Původní dokument

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 11. schůze Senátu
(2. den schůze – 21.06.2013)

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Dovolte mi, abych vás přivítala na pokračování 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Petr Bratský, Tomáš Jirsa, Jaroslav Zeman, Zdeněk Schwarz, Jaroslav Kubera, Daniela Filipiová, Jaromír Jermář a Jaroslav Palas.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu.

Pan senátor Miloš Vystrčil vystoupí s procedurálním návrhem, prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přednést procedurální návrh, který jsem měl přednést už včera, ale bohužel jsem na to zapomněl.

Dovoluji si navrhnout, aby na konec dnešního jednání byl zařazen bod, který se nazývá Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Je to sněmovní tisk č. 758.

Tento návrh podávám proto, že si asi vzpomínáte, že tady byl pan poslanec Jeroným Tejc, který společně s pány poslanci Janem Pajerem a Rudolfem Chladem tady prosazoval změnu návrhu zákona o pojišťovnictví a my jsme tuto změnu návrhu zákona schválili. V tom okamžiku projednávání našeho senátního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně už nemá smysl, protože jsme přijali obdobný návrh zákona, který poslali poslanci k nám. Proto navrhuji, abychom tento náš senátní návrh zákona, který řeší obdobnou problematiku, stáhli, vzali zpět a tím jsme nepřipustili, aby Poslanecká sněmovna projednávala stejný návrh zákona, který byl už jednou projednán.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji, pane senátore. Je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat. Ale ještě zřejmě také s procedurálním návrhem vystoupí pan senátor Jiří Lajtoch, prosím.

Senátor Jiří Lajtoch:  Pěkné páteční ráno. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky a páni senátoři. Dovolil bych si navrhnout vypustit z pořadu schůze bod č. 32, senátní tisk č. 34. Tento návrh senátního návrhu zákona byl projednán ve výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí a taktéž ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A oba výbory přijaly usnesení, že na tomto návrhu senátního návrhu zákona se bude ještě pracovat do 30. září 2013, takže prakticky nebyl projednán v těchto výborech. Žádám o jeho vypuštění, a pokud bude vůle, objevil by se pravděpodobně na plénu Senátu někdy v měsíci říjnu.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, dobře. Byly zde tedy podány dva procedurální návrhy. Pane senátore Vystrčile, můžete mi pomoci identifikovat váš návrh?

Senátor Miloš Vystrčil:  Nenavrhuji nic vyřadit. Navrhuji zařadit bod "Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů". Navrhuji to proto, protože obdobný zákon byl již projednán a nemá smysl, aby byl znovu projednáván v Poslanecké sněmovně.

Někdy se stává, že poslanci i senátoři najednou navrhnou změnu stejného zákona. A protože poslanci mají více nástrojů v ruce, tak většinou si prosadí to, aby jejich návrh zákona byl projednán dříve, což se v tomto případě stalo, a v tom okamžiku nemá smysl, abychom my jej projednávali. A je to číslo sněmovního tisku 758.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, potřebovala jsem toto číslo a identifikaci. Děkuji vám.

Svolám nyní všechny senátorky a senátory k hlasování o těchto dvou procedurálních návrzích.

Nejdříve budeme hlasovat o návrhu zařadit na konec dnešního pořadu jednání sněmovní tisk 758 – takto to máme identifikováno v této chvíli – s tím, že budeme poté jednat o zpětvzetí tohoto návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 28 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

A druhým návrhem je, abychom vyřadili z pořadu této schůze bod č. 32, senátní tisk č. 34.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 27 bylo registrováno 53 senátorek a senátorů při kvoru 27, pro bylo 52, proti nikdo.

Návrh byl schválen.

Děkuji vám. Upravili jsme pořad naší schůze a můžeme tedy pokračovat podle pořadu, který jsme si již schválili.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 113

Tento návrh máme jako senátní tisk č. 113. Návrh uvede ministr zdravotnictví pan Leoš Heger, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem navrhované právní úpravy je promítnutí požadavků práva Evropské unie do českého právního řádu, a to jednak adaptací předmětného zákona na nařízení Evropské unie a dále transpozicí některých evropských směrnic. Charakter předložené novely zákona je více méně technický.

Nejprve pokud jde o adaptaci zákona na nařízení EU. Jde v první řadě o adaptaci nařízení o kosmetických přípravcích. Toto nařízení nabývá plné účinnosti dnem 11. července 2013. Návrhem zákona se odstraňuje duplicitní národní úprava a tam, kde to citované nařízení EU připouští, upravuje se značení na obalech kosmetických přípravků.

Dále se vypuštěním některých duplicit ustanovení zákona pokračuje v adaptaci potravinového práva, a to nařízení č. 178/2002 o potravinovém právu a nařízení č. 852/2004 o hygieně potravin.

Na základě nařízení o úředních kontrolách v oblasti potravinového práva č. 882/2004 se do citovaného zákona doplňuje povinnost provozovatelů potravinářských podniků a výrobců a dovozců předmětů určených pro styk s potravinami hradit náklady dodatečného státního dozoru. Výše náhrady se navrhuje prostřednictvím vám rovněž pro informaci předložené vyhlášky stanovit paušální částkou 500 Kč, a to ve shodě s obdobnou právní úpravou obsaženou v zákoně o potravinách a jeho prováděcím právním předpisu.

Pokud jde o druhou oblast, tj. o transpozici směrnic EU. Návrhem se nově transponuje směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi Evropským sdružením nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů, což je odborová organizace zastupující zaměstnavatele, a Evropskou federací odborových svazů veřejných služeb. Zavedením této úpravy se sleduje zvýšení prevence vzniku infekčních onemocnění v důsledku poranění vzniklého při manipulaci s ostrým kontaminovaným nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů.

Ve vztahu k transponované směrnici č. 2000/54/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci se navrhuje omezit stávající rozsah povinností laboratoří provádějících diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4 oznámit používání těchto biologických činitelů příslušnému správnímu úřadu.

Ve vztahu k již transponované směrnici o řízení jakosti vod ke koupání č. 2006/7/ES se ze zákona o ochraně veřejného zdraví v souvislosti s úpravou koupání na povrchových vodách vypouští termín "varování před koupáním" a tak, jak to směrnice umožňuje, volí se pouze termín "zákaz koupání" tam, kde hygienickou službou po opakovaném šetření vody, které musí trvat pět let, se definitivně koupání zakazuje.

Zpřesňuje se též text zákona upravující informační povinnosti krajské hygienické stanice směrem k veřejnosti o jakosti vody ke koupání.

Upravuje se dále text transpozice směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, a to doplnění možností použít jiné metody laboratorní kontroly kvality vody. Zpřesňuje se termín "další látky nebo součásti pitné vody", kterých se nahrazuje pojmem "látky nebo mikroorganismy" a stanoví se náležitosti žádosti o časově omezené povolení použití vody, která nesplňuje požadavky na jakost vody v některém z ukazatelů s mezní hodnotou.

Na základě zkušeností s rozhodováním Evropské komise při povolování mírnějších hygienických limitů ukazatelů pitné vody se doplňuje povinnost provozovatelů vodovodů zajistit zásobování pitnou vodou osob omezených nebo vyloučených ze zásobování vodou s dočasně povolenými mírnějšími hygienickými limity.

Cestou zákona se v návaznosti na směrnice EU stanoví náležitosti žádosti o odchylné složení výrobků přicházejících do přímého styku s vodou. Na úseku výkonu státní správy se pak upřesňují kompetence ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic přijímat opatření a plnit úkoly vyplývající pro členský stát z nařízení EU na úseku potravinového práva a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou.

Dodám ještě, že jediná věc, která je mimo oblast legislativy EU, která je do této novely zákona vložena, je umožnění vstupu asistenčních psů do potravinářských, resp. restauračních provozoven.

Návrh byl schválen ve třetím čtení na 53. schůzi PS dne 15. května 2013 ve znění návrhu, který byl předložen vládou. Zákon doporučil ke schválení i výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, chtěl bych zdůraznit, že novelou nedochází ke změnám koncepčního charakteru, nýbrž ke zpřesnění stávající platné úpravy a adaptace evropského práva. Tato adaptace je potřeba v době co možná nejkratší, a proto se na vás obracím se žádostí o podporu posuzovaného návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 113/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Milada Emmerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Milada Emmerová:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení přítomní. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal na své 8. schůzi dne 19. června 2013 tuto novelu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 113.

Po diskusi, kde se upřesnily některé skutečnosti, které nebyly zcela jasné, zejména co se týká např. pitné vody, kdy evropská norma je de facto přísnější než norma naše; a my často nesplňujeme podmínky a limity, co se týká přítomnosti pesticidů v pitné vodě, takže po vysvětlení některých nejasností výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajkou výboru senátorku Miladu Emmerovou, aby seznámila s tímto schůzi Senátu.

Podepsán je předseda výboru Miloš Janeček, ověřovatelka výboru a zpravodajka výboru. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko. Také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Tento návrh zákona – změny - zase není tak jednoduchý a tak bezproblémový, jak se nám tady někdo snaží namluvit. A vzbuzuje řadu otázek, některých příjemných, některých méně. Dovolte, abych nejdříve položil otázku, jak je možné, že se v roce 2013 aplikují nařízení Evropského společenství, slyšíte dobře, Evropského společenství z roku 2002 a 2004. Většinu tady těchto předpisů nebo změn, většina těch změn se odkazuje na směrnice z roku 2004. Mě by zajímalo proč se tím nezabývá i evropský výbor senátní, abychom nedopadli stejně tak jako s pákovými bateriemi, jak si mnozí z vás pamatují, kde také hygiena nám tvrdila, že to je evropské nařízení, že to je povinné. Vy, kdo jste byli v Bruselu, nebo někde jinde, tak zjišťujete, že je to naprostý omyl. A pak se najednou po X letech došlo k tomu, že tomu tak není.

Pokud se tady mluvilo o rámcové dohodě – a doufám k tomu prvnímu, že pan ministr řekne, proč až tak pozdě se řeší některé věci a jestli skutečně v těch nařízeních je všechno tak, jak je nám tady předkládáno. To druhé – rámcová dohoda mezi odboráři, mezi některými poskytovateli – ano, myšlenka je to dobrá, ale mě by zajímalo, pane ministře, jestli tato povinnost bude zakomponována také do úhrad, protože to budou dělat zdravotnická zařízení. Jestli to tedy bude ohodnoceno a jakým způsobem, protože to samozřejmě v době napjatých rozpočtů, především nemocnic, bude možná někdy i neúměrně zvyšovat jejich náklady, to znamená kolik to tedy bude stát státní rozpočet.

Bylo tady mluveno něco o přeshraniční spolupráci. My jsme na přeshraniční spolupráci narazili při poskytování neodkladné zdravotnické – služeb zdravotnické záchranné služby a definice není také příliš vlastně dána. Mám tomu rozumět tak, že to bude spolupráce jenom s okolními státy nebo že to bude jenom v příhraničních oblastech, anebo – a to by bylo logičtější, pane ministře – jestli to bude spolupráce všech států Evropské unie. Velmi, velmi se podivuji tomu, že vláda, která říká, že sníží administrativní zátěž podnikatelů, tady mění název, nevím z jakého důvodu a provoz bude místo provozovatel, zavádí tady nový pojem provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu. Ono to ve svém důsledku může mít i dopad na to, že se budou předělávat i živnostenské listy. Takže bych rád slyšel od vás, pane ministře, co vás k tomu vedlo, kdy v podstatě nic neměnící název může vyvolat velké administrativní a ekonomické náklady pro především drobné podnikatele.

Naše legislativa se i vyjadřuje trošku jinak, než – já už jsem si na to zvykl – než legislativa ministerstva zdravotnictví článku II. bodu 2 – přechodná ustanovení. Já znám, jak se dělají zákony. Do přechodných ustanovení se někdy dávají věci, které jsou důležité, které se mnohdy přehlíží. Návrh stanoví, že žádosti podle § 3 odstavec 5 a odstavec 6 zákona 258/2000 ve znění tohoto účinného předpisu, atd. nabytí se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ale protože není jasné, jak by mohly být příslušné žádosti podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpokládaného návrhu zákona, podle právní úpravy ve znění účinném po dni nabytí účinnosti předpokládaného návrhu zákona, tak by asi předkladatel měl vysvětlit, co tím vlastně autor míní. To není názor jenom Dr. Drymla, to je názor i našeho legislativního odboru, kterého si velmi vážím v některých věcech.

Dále je tady ještě taková další obezlička, takové delší čertovo kopýtko – prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontrole. Je k dispozici dodatek – ten prováděcí právní předpis? Nuže, mě by, pane ministře, zajímaly dodatečné výše částek, které také zatíží i ty, kteří s tím budou mít určité problémy. O tom, že osoba provozující stravovací služby se nahrazuje slovem "provozovatel potravinářského podniku", je také zvláštní obrat – podniku, provozujícího stravovací službu – o tom jsem se již zmínil.

Ještě by mě zajímala jedna věc. Co to znamená – je to v § 23 odstavec 5, se vkládají slova "významnou změnu předmětu nebo rozsahu činnosti". Nejpozději v den této změny. Tady vůbec není definováno, co znamená, co to je významná změna. A velmi by mě i zajímalo, kdo a podle čeho bude kontrolovat výživové požadavky podle skupin spotřebitelů, pro které jsou určeny. Upozorňuji vás, že se to vztahuje na restaurace i 4. cenové skupiny. Takže to jsou takové zvláštní věci a mě by zajímalo, jak to tedy ta hygienická služba bude kontrolovat ty výživové požadavky, když redukujete činnost i lidi hygienické služby v rámci úspor.

Těch otázek je trochu dost. Budu rád, když zodpovíte aspoň některé. Děkuji pane ministře.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Nikoho dalšího nemám do rozpravy přihlášeného. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, předpokládám, že se chcete vyjádřit, prosím, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger:  Děkuji za slovo paní místopředsedkyně, pan senátor Dryml je jistě velmi kvalifikován v oblasti hygieny, protože jak je nám oběma známo, vedl s ní velké spory, pokud jde o nemocnici, kterou řídí, takže ty jeho otázky jsou velmi kvalifikované a já bych obecně jenom řekl, že je škoda, že je nepředložil výboru, nebo, že se nezúčastnil výboru, kde se návrh zevrubně projednával.

Některé otázky jsou velmi detailní, přesto se pokusím na ně reagovat. První byla, proč předkládáme změnu legislativy, pokud se týká o nařízení EU, tak pozdě. Řekl bych, že pokud jde o nařízení EU, tak samozřejmě není nic nezákonného, jestliže nařízení EU je replikováno ve stejném duchu v našem zákoně, jestliže je tomu tak z minulosti a jestliže ty dvě legislativní normy nejsou v rozporu. Vyčištění z naší legislativy s odkazem na evropskou legislativu je pouze jakési technické vyčištění a zjednodušení legislativy, a proč k němu nedošlo už v letech 2002 – 2010, kdy byly předchozí garnitury ministerstev a hygieniků na ministerstvu zdravotnictví – tak na to já odpovědět neumím.

Nakonec bych se mohl zeptat na období, kdy pan senátor Dryml dělal náměstka na ministerstvu zdravotnictví, proč tedy tehdy ministerstvo nepřišlo k vyčištění legislativy. Ujišťuji vás, že se opravdu nezavádí nic nového ani nad rámec evropské legislativy.

Pokud jde o rámcovou dohodu poloostrých předmětů, tak od doby, kdy se v medicíně objevil problém virových žloutenek, virových hepatitid a od doby, kdy problém velmi eskaloval onemocněním AIDS, tak jsou poranění ostrými předměty ve středu zájmů všech ústavních hygieniků a epidemiologů. V podstatě pravidla, která tento zákon po vzoru evropské legislativy přejímá, tak jsou dodržována už dávno. Věc je v podstatě jednoduchá. Spočívá v tom, že se nařizuje, že každé takovéhle poranění se hlásí hygienické stanici. Je to tak proto, že tato poranění, pokud vyústí později v chorobu z povolání, tak musí být dobře evidována, což se ne ve všech nemocnicích doposavad děje. Toto zákonné opatření nemocnice k tomu přiměje, ať se jim to líbí, nebo ne. Jestli to pro někoho bude znamenat zvýšení administrativní náročnosti, tak to znamená jenom to, že se o své zaměstnance nemocnice řádně nestarala, tak jak bych to lege artis mělo být. Pan senátor narážel na přeshraniční spolupráci a na rámcovou smlouvu, která nyní prochází ratifikačním procesem a prošla již v prvním čtením ve sněmovně.

