Původní dokument

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 23. schůze Senátu
(1. den schůze – 13.06.2012)

(Jednání zahájeno v 10.02 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 23. schůzi Senátu Parlamentu České republiky.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 48, odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 24. května letošního roku.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Grulich, Otakar Veřovský, Karel Kapoun. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak doposud neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence předsálí Jednacího sálu.

A nyní, podle § 56, odst. 4, určíme 2 ověřovatele této schůze.

Navrhuji, aby ověřovateli 23. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Adolf Jílek.

Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné připomínky nejsou, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatel 23. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Adolf Jílek.

Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. V okamžiku hlasování č. 1 bylo registrováno 49 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí 25. Pro návrh se kladně vyslovilo 48, proti návrhu nebyl nikdo. Návrh byl přijal a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Josef Táborský a Adolf Jílek.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 23. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění – v souladu s usnesením Organizačního výboru - vám byl rozdán na lavice.

Má někdo z vás další návrhy na změnu či doplnění pořadu schůze? Ano, hlásí se paní senátorka Miluše Horská, které uděluji slovo. A pak se připraví pan senátor... tak už ne. Prosím.

Senátorka Miluše Horská:  Dobré ráno, vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové. Já navrhuji na vyřazení bod 22 (senátní tisk č. 199) - návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon č. 582/91 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Dále vystoupí pan senátor Jaromír Štětina.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji vám za slovo, pane předsedo, dobrý den, dámy a pánové.

Já si dovolím navrhnout usnesení ke změně programu, které se týká té akce podporovatelů Falun Gong na nádvoří našeho Senátu. Chtěl bych vás upozornit, že se brzy bude projednávat usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, které podporuje toto hnutí, a já jsem se teď dozvěděl, když jsem tam přišel – možná, že jste to někteří z vás také viděli, že naše ochranka říká, že vlastně je jejich přítomnost na nádvoří protiprávní a není v souladu s pravidly, které tady u nás ctíme.

A já si myslím, že je v kompetenci našeho slovutného shromáždění takovou věc povolit, a nebo takovou věc odmítnout.

A proto si dovolím, vážený pane předsedo, dámy a pánové, navrhnout k hlasování toto usnesení. Senát Parlamentu České...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, prosím, teď jsme v bodě "program dnešní schůze". Tak byste musel navrhnout konkrétní doplnění programu schůze. Ale teď nebudeme o žádném jiném bodu hlasovat.

Senátor Jaromír Štětina:  Tím lépe. Navrhuji, abychom jako 1. bod programu schůze projednávali přítomnost podporovatelů hnutí Falun Gong na půdě Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Přítomnost podporovatelů...

Senátor Jaromír Štětina:  Jmenuje se přesně: Přítomnost pracovní skupiny pro lidská práva...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak mi to dejte, můžete? (Senátor Jaromír Štětina předává předsedovi Senátu návrh usnesení.)

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji. Když to neschválíme, tak oni se seberou a odejdou. Když schválíme, tak tam chtějí mlčky vyjadřovat svůj názor.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já musím říci v tuto chvíli, pardon! (Hluk v sále.) Já musím v tuto chvíli říct, že nevím přesně, jestli neporušujeme některá pravidla nebo věci, které jsou obsaženy v zákonech. Ale myslím si, že je demokratické, abychom to vyjádřili hlasováním.

Ale přesto nyní se hlásí do rozpravy – jsme v bodě "program schůze" –pan senátor Zdeněk Škromach. A prosím vás, a volám vás k zodpovědnosti a disciplíně, abyste si uvědomili, že jsme v návrhu programu, a že neprobíhá žádná obecná rozprava. Prosím.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, já myslím, že to je správně. A já bych se chtěl vyjádřit k návrhu programu, k bodu, který byl teď navržen.

Považuji to za precedens, který snad může do budoucna vyvolat další takové odezvy. A umím si představit nádvoří Senátu plné odborářů nebo jiných zástupců. A nemyslím si, že prostory Senátu tímto způsobem mají být využívány!

Nic proti hnutím, ať si každý vyjadřuje svůj názor a svoje stanoviska, jak chce. Myslím si, že to je zásadní precedens do způsobu fungování Senátu.

A osobně si myslím, že je trošku nezodpovědné od senátorů, kteří takovýto způsob navrhují, že ho vůbec navrhují. Proto navrhuji, aby tento návrh byl zamítnut a nebyl schválen.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, děkuji, návrh jsem zaznamenal. (Stále hluk v sále.)Prosím o klid. Hlásí se ještě někdo k pořadu dnešní schůze? Nehlásí, takže rozpravu končím a přistoupíme k hlasování.

Dříve, než spustím znělku, připomenu, o čem budeme hlasovat.

První návrh byl návrh na vypuštění bodu č. 22 z pořadu této schůze, to znamená tento bod vyřadit.

Druhý návrh byl návrh na doplnění pořadu, resp. abychom jako první bod projednali a odsouhlasili, případně zamítli přítomnost podporovatelů hnutí Falun Gong na území nádvoří nebo dvora Senátu.

Jsou nějaké připomínky k těmto dvěma návrhům, resp. k tomu, jak zazněly? Není tomu tak, takže znělkou přizvu senátorky a senátory k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu vyřadit z pořadu dnešní schůze bod č. 22, což je návrh senátního návrhu zákona senátorky Miluše Horské a dalších, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, senátní tisk č. 199.

Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování č. 2 registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A dále budeme hlasovat o návrhu pana senátora Štětiny, abychom jako nový první bod pořadu zařadili projednání záležitosti přítomnost podporovatelů hnutí Falun Gong v prostorách, resp. na nádvoří senátu.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 3 registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 12, proti 19. Návrh byl zamítnut, takže nebude zařazen na pořad dnešní schůze. A prosím vás, abyste v průběhu hlasování se zdrželi hlasitých projevů.

A nyní budeme hlasovat o pořadu 23. schůze Senátu jako celku, ve znění přijatých změn.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 4 registrováno 57, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen, takže konstatuji, že se budeme tímto pořadem naší schůze řídit.

Přistoupíme k projednávání prvního bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 352

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 352. Návrh uvede ministr zemědělství Petr Bendl, kterého vítám a uděluji mu slovo, prosím.

Ministr zemědělství ČR Petr Bendl:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Cílem návrhu zákona je dosažení plné slučitelnosti národních právních předpisů s evropskou právní úpravou a zlepšení ochrany zvířat proti týrání, které vychází z průběžného hodnocení aplikace stávajícího zákona v praxi. K tomuto cíli návrh především upřesňuje v souvislosti se zvyšujícími se požadavky Evropské unie na kvalifikaci osob, které usmrcují zvířata nebo pracují s pokusnými zvířaty. Minimální požadavky na vzdělání a odbornou přípravu k získání a prokázání požadované kvalifikace včetně požadavků na školící pracoviště. Ruší řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení, neboť ochrana zvířat při veřejném vystoupení je dostatečně upravena přímo v zákoně. Návrh již pouze stanoví podmínky pro ohlášení veřejného vystoupení. Zavádí nové sankce, a to zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete nebo zabrání týraného zvířete s cílem efektivně zabránit chovateli v dalším týrání. Upřesňuje právní úpravu umísťování týraných zvířat do náhradní péče, což umožní rychle a efektivně zabránit dalšímu týrání zvířete a formou novely veterinárního zákona doplňuje podmínky pro domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců a jelenovitých z farmového chovu.

Návrh zákona byl projednán 6. června 2012 na 27. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil schválit návrh ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, a téhož dne na 46. schůzi ústavně-právního výboru, který k návrhu nepřijal žádné usnesení.

Dovoluji si vás požádat o schválení návrhu zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a zároveň poděkovat za práci, kterou jste tomuto návrhu zákona věnovali. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane navrhovateli a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 352/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Vlček.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 352/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, pane ministře, přeji vám všem hezký den. Dovolte mi, abych vás krátce seznámil s projednáváním tohoto senátního tisku v našem výboru a samozřejmě s návrhem usnesení, které jsme přijali.

Hlavním cílem zákona č. 246 na ochranu zvířat proti týrání je samozřejmě ochrana zvířat. Pouze bych se opakoval, kdybych říkal, co jsme všechno projednávali, protože bych opakoval slova pana ministra, to znamená, že zde dochází k rušení řádů, zapracování nařízení směrnic týkajících se především vzdělání těch, kteří pečují o chovy a kteří pečují o prasata, kteří jsou při porážkách a vlastně v řetězci, než potravina přijde k nám.

Jednou z věcí, kde jsme viděli úskalí, je třeba to, že jedna z největších změn, jsou zcela nové. Zpracovává se problematika pokusných a laboratorních zvířat. V diskusích zaznívá, zdali by se po vzoru některých evropských zemí, mohlo ministerstvo zemědělství domluvit s ministerstvem školství, zdali by neměla tato problematika pokusných zvířat neměla přejít do jiného zákona. Tento specifický zákon by měl dělat pouze týrání.

