Původní dokument

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 19. schůze Senátu
(1. den schůze – 19.03.2014)

(Jednání zahájeno v 9.06 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, přeji vám hezký dobrý den. Vítám vás na 19. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 26. února tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Kladívko, Alena Dernerová, Jan Veleba, Jan Hajda a Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí našeho Jednacího sálu.

Nyní – podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 19. schůze Senátu byli senátoři Radko Martínek a Libor Michálek. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování č. 1 bylo registrováno 60 senátorek a senátorů; kvorum 31. Pro návrh 56. Proti nikdo.

Návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Radko Martínek a Libor Michálek.

Nyní přistoupíme k schválení pořadu 19. schůze Senátu. Organizační výbor upravil návrh pořadu v souladu s žádostmi jednotlivých navrhovatelů o pevné zařazení svým usnesením č. 156 ze dne 18. března 2014. Návrh, tzn. aktuální návrh, vám byl rozdán na vaše lavice. Upozorňuji, že posledním bodem před dnešní polední přestávkou, tzn. posledním bodem dopoledního jednání je navrhován bod, který se týká volby člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak. Děkuji.

Vzhledem k tomu, že nebyl žádný návrh na změnu či doplnění, můžeme hlasovat o návrhu pořadu schůze jako o celku, tak jak vám byl rozdán na vaše lavice. Přizvu vás k hlasování.

 

Budeme hlasovat o návrhu pořadu schůze. Přítomno je 64 senátorek a senátorů, kvorum 33.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 2 registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl schválen a budeme se pořadem schůze řídit.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Zpráva mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byli jednotliví senátoři platně zvoleni

Chci připomenout znění § 41 odst. 1 písm. a) jednacího řádu. Podle tohoto znění mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni a svá zjištění předkládá Senátu.

A nyní již uděluji slovo předsedovi mandátového a imunitního výboru panu senátorovi Jiřímu Oberfalzerovi, a žádám ho, aby nás informoval o závěrech jednání výboru. Prosím, pane senátore, ujměte se slova.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedo, děkuji. Milé kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámil s tím, že mandátový a imunitní výbor přijal na své 9. schůzi konané dne 12. února 2014 usnesení č. 17, s jehož obsahem vás nyní seznámím:

Výbor ověřil platnost volby senátora ve volebním obvodu 80 se sídlem ve Zlíně, zvoleného ve druhém kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve dnech 17. a 18. ledna 2014. Ověření proběhlo v souladu s ustanovením § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR přijmout zjištění mandátového a imunitního výboru, kterým se potvrzuje, že není překážek, aby nově zvolený senátor Patrik Kunčar složil Ústavou předepsaný slib.

Výbor pověřuje předsedu výboru Jiřího Oberfalzera seznámit s tímto usnesením Senát Parlamentu ČR.

Pro úplnost mi dovolte dodat, že mandátový a imunitní výbor měl pro svá zkoumání o platnosti volby nového senátora k dispozici tyto podklady: doklad o ověření totožnosti nově zvoleného senátora, potvrzení o převzetí osvědčení o zvolení senátorem, usnesení Státní volební komise ze dne 13. ledna 2014 č. 151 k souhrnným výsledkům prvního kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 10. a 11. ledna 2014, dále usnesení Státní volební komise ze dne 20. ledna 2014 č. 154 k vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu č. 80 se sídlem ve Zlíně konaných ve dnech 10. a 11. ledna 2014 a ve dnech 17. a 18. ledna 2014, dále čestné prohlášení senátora o neslučitelnosti funkcí.

Tolik z mé strany, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Pro pořádek se ptám, zda předseda mandátového a imunitního výboru chce vystoupit. Ještě nám přečte návrh usnesení... Prosím, pane předsedo.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. Návrh usnesení je v tomto znění:

Senát bere na vědomí usnesení mandátového a imunitního výboru č. 17 ze dne 12. února 2014 k ověření platnosti volby senátora zvoleného ve volbách do Senátu Parlamentu ČR v lednu 2014.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Přistoupíme tedy k hlasování, vzít na vědomí zprávu mandátového a imunitního výboru.

V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 3 registrováno 67, kvorum 34, pro 63, proti jeden. Návrh byl schválen.

Děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem bude

 

Slib senátora

A my se na tento bod s paní 1. místopředsedkyní vystřídáme v řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková).

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobré dopoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je "Slib senátora".

Podle článku 23 Ústavy ČR skládá senátor slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní. V souladu s jednacím řádem tak učiní pronesením slova "Slibuji" a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Složení slibu poté senátor stvrdí svým podpisem.

V této souvislosti připomínám ještě článek 25 Ústavy ČR, který upravuje zánik mandátu. Stanoví, že mandát zaniká mimo jiné odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou.

Vlastní akt slibu proběhne takto: Paní senátorka Dagmar Terelmešová přednese Ústavou předepsaný slib a senátor Patrik Kunčar jej složí do rukou předsedy Senátu. Poté svůj slib stvrdí podpisem.

A nyní vás prosím, abyste všichni povstali, a zároveň prosím paní senátorku Dagmar Terelmešovou, aby předstoupila před řečnický pult a přečetla slib daný Ústavou. (Přítomní povstávají.)

Senátorka Dagmar Terelmešová:  "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

(Nově zvolený senátor Patrik Kunčar přistupuje k předsedovi Senátu Parlamentu ČR Milanu Štěchovi a do jeho rukou skládá slib pronesením slova "Slibuji". Poté svůj slib stvrdil i písemně.)

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji vám, pane senátore. Mohu konstatovat, že senátorský slib složil senátor Patrik Kunčar bez výhrad.

Dovolte, abych panu senátorovi poblahopřála a konstatovala, že od tohoto okamžiku je právoplatným členem Senátu. Vítejte, pane kolego.

 

Potvrzení volby předsedy výboru

Senátor Marcel Chládek se stal ministrem a přestal být předsedou VVVK. Výbor si na své 19. schůzi zvolil nového předsedu. Usnesení výboru vám bylo rozdáno na lavice. Prosím paní místopředsedkyni VVVK Evu Sykovou, aby nás s výsledkem volby seznámila.

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, vážení přítomní, volba předsedy výboru se uskutečnila na 19. schůzi výboru dne 26. února na výjezdním zasedání. Volba předsedy výboru byla zařazena jako první bod schůze.

Senátorka Eva Syková navrhla, aby se novým předsedou výboru stal senátor Jaromír Jermář. Všichni přítomní senátoři tuto nominaci podpořili. Volba předsedy výboru proběhla tajně, bylo vydáno 7 volebních lístků, odevzdáno 7 lístků; a z toho platných bylo 7, pro senátora Jaromíra Jermáře hlasovalo 7 senátorů.

K volbě předsedy výboru bylo přijato ve znění:

Výbor zvolil pro 9. funkční období Senátu v tajné volbě předsedu výboru senátora Jaromíra Jermáře, pověřil jej toto usnesení předložit předsedovi Senátu a doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby tuto volbu potvrdil. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, paní senátorko. Dále tady máme usnesení VZVOB. I toto usnesení máte na lavicích. Prosím pana senátora Jozefa Regece, aby nás s ním seznámil.

Senátor Jozef Regec:  Dobrý den, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, včera proběhla 20. schůze VZVOB k volbě předsedy VZVOB. Na této schůzi byl zvolen novým předsedou VZVOB pan senátor František Bublan. S dovolením vám přečtu usnesení.

Výbor zvolil předsedou VZVOB senátora Františka Bublana a pověřuje předsedajícího senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Chtěl bych tímto samozřejmě všem mým kolegům poděkovat za dobrou práci v zahraničním výboru a těším se na další spolupráci. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, slovutný Senáte, já bych se chtěl vyjádřit ke změně předsedy zahraničního výboru; VZVOB. Je to velmi neobvyklé, že 7 měsíců před volbami nových senátorů se mění taková důležitá pozice. Svědčí to o tom, že tady dochází k určitým tlakům, střetům; které, myslím si, neprospívají Senátu a jeho činnosti jako takové. Už samotné zvolení bývalého předsedy, našeho kolegy vaším prostřednictvím Regece, bylo zvláštní. Sociální demokracie si ho prosadila určitým způsobem. A nyní proto, že tento člověk, a myslím si, že nedělal zase tu svoji práci tak špatně, je odvoláván, protože odchází nebo odešel ze sociální demokracie. Možná jeho důvody jsou asi zřejmé, já jsem o některých věcech slyšel. Nekalou úlohu v této záležitosti hrál Hrad, nejbližší poradce pana prezidenta pan Nejedlý, a jsou to věci, které poškozují práci Senátu, protože vybudování komunikace mezi zahraničním výborem a zahraničními ambasádami, různé mezinárodní styky se nedají vybudovat během týdne nebo během několika měsíců.

Chtěl bych říci, že i volba nového předsedy nebyla zase tak jednoznačná, a to všechno naráží na to, že se tady udělala nějaká dohoda mezi některými politickými kluby. S tím, že tato dohoda nechtěla být během celého roku změněna. A pak došlo k tomu, k čemu došlo. Dnes už nemůžeme nic měnit, ale domnívám se, že je to poučení do budoucnosti, aby nejen strany, které nominují své kandidáty na tak významné posty, uvažovaly lépe o svých kandidátech, ale zejména je to o tom, jestli skutečně, když jsou nějaké dohody, a víme, že některé dohody dokonce jsou i stíhány Policií ČR, tak jestli dohody při změně situace by se neměly řádně a včas určitým způsobem modifikovat a změnit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Kdo další se hlásí? Pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych naopak poděkoval panu Jozefovi Regecovi za práci, kterou jako místopředseda výboru vykonal. Respektujeme dohody, ke kterým došlo, a změnu, ke které dochází. Děkujeme panu předsedovi za práci pro výbor. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Budeme hlasovat o potvrzení předsedy VVVK pana Jaromíra Jermáře a předsedy VZVOB pana senátora Františka Bublana. Pro pořádek a jasnost se zeptám, zda někdo navrhuje oddělené hlasování. Hlásí se pan senátor... (Pan senátor Štětina navrhl oddělené hlasování.) Dobře, děkuji vám, budeme tedy tak postupovat.

Budeme v tuto chvíli hlasovat o potvrzení předsedy VVVK pana Jaromíra Jermáře. Je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum 34.

Budeme hlasovat o usnesení: Senát potvrzuje ve funkci předsedy VVVK senátora Jaromíra Jermáře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování číslo 4, registrováno 67, kvórum 34, pro návrh 65, proti nikdo, návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o usnesení:

Senát potvrzuje ve funkci předsedy VZVOB senátora Františka Bublana.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování číslo 5, registrováno 67, kvorum 34, pro návrh 59, proti 1.

Návrh byl schválen.

Blahopřeji oběma našim kolegům a přeji jim hodně úspěchů při výkonu ve funkcích, do kterých byli teď zvoleni. Končím projednávání tohoto bodu.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Změna v orgánech Senátu

Senátoři Jiří Dienstbier a Marcel Chládek se stali ministry a v souladu s Ústavou i s naším jednacím řádem zaniklo jejich členství ve výborech a komisi. K jejich novému působení, nové jejich důležité funkci jim gratuluji a přeji jim samozřejmě mnoho úspěchů.

Dále tu máme rezignaci senátora Josefa Táborského na členství ve VEU. Nyní vezmeme rezignaci na vědomí. Týká se to rezignace pana senátora Josefa Táborského, protože předchozím dvěma jmenovaným výkon funkce zanikl v souladu se zákonem.

Budeme hlasovat o tom, že bereme na vědomí rezignaci senátora Josefa Táborského. V sále je přítomno 66 senátorů a senátorek, kvórum 34. Budeme hlasovat o vzetí na vědomí rezignaci senátora.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování číslo 6, registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 59, proti nikdo, návrh byl schválen.

A nyní dávám slovo místopředsedkyni volební komise, aby nás seznámila s návrhy, které vzešly z jednání senátorských klubů.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovoluji si vás informovat, že volební komise Senátu ve lhůtě Stanovené volebním řádem obdržela od senátního klubu ČSSD návrh na zařazení senátora Miroslava Nenutila na uvolněné místo do Organizačního výboru, návrh senátorského Klubu pro obnovu demokracie, KDU-ČSL a nezávislí na zařazení senátora Patrika Kunčara na uvolněné místo do ústavně-právního výboru.

Volební komise rovněž obdržela kopii rezignace senátora Josefa Táborského na člena VEU a návrh senátního klubu ČSSD na zařazení senátora Josefa Táborského do VZVOB a člena VZVOB Jozefa Regece do VEU.

V souvislosti s výše navrhovanými změnami přijala volební komise Senátu na své 11. schůzi dne 5. března 2014 několik usnesení, se kterými vás nyní seznámím.

Za prvé usnesení číslo 15, ve kterém volební komise navrhuje změnit počet členů v orgánech Senátu. S obsahem tohoto usnesení vás nyní seznámím.

15. usnesení

z 11. schůze konané dne 5. března 2014

k návrhům na změny ve složení orgánů Senátu

komise:

I. navrhuje v souladu s čl. 4 bod 7 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu změnit počet členů v orgánech Senátu takto:

- Ústavně-právní výbor - 9 členů

- Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice - 10 členů

- Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury - 7 členů

- Volební komise – 7 členů;

II. pověřuje předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil Senát. Podepsán předseda komise Tomáš Kladívko a ověřovatel komise Luděk Jeništa.

Za druhé usnesení číslo 16., ve kterém komise navrhuje zvolit senátora Miroslava Nenutila a senátora Patrika Kunčara členy výborů dle předložených návrhů senátorských klubů.

16. usnesení

z 11. schůze konané dne 5. března 2014

k návrhům na změny ve složení orgánů Senátu

komise

I. navrhuje v souladu s čl. 4 bod 23 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas zvolit senátora Miroslava Nenutila členem Organizačního výboru;

II. navrhuje podle výše uvedeného článku volebního řádu zvolit senátora Patrika Kunčara členem ústavně-právního výboru;

III. pověřuje předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem.

Podepsán předseda komise Tomáš Kladívko a ověřovatel komise Luděk Jeništa.

Za třetí usnesení číslo 17, s jehož obsahem vás také seznámím.

17. usnesení

z 11. schůze konané dne 5. března 2014

k návrhům na změny ve složení orgánů Senátu

komise

I. bere na vědomí předložené návrhy předsedy SK ČSSD senátora Petra Víchy, týkající se změn ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost;

II. bere na vědomí rezignaci senátora Josefa Táborského na člena výboru pro záležitosti Evropské unie ke dni 28. února 2014;

III. konstatuje, že ke dni 5. března 2014 nejsou návrhy změn v orgánech Senátu předložené předsedou SK ČSSD realizovatelné, a proto je nelze navrhnout Senátu;

IV. pověřuje předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil Senát.

Podepsán předseda komise Tomáš Kladívko a ověřovatel komise Luděk Jeništa.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám paní senátorko, a posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

Přikročíme k hlasování. Je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum 34, a budeme hlasovat o usnesení Senát mění počet členů: ústavně-právního výboru na 9 členů, výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice - 10 členů, Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury na 7 členů a volební komise na 7 členů.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování číslo 7, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 57, proti nikdo.

Návrh byl přijat.

Nyní dávám slovo opět místopředsedkyni volební komise, aby nás seznámila s návrhem dalšího usnesení.

Senátorka Hana Doupovcová:  Návrh usnesení Senátu z 19. schůze konané dne 19. března 2014 ke změně v orgánech Senátu. Senát volí a) senátora Miroslava Nenutila členem Organizačního výboru, b) senátora Patrika Kunčara členem ústavně-právního výboru.

Dovoluji si vás informovat, že volební komise obdržela nové oznámení senátního klubu ČSSD, že klub stahuje svůj původní návrh na zařazení senátora Jozefa Regece do výboru pro záležitosti Evropské unie a zároveň obdržela i návrh téhož klubu na navýšení počtu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost o jednoho člena.

V této souvislosti žádám, pane předsedo, o přerušení projednávání tohoto bodu a jeho dokončení jako posledního bodu dnešní schůze Senátu, aby se volební komise mohla sejít a učinit všechny potřebné kroky, vyplývající z volebního řádu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko, ale o prvních dvou jménech budeme hlasovat teď? Teď. Pro pořádek, aby nebyly zmatky, prosím, přečtěte jenom návrhy, o kterých budeme hlasovat, bez dalších dovětků a komentářů.

Senátorka Hana Doupovcová:  Budeme hlasovat o volbě senátora Miroslava Nenutila členem Organizačního výboru a volbě senátora Patrika Kunčara členem ústavně-právního výboru.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám. Vzhledem k tomu, že pokračujeme v tomto bodě, tak nebudu spouštět fanfáru. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak byl předložen paní místopředsedkyní volební komise. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

V hlasování č. 8 registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 59, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní přerušuji projednávání tohoto bodu na základě návrhu volební komise. Budeme pokračovat v tomto bodu po polední přestávce podle dohody.

Následujícím bodem našeho dnešního jednání je

 

Změna zasedacího pořádku

Paragraf 51 stanoví, že každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo. Senátorský klub KOD, KDU a nezávislí navrhuje, aby senátor Patrik Kunčar zaujal místo vedle senátora Libora Michálka. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Budeme hlasovat o tomto návrhu.

Budeme hlasovat v souladu s § 51, odstavec 1 jednacího řádu o návrhu zasedacího pořádku Senátu tak, jak byl přednesen. Zahajuji hlasování.

Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 9 bylo registrováno 66, kvorum 34. Pro návrh se vyslovilo kladně 57, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já vám děkuji.

Dalším bodem je

 

Návrh na schválení nominace ověřovatelů Senátu

Uděluji slovo místopředsedkyni volební komise, aby přednesla návrh usnesení.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Chtěla bych vás informovat, že senátorský Klub pro obnovu demokracie, KDU-ČSL a nezávislí nominoval na uvolněné místo ověřovatele Senátu senátora Patrika Kunčara a já v souladu s článkem 3, bod 2 volebního řádu navrhuji Senátu schválit tuto nominaci ověřovatele a zároveň doporučuji, aby se o tomto návrhu hlasovalo většinovým způsobem aklamací. Návrh usnesení vám přečtu až po rozpravě, která by nyní měla následovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Přikročíme k hlasování a nejdřív prosím návrh usnesení.

Senátorka Hana Doupovcová:  Návrh usnesení Senátu z 19. schůze konané 19. března k návrhu na schválení nominace ověřovatele Senátu zní: Senát schvaluje nominaci ověřovatele Senátu Patrika Kunčara.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám. Pustíme ještě fanfáru. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34. Návrh usnesení byl přednesen paní místopředsedkyní volební komise. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 10 registrováno 66, kvorum 34. Pro návrh 60, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Děkuji vám. Projednávání tohoto bodu končím.

S ohledem na to, že pan předseda vlády je na cestě, ale ještě nedorazil, očekává se kolem 10. hodiny, tak přerušuji jednání do 10.00 hodin.

(Jednání přerušeno v 9.48 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Budeme pokračovat v jednání. Budeme projednávat bod, kterým je

 

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 20. - 21. března 2014

Tisk č. 250

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 250. S informací vystoupí předseda vlády Bohuslav Sobotka, kterého mezi námi vítám a přeji mu při výkonu náročné funkce hodně sil a hodně úspěchů a pane premiére, máte slovo.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych vyjádřil přesvědčení, že nová vláda České republiky bude se Senátem Parlamentu ČR velmi dobře a věcně spolupracovat v zájmu občanů našeho státu.

Já dnes přicházím do Senátu proto, abych vás informoval o pozicích vlády na jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 20. a 21. března, to znamená ve čtvrtek a v pátek tohoto týdne. Dovolte mi tedy, abych vás nejprve seznámil s tím, co je nám nyní známo o obsahu jednání této Rady a pak přirozeně sem připraven reagovat na vaše případné dotazy nebo připomínky v rámci rozpravy.

Nyní tedy pokud jde o program Rady. Návrh závěru Evropské rady se zaměřuje na dvě základní oblasti. První oblastí je růst, konkurenceschopnost a pracovní místa a druhou oblastí jsou vnější vztahy. V rámci prvního okruhu by měla být projednávána následující témata: Evropský semestr, konkurenceschopnost průmyslu, klimatický a energetický balíček, otázka zdanění a možným bodem je i jednotný rezoluční mechanismus, což je jedna ze součástí připravované bankovní unie.

V rámci druhého okruhu témat bude Evropská rada diskutovat o přípravě summitu Evropská unie – Afrika a přirozeně bude se zabývat aktuální politickou, bezpečnostní a ekonomickou situací na Ukrajině včetně podpisu politické části Asociační dohody Evropská unie – Ukrajina, ke které by mělo dojít během pátečního dopoledne.

Pokud jde o první tématický okruh, Evropská rada uzavře úvodní fázi Evropského semestru 2014. V návrhu závěrů je důraz kladen zejména na politiky podporující konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst, boj s nezaměstnaností, zejména mladých lidí a také na vyhodnocení a další postup reforem podporujících fungování trhu práce. Vláda v těchto dnech finalizuje první konsolidovanou verzi národního programu reforem a bude ji konzultovat s oběma parlamentními komorami. V souvislosti s prováděním Evropského semestru nebyly v případě České republiky shledány žádné makroekonomické nerovnováhy. Téma je tak pro nás v kontextu diskuse na Evropské Radě vnímáno jako bezproblémové.

Druhé téma, které je rovněž důležité. Otázka klimaticko-energetického rámce Evropské unie do roku 2030 a konkurenceschopnosti průmyslu. Česká vláda ho projednala nejen v rámci diskuse k mandátu, s nímž pojedu do Bruselu, ale předcházející týden k nim schválila i příslušné rámcové pozice po náležité diskusi s hospodářskými a sociálními partnery. Témata vláda vnímá jako vzájemně propojená. Domníváme se, že je naprosto nezbytné, aby se klimaticko-energetická politika Evropské unie diskutovala právě v kontextu udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Z hlediska procesního je v souvislosti s klimaticko-energetickou politikou Evropské unie pro vládu důležité, aby nadcházející Evropská rada stanovila především jasný harmonogram dalších prací. Ty budou směřovat ke stanovení konkrétních cílů energeticko-klimatického rámce tak, aby Evropská unie disponovala jasnou pozicí pro globální jednání o ochraně klimatu v roce 2015 v Paříži. Tady chci zdůraznit, že česká vláda podporuje takový postup interní debaty, abychom se byli schopni do konce letošního roku sjednotit v rámci Evropské unie a Evropa na konferenci, která bude v roce 2015 v Paříži k otázkám změn klimatu na globální úrovni mluvila jedním hlasem a přicházela se společnými návrhy.

Z pohledu vlády je zásadní, aby evropské cíle v oblasti snižování emisí CO2 byly přijímány na základě průkazného zhodnocení dopadů a vycházely ze specifik a potřeb jednotlivých členských států. Analýzu těchto klíčových aspektů musí provést Evropská komise a k její realizaci je zapotřebí poskytnout ještě určitý čas. Také vláda provádí detailní analýzu dopadů na českou ekonomiku. Z toho vyplývá, že ačkoliv usilujeme o to, aby debata o balíčku byla dokončená do konce letošního roku, máme teď měsíc březen a existuje ještě dostatek času k tomu, aby diskuse na toto téma na evropské úrovni pokračovala.

Pokud jde o debatu ke klimatickému balíčku, chci zdůraznit, že ve svém vystoupení položím důraz na téma konkurenceschopnosti průmyslu. Pro českou vládu je v rámci diskuse o konkurenceschopnosti naprosto zásadní její provázanost s cíli, které budou definovány v klimaticko-energetickém rámci Evropské unie, resp. s tématem energetiky. O co jde. Jde o ceny energií, které jsou dnes v Evropské unii dvojnásobné než ve Spojených státech nebo Rusku. Sem dopady cen energií na energeticky náročný průmysl, stejně jako na domácnosti jsou zásadní. Budu tady usilovat o to, aby evropský klimaticko-energetický rámec náležitě zohlednil význam průmyslu včetně jeho tradičních odvětví v Evropě pro evropskou zaměstnanost a ekonomickou prosperitu. Evropská rada by se na základě výstupu jednání Rady pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN měla zabývat také otázkami zdanění a měla by také posoudit to, jakým způsobem pokračují diskuse o vzniku bankovní unie.

Nyní mi dovolte ještě, abych se velmi krátce zmínil o tom hlavním zahraničně-politickém tématu, které bude na programu jednání Evropské rady, a to je situace na Ukrajině. V neděli proběhlo referendum o připojení Krymu k Ruské federaci. V pondělí ministři zahraničí Evropské unie jednali o dalším postupu v Bruselu na Radě pro zahraniční věci a včera proběhla také diskuse na Radě pro obecné záležitosti. Jak bylo dohodnuto na jednání hlav států a vlád v Bruselu 6. března letošního roku, dojde na okraji jednání Evropské rady k podpisu politické části Asociační dohody s Ukrajinou. Tento krok Česká republika podporuje, stejně tak jako i nadále Česká republika bude podporovat kroky naznačené v prohlášení přijatém 6. března včetně zavedení cílených opatření Evropské unie. Vzhledem k tomu, že se téma vyvíjí, situace na Ukrajině se vyvíjí také, vláda poskytla pro jednání na Evropské radě předsedovi vlády široký mandát. O tématu dalšího postupu v rámci Evropské unie jsem také jednal při příležitosti svých zahraničních návštěv jak s polským premiérem, tak s německou kancléřkou. Chci vás ujistit, že pozice, kterou hodlám za Českou republiku zastávat, bude vyvážená, bude vycházet z dlouhodobých postojů České republiky a bude vycházet z národních zájmů České republiky.

Posledním tématem Evropské rady bude příprava summitu Evropská unie - Afrika, který proběhne na začátku měsíce dubna letošního roku v Bruselu. Politická diskuse na Evropské radě by měla stanovit priority posílení vztahů Evropské unie s africkými státy. Česká vláda vítá debatu k přípravě summitu Evropská unie - Afrika a podporuje snahu o definování rámce vzájemné konkrétní spolupráce se zeměmi na africkém kontinentu pro období do roku 2017. Na okraji tohoto tématu jen připomínám, že v rámci misí Evropské unie v Africe se Česká republika účastní prostřednictvím svých zástupců vojenské mise v Mali.

Vážené senátorky, vážení senátoři. Děkuji za vaši pozornost a jsem připraven zodpovědět případné dotazy. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane předsedo vlády a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 250.

Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní žádám o jeho vystoupení.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, milé kolegyně, vážení kolegové, pan premiér nás zde seznámil s programem nadcházející Evropské rady, která se sejde již zítra a bude rokovat zítra a pozítří; a s pozicemi vlády.

Nezbývá mi nic jiného, než okomentovat návrh usnesení, který byl projednán a schválen naším výborem na jeho dnešním ranním sezení za přítomnosti pana státního tajemníka pro evropské záležitosti pana Tomáše Prouzy. Každý jej máte před sebou k dispozici jako senátní tisk (žlutý) 250/1 – a já si vás dovolím tímto návrhem provést...

První bod je technický. Další body č. 2 až 6 se týkají, panem premiérem zmíněném, klimaticko-energetického rámce.

Jenom pro doplnění. V současné době probíhá projednávání klimaticko-energetického rámce 2030. Námi dožádané výbory – VUZP a VHZD se tím již zabývaly. Přijaly příslušná stanoviska.

Tato stanoviska nyní zpracováváme, analyzujeme a případně doplníme ještě o některé další body a uzavřeme projednávání těchto dokumentů ve výborech. Jedná se o dva klíčové dokumenty v rámci klimaticko-energetického rámce 2030 – uzavřeme je 2. dubna; a postoupíme pak plénu Senátu.

Sedmý bod se dotýká Strategie Evropa 2020.

Osmý bod se týká konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Poslední tři body – 9, 10 a 11 – se vztahují k aktuální situaci na východ od nás, na Ukrajině.

Pan premiér tady zmínil, že v pátek by mělo dojít k parafování podpisu politické části asociační dohody, která původně měla být podepsána a uzavřena na listopadovém summitu ve Vilniusu.

Tolik k návrhu usnesení, které si vám – jménem VEU – dovoluji takto předložit. Žádám o jeho podporu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Připraví se pan senátor Vladimír Dryml.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, paní senátorky, páni senátoři, vnímám a děkuji velmi panu premiérovi za vystoupení a za informaci o mandátu, s kterým jde na jednání Evropské rady. Vnímám totiž velmi změnu kurzu vlády ve vztahu k EU. Od kverulantství a upozorňování - až hnidopišské - na nejrůznější slovní vyjádření či další věci, které neměly valného smyslu – a které České republice vůbec nic nepřineslo.

Současná vláda nastoupila kurz konstruktivní spolupráce. Hledání synergií a společných výhod ve prospěch ČR. Věřím tomu, že to poznají i občané ČR velmi rychle.

Je potřeba být si vědomi toho, o čem mluví státníci z mnohem větších zemí a silnějších ekonomik, než je ČR, že vůči globálnímu světu platí, že v Evropě úspěch jednoho je úspěchem všech. A úspěch celé Evropy je úspěch každé jednotlivé země, každého jednoho občana.

V této chvíli máme již předloženo usnesení VEU, které směřuje především k podpoře hospodářské konkurenceschopnosti, kterou se bude zabývat nadcházející Evropská rada. Pan premiér o tom hovořil velmi silně.

Dovolím si upozornit a podpořit to, co jsme dostali v písemném stanovisku vlády – o pozici vlády, s kterou pan premiér pojede na Evropskou radu. Evropská rada v zaměření na konkurenceschopnost průmyslu a konkurenceschopnost hospodářství hovoří také o tom, že je potřeba věnovat se inteligentním specializacím a klíčovým technologiím. To je pro ČR velmi a velmi důležité. Ale neobjeví se nám to v programu reforem, které již vláda zpracovává. K tomu musíme mít zpracovanou dlouhodobou strategii konkurenceschopnosti. Vím, že i na tomto materiálu vláda velmi intenzivně pracuje. Je to rámec, který potřebujeme, abychom dokázali v rámci jakési dělby práce, v rámci evropského trhu najít to, co může podpořit v ČR růst zaměstnanosti, hospodářský růst a růst životní úrovně.

Další téma, kterým se bude Evropská rada také zabývat – a já zde velmi podporuji opět stanovisko vlády a debatu na toto téma. Tím tématem je směrnice o zdanění příjmu z úspor a o boji proti daňovým únikům a podvodům a o souvisejících iniciativách na úrovni EU, ale i OECD. Myslím, že je správná pozice, že ČR bude podporovat přijetí této směrnice o zdanění příjmu z úspor a iniciativy směřující k potírání daňových úniků a podvodů.

To je téma, které je důležité pro náš rozvoj, pro hospodářský růst v ČR. Víte, že je to problém ČR. Ale je to problém, který nedokážeme řešit jako samostatný stát. Toto je přesně záležitost, jestliže se bavíme o subsidiaritě, kterou nemůžeme řešit pouze na národní úrovní. Proto budou také důležitá další jednání Evropské rady. Proto také budou důležité evropské volby. Protože jsou věci, které jako jednotlivý stát prostě vyřešit nedokážeme. Tím je i sociální dimenze EU.

Vracím se znovu ke konkurenceschopnosti. Kritériem konkurenceschopnosti – podle světového ekonomického fóra – jsou nejenom hospodářské ukazatele a makroekonomická čísla, ale kritériem konkurenceschopnosti státu a společnosti je také dobře fungující veřejná správa, sociální soudržnost, úroveň veřejných služeb; ať už je to úroveň veřejného zdraví nebo úroveň vzdělání. Toto jsou dimenze, které je potřeba i na evropské úrovni velmi a velmi zdůrazňovat.

Materiály, které nám chodí z Evropské rady a z evropských institucí hovoří velmi silně o konkurenceschopnosti. Hovoří velmi silně o podpoře pracovních míst. Ano, to je přesně to, co potřebujeme. Ale myslím si, že z naší zkušenosti, kdy si lidé na své vlastní kůži mohli vyzkoušet, že jednostranné zaměření a debaty o konkurenceschopnosti jenom ve smyslu fungování firem nestačí. Pro občany je důležitá sociální dimenze. Srovnání se skandinávskými zeměmi, se zeměmi, které mají nejvyšší kvalitu života na světě a také nejlepší hospodářské výsledky říkají, že sociální dimenze všech opatření je součástí naší konkurenceschopnosti. ČR tu zkušenost má. Nová vláda, myslím, že může na úroveň Evropské rady do evropských institucí tuto dimenzi intenzivně vnést. Děkuji, pane premiére, ještě jednou.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Jaromír Štětina.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já nejsem takový eurooptimista, možná i eurohujer, jako – vaším prostřednictvím, pane předsedající – paní místopředsedkyně.

Budou nové volby do Evropského parlamentu. Občané České republiky v těchto volbách ukáží, komu věří nebo jakým systémem si myslí, že by se měla ubírat dále a jakým směrem Evropská unie, aspoň v České republice. Ano, jsme malá země, ale i naší povinností je hájit naše národní zájmy, nejen zájmy celé EU. Ostatně je to určité pokrytectví, protože velké státy v EU v první řadě hájí své zájmy a teprve pak až zájmy EU. Velmi dobře jsem to poznal na svých zahraničních cestách, kdy jsme dojednávali některé obchodní vztahy a kde vystupovali zástupci EU ne jako celek EU, ale v první řadě za svoje státy. To jsou holá fakta, to jsou skutečnosti.

Zdanění úspor. No, nevím, jak k tomu přistoupí čeští občané. A o tom, že občané už poznali některé "vymoženosti" EU, se může přesvědčit každý z nás. Každý z nás přece platí každý měsíc složenku za elektrický proud, a jiné a jiné věci.

A tím se dostávám k tomu, čím bych chtěl oslovit zde přítomného pana premiéra. On dobře poznamenal, že růst a konkurenceschopnost průmyslu je spojena zároveň i s energetikou a ochranou klimatu a že se tady bude jednat o nějakém energetickém balíčku. V ČR je 625 000 registrovaných nezaměstnaných, což je poměrně dost vysoké procento. Sice nás předstihují takové země, jako je Portugalsko nebo Řecko, ale nedej bože, abychom se k nim přiblížili, protože informace, které jsme projednávali na Podvýboru pro energetiku, jsou velmi, velmi alarmující. A proto bych požádal v Senátu pana premiéra, aby se seznámil i se závěry usnesení Podvýboru pro energetiku, i s námitkami, které jsou napříč politickými stranami. Je to o tom, jakým způsobem může být ohrožen český průmysl, který je ve velké míře odkázán na energie, především na elektrickou energii. Je to o tom, co připravuje EU v rámci nějakého obchodu s emisními povolenkami, jak to bude s rozvojem jaderné energetiky, jakým způsobem se budeme nebo nebudeme bránit blackoutu. Pro vaši informaci – vrátil jsem se z Jižní Afriky, říkal jsem to včera na podvýboru pro energetiku, kde v jedné oblasti nainstalovali 79 větrníků a došlo k blackoutu, během několika dnů několikrát a následky pro průmysl v této oblasti byly velmi, velmi katastrofální. A to nemluvím o občanech. Nejde jen o to, že jim nešla klimatizace, ale třeba se jim kazilo jídlo z ledniček a nebo nemohli vykonávat některé činnosti, protože na elektrickou energii jsme odkázáni všichni.

A je to provázanost, protože některé země nejsou tak průmyslové v EU a mohou dostat určité výhody. A Česká republika, která je velmi průmyslovou zemí, která je velmi závislá na energii, i když elektrickou energii vyvážíme, přesto nebo právě proto bylo třeba této věci věnovat zvláštní pozornost. Dokonce se mluví o jednotné ceně elektrické energie a je otázkou, jakým způsobem to bude mít dopad na český průmysl, protože se může stát, že se může zvýšit nezaměstnanost o velká a velká procenta.

Proto bych vás chtěl požádat, pane premiére, abyste spolu s odborníky – a myslím si, že ministerstvo průmyslu a obchodu má k tomu rozumný přístup – se nenechal ovlivnit některými lidmi, kteří říkají: všechno, co navrhne Evropská komise, je v pořádku. Uvědomme si, kdo to vlastně je Evropská komise. Dneska Evropskou unii v podstatě řídí byrokraté, úředníci, kterým nejde o to, jaké dopady to bude mít pro jednotlivé státy. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jaromír Štětina, připraví se pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Jaromír Štětina:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, já bych se rád vyjádřil k té části projevu pana premiéra, která se týkala Ukrajiny. Rád bych vás seznámil s tím, že náš výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k Ukrajině přijal usnesení už 20. února. Toto datum je velmi významné, řeknu za chvíli, proč. A v tomto usnesení náš výbor podporuje kroky vlády ČR, stejně jako kroky celé EU směřující k nastolení klidu nezbytného k řádnému fungování demokratických institucí na Ukrajině. Tyto kroky by měly být provedeny energicky, s použitím všech prostředků, včetně sankcí vůči představitelům ukrajinské moci v případě, že by otáleli s pokračováním demokratického dialogu s opozicí.

Rád bych upozornil na to, že toto usnesení bylo přijato per rollam a já jsem jej nepodepsal; a v tomto znění bych ho ani neschválil. Tady je totiž používán onen významný a typický eufemistický slovník, kde se nenazývají věci pravými jmény. Ve všech prohlášeních, která vznikají v horní či dolní komoře našeho Parlamentu, i v prohlášeních vlády se nepoužívají správná slova. Správná slova jsou agrese, válečný zločin, okupace. Místo toho se používají úhybné termíny, jako je třeba vstup vojsk apod.

