Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 23.10.2014

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 26. schůze Senátu
(2. den schůze – 23.10.2014)

(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 26. schůze Senátu Parlamentu ČR. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Marcel Chládek, Miloš Janeček, Miroslav Krejča, Tomáš Grulich, Zdeněk Besta, Luděk Jeništa, Antonín Maštalíř, Milan Pešák, Jan Hajda, Daniela Filipiová, Veronika Vrecionová. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. A připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí jednacího sálu.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 343

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 343. Návrh uvede ministr financí, místopředseda vlády Andrej Babiš, kterého mezi námi vítám a prosím ho, aby nás seznámil s návrhem.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, který byl zařazen k projednání na dnešní schůzi Senátu. Návrh zákona obsahuje zejména úpravu nevyhovujících ustanovení daňových zákonů zavedených v návaznosti na legislativní proces, uskutečněný v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, naplnění některých bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, a to zvýšení slevy na druhé a další vyživované dítě a dokončení zastropování výdajových paušálů, uplatněných u příjmů ze samostatné činnosti. Dále nezbytné vypořádání se s dosud neúčinnými částmi zákona o jednom inkasním místě. V působnosti zákona o dani z příjmů se provádějí vybrané další změny, které upravují oblasti, ve kterých dochází k plošnému zneužívání pro účely nežádoucí daňové optimalizace.

Jednou z těchto oblastí je zdanění investičních fondů. Ministerstvo financí se dlouhodobě snaží zamezit zneužívání investičních fondů ve formě kapitálových společností pro standardní podnikatelské aktivity, jako např. developerská činnost. Za účelem dosažení zcela neodůvodněné daňové výhody, která spočívá v konečném zdanění ve výši 5 % místo standardních 19 %. Tato nežádoucí daňová výhoda nebyla založena daňovými předpisy, ale vznikla jako důsledek změny v zákonech, upravujících kolektivní investování, a je tedy třeba vrátit daňovému režimu investičních fondů jeho původní smysl a cíl, kterým je podpora kolektivního investování. A dále zamezit možnému odlévání peněz nezdaněných zisků z běžných podnikatelských aktivit v ČR.

Dále je navrženo opatření proti zneužívání osvobození příspěvků na soukromé životní pojištění, které je obzvlášť nežádoucí v případě, kdy v konečném efektu poškozuje zaměstnance a zakládá na jejich úkor výhodu pro zaměstnavatele. Je třeba zdůraznit, že navrhovaný režim se díky přechodným ustanovením zákona nedotkne dosud naspořených částek v rámci soukromého životního pojištění. Zároveň jsou do návrhu zahrnuty tématicky související změny provedené v zákoně o rezervách. V daňovém řádu byla dále navržena implementace některých dalších opatření, navazujících zejména na boj s daňovými úniky, rozšíření elektronizace správy daní. Účinnost je navrhována k 1. lednu 2015.

Z důvodu zachování kontinuity je proti stavu před rekodifikací soukromého práva pro vybrané znění navržena možnost aplikovat je i pro zdaňovací období, započaté v roce 2014.

Závěrem vás prosím o schválení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 343/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Vystrčil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č 343/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Pan ministr nás tady poměrně detailně seznámil, co je obsahem tohoto návrhu zákona. Já bych si dovolil zrekapitulovat, kterých zákonů se tato novela týká. Týká se tedy zákona o daních z příjmů, o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, daňového řádu, finanční správy, o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, o důchodovém pojištění, o nemocenském pojištění, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, o veřejném zdravotním pojištění a o živnostenském podnikání.

Rád bych se zde nyní zmínil o některých připomínkách legislativního odboru Senátu. Dovolte mi, abych citoval – novela zákona by měla být navrhována tak, aby po jejím schválení alespoň základní věcné změny byly proveditelné v jediném úplném znění a seznatelné ihned po vyhlášení ve sbírce zákonů. Použitý postup jistě vyhovuje pro svoji zdánlivou jednoduchost zpracovatelům návrhu zákona, rozhodně je však hodně nekomfortní pro uživatele zákona, což lze doložit úplným zněním zákonu o jednotném inkasním místu, který vypracoval navrhovatel v části patnácté tohoto zákona. Neboť uživatel z takového úplného znění, kdy se zruší body novely a celé části či články zákona většinou nemůže zjistit, jaké věcné změny se v samotných zákonech provádějí.

Lze se tedy omezit na opakované konstatování, že zákony tímto způsobem zpracovávané jsou nepřehledné a obsah novel je téměř nepřezkoumatelný a může vyvolat v praxi chaos a právní nejistotu. Bylo by žádoucí, aby pro napravení tohoto stavu vláda přistoupila když ne k vypracování nového zákona o daních z příjmů alespoň k jeho celkové revizi.

I přes tyto připomínky jsem na výboru navrhoval doporučit plénu schválit tento návrh zákona. Tento návrh nebyl přijat. Poté byl přijat návrh zákona – doporučit plénu návrh zákona schválit ve znění pozměňovacího návrhu, který vrací do původní polohy zdanění investičních fondů. Dovolte mi tedy, abych vás – avizuji tedy dopředu, že v rozpravě opět navrhnu tento návrh zákona schválit.

Dovolte mi, abych vás seznámil s 260. usnesením z 33. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí, po zpravodajské zprávě Jaromíra Strnada a po rozpravě. Za prvé – výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Za druhé – určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada a za třetí – pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Tak děkuji, zatím vše.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Táži si, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Miloš Vystrčil. Ano, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní kolegyně a kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se nezabýval hlavními myšlenkami tohoto zákona tak, jak je tady představil pan ministr nebo můj kolega z hospodářského výboru, ale spíše se zabýval vztahem tohoto zákona k fungování vyšších územně samosprávných celků a fungování obcí. Debatoval poměrně velmi podrobně s paní náměstkyní ministra financí Hornochovou o současném postavení příspěvkových organizací v rámci – řekněme našeho daňového systému. Většina z vás asi ví, že příspěvkové organizace menšinově mají jakýsi vlastní majetek, o kterém zpravidla ani nevíme a většinově potom spravují tzv. svěřený majetek. A právě u tohoto svěřeného majetku je tomu tak, že účetní odpisy tohoto svěřeného majetku nejsou daňově uznatelným nákladem, a to potom způsobuje, že organizace typu domovu důchodců či zdravotnických zařízení se dostávají do zisků, byť pokud by došlo k odečtení odpisů jako daňově uznatelné položky, tak by byly ve ztrátě, stejně jako je tomu u naprosté většiny organizací, jejichž organizační formou není příspěvková organizace, ale například nezisková organizace nebo nějaká obchodní společnost.

My jsme na výboru velmi podrobně tuto situaci diskutovali. Paní náměstkyně velmi korektně hájila stanovisko ministerstva financí, které říká, že pokud by příspěvkové organizace mohly – řekněme – daňově odepisovat, že by došlo k narušení jakýchsi daňových principů, na druhé straně ten pohled představitelů samospráv – v našem výboru jsou zejména představitelé samospráv – byl takový, že to, co se dneska děje a ten stav, že příspěvkové organizace nemohou daňově odepisovat, nezpůsobuje nic jiného než to, že potom státní peníze, které byly převedeny na hospodaření krajů a obcí, zase znovu jako kompenzace za to, co musely příspěvkové organizace odvést ve formě daně, protože ji platí, neboť nemohou odepisovat odpisy, jim zase nazpátek přelévají. Čili je to třeba naprosto zbytečný proces, který by se dal velmi jednoduše zastavit tím způsobem, že by i ze svého svěřeného majetku příspěvkové organizace mohly daňově odepisovat. Debata byla poměrně dlouhá. My jsme celkem s pochopením námitky paní náměstkyně ministra financí vyslechli a nakonec jsme se ale většinou přiklonili k usnesení, které vám za chvilku přečtu a které vás žádá, abyste propustili tento tisk do podrobné rozpravy, aby mohl být schválen pozměňovací návrh, který příspěvkové organizace zrovnoprávňuje se subjekty, které vykonávají stejnou činnost, to znamená sociální a zdravotnické služby a umožňuje jim také daňově odepisovat odpisy z jim svěřeného majetku.

Ve 122. usnesení našeho výboru je to vyjádřeno usnesením, které říká, že po úvodním slově paní magistry Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, zpravodajské zprávě Miloše Vystrčila a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Vystrčila a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Libor Michálek. Prosím, pane senátore Drymle, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, slovutný Senáte. Podle toho, co tady máme před sebou a podle toho, co mi předkládají moji poradci, se musím vyjádřit k tomuto zákonu. Je to, vážený pane ministře, zmatek a chaos. Ony ty pozměňovací návrhy, které tady jsou avizovány, to jen dokreslují. Pokud je heslo "My to dokážeme", tak bych předpokládal, že by to mělo být konzistentní, že by to mělo být v rámci zájmu ČR. Ale – a tady už to také zaznělo – právní odbor Senátu píše: Závěrem se lze omezit na opakované konstatování – na opakované konstatování, že zákony tímto způsobem zpracované, jsou nepřehledné a obsah novel je téměř nepřezkoumatelný a může vyvolávat v praxi chaos a právní nejistotu. Bylo by žádoucí, aby pro napravení tohoto stavu vláda přistoupila když ne k vypracování nového zákona o daních z příjmů, alespoň k jeho celkové revizi.

To je stanovisko právníků Senátu, kteří se příliš neliší od toho, jaká stanoviska byla poskytnuta mně. Tady se mluvilo něco o investičních fondech. My tady chceme tímto zákonem zavést nerovné podmínky pro fondy, pro různé typy aktivit, kde novela definuje tzv. dobré investice do cenných papírů, částí pohledávek, derivátů úvěrů a špatné investice do nemovitostí, technologií, patentů, uměleckých děl českých autorů atd.

Já se domnívám, že návrh tohoto zákona není v souladu ani s ústavním pořádkem ČR, což je velmi alarmující záležitost. Ústavou je zaručeno právo vlastnit majetek a vybočuje tento návrh z mezi přiměřenosti, dopadajících na daňovou legislativu. Je to možná nevědomky, že ministerstvo financí si neuvědomilo, že tady může dojít k porušování zástavy rovného zacházení a zákazu diskriminace.

O předvídatelnosti práva a právní jistotě si myslím, že v daňových předpisech ČR má mnoho zahraničních investorů vážné pochyby. Není to právní stanovisko doktora Drymla, ale právní stanovisko advokátní kanceláře Glatzová & Co.

Hrozí tady reálné zrušení kolektivního investování. Jsou tam vnitřní rozpory návrhu. Sám návrh daňové úpravy není nic nekonzistentní, nebo v rámci otevřených struktur, to je otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnlivým základním kapitálem, tzv. SICAV, jsou obě právní normy přípustné řešeny ve vztahu k aplikované daňové sazbě DPPO velmi odlišně. Fond kvalifikovaných investorů ve formě akciové společnosti bude podléhat 19% sazbě daně a tentýž fond kvalifikovaných investorů ve formě otevřeného podílového fondu bude zdaněn jenom 5% sazbou. Je to velmi negativní signál a my všichni chceme, aby došlo k oživení české ekonomiky pro domácí a zahraniční investory.

Navrhovaná právní úprava vyznívá tak, že si ani nepřejeme, aby investiční fondy v ČR nechceme, že bychom je nechtěli, na rozdíl od současné legislativy EU, kdy EU má zcela opačný záměr. A naopak chce přilákat z investičních rájů zpět do zemí EU různé investiční fondy.

Kapitál, a to všichni víme, oživuje průmysl, stavebnictví, služby. Fondové struktury jsou určitým způsobem, jak získat kapitál ze zahraničí a zároveň i ponechat český kapitál, aby investoval tady doma. Zvýhodněná sazba, kterou vy teď chcete nějakým způsobem měnit, daň z příjmu investičních fondů byla zavedena v zájmu podporu investic, v zájmu podpory zaměstnanosti. Není tedy negativním výsledkem zvýhodnění fondu, ale původním předpokladem. Je také velkou otázkou, jaké dopady to bude mít na státní rozpočet. Jestli dojde k tomu plusovému anebo k minusovému efektu. Domnívám se, že státní rozpočet spíše přijde o těch 5 % současného zdanění, než aby získal plus 14 % vyššího zdanění.

Je otázkou, jak se zachovaní investiční fondy, ale budeme rádi, když výsledek pro státní pokladnu bude zero – nula, pane ministře. Možná, že to částečně ovlivní i to, že ČR nebude moci tak dobře a tak jednoduše čerpat prostředky EU. To je něco k těm investičním fondům.

Pak ještě se mi nelíbí jiná věc, a to je daňový řád. Já tady chci odcitovat. Zcela výjimečně, a to je otázka, co to bude to výjimečně, bude moci správce daně stanovit lhůtu pro vedení úkonu i kratší, než 1 den, na rozdíl od současného stavu, kdy to není možné. To znamená, že se můžeme dočkat v rámci možného, já neříkám, že to může být, ale může to nastat, šikanózního postupu místo některého finančního úřadu toho, že budou chtít, aby byl proveden úkon v době kratší než 1 den. Při podnikání si to nedovedu představit, a jakým způsobem to bude využíváno.

Další věc, diskutabilní podle mě, je, je-li pro jednání statutárního orgánu právnické osoby vyžadováno společné jednání více osob, a to je podle zákona o podnikání o společnostech, může jednat jejím jménem kterýkoli člen statutárního orgánu. Takže ne jednatel, ale kterýkoli člen statutárního orgánu. To si myslím, že může způsobit taky velmi zvláštní právní rozpory.

Pak by mě ještě zajímala poslední věc. My tady pořád dáváme různé pokuty, sankce, ono se to ale míjí trošku účinkem. Tady jsem vám říkal, že tady je procesní povinnost provedení úkonu, že to může být kterýkoliv ze statutárních orgánů, ne že to může být, že když je to vázáno společenskou smlouvou, že to může být souhlas obou dvou jednatelů, ale maximální hranice pořádkové pokuty, která byla 50 tis., tak se zvyšuje ne o 100 %, ale řádově z 50 tis. na 500 tis. Je to skutečně nutné? Takové enormní zvýšení sazby?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A vystoupí pan senátor Libor Michálek, připraví se pan senátor Miroslav Škaloud. Připraví se.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Bylo tady deklarováno, že jedním z cílů této novely zákona je, aby nedocházelo k daňovým únikům v oblasti kolektivního investování, resp. přesněji v oblasti investičních fondů, protože kolektivní investování je dnes pojímáno jako oblast fondů pro retailové investory, ale už tam máme nějakou dobu právě i ty zmiňované fondy pro kvalifikované investory.

Údaje, jak jsou dnes dostupné za rok 2013, hovoří o tom, že sektor fondů pro kvalifikované investory, kde docházelo nejčastěji k daňovým únikům, měl celkový zisk v uplynulém roce zisk asi 4,5 miliardy Kč a právě při zdanění se odvedená daň pohybuje v řádu pouhých stovek milionů Kč. A tak, jak jsme se mohli dočíst v té důvodové zprávě, očekává se, že tato novela by mohla přinést dodatečný výběr daní při jinak stejných podmínkách okolo 100 milionů Kč.

Já si dovolím tuto tezi zpochybnit a krátce říci nějakou zkušenost, kterou z této oblasti mám, z regulace fondů. Působil jsem v oblasti 12 let. Za tu dobu jsem byl svědkem řady pokusů, ne vždy úspěšných, implementovat pravidla, která jsou osvědčená v zahraničí, ať už je to lucemburská právní úprava, německá právní úprava nebo britská právní úprava. Často to vypadalo tak, že orgán dohledu, ať už to byla Komise pro cenné papíry nebo ČNB zpracovala velmi podrobné analýzy toho, jak by pravidla měla být nastavena, následně v několika případech MF ČR si zvolilo vlastní cestu a v roce 2004 se to ještě podařilo zachytit u nemovitostních fondů, kdy pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně se zabránilo opakování takových scénářů, jako jsme byli svědky, v případě litoměřických fondů. Bohužel u fondu kvalifikovaných investorů ta situace je taková, nebo byla, že skutečně docházelo k tomu, jeden vlastník nemovitosti si vložil nemovitost do "fondu", žádné kolektivní investování tam nebylo, žádná diverzifikace, jenom čistá daňová optimalizace.

Konstrukce § 17 b), který je v novelizačním bodu 78. je neskutečně složitá. Pokud by byl pravdivý odhad, který je v té důvodové zprávě, znamenalo by to, že tato konstrukce bude pokrývat zhruba 1/5 fondů pro kvalifikované investory. To znamená, tím základním investičním fondem, který bude mít daňové zvýhodnění stále 5%, by bylo zhruba 70 – 80 % stávajících fondů pro kvalifikované investory. Platí-li tedy ty odhady v důvodové zprávě uvedené.

Já si dovolím vyslovit pochybnost, že nenastanou scénáře, které tady zmiňoval můj předřečník, a nenastanou ani scénáře, které jsou uváděné v důvodové zprávě MF ČR. Důvod je ten, že trh ve chvíli, kdy vidí takto děravá pravidla, jak můžeme spatřovat v § 17 b), tak si vždycky najde cestičku, aby v daňově zvýhodněném režimu zůstal.

Uvedu příklad. Jestliže je tady podmínka, že základním investičním fondem je investiční fond podle zákona, upravující kolektivní investování, jehož akcie nebo podílové listy byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, tak si můžeme být jisti a dnes už ty signály jsou, že subjekty, které by spadly do toho méně výhodného daňového režimu už dneska klepají jak na dveře ČNB, tak na dveře Burzy cenných papírů, a budou se snažit udělat formální krok přijetí k obchodování na Burze cenných papírů. Tady není podmínka, že se tam ty akcie musí aktivně obchodovat. Tady je pouze – přijaty k obchodování. Takže prostě mrtvý cenný papír, který bude mít formálně tuto podmínku splněnou, ale fakticky o žádné reálné kolektivní investování nepůjde.

Mohl bych pokračovat v dalších pacičkách, ale je jich tady asi 12, zmíním tedy pouze jednu.

Stejně tak podmínka – otevřený podílový fond podle zákona se může jevit jako fond, který je otevřený investorům a tudíž tam není možné dělat takové investiční strategie jako že celý majetek bude v nějaké nelikvidní podobě a nebude možné ty odkupy realizovat, ovšem realita je taková, že otevřený fond je nějak zákonem definovaný a vůbec není zaručeno, že si správce nemůže nadesignovat pravidla pro zpětný odkup tak, že tam nasadí vysoké přirážky, byli jsme toho svědky v případech fondu AKRO, a fakticky znemožní odkup, stejně ten fond zůstane uzavřený. Přes deklarovaný účel a opravdu bych si přál, aby se MF ČR dařilo s daňovými úniky účinně bojovat, tak si troufám tvrdit, že verze, kterou tady máme na stole, k tomu vůbec nepovede. Proto nebudu hlasovat pro schválení této verze zákona a přimlouvám se za to, aby zákon byl postoupen do podrobné rozpravy, kde potom načtu pozměňovací návrh.

Pozměňovací návrh vychází z 3 hledisek, které se standardně v zahraničí uplatňují. Tzn. diverzifikace typů vkladů, tzn. nejenom nějaký jednorázový vklad v podobě nemovitosti. Zadruhé diverzifikace investic – takže zase, nejenom že tam budu držet 1 – 2 nemovitosti. Zatřetí diverzifikace vlastníků – tzn. ne one man show, ale právě větší skupina – min. třeba 5 osob.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Vystoupí nyní pan senátor Miroslav Škaloud a připraví se pan senátor Jaromír Strnad.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři. Já pouze avizuji pozměňovací návrh, který navrhovala má kolegyně, senátorka Vrecionová, já to za ni předkládám. Ona je indisponována, takže zde není.

Týká se to jenom omezení limitu částky, které lze uplatnit u paušálů u živnostníků. Je to stále problém. Nechtěl bych tady rozvíjet velkou diskusi, víme, jaké mají živnostníci výhody nebo spíš nevýhody, na rozdíl od zaměstnanci nejsou chráněni zákoníkem práce, nemají placenou dovolenou nebo benefity, takže bychom jim měli spíše pomáhat.

Nebudu teď rozvádět, určitě se někdo chytne a bude to dávat do nějakého poměru, tak pak se kdyžtak přihlásím, ale známe to všichni, tyto diskuse už tady byly několikrát.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a prosím o vystoupení pana senátora Jaromíra Strnada.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážené dámy, vážení pánové. Jak již jsem avizoval, stejně jako na schůzi našeho hospodářského výboru si dovolím dát návrh, aby plénum schválilo předložený návrh zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pánové, děkuji, a znamenám, pane senátore. Prosím, aby vystoupil pan senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já avizuji předložený pozměňovací návrh. Kdyby prošel do podrobné rozpravy, pak bych navrhl ještě v něm malé úpravy. Ale dovolím si trochu zdůvodnit důvody, které mě vedly k předložení tohoto pozměňovacího návrhu.

Jak víte, v roce 2001 byla uzákoněna možnost uplatnění daňových úlev na životní pojištění, jak na straně zaměstnance, tedy fyzické osoby, tak na straně zaměstnavatele. Cílem této úpravy zákona bylo řešení důchodové problematiky v ČR s tím, aby si pracující občan mohl naspořit finanční prostředky na dobu, kdy bude již v důchodu nebo si překlenout svízelnou finanční situaci a přitom nebyl odkázán na sociální pomoc státu.

Je zřejmé, že zákonodárci již tehdy měli jasno, že odpovědný občan s pomocí svého zaměstnavatele výrazně ulehčí svým jednáním již tak finančně zatíženému státnímu rozpočtu, při zabezpečení jeho životního standardu v penzijním věku.

V průběhu těchto let využívají postupně této možnosti statisíce lidí, jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Úspěšnost ve využívání příspěvku zaměstnanců a na životní pojištění a penzijní pojištění jako produktů se střednědobým nebo dlouhodobým účinkem potvrdil zákonodárce v roce 2013, navýšením daně uznaného příspěvku na 30 tis. Kč ročně. Příspěvek zaměstnavatele se tak stává nedílnou součástí mimoplatových benefitů pro zaměstnance, jak je zvykem ve vyspělých evropských ekonomikách, kam jistě chceme patřit.

Zaměstnavatelé také mohou vytvářet finanční rezervy pro zaměstnance, kteří by si jinak nebyli schopni sami ze svého platu na důchod spořit.

Nenadálý a velmi unáhlený a myslím, že mohu říci, nevhodně komunikovaný, tím myslím neodborníky v médiích a slogany typu – stát přiškrtí životní pojištění s příspěvkem zaměstnavatele, životní pojištění se uzamklo apod. – návrh novely zákona 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pozměňovací návrh 252 poslance Jana Volného převrátil naruby již tak rozjitřenou obec občanů v této oblasti.

Vzpomeňme i na nedávný nenaplněný záměr 2. pilíře důchodového spoření.

Změny ve smyslu zrušení částečné likvidity naspořených prostředků v průběhu trvání smlouvy a možnost konverzí slov, rozumějme tedy přepojišťování stávajících pojistných smluv, jsou další dýkou do zad důvěřivých občanů. K čemu tak dojde? Bude se občan chovat odpovědně? Bude soukromá nebo státní firma, úřad, odměňovat loajální a kvalitní zaměstnance? Obávám se, že nebude, protože občan nebude ničemu věřit, bude potrestán za to, že spořil a chtěl využívat daňových výhod a postarat se o svou budoucnost. Nebude spořit, protože se zruší likvidita produktu v průběhu trvání smlouvy. Nebude mít své finanční prostředky na překlenutí svízelné životní situace, jako je ztráta zaměstnání, starost o nemocné rodiče, dopady povodní atd.

Statisíce občanů díky zkreslujícím informacím médií zruší smlouvy, nebo uvěří nekorektním praktikám některých zprostředkovatelů a udělají tzv. konverzi smluv, tedy zruší dočasnou a uzavřou novou, a přijdou o nemalé finanční prostředky.

Důsledek toho bude samozřejmě obohacení odborníků a zprostředkovatelů na nové smlouvy. Obrovské množství smluv bude přetransformováno do investičních fragmentů bez daňových výhod a bez možností dohledu regulátora. Firmy tak přestanou přispívat svým zaměstnancům z důvodu dalších možných daňových sankcí, nejsou teď, nemohou nastat. V podmínkách kladou změnu zákona o veřejných financích v roce 2008, tj. rozšíření možnosti benefitů upravených v zákoně o dani z příjmů.

Navrhuji tedy pro smlouvy stávající retrospektivně nic neměnit, pokračovat dále podle zákona aspoň do 31. 12. 2014, vč. nastavených pojistných podmínek pojišťoven s tím, že ochráníme občany od nepředložených reakcí rušit nebo vybírat naspořené prostředky, uklidníme zaměstnavatele, kteří používají tento nástroj jako benefit pro zaměstnance s tím, že ho mají ošetřen vnitropodnikovým předpisem nebo směrnicí. Tím, že zabráníme nabádání k předčasným výběrům a naspořeným finančním prostředkům, příp. rušení smluv, bude zabráněno panice na pojistném kapitálovém trhu, vč. ohrožení solventnosti pojišťoven.

Zabráníme spekulantům a zprostředkovatelům měnit smlouvy a obohacovat se na bezbranných občanech a těch nejpotřebnějších, o které stát stejně nebude se moci postarat.

Tak, jako mí předřečníci, prosím vás o to, abychom propustili do podrobné rozpravy tento návrh zákona.

Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem velmi rád, že jsem to nebyl jenom já, který měl vážné výhrady k návrhu novely tohoto zákona. Ostatně tento zákon je dost často novelizován a spíše k horšímu než k lepšímu. Vidíte, že dopady mohou býti velmi vážné, nejen do ekonomiky ČR, do zaměstnanosti v ČR, do právní jistoty investorů a jejich postavení vůči ČR, do problému ČR ve spojení s EU, do vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, protože je to určitý benefit, to, co je do vztahu mezi živnostníky a českým státem. Jenom za tím účelem, že se omezí daňové úniky.

Já se obávám, že tudy cesta nevede, že cesta vede trošku jiným směrem. To tady teď nebudu rozebírat. Profit – 100 milionů – si myslím, a to ještě s velkým otazníkem, já jsem jasně řekl, že budeme rádi, když to nebude minusový profit, i když to nebude minusová ztráta, ale bude to alespoň nula, tak važte dobře, jak budete hlasovat, protože se domnívám, já osobně, sám za sebe mluvím, že v této podobě tento zákon není konzumovatelný pro celou českou společnost, napříč. Od těch nejbohatších po ty nejchudší.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Dryml byl poslední. Táži se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje, předpokládám, že ano, reagovat na diskusi? Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Já bych rád reagoval na pana senátora Dryml. Myslím, že se značně mýlí ve svých prohlášeních. S EU to nemá nic společného, naopak, EU určitě ocení náš přístup k tomu, že bojujeme proti daňovým podvodům. Je to na každém zasedání Rady ministrů financí EU a skutečně to nemá nic společného s čerpáním.

Ten zákon původně měl dobrou myšlenku. Ona je zde vždycky nějaká dobrá myšlenka, např. IZIP byl taky dobrá myšlenka. Akorát my to dáme vždycky do polohy, že to zneužijeme. Já nevím, o kterých fondech se tady mluví, my o tom máme přehled, o těch fondech, pokud jsou offshorové firmy, za kterými se skrývají různí čeští podnikatelé nebo dokonce politici, tak to pro mě nejsou investiční fondy. Já sám s tím mám osobní zkušenost, protože dneska vám daňový poradce udělá na klíč takový fond. Já jsem takovou nabídku dostal. Já mám stovky nemovitostí. Přišli a řekli – nahrajeme je do toho fondu. A potom z toho nájmu už nebude platit 19 %, ale 5 %. Takže to je ten standard a jednoznačně ty fondy jsou zneužívány. A teď tady nejde o 100 milionů, tady jde o princip, aby se podnikalo za stejných podmínek pro všechny a my určitě kapitálový trh potřebujeme, jen bohužel naše burza je v takovém stavu, v jakém je. Tyto fondy – nemáme o tom povědomí, že by skutečně ze zahraničí tady to byli právě oni, kteří využívají tento institut. Pro nás jako pro MF ČR je to institut, který je zneužíván a nevidím důvod, proč by někdo měl platit 5 %, zdaněno, na rozdíl od ostatních, kteří platí všichni 19 %.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, prosím zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a navrhl hlasování.

Senátor Jaromír Strnad:  V rozpravě vystoupilo 5 senátorů, z toho jeden senátor dvakrát, tři senátoři avizovali pozměňovací návrh v případě, že projednávání návrhu zákona projde do podrobné rozpravy. V obecné rozpravě zazněl jediný návrh, a to schválit návrh zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, a upozorňuji, že ještě bylo usnesení z výboru vrátit s pozměňovacími návrhy, a ještě, abych neopomněl senátora Miloše Vystrčila, dalšího zpravodaje, zda si přeje vystoupit? Přeje, tak prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Já prvně faktickou poznámku jako zástupce předsedy klubu ODS, chtěl bych poprosit pana ministra, aby jmenoval podnikatele nebo osoby, politiky, kteří mají ty fondy a kteří je takto zneužívají, aby tady neříkal obecná prohlášení, která vyvolávají pocit v české společnosti, aniž by konkretizoval. Očekávám, že se ukáže jako chlap a vystoupí, otevře znovu rozpravu a řekne osoby a jejich jména.

Nyní jako zpravodaj, protože pan ministr se k návrhu, který přijal výbor nevyjádřil, tak já vlastně ani nevím, jestli s ním nesouhlasí nebo nesouhlasí. Proto si dovolím poprosit všechny, kteří mají co do činění s fungováním obcí a krajů, aby propustili do podrobné rozpravy návrh výboru, abychom mohli potom příspěvkovým organizacím vytvořit podmínky, které mají ostatní organizace, které vykonávají stejné činnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, chce ještě pan ministr reagovat? Nechce, děkuji.