Jediné, co tady neřekl pan ministr, neřekl ještě, že zákon doznal několika změn. Toto je sice zákon o týrání, správních poplatcích a veterinární péči, ale do Poslanecké sněmovny přišel trošku s jiným názvem, tzn. přišel s názvem "na ochranu zvířat proti týrání a o Policii ČR" – a o tom bychom zde měli mluvit také, protože PS vyřadila tento návrh, s kterým přišla vláda. Tento návrh se týkal velké problematiky, zdali se dá vstupovat či se nedá vstupovat do obydlí, pokud se zjistí, že někde jsou týraná zvířata. K nám to přišlo už v trochu jiné podobě. Vy, co jste tady byli před prosincem a hlasovali jste pro nový veterinární zákon, tuším, v prosinci loňského roku, vraceli jsme ho PS s připomínkami. Všimněte si, že všechny připomínky, s kterými jsme to vraceli, tak se nám vracejí teď zpátky. To znamená, že nás PS přehlasovala, a teď nám to sem dává druhou stranou, protože jako Senát jsme měli pravdu. Týkalo se to tzv. domácích porážek. Víte, že jsme tam dávali pozměňovací návrh na to, že ministerstvo nebude mít zmocnění na to, aby vydalo vyhlášku, podle které se bude porážet skot do věku 24 měsíců a že to způsobí určité problémy. Po půlroce vyhodnocení to opravdu způsobuje problémy. Ještě vystoupím v obecné rozpravě, protože jsem pana náměstka upozornil na to, že se budu ptát třeba na čísla porážek a na jiné záležitosti. Na druhou stranu jsem rád, že v PS toto upravili. Jak ale říkám, kdyby sněmovna dala Senátu zapravdu v prosinci, mohli jsme to dávno mít za sebou.

VHZD projednal tuto problematiku, senátní tisk č. 352 na své 27. schůzi, která se konala 6. června 2012.

Výbor po úvodním slově zástupce předkladatele, dr. Jiřího Macha, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Josefa Řiháka a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. Ano, nyní bude hovořit pan senátor Václav Vlček.

Senátor Václav Vlček:  Dobrý den, vážený pane předsedo, milé kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, dovolte, aby vás seznámil se záznamem z jednání ÚPV, které se konalo dne 6. června 2012 k projednávanému návrhu zákona.

Po úvodním slově pana dr. Jiřího Macha, náměstka ministra zemědělství, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Václava Vlčka a po rozpravě výbor:

1. Nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku, když pro návrh, aby výbor doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, hlasovali 2 senátoři. Proti tomuto návrhu hlasovali rovněž 2 senátoři, 6 senátorů se zdrželo hlasování.

Návrh nebyl přijat.

Pro návrh, aby výbor doporučil Senátu projednaný návrh zákona zamítnout, hlasovali 2 senátoři, proti tomuto návrhu nehlasoval žádný senátor, 8 senátorů se zdrželo hlasování.

Návrh nebyl schválen.

Jiné návrhy k projednávanému tisku nebyly podány.

2. Určuje zpravodajem výboru mě.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není předložen.

Proto otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, musím říct, že v politice už jsem dlouho, ale takový zákon už jsem dlouho neviděl.

Nazval bych ho "Receptář prima nápadů". Když si ho přečtete, jste v takovém stavu, jako když kdysi v Americe dala paní kočku do mikrovlnné trouby, a od té doby v návodu k použití musí být, že kočka se nesmí dávat do mikrovlnné trouby ...

Jiný příběh byl ještě pikantnější. Jistý člověk si koupil campingový automobil a za sedadlem řidiče byl kávovar, a nebylo tam upozornění, že za jízdy se nemá vařit káva. Zapnul si kávovar a sjel do pole. Od té doby v návodu u campingových automobilů je, že za jízdy se káva vařit nemá ...

Zákon by mohl být velmi jednoduchý: Týrat zvířata je zakázáno. On je ale neskutečně popisný. Popisuje tam do detailu a kolegové mají připravené citace o tom, jak se chovají prasata. Nebudu s tím zdržovat.

Zaměřím se spíš na právní stránku věci. Protože se tam objevují jednak právní nesmysly. Například ten, že obecní úřad obce s rozšířenou působností může uzavřít smlouvu s nějakým náhradním pečovatelem. Za prvé. Úřad obce s rozšířenou působností nemá právní subjektivitu, takže žádnou smlouvu s nikým uzavírat nemůže. Může tak nanejvýš uzavírat dveře od radnice. Není to poprvé, kdy se toto objevuje v zákonech. Zřejmě někteří úředníci na ministerstvech už jsou dál než my. Už se vrací k národním výborům, kde to samozřejmě možné bylo. Samosprávy jsou potlačovány neskutečným způsobem. Jsou jim dávány další a další úkoly, aniž by byly finančně zabezpečeny, jenom proto, že si to přeje Evropská unie nebo ministerstvo.

Tento příběh je úplně stejný. Ukládá se, že se uzavře s kýmsi smlouva. Představte, jak budete obtížně hledat náhradního pečovatele o krokodýla nebo stádo pštrosů, protože se vůbec nejedná jenom o psy a kočky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dnes lidé chovají leccos. Když se vám nepodaří najít náhradního pečovatele, což se vám skoro nikdy nepodaří, ledaže by za to byly velké peníze – a ony za to jsou, protože musíte s ním uzavřít smlouvu a platit ony účelně vynaložené náklady, které ovšem potom na něm můžete vymáhat, které ovšem na něm většinou nevymůžete, protože když sledujete dramatické reportáže s vyhublými krávami, koňmi či jinými zvířaty, tak většinou lidé, kteří se toho dopouštějí, asi nebudou ochotní náklady platit.

Proto také předkládám jednoduchý pozměňovací návrh. On jednoduchý není, protože zákon je psaný jazykem v podstatě velmi popisným.

Návrh zní, že obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů hradí stát. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit státu pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče nebo osob a kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete.

Věty jsem nevymyslel, opisuji je ze zákona, napsal bych to jinak, toto je nesrozumitelný jazyk. Neopravuji to, že úřad obce s rozšířenou působností žádnou smlouvu neuzavře a když mu zastupitelstvo nedá do rozpočtu peníze, tak žádnou smlouvu uzavřít nemůže.

Zmíním ještě, že máme státní orgán, státní veterinární péči. Kdybyste si našli důvodovou zprávu při projednávání v PS, kde tyto povinnosti by měly náležet Státní veterinární péči, tak ta ovšem prohlásila, že to dělat nemůže, protože na to nemá peníze. Je to úžasný důvod. Obcí s rozšířenou působností se nikdo neptá, zda na to mají nebo nemají peníze.

Prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který zajistí, že když si stát nebo unie něco vymysleli, tak si to také zaplatí. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Abdikuje na přednostní právo na vystoupení paní senátorka Paukrtová, takže se slova ujme paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátorka Daniela Filipiová:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolím si vystoupit také k novele zákona na ochranu zvířat s následujícími slovy.

Vedou se debaty o tom, kdy a jak v pradávné historii lidstva došlo k tomu, že člověk pochopil přínos zvířete nejen jako zdroje potravy, ale i jako společníka či ochránce. Některé kultury povýšily zvířata dokonce i na božstvo. Všichni znáte příběhy Egypťanů, kteří si koček vážili natolik, že je mumifikovali. Věděli proč, kočky jim zásadně pomáhaly při ochraně sýpek, čili zdroje potravy.

Domestikací ale člověk převzal za zvíře i odpovědnost, protože ho vytrhl z jeho přirozeného prostředí a svým způsobem omezil, mnohdy přímo zabránil tomu, aby si samo obstaralo potravu. Dokonce se v jedné moudré knize píše, že právě proto by měl člověk dříve než sám usedne k jídlu, nejdříve nakrmit svá zvířata. Zvíře dnes slouží člověku jako pomocník, přítel, a dokonce pomáhá i léčit. Všichni víme o canisterapii, hypoterapii, dokonce víme, že vodící psi pomáhají nevidomým orientovat se v prostoru. Lékaři mnohdy doporučují starým a osamělým lidem pořídit si psa, a to nejen proto, aby nebyli sami, ale zejména ze zdravotních důvodů. Člověk je nucen chodit se svým psem na procházky, které prospívají, a člověk se tak dostane i mezi lidi. Prospívá to jak jeho psychickému, tak i fyzickému zdraví.

Přesto velmi často, když se objeví zpráva o týrání zvířat, slyšíme pohrdavé výroky typu "je to jen pes, jen kočka, jen pták". Ale týrání zvířat není odporné jen kvůli tomu, že jde o ubližování živého tvoru, ale hlavně proto, že člověk – homo sapiens, člověk moudrý, pán tvorstva, vrchol vývoje je schopen projevit tolik zla a brutality. Myslím, že by mi různí psychologové dali za pravdu v tom, že člověk se pozná i podle toho, jak se chová ke slabším, což zvířata bezesporu jsou. Ne nadarmo se doporučuje pořídit malým dětem zvířátko. Pro malé dítě představuje zvíře možnost rozvinout si empatii a hlavně naučit se zodpovědnosti.