Proč mluvím o datu 20. února, kdy náš výbor přijal toto usnesení? Já jsem 20. února byl na Majdanu a byl jsem v hotelu Ukrajina, kde se odehrávalo to, co nazývám novými Gliwicemi. Jistě si, dámy a pánové, pamatujete, že Gliwice byla velká provokace, která v podstatě odstartovala 2. světovou válku. A co se odehrávalo 20. února na Majdanu v Kyjevě mi připomíná právě provokaci, která rozpoutala všechno to, co nyní pokračuje, včetně okupace Krymu.

Střelba začala v 8.03 hodin, podíval jsem se na hodinky, poněvadž jsem bydlel ve 4. patře a viděl jsem první mrtvé a první zasažené, jak padají, poněvadž byli střeleni do hlavy nebo do šíje. Během 25 minut postřílelo komando více než 20 lidí, kteří na Majdanu byli. První zasažený, kterého přinesli, byl ještě živý, když ho k nám přinesli do hotelu, poté zemřel, nebyl účastníkem demonstrace, byl to člen Berkutu, vládní síly. Toto komando, což s největší pravděpodobností bylo komando Alfa, což je protiteroristické komando federální služby bezpečnosti Ruska, střílelo bez výběru na tu i na druhou znepřátelenou stranu. Účelem bylo vzbudit chaos a aby tam bylo prostě co nejvíce mrtvých. To je scénář, který používá federální služba už dávno, zažil jsem to mnohokrát v Čečensku.

Střelci byli profesionálové. Během dopoledne jsme v hotelu vlastně měli polní obvaziště i márnici, bylo tam 25 krásných mladých kluků, všichni byli střeleni do hlavy. Paní primářka, která tam vedla tuto improvizovanou nemocnici, mi tři z nich ukázala – všichni byli přesně střeleni do hlavy. Provokace se podařila, podařilo se rozpoutat chaos a podařilo se rozpoutat i celou záležitost, která se týká Krymu.

Chtěl bych říci, že bychom měli mít více odvahy. A obracím se i na vás, pane premiére. Více odvahy. To, co se tam odehrává, je totiž velice nebezpečná situace, která se týká i nás. Ruská imperiálnost se nezastaví u Krymu. Rusko potřebuje ovládnout Černé moře, to je jejich stálé pnutí a snaha mít na svém podbříšku teplé moře, které potřebují. Zatím ho neměli, měli jenom dva umorousané přístavy, jako byl Tuapse nebo Novorossijsk. Nyní například získají Krym a budou se snažit i o Oděsu.

Nevěřte, prosím pěkně, tomu, že všecko ustalo. Bude to pokračovat. A k tomu, abychom proti tomu něco udělali, bychom potřebovali dělat něco jiného než je 58. další vážné varování nebo 56. znepokojení se vztyčeným palcem, jako to dělá Evropská unie a jako to dělají dvě komory našeho Parlamentu.

Kdo jiný, než my, pane premiére, Česká republika, která si prodělala dvě okupace, nacistickou a sovětskou, by měla přinášet skutečně konkrétní a radikální kroky vůči Ruské federaci. A zatím nic takového se neděje. Proč, pane premiére, nevezmete tuto naši historickou paměť na vědomí a nenavrhnete např. Evropské unii na příštím jednání skutečně radikální krok? Není směšné, když EU vezme 21 nebo kolika lidem v Rusku víza, když polovina z nich stejně má německé pasy - a vůbec jim to nevadí? Proč např. nenavrhnete, pane premiére, že by neměli dostat víza všichni členové Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která 1. března letošního roku schválila Putinovi vojenský vstup na území Ukrajiny, ne na území Krymu, na území Ukrajiny? Odvahu, pane premiére, prosím! Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, mám jednu připomínku k usnesení, ale nejprve v krátkosti zareaguji na to, co zde bylo řečeno.

Paní senátorka Gajdůšková zde hovořila hezky o konkurenceschopnosti, o sociální dimenzi. Bylo to natolik obecné, že by se pod to podepsal každý. To, zda to myslí vážně, se ukáže u postoje ke konkrétním záležitostem, např. ke klimaticko-energetické politice. Jistě víte, že je to jeden z důvodů, proč máme třikrát dražší plyn než USA, máme dvakrát dražší cenu elektrické energie než USA. A v současné době je jakési další úsilí do roku 2030 ještě trošku přitvrdit naše vize, naše závazky.

Je to v celé Evropě poměrně rozporuplné, a proto bych počkal, až to projednáme detailněji. A proto bych chtěl, aby v usnesení, které je jinak, řekl bych, velice dobré, v bodě 4, který se skládá ze dvou částí, byla vypuštěna druhá část.

První část tohoto bodu je naprosto správná, praví se v ní, že Senát rozumí potřebě dosáhnout na evropské úrovni v průběhu roku 2014 dohody na společném evropském přístupu, který bude uplatňován během jednání o nové mezinárodní dohodě o ochraně klimatu. To je naprosto správné, toto stanovisko by mělo být společné.

Ale v druhé části tohoto bodu se uvádí, že naplňování cílů do roku 2030 je zapotřebí nějak plánovat a nějak se k nim dostat. Druhou větu tohoto odstavce od slov: "rovněž chápe ..." bych vynechal, právě z toho důvodu, že už i někteří evropští komisaři přehodnocují klimatickou politiku. Tuším, že nedávno právě komisař pro průmysl řekl, že je to masakr průmyslu.

Domnívám se, že pokud toto další zvýšené úsilí o ochranu světového klimatu bude osamocené, nebude zahrnovat další velké emitenty skleníkových plynů, potom toto naše úsilí nebude mít vůbec žádný vliv na klima.

Evropská energetická agentura spočítala, že i kdybychom za 20 let zastavili veškerou produkci energie, všude zhasli, nebude to mít za 20 let žádný pozorovatelný vliv na klima.

Proto bych trošku přibrzdil; a z tohoto důvodu bych vynechal druhou část bodu 4 návrhu usnesení, která to jaksi podtrhává, jako bychom na tom trvali a ještě to chtěli prohlubovat bez nějakého hlubšího odůvodnění.

To je jedna věc.

Druhá věc. Pokud jde o Krym, zdá se mi tento návrh usnesení velice vhodný, a pokud bych mohl radit, jako třeba pan senátor Štětina radil, co by měl pan premiér učinit, tak já bych poradil, aby se vláda přihlásila, že splní své závazky k NATO, tak jak původně slíbila. Myslím, že to je jeden z důležitých prvků, který bychom mohli v současné době učinit. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Paní místopředsedkyně Gajdůšková nepožaduje přednostní právo, vystoupí tedy nyní pan senátor Radko Martínek, prosím.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji. Pane předsedo, pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od pana senátora Štětiny bych chtěl vyzdvihnout, že si velice vážím velmi uvážlivých reakcí české vlády. Chtěl bych naopak vyzvat pana premiéra, aby v tomto vláda dále pokračovala, aby opravdu velmi pečlivě vyhodnocovala veškeré informace. Situace na Ukrajině určitě není jednoduchá, není určitě černobílá. Nechci se tady pouštět do různých historických a dalších exkurzů. Musím říct, že jsem byl šokován tím, co se dělo v Kyjevě, stejně jako jsem šokován tím, co pokračuje. Ještě víc jsem šokován tím, že přistávají americká letadla v Polsku, ruská v Bělorusku, teď pravděpodobně, jak jsem se včera dozvěděl, budou vojenská plavidla USA cvičit v Baltském moři, nepochybně na to bude následovat jakási jiná reakce z druhé strany.

A tak, jak jsem si ještě před několika lety myslel, že světu už žádná válka nehrozí, musím říct, že stále více sleduji se znepokojením to, co se děje na severu Afriky, kde máme ty nejortodoxnější a nejradikálnější muslimy, kteří ovládají některé státy a jsou vlastně na hranici Evropy. A nyní máme další problém vlastně na východě a v podstatě nedaleko od nás. Já sám tuto situaci velmi prožívám, mám Rusko i Ukrajinu rád, ostatně moje babička se narodila kdysi v Rusku, nyní je to Ukrajina, kde se narodila. A myslím si, že Rusové a Ukrajinci mají k sobě ještě mnohem blíž než máme k sobě my a Slováci. A konflikty mezi těmito dvěma národy nebo vůbec konflikty mezi těmito národy by byly opravdu víc než politováníhodné. Pevně doufám, že se nestane něco, jako byl Balkán před několika lety.

Pane premiére, ještě jednou děkuji mockrát a prosím, abyste pokračovali v tom, co činíte.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní prosím o vystoupení paní místopředsedkyni Senátu Alenu Gajdůškovou, připraví se pan senátor Jiří Čunek.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedo, pane premiére, kolegyně a kolegové, omlouvám se, že vystupuji podruhé, ale padl zde termín "eurohujerství". Musím panu Drymlovi - prostřednictvím pana předsedy - přece jenom sdělit: Ano, podporuji evropskou integraci, a to velmi silně. A budu se k tomu hlásit. Hlásila jsem se k tomu vždycky. Považuji totiž evropskou integraci za bytostný národní zájem České republiky. A to i ve světle současných událostí, a mohla bych navázat na to, o čem zde mluvil můj předřečník pan senátor Martínek.

Ano, Evropa je největší mírový projekt. Je zárukou, je bytostným národním zájmem České republiky, ať už z pohledu hospodářství, je to trh, který má půl miliardy obyvatel proti našim deseti milionům, nebo z pohledu bezpečnosti. A mohli bychom to rozebírat. Ale nebudu.

A je to také o tom, že pokud bychom neměli pravidla Evropské unie, pokud bychom se poměřovali s velkými státy, tak jak o tom tady byla řeč, takříkajíc tvrdé na tvrdé, tak si musíme uvědomit, že německá ekonomika je šestnáctkrát silnější, než ta česká. Myslíte, že bychom tam něčeho dosáhli? Ale podle pravidel procesů, jednání, přijímání rozhodnutí v Evropské unii je to náš premiér, je to naše vláda, která má stejnou váhu při jednání Evropské rady ve většině případů, jako má německá kancléřka. Je to Evropský parlament, kde máme své zástupce. Námi přímo volené europoslance, kteří jsou součástí politických frakcí. A mají tedy váhu těch frakcí, ke kterým patří. A jsme to my jako národní parlament, který se spolupodílí na rozhodování v Evropské unii.

A já se tady musím pochlubit, a myslím si, že na to můžeme být skutečně pyšní všichni, jak tu jsme. Senát Parlamentu ČR je druhá nejaktivnější parlamentní komora v Evropské unii. My připomínkujeme. Rozhodujeme. Podívejte se dneska, kolik tady máme materiálů, ke kterým my dáváme naše usnesení, s kterými bude pracovat náš premiér, tedy představitel Vlády ČR v Evropské radě, a které posíláme přímo Evropské unii. My se spolupodílíme na rozhodování v Evropě.

Takže jestliže říkáme, že Evropa není dokonalá, není dokonalá. Protože nejsme dokonalí my.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Čunek a připraví se pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, pane premiére, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl požádat pana premiéra ve věci vztahu Ruska a ČR k uvážlivému postupu, a to ne prosím, řekněme, k oficiálním politickým představitelům, možná, chcete-li, hráčům, kteří rozhodují o aktuálním dění dnes, ať už na Ukrajině, v Rusku či kdekoli jinde, tak tam ať vláda, má-li skutečně poctivé informace a správné informace o tom, zda někdo koná špatně, ať jim schvaluje zmrazování osobních účtů atd., ale myslím si, že bychom neměli jako Česká republika poškozovat naše hospodářství tím, že bychom vyhlašovali plošné sankce, např. co se týká víz občanům Ruské federace.

Jde totiž o to, že tím významně poškozujeme nejenom ty občany, kteří se možná nepodílejí na mnohých věcech, které by se nám mohly nelíbit, ale poškozujeme také náš průmysl, tzn., cestovní ruch, naše hospodářské vztahy s touto zemí. Já vyzývám pana premiéra, aby skutečně v těchto, řekněme, avizovaných sankcích, které jsou toho plošného charakteru, abychom přemýšleli, kdo vlastně vinen je a kdo není, a nepoškozovali sami sebe. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil, připraví se pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo, dámy a pánové, já chci poděkovat panu premiérovi za zprávu a názory, které nám tady přednesl, a zároveň si dovolím navázat volně na to, co tady říkal pan senátor Štětina, ale zpočátku budu mluvit spíše o věcech, které se přímo Ukrajiny netýkají.

Když se podívám na poslední historii Evropské unie, tak si myslím, že už tam je cítit, že nám chybí odvaha a sebevědomí. Vysvětlím, proč si to myslím. Když se podíváme na schválenou Lisabonskou strategii, která byla schválena v roce 2000, která mimochodem byla založena na znalostech a na prosazování znalostí, inovací, budování konkurenceschopnosti, tak to nakonec dopadlo tak, že jsme do roku 2010 nevybudovali nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomický celek na světě, ale ta strategie zkrachovala, musela být reformována a následně nahrazena Strategií 2020, což je strategie, která podporuje udržitelný inteligentní růst, podporující začlenění. A když se podíváme nyní na to, jak Strategie 2020 je naplňována, tak osud je velmi podobný tomu, co se dělo v případě realizace Lisabonské strategie.

A já si myslím, že to je proto, že nemáme odvahu si přiznat chybu. Nemáme odvahu si přiznat, že evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti zkrátka nefunguje. Kdyby fungovala, tak by nebylo možné, že ve Švédsku a ve Finsku by všechno bylo bezvadné, jak tady o tom mluvila např. paní místopředsedkyně Gajdůšková, a zároveň Španělsko, Portugalsko a Řecko by nemohly krachovat.

Tady prostě něco nefunguje, a dokonce když si přečtete sdělení Evropské unie, tak to, co nefunguje, je tam popsáno. Ale to, co chybí, je potom odvážné rozhodnutí. Evropská komise, evropští komisaři, přestože čtou, že to nefunguje, že tento způsob přidělování dotací, tento způsob snahy, vyrovnávání disparit, vede ještě k větším disparitám, ještě k větším rozdílům, tak pokračuje ve stejném stylu dál a dál - "močálem černým kolem bílých skal".

Myslím si, že není jiná možnost, než že si řekneme pravdu, že takhle to dál nejde, a my jako Česká republika, myslím, že v tomto okamžiku k tomu máme co říci, protože bychom měli mít odvahu, protože některé věci, které chce Evropská unie realizovat, dobře známe, a víme, že nefungují a máme navíc ještě historickou zkušenost, a pokud tady dneska pan premiér mluvil o tom, že je potřeba se zároveň s ochranou klimatu bavit i o konkurenceschopnosti, tak to poslouchám velmi rád a prosím, abychom v tomto případě opravdu maximálně zdůrazňovali, že není možné chránit klima, a zároveň se nedívat, co dělají další mimoevropské největší ekonomické celky, a že uspoření 10 % emisí evropských skleníkových plynů v rámci Evropské unie zároveň povede k několikanásobnému nárůstu emisí např. v čínské aglomeraci nebo aglomeraci Spojených států amerických.

Pokud se na toto nebudeme dívat a budeme jenom se snažit sami šetřit, sami se chovat, řekněme, hyperkorektně, tak na to jedině doplatíme. A já bych velmi prosil, aby v tomto tato vláda konzistentně navázala jak na vládu Rusnokovu, tak na vládu Nečasovu, a snažila se maximálně hájit konkurenceschopnost způsobem, o kterém jsem mluvil, řekněme, v rámci celosvětového měřítka.

A druhá věc, která s tím souvisí, že vlastně ta hyperkorektnost a pořád opakování chyb se dle mého názoru dneska přenáší i do vyjádření k Ukrajině. Protože pokud zase budeme jen obšlapovat kolem toho, co se děje, tak se nám to vrátí stejně, jako se nám to vrací dneska v nulové nebo velmi nízkém ekonomickém růstu Evropské unie, ke zvyšování nekonkurenceschopnosti. Ale tohle už nebude o snižování konkurenceschopnosti. Tady už to bude o postupné ztrátě svobody.

Takže já prosím tuto vládu, abychom našli odvahu, abychom našli sílu si přiznat chyby, abychom některé věci říkali více nahlas a srozumitelněji, než je tomu doposud. Já vím, že to je těžké, že to není v evropském prostoru v poslední době zvykem, ale pokud chceme si zachovat tu svobodu a hospodářskou úroveň, kterou dneska máme, tak dle mého názoru nám nic jiného nezbývá. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Vystoupí Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Petr Bratský.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové. EU se musí reformovat, ať se to zdá třeba tady vaším prostřednictvím paní místopředsedkyni Gajdůškové, ať se jí to zdá nebo nezdá správné, musí to tak být, protože já už jsem to tady jasně řekl. To je Evropská komise. A ti byrokrati, kteří na rozdíl od politiků nenesou odpovědnost a dávají tady různé návrhy směrnic, které možná ani pořádně nikdo nečte a zatěžují nás tady zbytečnými náklady.

Jaký je výsledek současné Evropské unie? Evropská unie je v krizi, nedostává se z ní. Je tam vysoká nezaměstnanost, která nikdy nebyla a snižuje se konkurenceschopnost zemí Evropské unie. Včetně Německa. Německo je velikánská ekonomika, takže to na ni dopadá o něco později, ale i přesto jsou v Německu velké problémy. A to je to, že si soudruzi z Bruselu nechtějí přiznat, že někde udělali asi chybu.

Bohužel, tak to je a chtějí to přenášet i na menší státy, protože jdou cestou nejmenšího odporu, abychom přenesli něco na nás, viz větrné elektrárny a dodávky do energetické soustavy v Evropě a hrozba blackoutu. Na polských i českých hranicích se budou muset stavět transformátory! Samozřejmě za naše peníze, na rozdíl od toho, že Německo se asi možná na tom tolik nebude podílet. A to je otázka nejen větrných elektráren. Nastupuje plyn a další věci.

Ale já jsem se chtěl vrátit k jedné věci. Já jsem to tady neotvíral. Je to otázka Ukrajiny. Já musím souhlasit vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane předsedo, s kolegy Martínkem a Čunkem, že situace není na Ukrajině tak jednoduchá. Jsou to nejen naše obchodní vztahy a naše turistika nejen s Ruskou federací, ale i s Ukrajinou, ale je to i to, co tady řekl, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pro nepřítomného kolegu Štětinu, je to i to, kdy on tady mluvil něco o okupaci. Já jsem na Majdanu, alespoň podle toho, co ukazovali v jihoafrické televizi, viděl i hákové kříže, vážení. Ona ta situace není tak jednoduchá. A Kyjev není celá Ukrajina, i když se vám to někomu zdá nebo nezdá. Já tam byl několikrát a vím, o čem mluvím, a nerad bych se dočkal toho, aby tady pod samopaly jsme něco podepisovali.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Dobrý den, pane předsedo vlády, předsedající, kolegyně, kolegové, já za sebe musím říct, že jsem s kolegou Zaorálkem často nesouhlasil v různých věcech, které se týkaly zahraniční politiky, ale od okamžiku vzniku napětí na Ukrajině pro mě osobně vystupoval velmi sympaticky, a já vám řeknu, proč.

Neříkám to úplně vnitřně rád, protože jsme opravdu s pane ministrem mívali velké spory. Ale on od začátku vystupoval ve věcech, které se týkají základních dvou pilířů mezinárodního práva, a to je územní celistvost a národní sebeurčení. A vždycky je hlavní územní celistvost, ale všimněte si, že to národní sebeuvědomění anebo sebeurčení se vždycky používá ve chvíli, kdy někde vzniká konflikt, když se něco má někde separovat.

A to je právě ta nebezpečná věc. My si můžeme myslet o situaci na Krymu každý z nás, co chceme. Jsou zastánci toho, že Krym byl vždycky ruský, že za všech carů patřil k Rusku atd. Jsou zastánci toho, že po 2. světové válce se nějak rozdělil svět, vítězové určí hranice, určí lidem, kde mají žít, určí státy. Ona Ukrajina není přesně v té Ukrajině, kde bývala. Ono Polsko také není v tom Polsku, které bývalo. Kdybychom takovým způsobem měli posuzovat situace, tak bychom žili imrvére ve válce.

Máme některé země v Evropské unii, které patří k naší evropské rodině, chcete-li to tak slyšet. Je to Rumunsko a máme tam Dolní Podněstří. V Dolním Podněstří je také nějaká menšina, která od války, kolik už to máme, teď to nespočtu, skoro 60 let, je to dlouhá doba. Ta menšina utěšeně roste, jako že rostou tyto menšiny v některých zemích, občanů, kteří žádají, aby měli druhý jazyk jako národní jazyk, úřední, žádají tam svoje školy atd., a to je Litva, Lotyš, Estonsko. Rumunsko má to Dolní Podněstří. Tam pro jistotu střeží vojska nějaký klid. Co se stane, když v dalších zemích, které jsem jmenoval a které jsou členy Evropské unie, také menšina vyhlásí nějakou domobranu? Ony i naše Karlovy Vary, které si zažily své Sudety, německy mluvící, já jsem tam chodil do učňovské školy, neměli jsme ruštinu, ale měli jsme němčinu. To mi bylo 15. Dneska mi bude téměř 60. Co když si tam dá nějaká menšina domobranu? A ona nebude mluvit německy. Co pan hejtman na to asi? Budeme se divit.

Pamatuji si situaci v Praze, kdy jedna městská část, jeden pan starosta, kterého jmenovat nebudu, byl z mojí politické strany, začal zakládat domobranu proti jistému etniku. Vyhrál tehdy volby absolutně. My jsme ho vyloučili z ODS, protože kdybychom takovým způsobem měli postupovat, tak nejsme demokraté, tak jsme banda šílenců a můžeme si opravdu nasadit ty hnědé košile a na ně si dát odznáčky, jaké chceme.

Chtěl jsem poprosit pana předsedu vlády, až se v Evropě bude projednávat otázka Ukrajiny, která je citlivá, bolavá a titulky dnešních novin, když si čtete, nebo výpisy na internetu, Rusové vtrhli někam na námořní základnu v Sevastopolu, až se to bude projednávat, myslete na země Evropské unie. Mysleme na ně společně protože to samé se může přihodit komukoli z nás z evropské rodiny. A ono se to může stát i v jiných částech Evropy, kde zase jiná menšina se prohlásí za nějakou domobranu. Francie by se možná mohla divit, když se spojí nějaké islámské země. Co já vím. Nemám nic ani proti islámu, mně je milejší každý věřící, než nevěřící, ale musíme to vidět i touto optikou mezinárodního práva, právě proto jsem v té chvíli s kolegou Zaorálkem docela sympatizoval a chtěl bych ho v tom podržet. Chtěl bych, aby neustal, aby opravdu to nerelativizoval, nemírnil, aby naše vláda vystupovala sebevědomě, byť jsme malý stát, jako ten malý pejsek, který spíš kousne, zatímco ten velký ví, vědom si své velikosti, že si jenom štěkne a každý odskočí.

Naše vláda by měla podržet Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko a měli bychom podle toho jednat s výhledem do této budoucnosti, protože menšiny v některých zemích postupně utěšeně narůstají, a je to velice pro Evropu nebezpečné. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor ministr Jiří Dienstbier.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na jeden aspekt debaty, která probíhá i tady, ale bohužel probíhá tímto způsobem i veřejně, kdy se směšují dvě naprosto nesrovnatelné roviny věci.

Jedna rovina je vnitropolitická situace na Ukrajině, a to, že na Majdanu nebyli samí ctihodní demokraté, je jasné, byť já si myslím, že většina takových lidí tam byla, kteří byli znechuceni ze situace na Ukrajině. Že tam byly i nacionalistické síly a lidé, kteří se svobodou, demokracií, ochranou lidských práv to zrovna upřímně nemyslí, si tady nemusíme vykládat.

Ale úplně jiná rovina je ruská agrese, anexe území cizího státu v rozporu s mezinárodním právem, a to doopravdy důsledně musíme oddělovat. Tedy není-li černobílá vnitropolitická situace na Ukrajině, tak si dovolím tvrdit, že zcela černobílé je a musí být hodnocení ruské agrese vůči cizímu suverénnímu státu, a tyto roviny bychom doopravdy míchat neměli.

Souhlasím s tím, že světové společenství by se k této agresi mělo postavit naprosto jednoznačně. Tvrdě samozřejmě odsoudit takovéto porušování mezinárodního práva bez ohledu na to, co se dělo v minulosti. Dokonce i ti, kteří podobné kroky jiných států v minulosti kritizovali, by stejně tvrdě měli kritizovat současný postup Ruska, a je pravda, že bychom se k tomu měli vymezit nejenom slovně, ale i nějakými činy, které budou naprosto jednoznačné.

Já souhlasím s tím, že vyzývat dnes Ukrajinu, aby si to diplomaticky u stolu vyřešila s Ruskem, není příliš reálné, protože s Ruskem zjevně tato situace diplomatickou cestou, čistě diplomatickou cestou řešitelná není. A je pravda, že ty kroky jsou velmi citlivé, že samozřejmě jakékoli zvyšování napětí, sankce, dopadnou na všechny zúčastněné, nejenom na Rusko, ale i na ty, kteří případně sankce budou vyhlašovat, ale vždy je potřeba poměřovat i z hlediska naší historické zkušenosti, jestli nedostatek rasance nakonec v budoucnu nepřinese mnohem větší škody. Jestli místo ztráty pár pracovních míst nepřijdeme o mnoho lidských životů, zdraví a naprostý rozvrat mezinárodního právního řádu, který se po druhé světové válce vytvořil.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo, já plynně navážu. Zazněla tady slova o uvážlivosti. Já bych chtěl připomenout 30. léta minulého století, kde demokratické země Evropy byly tak uvážlivé, až už nebylo možné Hitlera zastavit. Nevím, jaké konkrétní hospodářské sankce by mohly být užitečné, neužitečné. A nemyslím si, že tady musí být uskutečněny alespoň symbolicky jasné kroky, které ukážou, že to je něco, co se nemůže tolerovat.

Přesně v duchu toho, co řekl na závěr svého vystoupení pan ministr Dienstbier. Jestli toto gesto nepřijde hned, pak už může být pozdě. Opravdu si vzpomeňme na druhou světovou válku. Začínala přesně tím úsilím, udržet míru uvážlivosti a platit jenom malé daně za udržení míru, tzv. malé daně.

Myslím si, že jsme členy NATO, jsme členy OSN a měli bychom přinejmenším na půdě těchto organizací, řekněme, upozorňovat na ten problém a žádat, aby tyto organizace rázným způsobem daly najevo, že je tady něco, co se nemůže tolerovat.

A pak jedna malá poznámka k obnovitelným zdrojům. Já bych se chtěl pana premiéra zeptat, jestli mu je známo, že v Německé spolkové republice jsou velcí výrobci osvobozeni od poplatků na obnovitelné zdroje, a jestli to pokládá za fér, zejména tváří v tvář našim velkým průmyslovým podnikům na severní Moravě, kde pro cenu energie již volají o pomoc. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan senátor Oberfalzer byl poslední přihlášený. Chce ještě někdo vystoupit? Nechce. Rozpravu uzavírám a prosím o vystoupení pana předsedu vlády, aby reagoval.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážení senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych reagoval na tu proběhlou rozpravu. Na úvod bych chtěl podpořit usnesení VEU, se kterým jsem měl možnost se seznámit. Čili domnívám se, že usnesení je optimální reakcí na agendu, která bude projednávána na Evropské radě, a pak mi dovolte několik poznámek k vystoupením, která zde zazněla, popř. upřesňujících informací o pozici vlády.

Nejprve k otázkám, které se zde objevily a týkaly se našeho přístupu k Evropě. Já myslím, že je důležité, abych zde na půdě Senátu zdůraznil, že nová vláda má také novou evropskou politiku. My jsme přesvědčeni o tom, že je v českém národním zájmu, abychom Evropu vnímali jako nástroj k tomu, abychom zvýšili svůj vliv na rozhodování. My jsme země, která je závislá na svém okolí. Povaha naší ekonomiky k tomu vytváří základní předpoklady. Jsme země, která je exportně orientovaná. Jako země, která je závislá na svém okolí a nepatří mezi velké evropské státy, tak má jedinečnou možnost, využívat instituce Evropské unie k tomu, aby zvýšila svůj vliv na to, co se v Evropě děje.

Takto pozitivně chceme vnímat naše členství v Evropské unii a přirozeně ho budeme využívat k tomu, abychom naše národní zájmy optimálně z pohledu občanů ČR v Evropě prosazovali, a to znamená, být u jednacího stolu, tzn., aktivně se účastnit veškeré diskuse, která se odehrává v Evropské unii, a z ideologických důvodů se nestavět zbytečně sami do kouta v rámci evropské debaty.

Čili není to o tom, jestli jsme nebo nejsme vstřícní vůči Evropské unii jako celku, vůči tomu projektu. My jsme přece Evropská unie. My jsme součástí Evropské unie, my jsme se rozhodli do ní vstoupit na základě referenda. Chci připomenout, že to vlastně bylo jediné referendum, které v naším zemi proběhlo od roku 1989, a občané se jednoznačně rozhodli pro to, abychom se členy Evropské unie stali. Tzn., bylo to vrcholně demokratické rozhodnutí, a my teď máme celou škálu možností, abychom toto členství v Evropské unii aktivně využili ve prospěch ČR. Čili nová členská vláda chce ke členství v EU přistupovat aktivně.

Já nesouhlasím s tím, že Evropská unie je v krizi, my jsme tady zaznamenávali v minulých letech celou řadu předpovědí z různých míst o tom, že se Evropská unie rozpadne, o tom, že se eurozóna rozpadne, že tady vlastně vzniknou nějaké následné měny, nebo nějaké následné útvary, nic z toho se nenaplnilo. Instituce Evropské unie fungují, nejsou paralyzovány žádnou krizí, a chci také připomenout fakt, že se daří zlepšovat ekonomickou situaci zemí v Evropské unii, včetně států, které byly nejvíce postiženy dluhovou krizí, a chci připomenout také fakt, že ono zmiňované Německo bude mít příští rok poprvé vyrovnaný rozpočet, poprvé po dlouhých letech vyrovnaný státní rozpočet, aniž by to znamenalo nějaké zásahy do německého hospodářského růstu, který je přirozeně pro nás klíčový, protože Německo je naší nejsilnější exportní destinací.

Evropa není v krizi, Evropa dále funguje a Česká republika má možnost v rámci Evropy říci jasně svůj názor a svůj postoj. Chci vyvrátit obavu z toho, že by se snad diskuse na evropské úrovni o zdanění úspor měla negativně dotknout občanů ČR, tak tomu není. Jde o to, aby se zdaňování úspor sjednotilo v rámci unie, a ten dopad je především na Rakousko a Lucembursko, které se v minulosti vyhýbaly tomu, aby standardním způsobem zdanily vklady v bankách. Tady vůči České republice by neměl nastat žádný problém.

Pokud jde o klimatický balíček a poznámky, které se objevily vůči tomuto tématu, já souhlasím s tím, že to je kardinální téma, pokud tady ČR udělá při vyjednávání chybu, pokud tady Evropa udělá při stanovování cílů v klimaticko-energetickém balíčku chybu, tak to může mít fatální dopad na zaměstnanost v Evropě a na průmyslový potenciál Evropy. Já jsem rád, že to není otázka posledních měsíců nebo let, ale že už se před několika lety v Evropě zvedla vlna na podporu udržení průmyslové výroby v Evropě a na podporu její modernizace. A ČR je součástí tohoto aktivního pohybu, zejména proto, že my patříme mezi nejvíce průmyslové země v Evropě a je přece zřejmé, a povedeme o tom debatu i při aktualizaci hospodářské strategie našeho státu, že cesta není v tom, přihlížet tomu, jak průmysl z naší země odchází, ale cesta je v tom, tento průmysl modernizovat.

A když mluvím o modernizaci, když mluvím o tom, že bychom ho měli směřovat na výrobu s co nejvyšší mírou přidané hodnoty, že bychom k té výrobě, která má dnes bohužel jenom velmi často podobu kooperací, měli ale také nabízet služby s vysokou přidanou mírou hodnoty, tak je zřejmé, že musíme myslet na to, jaké budou podmínky a jaká bude konkurenceschopnost naší země ve srovnání s jinými místy, kam by průmysl z naší země mohl odcházet. Proto ta naše pozice je v tomto striktní a jasná.

Budeme země, která do diskuse o stanovení cílů snižování CO2, stanovení cílů podílu obnovitelných zdrojů bude důsledně a neustále vnášet téma konkurenceschnopnosti a udržení zaměstnanosti v Evropě. Rozhodně nesouhlasíme s tím, abychom v zájmu dosažení podílu obnovitelných zdrojů přicházeli masivně o pracovní místa v naší zemi, a tak to také budeme vyjednávat.

Chci jenom připomenout, že pokud se bavíme o energetice, tak je tady ještě téma energetické bezpečnosti. Určitě budeme na úrovni EU podporovat i nadále, aby bylo možné ze společných prostředků financovat investice do energetické infrastruktury, které budou posilovat energetickou bezpečnost v Evropě včetně snížení závislosti na dovozu ropy a plynu z Ruska. Protože teď – během této krize – se znovu ukazuje, že to je ještě území nestability a musíme být tady velmi opatrní z hlediska strategického rozhodování Evropy, odkud budou dováženy klíčové suroviny. Čili jednoznačně podpora energetické nezávislosti Evropy z pohledu využití diverzifikace zdrojů.

Když se bavíme o energetice, musíme se také bavit o tom, že jsou rozdílné přírodní podmínky v jednotlivých státech. Nedává žádný smysl, aby všechny evropské země měly stanovený stejný cíl a stejné tempo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Prostě proto, že my nemáme vítr z Baltského moře... My nemáme takové možnosti budovat další a další vodní elektrárny na našich vodních zdrojích. Každá země má úplně jiné možnosti a regulace by tady šla nejenom proti logice, ale proti zdravému rozumu. Takže, ano, podporujeme posilování podílu obnovitelných zdrojů. Ale musí to být s ohledem na ceny elektrické energie. S ohledem na konkurenceschopnost a s ohledem na přírodní podmínky v jednotlivých státech.

Proto souhlasíme s tím, aby byl jeden cíl na úrovni Evropy pro snižování emisí CO2. Ale nesouhlasíme s tím, aby byl jeden cíl závazný pro všechny státy na úrovni Evropy z hlediska podílu obnovitelných zdrojů v roce 2030.

Komise navrhuje 27 %. My se domníváme, že je to pro nás příliš vysoký cíl. Budeme usilovat za prvé buď o to, aby cíl byl nižší anebo aby nebyl pro jednotlivé země závazný, abychom mohli mít vlastní národní harmonogram zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Tam si myslíme, že musíme vytvořit prostor. Ale nejenom pro nás, ale i další průmyslové státy v Evropě, aby byly schopny se s tímto úkolem – zvýšit podíl obnovitelných zdrojů – vypořádat. Myslím, že to je jasná podmínka a na jejím základě ČR toto vyjednávání povede.

Tolik velmi stručně ke klimatickému balíčku.

Ještě se tady objevily dotazy, které se týkaly jaderné energie. Teď není spor o to, že by měla být nějak narušena autonomie jednotlivých členských zemí, pokud jde o stanovení energetického mixu. O tom diskuse z hlediska klimatického balíčku nebude. Tady není žádné riziko z pohledu toho, že bychom např. v oblasti dalšího rozvoje jaderné energie při respektování všech stávajících evropských pravidel nemohli činit rozhodnutí na úrovni národní úrovni. Tady rizika nejsou.

Ještě – pokud jde o negativní dopady využívání obnovitelných zdrojů – to je samozřejmě věc, s kterou se musíme vypořádat. Zdůrazňujeme, že pokud chceme masívně využívat obnovitelné zdroje v Evropě v jednotlivých lokalitách, tak je také potřeba investovat do sítí. Je potřeba investovat do opatření, která zabrání tomu, aby např. docházelo k nekontrolovatelným přelivům elektrické energie z jedné země do druhé.

Jako ČR čelíme masívním přelivům, ke kterým dochází z Německa. Zejména v důsledku silného využití větrných elektráren na pobřeží Severního moře. V tuto chvíli se budují, nebo budou budovat, technická opatření v podobě transformátorů na české i německé straně, abychom tady tomuto riziku mohli čelit a zabránit nebezpečí blackoutu v důsledku nekontrolovatelných přelivů elektrické energie z Německa do ČR. Tady bylo dohodnuto technické řešení. Vláda to vidí jako jednu ze svých priorit. Znovu to připomínáme i našim partnerům. Pokud se má zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, současně je potřeba investovat do posílení infrastruktury, kterou se elektřina rozvádí.

Pokud jde o Ukrajinu. Jsem přesvědčen o tom, že ČR – už jsem tady o tom mluvil, jaký máme charakter – nepochybně ČR vzhledem ke své historii, velikosti a ke své zkušenosti musí trvat na tom, aby bylo dodržováno mezinárodní právo. Je v zájmu zemí jako je ČR, aby tady byla vysoká autorita mezinárodních organizací. Je také zřejmé, že musíme mít zájem na tom, abychom plně využili potenciál z hlediska zajištění bezpečnosti země, který nám dává členství v NATO a členství v EU.