To, že rámcová směrnice, kterou dneska neprojednáváme, se týká jenom příhraničních oblastí, je ze směrnice zcela zřejmé. Je to dohoda mezi Německem a Českou republikou prostřednictvím ministerstva zdravotnictví. Týká se pěti krajů, které hraničí s Německem a dohoda je velmi nedočkavě kraji očekávána, až bude ratifikována, aby se mohly udělat konkrétní specifické smlouvy.

Je to věc, která je naopak vyžadována z naší strany mimořádně silně. A týká se, znovu opakuji, jenom přeshraničních oblastí.

Vláda mění název – poskytovatel-potravinářský podnik – přiznám se, že toto byla věc legislativců. Na to nejsem schopen v tento moment podat přesný legislativní rozklad, ale domnívám se, že to souvisí i s návrhy zákonů, které jsou nyní ve sněmovně a které se týkají potravinového práva. Jenom upozorňuji, že tento návrh byl podroben zkoumání ve sněmovně i zemědělského výboru, který má gesci v zákonu o potravinách. Nebyly k tomuto postupu žádné výhrady.

Dotaz na přechodné ustanovení, které říká, že žádosti se posuzují podle platných předpisů, to by asi legislativci vysvětlili lépe než já; domnívám se, že se jedná o žádosti, které už byly podány v době, než zákon nabude platnosti, bude-li schválen.

Prováděcí právní předpis okolo poplatku 500 Kč za dodatečný státní dohled nad určitými problémy – tam je stanovena paušální částka 500 Kč, která vychází z nějaké kalkulace, která je obsahem prováděcího právního předpisu. Jenom bych upozornil, že dodatečný státní dohled je aplikován v situaci, kdy se objeví hygienickou kontrolou v potravinářském provozu závažné nedopatření, jako např. křížení čistého provozu se špinavým provozem nebo věci, které nemají v technologické lince co dělat, protože to jsou problémy, kde dochází k zásadním chybám při výrobě potravin. Toto zjištění udělá hygienická služba a vydá k němu pokyny k odstranění a jde pokyn za čas zkontrolovat. Dodatečný státní dohled je nařízen až v případě, že nápravné opatření nebylo splněno. Upozorňuji, že v tomto případě se potom jedná o velmi torpidního hříšníka, který produkuje potraviny aniž by dodržoval zákon. Po objevu tohoto nedopatření kontrolou se ani neobtěžuje věci napravit. Potom je nad ním vyhlášen dohled. Jestli si někdo stěžuje, že takovýto provozovatel bude mít zvýšené náklady na takovou hloupou věc, jakou je hygienický dohled, tak osobně se domnívám, že je to velmi, velmi namístě.

Významná změna předmětu či rozsahu činnosti v § 23 odst. 5 – to je připomínka, nad kterou absolvuji celou řadu debat s legislativci, kteří někdy chtějí, aby byly věci definovány velmi natvrdo. V některých případech to nejde, zákon musí být obecný. Má to svoje výhody a nevýhody, jestliže chceme do zákona definovat věci velmi natvrdo, pak je možno, že se stává, že některé věci, na které se při definitivním výčtu různých prohřešků nemyslelo, nejsou postižitelné.

Poslední, co řeknu, k termínu nebo floskuli – výživové požadavky určované podle konzumentů, kterým jsou potraviny určeny – je samozřejmě pravomocí hygienické služby, aby takovéto věci posuzovala a brala v úvahu, které potraviny se hodí pro dospělé a které mají zvláštní určení pro děti, a pak výživové požadavky pro děti jsou samozřejmě jiné. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. V této chvíli je přihlášen pan senátor Vladimír Dryml, protože má přednostní právo, musím mu udělit slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já vystoupím jenom s faktickou poznámkou, protože vím, že byla ukončena obecná diskuse. Je mi to líto, protože bych rád reagoval na některé nepravdy pana ministra. Ale chtěl bych upozornit pana ministra, že já nejsem členem zdravotního výboru a že by možná bylo dobře, kdyby si to zjistil, když si zjistil, že jsem i ředitelem nemocnice. To za prvé.

V zahraničně, branně bezpečnostním výboru zatím jsme neviděli, že bychom se měli zabývat také hygienou, ale je to i určitý námět.

Jinak, vážený pane ministře, každý senátor, který tady sedí, každý z nás má právo, a možná dokonce i povinnost vůči svým voličům, a tento zákon se bude týkat tisíce podnikatelů a velkého množství třeba strávníků, má za povinnost se vás tady, na plénu, tady, před televizními obrazovkami, ptát na některé věci. Pokud se vám to nelíbí, je to váš problém. Ale pokud budu sedět v této senátorské místnosti, tak se vás budu ptát, a nejen vás, i ostatních, i na některé nepříjemné věci. Takže vydržte, pane ministře. Tahle vláda možná nevydrží, já možná také ne, ale nejdéle na podzim příštího roku tady budeme muset válčit. Ale myslím si, že asi tuto bitvu prohrajete spíše vy nežli já, pokud se mi něco nestane.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  O slovo ještě požádal pan senátor Jan Horník, stejný případ, je zde přednostní právo.

Senátor Jan Horník:  Já jenom chci upozornit, že to, co tady zaznělo předtím, nebyla faktická poznámka, že to sem de facto nepatří. Jinak asi bychom našli na stenu, že slova, která řekl pan ministr, nebyla mířena přímo na pana senátora Drymla jako účastníka, nebo jako člena výboru, nýbrž jako osoby a člena slovutného Senátu, který se mohl takovéhoto výboru zúčastnit. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. V této chvíli má slovo paní zpravodajka garančního výboru, která by měla shrnout rozpravu. Paní senátorko, prosím.

Senátorka Milada Emmerová:  Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, diskutoval pouze jediný senátor, pan senátor Dryml, který se tuto normu snažil rozebrat i po stránce věcné a formální. Jenom chci znovu zdůraznit, a pan ministr to tady v úvodu řekl, že novela řeší pouze transpoziční a adaptační požadavky k předpisům EU. Pokud bychom měli zákon o ochraně veřejného zdraví z roku 2000, který už byl několikrát novelizován, detailně rozebrat a posuzovat, jak se hodí či nehodí ta která adaptace, pak bychom museli udělat opravdu mimořádné veřejné slyšení, seminář nebo něco podobného, aby to skutečně bylo věcné a aby z toho vyšel nějaký směrodatný závěr. Myslím si, že toto nebylo úmyslem této novely a pokud kolega Dryml měl řadu připomínek, tak ví, že já jsem zpravodajka, že spolu mluvíme a mně to mohl dát, a spolu bychom posoudili, co vlastně patří do projednání této transpoziční a adaptační pozice.

Chtěla bych říct, že co se týká nás, tak celá řada těchto norem už je dávno zavedená. Máme dokonce normy přísnější a v podstatě se tedy jedná o celkem nepodstatné úpravy a hlavně také úpravy terminologické, což je důležité, aby také toto bylo sjednoceno. Takže tím bych shrnula tuto rozpravu a prosím, aby paní místopředsedkyně dala hlasovat. Doporučení výboru bylo kladné.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní zpravodajko. Padl jediný návrh, to je návrh z výboru – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já svolám všechny k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 30 ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 55, proti byl jeden. Návrh tedy byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem dnešního programu je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 115

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 115. Návrh uvede zástupkyně skupiny poslanců poslankyně paní Helena Langšádlová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Lenka Andrýsová:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych na začátku chtěla upřesnit, že nejsem Helena Langšádlová, já ji dneska pouze zastupuji. Helena Langšádlová se omlouvá, jednala s vámi už na výboru, kdy jste projednávali tento senátní tisk. Já jsem také jedna z předkladatelek a dneska ji tady zastupuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Paní poslankyně, já se vám omlouvám, ale neviděla jsem, koho tu mám, jenom jsem četla z textu.

Poslankyně Lenka Andrýsová:  V pořádku, nic se neděje. Před sebou máte poslaneckou iniciativu, kterou lze považovat za významné prorůstové opatření. Po jeho schválení budou moci naši vývozci využít systém zvýhodněným úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, který funguje v mnoha státech světa. Vývozci zde přímo či nepřímo vytvářejí miliony pracovních příležitostí a jejich úspěch je závislý na jejich konkurenceschopnosti. Naším cílem je poskytnout jim stejně efektivní nástroj, který již delší dobu může využívat jejich zahraniční konkurence.

Dovolím si krátce připomenout, jak tento nástroj vůbec vypadá. Komerční banky budou moci poskytovat zvýhodněné úvěry pro financování vývozu, které budou zařazeny do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Sazba úvěrů bude stanovena na základě sazby CIRR, již vyhlašuje OECD. Je mimo jiné zveřejňována také na stránkách ČNB. Tato sazba stanovuje nejnižší možnou sazbu, která ještě není považována za porušení hospodářské soutěže. Bankám bude doplácen zejména rozdíl mezi sazbou sjednanou v úvěrové smlouvě a běžnou mezibankovní tržní sazbou IBOR pro měnu, ve kterém bude úvěr sjednán.

Jenom pro upřesnění, IBOR je InterBank Offering Rate - a je běžně tento termín používán.

Hlavní přínos pro exportéry spočívá v tom, že úroková sazba se jim dlouhodobě zafixuje. Exportéři čelí více rizikům než výrobci pro tuzemský trh a toto opatření odstraňuje riziko pohybu úrokové sazby směrem nahoru, což by mohlo ohrozit financování jejich zakázky. To se týká především dlouhodobých a náročných zakázek typu vývozu investičních celků, kde si naše podniky vedou velmi dobře.

Ačkoli systém dorovnávání úrokových rozdílů zná naše legislativa již několik let, praktickému využívání stály v cestě administrativní překážky. Ty právě naším návrhem odstraňujeme.

Jako problematické se ukázalo například to, že vývozce musel mít sjednán úvěr s pevnou úrokovou sazbou již před tím, než zažádal o zařazení do systému dorovnávání.

Co se týče rozpočtových dopadů, které vás určitě velmi zajímají, každý rok by mělo být vyčleněno asi zhruba 100 mil. Kč, přičemž pro počáteční rozjezd systému se tento rok již počítá s částkou 250 mil. Kč. Je ovšem třeba připomenout ještě dvě základní skutečnosti, a to za prvé, že systém bude do jisté míry financovat sám sebe v případě, že úvěrová sazba se dostane nad běžnou tržní sazbu, tedy banky budou rozdíl mezi těmito sazbami vracet do státního rozpočtu. A za druhé, že systém bude vytvářet přínosy pro státní rozpočet prostřednictvím uskutečněných exportních zakázek. Zde bude pozitivní dopad na zaměstnanost i na hospodářskou situaci vývozců, což zvýší výnos příslušných daní.

V Poslanecké sněmovně byl návrh přijat napříč politickým spektrem. Nejedná se o politiku, ale o racionální opatření, které pomůže českému exportu a boji proti nezaměstnanosti. Prosím proto i o vaši podporu, a to pro předlohu, která byla odsouhlasená Poslaneckou sněmovnou včetně přijatých pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní poslankyně. Ještě jednou se omlouvám za nedorozumění se jménem, a žádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. V podstatě tady bylo všechno řečeno. Navrhovaná změna zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, spočívá v úpravě jednoho z nástrojů podpory vývozu, a to dorovnání úrokových rozdílů, a to zákonem č. 293/2009 Sb.

Systém IMU je založen na obousměrném dorovnávání fixních úroků a náklady na pořízení zdrojů komerčních bank ze/­­­­do státního rozpočtu. Za náklady na pořízení zdrojů komerčních bank se všeobecně považují pohyblivé úroky mezibankovního trhu v příslušných měnách, k nimž se připočítává určitá odměna, stanovená zpravidla ministerstvy financí členských zemí OECD, na pokrytí nákladů a zbytkových rizik bank. Výsledný úrok se porovnává v pravidelných intervalech, nejčastěji šestiměsíčních, po celou dobu platnosti úvěru s úrokem na bázi CIRR, aniž by byl tento úvěr považován podle mezinárodních pravidel za nedovolenou státní podporu exportu, dohodnutým jednorázově při podpisu exportní úvěrové smlouvy. Rozdíl k tíži banky je bance hrazen státním rozpočtem, případný opačný rozdíl odvádí banka do státního rozpočtu. Banka přihlašuje úvěr do systému při jeho sjednání a daný režim fixních úroků, dotací, respektive odvodů platí pro daný úvěr po celou dobu jeho čerpání a splácení.

Do dnešního dne však do systému dorovnávání úrokových rozdílů nebyl zařazen ani jeden vývozní úvěr, přičemž ze strany financujících bank jsou největší překážky spatřovány v aplikaci správního řádu a rozhodování ministerstva financí a v požadavku na sjednání pevné úrokové sazby již v okamžiku podání žádosti o zařazení vývozu úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Předložený návrh novely zákona tyto překážky odstraňuje, upravuje mnohem podrobněji postup ministerstva financí a zapojuje do celého procesu Exportní, garanční a pojišťovací společnost, a.s., která má rozsáhlé zkušenosti s pojišťováním vývozních úvěrových rizik. Do zákona bude nově zařazena možnost změny rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnání úrokových rozdílů, pokud bude nezbytné provést změnu parametrů úvěru.

Stávající znění zákona takovouto změnu neumožňuje, což neodpovídá praktickým potřebám jednotlivých úvěrových případů. Stávající znění zákona vyvolává nejasnosti, zda se dorovnávání úrokových rozdílů provádí ke sjednané pevné úrokové sazbě nebo k sazbě CIRR vyhlašované OECD, přičemž zejména ze strany financujících bank je zasláno stanovisko, že se dorovnání má provádět k sazbě CIRR vyhlašování OECD. Návrh novely tuto výkladovou nejasnost odstraňuje s tím, že dorovnání úrokových rozdílů bude prováděno ke sjednané pevné úrokové sazbě.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na 13. schůzi konané 19. června 2013 po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů poslankyně Heleny Langšádlové, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu tak, abyste se k ní poté mohl vyjádřit. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu k návrhu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová, prosím, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Paní předsedající, kolegyně a kolegové, paní poslankyně, já mám jenom takový spíše formálně právní dotaz. Tady se stanovuje v návrhu zákona, je to § 7a – moment – prostě je někde v jednom z odstavců stanoveno, že není právní nárok na zařazení vývozního úvěru do systému EMU. Přitom v § 7a se říká, co všechno musí banka splnit, předložit, atd. Jinými slovy – já se táži, proč na to není právní nárok, když dotyčný žadatel splní všechny předpoklady, které od něj zákon vyžaduje. To je prostor pro libovůli. Vzhledem k tomu, že tady jde o docela velké peníze, tak si myslím, že to asi není úplně správné. Mohla byste to vysvětlit?

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko. Paní poslankyně – budete vysvětlovat? (Vysvětlení probíhá mezi paní senátorkou Wagnerovou a paní poslankyní Andrýsovou.) Nebudete. Ptám se, zda ještě někdo další chce vystoupit v rozpravě? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Vyzývám paní navrhovatelku, aby se k rozpravě vyjádřila veřejně na mikrofon. Paní poslankyně, prosím, máte slovo. Paní poslankyně, já jsem ukončila rozpravu a v této chvíli je čas pro vás, abyste se k rozpravě vyjádřila.

Poslankyně Lenka Andrýsová:  Děkuji. My jsme za tak krátkou dobu nestihli probrat konkrétní znění, nicméně prošlo to i jednáním výboru, ve sněmovně jme se tomu také velmi podrobně věnovali, nenarazili jsme na tyto problémy. Bohužel s paní senátorkou jsme si nestihli vyjasnit to, co jí nebylo jasné. Za to se omlouvám. Nicméně v tak krátkém časovém horizontu to není možné. Omlouvám se.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Pane garanční zpravodaji, prosím, shrňte nám rozpravu a řekněte, o čem budeme hlasovat.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, v rozpravě vystoupila jedna poslankyně, její dotaz byl zodpovězen i nezodpovězen, těžko říct. Vzhledem k tomu, že se problematika probrala v rozpravě na hospodářském výboru, doporučuji předložený návrh schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane zpravodaji. Jenom vás opravím – v rozpravě vystoupila paní senátorka, nikoliv paní poslankyně.