Tak a my přistoupíme k hlasování, protože byl podán návrh zákona schválit tak, jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny. O tomto návrhu budeme hlasovat po znělce.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 52 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 27. Počkáme ještě na kolegy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 34, registrováno 54, kvorum 28, pro návrh 28, proti 9. Návrh byl schválen.

Takže děkuji. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu bylo ukončeno.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 344

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 344. Návrh uvede ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš, kterému tímto uděluji slovo a prosím o klid v sále.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, obsahuje 7 opatření, která reagují na aktuální situaci v sektoru družstevních záložen, zejména na nárůst rizik v sektoru samotném a následně i rizik pro fond pojištění vkladů. Tato rizika ilustruje loňské odejmutí povolení Metropolitnímu spořitelnímu družstvu, které bylo největším subjektem na trhu, i odejmutí povolení záložně WPD Capital v červnu letošního roku.

Jednotlivá opatření byla připravena ministerstvem financí v úzké spolupráci s Českou národní bankou a některá z nich navíc vychází z doporučení hloubkového posouzení českého finančního sektoru Mezinárodním měnovým fondem.

Návrh zákona limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu ve výši 5 miliard Kč. Účinnost tohoto opatření je navržena až od 1. ledna 2018 z toho důvodu, aby poskytla trhu potřebný čas na přijetí adekvátních opatření. Jedním z nich může být transformace na univerzální banku. Pokud si družstevní záložna zvolí toto řešení do konce roku 2015, bude moci díky druhému navrženému opatření získat bankovní licenci v režimu nižšího požadavku na základní kapitál s tím, že bude mít až 5 let čas na jeho navýšení na standardních 500 milionů Kč, které jsou požadovány u bank. Třetím navrženým opatřením je zavedení dvojnásobné výše příspěvku družstevní záložny do fondu pojištění vkladů, čtvrtým pak zvýšení povinného odvodu části zisku po zdanění do rizikového fondu. Pro tato dvě opatření je navržena účinnost od 1. ledna 2015.

Návrh dále zpřesňuje přehled podnikání družstevní záložny tím, že limituje výši úvěru poskytnutého členu, ekonomicky spjaté skupině členů či členům rodiny částkou 30 milionů Kč. Toto zpřesnění bude účinné opět až od 1. ledna 2018, což umožní trhu přijmout adekvátní opatření. Návrh zákona dále nepřipouští poskytování produktů a služeb družstevní záložnou osobám, které nejsou jejími členy, a to s účinností již od 1. ledna 2015.

Návrh také zásadním způsobem posiluje zainteresovanost členů družstevních záložen na fungování samotné kampeličky. S účinností od 1. ledna 2018 se stanovuje minimální výše základního členského vkladu, která musí činit aspoň 1000 Kč. Protože takto nízká částka nepředstavovala dostatečnou zainteresovanost členů družstva, je dále kombinována s pravidlem, kdy úročené depozitum členů nesmí překročit desetinásobek souhrnu jejich členských vkladů. Toto pravidlo bude odlišně aplikováno pro stávající a nová depozita. U stávajících depozit počítá návrh s účinností od 1. ledna 2018, navíc v modifikované podobě, což eliminuje riziko rychlého odlivu prostředků ze sektoru. U nových depozit je účinnost stanovena od 1. července 2015.

Na jednání VHZD byl přijat pozměňovací návrh paní senátorky Veroniky Vrecionové. Výbor doporučil vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který spočívá v přísnějším omezení bilanční sumy záložen na 4 miliardy Kč v kombinaci s účinností pro menší a středně velké subjekty již od 1. ledna 2015 a dále ve zmírnění tzv. pravidla 1 : 10. S načteným návrhem ministerstvo financí zásadně nesouhlasí. Zpřísnění limitu pro bilanční sumu v kombinaci s upravenou účinností nejenže absentuje ekonomické zdůvodnění, ale navíc zavádí diskriminaci subjektů dle velikosti, nedává středně velkým družstevním záložnám žádný čas na přizpůsobení svých plánů dalšího rozvoje a v neposlední řadě narušuje legitimní očekávaní regionálních subjektů. Například zmírnění pravidla 1:10 zásadním způsobem odsouvá okamžik, kdy dojde k naplnění cíle daňového opatření, tedy posílení zainteresovanosti členů družstva na činnost dané kampeličky, a to až na rok 2020. S tím za MF nemohu vyslovit souhlas.

Závěrem mi dovolte ještě uvést, že předkládaný materiál může mít marginální dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, neboť členský vklad budou muset nově skládat i stát a jeho organizační složky, územně samosprávné celky nebo jiné veřejnoprávní subjekty.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, žádám vás o vyslovení souhlasu s předloženým návrhem zákona. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Tiskem se zabýval ÚPV, který nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako sněmovní tisk 344/2. Zpravodajkou výboru byla určena senátorka Eliška Wagnerová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 344/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, tu ale zastoupí pan senátor Petr Šilar. Nyní žádám pana kolegu Šilara, aby se ujal slova.

Senátor Petr Šilar:  Dobré dopoledne, dámy a pánové, pane předsedo. Děkuji za slovo. Pokusím se přečíst návrh a zpravodajskou zprávu, aspoň ty podstatné části, které jsem obdržel od kolegyně Vrecionové, která se omlouvá, nemůže se dneska dostavit. Doufám, že se té úlohy zhostím aspoň přiměřeným způsobem, protože se přiznám, že návrh jsem tak dopodrobna nestudoval jako kolegyně Vrecionová. Přesto bych rád plénu předložil návrh našeho výboru, který prošel, a usnesení, které prošlo, z našeho výboru, a to je, vrátit tento návrh zákona s pozměňovacím návrhem, který je v příloze tohoto usnesení. Na dva body reagoval pan ministr. Já bych chtěl znovu zdůraznit, že se jedná především o nastavení podmínek pro výši členského vkladu v pozměňovacím návrhu. Protože na depozita vložená před tímto datem bude pravidlo 1 : 10 aplikováno za splnění určitých podmínek, ale až od 1. ledna 2018, navíc v mírnější podobě. Tady bych chtěl zdůraznit, aby tento návrh byl podpořen především z toho důvodu, aby se to datum posunulo. To je velice stručně, všechno ostatní máte písemně a můj návrh je – znovu opakuji, návrh výboru – vrátit tento návrh zákonem s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje, byť náhradního. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV paní kolegyně Eliška Wagnerová. Ano. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, dámy a pánové, ono tady vlastně to usnesení bylo panem předsedou konstatováno, jako zpravodaj nemám k tomu co dodat, avizuji, že vystoupím potom v rozpravě. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, obsah návrhu zákona rekapituloval pan ministr, celkem nemá význam, abych ho znovu opakovala. Ale kde je problém. Problém je skutečně, jak už tady bylo zmíněno panem náhradním zpravodajem, v tom určení nového podílu 1 : 10. To znamená, že každý, a já to budu teď říkat v uvozovkách, vklad je zatížen zároveň 10 procenty z toho vkladu, které vlastně jsou vnímány a budou vnímány jako členský podíl, nebo členský příspěvek v družstevní záložně, nebudou se pochopitelně úročit.

Když si to promítnete do reálných čísel, tak z každých 100 tis. je to 10 tis. Když tam dá někdo milion, bude mít umrtveno 100 tis. To mně přijde jako naprosto iracionální, protože si neumím představit, že za těchto podmínek kdokoli přijde do záložny a svoje peníze jí složí. Svoje peníze jí svěří za těchto podmínek. Co by z toho měl? Vždyť by z toho vlastně vůbec nic neměl! A teď pátrejme po tom, proč tomu tak je a proč tato úprava byla přijata? Jestli si vzpomenete, že jak guvernér ČNB, tak další členové ČNB, chodili a kudy chodili, ve všech rozhovorech vyjadřovali svou nechuť k těmto tzv. kampeličkám neboli družstevním záložnám. Když už měly existovat, tak guvernér několikrát zopakoval, že by výplata pro případ, že zkrachují, z toho fondu záložního, měla být jenom 90%. Jenom 90%.

Ale je tady evropská legislativa, která vnímá kampeličky na roveň bankám, protože je považuje za úvěrové instituce. Ta nařizuje, že výplata z těchto fondů musí být 100%. A to je podle mého názoru ale ten bod, proč se přistoupilo k tomuto řešení, protože tady se jiným způsobem – jakýmsi obchvatem – dostáváme k tomu, že těch 10 %, které budou složeny jako členský podíl, prostě na ně se nebude vztahovat ono pojištění vkladu, který tam ten člověk bude mít.

To je po mém soudu zcela nepřijatelné a zcela nemožné. Úprava je po mém soudu skutečně protiústavní, všem proporcím se vymykající úprava. Ale já jsem přesto v ÚPV nenavrhovala, aby toto celé bylo škrtnuto a nějakým způsobem bylo jinak upraveno. Protože je mi jasné, že to je práce a úvaha, která vyžaduje větší rozmysl a že to asi nemůže podléhat nějakému pozměňovacímu návrhu, který by šel potom ze Senátu.

Navrhovala jsem to, co navrhla potom později paní kolegyně Vrecionová i ve VHZD a na rozdíl od ÚPV, kde poměr hlasů byl 3:3, tak v 2. garančním výboru pozměňovací návrh prošel. Pozměňovací návrh neznamená nic jiného, než že se odsunuje účinnost celé této úpravy. A můj důvod, proč jsem si myslela, že by to bylo racionální, tak ten je ten, že by bylo určitě vhodné v mezidobí podat návrh Ústavnímu soudu k posouzení ústavnosti tohoto řešení. A ten návrh k Ústavnímu soudu by šel ale v okamžiku, kdy tady nevypuknou reálně žádné změny v kampeličkách, které by byly už nevratným způsobem realizovány.

Škoda pro kampeličky, ale hlavně pro lidi, kteří tam své úspory mají, by nenastala. Podléhalo by to tomu posouzení Ústavního soudu a ten ať rozhodne, ať se vyjádří k ústavnosti tohoto řešení. Jestli jsem někde přesvědčena o tom, že Ústavní soud nemůže posvětit toto řešení, tak je to přesně v tomto případě.

Jinak samozřejmě ten návrh zákona přináší mnoho dobrých řešení. Kampeličky byly nejprve konstruovány úplně vadně, tam chyběl dohled, ten ani nebyl realizován ani v míře, která byla předvídaná, ale měl být mnohem větší. Samozřejmě že všechna omezení, tzn. úvěr jenom pro členy kampeličky atd., to je všechno v pořádku, omezení úvěru, vše v pořádku. Se vším souhlasím. Ale toto jediné ustanovení – s tím tedy opravdu souhlasit nemohu.

A proto vás velmi prosím, abyste propustili návrh zákona do podrobné rozpravy a tam potom hlasovali pro pozměňovací návrh.

Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Tady jste slyšeli velmi alarmující věty z úst předřečnice a chtěl bych vám připomenout, že Senát by měl být pojistkou ústavnosti. A ne to, co se předvedlo třeba v předchozím hlasování a v předchozím zákoně.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, každý senátor má právo se svobodně rozhodnout. Nyní vystoupí pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Všechno to, co tady řekla naše kolegyně, paní senátorka Wagnerová, pod to se lze podepsat.

Vzpomeňte si na to, jak jsme hlasovali u zákona, kde šlo o stanovení kauce pro distributory pohonných hmot. Nakonec Ústavní soud na žádost 17 nebo 18 senátorů skutečně rozhodl, a názor, který tady byl tehdy vysloven, byl potvrzen Ústavním soudem. Ale co nastalo? Ti malí byli zlikvidováni a zůstali pouze ti velcí, u kterých nebyl problém mít kauci 20 milionů, třeba i 100 milionů. Ale ti malí z trhu zmizeli.

To samé se dle mého odehrává teď v případě návrhu tohoto zákona. Nevím, jestli je to udělané úmyslně nebo je tady obrovské lobby, ale představme si, že jsou tady obrovské banky, které vesměs nejsou bankami českými, jsou zahraničními. A určitě všichni moc dobře víte, jak to v tom bankovním sektoru funguje, že v podstatě peníze, které tady český střadatel nebo ten, kdo si vezme úvěr a splácí úroky, končí vesměs u matek v zahraničí. Je úplně jedno, kterou z těch velkých bank budu jmenovat, vzpomeňme třeba velké problémy Erste, rakouské banky, zejména v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku. Kdo tohle všechno "zalepil"? Zalepila to ČR, český střadatel.

Teď se obávám a znova nevím, nechci to nikomu podsouvat, že na tahu mohly být velké banky a mohly se domluvit v rámci jakési "spolupráce" s ČNB, aby trh trošku udělala tak, aby tam byli pouze ti velcí hráči, aby ti malí hráči tam nebyli. Je jich už málo, je jich 11. Případy, které nastaly v minulosti, ukazují na to, že tady selhal někdo jiný. Nebylo to MF ČR, ale byl to dohled ČNB. Jestli najednou družstevní záložna během 1 měsíce navýší svůj kapitál o 1 miliardu a další měsíc o 5, malá de facto kampelička, tak je to někde alarmující, je to divný. Já se divím, proč ČNB nezasáhla. Ale ona to řeší jiným způsobem, tak, že vnese do nějaké původní předlohy, která je velmi dobrá, kde si myslím, že 95 % všeho toho dobrého, co nakonec i kampeličky nebo družstevní záložny vítají, ale nakonec se tam podaří v Poslanecké sněmovně vpašovat něco, co trh zabije. A problém je v tom, že tak, jak to bylo nevratný u mnoha distributorů pohonných hmot, kde jsme se odvolávali na to, že ušetříme, tady lítala čísla v miliardách korun, ať to byly 4 nebo 8 miliard, pokut toto opatření uděláme, tak v tomto případě tady nevím, co český stát by kde o co mohl přicházet, tady žádná celní správa nefunguje, tady funguje pouze dohled ČNB. Pokud ona ho bude pořádně dělat a pokud si těch zbývajících 11 družstevních záložen dobře pohlídá, což asi skutečně není v době dnešní elektronizace žádný problém, tak není důvod, abychom zamezili těmto záložnám, aby vstoupily do svazku, který navrhuje tento zákon.

Proto podporujeme náš klub plně, to, co tady prezentovala paní senátorka Wagnerová, vč. jejích pozměňovacích návrhů. Mělo by být korektní, že bychom měli dát družstevním záložnám šanci, ony samy přišly se snížením 5 miliard na 4 miliardy. Když prodloužíme termín, tak tím pádem získáme čas. A nechť doopravdy o ústavnosti tohoto návrhu zákona rozhodne ústavní soud. Dejme si tuhle šanci a nevpouštějme do světa něco, co vidíme, že je problémové. Možná nás Poslanecká sněmovna přehlasuje, stávalo se to mnohokrát v minulosti. Mnohokrát jsme potom měli bohužel pravdu.

Jak řekla paní senátorka Wagnerová, my jsme tady právě jako pojistka Ústavy.

Takže bych byl rád, kdyby se nám podařilo dneska toto naše poslání naplnit.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí. Rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit? Ano, prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Já bych jenom zopakoval nějaká historická fakta roku 2006, byly tady velké demonstrace kampeličkářů a stát zaplatil 8 miliard.

Potom stát rozhodl, že udělá fond, a do toho fondu platí banky. Banky tam nashromáždily peníze, z toho fondu jsme zaplatili zkrachovalým kampeličkám 24 miliard.

Věřte mi, že určitě to není žádný lobbying bank, banky to vůbec nezajímá. Je to konkurence, která reprezentuje 1 %. Bankám je to úplně jedno. České banky jsou zdravé, jsou narvané penězi, jsou jedny z největších v Evropě z titulu likvidity. V podstatě to určitě není o tom.

Já samozřejmě rozumím paní senátorce Wagnerové, co říká, ten problém tady nějaký je a my se ho snažíme nějakým způsobem řešit, ale určitě to není – ještě bych vzpomněl jednu věc. Fond, které banky vytvářejí, je vytvářen občany, vkladateli, protože pokud banka musí vytvářet fond, tudíž dává nejvýhodnější podmínky lidem a tudíž oni to ve finále taky zaplatí. Takže by bylo dobré, kdybychom si tato fakta uvědomili.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. A ptám se zpravodajů ÚPV, paní zpravodajky Wagnerové, zda si přeje vystoupit? Paní zpravodajko Wagnerová, přejete si vystoupit? Ne, ne. Nyní má možnost vystoupit garanční zpravodaj, pan Petr Šilar, prosím.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych zrekapituloval krátkou rozpravu, kde vystoupili 3 senátoři. Chtěl bych poděkovat i za kolegyni Vrecionovou, že paní doktorka Wagnerová vysvětlila bod č. 4 v pozměňovacím návrhu, který jsme navrhli a schválili v hospodářském výboru.

Zazněly tady návrhy, avizované pozměňovací návrhy, v případě, jestliže zákon projde do podrobné rozpravy. Potom tady zazněl návrh z usnesení hospodářského výboru vrátit tento zákon Poslanecké sněmovně s navrženým pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A protože nezazněl návrh ani schválit, ani zamítnout, takže postupujeme rovnou do podrobné rozpravy, kterou tímto otevírám. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pokud pozměňovací návrh paní senátorky Wagnerové je totožný s pozměňovacím návrhem výboru, tak není potřeba ho načítat, budeme hlasovat o tom, co už máme k dispozici. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí? Tak já vám děkuji a podrobnou rozpravu uzavírám. Má znovu slovo nebo možnost vystoupit pan navrhovatel se závěrečným slovem, tzn., že se může vyjádřit k tomu pozměňovacímu návrhu, jestli má zájem. Pane ministře, chcete se vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který je přílohou usnesení VHZD?

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji. My jsme se vyjádřili jako MF ČR, že s tím bohužel nemůžeme souhlasit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní by měl mít slovo zpravodaj ÚPV, jestli chce ještě vystoupit? Nechce. Garanční zpravodaj se ujme slova a řekne nám, jak budeme hlasovat.

Senátor Petr Šilar:  Já bych, protože tady nezazněl jiný návrh než schválit přes nesouhlasné stanovisko navrhovatele, tak tady předkládám plénu návrh usnesení z hospodářského výboru vrátit tento návrh zákona s pozměňovacím návrhem z hospodářského výboru.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, moje otázka zní pouze, to je nám zřejmé, jestli můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu en bloc, jestli ty věci jsou provázané?

Senátor Petr Šilar:  En bloc, protože to je propojené, aby tam byly vazby na všechny ostatní paragrafy. En bloc.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže se bude hlasovat en bloc. Je nějaká námitka? Není, takže budeme takto postupovat. Přizvu k hlasování.

Byl podán návrh schválit pozměňovací návrh, který je součástí usnesení VHZD. Aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 29. Na závěr podrobné rozpravy pan ministr vyjádřil stanovisko, že s návrhem nesouhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 35, registrováno 57, kvórum 29, pro návrh 53, proti nikdo, návrh byl schválen.

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy, nyní budeme hlasovat o návrhu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Kvórum zůstává stejné, počet také, takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 36, registrováno 57, kvórum 29, pro návrh 53, proti nikdo, návrh byl schválen.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 z 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byla senátorka Veronika Vrecionová a senátorka Eliška Wagnerová. A zároveň se ptám, zda se svojí rolí s tímto návrhem souhlasí? Ano, paní senátorka Vrecionová jistě projevila také zájem. Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Byl podán návrh, aby senátorský návrh odůvodnily v Poslanecké sněmovně kolegyně Veronika Vrecionová a Eliška Wagnerová. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 37, registrováno 57, kvórum 29, pro návrh 54, proti nikdo.

Děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu je ukončeno a my se vystřídáme. Pan kolega Škromach mě vystřídá.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 345

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 345. Návrh nyní uvede ministr financí, pan Andrej Babiš, kterého nyní žádám o slovo. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. sazbovou novelu zákona o DPH.

Předmětem této sazbové novely je zavedení tzv. druhé snížené sazby DPH na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Druhá snížená sazba DPH se navrhuje stanovit ve výši 10 %. V souvislosti se zavedením druhé snížené sazby DPH dochází ke zrušení těch ustanovení navazujících zákonů, která měla sjednotit sazby DPH ve výši 17,5 %. V důsledku toho nedojde od 1. ledna 2016 ke sjednocení sazeb DPH. Účinnost této sazbové novely se navrhuje k 1. lednu 2015.

Závěrem vás prosím o schválení této sazbové novely zákona o DPH.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona byl určen VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 345/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, který je ovšem omluven, zastoupí ho pan senátor Karel Korytář, kterého nyní žádám, aby nás seznámil s touto zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Již pan ministr uvedl, co je cílem návrhu zákona, já bych upřesnil jenom, co se přesně změnilo, a jaký rozsah to poskytuje. Oproti dosavadnímu právnímu stavu jsou v návrhu zákona v části první v zákoně o DPH obsaženy zejména tyto změny.

Zavádí se "druhá" snížená sazba daně ve výši 10 %, dosavadní snížená sazba ve výši 15 % se označuje jako "první". Do druhé snížené sazby se navrhuje následující zboží.

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti, dále radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humanitní léčebné účely. Dále tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti, hudebniny (tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované, mimo zboží, ke reklama přesahuje 50 % plochy). V nové příloze č. 3a je zboží označeno kódem nomenklatury celního sazebního a jsou nově definovány pojmy jako počáteční a pokračovací kojenecká výživa, tištěná a obrázková kniha, dále je stanoveno, co se rozumí reklamou.

VHZD přijal na svém 33. zasedání 20. října 2014 usnesení č. 262, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou;

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jana Hajdu;

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí paní 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Máme před sebou návrh zákona o snížení DPH, který je naplněním koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády.

Za sebe říkám, že jsem velmi ráda, že ještě v této chvíli budu moci zvednout ruku pro tento zákon, protože jsem ráda, že jsem mohla být mezi iniciátory tohoto návrhu v oblasti snížení DPH u léků.

Trošku mě mrzí, že se tím, že jsem spojila tento návrh, který byl návrhem ČSSD, tedy návrh ČSSD na snížení DPH u léků, spojil s tím, co je také bohulibé, jako jsou knihy a dětská výživa, ta nezbytná dětská výživa. Ale tím se stalo to, že nebylo možné snížit DPH u léků tak, jak jsme si to původně představovali, buď na hodnotu 0 nebo na hodnotu 5 %, protože prostě už by to státní rozpočet, ten výpadek příjmů, neunesl.

Ale nicméně jsem ráda, že budeme moci schválit nebo schvalujeme v této chvíli snížení DPH na léky a ulevíme tím samozřejmě pacientům, každému jednomu, který si jde vyzvednout lék předepsaný lékařem, kde mu ale lékárna účtuje DPH, ne z toho doplatku, který doplácí, ale z celé ceny léku. To samozřejmě nejsou malé částky. Snížení DPH na léky uleví každému jednomu pacientovi.

Uleví ale také a zachová, a to už jsou nemalé částky, finance ze zdravotního pojištění zdravotnickým zařízením. Protože jak to funguje? Zdravotnické zařízení, lékař dostane platby od pojišťoven, ale jestliže má vysokou platbu DPH na léky, tak samozřejmě na DPH odvede státu nemalé částky, jenom u nás ve zlínské nemocnici to bylo kolem 60 – 70 milionů Kč ročně, což jsou peníze, které samozřejmě potom chybí na konkrétní léčbu.

Takže skutečně, tento krok vlády je velmi a velmi pozitivní z mnoha aspektů.

Chtěla bych ale říci, že je to jeden z kroků, ale my se musíme také ptát ve vztahu k daním. Ta věta by měla znít – daně a co za ně? Jestliže daně vybíráme, musíme vědět jako občané, co za ně dostáváme. Tam je důležité, abychom za daně, které odvádíme, dostávali kvalitní službu. Kvalitní službu ve zdravotnictví, kvalitní službu ve školství, ve vědě a ve všech dalších segmentech, kterému říkáme veřejné služby. Pak si myslím, že ani nebude problém v tom, abychom občanům řekli – máme daně, jaké máme, nechceme je zvyšovat, teď mluvím za ČSSD, ale nebudeme je ani výrazně snižovat, třeba u daní z příjmu. Protože stát prostě má jeden jediný příjem, a tím jsou daně. A za tento příjem poskytuje všechny služby, které občanům poskytuje.

K DPH bych ještě chtěla využít této příležitosti, abych apelovala zaprvé třeba na organizace spotřebitelů, aby také pohlídaly to, jak se budou vyvíjet ceny v souvislosti s tím, že dojde ke snížení DPH u komodit, které máme dneska předloženy. Protože to, že stát se víceméně zbavil části svých příjmů tím, že snížil DPH, tak by se mělo projevit u občana, u toho, kdo platí, to, co nakupuje. Nemělo by se to projevit v ziscích těch, kteří prodávají. Proto to stát určitě nedělá a ČSSD myslí a myslela vždycky na lidi.

Další věc, kterou chci vznést a chci apelovat na pana ministra financí, to je to, čemu se za první republiky říkalo lichva.

Marže 14 % za první republiky byla lichva. Já chodím nakupovat. Teď tak zhruba jednou za 14 dní. Nestačím se divit, jak rychle rostou ceny i u mnohdy základních potravin. Já to za těch 14 dní vidím a není k tomu žádný důvod. Vstupy energií se nezvyšují, mzdy se nezvyšují, tak kam to jde? Kde ty finance, které jsou v navýšení cen jsou? Domnívám se, že by bylo skutečně velmi a velmi důležité, zamyslet se i nad tímto aspektem. V ČR máme ceny srovnatelné s Rakouskem, s Německem, v některých oblastech možná i vyšší. Ale naše mzdy nejsou srovnatelné s těmito zeměmi. My jsme v průměru zhruba o 1/3 níže, pardon, o 2/3 níže, tedy na 1/3 mezd v těchto zemích, o kterých jsem hovořila. To přece není normální. Takto to vypadat nemůže a tak jsme si to určitě nikdo nepředstavovali. Ale je potřeba navodit pořádek a je potřeba říkat věci tak, jak jsou. Je potřeby vyžadovat férové jednání, jak ze strany producentů, tak ze strany obchodníků. A nedovolit, aby byli odíráni občané jako takoví.

Závěrem, ano, podporuji velmi tento návrh na snížení DPH a kladu otázky, o kterých jsem zde mluvila.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, slovutný Senáte. Dnes naposled, tak tu se mnou chvíli vydržte, jsem tady u řečnického pultu. Je to symbolické, protože se to týká z velké většiny i zdravotnictví.

Je škoda, vážený pane ministře, že nejdeme cestou, jakou se třeba vydala Velká Británie, kde je nulová DPH sazba. Chtěl bych ochladit přílišnou rozjařenost vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní místopředsedkyně Gajdůškové. Je to jenom, vážená paní místopředsedkyně, malý krůček pro české občany v té změti a pletenci cenotvorby léků. Je to i podnět pro pana ministra financí. Dříve to bylo tak, že MF ČR se účastnilo na cenotvorbě léků, pak to přešlo jenom na MZ ČR. Ukazuje se, že by bylo dobré, kdyby se některé věci koordinovaly, protože ono to zase pro občany tak velké zlevnění léků nebude. Možná že za půl roku se dočkáme toho, že se to prakticky ani neprojeví.

Já jsem se chtěl zeptat, pane ministře, byl bych rád, kdybych na to dostal odpověď, vy jste takový kličkař, takový hokejista v útoku, který neustále kličkuje, ale než vypálí na bránu, tak to chvíli trvá, někdy je to ku prospěchu, někdy ku škodě. Já bych se chtěl zeptat, kolik MF ČR, resp. státní kasa, dostane ze zdravotnictví na DPH jako celku? Kolik české zdravotnictví odvede na DPH do státní pokladny? Já vím, že si nemůžete nosit všechna čísla v hlavě, ale budu velmi rád, když toto oficiální číslo se někde objeví na papíře. Protože okolo toho jsou velké diskuse. Jsou velké diskuse okolo toho, jestli musí být tak velká sazba DPH na zdravotnické přístroje, jestli skutečně to musí být těch 10 % a jestli by bylo obrovským výpadkem to, kdybychom měli po způsobu Velké Británie a Severního Irska, Spojeného království, nulovou sazbu na léky.

Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste tady se mnou měli trpělivost a přeji vám, těm, kteří tady zůstávají, lepší práci než to tady bylo v těch 6 letech, kdy jsme tady schvalovali zákony, které byly zcela jednoznačně v rozporu s tím, co má dělat Senát, tzn. hlídat ústavnost a hlídat zákonnost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, za vaše poslední vystoupení. Nyní se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Dovolte, abych zastoupil paní senátorku Vrecionovou, a avizoval, že v případě postoupení do podrobné rozpravy předložím její pozměňovací návrh.

Je to pozměňovací návrh, který předkládala na výboru, ale nezískala pro něj podporu. Proto bych i vám ostatním členům Senátu rád dal příležitost tuto bohulibou myšlenku podpořit.

V čem spočívá ve stručnosti? Předchozí vláda, vláda Petra Nečase, upravila daňové sazby ze 14 na 15 a z 20 na 21, a to s tím, že tímto zvýšeným výnosem bylo potřeba pokrýt jistý schodek, který by nastal transformací na novou formu důchodového zabezpečení a tedy zřízení 2. pilíře.

Protože 2. pilíř se ruší, bylo by možná na místě tuto záchrannou brzdu vypustit a ušetřit tak peníze daňových poplatků, protože ti se teď nyní budou muset starat o zajištění svých důchodů jiným způsobem. Bylo by tedy správné, aby zátěž DPH klesla na původní úrovně. Podstatou návrhu je vrátit horní sazbu zpátky na 20 % a dolní na 14 %, nebo dneska prostředí.

Tolik z mé strany. Pokud rozprava postoupí do podrobné, přihlásím se znovu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji. Já bych chtěl podpořit také určité zjednodušení, které v daňových zatíženích postihuje naše občany. Přiznejme si mezi sebou, DPH je veliký podvod, který si chytří ekonomové vymysleli na lidi. To prostě je tak, aby si stát vybral peníze a pak se rozhodoval o tom, kam je dá, to je ta velká hra. Před chvílí zaznělo, jedna vláda zavede sociální systém, druhá vláda ho zruší, jednou ulevíme u léků, u některých léků, ale možná, že neuvolníme u pomůcek pro invalidy, dáme na knihy, možná nepřidáme na jiné živé umění, dáme dětskou výživu, možná nepřidáme jinou dietu pro ty, kteří potřebují, aby mohli přežít. Bavíme se pořád o zdravotnictví, ale nebavíme se o lékařské péči pro lidi, o léčení. Bavíme se o potřebách občanů, na druhou stranu je omezujeme novými opatřeními, administrativními.