Chci připomenout, a ono – koneckonců – s děním na Ukrajině je, myslím, důležité to konstatovat a potvrdit, že naše rozhodnutí vstoupit do NATO bylo správné strategické rozhodnutí. Stejně jako bylo správným strategickým rozhodnutím vstoupit do EU. Protože dnes – tváří v tvář ukrajinské krizi – můžeme konstatovat, že ještě nikdy nebyla naše země z hlediska bezpečnosti v historii zajištěna takovým způsobem, jakým je dnes. Právě v důsledku toho, že jsme členy jak NATO tak EU. Určitě naše země musí patřit mezi státy, které jasně pojmenovávají jakékoliv porušování mezinárodního práva a které trvají na tom, aby byla respektována autorita mezinárodních organizací jako je např. Organizace spojených národů anebo některé další.

Současně je v našem zájmu, abychom postupovali společně s ostatním zeměmi v EU a v NATO. Unie a NATO mohou mít autoritu pouze tehdy, pokud se nerozlomí – tváří v tvář – takovýmto kritickým situacím, k jakým nyní dochází na Ukrajině, tzn. udržení jednotného postupu. Co by mohlo být nejhorší, kdyby jednotlivé země se z jednotného postupu začaly vydělovat a měly svou vlastní diplomacii – teď např. vůči vztahům k Rusku. Udržení jednotného postupu je – podle mě – také v zájmu ČR; a ČR tomu bude napomáhat. Pokud jsme se dohodli v rámci orgánů EU, že půjdeme cestou určitého stupňování sankcí vůči Rusku v závislosti na tom, jak se reálně bude situace na Ukrajině bude vyvíjet, pak ČR tuto cestu bude absolvovat a respektovat spolu s ostatními státy EU. Ale v diskusi, kterou povedeme, budeme uplatňovat všechny argumenty, všechny naše zkušenosti a všechny naše znalosti, které v této souvislosti máme.

Proto říkám, že nepatříme mezi země, které v rámci EU volají po plošných hospodářských sankcích. A ani k nim – teď na jednáních ve čtvrtek a v pátek – patřit nebudeme.

Nemohu vyloučit, že budou rozšířeny sankce, ke kterým se teď rozhodli ministři zahraničí – tzn., že se třeba rozšíří i počet osob vůči kterým bude uplatněna vízová restrikce anebo některé zásahy vůči jejich majetku. To je samozřejmě věc, která se nedá vyloučit a je určitě možná. ČR je připravena se touto cestou vydat. Pokud jde o otázku plošných hospodářských sankcí, domnívám se, že je tady důležité, abychom respektovali i další dimenze našeho národního zájmu.

Když jsem mluvil, že v našem národním zájmu je respektování mezinárodního práva, tak stejně tak je v našem národním zájmu udržení hospodářské a sociální stability v naší zemi. My to nemůžeme ignorovat. Nemůžeme ignorovat fakt, že naše země – jako exportně orientovaná – potřebuje, aby v oblastech, kam exportujeme, byla stabilita. Je v našem zájmu, aby se mezinárodní situace uvolňovala. Prostě země závislé na exportu potřebují, aby se mezinárodní situace uvolňovala. Jakýkoliv růst napětí v kterémkoliv regionu vždycky znamená ohrožení exportních možností a pracovních míst. Proto apelujeme jako ČR na to, aby se jednalo, aby země Rusko a Ukrajina si sedly k jednacímu stolu. Tady máme stejný postoj jako ostatní státy EU. A jenom jednání a snížení napětí může vést k nějakým pozitivním výsledkům.

Problém je, že nám to pozice Ruska neusnadňuje. Rusko zatím odmítá sednout si k jednacímu stolu s Ukrajinou a řešit vážné problémy a konflikty, které teď mezi Ruskem a Ukrajinou vznikají, zejména v důsledku jednostranných kroků Ruska. Zejména v důsledku toho, že Rusko porušuje územní celistvost a integritu sousedního státu.

Přitom je dobré také připomenout, že Rusko v roce 1994 garantovalo hranice Ukrajiny v souvislosti s tím, že se tehdy Ukrajina vzdala jaderných zbraní, které zůstaly na jejím území po rozpadu Sovětského svazu. Jaderné zbraně pak byly odvezeny do Ruska a byly zlikvidovány. Čili to nebylo jen tak – v roce 1994. Byla to součást širší dohody, která měla zvýšit bezpečnost v regionu.

Rusko garantovalo hranice Ukrajiny včetně Krymu; a Ukrajina na druhé straně se vzdala jaderných zbraní, které byly dislokovány na jejím území. To bylo tehdy významné a důležité rozhodnutí, bohužel Rusko svým postupem dnes tyto své garance z roku 1994 porušilo.

A poslední poznámka, abych nemluvil příliš dlouho. Přijde – a já věřím, doufám, že to bude co nejdříve, že se situace stabilizuje alespoň z vojenského hlediska nebo bezpečnostního hlediska Ukrajina zmizí z headline internetových serverů, ale nezmizí problémy, které dnes na Ukrajině jsou založeny. Já myslím, že je potřeba si uvědomit, že Ukrajina má především velké hospodářské a sociální problémy. Je to země, která je velmi úzce ekonomicky propojena jak s Ruskem, tak i samozřejmě dnes se státy Evropské unie. Je v zájmu Ukrajiny, aby měla dobrý vztahy i s Ruskem vedle dobrých vztahů s Evropskou unií, protože jinak to její společnost a ekonomiku láme. To je objektivní fakt, byť bychom si třeba přáli, aby to bylo jinak, je to objektivní fakt – Ukrajina je ekonomicky silně s Ruskem integrována, zejména ta méně konkurenceschopná část jejího průmyslu a hospodářství.

Proč lidé demonstrovali na Ukrajině, to přece víme. Oni demonstrovali proti zkorumpovaným elitám a bylo jedno, jestli to byly elity za vlády paní Tymošenkové, nebo jestli to byly elity za vlády pana Janukovyče. Obyčejní Ukrajinci v tom už neviděli žádný rozdíl a demonstrovali proti obrovským sociálním rozdílům, které v této společnosti existují. Jenom připomínám, že v řadě oblastí Ruska je mnohem vyšší životní úroveň než na Ukrajině. A když se bavíme o tom, řekněme, vstřícném postupu řady příslušníků ruské menšiny na Ukrajině k integraci s Ruskem, tak je to dáno také sociálními nadějemi. Nadějemi na zlepšení životní úrovně třeba ruskojazyčných důchodců na Ukrajině, protože oni mají reálně nižší důchod, než mají ruští důchodci. Takže jsou tam i vážné sociální problémy a pokud si má Ukrajina do budoucna udržet integritu, stabilitu, tak musí vyřešit i vážné sociální, ekonomické problémy. Evropa to za ni učinit nemůže, stejně jako to za ni nemůže učinit Rusko a Ukrajinci o své budoucnosti musí především rozhodnout sami. My můžeme pomoci jako Evropská unie, pomoci jim obnovit instituce státu, pomoci vytvořit infrastrukturu. Koneckonců i pro nás je to velmi zajímavý partner – Ukrajina do budoucna – je to obrovský trh. I Evropská unie může pomáhat Ukrajině mimo jiné v oblasti vytváření občanské společnosti, ale nemůžeme učinit klíčové rozhodnutí za Ukrajinu.

Proto bych chtěl také odmítnout z pohledu české vlády jakési snahy vnést na mezinárodní úrovni dojednávat nějaký statut Ukrajiny navenek. Prostě není možné, abychom za Ukrajinu rozhodovali o jejím statutu, jestli to bude neutrální země nebo nebude neutrální země, jestli bude členem unie nebo členem NATO, o tom musí rozhodnout Ukrajinci sami, to je jejich plné demokratické právo, aby o své budoucnosti rozhodli oni, ale oni si také svoji budoucnost budou muset primárně odpracovat. Ukrajince čeká celá řada velmi naléhavých a vážných reforem. Tady si myslím, že jsou další rizika nestability v tomto regionu, která tady budou i v příštích letech. Čili souhlasím se všemi těmi, kdo dnes hovořili o tom, že situace není černobílá pokud jde o Ukrajinu a souhlasím s těmi, kteří hovořili o tom, že je nutné přesně pojmenovat kroky Ruska, které se dnes odehrávají vůči Ukrajině a které jsou z pohledu mezinárodního práva nepřijatelné. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane premiére a prosím zpravodaje pana senátora Miroslava Krejču, aby uzavřel tuto část a navrhl, o čem budeme hlasovat.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji, milé kolegyně a vážení kolegové. V rozpravě vystoupilo deset senátorů, konkrétně jedna senátorka a devět senátorů, z toho dva opakovaně. Ve svých vystoupeních se soustředili především na dvě hlavní téma. Tím prvním je klimaticko-energetický rámec 2030 a tím druhým je současná situace na Ukrajině a na Krymu.

Já bych si dovolil jenom drobnou poznámku k prvnímu tématu. Před několika dny jsme jednali s komisařkou nejenom pro oblast klimatu a ona nebyla – byť je velice úporná diskutérka – tak na jednu věc nedokázala reagovat a odpovědět, a to na to, jak se slučuje deklarování ze strany komise to, že otázka energetického mixu je výlučně v kompetenci členských států, národních států a jak je to prolnutelné s tím, že komise snaží určovat a předepisovat určitá procenta, která by v energetickém mixu měly zastávat některé druhy energií.

Poznámka k tomu druhému bloku – roku, kdy si připomínáme pět let projektu Východního partnerství, které se zrodilo během českého předsednictví v roce 2009, připomínáme si deset let našeho členství v EU a připomínáme si 15 let našeho členství v NATO. To jsou skutečnosti, ze kterých bychom měli vycházet, to jsou fakta a skutečnosti, na kterých bychom měli stavět.

V průběhu rozpravy padl jeden jediný návrh na úpravu předloženého a navrhovaného usnesení. Předložil to pan kolega senátor Škaloud. Týká se to bodu 4, kde navrhl vypustit část tohoto bodu s tím, že by byly ponechány první dva řádky a třetí, čtvrtý, pátý řádek by byl vypuštěn. To bychom mohli ošetřit tak, že bychom o bodě 4 hlasovali samostatně v navrhované úpravě, a podle toho, jestli by prošel nebo neprošel, bychom pak hlasovali o návrhu usnesení jako celku. Buď v něm bude bod 4 zredukovaný nebo v původní podobě.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a pozeptám se ještě – budeme hlasovat o bodu 4 v podobě tak, jak je navržen vámi, vaším výborem, anebo budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, to znamená o bodu 4 bez části, která začíná: Rovněž chápe, že ...

Senátor Miroslav Krejča:  Navrhoval bych hlasovat o té podobě, kterou navrhl pan senátor Škaloud, to znamená, já to přečtu. 4. rozumí potřebě dosáhnout na evropské úrovni v průběhu roku 2014 dohody na společném evropském přístupu, který bude uplatňován během jednání o nové mezinárodní dohodě a ochraně klimatu. Pokud tento návrh projde, pak bychom hlasovali o celém usnesení, jehož součástí by byl tento bod 4, pokud jeho návrh neprojde, tak budeme hlasovat o celém usnesení, jehož součástí bude bod 4 v plném rozsahu tak, jak jej předložil náš výbor.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, myslím, že to je jasné, přizveme k hlasování. Tak. Aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum 34 a nyní budeme hlasovat o bodu 4 z návrhu usnesení předloženým Evropským výborem ve zkrácené podobě tak, jak navrhl pan senátor Škaloud.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, v hlasování č. 11 registrováno 68, kvorum 35, pro návrh 32, proti 3. Návrh nebyl přijat. Takže nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak nám bylo předloženo výborem a jak bylo předneseno i panem předsedou Krejčou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám, v hlasování č. 12, registrováno 68, kvorum pro přijetí 35, pro návrh 50, proti 2, návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji, projednávání tohoto bodu končím a my se vystřídáme v řízení schůze.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Kolegyně a kolegové, nyní projednáváme bod, kterým je

 

Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014

Tisk EU č. K 103/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K 103/09, K 103/09/01. Prosím opět pana předsedu vlády Bohuslava Sobotku, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane premiére.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014, které bylo vydáno v polovině listopadu minulého roku. Dokument stanovuje obecné priority pro nadcházející období, jež slouží jako nezávazná politická vodítka pro koordinaci členských států v kontextu společné snahy o obnovu hospodářského růstu v Evropě.

Pro rok 2014 zůstalo v platnosti vyslovit pět prioritních oblastí, které jsou totožné s těmi, které byly v roce 2013. Jsou jimi: 1. provádění diferencované fiskální konsolidace podporující růst. 2. Obnova běžného úvěrování ekonomiky. 3. Podpora růstu i konkurenceschopnosti dnes i do budoucna. 4. Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize. 5. Modernizace veřejné správy.

Jako pozitivní komise vnímá, že došlo ke snížení rozpočtových deficitů zemí EU, zároveň však upozorňuje, že úroveň zadlužení je stále vysoká. Doporučuje členským státům zaměřit se především na kvalitu fiskální konsolidace a vyvarovat se škrtům v oblasti vzdělání, výzkumu, inovací, energií či ochrany klimatu. Dále komise poukazuje na přetrvávající problém nezaměstnanosti, zejména pak na stoupající počet mladých lidí bez práce. Členským státům doporučuje implementovat opatření, jež povedou k tvorbě pracovních míst, zlepšení uplatnitelnosti na trhu práce a podpoře sociální soudržnosti.

S ohledem na počet uchazečů o práci by členské státy měly posílit aktivní politiku zaměstnanosti a podpořit projekty pro ohrožené skupiny obyvatel. Až na drobné výjimky odpovídá v zásadě většina doporučení politickému kurzu vlády, jak lze vyčíst i z programového prohlášení. Samotné hodnocení vyznívá pro Českou republiku zásadně kladně, ve srovnání s ostatními členy Evropské unie není česká ekonomika dlel hodnocení komise ve špatné kondici.

Jako nejvíce problematické vnímá komise nedostatky v procesu implementace řady potřebných opatření a dlouhodobý pokles konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Pokud jde o proces Evropského semestru, je česká vláda zastáncem aktivního dialogu se sociálními hospodářskými partnery, přirozeně Parlamentem České republiky a další zainteresovanou veřejností a je v tomto smyslu ze strany komise také pozitivně hodnocena.

Dovolte mi při této příležitosti ještě připomenout, že nadcházející otevřená diskuse ve formě kulatého stolu je plánována již počátkem dubna letošního roku. Předmětem setkání bude konsolidovaná verze národního programu reforem 2014, jež mimo jiné reaguje na toto sdělení a zároveň představuje plán reforem na podporu konkurenceschopnosti a hospodářského růstu v České republice pro nejbližší období. Děkuji za vaši pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane premiére a teď vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto záležitosti, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 103/09/02. Zpravodajkou je paní senátorka Dagmar Zvěřinová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, senátorky, senátoři. Dovolte, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k právě projednávanému bodu tak, jak zazněla tato zpráva i na výboru pro záležitosti EU 5.2. Roční analýza růstu 2014 hodnotí hospodářskou a sociální situaci v Evropě a stanoví pro nadcházející rok obecné priority v oblasti ekonomické politiky pro celou EU. Zahrnuje tak nový Evropský semestr pro koordinaci z hospodářských politik a zajišťuje, aby EU a její členské státy koordinovaly svou ekonomickou politiku a své úsilí o podporu růstu a tvorby pracovních míst. Pro rok 2014 jsou důležité určité nové skutečnosti. Jednak se očekává oživení evropské ekonomiky, očekává se nadále růst, a to i při slabé inflaci. Ekonomické oživení je však velmi křehké. V zemích, jež provádějí ozdravné programy, je nadále přetrvávající vyšší míra nezaměstnanosti a složitější sociální situace. Jedná se o období, kdy budou aplikována nová pravidla o koordinaci rozpočtových politik v eurozóně a pokračuje diskuse o rozvoji hospodářství měnové unie, dále zřízení bankovní unie, dohledu nad bankami, řízení jejích problémů s návazností na program pro konvergenci a konkurenceschopnost.

Rok 2014 bude prvním rokem víceletého finančního rámce a komise se členskými státy projednává priority a poskytuje technickou pomoc pro zahájení operačních programů. Kombinace posílení systémů EU pro správu ekonomických záležitostí nového víceletého finančního rámce EU a opatření na úrovni EU jsou základem pro růst v Evropě. Členské státy by měly svál vnitrostátní opatření koncipovat s plným zohledněním těchto nástrojů na úrovni EU. Evropská unie a jejich členské státy by se měly nadále zaměřovat na dosažení pokroku v těchto pěti hlavních oblastech – pokračování v diferencované fiskální konsolidace podporující růst, obnova úvěrových podmínek pro hospodářství, podpora růstu a konkurenceschopnosti pro současnost i budoucnost, řízení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. Dále je v ní konstatováno, že významného pokroku bylo dosaženo v oblasti fiskální konsolidace, byla provedena opatření, která napomáhají i stabilizaci veřejných financí.

Dále zvláštní pozornost je věnována opatření zaměřením na snížení vysoké míry nezaměstnanosti mladých, podporuje se systém kvalitních nabídek dalšího vzdělávání, stáží či učňovského vzdělávání, především pro mladé lidi do 25 let. Vzhledem k časové prodlevě mezi reformami a hospodářským oživením a výkonností trhu práce si zlepšení zřejmě ještě vyžádá nějaký čas. Obecně proto platí, že pokud jde o prohloubení Evropského semestru jako celku, existuje řada oblastí, kde je potřeba dalšího zlepšení. K přijetí větší odpovědnosti na vnitrostátní úrovni v mnoha členských státech je třeba většího zapojení vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů a občanské společnosti do tohoto procesu.

Komise předpokládá, že národní programy reforem, programy stability a konvergenční programy budou projednávány jednotlivými partnery a regionálními subjekty. Dále si myslím, že pan premiér sdělil v této oblasti všechno.

Já bych vás chtěla upozornit na jednu záležitost, že potom budeme hlasovat o návrhu našeho výboru jako doporučení pro plénum Senátu, ale chtěla bych upozornit na bod 3, kde je doporučení k vyjádření Senátu ke sdělení Komise Roční analýza růstu 2014 – vyslovujeme výhrady, a to k doporučením komise požadující rychlejší zvyšování věku odchodu do důchodu a se zrušením předdůchodů, neboť jsme přesvědčeni, že základem dlouhodobé udržitelnosti systému veřejných financí s ohledem na stárnutí populace nemůže být jenom neustálé navyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Důraz musí být kladen i nadále na stimulaci růstu produktivity práce a vysoké úrovně zaměstnanosti a dále také máme výhrady k přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce ke zdanění spotřeby neboť neustálé zvyšování DPH či spotřebních daní má dopad na stabilitu daňového systému a v důsledku tím pádem i na občany.

Tolik moje zpravodajská správa.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko, a také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Chci se zeptat pana premiéra jako navrhovatele, zda se ještě chce vyjádřit? Nechce. Paní senátorka jako zpravodajka nám řekne, o čem budeme hlasovat.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Obdrželi jste usnesení výboru pro záležitosti EU z 24. schůze konané dne 5. února 2014 ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014. Doporučuji ho schválit ve znění, tak jak vám bylo předloženo, s tím, že součástí tohoto usnesení je i doporučení k vyjádření Senátu ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014.

Výbor doporučuje přijmout ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu senátorku Dagmar Zvěřinovou.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko. Svolám všechny senátorky a senátory k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 34. Budeme hlasovat o návrhu výboru pro záležitosti EU ke Sdělení Komise Roční analýza růstu 2014, tak jak návrh přednesla paní senátorka Dagmar Zvěřinová.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 13 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu premiérovi, děkuji paní zpravodajce a vám všem. Panu premiérovi přeji hezký den a hodně úspěchů do další práce.

Budeme pokračovat dalším bodem, který má také vztah k evropské agendě, protože jím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 235

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 235. Návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Pana ministra zde vítám při jeho premiéře v Senátu, a vás všechny prosím, abyste své diskuse přenesli do kuloárů, abychom vytvořili důstojné prostředí pro jednání. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalších souvisejících zákonů.

Cílem předložené právní úpravy je implementovat do českého právního řádu unijní směrnici o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, jejíž transpoziční lhůta vypršela již dne 25. října 2013, tedy před více než 4 měsíci.

V tomto ohledu je nutno upozornit, že Evropská komise již minulému ministrovi zahraničních věcí zaslala upozornění týkající se neprovedení ustanovení této směrnice do našeho právního řádu. Zmíněným dopisem byla vláda ČR vyzvána k vyjádření s tím, že reálně hrozí žaloba k Soudnímu dvoru EU a uložení peněžité sankce.

Návrh zákona v souladu se zmíněnou směrnicí zakládá nárok českých pojištěnců na náhradu nákladů, které vynaložili na zdravotní služby, jež se rozhodli čerpat v jiném členském státě EU. Toto samozřejmě není jediný nárok pojištěnců vyplývající z evropského práva. Již několik let se uplatňují nařízení EU týkající se tzv. nezbytné péče a plánované péče povolované příslušnou zdravotní pojišťovnou. Jedná se tedy o jisté doplnění dané oblasti.

Předložená úprava nově stanoví, že by pojištěnci měly být nahrazeny náklady za zdravotní služby, které čerpal v jiném členském státě a které zároveň nespadají do okruhu zdravotních služeb řešených zmíněnými nařízeními. Pojištěncem vynaložené náklady se pak nahrazují do výše nákladů, které by byly zdravotní pojišťovnou vynaloženy, pokud by byly dotčené zdravotní služby čerpány na území ČR, ovšem vždy maximálně do výše skutečných nákladů. Pro výpočet výše náhrady nákladů musí být stanovena objektivní transparentní kritéria, což předkládaná novela řeší odkazem na právní předpisy upravující výši náhrad ze systému veřejného zdravotního pojištění, podle kterých je možno výši náhrady nákladů objektivním způsobem vypočítat.

Transponovaná směrnice zároveň dává členskému státu možnost omezit čerpání určitých kategorií zdravotních služeb v uvedeném režimu, a to využitím institutu předchozího souhlasu. Tento institut předkládaná novela také upravuje, přičemž stanoví, že kategorie zdravotních služeb, jejichž náhrada bude předchozím souhlasem podmíněna, mohou být vymezeny nařízením vlády. Pakliže by tedy bylo při aplikaci novelizovaného zákona shledáno, že může dojít k ohrožení finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, představuje vydání nařízení vlády poměrně rychlou a efektivní brzdu k odvrácení možného ohrožení systému.

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, s ohledem na závazky ČR vyplývající z členství v EU se na vás obracím s žádostí o podporu předložené novely. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 235/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Božena Sekaninová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Božena Sekaninová:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Předkládaná novela zákona zakládá nárok českých pojištěnců na náhradu nákladů na zdravotní služby, které se rozhodli čerpat v jiném členském státě EU. Tyto náklady by měly být pojištěnci hrazeny do výše nákladů, které by na zdravotní služby byly zdravotní pojišťovnou vynaloženy, pokud by byly tyto služby čerpány na území ČR, ovšem vždy maximálně do výše skutečných nákladů. Transponovaná směrnice zároveň dává členskému státu možnost omezit čerpání určitých kategorií zdravotních služeb v uvedeném režimu, a to využitím institutu předchozího souhlasu.

Poslanecká sněmovna v prvém čtení předložený návrh přikázala k projednání výboru pro zdravotnictví s tím, že lhůta pro jeho projednání ve výborech byla zkrácena o 30 dnů. Výbor pro zdravotnictví svým usnesením doporučil sněmovně schválit vládní návrh zákona ve znění dvou pozměňovacích návrhů a jedné legislativně-technické úpravy. Při druhém čtení bylo k návrhu zákona podáno dalších pět pozměňovacích návrhů a legislativně-technických úprav. Ve třetím čtení Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, ve znění dvou legislativně-technických úprav, a to v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, kdy se upřesňuje formulace vymezení právní úpravy lhůty, ve které mají zdravotní pojišťovny povinnost poskytnout pojištěnci na jeho žádost náhradu nákladů, podle § 14 odst. 2 až 5 náhradu nákladů budou zdravotní pojišťovny povinny poskytnout nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o příslušných nákladech.

Dále v textu § 16a a § 16b, jež upravují problematiku regulačních poplatků, se formálně promítá zrušení povinnosti hradit regulační poplatek za poskytnutou lůžkovou péči.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se podrobně tímto návrhem zabýval a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko. A také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Nikoho takového nevidím, můžeme tedy postoupit dál. Otevírám obecnou rozpravu k návrhu zákona. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Slyšeli jsme, že jsme se touto legislativní normou měli zabývat již v říjnu roku 2013. A proto můj první dotaz na pana ministra je ten, když má svého poradce pana MUDr. Holcáta, dříve ministra, jestli si s ním rozříkal, proč pan ministr neudělal to, co mu ukládal zákon a proč nám to nepředložil pan ministr Holcát a předkládáte to vy.

Druhá věc je, že bych se chtěl zeptat: Pane ministře, jak se budou určovat skutečné náklady? Vždyť přece nemocnice nedostávají zaplacené skutečné náklady, ty dostávají zaplacené jen nějaké fixní platby, buď podle bodového ohodnocení, nebo systémem DRG, ale rozhodně v tom nejsou žádné skutečné náklady. Znamená to, jakým způsobem se to tedy bude řešit? Bude nějaká speciální tabulka pro osoby, které se budou léčit v zahraničí, nebo jak to vlastně chcete řešit? A toto je docela zásadní otázka, protože pak se může stát, že lékařská péče v zahraničí bude hrazena jiným způsobem než lékařská péče poskytovaná českými zdravotnickými zařízeními a může tam dojít k velkým disproporcím. Chtěl bych se tedy zeptat, jak toto chtějí řešit zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví?

S odkazem na § 14b písm. c) bych se rád zeptal pana ministra, kdo řekl nebo na základě jakých podkladů tady je napsáno, že existuje důvodná obava, kdo ji tedy vyslovil nebo kdy, že se nebudou dodržovat standardy a pokyny, když některé standardy platné v ČR ani nejsou právně závazné, některé jsou. To znamená, kdo tedy vyslovil obavu, že nebudou některé standardy dodržovány?

V § 14c odst. 1 se mluví o vnitrostátním kontaktním místě. Zajímalo by mě, co je to vlastně za právní subjekt, je to akciovka, je to státní organizace, je to příspěvková organizace nebo je to podnikatelský subjekt, nebo kdo to tedy je? Pojí se to totiž s něčím jiným, pojí se to s povinností danou zákonem poskytovat informace, samozřejmě zadarmo. A je otázka, jakým způsobem – jsou to zdravotnické informace – budou chráněny?

A pak ještě odst. 17 o zdravotních pojišťovnách, kde se dává zdravotních pojišťovnám možnost penále a hlavně pravděpodobné výše pojistného – to pravděpodobné podtrhuji – a ve sporných případech řešit platebním výměrem. To je myslím v pořádku, ale odvolání proti platebnímu výboru nemá odkladný účinek. Pochopil bych to ve věci, když se jedná o přihlášky k pojistnému, pokuty. Ale když někdo vypočítává pravděpodobnou výši pojistného, která může být rozdílná, tak tam už se mi to moc nelíbí, a ve sporných případech by měl někdo rozhodnout, kdy na jedné straně je pojišťovna a na druhé straně je ten, kdo má dělat tyto platby, tak tam není odkladný účinek. To se může zdravotním pojišťovnám velmi prodražit, protože se může stát při rychlosti našich soudů, kdy naše soudy rozhodují tak, jak rozhodují, a po pěti letech pak nastoupí nějaké pojistné, o kterém se řekne, že třeba nemělo být v této výši nebo že nemělo být ve sporných případech vůbec zaplaceno, a přijdou sankce ze strany soudní moci, a pak je to na zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojišťovna by pak za to měla nést určité následky.

Nevím, jestli jste zaznamenal všechny tyto otázky.

A na konec dodám perličku, jestli slovutné ministerstvo zdravotnictví spočítalo, kolik to tedy zdravotní pojišťovny bude stát jako extra platby za jeden rok, protože ty vyjdou z nějakých paušálů, se kterými zdravotní pojišťovny počítají. Rozhodně to nebudou miliony. Myslím si, že to budou větší čísla.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr si přeje reagovat. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zkusím odpovědět na část připomínek pana senátora, protože se přiznám, že ne všechny jsou detailně zanalyzovány tak, abychom predikovali přesná čísla. Myslím si, že to v tomto okamžiku možné není.

To, co jsem zaznamenal, zodpovím nejjednodušší otázku na úvod. Pana ministra Holcáta jsem se neptal, proč otálel s předložením implementace této směrnice, ale po vaší připomínce se ho na to zeptám.

Druhá připomínka je myslím si namístě a je dobré ji vysvětlit, jak bude přesně postupováno při výpočtu nákladů, tedy úhrady péče v zahraničí. To řeší odkaz na § 14 odst. 2 a 4. Bude postupováno podle seznamu výkonů, tak jak je vydán v ČR. Ale máte pravdu v tom, že regulace, které jsou uplatňovány vůči českým zdravotnickým zařízením v tomto ohledu, nemohou být plně uplatněny, protože tento režim bude odlišný.

Nicméně nemyslím si, že implementací této směrnice vzniknou českému zdravotnímu systému nějaké zvláště vysoké náklady, protože je třeba si uvědomit, že možnost čerpání péče je do značné míry ekonomicky regulována už samotným faktem, že v západních zemích je hodnota poskytované zdravotní péče výrazně vyšší než v ČR. V praxi to bude znamenat, že pojišťovna uhradí pojištěnci tu výši, kterou by platila v ČR, a pro pojištěnce to bude znamenat poměrně výrazný doplatek rozdílu, který účtují česká zdravotnická zařízení a rozdílu, který účtují např. německé nebo rakouské nemocnice.

Nicméně máme dohodu se zdravotními pojišťovnami, že budeme velmi bedlivě monitorovat situace po jednotlivých měsících a v okamžiku, kdy bychom měli signály, že dochází k nějakému zneužívání této možnosti, že dochází k nějaké situaci, která výrazně ekonomicky zatěžuje český zdravotní systém, tak jsme připraveni zasáhnout a rozšířit oblast té péče, o které bude třeba předchozího souhlasu zdravotní pojišťovny zmiňovaným nařízením vlády.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si ještě přeje vystoupit? Nepřeje, děkuji. Paní zpravodajka také ne.

Zazněl tady vlastně jediný návrh, a to je návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 14 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu a ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 126

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 126, jedná se o druhé čtení.

Projednávání tohoto návrhu jsme na 16. schůzi vrátili k novému projednání. Tento návrh zákona opět uvede paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající. Jak bylo řečeno, tento návrh stihl ten osud, že 27. listopadu 2013 byl vrácen znovu do výborového čtení, které vyústilo ve dvě usnesení. Jedním usnesením je usnesení ústavně-právního výboru, který doporučuje Senátu schválit projednávaný návrh ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze usnesení ústavně-právního výboru, určuje mě zpravodajkou.

A pak tu máme druhé usnesení, které je usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které rovněž doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh, ovšem ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu usnesení tohoto výboru a které se tedy nekryjí s názory, jež zazněly a byly vysloveny a odsouhlaseny v ústavně-právním výboru.

Nemá asi význam, abych je nyní tady četla, protože všichni tyto tisky mají.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, paní senátorko, je to součást tisku, takže není nutné, aby se to četlo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Je to tedy součástí tisků. Zatím bych se tedy omezila na toto konstatování. A já osobně, pokud se mám vyjádřit, navrhuji, aby byl návrh schválen ve znění usnesení, které přijal ústavně-právní výbor. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Senát určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako tisk č. 126/10. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil. Žádám ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, své vystoupení bych začal asi zdůrazněním slůvka "opět", které tady uvedl pan místopředseda při zahájení projednávání tohoto tisku.

Domnívám se, že není zapotřebí zvlášť podrobně se tady zmiňovat o všech záležitostech. Jak už paní navrhovatelka řekla, návrh zákona se projednává poněkolikáté. Snad jenom pro oživení paměti. Tento tisk byl předložen Senátu v červnu loňského roku, garančním výborem byl ustanoven ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR a v prvém čtení ho projednaly všechny výbory.

V listopadu loňského roku byl návrh vrácen Senátem k novému projednání. Garančním výborem zůstal ústavně-právní výbor a dále se jím zabýval výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Omezím se už jenom na konstatování, že ústavně-právní výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje přijmout návrh zákona s pozměňovacím návrhem ústavně-právního výboru, a s konstatováním, že je známo, že právě výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal též usnesení s pozměňovacími návrhy, s jejichž podstatou vás pak zcela určitě seznámí pan senátor Tesařík.

Tím bych považoval moji zprávu za ukončenou a pak bych vystoupil s návrhem na hlasování, protože pravděpodobně nebude zas tak úplně jednoduché. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Tento senátní tisk byl přikázán také výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který určil jako svého zpravodaje pana senátora Martina Tesaříka. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 126/9. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jak už bylo řečeno, k tomuto tisku jsou dvě usnesení. Základní usnesení předložil ústavně-právní výbor. Náš výbor pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí přijal jiné usnesení, které vycházelo ze základního návrhu, který předložil ústavně-právní výbor.

Pokusil bych se v krátkosti vysvětlit, v čem je rozdílnost. Hned v úvodu chci říct, že náš výbor v zásadě velkou část návrhu tohoto zákona podpořil svým usnesením, což je také možno vidět z pozměňovacího návrhu, který předkládá náš výbor.

Nicméně s čím se neztotožnil, a proto náš pozměňovací návrh takto vypadá, je v následujících částech návrhu senátního zákona. Za prvé je to část sedmá jednacího řádu, která se týká jednání o návrzích zákona, dále se náš nesouhlas týká části třinácté, která se vztahuje k jednání o návrzích zákonných opatřeních Senátu. Dále jsme se neztotožnili v části čtrnácté, která se týká návrhů, která podává Senát Poslanecké sněmovně, a v tom výčtu našich nesouhlasů s předloženým návrhem to byl vlastně poslední náš nesouhlas.

V dalších částech předloženého návrhu zákona jsme se ztotožnili s předloženým návrhem, a v tom případě je náš návrh pozměňovacího návrhu hlasovatelný. Myslím si, že tak jak bylo řečeno v úvodu, ta procedura projednávání předloženého návrhu zákona, senátního návrhu, již byla tolik projednána podrobně, že žádný z vystupujících, tzn., předkladatelka, potom zpravodaj ústavně-právního výboru, a nakonec i já se nebudu pouštět do podrobné diskuse našeho předloženého pozměňovacího návrhu. Pouze jsem v krátkosti chtěl využít čas a prostor na tomto místě, abych znovu přednesl, že náš výbor se zásadně ztotožňuje s velkou částí předloženého návrhu zákona, nicméně v určitých bodech, které jsem tady právě přednesl, se navrhuje tuto materii nepodpořit, lépe řečeno vypustit. Tolik asi ve stručnosti má zpravodajská zpráva. Jsem připraven odpovídat na dotazy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. A protože nepadl návrh na schválení, zamítnutí, ani nic podobného, zahajuji podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy.

Pardon, pane zpravodaji, hlásí se pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobrý den, pozměňovací návrh se množí, takže ho nebudu teď číst, jenom vás seznámím s jeho obsahem. V podstatě není o ničem jiném, než abychom v našem Jednacím řádu měli podobný systém, jako má Poslanecká sněmovna, tzn., že ne každou petici bude projednávat plénum Senátu. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme tady zasypávali důl Frenštát šest hodin, aniž jsme ho nakonec zasypali, už jsme byli celí unavení. Pak jsme tady rozhodovali o sloučení dvou škol, pak také o kamzících, jak mě správně kolegyně upozorňuje, jestli je vyhubíme nebo nevyhubíme, nevím, jak to s nimi dopadlo. Já jsem tehdy navrhoval, aby je dali na Šumavu, aby sežrali toho lýkožrouta.

Návrh v podstatě spočívá v tom, že petiční výbor bude petice projednávat, Senát má vždycky možnost, pokud to bude nějaká opravdu celospolečenská vážná záležitost, si tu petici vzít a projednat ji, ale v zásadě by ten systém byl stejný jako v Poslanecké sněmovně, že petice, které nemají celospolečenský význam, nebude Senát projednávat, ale přijme vždycky, tak jako dnes, zprávu o vyřizování petic za minulé období nebo minulý rok. Ten pozměňovací návrh i se zdůvodněním za chviličku dostanete na stůl.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, musím vás upozornit, že pokud návrh nenačtete na mikrofon, nebude moci být uplatněn.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já o načtu. Dejte mi to. Už mi to dávají, už ho mám. Pozměňovací návrh: V čl. I bodu 23 § 142 odst. 1 větu třetí vypustit.

V čl. I bodu 23 § 142 odst. 4 slova "jde li o petici podepsanou méně než 10 000 osobami," vypustit.

V čl. I bodu 23 § 142a vypustit. Navrhovaný § 142b označit jako 142a.

Je tady ještě alternativa, která závisí na tom, jak se bude vyvíjet hlasování, které nás čeká. Odůvodnění přečtu též.

Na základě navrhovaných změn se z jednacího řádu vypouští ustanovení, podle něhož petice, podepsaná nejméně 10 000 osobami, musí být povinně zařazena k projednání na schůzi Senátu. Návrh vychází z praktických zkušeností, které vedou k závěru, že výše počtu podpisů na petici není vždy přímo úměrná závažnosti obsahu petice. Proto navrhuji, aby všechny došlé petice byly vyřizovány standardním způsobem, kdy šetření ve věci a odpověď petentům zařizuje petiční výbor. Na uvážení tohoto výboru pak rovněž bude, aby v případě, že obsah petice shledá jako závažný, navrhl Senátu uspořádat v dané věci veřejné slyšení, což umožňuje § 144 jednacího řádu Senátu. Jednání Senátu o petici se tak nebude mechanicky řídit pouze počtem podepsaných osob, ale závažností problémů, na než petice upozorňuje.