Máme tedy jediný návrh, a to návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já tedy svolám všechny senátorky a senátory k hlasování.

Aktuálně přítomno je 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 31 se ze 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 40, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Děkuji vám, gratuluji paní navrhovatelce, děkuji panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 117

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 117. Návrh uvede poslanec Jiří Pospíšil, kterého zde vítám a uděluji mu slovo. Prosím, pane poslanče, dobrý den.

Poslanec Jiří Pospíšil:  Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl návrh zákona, který byl předložen skupinou poslanců za ODS. Jedná se, jak už bylo řečeno, o novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci.

Skupina poslanců za ODS touto novelou reaguje na současnou situaci, kdy se někteří zákonodárci dostávají do střetu s orgány činnými v trestním řízení, dostávají se do střetu s trestním právem a jsou případně pravomocně uznáni vinnými. Na tyto problémy česká legislativa nereaguje, neřeší zánik mandátu v případě, že poslanec nebo obecně zákonodárce je odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo obecně za trestný čin. Stejně tak není řešena situace, zda dotyčnému, který je ve výkonu trestu, má či nemá běžet plat.

Tato novela neřeší otázky ústavně-právního charakteru, neřeší tedy, zda poslanec nebo obecně zákonodárce, tedy i senátor, je-li odsouzen za úmyslný trestný čin, má přijít o mandát. Toto řeší jiný zákon, který stále leží na půdě Poslanecké sněmovny a který by měl případně novelizovat Ústavu.

Tato novela, která se týká pouze zákona a nikoliv ústavních předpisů, reaguje na aktuální problém jednoho ze zákonodárců, ale snaží se do společenské debaty o tom, zda zákonodárce, který je odsouzen za úmyslný trestný čin, má přijít o mandát či alespoň o výhody plynoucí z mandátu, tak alespoň na jednu část tohoto problému reaguje.

Přinášíme novou úpravu § 38, kdy tuto současnou úpravu doplňujeme o odstavec 3 a 4. A tato úprava jasně říká, že zákonodárce, resp. poslanec, který je pravomocně odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody a je ve výkonu tohoto nepodmíněného trestu odnětí svobody, případně i ve výkonu ústavního ochranného léčení jako určité formy opatření, která je upravena v trestním zákoně, či je v zabezpečení detenci, tak takovýto zákonodárce, resp. poslanec by neměl mít plat, náhradu výdajů a naturální plnění, resp. neměl by mít nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění.

Odstavec 4 této novely pak říká, že takovýto zákonodárce, který je ve výkonu trestu, nemůže počítat s tím, že léta strávená ve výkonu trestu mu budou započtena a uznána pro výpočet odchodného, když nyní parafrázuji přímo ustanovení odst. 4.

Vážené kolegyně a kolegové, já vás prosím o podporu tohoto drobného, ale společensky citlivého a důležitého tématu, protože společnost velmi špatně vnímá to, že někteří zákonodárci jsou odsouzeni za úmyslný trestný čin, a dále, byť nemohou reálně vykonávat mandát, nadále pobírají svůj plat a náleží jim dále i náhrada výdajů.

Naše novela zapadá do koncepce řekněme právní úpravy z roku 1995, protože zákon, který je takto novelizován, už obecně počítá s tím, že ten poslanec, který neplní řádně své povinnosti a neúčastní se jednání, měl by přijít o plat. My tu více méně specifikujeme a rozvíjíme obecný důvod stanovený v zákoně a snažíme se tak jaksi reagovat na věc, která je veřejnosti nevysvětlitelná, že když poslanec vykonává trest odnětí svobody, tak v současné době pobírá plat. Není zkrátka možné a logicky není možné veřejnosti vysvětlit, že poslanec, který reálně nevykonává svůj mandát, má pobírat peníze od daňových poplatníků.

Jinak konstatuji, že tato právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR a nepřináší žádnou zátěž pro veřejné rozpočty, ba naopak, v případě, že projde a bude realizována, tak dojde k úspoře oněch platů a ostatních výdajů s tím spojených, které jsou poslanci nyní vypláceny, byť je ve výkonu trestu.

Ještě jednou vás prosím o podporu této novely.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 117/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím o její zpravodajskou zprávu.

Pardon, paní senátorko, máme zde ještě garanční výbor. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 117/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, který má v této chvíli prostor pro přednesení zpravodajské zprávy. Prosím, pane senátore, a omlouvám se.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážené dámy kolegyně senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane poslanče.

Pan poslanec Jiří Pospíšil v úvodu slíbil, že bude stručný a pak řekl úplně všechno, čímž jsem zjistil, že jsem se celou noc připravoval zbytečně. Ale přesto vám řeknu aspoň pár legislativních poznámek k legislativnímu procesu.

Skupina poslanců předložila návrh Poslanecké sněmovně dne 16. ledna 2013. Tento návrh zákona byl zaslán české vládě, která ve svém 63. usnesení ze dne 23. ledna 2013 s návrhem vyslovila souhlas. Poslanecká sněmovna pak návrh zákona v předloženém znění schválila ve svém třetím čtení na 53. schůzi dne 17. května 2013 zcela jednoznačně.

Nám do Senátu Parlamentu ČR návrh zákona postoupila 4. června 2013. Lhůta pro jednání Senátu nám tedy končí dnem 4. července 2013. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 6. června 2013 dvěma výborům, které tady vážená paní předsedající uvedla před chvílí.

Pokud jde o obsah, tak vážený pan poslanec řekl úplně vše, takže mně nezbývá, než bez jakýchkoliv dalších komentářů odkázat na usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, který I. doporučuje schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou, II. zpravodajem určil senátora Miroslava Antla, III. téhož coby předsedu ústavně-právního výboru pověřil, aby s tímto usnesením seznámil pana předsedu Senátu Parlamentu ČR.

To je až telegraficky vše. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

A nyní tedy má slovo zpravodajka výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu paní senátorka Veronika Vrecionová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobré dopoledne. Vážená paní předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Oba mí předřečníci, jak předkladatel pan poslanec Jiří Pospíšil, tak pan senátor Miroslav Antl myslím, že naprosto vyčerpávajícím způsobem popsali v podstatě zcela jednoduchou a jasnou novelu. Proto si vám dovolím pouze sdělit, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu k návrhu zákona. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Rozprava sice neproběhla, ale přesto se ptám pana navrhovatele, zda chce ještě něco dodat? Nechce, garanční zpravodaj také ne. Děkuji.

Zazněl zde jediný návrh, a jsou to návrhy obou výborů – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám všechny senátorky a senátory k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 32 se ze 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Blahopřeji panu navrhovateli, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Budeme pokračovat podle našeho schváleného pořadu schůze.

Dalším bodem je

 

Návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí

Tisk EU č. N 032/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 032/09 a č. N 032/09/01. Prosím nyní pana ministra financí Miroslava Kalouska, kterého zde vítám, aby nás seznámil s těmito tisky. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobré ráno. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dříve, než přistoupím k tomuto bodu, dovolte, abych vás s omluvou těchto plánů informoval o tom, že kromě svých bodů předložím také body pana ministra zahraničních věcí, pana ministra průmyslu a obchodu a pana ministra dopravy.

Oni mi slíbili za to, když to předložím za ně, že mě každý z nich pozve na večeři. Když jsem se připravoval na toto jednání, tak jsem si uvědomil, že podle moderního výkladu trestního práva jsem se nepochybně dopustil korupčního jednání s cílem zajistit si osobní prospěch, na který nepochybně nemám nárok. Protože jsem sliboval věrnost Ústavě a zákonům České republiky, jsem proto povinen podat na sebe v tomto vystoupení trestní oznámení, a prosím vás, abyste se za mě připravili u Hospodina i u jeho zástupce na Zemi Dr. Ivo Ištvána. (Oživení v sále.)

A teď, prosím, přistoupíme k bodu, kdy si vás dovoluji seznámit s návrhem směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí.

V průběhu let 2011 a 2012 byl opakovaně projednáván na všech úrovních Rady návrh směrnice na zavedení společného systému daně z finančních transakcí, který by se měl jednotně zavést v celé EU. Nicméně celá řada států měla celou řadu výhrad, vzhledem k tomu, že zavede-li se tento systém pouze na evropských trzích, vidí v tom někteří – a Česká republika mezi ně patří – značné riziko odchodu celé řady finančních transakcí na jiné trhy, ať už americké či asijské. Vycházíme ze zkušeností některých evropských zemí, které individuálně zavedly daň z finančních transakcí v minulých letech. Klasický je příklad Švédska v roce 1997, kdy po zavedení daně z finančních transakcí čtyři pětiny finančních transakcí odešly do Finska, a Švédsko urychleně tuto daň rušilo, protože zjistilo, že je to pro něj pětkrát méně výhodné, než předchozí stav.

Tento model si snadno můžeme představit v modelu evropské trhy – ostatní trhy. A tyto obavy řadu z nás vedou k tomu, že máme velmi zdrženlivý až odmítavý postoj k dani z finančních transakcí.

Nicméně řada evropských států je opačného názoru. 22. ledna bylo přijato rozhodnutí, které umožňuje 11 členským státům dále pracovat na systému daně z finančních transakcí v režimu posílené spolupráce. V návaznosti na to Komise předložila 14. února návrh směrnice, kterým se tato posílená spolupráce provádí.

Oproti původnímu návrhu je v aktuálním návrhu zohledněn kontext posílené spolupráce, kdy jednotná úprava daně z finančních transakcí je omezena pouze na zúčastněné členské státy. Byla připojena nová ustanovení, která mají omezit vyhýbání se daňové povinnosti, především prostřednictvím doplnění hlavní zásady zdanění, kterou je zásada usazení o tzv. zásadu emise. To napomůže, aspoň doufáme, zúčastněným členským státům zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem, narušení hospodářské soutěže a přemisťování do jiných jurisdikcí.

V tom je totiž zásadní problém. Pokud na území 11 zemí bude platit posílená spolupráce daně z finančních transakcí, je klíčovým problémem, jak zabránit tomu, aby byl rozdělen jednotný evropský trh na finančních trzích, čímž by byla odstraněna jedna z hlavních výhod evropské spolupráce.

Česká republika se staví odmítavě k zavedení této daně. Respektujeme rozhodnutí 11 států, Smlouvu o fungování EU ovšem realizace tohoto návrhu nesmí zasahovat do pravomocí a práv členských států, které tuto daň zavádět nebudou. Hodláme se aktivně účastnit diskusí nad konkrétní podobou návrhu posílené spolupráce, právě proto, abychom uplatnili všechny připomínky k hlavnímu riziku, a tímto rizikem je narušení jednotného evropského trhu.

Tolik naše pozice a prosím o její komentář, popř. schválení.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Výbor, který projednal tento materiál, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 032/09/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Dagmar Zvěřinová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Dobrý den. Vážená paní předsedající, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Pan ministr obecně sdělil podstatnou část návrhu směrnice k zavádění daně z finančních transakcí, kterou zavádí Evropská unie v rámci států Evropy.

Chtěla bych říci, že pan ministr vystihl podstatu celé této směrnice, ale chtěla bych zároveň také říci, proč výbor pro záležitosti EU zaujal stanovisko, které máte jistě před sebou. Chtěla bych říci, že náš výbor pro záležitosti EU se této problematice velmi věnoval, zúčastnili jsme se několika seminářů, několika jednání, včetně naší České národní banky, kde se projednávaly poměrně detailně jednotlivé aspekty.

Zavádění daně z finančních transakcí, pokud některé státy eurozóny nebo EU je zavedou, tak pochopitelně tato záležitost má zcela určitě dopad i na státy, které nevstoupí do této skupiny států, které daň z finančních transakcí nezavedou.

Problém je v podstatě v jedné věci. Státy EU se rozdělily v tomto bodu na tři skupiny – na státy, které mají eurozónu, státy, které se připojí k této skupině zavádějící daň z finančních transakcí, a na státy, které jsou v EU, ale nezavedou tuto daň z finančních transakcí.

Chtěla bych říci, že pozice ČR není osamocená, že těchto států je několik, a vzhledem k tomu, že evropský výbor našeho Senátu tuto materii projednával již 30. dubna letošního roku a v současné době jsme vlastně již v červnu, tak do té doby se na evropské pozici nejenom v ČR, ale hlavně v rámci celé Evropy nic moc nezměnilo. Naopak začínají vyvstávat určité pochybnosti, protože dopad bude trošičku větší na jednotlivé státy.

Proč se tato záležitost v podstatě zavádí? Jak řekl již pan ministr, je to dílem určitého transparentního trhu, aby byla určitá koordinace v rámci jednotného pohybu kapitálu. Ale problém je v jedné věci. Jestliže jsou státy, které to nezavedou, jsou v určité nevýhodě, protože opravdu tady platí určité pravidlo usazení jednotlivých bank.

Z tohoto místa bych chtěla upozornit na jednu věc, že obavy, že se toto dotkne malých střadatelů, běžných občanů, není namístě, protože se jedná opravdu jenom o určité vybrané velké finanční transakce na kapitálovém trhu.

Samotný představitel EU kdysi prohlásil, že tato daň by se měla vlastně jako určitý zdroj kapitálu pro EU. A jeden z prvních bodů je nutnost zajištění příspěvku finančního sektoru na náklady krize, na níž se finanční sektor rovněž podílel, a potřeba zdrojů na konsolidaci veřejných rozpočtů a nápravu údajného nedostatečného zdanění finančního sektoru. Objevuje se zde určitá možnost, že EU by přistoupila ke zdrojování svého rozpočtu jinou formou. Velkou otázkou při jednotlivých projednáváních bylo také to, jestli se o to sníží příspěvky jednotlivých států EU do rozpočtu EU. To by byl v tom případě další zdroj. A velmi diskutovanou položkou bylo, jakou formou bude potom tento velký balík, který se předpokládá v poměrně vysoké míře – očekává se tam 30 až 35 miliard eur ročně, rozdělovat. V tomto případě je tato otázka silně otevřená a není úplně jasné, jak se tato záležitost bude dělat, naopak, spíše se na tomto objasnění nepracuje.

Proto i náš výbor pro záležitosti EU přijal usnesení, které máte jistě před sebou, jak jsem říkala, a přijal k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, doporučení. A toto doporučení je přílohou usnesení výboru.

A chtěla bych se tomuto doporučení ještě trošičku věnovat. V podstatě říkáme ano, již jednou Senát dal předběžné kladné vyjádření k tomu, že určitě jednou přistoupíme k zavedení daně z finančních transakcí. Ale v současné době se nám to jeví pro ČR nevýhodné.

Proto v prvním bodě je doporučováno usnesení, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil své vyjádření v tom duchu, že souhlasí s nutností koordinovaného posilování stability finančního sektoru v EU a jeho zefektivňování, přičemž v obecné rovině podporujeme aktivity, které by posilovaly využití služeb finančního sektoru ve prospěch reálné ekonomiky.

A v doporučení je také uvedeno, že se Senát důkladně seznámí s obsahem návrhu této směrnice, s podrobnostmi implementace, posílené spolupráce i v oblasti daně z finančních transakcí.

A v bodě 2.2 bych chtěla upozornit, že je navrhováno, že zdůrazňujeme v návaznosti na své 34. usnesení z 5. prosince 2012, že je nutné předložit detailní analýzu a hodnocení dopadů zavedení posílené spolupráce v této oblasti, a to především s ohledem na státy, které se tohoto postupu nebudou prozatím účastnit tak, aby byly jasně identifikovány všechny potenciální důsledky a případné negativní dopady, přičemž tato analýza by měla sloužit jako podklad pro rozhodnutí o budoucím možném zapojení ČR do posílené spolupráce.

Zároveň v bodě 3 Senát žádá vládu, aby na základě výsledku výše uvedené analýzy zvážila zapojení České republiky do posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, a žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vyjednávání nás informovala.