Při – jak se dnes říká – "brouzdání" po internetu jsem narazila na ukázky a pojednání o knize asistenta Oxfordské univerzity a filozofa Petera Singera "Osvobození zvířat", které si vám zde dovolím částečně ocitovat. Singer podstatu problému, proč mnozí na zvířata pohlížejí jako na něco méněcenného vidí v křesťanském pojetí člověka jako,pána tvorstva, který zvířata využívá pouze ke svému užitku a zábavě. Přichází přitom s provokativním tvrzením, že se nemůžeme těšit zvláštním právům jen proto, že náležíme k biologickému rodu homo sapiens. Otázkou není, zda pozemští tvorové dokáží myslet nebo mluvit, ale zda jsou schopni trpět, píšeš Singer. Právě míra utrpení je podle něj hlavní morální kategorií.

Kam tím vším povídáním mířím? V původním vládním návrhu zákona proti týrání zvířat byla i novela zákona o policii ČR. V tomto návrhu byla policii v § 40 dána možnost vstoupit do obydlí bez souhlasu uživatele i tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný, jde-li o ochranu týraného zvířete. Chci zdůraznit slova "věc nesnese odkladu" a "nezbytný.

Hned v prvním čtení proti tomuto znění však vystoupili zejména poslanci Benda a Fuksa. Přišli s absurdním tvrzením, že vám policie vrazí do bytu, uhyne-li vám akvarijní rybička, nebo dokonce bylo řečeno, že představa kvůli takzvaně týranému psu nebo kočce mi někdo bude lézt do bytu apod.

Novela zákona o policii v souvislosti s projednávaným zákonem na ochranu zvířat proti týrání nebyla v původním návrhu zákona zcela bez logiky věci a bez znalosti problému na poli ochrany zvířat. Jako odůvodnění vám chci uvést jeden případ, který ale není vůbec výjimečný a týká se obrovského množství zvířat. Možná jste se setkali s pojmem množírny. Lidé v těchto množírnách chovají zvířata jen a jen pro vlastní zisk ve zcela otřesných podmínkách a bez ohledu na zákonná pravidla, která chov zvířat v chovných stanicích upravují. Tyto množírny chovají psy nebo kočky v klecích bez možnosti volného pohybu, bez kvalitní potravy, zejména mnohdy bez veterinární péče. Tato zvířata končí, pokud mohou, jako rodící stroje. Zvířata v těchto tzv. chovných stanicích trpí.- Zákon přitom například říká, že kočka může být znovu připuštěna nejdříve devět měsíců po porodu. Důvod je logický. I zvíře si potřebuje odpočinou a nabrat síly na další mateřství. A nejde jen o to. Nemocné a unavené zvíře je nejen ohroženo samo o sobě, ale jeho potomci jsou ovlivněni špatným stavem matky.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, pane předsedo.

V těchto množírnách nejsou mnohdy zvířata pod dohledem veterináře, nejsou očkována, nejsou odčervena. Jsou nabízena zvířata, která jsou ještě příliš malá na to, aby byla odebrána od matky. Na internetu běžně narazíte na nabídku sedmitýdenního kotěte. Přitom zákon jasně říká, že je možné chovné kotě odebrat od matky až ve 13. týdnu. Kotě, které je tak brzy odebráno je slabé, nedostatečně vyživené a tím i náchylné k nemocím a výrazně se mu zkracuje věk. Je běžné, že si neznalý zákazník koupí v dobré víře v této "kvazi chovné" stanici zvíře, které je, jak dodatečně zjistí, nemocné. Pravda, mnozí můžete namítnout, že lze toto zvíře dle platných zákonů vrátit. Ale věřte mi, že to nejde. Myslím, že je zřejmé proč. Jakmile si pořídíte zvíře, rychle se stane členem vaší rodiny a vy se ho nemůžete zbavit. Rovněž mohou mnozí z vás říci, že máte-li důvodné podezření, že zde dochází k týrání zvířat, můžete to ohlásit veterinární správě. Jistě, to můžete, ale majitel vám ukáže jedno zvíře, které má na ukázku. Ostatní, ty rodící stroje, již ne, protože vás nepustí do svého domu nebo do dalších částí obydlí. Chci zdůraznit, že nejde jen o kočky, psy nebo ptáky, ale i o další druhy zvířat.

Bohužel se v této souvislosti objevuje ještě další závažná věc, a to je, že zvířata těchto kvazi chovatelů mají sice očkovací průkazy, ale veterinář je mnohdy nikdy neviděl ani neošetřil, natož neproočkoval. Jsou totiž i takoví zvířecí lékaři, kteří s těmito množírnami spolupracují a vydají jim doklady, aniž by zvíře viděli, natož ošetřili. A co víc, příjmy těchto tzv. chovatelů jsou peníze, které jim jdou nezdaněné rovnou do kapsy. A není to malý objem peněz. Česká republika je zemí v rámci EU, kde se prodává nejvíce štěňat.

A ještě maličkost Víte, kam se v lepším případě podějí zvířecí matky, které už nemohou vyčerpáním rodit a sloužit jako zdroj obživy? Do útulku. Státe, resp. město, postarej se. Měli bychom se také zamyslet nad odbornými názory a stanovisky znalců z oboru psychologie a psychiatrie, zda tomu, kdo týrá bezbranná zvířata to jednoho dne stačit nebude a začne týrat děti nebo dokonce zabíjet. To jsou skutečně posudky psychiatrů, to není nějaká domněnka.

Jsem člověk, který vždy bude hájit právo na soukromí. Vždy jsem pečlivě zvažovala a zvažuji různá zákonná opatření, která by mohla toto právo omezit. Ale v tomto případě, když dáme policii právo zasáhnout pouze tam, kde je důvodné podezření na týrání zvířat, ne, když vám uhyne akvarijní rybička, již nejde o právo na soukromí člověka, zde nastupuje právo zvířete.

Proto vám předkládám tento pozměňovací návrh, respektive návrh, který máte na stole, a zdůrazňuji, že to je návrh, který byl původně ve vládním návrhu zákony, a který prošel bez námitek celým připomínkovým řízením. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko. A nyní prosím, aby se ujala slova paní senátorka Soňa Paukrtová, připraví se pan senátor Luděk Sefzig.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové. Já bych se vrátila k projednávání v ústavně-právním výboru a chtěla bych se v tuhle chvíli věnovat způsobu, jakým byl tento návrh zákona přijat. To znamená legislativním procesem.

Jak již tady bylo řečeno, původní vládní návrh zákona obsahoval novelu zákona o Policii České republiky, která byla z toho zákona vypuštěna a byla nahrazena novelou veterinárního zákona. Možná nahrazena není přesně správné slovo, ale do té části třetí byla vložena novela veterinárního zákona. Z mého pohledu se jedná o přílepek v užším slova smyslu, tak, jak je definoval Ústavní soud. To zaprvé. A zadruhé – ta novela veterinárního zákona nejen, že nebyla součástí vládního návrhu zákona, ale podle mého názoru ani nebyla na programu Poslanecké sněmovny v době jejího projednávání. Takže to byl jeden z důvodů, proč nemohu podpořit, nebo nepodpořila jsem na ústavně právním výboru, zdržela jsem se hlasování.

Na druhou stranu bych ráda řekla, že velmi podporuji oba pozměňovací návrhy, tak, jak je tady předložili mí předřečníci, protože se také domnívám, že změna zákona o Policii ČR nezakládá právo Policie ČR vstupovat do obydlí v okamžiku, kdy uhyne akvarijní rybička. Mám za to, že Policie ČR má poměrně jiné starosti. A právě tak podporuji návrh kolegy Kubery, protože jsem v Jablonci nad Nisou, jako členka městské rady, zažila, co to je starat se o stádo ovcí, které město mělo za povinnost obhospodařovávat. Je to složitá záležitost a je to velmi nákladní záležitost. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Prosím, aby se slova ujal pan senátor Luděk Sefzig, připraví se pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážené paní senátorky, páni senátoři, pane předsedo, pane ministře.

Pan senátor Kubera mě trochu vyprovokoval k obecné poznámce a dotazu týkající se toho přesného výčtu, který v tomto zákoně nalézáme. Ten ale není, myslím si, projevem legislativní samotvorby, ale je spíše reakcí na jinou moc, kterou my jako legislativci jen velmi málo máme ovlivňovat, nebo ji dokonce spíše ovlivňovat vůbec nemáme. Od toho je sice soudní moc.

Jestliže soudní moc v některém státě – a Amerika je pro to typická – rozhodne tak, že naprosto je jiný rozsudek, pokud je výčtový katalog v zákoně, a jinak rozhodne podle, řekl bych, lidově řečeno, selského rozumu, tak pak se nemůžeme divit, že legislativní moc doplňuje zákony v Americe výčtovým způsobem. Tak, jak to bohužel vidíme i v tomto zákoně. V tomto zákoně by jistě stačilo napsat, že je zakázáno zvířata týrat. A místo toho je tam specifikován výčet, jak se mají chovat, jaké mají mít prostředí.