Navrhované změny jsou systematicky zařazeny do čl. 1 bodu 23 senátního tisku č. 126, který obsahuje nově navrhované znění části 12. jednacího řádu Senátu o peticích a jiných podáních, viz pozměňovací návrhy 1, 2 a 3.

V případě, že bod 23 článku nebude Senátem přijat, pak namísto toho navrhuji, aby speciální úprava jednání v Senátu ve věcí petic, podepsaných nejméně 10 000 osobami, byla vypuštěna ze stávajícího znění jednacího řádu, a to je ta druhá alternativa pro případ, že bod 23 čl. 1 nebude Senátem přijat, navrhuji namísto pozměňovacího návrhu 1, 2, 3 přijmout pozměňovací návrh stejného věcného obsahu, tzn., v čl. 1 za bod 22 vložit nový bod 23, který zní:

23 § 142a se zrušuje a následující body v čl. 1 přečíslovat. Věcně jsou oba návrhy stejné, závisí jenom, jak dopadne předchozí hlasování. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, dámy a pánové, nevím, jestli jste vy stačili zachytit a zcela do důsledků pochopili ten pozměňovací návrh, který právě předložil pan kolega Kubera. Možná, že je v pořádku. Možná, že na něm není vůbec nic špatného. Ale já jsem to tedy nestačila. Zodpovědně říkám, že to je přesně ta ukázka toho, proč se chce a navrhuje, aby byly pozměňovací návrhy dávány písemně s odůvodněním dopředu, tak abychom si je stačili aspoň v klidu přečíst. To je názorná ilustrace.

A přesně to chtějí právě kolegové ale vypustit. Tak já tedy nerozumím, ale teď jste to viděli, srovnejte si to tedy sami.

Jinak ale pokud věcně se mám věcně vyjádřit k návrhu, on by nebyl až tak snad špatný, pokud jde o to, že by měl petice projednávat jenom výbor, nicméně znovu se vracím a osvěžuji myšlenku, kterou jsem sem již před časem vnesla a která není moje, ale tlumočila jsem, tehdy, tuším, to bylo stanovisko pana kolegy Chládka, a sice, že výbor je přetížen, protože těch peticí je strašná spousta, a tudíž že by měl být rozdělen na dva výbory, na jeden, který se bude věnovat výhradně peticím, a ten druhý že by se věnoval zbytkové agendě, která je opět rozsáhlá a dá se s ní velmi, a myslím, že i Senátu by slušelo, aby s ní velmi důkladně pracoval.

Pokud ale by nedošlo ke změně ve struktuře orgánů Senátu v tomto smyslu, tak bych varovala i z toho věcného hlediska před tím, přijmout takovouto úpravu, protože ten výbor opravdu zatížíme zcela disproporčně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já spíš jenom technicky, byť to dělám vůči paní kolegyni Wagnerové velmi nerad. Není to pravda, co nám říkala. Toto, co předvedl pan senátor Kubera, ať se nám to líbí nebo nelíbí, nový jednací řád nenapravuje. Nenapravuje! Bylo by to opět možné úplně ve stejném rozsahu a ve stejném stylu, jednací řád o této věci, že se na poslední chvíli s odůvodněním rozdá pozměňovací návrh, neřeší. Žádná lhůta tam není, nebyl to dobrý ilustrativní příklad - a vy jste se snažila, paní senátorko, prostřednictvím pana předsedajícího, uvést senátorky a senátory v omyl.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do podrobné rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Jenom to teď zkusím říct česky, protože ono skutečně, když to je napsané, je tam článek 1, tak chápu, že s tím má paní senátorka Wagnerová problém, ale když to vezmeme česky, tak § 142a stávajícího jednacího řádu, který se nemění, říká: Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu poté, co výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, oznámil Organizačnímu výboru, že šetření ve věci takové petice bylo ukončeno. Součástí oznámení je jméno zpravodaje, jméno toho, kdo zastupuje členy petičního výboru a jména fyzických osob a představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy, jež výbor považuje za dotčené peticí. Při zahájení projednání petice oznámí předsedající jméno toho, kdo zastupuje petiční výbor. Taková osoba má právo na přístup do Jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici, a to nejvýše dvakrát na deset minut, nestanoví-li Senát jinak. Rozhodne-li se tak Senát, mají stejná práva i další osoby, jejichž jména uvedl výbor, kterému přísluší vyřizování peticí ve svém oznámení podle odst. 1. Projednávání petice podle odst. 1 zahájí zpravodaj výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, který seznámí Senát s obsahem petice a s průběhem a výsledky provedeného šetření a způsob jejího vyřízení. Projednávání petice podle odst. 1 je ukončeno hlasováním o usnesení, jímž Senát petici vyřizuje, nebo vyřízení vrací výboru. O výsledku jednání Senátu informuje předseda toho, kdo petici podal.

Nic jiného to není, česky řečeno, projednává petice výbor, a ne všechny petice, byť by obsahovaly ten počet podpisů, bude projednávat Senát. To je bez paragrafů úplně normálně; a každý z praxe víme, jak to tady fungovalo. To není nic složitého, co by vyžadovalo nějaké zásadní projednávání.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do podrobné rozpravy hlásí pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, poprosím jen o pětiminutovou přestávku na poradu klubů před hlasováním.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Před hlasováním. Do podrobné rozpravy se už nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní předkladatelky nebo zástupkyně předkladatelů paní senátorky Wagnerové, zda si přeje ještě vystoupit k proběhlé rozpravě. Ne. Pan zpravodaj? Přesto vás, pane zpravodaji, asi požádám, protože vy nás budete muset provést hlasováním a možná, že ještě před přestávkou by bylo dobré, kdybyste přednesl návrh, o čem a jak budeme hlasovat, protože ta dvě usnesení nejsou shodná, takže budeme to muset nějak vyřešit.

Senátor Miroslav Nenutil:  Dobře, děkuji za slovo. Seznámím vás s návrhem hlasování. Nejprve bychom se zabývali pozměňovacími návrhy výboru pro územní rozvoj a samosprávu, omlouvám se za zkomolení. Pak návrhy ústavně-právního výbor a potřetí pozměňovacím návrhem pana senátora Kubery.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Budeme hlasovat o návrzích v tomto pořadí.

Senátor Miroslav Nenutil:  V tomto pořadí, s tím že před jednotlivým hlasováním nebo před jednotlivým souborem pozměňovacích návrhů z výborů a od pana senátora pak bych to s prominutím ještě trošku víc rozpitval.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, pane senátore, to určitě bude nutné. V tuto chvíli vyhlašuji pětiminutovou přestávku na poradu klubu České strany sociálně demokratické. Po pěti minutách budeme pokračovat.

(Jednání přerušeno v 12.23 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.28 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, budeme pokračovat v projednávání našeho bodu. Já se jenom zeptám pana senátora Jaromíra Štětiny, zda si tedy, nebo s čím si přeje vystoupit, protože rozprava už byla uzavřena. (Omyl.) Děkuji. Prosím, odhlaste se, abychom vás nevynechali, kdyby náhodou.

V tuto chvíli bych požádal pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním, abychom náhodou něco třeba neschválili dvakrát nebo naopak na něco nezapomněli. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Budeme hlasovat v pořadí jednotlivé pozměňovací návrhy, tak jak jsem avizoval ve svém předcházejícím vystoupení. Nejprve se budeme zabývat pozměńovacími návrhy VUZP, přičemž pozměňovací návrh číslo 1 vypouští navrhovanou povinnost, podávat pozměňovací návrh ve výboru pouze písemně s písemným odůvodněním. Pozměňovací návrhy 3 a 4 vypouštějí povinnost, aby pozměňovací návrhy, přijaté výborem, byly v příloze usnesení výboru vždy písemně odůvodněny, a pozměňovací návrhy 2, 5, 6 a 7 vypouštějí navrhovanou změnu procedury jednání o návrzích zákonů ve výborech i na plénu Senátu, která zavádí nové pořadí hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, a povinné otevírání podrobné rozpravy při jednání pléna Senátu.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé části nebo jednotlivé pozměňovací návrhy – jednoduše řečeno – nejdou proti sobě, navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacích návrzích 1 až 7 jako o celku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobře. Rozuměli jsme, o čem budeme v této chvíli hlasovat. Byl jsem požádán o odhlášení, vzhledem k tomu, že tady očividně někteří kolegové a kolegyně nejsou. Prosím tedy, abyste se zaregistrovali svými kartičkami, abyste mohli hlasovat.

Budeme nyní hlasovat o návrhu, jak jej přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 52, proti byl 1.

Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, další návrh.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích ÚPV. Vzhledem k tomu, že byl přijat pozměňovací návrh pod č. 7 VUZP, tak hlasovatelný je už jenom pozměňovací návrh č. 1 z ÚPV, který stanoví podrobné náležitosti, které musí obsahovat návrh zákonného opatření Senátu předložený vládou.

Pozměňovací návrhy č. 2, 3 a 4 jsou už pak nehlasovatelné. Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu č. 1 z usnesení ÚPV.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Myslím, že všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 16 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. (Jenom jsem viděl reakci zástupkyně předkladatelů – paní senátorky Wagnerové... Jenom prosím, paní senátorko, když potřebujete vystoupit – a máte na to jako předkladatelka právo – zmáčkněte příslušné tlačítko, že se hlásíte. Já jsem vás – tady přes pana místopředsedu – neviděl.) Přejete si ještě vystoupit? (Ne.)

Prosím, pane zpravodaji, předneste další návrh.

Senátor Miroslav Nenutil:  Dostáváme se k poslednímu pozměňovacímu návrhu, a tím je pozměňovací návrh pana senátora Kubery. V podstatě vypouští povinnost zařazovat petice podepsané nejméně 10 tisíci osobami k projednávání na plénu Senátu.

O celém jeho pozměňovacím návrhu – 1, 2 a 3 – budeme hlasovat společně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pokud nejsou námitky nebo připomínky, zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 17 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 15. Proti bylo 23.

Návrh nebyl přijat.

Pane zpravodaji, tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy?

Senátor Miroslav Nenutil:  Ano. Tím byly vyčerpány všechny oficiálně podané pozměňovací návrhy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. (Ty neoficiální pomineme...)

Můžeme přistoupit ke schválení senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

V sále je přítomno v tuto chvíli 60 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro schválení je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu v tuto chvíli konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Návrh byl schválen. Proto – podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili:

1. Předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání.

2. Paní senátorku Elišku Wagnerovou – a dovolím si ještě navrhnout pana senátora Miroslava Nenutila. (Pokud nic nenamítá... Paní senátorka Wagnerová namítá...)

Prosím, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedo, nevím, jestli tedy budu věrohodně odůvodňovat to, co zde vyšlo, když můj názor byl prostě jiný... Bylo to silně modifikováno...

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobrá... Paní senátorka - jako zástupce předkladatelů – si nepřeje předkládat návrh ve sněmovně? (Senátorka E. Wagnerová: Ne!)

Dobrá. Zeptám se. Byli dva zpravodajové – pan Miroslav Nenutil a pan Martin Tesařík. Je námitka, abychom je pověřili? Není taková. Ani oni sami neprotestují.

Čili za druhé bude úprava – tam bude – pověřuje senátory Miroslava Nenutila a Martina Tesaříka, aby návrhy zákonů odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

V tuto chvíli přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu v této chvíli konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Zaregistroval jsem, že se ještě hlásil pan zpravodaj – pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale v celé sérii hlasování jsem opomněl nechat hlasovat o alternativním návrhu z ÚPV, protože pak v případě, že by to zůstalo ve stavu, v jakém je to v současné době, pak by vlastně poztrácel smysl.

Teď jsem trošku v rozpacích, protože cílem tohoto vystoupení je ještě se vrátit k chybějícímu pozměňovacímu návrhu a upřímně řečeno nevím, jak to nyní provést, protože bych chtěl napravit svou chybu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane zpravodaji, pokud tomu rozumím, tak výbor návrhu nebyl hlasovatelný tím, že byl schválen ten předchozí, čili nevidím důvod. Já trošku nevidím, proč bychom měli hlasovat, podle mého názoru stačí konstatování, že se stal nehlasovatelným schválením předchozích návrhů.

Senátor Miroslav Nenutil:  Částečně je to pravda. Podstata ale spočívá v tom, že když prošel pozměňovací návrh č. 7 z výboru pro územní rozvoj, tak část usnesení ústavně-právního výboru byla nehlasovatelná, což jsem řekl. Ale v případě nehlasovatelnosti jsem měl následně nechat hlasovat o alternativě ustanovení, které se týká zákonných opatření, protože jinak v ústavně-právním výboru jsme přijali pouze větu, že návrh zákonného opatření Senátu musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Senát usnést.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, na základě signalizace ze sálu vyhlašuji pětiminutovou přestávku na poradu.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za pochopení.

(Jednání přerušeno v 12.41 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.46 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři. Teď na základě porady bylo upřesněno, že pan zpravodaj tam nenačetl jednu část v rámci usnesení, takže já bych dovolil dát návrh, že tento postup byl zmatečný. Tím bychom vlastně revokovali a hlasovali bychom o pozměňovacích návrzích znovu. Takže zeptám se – nechám o tom – pan místopředseda Sobotka se ještě hlásí. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já si myslím, že nemusíme ohýbat zákony úplně. Jednací řád je náš zákon, my to máme odsouhlasené. Vzhledem k tomu, že tady není žádné časové zdržení, tak navrhuji, aby ústavně-právní výbor udělal novelu jednacího řádu a projednáme ho v dalším období. V této chvíli budeme prohlašovat, že něco je zmatečné, co bylo zcela regulérní? Stala se chyba, uznávám, nebudeme kvůli tomu revokovat všechna hlasování.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ještě pan předseda Milan Štěch, prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. My jsme tento bod neuzavřeli. Tento bod stále projednáváme a došlo k nedopatření, že zpravodaj jednu část, která se ještě měla dál hlasovat, nenačetl. Zjistili jsme to včas a nebude to poprvé, co se prohlásí určitá část jednání a hlasování za zmatečnou. My budeme o těch věcech znovu hlasovat, znovu se budeme moci svobodně demokraticky rozhodnout, tak si myslím, že postup, který navrhuje i legislativa, je naprosto správný a není důvod, abychom tento zákon v tuto chvíli tady sundali z našeho jednacího stolu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Já myslím, že rozhodneme hlasování. Jde o procedurální návrh, kterým prohlásíme toto hlasování o pozměňovacích návrzích za zmatečné tak, abychom mohli hlasovat o nových. Zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 20 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 40, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Takže, prosím, pane zpravodaji, nyní už načisto.

Senátor Miroslav Nenutil:  Kolegyně a kolegové. Děkuji vám za porozumění. Budeme hlasovat podobně jako v prvém případě s tím rozdílem, že u hlasování pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru zcela určitě už nezapomenu na alternativní variantu.

Vraťme se tedy k pozměňovacímu návrhu výboru pro územní rozvoj. Poprvé jsme hlasovali o pozměňovacích návrzích 1 – 7. Navrhuji i toto hlasování společné.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Ještě stanovisko předkladatele k tomuto návrhu. Paní senátorka souhlasí, nebo ne? Jenom říci, jestli souhlasíte nebo ne.

Senátorka Eliška Wagnerová:  (Paní senátorka hovoří z místa, bez mikrofonu, nebylo možno zaznamenat.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Já myslím, že jsme zvolili tuto variantu, kterou jsme si odhlasovali a jenom teď jako předkladatelka byste měla vyjádřit stanovisko, zda s tímto návrhem, který předložil pan zpravodaj, souhlasíte nebo ne. Souhlasíte. Dobrá. Pan zpravodaj. (Zpravodaj souhlasí.)

Takže zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 21 ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 se pro vyslovilo 42, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, další návrh.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji. Nyní se budeme vyjadřovat k pozměňovacím návrhům ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR. Hlasovat budeme dvakrát, nejprve o pozměňovacím návrhu č. 1 a poté o pozměňovacích návrzích uvedených jako alternativa k pozměňovacím návrhům 2, 3, 4. Nejprve tedy hlasujeme o pozměňovacím návrhu č. 1.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Takže prosím, stanovisko paní předkladatelky. (Předkladatelka paní senátorka Wagnerová reaguje z místa.) Paní předkladatelka hledá patřičné ustanovení...

Senátor Miroslav Nenutil:  Pro připomenutí text tohoto pozměňovacího návrhu zní: Stanoví podrobně náležitosti, které musí obsahovat návrh zákonného opatření Senátu předložený vládou.

Senátor Jaroslav Kubera:  Promiňte, já mám faktickou, ale paní předkladatelka by měla sedět tady, aby to bylo vůbec ve stenografickém zápisu, a ne tady debatovat z lavice do lavice! Nezlobte se na mě, ale to tedy moc nesvědčí o vysoké úrovni našeho jednání!

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore. Určitě je to věcná správná připomínka, ovšem je věcí paní senátorky, kde zaujme svoji pozici. Ale měla by být samozřejmě u stolku zpravodajů. Přesto bych požádal paní předkladatelku, kdyby zaujala místo u stolku zpravodajů tak, jak tady byla připomínka - a svá stanoviska sdělovala do mikrofonu, který je na stolku. Děkuji za pochopení. Ale jinak tlumočím stanovisko paní předkladatelky, že souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, který byl přednesen panem zpravodajem. (V sále je značný ruch.)

Takže víme, o čem hlasujeme. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Ano, prohlašuji toto hlasování za zmatečné, protože paní senátorka Wagnerová se nestačila zaregistrovat a chce hlasovat, takže jí umožníme. Zopakujeme toto hlasování pokud není námitky. Takže stanovisko předkladatele i zpravodaje je shodné, to znamená ANO.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 23 se 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, další návrh.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, nyní se dostáváme k té části, která vlastně toto všechno způsobila. Mluvíme, budeme hlasovat o alternativě k pozměňovacímu návrhu č. 2, 3, 4 ústavně-právního výboru, pro oživení paměti znamená to, že tam byl včleněn text pokud byly k návrhu zákonného opatření Senátu podány pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb, může senátor navrhnout, aby bylo přikročeno k hlasování o nich bez přerušení jednání Senátu stanoveného v odstavci 3, větě druhé. O takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy. Tolik ta myšlenka, podotýkám, že do teď jsme museli čekat 24 hodin třeba i pro tu technickou nebo gramatickou chybu.

To je tedy alternativa ústavně-právního výboru. Stanovisko mé je doporučující, kladné.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Stanovisko předkladatelky?

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Takže můžeme o tomto návrhu hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji, hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 24 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 45, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Pane zpravodaji, je tam ještě nějaký další návrh?

Senátor Miroslav Nenutil:  Dostáváme se k poslednímu hlasování, co se týká pozměňovacích návrhů, a to je pozměňovací návrh pana senátora Kubery, jehož podstata vypouští povinnost zařazovat petice podepsané nejméně 10 tisíci osobami k projednání na plénu Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Takže stanovisko paní zpravodajky? (Zpravodajka: Neutrální.) Neutrální. Stanovisko pana zpravodaje? (Zpravodaj: Neutrální až negativní.) Děkuji. Zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo.

Já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 25 se ze 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 17, proti bylo 20. Návrh nebyl přijat.

Pane zpravodaji, máme ještě nějaký návrh?

Senátor Miroslav Nenutil:  Co se týká pozměňovacích návrhů, nemáme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Takže jsme projednali všechny pozměňovací návrhy. Já se jenom pro jistotu zeptám, zda jsou o tom všichni přesvědčeni, jestli jsme někoho nevynechali. Ne. I pan kolega Kubera. Pane senátore, také je v pořádku váš návrh? Já jsem měl pocit, že jste měl nějaké námitky. Dobře.

Takže nyní můžeme přistoupit k hlasování a schválení návrhu senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a zdvihne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 26 při 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 se pro vyslovilo 52, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

A protože jsme přijali tento návrh, byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Za druhé -senátora Miroslava Nenutila a Martina Tesaříka, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Zeptám se, zda je nějaký návrh nebo návrh na změnu tohoto usnesení. Není.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo, a já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 27 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji paní předkladatelce i panu zpravodaji za jejich nelehkou roli při projednávání tohoto návrhu zákona. Přistoupíme k poslednímu bodu našeho dopoledního jednání a tím je

 

Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

Tisk č. 248

Obdrželi jste tento návrh jako senátní tisk č. 248. Dávám nyní slovo místopředsedkyni volební komise, aby nám sdělila další návrh na kandidáty – paní senátorka Hana Doupovcová, má slovo, prosím.

Senátorka Hana Doupovcová:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, volební komise Senátu obdržela prostřednictvím sekretariátu předsedy Senátu usnesení Poslanecké sněmovny č. 140 z 6. schůze konané 13. února 2014, kterým Poslanecká sněmovna volí za kandidáta na člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů pana Zdeňka Bártu. Předložený návrh měl obsahovat doklady ověřující splnění podmínek volitelnosti stanovených zákonem č. 181/2007 Sb. Těmito doklady byly: výpis z evidence rejstříku trestů ne starších tří měsíců, originál či ověřená kopie lustračního osvědčení, čestná prohlášení podle § 7 odstavec 6 a § 19 zákona 181/2007 Sb., kopie občanského průkazu s vlastnoručním podpisem kandidáta, stručný životopis kandidáta a z praktických důvodů také kontakt na kandidáta a navrhovatele.

Volební komise Senátu se sešla 5. března 2014 na své 11. schůzi a jednomyslně přijala usnesení č. 14, které vám bylo rozdáno do lavic.

Usnesení nyní přečtu: Komise konstatuje, že obdržela od oprávněného navrhovatele následující návrh kandidáta na člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeňka Bártu, navrhovatel Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Za druhé konstatuje, že navržený kandidát splňuje podmínky volitelnosti stanovené zákonem č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů pro výkon uvedené funkce. Za třetí - pověřuje předsedu komise senátora Tomáše Kladívka, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou. Podepsán předseda komise a ověřovatel komise.

Pro volbu bude použito usnesení článku 6 volebního řádu volba podle zvláštních předpisů. Senát rozhodne, zda bude volba provedena tajným způsobem, jinak se volí hlasováním veřejným.

Za volební komisi doporučuji stejně jako při stejné volbě v minulých letech hlasovat většinovým způsobem tajným hlasováním. Nyní předávám slovo panu předsedajícímu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko a nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a nyní hlasováním rozhodneme, zda volba proběhne tajným hlasováním. Takže ještě počkáme na signál. Takže hlasujeme nyní o tom, zda proběhne volba tajným hlasováním, v sále je přítomno 54 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 28. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 28 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Takže nyní uděluji opět slovo místopředsedkyni volební komise paní Haně Doupovcové, která nás seznámí s organizačními pokyny.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážené kolegyně a kolegové. Prezidentský salonek je připraven pro tajnou volbu člena rady Ústavu pro studium totalitních režimů. U prezence před salonkem obdržíte jeden hlasovací lístek s tím, že volíte takto: Pokud souhlasíte s navrženým kandidátem, zakroužkujete pořadové číslo 1 před jménem kandidáta, pokud s tímto kandidátem nesouhlasíte, přeškrtnete jeho pořadové číslo křížkem. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedla.

V prvním kole bude zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li kandidát nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. Do druhého kola volby postupuje nezvolený kandidát z prvého kola. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nebyl-li ve druhém kole volby zvolen člen Rady, koná se na neobsazeném místo nová volba podle volebního řádu. Volební místnost je připravena a žádám členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti. Vydávání lístků a hlasování potrvá 15 minut, takže máme 13.08, tak plus 15, takže 13.23.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko a nyní tedy přerušuji jednání pro konání tajné volby a zároveň to spojím i s polední přestávkou do 14.30 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.08 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.32 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Milé kolegyně, kolegové, zahajujeme náš odpolední program. Zahajuji přerušené jednání. Dávám slovo paní senátorce Haně Doupovcové, aby nás informovala o výsledku hlasování.

Senátorka Hana Doupovcová:  Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů - bylo vydáno 57 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 57 hlasovacích lístků. Neodevzdaných nula. Pro pana Zdeňka Bártu bylo odevzdáno 46 hlasů. To znamená, že v prvním kole první volby byl zvolen pan Zdeněk Bárta. Panu Bártovi blahopřeji. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám za zprávu. Tento bod je u konce.

Naše schůze pokračuje. Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 202 o minimálních úrovních sociální ochrany a stanovisko vlády k němu

Tisk č. 135

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 135. Uvede ho ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Já vás vítám, paní ministryně. Vítejte ve své nové pozici v Senátu Parlamentu ČR. Těšíme se na spolupráci. Pultík je váš.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová:  Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji moc za uvítání. Materiál, který zde předkládám, je víceméně symbolické povahy. Byl připraven na základě čl. 19 Ústavy Mezinárodní organizace práce. Vládě stanoví povinnost předložit Parlamentu úplně každou úmluvu a doporučení Mezinárodní organizace práce do jednoho roku od jejich přijetí, a to včetně svého stanoviska.

Cílem tohoto závazku je především informovat zákonodárce o aktuálním vývoji mezinárodního práva v oblasti práce a sociálních věcí. Proto, abychom splnili tuto povinnost, předkládám vám i toto doporučení Mezinárodní práce č. 202 o minimálních úrovních sociální ochrany, které bylo přijato na zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2012. Toto doporučení má vlastně za cíl poskytnout členským státům vodítka pro budování základů sociální ochrany, a to s přihlédnutím k specifickým vnitrostátním podmínkám a k úrovni hospodářského a společenského rozvoje toho kterého státu. Když to řeknu mimo oficiální jazyk, tak lze říct, že pro ČR toto není příliš relevantní, protože naše úroveň sociální ochrany a principů je samozřejmě v celosvětovém měřítku velice vysoká. Toto doporučení MOP definuje jakési minimální standardy, zejména pro země, které je nemají.

Je také potřeba říci, že toto doporučení není žádnou mezinárodní smlouvou, nepodléhá žádné ratifikaci a nevyplývají z něj žádné mezinárodněprávní závazky. Jak už jsem řekla, s principy obsaženými v tomto doporučení se můžeme ztotožnit, byť to pro nás není relevantní, protože naše vnitrostátní systémy jdou daleko nad rámec těchto doporučení. Pro nás to v praxi není využitelné. Schválení je spíše symbolické.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní ministryně. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů – tady napravo z mého pohledu. Garančním výborem je VZSP. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 135/1. Zpravodajem byl senátor Petr Guziana, ale se zpravodajskou zprávou nás seznámí paní senátorka Sekaninová. Prosím, máte slovo.

Senátorka Božena Sekaninová:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tak jak paní ministryně řekla, vzhledem k tomu, že se nejedná o smlouvu, nepodléhá ratifikaci. Vláda je pouze povinna předložit tento nový instrument kompetentním orgánům svého státu k informaci.

VZSP doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí doporučení Mezinárodní organizace práce č. 202 o minimálních úrovních sociální ochrany a stanovisko vlády k němu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, paní senátorko. Prosím, posaďte se taky ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu a zaznamenávejte další návrhy. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí... Asi se nemáme k čemu vyjádřit. Paní ministryně – asi už nechcete slovo, Paní senátorka – taky ne.

Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení:

Senát bere na vědomí doporučení Mezinárodní organizace práce č. 202 o minimálních úrovních sociální ochrany a stanovisko vlády k němu.

V sále je přítomno 42 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 22.

Zahajuji hlasování. V sále se změnil stav senátorek a senátorů. Je přítomno 50 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 29 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji paní navrhovatelce i zpravodajce. Končím projednávání tohoto bodu.

Bylo to rychlé, my se loučíme, na shledanou.

Dalším bodem programu je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., a některé další zákony

Tisk č. 234

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 234. Návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona, a také vás, pane ministře, u nás vítám a těšíme se na spolupráci, která bude jistě plodná. Pultík je váš.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych krátce uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů, tak zvaný chemický zákon, ve znění zákona č. 279/2013 Sb. Je to senátní tisk č. 234.

Vláda předkládá návrh zákona, kterým se mění chemický zákon, zákon o prevenci závažných havárií a vodní zákon. Předkládaný návrh zákona je technickou novelou, kterou se do právního řádu České republiky provádí transpozice právních předpisů EU, a to jmenovitě: Za prvé nařízení EU 259/2012, kterým se mění nařízení 648/2004, o detergentech, pokud jde o používání fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro spotřebitele a v detergentech určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele. Za druhé je to směrnice 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, tzv. směrnice SEVESO.

Návrh zákona, kterým se mění chemický zákon a některé další zákony, Poslanecká sněmovna schválila jako sněmovní tisk č. 67 na své 6. schůzi 5. února letošního roku usnesením v prvním čtení. 12. 3. byl potom, jak víte, návrh projednán senátním výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a výbor doporučil jeho schválení.

K vlastnímu obsahu předkládaného návrhu zákona mi dovolte jenom několik málo komentářů. Předkládaný návrh zákona stanoví zákaz uvádění na trh pracích prostředků a detergentů pro automatické myčky nádobí, pokud obsahují větší než stanovené množství fosforu, a to za účelem snížení eutrofizace vody způsobené fosforem obsaženým v těchto prostředcích. Novelou chemického zákona dochází pak k doplnění nápravných opatření a sankcí za porušení povinností stanovených v uvedeném nařízení za účelem zajištění jejich vymahatelnosti na území ČR. Zákaz uvádění na trh pracích prostředků se stanovenou koncentrací fosforu je již v rámci právního řádu ČR zakotven, a to v ustanovení § 39 odst. 10 vodního zákona, za účelem odstranění této duplicity je navrhováno zrušení tohoto ustanovení.

Pokud jde o druhou směrnici, tak předkládaným návrhem dochází k transpozici článku 30 směrnice 2012/18, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek do zákona o prevenci závažných havárií. Dochází ke změně v zařazování těžkých topných olejů - zvyšující se kvalifikační množství rozhodné pro zařazení objektů s umístěnými těžkými topnými oleji do působnosti zákona o prevenci závažných havárií na 2,5 tisíce tun. Pro provedení transpozice článku 30 výše uvedené směrnice je stanoven termín 14. února 2014. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 234/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Stanislav Juránek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, máme před sebou návrh zákona o chemických látkách, tak jak byl tady představen panem ministrem. Řešíme tam vlastně tři problémy. První problém se týká fosforečnanů a jiných sloučenin v pracích prostředcích. Tento zákon má dopad na znečišťovatele, zejména vodních toků. A protože jsou tam sankce, tak se dá předpokládat, že se situace v této oblasti velmi výrazně zlepší.

Druhá záležitost, kterou se zabýváme, je změna zařazení těžkých topných olejů, o které také můj předchůdce zde již mluvil, je to reakce na mírnější požadavek EU. Je to ta cesta, kterou bychom měli používat, protože to prakticky znamená, že osm tepláren, které skladují méně než 2500 tun těžkého ropného oleje, nebude spadat pod zákon o prevenci závažných havárií. To je podle mě dobrá cesta, abychom si tady řekli, že bychom měli umět takovým způsobem reagovat.

To, co je důležité, je, abychom si řekli, že toto má skutečně kladný dopad i finanční, a to nejenom na státní úřady, ale i na kraje. Fakticky to znamená v současné době, že se sníží nárok na rozhodování na úrovni krajů podle velikosti kraje, nebo podle množství rozhodování v kraji, od 0,1 do 0,3 pracovního úvazku. Jinak, když se na to podíváme, tak celková úspora na různých úrovních dělá ročně částku 2 miliony Kč. Neříkám, že je to nějaká horentní suma, bylo by lepší, kdybychom říkali, že jsou to miliardy, ale snažil jsem se to co nejpřesněji dopočítat.

To jsou dvě věci. Tu třetí považuji za technickou, protože tam se musí upřesnit různé záležitosti, které vznikly při transpozici směrnice Evropského parlamentu a má to dopad i na jiné zákony. To znamená, tu třetí část bych označil jako technickou.

Na základě těchto věcí, na základě toho, co tady zaznělo od pana ministra, i na základě toho, že tady dochází k úspoře, a dokonce zde dochází současně i k větší ochraně životního prostředí, zvláště vodních toků, si dovoluji jménem našeho výboru pro územní rozvoje, veřejnou správu a životní prostředí doporučit Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Současně konstatuji, že jsem byl určen zpravodajem výboru pro jednání na této schůzi, a že předseda výboru Senátu Bárek byl pověřen, aby předložil naše kompletní usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já bych se chtěl zeptat pana ministra, proč se pokuty, které jsou uložené, výnosy z pokut, které uložila Česká inspekce životního prostředí, příjmem Státního fondu životního prostředí a ne příjmem státního rozpočtu. Co vás k tomu vedlo, pane ministře?

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Hlásí se někdo dále do diskuse? Nehlásí, takže slovo máte vy, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Pokud se nemýlím, pane senátore, toto je standardní postup. To znamená, pokuty uložené ČIŽP jsou standardně příjmem Státního fondu životního prostředí podle zákona. Je tam potom ještě nějaká další distribuce. A proč tomu tak je? Víte určitě, že Státní fond životního prostředí například financuje národní programy, financuje program Nová zelená úsporám a celou řadu dalších dotací. Příjmy z pokut z ČIŽP a z dalších orgánů jsou právě příjmem Státního fondu životního prostředí. Protože pokud by tomu tak nebylo, tak by Státní fond životního prostředí musel být zpětně financován ze státního rozpočtu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji. Dobře, pane senátore, pojďte reagovat na slova pana ministra.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, z logiky věci vyplývá, čím více pokut, tím více se má Státní fond životního prostředí lépe.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže pojďte, pane ministře, reagovat, máte nárok.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Já bych nechtěl, aby se z toho strhla nějaká přestřelka. Není to určitě o tom, že Státní fond životního prostředí by se měl mít lépe z pokut. Bylo by pro mě osobně, a jsem ve funkci, pokud se nemýlím, 41 dní, což určitě víte – takže jsem přebral určité úzy a strategie. Chci vás ujistit, že pro mě je strategií České inspekce životního prostředí to, aby tam, kde skutečně je možné dojít s poplatníkem, to znamená s tím, kdo znečišťuje životní prostředí, ať už tak, že vypouští do vody znečišťující látky, nebo do ovzduší, a je to buď standardní příspěvek do státního fondu, nebo je to opravdu pokuta na základě nehody, tak aby ta strategie ČIŽP byla taková, že skutečně její akce by měla být především preventivní, ty pokuty především ukládat tam, kde je to nutné a kde není možné například dohodnout nápravné opatření, kdy se poplatník zaváže k nějaké investiční akci. To znamená, pokuta by rozhodně neměla mít jednoznačně represivní účinek. Nemělo by to být – odpusťte mi to srovnání – jako že městská policie dává botičky, protože je to příjmem města, její účel měl by být spíše preventivní než v této chvíli represivní.

V tomto případě je to opravdu o tom, že Státní fond životního prostředí, a to také víte, právě tím, jak byl nastaven, nebo jak je ještě dneska nastaven – v letošním roce, pro příští rok a pro rok 2016 budeme intenzivně řešit fungování Státního fondu životního prostředí a jeho financování tak, aby mohl financovat akce, které půjdou do obcí a do krajů. Tak jak dneska víte, že tam jsou kotlíkové dotace, je tam celá řada národních dotačních programů. Ale chci vás ujistit, že rozhodně ta alokace, která jde z pokut, je poměrně dost minoritní částí. Takže určitě to není tak, že teď se na všechny poplatníky vyspíme, protože budeme potřebovat nadotovat Státní fond životního prostředí – jestli vám to takhle stačí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Ptám se pana zpravodaje, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, máte slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  V rámci proběhlé rozpravy se zapojil jeden senátor, a to dvakrát. Myslím, že pan ministr mu jasně odpověděl. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Je zde jediný návrh, a to schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Přistoupíme tudíž k hlasování.

Byl podán návrh, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 30 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 45, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

Končíme projednávání tohoto bodu.

Ale nekončí pan ministr. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 239

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 239. Návrh uvede opět ministr životního prostředí pan Richard Brabec, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Ještě jednou, a obávám se, že to nebude dnes naposled, můj obličej, doufám, že se vám o něm nebude zdát... Takže ještě jednou.

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, tzv. zákon o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním cílem předloženého vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o obalech, je za a) transpozice směrnice Komise 2013/2 ze dne 7. února 2013, kterou se mění příloha 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady o obalech a obalových odpadech, a za b) zakotvení cílů recyklace a celkového využití odpadů z obalů pro další období let 2013 až 2016. Tyto cíle jsou aktuálně zákonem o obalech stanoveny pouze pro období 2006 až 2012.

Dovolte mi jenom krátký komentář k jednotlivým bodům.

a) Transpozice směrnice. Cílem transpoziční části navrhované právní úpravy je v souladu s požadavkem vyšší právní jistoty a harmonizace výkladu pojmu obal rozšířit názorné příklady konkrétních výrobků, uvedených v přílože č. 1 zákona o obalech, které jsou nebo nejsou obalem.