Je to všechno velká hra. Do této hry vláda přistupuje s jedním návrhem. Veronika Vrecionová má návrh jiný, budeme se rozhodovat, každý jak nejlépe umí, pana ministra financí z toho musí bolet hlava, protože on by měl správně co nejmenší administrativní zatížení s vybíráním daní, které nejsou tak potřebné. Spíš by měl vybírat zdravotní a sociální pojištění, které je adresné, které si člověk i připlatí, a pak si z toho bude třeba trošku na tom důchodě žít, bylo by to jasné.

Takhle se vybere od kuřáků za cigarety, to je bezva. Ale kolik dáme na jejich léčení? Nedáme náhodou víc? Když ještě odepíši administrativní zátěže, které každá daň přináší? S tím, aby byla vybrána řádně, aby byla zkontrolována.

Je to taková otázka do budoucna, abychom začali trošku začali měnit své myšlení, abychom se zamýšleli nad životem naší společnosti trošku jinak, abychom ji ozdravěli, aby občané sami mohli více rozhodovat o svém zdraví, o svých kulturních potřebách, aby jim doma zůstávalo víc peněz.

Nejodvážnější myšlenka by byla celou DPH zrušit, nejenom na léky, jak říkal pan kolega Dryml.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Děkuji. Vážené senátorky a senátoři. Já mám jenom malou krátkou připomínku k tomu, co zde řekla paní Gajdůšková. Já bych nevystupoval, ale někdy, když někdo řekne něco do veřejného prostoru a nikdo nezareaguje, a je to mylné, tak se to stává časem pravdou.

To, co ona říkala, to bylo na téma ceny evropské, platy české. Znáte tu písničku asi také? Tady bylo řečeno, máme podobné ceny, ale naše mzdy jsou menší. Tady asi není něco v pořádku. Ale proboha, přece všichni víte, že některé zboží nemůžete mít levnější, nižší, pokud je tržní, nežli cena ve státech, kde mají vyšší produktivitu práce. To je naprosto jednoznačný. Jestliže naše zboží, řada z nich, má i vstupy jiné, nejen naší práce, ale i hmotné, které jsou ze zahraničí, tak to nemůže záviset, ta cena, jenom na našich platech. To je první věc. Pokud chceme, aby ceny byly lepší, musíme zvýšit produktivitu práce a udělejme pro to všechno, co lze.

Takže jenom abych tento omyl nějakým způsobem rozptýlil.

Např. říkala také, že ceny vstupů se nezměnily, a proto by ceny neměli zvyšovat. Ale oni je třeba zvyšují i díky tomu, že cítí rizika. Pokud je zde konkurenční prostředí, tak ta cena tržní je nejlepší, jaká může být pro zákazníka. Tady je vidět, že to nezávisí, ta cena zboží a náš blahobyt na tom, jestli rostou vstupy. Je to i na řadě dalších věcí. Na to, jak se komunikuje s úřady, jaká je struktura služeb atd., vymahatelnost práva. Není to tak jednoznačné, černobílé, jak o tom říkala paní Gajdůšková, jak o tom hovořila paní Gajdůšková, ohledně vstupů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit a reagovat na proběhlou rozpravu? Ano, přeje si vystoupit, takže prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Já vám děkuji, pane předsedo. Odzněly tady různé návrhy, dokonce zrušit DPH, to nevím, to bychom asi brzy zkrachovali, protože DPH je hlavní příjem státního rozpočtu. Já tomu rozumím. Všichni platíme daně a měli bychom všichni vědět, kam ty peníze jdou. Mně se to úplně nedaří, jak bych to řekl, jsou ještě sektory, kde máme rezervy. Hlavně zdravotnictví, kde já stále říkám, bylo by dobré vědět přesně úhrady zdravotních pojišťoven, jaké jednotlivé poskytovatelé péče dostávají peníze, určitě věda a výzkum. Včera ve sněmovně byl rozpočet. Mantra, věda a výzkum. Čekám, kdy nám konečně řeknou těch 40 center, co jsme tady postavili. Jak to ufinancujeme? Už dneska se hlásí, že nás to bude stát 25 miliard, aby to vůbec fungovalo. Takže čekám na to.

K DPH – samozřejmě je dobré, že snižujeme DPH, i když 3 sazby nejsou ideální. Já bych si určitě přál v budoucnosti, abychom nižší sazbu na 10 % měli u všeho a závisí to samozřejmě od toho, jak vybereme daně. U nás není moderní platit daně. Proto děláme nějaké zásadní opatření, jednak musíme dát do pořádku finanční správu a celní správu, musí zaměstnanci finanční správy být dostatečně oceněni nebo mít nějaký příjem, aby když bojují proti miliardovým podvodům, měli aspoň nějakou pozici. Takže to dáváme do pořádku. Já bojuji teď i v Evropě, zorganizoval jsem schůzku ministrů financí a okolí států za reverse charge, tam jsou největší podvody. Tam nás připravily organizované skupiny od roku 2009 do 2013 o 70 miliard. Jenom lihová mafie nás připravila o 6,7 miliardy, kauza Ecoll Invest, o které věděly příslušné orgány od roku 2008, 4,5 miliardy atd.

Děláme všechno proto, abychom zamezili úniku v rámci karuselových obchodů. Víceméně jsem získal pro iniciativu všechny ministry, okolí státu, i paní ministryni z Rumunska. Čekám, když pan komisař Moscovici nastoupí do úřadu a budu s ním o tom jednat. Budu s ním jednat o tom, aby jednotlivé členské státy Evropy měly větší samostatnost. Nechápu, proč by nám Brusel měl stále říkat, kdy můžeme reverse charge na co, protože to je organizovaný zločin a oni stále mění komodity. Jednou je to obilí, potom toaletní papír, dovozy z třetích zemí, elektronika, textil atd.

Tam je to nejrychleji, kde můžeme zamezit únikům. A potom, když to dáme do pořádku, ty orgány, které mají výběr daně, tak ten potenciál je až 30 miliard. A proto zavádíme i nějaké systémy, které v okolních státech zavedly, elektronický výkaz DPH – to zavedlo Slovensko tento rok nebo minulý a chorvatský model elektronického výkazu tržeb. To nejsou registrační pokladny.

Tady to ministerstvo už dá do připomínkového řízení a tam uvažujeme o tom, Chorvati, když to zavedli, snížili DPH, a my uvažujeme o tom, že bychom snížili u restaurací DPH z 21 % na 15 %, že bychom je dali do té druhé sazby.

Samozřejmě pokud bychom dali do pořádku výběr daní a tyto všechny složky, které mají hlídat naše peníze, které vybereme od občanů, tak určitě by bylo velice fajn, kdybychom se dostali znovu na základní sazbu, ne 10 %, jak jsme měli kdysi, a měli bychom 2 sazby.

Takže ten nápad dneska to dělat na 20 a 14, to mi nepřipadá rozumné, protože my to chceme řešit, ale samozřejmě primární je, aby našeho země snižovala saldo rozpočtu a abychom se nezadlužovali, a to se více méně podařilo zatím na příští rok. A chceme v tom pokračovat.

Z hlediska cen potravin – nevím, já už jsem tedy nebyl dávno nakupovat, když byly volby, tak jsem neměl čas, ale nevím o tom, že by naše potraviny – podle Eurostatu ještě naposledy naše potraviny byly páté nejlevnější v Evropě a samozřejmě máme tady orgány, které by měly hlídat. Já si myslím, že v Čechách je obrovská konkurence v řetězcích, my máme největší koncentraci řetězců v Evropě na jednoho obyvatele, takže je tam velký konkurenční boj a určitě – nevím, jaká je teď situace, ale nemyslím si, že by ty potraviny byly drahé. Samozřejmě v rámci snížení DPH u léků musí pan ministr Němeček pohlídat, aby SÚKL pohlídal to, aby skutečně to snížení DPH neskončilo v kapsách distributorů a aby to vlastně se projevilo v cenách v lékárnách. A také to souvisí s celkovou transparentností našeho zdravotnictví. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Požádal bych pana zpravodaje, prosím, pane senátore.

Senátor Karel Korytář:  Vážené kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupilo 5 senátorek a senátorů, byl podán výborový návrh na schválení návrhu, zamítnutí nebylo navrženo. Byl předložen i pozměňovací návrh, v případě, že by nebyl schválen návrh v prvním hlasování. To je vše.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, pane zpravodaji. Takže budeme hlasovat o návrhu schválit.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Hlasování skončilo. A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 38 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 43, proti byli 3, návrh byl přijat.

Děkuji, tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

Budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu

Tisk č. 355

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 355. Návrh opět uvede pan ministr financí Andrej Babiš, kterého nyní tedy žádám, aby nás s tímto návrhem zákona seznámil. Máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych vám představil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. Předloženým návrhem zákona se provádějí určité technické změny v některých zákonech, upravující finanční trh. Konkrétně se jedná o zákon o platebním styku, zákon o omezení plateb v hotovosti a zákon po pojišťovacích zprostředkovatelích. Novelou zákona o platebním styku se do českého práva implementuje evropské nařízení, které stanoví, že platby v eurech budou muset být v budoucnu prováděny v jednotných celoevropských standardech.

Toto nařízení začne být pro ČR jako pro ne euro členský stát závazné v roce 2016, ale již nyní musíme provést některé související změny v našem právním řádu. Novela zákona o omezení plateb v hotovosti reaguje na jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu z roku 2011. Nejvyšší správní soud tehdy poněkud překvapivě rozhodl, že zákon o omezení plateb v hotovosti se vztahuje pouze na příklady, kdy se platbou uhrazuje již existující závazek. Tím z působnosti tohoto zákona vypadly například půjčky nebo dary. Ministerstvo financí se domnívá, že pro to není žádný věcný důvod, a proto navrhujeme upravit zákon o omezení plateb v hotovosti tak, aby se vztahoval na všechny platby s ohledem na jejich právní titul.

K rozšíření působnosti tohoto zákona dochází rovněž v důsledku snížení limitu pro povinné bezhotovostní placení, který se v souladu s programovým prohlášením vlády snižuje z 350 tisíc korun na 270 tisíc korun.

Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích reaguje na skutečnost, že nový občanský zákoník zrušil někdejší zákon o pojistné smlouvě, aniž převzal ustanovení o informační povinnosti vůči klientům pojišťoven. Tato ustanovení se proto nyní doplňují do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, žádám vás o schválení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 355/1. Zpravodajem výborem je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Není to jednoduché se protlačit k řečnickému pultíku.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr vyčerpávajícím způsobem popsal všechny tři zákony, které se mění. Kdybych měl číst svou zprávu, tak bych se jenom opakoval. Takže přečtu usnesení z našeho výboru. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu – je to jeho 263. usnesení z jeho 33. schůze k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu – po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Radka Urbana, zástupce náměstka ministra financí ČR Martina Prose, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nebude chtít vystoupit. Pan zpravodaj návrh přednesl, takže budeme hlasovat o tomto návrhu, to je návrh schválit.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 39 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi. Děkuji i panu zpravodaji.

Přistoupíme k dalšímu bodu programu. Tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 356

Senátní tisk č. 356. Návrh opět uvede pan ministr financí Andrej Babiš, kterého nyní žádám o vystoupení. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych stručně představil návrh novely zákona a shrnul jeho podstatu.

Zákon o auditorech, který se tímto návrhem novelizuje, reguluje auditorská profese, výkon auditorské činnosti, činnost profesní samosprávy a veřejný dohled nad těmito činnostmi. Jeho obsahem jsou, obecně řečeno: práva a povinnost auditorů a auditorských společností, práva a povinnosti samosprávy a práva a povinnosti veřejného dohledu.

Ke klíčovým oblastem úprav novely zákona patří systém kontroly kvality a veřejný dohled nad auditem. Povinnost zavedení systému periodické kontroly a auditorů vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 26/43 ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek.

Úpravy, které obsahuje předložený návrh, vycházejí z přijaté doplňující unijní legislativy, konkrétně z doporučení komise č. 326/2008 týkajícího se externího zajištění kvality u auditorů provádějících povinný audit subjektů veřejného zájmu.

Návrh zákona se úpravou této oblasti snaží o zlepšení systému kontroly kvality auditorské činnosti. Veřejný dohled nad auditem je v zákoně reprezentován radou pro veřejný dohled nad auditem. I zde byla nutná určitá úprava výkonu, její působnosti, a to jak ve vztahu k auditorům a auditorským společnostem, tak i ve vztahu k tuzemské profesní organizaci, tedy Komoře auditorů ČR i k profesním a dohledovým organizacím ostatních členských států a třetích zemí.

Kromě výše uvedených úprav odstraňuje návrh novely zákona některé výkladové nejasnosti a nedostatky identifikované aplikační praxí.

Současně obsahuje i změny vyvolané přijetím některých jiných zákonů, na které bylo nutné reagovat např. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. V tomto případě se jedná převážně o změny legislativně-technického rázu.

Závěrem bych pro úplnost dodal, že návrh novely zákona byl schválen vládou ČR dne 12. května 2014.

Poslanecká sněmovna s návrhem vyslovila souhlas ve třetím čtení dne 24. září 2014.

Dovolím si vás tedy požádat o schválení navrženého zákona. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 356/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych vás chtěl v krátkosti seznámit se zprávou k tomuto návrhu zákona.

Ve VHZD jsme projednali tento návrh a přijali usnesení, které je právě v uvedené příloze s tím, že návrh zní – přijmout s pozměňovacím návrhem, který jsem zde na výboru předložil – v čl. II, bod 3 upravit takto: jedná se tam o změnu technickou, která, kdyby tam zůstala, tak by tam byla velká chyba. Jedná se tam o výměně slova – seznam auditorů a seznam asistentů auditora vedených Komorou auditorů ČR; ze znění účinného do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za Rejstřík auditorů podle § 11, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona.

Ve vládním návrhu byla věta "přede dnem". Je to zdánlivá maličkost, ale velmi důležitá, která určuje platnost tohoto zákona.

Na výboru, kde jsem to projednávali, tak tuto změnu paní náměstkyně přijala a podpořila i pozměňovací návrh při projednání ve VHZD.

To byla legislativní připomínka. Jako zpravodaj doporučuji tento návrh přijmout, ve znění pozměňovacího návrhu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím.

Otevírám obecnou rozpravu k tomuto zákonu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám.

Protože nepadl návrh na schválení ani na zamítnutí, otevírám podrobnou rozpravu k tomuto návrhu zákona, do které se nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit, (Nepřeje.) Pan zpravodaj? (Nepřeje.)

Budeme tedy v tuto chvíli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který byl předložen výborem, jak jste jej obdrželi v senátním tisku č. 356. V sále je v tuto chvíli přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27.

Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 40 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 41 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Nyní – v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 – pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Navrhuji, aby jimi byli pan senátor Petr Šilar; a prosím o doplnění dalšího jména. Pan senátor Hajda?

Dobrá, takže o tomto návrhu nyní budeme hlasovat. Byl podán návrh, pověřit pana senátora Šilara a pana senátora Hajdu odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 42 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

V tuto chvíli bych předal řízení kolegyni místopředsedkyni.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dalším bodem našeho programu je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu

Tisk č. 357

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 357. Návrh uvede ministr financí Andrej Babiš, kterému nyní předávám slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, paní předsedající.

Ještě na dotaz pana senátora Drymla, české zdravotnictví odvede na DPH ročně 13,5 miliardy, přes pojišťovny proteče asi 260.

Vážená paní předsedající, dámy a pánové, Poslaneckou sněmovnou vám byl postoupen návrh zákona, kterým se navrhuje novelizace zákona o investičních společnostech a investičních fondech a některých dalších zákonů na úseku kapitálového trhu. Hlavním cílem předkládaného návrhu je zpřesnění některých ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech v reakci na poznatky z aplikační praxe a na nutnou implementaci evropské legislativy. V návaznosti na tyto změny vyvstala potřeba upravit též ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Dalším cílem je upravit zákon o finančním arbitrovi co se týče terminologie používané tímto zákonem a zákonem o investičních společnostech a investičních fondech.

Předkládaný návrh zákona dále obsahuje nepatrnou novelu zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, jejímž účelem je transpozice evropské směrnice pokud jde o zamezení nadměrného spoléhání se na ratingy při investování do dluhových nástrojů.

Návrh zákona byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s odbornou veřejností ze soukromé i akademické sféry, s Českou národní bankou a Asociací pro kapitálový trh České republiky. Je tedy nekonfliktní a podporuje se jím jednoznačný výklad předmětné úpravy a s tím spojená právní jistota adresátů normy.

Závěrem bych si dovolil zmínit, že návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně podpořen takřka jednohlasně, když ve třetím čtení pro návrh hlasovalo 153 ze 168 přítomných zákonodárců a proti návrhu žádný. Dovoluji si vás tedy požádat o podporu navrženého zákona a o jeho schválení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 357/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, který je omluven, a zastoupí ho pan senátor Jaromír Strnad, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já bych si dovolil shrnout pouze, že návrh je strukturován do pěti částí, z nichž část první a čtvrtá novelizuje jednotlivé zákony, část první se týká změny zákona o investičních společnostech, část druhá se týká změny zákona o finančním arbitrovi, část třetí změny zákona o podnikání na kapitálovém trhu, část čtvrtá změny zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, část pátá se zabývá účinností.

Jak tady pan ministr již řekl, třetí čtení proběhlo na schůzi 24. září 2014 a ze 169 přítomných poslanců vyslovilo souhlas 158 poslanců. Nicméně náš legislativní odbor Senátu zjistil některá pochybení nikoli věcného, ale technického charakteru, jako je přečíslování některých doplněných odstavců, aby byl dán důraz na druhou část věci. Byl zpracován pozměňovací návrh, který by tyto některé technické chyby odstranil, byl konzultován i s pracovníky ministerstva financí, ti s tímto pozměňovacím návrhem souhlasí. A s tímto pozměňovacím návrhem souhlasila i paní předkladatelka na hospodářském výboru, náměstkyně ministra financí paní Hornochová.

Dovoluji si vás tedy seznámit s 265. usnesením k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Radka Urbana, zástupce náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě Jiřího Lajtocha a po rozpravě

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto opatření,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Lajtocha, já ho tedy zastupuji,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Já se jenom omlouvám paní náměstkyni, s tímto pozměňovacím návrhem souhlasil pan náměstek.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte svoje povinnosti zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které, jak vidím, se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám, není se k čemu vyjádřit, takže budeme hlasovat tak, jak bylo řečeno – souhlas. Já vás svolám.

Protože nebyl podán návrh ani schválit, ani zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Teď poprosím ještě jednou zpravodaje, aby nás provedl – o čem budeme hlasovat.

Senátor Jaromír Strnad:  Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru, to znamená – vrátit sněmovně ve znění pozměňovacího návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ještě jednou, prosím, já jsem nerozuměla, omlouvám se.

Senátor Jaromír Strnad:  Vrátit sněmovně ve znění pozměňovacího návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, takže o tom budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 43 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Vyčerpali jsme všechny pozměňující návrhy, přistoupíme k hlasování, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Pouštím hlasování. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 27. Kdo jste pro, ruku nahoru, tlačítko ANO. Kdo jste proti ... (Hlasy: Hlasování přerušeno. Nějak to vypadlo.) Tak ještě jednou, počkáme. Spouštím hlasování ještě jednou.

Kdo jste pro, tlačítko ANO, ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby to byl Jaromír Strnad, jestli souhlasí. (Souhlasí.) A paní senátorka Vrecionová, která tady není, takže souhlas. Dobře. (Pobavení v sále.)

Přistoupíme k hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 42 a proti nebyl nikdo.

Končíme projednávání tohoto bodu. Já děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

Následujícím bodem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk

Tisk EU č. N 141/09

Je to návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk. Materiály jste obdrželi jako senátní tisky N 141/09 a N 141/09/01. Prosím opět pana ministra financí Andreje Babiše, aby nás seznámil s těmito materiály.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám stručně představil návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům – ve zkratce OLAF pokud jde o vytvoření funkce kontrolora procesních záruk. Cílem revize nařízení OLAF je doplnění dle názoru Evropské komise chybějícího prvku, kterým je ochrana dodržování procesních záruk osob dotčených vyšetřováním. Zřízení této funkce umožní posílit procesní záruky a nadále respektovat efektivní ochranu finančních zájmů Evropské unie, to vše za vynaložení přijatelné míry nákladů. V samotném návrhu je zároveň zmíněna skutečnost, že návrh je inspirován nařízením o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, tzv. EPO. K tomuto návrhu dosud zaujímá Česká republika zdrženlivý postoj.

S ohledem na výše uvedené se proto pozice vlády České republiky navrhuje jako konstruktivní a proevropská, tedy neblokující možné zřízení funkce kontrolora procesních záruk. Zároveň je však třeba důrazně upozornit na skutečnost, že souhlas České republiky se zřízením dané funkce automaticky neznamená souhlas s návrhem EPO a naopak. Před předložením této rámcové pozice k projednání na plénu Senátu proběhla již dva jednání na úrovni pracovní skupiny. Dle návrhu pozice na nich Česká republika poukázala na výhradu k návaznosti na projednání EPO a zároveň vyjádřila svou rezervaci k návrhu mimo jiné s ohledem na chybějící stanovisko Parlamentu ČR k návrhu. Aktuální stav jednání na pracovní skupině tedy plně odpovídá návrhu pozice ČR, zejména potom části, kdy si nepřejeme jakkoli propojovat jednání o předloženém návrhu a návrhu na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

Výbor pro záležitosti EU dne 30. září 2014 vydal doporučení ke zřízení této funkce. Zároveň upozornil na nebezpečí plynoucí ze skutečnosti, že inspektorů bude jakožto jedna osoba disponovat informacemi o všech připravovaných vyšetřovacích úkonech vůči členům a orgánům EU, což oslabuje záruky jeho nezávislosti.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N 141/9/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, který je omluven a zastoupí ho pan senátor Jaroslav Doubrava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, myslím, že pan ministr osvětlil návrh nařízení Evropského parlamentu velmi podrobně. Já myslím, že mohu jenom připomenout to, že cílem návrhu je posílit procesní záruky pro všechny osob, jež vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům, jak řekl pan ministr zkratkou – OLAF. A za tím účelem se ustavuje funkce inspektora procesních záruk, jež by měl mít hlavní funkce – přezkoumávat stížnosti podané osobami vyšetřovanými úřadem OLAF v rámci šetření o porušení procesních -záruk, a za druhé povolovat některé vyšetřovací úkony týkající se členů orgánů EU.

Výbor pro záležitosti EU projednal materii a přijal své 319. usnesení z 34. schůze konané dne 30. září 2014, a to k návrhu nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk. Je to senátní tisk – jak bylo řečeno – N 141/09.

Po úvodní informaci Luďka Gulázsiho, ředitele odboru kontroly sekce finančního řízení a auditu MF, zpravodajské zprávě Tomáše Grulicha a po rozpravě výbor

I. přijímá k návrhu nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu nařízení EP a Rady, kterým se mění nařízení č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Tomáše Grulicha,

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Nyní pokud jde o doporučení, říká:

Doporučení k vyjádření Senátu PČR k návrhu nařízení EP a Rady, kterými se mění nařízení č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk:

Senát PČR

I. obecně podporuje nařízení zřizující funkci inspektora procesních záruk s ohledem na potřebu zlepšit ochranu procesních práv osob podrobených vyšetřovacím úkonům ze strany OLAF,

II. 1. upozorňuje na nebezpečí plynoucí ze skutečnosti, že inspektor bude jakožto jedna osoba disponovat informacemi o všech připravovaných vyšetřovacích úkonech vůči členům orgánů EU; a to oslabuje záruky jeho nezávislosti, např. ve srovnání s povoláváním vyšetřovacích úkonů trestními soudci v členských tátech, kde vzhledem k velkému počtu soudců a k pravidlům pro automatické určování jejich příslušnosti nelze dopředu zjistit ani ovlivnit, který soudce bude rozhodovat v konkrétní věci, což snižuje možnost ovlivnění jednotlivých případů;

II. 2. souhlasí s rámcovou pozicí vlády;

II. 3. klade důraz zejména na začlenění nákladů na funkci inspektora procesních záruk a jeho spolupracovníků do rozpočtu tak, aby nezpůsobily růst výdajů Komise nad rámec výdajů již schválených;

III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o dalším vývoji projednávání;

III. 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil EK.

Tolik usnesení a návrh VEU.

Já vás tak, jak už několikrát v průběhu této schůze, žádám a prosím o jeho podporu a jeho schválení.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám nyní rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Takže děkuji. Rozpravu končím.

Táži se pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Nechce, dobře. Takže pane zpravodaji, vy asi taky nechcete? Zaznělo tady vaše stanovisko, takže můžeme přistoupit k hlasování. Já vás svolám.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jaroslav Doubrava. V sále je přítomno 54 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 28. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 47 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28, pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu a vyhlašuji polední přestávku, která bude trvat hodinu, takže se sejdeme 12.35 hodin, těším se na setkání.

(Jednání přerušeno v 11.33 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.36 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pokračuje náš odpolední program. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 362

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 362. Návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se svým návrhem zákona. Dobrý den, pane ministře, vítejte v Senátu, máte slovo.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o správních poplatcích a zákon o silničním provozu.

Uvedený návrh zákona zařazuje do sazebníku správních poplatků správní poplatek za poskytování údajů z evidence dopravních nehod a zároveň zrušuje vyhlášku č. 218/2006 Sb., o úhradě za poskytnutí údajů z evidence dopravních nehod.

Správní poplatek nově zavedený do položky 3 písm. g) sazebníku zůstává ve výši, kterou stanovila zrušovaná vyhláška, a to tedy 100 Kč. Začlenění této platby do zákona o správních poplatcích nyní dává úřadům procesní postup pro řešení stížnosti žadatelů na vyměřování a vyřizování správních poplatků a posiluje tak procesní práva žadatelů ve věci.

Na základě naléhavých požadavků praxe návrh zákona také zavádí nový správní poplatek za podání návrhu na určení právního vztahu a poplatek za podání návrhu na rozhodnutí sporu ve veřejnoprávní smlouvě nebo z veřejnoprávní smlouvy, omlouvám se.

V souvislosti s přijetím nového správního řádu správní orgány od roku 2006 získaly oprávnění rozhodovat o návrzích na určení právního vztahu, a to podle § 142 správního řádu, řešit spory z veřejnoprávních smluv, § 141 správního řádu. Podání návrhu na určení právního vzniku nebo na zahájení řízení o sporu z veřejnoprávní smlouvy za současného stavu nepodléhá správnímu poplatku, přitom jde svojí povahou o obdobu civilního řízení sporného, který podléhá správnímu a soudnímu poplatku.

Výše nově zavedeného správního poplatku za spory z veřejnoprávních smluv v položce 25a) sazebníku je odstupňována podle výše předmětu peněžitého plnění, je však na rozdíl od poplatku soudního omezena, a to v maximální výši 1 milion Kč.

Pokud se jedná ve sporném řízení o určení právního vztahu nebo jde o spor z veřejnoprávní smlouvy, jehož předmětem není peněžité plnění, správní poplatek je stanoven, a to v jednotné výši 2000 Kč.

Příjem z těchto správních poplatků by se měl primárně využít k úhradě zvýšených administrativních nákladů spojených s náklady správních orgánů a nadále spojených se stále narůstající agendou řešení sporů z veřejnoprávních smluv.

Nejčastějšími spory jsou spory v oblasti zajištění dopravní obslužnosti a nově se bude jednat též o spory z poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí.

Správní poplatek by měl také mimo jiné motivovat navrhovatele, aby nedávali neuvážené, zjevně neopodstatněné, nebo vícečetné návrhy. V případě, kdyby navrhovatel v řízení uspěl, bude mu poplatek v plné výši vrácen.

Změny se týkají položky 11 a 154 a vychází z občanského zákoníku a z novely o matrikách. První změna reflektuje novou, delší dobu lhůty pro změnu příjmení rozvedeného manžela ze stávajícího 1 měsíce na lhůtu 6 měsíců. Druhá změna vkládá nové osvobození od poplatků v případě vydání chybného matričního dokladu. Třetí změna upravuje možnost změny příjmení na příjmení dřívější za snížení správní poplatek ve výši 100 Kč a odstraňuje ze stávajícího znění slova "příjmení rodné", neboť dřívější příjmení se považuje pouze jako příjmení nejblíže předcházející příjmení, nikoli jako příjmení rodné.

Děkuji vám za možnost představit tento návrh a děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 362/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Dovolím si vás seznámit se zpravodajskou zprávou za náš výbor.

Celý návrh zákona byl zřejmě vyprovokován poukázáním veřejného ochránce práv na skutečnost, že některé poplatky za úkony ve vyřízení správních agend jsou stanoveny toliko vyhláškou ministerstva, ačkoli mají charakter poplatku. Patří tedy do zákona o správních poplatcích.

Celý obsah zákona, což je velice drobná záležitost, tady pan ministr popsal úplně do posledního detailu, takže já bych pouze opakoval to, co on tady řekl. Nemáme s tím žádný problém, já si myslím, že je to správný postup jak z hlediska přeřazení poplatku do zákona o poplatcích, tak se stanovením jednotlivých úhrad za určením právního vztahu u sporu o plnění z veřejnoprávních smluv a také i z hlediska prodloužení lhůty pro nezpoplatnění při změně příjmení z důvodů již uvedených.

Jenom se zmíním o legislativním procesu, že je to tedy vládní návrh zákona, který byl předložen do Poslanecké sněmovny. Byl projednaný ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tam byl právě přijat ten pozměňovací návrh prodlužující dobu, po kdy lze uplatnit osvobození od správních poplatků při změně příjmení, a to z 1 měsíce na 6 měsíců od rozhodné skutečnosti.