Nechci tu diskusi nějak zlehčovat, ale mám dotaz na pana ministra, který se týká toho, zdali právě tato legislativní přesnost, nebo legislativní výčet...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pardon, já myslím, že pan ministr neposlouchá... (Hovoří oba řečníci najednou.)

Senátor Luděk Sefzig:  Já myslím, že pan ministr tady má určitě své poradce, kteří mě, doufám, poslouchají lépe než pan ministr, a kteří mu pak řeknou, na co jsem se ptal.

Mě by zajímalo, jestli tento zákon vznikl legislativně právě na základě nějakých judikátů nebo soudních rozhodnutí. A nebo zdali je skutečně spíše preventivní záležitostí, aby ten anglosaský způsob vnímání zákonů byl v převaze, proti tomu obvyklému, řekl bych, německému nebo rakouskému, který byl u nás obvyklý dříve.

Čili jde mi o to, zdali kořeny tohoto výčtového způsobu psaní zákona mají racionální podklad v judikátu, v nějakém judikátu, nebo zdali tento výčet je způsoben čistě preventivně tím, že se vláda přiklání více a více k anglosaskému pojetí zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Hovořit bude pan senátor Jiří Čunek, připraví se pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Tento zákon paradoxně osobně považuji za jeden z nejzávažnějších, který dnes projednáváme. Proč tomu tak je? Na něm je totiž vidět, v jaké dekadenci naše společnost, tedy civilizovaná společnost je. Když se podíváte, jak chráníme práva starých lidí v domovech důchodců, hájíme práva dětí, jak podporujeme rodinu, no tak jsme tady v jasném konfliktu, kdy rodina, staří lidé, zkrátka všichni ti, kteří jsou hodni naší ochrany, tak tu ochranu mají daleko menší než zvířata.

Historicky, až na nějaké excesy samozřejmě, byla mezi zvířetem a člověkem jasná čára. A člověk měl vždycky daleko vyšší důstojnost než zvíře. Já si myslím, že všechny ty pozměňovací návrhy, např. pozměňovací návrh pana kolegy Kubery, tak ten já podpořím. Jistě pozměňovací zákon o vstupu do obydlí nepodpořím. To znamená, abychom dali policii tento nástroj.

My bychom totiž měli přemýšlet o tom – určitě ne v tuto chvíli, já nemám takovou komplexní úpravu v ruce, bychom měli přemýšlet o tom, jak tento zákon má být skutečně útlejší. A jak budeme vracet důstojnost člověku a zvířeti určíme jeho místo. Samozřejmě takové, aby zvíře nemohlo být trápeno, tak, jak např. popisuje paní kolegyně Filipiová.

Totiž v tom přirozeném řádu věcí to bylo a mělo by být zase zpět tak, že ten, kdo trápí jakkoli zvíře, je společensky naprosto odsouzený člověk. Nemyslím trestně právně, společensky. A nemůže to být tak, aby člověk, který trápí zvíře a je zavrženíhodný, dostal větší než, když trápí člověka.

Takže nepodpořím z tohoto důvodu a možná jsou to i důvody jiné, samozřejmě, ten pozměňovací návrh, který přednesla paní kolegyně Filipiová, naopak podpořím návrh pana kolegy Kubery. A vyzývám nás všechny, abychom přemýšleli o tom, proč tento zákon je takto výčtový, takto popisný, v zásadě v tomto smyslu zbytečný. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Připraví se pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Já jsem původně k tomuhle zákonu nechtěl vystupovat, ale byl jsem přímo vyzván panem senátorem Kuberou a nepřímo panem senátorem Sefzigem, a nakonec i panem senátorem Čunkem. Tady bylo řečeno poměrně už hodně slov o tom, co ten zákon všechno obsahuje a co se na nás řítí. Já si myslím, že bude dobré, abychom se dostali do reality, abychom si to uvědomili, přečíst část toho zákona, kterou já jsem obdržel ve formě emailu. A ten soubor měl název "Perla.cz".

Je to § 12 f) toho zákona. Já ho nejdříve přečtu a potom ještě k tomu dám malý komentář.

Odst. 1: Chovatel, který chová prasata ustájená pro odchov a výkrm (dále jen chovatel prasat), zajistí, aby prasata ošetřovala osoba, která obdržela pokyny a poučení o péči o prasata v rozsahu stanoveném tímto zákonem a právními předpisy k jeho provedení.

Odst. 2: Za osobu podle odst. 1 se považuje osoba, která: a) od chovatele prasat obdržela pokyny a poučení o péči o prasata, nebo b) se zúčastnila kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata organizovaného školicím pracovištěm.

3.: Účastníkovi kurzu k péči o prasata podle odst. 2, písm. b) vydá školicí pracoviště osvědčení o způsobilosti k péči o prasata.

4.: Chovatel prasat je povinen vést záznamy o předání pokynů a poučení o péči o prasata a o vydaných osvědčeních o způsobilosti k péči o prasata u osob, které zaměstnává ošetřování prasat a uvádí v nich: a) osobní údaje osoby, která je jím zaměstnána k ošetřování prasat, b) datum vydání a evidenční číslo osvědčení o způsobilosti k péči o prasata nebo jméno, popř. jména a příjmení osoby, která pokyny a poučení o péči o prasata předala, a datum, kdy k jejich předání došlo.

A závěr je krásný: Tyto záznamy lze vést také elektronickou formou. Chovatel je povinen ještě 3 roky po ukončení činnosti těchto osob tyto záznamy uchovávat a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat.

5.: Obsah a rozsah kurzu k péči o prasata pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o prasata, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů, od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, vzor osvědčení o způsobilosti k péči o prasata a vzor pokynů a poučení o péči o prasata stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Tolik znění části novely zákona. Já jsem původně ten § 12 f) chtěl navrhnout k vypuštění, respektive ho zjednodušit nějakou větou toho typu, že je potřeba se o prasata starat pečlivě a netýrat je. Poté jsem se informoval a zjistil jsem, že to není možné, neboť je to povinnost, kterou máme dánu směrnicí 2008/120 Evropského společenství. Tudíž žádný pozměňovací návrh, který by navrhoval vypuštění tohoto § 12 f) nebudu předkládat. A zároveň vás všechny ujišťuji, že to není výmysl našeho ministerstva, našeho pana ministra, že tam tento § 12 f) je takto implementován.

Co z toho pro nás plyne, nevím, rozhodně si myslím, že pokračovat tímto způsobem není možné, protože následně potom už se přestaneme starat o prasata a budeme jenom papírovat. Pokud to mám nějak komentovat, tak při čtení toho paragrafu jsem si vzpomněl na pohádku velkého Evropana Hanse Christiana Andersena "Pasáček vepřů".

V té pohádce se princ stane pasáčkem vepřů proto, aby se nakonec dostal k císařskému dvoru a mohl se ucházet o krásnou princeznu. Pokud by tenkrát platila tato směrnice a tento zákon, tak by se nikdy k císařskému dvoru jako pasáček vepřů nedostal, protože by na to neměl potřebné vzdělání. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Je mi líto, že mě senátor Vystrčil předešel, ale je vidět, že někteří z nás skutečně čteme to, co se nám tedy předkládá. A já bych se chtěl pana ministra zeptat: Co dělal tedy zástupce České republiky při projednávání této směrnice a návrhu této směrnice v Bruselu. Jestli vůbec věděl, proč zvedá tu ruku a na jakou blbost týkající se chovatelských kurzů pro prasata. Uvědomme si, co se děje na vesnici, že ad absurdum každá babička, která si chová prase, tak bude muset podstoupit to, co tady bylo citováno. Bude mít kurz, bude muset o tom mít potvrzení, bude to muset mít, že je odborně způsobilá, i když celý život pěstovala prasata! Tak na ministerstvu zemědělství nějaký dobře placený úředník – nebo možná jste to byl i vy, pane ministře, nevím, jestli to tak je v zemědělství, tak prostě zvedne ruku pro takovouhle blbost. Doslova a do písmene blbost.

Pak přijede a řekne, nedá se nic dělat, Evropská unie nám to tady ukládá. A pak se všichni divíme, jak klesá důvěra v orgány Evropské unie, které bohužel si staví další a další směrnice, a vůbec nevědí, jak to chodí v praxi. A pak mají pravdu v tom Bruselu, když říkají, ale vždyť vy jste měli možnost. Vy jste měli možnost to říct. Vy jste měli možnost toto vetovat. Ale daleko pohodlnější je, aby někdo letěl do Bruselu, byl v dobrém hotelu, dal si dobré jídlo. A na zájmy České republiky v některých věcech doslova a do písmene kašle.