Proto dovolte, abych navrhla plénu Senátu přijmout usnesení, které přijal výbor z 11. schůze konané dne 30. dubna 2013 k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, a to v tom, že výbor přijímá k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí doporučení, které je přílohou tohoto usnesení, doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Dagmar Zvěřinovou a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko, a také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Dále tyto materiály projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A já se nyní ptám pana senátora Karla Korytáře, zda si přeje vystoupit? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové.

Senátním tiskem č. N 032/09 se zabýval i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který v návaznosti na usnesení č. 60 z 8. schůze výboru pro záležitosti EU ze dne 6. března 2013 po úvodním slově zástupce gestora Ing. Radka Urbana, náměstka ministra financí ČR Ing. Pavla Holmana, ředitele sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu ČNB, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře, kterou přednesl senátor Jaromír Strnad, a po rozpravě výbor

I. projednal na žádost výboru pro záležitosti EU návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí.

Za druhé zaujímá stanovisko k tomuto dokumentu, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Za třetí určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře a za čtvrté pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu.

Toto naše rozhodnutí bylo postoupeno výboru pro evropské záležitosti a bylo podkladem pro doporučení či stanovisko, se kterým se samozřejmě ztotožňujeme a jsme rádi, že jsme k němu mohli přispět. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se přihlásit pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já se ani nechci vyjadřovat k návrhu usnesení, které tady máme předloženo od příslušného výboru, protože si myslím, že to usnesení je vyvážené. V minulosti jsme tady debatu v této problematice vedli. Ale chci se vyjádřit spíše k úvodnímu slovu pana ministra Kalouska. Já oceňuji občas jeho smysl pro humor. Humor samozřejmě život usnadňuje, proč ne, ale myslím si, že dneska to bylo poněkud přes čáru. Mně je vcelku ukradené, kdo panu ministrovi slíbil večeři, ale pokud tady státní zastupitelství a policie vyšetřuje to, zda se náhodou současná vláda v demisi neudržovala zločinným způsobem u moci, tak není namístě zesměšňovat zástupce státního zastupitelství. To je doopravdy naprosto nevhodné, v tomto případě by spíše vládě v demisi slušela velmi velká pokora a ne tento arogantní způsob vystupování. Tady spíše pan ministr Kalousek působil jako zástupce všemohoucího na zemi, než orgány činné v trestním řízení. Takže já bych poprosil pana ministra, aby se v takovýchto závažných věcech zdržel tohoto arogantního zlehčování situace. (Bouchání do lavic z pravé strany sálu.)

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dále je přihlášen o slovo pan senátor Pavel Lebeda. Prosím.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové. Něco, co jsem měl na jazyku, mi sebral z úst můj předřečník, takže se omezím jenom asi na dvě věty. Nepochybuji, že se pan ministr vyhne trestnímu stíhání a obvinění z korupce, pokud příjme pozvání na večeři od svých kolegů. Nezbývá mi, než mu popřát, aby se mu v podobném duchu, to znamená v tom vyhýbání, dařilo i nadále. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Ptám se, zda se hlásí ještě někdo další do rozpravy. Ano, pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Otočili jsme kormidlo projednávání tohoto bodu. Já bych jenom skutečně chtěl poznamenat úplně stejně možné. Máte všichni pravdu, všichni. Všichni, teď myslím. Až na to, že myslím si, že naše zdrženlivost, myslím obecně politiků, vede k tomu, že skutečně si někteří myslí, že jsou nedotknutelní a budu to dokumentovat na jediném příkladu. Jestli jste v televizi sledovali tiskovou konferenci - tak já ano - státních zástupců v této věci a já jsem si skutečně byl jist po zhlédnutí té konference, že bývalí poslanci – dva generálové a paní Nagyová – že někomu z nich, či všem částečně patřilo 150 milionů a desítky kilogramů zlata. Posléze se ukázalo, že to není pravda, že to patřilo někomu jinému. Jinými slovy ovlivňování veřejnosti polopravdivými informacemi, to si myslím, že je závažná věc a nesmí si to dovolit nikdo. Protože lež je daleko lepší než polopravda, protože u lži to velmi rychle poznáme, ale u polopravdy jsme museli čekat týden, než jsme zjistili, že vlastně to je trochu jinak. Určitě vstupovat do orgánů činných v trestním řízení ...

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pane senátore, já vás prosím, abyste se držel tématu.

Senátor Jiří Čunek:  To je zajímavé, tak poproste všechny ostatní.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, žádám všechny ostatní – ta předcházející vystoupení byla k úvodnímu slovu pana ministra a dala se kvalifikovat jako faktické poznámky.

Senátor Jiří Čunek:  Takže pro následující řečníky to platí. Já jenom dokončím myšlenku. Takže já vám dávám zdrženlivě všem za pravdu, ale uznejme, že bychom se měli zamyslet nad tím, jak tyto orgány skutečně nás všechny ovlivňují.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji a prosím všechny další řečníky, aby se skutečně buď omezili na faktické poznámky anebo mluvili k tématu. Děkuji vám za pochopení.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, slovutný Senáte. Tady jsme načali něco, co nemá s tím, co zde máme probírat, mnoho společného. A proto navrhuji tak, jak nám tady navrhla paní předsedající, abychom se drželi té materie. Příští týden je další pokračování zasedání Senátu. Možná, že by stálo za úvahu, abychom změnili program a jako jeden bod programu dali právě současnou situaci, která je ve vztahu politiků a orgánů činných v trestním řízení. Zároveň vám chci oznámit, že i zahraniční a branně bezpečnostní výboru Senátu se už touto problematikou také zabývá a pozval si pana ministra spravedlnosti a policejního prezidenta. Ale myslím si, že opravdu bychom měli dál pokračovat v programu, který jsme si odsouhlasili a na příští zasedání, nebo příští týden zařadit jako jeden tento bod. Avizuji, že velmi pravděpodobně náš klub bude požadovat změnu programu právě v tomto smyslu. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, já jen doporučím, aby návrh šel prostřednictvím Organizačního výboru. Já si myslím, že tam podporu získá. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já se vyjádřím k úvodnímu slovu pana místopředsedy Kalouska. Jak jsem pochopil, tak někteří z vás mají možná oprávněný pocit, že se vyjádřil nezdrženlivě a nekulturně a byla na to razantní reakce. Já si myslím, že je velká škoda, že stejně razantní reakce nenastala, když se dle mého názoru stejně nebo více nezdrženlivě a ještě více nekulturně chovaly policejní orgány a ti, co je řídí. Já si myslím, že by velmi slušelo i opozici, pokud by si uvědomila, že to je velmi důležitá věc, že je potřeba, abychom v této věci všichni konali a využili všech svých možností. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, nikoho dalšího do rozpravy nemám, mám – v této chvíli se přihlásil pan senátor Jaromír Štětina, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji za slovo, paní předsedající, já jenom velice krátké doplnění k tomu, co říkal pan senátor Dryml. My jsme skutečně přijali usnesení - kde nového policejního ředitele, ministra spravedlnosti, ale také ještě pana ministra obrany. Pan ministr obrany, který nás již navštívil, považuje za velmi nebezpečné, co se stalo ve vojenském zpravodajství, protože jak říkal, jeho kolegové ze spojeneckých armád mu telefonují a říkají, jak je to možné, že vaši hlavní rozvědčíci armádní mají v bankách uloženy zlaté cihly a 150 tisíc. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier a skutečně prosím, abychom se ....

Senátor Jiří Dienstbier:  Skutečně jenom fakticky. Moje vystoupení se týkalo výhradně k tomu, že sem někdo takovouto věc tahá. Stejně tak by sem neměl tahat věc z opačné strany k takovémuto bodu.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Jako poslední je přihlášen pan senátor Miroslav Škaloud, prosím.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři. Dovolte mi jenom pár krátkých poznámek k věci. Zabýváme se daní z finančních transakcí. My jsme to tady opakovaně několikrát probírali a hovořili jsme o tom pro a proti, byla dokonce stanoviska odborníků z celé Evropy. Řada z nich byla pro, řada z nich byla proti, byla zdokumentována řada důvodů, takže asi to opakovat nelze. Zřejmě vás asi nepřesvědčíme, protože v usnesení je, že vyzývá vládu, aby je podpořila, jestli se nepletu, nebo v tomto duchu.

Já bych k tomu chtěl říci ještě k dani, co se tady neuplatnilo, že toto není reálná cesta pro Českou republiku. Pokud by to uskutečnila celosvětová ekonomika, mělo by to smysl, ale pokud to uskuteční některé státy, nebude to fungovat právě tak, jako ve Švédsku, které od toho odstoupilo.

Jinak samozřejmě bankovní systém potřebuje ke svému fungování likviditu; a finanční trh se jinak zhroutí nebo nebude fungovat. Jestli Evropská unie zavede tuto daň z finančních transakcí, tak se to dá parafrázovat jako kdyby se strefila sama – jako by se střelila sama do nohy.

Pokud některé státy poskytly bankám a různým institucím různé dotace a potřebují tyto peníze dostat zpátky, tak chápu, že to je jeden z důvodů, byť nevyřčených pro tu naléhavost relativní, jak tuto daň zavést. Další důvod je pro to, že Unie chce mít také vlastní rozpočet lépe zabezpečený. Takže bude mít vlastní příjmy a trošičku se odstřihne od národních vlád. To je jeden z takových kroků, který to umožňuje. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. V této chvíli není už další přihlášen. Uzavírám rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit – pane místopředsedo vlády, pane ministře? Ne. Děkuji. Paní zpravodajka – také ne. Mohu tedy svolat všechny k hlasování a budeme hlasovat o návrhu usnesení.

V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Budeme hlasovat o návrhu usnesení: Výbor pro záležitosti EU – tak, jak ho komentovala paní senátorka Zvěřinová. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 52, proti byli čtyři. Návrh byl přijat. Děkuji vám.

Děkuji panu navrhovateli, zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

My nyní budeme pokračovat dalším bodem, který je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013

Tisk č. 66

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 66. Uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Jedná se o zcela standardní smlouvu podle modelu OECD mezi dvěma státy, které si navzájem garantují, že jejich rezidenti a obchodní partneři v oblasti daní nebudou zdaněni dvojmo. Původní smlouva z roku 1991 už je přežitá a tato smlouva výrazně zkvalitnila to, co je tak důležité na boji proti daňovým únikům, tedy vzájemnou výměnu informací mezi berními správami, aby se dohlíželo na méně poctivé. Ta smlouva je významně kvalitnější, než ta v roce 1991, modernější. Prosím o její schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projedná výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 66/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 66/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Jeho bych požádal o to, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo. V současné době jsou daňové vztahy Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím upraveny smlouvou mezi vládou ČSFR a vládou Lucemburského velkovévodství z roku 1991. Samozřejmě od této doby tato smlouva již zastarala a bylo potřebné objektivně některé věci v této smlouvě změnit. Proto se obě strany dohodly na smlouvě nové, která přispěje k objektivnějšímu rozdělení práva na daň mezi oba státy, zlepší právní jistotu investorů z obou států a takováto smlouva vám je nyní předkládána.

Touto smlouvou se zaobíral náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a přijal následující usnesení: výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací této smlouvy, za druhé určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů a ptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda. Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr předpokládám, že nebude chtít vystoupit. Pan zpravodaj také ne.

Máme tady jediný návrh, a to je návrh výboru na to, že Senát dává souhlas s ratifikací.

Budeme hlasovat o tom: Senát dává souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013.

V sále je v tuto chvíli přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo, a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 34 se ze 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli, děkuji pánům zpravodajům a tím tento bod končím.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je

 

Konvergenční program České republiky aktualizace duben 2013

Tisk č. 93

Konvergenční program jste obdrželi jako senátní tisk č. 93 a uvede ho pan ministr financí pan Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Předkládám Konvergenční program, což je dokument, který se pravidelně předkládá Evropské komisi v rámci tak zvaného evropského semestru, v letošním roce již podruhé – ex ante, nikoliv ex post. To znamená Evropská komise se vyjadřuje ke Konvergenčnímu programu ještě před zásadními rozpočtovými pracemi do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s tím, že je samozřejmě věcí členského státu, do jaké míry přihlédne či nepřihlédne k připomínkám.

Shodou okolností právě dnes Evropská komise na Radě ministrů financí v Lucemburku formuluje své připomínky k tomuto programu Konvergenčnímu – zastupuje mě tam můj náměstek, já jsem se vzhledem k politické situaci v zemi výjimečně omluvil. Jak známo v Konvergenčním programu vláda specifikuje souhrnné makroekonomické a fiskální indikátory a nejeví významnější připravované rozpočtové opatření na příští rok a na následující roky, což koresponduje se střednědobým výhledem, který je povinna vláda předložit k návrhu státního rozpočtu a schvaluje ho Poslanecká sněmovna. Tento dokument už neschvaluje Senát, neboť státní rozpočet schvaluje pouze Poslanecká sněmovna.

Významný v tomto Konvergenčním programu je fakt, že letošní rok, rok 2013 je posledním rokem, který byl České republice uložen jako termín, kdy musí snížit věrohodným způsobem svůj schodek o 3 %, kdy Evropská komise předpokládá ukončit řízení o nadměrném schodku. Mohu říci, že není pochyb o tom, že deficit bude bezpečně udržen pod třemi procenty a že není důvod pro to, aby řízení o nadměrném schodku nebylo ukončeno. Dokonce vzhledem k významnému výběru DPH skutečně zvažuji, zda, ať už budou, či nebudou předčasné volby, nepředložím v souvislosti s povodňovými škodami novelu zákona o státním rozpočtu, kdy by vláda navrhla Poslanecké sněmovně oproti vyšším než předpokládaným příjmům, navýšit o několik miliard výdaje a i přesto mohu říci, že se udržíme bezpečně pod 3 % hrubého domácího produktu. To, co zcela jistě je velkým negativem tohoto Konvergenčního programu, je jeho procykličnost, bohužel, nicméně prokletí, které pronásleduje fiskální politiku České republiky od roku 1996. Škodolibou shodou okolností se vždycky sejde nevhodný ekonomický cyklus a žádná politická reprezentace není nevhodná a žádný politický cyklus – žádný ekonomický cyklus také není nevhodný. Ale prostě sejdou se vždycky v nevhodný čas tyto dvě věci spolu.

Asi se všichni shodneme, že fiskální politika jakékoliv vlády by měla být proticyklická, což dovolíte-li znamená, že – když dovolíte velmi stručné přirovnání – v dobách dobrých, v dobách, kdy je mnoho privátních zdrojů v ekonomice, tak šlapat na brzdu s veřejnými zdroji a naopak v dobách zlých, v dobách recese, v dobách, kdy je málo privátních zdrojů v ekonomice, tak naopak šlapat na plyn.

Česká republika bohužel v roce 2002 až 2006 v dobách výjimečné monetární bubliny a neopakovatelného hospodářského růstu, když měla šlapat na brzdy, tak šlapala na plyn, až šlehaly plameny z výfuků. A v okamžiku, když přišla krize a přišla recese a byl vhodný okamžik šlápnout na plyn, tak už v nádrži nic nebylo a muselo se zase šlapat na brzdu. Takže prostě celou dobu nás bohužel provází místo proticyklické politiky, která by jistě byla ku prospěchu české ekonomiky, fenomen ekonomiky procyklické.

Vláda zdědila deficit po Fischerově vládě na výši 5,8 %, jak už jsem vás informoval, snížili jsme ho do dnešního dne pod o ně bezpečná 3 %. A ještě loňský Konvergenční program předpokládal další snižování tempem minimálně 0,5 % bodu HDP, což shodou okolností je minimální tempo snižování deficitu jak předpokládá pakt stability a růstu.