Náš výbor se zabýval tímto návrhem zákona a přijal k němu následující doporučení. Doporučuje plénu Senátu schválit novelu zákona, ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny, mě pak určil zpravodajem výboru a pověřil předsedu výboru pana senátora Ivo Bárka, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte tyto povinnosti. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, děkuji. Takže já otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Takže se asi není k čemu vyjadřovat, ale já si myslím, že se musíme odhlásit, protože se mi nezdá, že nás je tady tolik. Takže vás odhlašuji, vytáhněte si své karty, znovu se, prosím, přihlaste. Nejsme usnášeníschopní.

(Do Jednacího sálu přicházejí další senátoři.)

Ještě chvilku počkám, jestli se nám kolegové z kuloáru dostaví. Já to nechám, přibývají.

Pro ty, co si myslí, že nedoběhli, zmáčknu ještě jednou znělku, aby věděli, že mají příležitost, abych nemusela dávat pauzu.

(Do Jednacího sálu přicházejí ještě další senátoři.)

Tak máme to těsně. Kolegové už běží, výborně! Děkujeme, vyhrávání se nám vyplatilo. Kolegové uslyšeli naše prosby.

Pro vaši informaci projednáváme návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634, o správních poplatcích. Do obecné rozpravy se nikdo nepřihlásil. Já tedy poprosím pana garančního zpravodaje, aby nás seznámil jenom ještě jednou s hlasováním pro kolegy, aby věděli, o čem hlasují.

Senátor Pavel Eybert:  Takže ještě jednou – dobré odpoledne. VUZP doporučuje plénu Senátu schválit novelu předloženého zákona, ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny, mě určil zpravodajem, předsedu výboru Ivo Bárka pověřil, aby seznámil s tímto doporučením předsedu Senátu. Budeme hlasovat o návrhu schválit.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, už bez hraní, přistoupíme rovnou k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh zákona, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 48 se z 39 přítomných senátorek a senátorů, při kvóru 20, pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A my končíme projednávání tohoto bodu, děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

Dalším bodem našeho dnešního pléna je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o vytvoření funkce inspektora procesních záruk

Tisk EU č. N 141/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K 133/9 a K 133/9/1. Prosím opět pana ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi poděkovat opět tedy za pozvání na vaši dnešní schůzi a sdělit vám pozici České republiky k implementaci některých evropských záležitostí, a to v rámci návratové politiky.

Návratová politika je jedním z důležitých nástrojů migrační politiky EU. Současně s důslednou ochranou hranic a efektivní motivací některých zaměstnavatelů, ke kterým právě cizinci přicházejí, řešíme otázky neoprávněně pobývajících cizinců, jako jsou jejich návraty, a je to jedním z významných faktorů, jímž chceme čelit tzv. nelegální migraci na území ČR.

Základní rámec návratové politiky tvoří tzv. Návratová směrnice, kterou se upravují postupy k navrácení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí na území ČR. Dále pak nařízení o vízovém informačním systému a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy EU. Ve Sdělení Evropské komise předkládá řadu návrhu v této oblasti. Např. vízový informační systém by se měl stát významným nástrojem pro identifikaci a zdokumentování osob, které jsou vraceny zpět do zemí svého původu nebo tam, kde mají trvalý pobyt a občanství.

Dále by měl být kladen důraz na zajištění navrácených osob, právní asistenci a lepší dostupnost opravných prostředků. Dále pak chceme v rámci této směrnice dbát na zacházení s nezletilými a v neposlední řadě na posílení úlohy agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích EU pod názvem Frontex – v oblasti návratové politiky EU. Tolik k obsahu Sdělení jako takovému.

A nyní mi dovolte stručně představit pozici ČR v této věci. ČR s obsahem tohoto dokumentu obecně souhlasí a nevznesla žádné připomínky zásadnější povahy. S ohledem na budoucí plány Evropské komise bude ČR bedlivě sledovat přípravy příručky k navrácení osob a také budeme usilovat o to, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do kompetencí členských států s ohledem na navrhované posílení agentury Frontex, jak jsem vám již sděloval.

Pro úplnost mi dovolte zmínit, že dne 13. srpna projednal Sdělení o návratové politice výbor pro záležitosti EU. Doporučení výboru jsou v souladu s pozicí vlády a mohu se s nimi tedy ztotožnit. Děkuji za pozornost k tomuto bodu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 133/9/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, který je dnes omluven, zastoupí ho pan senátor Jaroslav Doubrava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji, paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já myslím, že cokoliv dodávat k vyjádření pana ministra je naprosto zbytečné, že jeho informace byla natolik podrobná, že já vás mohu seznámit jen s návrhem usnesení výboru pro záležitosti EU, souhlasíte-li.

Takže je to 311. usnesení z 33. schůze konané dne 13. srpna 2014 ke sdělení Komise, Radě a Evropskému parlamentu o návratové politice EU - senátní tisk č. K 133/09.

Po úvodní informaci Jiřího Nováčka, prvního náměstka ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost ministerstva vnitra, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Grulich a po rozpravě výbor

I. přijímá sdělení Komise, Radě a Evropskému parlamentu o návratové politice EU doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise, Radě a Evropskému parlamentu o návratové politice EU vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Grulicha,

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Doporučení k vyjádření Senátu ke Sdělení Komise, Radě a Evropskému parlamentu o návratové politice EU zní takto: Senát Parlamentu ČR

I. obecně podporuje cíl Evropské Komise spočívající ve vytváření efektivní, soudružné a důvěryhodné návratové politiky, která je významným nástrojem k řešení otázky nelegální migrace,

II. 1/ domnívá se, že je předčasné činit závěry o pozitivních dopadech návratové směrnice neboť od transpozice směrnice ve většině členských států uplynula poměrně krátká doba a zároveň chybí funkční monitorovací systém dobrovolných návratů,

2/ proto souhlasí s důslednějším monitoringem provádění návratové směrnice neboť její řádná implementace do vnitrostátních právních předpisů členských států a následné vyhodnocení praktického fungování mohou přispět k jednotnějšímu a účinnějšímu právnímu rámci v této oblasti,

3/ podporuje operativní i jinou spolupráci s členskými státy, jakož i prohloubení dialogu a praktické spolupráce s třetími zeměmi, např. při zjišťování totožnosti navracených osob či získávání nezbytných dokladů od příslušných orgánů třetích zemí v zemích mimo EU. V této souvislosti připomíná 312. usnesení Senátu ze dne 4. 8. 2011 ke Sdělení Komise, Evropskému parlamentu a Radě, hodnocení dohod EU o zpětném přebírání osob, které zdůrazňuje, že při spolupráci s třetími zeměmi je třeba klást důraz především na zvýšení účinnosti readmisních dohod a jejich lepší prosazování a vymáhání,

4/ souhlasí s posílením imigrační sítě jakožto platformy pro shromažďování a sdílení informací a spolupráci a s využitím potenciálu v systému víz a SIS v oblasti návratové politiky, neboť zlepšování a rozšiřování stávajících nástrojů preferuje před vytvářením nových,

5/ zdůrazňuje ve shodě s vládou potřebu obezřetnosti při posilování role agentury Frontex v oblasti návratové politiky tak, aby nedošlo k neúměrnému zásahu do pravomocí jednotlivých členských států. V této souvislosti připomíná 543. usnesení Senátu ze dne 19. 6. 2014 ke Sdělení Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů - Otevřená a bezpečná Evropa cesta k realizaci, v němž se zdůrazňuje, že podle článku 4 odst. 2 smlouvy o EU zůstává ochrana národní bezpečnosti ve výhradní odpovědnosti každého členského státu,

6/ proto podporuje spíše vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými členskými státy a agenturou Frontex, jež bude primárně zohledňovat a naplňovat konkrétní potřeby členských států a naplnit koordinační, vzdělávací a další podpůrné role,

7/ zdůrazňuje souvislosti s připravenou příručkou o navracení osob, že tato příručka nemůže nahrazovat právní úpravu a musí zohledňovat pravomoci orgánů jednotlivých členských států,

III. 1/ žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání a za poslední

2/ pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Tolik usnesení výboru pro záležitosti EU a já vás opět prosím o jeho podporu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které, jak vidím, se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Není se k čemu vyjádřit, takže můžeme přistoupit k hlasování. Já vás svolám.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl senátor Jaroslav Doubrava. V sále je přítomno 38 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 20. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji. A kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 49 se ze 40 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 33, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tím končí projednávání tohoto bodu. Na shledanou, pane ministře. Děkuji navrhovateli i zpravodaji.

Náš program pokračuje, dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 353

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 353. Návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítejte, pane ministře, pultík je váš.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Dobrý den. Děkuji, paní předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři. Návrh novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání je norma, na kterou armáda netrpělivě čeká, která vznikala během několika minulých let a kterou já jsem jaksi zdědil, abych se ještě s kolegy, ale i s řadou poslanců dohodl na některých – řekl bych – vylepšeních, různých detailech. Proto jsem ho předkládal až po několika měsíčním působení ve funkci. Za současnou verzí si samozřejmě stojím. Je to totiž rozsáhlá novela se zásadními dopady na průběh služby vojáků z povolání a na budoucí plnění úkolů ozbrojených sil.

Jaké jsou principy navrhované úpravy? Jde především o moderní kariérní řád, užívaný např. také u našich spojenců. Jde o propojení zastávané funkce s vojenskou hodností a odpovídajícím služebním platem. Je to systém, který se úspěšně uplatňuje v řadě aliančních armád, např. i na Slovensku, v Polsku, ve Francii, v Belgii, ve Velké Británii a jinde.

Jde o zavedení moderních personálních nástrojů, nové nastavení doby rozhodné, systemizace a služebního hodnocení, zohledňující specifika služebního poměru vojáků z povolání a plnění jejich zvláštních úkolů. Jinými slovy, navrhovaná novela umožňuje vytvoření přehlednějšího a předvídatelnějšího systému pro kariérní růst vojáků a je tím lepší orientací pro samotné vojáky v systému. Jde také o potlačení subjektivních vlivů při stanovování výše platu vojáka. Jde o narovnání poklesu příjmů vojenského personálu a zamezení dalšímu propadu.

Většině vojáků, především na výkonných pozicích, se plat mírně zvýší, propad lze očekávat pouze u těch vojáků s velkou mírou podílu příplatků, např. za pohotovosti. Systém odměňování se stává pro velkou většinu vojáků spravedlivější a předvídatelnější.

Dále jde o zavedení nástroje pro udržení vysoce specializovaných odborníků, jako jsou například letci nebo zdravotníci nebo IT odborníci. Ti mohou dostat násobek tzv. stabilizačního příspěvku, a tím je můžeme v systému armády udržet. Dále novela vytváří podmínky pro předpokládané zvýšení náboru vojáků k doplnění dnes nenaplněných jednotek. To je docela velká bolest naší armády, o které patrně víte. Většinou se armáda mohla rekrutovat pouze o číslo, které v podstatě znamenalo roční úbytek. V příštím roce by tato rekrutace měla být podstatně výraznější.

Za velmi důležité také považuji, že novela jde cestou zpřísnění některých postupů, a to např. stanovení již zmíněné doby rozhodné, to znamená bude jasně stanovena doba, po kterou voják má zůstat na konkrétním místě a hodnosti a na základě jeho hodnocení pak bude rozhodnuto o jeho povýšení či případně jeho dalším setrvání v armádě. To je nutné pro zachování kariérní mobility uvnitř armády, a to přinese výhody jak vojákům, tak ozbrojeným silám.

Dále jsou definovány předpoklady k výkonu služby nad rámec běžné pracovní doby nebo zařazení do pohotovostního systému. Dále novela přináší přísnější podmínky zvýhodněného započítávání vojenské služby u vybraných funkcí a činností, ale současně vojákům zachovává nebo přiznává jiné prostředky ochrany nebo náhrady, které těžkosti služby kompenzují.

Celkově směřuje novela k zefektivňování využívání mandatorních výdajů. Podstatná část rozpočtu ministerstva obrany – adresnější služební příspěvek na bydlení, paušalizace odměn za pohotovost, úprava podmínek pro výpočet výsluhových náležitostí.

Ještě k dalším cílům novely stručně. Je zde také implementováno právo EU zejména v oblasti rozvržení doby služby vojáků, která byla vynucena judikaturou Soudního dvora EU. A dále novela rovněž reaguje na nutnost úpravy některých ustanovení zákona o vojácích z povolání v návaznosti na aplikační zkušenosti.

Závěrem si dovolím ještě shrnout. Návrh zákona našel v Poslanecké sněmovně širokou podporu napříč koaličními i opozičními poslanci. A v rámci zpracování novely v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR však bohužel došlo k legislativně technické kolizi v doprovodné změně zákona o státní sociální podpoře. Proto bych tímto velice rád poděkoval senátnímu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, že inicioval přijetí pozměňovacího návrhu, který tuto situaci vyřeší. Zároveň však výbor vyjádřil jednomyslnou podporu předkládané novele jako celku. Protože jde o ryze technickou změnu, předpokládám, že při podpoře, kterou Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrhu zákona již vyslovila, ani váš pozměňovací návrh jeho přijetí neohrozí a bude moci nabýt účinnosti podle předpokladů a očekávání, to znamená k 1. červenci roku 2015. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 353/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, ale zastoupí ho dnes pan senátor František Bublan. Máte slovo, pane senátore.

Senátor František Bublan:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně. Pan ministr už velmi podrobně sdělil obsah této dlouho očekávané novely. Vojáci skutečně volali po tom, aby došlo ke změně zákona o vojácích, protože problémy, které způsobil ten stávající zákon v nové moderní armádě, byly velmi vysoké a velmi velké. Skutečně tím hlavním cílem změn zákona o vojácích z povolání je vytvoření systému, který povede k získávání kvalitního vojenského personálu a jeho relativní stability. Dosavadní model kariér a platů nerespektuje dostatečně zvláštnosti služebního poměru vojáků a relativně nestabilní doba bez ohledu na noc a den, na pracovní dny, na dny volna a skutečnost, že nejde o celoživotní, já to chci potvrdit, podtrhnout, nejde o celoživotní povolání. K tomu ještě nutnost rotace personálu, nutnost mobility bez souhlasu vojáků, zahraniční bojová nasazení, to všechno je v tomto novém zákoně zohledněno.

Zásadní změnou, a to už zmínil pan ministr, je kariérní řád, tzn., že služební zařazení vojáka odpovídá hodnosti, ale také platu, který potom za tuto činnost dostává. Zásadní změna je i v platovém řádu, kromě tarifní části platů je tam ještě výčet ostatních příplatků, jako je výkonnostní příplatek, příplatek za službu v zahraničí, zvláštní příplatek, který se dává, když je voják vystaven nějaké mimořádné neuropsychické zátěži, příplatek za směnný provoz, za zvýšenou odpovědnost, za služební pohotovost, příp. odměny, a také plat při dočasné neschopnosti.

Tato předkládaná novela služebních poměrů vojáků obsahuje také řadu dalších změn, které vycházejí z potřeb vyvolaných aplikací stávajícího zákona v praxi, popř. potřebou reagovat na soulad s právem EU. To se týká třeba doby služby, týdenní doba je snížena ze 42,5 hodiny na 40 hodni. Týká se to vázanosti závazkem ke službě, ale týká se to také oblasti výsluhových náležitostí. Víte, že v minulosti byly mnohdy tyto výsluhy kritizovány jako neetické, nemorální, příp. nezasloužené apod. Takže tady dochází k podstatné změně především v tom, že výpočet výsluhy se nebude dělat za poslední rok, ale za posledních 5 let, a nebude se přihlížet, nebude do výpočtu započítávána odměnu a příplatek za službu v zahraničí. Ono to potom vedlo k tomu, že někteří vojáci si poslední rok nashromáždili tyto příplatky a potom výsluhy byly skutečně neúměrně vysoké a vyvolávaly velké diskuse.

Návrh není v rozporu s právem EU, ze závazků Česka k NATO nevyplývají žádné potřeby ve vztahu ke služebním poměrům vojáků a předkladatele, nicméně pan ministr už to zmínil. Také prezentují, že se pro tuto novelu nechali inspirovat úpravou služebních poměrů vojáků Velké Británie, Francie, Německa a dalších spojenců.

Vláda návrh schválila počátkem prosince roku 2013, ve sněmovně byl poměrně dlouho, nicméně bylo to asi ku prospěchu této novely, protože jenom ve Výboru pro obranu bylo přijato asi 40 pozměňovacích návrhů, které byly potom většinou schváleny.

VZVOB se tímto tiskem zabýval 15. října 2014 na své 27. schůzi a přijal toto usnesení. Výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s přijatým pozměňovacím návrhem, který je v příloze tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Josefa Táborského a pověřuje předsedu výboru, senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Dovolte mi ještě několik málo slov k tomu pozměňovacímu návrhu, který máte v příloze usnesení. Jde o čl. VIII, je to změna zákona o státní sociální podpoře. Podle tohoto zákona se dávky státní sociální podpory ve stanovených případech, to je příplatek na dítě, na bydlení a podobné, poskytují v závislosti na výši příjmu. Za příjem rozhodný pro přiznání dávky se potom považují některé příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, a dále některé příjmy, které jsou od této daně osvobozeny. K těmto naposledy jmenovaným podle § 5, odst. 1, písm. b) doplnila Poslanecká sněmovna prostřednictvím pozměňovacího návrhu rovněž zvláštní příplatek za službu, ten se týká příslušníků bezpečnostních sborů v zahraničí. To je zase otázka mezinárodních misí. A to vyvýšit po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

Pozměňovací návrh byl připojen jako bod VIII. za dosavadní výčet 7 bodů různých dalších příjmů.

Problém je v tom, že na stejné schůzi v Poslanecké sněmovně, kde byl schválen tento pozměňovací návrh, byl o 5 minut později schválen zákon o státní sociální podpoře, který jsme ovšem schvalovali my včera odpoledne. Tam je tato změna uvedena také, i když v malinko jiné verzi. Ta verze je přesně taková, že je tam zmíněno – pokud jsou poskytovány v cizí měně. Jednak je tam malinký rozdíl a jednak je tam taková duplicita stejného ustanovení ve dvou různých zákonech. Ono to spíš ani není chyba předkladatele, je to chyba Poslanecké sněmovny a je na nás, abychom to napravili. My už nemáme jinou možnost vzhledem k tomu, že jsme schválili zákon o hmotné nouzi včera, tak nemáme jinou možnost než dnes schválit pozměňovací návrh, který ten článek VIII. vypouští bez náhrady.

Takže se přimlouvám za to, abychom schválili usnesení VZVOB a poslali tento návrh zákona zpět do Poslanecké sněmovny. Jak říkal pan ministr, problém s tím nebude, účinnost tohoto zákona je od 1. července 2015. Takže je dostatek času na to, aby se tento zákon uvedl do správné podoby.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly s tím spojené. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, děkuji. Takže nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já mám jediný dotaz na pana ministra s ohledem na tento zákon, kdy jednotliví příslušníci, vojáci, budou zařazováni pod tento zákon, tzn., mají jasně daná kritéria pro narůstání hodnosti, se chci zeptat, jakým způsobem tento zákon ovlivní ten špatný parametr, tedy mnoha vysokých funkcí a málo vojáků, který doposud v armádě byl. Jestli nějakým způsobem má ministerstvo nějakou strategii, jak tento poměr upravit a jak to dále bude tímto služebním zákonem prováděno.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu uzavírám. Byl tady vznesen na pana ministra, tak asi poprosím o reakci.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, pane senátore, prostřednictvím paní předsedající, to je jeden z důvodů, proč novela je. Já tady bohužel s sebou nemám graf, ale tam je to vázáno na tu dobu rozhodnou, kdy po určitém období je to ale v zásadě období zhruba 5 let. Voják musí postoupit na vyšší hodnost nebo musí z armády odejít. To jsou dva takové základní směry. Bylo to propočítáváno právě proto, aby se, abych tak s dovolením řekl, nehromadili v dolech horníci. Toto bylo jedním z předních kritérií. Má to i motivační charakter, aby lidé skutečně si zvyšovali svoji kvalifikaci, aby se jim to vyplatilo si ji zvyšovat, aby tím pádem mohli mít nějakou ucelenější představu o svém kariérním růstu.

Do značné míry také jde o to, aby v armádě nebylo tolik lidí, řekněme v praporčických funkcích, kterým je přitom kolem 50 nebo i více let a mají se středoškolským vzděláním kolikrát vyšší plat než vysokoškolák v té nižší, řekněme důstojnické funkci. Čili problém existuje, tak jak jste ho pojmenoval, jestli tak mohu říci, a novela má přispět k tomu, aby hodnostně armáda byla ve větší rovnováze.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Ptám se pana zpravodaje, jestli se chce vyjádřit. Není k čemu. Děkuji. Takže vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona v navrženém znění, ani ho nezamítl, otevírám podrobnou rozpravu, do které, jak vidím, se nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu uzavírám. Vyčerpali jsme všechny pozměňující návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňujícího návrhu. (Hlasy: Ještě se nehlasovalo. – Porada u předsednického stolu.) Dobře, takže pane garanční zpravodaji, poprosím vás, proveďte nás hlasováním.

Senátor František Bublan:  Můžeme hlasovat o doporučení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s přijatým pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení. Pokud je to nutné, já bych ten pozměňovací návrh ještě jednou přečetl.

V části páté znění článku VIII nahradit tímto zněním:

Článek VIII. V § 5 odst. 1 písm. b) v bodě 10 zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona ... (odchází od řečnického pultu ke stolku zpravodajů pro materiál) ... č. 221/2014 Sb., se slova "cizí měně" zrušují.

Takže budeme hlasovat o usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který navrhuje vrátit návrh zákona s tímto jediným pozměňovacím návrhem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já se ještě zeptám pana ministra na stanovisko, jestli souhlasíte? (Ministr Stropnický souhlasí.) Souhlasíte, děkujeme. Takže já vás svolám.

V sále je přítomno 41 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 21.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 se ze 44 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní už jsme opravdu vyčerpali všechny pozměňující návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňujícího návrhu.

Už bez fanfáry. V sále je přítomno 44 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 23.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří návrh půjdou odůvodnit na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji asi pana senátora Táborského a Bublana? (Souhlas.) V pořádku. Děkuji. Budeme hlasovat o pověření.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, aby nás zastupovali tito dva senátoři, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 se ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.

Pokračujeme. Dalším bodem je

 

Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 s výhledem na rok 2017

Tisk č. 371

Tento senátní tisk uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte opět slovo.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, paní předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolím si nejdřív nadepsat řekl bych celkový přístup návrhu na působení sil a prostředků MO ČR v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 a s výhledem do roku 2017. Celkový přístup je především zvýšením připravenosti. Navrhovaný mandát pokrývá období, které už bylo vymezeno a takové řešení odpovídá praxi etablované v posledních letech.

Ve světle negativního vývoje bezpečnostního prostředí a z toho vyplývající potřeby větší flexibility a připravenosti návrh mandátu kombinuje dva přístupy. Je to tradiční přístup uvádějící nasazení do konkrétních operací v konkrétních zemích, a potom regionální přístup umožňující nasazení v regionech klíčových pro naši bezpečnost v rámci případných budoucích misí NATO EU či OSN.

Účelem regionálního přístupu, to jsou body 4 a 5 navrhovaného usnesení, je vytvořit podmínky pro zvýšení připravenosti Armády ČR, nasadit síly v klíčových regionech v případech náhlé krizové situace. Regionální přístup je v návrhu mandátu využit pro případné nasazení v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Sahelu. Jedná se o krajně nestabilní a rizikovou oblast ležící v bezprostřední blízkosti Evropy a tamní vývoj má silně negativní dopad na naši bezpečnost. V menší míře je regionální přístup navrhován i pro oblast Balkánu.

Regionální přístup předem stanoví politické zadání našim ozbrojeným silám a umožní jejich systematickou přípravu na nasazení v případných nových operacích vymezených krizových regionech. Ve stále se zhoršujícím bezpečnostním prostředí dále posílí naši připravenost rychle a efektivně se zapojit do operací mezinárodních organizací, jichž jsme členem.

Regionální přístup je však omezen jasnými mantinely. O nasazení do nové operace vždy rozhodne vláda, následně ihned informuje obě komory Parlamentu. Nasazení je v navrhovaném mandátu omezeno početně a geograficky. Vždy se bude jednat o multilaterální operace v rámci příslušných mezinárodních organizací NATO EU a OSN. Každá z komor Parlamentu má ústavní pravomoc kdykoli odhlasovat ukončení naší účasti v misi.

Schválení vyslání do konkrétní operace vládou a následné informování obou komor Parlamentu, tedy postup navržený v souvislosti s regionálním přístupem v bodech 4 a 5 usnesení, není ničím novým, ale je v souladu s dlouholetou praxí, opakovaně schválenou oběma komorami Parlamentu. Již od roku 2005 se tento přístup uplatňuje v přístupu vyčleňování do sil rychlé reakce NATO a do bojových uskupení EU. Obě komory Parlamentu tento přístup vždy odsouhlasily, protože si byly vědomy toho, že v případě potřeby tyto předurčené síly nasadit do konkrétní operace, je nutná co nejrychlejší reakce.

Dále mi dovolte se alespoň stručně zmínit o misi, která nás již delší dobu zaměstnává, kde jsme již delší dobu a poměrně početně výrazně účastni, to je Afghánistán. Návrh mandátu obsahuje zapojení ČR do nové alianční mise Resolute Support v Afghánistánu. Jedná se o nebojovou misi, která by měla být ukončena do konce roku 2016. Primárním cílem této mise je dokončit výstavbu některých chybějících schopností afghánských ozbrojených sil. Její charakter je poradní, podpůrný a výcvikový. Česká republika výrazně snížila svoji vojenskou přítomnost v Afghánistánu již v uplynulých letech. A to z úrovně cca 720 osob, to bylo v roce 2011, až na nynějších zhruba 300 osob. V průběhu roku 2014, tedy už v tomto roce, plní naši vojáci v Afghánistánu již pouze podpůrné, nebojové úkoly, které budou pokračovat i v roce 2015 v rámci nové mise.

Jak jsem již řekl, mise Resolute Support bude mít výhradně nebojový charakter a jde o výcvik, poradenství, pomoc při výstavbě schopností afghánských ozbrojených sil. Úkoly, které naši vojáci mají plnit v rámci této mise, jsou pro NATO a pro úspěšný průběh mise prioritní. Jedná se o pokračování v těch úkolech, které naši vojáci v Afhánistánu plní již nyní v rámci ukončované mise ISAF, jde především o ochranu sil, výcvik afghánských vzdušných sil a speciálních jednotek. Výrazněji snižují počty svých vojáků ty země NATO, které stahují bojové jednotky, protože ty již nebudou mít v nové misi Resolute Support uplatnění. Na rozdíl od jiných států, které naopak vzhledem ke svým úkolům budou pro příští období své kvóty navyšovat.

Složení českého příspěvku do mise Resolute Support má moduální charakter, to znamená, že velikost jednotlivých nasazovaných schopností již nelze dále zmenšit. Danou schopnost bychom nemohli nasadit vůbec, čímž bychom spojencům způsobili problém.

Vážené senátorky, vážení senátoři, vzhledem k tomu, že to je materiál poměrně obsáhlý, kdybych se měl v úvodním slovu dotknout všech našich aktivit, asi by to zabralo příliš mnoho času. Proto věřím, že na případné dotazy budu schopen uspokojivě odpovědět, pokud takové dotazy nastanou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážený pane ministře, děkuji a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 371/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bublan. Máte slovo, pane kolego.

Senátor František Bublan:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr celkem podrobně popsal mise Armády ČR na budoucí období. Dovolte mi, abych trošku stručněji doplnil některé informace, které zde možná nezazněly. Jenom tady zopakuji, že skutečně mandát je koncipován trošku jinak, než jsme byli zvyklí v těch minulých letech. Samozřejmě tradičně obsahuje výčet všech akcí, nebo zapojení do vojenských operací pro naši armádu. Je tam rozsah příspěvku ČR do pohotovostních sil mezinárodních bezpečnostních organizací, jako je NRF, Battle Groups a další organizace. Je tam také tradiční zapojení vzdušných sil Armády ČR, to se týká především pobaltských zemí a Islandu, na to už jsme si víceméně zvykli. Ale je tam také nově něco zařazeno, nebo obsaženo. To je regionální hledisko, kde se navrhuje případné nasazení buďto už v existujících či budoucích operacích EU OSN či NATO. Je to region Blízkého východu, severní Afriky, Sahelu a Balkánu.

Nasazení v nových operacích nad rámec těch, v nichž zatím působíme, bude podléhat souhlasu vlády. Samozřejmě s potvrzením Parlamentu ČR. Důvod je celkem jasný, potřebujeme určitou flexibilitu, abychom mohli včas reagovat na nová nebezpečí, na nová rizika, nové incidenty, které v těchto dnech rostou jako houby po dešti. Sami jsme si asi nedokázali představit, že přijde nějaké arabské jaro, nebo že vznikne tzv. islámský stát apod., a na to se potom těžko reaguje.

Ono to také trošku souvisí s nedávným summitem NATO ve Walesu, kde byl zřízen nový prvek, který bude součástí NATO Response Force, to znamená rychlá reakce. Tento nový prvek se nazývá Very High Readiness Join Task Force, což znamená síly velmi vysoké pohotovosti. Ty síly se budou muset nejen rozhodnout, ale dokonce nastoupit do operace v řádu dvou až pěti dnů. Na to je potom těžké hledat nějaká rozhodnutí parlamentu apod. Pokud budeme zapojeni do tohoto nového prvku, tak bychom se museli skutečně spolehnout na rozhodnutí vlády a potom zpětně buďto schválit nebo neschválit zapojení naší armády, nebo části brigády do tohoto uskupení. Toto uskupení bude mít kombinaci pozemního vojska se vzdušnými silami a námořním komponentem, takže možná naše zapojení tam nebude tak nutné, nebo by nebylo, nebo bude velmi omezené. To je k tomuto obsahu.