A když se bavíme o těch lektorech, o těch osvědčeních, která se budou vydávat, kolik nás to tedy bude stát, pane ministře vlády odpovědnosti rozpočtové a šetření? Kolik to bude stát ministerstvo zemědělství, ty kurzy, ti lektoři, vydávání té podivné směrnice nebo toho prováděcího předpisu, který jistě bude muset být konzultován se soukromými právními kancelářemi, protože asi vaši zaměstnanci na to nebudou stačit, tak kolik nás to bude stát? A kdo byl zodpovědný za to, že tady ten § 12 f), pokyny a poučení o péči o prasata a kurz k péči o prasata, vlastně v EU prošel? I díky hlasu zástupce ministerstva zemědělství z ČR.

Nezbavujte se odpovědnosti, pane ministře, neste konkrétní a – vy jste ministr, vy nesete i osobní zodpovědnost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové, já si dovolím jít ještě o kousek dál. Já si myslím, že nejsou odpovědní jen naši vyjednávači v Bruselu a pan ministr, já se domnívám, že odpovědní jsme i my.

Konec konců, uvědomte si, jak zoufale neproorganizovanou máme péči o děti. Já prostě nechám dítě u sousedky, a ona vůbec nepodepisuje žádný protokol, ani ona nemá žádné školení, a já si nezodpovědně jdu nakupovat a myslím si, že ona se postará o mé dítě, protože mi to slíbila, stejně dobře, jako bych to udělal já. A vůbec nikdo to nekontroluje!

Když se takhle budeme starat o prasata, tak, prosím vás, jak se můžeme podívat do tváře svým dětem? Jak nezodpovědně je necháváme bez školení, bez razítek, bez souhlasů, a to už nemluvím o tom, že ten zákon nařizuje věci, které nejde udělat. Jak tady říkal kolega Kubera.

A nakonec všichni – já čekám, že tak za čtvrt hodiny – ten zákon projde nebo bude vrácen s pozměňovacími návrhy, jako by hloupost se dala zracionalizovat! Uděláme to tak, aby ta hloupost dobře fungovala! No, nakonec proč ne? Vsadím se, že z důvodů, že jde o implementaci směrnice, bude stačit. Chtěli jste to, implementujete, implementujte. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, viděl jsem pobavený úsměv, když vystoupil pan kolega Dryml. V tuto chvíli se ho chci skutečně zastat. Možná, že jsem přeslechl některé slovo, ale jinak tvrdím, že měl stoprocentně pravdu.

Tak to totiž je. Tak se do našich předpisů dostávají věci, které nechceme jako Česká republika. Ale pozor! Možná je nechce ani jeden z nás, nechci přeříkávat to, co řekl kolega Pospíšil.

Ale kdo je proti nám v tuto chvíli?

No, nejenom ti byrokraté v Bruselu, kteří to vymysleli, ale i ti byrokraté v České republice, kteří díky tomu mají práci a mají peníze. Dotaz o tom, kolik to bude stát, je tedy dobrý, je případný, zároveň ale by měl být již vyřešen, protože jestliže každý zákon má mít kolonku, kolik to bude stát, tak tady jsem nenašel, kolik to bude stát. Ale ono to stát něco bude. Někdy se totiž dělá ta chyba, že se vyjadřuje, kolik to bude stát jenom státní rozpočet. Ale tady to přeci zaplatí ti chovatelé. To je tedy dobrý dotaz.

A druhá věc pro vás všechny, protože my všichni jsme senátorky a senátoři zvolení v nějakém území, velmi rádi se zúčastňujeme některých akcí, které jsou skutečně bohulibé, ale pohříchu ne proto, že to přináší politické body, ale hlavně proto, že to vytváří úžasnou řekněme pospolitost v menších částech měst a obcí. Představte si, a já téměř jsem přesvědčen, že každý z nás se zúčastnil takové akce, že se sejdou hasiči, rybáři, myslivci a společně si zabijí prase, udělají zabijačku pro komunitu padesáti, sto lidí, veselí se a tímto způsobem stráví sobotní odpoledne.

Jestli se domníváte, že to je dle zákona, tak je to protizákonné. Vy můžete udělat pouze to, že to prase vezmete, odvezete ho na příslušná jatka, tam vám ho zabijí a vy ho potom můžete zpracovávat na místě v tom kolektivu. Samozřejmě na krkovičce, na všech částech tedy bude razítko od veterinární zprávy, že to bylo řádně zabito, atd. A pak to můžete dělat. Kam jsme se to dostali? Domácí zabijačka je dovolená, ale prosím, nesmíte dát nic sousedům, to už je zakázáno.

Kam jsme se to dostali? Žijeme v normální společnosti? No, nežijeme. Nikdo, téměř nikdo, já se domnívám, že téměř nikdo v tomto sále nesouhlasí s takovým postupem, ale máme to tak nastaveno.

Já jsem to věděl dříve nebo jsem tak tento zákon pochopil, ale po jednání ústavně-právního výboru jsem se zeptal odborníka z ministerstva, jestli jsem to pochopil opravdu tak, jak jsem vám teď řekl, a on mi to potvrdil, ano, je to tak. Nesmíme tedy udělat zabijačku pro komunitu osadníků, kamarádů, atd., protože to už přestupujeme zákon.

A to je důvod, proč zoufale udělám dnes jedinou věc – podpořím pozměňovací návrh kolegy Kubery, ale pro tento zákon hlasovat nebudu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Prosím, aby se ujal slova pan senátor Ivo Bárek.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji, pane předsedo. Já bych možná k těm různým argumentům, proč ano a proč ne tento zákon, tady vzpomenul ještě jednu věc, že tento vládní návrh zákona obsahuje v části druhé také změnu zákona o správních poplatcích, kde v položce 74 sazebníku správních poplatků se jednak pětinásobně z 200 Kč na 1000 Kč, což je o 500 %, zvyšují poplatky za vydání rozhodnutí o žádosti o povolení dopravce, o povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty, o vydání osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku nebo osvědčení o schválení plavidla pro přepravu hospodářských zvířat. A jednak se zavádějí dva nové poplatky – za prodloužení doby platnosti rozhodnutí o povolení chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči to je pětistovka a za udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání ve výši 2000 Kč. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit k obecné rozpravě. Ano, chce. Pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Petr Bendl:  Děkuji. Pokusil bych se zareagovat na proběhlou diskusi a na často i vážné otázky, které zde zaznívaly.

Na otázku pana senátora Sefziga – zákon je svojí strukturou plně slučitelný s kontinentálním právem i se všemi našimi závazky, které plynou ze smluv, jež Česká republika uzavřela. Chtěl bych, aby to tady jednoznačně zaznělo.

K tomu, co říkal pan senátor Čunek. Vždycky do té doby, než se něco stane, nastane nějaký problém, tak nikdo žádnou řeknu kontrolu nechce a považuje ji za byrokratickou a za vstupování do něčeho, co tady vždycky bylo. Vždycky, když tady porážka byla, chodili jsme na zabijačku, tak jsme nechtěli, aby do toho stát jakýmkoli způsobem vstupoval. Ale v okamžiku, kdyby se něco stalo a prase nebylo v pořádku po zdravotní stránce nebo po jakékoli, tak se všichni budou ptát, co kdo udělal pro to, aby něčemu takovému zamezil.

Proto tento problém není černobílý, je složitější.

Pan senátor Vystrčil tady potvrdil naši snahu. A já jsem rád, že v debatě se senátory ve výboru jsme nakonec dospěli vlastně k potvrzení toho, co jsme chtěli, a to je nerozšiřování řeknu tlaku na toho, kdo porážku dělá, s byrokracií a s dalšími povinnostmi, protože by to nevedlo k ničemu jinému, než že budeme mít víc ztracených prasat než poražených, neboť by nikdo porážku nenahlásil a my bychom pak nemohli udělat tu kontrolu zdraví nebo řeknu zájmu zdraví těch, kteří budou maso z porážky konzumovat. A to by bylo nebezpečné. Proto se snažíme v maximální možné míře dát do zákona jenom to, co jsme ve vztahu ke směrnicím, jež se nás týkají, povinni udělat. A za vstřícnost v tomto ohledu všem senátorům děkuji. Myslím, že debata u vás ve výboru v tomto směru byla poměrně obšírná a myslím, že výsledek je správný a já za něj chci poděkovat.

Pan senátor Dryml – velmi rozumím jeho větám, asi jako většina z vás. Samozřejmě, že i po těch pár měsících, co jsem ve funkci ministra, nesu odpovědnost za to, že evropská směrnice byla schválena, která se tohoto dotýká, v roce 2009 a druhá v roce 2008, protože z pohledu obyvatel je to jedno, kdo zrovna je ministrem zemědělství. On za to všechno může. Tolik to politikum. Pokud bychom chtěli být věcní, je možné dohledat, protože směrnic jsou tady tisíce, jaké stanovisko tehdy, možná v roce 2007 nebo 2006, kdy se směrnice projednávala, dotyční kompetentní měli a co v dané směrnici prosazovali.

Faktem je, a to mohu říci za sebe, že my se snažíme udržet situaci řeknu tak, aby nebyla v žádné extrémní poloze. Žádná absolutní volnost, nějaká míra ochrany a kontroly a nějaké jistoty budoucích spotřebitelů tady být musí, na straně jedné.