Nicméně v loňském roce byly všechny predikce renomovaných evropských pracovišť takové, že předpokládaly v eurozóně růst. Eurozóna je naším dominantním exportním odbytištěm. Fakt je takový, že v současné chvíli je eurozóna v červených číslech, nikoliv dramaticky, ale je mínus 0,3 a další prognózy nepředpokládají, že tento stav se zlepší. Pokud výrazným způsobem ochladla zóna, která je pro nás existenčně důležitá z hlediska vnější poptávky, musela nakonec česká vláda reagovat aktualizací střednědobého výhledu, aktualizací Konvergenčního programu a na místo dalšího snižování deficitu jsme se rozhodli předložit Poslanecké sněmovně v rámci střednědobého výhledu a samozřejmě zapracovat do Konvergenčního programu, jako aktualizaci, nikoliv další snižování, ale bezpečnou stabilizaci pod 3 %, abychom dále vzhledem k ochlazení vnější poptávky nepřispívali ještě negativními vlivy dalším přiškrcením výdajů z veřejných zdrojů.

Nečiním to rád, nedělá mi to žádnou radost, neboť jsem pevně přesvědčen, že střednědobý výhled dál bude moci jednoznačně směřovat k vyrovnaným rozpočtům, nicméně nežijeme ve vzduchoprázdnu, žijeme v nějakém prostředí a na fakt ochlazení vnější poptávky je nezbytné rozumným způsobem reagovat. Chápu, že zazní názory i z druhé strany, že to je reakce malá, že bychom měli dupat na brzdy ještě více. Ale to by bylo hodně drahé a konce by odpovídaly – brzdy, promiňte – že bychom měli teď šlápnout na plyn daleko více, ale to by byla reakce hrozně drahá. Možná by přinesla krátkodobou úlevu, ba i pocity štěstí, jako narkomanovi přinese tyto pocity jeho každá další dávka, nicméně konce takovéto politiky vidíme dnes v jižních státech eurozóny, a to jsou konce, které se tato vláda vždycky snažila odvrátit. To znamená s touto politikou předkládáme tento Konvergenční program. Budeme odpovídat jak návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2014, na kterém teď ministerstvo financí i ostatní ministerstva intenzivně pracují. Bude tomu odpovídat i návrh střednědobého výhledu a já pokorně očekávám vaši kritiku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Program projednal výbor pro záležitosti EU, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 93/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Táborský. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 93/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Konvergenční program letos projednával dvakrát. Bylo to před definitivním přijetím vládou, kdy jsme dostali informaci o jeho zpracovávání a minulý týden, kdy nám vláda dala přesné znění Konvergenčního programu tak, jak ho v dubnu odeslala do Bruselu.

Náš výbor přijal následující usnesení: za prvé projednal Konvergenční program České republiky a za druhé přijal ke Konvergenčnímu programu doporučení, které je přílohou tohoto usnesení - a toto rovněž doporučuje schválit Senátu.

Dovolte mi, abych vás seznámil s tímto doporučením.

Má 7 bodů:

I. seznámil se s Konvergenčním programem 2013, který byl vládou ČR zaslán Evropské komisi v rámci Evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v EU;

II. připomíná, že návrh tohoto Konvergenčního programu byl před schválením vládou projednán ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru pro záležitosti EU, které k návrhu přijaly usnesení č. 73, resp. usnesení č. 90 (proto je nebudu opakovat;

III. pokládá zapojení národních parlamentů do přípravy zásadních vnitrostátních programových dokumentů, jako jsou Národní program reforem a Konvergenční program, v rámci Evropského semestru jako důležitý příspěvek k posílení demokratické legitimity nového rámce správy a řízení hospodářských záležitostí v EU;

IV. bere na vědomí nutnost splnit závazek České republiky stanovený Radou EU vyplývající z postupu při nadměrném schodku, který byl zahájen v roce 2009 a v rámci kterého musí Česká republika nejpozději do roku 2013 ukončit situaci nadměrného schodku, tj. snížit schodek rozpočtu pod referenční hranici 3 % HDP – jak o tom hovořil pan ministr;

V. Senát vnímá se znepokojením, že ekonomický výkon ČR prozatím nedosáhl úrovně před začátkem recese (na přelomu let 2008 a 2009), přičemž v roce 2012 Česká republika vykázala další hospodářský pokles o 1,3 % HDP, což oproti pozitivnímu vývoji u našich sousedů vyvolává pochybnosti ohledně optimálně zvolené trajektorie fiskální konsolidace v předchozích letech či otázky o hlubších strukturálních problémech české ekonomiky, které by vysvětlovaly poměrně slabé hospodářské oživení po výrazném propadu ekonomické aktivity v roce 2009;

VI. souhlasí s názorem Evropské komise obsaženým v hodnocení českého Konvergenčního programu (dokument Komise COM (2013) 353), že rychlému a trvalému oživení hospodářství brání v České republice opakované škrty ve veřejných investičních výdajích;

VII. považuje za zásadní zvrátit současný trend divergence české ekonomiky výrazným upřednostněním prorůstové agendy, efektivním vynakládáním veřejných výdajů s důrazem na jejich multiplikační efekt, zajištěním řádného vyčerpání dostupných kohezních prostředků v rámci programového období 2007-2013 a zajištěním fungování trhu práce podporou efektivních programů aktivní politiky zaměstnanosti v duchu principu flexicurity a usnadněním vyššího zapojení žen do pracovního života.

Tolik doporučení, které VHZD doporučuje dnešnímu zasedání Senátu k schválení.

Dovolte mi ještě pár poznámek ke Konvergenčnímu programu.

Myslím si, že je pozitivní, že ten poslední, který jsme obdrželi, je na roky 2013-2016. Osobně mi na tom vadí určité technokratické pojetí pracovníků, kteří to zpracovávají. Týká se to i národního programu reforem, kde víceméně oni jenom opisují věci z minulého roku a doplňují nová čísla.

Domnívám se, že je potřeba zdůraznit, pan ministr hovořil o tom, že v žádném případě nepřesáhneme 3 % zadluženosti. Ale za poslední období – a minulý týden ministerstvo financí vydalo zprávu, že celkový dluh ČR činil v minulém týdnu miliardu sedmsetdvacet bilionů, 48,5 % na HDP. Připomenu rok 2006 – bylo to asi 29 % a 920 miliard korun. I v letošním roce zatím byla vydána informace ČNB i MF, že propad v HDP nadále pokračuje a že je česká ekonomika v recesi.

Tolik z informace VHZD.

Měl bych jednu základní připomínku, kterou bych chtěl, aby pan ministr – jako místopředseda vlády – projednal a vzal na vědomí.

Domnívám že, v rámci škrtů, rušení finančních úřadů, katastrálních úřadů apod., na trojkových obcích, je určitá likvidace občanské společnosti. V souvislosti s tím, co např. dostáváme s katastrálním zákonem, k jakým může dojít podvodům; iluze o tom, že babičky a dědečkové si budou 80 km přes celý okres jezdit do jednoho města, kde na ně nebude čas, v trojkových obcích vzniklo takové určité rodinné prostředí, kdy se těmto lidem poradilo apod. V současném období mohu ve svém volebním obvodu pozorovat, že toto vede k značnému růstu nervozity. Myslím, že zachování pár pracovníků v těchto oblastech, ať se to týká finančních úřadů, katastrálních apod., kteří by byli schopní poradit atd., nestojí tolik, a myslím, že by to přispělo k soudržnosti občanů navzájem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Nyní se zeptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj VEU pan senátor Josef Táborský. Přeje si vystoupit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Josef Táborský:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, navážu na zpravodaje. Chtěl bych tady podtrhnout otázku, že jak VHZD, tak i VEU se Konvergenčním programem zabývaly ve své podstatě dvakrát. Jednou to bylo v dubnu, když byl připraven návrh – ještě před schválením vládou a před odesláním Evropské komisi. Následně potom 19. června, když jsme řešili finální verzi Konvergenčního programu.

Ve své podstatě stanoviska obou těchto výborů jsou shodná. Možná se částečně liší některými technikáliemi. Co se ale týče obsahu, vystihují hlavní problematiku.

Protože pan zpravodaj tady vyčíslil celé doporučení, které výbory přijaly, tak bych se chtěl dotknout ještě otázky stanoviska Evropské komisi.

Jak tady pan ministr hovořil, pokud se nepletu, pan náměstek Zídek je dneska na Evropské komisi pro projednávání a přípravě doporučení pro Evropskou radu, která bude následovat.

Evropská komise 29. května tohoto roku předložila své hodnocení Konvergenčního programu a Národního programu reforem, ve kterém mj. uvedla, že v letech 2009-2012 došlo k snížení schodku o 1,4 % HDP díky podstatnému konsolidačnímu úsilí. Na základě současných očekávání je ČR na dobré cestě svůj nadměrný schodek napravit. Dále, že makroekonomický scénář, který je základem rozpočtových projekcí Konvergenčního programu, považuje komise za realistický. To je tedy na stránce ve své podstatě pozitiv.

Dále komise konstatuje, že existuje riziko horšího, než očekávaného, výsledku v letošním roce 2013, jenž plyne z dodatečných úprav výplat finančních prostředků EU, tj. korekce. Evropská komise nás velice důrazně upozorňuje na čerpání evropských fondů a na problémy, které se v tomto mohou promítat do ekonomiky.

Dále poměr dluhů k HDP podle Konvergenčního programu bude v průběhu programového období se nadále zvyšovat, i když pomalejším tempem. Predikce v roce 2016 dosáhne 51,9 % HDP.

Dále je komise toho názoru, že rychlému a trvalému oživení hospodářství brání v ČR opakované škrty ve veřejných investičních výdajích.

Potom komise konstatuje, že v daňové reformě bylo v roce 2012 dosaženo omezeného pokroku.

Tady je stanovisko. Já ho tady sděluji, protože v celé řadě jednotlivých opatření se shoduje i se stanoviskem obou výborů, které jak v první, tak i ve finální fázi daly oba výbory. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. V tuto chvíli otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, můj předřečník nezmínil dvě odlišnosti, jestli jsem dobře poslouchal, ve kterých se liší doporučení usnesení Senátu VHZD a našeho výboru. Jsou to technické věci. Popíšu je tady a na závěr doporučím, aby bylo preferováno VEU. Vysvětlím, proč.

V bodu II našeho doporučení – VHZD – jsou zmiňována dvě usnesení těchto dvou výborů – VHZD a VEU – ale pouze číslem, bez bližší identifikace například datem. Mohlo by dojít k pomýlení, protože oba dva výbory přijaly jak usnesení č. 73 a č. 90. Ale pouze jedno z nich – v případě každého výboru – se týkalo návrhu Konvergenčního programu. Takže změna z dílny našeho výboru spočívá v tom, že jsme konkretizovali tato usnesení, na které se doporučení odvolává.

Druhá technická úprava je v bodu IV, který začíná – bere na vědomí – ve třetí řádce, když byste to sledovali, teď cituji usnesení VHZD, Česká republika nejpozději do roku 2013 ukončí situaci nadměrného schodku, tj. sníží schodek rozpočtu pod referenční hranici 3 % HDP. To je nepřesné. Nebo chybné. Protože kdybychom tam ponechali formulaci "do roku 2013", tak to už bychom měli mít za sebou. Protože rok 2013 běží. Tam chybí slovíčko "do konce roku 2013".

Tímto předkládám návrh, aby plénum Senátu hlasovalo o variantě našeho VEU, kde jsou tyto dva technické drobné nedostatky odstraněny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, jenom malinkatou poznámku k těm stanoviskům Evropské komise směrem k ČR. Ona také řekla jednu důležitou věc. A to, že bychom měli rychleji zvyšovat hranici odchodu do důchodu. To tu citováno nebylo. Jenom tedy, abyste věděli, že ona mluvila o různých věcech. Nemůžeme si vybírat jenom to, co se nám hodí z nějakého politického hlediska. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Do rozpravy se v této chvíli už nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za rozpravu. Jenom velmi stručně k oněm výhradám, které respektuji. Ano, je to velmi technokratický dokument.

Jenom připomínám, co je jeho účelem. Politický dokument je zákon o státním rozpočtu a střednědobý výhled. Tohle je ryze technokratický dokument, jehož účelem je ex ante zaslat v podstatě informaci Evropské komisi. Jsme si dobře vědomi, kdo tento dokument v Evropské komisi studuje. To jsou prostě čistokrevní technokrati, byrokrati profesionální. Této řeči rozumí daleko lépe. Myslím, že to má svůj dobrý důvod.

Teď jsem chtěl zareagovat – moc se omlouvám – ano, k formulaci stanoviska Evropské komise k tomuto Konvergenčnímu programu. Ano, myslíme si, že můžeme být všichni klidní. Tam, kde EK kritizuje reformy obsažené v tomto Konvergenčním programu, tak jsou postižení všichni z levé části; kritika postihuje poctivě napříč politickým spektrem. Na straně jedné je výrazná kritika naprosto ojedinělých paušálů OSVČ a nerovného zdanění různých typů příjmů. Na straně druhé je kritika předdůchodů a různých jiných vymožeností, které si vymohli naši sociální partneři na tripartitě. Myslím, že si nemáme co vyčítat. V tomto smyslu evropští technokrati jsou spravedliví.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Požádal bych pana zpravodaje, kdyby nám mohl říct, o čem budeme v této chvíli hlasovat.

Senátor Jan Hajda:  Ještě předtím, než doporučím, zapomněl jsem ve svém vystoupení, omlouvám se, říci o otázce řešení šedé ekonomiky.

Před 3 roky VHZD na základě mé iniciativy pořádal minikonferenci k daňovým únikům týkajícím se pohonných hmot. Příští týden budeme projednávat zákon, který toto řeší. Pro řadu podnikatelů, řekl bych, bude bolestivý. De facto se zabezpečuje ročně 5 až 8 miliard. Je nutno se zamyslet, proč třeba se to řeší až tak pozdě. To nám asi při tom zákonu bude vysvětleno. Ale je řada oblastí, na které lze poukázat, které lze v oblasti šedé ekonomiky řešit. Je to jedna, řekl bych, z rezerv pro to, aby nemusely být některé věci pro občany být natolik bolestivé.

Budeme hlasovat tedy o tom, doporučuji – pokud se kolega z VEU domnívá, že by mělo být v bodech – dosáhnout fiskální konsolidace ne v roce 2013, ale "do konce roku 2013" – hospodářskému výboru to nevadí.

Takže bychom hlasovali o tom, že Senát projednal a schvaluje doporučení, tak jak ho zformuloval VEU.

O tom budeme hlasovat.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Tudíž máme před sebou jedno hlasování – pokud není námitek – jak jej přednesl pan zpravodaj.

Děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování o tomto návrhu V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 35 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a tím tento bod končím

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu. Tím je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě

Tisk EU č. K 003/09

Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 003/09 a K 003/09/01. Materiál neuvede pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ale zastoupí ho pan ministr financí Miroslav Kalousek, který dneska zastupuje, myslím, všechny ostatní členy vlády. (Ministr Kalousek se omlouvá za zdržení s tím, že materiál musí najít.) Dáme čas panu ministrovi na nalezení správného materiálu.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já se strašně omlouvám, ale prosím protokolární spolupracovníky, kteří jsou, pevně doufám, v předsálí, aby s tím něco udělali, protože to nemám ve svých podkladech – na rozdíl od všech dalších. Děkuji pěkně, když s tím neudělají nic, přijměte moji omluvu.

Prosím, abych v zastoupení pana ministra průmyslu a obchodu předložil Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě. Akční plán má za cíl podpořit aktivní úlohu automobilového průmyslu při snaze zvrátit sestupnou křivku – (Pan ministr obdržel materiál.) Děkuji. Tak já vám řeknu to, co vám chtěl říct pan ministr Kuba.

Akční plán představuje první konkrétní uplatnění nových politických priorit navržených v aktualizovaném sdělení o průmyslové politice. Evropská komise v něm zdůrazňuje svoje odhodlání podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost automobilového odvětví. Plán vymezuje konkrétní opatření, která vycházejí z analýzy tohoto odvětví provedené skupinou na vysoké úrovni, CARS 21, která byla obnovena v roce 2010. Tento akční plán spočívá na čtyřech pilířích – investice do vyspělých technologií a podpora výzkumu a inovací, zlepšení tržních podmínek prostřednictvím posílení vnitřního trhu a jednotného provádění inteligentní regulace, posílení konkurenceschopnosti na světových trzích, investice do lidského kapitálu a zmírnění sociálních dopadů a restrukturalizace.

Česká republika, která je samozřejmě na vývoji automobilového průmyslu v Evropě závislá, tento akční plán vítá.