Já bych ještě zmínil náklady, které zde asi nebyly řečeny. Z kapitoly ministerstva obrany pro rok 2015 to bude 1 479 940 780 Kč. Pro rok 2016 to bude částka téměř obdobná, možná o dva miliony menší. Pro kapitolu ministerstva obrany pro případné nasazení sil rychlé reakce je kalkulována pro rok 2015 částka 1 899 371 600 Kč, pro rok 2016 pak 664 893 229 Kč.

Pro případné nasazení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v rámci bojových uskupení EU je na první polovinu roku 2016 kalkulováno 848 211 100 Kč a ve druhé polovině roku 2016 pak 299 344 500 Kč. Takže to je k této finanční kalkulaci.

Já bych se teď vrátil k usnesení, které učinil VZVOB na své 28. schůzi konané dne 22. října 2014. Výbor doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s působením sil a prostředků rezortu MO ČR v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 a s výhledem na rok 2017.

Potom je uvedeno 11 podbodů, které si dovolím ze nečíst, máte je v usnesení, které jste dostali do svých lavic. Přečtu jenom II. – výbor doporučuje Senátu PČR požádat vládu, aby informovala Senát o působení sil a prostředků rezortu MO ČR v zahraničních operacích v roce 2015, a to nejpozději do 30. června 2016 a o působení sil a prostředků rezortu MO ČR v zahraničních operacích v roce 2016, a to nejpozději do 30. června 2017.

Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Františka Bublana a pověřuje předsedu výboru, senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a plňte úkoly s tím spojené. A já otevírám rozpravu, do které, jak vidím, ano, hlásí se pan senátor Radko Martínek. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Aniž bych chtěl kohokoli vyzývat, tak si myslím, že je pozoruhodné, že asi zatím to vypadá, že nebude velký zájem o debatu v této věci, přičemž já považuji vyslání vojsk do zahraničí za jednu z nejdůležitějších, nejvážnějších věcí, které jsou v rukou politiků.

Sledoval jsem samozřejmě veškeré debaty, které se rozvinuly při posledních tragických událostech v Afghánistánu. Musím říct, že ta záležitost jako bývalého hejtmana Pardubického kraje se mě velmi dotýká, protože právě v Pardubickém kraji jsou dislokovány jednotky, z kterých také už několikrát byly oběti.

Velmi podrobně jsem sledoval tehdejší vyjádření velení armády a musím říct, že jsem se plně ztotožnil s náčelníkem Generálního štábu, který jasně řekl, že vyslání armád je věcí politiků a politici si mají tu zodpovědnost, jestli někam armádu posílají nebo neposílají, a té odpovědnosti, že jí nemůže nic zbavit, a nemohou potom přijít v okamžiku, kdy nastávají nutné důsledky s tím, že to rozhodnutí je špatné nebo zpochybňovat nějakým způsobem činnost armády v této záležitosti.

Mnohdy se říká o vojácích, že jsou to žoldnéři a že tam jdou za plat, tak co bychom se tím zabývali. Oni jsou sice profesionální armáda, ale oni jsou tam vysláni českým státem a hájí zájmy českého státu. Nikdo se na ně nemůže dívat jako na žoldnéry, ale na ty, kteří hájí zájmy státu a navíc nasazují své vlastní životy.

Musím říct, že mám dlouhodobě vážné pochybnosti vůči situaci, kdy v některých regionech působí naše armáda. Neměl jsem nikdy nic proti tomu, když armáda zasahovala na Balkáně. Nepovažuji se ani za pacifistu, ale když se podívám na nasazení armád na Blízkém a Středním východě všeobecně, tak si opravdu musím klást otázky a kladu si je v podstatě už od začátku, jaký smysl má nasazení armád v této oblasti.

Když se podíváme na to, co se teď děje v této oblasti, tak vidíme, že skutečně situace se dramaticky zhoršuje. Nejhorší, co může potkat situaci, je bezvládí, anarchie. Toto bezvládí a anarchie se přiblížila těsně k hranicím Evropy. Je bezesporu položit si otázku, proč se tomu tak stalo.

Jestli dneska někteří říkají, že nemohli předpokládat, co se stane, např. v oblasti kolem Středozemního moře, tak musím říct, že to není pravda. Protože minimálně MZV ČR, a nepochybuji, že jestliže to vědělo MZV ČR, tak to musely vědět všechny kompetenční složky, jaká je situace v těchto zemích, k čemu se tam schyluje a co je možné. A jestli, když jsem navštívil na přelomu století Egypt a tehdejší velvyslanec mně tehdy přesně popsal, co se bude dít po svržení Mubaraka v Egyptě a popsal to s naprostou přesností a v podstatě to, co se tam poté dělo, naplnilo jenom jeho slova. Je pozoruhodné, že v této chvíli, když Egypt byl na pokraji zhroucení, tak se zase vrátila vojenská vláda a podle mého názoru ještě v horší struktuře nebo horším slova smyslu, než předtím.

Když se podíváme na celou tuto oblast, tak vidíme, že tam jsou ty státy rozvrácené jeden vedle druhého. Nemůžu si nepřipomenout slova, když jsem vedl naši parlamentní delegaci do Maroka a když jsme v Maroku měli jednání a mimo jiné také s guvernérem Casablancy. Při té příležitosti tito vysocí maročtí představitelé nám říkali – vy, Evropané, vy jste hodně divní. Nevím, jestli to víte, ale marocký král si byl už dlouhodobě vědom toho, že základem pro to, aby obyvatelstvo bylo svedeno na cestu radikalismu, je samozřejmě sociální oblast. Málokdo z vás asi ví, že v Maroku už dlouho volby vyhrává Muslimské bratrstvo. Na druhé straně, král nikdy nepřipustil, aby finanční prostředky speciálně na sociální oblast šly prostřednictvím Muslimského bratrstva, ale jdou vždy prostřednictvím jeho guvernérů.

Ten důvod, proč to dělal, se nakonec projevil v tzv. arabském jaru, kdy jak víte, i v Maroku byla snaha svrhnout krále, nicméně vlastní lidé zahnali tyto radikály a Maroko zůstalo jediným stabilním státem celé oblasti. Podstatné ovšem je, co nám tehdy řekli. To, co jsem tehdy slyšel, mně, musím říct, zní v uších dodnes. Oni říkali – vy jste divní, když my potřebujeme pomoc, abyste nám sem poslali peníze, abychom mohli dělat sociální oblast, tak se pomoci nedočkáme, ani od EU, ani od nikoho jiného. Ale v okamžiku, kdy nastane krize, tak sem 100% pošlete armádu, která působila už v té době v Afghánistánu i v Iráku, stála každodenně mnohem víc, než celoroční eventuální sociální pomoc.

Myslím si, že klíč problému v této oblasti je právě v chudobě a nevzdělanosti lidí a neschopnosti EU pochopit, že obyvatelé oblasti mají jinou kulturu, že jim tam nemůžeme importovat euroamerickou kulturu, že nejsme schopni pochopit, že je potřeba podporovat právě oblast sociální a snažit se vytvářet podmínky pro to, aby se zvyšovala vzdělanost a prostřednictvím jejich vlastní kultury bojovat proti radikalismu. Armáda tyto záležitosti podle mého názoru nikdy nevyřeší.

Když se podíváme na to, s jakou radostí tady bylo vítáno tzv. arabské jaro, jak se vykřikovalo o tom, jaký je to demokratický proces, tak se nakonec ukazuje, že výsledkem jsou rozvrácené státy, kde je situace mnohem horší než za tzv. diktátorů.

A jak jsem říkal už na začátku, nejhorší, co může v této situaci existovat, je naprostý rozvrat a anarchie. Dneska je před definitivním, v podstatě rozpadem, Irák, prakticky těsně před rozpadem je Sýrie, situace v Libanonu je taková, jaká je. A mohl bych takhle hovořit o Afghánistánu, kde to prostě nemůže dopadnout dobře, protože situace je stejná, jako byla za mnoha jiných intervencí. A všechny intervence, které do této oblasti šly, skončily špatně. Ať už v 19. nebo v 20. století.

Samozřejmě, že ČR není hybatelem v prostoru světové politiky a světového přístupu k této záležitosti. My na jedné straně se tady strašíme islámem a na druhé straně svou vlastní politikou jenom podporujeme nejradikálnější směry, které v islámu jsou a nabíjíme jim svými postupy informační a jiné náboje k tomu, abychom je jim umožnili ovládnout nebo resp. přesvědčit obyvatelstvo, aby je podporovalo.

Jak jsem říkal, já si nejsem jist nebo dokonce jsem přesvědčen o tom, že armáda tuto záležitost nemůže řešit, a proto také nemůžu souhlasit s tím, abychom měli možnost posílat armádu, resp. dneska bych dal souhlas s tímto návrhem, byť je mi jasné, že situace je více než vážná.

Ovšem stačí se podívat např. na ono známé kurdské město, které je teď v obležení. Hned za jeho hranicemi stojí tanky NATO, mám-li hovořit o Turcích, že jsou to armáda NATO, ale turecké tanky by spíše podpořily Islámský stát než Kurdy z vnitrostátních pohnutek.

Je to opravdu velmi složitá situace a já jsem přesvědčen, že ČR by neměla brát účast v této oblasti, naopak o to intenzivněji by měla být v té druhé části, tzn. sociální pomoc do těchto oblastí, myslím, že svého času obrovskou a velmi pozitivní roli sehrála polní nemocnice, která byla vyslána českou armádou do těchto oblastí. Myslím si, že tam odvedla větší kus práce, jak všechno ostatní.

Je jasné, že pokud se týká ochrany členských zemí NATO, tak ČR nesmí ani chvíli váhat na tom, že bude plnit své spojenecké smlouvy a musí poskytnout prostředky na to, aby NATO a všechny členské země NATO měly dostatek prostředků, aby mohly hájit své hranice, své členské státy.

Na druhé straně vývoz revoluce nebo vývoz myšlenek prostřednictvím kanonu, který byl praktikován mnohokrát v historii, tak nikdy neskončil dobře a neskončí dobře ani v tomto okamžiku.

Omlouvám se, že jsem vás zdržel, ale ono se skutečně jedná o životy lidí, o životy našich vojáků, kteří nakonec budou ti, kteří budou nosit konkrétní myšlenku a já jsem přesvědčen, že armáda nebo stát, který vysílá své vojska, tak by měl především vědět, k čemu bude vyslání vojsk sloužit. Nejsem si jist, jestli víme a dokáže vůbec někdo říct, k čemu bude sloužit případné vyslání vojsk na Střední nebo Blízký východ v situaci, která tam v současné době je. Proto, jak jsem říkal, se zdržím hlasování a nebudu podporovat tento názor, jakkoli samozřejmě podporuji jednotnou obrannou politiku NATO jako takovou.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, rozprava pokračuje. S přednostním právem má slovo pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já budu jenom velmi krátký. Já bych chtěl, aby z tohoto Senátu zazněla slova uznání toho, že naši spoluobčané jsou ochotni bránit naši zem, byť to zní paradoxně, i v zahraničí. Tady byly řečeny před chvílí samozřejmě zajímavé názory, určitě byly určené k diskusi. Úplně stejně možná můžu teď smýšlet já, který znám velmi dobře prostředí zejména německé, protože němčinou vládnu tak, že rozumím a myslím v ní, a jsem schopen věci číst i mezi řádky od nich.

Já vím, že od nás na západ, tzn. ta původní západní Evropa a její čelní političtí představitelé, nemůžou nikdy pochopit myšlení, které je od nás na východ. Nikdy nepochopí Rusa, nikdy nepochopí Ázerbájdžánce a nepochopí Slováka, a možná ani nás.

My jsme mezi tím, máme tu výhodu, myslím si to, že ji máme, že jsme schopní pochopit to, že oni to nejsou schopní pochopit. Nicméně my jsme v nějaké společné alianci, my jsme si zažili rok 1968, myslím, že většina z nás tady. Možná i aktivně. Proto si myslím, že aby se taková situace už neopakovala, a vidíme anexi Krymu, ty choutky pořád jsou mezi národy si zvětšovat svoje území. Na území jde o ropu, jde a půjde v budoucnosti vždycky o vodu potom, přírodní bohatství, půdu a nevím, co ještě dalšího. Takže ty choutky tady vždycky budou. A budou tady lidi, kteří je vždycky budou mít. Já si myslím, že je zapotřebí tyto choutky potlačovat a je třeba se jim bránit a je třeba ukázat, že existuje nějaká pevná koalice, v našem případě, dneska jsme členy NATO, zaplaťpánbůh za to, že jsme schopni a ochotni naši těžce vydobytou svobodu hájit. Já za to našim vojákům a Armádě ČR chci poděkovat, možná za mnohé z vás.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Rozprava dále pokračuje, slovo má pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezké odpoledne, paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já za svých 24 let, co jsem v politice od sametové revoluce, jsem nejhorší okamžiky zažil ve chvíli, kdy kvůli politickým hrátkám některých klubů Poslanecká sněmovna nechtěla prodloužit pobyt vojáků v Afghánistánu. Bylo to, jestli si vzpomínám, možná 3 týdny předtím, než bychom vypověděli, naši vojáci by se stáhli a zcela by odkryli pro Al-Kaidu křídla, na jedné straně byli, tuším, Holanďané a Belgičané, z druhé Francouzi a myslím, že Němci. Bylo to velice nepříjemné, až poté mimořádná schůze Poslanecké sněmovny rozhodla o prodloužení pobytu.

Já si myslím, že to byly okamžiky, které bych už nikdy nechtěl zažít. Takhle zradit spojence uvnitř, přímo ve válce, v ohni, jak se říká, a opustit území a odkrýt křídla našich spojenců, je trestuhodné. A pro naši zemi by to bylo v mezinárodním měřítku něco tak ostudného, strašlivého, že nejenže bychom byli asi vyloučeni ze spojeneckých závazků, ale asi by si o nás leccos mysleli i ve světě, proti kterému se možná tehdy bojovalo.

Já si myslím, že materiál, který máme před sebou, hovoří spíše o tom, aby ministerstvo mohlo vystrojit, vyzbrojit a vycvičit vojáky, kteří by mohli být použiti v případě potřeby našich spojenců a v případě žádosti zemí, které nás o to požádají. Tady mířím k jednomu dotazu na pana ministra, já vám to, pane ministře, opravdu přeji, že Poslanecká sněmovna vás podpořila. Chtěl jsem se jenom zeptat na jednu věc, my dlouhodobě, naše mezinárodní zahraniční politika vůči státu Izrael, je spojenecká, vstřícná. Já jsem se chtěl zeptat, protože nejsem v patřičném výboru, jestli je pamatováno na to, že kdyby v případě žádosti státu Izrael třeba o pomoc NATO nebo dalších svazků, které tam jsou popsány, tam někde mezi Sýrií, Izraelem a Palestinci, jestli by ČR, vláda, mohla tam vyslat už na základě tohoto materiálu, nebo byste musel připravit nový materiál, kterým byste se obrátil vy jako ministr do vlády, tak na obě dvě komory a možná třeba i velice rychle, jestli bychom museli svolávat třeba mimořádná zasedání? Protože někdy je to tak, že v těchto věcech bývá někdy hodně napilno. Tak jenom jestli je teoretická šance, že v případě žádosti i státu Izrael je tady na to pamatováno.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Do rozpravy se dále hlásí pan senátor Hassan Mezian. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, paní předsedající. My jsme před 2 dny byli v Polsku se zahraničním výborem. Sešli jsme se s úřadem a s úřady, které se zabývají obranou a bezpečností a bojem proti terorismu.

Záležitost, kterou předložil pan ministr, to podpořím. My jsme to podporovali v zahraničním výboru. Jenže musím upozornit na jednu záležitost, která nám může poplést pojmy.

V analýze, kterou předložil a o tom mluvil pan senátor Martínek – analýza je celkem správná, ale vzhledem k tomu, že se pletou pojmy, tak nemůžeme se dostat do správného rozhodování. To je to, že tzv. – a to říkal pan předseda zahraničního výboru – tzv. Islámský stát, není Islámským státem.

Podle všech zemí a podle Islámského státu a podle islámských autorit tento stát nemá s islámem nic společného. Je to zločinecká banda, která nemá ani kontury státu. Je to zločinecká banda, když ji budeme říkat Islámský stát, tak jim de facto pomáháme, že jim dáváme nějakou ideologii tam, kde nemají žádnou ideologii. V boji proti terorismu bych chtěl jenom zopakovat to, co nám řekli naši přátelé z Polska, jsou 3 možnosti, a to je prevence, prevence, prevence.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Rozprava pokračuje, slovo má pan místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já na úvod řeknu jednu větu. Ta bude velmi krátká. Děkuji našim vojákům v zahraničních misích za to, jak tam bojují a jaký vytvářejí obraz pro ČR. Myslím si, že ten obraz je velmi dobrý a bohužel je to někdy s lidskými oběťmi.

Já s tímto materiálem nemám prakticky žádný problém, akorát – a možná, že jsem špatně neposlouchal – pan ministr nebo pan zpravodaj to vysvětlovali, v usnesení je bod 10. a bod 11., kdy jsou tam kontingenty do 1500, 452, 950 anebo 250 osob, které budeme bianco v této chvíli schvalovat, jestli to dobře chápu. Vláda, která o tom rozhodne, nás bude informovat. Já si myslím, že to je na hraně Ústavy, protože my rozhodujeme společně s Poslaneckou sněmovnou o tom, jestli jeden voják opustí ČR, ať už v jakýchkoli strukturách, sebekrásnější ideu hájit. Já bych chtěl toto dovysvětlit a myslím si, že v usnesení by nemělo být, že neprodleně informuje, nebo neprodleně informuje samozřejmě, ale Parlament a obě komory rozhodují o vyslání vojáků mimo.

A to je moje otázka na pana ministra.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. Vidím! Pane senátore, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Já se omlouvám, že to malinko prodloužím, ale k tomu, co tady zaznělo, já jsem nedávno viděl dokumentární film o Ronaldu Rumsfeldovi, což je bývalý ministr obrany USA, který jednak vzpomínal, jednak byl dotazován na všechno možné, jeho role byla velmi vážná a kontroverzní především v době, kdy USA vyslaly své vojáky do Iráku. On v takové té sebereflexi řekl jednu zajímavou věc, že nejenom Američané, ale i my Západoevropané, máme někdy nedostatek imaginace. Nedokážeme si něco představit.

On se ten film jmenuje I don't know, má dvojí význam, buďto Neznáme známé nebo Známe neznámé. Může se to vztahovat k jeho osobě, ale může se to vztahovat i k jevům, které jsou kolem nás. My si mnohdy také nedokážeme představit. My jsme si nedokázali představit, jak už jsem říkal, arabské jaro. Nedokázali jsme si představit anexi Krymu. Můžeme si představit, že po Krymu bude třeba Moldávie. Po volbách teďka. Můžeme si to představit, nemusíme, nemusí se to stát. Můžeme si představit, že Bosna a Hercegovina, že bude také ovládaná Islámským státem nebo tzv. Islámským státem? Když se podíváte na mapu, kterou si ten tzv. Islámský stát namaloval, jeho hranice končí 40 kilometrů od Znojma. Ta představa taková může být, ale nemusí být. Proto já spíš oceňuji to, co možná teď pan místopředseda Sobotka malinko zpochybnil, ale abychom měli jakousi rezervu do naší imaginace. Pokud s ní budeme počítat, tak potom už záleží jenom na tom procesu, jak se to rychle schválí a kdo to schválí, ale abychom toto měli, protože skutečně nevíme, dějinný vývoj je daleko rychlejší než jsme byli zvyklí. Války se vedou taky úplně jiným způsobem, než se vedly v minulosti. Pokud nebude prevence, jak říkal kolega Hassan, tak na to můžeme zle doplatit.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje. Slovo má pan místopředseda Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ještě jednou, paní předsedající, pane ministře, já jsem nezpochybňoval ty 2 body. Já jsem hovořil pouze o proceduře a o tom, jak je v našem usnesení napsáno. Já tu informaci mohu dostat, ale v Ústavě je dáno jasně, že Parlament rozhoduje o vyslání vojáků. Jestli někdo pochybuje v případě jakéhokoli konfliktu, že by se Senát a Poslanecká sněmovna nebyla schopná do 24 hodin sejít a rozhodnout o tomto vyslání, tak já si myslím, že je to zbytečné podceňování těchto 2 institucí, a proto bych rád slyšel pana ministra, jestli jakoby to je bianco šek jednotkám NATO a "EU", ale o vlastním vyslání budeme rozhodovat my. To byla moje otázka. Já nezpochybňuji, že bychom měli mít nějakou představivost, protože si myslím, že mnohé věci si ještě nedokážeme představit, co se bude odehrávat.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego, táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu uzavírám a ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit? Prosím.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, pokusím se aspoň stručně se vyjádřit k jednotlivým příspěvkům. Jestli se mohlo udělat víc, jestli se ví o konfliktech, jestli světová komunita reprezentovaná Aliancí a Unií je dostatečně pružná, jestli lidé na místě nejlépe vědí, co potřebují. To jsou samozřejmě všechno velké otázky. Nemáme tady prostor pro nějakou analytickou nebo dokonce akademickou debatu, ale jedno je zřejmé. Těžko mohl někdo nevědět a nevidět, že např. ruská armáda v posledních 3 letech utrácí podstatě víc za své modernizování a vyzbrojování. Těžko někdo nemohl nevědět, že se zhušťuje intenzita výcviku ruské armády. Nikdo nemohl nevědět, že cvičí rychlé přesuny apod. Potom využila efektu Soči, tzn., že pro bezpečnost Soči byla vytvořena velká kumulace těch ozbrojených sil relativně blízko a zbytek už znáte.

Já myslím, že to je dlouhodobé podceňování a věřte, že já nejsem nějaký člověk, který adoruje nebo podléhá zpravodajským službám, nebo jejich kouzlu. Vůbec ne. Myslím si, že dlouhodobě se to podceňuje, že se ty zprávy nevyhodnocují správně, že se potom nepřevádějí na politickou úroveň a především tam, že nevedou k nějakým politickým rozhodnutím. Když se některého ze zpravodajců zeptáte a on se za chvilku zapomene a je otevřený, tak vám řekne, že za nošení špatných zpráv nikdy nikdo nikoho nepochválí.

Tak si myslím, že bychom my politici měli být více odvážnější a přijmout tu špatnou zprávu, ale především i po jejím vyhodnocení potom konat. To se táhne jako červená nit i touto debatou, která tady byla zmíněna.

My jsme někdy jako vláda, budu mluvit za sebe, jako ministerstvo, kritizováni, že jsme málo aktivní tam či onde, že jsme jako ČR málo viditelní tam či onde, myslím v tom bezpečnostním sektoru. Já se to nedomnívám, ale teď prostě nastala nějaká výrazná změna bezpečnostní situace. Výrazná. Ať si to někdo připouští víc nebo míň. Faktor času hraje strašně důležitou roli. Proto jedním z výstupů ze summitu Aliance ve Walesu byly jednotky okamžitého, řekněme ve volném překladu, nasazení, kde to je 2 – 5 dnů, ale ono se spíš mluví o 2 dnech. My jsme byli jedna ze zemí, která se k tomu aktivně přihlásila. To znamená, ano, my bychom do toho nějakým omezeným počtem byli schopni přispět, což bylo velice oceněno. To jsme věru neharašili zbraněmi, ale prostě jsme vycházeli z nějaké reality a z nějakého pochopení bezpečnostního kontextu. A teď nejde o nic víc, než že my budeme mít v rámci – ještě jinak. Už existují od roku 2005, NRF, v rámci NATO – NATO Response Force, to jsou ty rychlé, a existují tzv. Battlegroupy v EU.

Už opakovaně v minulosti bylo přesně tak, jak je formulován tento návrh, toto vládní usnesení, naprosto stejně byl těmto jednotkám dán příslušný volnější mandát s tím, že vláda neprodleně informuje, obě komory, což v žádném případě neznamená, že obě komory přichází o možnost jednotky stáhnout okamžitě. Kontrola je tam evidentní. A takto ten systém funguje od roku 2005.

Teď do něj přibývá jenom jistý polštář početní, řekněme, v počtu 150, právě v oblasti extrémně nebezpečné, tzn. Sahel, Magreb, Blízký východ. Tam jde o možnost reakce bezprostřední. Na úplně stejném principu jako se doposud uděloval mandát pro jednotky NRF a EU Battlegroup, tam není žádná právní novinka v tom smyslu, tam je reakční novinka ve smyslu geografického určitého regionu, který reprezentuje bezpečnostní nebezpečí, a je tam ten potenciál velký. A umožňuje nám třeba, abyste si dovedli konkrétně představit, v případě emergence poslat naše chemiky, jejich část.

Okamžitě o tom, nebo v momentě poslání informovat obě komory, a pokud jedna z nich řekne ne, tak se chemici vrátí. Ale může nastat skutečně nějaká emergence, kde půjde o hodiny, já nepodceňuji nějakou flexibilitu zákonodárců, že by nebyli schopni se sejít, ale vzpomeňte si, že i během dosavadního průběhu rusko-ukrajinského konfliktu se neustále zmiňuje kategorie času. Pořád se říká – aha, ono je to rychleji, než to bylo dřív, aha, to jsme nečekali, aha, to nás překvapilo. O tom se píše ob den a je to bohužel pravda. My chceme reagovat na to, že se ty podmínky změnily. Domníváme se, ne domníváme se, my jsme si jisti, a to mluvím za MO ČR i MZV ČR, které je spolupředkladatelem materiálu, že se pohybujeme v právním rámci, v kterém jsme se pohybovali od roku 2005. Řada z vás už možná i opakovaně se v tomto svým hlasováním vyjádřila.

Nechci tady jít možná i do extrémně detailních, mě by to lákalo, pane senátore, prostřednictvím paní předsedající, jenom si dovolím říct, že my víme, proč jsme venku, my to víme velmi přesně. V Afghánistánu, který je například v tomto smyslu často diskutován, tak jsme minimálně z 3 důvodů. Jsme tam z důvodu toho, že situace objektivně a na to jsou přesná čísla, je lepší, je prostě lepší, tam se podstatně snížila dětská úmrtnost, tam studuje o 60 % víc dívek než tomu bylo v minulosti, je tam vůbec celkově víc, ale to jsou řádky stovek tisíc, studentů, je tam 350 tis. učitelek, situace zcela nepředstavitelná před 10 lety. Je tam podstatně snížená negramotnost, je tam vystaveno mnoho tisíc kilometrů běžných komunikací, které tam neexistovaly, já netvrdím, že to je nekonfliktní, že to je bezproblémové, že to všechno tzv. dobře dopadne. Ale říkat, že nevíme, proč jsme tam, si myslím, že je trošku zkreslené. Jsme tam také proto, že v rámci Aliance panuje jakási solidarita. A jakási alianční loajalita. Jsme tam proto, že naši vojáci v extrémních podmínkách zvyšují svoji profesionalitu, i za cenu, kterou nikdo z nás si jistě nepřeje. I za cenu nejvyšší.

Myslíme si skutečně a samozřejmě nikdo si to z nás nebude přát, že v případě nutnosti, v případě, že by ČR potřebovala nějakou rychlou a účinnou vojenskou pomoc, že zemi, která zpovzdálí doposud sledovala všechna ohniska konfliktů po celé zeměkouli a občas ještě nezištně radila, jak se mají řešit, tak že by takovou zemi, byť členskou, někdo s nějakou horlivostí chránil a hájil. Já jsem v tomto smyslu velice skeptický. Je to prostě aliance, založená na jisté – všichni za jednoho, jeden za všechny, když si dovolím tento romantizující citát, ale tak to věru funguje. Jestli si myslíme, že by nějaký portugalský voják s nadšením bránil Šumavu, tak to rychle pusťme z hlavy. Nejdřív si bude muset na mapě najít, kde ta Šumava vůbec je. Je to princip jakéhosi kreditu. Můžu vám říct, že vojáci i přes nebezpečí, kterým čelí, urážkou by pro ně bylo např., kdyby se našel nějaký silný hlas, který by říkal – tak, byly tam oběti na životech a my je stáhneme a půjdeme domů. To by pro ně byla největší urážka, protože oni se za těch několik let naučili profesi na nejvyšší úrovni a je radost slyšet to opakovaně na nejrůznějších zahraničních setkáních, vč. na setkání s novým generálním tajemníkem NATO Stoltenbergem.

Chtěl jsem jenom říct, že víme, proč tam jsme. My jsme tam především jako instruktoři v nejrůznějších oblastech, často jako instruktoři budoucích pilotů vrtulníků, jako instruktoři speciálních sil, jako instruktoři policejních lokálních sil. Tam je jediná ambice – pokusit se v Afghánistánu, aby lokální reprezentace a její represivní složky (armáda, policie atd.) dokázala nebo se pokusila zvládnout situaci sama. Pokud by se odešlo teď, tak to, myslím, 100% může dopadnout právě jako v Iráku.

Omlouvám se, že jsem dlouhý. Mě to k tomu vyprovokovalo, protože to je strašně složité téma a právě proto, že je složité, tak často se nabízejí zjednodušující řešení, která mohou být zavádějící.

Co se týče Izraele, my shodou okolností máme 22. listopadu – myslím, že se to tak jmenuje česky "G to G sezení", jako by části vlád – myslím 6 plus 6 ministrů a premiéři jsou u toho. Určitě o těchto věcech budeme také mluvit. Tam je ten kontakt velice na krátko. Pokud tento dotaz má chápat jako dotaz na naši přítomnost na Golanských výšinách, to si nejsem úplně jistý – ano – tak se nevylučuje, záleží ovšem na zásadní věci, a to je, že se pozmění mandát nebo podmínky toho. Protože mandát vychází z úplně jiné bezpečnostní situace, je zastaralý, abych tak řekl obyčejně. A je docela obtížně myslitelné, že tam pošleme "modré přilby", které se v podstatě kolikrát ani nemohou bránit anebo se stávají živými terči. To je naše velká výhrada. Já jsem o tom mluvil třeba s irským ministrem obrany, Irové tam nemají svých 130 vojáků. Pohrozili stažením, pokud se podmínky nezmění, a ony se mají změnit do konce října. Čili do konce října bude jasné, v jakém režimu se tam vojáci budou pohybovat a potom my se k tomu budeme moci nějak aktivně postavit. Vyloučit se to nedá. Nechci tady stát moc dlouho, takže děkuji vám za trpělivost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Předpokládám, že pan zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bude chtít vystoupit k proběhlé – nebudete chtít, dobře. Takže já děkuji a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, jak ho přednesl zpravodaj. Připomínám, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Takže já si vás dovolím svolat. (V sále není dostatečný počet senátorů.)

