající.

Zatímco před předkládáním těchto smluv je tady stejný zpravodaj u jiného výboru, tak v hospodářském výboru si teď můžete sledovat, kolik nás je členů v hospodářském výboru, protože jsme si rozdělili všechny ty smlouvy po jedné.

Takže já bych chtěl říci, že v hospodářském výboru jsme tuto smlouvu projednali a výbor přijal usnesení, které doporučuje plénu Senátu přijmout tuto smlouvu tak, jak ji navrhlo Ministerstvo financí.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane senátore, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Hassan Mezian, zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost? Nechce. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. A máme tady jediný návrh, a to dát souhlas s výpovědí smlouvy, neboli dává souhlas k ratifikaci. Takže já vás sezvu.

A budeme hlasovat o následujícím usnesení: Senát dává souhlas s výpovědí Smlouvy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Arubu o automatické výměně informací týkající se příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 v Praze. A dne 9. listopadu 2004 v Haagu.

Přítomno nás je stále 65, aktuální kvorum 33. A já o tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. A kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 43, registrováno 65, kvorum 33, pro 59, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily o automatické výměně informací týkající se příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 v Praze a dne 27. srpna 2004 v Haagu

Tisk č. 103

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 103. A opět poprosím, aby tento tisk uvedl pan ministr financí Ivan Pilný. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Ministr financí je bohužel jenom jeden, takže dělba nepřicházela v úvahu. Takže stejné důvody, stejné usnesení vlády a prosím o jeho schválení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení č. 103/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je opět výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 103/1. A se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jaromír Strnad. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. 91. usnesení výboru pro zemědělství... pro hospodářství, zemědělství a dopravu zní: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s výpovědí Smlouvy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily o automatické výměně informací týkající se příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 a v Praze a dne 27. srpna 2004 v Haagu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji a ptám se pana senátora Hassana Meziana, zda chce vystoupit? Nechce. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím a budeme hlasovat opět o souhlasu z výpovědi smlouvy.

A budeme hlasovat o následujícím usnesení: Senát dává souhlas s výpovědí Smlouvy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily o automatické výměně informací týkající se příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 8. června 2004 v Praze a dne 27. srpna 2004 v Haagu. V sále je nás přítomno 65, aktuální kvorum 33. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 43, registrováno 65, kvorum 33, pro 58, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu. A nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Kajmanskými ostrovy, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 17. dubna 2005 v Grand Caymanu

Tisk č. 104

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 104. A opět poprosím pana ministra financí, aby nám tisk uvedl.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, nyní máme mediálně známé Kajmanské ostrovy. Důvody stejné – opět schváleno, návrh na výpověď smlouvy schváleno vládou dne 10. dubna 2017 usnesením identickým, číslo 279. Poprosím tedy o schválení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení č. 104/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je opět výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 104/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane kolego.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Je to zase jednoduché. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na 10. schůzi 6. června tohoto roku doporučil Senátu PČR dát souhlas s výpovědí o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Kajmanskými ostrovy. Toť vše.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. A ptám se, jestli si přeje vystoupit pan senátor Hassan Mezian? Nechce, děkuji. A otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Takže ji končím a máme tady jediný návrh tak, jak ho přednesl pan senátor Veleba. Já vás pozvu k hlasování. A budeme hlasovat o následujícím usnesení. Senát dává souhlas s výpovědí smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi ČR a Kajmanskými ostrovy, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 17. dubna 2005 v Grand Caymanu. Stále nás je 65, aktuální kvorum 33 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování pořadové číslo 45, přítomno 65, kvorum 33, pro 58, proti nikdo, návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Anguilly týkající se automatické výměny informací o příjmech z úspor ve formě úrokových plateb, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 9. prosince 2004 v Anguille

Tisk č. 105

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 105 a opět poprosím pana ministra financí Ivana Pilného. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, jedná se už o předposlední smlouvu, týká se ostrova Anguilla. Stejné usnesení vlády a stejná žádost, prosím o schválení, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Návrh opět projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení č. 105/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení č. 105/1. A se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Ladislav Kos. Prosím, pane senátore.

Senátor Ladislav Kos:  Výbor k tomuto tisku přijal usnesení. Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas s výpovědí smlouvy mezi vládou ČR a vládou Anguilly týkající se automatické výměny informací o příjmech z úspor ve formě úrokových plateb, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a 9. prosince 2004 v Anguille.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore a ptám se, zda si přeje vystoupit pan senátor Hassan Mezian? Nepřeje, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. A máme tady jediný návrh, a to návrh tak, jak ho přednesl pan senátor Kos. Já si vás dovolím zavolat. A stále nás je přítomno 65. Aktuální kvorum je 33. A budeme hlasovat o následujícím usnesení. Senát dává souhlas s výpovědí smlouvy mezi vládou ČR a vládou Anguilly týkající se automatické výměny informací o příjmech z úspor ve formě úrokových plateb, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a 9. prosince 2004 v Anguille. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování pořadové číslo 46, registrováno 65, kvorum 33, pro 57, proti nikdo, návrh byl schválen. A já končím projednávání tohoto bodu.