Děkuji za pozornost. ještě jednou se omlouvám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K 003/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Jeništa, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr nás tady ve stručnosti seznámil s podstatou tohoto plánu, jde o iniciativu na udržení konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v Evropě. Já to doplním několika zajímavými informacemi.

Automobilový průmysl v Evropě vytváří 12 milionů pracovních míst. Už asi pátý rok vykazuje pokles prodeje, což samozřejmě vytváří určitý tlak na výrobce, na restrukturalizaci, na ubývání pracovních míst atd. Takže by bylo záhodno, aby se automobilový průmysl držel v určité úrovni. Je to i oblast, do které míří prakticky jedna z největších soukromých částek investic do vývoje a výzkumu. Předpokládá se také, že v roce 2013 Čína poprvé v produkci aut přeskočí Evropu. Čína by se měla dostat na 25 % světové produkce. Evropa je v tuto chvíli asi na 20 %. Evropská komise se domnívá, že jsme na určité křižovatce v automobilovém průmyslu, kdy nastane doba, kdy stěžejním bude vývoj a výzkum a produkce čistých, úsporných a bezpečných aut.

Co se týče té iniciativy, tak samozřejmě je vítána. My jsme ve výboru pro záležitosti EU podrobně probírali tento dokument. Dokonce jsme v rámci výjezdního zasedání navštívili automobilku v Mladé Boleslavi. Já jsem se dokonce účastnil i jednání, které svolal místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec Oldřich Vlasák, se zástupci automobilek. Takže vás tady seznámím ve stručnosti s několika stručnými body, které výrobce automobilů tak trochu trápí, upozorňuji na ně, aby se potom v jednotlivých opatřeních na tyto věci kladl důraz.

Takže co trápí automobilové výrobce. Určitě by potřebovali jakousi dlouhodobější legislativní jistotu vzhledem k nutnosti plánování výroby, protože častá změna norem samozřejmě jim dělá problémy. Upozorňují také na riziko určité přeregulovanosti, protože každá regulace vyžaduje nové technologie, investice do vývoje čím dál větší atd., a samozřejmě může potom dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti. Upozorňovali také na problematiku zaměstnávání osob z třetích zemí. Teď se ani nejedná o osoby v dělnických postech, ale spíše o špičkové odborníky, které automobilky potřebují a s jejich zaměstnáváním mají poměrně velký problém. Upozorňovali také na problematiku zadávání veřejných zakázek, kdy se často dostávají k řešení ÚOHS, ačkoliv ÚOHS má určité termíny, tak vzhledem k tomu, že je zavalen těmito stížnostmi, tak nestíhá a tyto termíny nejsou dodržovány, takže veřejné zakázky dost často dlouhou dobu stojí. Požadovali také určitou koordinaci ve vydávání norem, protože některé normy se multiplikují, nebo bývají i protichůdné. Kdybych uvedl příklad, tak třeba jsou tady požadavky na snížení hluku aut, ale zároveň na snížení emisí, snížení spotřeby.

Současné technologie umožňující sice snížení hluku, ovšem formou určitých izolačních materiálů, které samozřejmě zase navyšují váhu auta a je potom velký problém zároveň snižovat emise a snižovat spotřebu atd.

To jsou věci, které automobilky samozřejmě trápí, a bude velmi důležité sledovat konkrétní a jednotlivá opatření v tomto akčním plánu, jaké budou mít dopady na vývoj.

Kvitují tam třeba sjednocení určitých technologií např. čerpacích dobíjecích stanic, což ale myslím, že bude na programu v dalším bodu, který se bude týkat alternativních zdrojů paliva.

Ve výboru pro záležitosti EU jsme přijali usnesení, se kterým vás nyní seznámím. Toto usnesení vycházelo samozřejmě i ze stanoviska výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Toto stanovisko máte asi před sebou a jsou v něm asi tyto stěžejní body:

Jednak v obecné rovině podporuje iniciativu Komise v podobě CARS 2020. Upozorňujeme tam na případnou absenci produktivních investic pro větší výrobce, protože omezení větších výrobců by samozřejmě znamenalo velký úbytek pracovních míst i v menších subdodavatelských podnicích. Konstatujeme, že tvorba legislativních opatření a jejich uvádění do praxe bude velice složitý problém, už jenom vzhledem k tomu, že i v rámci EU existuje velká konkurence mezi automobilkami, takže to určitě záležitost jednoduchá nebude.

Výbor pro záležitosti EU přijal usnesení, v němž doporučuje Senátu Parlamentu ČR přijmout toto usnesení, které je přílohou, zpravodajem určil mě a pověřil předsedu výboru pana senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

A já vás žádám, abyste s tímto usnesením vyslovili souhlas. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Karel Korytář? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 5. schůzi konané dne 19. února 2013 přijal své 43. usnesení ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě, senátní tisk K 003/09.

V návaznosti na usnesení č. 7 ze 2. schůze výboru pro záležitosti EU ze dne 29. listopadu 2012, po úvodním slově zástupce gestora Ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře a po rozpravě výbor

I. projednal na žádost výboru pro záležitosti EU Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě;

II. zaujímá stanovisko k tomuto dokumentu, které tvoří přílohu tohoto usnesení;

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře;

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU Senátu.

Podporujeme samozřejmě stanovisko, které přednesl zástupce výboru pro záležitosti Evropské unie. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, nemám námitky proti tomuto usnesení. Zdůrazňuje význam investic, což je v pořádku. A jinak používá takové obecné výrazy, s nimiž samozřejmě nelze než souhlasit.

Ale chtěl bych upozornit na několik souvislostí, které bychom měli mít na mysli.

Akční plán má za cíl podpořit úlohu automobilového průmyslu při snaze zvrátit sestupnou křivku vývoje průmyslu v Evropě. Také o tom hovoří Komise, a říká, že automobilový průmysl, nebo trh s automobily v EU vykazuje již pátým rokem ztráty. A Komise také říká, že několik výrobců v nedávné době ohlásilo uzavření montážních závodů, což vedlo ke ztrátám pracovních míst.

Avšak Komise by se podle mě měla přiznat, že na tomto neblahém stavu evropského automobilového průmyslu se podílela i svými regulacemi. Není to samozřejmě jednoduchý problém, je tady také velmi konkurenční trh, je tu velké množství výrobců. Ale to, že Komise nasadila spoustu, desítky různorodých požadavků na regulace, které by se mohly udělat na základě tržních požadavků a požadavků zákazníků, tím firmám zhoršuje situaci.

A nyní chce Komise tuto situaci zlepšit proklamacemi, navíc stejnými, které vedly ke zhoršení těchto podmínek, např. propagace čistých, bezpečných a účinných vozidel v rámci integrovaného politického přístupu. A v tom jsou samozřejmě emisní limity, hluk a nevím co všechno. Kdo by nechtěl čisté a bezpečné automobily, ale nadiktovat firmám tyto podmínky ze shora, tak to si říká o ztrátu konkurenceschopnosti ve světovém kontextu.

Jinak ještě doporučuje takové věci, jako zlepšení tržních podmínek, posílení vnitřního trhu nebo posílení konkurenceschopnosti na světových trzích prostřednictvím účinné obchodní politiky a mezinárodní harmonizace předpisů týkajících se vozidel, atd., atd. Formulace jsou poměrně obecné a řekl bych, že k ničemu nezavazují, ani neukazují cestu.

Pouze to poslední, to znamená harmonizace předpisů týkajících se vozidel na celém světě, má samozřejmě svou vnitřní logiku. Pokud vnutíme celému světu např. emisní normy, tak asi budeme konkurenceschopnější, protože jsme více vpředu. Ale je otázka, zda nám na toto ostatní svět naskočí. U snižování emisí to zatím nevidím.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Požádám pana zpravodaje, kdyby nám mohl říct, o čem budeme hlasovat.

Senátor Luděk Jeništa:  Kolegyně a kolegové, jak jsem již říkal ve svém prvním vystoupení, bude se hlasovat o souhlasu s usnesením výboru pro záležitosti Evropské unie, které máte před sebou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, nevidím žádné námitky, přistoupíme tedy k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Luděk Jeništa. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 36 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům. Tím tento bod končí.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zajistit fungování vnitřního trhu s energií

Tisk EU č. K 005/09

Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. K 005/09 a K 005/09/01. Za pana ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu tento návrh opět předloží pan ministr Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Dámy a pánové, prosím, přijměte s pochopením, že příslušné tisky K a další čísla za pana ministra K předloží jiný ministr K.

A dovolte, abych vám řekl, že integrovaný trh s energií by měl podle Evropské komise přispět k nižším cenám a usnadnit investice.

My se domníváme, že spíše dojde k určitému vyrovnání cen s nepříznivým dopadem na ceny v regionech s nižší cenou elektřiny a plynu. Dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014 je sice nutné podporovat, a my ho podporujeme, ale obáváme se, že vzhledem k vývoji na trhu s energií ho považujeme za příliš ambiciózní. V tuto chvíli zejména výstavba nedostatečné infrastruktury je otázkou mnohem delšího časového horizontu, než je avizovaný rok 2014, takže trh bude muset začít fungovat, nebo možná spíše nefungovat, při současném rozsahu infrastruktury.

Kromě toho k odstranění tzv. energetických ostrovů, což jsou státy, které nejsou připojeny na energetické sítě EU, má dojít až v roce 2015, takže rok 2014 vidíme skutečně velmi složitě.

Mám-li sdělit hlavní priority ve vztahu ke sdělení, tak Česká republika podporuje snahu o vyřešení problému s neplánovanými toky elektřiny přes přenosovou soustavu ČR, které omezují obchod s elektřinou a snižují stále více bezpečnost přenosové soustavy ČR.

V této souvislosti souhlasíme s potřebou zavedení celoevropských technických pravidel, to znamená závazných pokynů a kodexů pro fungování jednotného trhu s energií. Trváme však na tom, že tato pravidla musí být vzata v úvahu v souvislosti s národní legislativou, a musí být vzata v úvahu i rozdílnost podmínek v jednotlivých členských státech.

Sdělení zmiňuje i problematiku tzv. inteligentních sítí, kde je potřeba celý systém připravit na aplikaci nových technologií.

Česká republika má implementaci tzv. inteligentních sítí v aktualizaci státní energetické koncepce a současně pracuje na národním akčním plánu pro implementaci inteligentních sítí.

V plynárenství je vliv a výhodnost inteligentních měřících systémů značně omezený. Přináší vysoké náklady a téměř žádnou přidanou hodnotu pro koncové zákazníky, tj. zejména domácnosti a malé podniky.

Komise se ve sdělení zavazuje k vydání pokynů týkajících se osvědčených postupů a zkušeností získaných z režimu podpory pro energie z obnovitelných zdrojů a rovněž pokyny k reformě režimu podpory.

Vzhledem k negativním zkušenostem, které má Česká republika v této problematice, vítáme tento cíl ve sdělení Komise. Jsme toho názoru, že obnovitelné zdroje by měly být konkurenceschopný zdroj energie bez potřeby provozní či investiční podpory, protože jakékoliv dotace způsobují, jak jsme toho svědky, pokřivení trhu s energií a ohrožení jeho funkčnosti.

Výbor pro záležitosti EU k tomuto usnesení přijal stanovisko, a já si dovoluji mu poděkovat za jednání.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto materiály, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 005/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Zeman, který je ovšem omluven, takže ho nahradí předseda výboru pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pokusím se zhostit této poněkud nečekané role. Jsem na tom trošku podobně, jako pan ministr. Ten tady zastupuje svého kolegu pana Martina Kubu, ale věděl to včera, připravili mu materiály, ale já jsem se to dozvěděl až dneska, nějak se toho zhostím.

Jestli si vybavujete, včera jsme tady hovořili i v rámci bodu, který se týkal květnové Evropské rady, o energetice, protože ta byla mj. zaměřena na energetiku, takže jsme se tím trošičku zabývali už včera, kdy jsme shodně konstatovali, že právě květnová Evropská rada byla relativně rozumná a přínosná, protože se i velice jasně a myslím pragmaticky vyjádřila k tématům energetickým, mezi něž samozřejmě patří i vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu s energií.

Toho se týká i materiál, kterým se nyní zabýváme. Pan ministr tady zmínil i naše jednání a usnesení s doporučením, které jsme přijali. Podíleli jsme se na něm ve spolupráci s Podvýborem pro energetiku a následně s výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu. To, co je vám předkládáno v senátním tisku č. K 005/09/02, je výsledek společné práce těchto dvou výborů a jednoho Podvýboru, což si myslím, že by mohla být dostatečná garance pro to, abyste hlasováním podpořili finální návrh.

V našem společném návrhu jsme se snažili zdůraznit i určitou kontinuitu a konzistentnost v přístupu Senátu, v rozhodování Senátu o těchto tématech, veskrze technických, ale hlavně i strategických tématech, takže náš návrh je provázán s několika usneseními z předchozích měsíců a z předchozích let a je s nimi zcela konzistentní.

Já vás tedy tímto žádám o vyslovení podpory tomuto našemu návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Jiří Bis? Zdá se, že si nepřeje vystoupit.

Otevírám tedy rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nechce, pan zpravodaj také ne. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl přednesen.

V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl zpravodaj výboru pro záležitosti EU pan senátor Miroslav Krejča.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 37 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a tento bod končím.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy

Tisk č. 89

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 89 a neuvede ho pan ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, ale uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, poté, co najde správné podklady. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Omlouvám se, ale jak to mám od jednotlivých ministerstev, tak děkuji za trpělivost. A dovolte, aby uvedl návrh, kterým se předkládá Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy.

Dne 12. června 2008 odmítli občané Irska v referendu Lisabonskou smlouvu. Pro vyřešení vzniklé situace přijali při příležitosti zasedání Evropské rady dne 19. června 2009 hlavy států a předsedové vlád členských států EU rozhodnutí reagující na obavy občanů Irska a prohlásili, že obsah tohoto rozhodnutí měl být ve formě protokolu připojen k zakládacím smlouvám EU.

Protokol byl v souladu s tímto rozhodnutím a prohlášením sjednán 16. května 2012 a podepsán v červnu v Bruselu.

Protokol potvrzuje, že Listina základních práv EU neovlivňuje rozsah a platnost ochrany práva na život, ochrany rodiny, ochrany práv týkajících se vzdělání, tak jak jsou zaručeny irskou ústavou. Dále je Irsku zaručeno, že Lisabonská smlouva nic nemění v rozsahu nebo výkonu pravomocí EU v oblasti zdanění a také neovlivňuje zejména tradiční irskou politiku vojenské neutrality.

Pro účely schvalovací procedury byl v ČR protokol na základě rozhodnutí kvalifikován jako mezinárodní smlouva a k jeho ratifikaci je tedy nutný souhlas Parlamentu ČR, udělený ústavní většinou, což je přesně to, o co si vás nyní dovoluji požádat, dámy a pánové.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Grulich.

Následně vládní návrh projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Její usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/3. Zpravodajkou výboru je senátorka Eliška Wagnerová.

Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa, který je omluven a zastoupí ho pan senátor Tomáš Kladívko. Prosím, pane senátore, seznamte nás se zpravodajskou zprávou. Prosím, máte slovo.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás v zastoupení kolegy Jirsy seznámil s jeho zpravodajskou zprávou k senátnímu tisku č. 89, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlas s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy.

O sjednání Protokolu o obavách irského lidu bylo na úrovni EU rozhodnuto již v roce 2009 z důvodu zajištění bezproblémového přijetí Lisabonské smlouvy. Obavy z nepřijetí Lisabonské smlouvy vyvstaly, když ji občané Irska dne 12. června 2008 odmítli v referendu. Po roce jednání přijali v červnu 2009 hlavy států a předsedové vlád 27 členských států EU zasedajících v Radě v rozhodnutí o obavách irského lidu týkajících se lisabonské smlouvy a prohlásili, že uvedené rozhodnutí je právně závazné a nabude účinku dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a že v okamžiku uzavření příští smlouvy o přistoupení začlení jeho ustanovení do Protokolu, jenž bude v souladu s příslušnými předpisy jejich zemí přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU.