Někteří senátoři jsou v zajetí našich médií. Pan kolega Antl už přichází. My na vás čekáme, pane senátore, děkujeme. Takže v sále je přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí je 41. Já zahajuji hlasování.

Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte, prosím, tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 53 se z 51 senátorek a senátorů při kvoru 41 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a my končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

Naším dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 364

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 364. Návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Nevím, jestli o nás pan ministr ví. Jste tady, pardon. Pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Dobré odpoledne, paní předsedající. Vážené senátorky, vážení pánové senátoři. Zákon č. 239/2013 Sb., který zásadním způsobem novelizuje zákon 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a další související zákony, nabyl platnosti v srpnu loňského roku. Jeho účinnost s výjimkou jednoho ustanovení byla stanovena na 1. leden 2015.

Tento zákon, jako jeden ze tří svých tématických okruhů nově upravuje problematiku registrace silničních vozidel v registru silničních vozidel, přidělování registračních značek. Mimo jiné zavádí některé zcela nové instituty a postupy, a to především v oblasti registračních značek. Konkrétně jde o tak zvané značky na přání, možnost výměny poškozené tabulky s přidanou registrační značkou bez nutnosti přidělování nové registrační značky a možnost vydání třetí tabulky s přidanou registrační značkou, např. pro nosiče jízdních kol.

Zákon rovněž obsahuje i novou úpravu informačního systému Stanic technické kontroly, v jehož rámci je novým prvkem vkládání údajů, dokládající přítomnost vozidla na stanici, přičemž tato úprava předpokládá technické vybavení na straně provozovatele Stanic technické kontroly, umožňující pořizovat obrazové záznamy.

Při přípravě implementace nové právní úpravy obsažené v zákonu 239 se ukázalo, že aplikace některých dílčích a pro systém nové úpravy, nikoli ovšem klíčových ustanovení k 1. lednu 2015, by s vysokou pravděpodobností způsobila obtíže z hlediska organizačního a technického zabezpečení. Buď není možné zabezpečit její bezproblémový chod, či jsou s jejich zavedením od 1. ledna potenciálně spojené nepřiměřené náklady. Konkrétně se jedná o zmiňované oblasti registračních značek na přání, výměny poškozených tabulek a vydávání třetích tabulek a dále odkládání a zpracování údajů o přítomnosti vozidla ve Stanici technické kontroly k informačnímu systému CIS STK.

Vzhledem k těmto skutečnostem se jako v dané situaci optimální řešení jeví posun účinnosti příslušný k několika ustanovením zákona 239, a to o 12 měsíců tak, aby bylo možné zabezpečit bezproblémový chod a z technického hlediska využít případných synergií s přípravou jiných, ale technicky obdobných systémů. Za mého působení jsme tady schválili novelu zákona 361, kde se mimo jiné mluvilo o výměně informací v oblasti řidičských průkazů z ostatních zemí EU, tak zvaný systém RESPER. Je třeba říci, že náš centrální registr vozidel není napojen na mezinárodní systém EUCARIS tak, aby bylo možné od členských zemí například získávat údaje o vlastnících dílčích vozidel.

Navrhuje se tedy doplnění ustanovení o účinnosti zákona č. 239 tak, aby byla u vybraných ustanovení posunuta účinnost o 12 měsíců. Zároveň se navrhuje související přechodné ustanovení, které na dobu mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2016 vztáhne na poškozené tabulky úpravu postupů ztracených, odcizených a zničených tabulek.

Tento návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou ve znění předloženém vládou. Z tohoto důvodu si dovolím požádat i Senát o podporu tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 364/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Bratský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji. Pan ministr již uvedl tisk i problematiku, kterou se zabýváme. Vlastně se jedná o posunutí termínu o jeden rok, aby jak ve stanicích technických kontrol se mohli lépe připravit na kamerové systémy, které mají být zavedeny, aby bylo zaznamenáno, že ta vozidla skutečně byla na místě, že byly provedeny technické kontroly a nikoliv jak se dělo v poslední době, i když to bylo naprosto skandální a mnohá auta ani nepřijela do technických kontrol. Řekněme si, že korupce v těchto oblastech byla tak veliká, že po kontrolách některých se divili majitelé těchto stanic technické kontroly, že přišli o licence, protože to dělali vlastně jejich zaměstnanci, ale to se nedá nic dělat. Takže to je první věc.

 

A druhá věc – právě tak technologické, technické i další věci spojené s budoucím vydáváním značek, tak zvaných značek na přání na auta se nestačilo stihnout v dostatečných termínech, takže je zde vlastně žádost pana ministra a vlády, abychom posunuli termín, aby se všechno řádně připravilo tak, aby naši občané, pokud budou chtít mít na svých automobilech tak jako v jiných zemích značku – nevím – v mém případě Petr 1. nebo si mohu vymyslet jakoukoliv tak, aby to tak bylo možné. Samozřejmě, je to složitější o to, že se musí vyloučit případy, že se tam budou dávat nějaké názvy, třeba buď hanlivé, nebo názvy zavádějící pro některé – teď nechci říci ani menšiny, ani náboženské společnosti – ale prostě, je nám to jasné, aby tam třeba nebylo Alláh 1 zase, nebo co by mohlo urážet některé naše spoluobčany. Takže to jsou věci, které ministerstvo musí zpracovat, musí na to mít čas. Celá novela je pouze o odsunutí o jeden rok. To je všechno. Usnesení máme před sebou a výbor doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže já otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Předpokládám, že asi není se k čemu vyjadřovat. Děkuji.

Takže můžeme hlasovat tak, jak nám řekl pan zpravodaj. Já si vás dovolím nejdříve svolat

Já vás, přátelé, musím odhlásit, protože nás tady opravdu není tolik, kolik mi hlásí číslo, takže vytáhněte si svoje karty, prosím, a znovu se přihlaste, zasuňte.

Takže aktuálně je přítomno 29 senátorek a senátorů, kvorum je 16. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro návrh zákona, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, ruku nahoru a tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 54 se z 31 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 16 pro vyslovilo 31, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já ukončuji projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Následujícím bodem je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o šíření družicových údajů z pozorování Země pro komerční účely

Tisk EU č. N 142/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk N 142/09 a N 142/09/01. Prosím opět pana ministra dopravy Antonína Prachaře, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolím si vám předložil souhrn některých tezí k uvedené směrnici EU. Účelem této směrnice je vytvoření společného evropského rámce pro šíření družicových dat vysokého rozlišení. Dle směrnice jsou tato data považována s prostorovým rozlišením 2,5 metrů či 10 metrů a lepším přispěním určitých podmínek.

Deklarovaným cílem směrnice je podpora rozvoje vnitřního trhu produktů a služeb založených na vysokém rozlišení a zároveň zajištění bezpečnostních zájmů EU a jejích členských zemí. Směrnice zavádí hodnocení citlivosti dat z pohledu bezpečnosti, která bude na národní úrovni provádět pověřený odpovědný subjekt. Vzhledem k charakteru odvětví družicového porovnání Země a překotnému rozvoji technologií se ČR obává, zdali směrnice povede k naplnění deklarovaných cílů. K hlavním obavám patří deformace trhu a vznik falešného pocitu bezpečí. Proto ČR navrhuje nepodpořit návrh stávající směrnice a navrhuje o potřebě zavedení regulace v této oblasti diskutovat na úrovni příslušných bezpečnostních výborů EU. ČR preferuje jen velmi nízký stupeň regulace šíření dat vysokého rozlišení, který nebude překážkou rozvoje trhu a který bude reflektovat trendy a charakteristiky družicového porovnávání Země.

Směrnice si klade za cíl stanovit společný evropský rámec pro šíření družicových dat vysokého rozlišení, který by umožnil rozvoj vnitřního trhu s produkty a službami, založenými na těchto oblastech, a zároveň zajistil ochranu bezpečnostních zájmů EU a jejích členských států.

S ohledem na výhrady členských států ČR není jediná. K předloženému návrhu uvedené směrnice nyní probíhá na úrovni Rady EU diskuse o potřebnosti regulace v této oblasti, o její případné formě. ČR podporuje cíl zajištění řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s produkty a službami v této oblasti a reflektuje bezpečnostní rozměr družicových dat vysokého rozlišení. Dle názoru ČR však navrhovaná směrnice nevede k dosažení uvedeného cíle, a proto navrhujeme nepodpořit stávající návrh.

Navrhujeme o potřebě zavedení regulace v této oblasti diskutovat v příslušných bezpečnostních výborech na úrovni EU. ČR nebude překážkou rozvoje trhu, na který bude reflektovat trendy a charakteristiky družicového porovnání Země.

Závěrem bych chtěl říct - z předloženého materiálu vyplývá, že ČR nepodporuje přijetí této směrnice EU. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím, opět zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk N/142/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, který je dnes omluven a zastoupí ho pan senátor Jan Látka, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Látka:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych si dovolil nejprve malinko doplnit pana ministra, pak vás seznámím s dalšími. Takže cílem návrhu je zajistit rozvoj vnitřního trhu s produkty a službami v oblasti družicových údajů s vysokým rozlišením. Na úrovni EU dosud neexistuje právní rámec pro komerční využívání těchto údajů. Návrh vymezuje, které údaje lze komerčně využívat a u kterých mohou vnitrostátní orgány jejich využívání s ohledem na bezpečnostní zájmy omezit či zakázat.

Doporučení výboru pro záležitosti EU podporuje rozvoj výzkumu vesmíru včetně komerčních aplikací a souhlasí s cílem směrnice. Má však výhrady k tomu, aby byla s působností směrnice bez jakéhokoliv vysvětlení vyňata data s vysokým rozlišením, která může v budoucnosti získávat program Copernicus. Tolik tedy stručně k uvedení návrhu.

Dále bych vás seznámil s usnesením 34. schůze výboru pro záležitosti EU. K návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o šíření družicových údajů z pozorování země pro komerční účely – senátní tisk č. N 142/09. Po úvodní informaci Ladislava Němce, náměstka ministra dopravy, Jana Landy, prvního náměstka ministra životního prostředí, zpravodajské zprávě senátora Miroslava Krejči a po rozpravě výbor

1/ přijímá v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o šíření družicových údajů z pozorování Země pro komerční účely doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

2/ doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o šíření družicových údajů z pozorování Země pro komerční účely vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

3/ určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miroslava Krejču,

4/ pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Dále mi dovolte, abych vás seznámil s doporučením Senátu, k vyjádření Senátu Parlamentu ČR k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o šíření družicových údajů z pozorování Země pro komerční účely. Senát Parlamentu ČR

I. 1/ je přesvědčen v souladu s dlouhodobou pozicí Senátu vyjádřenou např. v usnesení č. 365 ze 30. října 2013 k návrhu nařízení o zřízení programu Copernicus o důležitosti dlouhodobé strategie EU v oblasti vesmíru pro rozvoj konkurenceschopnosti EU, pro zajištění bezpečnosti a technologické nezávislosti a pro zisk nových poznatků o přírodních jevech,

2/ podporuje proto v souladu s usnesením Senátu č. 323 z 12. září 2013 ke kosmické průmyslové politice EU dlouhodobě rozvoj výzkumu vesmíru včetně komerčních aplikací, které zvýší hospodářský potenciál vesmírné politiky EU,

II. 1/ souhlasí s cílem směrnice, jímž je otevření trhu s družicovými údaji a významné omezení pravomoci jednotlivých vnitrostátních orgánů omezovat komerční využití některých satelitních dat s poukazem na jejich citlivou bezpečnostní povahu, což již dříve doporučoval např. ve svém usnesení č. 323 z 12. září 2013 ke kosmické průmyslové politice EU,

2/ upozorňuje ovšem na skutečnost, že z působnosti směrnice byla vyňata data, která získá program Copernicus, přičemž toto vynětí není ze strany navrhovatele nějak odůvodněno,

3/ připomíná, že ačkoliv program Copernicus v současné době není schopen poskytovat údaje, které by splňovaly přísnou technickou definici satelitních dat s vysokým rozlišením, není naprosto vyloučeno, že schopnost poskytovat tato data získá v dohledné budoucnosti,

4/ doporučuje proto z výše uvedených důvodů vyjasnit a zřetelně upravit vztah mezi datovou politikou programu Copernicus a záměry směrnice tak, aby bylo dosaženo homogenního řešení,

III. 1/ žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání,

2/ pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji vám za pozornost a doporučuji, abychom hlasovali o doporučení Senátu, které jsem právě přečetl. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, a já otvírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, končím rozpravu a v tom případě pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjadřovat. A máme před sebou jediný návrh, který byl před chvílí celý přečten, máte ho k dispozici a o něm budeme po znělce hlasovat.

Všem je jasné, o čem hlasujeme. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. (Šum v sále.) Mně to bliká. (Opět šum v sále.) Máme error. Družicové zprávy nedošly. Už. Takže kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování pořadové č. 55 ukončeno, registrováno 33, kvorum 17, pro 28, proti nikdo, návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

A nyní budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 365

Máme to jako tisk 365 a místo ministra zemědělství Mariána Jurečky nám to uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Pane ministře, máte mikrofon a máte závažné téma.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Děkuji, pane předsedající. Já sice nerozumím úplně zemědělství, ale zastupuji pana kolegu Jurečku a dovolím si vás seznámit s úvodním slovem k předkládanému návrhu zákona, kterým se mění zákon 156 o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích, substrátech, agrochemickém zkoušení zemědělských půd (neboli zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaný vládní návrh obsahuje pouze jednu změnu zákona o hnojivech, která však pro praktickou aplikaci tohoto zákona je nezbytná. Navrhuje se zrušit ustanovení, podle kterého Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zruší rozhodnutí o registraci hnojiva, resp. pomocné půdní látky nebo pomocného rostlinného přípravku. Pokud tato pomocná půdní látka nebo pomocný rostlinný přípravek obsahuje účinnou látku, přípravu na ochranu rostlin. Záměrem předkládaného návrhu je odstranit právní nejistotu držitelů registrací dotčených výrobků, které toto ustanovení, vytržené z kontextu celého zákona, způsobuje.

Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vzhledem k minimálnímu rozsahu a technickému charakteru materiálu si dovolím navrhnout, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil s vládním návrhem souhlas v zastoupení pana Jurečky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení má číslo 365/1, zpravodajem je pan senátor Jan Veleba, kterého zastoupí kolega Šilar.

Senátor Petr Šilar:  Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolega Veleba vede politická vyjednávání o situaci v klubu, takže mě požádal, abych jako člen hospodářského výboru zpravodajoval tento mini zákon nebo mini novelu zákona o hnojivech. Já bych chtěl jenom říci, pan ministr to tady přečetl přesně tak, jak to je podle pravdy. Jenom vysvětluji, že to je sice malá změna, ale velmi důležitá pro některé firmy, které hospodaří s těmi hnojivy a s těmi účinnými látkami. Nepůjdu do podrobností, ale je to odstranění administrativní překážky, takže doporučuji a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal usnesení, kterým navrhl Senátu Parlamentu ČR schválit tento zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Ke stolku zpravodajů se, pane kolego, posaďte. Ptám se, zda někdo navrhuje nezabývat se tímto návrhem zákona. Nikoho nevidím, otvírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji končím. Tím pádem pan ministr ani zpravodaj se nemají o čem vyjadřovat a po znělce budeme hlasovat o souhlasném stanovisku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 56 ukončeno. Registrováno 32, kvorum 17, pro 28, proti nikdo. Návrh schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, protože jeho úloha jako ministra dopravy a zemědělství skončila.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě

Tisk č. 342

Máme to jako tisk č. 342. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců Jiří Junek. Pane poslance, mikrofon je váš.

Poslanec Jiří Junek:  Dobrý den, pane předsedo, vážené senátorky, senátoři. Poslanecká sněmovna schválila novelu služebního zákona, tedy zákona č. 218/2002 Sb. Dopady tohoto návrhu zákona do právního řádu ČR má provést právě námi předkládaný návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě. Jinak na okraj – týká se to 62 zákonů.

Za dobu více než 12 let se právní řád ČR změnil natolik, že původní zákon č. 309/2002 Sb., tedy změnový zákon k tomuto původnímu služebnímu zákonu, je nutné zrušit a nahradit novým změnovým zákonem. V části první tohoto tisku se navrhuje novelizovat zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR tak, aby úprava jmenování a odvolání vedoucích dalších ústředních orgánů státní správy byla v souladu s návrhem zákona o státní službě. V této souvislosti se do výčtu obsaženého v § 2 doplňují další dva ústřední orgány státní správy, kterými jsou Úřad pro ochranu osobních údajů a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Návrh zákona dále obsahuje změny zákonů, které je nutné provést v souvislosti s přijetím nové právní úpravy státní služby. Tyto změny lze s přihlédnutím k jejich obsahu rozdělit do čtyř okruhů.

V prvním okruhu už jsou soustředěny změny zákonů vztahujících se k ústředním správním úřadům, jejichž vedoucí obsazuje podle stávající úpravy na základě jmenování prezident republiky, a prezident republiky je rovněž odvolává. Ve druhém okruhu jsou soustředěny změny zákonů vztahujících se k ústředním správním úřadům, jejichž vedoucí obsazuje podle stávající úpravy na základě jmenování vláda, jakož i zvláštní kontrolní orgány, a vláda je rovněž odvolává. Ve třetím okruhu jsou soustředěny změny zákonů vztahujících se na ostatní v zásadě podřízené správní úřady, jejichž vedoucí na základě jmenování obsazuje zpravidla člen vlády. V některých z těchto zákonů se navrhují změny, které konstituují některé tyto instituce jako správní úřady, protože těmito správními úřady, již podle jedněch zákonů jsou, ale podle zákonů upravující jejich působnost a pravomoci nikoli. Jiné instituce, které jsou podle stávající úpravy jen organizačními složkami České republiky, se navrhuje konstituovat jako správní úřady. Jde především o Českou správu sociálního zabezpečení a Okresní správy sociálního zabezpečení. Ve čtvrtém okruhu jsou soustředěny změny ostatních zákonů, které se dotýkají právních vztahů budoucích státních zaměstnanců.

Tolik tedy stručné představení tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane poslanče. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je ÚPV. Usnesení má číslo 342/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak už zde bylo sděleno, je to doprovodný zákon související s naším jednáním zhruba před třemi týdny, kdy jsme přijali zákon o státní službě. Nepředpokládám, že byste chtěli slyšet změny ve všech 62 zákonech, jež jsou přijetím před tím jmenovaného zákona dotčeny. Mohu jen obecně říct, že jednání horní sněmovny českého parlamentu v souvislosti s přijetím tohoto tzv. doprovodného zákona by mělo být zhruba podobné, jako vznikal celý zákon. Nedá se říct, že by ten legislativně technický proces byl naprosto standardní. Nicméně dohodou všech stran a hnutí bylo dosaženo konsenzu a předpokládám, doufám a žádám vás zároveň, abychom stejným způsobem postupovali i v tomto případě.

Z legislativně technického procesu byl tento návrh zákona předložen skupinou poslanců 26. června letošního roku. Poslední, tedy třetí čtení proběhlo přesně o 3 měsíce později na 17. schůzi Poslanecké sněmovny, kde ze 151 poslance bylo 77 pro, 40 bylo proti. Ve stejný den sněmovna postoupila návrh zákona Senátu. Lhůta pro uplynutí v naší komoře končí 6. listopadu. Bez nějakých dalších komentářů vás chci seznámit s usnesením ÚPV Senátu PČR, jež doporučuje schůzi Senátu přijmout znění tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zatím vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení má č. 342/2. Zpravodajem je pan senátor Martin Tesařík, který už je připraven.

Senátor Martin Tesařík:  Pěkné odpoledne, vážený pane poslanče, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Mé vystoupení je velmi zjednodušeno tím, že tady vystoupili dva předchozí řečníci, tak mi dovolte, abych vás ve stručnosti seznámil se stanoviskem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které se touto materií zabývalo na své 31. schůzi, která proběhla 21. října 2014.

Po úvodním slově poslance Ing. Jaroslava Faltýnka, zástupce skupiny navrhovatelů, a zpravodajské zprávě v mé osobě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR Martina Tesaříka. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že toto usnesení obsahuje pozměňující návrh. Předpokládám, že kolega Vystrčil, který tento pozměňovací návrh předkládal v našem výboru, potom vystoupí v obecné rozpravě a bude ho prezentovat. Tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. Ptám se, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane zástupče předkladatelů, vážené kolegyně, kolegyně. Já si dovolím k návrhu zákona o změně zákonů dvě poznámky. V první navazuje na to, co tady říkal zástupce předkladatelů, jestli jste si všimli, že zákon o změně zákonů upravuje asi 60 dalších zákonů, a nevím, jestli je úplně standardní, že nám ho přednášejí a předkládají poslanci jako skupina. Nezbývá mi, než vyjádřit obdiv nad tím, jak to všechno zvládli a dokázali těch 60 zákonů navrhnout tak, aby to zapadalo do přijatého služebního zákona. Respektive je evidentní, že skupina poslanců je pouze nosičem zákona, který mělo standardně připravit ministerstvo, nebo ministerstva, a předkládat je tady dneska měl člen vlády, nikoli skupina poslanců. Tím nechci zpochybňovat jejich schopnosti, ale přesto je evidentní, že tímto způsobem bychom určitě do budoucna pracovat neměli. To je moje poznámka číslo jedna.

Poznámka číslo dvě je důležitější a týká se řekněme výzvy pana zpravodaje. Já jsem ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhl pozměňovací návrh a chtěl bych vás poprosit, abyste propustili z důvodu hlasování o něm jednání o tomto návrhu zákona do podrobné rozpravy. Pozměňovací zákon souvisí s tzv. lustračním zákonem, protože lustrační zákon jsme schválili kdysi proto, aby stanovil některé další předpoklady pro výkon funkce, které jsou obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním. Mezi ty funkce určitě patří i pozice ministra české vlády, případně pozice náměstka ministrů, resp. ministryně české vlády. Přesto tyto pozice jsou v rámci pozměňovacího návrhu, nebo návrhu o změně zákonů vyjmuty nyní z lustračního zákona, který byl právě za účelem toho, aby o právech a povinnostech osob ve státní správě, v armádě, v Bezpečnostní informační službě a v policii nemohly rozhodovat osoby, které dříve např. byly agenty nebo spolupracovníky StB apod. Takže já vás chci poprosit, abyste podpořili tento pozměňovací návrh stejně, jak se tomu stalo i na našem výboru, propustili ho do podrobné rozpravy a tím jsme upravili návrh o změně zákonů tak, aby se lustrační zákon vztahoval i na ministry české vlády a na jejich náměstky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Pane navrhovateli, pane poslanče, chcete se vyjádřit k diskusi? Nechcete. Garanční zpravodaj? Nechce. Kolega Martin Tesařík také nechce. Takže máme dva návrhy, oba jsou výborové. Jeden je schválit, druhý schválit s pozměňovacím návrhem. Takže po znělce budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 57 je ukončeno, registrováno 38, kvorum 20, pro 23, proti čtyři. Návrh byl schválen.

Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu poslanci i zpravodajům.

Jsme u návrhu

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 348

Máme to jako tisk č. 348. Opět k nám přijde pan poslanec, tentokrát jiný, a to poslanec Petr Kořenek, který je zástupcem skupiny předkladatelů.

Poslanec Petr Kořenek:  Dobrý den, pane předsedající. Dobrý den, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi, abych uvedl novelu zákona o soudních poplatcích, kterou máte pod senátním tiskem č. 348. Jedná se o řešení stavu, kdy v současnosti v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a rejstříkového zákona je povinností spolků nechat zapsat do rejstříku řadu skutečností, a tato situace představuje pro ně zátěž nejen administrativní, ale především finanční proti dosud platnému stavu.

Tento zápis může být od soudního poplatku osvobozen v rejstříkovém řízení, ale je navázán na status veřejné prospěšnosti, který nyní nelze díky absenci zákona o veřejné prospěšnosti získat. A to výrazně zhoršuje současný stav. Ke shodným závěrům, to je konstatování negativního dopadu, dospěla i Rada vlády pro neziskový sektor na prosincovém zasedání či její výbor pro legislativu a financování.

Neziskové nestátní organizace by měly být od poplatku osvobozeny, neboť tak budou činit v zájmu ochrany práv třetích osob, resp. státu, který za stav rejstříku vůči těmto osobám odpovídá a nově tento požadavek zavádí. U spolků s členitou strukturou by tak poplatky za povinnou přeregistraci dosáhly statisíců až milionu Kč. Zpoplatněn je zápis nejen za údaje o spolku, ale i za každý jeden pobočný spolek. Máme za to, že přílišné poplatkové zatížení povede v konečném důsledku k omezení svobody sdružování, které má v našich zeměpisných šířkách i s ohledem na historické souvislosti tradici a její význam pro společnost je pozitivní. Tato část zákona by měla přestat platit v okamžiku, kdy bude přijat zákon o veřejné prospěšnosti.

Dámy a pánové, děkuji vám za podporu této novely.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. V této chvíli mám avizo, že přichází připomínka k minulému hlasování. Pan předseda klubu ODS – senátor Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Omlouvám se, ale zpochybňuji hlasování. Mám "zdržel se", já jsem evidentně hlasoval – a dokonce u hlasování o vojácích, kde jsem hlasoval pro, tak se na sjetině objevilo zdržel, toho jsem si nevšiml, tu jsem nekontroloval – ale tady zpochybňuji hlasování.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře. (Hlas z pléna: Jaké hlasování?) To předchozí, které bylo o pozměňovacím ... (Hlas z pléna: O vojácích?) Ne, vojáky nezpochybňuje, zpochybňuje předchozí hlasování – k předchozímu bodu. A protože neprodleně znamená okamžitě - takže má slovo pan kolega Zeman.

Senátor Jaroslav Zeman:  Já se omlouvám, omylem jsem zmáčkl pro místo proti, takže bych to také zpochybnil.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže dvě zpochybnění. O tomto zpochybnění budeme hlasovat, opakovat naše hlasování. (Hlas: Znělku!) Pane předsedo, já vás chápu, já ji chci zmáčknout. Takže po znělce o tom budeme hlasovat.

V této chvíli budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s pochybnostmi, které se staly kolem hlasování a zda budeme opakovat toto hlasování. Bavím se o hlasování k předchozímu návrhu zákona, tzn. dodatek ke služebnímu zákonu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 58 skončeno. Registrováno 41, kvorum 21. Pro 31, proti 3.

Návrh byl schválen. Tamto hlasování se v podstatě stává neplatné.

Bavím se stále o hlasování k dodatku ke služebnímu zákonu.

Budeme hlasovat znovu. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem zákona, jak byl přednesen, tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 59 ukončeno. Registrováno 41, kvorum 21. Pro 24, proti 7.

Návrh byl schválen.

V této chvíli – návrat k předchozímu zákonu – a přerušení tohoto zákona; máme skončeno.

Jsme u bodu – "Soudní poplatky" – zjednodušeně.

ÚPV je výborem garančním. Usnesení má č. 348/1. Zpravodajkou je paní senátorka Eliška Wagnerová, která má slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, nejprve k usnesení ÚPV.

ÚPV tím usnesením, které zde bylo citováno, doporučil Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedené v příloze. Všichni ji máte před sebou spolu s usnesením ÚPV; a pak ty dva obligatorní body.

Pan poslanec tady přiblížil obsah zákona, takže asi nemá význam, abych to rekapitulovala.

Snad bych jenom odůvodnila pozměňovací návrh. Pozměňovací návrh je v zásadě technického charakteru. Současně se zákonem o soudních poplatcích se měnila i příloha k němu, přičemž byla pomíchána písmena atd. Tento pozměňovací návrh to napravuje, neboť by mohlo docházet k docela závažným situacím.

Druhý bod pozměňovacího návrhu vypouští ustanovení v původním návrhu, že totiž tento návrh by měl platit jenom 18 měsíců. Do 18 měsíců by měl být přijat zákon o veřejné prospěšnosti.

Víme, jak to chodí a jak to tady bylo v souvislosti s přijímáním občanského zákoníku. Je to poměrně nepraktické ustanovení. Ale nejenom nepraktické, ale prostě nebude-li zákon do 18 měsíců přijat, tak vznikne mezera v zákoně a bude zde velký problém, co s řízeními, která již započala ještě za účinnosti této právní úpravy, co prostě bude platit.

Po mém soudu nemůže naskočit předchozí právní úprava, protože je to komplikovanější. Muselo by se to řešit judikatorně, což by jistě dlouhou dobu trvalo a mohlo by to vést i k různým nespravedlnostem a postihům těm, jimž je přiznáván benefit osvobození od soudního poplatku.

Prosím vás, abyste hlasovali pro návrh – vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona, ve znění pozměňovacího návrhu. Jenom dodávám, že s pozměňovacím návrhem je i pan poslanec srozuměn, tak se vyjádři i na ÚPV. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Navrhuje někdo, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona? Nikdo.

Otevírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím. Ptám se pana navrhovatele – on se ale nemá k čemu vyjadřovat, než k pozměňovacímu návrhu, jestli by s ním souhlasil, jestli se chcete vyjádřit. Protože nezazněl návrh schválit, zamítnout, takže bychom pak otevřeli rozpravu.