Na straně druhé vysoká míra byrokracie povede spíš ke snaze obcházet to, co je pro nás primární, a to je ochrana těch, kteří nakonec budou maso z porážky konzumovat.

K záležitosti, která se týkala vypuštění pasáží Policie České republiky. Ano, vláda to dala do Poslanecké sněmovny s tím, že podpořila tento návrh, který tady zmiňovala paní senátorka Filipiová. Nicméně právní experti na ústavní právo, kteří tuto záležitosti projednávali v PS, tvrdí, že tady existuje významné riziko z obav o průchodnost tohoto návrhu v oblasti, která se dotýká Listiny základních práv a svobod, asi v duchu toho, co tady říkal pan senátor Čunek. A proto se PS přiklonila k vypuštění části, která se týká šance vstupu Policie ČR do domácnosti, apod. To byl hlavní důvod. A pro nás a pro mě osobně priorita, aby Česká republika nebyla sankcionována zapracováním těch tří evropských předpisů, které tady zopakuji. Je to nařízení č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování, to je to, co jsem tady říkal, že tato směrnice je z roku 2009. Dále je to směrnice č. 63/2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely a taktéž směrnice č. 120/2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat.

Zákon musí v souladu s těmito předpisy nabýt účinnosti ke dni 1. ledna 2013, jinak hrozí České republice sankce, a těm se jako ministr zemědělství snažím vyhnout.

K návrhu pana senátora Kubery. Znám dlouhodobě názory pana senátora na oddělení státní správy od samosprávy a víceméně řeknu, když státe něco nařídíš, tak to zaplať. Ale stát není nejbohatší a musí hledat zase nějaké kompromis využívání řeknu optimalizace nákladů na straně jedné a i řeknu přenášení jisté politické odpovědnosti na ta města a obce, kraje a regiony, protože dnes už můžeme srovnávat třeba se Slovenskem, jak tam to vypadá a ptát se tamních politiků na komunální či regionální úrovni, jak jsou se situací spokojeni. Ten problém prostě není černobílý. Já musím tento zákon předložit tak, tak abych řeknu naplnil závazky České republiky, které musím resortně respektovat. A tak bych příliš nepitval tento problém, který je asi řeknu více politický. Ale k tomu věcnému obsahu a návrhu zákona, nebo k tomu, co tady pan senátor říkal.

Návrh novely zákona již obsahuje ustanovení, podle kterého uvedené náklady hradí pachatel správního deliktu, pozměňovací návrh přidává vlastně další mezistupeň, který má napřed náklady uhradit stát, a pak až pachatel. Návrh ustanovení výrazně zvyšuje administrativní náročnost na předběžné náhradní péče a tím i náročnost finanční. Podobná konstrukce, jaká je uvedena v pozměňovacím návrhu, je již obsažena v § 25 odst. 6 zákona a v praxi se naprosto neosvědčila právě pro svoji administrativní náročnost. Tato konstrukce, řeknu stát jako mezistupeň, je v současnosti řadou pracovníků obcí kritizována a není ve většině případů využívána. I když je obcím v § 25 odst. 6 umožněno požadovat náklady na státu, ve většině případů je pro ně jednodušší vyžadovat náklady přímo na tom, kdo je povinen tyto náklady hradit.

Navíc není z pozměňovacího návrhu jasné, kdo má v tomto případě úkoly státu plnit. Doplnění povinnosti státu hradit náklady je po předchozích zkušenostech s aplikací této konstrukce nutno považovat za nadbytečné a bez přínosu pro praxi. Předběžná náhradní péče jako předběžné opatření je konstruována tak, že je obec s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče. Obci náleží náhrada nákladů za tuto péči. Pachatel správního deliktu ji však uhradí pouze v případě, že o některém z opatření, tedy o propadnutí zvířete, zabrání zvířete nebo i náhradní péči, ORP skutečně rozhodla. Pokud tak neučinila, je zřejmé, že její odhad situace nebo jejího řešení byl špatný a postup v podobě předběžné náhradní péče nebyl namístě.

V takovém případě ponese důsledky svého rozhodnutí sama obec. Lze říci, že odstavec 5 z ustanovení § 28 c) svým způsobem obec s rozšířenou působností motivuje k tomu, aby ve správním řízení řádně proběhlo a bylo dokončeno.

Z návrhu pana senátora Kubery vyplývá, že tyto náklady ORP hradí stát, státu je pachatel správního deliktu nahradí pouze v případě, že obec skutečně rozhodne o některém z opatření, tedy o propadnutí zvířete, zabrání zvířete nebo i náhradní péči, stát ovšem nemá nástroje, jak motivovat, případně donutit obce s rozšířenou působností, aby toto učinily a učinily rozhodnutí ve věci. Z návrhu tak vyplývá, že stát by mohl uhradit ORP náklady na předběžné opatření neurčeně dlouhou dobu. Z návrhu dále není zřejmé, jak by se postupovalo, pokud by stát zjistil, že správní řízení o předběžné náhradní péči neproběhlo v souladu se zákonem. V takovém případě by náklady zřejmě nebyly vyplaceny. Je nutné také upozornit na to, že se jedná o nástroj, který obec s rozšířenou působností může, ale nemusí použít. Je tedy pouze na zvážení ORP, jak danou situaci vyřeší.

Díky tomuto může ORP předejít kritice ze strany veřejnosti, která stávající právní úpravu oprávněně hodnotila jako časově neskutečně náročnou.

Ještě pár vět k tomu, kdyby tím státem bylo ministerstvo zemědělství. Museli bychom doručit veškeré podklady, to je mimo jiné i rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o předběžné náhradní péči, identifikaci vlastníka zvířete a náhradní pečovatele, odůvodnění situace, veškeré doklady a faktury a smlouvu o náhradní péči, což by administrativně dělaly obce, prostě nemohly by zase než jen říkat, že to jsou další a další náklady a samozřejmě i čas. Na ministerstvu zemědělství by musel být pracovník, minimálně jeden, který by žádosti zpracovával, žádal o doplnění podkladů, hradil náklady. Dále by někdo musel náklady vymáhat po pachateli správního deliktu ve správním řízení, pokud by to nebylo úspěšné, pak soudní cestou. Vyžádalo by si to nejen náklady státu na předběžnou náhradní péči, ale i náklady na pracovníky ministerstva zemědělství.

A tak bych mohl pokračovat. Zjednodušeně řečeno - prostě vznikala by další státní agenda, vznikli by další, řeknu státní úředníci a náklady by byly neúměrně větší než to řešení, které dneska v návrhu zákona je. V podstatě ten stávající systém rozšiřuje a dává šanci obcím s rozšířenou působností, aby mohly rychleji reagovat a domoci se svých peněz a nestalo se to, na co tady řada senátorů upozorňovala, že prostě byrokracie roste. Pokud nemá růst, pak doporučuji, abyste podpořili návrhy vašich výborů a jejich doporučení co se týká usnesení. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. A nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Vlček. Nepřeje si vystoupit. Nyní tedy prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se nebudu vyjadřovat k jednotlivým senátorům, k tomu, co zde přednesli, protože si myslím, že na některé věci tady odpověděl pan ministr. Co se týká pozměňovacího návrhu paní Filipiové, víte, i z té rozpravy tady, vyplynula pro mě taková hezká věc.

Tak na jednu stranu, pokud budou nějaká školení, případně, jak máme porážet hospodářská zvířata, tak jsem si všiml, že někteří z vás by ani nelitovali toho, pokud by tato zvířata byla porážena způsobem, že by těmto zvířatům byla způsobena nadměrná bolest. Ale u malých koťátek a u pejsků to cítíme všichni trošku jinak.

Víte, jsou to směrnice, které, jak říkal pan ministr, musíme implementovat, měli bychom je tam dát. Já, jako opoziční senátor a zpravodaj, bych mohl říct, tak to tam dávat nebudeme. Zažil jsem Poslaneckou sněmovnu, když opozice všechno vetovala těm, co byli ve vládě. A i přesto jsem navrhoval a diskutoval jsem s paní kolegyní, jakým způsobem to udělat.

Tady jsou přece dvě věci. Jedna věc je, zda opravdu policii tento mandát dáme? Víme všichni, že některé tyto věci se stávají. A musíme si říct, opravdu nejde použít jiné prostředky, a nebo musí policie vstupovat do obydlí? Policie dneska může přece vstoupit s veterinární správou na pozemky, tam vstupovat můžeme, ale nemůžeme do obydlí. Můžeme vstupovat všude do těch provozoven, a říká se, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.

Já mám sám zkoušky z ministerstva zemědělství na týrání zvířat, to znamená chodil jsem a profesionálně jsem uděloval pokuty těm, kteří to porušovali, ale tady opravdu jsme na tenkém ledě. Sám nevím, pokud to – tedy možná – projde do podrobné rozpravy, jak budu v tomto případě hlasovat. Zřejmě mám střet zájmů, protože jako veterinář podpořím vždycky přísnější, aby to bylo, ale jako občan s tím mám trošku problém.