Jediným účelem zmíněného protokolu dle Evropské rady bude přiznat objasněním, která jsou v zájmu řešení obav irského lidu uvedena v rozhodnutí, plný status smlouvy. Tento status se nebude lišit od podobných objasněních uvedených v protokolech týkajících se jiných členských států.

Protokol objasní, ale nezmění obsah ani použití Lisabonské smlouvy. Původním záměrem bylo připojit protokol k přístupové smlouvě s Chorvatskem, jak je výše popsáno. Nicméně nyní je předkládán jako samostatný smluvní dokument.

Protokol je kvalifikován jako mezinárodní smlouva tzv. prezidentské kategorie podle článku 10a Ústavy, jejíž schválení v obou komorách Parlamentu ČR předpokládá souhlas s ratifikací třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů, podle článku 39 odst. 4 Ústavy.

Dle předkládací zprávy je uvedená ústavně-právní kvalifikace protokolu založena na formálním hledisku, tj. na skutečnosti, že protokolem jsou doplňovány základní smlouvy EU. Po stránce materiální neznamená ratifikace protokolu přenos pravomocí orgánů ČR na mezinárodní organizace, ve smyslu článku 10a Ústavy ČR.

Z obsahového hlediska představuje protokol smluvní instrument deklaratorní povahy, jenž neobsahuje žádné nové závazky pro ČR a pouze potvrzuje výklad určitých ustanovení Lisabonské smlouvy.

Na závěr bych vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost s jeho 64. usnesením z 9. schůze, která se konala 19. června 2013:

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy.

Po odůvodnění zástupce předkladatele Vladimíra Galušky, náměstka ministra zahraničních věcí, a zpravodajské zprávě senátora Tomáše Jirsy a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, který byl podepsán v Bruselu dne 13. června 2012,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Jirsu,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Slovo má zpravodaj výboru pro záležitosti EU pan senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, já už mám velmi jednoduchou úlohu, protože máme prakticky totožný závěr, jako měl předchozí výbor, a doporučujeme vám, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil souhlas s ratifikací Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má zpravodajka Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury paní senátorka Eliška Wagnerová. Vzhledem k tomu, že ji v sále nevidím, tím pádem ztrácí šanci vystoupit.

Otevírám obecnou rozpravu. Do ní se nikdo nehlásí, takže ji končím. Pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjadřovat.

A budeme hlasovat o souhlasném stanovisku s ratifikací.

Vzhledem k tomu, že k vyslovení souhlasu je zapotřebí třípětinová většina z přítomných senátorů a vidím řadu míst prázdných, všechny vás odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili. Předpokládám, že všichni jsou již zaevidováni.

Předpokládám, že všichni jsou zaevidováni, zahajuji hlasování.

Kdo je pro souhlasné stanovisko, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování pořadové č. 38 ukončeno. Registrováno 51, kvorum 31, pro 51, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000

Tisk č. 58

Máme to jako tisk č. 58. Pana ministra vnitra zastoupí opět ministr financí Miroslav Kalousek. Máte slovo, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Organizace Spojených národů uzavřela celkem tři protokoly k Úmluvě proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Toto je jeden z nich a má za cíl stanovit základní standardy boje proti nezákonné výrobě a obchodování se střelnými zbraněmi, to znamená vymezuje jednání, ať už se stanoví povinnosti na poli evidence, licenčního povolovacího řízení a zavazuje smluvní strany k posílení závazné spolupráce. Myslím, že je to ku prospěchu České republiky a prosím o ratifikaci.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže děkuji, pane ministře. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Usnesení má číslo 58/1. Pan senátor Antl nás seznámí se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Budu rovněž velmi stručný. Pár legislativních poznámek s tím, že vláda schválila přístup k Protokolu dne 30. ledna 2013 svým usnesením č. 80. Poslanecké sněmovně byl předložen návrh v letošním roce 25. února, Senátu pak 27. února. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 19. 3. 2013, čímž nám skončila lhůta pro jednání ve výborech 20. 5. 2013 a my jsme ji stihli, rovněž tak i výbor další.

Pokud jde o obsah, byl tady vlastně naznačen. Vy ho znáte, já k tomu chci jenom skutečně velmi stručnou poznámku s tím, že to, co je po nás požadováno, tak vlastně my v trestním zákoníku, ale i v dalších zákonech už dávno máme. Připomenu zejména trestný čin nedovoleného ozbrojování, který najdeme v § 279 trestního zákoníku, pak je to zákon o střelných zbraních a střelivu, ale i živnostenský zákon, atd.

Proto mi dovolte, abych vás stručně seznámil s naším usnesením, tedy s usnesením ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, který vám tímto doporučuje dát souhlas k přístupu k Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi Úmluvou OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000. Pod body II. a III. určil mne, tedy senátora Miroslava Antla, zpravodajem a téhož, tedy opět mě jako předsedu ústavně-právního výboru, aby o tomto rozhodnutí zpravil předsedu Senátu, což jsem učinil. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jeho usnesení má číslo 58/2. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Kladívko.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, s jeho 39. usnesením ze dne 10. dubna 2013, ve kterém výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k přístupu Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejích součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka a pověřuje předsedu výboru Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, končím ji. Máme jediný návrh, a to dát souhlas, takže dáme znělku. Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro souhlas, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 39 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002

Tisk č. 59

Pana ministra vnitra Kubiceho zastupuje opět ministr financí Miroslav Kalousek. Máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za ratifikaci prvního protokolu. Toto je druhý protokol, který upravuje povinnosti členských států při pašování přistěhovalců. I zde prosím o ratifikaci.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garančním výborem je ústavně-právní. Usnesení má číslo 59/1. Pan senátor Antl nám to předloží.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. I já budu stručný, protože legislativní proces je úplně stejný jako jsem konstatoval asi před minutou, či dvěma. Pokud jde o obsah, opět musím konstatovat, že vše, co je tam uvedeno, máme upraveno v trestním zákoníku, ať již v obecné či zvláštní části. Já vám tady nebudu jmenovat paragrafy, protože je znáte.

Pokud jde o naše usnesení, připomínky žádné k tomu nebyly na schůzi ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, takže přijal následující usnesení, jímž vám pod I. doporučuje dát souhlas k ratifikaci Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002, II. a III. jsou rovněž stejné jako před tím, to znamená Antl zpravodaj a Antl zpraví pana předsedu Senátu.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dalším výborem byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení má číslo 59/2. Zpravodajem je pan senátor Pavel Trpák, který má slovo. Není, usnesení máme k dispozici, takže ztrácí pořadí. Otvírám rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, takže máme jediný návrh, a to je hlasovat o souhlasu. Dáme si znělku pro zpestření, abyste si užili melodii.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 40 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28, pro 53, proti nikdo. A než ukončím bod, poprosil bych jednotlivé předsedy výboru, aby zajistili účast zpravodajů, protože je trošku méně sportovní, aby zde zpravodajové nebyli. Minimálně náhradníky mohou určit.

Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Senátní tisky č. N 39/09, N 40/09, N 41/09 - Balíček k inteligentním hranicím EU

Tisk EU č. N 039/09

Tisk EU č. N 040/09

Tisk EU č. N 041/09

Balíček k "inteligentním hranicím" Evropské unie. Jsou to tisky... Pane ministře, musíte vydržet, já musím aspoň přečíst základní věci - pro steno. Máme to jako tisky M 39/09, N 40/09, N 41/09, N 39/09/01, N 40/09/01 a N 41/09/01 a pan ministr Miroslav Kalousek nás opět seznámí s materiálem.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych předložil k projednání legislativní balíček, jehož cílem je nastavit podmínky pro realizaci projektu tzv. "inteligentních hranic". Balíček zahrnuje celkem tři návrhy nařízení. Prvním je návrh, kterým se zřizuje systém vstupu či výstupu. Druhým je návrh nařízení, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících. A třetím pak související novela Schengenského hraničního kodexu, kterou se zřízení těchto systémů promítá do úpravy hraniční kontroly. Týká se to samozřejmě těch, kteří překračují hranice Schengenského prostoru a jsou z třetích zemí. Členských států Schengenu se to netýká.

Česká republika podporuje první a třetí návrh nařízení. K druhému návrhu máme značně rezervovaný postoj, protože se domníváme, že představuje velkou finanční náročnost vybudování a následného provozování uvedeného programu ve srovnání s jeho možnými přínosy. Takže tady máme velké pochybnosti o onom zásadním koeficientu efektivity – užitek lomeno náklady – . To znamená, vnímáme to spíše jako určitou nadstavbu, která může být přínosná pro plynulost odbavování na vnějších hranicích. Ovšem z hlediska ochrany hranic má jen omezený efekt. Dívejme se na to spíš jako možný projekt do budoucna než jako na nutnou aktuální potřebu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji pane ministře. Tímto tiskem se zabýval výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení máme jako tisk N 39/08/02, N 40/09/02 a N 41/09/02. Senátor Tomáš Grulich nám řekne zpravodajskou zprávu.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já se nebudu zabývat již obsahem, to už řekl velmi dobře pan ministr. Soustředím se jenom na usnesení našeho výboru. Dovolte mi. abych přečetl doporučení, který výbor pro Evropskou unii schválil na své 12. schůzi dne 22. května 2013.

Senát Parlamentu ČR se za I. seznámil s navrhovanou legislativou zavádějící systém "inteligentních hranic" a oceňuje snahu komise posilovat bezpečnost na vnějších hranicích Evropské unie.

II. – za prvé pozitivně hodnotí zřízení systému vstupu a výstupu, jeho roli v boji proti nelegální migraci, zejména v rámci snížení rizika falšování identity a manipulace s cestovními doklady a také usnadnění sdílení informací mezi členskými státy.

Za druhé považuje za důležité, aby kontrola otisků prstů v systému vstup a výstup měla systematický charakter a byla prováděna při každém překročení vnější hranice.

Za třetí upozorňuje na potencionálně omezený přínos programu registrovaných cestujících pro ochranu hranic a na skutečnost, že vzhledem k tomuto omezenému přínosu se jedná o neúměrně nákladnou iniciativu.

Za čtvrté je toho názoru, že podávání žádosti o registraci do systému registrovaných cestujících by mělo být umožněno pouze na území členských států.

A za páté pokládá za užitečné zajistit orgánům, vynucujícím právo, přístup na individuální bázi do obou navrhovaných systémů. Toť, prosím, vše. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku. Otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, končím.

Máme jediný návrh, který jsme slyšeli před chvilinkou, a o tom budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyjádření a doporučení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 41 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 54, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání bodu.

Dalším bodem je

 

Senátní tisky č. N 21/09 a K 22/09 - Evropská strategie pro alternativní paliva

Tisk EU č. N 021/09

Tisk EU č. K 022/09

Máme to jako tisky N 21/09, K 22/09 a N 21/09/01, K 22/09/01 a zastoupí ministra dopravy opět pan ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vyměnil jsem obušek za čepici výpravčího a plácačku a dovolte, abych v této roli si vám dovolil předložit k projednání legislativní návrh, jehož cílem je podpořit rozvoj napájecích a dobíjecích stanic pro alternativní paliva stanovením požadavku na minimální počty dobíjecích stanic pro elektromobily a hustotu rozmístění čerpacích stanic pro alternativní paliva. Návrh dále stanoví společné technické standardy pro tyto stanice.

Česká republika dlouhodobě podporuje snižování emisí v dopravě a snižování závislosti dopravy na ropě. Obecně vítáme návrhy opatření na podporu čisté mobility, protože právě podpora využívání alternativních paliv v oblasti dopravy může být dle našeho názoru jedním z nástrojů, jak lze tohoto cíle dosáhnout.

Zásadně však nesouhlasíme s požadavky, kladenými v tomto návrhu na jednotlivé státy v souvislosti se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Neztotožňujeme se jak se samotnou direktivní formou požadavku, tak s navrženými počty a stanovenými lhůtami. Navrhované počty dobíjecích stanic a hustota rozmístění čerpacích stanic pro Českou republiku podle nás neodrážejí současný stav ani realistické odhady vývoje trhu s automobily na alternativní pohon. Domníváme se, že by podpora využívání těchto alternativních paliv neměla spočívat v příkazu členským státům vybudovat konkrétní, navíc v návrhu velmi nadsazené, počty stanic.

Rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva by měl být primárně podpořen vytvořením vhodných podnikatelských podmínek, či formou tržních pobídek. Rovněž považujeme za důležité, aby při požadavcích na zavádění infrastruktury byla zohledněna geografická a ekonomická specifika jednotlivých států. V podmínkách České republiky se jeví jako nejefektivnější především zavádění infrastruktury pro CNG a elektromobily.

Naším cílem je zaměřit návrh směrnice na postupné sjednocení technických požadavků u všech typů dobíjecích a plnících stanic a dosažení kompatibility veškerých paliv a vozidel na trhu v rámci EU do roku 2020 a také na možné využití evropských finančních nástrojů.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Tímto tiskem se zabýval VEU. Usnesení má číslo N 21/09/02 a K 22/09/02. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Krejča, který má slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, při projednávání v našem výboru jsme spojili do jednoho balíčku jeden návrh legislativního aktu, tj. návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a jeden komunikační dokument – to je "Sdělení: Čisté zdroje energie pro dopravu a evropská strategie pro alternativní paliva".

Obsah dokumentů, především legislativního aktu a postoj vlády ČR k němu, popsal zde pan ministr. V podstatě nenacházíme nic podstatného, čím bychom se odlišovali v tomto názoru.

Připravovali jsme – panem místopředsedou Sobotkou zde zmíněné - doporučení k těmto dvěma tiskům. V úzké spolupráci s VHZD, především s jeho podvýborem pro energetiku. Pouze jsme při finální úpravě doporučení pro plénum Senátu doplnili některé odkazy na Senátem již dříve projednávané dokumenty a přijatá usnesení v této oblasti plus vazbu na Evropský inovační a technologický institut a nový rámec pro výzkum "horizont 2020".

Naše doporučení pro usnesení pléna Senátu je plně konzistentní s dlouhodobou pozicí Senátu k této problematice – a já vás tedy tímto žádám o jeho podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Hlásí, přece jenom ... Pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, souhlasím s usnesením VEU. I stanovisko vlády je podle mého velmi dobré. Jenom bych vám chtěl říct pár drobných informací, abyste věděli, oč se jedná. Zde se navrhuje v nařízení jakási minimální povinná infrastruktura pro napájení elektromobilů, pro vodík, pro zemní plyn atd. Například do roku 2020 pro ČR by se mělo jednat o 129 tisíc stanic; z toho 13 tisíc veřejně přístupných.

Samozřejmě, že není pochyb o tom, že je to výhodné z hlediska omezení zdrojů, které dovážíme (ropné produkty apod.).

Ale na druhé straně zde je to dané nařízením – povinnost jistý počet těchto stanic vybudovat. Domnívám se, že není vhodné, aby tato směrnice měla podrobný rozsah zavádění alternativních paliv, resp. vyžaduje se toto po členských státech. Čili toto ustanovení nepovažuji za vhodné.

Jinak požadavky ohledně počtu těchto stanic, hustoty atd. nepříliš reflektují současnou hospodářskou situaci. Přináší značnou zátěž pro soukromé i veřejné subjekty v členských státech. Zejména direktivně stanovený počet dobíjecích stanic a stanovení časového limitu pro jejich realizaci znamená v podstatě odmítnutí požadavků na efektivní vynakládání investičních prostředků a přináší zátěž pro investory a potažmo i pro konečné zákazníky, protože tam se ceny promítnou.

Pokud bychom měli tyto požadavky splnit, tak jedině snad za financování z prostředků EU.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se už nehlásí. Končím rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli se chce k něčemu vyjádřit ... Pan zpravodaj – také ne.

Máme jediný návrh, a to je návrh - hlasovat o doporučení výboru. Svoláme se navzájem.

Zahajuji hlasování o doporučení. Tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je pro. Tlačítko NE a zvednout ruku, kdo je proti.

Hlasování č. 42 ukončeno. Registrováno 60, kvorum 31. Pro 56, proti 2.

Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Senátní tisky č. K 23/09, N 24/09, N 25/09, N 26/09, N 27/09, N 28/09, N 29/09 - IV. železniční balíček

Tisk EU č. K 023/09

Tisk EU č. N 024/09

Tisk EU č. N 025/09

Tisk EU č. N 026/09

Tisk EU č. N 027/09

Tisk EU č. N 028/09

Tisk EU č. N 029/09

Poprosil bych stenografy, aby si pro stenozáznam čísla opsali, protože bych vás teď asi pět minut zatěžoval čtením čísel...

Materiál nám předloží pan ministr Miroslav Kalousek, který zastoupí ministra dopravy. Máte slovo, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dovolte, abych tímto bodem zakončil svou dnešní misi "vládního zpravodaje" a předložil vám k projednání IV. železniční balíček, který je souborem 3 nařízení, 3 směrnic a jednoho nelegislativního dokumentu, který představuje téměř kompletní revizi stávající unijní legislativy v oblasti železniční dopravy.

IV. železniční balíček je také posledním krokem směrem k dokončení liberalizace železničního trhu a zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy. Evropská komise chce těchto cílů dosáhnout zejména prostřednictvím otevření trhu vnitrostátní železniční dopravy, provozního a finančního oddělení, provozovatele železniční infrastruktury a železničních podniku, tzv. unbundling, úpravy stávajících předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železničního systému napříč členskými státy; a konečně prostřednictvím pravomoci Evropské agentury pro železnice.

Balíček pro nás představuje zásadní prioritu, neboť jakékoliv změny přijaté v rámci tohoto souboru z větší části legislativních dokumentů mohou mít závažné důsledky na budoucí uspořádání trhu železniční dopravy na území ČR.

Česká republika se k návrhu obsaženým ve IV. železničním balíčku staví celkově spíše rezervovaně.

Pokud jde o otevření trhu ve vnitrostátní železniční dopravě, návrhy Evropské komise jsou směřovány zejména k režimu závazku veřejné služby. Zde Evropská komise navrhuje od prosince 2019 zavést povinná nabídková řízení na smlouvy o veřejných službách. Ovšem s výjimkou malého rozsahu. Smlouvy uzavřené přímo, tj. bez nabídkového řízení – po 31. 12. 2012 – by zároveň, dle návrhu, pozbyly platnost po 10 letech, tedy k 31. 12. 2022.

S tímto návrhem nesouhlasíme, jelikož se domníváme, že v podmínkách ČR, kde je dominantní část veřejných služeb v osobní železniční dopravě zajišťována jedním dopravcem, musí být takové otevírání trhu postupné.

V oblasti unbundlingu, tedy provozního a finančního oddělení provozovatele železniční infrastruktury a železničních dopravců, je cílem návrhu Evropské komise zajistit transparentní a rovnocenný přístup k infrastruktuře všem dopravcům. Této skutečnosti by mělo být dosaženo odstraněním střetu zájmů, které ovlivňují rozhodnutí provozovatele infrastruktury týkajícího se přístupu na trh.

Evropská komise však v této otázce navrhuje odlišný přístup pro státy, které mají existující holdingové uspořádání proti státům, kde již došlo k úplnému oddělení provozovatele infrastruktury od dopravce. Tyto státy již nebudou moci holdingové uspořádání vytvořit. Česká republika s tímto návrhem dvojího uspořádání zásadně nesouhlasí. Domníváme se, že při liberalizaci železničního trhu by měla platit stejná pravidla pro všechny státy EU.

Co se týká úpravy stávajících předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železničního systému napříč členskými státy, zde EK navrhuje provést revizi platných předpisů s cílem převést na evropskou agenturu pro železnice pravomoc k vydávání povolení k uvedení železničních vozidel na trh a do provozu a vydávání osvědčení o bezpečnosti pro železniční podniky. S tímto návrhem se ČR opět neztotožňuje. Domníváme se, že evropská agentura pro železnice by měla splnit spíše roli jednotného kontaktního místa pro žadatele z řad železničních podniků, a to pouze v případě schvalovacích procesů týkajících se železničních vozidel určených k provozu ve více členských státech. Na vnitrostátní úrovni bychom tuto činnost rádi ponechali v rukou drážního úřadu.

Jak sami vidíte, čtvrtý železniční balíček obsahuje velice obsáhlou materii. Doufám, že se podařilo tímto vystoupením shrnout alespoň ty body, které jsou považovány z pohledu ČR za klíčové z kontextu dalšího vyjednávání na půdě evropských institucí.

Závěrem dovolte informovat o tom, že 10. června se v České republice ve spolupráci s dalšími členskými státy podařilo na půdě Rady EU dosáhnout prvního vyjednávacího úspěchu v podobě přijetí obecného přístupu Rady, a to v případě prvního projednávaného legislativního textu čtvrtého železničního balíčku, a to návrhu směrnice o interoperabilitě železničního systému v EU. Schválená podoba zohledňuje veškeré zásadní připomínky ČR k původnímu návrhu Evropské komise, a proto je nutné ji podpořit.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Výbor pro záležitosti EU se tímto materiálem zabýval. Zpravodajem byl určen pan senátor Jaroslav Zeman, kterého zastoupí senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se samozřejmě omezím pouze na usnesení, které bylo přijato na 12. schůzi konané dne 22. května 2013 a inspirujíc se panem předsedajícím, vy to máte napsáno, je to poměrně obsáhlé, já to nebudu číst, protože ho máte před sebou. Samozřejmě v diskusi budu odpovídat na vaše otázky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dalším výborem byl VHZD. Zpravodajem byl pan senátor Petr Bratský. Zastoupí ho? (Poznámka z okolí.) Někdo někomu slíbil, ale blíž je pan senátor Tomáš Grulich, takže to přednese.

Senátor Tomáš Grulich:  Já se omezím jenom na to, že jsme se ztotožnili – oba dva výbory – na tomto usnesení, které máte před sebou.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jestli chcete dodatečně přidělenou funkci naplnit, tak nám to můžete přednést, pane kolego, máte na to plné právo, rozhoduje předseda výboru o tom, kdo to bude. Nezvedáte se, takže otevírám rozpravu do rozpravy se do této chvíle nikdo nehlásí, takže ji končím. Máme totožné stanovisko obou výborů. V daném okamžiku po znělce o něm budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s doporučujícím vyjádřením, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 43 ukončeno, registrováno 59, kvorum 30, pro 48, proti 1. Návrh byl schválen.

Končím projednávání. Děkuji panu ministru financí, který v této chvíli byl polyfunkčním vládním zpravodajem, nebo navrhovatelem. Díky, pane ministře. Děkuji zpravodajům.

Dalším bodem je doplněný bod, to je

 

Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk č. 758/

Já bych poprosil pana senátora Miloše Vystrčila, aby nás s návrhem seznámil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jak jsem říkal v úvodu této dnešní schůze, je tady návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sněmovní tisk číslo 758. Vy jste všichni mezi tím obdrželi návrh usnesení, které jsem četl. Návrh obsahuje i odůvodnění, které ve stručnosti říká, že důvod návrhu na zpětvzetí spočívá v tom, že již jiný zákon problém vyřešil. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Máme před sebou rozpravu, pokud se do ní někdo hlásí, já ji otvírám. Pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem jen využil otevřené rozpravy, abych požádal po skončení projednání tohoto bodu o desetiminutovou poradu klubu ve Frýdlantském salonku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, já s tím samozřejmě nemám problémy, ale nestálo by za to otevřít volby, aby se volební komise následně mohla připravit, a pak byste si vzali deset minut – jestli s tím souhlasíte, s touto variantou. Děkuji. Takže máme před sebou usnesení, já vám ho radši přečtu, protože ono má dva body.

Za prvé bere zpět senátní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 758.

Za druhé pověřuje předsedu Senátu, aby informoval o zpětvzetí senátního návrhu zákona uvedeného v bodě 1 tohoto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR.

Dáme si znělku.

Zahajuji hlasování o usnesení tak, jak jsem vám ho přečetl. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 44 ukončeno, registrováno 59, kvorum 30, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím tento bod a se souhlasem předsedy klubu ČSSD nyní otevřeme volby a v té časové kalkulaci bych poprosil, aby tam vznikla rezerva deset minut na jednání klubu ČSSD, o které bylo požádáno.

Takže budeme mít bod

 

Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů

Tisk č. 127

Máme to jako tisk 127. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí kandidátky, jedná se o Jiřinu Rippelovou, na funkci inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 45 ukončeno. Registrováno 60, kvorum 31, pro 56, proti nikdo. Návrh schválen.

Takže naši bývalou kolegyni vítám. Návrh kandidátů máme jako tis. 127. Nyní dávám slovo předsedovi volební komise panu senátoru Tomáši Kladívkovi, aby nás seznámil, jak budeme postupovat.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vás informovat, že volební komise Senátu obdržela do 31. května 2013, to je ve lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru číslo 56 ze dne 24. dubna 2013, tyto návrhy kandidátů na osobu navrhovanou Senátem ke jmenování do funkce inspektora tohoto úřadu. Paní Jiřina Rippelová, navrhovatelka senátorka Alena Dernerová, pan Miloslav Vlček, navrhovatel senátor Petr Vícha. Konstatuji, že dne 19. června oznámil senátor Petr Vícha volební komisi, že svůj návrh bere zpět. Volební komise Senátu na své 9. schůzi konané dne 19. června 2013 konstatovala, že ve lhůtě obdržela dva návrhy kandidátů a zároveň však vzala na vědomí, že dne 19. června vzal senátor Petr Vícha svůj návrh zpět. Poté se seznámila s jediným návrhem a dalšími dokumenty, které byly nutné k ověření volitelnosti navrženého kandidáta. Těmito dokumenty byly: životopis kandidáta, osvědčení o státním občanství, lustrační osvědčení a s tím související čestné prohlášení kandidáta, doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání, výpis z rejstříku trestů, čestné prohlášení podle zákona o ochraně osobních údajů. Konstatuji, že předložený návrh obsahoval výše uvedené dokumenty, a proto volební komise mohla, a také ověřila, že navržený kandidát na inspektora úřadu splňuje podmínky pro jmenování stanovené v § 34 zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. V této souvislosti přijala volební komise usnesení číslo 12, s kterým si vás nyní dovolím seznámit.

Komise konstatuje, že v souladu s usnesením organizačního výboru číslo 56 ze dne 24. dubna 2013 obdržela ve stanovené lhůtě následující návrhy kandidátů na osobu navrhovanou Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jiřina Rippelová, navrhovatelka senátorka Alena Dernerová, Miloslav Vlček, navrhovatel senátor Petr Vícha. Za druhé vzala na vědomí, že dne 19. června 2013 vzal senátor Petr Vícha svůj návrh zpět. Za třetí konstatuje, že obdržela dokumenty potřebné k ověření, zda kandidát splňuje podmínky uvedené v § 34 zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Za čtvrté konstatuje, že navržený kandidát splňuje podmínky uvedené v § 34 citovaného zákona. A konečně za páté pověřila předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil před volbou Senát.

Vážený pane místopředsedo, vracím vám slovo k zahájení rozpravy.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Otevírám rozpravu. Předpokládám, že paní kandidátka vystoupí. Zvedá se. Vzhledem k tomu, že jsme odsouhlasili její přítomnost i možnost vystoupení, takže máte slovo, paní kolegyně.

Jiřina Rippelová:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Není to tak dávno, kdy jsem k tomuto oslovení ještě dodávala "kolegyně a kolegové". To neříkám proto, že si myslím, že výkon jakékoliv ústavní funkce by měl být nějakým speciálním předpokladem pro výkon funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, na kterou jsem byla paní senátorkou Alenou Dernerovou nominována. Říkám to proto, že více než dvě třetiny z vás mě znáte. Znáte mé vystupování, znáte moji práci, moje názory, znáte mě jako člověka. Pro tu menší jednu třetinu z vás si dovolím říci jenom to, že jsem se v celém svém profesním životě věnovala činnostem, které nějakým způsobem souvisejí s právem. Ať již jako podnikový právník, jako právnička úřadu práce a katastrálního úřadu, kde jsem samozřejmě vedla kromě jiného i správní řízení. Osm let jsem byla starostkou města a od konce loňského roku se věnuji advokacii. Ale k mé představě o práci inspektorky úřadu.

Jednoduše řečeno tento úřad chrání dle zákona právo občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života, před neoprávněným shromažďováním a zneužíváním osobních údajů. Práce inspektorky by podle mého názoru neměla spočívat toliko v působení sankčním. Roli inspektorky spatřuji v intencích zákona také jako jakousi pomocnou ruku a konzultanta institucím, podnikatelům a všem těm, kteří jsou správci osobních dat. Ale také v pomoci občanům orientovat se v té dnes informačními technologiemi nabité společnosti, jaká jsou jejich práva a jak mohou a mají svá osobní data chránit.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vím, že úprava volebního lístku, který záhy obdržíte, bude pro některé z vás předem jasný tah tužkou. Viďte, prosím, za tímto tahem člověka a jeho předpoklady pro výkon dané úřednické funkce. O to, a o vaši podporu jsem vás chtěla požádat. A pokud získám vaši důvěru a pokud budu jmenována prezidentem republiky, věřte, že budu v souladu s příslušnými zákony spravedlivě rozhodovat.

Já vám děkuji za pozornost a přeji vám hezký zbytek dne. (Potlesk v části sálu.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže ji končím. Dávám slovo opět předsedovi volební komise panu senátoru Tomáši Kladívkovi.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Dovoluji si vás informovat, že osoba navrhovaná Senátem ke jmenování do funkce inspektora úřadu se volí většinovým způsobem tajným hlasováním. Pro tuto volbu se použije přiměřeně ustanovení článku 2 volebního řádu týkajícího se volby předsedy Senátu. Nyní jak proběhne volba. Na hlasovacím lístku je uvedeno jméno navrženého kandidáta i s jeho pořadovým číslem 1. Souhlas s kandidátem vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, nesouhlas s tímto kandidátem vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jeho jménem písmenem x. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem než jsem uvedl. V prvém kole volby je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nezíská-li kandidát nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. Do druhého kola první volby postupuje nezvolený kandidát z prvého kola. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Není-li rozhodnuto ani ve druhém kole, vyhlásí organizační výbor novou lhůtu pro podávání návrhů.

Dámy a pánové, teď je asi 12.45 hodin, musíme respektovat požadavek na senátorský klub ČSSD. Pane předsedající, já bych navrhl, že by volba začala – vydávání hlasovacích lístků ve 13.00 hodin s tím, že ta doba by byla do 13.20 hodin, pak by deset minut stačilo na sčítání hlasů.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já mám lehký protinávrh, že by celá volba byla prodloužena o deset minut a tím by vznikl prostor na jednání klubu sociální demokracie, protože ostatní se nemají o čem radit. Nebo mají, to já nevím. (Poznámka z pléna.) Aha, oni tam jsou členové. Omlouvám se, ve 13.00 hodin je začátek. (Hlas: Do 13.20 hodin.) Už je zpátky můj návrh, do kolika? Do 13.30 hodin?

Senátor Tomáš Kladívko:  Do 13.20 hodin by se vydávaly hlasovací lístky. Do 13.30 hodin by bylo sečteno.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Teď přerušuji do 13.30 hodin naše jednání, pak dojde k vyhlášení výsledků. A pro ty, kteří už nebudou mít tendenci tady zůstat – bude přerušeno jednání do středy do 9.00 hodin, kdy bude schůze pokračovat.

(Jednání přerušeno ve 12.51 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.29 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré odpoledne – po obědě. Pokračujeme v odpoledním programu.

Prosím pana senátora, aby nám vyhlásil výsledky volby.

Senátor Tomáš Kladívko:  Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se zápisem o volbě kandidáta na funkci inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, konané dne 21. června 2013.

Počet vydaných hlasovacích lístků – 66. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků – 66. Z toho neplatných 8. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků – nula.

Pro kandidátku Jiřinu Rippelovou bylo odevzdáno 27 hlasů.

V prvním kole volby nebyla tedy zvolena.

Podle našeho volebního řádu do druhého kola volby postupuje kandidát Jiřina Rippelová.

Druhé kolo volby bude určeno na úterním zasedání Organizačního výboru a v úterý se s ním seznámíme.

Tolik moje zpráva z volební komise. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego. Dnešní schůze je přerušena do středy – do 9.00 hodin. A tam se na vás těším! Na shledanou!

(Jednání ukončeno v 13.30 hodin.)