A posledním tiskem v tomto bloku je to, že budeme projednávat

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s výpovědí Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů, sjednaná ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 11. dubna 2005 v Tortole

Tisk č. 106

Prosím, pane ministře, máte opět slovo.

Ministr financí ČR Ivan Pilný:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, teď už také mediálně známé British Virgin Islands, důvody stejné, stejné usnesení vlády z 10. února 2017 s číslem 279. Já poprosím o schválení a zároveň vám děkuji za vaši trpělivost a pozornost, kterou jste věnovali těmto nepříliš zajímavým, nicméně z legislativního hlediska nutným krokům, děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení č. 106/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 106/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Ladislav Kos. Prosím, pane kolego.

Senátor Ladislav Kos:  Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu PČR dát souhlas s výpovědí smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi vládou ČR a vládou Britských Panenských ostrovů, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 11. dubna 2005 v Tortole.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore, a ptám se opět pana senátora Hassana Meziana, zda chce vystoupit? Nechce. A tím pádem já otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže tu máme jediný návrh, a to ten, který přednesl pan senátor Kos. Já si vás dovolím sezvat ještě jednou. Budeme hlasovat o následujícím usnesení. Senát dává souhlas s výpovědí smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi vládou ČR a vládou Britských Panenských ostrovů, sjednané ve formě výměny dopisů ze dne 22. října 2004 v Praze a dne 11. dubna 2005 v Tortole. V sále je nás přítomno 65, aktuální kvorum 33 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování č. 49, registrováno 65, kvorum 33, pro 59, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu a děkuji všem zpravodajům a děkuji panu ministru Ivanu Pilnému. Takže ještě jednou, pane ministře, díky. Tento blok máme za sebou.

A budeme pokračovat následujícím bodem, kterým je

 

Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

Tisk č. 134

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 134. Odůvodněním tohoto návrhu byl pověřen předseda Senátu, pan senátor Milan Štěch. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, na základě návrhů veřejnosti senátorek a senátorů po projednání v Komisi pro státní vyznamenání organizační výbor navrhuje 26 osobností, aby byly navrženy prezidentu republiky k propůjčení a udělení státních vyznamenání.

Chci říci, že těch návrhů přišlo z veřejnosti o něco více, ale nikdo ze senátorů, ani senátorských klubů si několik návrhů neosvojil a ty návrhy, které vám předkládáme, těch 26 jmen, jsou návrhy, které byly posouzeny v Komisi pro státní vyznamenání. Jednotliví členové komise si rozdělili ty návrhy, prověřili, zda údaje, které byly v návrzích uvedeny, jsou podloženy a jsou objektivní a shledali, že tomu tak je.

Proto si vám organizační výbor dovoluje navrhnout těchto 26 jmen. Konkrétně jsou navrženy na Řád Bílého lva 3 osobnosti, na Řád T. G. Masaryka 2, na Medaile za hrdinství 4 a na Medaile Za zásluhy celkem 17 osobností. Konkrétní jména jsou v písemném podkladu v tisku 134, který máte k dispozici. Chci vás požádat o vyjádření souhlasu, tak, jak je navrženo v podkladech, a to že by na základě hlasování Senátu byly tyto osobnosti předloženy prezidentu republiky, aby podle § 8 zákona č. 157 z roku 1994 Sb., o státních vyznamenáních zvážil udělení či propůjčení státních vyznamenání v Řádový den 28. října roku 2017.

Tolik předkládací zpráva, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane předsedo, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko a doporučit, případně nedoporučit je ke schválení. A já otvírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy k tomuto bodu se nikdo nehlásí. A vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, tak rozpravu končím a nebudu se ani skoro ptát pana předsedy, protože není k čemu se vyjadřovat. A můžeme přistoupit k hlasování. A já vás sezvu.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu, tak, jak jej navrhl předseda Senátu Milan Štěch. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvorum potřebné pro přijetí návrhu je 34. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 48, registrováno 67, kvorum 34. Pro návrh 61, proti nikdo, tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu. A hlásí se pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci vás upozornit a informovat – a věřím, že bude s tím souhlas, abyste počítali s tím, že v případě rychlejšího projednávání zítřejších bodů, které jsou na programu, budou poslanecké návrhy zákonů původně zařazené na pátek navrženy projednávat už zítra. Takže tolik jenom organizační připomenutí. Samozřejmě o tom rozhodnete hlasováním. Ale věřím, že v tom bude shoda. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane předsedo, a vzhledem k tomu, že jsme vyčerpali program dnešního jednání, tak já dnešní jednání končím. A připomínám, že se uvidíme zítra v 9.00 hodin. Takže hezký večer.

(Jednání ukončeno v 18.05 hodin.)