Pan kolega Čunek. No, vystoupit k tomu, že tady je zákaz, aby si 50 hasičů nebo jeho kamarádů něco udělalo, že to nesmí, to přece není pravda. A říkal vám to pan ministr. On je život, pane kolego, taky o zodpovědnosti. Jako hygienik, a jsou tady lékaři, tak znají spoustu elementárních nákaz, přenosných jak ze skotu, tak z prasat na lidi. Doma si dělejte, co chcete. A víte, že jsme to tady diskutovali ohledně domácích porážek. A tady vám vůbec nevadilo to, že budete zabíjet domácí porážky. A já jsem si tady sehnal od pana ministra i přehledy, že to je 500 kusů skotu nad 24 měsíců. To jsou tuny masa, které byly někam puštěny bez prohlídek. Myslím si, že to je velký problém.

Tady třeba, když se podívám, když jsme mluvili, ne my, my jsme nechtěli maxi porážky, tak třeba welfare, z toho čtyřikrát byl porušen zákon na ochranu zvířat proti týrání, welfare. Bohužel ta zvířata, ta už nám to neřeknou, jestli je to bolelo nebo nebolelo, když je někdo špatně omráčil a potom je zaživa vykrvil. To zvíře vám to neřekne.

Takže, když už kritizujeme tolik tu evropskou legislativu, já, když jsem si sám četl některé ty věci, tak taky se mi to nelíbí. Ale možná stojí za to, abychom potom provedli velkou novelu, protože ozývají se i jiní lidé, kteří by chtěli něco novelizovat a něco z toho vydat.

Ale musíme si teď říct, že ten zákon bychom přijmout měli.

Co se týká naší legislativy, já, když se podívám do tohoto zákona, který tady mám, a je to změna zákona o veterinární péči, tak v § 21, odst. 2 slova: "požádá-li o toto vyšetření chovatel nebo se zrušují". My vlastně teď hlasujeme pro to, že minule, v tom listopadu, když jste tady hlasovali domácí porážky, tak si představte, že se tady umožnilo to, že když je domácí porážka, tak tam smí veterinář přijít udělat prohlídku toho zvířete, to znamená před poražením, při poražení a po poražení, pouze z nákazových důvodů, a nebo požádá-li o to chovatel.

Ministerstvo umožnilo to, že všichni ostatní si musí za porážku platit – provozovatelé, nebo kdo chová jakékoli zvíře – akorát kasta těchto lidí, protože je to chyba ze zákona, nemusí platit nic. A ten veterinář musí přijet, pokud o to požádá, nemůže tam naúčtovat zhruba 5,5 euro za tu práci, asi 150 Kč za tu práci, a nemůže naúčtovat ani cesťák. A já bych se chtěl zeptat pana ministra, zdali vyvodí nějaké důsledky z toho? Protože často slýchám o tom, že my, když přijmeme špatný zákon, nebo kdyby, nedejbože, chyběly někde peníze, takže i my bychom měli nést nějaké důsledky, zdali – protože ony to mohou být statisíce korun – a v době, kdy je krize, zdali někdo ponese zodpovědnost, že to do tohoto zákona dal, my to teď vytáhneme. Tak ani my tady neděláme stoprocentní zákony.

Co se týká pana kolegy Kubery, neměl bych problém podpořit jeho návrh, ale tento návrh už prostě je řešen. A pro nás, pro obce 3. stupně, to není zase takový problém. I když je lepší, když se to zaplatí vždycky obci, než státu, protože víme, jak se k nám mnohdy stát chová.

To by bylo zhruba vše. Mám tady napsáno, že vystoupilo 12 senátorů, z toho 2 vystoupili dvakrát. Jinak o usnesení výboru jsem vás informoval.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Takže děkuji, pane zpravodaji.

V usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu zazněl návrh, nebo je obsažen návrh zákona schválit. Takže přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 37.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 5, registrováno 73, kvorum pro přijetí 37, pro návrh 31. Návrh byl zamítnut. Jiné návrhy nebyly podány.

Takže přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Jaroslav Kubera. A připraví se paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já si dovolím načíst onen pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V části 1, v bodě 140, § 28 c), odst 5 zní:

"Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů hradí stát. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit státu pachatel správního deliktu, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za správní delikt stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete."

Jenom ještě poznámka. Opravdu mě dojalo, že stát má menší možnosti vymáhání než obce. To je velmi dojemné. Vzpomeňte na návrh paní poslankyně Čurdové, že obce měly platit alimenty, a poté si je na otcích vymáhat. Naštěstí nebyl tento návrh přijat.

Prosím tedy o podporu tohoto návrhu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, a prosím, aby se slova ujala paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátorka Daniela Filipiová:  Podávám pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 242/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (celý název snad nemusím číst, o tom všichni víme), kdy

1. V názvu zákona "a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, nahradit slovy "zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. Za část třetí vložit novou část čtvrtou, která včetně nadpisu zní: Část čtvrtá, změna zákona o Policii České republiky, čl. V. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., a zákona č. 459/2011 Sb., se mění takto:

Za prvé. V § 40 odst. 1 se za slova "zdraví osob" vkládají slova "nebo zvířat.

Za druhé. V § 40 odst. 2 se na konci písm. a) doplňuje slovo "nebo".

Za třetí. V § 40 odst. 2 se na konci písm. b) slovo "nebo" nahrazuje tečkou a písm. c) se zrušuje.

Následující část čtvrtou označit jako část pátou.

Následující čl. V označit jako čl. VI.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. (Nepřeje.) Zpravodaj ÚPV si přeje vystoupit? (Také ne.)

Prosím tedy zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil.

Senátor Josef Řihák:  Vážený pane předsedo, v podrobné rozpravě padly dva pozměňovací návrhy. Jsem přesvědčen o tom, že bychom měli o nich postupně hlasovat. Poté hlasovat o zákonu jako o celku.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, přizvu k hlasování. Pane zpravodaji, prosím vás, abyste uvedl, o čem budeme hlasovat. Zároveň žádám pana navrhovatele, pana ministra, aby se vyjádřil. Předpokládám, že se vyjádří i pan garanční zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Josef Řihák:  Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, jak byly podány, tzn. hlasovali bychom o pozměňovacím návrhu pana Jaroslava Kubery.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Stanovisko předkladatele pana ministra? (Nesouhlasí.) Garanční zpravodaj?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. V sále je přítomno 75 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí je 38.

Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 6. Registrováno 75, kvorum pro přijetí 38. Pro návrh 62, proti 2. Návrh byl schválen. Prosím, další návrh.

Senátor Josef Řihák:  Další návrh je pozměňovací návrh paní senátorky Daniely Filipiové.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Prosím, pana navrhovatele. (Neutrální.) Garanční zpravodaj?

Senátor Josef Řihák:  Spíše kladné.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Spíše kladné.

Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 7. Registrováno 75, kvorum pro přijetí 38. Pro návrh 35, proti 5. Návrh byl zamítnut.

Vyčerpali jsme všechny předložené pozměňovací návrhy.

Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, abychom návrh vrátili, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 8. Registrováno 75, kvorum pro přijetí 38. Pro návrh 56, proti 1. Návrh byl schválen.

Nyní – v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátor Jiří Řihák a senátor Václav Vlček.

Ptám se, zda souhlasí s tímto úkolem. (Souhlasí.) Jsou nějaké námitky z pléna? (Nejsou.)

Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 9. Registrováno 73, kvorum 37. Pro návrh se vyslovilo 61, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli a děkuji oběma zpravodajům.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dalším bodem – podle schváleného programu, který projednáme, je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu

Tisk EU č. K 147/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk K 147/08 a K 147/08/01. Prosím pana ministra zemědělství Petra Bendla, aby nás s těmito materiály seznámil. Pan ministr už přichází ...

Ministr zemědělství ČR Petr Bendl:  Dámy a pánové, budu velmi stručný. Materiály jste dostali ve svých textech. Myslím, že tam není nic, co by bylo konfliktní. Doporučuji jeho přijetí.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji pane ministře, posaďte se ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K 147/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Zřejmě tady bude změna, pan předseda výboru nám něco sdělí.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Pan místopředseda výboru Krejča mě požádal, zda bych v případě jeho nepřítomnosti vás seznámil s naším jednáním a hlavně s našim usnesením, protože je v současné době na vyšetření a na cestě z vyšetření – zdravotního vyšetření. Dovolte mi, abych toto naše usnesení vám sdělil. Pan místopředseda Krejča se této tématice věnuje velice podrobně. Podobné dokumenty, týkající se biohospodářství a dalších aspektů hospodaření, zejména s půdním fondem, s vodou, dlouhodobě sledujeme. Z toho důvodu jsme si také dovolili dlouhodobou sledovanost vyjádřit v prvním bodu našeho usnesení, které zní:

Výbor doporučuje Senátu, aby

I. Podporoval v souladu s dlouhodobou pozicí Senátu, vyjádřenou například v usnesení 465 z 24. dubna 2010 ke sdělení komise Evropa 2020, strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění iniciativy EU směřující k zajištění pokroku prostřednictvím investic do vědy, výzkumu a pokročilých technologií, aby souhlasil s nutností vytvořit rovnováhu mezi zajišťování potravin a udržitelným užíváním obnovitelných zdrojů k průmyslovým a dalším účelům, přičemž základem úspěšného hospodářství je dostatek kvalitní vody a půdy.