Ještě k tomuto bodu – původní příloha směrnice a současně stávající příloha č. 1 k zákonu o obalech byla výrazně stručnější, přičemž u některých výrobků docházelo napříč jednotlivými členskými státy k jejich odlišné klasifikaci. Čímž vznikla nerovnost na vnitřním trhu.

b) A ta druhá část, cíle recyklace a celkového využití odpadů z obalů. Předmětem předkládané novely je dále úprava přílohy č. 3 k zákonu. V tabulce, která je hlavní částí uváděné přílohy, jsou stanoveny cíle recyklace a celkového využití odpadů z obalů pro roky 2013 a 2016. Cíle recyklace jsou stanoveny pro papír, plasty, sklo, kovy a dřevo. Pro roky 2013 a 2014 jsou z důvodu právní jistoty povinných subjektů zachovány cíle recyklace ze stávajícího zákona o obalech, a pro roky 2015 a 2016 dochází k navýšení recyklačních cílů s výjimkou dřevěných obalů. Navýšení, a to bych rád zdůraznil, ovšem reflektuje stávající míru recyklace a využití odpadů z obalů v České republice. Taktéž potom, a to vyplynulo z řady diskusí nejenom na úrovni výboru pro životní prostředí v Poslanecké sněmovně, ale i z pracovních skupin, taktéž nechává dostatečný prostor i pro případy, ke kterým na trhu s druhotnými surovinami došlo v minulosti, například propady cen.

Dne 14. 2. 2014 přijala Poslanecká sněmovna návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Urbana. Pozměňovací návrh se týkal úprav hodnoty cílů recyklace v příloze č. 3. Pozměňovací návrh poslance Urbana byl mírně odlišný od pozměňovacího návrhu přijatého výborem pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu a rovněž od původního vládního návrhu.

Na závěr mi dovolte jenom uvést, že v současnosti je s Českou republikou vedeno řízení o porušení smlouvy, tzv. infringement, za pozdní transpozici směrnice 2013/2. Lhůta uplynula dne 30. 9. 2013. Ten důvod byl – samozřejmě – rozpuštění sněmovny, vláda v demisi a to, že skutečně potom se to zpátky do vlády a do Poslanecké sněmovny dostalo až v souvislosti s novou sněmovnou. Chci vás proto požádat o urychlené schválení novely zákona o obalech. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 239/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Martin Tesařík, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové. V úvodním slově k této novele zákona, kterou zde předložil pan ministr, bych konstatoval pouze to, že velmi pregnantně a podrobně zdůvodnil předložený návrh. Hovořil o dvou základních cílech. Za prvé definovat pro příští období 2013 až 2016 cíle recyklace a celkového využití odpadu z obalů. A zejména důraz bych kladl na druhou část jeho vystoupení, a sice, aby předložený návrh reagoval na směrnici Komise č. 2013/2/EU ze 7. února 2013, kterou se změní příloha č. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1994/62/ES o obalech a obalových odpadech.

Chtěl bych říct, že samozřejmě vnímám, že i z důvodu časové naléhavosti, jak tady vyložil pan ministr, neboť transpoziční lhůta již uplynula 30. září 2013, je potřeba tento návrh přijmout.

Dovolte mi tedy, abych po tomto svém krátkém úvodním slově vám také přednesl usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který se touto materií zabýval 12. března 2014:

Po úvodním slově zástupkyně předkladatele Ing. Veroniky Peštové, Ph.D., náměstkyně ministra životního prostředí, a zpravodajské zprávě senátora Martina Tesaříka, kterou za zpravodaje přednesl senátor Radko Martínek, a po rozpravě

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,

2) určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Martina Tesaříka,

3) pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Toť vše z mé strany - a budu připraven s vámi diskutovat.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, děkuji. A otevírám obecnou rozpravu. Vidím, že do rozpravy se hlásí pan senátor Stanislav Juránek. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní předsedající, pane ministře. Chtěl bych jenom srovnat dva zákony, které po sobě následují. V předcházejícím zákonu jsme využili toho, že EU má mírnější požadavky a vlastně jsme osmi firmám pomohli v tom, že budou mít menší finanční nároky na svoji výrobu. Nyní u tohoto zákona jdeme opačným směrem. Tady jsme si stanovili vyšší cíle, než jaké po nás chce EU. Rozumím tomu, že tento zákon spěchá, protože ho tady máme pozdě, ale takových zákonů, které spěchají, je vždycky mnoho.

Chci tedy upozornit alespoň směrem do budoucna, že jsme si dali zbytečně velký cíl, zvláště v položce, která se týká recyklace plastů. A tady prosím, abyste skutečně nahlédli na tabulku, která existuje, a tam jsme si dali dvojnásobný cíl oproti tomu, co po nás chce EU.

S ohledem na to, že to máme v tuto chvíli napsáno do roku 2016, bych byl rád, kdyby se ministerstvo při přípravě dalšího materiálu, který bude po roce 2016, zamyslelo zejména nad touto položkou a aby tato položka nebyla nastolena v takové výši. Myslím, že je to nereálné a že záležitost, která je v tuto chvíli takto nastavena, nám zbytečně může zkomplikovat některé kroky uvnitř EU.

Jinak pozměňovací návrh nepodávám, protože jsem ho dal v rámci schůze výboru a tam neprošel. A hlavní důvod, proč neprošel, byl ten, že velmi spěchá, abychom tuto záležitost schválili. Ale upozorňuji alespoň ministerstvo, abychom příště nebyli papežštější než papež a hledali skutečně nejvýhodnější cestu pro ČR.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, slovutný Senáte. Slyšeli jsme tady předřečníka, který říká v podstatě to samé, co jsem chtěl říci i já. Jde o to, jestli si ministerstvo životního prostředí uvědomuje, že tady vlastně překračuje i to, co se nám snaží naznačit, že bychom měli splnit evropskou normu. A nyní tady vidíme podle přílohy č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb., že tomu je úplně jinak. Nevím, jestli na ministerstvu vědí, co je evropská směrnice, kolik nám přikazuje nebo za jakým účelem se zvýšily hodnoty přílohy č. 3. Přílohy k zákonům jsou totiž velmi nebezpečné, protože kolikrát se v nich objevují věci, které jsou ekonomicky závažné, anebo které dokonce jdou v mnohých případech i proti textu obecného zákona.

Mám před sebou i pozměňovací návrh pana senátora Miloše Vystrčila, není tady, chtěl jsem se ho vaším prostřednictvím zeptat, proč tento pozměňovací návrh neotevřel, protože to není otázka politická, to je především otázka ekonomická. A v současné komplikované ekonomické situaci pro české podnikatele, pro české podniky mohou mít takovéto někdy ať už úmyslné nebo neúmyslné chyby velké dopady na tyto podnikatele.

Proto bych vás žádal, pane ministře, abyste se podíval na to, kdo je na ministerstvu zodpovědný za to, a hlavně důvod, proč je nesoulad mezi evropskou směrnicí a tím, co nám předkládá ministerstvo vaším prostřednictvím v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, nebudu se vyjadřovat k obsahu, kdy tuto otázku zde nastolili kolega Juránek a posléze kolega Dryml, ale půjde mi o přílohu č. 1 a tedy o její obsah. Jde totiž o to, že bych pana ministra velmi požádala, aby příště vážil, co skutečně chce dát do zákona a co tam opravdu už vůbec, ale vůbec nepatří, co patří do vyhlášky jako podzákonného předpisu.

Podíváte-li se na přílohu č. 1, tam je vždy jako záhlaví kritérium, podle kterého se ten který výrobek považuje za obal. To bych ještě připustila, že by mohlo být v zákoně, tyto definice. Ovšem nevím, proč v příloze, proč to není přímo v textu zákona, kde je definováno, co je to obal. A to potom máme vymezeno v obecné poloze, co je obal a příklady, které jsou, s prominutím, až legrační, na to, že mají být obsaženy v zákoně, ty v zákoně co dělat nemají. To je prostě přetěžování zákonů nesmysly, které do nich prostě nepatří.

Velmi bych prosila, aby propříště vaše legislativa to trochu diferencovala. Dnes nic samozřejmě navrhovat nebudu vzhledem k časové naléhavosti, která tak jako tak už je vlastně přepjatá. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A rozprava pokračuje dál. Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil, prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, jak už tady říkal pan senátor Tesařík, na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsme poměrně dlouho návrh zákona o obalech diskutovali, s tím, že já jsem se nakonec spíše pro ilustraci rozhodl předložit pozměňovací návrh, a v rámci obecné rozpravy pak nechám na vás, nežádám vás o to, abyste můj pozměňovací návrh propustili do obecné rozpravy, zda tak učiníte či nikoliv.

Na svém pozměňovacím návrhu jsem chtěl jenom dokumentovat, jak napříč stranami a napříč vládami Česká republika se často chová tak, že je papežštější než papež.

Když se podíváte na můj pozměňovací návrh, na jeho stranu druhou, kde je velká tabulka – nevím, jestli ji pan ministr má k dispozici, tak z této velké tabulky je zajímavý druhý sloupec a potom poslední sloupec. Ve druhém sloupci je napsáno, co si přeje Evropská unie ve své směrnici, jinými slovy, jak chce, abychom recyklovali a třídili odpad. A například v případě plastů tam vidíte 22,5 % nebo v případě skla tam vidíte 60 %. V posledním sloupci pak vidíte, jak na tom ČR dnes aktuálně je. V případě skla my už dnes recyklujeme na 81 %, to znamená, jsme lepší, než po nás chce EU. A v případě plastů recyklujeme dokonce na 58 %, to znamená, že jsme zase lepší než EU, která po nás chce 22,5 %.

Máme tedy nastavenou politiku recyklace tak, že funguje, recyklujeme, docela úspěšně se rozvíjíme.

Následně existují návrhy zákonů ČR, které jsou naprosto nelogické. Nelogické jsou, ať je vezmeme z té či oné strany. Měl by tady možná být zákon, který bude motivovat, abychom třídili ještě více. Kdybychom takový zákon chtěli přijmout, pak by to mělo vypadat, že v letech 2014, 2015, 2016 budeme přikazovat jednotlivým subjektům, aby třídily více, než je aktuální stav, což se neděje. My stejně po nich chceme, aby třídily méně, než dneska už třídíme.

Anebo je druhá možnost, že se na to podíváme tak, že si necháme velký manévrovací prostor a budeme plnit jen to, co nám evropská směrnice přikazuje, což je druhý sloupec.

Přesto tady máme návrh zákona, který se nechová ani tak, ani tak. Ani nemotivuje ke třídění, poněvadž stejně už třídíme více, než on přikazuje, a ani neponechává České republice manévrovací prostor v té podobě, jak umožňuje evropská směrnice. Čili jsme papežštější než papež, a ještě to není k ničemu, protože už stejně třídíme více.

Ve svém pozměňovacím návrhu jsem pak udělal to, že jsem navrhl, abychom přijali v zákoně ty hodnoty, které navrhuje, resp. přikazuje ve své směrnici EU. A to je můj pozměňovací návrh. Na druhé straně si uvědomuji, že navrhovat tento zákon s těmito hodnotami, když už platil zákon s vyššími hodnotami – proto říkám, že to není jen vina této vlády nebo předchozí vlády – je takové trošku zvláštní, a já to tady opravdu spíš říkám pro ilustraci. A je na vás, zda to propustíte nebo nepropustíte do podrobné rozpravy. Když se tak nestane, vůbec mi to nebude vadit, protože hlavní věc je, že jsem tady dnes o tom chtěl mluvit, abychom se do budoucna těchto věcí nedopouštěli. Opravdu se vždycky zamysleme. Když děláme nějaký zákon, buď jím motivujeme, aby se třídilo ještě více, což třeba někteří z nás nebudou vidět rádi, ale bude to mít nějakou logiku, anebo se držme limitů EU a zbytečně si nedávejme nějaké další limity, když je to úplně k ničemu a nemá to žádnou logiku ani žádnou motivaci to v sobě neskrývat.

Tolik moje vystoupení k pozměňovacímu návrhu v obecné rozpravě, s tím, že děkuji za pozornost a zároveň si dovolím pana ministra vyzvat k tomu, aby do budoucna takovéto zákony už sem nepřinášel a byl tak lepší, než byly předchozí vlády.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Rozprava pokračuje dále. Slovo má pan senátor Jiří Čunek, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, chci za sebe vyjádřit to, co jsem říkal už včera při diskusi o tomto materiálu. Chci podpořit pozměňovací návrh, který byl avizován mým předřečníkem, který byl avizován už včera pro nás ostatní, s tím, že jsem přesvědčen, že musíme někdy začít dělat věci správně, to znamená, co po nás chtějí, to dodržujme, a když to bude z podnikatelského hlediska přínosné, tak pevně věřím, že když se plasty, sklo atd. budou prodávat na trhu významně lépe nebo-li to pro podnikatelské subjekty, které vykupují plasty, tedy obaly obecně, bude výhodné, budou samozřejmě sbírat víc a víc obalů se dostane do oběhu.

Já jenom nechci, abychom handicapovali náš průmysl ve jménu nějaké ochrany životního prostředí, která je daleko vyšší, než v jiných státech, myslím i v jiných státech Evropy. A proto pléduji za přijetí pozměňovacího návrhu, který avizoval a snad předložil kolega Vystrčil. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo v rozpravě má nyní pan senátor Ivo Bárek.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěl bych za prvé poděkovat Miloši Vystrčilovi za to, že předložil tabulku, kterou jsme nějakým způsobem i debatovali u nás na výboru a chtěl bych i ocenit jeho přínos, že si je vědom, že tento pozměňovací návrh asi není zrovna ten ideální, ale spíš vysvětlující a že situace je prostě taková, jaká je, a v této tabulce je to znázorněno.

Za druhé já bych spíše zase naopak místo kolegy Čunka plédoval pro to, abychom tento návrh zákona přijali tak, jak je. Je to jistý kompromis, který prošel Poslaneckou sněmovnou také po velké diskusi.

Za třetí bych se chtěl zastavit u ministerstva životního prostředí, protože tady bylo naznačeno, že pracuje nějak špatně apod. Ale řekl bych, že návrh, který tady je a tabulky tady platí už asi tři roky. Ministerstvo v původním vládním návrhu jenom okopírovalo ty hodnoty, které byly v minulých letech. Bohužel nebo bohudík, já nevím, spíše bohužel v Poslanecké sněmovně ve výboru pro životní prostředí došlo ke změně a došlo tam k navýšení limitů a pak v rámci pozměňovacího návrhu pana poslance Urbana se návrhy v letech 2015 a 2016 snížily.

V této chvíli bych to tedy nijak řekl bych neeskaloval. Faktem je, že se třídí víc, než jsou dány tabulky. Je předpoklad, že se směrnice EU směrem k obalům bude měnit, protože je už nějaký rok stará, vývoj v EU je daleko jiný a EU má samozřejmě jisté kvóty a má dneska 27 států a v těchto státech se i rozdílně třídí. Kdybych dnes měl brát Německo, tak má určitě daleko vyšší hodnoty, než máme my v současné době. A i s ohledem na to, že v roce 2024 má být zákaz skládkování a že s odpady budeme mít co dělat, myslím si, že se separací a tříděním odpadu se opravdu musí počítat. A myslím si, že nějaká zásadní zátěž pro podnikatele to není, když vlastně sami o sobě třídí víc, než je jim dáno.

Prosím vás, podpořte zákon tak, jak je předložen. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. V rozpravě dále vystoupí místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, prosím.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. S valnou částí slov mého předřečníka souhlasím. Ale v této chvíli opravdu nemohu přistoupit na tu hru, že my dobře třídíme odpady, a to je jedno, jestli to jsou občané nebo podnikatelé. My tady v podstatě znovu ukazujeme, že si lidovou tvořivostí sami nastavujeme limity, které možná ani nebudeme plnit. Proto já osobně jsem pro pozměňovací návrh, který kolega Vystrčil přednesl.

Vzpomeňte si, jak jsme si obohatili směrnici o bezdotykových bateriích, o igelitových pytlících na koblihy apod. Přestaňme si tady hrát na to, že nejsme schopni okopírovat někdy špatnou, někdy dobrou legislativu z EU. Ale určitě nezvyšujme nároky na vlastní prostředí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane místopředsedo. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr se bude chtít vyjádřit k rozpravě. Pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říct, že jsem to čekal jednodušší. Je to dnes moje první návštěva v Senátu, nevím, jestli jsem příště ještě přijdu, pokud mě pozvete. Ale dovolte mi jenom krátce se vyjádřit.

Za prvé děkuji moc za diskusi. Podobná diskuse se vedla samozřejmě i v Poslanecké sněmovně, musím říct, že tam některé výrazy byly ještě ostřejší a hlasy byly ještě zvučnější.

Chtěl bych jenom připomenout, a děkuji kolegům, kteří to zmínili, protože sdílíme určitě stejnou tabulku. Chtěl bych jenom připomenout, že původní vládní návrh, když se bavíme o plastech a bereme si, že směrnice předepisuje dnes 22,5 %, původní vládní návrh ministerstva životního prostředí v letech 2013, 2014, 2015 měl 27 %. Navýšení vzniklo ve výboru pro životní prostředí v PS, kde to neprošlo v prvním čtení. Chtěli jsme, aby to z hlediska ministerstva životního prostředí prošlo v prvním čtení.

Jenom pro informaci, a to tam také máte – aktuální míra recyklace plastových obalů v roce 2012 byla 58 %, tedy více než dvojnásobná, skoro trojnásobná, než to, co nám předepisuje směrnice EU. I rozpoutala se samozřejmě zuřivá diskuse podpořená různými lobbisty ve výborech, co je ještě únosné pro ČR a pro konkurenceschopnost.

A teď mi odpusťte ten výraz – "prohnilý" kompromis, který nakonec byl dosažen po celé řadě debat ve výboru pro životní prostředí, byl právě ten kompromis, který je potom v návrhu pana poslance Urbana. Pro některé z vás to je příliš málo, protože dneska už třídíme víc, a takhle to všechny nevládní organizace braly. A musím říct, že výbor pro životní prostředí jim částečně dopřál sluchu, ale myslím si, že v míře, která byla únosná, protože na výboru pro životní prostředí byli i lidé z EKO-KOM a z dalších organizací, které se těmito výkupy, resp. systémem kolektivního sběru zabývají. A oni říkali, ano, i to je pro nás únosné.

Nakonec to skončilo těmito cíli – v případě plastů 27 %, 27 %, 40 % a 45 % v roce 2016, i když znovu opakuji, aktuálně míra recyklace 58 % byla v roce 2012 a podle našich předběžných informací v roce 2013 byla ještě vyšší než 58 %. To znamená, že s rezervou to plníme. Ale právě proto jsme chtěli, a takto jsme to i ve výboru pro životní prostředí argumentovali, že musíme volit kompromis, pokud by došlo k propadům na trhu. Ale i tak si myslíme, že to má dostatečnou rezervu. To znamená, jestli dneska trochu obviňujete ministerstvo životního prostředí, že na zelené evropské vlně tomu slepě podlehlo a řeklo ne, když vy kachličky, tak my o štok navrch, když vy 22,5 %, tak my 60 %, věřte, takhle to určitě nebylo. Ale objevily se názory, které nakonec v PS zvítězily, že cíle, které dokonce ministerstvo životního prostředí podalo, jsou příliš něžné, příliš nízké a musíme je zvýšit.

To jenom k vysvětlení. Byl to opravdu kompromisní návrh po dlouhé diskusi.

Pak bych si jenom dovolil k příloze č. 1 komentář. Ona to opravdu, paní senátorko, transpozice směrnice, to znamená, že se tam jedná o informaci, co je obal. Vy jste právnička, já nejsem právník, ale takto to prošlo Legislativní radou vlády, což není možná úplně omluva, ale věřte, že to nevzniklo tak úplně jenom u nás. A jak mi moji právníci hbitě napsali, museli bychom zavést speciální zmocnění pro speciální vyhlášku, která by řešila právě tuto věc. Ale tady jsem laik, tady se omlouvám, jenom tlumočím. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a provedl nás hlasováním.

Senátor Martin Tesařík:  Mé vystoupení už bude velmi stručné. Jenom konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupila jedna senátora a šest senátorů, byl avizován pozměňovací návrh, pokud bude otevřena podrobná rozprava. Jinak zazněl návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu bychom měli hlasovat.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám a po znělce přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 31 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 41, proti bylo 12. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Blok pana ministra životního prostředí pokračuje. Dalším bodem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

Tisk EU č. N 095/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 095/09 a č. N 095/09/01. Opět prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Evropská komise představila v září loňského roku návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Nepůvodní druhy organizmů představují v celosvětovém měřítku jeden z nejzávažnějších faktorů, které ohrožují biologickou rozmanitost a do značné míry je tomu tak i v rámci EU a ČR.

Invazní druhy, jako např. bolševník velkolepý, křídlatky, plzák španělský, norek americký nebo americké druhy raků šířící u nás račí mor, představují závažné ohrožení přírody a mohou způsobit i nemalé hospodářské ztráty nebo dokonce ohrožovat lidské zdraví. Zároveň je však nutné mít na mysli, že řada nepůvodních druhů má své hospodářské využití a přístup je proto nutné diferencovat, zaměřovat se především na škodlivé invazní. Rozsah zavlékání a šíření nepůvodních druhů je velmi značný a s rozvojem globálního obchodu stále narůstá. Na evropském území se nyní nachází více než 12 000 nepůvodních druhů a z toho je 10 % až 15 % považováno za invazní. Podle odhadů Evropské komise, resp. pořízených studií činí roční ztráty a náklady související s nepůvodními druhy v rámci EU přibližně 12 mld. eur. Je tedy zřejmé, že se jedná o oblast, které je potřebné věnovat pozornost.

Právní úprava v oblasti nepůvodních druhů je dnes na úrovni EU velmi obecná nebo řeší jen některé sektory, např. využití nepůvodních druhů v akvakultuře. Chybí účinný systém, který by sjednotil roztříštěný postup v jednotlivých členských státech a řešil by otázky spojené s přeshraničními dopady a šířením invazních druhů i jejich zavlékání v rámci mezinárodního obchodu.

Z tohoto důvodu je v rámci EU tématu nepůvodních druhů věnována v posledních letech zvýšená pozornost a výzva k vytvoření jednotného evropského rámce je součástí jak usnesení Evropského parlamentu z roku 2009, tak i závěrů Rady přijatých v rámci českého předsednictví. Boj proti nepůvodním invazním druhům je také jedním z hlavních šesti cílů strategie EU v oblasti ochrany biodiverzity do roku 2020. Koordinované řešení problematiky nepůvodních druhů na úrovni EU je adekvátní a potřebné.

K samotnému návrhu nařízení, předloženého na podzim komisí, se ministerstvo životního prostředí stavělo rezervovaně s ohledem na jeho administrativní náročnost a omezenou efektivitu.

Hlavní nedostatky výchozího návrhu identifikuje velice dobře také usnesení a doporučení senátního výboru pro záležitosti Evropské unie z listopadu loňského roku. Aktuální revidovaný kompromisní text návrhu nařízení, který vzešel z jednání mezi Radou, Evropským parlamentem a Evropskou komisí je již v mnoha ohledech odlišný a odstraňuje nejzásadnější nedostatky z pohledu České republiky. Přetrvává však určitá administrativní náročnost, která ovšem souvisí i s tím, že se jedná o prakticky novou a poměrně rozsáhlou agendu. Případné přijetí nařízení tak vyvolá potřebu vytvoření nových personálních kapacit.

S tím souvisí také zásadní otázka financování klíčových činností, které z nařízení vyplynou. Zde je od počátku předpoklad, deklarovaný Evropskou komisí, využití prostředků finančního rámce pro období 2014 – 2020 z evropských fondů.

Vzhledem k tomu, že nastavení pravidel nového finančního rámce jednotlivých programů je nyní již prakticky finalizováno, je pak otázka samozřejmě, nakolik bude možné zdroje Evropské unie pro efektivní podporu naplňování nového nařízení využít, a určitě v této chvíli probíhá v této věci i celá řada jednání, např. i na úrovni ministerstva pro místní rozvoj.

Z posledních informací, které jsem dostal právě dnes, je, že vlastně právě dnes tedy byl ten text, revidovaný kompromisní text zařazen a schválen na COREPER, a v této podobě odešel do Evropského parlamentu.

Jsem nicméně přesvědčen, přes všechny naše výhrady, že kompromis nyní dosažený, na němž se aktivně podílela svými připomínkami v průběhu projednávání i Česká republika, je možné považovat z věcného hlediska za akceptovatelný. Problematika invazních druhů je jednou z agend, u níž má koordinované řešení na úrovni Evropské unie smysl, a věřím, že přínosy nařízení vyváží náklady, které s jeho implementací budou souviset. Doporučuji proto Senátu, vyjádřit k návrhu kladný postoj. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VEU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 095/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Látka, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, musím taktéž poděkovat panu ministrovi za poměrně podrobný popis situace v předloženém návrhu. Omezil bych se na pár dalších informací ze své zpravodajské zprávy.

Asi neškodí zopakovat, že mezi nejznámější druhy u nás z rostlin patří právě bolševník velkolepý, z živočichů je to norek americký. Od roku 2008 probíhá konzultační proces, iniciovaný Evropskou komisí. V prosinci roku 2008 zveřejnila sdělení, plán strategie EU pro invazivní druhy. V květnu 2011 pak Evropská komise vydala sdělení Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

Návrh nařízení si klade za cíl stanovit pravidla pro prevenci, minimalizaci a zmírnění nepříznivých dopadů, spojených jak se záměrným, tak nezáměrným zavlékáním nebo vysazováním a šířením invazivních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby.

Základním prvkem tohoto nařízení je vytvoření seznamu 50 nepůvodních druhů s významem pro unii prostřednictvím prováděcích aktů a na základě daných kritérií a posouzení rizik.

Shrnutí pozice vlády: Vláda ČR vnímá problematiku nepůvodních druhů včetně jejího dopadu na biodiverzitu za důležité téma. Na území ČR se vyskytuje celá řada nepůvodních druhů, okolo 1400, a více jak 90 druhů je z toho invazivních. Invazivní druhy jsou závažným faktorem, způsobujícím pokles biodiverzity. Dále vláda podotýká, že předložený návrh obsahuje všechny potřebné prvky řešení, které jsou považovány v rámci přístupu k invazivním druhům za nezbytné. Základní rámec návrhu nařízení je tedy dobrým základem pro další jednání.

Primární zaměření na druhy s významem pro unii s limitací na 50 druhů, tedy necelých půl procenta z celkového počtu nepůvodních druhů v EU.

Dopad na legislativu ČR, základní předpis v českém právním řádu, který upravuje mj. i problematiku nepůvodních druhů, je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, avšak bude nezbytná jeho novelizace. Dané nařízení bude mít konkrétní dopad na jednotlivé oblasti českého právního řádu, zejména v oblasti veterinární, rostlinolékařské, myslivosti, rybářství, včelařství.

Dopad na rozpočet ČR, finanční náročnost návrhu nebude zanedbatelná. Trvalé náklady ponesou především členské státy.

Senát Parlamentu ČR se v minulosti problematice invazivních druhů ani souvisejícím tématům doposud nevěnoval. Rada EU, návrhem nařízení se zabývá pracovní skupina Rady pro životní prostředí.

Během veřejné konzultace se všechny členské státy shodly na potřebě vytvoření jednotného evropského rámce k řešení problematiky nepůvodních invazivních druhů,a to především s ohledem na nesoudržnou roztříštěnou politiku v oblasti invazivních druhů na úrovni EU a členských států.

Předkládaný návrh nařízení je pozitivní krok k řešení závažné problematiky. V konkrétních oblastech ČR představují nepůvodní invazivní druhy velmi výraznou hrozbu a rozsah rozšíření druhů rostlin i živočichů lze regionálně považovat za závažný, nejznámější příklad rozšíření bolševníku velkolepého na Karlovarsku.

Co se týče finanční náročnosti návrhu, je zřejmé, že invazivní druhy a jejich šíření představují již nyní značnou finanční zátěž pro členské státy i EU jako celek, přičemž prevence a opatření k omezení progrese problému jsou obecně považovány za efektivní a levnější přístup, než zpětná, často opožděná reakce.

Návrh nařízení má vliv mj. i na oblasti sociální a zdravotní politiky.

Závěrem snad jen, že norma je velmi potřebná, je však šitá příliš horkou jehlou.

VEU se touto předlohou zabýval na své 20. schůzi dne 13. 11. 2013, a já bych si dovolil seznámit vás s jeho doporučením.

Doporučení k vyjádření Senátu PČR k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

Senát PČR

I.

1. vítá snahu Evropské komise zabývat se řešením velmi rozsáhlé problematiky prevence a regulace zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů;

2. podporuje vytvoření potřebného celounijního rámce vedoucího k prevenci, minimalizaci a zmírnění nepříznivých dopadů invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost a ekosystémy v EU;

II.

1. bere na vědomí, že příslušné strategické dokumenty České republiky (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Státní program ochrany přírody, Strategie ochrany biodiverzity) reflektují skutečnost, že invazní nepůvodní druhy jsou závažným faktorem způsobujícím pokles biodiverzity, a v této souvislosti Senát podporuje jejich řádnou implementaci;

2. je si vědom potřeby komplexního řešení problematiky invazních nepůvodních druhů, které musí vycházet z koordinace a provádění opatření ve všech relevantních oblastech (tj. v oblasti zemědělské, lesnické, rybářské, veterinární, rostlinolékařské, ale také i v oblasti územního plánování a dopravy), přičemž bude dále nutné zohlednit dopady změn klimatu na šíření invazních nepůvodních druhů;

3. považuje za důležité udržet přirozenou rovnováhu mezi původními rostlinnými a živočišnými druhy a nepůvodními neinvazními druhy, šířícími se samovolně a přirozeně v důsledku změn využívání území, vytváření či přerušování biokoridorů a globálních změn klimatu, či záměrně do Evropy zavlečenými, a zároveň zachovat co nejširší genetické spektrum rostlinných a živočišných druhů umožňující přirozenou evoluci;

4. upozorňuje na některé nedostatky předkládaného návrhu nařízení, jako je jeho primární zaměření na pouhých 50 invazních nepůvodních druhů majících význam pro Unii, přičemž dodává, že těchto 50 druhů představuje pouze 0,5 % z celkového počtu invazních nepůvodních druhů v EU, a dále varuje před možným nárůstem administrativní zátěže pro členské státy vyplývající z provádění tohoto návrhu;

5. poukazuje na skutečnost, že v jednotlivých členských státech EU a v jejich regionech je situace týkající se invazních nepůvodních druhů značně rozdílná, a proto považuje za zásadní, aby byla zachována potřebná míra flexibility pro jednotlivé regiony s cílem efektivně zasahovat proti těmto druhům;

Dále mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením, z této 20. schůze VEU.

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů

Senátní tisk č. N 095/09

Po úvodní informaci Tomáše Tesaře, náměstka ministra životního prostředí, zpravodajské zprávě senátora Jana Látky a po rozpravě

výbor

I. přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů doporučení, které je přílohou tohoto usnesení;

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem;

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku;

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Sedněte si ke stolku zpravodajů a prosím, sledujte případnou rozpravu, kterou tímto otevírám. Jako první se do ní hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, nemohu si nedovolit říct pár vět k tomuto zajímavému návrhu nařízení. Já se domnívám, že je to další z přehnaných a zbytečných aktivit unie. Protože vymýcení nepůvodních druhů může být naprosto neřešitelné. Ne že by bylo vhodné se zbavovat např. bolševníku, ale nařizovat členským státům zajistit eradikaci, tzn., vymýcení invazního druhu, nebo obnovu ekosystému nebo je izolovat, to patří do kategorie "poroučíme větru, dešti".

Stěhovat se za lepšími podmínkami, osidlovat nová prostředí je jedním ze základních přikázání, která dala příroda všem druhům. A tak jak se měnilo od počátku věků životní prostředí, vznikaly a zanikaly pevniny, střídaly se druhy klimatu, stěhovaly se různé druhy za lepším, jak rostlinné, tak živočišné druhy, a některé se vlivem prostředí uchytily a jiné ne. A bojovat proti tomu je stejně marné, jako bojovat proti klimatu, mořskému přílivu, nebo počasí, střídání klimatických cyklů.

Myslím si, že toto nařízení povede k dalšímu neúměrnému administrativnímu zatížení, k neúměrnému a dalšímu zbytečnému vynakládání prostředků, stejně jako je to u boje s klimatem. Já se domnívám, že tuto oblast lze účinně regulovat na národní úrovni, anebo formou spolupráce mezi členskými státy, tak jako se to děje již nyní. Já se nedomnívám, že je zapotřebí vytvářet další akční plány a tzv. plně funkční struktury, což jsou zřejmě úřady.

V usnesení VEU je napsané, že vítá snahu komise atd. Já ji nevítám. Já jsem se podíval na evropskou databázi nepůvodních druhů. Je jich tam těch 12 000. Dobře, tak my jsme z nich vybrali 50 kousků, a ty budeme vymycovat. Co uděláme s těmi ostatními? Někoho napadne, že jich budeme vymycovat ne 50, ale třeba 2000. Které vybereme? Já jsem se díval do té databáze a oni tam jsou i bakterie, prosím. Jsou tam prvoci, jsou tam houby, hmyz, hlístic je tam 30 druhů, pavouků 60 druhů v ČR. Můžete si vybrat libovolný stát a zjistit, v kterém státě je jaká bakterie, prvok nepůvodní. Já to považuji za úplně absurdní, jít tímto směrem. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje dále. Slovo má pan senátor Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jak už zde bylo řečeno, jsou nepůvodní druhy rostlin, živočichů, které mají u nás kladný hospodářský význam, a jsou nepůvodní invazivní druhy, které hospodářský význam nemají, a jsou tedy nežádoucí.

Mezi ty s hospodářským přínosem můžeme zařadit třeba kukuřici, brambory, ale asi i jahody. Plodiny, které díky lidské činnosti zaujímají velké plochy naší republiky, a v případě kukuřice díky energetické politice, kterou přijímáme z EU k výrobě energie z obnovitelných zdrojů, můžeme hovořit přímo o invazi.

Na druhé straně jsou druhy rostlin, např. jak už zde byl zmiňován bolševník, který je rostlinou, šířící se na neobdělávaných plochách invazivně sám od sebe.

Mám s tou zde projednávanou diskutovanou normou dva problémy. Tím prvním je otázka jako vždy, kdo ponese náklady s likvidací nepůvodních invazivních druhů, které bude nutno odstranit. Jak to zatím vidím, bude tento náklad padat z valné části na obce, na jejichž území se tento invazivní druh vyskytuje. V řadě případů by mohl být až likvidační náklad pro rozpočet obce. Likvidace třeba právě bolševník není vůbec lacinou záležitostí a vůbec ne snadnou. Musí ji dělat odborná firma, prostředky na likvidaci stojí velké finanční náklady. Náklad na likvidaci nestačí uhradit jednou. Vegetace bolševníku je každoročně obnovována ze semen, a to až desítky let, a úporně se brání vyhubení.

Jsou i jiné druhy invazivních rostlin, např. křídlatka, které se uchycují na těžko přístupných místech, např. na březích řek, kde vytlačují veškerou původní vegetaci. Souhlasím s tím, že je potřeba proti těmto invazivním druhům zasahovat. Musíme však postupovat tak, abychom nenarušili rozumný chod obcí, měst, aby náklady, povinně vynaložené na základě nařízení, které zde právě projednáváme, nepodvázaly jejich hospodaření.

Druhým probléme, který zde vidím, je otázka určení, co je kde invazivním druhem, který má být likvidován. Už to tady zmiňoval můj předřečník. Je to třeba v ČR akát, nebo není? A také kdo bude tím arbitrem, který bude rozhodovat, které druhy je třeba potlačovat, a které nikoli? Domnívám se, že není možné z úrovně Evropy jednotně rozhodovat, že je nutné diferencovat podle klimatických podmínek jednotlivých zemí, podle vegetačních pásem.

Omlouvám se, že jsem k takovému centralismu, který tato směrnice předpokládá, skeptický. Ale mnohokrát se mi osvědčilo nebo jsem byl svědkem toho, že nejúčinnější je rozhodnutí na místě s detailní znalostí konkrétního problému a jeho specifického řešení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, myslím si, že tady je názorný příklad toho, kam až se EU, resp. komise, resp. byrokratičtí úředníci, dostali. Když si jenom přečteme některé věci, jako že do těchto nepůvodních druhů patří i, a to už tady bylo řečeno, že patří mikroorganismy, gamety, semena, tak jako houby, a teď už tady asi není rozlišeno, jestli to jsou houby jako takové ty, co sbíráme v lese, anebo mykózy a různé další, zavlečené nebo vysazené. Když se dostáváme ad absurdum, tak můžeme říci, že prakticky každý občan, který by přijel mimo země EU, by měl být prohlédnut, jestli sem nezavleče nějaký mikroorganismus, nebo nějakou gametu, nebo nějakou houbu.

Ale, pozor, vážení, ona to není legrace. Ono to už začíná. Když jsem byl na letišti Heathrow, tam už některé tyto předpisy začínají platit. I přesto všechno, co my tady odsouhlasujeme.

Ale tady jde také o stránku ekonomickou. Pane ministře, kolik nás to bude stát? Protože my jsme povinni dělat kontroly při vstupu, to se týká i nás, nebo i některých přístavů. Týká se to i toho, že se má vypracovat směrnice, že se mají dělat školení, vypracují se pokyny a školící programy, aby se usnadnilo odhalení a zjišťování invazivních nepůvodních druhů. Tady EU ani jasně neví, co je, nebo co do toho má spadat – s významem pro EU. Ne s významem pro ČR, ale s významem pro Unii.

A bude to prostřednictvím spolupráce všech orgánů zapojených do ověřování. No, tak to bude stát asi pěkné peníze... Mimo to budou školící programy pro celní orgány, kde se bude vyplňovat jednotný správní doklad, jehož prostřednictvím se činí celní prohlášení – takže další administrativa, další byrokracie. Samozřejmě, že se to bude posílat do Bruselu. Samozřejmě, že se to bude kontrolovat. Samozřejmě, že přijedou úředníci, kteří se přesvědčí, že se to vyplňuje správně; možná se to bude každý rok obnovovat atd.