Poslanec Petr Kořenek:  S pozměňovacími návrhy souhlasím.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Otevírám podrobnou rozpravu. Pozměňovací návrh máte všichni k dispozici. Nemusí být tedy načten. Ptám se, zda se ještě chce někdo přihlásit do podrobné rozpravy. Nikdo. Končím ji. Po znělce budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, pokud projde, tak pak o celku...

Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu ÚPV. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 60 ukončeno. Registrováno 42, kvorum 22. Pro 36, proti nikdo.

Návrh schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 61 ukončeno. Registrováno 43, kvorum 22. Pro 38, proti nikdo.

Návrh schválen.

Nyní potřebujeme asi kolegyni Wagnerovou... Ptám se, kdo druhý by ještě šel do Poslanecké sněmovny, aby tento návrh zákona opodstatnil. Paní kolegyně, máte někoho, kdo je z ÚPV? Pan kolega Nenutil. (Usmívá se, takže...)

Hlasujeme o jménech senátorky Wagnerové a kolegy Nenutila.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto dva, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 62 ukončeno. Registrováno 43, proti 22. Pro 35, proti nikdo.

Návrh schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu poslanci, děkuji paní zpravodajce.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 352

Máme to jako tisk č. 352. Protože jde o poslanecký návrh, tak paní poslankyně Margita Balaštíková nám to uvede. Paní poslankyně, mikrofon je váš.

Poslankyně Margita Balaštíková:  Dobrý den, dámy a pánové, já bych vás nechtěla dlouho zdržovat. Přečtu vám jenom část své zprávy. Je to předkládací zpráva k senátnímu tisku č. 352, kterým se mění zákon č. 366/1999 Sb., o veterinární péči, a o změně některých souvisejících předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Současná úprava neobchodních přesunu zvířat v zájmovém chovu vychází z nařízení EP a Rady č. 998/2003, o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65 v platném znění.

Toto nařízení bude ke dni 29. prosince 2014 zrušeno a nahrazeno nařízením EP a Rady č. 576/2013 ze dne 12. června 2013.

K tomuto nařízení přijala Komise prováděcí nařízení č. 577/213 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyka prohlášení potvrzující splnění některých podmínek stanovených nařízením č. 576/2013. Implementace uvedeného nařízení je tedy hlavním důvodem pro návrh novely veterinárního zákona.

Dále chci uvést, že v ČR se v souladu s dosavadními právními předpisy uskutečňuje léčení volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, tj. zejména zvěře spárkaté. Pokud uživatelé honiteb provádí léčení bez spolupráce se Státní veterinární správou, existuje nebezpečí ohrožení zdraví spotřebitelů masem ulovené volně žijící léčené zvěře.

Cílem navrhované úpravy je umožnit léčení volně žijící zvěře pouze na základě vyhodnocení nákazové situace výskytu parazitů prováděných Státní veterinární správou v rozsahu a ve lhůtách stanovených programem ozdravování zvířat publikovaných MZe ČR. Jedná se tedy o léčení volně žijící zvěře, na základě monitoringu koordinovaného Státní veterinární správou. Tento postup také vychází z nařízení EP a Rady.

Schválením novely vč. úprav obsažených v pozměňovacím návrhu dostaneme naši legislativu do souladu s legislativou EU a předejdeme řadu problémů.

Dámy a pánové, já vám děkuji za váš čas a také vám děkuji za podporu novely tohoto zákona.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, paní poslankyně, posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je VHZD. Usnesení má č. 352/1. Zpravodajem je určen pan senátor Josef Řihák, kterého zastoupí pan senátor Jiří Bis.

Senátor Jiří Bis:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážená paní poslankyně. Protože zastupuji kolegu, přečetl bych jenom 271. usnesení z 33. schůze konané dne 20. října a toto usnesení po úvodním slově zástupce skupiny poslanců Margity Balaštíkové a po zpravodajské zprávě senátora Josefa Řiháka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otázka – navrhuje někdo nezabývat se? Nikdo, otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, končím. Tím pádem se nemá ani předkladatel ani zpravodaj k čemu vyjadřovat. Máme jediný návrh, a to schválit, o tom budeme hlasovat po znělce.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 63 ukončeno, registrováno 44, kvórum 23, pro 36, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji paní poslankyně.

Protože dochází k jedné věci, že dalším bodem měl být bod Změna jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Za předkladatele buď řídí schůzi sněmovny, nebo řídí něco jiného. Tak už neřídí. Takže kolega Gazdík je tady, takže nemusím navrhovat žádnou změnu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 361

Máme to jako tisk 361. Skupinu poslanců zastupuje pan poslanec Petr Gazdík, který má slovo.

Poslanec Petr Gazdík:  Vážený pane místopředsedo, ctěné paní senátorky, ctění páni senátoři. Dovolte mi, abych vám ve velké stručnosti představil novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Dovoluji si bez patosu tvrdit, že je před vámi jedno ze zásadních protikorupčních opatření, které tato ctěná horní komora Sněmovny bude projednávat. Pakliže chceme omezit vliv lobbyingu, musíme začít u lobbyingu na přijímání zákonů.

Nám se v Poslanecké sněmovně podařil, chce se mi říct skoro zázrak. Po roční diskusi o změně jednacího řádu a předchozích 3 letech, kdy jsme diskutovali v podvýboru pro změnu jednacího řádu, se nám podařilo vám předložit novelu změny jednacího řádu, na které se shodly všechny poslanecké kluby zastoupené v dolní komoře Parlamentu. Kromě toho nebyl při závěrečném hlasování nikdo, kdo by hlasoval proti této novele.

Čeho se ta novela týká?

Především se prodlužuje lhůta mezi 2. a 3. čtením při jednání Poslanecké sněmovny, protože mnohdy se stávalo, že u jednotlivých zákonů bylo až 70 pozměňovacích návrhů. A ve lhůtě 48 hodin, která byla mezi 2. a 3. čtením, není v lidských silách, pokud takových zákonů máte několik, nastudovat veškeré pozměňovací návrhy, jejich detaily. Já pevně věřím, že změnou cyklu Poslanecké sněmovny, kterou se v tuto chvíli zabýváme, tím, že tento zákon bude přijat, i vám ulehčí práci v tom, že nebudete muset tak často opravovat to, co se ve Sněmovně nepodaří.

Dalším důraznou kategorií tohoto zákona je také omezení lobbyingu a toho, aby se nestávalo, že se objeví pozměňovací návrh ve výboru, který tzv. nikdo nepředložil nebo se neví, kdo ho předložil. Odteď se výrazně zvýší transparentnost u každého pozměňovacího návrhu, bude zcela jasné, kdo jej a kdy, v kterém výboru, podal, kdo za něj tzv. nese odpovědnost. Kromě toho se zavádí také garanční výbor, který už vy v Senátu znáte, který bude zcela jasně a transparentně více a politicky reakce na jednotlivé pozměňovací návrhy.

Já si vás dovoluji požádat o přijetí této změny jednacího řádu, protože ji považuji za velmi potřebnou a zásadní změnu. V dolní komoře se nestává tak často, že by s na něm všechny poslanecké kluby a celá dolní komora shodla.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. Garančním výborem je ÚPV. Usnesení má č. 361/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Nenutil, který má slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo Senátu, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, milé kolegyně, vážení kolegové. Já zkrátím svoji zprávu s konstatováním, že všechny úpravy jednacího řádu Poslanecké sněmovny nemají žádný vliv na jednací řád našeho Senátu.

Jestliže se v současné době projednává jednací řád Senátu v Poslanecké sněmovně, ocenil jsem přístup poslankyň a poslanců k tomuto projednávání v duchu, řídíte se jím vy sami, vy sami jste si to vymysleli, my vám v tom bránit nebudeme.

V tom samém duchu bych vás prosil, aby bylo vedeno i projednávání této novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, kromě toho, co tady pan místopředseda zmínil, jsem přísně dal jednání výboru, ať v tom, že se budou zveřejňovat zápisy ze schůze výboru, kterým je umožněn dálkový přístup. Mění se tam nebo omezuje se doba vystoupení člena dolní komory při projednávání bodu pořadu schůze na 5 minut. Prodlužuje se i nebo zavádí se možnost navrhovatele zákona právo vzít zákon zpět až do zahájení rozpravy ve 3. čtení, o nově vzniklém institutu garančního výboru tady mluvil pan místopředseda. Je sympatické, aby nedocházelo k tomu, že se neví, kdo ten pozměňovací návrh dal, že se zavádí povinnost tento pozměňovací návrh odůvodnit alespoň ústně. O prodloužení lhůty pro zahájení 3. čtení ze současných 72 hodin nejméně na 14 dnů, přičemž se zakládá zároveň právo pro Poslaneckou sněmovnu toto zkrátit, nejvýše však na 7 dnů.

Rozdíl mezi 48 hodinami a 7 dny je snad patrný.

Další změny jsou víceméně technického charakteru. Jak už zde bylo řečeno, text návrhu zákona vznikal poměrně dlouhou dobu. Shodly se na něm všechny poslanecké kluby, kdy ze 149 přítomných poslankyň a poslanců hlasovalo 141 pro a nikdo nebyl proti. Proto bych vás žádal, abyste podpořili usnesení ÚPV Senátu PČR, jež vám doporučuje přijmout znění tohoto návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Navrhuje někdo, abychom se nezabývali? Nikdo, otvírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, končím ji. Takže není k čemu se dále vyjadřovat. Návrh je jediný, a to schválit. Po znělce o tom budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 64 ukončeno, registrováno 40, kvórum 21, pro 33, proti 0. Návrh byl schválen.

Pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, můžete běžet řídit zpátky.

Poslanec Petr Gazdík:  Já si dovoluji velmi poděkovat, paní senátorky a páni senátoři. Ani nevíte, jak dobrou věc jste teď udělali. Děkuji, hezký den. Na shledanou.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak. Dále projednáváme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 64/2014 Sb.

Tisk č. 363

Máme to jako tisk č. 364 a uvede nám tento návrh paní poslankyně Dana Váhalová. Máte slovo, paní kolegyně ze Sněmovny. Vypadá to, že dnes tady bude celá Sněmovna u nás.

Poslankyně Dana Váhalová:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, pane předsedo, předsedající. Chtěla bych vás požádat o podporu novely zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území ČR (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), který nabyl účinnosti 1. ledna 2014.

Cílem předkládané právní úpravy je odstranit ze stávající regulace neodůvodněné tvrdosti. Některé změny v obsahu a členění bezpečnostního materiálu, jeho evidenci a v požadavcích na jeho zabezpečení rozsáhlým způsobem dopadají na soukromé majitele a sběratele vojenské techniky.

Praxe ukazuje, že stávající regulace nakládání s bezpečnostním materiálem je nepřiměřeně tvrdá. Diskusi zejména vyvolávají pochybnosti o rozsahu věcné působnosti stávající právní úpravy, neboť některé druhy materiálu nevykazují znaky vysoké rizikovosti. Zejména historická vojenská technika, morálně zastaralé technologie, které byly původně vyvíjeny pro vojenské účely apod.

Existují pochybnosti o nezbytnosti stávajících požadavků na prokazování spolehlivosti osob, které s ním nakládají. Neboť je třeba si uvědomit, že nakládáním ve smyslu zákona se nerozumí pouze realizace vlastnických práv či výkon podnikatelské činnosti, ale její nabývání, vlastnictví, držení, nákup, prodej, půjčování, vývoj, výroba, oprava, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování, nebo ničení bezpečnostního materiálu, vč. zprostředkování všech těchto činností. Předkládaná právní úprava má proto za cíl odstranit nepřiměřenou tvrdost stávající úpravy vypuštěním povinnosti prokazování bezpečnostní způsobilosti pro osoby nakládající s bezpečnostním materiálem skupiny 5 a 6.

Další nepřiměřená tvrdost stávající právní úpravy spočívá také ve vysokých a nebezpečnosti tohoto materiálu neadekvátních požadavcích na zabezpečení bezpečnostního materiálu. Tyto požadavky jsou v některých případech pro sběratele vojenské techniky mnohem přísnější než požadavky na zabezpečení zbraní. Při zachování stávajícího stavu by byli mnozí nuceni držený bezpečnostní materiál prodat či převést na jinou osobu nebo zlikvidovat.

Předkládaná právní úprava si proto klade za cíl tomuto stavu zabránit. A proto navrhuje zmírnění požadavků na zabezpečení bezpečnostního materiálu tak, aby tyto požadavky odpovídaly stupni nebezpečnosti zabezpečovaného materiálu.

Předkládaná právní úprava uvádí do souladu podmínky pro prokazování spolehlivosti osob nakládajících s bezpečnostním materiálem, s podmínkami stanovenými pro držitele zbraní a střeliva, neboť ve stávající právní úpravě jsou tyto podmínky pro držitele bezpečnostního materiálu neodůvodněně přísnější.

Nečinnost v řešení výše uvedených problémů by nepřiměřeně zatížila osoby nakládající s bezpečnostním materiálem a pro některé tyto osoby by byla de facto likvidační.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předkládaná právní úprava neklade požadavky na státní rozpočet, ani na jiné veřejné rozpočty. Naopak povede ke snížení administrativní zátěže. Tato novela byla schválena Poslaneckou sněmovnou PČR všemi přítomnými hlasy. Byla připravena ve spolupráci se všemi dotčenými rezorty, kterých se dotýkala a za součinnosti s odbornou veřejností.

Dovolte mi proto požádat o vaši podporu nejenom jménem všech předkladatelů, ale také jménem všech sběratelů, spolků, soukromých muzeí a organizací, které organizují či se spolupodílí na uchovávání a připomínání si naší historie, udržují historické zbraňové systémy a spolupodílí se na mnoha tradičních akcích v rámci ČR i v zahraničí.

A ještě jednou vám děkuji za podporu vyjádřenou vaším hlasováním.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, tam ne, paní poslankyně, musíte doprava aspoň chvilku, tam je sedačka pro předkladatele, takže se posaďte a sledujte debatu.

Garančním a jediným výborem je VHZD. Usnesení má č. 363/1. Zpravodajem je pan senátor Petr Šilar. Může někdo z VHZD zastoupit senátora Petra Šilara? Je tu někdo z tohoto výboru? Takže mlčky, ano, pan kolega Sulovský má slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Já tím pádem to velice zkrátím, ne, že bych se jindy tady vykecával, ale tentokrát zastupuji kolegu. (smích)

VHZD na své 33. schůzi konané dne 20. října 2014 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území ČR (zákon o nakládání s bezpečnostní materiálem), ve znění zákona č. 64/2014 Sb.

Senátní tisk č. 363.

Po úvodním slově zástupce skupiny poslanců Dany Váhalo, po zpravodajské zprávě senátora Petra Šilara a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou; určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Petra Šilara a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, dodržel jste svůj slib v úvodní větě. Já se ptám, jestli někdo navrhuje nezabývat se? Nikdo, otvírám obecnou rozpravu. Pan kolega Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl předkladatelům tohoto zákona poděkovat, protože i já se osobně často potkávám s majiteli vojenských historických vozidel a dalších věcí, z armády dávno vyřazených, které nám připomínají historické události 1. i 2. světové války, i další. Proto je tedy velice podporuji a děkuji za tento návrh zákona, protože některé požadavky tam byly skutečně přemrštěné. Nechci vypočítávat jednotlivé druhy vojenské techniky, jejich součásti, které podléhaly takovému zabezpečení, že snad ani ČNB tak není zabezpečena.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky, slovo má senátor Miloš Malý.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, paní poslankyně, dámy a pánové. Taktéž podporuji tuto změnu zákona, protože vždy se dostáváme od zdi ke zdi. Většinou sběratelé mají unikátní technické věci, které my nedokážeme v současné době dostatečně docenit. A mohlo by dojít k tomu, že by tyto věci mohly být likvidovány.

Pamatuji se na období, kdy se likvidovaly zbraně, které byly uměleckými kousky jenom proto, že by mohly být použity jako zbraně. Jsem taktéž člen klubu vojenské historie a měli jsme před nedávnem setkání uniformovaných sborů, takže musím potvrdit, že spoustu peněz a času tito lidé vkládají do záchrany našich památek technického charakteru. Měli jsme tam např. lehký tančík, který byl tak velký jako tento stůl, který si pánové udělali doma v garáži. V podstatě to by byl právě jeden z těchto tzv. rizikových materiálů. To je prostě k neuvěření.

Takže děkuji, paní poslankyně.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže už nikdo si nechce zastřílet, pardon, přednést příspěvek. Takže končím obecnou rozpravu. Paní poslankyně, chcete se vyjádřit k pochvalám, které jste dostala? Chcete. Já si to myslím.

Poslankyně Dana Váhalová:  Možná jen krátce, děkuji za pochvaly, děkuji za konstruktivní jednání a děkuji jménem všech sběratelů i za vaše hlasování, kde vyjádříte svůj názor a podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan zpravodaj. Musíte na mikrofon, pane kolego. Nemůžete tak ve zkratce.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v diskusi, tedy v rozpravě, vystoupili 2 senátoři s návrhem stejným, jako byl původní, tzn. schválit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Po znělce budeme hlasovat o návrhu schválit.

Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 65 ukončeno, registrováno 42, kvórum 22, pro 36, proti nikdo. Návrh schválen. Paní poslankyně, díky, splnila jste své poslání.

Poslankyně Dana Váhalová:  Děkuji, na shledanou.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Na shledanou. Též děkuji panu náhradníku, panu zpravodaji.

A jsme u dalšího bodu, tím je

 

Výroční zpráva Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2013

Tisk č. 323

Máme to jako tisk 323. Nejprve musíme hlasovat podle § 50, odst. 2 našeho jednacího řádu, o souhlasu s účastí původně předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje, ale je zastoupen 1. místopředsedou této instituce, Hynkem Bromem, takže o tom budeme hlasovat. Protože teď byla znělka a hlasování, takže zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s účastí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 66 ukončeno, registrováno 42, kvórum 22, pro 34, proti nikdo. Návrh schválen.

Já mohu přivítat 1. místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, pana Hynka Broma, a zároveň ho požádat, aby na mikrofon nám řekl. Máte slovo, ano.

Hynek Brom:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych v tuto chvíli zastoupil předsedu úřadu, pana Ing. Petra Rafaje, v souvislosti s předložením výroční zprávy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Tento materiál jste měli možnost projednávat v rámci hospodářského výboru 2. komory Parlamentu ČR. Zpráva hovoří o výsledcích správních řízení a správních šetření ve 3 oblastech, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má ve své působnosti, tj. ve správních řízeních zahájených v rámci hospodářské soutěže jako takové a její ochrany. Dále potom v oblasti zpracování podmínek veřejných zakázek. 3. oblast je potom o otázce veřejné podpory a významné tržní síly.

Zpráva samozřejmě také hovoří o mezinárodních a dalších aktivitách úřadu, ať už v rámci evropské soutěžní sítě nebo při zapojení úřadu v rámci jejích aktivit, v rámci OECD nebo ICN.

Předpokládám, že k jednotlivým kapitolám nebo k jednotlivým otázkám, které jsou vyjádřeny v této zprávě event. vznesete nějaké dotazy případně připomínky. Jsem vám na ně připraven odpovědět.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Přihlásil se pan senátor Martin Tesařík. Má nějaké závažné slovo? (Už se nehlásíte...)

Garančním výborem byl VHZD. Přijal usnesení, které má č. 323/1. Zpravodajem je pan senátor Leopold Sulovský. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane předkládající, dámy a pánové, zpravodajskou zprávu jste měli možnost si všichni pořádně prostudovat, takže myslím, že je zbytečné, abych to tady celé četl.

Proto bych se omezil na přečtení výsledků z 32. schůze VHZD konané dne 26. srpna 2014 k výroční zprávě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2013 (senátní tisk č. 323).

Po úvodním slově předkladatele Ing. Petra Rafaje, předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí výroční zprávu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 2013, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Teď má slovo pan senátor Martin Tesařík.

Senátor Martin Tesařík:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, v posledních dnech jsme několikrát slyšeli diskusi na téma, že Úřad pro hospodářskou soutěž kontroluje řadu výběrových řízení. Následně potom kontrola z MF zpochybní některá rozhodnutí, které se vydá ve smyslu, že vše je v pořádku.

Myslím, že je to záležitost velmi důležitá. Proto se chci zeptat, možná spíš požádat pana místopředsedu, zdali je možné, aby si názor na správnost či nesprávnost výběrového řízení mohly tyto dva úřady sjednotit. Jak MF, tak Úřad pro hospodářskou soutěž.

Dosavadní praxe ukazuje, že tomu tak není. Instituce, obce, kraje se řídí stanoviskem ÚOHS a při následné kontrole z MF dostávají korekce v řádu desítek miliard korun. Myslím, že tato dosavadní praxe postihuje nespravedlivě příjemce dotace, vytváří potom falešný obraz o příjemcích, ať už jsou to veřejné subjekty či soukromé subjekty a tato praxe by podle mého názoru měla skončit.

Tolik můj dotaz na pana místopředsedu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má paní senátorka Dagmar Zvěřinová.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla navázat, vážené kolegyně, kolegové na slova svého předřečníka, protože opravdu tato praxe, která je velmi neblahá a není ojedinělá v ČR, kdy se stanoviska jednotlivých státních orgánů, která jsou odlišná a mají velký dopad pro sféru příjemců dotací, tak se budou muset sjednotit jednotlivá hlediska, případně si ujednotit některé principy.

Chtěla bych říci jednu věc. Ani jeden zřejmě není ten nejvyšší. To znamená, nadřízený, podřízený. Jestliže korekci potom dělá MF, je potřeba najít určitý pohled a možná udělat i jakousi výkladovou platformu, aby jednotlivé obce, příjemci dotací i jiní věděli, jak se v této záležitosti mají pohybovat. V současné době je to na bázi jakéhosi hraní s osudem, kdo zrovna trefí na jakého úředníka MF a zda se přijme výklad ÚOHS či nepřijme. Co se týče samotného ÚOHS, byla bych docela ráda, kdyby nějakou formou zrychlil své rozhodování. Vím, že je zavalen, chápu to, dělá svou práci dobře a objektivně. Ale současná praxe je taková, že každý, komu se nelíbí jakékoliv výběrové řízení, podá podnět, a teď se to vleče. A bohužel, tato praxe se stala předmětem konkurenčního boje. To nepadá na hlavu ÚOHS, protože oni jsou v tomto nevinně. Tato praxe by měla být, protože se stala téměř běžnou, odbourána určitým postojem či nějakými korekčními mantinely. Protože přece jenom je to záležitost velice neblahá. Čerpání některých dotačních prostředků je tím velmi brzděno. Hlavně je to obrovská nejistota příjemců, ale nevypadá to dobře ani v celých městech apod., protože příjemce dotace, když se mu tam dvě firmy odvolávají navzájem, tak vypadá, že má něco špatně. Ale ono to třeba záleží opravdu jenom na tom, jestli dvě firmy mezi sebou nebo více firem mezi sebou bojují, a támhle se odvoláme, a když ne, tak na další zakázce ti to předvedeme znovu... A je je strašné. Ale nevím, jak tomu čelit. Myslím, že i sám ÚOHS vzhledem k tomu, kolik má těchto případů a ví, jak mu materiály chodí na stůl, podněty, by sám měl iniciovat možná nějaký návrh zákonného opatření nebo nějaký legislativní rámec do budoucna.

Myslím, že v této podobě by se to déle praktikovat nemělo.

Je to velmi ošemetná záležitost, protože v některých věcech můžou být opravdu případy, které mají oprávnění se k ÚOHS dovolávat; rozhodnutí ÚOHS je kladné, třeba oprávněně kladné. Ale pak jsou tam zcela bezpředmětná podání, která brzdí celý systém příjemců dotací.

ÚOHS nemá dobrou pozici v této věci, protože je v mlýnských kolech. Ale přece jenom zkusme najít určitou formu, tak tuto záležitost zlepšit.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Slovo má další Dagmar... Tentokrát paní senátorka Dagmar Terelmešová.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, chtěla bych navázat na slova svojí předřečnice a využiji příležitosti pana prvního místopředsedy.

Záležitosti podávání námitek. Chápu, že k tomu samozřejmě slouží lhůta, kdy vlastně ÚOHS má čas posoudit tyto námitky, vyhodnotit je. Mám ale pořád takový pocit, že se sahá až k tomu nejkrajnějšímu termínu, který lze. Opravdu to hodně znepříjemňuje práci starostům. Znepříjemňuje to práci všem, kteří se věnují výběrovým řízením, kteří chtějí něco v obci dotáhnout, někam ji dotáhnout dál.

Chtěla bych se zeptat, zda by šlo se nějakým způsobem zkrátit tyto lhůty, i když chápu, že lhůta je daná, ale snažit se vyjít vstříc. Protože někdy to ohrožuje samotné výběrové řízení, k získání dotace je to velice problematické. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, pane první místopředsedo, o tom, jak jsou rozdílné výsledky kontrol, už zde bylo hovořeno. Jenom bych k tomu dodal, že bych si představoval do budoucna, aby to bylo tak, že na jednu kontrolovanou osobu je vždy jenom jedna kontrolní organizace, která uzavře celý případ, a pak už v podstatě jenom soudní řízení.

Protože nám se stává, že na jednu jedinou věc; na obce, na města přijde pět nebo šest různých kontrol. Neděláme pomalu nic jiného, než neustále předkládáme některému kontrolnímu orgánu věci, které jsou dva, tři, pět roků staré a vytahujeme šanony z archivu. Kontroly se střídají. Jsou tam kolikrát několik dní.

To je jedna z věcí.

Druhá věc. Chtěl bych se pana prvního místopředsedy optat, co by nám jako zákonodárcům doporučil, a v tom navazuji už na jednu z mých předřečnic, co bychom měli udělat – jako zákonodárci – pro to, aby podání k ÚOHS nebylo tolik. Tím bychom se dostali k tomu, že lhůty, které jsou dneska poměrně dlouhé a vadí nám, by se mohly zkrátit. Mám představu, že by se třeba mohly zvýšit poplatky za podání a další jiné možnosti, ale přece jenom bych byl rád, kdyby způsob, kterým toto nastavit, by vzešel z úřadu, protože si myslím, že má o tom největší povědomost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Slovo má pan senátor Petr Gawlas.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, zásadně bych se zastal ÚOHS, protože jejich výsledky jsou většinou pro nás, starosty a vedení obcí pozitivní. Že pak další kontroly z MF nás, řekl bych, perzekvují, to už není věcí ÚOHS. Takže bych se jich zastal. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den. Jenom malou poznámku. Když tady byla řeč o ÚOHS, samozřejmě mám problém, že mu to trvá dlouho, protože zákony jsou nastaveny tak, že kdekdo si může kdykoliv stěžovat.

Řeknu praktický případ z dneška. Přišel nám dopis z ÚOHS, že máme zaslat profesní životopisy členů výběrové komise – na základě stížnosti jednoho z neúspěšných dodavatelů, ačkoliv u zakázky byla jediným kritériem cena, takže o žádné odbornosti členů komise nemůže být řeč, protože zadání dělala odborná firma. Komise posuzovala pouze toho, kdo má nejnižší cenu.

Nicméně to nebrání neúspěšnému, aby zatěžoval ÚOHS. To je ten problém, proč on nemůže potom stíhat a stěžují si na to, že nemohou třeba uzavřít smlouvu, protože věc je v jednání... Takže to bych chtěl navrhnout jako inspiraci pro zákonodárce, aby notorické stěžovatele nějakým způsobem omezila. Částečně se tak už stalo, už to není tak jednoduché jako to bylo. U nás neúspěšní si vždycky stěžují, a nikdo nechce ani u soudu uznat, že byl neúspěšný a hledá v tom něco jiného, než v tom je. To je samozřejmě pro ÚOHS zničující. V množství případů a stížností, které jsou v republice, pak třeba trvá půl roku, než vůbec někdo dostane stanovisku ÚOHS. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Nikdo další? Končím rozpravu. Pane první místopředsedo, buďte tak laskav a vyjádřete se k tomu, o čem se tady diskutovalo.

Hynek Brom:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo.

Shrnu. Všechny připomínky se týkají výhradně otázek týkajících se veřejných zakázek. Na otázku, jaké jsou možnosti Senátu zasáhnout do procesu, myslím, že jsou zcela jasné. V současné době běží technická novela předkládaná MMR ve věci zákona o veřejných zakázkách, tedy zákona č. 137/2006 Sb. Jistě dobře víte, že i MMR má v plánu legislativních prací připraven jednak nový věcný záměr zákona na základě nové směrnice, kterou schválila Evropská komise. Samozřejmě v té návaznosti je připraven úřad jako spolupředkladatel nového právního předpisu určité věci korigovat.

Chci říct, že úřad si vyhodnocoval i v minulých letech právě otázky týkající se délky správních řízení. Navrhovali jsme MMR různá legislativní opatření. Pokud se ptáte, jaké mohou existovat legální nástroje, tak je to jistá forma koncentrace řízení, např. po vzoru občanského soudního řádu, případné zavedení stratifikace určitých kaucí v rámci správního řízení, případně správních poplatků. Opatření tam samozřejmě může být více. Je opravdu ve vašich rukách, co je z hlediska různých kategorií únosné. Úřad se samozřejmě jako ústřední orgán státní moci přizpůsobuje zákona, a nemá možnost jednat jiným způsobem.

Pokud jde o délku správních řízení, chtěl bych říci, že naše statistika minimálně za první pololetí letošního roku hovoří, že průměrná délka správního řízení v návrhových věcech, tzn. ty věci, které jdou na návrh, je 40 dní. Do 40 dní nelze započítávat lhůtu, kdy lhůta neběží. Lhůta není nějak překračována. Pokud jde o věci, které jsou na základě tzv. podnětu, kdy správní řízení prozatím není zahájeno, tak tady je lhůta jiná. Ale to není o délce správního řízení, to je potom o otázce prošetření dané věci.

Pokud jde ještě o otázku, která zaznívala na začátku k tomu, že auditní orgány, a teď myslím auditní orgány nejenom ze strany MF, ale i auditní orgány jednotlivých certifikačních agentur, nebo v tomto případě MMR, mají jiný názor z hlediska chování veřejné zakázky, musím říct, že my se striktně řídíme správním řízením, které v této věci je. Auditní orgány zase jednají především ze strany strukturálních fondů podle předpisů, které jim samozřejmě zasílá Evropská komise potažmo DG Regio, které stanoví určité podmínky. Tady je zcela jednoznačné si uvědomit, že smlouvu, kterou uzavírá obec, popř. jakákoliv další osoba, která dostává dotaci s poskytovatelem dotace, je vztah soukromoprávní. Pokud do něj vstupuje MF, hodnotí "soukromoprávní vztah", úřad hodnotí dopad veřejného práva v souvislosti s tím, zda veřejná zakázka vyhověla požadavkům zákona z důvodu veřejné ochrany svěřených prostředků veřejné instituci. Chápu, že už dlouhodobě je vedena diskuse mezi tím, jakým způsobem je hodnoceno nebo vyhodnocováno, zda došlo nebo došlo k podmínkám narušení samotné veřejné zakázky, ale jde o to, že úřad není součástí implementačních orgánů v souvislosti v rámci strukturálních fondů. To je odpověď na vaši otázku, proč se někdy otázky ve věci různí. Musíme si říct, že někdy ke korekcím a ve vztahu k obcím nebo jiným příjemcům jednotlivých dotací ze strukturálních fondů dochází i v případě, že existuje pouhé podezření ze strany auditního orgánu, že došlo k narušení podmínek vztahujících se k veřejným zakázkám.

Možná to není na diskusi teď k výroční zprávě, ale na nějaké širší téma, aby u toho byly samozřejmě i ostatní auditní orgány a někdo další a moji kompetentní kolegové, kteří se veřejnými zakázkami zabývají. Může to být určitý podnět pro Senát, kde by stálo za to uspořádat nějaký seminář nebo nějaké jiné řízení, které by mohlo umožnit vám lépe nahlédnout do problematiky, než jenom krátké mé vyjádření k výroční zprávě.

Pokud budou další dotazy, jsem připraven na ně odpovědět. Děkuji za možnost vystoupení.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Leopold Sulovský má slovo jako zpravodaj.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupili 2 senátorky a 4 senátoři. Nezazněl tady jiný návrh, než vzít Senátem na vědomí.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. O tom budeme hlasovat po znělce.

Zahajuji hlasování o – vzít na vědomí. Kdo souhlasí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 67 ukončeno. Registrováno 42, kvorum 22. Pro 36, proti nikdo.

Návrh schválen. Končím tento bod. Děkuji, pane místopředsedo, děkuji zpravodajovo. My se nyní vystřídáme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, a tím je

 

Informace komisí Senátu o činnosti za rok 2014

Tisk č. 372

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 372. Senát v 9. funkčním období zřídil 5 stálých komisí a stanovil jim úkoly. Zároveň jim uložil svým usnesením č. 11 ze dne 21. listopadu 2012, aby jedenkrát ročně informovali Senát o plnění stanovených úkolů.

Vzhledem k tomu, že tady máme opět po dvou letech doplňující volby, bude asi dobré uzavřít toto období právě těmito zprávami.

Nyní bych požádal pana senátora Jaroslava Doubravu, aby nás seznámil se zprávou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

Zprávu jsme samozřejmě obdrželi písemně, takže pokud pan senátor nechce vystoupit, není to nutné. Děkuji. Dále se zeptám pana senátora Karla Korytáře, zda si přeje vystoupit s komentářem a informací o činnosti Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, zprávu máte před sebou, nebudu ji příliš komentovat. Jenom bych chtěl poděkovat všem členům komise i paní tajemnici Marii Šrámkové za milou spolupráci, i všem vám, kteří jste spolupracovali s touto komisí, ať už jste to vy, senátoři, nebo vedení Kanceláře Senátu či zaměstnanci Kanceláře Senátu, samozřejmě s cílem bezproblémového chodu Senátu a vytvoření co nejlepších podmínek pro práci senátorů. Ne vše se podařilo, takovým evergreenem se stal můj souboj s kuřáky ve velké jídelně. Nicméně řada režimových opatření se podařila a to ostatní bude na mých nástupcích. Tím chci říci, že moje mise senátora končí. Děkuji vám za spolupráci a přeji vám i Senátu vše dobré. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále bych požádal paní senátorku Dagmar Zvěřinovou, zda nás seznámí s činností Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Vážené kolegyně a kolegové, Stálá komise pro rozvoj venkova našeho Senátu byla poměrně široká, protože měla 16 členů, zasedala čtyřikrát s tím, že měla tři výjezdní zasedání a připravila 18 usnesení. Musím říci, že jsme velmi intenzivně spolupracovali se Spolkem obnovy venkova, připravovali soutěž Vesnice roku 2014 a měli jsme velice širokou působnost jak v oblasti zemědělství – právě pomoc vesnicím, rozvoj vesnic, ale zároveň také při přípravě některých zákonů, které se bezprostředně venkova, obcí, případně krajiny dotýkaly. Já bych chtěla všem členům poděkovat, protože byli velmi disciplinovaní, docházeli na tuto komisi a velmi intenzivně se zajímali o jednotlivé oblasti, které komise projednávala. Chci poděkovat také Kateřině Šarmanové, protože byla vynikající tajemnicí, bez ní bychom se neobešli, neboť pro to, aby komise opravdu v tomto velkém počtu při některých zasedáních byla usnášeníschopná, aby témata byla připravena, odvedla vynikající práci. Já vám chci poděkovat, také se s vámi loučím a věřím tomu, že tato komise bude mít tak skvělé výsledky, jako měla doposud. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Dále je tady Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Měl jsem zastoupit paní předsedkyni, ale dostali jste zprávu písemně a myslím si, že to byla také komise, která pracovala velmi intenzivně a dobře. Nyní bych udělil slovo paní senátorce Elišce Wagnerové, pokud si to přeje, která by nás seznámila s informací o činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, zprávu máte rovněž před sebou a nemá smysl, aby ji opakovala. Já bych tu jenom chtěla říct, že původně měla komise pro ústavu a parlamentní procedury 10 členů, po odchodu Jiřího Dienstbiera do vlády nás zbylo devět a bylo skutečně k mé velké lítosti, že odešel tento velmi platný člen komise. Sešli jsme se vlastně do prázdnin pětkrát. Po prázdninách už jsme se nebyli schopni sejít, protože polovina členů komise kandidovala dál ve volbách a nebylo možné sehnat komisaře tak, abychom byli usnášeníschopní. Takže to poznamenalo toto pololetí, nebo čtvrtletí, nebo jak je to dlouho a je mi to velmi líto. Rozhodně ještě před touto komisí do budoucna stojí velká spousta úkolů, ale to tam je také uvedeno, aspoň část z nich, a jistě mnohé další. Ale především bych chtěla, když už tady stojím, všem členům komise pro ústavu a parlamentní procedury poděkovat za jejich práci. Stejně tak bych velmi ráda poděkovala a vyzdvihla práci tajemníka komise Jana Kysely. Já také přeji do budoucna, aby komise dál fungovala a aby pracovala přinejmenším stejně jako doteď. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Tím jsme vyčerpali všechny komise. Nyní otevírám rozpravu, pokud si někdo přeje vystoupit. Ano, pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já drobet využiji, možná i zneužiji tohoto bodu. Za prvé tedy, aby to bylo v souladu s obsahem tohoto bodu, poděkuji komisím, předsedům komisí za jejich práci pro Senát a pro naši zemi. Ale vystupuji zejména proto, že to je pravděpodobně naše poslední schůze v 9. funkčním období. Chci poděkovat vám všem, i těm, kteří tady nejsou, za práci pro naši zemi, pro občany naší země. Myslím si, že 9. funkční období se skutečně zapíše do naší historie, protože to bylo období, kdy poprvé Senát působil určité období jako jediná komora Parlamentu, a myslím si, že tuto zkoušku jsme zvládli velmi dobře.

Já chci samozřejmě poděkovat všem, kteří mezi námi končí. To znamená ti, kteří už buď nekandidovali do nového funkčního období, nebo volba nedopadla tak, jak by si přáli a jak bychom jim jistě přáli i my. To znamená, že tady s námi už nebudou, nebudou pokračovat v práci, a chci jim popřát – chci vám všem popřát, abyste rádi vzpomínali na práci v Senátu, abyste přátelství, která jste tu navázali, si zachovali a abyste do Senátu, mezi nás opět chodili, protože si myslím, že to je jedna z dobrých věcí, dobrá tradice, že se scházíme, že jsou tady dobré mezilidské vztahy. Takové první velké setkání proběhne 17. 12., kdy se bude konat tradiční kalendárium, kdy tady bude navečer vánoční koncert za účasti hudebního virtuosa, houslisty Václava Hudečka. Věřím, že to bude příjemné setkání, takže jste všichni zváni.

Podrobnější hodnocení práce Senátu provede, předpokládám, předseda Senátu právě na setkání 17. 12., je to taková tradice, takže tady nebudu dělat žádné hodnocení, žádné analýzy, počty zákonů, které jsme projednali, a dalších tisků, kolik bylo v Poslanecké sněmovně při vrácení přijato, kolik ne, to necháme na 17. 12. Já prostě chci vám všem poděkovat za práci. Ještě jednou se loučím s těmi, kteří tady už s námi sedět nebudou. A přeji si moc, abychom atmosféru, kterou jsme tady měli, i když jsme kolikrát měli různé názory, si zachovali do budoucna, abychom prostě byli přátelé, kteří budou rádi na tu dobu vzpomínat a budou mít k sobě blízko, byť máme různé názory. Ale jsme především lidé, a to také je potřeba dávat najevo. Děkuji vám, přeji vám vše dobré. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Do rozpravy se hlásí 1. místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, pane předsedo, a v této chvíli naposledy říkám – vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám také při tomto svém posledním vystoupení zde v Senátu PČR poděkovala za čest tu s vámi být. Jsem ráda a skutečně si vážím toho, že jsem mohla zde, v horní komoře Parlamentu strávit 12 let. V této chvíli uklízím kancelář a sama se trošku divím, co všechno jsme společně absolvovali, jakým tématům jsme se společně i v rámci práce komisí věnovali, kde jsme věci přece jenom společně trošku posunuli.

Dovolte mi, protože jsem byla vlastně i členkou vedení Senátu v druhém mandátu, tedy 6 let, vyslovit svůj jakýsi odkaz, chcete-li závěť, chcete-li poselství pro vás, kteří zde zůstáváte, kteří budete v práci pokračovat. Já jsem přesvědčena o tom, že to, co je důležité pro horní komoru Parlamentu ČR, co je důležité pro smysluplnost Senátu, pro dobrý obraz, který ve společnosti má, a já věřím tomu, že ještě bude mít, jsou tři základní věci.

Další smysl Senátu dává agenda EU. Třetina jednání každé schůze jsou evropské tisky. Spolu s vládou je to jediná ústavní instituce, která se takto intenzivně evropské agendě věnuje. Víte, že Poslanecká sněmovna řeší evropskou agendu pouze na úrovni výborů. Je tedy posláním Senátu, a já jsem hrdá na to, že jsem mohla přispět k tomu, že jsme – říkám ještě "jsme" – druhá nejaktivnější parlamentní komora v EU v zapojení se do spolurozhodování o tom, jak Evropa, a tedy i Česká republika, bude vypadat. Toto je prostor, který skutečně Senátu dává hluboký smysl bez ohledu na to, jaké kompetence má v národní politice v ústavním systému ČR. Prosím, věnujte se této agendě a buďme hrdí na to, že horní komora Parlamentu ČR spolu vytváří evropskou politiku, pracuje pro evropské občany, pro Evropany, ač jsou to občané v České republice, ve Francii, v Německu či někde jinde.

Druhé téma, které mě mrzí, že nebudu moci dokončit, realizovat, o které jsem usilovala a které tedy odevzdávám v této chvíli do rukou novému vedení Senátu i vám všem, je vybudování silného odborného zázemí pro politické rozhodování v parlamentu. Tak jak je to v Bundestagu, v Bundesratu, tak jak je to ve všech zemí na západ od nás. Ministerstva nám předkládají své návrhy, mají nějaký odborný aparát, nějak jsou zpracované. My jsme vždycky byli těmi, kdo dokázali odchytit, kdo dokázali vylepšit legislativní úroveň návrhů, které jsme od vlády dostávaly. Legislativní odbor Senátu PČR je podle mého názoru nejkvalitnější v zemi, já si skutečně toho hluboce vážím a děkuji předsedovi Senátu, děkuji panu kancléři, kteří samozřejmě mají vliv na to, jak je obsazena kancelář Senátu a myslím si, že každý, kdo prošel Senátem, na to může být hrdý. Ale my nemáme k našemu rozhodování analýzy. My nemáme k našemu rozhodování odborné podklady k tomu, abychom věděli, jak to které naše rozhodnutí dopadne v praxi. Každý, kdo je pracovitější, tak to dělá intenzivněji, kdo méně, spoléhá na to, jak se rozhodne v senátorských klubech. Ale my jsme v podstatě rozhodovali spíš intuitivně, nebo na základě toho, co vidíme v praxi. Ale to je málo. Politik tu přece není od toho, aby řešil každodenní záležitosti, které vidí občané dnes a denně. Lidé si politiky volí podle mého názoru proto, aby dokázali předvídat, aby dokázali vědět, jaké jejich rozhodnutí bude mít důsledky v budoucnosti. Protože budoucnost jednotlivý člověk dokáže ovlivnit ve svém vlastním životě, ale ne v životě celé společnosti. Proto máme zastupitelskou demokracii, proto jsou tu politici. Je tedy potřeba vědět, jak dopadne každé rozhodnutí zde v parlamentu na život lidí. Proto jsem přesvědčena o tom, že je potřeba vybudovat silné odborné zázemí. My jsme k tomu první společné kroky udělali. Máme podepsáno memorandum s Akademií věd ČR. Vědecká komunita je nám nápomocna. Spolupráce funguje velmi dobře. Dělali jsme množství konferencí, seminářů, množství kulatých stolů, diskusních fór i v rámci odborných komisí, proto o tom mluvím v tomto bodě. Ale to je málo. My musíme mít nastavené mechanismy tak, aby Parlamentní institut nebyl jenom místem, kde jsou schopni udělat rešerše toho, jaké jsou zákonné úpravy v jiných zemích, ale Parlamentní institut by měl být, tak jako na západ od nás, tím místem, které dokáže získat odborné podklady pro rozhodování, analýzy, dokáže předvídat problémy, které společnost čekají, dokáže ale také předkládat alternativy k jejich řešení. To je můj druhý politický odkaz zde v Senátu.

A třetí bude možná pro vás mnohé ještě vzdálenější. Ale dnes bylo na pořadu rozhodování o vyslání vojenských misí. Ano, je to asi potřeba v této chvíli. Ale zase – jsem přesvědčena o tom, že horní komoře parlamentu, která ze své podstaty je zaměřena spíš do budoucnosti, ať už způsobem volby, kde se mění průběžně, nemůže se změnit ze dne na den celá, nebo tím, že senátorovi musí být víc než 40 let, nebo tím, že je volen v jednomandátovém obvodě a měl by tedy být a je osobností, a dokáže tedy přemýšlet zase dlouhodobě, dokáže přemýšlet dlouho dopředu, tak se domnívám, že by horní komoře Parlamentu ČR velmi slušelo zapojení se, silné zapojení se do mírových iniciativ světových. Já jsem byla v lednu tohoto roku zvolena členkou Světové rady sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení. I tato funkce tím, že mi končí senátorský mandát, samozřejmě končí. Ale vy všichni, jak jste tady – toto sdružení je sdružení jednotlivců, členů parlamentů jako jednotlivých lidí, jako osobností. Já jsem se zúčastnila dvou, tří jednání v rámci PNND, jak je ta zkratka, v USA i zde v Praze. Můžu vám říct, že jsem slyšela, byla překvapena a byla dojata tím, jak lidé od Kanady po Japonsko přes Afriku, Francii, Německo a další země, skutečně ze všech kontinentů světa skloňovali "Pražská výzva", jak mluvili o Praze, o tom, kdy prezident Obama vyhlásil zde v Praze záměr zlikvidovat jaderné zbraně a jít cestou světového míru.

A my tady o tom skoro nemluvíme. Média to nereflektovala. Nebylo to vidět ani v senátních volbách. Ale to téma tady je. Je silné. A vy, každý jeden z vás, se můžete do tohoto sdružení zapojit a pomoci nastavit podmínky, pomoci vyvolat atmosféru ve společnosti, která odmítne válečná řešení, která se postaví na stranu porozumění mezi lidmi, porozumění mezi státy v mírových řešeních. Věřte tomu, že když se setkáte s lidmi ze všech států světa, když se setkáte s lidmi ze všech kontinentů, tak uvěříte v sílu toho, že je to možné, že je to reálné. Členem sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení je Jaroslav Doubrava. Pokud vím, je v této chvíli jediný, kdo je členem tohoto sdružení, ale přihlásit se může kdokoliv z nás. Ať už v rámci tohoto sdružení či jakýchkoliv jiných iniciativ – prosím, mějte na mysli i toto téma. Myslím si, že horní komoře Parlamentu ČR, která má své sídlo v Praze, je velmi a velmi příslušné.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo mi skutečně ctí tu s vámi být, spolupracovat. Za těch 12 let jsem udělala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí maximum toho, co jsem udělat mohla. Možná jsem to nedělala dokonale. Možná jsem dělala chyby, možná jste ne vždycky se mnou souhlasili, ale věřte tomu, že cokoli jsem dělala, dělala jsem vždycky s cílem, nikoli bojovat o moc, ale se snahou pomoci lidem, této zemi, budoucnosti, tak jak jsem o ní mluvila. Děkuji vám za pozornost. Přeji vám hodně a hodně sil a zdraví, úspěchů. A věřím tomu, že Senát PČR, horní komora PČR bude vždycky tou ústavní institucí, na kterou v ČR budeme moci být všichni hrdi. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, pouze tři stručné poznámky. Ta první. Měl jsem za poslední dva roky mít tu čest, být předsedou nejsilnějšího klubu v Senátu, a i z tohoto titulu bych se chtěl rozloučit se svými kolegy v mém klubu, ale i s kolegy z ostatních klubů, kteří končí dnes, nebo 25. jim končí mandát, a poděkovat za dobrou spolupráci. Věřím, že na tu dobu budeme všichni vzpomínat v dobrém, že tady nikdy nedošlo k tomu, čeho jsme svědky jinde. To znamená, že jsme se tady neosočovali, neuráželi, byli jsme si kolegové. A i proto jsme nebyli v objektivech kamer a v zájmu veřejnosti. Chtěl jsem říct – měl jsem tu čest, no, měl jsem tu smůlu, že jsem byl v Poslanecké sněmovně obhajovat nedávno jeden zákon, s kolegou Šilarem jsme na to dneska vzpomínali, já už bych tam nechtěl, dlouhou dobu bych se tam nechtěl vracet. Říkali jsme si, jak je nám v Senátu dobře, jak jsme tady – myslím si možná tím, že všem je nad 40 let - poměrně slušní lidé a jak dokážeme spolupracovat napříč politickým spektrem. To byla první poznámka.

Ta druhá – tuto informaci bych chtěl dát vám všem, ze všech klubů, my jsme se v průběhu včerejšího a dnešního dne sešli s předsedy všech klubů, ať už stávajících nebo těch, které tu ještě v tuto chvíli nejsou a které asi vzniknou po těchto volbách, myslím si, že jsme se velmi korektně dohodli na povolebním uspořádání tady. Dneska jsem na internetu četl vyjádření tuším předsedy ODS pana Fialy, že ODS bude nejsilnějším opozičním klubem v Senátu. To je právě to, na co my si tady vůbec nehrajeme, na opozici a koalici. Ano, v politických názorech nejsme jednotní, hlasujeme tady o zákonech různě. Někdy i napříč kluby. Ale pokud se týče uspořádání, to není tak, že tady má někdo 101 a někdo 99, a bere všechno vítěz. My tady máme poměrné zastoupení. To máme zakotveno v našem řádu. Myslím si, že jsme to vždycky dodržovali, ať už tady byla ODS, která měla 41, ať už tady byla období, kdy ČSSD měla nadpoloviční většinu. Teď nikdo nemá nadpoloviční většinu a myslím si, že s předsedy klubů jsme se dohodli na tom, jakým způsobem tady budeme dále spolupracovat ku prospěchu věci. Dohodli jsme se možná i na jedné věci, o kterou bychom měli usilovat, to je o prodloužení lhůty 30 dnů na projednávání zákonů, ve kteréžto nejsme schopni odborně tady projednat některé věci. Potřebujeme nějakou dobu na zpracování legislativního stanoviska, na seznámení se s tou věcí, a pak už musíme kvaltovat, abychom 30denní lhůtu dodrželi v rámci projednávání. Nemůžeme se ve výborech k věci vracet, přerušit to, ještě si získat nějaká odborná stanoviska, případně nějaký seminář k té věci. Vždyť to jsou složité věci, které ovlivňují život této země, a my musíme rychle rozhodovat. Pak nás stejně přehlasují někdy ve sněmovně, do které už nikdo z nás příliš nechce chodit. To je možná taková smůla, ale nesmíme přestat usilovat o zlepšení věci.

A poslední je technická záležitost. Poprosil bych členy našeho klubu, abychom po skončení jednání pléna Senátu sešli na pět minut ve Frýdlantském salonku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Dále se do rozpravy již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Můžeme přistoupit k hlasování. Já bych jenom upozornil, že to není poslední bod, ještě máme jeden bod, tak prosím, nerozcházejme se. Budeme hlasovat o návrhu usnesení – vzít na vědomí informace komisí Senátu o činnosti za rok 2014.

Hlasujeme o tom, že bereme na vědomí informaci komisí Senátu o činnosti za rok 2014. V sále je přítomno 41 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 21.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 68 se ze 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme projednali tento bod.

Čeká nás poslední bod této schůze. To je

 

Informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 9. funkční období

Tisk č. 373

Informace jste obdrželi jako senátní tisk č. 373. Nyní se zeptám členky Stálé delegace Parlamentu ČR pro Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, paní senátorky Dagmar Zvěřinové, zda si přeje vystoupit. Přeje si vystoupit. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Kolegyně, kolegové, považuji za vhodné připomenout aspoň trošku činnost komise, byť Senát tam má jeden hlas. Je to velice důležité. Je to zpráva, kterou jste obdrželi v písemné formě. Nicméně je to zpráva za rok 2012 až 2014. Toto meziparlamentní shromáždění bylo zřízeno, aby zde vznikla spolupráce mezi státy, které sousedí se Středozemním mořem na jihu a na severu jako multikulturní spolupráce, aby to byla otázka obchodu, vzájemné spolupráce, výměny názorů, případně je tam sekce pro životní prostředí, ale víte, že dramatickým událostem se nevyhnula ani oblast severu Afriky a meziparlamentní shromáždění dostalo úplně jiný podtext. Dnes to tady bylo zmiňováno i v rámci misí, mluvil tady o tom pan Radko Martínek.

Jsou tam jistá očekávání od této komise, protože si tyto státy představují, že právě my jako členové EU jim pomůžeme finančně. Toto není účel tohoto shromáždění a bohužel některá jednání, která jsou třeba jednou, dvakrát za rok, nabývala zbytečné dramatičnosti, v tomto směru se celá problematika někam posunula, kde nelze očekávat nějaké hmatatelné výsledky. Věřme tomu, že situace se uklidní a že se to opět vrátí na meziparlamentní věcnou diskusi o spolupráci, kultuře a životním prostředí, že celá situace ve Středomoří se zklidní. Takže to jsem chtěla říci jenom jako odkaz pro ty, kdo budou v budoucnu zastupovat, že tato situace není zrovna těžká agenda, ale rozhodně to není poklidná agenda. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Dále se ptám člena Stálé delegace PČR do Meziparlamentní unie pana Jaroslava Doubravy, zda si přeje vystoupit. Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji, pane předsedající. Já vím, že už si říkáte "zase ten Doubrava", ale já vám slibuji, že to je opravdu dneska moje poslední vystoupení. Nevím, jestli zprávu o činnosti stálé delegace máte na stole. Já jsem ji nenalezl na svém. Proto jsem se rozhodl přece jenom vás s ní krátce seznámit.

Ve funkčním období 2012 až 2014 delegace pracovala ve složení Kateřina Konečná, která byla vedoucí delegace až do května letošního roku, kdy byla zvolena do Bruselu. Jak víte, vedení delegace vždy patří sněmovně, proto to byla ona. Zkrátím to, vezmu jenom nás, byli jsme čtyři v této delegaci, a to Ivo Bárek, já, Petr Guziana a kolegyně Horská. Pokud jde o činnosti a účasti, 128. zasedání bylo v Ekvádoru, zúčastnili se Guziana a Horská, jako mimořádný doplňkový bod tohoto zasedání byl ze 6 návrhů přijat bod navržený Jordánskem, který podpořila i regionální skupina Dvanáct plus, jíž je Česká republika členem. Je to role parlamentů při řešení bezpečnostních a humánních dopadů krize v Sýrii a přesvědčení vlád, aby plnili své mezinárodní humanitární odpovědnosti vůči syrským uprchlíkům a podporovali sousední země, které je přijímají.

129. shromáždění – to bylo 6. 10. loňského roku – se za Senát zúčastnil Petr Guziana, který byl vzhledem k rozpuštěné Poslanecké sněmovně jediným zástupcem PČR. Jako mimořádný doplňkový bod byl z 8 návrhů přijat návrh Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska – role parlamentů při dohledu nad likvidací chemických zbraní a zákazu jejich použití. Jak už vás informovala paní místopředsedkyně Gajdůšková, během tohoto jednání se setkala delegace se středoevropskou koordinátorkou mezinárodní sítě PNND, to znamená, členové parlamentů pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení, za Senát byla, resp. ještě je, členkou právě kolegyně Gajdůšková a jejím odchodem jsem osiřel, zůstávám sám.

Mimo zprávu – toto je velmi důležité hnutí. Já jsem se zúčastnil mezinárodní konference k jadernému odzbrojení v Astaně v Kazachstánu. Můžu vám říct, že jsme tam navštívili střelnici, na které Sovětský svaz zkoušel jaderné zbraně, 19 000 km2 plochy zabrané střelnicí. Já to řeknu – to svinstvo, které z těch zbraní vzniká a utíká do ovzduší, se přesto dostalo ven a když jsme v nemocnici viděli, co se rodilo za děti, tak některé delegátky tam omdlévali, protože to bylo něco hrozného.

130. zasedání konference bylo už v letošním roce v březnu v Ženevě. Zúčastnil se ho Petr Guziana a já, jako mimořádný doplňkový bod byl ze čtyř návrhů přijat návrh Maroka, příspěvek MPU ke znovunastolení míru a bezpečnosti, konsolidace demokracie ve středoafrické republice, návrh Kanady týkající se situace na Ukrajině při hlasování neuspěl.

Poslední zasedání se uskutečnilo 12. až 16. října letošního roku, zúčastnil jsem se ho já a kolegyně Horská, jako mimořádný bod byl z 6 návrhů přijat návrh Belgie a Zambie týkající se boje proti epidemie eboly. Během tohoto zasedání byl do funkce prezidenta na příští tři roky zvolen zástupce Bangladéše, který porazil tři protikandidátky, mimo jiné předsedkyni alsaské dolní komory.

Tolik zpráva o činnosti Meziparlamentní unie. Pokud byste se chtěli na něco zeptat a něco upřesnit, jsem připraven a informaci vám podám. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ptám se člena Stálé delegace PČR do Parlamentního shromáždění NATO, pana senátora Pavla Trpáka, zda si přeje vystoupit ke zprávě. Přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Trpák:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k tomu, že zpráva o činnosti stálé delegace je součástí tisku 373 a mohli jste si to všichni přečíst, tak já vám to tady podrobně předčítat nebudu. Využiji této příležitosti jenom k tomu, abych vám poděkoval za spolupráci. Moje angažmá tady v angažmá končí a já si těch 6 let, kdy jsem s vámi všemi bez rozdílu politického spektra, z levice i z pravice, mohl spolupracovat, velmi vážím. Jsem rád, že jsem tady s vámi mohl být a moc vám za vzájemnou spolupráci děkuji. Přeji vám do vašich dalších senátních let hodně úspěchů a doufám, že se vám práce bude dařit. Přeji vám krásný den. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nyní se ptám člena Stálé delegace PČR do Parlamentního shromáždění Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě, pana senátora Petra Bratského, zda si přeje vystoupit. Nepřeje si vystoupit, děkuji. Nyní se zeptám členky Stálé delegace PČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy paní Evy Richtrové, zda si přeje vystoupit. Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Dále se ptám člena Stálé delegace PČR do Středoevropské iniciativy pana senátora Jaromíra Jermáře, zda si přeje vystoupit. Přeje si vystoupit. Takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaromír Jermář:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, budu velice stručný. Středoevropská iniciativa sdružuje 18 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, osm členů PČR bylo delegáty do této Středoevropské iniciativy, za Senát jsme to byli tři, Jiří Bis, já a Jaroslav Kubera jako náhradník. Konala se tři shromáždění, dvě v Budapešti v loňském roce a jedno letos ve Vídni. Když budete chtít znát další podrobnosti, jsou ve zprávě, případně je můžeme dovysvětlit. Chtěl bych poděkovat paní Kateřině Toperczerové, která nám zajišťovala podmínky pro dobrou účast.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A já otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do ní nehlásí, takže rozpravu uzavírám.

Nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení vzít na vědomí informace stálých delegací Parlamentu České republiky o činnosti za 9. funkční období.

V sále je přítomno 41 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo, a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 69 se ze 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21, pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Vážené paní senátorky a páni senátoři, tím jsme ukončili poslední bod 26. schůze Senátu i 9. volebního období.

Přeji vám úspěch ve vašem dalším životě! I těm, kteří uspěli, i těm, kteří neuspěli ve volbách. Věřím, že praxe ze Senátu se jim bude vždycky hodit!

Končím 26. schůzi Senátu.

(Jednání ukončeno v 16.51 hodin.)