Orgány určené k provádění hraničních kontrol nesou rovněž odpovědnost za zabavování a konfiskaci organismů, které nesplňují podmínky, tzn., že právní stránka bude na posouzení, zda to ještě je anebo není – orgány, které k tomu nebudou možná ani vyškoleny. Jsou-li organismy zabaveny – jsem zvědav, jak se budou zabavovat mikroorganismy – jsou svěřeny příslušnému orgánu, který je pověřen uplatňováním tohoto nařízení. Členské státy mohou přenést specifické funkce dokonce i na jiné orgány, Které to jsou, pane ministře? To jsou z toho jenom některé perličky z toho. Mě by v konečném resumé zajímalo, kolik tedy plánujete, že to bude stát státní pokladnu? Když máme šetřit? Není na ledasco. Není na zdravotnictví. A tady se zavádí takováto směrnice! Já ji chápu. Ale určitě máte plán na to, kolik peněz budete muset uvolňovat z různých fondů právě na toto. Anebo jestli EU v rámci své štědrosti dá anebo pokryje celou tuto problematiku nebo administrativu aspoň na začátek, když už pak, až to bude probíhat, tak to samozřejmě bude na úkor celní správy, ministerstva financí, ministerstva vnitra a dalších orgánů...

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje. Dále má slovo pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Paní předsedající, pane ministře, já se deset let účastním na Šumavě – pro mě úplně absurdní debaty, jestli kůrovec je chráněn anebo nechráněný tvor. Debatujeme tam s aktivisty a "aktivistickými vědci". Názory jsou opravdu ode zdi ke zdi.

Proto bych se prostě obával, až bude někdy taková norma přijata, bude rozhodovat o tom, co je a co není původní a jak daleko v historii půjdeme. Protože je kamzík v Jeseníkách původní? Nebo budeme střílet? Je kormorán chráněný? Je původní anebo není? Jak zabrání EU psíku mývalovitému, aby nemigroval přes Bělorusko z východu do Evropy... Když se na to podíváme z pohledu času, jak dlouho je člověk na evropském kontinentu původní druh? Dřív jsme tu taky nebyli...

Nicméně, pane ministře, v dobrém to myslím. Je jeden důvod, když bych hlasoval pro tuto normu, kdyby mi EU slíbila, že vyhubí slimáka španělského na mé zahradě. Trápí mě tam každý rok, a je to zavlečený druh. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem vystoupí pan místopředseda Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já v obecné poloze souhlasím s tím, abychom škodlivé invazivní rostliny apod. hubili. Myslím, že bolševník je známou rostlinou, kterou je potřeba vyhubit (i v tom přeneseném slova smyslu).

Položím panu ministrovi otázku, jestli Evropská unie zvažovala, když to zavedeme ve 28 zemích EU, jak se bude chovat Švýcarsko, jak se bude chovat další okolí? A jestli náš boj nebude trošku marný. A teď se bavím spíš o východních zemích směrem k Ukrajině, Moldávii atd.

Že to bude stát peníze, to pan ministr přiznal. Také řekl, že to bude navýšení personálního obsazení některých institucí, to také. Akorát opravdu – a otázka už tady také ve vzduchu byla – kolik to bude stát?

Pan ministr řekl, že EU to dá z nějakých svých peněz, jejichž původ zatím není jasný. Myslím, že jsou to hlavně peníze z jednotlivých členských zemí, takže i my bychom měli zvažovat, jak se bude nakládat s našimi penězi. Pokud to nebude stoprocentně hrazeno z EU, tak bude kofinancování. Ptám se, kdo to bude platit. Jestli to bude role státu anebo – jak o tom mluvil kolega Eybert – jestli to opravdu nebudou všechno doplácet obce. Takže jsem pro a zvednu pro tuto – pro mě nepřijatelnou – směrnici ruku. Ale jinak si myslím, že boj je marný. Je věčný. A nechci dále pokračovat. Díky.

´

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále dávám slovo panu senátorovi Vladimíru Drymlovi.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, ještě jenom krátce na doplnění. Budeme muset vypracovat také akční plán s cílem řešit problematiku prioritních způsobů šíření. Jsem zvědav na akční plán, jestli bude na rok, na pět let anebo na věčné časy...

Ještě se tady navrhuje, aby nejpozději do 18 měsíců zavedly členské státy úřední systém dohledu, který bude shromažďovat a zaznamenávat údaje o výskytu invazivních původních druhů v prostředí, a to prostřednictvím průzkumu, sledování či jiných postupů, které brání rozšíření, to znamená, že se bude zavádět byrokratickou bruselskou angličtinou nový úřad! Nový megaúřad pro celou EU! Proč na tohle poukazuji, pane ministře? Protože zatím to je – a to je důležité, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři – protože je to jenom "návrh nařízení". Návrh!

Pan ministr, který tady sedí, tak by měl vědět všechny pro a všechny proti. Naši zástupci v Evropském parlamentu, který jediný může zabrzdit Evropskou komisi a její úředníky – a tady je další úřad pro další úředníky a další zvyšování příspěvků do EU, tak by měli slyšet, co se tady řeklo na půdě českého parlamentu!

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Dávám slovo panu senátoru Jaroslavu Palasovi.

Senátor Jaroslav Palas:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, skutečně jenom krátce do této obecné diskuse. Přál bych si, aby v rámci této normy, kterou rovněž pokládám – jak mí předřečníci – za dost byrokratickou záležitost, ale aby ministerstvo životního prostředí sehrálo určitou zodpovědnou roli, aby se jasně vydefinovalo, který druh je tady původní, a který není.

Kolega Jirsa zde vzpomenul kamzíka žijícího 83 let v Jeseníkách. Byly snahy kamzíka zlikvidovat, vystřílet. A byly to právě "složky ministerstva životního prostředí", ať to nepersonifikuji.

Myslím, že k těmto krokům je potřeba přistupovat velmi zodpovědně. Některé druhy, o kterých si myslíme, že jsou zde původní, ani nevíme, že nejsou původní – např. ondatra sem byla přivezena, tuším, ve 20. letech minulého století a bereme ji, jakože tady je věky věků...

Kolega Jirsa zde vzpomenul psíka mývalovitého. Tady některé tyto živočišné druhy sem přijdou, ať se nám to líbí nebo ne, ať máme či nemáme tuto normu. Prostě tyto druhy nemají přirozeného predátora a postupují z Asie, z východu přecházejí naše území, a skočí ve Francii, ve Španělsku. Prostě před 5 lety tady psík mývalovitý nebyl, a dnes tady je; nemá tady žádného predátora. Samozřejmě myslivci tlumí tento nepůvodní druh zvěře tady, protože vytváří škody na další zvěři. Je potřeba velmi zodpovědně definovat, co tady původní bylo, a co ne.

Jsem přesvědčen, když tady bude i nutná spolupráce mezi ministerstvem životního prostředí a, řekněme, Českomoravskou mysliveckou jednotou, která v těchto věcech má taky svůj názor na celou věc a může sehrát velice důležitou roli právě při tlumení invazivních druhů, především zvěře. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo dávám panu senátoru Jaroslavu Kuberovi.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den. Kdo by to řekl, že nás budou tyhle invazní a nepůvodní druhy tolik bavit? Co říkal teď kolega, že bychom měli udělat nějaký seznam a pořádně se rozhodnout co je, a co není, to na tom budeme jako s drogami. Jen seznam dokončíme, tak druhý den přijede zásilka banánů, a v té se objeví další invazní a nepůvodní druh.

Je to prostě celé nesmysl. Marně jsem tam hledal jeden, a ten jsem tam fakt nenašel!

Nepůvodní a invazivní druhy. Jeden z takových opravdu známých je Evropská unie! To je neuvěřitelně invazní a neuvěřitelně nepůvodní druh. A tady je toho důkaz! Jenom bych prosil, až to dopovím, abychom už tady konečně, když tady ráno bylo řečeno, že paní senátorka Gajdůšková je skoro něco jako Angela Merkelová, tak abychom to opravdu dokázali, a neuváděli každé usnesení výboru: výbor "vítá nadšeně"; a pak vyjmenuje tisíc důvodů, proč je to nesmysl... Ale abychom řekli – ne, toto je nesmysl, a tak jako Spolková rada Rakouska, my to odmítáme a jsme proti přijetí tohoto nařízení – to by byl důkaz toho, že jsme opravdu řádnými členy Evropské unie. A ne, že se tady budeme ukájet tím, že si tady budeme vyjmenovávat... Mohl bych tady hodinu hovořit. Řeknu vám několik příhod z dětství. Bolševník je sice invazní a nepůvodní druh, ale výborně se kouří. Tomu nebudete věřit. Je to jedovatá rostlina – a když mi bylo asi deset, tak jsme z toho řezali takové kousky, do toho jsme dali pravou slánku (ne umělohmotnou); nacpali jsme to trávou (nikoliv marihuanou, ale obyčejným senem; a hulili jsme to; bylo to výborné – a nikdy nám nic nebylo, což je docela zvláštní...).

Pokud jde o plzáka – tady pro pana senátora Jirsu – vaším prostřednictvím. Máme doma dvě metody likvidace plzáka, pane senátore. Ta první je metoda mojí ženy. Funguje tak, že si vezmete ledkovou intenzívní baterku s kuželem a večer, protože večer vylézají, zejména po dešti, jdete, vyhledáváte je. A moje žena – bojím se to úplně říct – ona je stříhá zahradnickými nůžkami vejpůl, což je naprosto dokonalé! Já používám metodu, nevím, jestli lepší nebo horší, napichuji je na takovou tyč, na které mám hřebík. Je to mnohem pracnější, ale nemusím se ohýbat. Můžu vám říct, že jsme snížili tento invazní druh za poslední dva roky skoro na třetinu. Je to taková trpělivá práce... Ale docela se daří.

Na druhé straně, třeba takový brouk páchník, kdyby se nám ho povedlo vyhubit, tak jsme dnes nemuseli mít z hory Doubravka Natur 2000, která nám absolutně znemožňuje tam cokoliv dělat, protože ho tam někdo přinesl v krabičce od sirek a vyfotil, a to není invazní; ono je to relativní. Pro někoho to, co je invazní, je pro někoho úplně něco senzačního. Takový jeřáb český, který brání dálnici D8, kdybychom ho označili za invazního a nežádoucího, a pokáceli, tak jsme možná dálnici už dnes mohli mít hotovou.

Kamzík mě zaujal. Dnes jsme si schválili, že v té petici budeme pokračovat. To bude velmi těžký úkol. Předevčírem jsem se dočetl, že pražští úředníci rozhodnou o odstřelu bobrů. Zřejmě na základě správního řádu vydají správní rozhodnutí, a bobři budou odstřeleni. Kdysi jsem řekl památnou větu – zastřel bobra, zachráníš strom – tehdy jsem málem dostal "Ropáka", a ono se za léta ukázalo, že věta byla naprosto pravdivá. Že ochrana jednoho druhu nad rámec normálnosti vyvolá zase obrácený efekt a zase je budeme muset střílet. Protože jsme si je nejdřív nasadili, pěstovali a chovali.

Myslím, že bychom měli jasně dát najevo, že se nám toto prostě nelíbí, že si takové nařízení nepřejeme. A sdělili to jasně. A možná, že se některé státy k nám přidají. Ony jsou na tom stejně jako my. Když se s nimi bavíte tady na chodbě, s jakýmkoliv poslancem, tak vám řekne, co říkám já, že co chodí z EU, jsou naprosté omyly, ve velké většině blbosti. Ale že není korektní to normálně a na rovinu říkat. Když se ho zeptám – proč to neřekneš na jednání vašeho parlamentu, tak říká, no víte, to není korektní, to by se nehodilo. Je to korektní! Když je něco hloupé, je třeba to nazývat hloupým, a neříkat: je to geniální, až na to, že je to hodně hloupé...

Navrhuji jednoduché usnesení:

Senát Parlamentu České republiky odmítá návrh tohoto nařízení.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pan kolega zpravodaj Látka odrána trnul, jestli napotřetí nebo napočtvrté nebude tento materiál odložen, protože se velice těšil na jeho projednávání. Doufám, že ho rozprava uspokojila; a uspokojí, a že si nějak poradí.

Když už jsme se tady vyjádřili ke všemu možnému, dovolím si také drobnou poznámku. Jak se postavíme nebo budeme stavět nebo časem budeme stavět ke geneticky modifikovaným organismům? Budou původní, nepůvodní? Nebudou časem invazní? Je to hodně komplikované a hodně složité. Takže jsem přispěl svou troškou do mlýna.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu uzavírám a předpokládám, že pan ministr se vyjádří k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, moje pozice tady v tomto případě, na rozdíl od obalů není tak jednoduché, nebo není vůbec jednoduchá. Protože zatímco obalová norma je naše norma, tak nařízení EU přebíráme, resp. diskutujeme o něm.

Já jsem teď ještě zkoušel narychlo SMS kolegy, kteří mi ještě všechno zjistili... Proč není jednoduchá? Protože podle mých informací dneska z COREPER do Evropského parlamentu šel návrh, který je odlišný od návrhu, který máte vy a který skutečně – a myslím, že jsem to nevěděl, omlouvám se za to, protože v rámci řeckého předsednictví došlo ještě k návrhům, kdy ministerstvo životního prostředí namítalo u celé řady záležitostí. Myslím, že tady i některé z nich zazněly, tzn. sporná právní norma, např. forma návrhu, vysoké nároky na členské státy z hlediska administrativy reportingu s nízkým praktickým efektem, absence představy o druzích, které budou nařízením řešeny, komise nezveřejnila alespoň rámcový seznam druhů s významem pro unii. Je pak obtížné odhadovat případné efekty a dopady jednotlivých opatření zakotvených v návrhu nařízení, nevhodně řešený vztah k ostatním.

Tyhle všechny body měly být potom v rámci kompromisního textu už odstraněny, tzn. jestliže dneska se ptáte na to, jestli máme přesný přehled nákladů, tak já rovnou říkám, že ho nemám. V této chvíli nejsem schopen vám ho říct. Je otázka, jestli ho teď má Evropská komise, resp. předkladatel.

Ještě jsem kolegovi říkal, že by to z hlediska personálního nebo administrativního zatížení bylo někde kolem 20 až 30 lidí s technickým zázemím. Ale to je určitě jenom část toho, protože další část jsou body, které tady padaly.

Faktem je to, aby se tento návrh nařízení dal zablokovat, je samozřejmě potřeba to případně udělat v Evropském parlamentu. Nechci vůbec shazovat naši pravomoc směrem k našim europoslancům.

Chci vás jenom ujistit, že ministerstvo životního prostředí to určitě nepřijímá defétisticky nebo defenzívně. Takže – dejte to sem – a my to rádi předložíme.

V tomto konkrétním návrhu říkáme, že jsme k tomu měli celou řadu připomínek. Podle mých informací připomínky jsou zapracované v posledním návrhu, ale ten poslední návrh je momentálně z dnešního dne. Někdy v anglickém originále na cestě z COREPER do Evropské komise. Takže já rovnou říkám nemáte v této chvíli návrh nařízení, který je v poslední podobě. A z časových důvodů, které tady jsou a které v tomto konkrétním materiálu tady se obrátily – já se za to omlouvám. Takže kdybych to býval věděl, tak ne, že bych sem byl nechodil, ale rozhodně jsem to předkládal v poslední verzi. Říkám rovnou v této fázi je to o tom. Určitě ministerstvo životního prostředí bude i prostřednictvím europoslanců – naše stanovisko prostě tam dáme a dáme tam i stanovisko, které bude vycházet z našich připomínek a které výrazně, výrazně protestovalo proti některým nejasnostem. Říkám znovu, podle našich informací celá řada nejasností, o kterých tady dneska hovoříte, je tam již odstraněna.

A ještě podle úplně nových informací, za tím jsou minoritní státy, které s tímto nařízením mají problémy, je to snad Rumunsko, Bulharsko a zatím ostatní nařízení prostě schvalují. Takže já se omlouvám za to, teď je mi to trochu trapné, protože návrh, který máte na stole, není ten poslední a možná že vaše připomínky, které šly správným směrem, už jsou tam odstraněny, ale teď vám to nejsem schopen zaručit. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, i za upřímnost. Rozprava je ukončena, pane senátore. Tak prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Musím se zeptat právníků, jestli je možné, aby čeští senátoři hlasovali o něčem, co není platné.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Než si to právníci rozmyslí, tak poprosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jan Látka:  Děkuji, paní předsedající. Takže já bych jenom shrnul, že v rozpravě vystoupilo celkem 8 senátorů, velice kriticky, z toho jeden dvakrát plus po třetí s technickou připomínkou. Kolega senátor Kubera dokonce podává návrh na odmítnutí návrhu nařízení Evropského parlamentu, nicméně já bych vás požádal o podporu usnesení výboru pro evropské záležitosti.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji a s technickou pan místopředseda Senátu Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Kolegyně a kolegové. To, co řekl pan ministr, já mu děkuji za upřímnost, že v této chvíli tady jednáme o něčem, co je úplně jinak předložené. Myslím si, že by nás to mělo přesvědčit o tom, že návrh kolegy Kubery bychom měli podpořit, a toto jako symbol odmítnout.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže s technickou ještě paní místopředsedkyně Gajdůšková.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Jenom technicky. Předpokládám, že jednáme k návrhu nařízení Evropského parlamentu, což ten evropský návrh je platný. Ten projednal výbor a výbor dal stanovisko tomuto návrhu nařízení. Jestli se něco změnilo, tak se možná změnilo stanovisko vlády, ale to není v meritu věci. Takže my můžeme hlasovat o návrhu výboru tak jak asi je.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Hlásil se pan ministr. Myslím, že jako navrhovatel by měl mít přednost.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já myslím, že by se tady neměla mást – samozřejmě to není pravda, pan ministr jasně řekl, že dnes nebo včera byl úplně jiný návrh. Takže tento návrh není platný.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, dala jsem hlas panu ministrovi, takže se omlouvám.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Já bych opravdu, beru to jako mimořádnou situaci, ještě jednou se za ni omlouvám, já jsem skutečně s tím byl konfrontován až teď, jaké je to fázi, protože to se opravdu stalo dneska, ta situace, to znám. Nemění se stanovisko vlády, materiál je asi 4 měsíce v procesu a prošel nějakými koly. Vláda ho schválila v té podobě, ve které ho znala a takovéhle bylo stanovisko. Takhle to vlastně šlo i do výboru. A já jsem dneska zjistil teprve zjistil, že prošel v rámci coreperu, tedy v rámci řeckého předsednictví návrh, který je výrazně pozměněný směrem asi, já doufám a předpokládám z toho, co o tom vím, výrazně pozitivně směrem k těm připomínkám, které vy jste dávali. To znamená byla tam zpřesněna celá řada věcí. Ale já ten návrh momentálně teď nemám k dispozici. To znamená, ano, vy byste tady dneska hlasovali o návrhu, který je starší, je v tu chvíli vlastně platný, ale dneska už je jiný. Nechť právníci, prosím, řeknou, myslím, že to není zas tak úplně mimořádná situace, že v rámci kolečka nebo v rámci nějakého legislativního procesu pozměňovacími návrhy se něco mění. Je to evropské nařízení a děje se to v tomto procesu bez ohledu na to, že my dneska tady projednáváme a mohlo se to včera někde pozměnit v rámci evropského výboru. To je vše, co o tom momentálně vím.

Teď opravdu z hlediska doporučení ministerstva, vlády, i vašeho zpravodaje se jedná o návrh, který byl původní. Pouze upřímně říkám, že to co dneska jde do Evropského parlamentu, je již jiný návrh, ale já opravdu v této chvíli nejsem schopen přesně říci, v jakých paragrafech. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím pana předsedu Senátu. Slovo má pan senátor Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, nezlobte se, ale to si musíte rozhodnout vy, jestli nám tento návrh vláda předkládá nebo nepředkládá. A jestli nám ho předkládá, tak nám předkládá návrh aktuální a jestli ten návrh není aktuální – abyste to tady řekl – tak potom byste měl říci, že žádáte, abychom to stáhli, zastavili projednávání, že předložíte něco jiného. A pokud to neuděláte, tak jste vytvořil jakési prostředí nebezpečí zmatečného jednání a za to vám nemohu poděkovat. Takže si rozmyslete, co tady od nás žádáte. Jinak my se většinou řídíme doporučeními našeho výboru a pokud nepředložíte jiný návrh, tak budeme hlasovat o tom, co máme, protože to je oficiální znění k projednání, které jsme od vlády dostali. A odpovědnost tady musíte vzít vy, protože to je vaše odpovědnost.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já jsem konzultoval s legislativou ta slova a bylo potvrzeno, že ten výraz je správný – Senát Parlamentu ČR odmítá návrh směrnice. Tím se nemůže nic zkazit, protože i kdyby byl tento špatný a přišel někdy nějaký lepší, tak ho můžeme odsouhlasit.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Prosím, pan senátor Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji za slovo. Já se pokusím vnést možná trochu světla do té části debaty, kdy tady hovoříme, jestli se dostaneme k něčemu starému nebo novému. My máme jedinou možnost se vyjadřovat k návrhu komise. To, jestli se na radě něco upeče nebo neupeče, to jde mimo nás. S tím nic nenaděláme. Takže my se vyjadřujeme k oficiálnímu návrhu komise, nic jiného nemáme.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pan místopředseda Sobotka, prosím. Ano, rozprava pokračuje, vystoupil pan ministr, takže se hlaste. Ano, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Omlouvám se za ty zmatky. I pro mě je to nestandardní situace. Omlouvám se ještě jednou, uvedu to na pravou míru. Skutečně my se dneska vyjadřujeme k návrhu tak, jak jste dostali na stůl a ten byl posledně platný. Samozřejmě mezitím mohlo dojít k nějakým změnám, ale ty jdou mimo tento rámec. Prostě vláda dávala tento návrh a prosím, posuzujte tento návrh. Byť, říkám, došlo ke změně a já jenom mohu říci, že podle mých informací došlo k pozitivním změnám ve smyslu našich připomínek. Nejsem schopen je v této chvíli specifikovat, nejsem schopen k dotazu, který jste tady dali, specifikovat přesně náklady. Říkal jsem jedná se možná o 30 lidí. Já si myslím, že náklady budou minimálně v horizontu milionů korun ročně. Podle našich informací – myslím, že to je spodní řád – řádově milionů, podle našich informací bude možné je financovat z evropských fondů, to znamená, že tam bude určitě nějaká část kofinancování, ale velká část půjde z evropských fondů. Určitě finální návrh tak, jak půjde do Evropského parlamentu, zdůrazňuji návrh, bude vylepšen oproti tomu, co tady vidíte. Ale prosím, teď momentálně hlasujeme o tom, co je na stole, tedy původní návrh a tak byl schválen i vládou. Děkuji za to a ještě jednou se omlouvám za zmatek.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Slovo má pan místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já si myslím, že jsme svědky toho, že když přichází k nám do Senátu nebo do sněmovny, to znamená do českého parlamentu různé návrhy na něco z Evropské komise, tak ať o tom jednáme krátce nebo vůbec, nebo dramaticky jako dneska, že význam je nulový, že je záporný. Protože on na to nikdo nebere zřetel. Já si myslím, že v této chvíli máme jedinou šanci tento návrh nařízení, který stejně je úplně změněn, odmítnout. A pan ministr – a ještě jednou díky za upřímnost - se tady k nám zachoval nesmírně férově. Ale poodhalil zákulisí, které nad tím co za blaho je nám posíláno v daném okamžiku na invazivních rostlinách z Bruselu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. S přednostním právem pan předseda Štěch, nebo paní místopředsedkyně. Tak pan předseda Milan Štěch má slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Myslím si, že všechno je jinak, všechno je opačně, než bylo před chvilkou řečeno. Kdyby to bylo tak, že to z Bruselu je nadiktované a tak to musí být, tak by se neodehrálo to, co se odehrálo. To znamená, že vývoj od návrhu komise, od toho, než to bude definitivně přijato, je vývoj, jak pan ministr použil slůvko pozitivní. My jsme se vyjádřili. V našem vyjádření jsou také určité připomínky a já si myslím, že to ukazuje, že ten proces je demokratický a že se národní parlamenty a národní vlády do procesu tvorby legislativy skutečně zapojují tak, že konečný návrh bude v podobně návrhů členských zemí. Myslím si, že všechno je jinak, než tady bylo teď prezentováno. Já si myslím, že návrh pana ministra, který byl upřesněn, že máme hlasovat o návrhu komise, to je to, co jsme dostali a vývoj probíhá správně. Samozřejmě, ten kdo chce psa bít, ten si hůl najde.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážené paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Vaším prostřednictvím, paní předsedající, těm, kteří říkají něco o komisi, bych chtěl říci jedno. Není to komise. Je to návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, to znamená ne komise. Komise to zpracovává – vaším prostřednictvím – k paní místopředsedkyni Gajdůškové – komise to zpracovává, ale komise jsou byrokrati. Ale odsouhlasení a návrh dává europarlament a schvaluje. To přece nepopřete. Takže tady je o tom, co nám navrhuje Evropský parlament, který za možná dva měsíce už bude v jiném složení. Takže to je další věc.

Je to velmi férové od pana ministra a dovolte mi, abych mu poděkoval, už tady jedno poděkování dostal, že nám řekl, jaká je skutečnost. Takže vidíte, že se blíží konec jednoho europarlamentu a že nastávají možná i tím, že předsedá Řecko, určité informační šumy. A je otázkou, jestli se do těchto informačních šumů má zapojit i Česká republika. My tady máme návrh nějakého nařízení Evropského parlamentu – pan ministr říká, že už je to trochu jinak a že to možná vyhoví tomu všemu, s jediným cílem, abychom tento návrh nařízení přijali. Já si myslím – a to si musí každý z vás ve svém svědomí, protože jste senátoři a senátor má hlasovat podle vlastního svědomí a uvážení, byste si měli říci, tak mám tady hlasovat o něčem co přináší naší republice velké finanční náklady, vzniknou velké zmatky, zvýší se další byrokracie. Anebo si tedy počkat na to, co nám zase, jestli to stihne ještě, ten Evropský parlament poslat další návrhy. Nezlobte se, ještě jednu věc. Vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyni, jak to vypadá před Evropskou unií – tak jak Evropská unie pracuje, vážená paní místopředsedkyně. Kdyby to bylo jasné a řeklo se, že to nařízení se nemění, tak není žádný problém. Já vás chápu a vaše zanícení pro Evropskou unii. Já nejsem proti Evropské unii, ale jsem proti vládě byrokracie a proti nesmyslným předpisům, které zatěžují Českou republiku a české občany velkými finančními náklady.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Vystoupí s přednostním právem paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře. Musím panu senátoru Drymlovi prostřednictvím paní předsedající sdělit, nechť si přečte materiál, který k tomuto bodu máme. Je tam jasně konstatováno, že je to návrh Evropské komise a nařízení bude platné v okamžiku, kdy se na něm shodně Evropský parlament a Evropská rada s tím, že se k němu vyjádří všechny komory všech národních parlamentů všech členských států. Pak teprve až to bude zpracováno a dohodnou se, znovu říkám komise, rada a Evropský parlament, bude toto nařízení platné opět ve všech členských státech. A jestli jsem učinila poznámku, byť ne veřejně, ale sama pro sebe nebo ke svým kolegům, že se máte – prostřednictvím paní předsedající – podívat na to, jak to funguje, tak prosím, zkuste si nastudovat procesy a pravidla pro fungování EU jako celku. Neplatí nic, co není ve smlouvách, které jsme ratifikovali. Komise nemůže dělat nic, co nemá zadáno v Lisabonské smlouvě v této chvíli nebo co jí nezadá Evropská rada, kde jsou zastoupeny všechny členské státy a není projednáno s Evropským parlamentem. Je potřeba znát procesní pravidla, pak se můžeme rozhořčovat takovým způsobem jak to pan senátor Dryml tady předvedl. K tomu byla moje poznámka. Nevystupovala bych veřejně, kdybyste na ni veřejně nereagoval.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Slovo má pan senátor Miroslav Krejča. Pardon, s přednostním právem pan Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já navážu – tady vám to ukážu, co máme za materiál. Takže nevím, asi máme jiné oči. Návrh nařízení Evropského parlamentu a rady o prevenci a regulaci zavlékání a vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů N 095/09 – prostřednictvím paní místopředsedkyně paní místopředsedkyni. Takže si někdo dělá legraci. Tady to je – (na místě se řečník domlouvá s kolegyní) – aha, ne přečti, aha, jiný materiál, já mám ale tenhle materiál. Tak nám dejte jiný a já si přečtu jiný. Já jsem dostal tento.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. S přednostním právem pan místopředseda Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, paní předsedající. Víte, že já nejsem žádný řecký obdivovatel Evropské unie, ale myslím si na druhou stranu, že bez unie se neobejdeme. Mám pocit, že teď je to trochu účelově zkresleno, protože myslím, že pan kolega Kubera tady jasně četl, o jaký materiál jde. Jde o návrh – návrh. My k němu dáváme připomínky a konečná verze, pokud by přihlédli i k těm našim – a já věřím že i k těm připomínkám přihlédnou – tak konečná verze, která bude schválená, bude vypadat jinak než byl návrh, ale my se vyjadřujeme k návrhu dokumentu, nikoliv ke konečné verzi. A ta konečná verze bude i na základě našich připomínek. Já tady nevidím – já si myslím, že to jej trošku zástupný problém to, co tu teď bylo otevřeno a mám pocit, že tomu věnujeme už příliš mnoho času. Pojďme, odhlasujme to s našimi připomínkami a věřím, že v našem konečném znění se naše připomínky objeví.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a slovo má pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji za slovo. Jenom dvě drobné poznámky. Já se pokusím o určitou paralelu. Jako v případě národního legislativního procesu je na začátku většinou vládní návrh, pak je to něco, co přijmou horní a dolní komora Parlamentu. Totéž platí v případě návrhu Komise, který pak je finálně schválen Evropským parlamentem. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Pakliže se podíváte do návrhu doporučení, zjistíte, že byl vypracován a přeložen 13. listopadu. Třikrát byl tento dokument předložen na jednání Senátu, třikrát byl stažen, vždy na žádost předkladatele. To znamená resortu ministerstva životního prostředí. Ten Černý Petr neleží na nás. Faktem je, že to projednáváme s určitým zpožděním, a to dosti velkým. To se samozřejmě promítá do toho, že proces se nezastaví, protože nikdo v EU nebude čekat na to, až se ČR uráčí a nějakým způsobem zareaguje na to, na co by mohla a měla reagovat. Ale říkám Černý Petr není na Senátu, třikrát to bylo staženo na žádost předkladatele, což byl ministr životního prostředí.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já si myslím, že jestli v Evropském parlamentu leží již lepší návrh, tak přece my musíme z logiky věci tento návrh zamítnout. Přece bychom byli za trubky, nebo občany druhé kategorie, kdybychom vědomě hlasovali pro něco horšího. V Evropském parlamentu přece leží lepší návrh. Takže si myslím, že bychom měli hlasovat pro ten lepší, a tento špatný bychom měli zamítnout. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, vaším prostřednictvím, paní předsedající, místopředsedkyni paní Gajdůškové. Já ještě umím česky. Máme projednávat to, co máme napsáno v tiscích. Tady na obrazovkách v materiálu je "návrh nařízení EP". Že odesílatelem je Evropská komise, která to odeslala 9. září 2013, to jsem si také přečetl. Ale tady je vidět, jak funguje v praxi v současné době Evropská unie, kde úředníci něco vydávají za něco, na co už možná dává návrh někdo jiný. A přitom to dává Komise. Kdyby tady bylo "návrh nařízení EP a Rady o prevenci předloženého Komisí EU", tak bych to chápal. Ale tady je jasně napsáno, co máme projednávat. Buďto neumíme číst, nebo se někde soudruzi z Bruselu dopustili chyby. Neznáme procesy, jak mi tady napovídá paní místopředsedkyně. Já si myslím, že ty procesy jsou takové, které dovádějí EU tam, kde je. Úředníci z Bruselu staví europarlament a staví Radu před hotové věci, a pak z toho pochází to, co tady vidíme, zmatky a dopady, které vidíme. A proto je potřeba, aby občané, až budou volit do europarlamentu, si vybírali takové své zástupce, kteří budou hájit české zájmy a českou suverenitu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má pan senátor Jiří Dienstbier.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, tady se podstata věci doopravdy velmi zamlžila. Pokusil se to tady vysvětlit pan senátor Krejča, zjevně ne zcela úspěšně. Projednáváme návrh Komise na vydání nařízení Evropského parlamentu a Rady. Čili předmětem jednání je návrh Komise. To je platný návrh Komise, na kterém se nic nezměnilo. Že tento návrh projednával COREPER a dohodl se na nějakých úpravách – protože to je asi stejné, jako kdyby se nějaký náš výbor dohodl na nějakých pozměňovacích návrzích a ostatní výbory to odmítly projednávat, že už je to v jiné podobě. Čili je tady platný návrh Komise na vydání nařízení EP a Rady, a k tomu my zaujímáme stanovisko. To, že o tom paralelně jedná někde jinde někdo jiný, na platnosti toho návrhu vůbec nic nemění. A pokud my se dnes nevyjádříme, tím přijdeme zcela o možnost se vyjádřit, protože znovu nám to sem už nikdo posílat nebude. Pouze na základě názorů členských států v Radě bude možná přijata nějaká změna dnes projednávaného návrhu Komise. Prosím, abychom takto k tomu přistoupili a vyjádřili se věcně k návrhu Komise, který tady dnes projednáváme.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Já to chci zjednodušit do velmi jednoduché a prosté myšlenky. Je zde nějaká materie, vůbec nebudu mluvit o tom, jak sem přišla, jak se sem dostala. My jako Senát máme dnes příležitost se k tomu nějakým způsobem vyjádřit. Jestli se nám to líbí, máme možnost tuto záležitost schválit, tak jak je to navrženo, protože jsme se na něčem domluvili někde na výborech, nebo to můžeme zamítnout, na tom nesejde. Ale je to jediná možnost, jak se můžeme v tuto chvíli k této problematice vyjádřit. Fakticky záleží na tom, jakým způsobem bude jednat naše exekutiva, jakým způsobem tento náš názor použije. To znamená, exekutiva sem přišla, o názor nás požádala. Já myslím, že jim můžeme říct jakýkoli názor. Můžeme jim říct názor, který máme ve svém usnesení, když se nám nelíbí, můžeme říct ten názor, který na to má – prostřednictvím předsedající - kolega Kubera, obojí dvojí můžeme, ale máme jenom teď tuto příležitost a máme tuto možnost. Proto doporučuji, abychom ukončili diskusi co nejdříve a prostě se vyjádřili. Kdo se chce vyjádřit, ať se vyjádří, kdo se nechce vyjádřit, ať se nevyjádří, v tom je ta svoboda.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a hlásí se pan ministr. Nebudete čekat k celé rozpravě, chcete teď vystoupit? Dobře. Máte slovo, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Už to bude k tomuto bodu naposled, slibuji, z mé strany. Já bych chtěl poděkovat předřečníkům – vaším prostřednictvím - paní předsedající, tuším panu senátorovi Dienstbierovi, který to i po právní stránce řekl naprosto precizně, lépe bych to určitě neřekl. Měl jsem to takto říct na začátku, možná, že by ta diskuse nebyla taková. Na druhou stranu se nestydím za tu upřímnost z hlediska toho, jak některé věci plynou. Ale tak jak říká pan senátor Dienstbier, on je to opravdu legislativní proces, a my tady samozřejmě z pohledu toho, že to je čtyři měsíce v té akci, a opět k tomu přispěla vláda v demisi a rozpadlá sněmovna, tak se to sem dostávalo komplikovaně. Ale opravdu, prosím, vyjadřujme se k tomuto návrhu tak, jak leží na stole, prosím, dávejte svoje připomínky, vyjadřujte i nelibost, určitě, protože věřte, že bude přenesena tam, kam má být přenesena. To znamená do Evropského parlamentu. A určitě i ministerstvo životního prostředí v praktické rovině bude dělat totéž. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, a slovo dávám panu senátoru Vladimíru Drymlovi.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, prostřednictvím paní předsedající ke kolegovi Dienstbierovi. Ano, máte pravdu. Máte pravdu, pane ministře, je to tak, jak jste řekl. Ale na druhé straně musíte uznat z hlediska právního, že ten název, který tady před sebou máme, není přesný. Není přesný. Protože to je návrh Komise k vydání nařízení Evropskému parlamentu a Radě o prevenci a tak dále. To za prvé. A za druhé, pane ministře, to odsouhlasoval jenom ten výbor, ty připomínky, anebo to bylo projednáváno na zasedání řeckého předsednictví? (Odpověď mimo mikrofon.) Pouze na zasedání výboru. Ano, je to pravda, je to pouze vyjádření jednoho výboru. Jsem zvědav, jak se bude tento výbor domlouvat s Komisí a s příslušným komisařem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. S přednostním právem má slovo pan předseda Senátu Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, je mi to líto, ale musím vystoupit, protože to, co tady podle mého názoru předvádí a o čem hovoří pan senátor Dryml, tak možná dopadne na úrodnou půdu některých večerních posluchačů televize, ale je zcela, zcela zavádějící a je, když vezmete ta tři nebo čtyři vystoupení, naprosto protisměrné. Kolega Dryml se chytá toho, co je na té tabuli. Já si myslím, že pokud by si přečetl první větu z materiálu, který jsme dostali, kde se praví dne 11. 9. 2013, představitelé Evropské komise – Evropská komise navrhla nařízení Evropskému parlamentu a Rady atd. Tam je to přesně uvedené. Víte, Lisabonská smlouva má v sobě to, co jsme přece chtěli jako pojistku, aby Komise i Evropský parlament nemohly dělat kroky, které nejsou v souladu s názory národních parlamentů. To je ta subsidiarita národních parlamentů. Ta je tou procedurou naplňována. A mají pravdu všichni ti, a říkal to pan předseda Krejča, ten problém není vůbec, ani v nejmenším, v proceduře. V proceduře v Evropské komisi ani v Evropském parlamentu. Můžeme polemizovat o obsahu. Od toho tady jsme. A to je i ve stanovisku vlády, to bude ve stanovisku našeho výboru, to bude asi ve stanovisku usnesení, které doufám, že přijmeme. Ale ten proces byl naprosto čitelný, naprosto transparentní. A jak se tady pokusil kolega Dryml to postavit proti Komisi, Evropské unii, vážení, takhle si zničíme všechno! Všechno si zničíme, když se – s odpuštěním – někdo populisticky ujme něčeho, aby na tom dělal politické body. Tady je naprosto správný proces. Jediná chyba, která byla, že to předkladatelé stáhli. Stáhla to vláda možná už končící někdy na začátku podzimu loňského roku. Pak to nepředložil ani ministr dočasné vlády a dostali jsme to až teď. Mezi tím ten proces v národních parlamentech jiných států běžel. Ale my nemáme zase takové fatální zpoždění, protože naše připomínky, jak už sdělil pan ministr, se pravděpodobně v konečném znění objeví. Je vidět, že proces funguje, že není EU tak prohnilá, jak se tady někteří snaží přesvědčit a dělat na tom laciné politické body.

My si prostě všechno zničíme. Kde můžeme, tam na tom děláme populismu. Trefujme se do toho, co je špatné. Ale co není špatné, tak si dávejme pozor. Jsme snad inteligentní lidé. Někteří mají dokonce vysoké vzdělání, ale, promiňte, chovají se tak, jako kdyby ho vůbec neměli. Takže já si myslím, že to odhalilo, jak to vlastně funguje. Funguje to správně, pochybení bylo v ČR, bylo ve vládách, které to tu neprojednaly. My to teď doháníme. Pokud někdo má návrh k tomu, co navrhuje náš výbor, že tam chce něco změnit, je to v pořádku. O to se pohádejme. Ale chtít to tady smést a říci, že nepřijmeme nic a že chceme nový návrh, tak vlastně říkáme "my se vyřazujeme z možnosti dát oficiálně připomínky jako horní komora českého parlamentu". A za to placeni nejsme. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo. Slovo má pan senátor Jan Látka.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl vaším prostřednictvím poděkovat kolegu Juránkovi za to, že se snažil zklidnit situaci. Nicméně ho musím opravit v tom smyslu, že výbor nenavrhuje schválit. Když se podíváte na zhruba sedm bodů doporučení, výbor navrhuje schválit doporučení výboru, a my tam neschvalujeme nařízení, my k tomu máme spoustu připomínek, tak jak tady zmínil pan předseda Štěch. Takže bych doporučil – ještě jednou se budu opakovat – žádal bych vás o podporu doporučení výboru pro záležitosti EU. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já vůbec nebudu polemizovat, jestli to je Komise. To je v tuhle chvíli jedno. Abychom nezapomněli o čem to vlastně je. Ta blbost není o tom, jestli to je Komise nebo nařízení Parlamentu. Ta blbost spočívá v obsahu. Je přece naprosto legitimní, až pan senátor nevrhne, že děti do školky budou chodit od pátého měsíce těhotenství, to znamená, že tam budou chodit ty maminky, abychom opravdu měli ty děti pod kontrolou už od malička, tak vy všichni rozumní řeknete "to je ale blbost, to mu neodsouhlasíme, i když je to kolega". Takže opakuji svůj návrh, je zcela legitimní obsahově tento návrh nařízení odmítnout. Na tom není nic špatného, je to normální. Jenom my eurohujeři, někteří, se bojíme to na rovinu říct. Myslíme si to skoro všichni, ale někteří budou hlasovat obráceně. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, vaším prostřednictvím ke kolegu Kuberovi i k vám ostatním. Moje nelibost vůči EU nemůže být porovnávána s tím, že bych navrhoval, že by děti od pěti měsíců těhotenství navštěvovaly mateřskou školku, nebo co tu bylo řečeno. Myslím si, že tak hloupí nejsou ani úředníci EU a že se toho nedočkáme ani z mé strany, ani od EU.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje, pan senátor Petr Bratský má slovo.

Senátor Petr Bratský:  Mě už fakt nebaví rozprava, tak jsem ji obohatil, že také vystoupím. Prosím vás, ostropestřec mariánský je blahodárný na vaše játra, tak až byste náhodou něco vymýtili, na něj nesahejte. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Pan senátor Kubera má slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Člověk se občas přeřekne, já jsem samozřejmě myslel senátora Jiřího Dienstbiera. To by mě opravdu nenapadlo, že by to navrhoval senátor Dryml.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Nikdo se nehlásí do rozpravy, rozpravu uzavírám. Prosím, pane ministře, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechcete. Poprosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s průběhem druhé rozpravy. Máte slovo.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Průběh rozpravy č. 2 byl ještě zajímavější než rozpravy jedna. Vystoupilo v něm celkem 12 senátorek a senátorů, z toho jeden dvakrát a dva dokonce čtyřikrát.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrh tak, jak jej přednesl senátor Jan Látka. (Hlasy: Ne. Hlas: Zamítnout. Hlas: Protinávrh.) Prosím pana zpravodaje. Jak budeme hlasovat? Proveďte nás.

Senátor Jan Látka:  Ano, byl tu návrh – protinávrh pana Kubery, který tady několikrát řekl, že odmítá, ale já bych prosil, aby naformuloval svůj protinávrh.

Senátor Jaroslav Kubera:  Ono to musí být formulováno tak, že to je usnesení, to znamená – Senát se usnesl odmítnout návrh blablablabla...

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže budeme hlasovat o návrhu senátora Jaroslava Kubery.

V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti návrhu, stiskněte tlačítko NE a zdvihněte ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 32 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 14, proti bylo 32. Návrh nebyl přijat.

Takže budeme teď hlasovat – ano, pane zpravodaji?

Senátor Jan Látka:  Ano, teď budeme hlasovat o návrhu, který jsem přednesl z výboru pro evropské záležitosti.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Přistupujeme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 43, proti bylo 10. Návrh byl přijat.

Tím končím projednávání tohoto bodu.

Ještě dodatečně omlouvám z dnešní schůze Senátu pana senátora Jaroslava Doubravu a pana senátora Jana Horníka. My se vystřídáme.

 

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2012

Tisk č. 192

Máme to jako tisk 192. Poprosil bych pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s touto zprávou.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vám ještě jednou poděkoval za konstruktivnost při vašem minulém hlasování. Musím říct, že by mě ani ve snu nenapadlo, že invazivní druhy vyvolají tak košatou debatu a za všechny, i na ministerstvu životního prostředí, skutečně znovu slibuji, že uděláme všechno pro to, i v tlaku na změnu podmínek tak, abychom to tomu přizpůsobili a bylo to co nejakceptovanější ve směru vašich připomínek z diskuse. Děkuji.

A teď mi dovolte jenom krátký úvod ke zprávě o životním prostředí v ČR v roce 2012. Je to, jak víte, materiál, který se pravidelně projednává v obou komorách Parlamentu. Možná se zeptáte, proč takhle pozdě, 2012, respektive proč takhle pozdě se projednává zpráva, která už je tak stará. Důvod je opět stejný. Důvodem bylo samozřejmě rozpuštění sněmovny a nefunkční vláda, to znamená, že i do Poslanecké sněmovny se tato zpráva dostala o minimálně půl roku později. To znamená, že již za několik měsíců budeme projednávat v Poslanecké sněmovně, a následně i u vás v Senátu, zprávu o životním prostředí v roce 2013. Nicméně myslím, že trendy jsou důležité.

Zpráva obsahuje 36 klíčových indikátorů včetně jejich vyhodnocení. Indikátory uvedené ve zprávě navazují na hlavní témata životního prostředí v ČR a slouží k hodnocení plnění stanovených cílů a priorit Státní politiky životního prostředí mezi lety 2012 až 2020. Jedná se především o stav a vývoj jednotlivých složek životního prostředí v oblastech ovzduší a klima, vodní hospodářství a jakost vody, lesy, půdy, půda a krajina, průmyslová energetika, doprava, odpady, materiálové toky a financování ochrany životního prostředí.

Zpráva byla schválena vládou 23. 10. 2013. Ve výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny byla pak projednána 15. ledna letošního roku a byla schválena na 6. schůzi Poslanecké sněmovny dne 4. února.

Dovolte mi opravdu krátký komentář k jednotlivým hlavním údajům, to jsou ty trendy.

Dlouhodobě klesají emise znečisťujících látek do ovzduší. Rovněž klesají celkové agregované emise skleníkových plynů. I přes pokračující pokles emisí se však kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje, což se týká zejména oblastí s překročenými imisními limity, mezi které patří především Moravskoslezský kraj. Opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro částice - prachové mikročástice, které na sebe váží karcinogenní látky, především benzopyren. Pokračuje trend snižování odběru a spotřeby vody a k nejvýraznějšímu snížení došlo z hlediska vody pro účely energetiky. Snížilo se i celkové množství vypouštění odpadních vod. Poškození lesních porostů vyjádřené procentem defoliace, tedy odlistění, již nepostupuje tak rychle jako v minulosti, ale stále je vysoké a patří bohužel stále k nejvyšším v Evropě. Dochází k pomalé, ale příznivé změně druhové skladby lesů směrem k přirozenější struktuře lesních porostů, tedy stoupá podíl listnatých stromů na celkové ploše lesů ČR. Celková výměra zemědělského půdního fondu klesá zejména v důsledku nárůstu rozsahu zastavěných a ostatních ploch, ale tento pokles se zpomaluje. Za období 2000 až 2012 stoupla spotřeba minerálních hnojiv i přípravků na ochranu rostlin, ale v posledním období, tedy v roce 2012 se opět tato spotřeba mírně snížila. Dlouhodobě roste výroba elektrické energie a výrazně se zvýšila výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Ta se v roce 2012 zvýšila o 11 %. Výrazně dominuje nákladní silniční doprava téměř 75 procenty na přepravních výkonech nákladní dopravy, což samozřejmě také negativně ovlivňuje životní prostředí. Materiálová náročnost se od roku 1990 setrvale snižuje, je však nadále v evropském kontextu značně nadprůměrná. Mezi roky 2003 a 2012 rovněž poklesla celková produkce odpadů. V roce 2012 se proti roku 2003 zvýšilo množství vzniklých odpadů, a to o 33 %.

Dovolte mi na závěr jenom zopakovat, že hlavní dlouhodobou prioritou ministerstva životního prostředí je zlepšení kvality ovzduší a zefektivnění vodního a odpadového hospodářství, snižování materiálové a energetické náročnosti. V roce 2012 a v následujícím období došlo k celé řadě konkrétních kroků, které měly zlepšovat, a také musím říct, že podle posledního vývoje zlepšily, kvalitu životního prostředí. Byl například schválen nový zákon o ochraně ovzduší z roku 2012. Jsou tam tak zvaná kompenzační opatření, jako jsou nízkoemisní zóny atd. Momentálně připravujeme střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR. Byl schválen zákon o integrované prevenci. Byla implantována do naší legislativy tzv. nitrátová směrnice, jejímž účelem je snížení znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů. Byl připraven a schválen vládou zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2013 vypracovalo MŽP program předcházení vzniku odpadů a celá odpadová legislativa by měla být novelizována v letošním roce.

Výrazné prostředky do zlepšení životního prostředí byly v roce 2012 investovány z Operačního programu Životní prostředí v jednotlivých prioritních osách, např. prioritní osa č. 1, tedy individuální vodohospodářské projekty – bylo podpořeno celkem 330 projektů ve výši 12 miliard Kč.

Významný efekt se snažíme momentálně – a to bylo v roce 2012, 2013 i v letošním roce, bude to pokračovat i dál – významné aktivity jdou do Moravskoslezského kraje z hlediska kotlíkových dotací, autobusů na stlačený zemní plyn a celá řada dalších opatření včetně odprášení průmyslových aglomerací, včetně spolupráce s Polskem, kde je cílem skutečně zlepšit kvalitu ovzduší především v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí. Usnesení má číslo 192/1. Zpravodajem je pan senátor Petr Gawlas, který má slovo.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr nám již sdělil, proč projednáváme zprávu o životním prostředí v roce 2012, takže já se pustím do zprávy velice lehce, protože pan ministr podstatnou část nám tady vysvětlil.

Zpráva o životním prostředí ČR je každoročně předkládána ke schválení vládě a poté i k projednání oběma komorám Parlamentu. Děje se tak na základě zákona č. 123/1997, o právu na informace o životním prostředí, do tří měsíců od jejího projednání a schválení je zveřejněna. Jedná se o komplexní dokument hodnotící stav životního prostředí naší země na základě 36 indikátorů začleněných do 8 základních skupin.

Je to ovzduší a klima, vodní hospodářství a jako z vody, lesy, půda a krajina, průmysl a energetika, doprava, odpady a materiálové doky a financování.

Zprávy o životním prostředí zpracovává od roku 2009 CENIA – Česká informační agentura životního prostředí.

Pokud se týká o konkrétní zjištění prezentované ve zprávě, nevypadá to na první pohled nejhůře. Pokud si navíc uvědomíme, v jakém výchozím bodě jsme se v 90. letech nacházeli, je informace o postupně se zlepšujícím stavu životního prostředí v ČR mírně radostnější.

Dlouhodobě v ČR klesá míra dopadů ekonomiky na životní prostředí. To, že jsme i nadále v kontextu zemí EU 27 nad průměrem, je nutno přičítat struktuře našeho průmyslu. Tzv. těžký průmysl má v našich končinách pevné místo a je zdrojem obživy velkého množství občanů. Nelze pominout narůstající význam spotřeby domácností, ať už se jedná o lokální vytápění, o celkovou spotřebu energie, vody a především enormní nárůst produkce odpadů. Díky nejrůznějším dotacím, jako jsou Zelená úsporám nebo tzv. Kotlíkové dotace, které úspěšně fungují v Moravskoslezském kraji už několik let a nyní expandují také do jiných krajů, se postupně daří snižovat emise z lokálních topenišť.

Chtěl bych na tomto místě také pochválit některé velké železářské podniky za to, kolik práce v posledních letech odvedly pokud se jedná o snižování dopadů jejich produkce na životní prostředí. Vím, že se nám to bude těžce vysvětlovat obyvatelům Radvanic a Bartovic jakoby nejvíce znečištěných částí Ostravy, kde mají Mittal, nebo občanům Českého Těšína, Bohumína, Třince, kde emise zahajují z Katovické pánve v Hornoslezském vojvodství, ale je to tak.

Plně si samozřejmě uvědomuji, že evropské požadavky na snižování emisí a cesta k dosažení požadovaných limitů je někdy velice strastiplná a finančně náročná, ale celoevropský a do budoucna i celosvětový trend snižování dopadu lidské činnosti na životní prostředí je jasný a nepochybně správný.

Narůstá také výroba energie z obnovitelných zdrojů, i když víme, jak problematické mohou některé okolnosti týkající se obnovitelných zdrojů být, pokud se vše nenastaví správně a dochází uměle k deformaci trhu.

To, že zároveň prakticky neklesá výroba elektřiny z fosilních paliv, zejména uhlí, je zapříčiněno také tím, jak obrovské množství elektrické energie se od nás vyváží. To je jedna z věcí, která by si rozhodně zasloužila hlubší diskuse.

Přes všechna pozitivní i negativní zjištění je ale nejvíce alarmující to, jak často a o kolik, zejména v Moravskoslezském kraji, jsou překračovány emisní limity. V zimních obdobích jsou to především na Ostravsku, Karvinsku a Třinecku překročené limity spíš pravidlem než výjimkou. Emisím z lokálních topenišť a průmyslových podniků je nutno přičíst také intenzivní dopravu a emise ze sousedního Polska, jak už jsem zmínil, které se podle některých měření podílejí na znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji až z jedné třetiny. Není přitom žádným tajemstvím, že zejména emise suspendovaných částic PM 10 zapříčiňují vznik kardiovaskulárních onemocnění, nemocí dýchacího ústrojí, podle zprávy mají vliv i na úmrtnost kojenců. Zvyšují také riziko vzniku nádorových onemocnění. Není tedy divu, že některé oblasti v Moravskoslezském kraji lze jen velmi obtížně označit za lukrativní místo pro život z hlediska kvality ovzduší a životního prostředí.

Nevyhovující stav ovzduší panuje samozřejmě také v Ústeckém kraji nebo ve všech velkých městech Čech a Moravy. Zaměřil jsem se záměrně na Moravskoslezský kraj, protože právě ten je na tom dlouhodobě jednoznačně nejhůře a jeho obyvatelé doplácejí na tragickou kvalitu ovzduší, zejména v zimním období.

Z ostatních důležitých aspektů Zprávy o životním prostředí bych se chtěl ještě pozastavit u dalšího negativního trendu úzce souvisejícího s dnešní dobou, a tím je enormní tlak na krajinu související s územním rozvojem. V důsledku zvyšujícího se rozsahu zastavěných a ostatních ploch, kam spadá i dopravní infrastruktura, dochází k likvidaci zemědělského půdního fondu a k fragmentaci krajiny. Za rapidním nárůstem zastavěných území dochází k ničení přírodního prostředí, dochází také k nevratnému narušování jedné z důležitých funkcí krajiny, kterou je schopnost zadržovat vodu a chránit krajinu před povodněmi. Jaké ničivé jsou pak důsledky povodní, netřeba dodávat.

Tolik ke Zprávě o životním prostředí ČR v roce 2012.

A dovolte nyní, abych vás seznámil s usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zpráva byla projednávána na 21. schůzi výboru 12. února 2014.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít Zprávu o životním prostředí ČR v roce 2012 na vědomí, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Gawlase a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, rozpravu .... Nedokončil jsem větu, máte štěstí, pane kolego. Hlásí se pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Zmáčkl jsem knoflík, co nejrychleji to šlo.

Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom říct, protože to tady dlouho nebylo, že před dvěma lety na našem výboru zazněly některé připomínky k analytické části. Tady bych chtěl poděkovat, že část těchto analytických prostředků byla použita pro tuto zprávu. Nicméně je tam ještě několik podnětů, a bylo by dobré, kdyby na ministerstvu byly ještě nějakým způsobem zpracovány.

Dovolím si tedy za prvé poděkovat, že se analytická část zprávy zlepšila, a požádat ještě, aby došlo k rozšíření některých analytických podnětů. Jsem k tomu připraven, protože tato záležitost je stará už dva roky, dodat tyto podklady ministerstvu osobně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, končím tedy rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Nechce, pan zpravodaj také ne. Máme tedy jediný návrh vzít tuto zprávu na vědomí a o tomto návrhu budeme hlasovat.

Na žádost pléna vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se všichni opět přihlásili.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro to vzít Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2012 na vědomí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 34 ukončeno, registrováno 34, kvorum 18, pro 33, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu zpravodaji, pan ministr zůstává.

Dalším bodem je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek

Tisk EU č. N 102/09

Materiály máme jako tisky č. N 102/09 a č. N 102/09/01. Poprosím opět pana ministra životního prostředí, aby nás seznámil s tímto materiálem.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Evropská komise předložila v listopadu 2013 návrh na změnu směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, na základě kterého by měly členské státy povinnost přijímat opatření cílené na snižování spotřeby plastových nákupních tašek.

Předmětem regulace je tedy návrh úprav směrnice, nemá být vztažen na veškeré plastové tašky, ale pouze na ty, které jsou vyrobeny z materiálu tenčího než 50 mikrometrů. Zvolená hranice 50 mikrometrů odráží dle důvodové zprávy předloženého návrhu skutečnost, že plastové tašky, které mají stěny silnější, mohou být ve většině případů používány i opakovaně. Tenké plastové tašky se používají především jednorázově.

Zároveň návrh zavádí možnost, aby členský stát zcela zakázal používání lehkých plastových tašek, což v současnosti stávající znění směrnice o obalech neumožňuje.

Uvedený návrh Evropské komise nechává tedy členským státům volný prostor pro rozhodnutí, jaká opatření pro redukci množství používaných lehkých plastových nákupních tašek zvolí. Jednotná celoevropská regulace v dané oblasti by mohla pro státy, jako je např. Itálie, Francie nebo Irsko, které již přijaly nějakou formu omezující opatření, znamenat řadu negativních dopadů.

Důvodem iniciativy Evropské komise zaměřené na snižování spotřeby tenkých plastových tašek je omezování jejich negativních vlivů na životní prostředí. V tomto ohledu je nejčastěji diskutovaným aspektem dlouhá životnost plastových tašek v životním prostředí, přičemž tato vlastnost je nežádoucí především pro vodní ekosystémy. Do vodního prostředí se lehké plastové tašky dostávají zejména působením větru z nezabezpečených ploch nebo v důsledku různých nežádoucích či nelegálních způsobů nakládání s odpady.

Dalším negativním faktorem spojeným s nadměrným užíváním jednorázových plastových tašek je samozřejmě spotřeba neobnovitelných surovin, tedy zejména ropy.

V současné době je návrh projednáván ve výborech Evropského parlamentu, jako je výbor pro životní prostředí, výbor pro průmysl a energetiku a zejména ve výboru pro životní prostředí byla předložena další zpřísňující opatření, např. redukovat množství plastových tašek až o 80 %.

Pozice ministerstva životního prostředí. Návrh úpravy směrnice o obalech by měl ponechat volný prostor pro členské státy. Vím, jaká opatření budou zvolena pro omezování množství tenkých plastových nákupních tašek. Ministerstvo životního prostředí upřednostňuje realizaci i jiných nástrojů pro snižování množství tenkých plastových tašek, např. dobrovolné dohody se zástupci obchodní sféry, informační a osvětové kampaně a další. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Tento tisk projednal výbor pro záležitosti EU. Jeho usnesení má č. N 102/09/02. Zpravodajkou je paní senátorka Dagmar Zvěřinová, která má slovo.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Senátní tisk č. N 102/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek – je důležitým dokumentem v oblasti celoevropské snahy razantněji omezit používání plastových tašek, především těch s velmi nízkou hmotností. Jejich používání velmi rychle roste, navíc většinou nedochází k opětovnému používání a mnoho jich skončilo nebo končí mimo odpad, tedy odpad, s kterým je řádně nakládáno a je dle patřičných předpisů likvidován. Plastové tašky tohoto typu se vymykají systému odpadového hospodářství, protože se hromadí a jsou nebezpečné životnímu prostředí, protože se většinou vyskytují ve velké míře také ve volné přírodě. Velmi nebezpečné jsou jako odpad v mořích, v přírodě, obecně, navíc jejich životnost je i stoletá. Velmi vysoká a stále se zvyšující spotřeba těchto plastových tašek je alarmující. Především tyto velmi tenké plastové tašky nejsou dále opětovně používány.

Dále bych vám chtěla říci, že bych navázala na slova pana ministra, že Evropská komise a především Rada především navrhla Evropskému parlamentu určité omezení na základě nebývale rychle zjištěného tempa spotřeby těchto tašek a nedaří se je jinou formou ve státech EU navíc likvidovat, omezovat či recyklovat zcela. Toto nařízení by mělo vést k určitému omezení, nikoliv však k úplnému zákazu těchto tašek. A v tomto duchu je i návrh usnesení výboru pro záležitosti EU. Výbor tuto materii projednal, velmi bedlivě zvážil naše možnosti v rámci doporučení. A také návrh usnesení výboru je v duchu doporučení k vyjádření Senátu v této věci, kde v bodě 2 se říká, že doporučujeme usnést se takto i v plénu Senátu. Zastáváme názor, že používání lehkých plastových tašek by nemělo být zcela zakázáno a regulace by měla spíše vést k tomu, aby byla spotřebitelům ve větším rozsahu nabízena alternativa lehkých plastových tašek, např. tašky vyrobené z ekologicky šetrnějších materiálů. Požadujeme v souladu s pozicí vlády ČR, aby se směrnice nevztahovala na malé sáčky používané v potravinářství pro balení pečiva, ovoce a zeleniny, lahůdkového zboží či masných výrobků při nákupu, neboť tyto sáčky neslouží k odnesení nákupu, mají především hygienickou úlohu a nelze je vždy za přiměřenou cenu nahradit jinou alternativou plnící stejně dobře její hygienickou funkci.

Tady se ztotožňuji s názorem pana ministra a doporučuji plénu Senátu přijmout návrh ve znění, tak jak bylo postoupeno z výboru pro záležitosti EU.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, paní kolegyně. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Nepředpokládám tudíž reakci pana ministra a zpravodajky k něčemu, co neproběhlo.

Máme před sebou jediné hlasování, a to je hlasování o návrhu, jak ho máte všichni k dispozici a byl předložen z výboru pro záležitosti EU. Po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat.

Všechny vás opět odhlásím, protože počty přítomných se různí, a prosím, abyste se znovu všichni přihlásili.

Zahajuji hlasování o usnesení, které všichni znáte. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 35 ukončeno, registrováno 38, kvorum 20, pro 35, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní zpravodajce.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Madridu dne 11. června 2013

Tisk č. 193

Návrh máme jako tisk č. 193. A pan ministr Richard Brabec zastoupí ministra financí Andreje Babiše při předkládání tohoto tisku. Pane ministře, mikrofon je zase váš.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi krátce okomentovat návrh, který byl zmíněn.

Je to vládní návrh, kterým se předkládá Senátu Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Madridu dne 11. června 2013.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím jedná se státy s preferenčními daňovými režimy, aby finanční správa ČR získala další účinný nástroj v boji proti daňovým únikům.

Výsledkem těchto jednání je prozatím sjednání 13 konečných návrhů dohod o výměně informací. Sedm z nich je již platných a vyhlášených ve Sbírce mezinárodních smluv a zbývající se nacházejí v různých fázích legislativního procesu.

Dohoda s Andorrou byla sjednána na základě usnesení vlády č. 227 ze dne 22. března 2010 a plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu informací v daňové oblasti. Dohoda s Andorrou se vztahuje na všechny daně stanovené právními předpisy smluvních stran. Česká republika získá jejím uzavřením možnost dožádání příslušného orgánu Andorrského knížectví o informace potřebné ke správnému zjištění, stanovení a zajištění úhrady daní, včetně vyšetřování nebo stíhání daňových trestních činů. Kromě možnosti doměření daně orgány finanční správy lze také očekávat zvýšení daňového disciplíny tuzemských daňových rezidentů do budoucna. Na základě dohody lze dožádat mimo jiné také informace, které jsou v držení bank nebo jiných finančních institucí v Andoře.

Sjednávání dohody s Andorrou můžeme považovat za úspěch ČR při vyjednávání mezinárodních daňových smluv, který bude mít nejen příznivý dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, ale současně přispěje i ke zvýšení prevence finanční kriminality obecně.

Dovolím si proto doporučit Senátu vyslovit souhlas s ratifikací této dohody. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jeho usnesení má č. 193/1. Zpravodajem je pan senátor Josef Řihák, který má slovo.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, pane ministře. Domnívám se, že pan ministr tady zdůvodnil, proč bychom měli hlasovat pro přijetí této dohody. Přijali jsme již zhruba 13 těchto dohod a má to co do zadostiučinění s tím, abychom mohli kontrolovat české subjekty, zda byly nebo nebyly řádně zdaněny v cizích zemích. Těchto dohod jsme přijali 13, všechny jsou podle vzorového návrhu směrnice, jak kdysi říkal bývalý pan ministr financí, jako přes kopírák. A je to určitě ku prospěchu České republiky a ku prospěchu naší státní kasy.

I náš výbor se zabýval senátním tiskem č. 193 a doporučil Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací této dohody, určil mne zpravodajem pro jednání na této schůzi a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Dalším výborem, který tento vládní návrh projednal, byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jeho usnesení má č. 193/2. Zpravodajem je pan senátor Vladimír Dryml, který má slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve svém 98. usnesení ze dne 17. prosince 2013 doporučuje dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Madridu dne 11. června 2013, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a pověřuje bývalého předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

V obecné diskusi se k této záležitosti trochu vyjádřím.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Otevírám rozpravu, a máte znovu slovo, pane senátore, abyste nemusel chodit se elektronicky přihlásit.

Senátor Vladimír Dryml:  Děkuji, vážený pane předsedající. Bylo zde řečeno, že bylo uzavřeno 13 smluv jako přes kopírák, jak říkal bývalý ministr financí pan Ing. Kalousek, jenže ona to tak docela pravda není, jsou různé specifikace mezi některými smlouvami.

Abych vás vyvedl z omylu, přečtu vám článek 7 ustanovení 2: Ustanovení této dohody nezavazují smluvní stranu poskytnout informaci, která by odhalila jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup.

Za to se dá skrýti leccos.

Možnost odmítnout žádost podle článku 7: Státy se řídí svými vnitrostátními zákony. Kdo zná vnitrostátní zákony Andorrského knížectví, já moc ne, ale nejsou takové, jako zákony ČR a některé nejsou v souladu s EU.

A pak jsem dnes trochu jedovatý, a chtěl jsem se zeptat pana ministra, který to jistě přetlumočí panu ministrovi financí, co to je základní třída akcí. Tady je to vysvětleno v článku 4 všeobecné definice písm. f). Ale pokud je mi známo, tak základní třída akcí se v českých vnitrostátních zákonech nikde nevyskytuje. Možná, že se mohu mýlit, ale byl bych rád, kdyby nám na toto téma pan ministr financí mohl podat dodatečné vysvětlení.

Jinak návrh doporučuji ke schválení přesně tak, jak bylo usnesení našeho výboru.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, takže končím rozpravu. Pane ministře, chcete se k otázce vyjádřit, nebo ji akceptujete a přenesete?

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. A máme jediný návrh, a to je návrh, že Senát dává souhlas k ratifikaci předložené dohody. O tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 36 ukončeno, registrováno 47, kvorum 24, pro 42, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu a v této chvíli děkuji zpravodajům, děkuji i panu ministrovi, ale předpokládám, pokud mám správnou informaci, že tu chce ještě zůstat na další bod. Kam se posadíte, je v této chvíli vaše svobodné právo. A ještě pro vaši informaci, pane ministře. Můžete kdykoliv přijít a vystoupit, jste ministr, máte na to absolutní právo.

Dalším bodem je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 196

Senátní tisk máme pod č. 196, jde o druhé čtení. Návrh senátního návrhu uvede navrhovatel pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové. Jedná se v podstatě poté, co proběhlo projednání v příslušných výborech, kterým byly ústavně-právní výbor a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, o relativně jednoduchou záležitost.

Zazněly tam souběžně dva shodné pozměňovací návrhy, které do určité míry mění filozofii původního senátního návrhu. Původní filozofie počítala s tím, že bude mít obec prostřednictvím obecně závazné vyhlášky možnost většího zapojení a většího ovlivňování fungování provozoven, které se zabývají výkupem kovového odpadu. Ale oba pozměňovací návrhy se k tomu postavily poněkud odlišně, a to tím, že upřednostnily namísto obecné závazné vyhlášky povýšení sankčních postihů v případě, že provozovatel tohoto zařízení bude porušovat příslušné právní předpisy, v tomto případě prováděcí vyhlášku zákona o odpadech, která přímo taxativně vyjmenovává, které odpady, jaké kategorie, včetně zlomků těchto odpadů není možno od fyzických osob vykupovat.

Předkladatelé akceptovali tyto dva shodné pozměňovací návrhy a myslím si, že tato záležitost je nyní relativně jednoduchá. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zpravodajem je pan senátor Bárek. Usnesení výboru máme pod číslem 196/1 a pan senátor Ivo Bárek má slovo.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já pojmu svoji zpravodajskou zprávu tak, jak pojal úvodní slovo pan kolega, ctihodný to Mirek Krejča. On tady velmi správně řekl, že došlo ke shodě a pozměňovacím návrhům, které přijaly všechny tři výbory. Projednal to výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výbor ústavně-právní. To jenom na doplnění pana senátora Krejči. To znamená, já si myslím, že je tady významná shoda jak předkladatelů, tak všech výborů. Chtěl poděkovat za návrh toho pozměňovacího návrhu výboru ústavně-právnímu, který tento návrh projednával jako první a vlastně se měl nějakým způsobem postavit k legislativnímu stanovisku našeho legislativního odboru, který tam měl jisté problémy s tímto návrhem. Myslím si, že se ústavně-právní výbor s tímto vypořádal velice dobře a chtěl bych také poděkovat kolegovi senátorovi Miloši Malému, protože ten zpravodajoval tento návrh zákona v ústavně-právním výboru. Já se dál kolem toho asi zmiňovat nebudu. Tak jak jsem říkal, beru to tak jak to říkal kolega Krejča, zjednodušeně.

My jsme si na náš výbor pozvali také zástupce řekl bych odborné veřejnosti a ta s tímto zněním také souhlasila, to znamená je nutno zpřísnit postihy pro provozovatele, kteří odebírají bych řekl nezákonně ten odpad. Úprava je v pozměňovacím návrhu. Tato právní úprava umožňuje zrušit a změnit rozhodnutí o udělení souhlasu k provozování zařízení, využívání, odstraňování nebo výkup odpadů, poruší-li zákaz výkupu odpadů stanovených prováděcím vládním předpisem od fyzických osob.

Dostávám se k usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které, po úvodním slově senátora Miroslava Krejči, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Ivo Bárka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh senátního návrhu zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedené v příloze. Určuje zpravodajem výboru senátora Bárka a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Tolik zpravodajská zpráva, děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl ústavně-právní výbor. Jeho usnesení má číslo 196/2. Zpravodajem je pan senátor Miloš Malý, pokud chce vystoupit. Už je tady.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, dámy a pánové, ústavně-právní výbor se zabýval tímto návrhem změny zákona. Dospěli jsme k názoru, že méně je mnohdy více. Proto jsme provedli maximální zjednodušení tohoto návrhu tak, aby bylo dosaženo cíle. A ten hlavní cíl je, aby bylo znemožněno na maximální míru vykupovat věci, které jsou uvedeny v předpisech jako věci, které se vykupovat ve sběrnách nesmějí. Nemůžeme spoléhat na to, že budou zápisy s falešnými občanskými průkazy v některých sběrnách zase tak, jak bývaly vždycky a ti, kteří vykupují a kteří v podstatě umožňují lidem nezákonně tyto věci do sběren odvážet, tak nemůžeme pracovat s tímto materiálem jiným způsobem, než vzít razantní závěr. Razantní závěr je jedině takový, že ti, kteří budou porušovat zákon, budou za to příslušně potrestáni. A pro podnikatele jediný trest, který může být pro ně mimořádně citlivý, není finanční, ale to, že nebude v daném oboru moci podnikat.

Takže náš výbor přijal usnesení s tím, že doporučujeme Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh senátního návrhu zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze. Ty jsou totožné se všemi zbývajícími dvěma výbory. Mne určil jako zpravodaje a pana senátora Antla určil k tomu, aby toto usnesení přednesl předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posledním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení má č. 196/3 a zpravodajem je pan senátor Petr Šilar. Zastupuje ho pan kolega Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Pane předsedající, pan kolega Šilar se všem moc omlouvá, z vážných důvodů musel na chvíli opustit Senát. Já jenom lakonicky, protože víte, že to je tisk 196/3, který máte před sebou, tak přečtu jenom návrh usnesení, které na výboru proběhlo. Výbor po úvodním slově zástupce skupiny navrhovatelů senátora Miroslava Krejči po zpravodajské zprávě senátora Petra Šilara a po rozpravě navrhuje Senátu schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Zpravodajem určil kolegu Šilara a předsedu výboru Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. V příloze jsou pozměňovací návrhy, které máte, budete vědět o čem hlasovat, to je vše k této zpravodajské zprávě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. V této chvíli otevírám rozpravu. Pan senátor Petr Vícha má slovo. Obecnou rozpravu, omlouvám se, jenom pro steno.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Nejsem vyčerpán dlouhou diskusí o invazivních druzích, proto jsem připraven krátce diskutovat k tomuto problému. Je to typický zákon, který řeší následek, nikoliv příčinu. Protože krádeže šrotu jsou následkem špatné sociální situace, příčinou je sociální situace a ti lidé hledají obživu, kde to jde, ale bohužel hledají ji v některých částech České republiky tak, že vezmou všechno co je kovové a zpeněží to, čímž způsobují poměrně velké škody.

Původní návrh byl ambicioznější. Měl umožnit obcím vydat obecně závazné vyhlášky k tomu, aby si řekly, že na svých územích nechtějí sběrny. Samozřejmě efektivní by to bylo tehdy, kdyby to bylo plošné, kdyby to přijímaly i mnohé obce, nejenom samostatně jedna obec, protože tak se nic nezmění. Na těch vozíčcích a autech ukradený šrot odvezou do sousedního města. Legislativa shledala takovýto ambiciozní plán na hraně s ústavou nebo možná řeknu protiústavní. Troufám si říci, že to je příliš zveličené, protože takto roky provozovatelé heren říkali, že protiústavní by bylo zrušit je a Ústavní soud by shledal, že je to naprosto možné přesto, že před tím měli vydávat povolení a dokonce shledal, že není třeba ani tříleté ochranné lhůty a herny jsou rušeny rychleji.

Zástupci Asociace odpadového hospodářství a tak dále říkají, že se vracíme do 50. let, když chceme omezovat podnikání. Musím říci, že naopak jdeme vpřed, byť pomalými krůčky, protože v Belgii, Rakousku a v mnoha dalších zemích nejsou výkupny. Tam je možné šrot z domácností odevzdat pouze ve sběrných dvorech zdarma a nikdo neprotestuje. Ale dobře, i toto je posun to řešení, které všechny výbory přijaly a předpokládám, že i přijmeme my a pošleme pak do sněmovny. Otázka je, co se bude dít dále ve sněmovně.

Dovolte mi pár statistik, protože si myslím, že my říkáme, budou teď chodit kontroly a ty když něco objeví, tak zruší tu sběrnu, nebo provozovatele. A já mám velké obavy, že to příliš efektivní nebude. Představte si, že za rok 2012 to jsou statistiky hotového, 2013 ještě úplně ne - došlo v České republice k 11.080 trestným činům spojeným s krádežemi kovů. 11 tisíc trestných činů. Škoda zjištěná z těchto trestných činů je, podržte se, 445 milionů korun. Kde jsou přestupky, kterých je mnohem více a kde jsou ty krádeže, které vůbec nikdo nehlásí. Takže škody jdou do miliard korun ročně. A kolik bylo provedeno kontrol. Tak Česká inspekce životního prostředí provedla v tom roce celých 383 kontrol a Česká obchodní inspekce 332 kontrol, pokuty uložené byly 6 milionů korun a vesměs šlo samozřejmě o kontroly, jestli je v pořádku provozní řád, jestli je označena provozovna, jestli jsou papíry v pořádku.

My teď říkáme – budou kontroly, kontrola zjistí, že je tam kradený šrot a zruší provozovatele. Usmívám se přitom, jestli si toto opravdu myslíme, ale budiž, zkusme to. Protože teď byly zveřejněny případy, kdy – pak provozovatel bude namítat, že nechce být zrušen, protože to pochybil jeho zaměstnanec. I dnes existuje seznam věcí, které se nesmí brát do sběren, například jsou tam urny ze hřbitovů, ale výmluva zněla – ten zaměstnanec, víte on je z Ukrajiny, oni tam pohřbívají do země, on nezná urny. To znamená ten zaměstnanec, víte on vzal to svodidlo, protože on nikdy nejel po dálnici. On nezná kanálová víka, oni u nich nemají kanalizaci. Já si to dovedu představit, že takto to bude a jsem zvědav, až bude první provozovna zrušena podle tohoto zákona.

Zdá se mi, že stát čeká na mrtvé. Čeká na mrtvé tak jako u metylalkoholu. Jsou rozebírány dálniční mosty, čekáme na to, až dojde k nějakému neštěstí, jsou rozebírány na železnici kolejnice a další věci, zabezpečovací zařízení, čekáme až vykolejí nějaký vlak a potom to možná půjde rychleji. Jen u nás v našem okrsku byl za poslední dva měsíce zapálen celý jeden dům – ano on byl prázdný – nikomu se nic nestalo. Důvod je prostý, říkali mi to hasiči. No oni už jsou tak líní, aby shazovali plechy ze střechy, oni nechají, aby ti hasiči, když hasí požár tak to shodí dolů a oni si potom pro to přijdou. U nás ve městě před měsícem semafor přes most ukradli za 130 tisíc vedení, mohlo dojít samozřejmě k neštěstí. Jsou rozebírány u nás na Ostravsku dálniční mosty, pak se po nich jezdí šedesátkou, nebo dokonce třicítkou. Takže já jsem rád, že iniciativa tady přišla, jsem rád, že došlo alespoň k takovéto shodě, ale jestli mám být prorokem, tak říkám, že se touto problematikou nezabýváme naposledy, že dojde dříve či později k brutálnějším opatřením a těším se na ně. Tak jako se nám vysmívali zástupce loterijního průmyslu, tak předpokládám, že smích časem přejde i tyto provozovatele těchto věcí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak já děkuji, nikdo další se nepřihlásil, končím obecnou rozpravu, chce se někdo ze zpravodajů vyjádřit k obecné rozpravě? Nechce, takže nezazněl žádný jiný návrh, než tak, jak nám bylo avizováno z jednotlivých výborů. Otevírám podrobnou rozpravu, nikdo se nehlásí, takže prosím předkladatele, aby se nám vyjádřil, respektive – no vyjádřil. Má na to plné právo.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji za slovo. Máme tady v podstatě tři identické návrhy. Domnívám se, že by se mělo hlasovat o tom, který předložil garanční výbor, to znamená VUZP.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, takže pan zpravodaj.

Senátor Ivo Bárek:  Pane místopředsedo, ujímám se své role, máte před sebou pozměňovací návrhy ze třech výborů, které jsou shodné a já doporučuji, abychom o těchto pozměňovacích návrzích neboli o pozměňovacím návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí hlasovali společně, to znamená tak, jak je navrženo pozměňovací návrhy hlasovat en bloc.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Po znělce o tom budeme hlasovat. Zároveň vás všechny odhlašuji. Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích, jak byly předloženy. ´

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 37 je ukončeno, registrováno 52, kvorum 27, pro 49, proti nikdo Návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji – ono mi to nesvítí, jsme rychlejší nebo já než jsou stroje, tady kulhá technika. A už selhala. Takže než se rozsvítí, můžete se nahlas bavit mezi sebou. Tak už to funguje. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 38 ukončeno, registrováno 52, kvorum 27, pro 52, proti nikdo. Návrh byl schválen a máme poslední hlasování k tomuto bodu jednak standardně, aby předseda Senátu zajistil úpravu, odeslal to do Poslanecké sněmovny a nás budou ve sněmovně zastupovat, a protože nemám jména, tak předpokládám, že kolega Krejča a kolega Zeman. Má někdo jiný návrh? Nemá, takže budeme o tom hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE.

Hlasování č. 39 ukončeno, registrováno 52, kvorum 27, pro 52, proti nikdo. Návrh schválen.

Končím projednávání tohoto bodu, děkuji navrhovatelům, zpravodajům a my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, senátoři, chtěl bych jenom upozornit, aby se připravili předkladatelé senátních návrhů. Pana senátora Gawlase tady vidím, potom pan senátor Zeman. Počítám, že bychom dneska mohli skončit zprávou o peticích, kterou předkládá pan senátor Jermář. Jsou tady všichni, můžeme hned začít.

Budeme pokračovat bodem

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225

Tento návrh senátního návrhu zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 225 a uvede jej pan senátor Petr Gawlas. Prosím, pane senátore, máte slovo. (Vám se do toho nechce, tuším...) (Pobavení.)

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, předstupuji před vás, abych zde obhájil předložený návrh na změnu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a objasnil důvody jeho předložení.

Jedná se v zásadě o krátkou novelu zákona, která reaguje zejména na problematiku zkracování trasy a objíždění mýta, a tím poškozování vozovek; silnic nižších tříd některými řidiči nákladních vozidel.

Prvotním impulsem přípravy předloženého návrhu byl extrémní nárůst těchto případů, zejména v česko-polském pohraničí. Řidiči zde objížděním placených úseků a používáním menších hraničních přechodů určených pro osobní dopravu výrazně zkracují trasu a šetří tak na palivu a na mýtném.

Tento problém se samozřejmě netýká pouze příhraničních oblastí. Velmi výrazně se projeví všude tam, kde časová a ekonomická výhodnost kratší trasy převáží nad hrozbou nízkých stávajících sankcí, které hrozí řidičům za porušení zákazové značky – zákaz vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. Možná, že někteří z vás již zaregistrovali v deníku Právo i v jiných reakcích na tuto připravovanou novelu ze strany mluvčího sdružení ČESMAD. Podle ČESMAD je porušování zákazu vjezdu selháním kontrolních orgánů a důkazem zanedbání údržby silnic.

Při vší úctě k těmto argumentům ani jeden nepovažuji za šťastný. S ohledem na velké množství a celkovou délku silnic třetích tříd a místních komunikací, není reálné a možné neustále tyto komunikace kontinuálně hlídat. Policie ČR nemá na tuto preventivní činnost dostatek příslušníků a prostředků. Kromě toho náplň policie je mnohem širší a nesestává jen z hlídkování u zákazových značek.

Ze zkušenosti starostů dotčených obcí a příslušníků Policie ČR je navíc zřejmé, že stávající sankce nepůsobí na řidiče dostatečně preventivně. Ti totiž, pokud už jsou při tomto přestupku přistiženi, bez problémů sankci uhradí. Protože mají spočteno, že se jim to vyplatí.

Argument o zanedbání údržby silnic také neobstojí, protože alternativních tras vedoucích po silnicích vyšších tříd mají řidiči dostatek. Problém je pouze v tom, že jsou obvykle delší a placené.

Výsledkem současného stavu tak je, že řidiči nákladních vozidel nadále ničí silnice třetích tříd a místní komunikace. Kromě toho také pohybem po komunikacích, které k pohybu nákladních vozidel nejsou absolutně uzpůsobeny, často se jedná o nezpevněné plochy, bez chodníků a někdy bez krajnic – ohrožují bezpečnost a ruší klid obyvatel dotčených obcí. Přičíst lze také zvýšenou prašnost a exhalace.

Současné znění zákona nezná specifický přestupek pro porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez, tj. zákazu vyplývající z dopravní značky B13.

Porušení tohoto zákazu lze dle současné úpravy možno kvalifikovat jen jako přestupek – podle § 125c, písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jehož se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě druhé tohoto zákona. V daném případě je porušena povinnost řídit se dopravními značkami stanovená v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek se v blokovém řízení uloží pokuta do 2 tisíc. Sankci ukládá příslušník Policie ČR nebo strážník obecní policie. V nezkráceném správním řízení je pak pokuta od 1500 do 2500. Sankci ukládá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Předložený návrh proto – pod písm. k) – přímo zavádí nový přestupek. Je to porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. Za tento přestupek se navrhuje sankce od 2500 do 20 000 Kč. Je možné řešit také blokovou pokutou 2500; a udělují se za něj 2 trestné body.

Já bych jenom doplnil, jak k tomuto návrhu zákona došlo. V mém senátním obvodu, který hraničí s Polskou republikou a Slovenskem, dochází velice často k vjezdu kamionů z Polska, které vyjíždějí na cyklostezky, místní komunikace, můstky a porušují tuto zákazovou značku, o které jsem říkal. Když ho zastaví Policie ČR, s radostí vytáhne 2000 Kč, dá to příslušníkovi Policie ČR – a jede dál. Tím pádem ušetří nějakých 70 – 80 km jízdy a mýtné. Čili je to i nějaký nátlak starostů z těchto obcí. Jak jsem následně zjistil, problém není jenom v česko-polském pohraničí, nebo v česko-slovenském pohraničí, ale v podstatě i v celé republice.

Neporušujeme tímto nějakou přiměřenost akcí. Je to i v souladu s evropským právem. Pokud propustíme tento návrh do dalšího čtení, budu velice rád – a žádám o toto. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana senátora Jiřího Lajtocha, kterého bych požádal o jeho zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Lajtoch:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, pánové kolegové, navrhovaná změna zákona spočívá v nové skutkové podstatě přestupků, a to porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost překračuje vyznačenou mez, jak tady bylo už řečeno. Pokud je uveden zákaz vjezdu vozidel např. nad 3,5 tuny, a řidič tento zákaz poruší, bude mu uložena pokuta a připsány 2 body.

Do současné doby to bylo řešeno tak, že porušení jiných povinností, tzn. pokuta byla v nižší relaci, a nebyl to bodový přestupek. Nic jiného se touto novelou nemění.

Současně se do přílohy zákona k bodovému hodnocení přidává – jak jsem řekl před chvílí – nebo doplňuje nová položka postihující porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hodnota přesahuje vyznačenou mez, ke které se tedy přiřazují 2 body.

Navrhuji tedy, aby tento návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů byl projednán ve VZHD a taktéž v podvýboru dopravy tohoto výboru.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ivo Bárek:  Velmi krátce, pane místopředsedo. Velmi podporuji tento návrh zákona. Chtěl bych poděkovat kolegům, protože to není jen problematika nějaké oblasti příhraniční, ale myslím si, že celé ČR. Na jižní Moravě je to problematika napojení mezi dálnicí D2 a D1, kde si kamiony zkracují velmi významně cestu a narušují komunikace, problematika silnic kolem Hustopeče a podobně. To znamená, podporuji tento návrh zákona, tak aby prošel do dalšího čtení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom chci před tím, než to pustíme do dalšího čtení, upozornit na to, jak jsme fascinováni, a nejde jen o tento případ, že čím dáme vyšší hranici na pokuty, tím lepší to bude. Není tomu tak. Já vám řeknu, jak to chodí v praxi. Ono v té malé obci, kde chytí řidiče, dají mu vysokou pokutu, která se tam navrhuje. On ji samozřejmě na místě nezaplatí, oni předají přestupek příslušnému ORP, u ORP to dopadne tak, že dluhy za tyto pokuty jsou milionové, a protože vymahatelnost práva je u nás taková, jaká je, tak většinou zůstávají tomu ORP jako pohledávka. Takže já bych jenom chtěl, abychom zvážili – kromě toho nevím, jak polskému řidiči dáme dva body, to mi není úplně jasné, odpověď bych chtěl slyšet, když je to namířeno proti polským řidičům. Už skutečnost, že to je proti někomu namířeno, je zvláštní. Ale určitě hlavní motivace je, přinést nějaké peníze do obecních pokladen. Kdyby byl čas, a možná se to ještě podaří, když to půjde do výboru, tak opět navrhnu, aby se odebrala městským policiím pravomoc měřit rychlost. Protože my máme zítra na programu nevinný zákon, který se jmenuje kontrolní řád, v tom zákoně mimo jiné se opět ukládá další povinnost obecní policii, aby kontrolovala tachografy u kamionů, což je v hlubokém rozporu s posláním městské policie. Je to zase nápad někoho, kdo zjistil, že 50 tisíc do rozpočtu je lepší než měření rychlosti, tak se tam pokusil prolobbovat tuto větu. Ministerstvo zdůraznilo, že to tak prý není, že v jiném paragrafu se říká, že to tak není. Když to tak není, já se pokusím obecní policii z toho vyškrtnout a vyhovět tak stanovisku ministerstva a nezaplevelovat legislativu dalšími a dalšími podobnými nápady. Takže nemám nic proti tomu, aby se to propustilo do prvního čtení. Jenom bychom pak měli opravdu racionálně uvažovat, jestli je řešením nastavovat nesmyslné výšky pokut, kterými je český parlament, sněmovna obzvlášť úplně nadšená a hází tam sumami 5, 10 milionů a většinou nikdo potom ty pokuty nevymůže. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já naopak návrh plně a dokonce rád podporuji. V roce 1989 se přepravovalo po našich silnicích, resp. po železnici 75 % nákladů. Minulý rok se po silnicích přepravovalo 75 % nákladů – znovu opakuji – po silnicích. Roční škody způsobené kamionovou dopravou se počítají na 100 miliard. V zákonodárných sborech, najmě ve sněmovně, ty nejmocnější lobby, to jsou myslivci, to je tabáková lobby a zrovna autodopravci. Jestli si všímáte, v minulých letech se nikdy neprosadilo žádné omezení kamionové dopravy. Ta je nekriticky podporována. Takže pak můžeme naříkat nad tím, jak vypadá ČD Cargo. Arogance této společnosti je taková, že odmítají komunikaci, vymohli si například množstevní slevy. To je neuvěřitelné! Čím víc jezdí a ničí silnice, tím to mají levnější. Kamiony se samozřejmě vyhýbají zpoplatněným úsekům. Protože jezdívám po silnici 2. a 3. třídy na chalupu, tak se mnou kamiony vymetou příkop, protože nemám šanci v serpentinách, třeba u Českého Šternberka, se jim nějak vyhnout. Naprostá většina kamionů je přetížených. Jestliže využívají silnice 2. a 3. třídy, které na to nejsou stavěny, tak je ničí. Myslím si, že plné zpoplatnění a tvrdší postup vůči dopravním společnostem je namístě. Já si ještě pamatuji na doby, kdy byl v určitých víkendových hodinách zákaz kamionové dopravy. Prosadily si jeho zrušení, i když týden má 168 hodin a těch několik hodin by podle jejich argumentace pravděpodobně zničilo zásobování hypermarketů.

Jsem samozřejmě pro a věřím, že snad toto ministerstvo dopravy už si dokáže poradit a nebude slepě poslouchat diktát autodopravců. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, i ti, co navrhují – kolikátou novelu zákona o pozemních komunikacích? Podle mě to je přes 500. Ano, slyšíte dobře. Tolikrát to novátorství a tolikrát se mění zákon o pozemních komunikacích. Jen si vzpomeňme na proslavenou městskou policii, když jste se tady všichni zapřísahali, takhle jste se bili v prsa, vy různí starostové, že to nebude žádná šikana, že se to bude měřit jenom u škol, jenom tam, kde jsou nebezpečné úseky. Jděte se podívat, třeba Lázně Bohdaneč, kde měří přesně na značce "konec obce". A jiné a jiné. Můžu jmenovat na Kutnohorsku, můžu jmenovat jiné. Stalo se to dobrým příjmem obcí, dobrým příjmem některých měst. Všude se montují radary, dokonce se to pronajímá i soukromým společnostem – opět, městský úřad to vymáhá a soukromé společnosti z toho dává 20 % zisku. Ano, i takové problémy jsou s městskou policií.

Zákon o městské policii mluví jasně, vy jim tady dáváte další příležitost k tomu – jsem zvědav, jak budou vážit ta auta, jestli se s někým budou bavit, jestli to váží 3,5 tuny nebo 4 tuny. Nebavíme se o obrovských kamionech, ale o dalších věcech, a o dokazování. V důvodové zprávě se cituje i Ústavní soud. Od toho je Policie ČR, jestli to Policie ČR dělá dobře nebo ne, to je otázka pro ministra vnitra, pro policejního ředitele. Starostové a obce mají možnost tlačit na Policii ČR, aby to prováděla. Dokonce měření rychlosti. Není respektován zákon, kdy městská policie to má dělat v součinnosti s Policií ČR. I to se obchází. A teď tady dáváme, že dokonce za to budou ještě dva body.

Nezlobte se, ale problém Moravy není problém celého Česka. To, že si někde na Moravě zkracují některé kamiony cestu, je otázka místně příslušné Policie ČR ve spolupráci s příslušnými starosty. Ale není možné na druhé straně – uvědomte si, že kamionová doprava zásobuje i potravinami obyvatelstvo ČR – aby se objížděly některé vesnice nebo některá města nebo části měst s tím, že se rozhodly, pár obyvatel, že tam nechtějí kamionovou dopravu. Já je chápu, jsem také proti některým věcem. Ale bohužel tady by měl zvítězit veřejný zájem, i když se to někomu nezdá. Je to stejné, jako když v osadách a v obcích je padesátka a místní si tam dávají 40, dokonce i 30, protože těm obyvatelům, občanům to vadí. Je to poznenáhlé zprivatizování si těch částí obcí nebo měst.

Je pak otázkou, jestli se tady mají dělat některé obecné zákony, nebo jestli si ty zákony každá obec a každé město budou dělat samy pro sebe, samozřejmě ke svému prospěchu.

Já chápu obrovské sankce, ale uvědomme si, že se to zpětně stejně promítne do cena a do dopravy zboží. Že to je stejné s Evropskou unií? Já jsem si nevšiml, že v Německu je obecní policie. Je to výdobytek ČR a jsou s tím problémy. Podle mého názoru je to jednoznačně záležitostí Policie ČR, která má nástroje k tomu, aby mohla tyto řidiče i opakovaně pokutovat. Je to i otázka odebrání řidičského průkazu, která je pro profesionální řidiče daleko větším trestem než nějaké dvacetitisícové sankce, které stejně zaplatí dopravce, nebo se dohodnou. A to, co tady řekl kolega, že městští strážníci budou kontrolovat i tachografy – kam až se to dostáváme s městskou policií!

Městská policie by se měla hlavně starat o to, aby se neničil majetek jak soukromý, tak obecní, aby se nekradlo, aby na ulicích bylo bezpečno, když se to nedokáže zajistit ve spolupráci s Policií ČR. Toto by mělo být spíše okrajovou záležitostí. Ale co my tady děláme? Městská policie se spíše mění na dopravní policii. Ale tím ztrácí veškerý smysl jak zákon o městské policii, tak i činnost městské policie, to, co si občané platí. Protože to jsou velké částky. Ano, ty velké částky se mají přesunout na řidiče a ti by měli platit. Někdo řekne – dodržujte zákony a nemusíte nic platit. Já se domnívám, že kdyby Policie ČR začala více vážit kamiony, hlavně na hranicích – v Německu se toto nestane. Německý kamion, když ho chytí, je přetížený, nebo kamion v Německu, tak se to překládá a časová ztráta i ztráta důvěry i toho, že zboží nedostane zákazník včas, je daleko a daleko citlivější, než nějaká sankční pokuta.

Já bych nechtěl být v tom, že by některé dopravní společnosti dokonce i počítaly a kalkulovaly s tím, že nějakou sankci zaplatí, hlavně aby doručily, nebo přetížily kamion. Protože kamiony způsobují také velké množství automobilových nehod. A vezměte si, kdo jezdíte po silnici, po D1, každou chvíli je tam nějaký kamion, a většinou ty kamiony jsou přetíženy. Myslím si, že toto je daleko palčivější záležitost k řešení než to, aby městská policie zastavovala a kontrolovala, jestli nějaký vůz váží 3,5 tuny nebo přes 3,5 tuny. Také by mě zajímalo, jak se vlastně dělá to – jak se vlastně rozmísťují značky, podle jakého systému se rozmísťují značky do 3,5 tuny, přes 3,5 tuny. Protože tady se stalo zvykem, že obec, i když s tím policie třeba nesouhlasí, umísťuje zákazové a některé příkazové značky, a pak jsou z toho takové zmatky. A to je pravá příčina toho všeho.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, jenom mě trošku zaujal takový výraz "někde na Moravě". Ale jinak nekomentuji. Teď pan senátor Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Jenom dvě faktické poznámky k panu senátorovi Lebedovi – vaším prostřednictvím, stále platí, že nemůžou jezdit o víkendech, jen se to zmírnilo, o prázdninách je režim mírnější. To je pro pořádek. Za druhé – já nevím, kdo má představu – mně přijde, že se nám zdá, že kamiony jezdí, jako jezdí výletníci na chalupy, pro zábavu a je potřeba je skřípnout. Ale ony nejezdí pro zábavu. Ony vozí buřty, abyste si je mohli koupit, když jedete na chalupu. Ony vozí jogurty, Jogobely a všechny věci, které se vozí sem a tam. Ony to opravdu vozí pro nás. Ony to fakt nevozí pro svůj plezír nebo legraci. A že by proto, že budou platit tuto pokutu, to dali na železnici, na to zapomeňte. Ale bylo by to přece jednoduché, zrušme zpoplatnění dálnic a nikdo nebude mít důvod objíždět. Když spočítáte, kolik je výtěžek z toho, tak zjistíte, že za rok je to asi pouhých 2 nebo 3 km dálnic, takže je to naprostý nesmysl. Stejný nesmysl byl bodový systém, kterým se všichni oháněli. On vůbec nepřispěl, on nenaučil řidiče lépe jezdit, byť pro ten trest tady všichni horovali, a pak o papíry přišly ženy, co občas telefonovaly manželovi. Pak se to stalo pětkrát a byli bez papírů, profesionálové přišli o papíry kvůli takovým nesmyslům.

Jen tak mimochodem, podívejte se každý ve vašem obvodu, kde jsou značky začátek a konec obce. Ty značky se podivným způsobem stěhují. V noci vždycky někdo přijde a posune ji, a zase ji posune, přestože zákon říká, že značka začátku a obce je kde? Je tam, kde začíná souvislá zástavba. Ale ono je příjemné dát to do pole, tam řidič nechápe, proč má jet 50. Jako v Praze řidič nechápe, proč teď v noci pojede po magistrále, která stála miliardy, 50 jako idiot, protože si to jakýsi úředník vymyslel. On jede cestu z Brna do Německa, a přes Prahu, když se nechce vystavit nebezpečí, tak jede jako idiot 50 po čtyřproudé komunikaci, kde často bývá úplně sám. Není tam žádný přechod pro chodce. Nikomu to nevadí. A je zajímavé, že pro to nikdo nehoruje, aby se tyto nesmysly zrušily. A zase, když jedete ráno do Senátu z Holešovic, tak panečku jedete tři čtvrtě hodiny, a jedete pětikilometrovou rychlostí. Já chci na úředníkovi, aby mi zajistil, abych mohl jet těch 50, to by mi bylo milé, ale nemůžu, protože ona je tam fronta.

Takže já k ničemu jinému nevybízím, než abychom jako senátoři měli větší rozvahu než ti, kteří sledují nějaké svoje – já vím, že je to problém, že kamiony to porušují, jezdí někam, kde nemají. Ale jestli si myslíme, že tímto to vyřešíme, tak možná přispějeme do rozpočtu některých obcí, z měření rychlosti se stal jasný byznys, o tom se každý může přesvědčit, že se neměří tam, kde je to nebezpečné, ale tam, kde to skoro jistě přinese peníze do obecní pokladny. Ale cílem zákona nemá být to, aby obecní pokladna bohatla na pokutách, které dává řidičům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ještě se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, senátorky, senátoři, mě vyprovokovala poznámka pana předsedajícího o Moravě. Já jsem skutečně nechtěl napadnout Moravu, ale tady ta Morava zazněla z úst – vaším prostřednictvím – kolegy Bárka. Já jsem tím jenom chtěl naznačit, že problémy nejsou jenom na Moravě, ony jsou všude. Ony jsou všude a řeší se různými způsoby. A že to je zrovna tady – já bych také mohl jmenovat, a jmenoval jsem, někde i věci v Čechách. Takže podívejme se na to celkově, jako na celou republiku. V tom je ten problém, že se každý z nás, nebo možná i někteří z navrhovatelů na to dívají pouze takto, jenom svým omezeným pohledem. Ale můj předřečník – vaším prostřednictvím – pan senátor Kubera jasně řekl, že kamiony nejezdí jen samy pro sebe, jenom aby si jezdily a propalovaly benzín nebo naftu, ale že nám vozí potraviny. A to pak řekněme. Když říkáme A, tak řekněme také B. Já si myslím, že celá dopravní infrastruktura je postavena špatně a je to záležitost především ministerstva dopravy. Ale ministerstvo dopravy místo toho, aby situaci řešilo jiným způsobem, aby po dohodě s autodopravci vymezilo určité trasy, aby nebyly možná tak velké dálniční poplatky pro kamiony – na druhé straně ty kamiony, které nám ničí naše dálnice, aby byly z dálnic určitým způsobem eliminovány, tak místo toho ve spolupráci s některými zákonodárci vymýšlí sankce. A ty sankce – to je totiž jednodušší než řešit problém jako takový. Je lepší dát sankci, bububu, protože ono se to buďto obejde nebo se ty sankce zmírní. Ale to není definitivní nebo konečné řešení.

Konečným řešením je to, že jasně řekneme: Chceme kamionovou dopravu, řekněme jasně, jaké k tomu dáme podmínky, jestli je pustíme na silnici druhých a třetích tříd, jak to vyřeší obce, je Svaz měst a obcí, ten si k tomu také řekne svoje. Ale ne aby z toho vzniklo to, že každé město nebo každá obec si bude dávat značky kam chce. A to je další chyba ministerstva dopravy, že nechalo příliš volnou ruku v umísťování značek ve spolupráci s ministerstvem vnitra. Já vím, že třeba konkrétně z Pardubic i Policie ČR je proti některému značení. Nedá se nic dělat, někomu to vyhovuje a městské policii dejme tu hlavní roli – ochránit občany, jejich bezpečnost a pořádek. A hlavně vymáhejme po Policii ČR to, co má v popisu práce. Ne honit – ulov si svého politika, ale právě v těchto věcech.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Kubera s přednostním právem. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Jenom ještě maličkost. Určitě si vzpomenete, s jakou pompou se schvaloval v ČR zákon o tzv. nízko emisních zónách. Bylo kolem toho mediálně – jak to bude bezvadné, že teď už tam nebudou jezdit, takže ani ty Klimkovice, tuším, že se ta obec tak jmenuje, kde to bylo hodně kritické, takovou blbost nezavedly. Je to naprostý nesmysl, ten zákon, protože když si spočítaly náklady na červené, žluté a modré známečky, přičemž těch, kteří mají v té části trvalé bydliště, se to netýká, ti můžou jezdit s jakoukoli plečkou, tak se ukázalo, že zákon jde úplně mimo realitu. A také kolem toho bylo velké nadšení. Já nic jiného nechci, než radši dvakrát měřit a jednou řezat, ne s takovou jednoduchou lehkostí vždycky něco přijmout, pak se nad tím zamyslet a pak si teprve dodatečně říct, že to byla hloupost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo. Myslím, že se mi nestává moc často, že bych se přihlásil dvakrát k jednomu tématu, nicméně přece. Já jsem neřekl pro nic za nic, že týden má 168 hodin. Je to proto, že kamiony, které jezdí libovolně každou hodinu denní a noční, by nás jistě neobraly o jogurty a buřty, kdyby v těch nejkritičtějších špičkách prostě zastavily a chviličku počkaly. Nehody kamionů jsou vždycky nejtragičtější a jsou tak časté, že to až zaráží. Já jsem projel docela kus Evropy, ale tak ubohou a přitom kamiony zasekanou silniční síť jsem asi po Evropě neviděl. Nedlouho předtím jsem kontaktoval referenta jednoho krajského úřadu pro dopravu, který mi řekl, jakým způsobem se autodopravci chovají, když jim řekli, že budou tehdy a tehdy tam a že budou vážit pravidelně kamiony, tak se jim vysmáli a řekli, že stejně nic platit nebudou.

Jak navrhoval kolega Kubera, vaším prostřednictvím, a vlastně to ani nemusím, abychom zrušili zpoplatnění dálnic, já naopak navrhuji, abychom zpoplatnili celou silniční síť pro kamionovou dopravu. Ale zatím se nenašlo obsazení ministerstva dopravy, které by přijalo cokoli proti kamionové dopravě. Protože kdyby se zpoplatnila celá síť, tak se skutečně vrátí kamiony z malých silniček, které ničí, protože je každý druhý přetížený, vrátí se z těch vesniček, kde lidi přivádějí k zoufalství, protože jim praskají domky, a vrátily by se na dálnice a na silnice prvních tříd, kam patří, a ty silnice jsou také na to stavěny. Tak asi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se nám hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já se spíš zaměřím na tabulku, kde se hodnotí počtem bodů odebraných různé delikty. Já jsem vyrozuměla, tady se změnily počty bodů, jimiž se penalizuje, nebo se má penalizovat do budoucna jednotlivé jednání, a mně se to velmi nezdá. Vůbec si myslím, že to není Senát, kdo by toto měl stanovovat. Protože, marná sláva, tady je potřeba opravdu velmi široký konsensus k tomu, jak dalece trestné – v uvozovkách – by mělo být to které jednání. Tady je to naprosto – alespoň pro mě – nevyvážené. Uvedu příklad.

Dobře, odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření – podle jiného právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoli to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví, je hodnoceno sedmi body. Tam on nikoho neohrožuje, jenom neposlechne toho, kdo ho k tomu vyzývá. Navíc je to ještě hodně nepřesné, protože to nemůže být jenom spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Ono se po něm především nesmí chtít, aby aktivně spolupracoval, aby se aktivně se přičinil. Na to je judikatura.

Ale dobře, sedm bodů. Teď si vezměte, že ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci při odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo při otáčení a couvání už je jenom pět bodů. Řízení vozidla – ohrožení chodce tedy – na přechodu a neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky – čtyři body. Dítě bez sedačky – také čtyři body. A tam před tím je to sedm bodů. Vždyť to je totálně nevyvážené. Podle mého názoru proporce mezi jednotlivými body – k tomu se musí opravdu velmi opatrně přistupovat. A mělo by to udělat ministerstvo, případně i po nějakých seminářích, a já nevím – prostě po těchto věcech, protože o tom by měl být opravdu velmi, velmi široký konsensus. A jaké kritérium závažnosti si vyberete? Tady nejde střílet od boku. Jaké je kritérium závažnosti? Po mém soudu by to mělo být ohrožení životů a zdraví druhých osob, dalších osob. Ale tady, že někdo odmítne se podrobit testu na požití alkoholu nebo podobně, tím přece on nikoho, ale opravdu nikoho neohrožuje. Takže já tomu skutečně nerozumím a myslím si, že už jenom kvůli té tabulce já pro to zvednou ruku nebudu moci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Já bych chtěl jenom upozornit, že jsem sice připustil hodně širokou rozpravu, ale zkusme se vrátit k tématu, to znamená k návrhu, který je, my tady momentálně věci, které diskutujeme, neprojednáváme. Rozumím, že to je problém, ale pak by bylo asi dobré navrhnout jinou novelu, než překládá pan senátor. Myslím, že debata se rozběhla příliš do šířky a měli bychom se soustředit pouze na návrh, který předložil pan senátor. Upozorňuji jenom na to, že pokud bychom pokračovali, tak rozpravu na jiná témata se budu snažit trochu korigovat. Je přihlášen pan senátor Petr Vícha s přednostním právem. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem se nechtěl hlásit, ba naopak, nabádal jsem některé, aby se nehlásili po třetí, po čtvrté, po páté, aby si dobře rozmysleli, co chtějí říci už najednou. To je asi důsledek toho, že v Senátu jsme nad 40 let a pak už možná zapomínáme, co jsme chtěli říci.

Ale teď mě vyprovokovala paní kolegyně Wagnerová, protože ona tady, ač to není předmětem novely, uvedla ten případ, kdy ten, kdo odmítne test na alkohol, přece nikoho neohrožuje. Pro boha svatého, to je přece vždycky ten člověk, který je totálně "ožralý" a nechce se dopustit trestného činu, když mu to změří, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího. Ale to není předmětem této záležitosti a proto už končím.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jenom z procesního hlediska zvažte, jestli chceme ještě dnes doprojednat zbývající tři návrhy, které tady máme, anebo jestli skončíme tímto návrhem, protože víc času už asi mít nebudeme.

Do rozpravy se ještě hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Děkuji, pane předsedající, já nebudu zdržovat. Jenom se krátce zeptám navrhovatelů: Tady je: Za příslušný přestupek se navrhuje sankce – a nyní dobře poslouchejte – od 2 500 do 20 000 Kč. Mohli by mi předkladatelé vysvětlit, protože jsem už starší člověk a zapomínám, vaším prostřednictvím, jak říkal kolega senátor Vícha, a rád bych věděl, jak bude hodnotit totálně "ožralý", ale to samé je asi tady. Za příslušný přestupek se navrhuje sankce od 2 500 do 20 000 Kč. Kdo bude rozlišovat, že někdo dostane 20 000 Kč, kdo bude rozlišovat, že někdo dostane jenom 5 000 Kč, někdo 2 500 Kč, a podle jakých kritérií, jasně daných a dopředu? Jak to tedy bude?

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám pocit, že jsem otevřel nějakou hroznou Pandořinu skříňku, a přitom je to tak jednoduché. My prostě navrhujeme zvýšit sankci, když daný kamion vjede do uvedené zákazové značky a dáváme tam pouze dva body, neměníme žádné tabulky.

Nebudu to tady rozebírat, protože je to naprosto zbytečné. Kolegyně a kolegové, jenom vás poprosím, abychom návrh propustili do dalšího čtení a návrhy, které tady jsou stále dokola a řekl bych skoro nesmyslně, řešme ve výborech a v dalším čtení. Prosím, propusťme to do dalšího čtení a o tomto hlasujme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Chce se vyjádřit ještě pan zpravodaj. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, pánové senátoři, jenom bych to zrekapituloval. V diskusi vystoupilo 5 senátorů, jedna paní senátorka, někteří vystoupili čtyřikrát, třikrát, dvakrát, takže návrh prošel určitou diskusí, byť diskuse se chvílemi vedla úplně někde jinde, o městské policii, k místním poplatkům a podle mne to nebylo k meritu věci.

Nicméně znovu opakuji a doporučuji, aby tento senátní návrh byl postoupen do prvního čtení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a samozřejmě i do Podvýboru pro dopravu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, pane zpravodaji. Rozhodneme o tom nyní v následujícím hlasování. Je zde tedy návrh na přikázání. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru či výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Má někdo ještě návrh na další výbor? Zaregistroval jsem podvýbor, ale to je Podvýbor výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, takže tam to není problém.

Pokud není další návrh, o návrhu na přikázání budeme hlasovat.

Přistoupíme k hlasování. Přítomno je 50 senátorů a senátorek, potřebné kvorum je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 40 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 47, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Blahopřeji, pane senátore, postupujete do dalšího kola. Děkuji i panu zpravodaji.

Kolegyně a kolegové, ještě dříve, než se dnes rozejdeme, musíme odsouhlasit jeden procedurální návrh. Mám zde jeden procedurální návrh. Navrhuji, abychom bod "Změna v orgánech Senátu" projednali zítra jako poslední bod 19. schůze Senátu. Důvodem je, že se má ještě sejít příslušný výbor, aby tuto záležitost projednal.

Pokud není námitek, zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 41 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Přerušuji 19. schůzi Senátu, v jednání budeme pokračovat zítra od 9.00 hodin.

(Jednání ukončeno v 18.37 hodin.)