II. Senát připomíná, že dotační politika EU i členských států v oblasti biohospodářství by měla vzít v potaz možné negativní dopady jednostranného podporování biopaliv, na což odkazuje i usnesení Senátu číslo 2014 ze 4. května 2011 ke zprávě komise o nepřímých změnách ve využívání půdy týkajících se biopaliv a biokapalin, které mu dala ve své reakci za pravdu i EK.

Za další doporučujeme, abychom upozornili na nutnost efektivně provázat strategii v oblasti biohospodářství s dalšími iniciativami EU v oblasti vzdělanostní ekonomiky, zejména se společnou zemědělskou politikou, se sedmým rámcovým programem pro vědu a výzkum, se strategií Horizont 2020 a s politikou přizpůsobování se klimatickým změnám.

Za další vyzýváme vládu, aby identifikovala příležitosti, které se v rámci strategie pro biohospodářství nabízejí českým vědeckým institucím a podnikatelským subjektům a aby vláda podporovala jejich lepší využívání.

III. Obligatorně žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o navazujících iniciativách.

Dále pověřujeme předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil EK.

Tolik doporučení usnesení výboru pro záležitosti EU a zpravodaje Miroslava Krejči, kterého jsem si zde dovolil zastoupit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Prosím ve funkci zpravodaje se posaďte ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Velmi mě mrzí, že pan ministr byl vůči nám tak lakonický a k této materii neřekl vůbec nic. Těšila jsem se především na to, že nám řekne, jak ministerstvo zemědělství, potažmo česká vláda bude realizovat sdělení komise s názvem Inovace pro udržitelný růst a biohospodářství pro Evropu. Velmi by mě to zajímalo, protože v sobotu jsem měla možnost zaštítit velký happening, který organizovalo sdružení Duha. Tato akce byla směřována na podporu tzv. velké výzvy. Velkou výzvu podepsalo více než 21 tisíc občanů. Výzva směřuje k tomu, aby ČR naplňovala směry, které Evropa stanovuje mj. i v tomto dokumentu. Velká výzva směřuje k tomu, aby se ČR zapojila do posílení obnovitelných zdrojů, aby měla vyvážený mix v oblasti energetiky, ale také směřuje k tomu, aby Česká republika podporovala své vlastní potraviny, potravinovou bezpečnost a další biotechnologie. Mrzí mě, že jsem se od pana ministra nedozvěděla na toto téma téměř nic. Přitom chci připomenout, že Čína tvoří třetinu svého růstu HDP právě biotechnologiemi. Myslím si, že nemůžeme hovořit jen o tom, že je to nějaký bruselský výmysl, je to životní nutnost, je to záležitost bytí či nebytí, je to záležitost přežitím nejen nás v České republice ale i lidstva takového.

Jsem ráda, že v této chvíli mohu podpořit usnesení, které předkládá výbor pro záležitosti EU. Jsem přesvědčena o tom, že tak, jak usnesení výbor připravil a schválil, tak přesně odpovídá tomu, co bychom v ČR měli chtít. Jsem velmi ráda, že je zde připomínka, že základem úspěšného biohospodářství je dostatek kvalitní vody a půdy. Tady se naskýtá otázka na pana ministra, jaká opatření ministerstvo připravuje v oblasti zvýšení retenční schopnosti krajiny, jak se ministerstvo dívá na pěstování rychle rostoucích dřevin,, které mj. mají tu krásnou vlastnost, že zlepšují mikroklima a mají schopnost zadržovat vodu.

Chtěla bych také podpořit v usnesení zvláště bod II, odstavec 4, v němž my jako Senát vyzýváme vládu, aby identifikovala příležitosti, které se v rámci strategie pro biohospodářství nabízení českým vědeckým institucím a podnikatelským subjektům a podporovala jejich lepší využívání. Domnívám se totiž, že tady je potřeba bít na poplach, že je potřeba ozvat se. Nemyslím si, že by právě dobrým řešením byla likvidace resortních výzkumných ústavů a jejich převedení pod ministerstvo školství. Když se naposled v České republice pod ministerstvo školství převáděly učňovské školy, znamenalo to naprosté rozpojení mezi praxí a učebními obory, učňovskými školami. OBávám se, že tady se stane totéž, že dojde k likvidaci resortních výzkumných ústavů. Pokud vím, pod ministerstvem zemědělství a výzkumný ústav potravinářský, který má velmi dobré výsledky a je schopný spolupráce na evropské úrovni.

Další věc, kterou bych chtěla v této souvislosti připomenout, je nebezpečí, které nám v ČR hrozí – že budeme mít nedostatek pitné vody. Viděla jsem hydrologické mapy, které mapovaly prognózy do roku 2030. Podle těchto hydrologických map u nás na východní Moravě jsme se stali polopouští, jižní Morava podle této hydrologické mapy byla pouští.

Rok 2030 není tak vzdálený. Je to stejně daleko do budoucna jako byl v minulosti rok 1989. Říkám to proto, že je to úsek, který si dokážeme všichni představit. Je už hodina dvanáctá, abychom se zaměřili na tuto skutečnost, abychom podpořili výzkum a vývoj v této oblasti, abychom podpořili opatření, která zlepší vodohospodářské poměry v ČR. Máme zde velmi dobrý výzkumná pracoviště v této oblasti. Na českobudějovické univerzitě jsou odborníci světově uznávaní. Vím, že se připravuje evropské centrum pro výzkum sladké vody, vím, že v této oblasti dobře pracují i slovenští vědci. Myslím si, že česká vláda, ministerstvo zemědělství a další by měly tento výzkum a vývoj podpořit a

měly by usilovat, abychom jako střecha Evropy, tzn. místo, odkud všechny toky odtékají, jako místo, které je životně závislé na hospodaření se sladkou vodou, abychom se této oblasti věnovali co nejvíce. Bude-li to na evropské úrovni, věřím tomu, že také budeme mít evropskou pomoc k tomu, abychom zabránili těm negativním důsledkům, o nichž už dnes vědci vědí.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Dále se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi k projednávanému materiálu čtyři poznámky z pohledu praxe. Myslím si, že v prvé řadě by mělo zaznít, že česká příroda je vážně narušena, že tady není rovnováha. Pokud se týká minulých dnů, výzkumné ústavy upozornily na katastrofální stav půdního fondu. Čím je to dáno? Vážené kolegyně a kolegové, od roku 2006, od nástupu pravice se například snížila výroba vepřového masa v našem státě na 52 procent jsme zcela závislí na dovozu. Obdobná situace je i v oblasti kuřat a výroby vajec, což už pocítili a ještě pocítí u těchto komodit naši spotřebitelé. Souvisí to i s uplatňovanou dotační politikou, kdy nejvíce dotací berou ti, kteří nejméně produkují a zaměstnávají nejméně lidí. V této situaci produkujeme především na venkově obiloviny a řepku, jsou to suroviny, které se vyváží a naproti tomu chybějící potraviny musíme dovážet. V této situaci Česká republika získává charakter rozvojové země. Dovážíme potraviny, ostatní státy k nám vyvážejí svoji nezaměstnanost.

Plně podporuji to, co zde v oblasti vody říkala paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, hlavně na jižní Moravě, na počátku devadesátých let, kdy se signalizovaly změny v přírodě, dnes je jižní Morava Saharou, bylo 120 tisíc hektarů závlah. Tato společnost je nechala zničit, dnes je funkčních pouze několik tisíc hektarů. Jak vypadá současná situace? Aby se o to ministerstvo nemuselo starat, předalo to Povodí Moravy a Dyje a nabízí to doslova za korunu místo hodnot, které mají obrovský význam pro závlahy, místo toho, abychom se starali chceme se toho zbavit a nemít žádné starosti.

Pokud se týká hospodaření s vodou, mělo by se vrátit ke koncepci to, co tady už zaznělo, že řeky z naší republiky odtékají – abychom se začali rychle starat, jak vodu v naší krajině budeme zadržovat pro sebe a budoucí generace. Myslím si, že při stoupajících cenách potravin a vůbec zemědělských komodit ve světě naši spotřebitelé velice pocítí, že je narušena potravinová bezpečnost u řady komodit. Domnívám se, že tomuto problému by mělo v současné době ministerstvo věnovat maximální pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, paní senátorka Gajdůšková mě jako vždycky skoro rozplakala a pan senátor Hajda mě tak vyděsil, že jsem zapomněl, co jsem chtěl říci. Snížení vepřového je dobře, protože další směrnice EU zavede daň na vepřové, protože je přece škodlivé. V Maďarsku už zavedli "french fries" na Coca Colu a nás to tady také čeká. Zdánlivě to nesouvisí s týráním zvířat, ale souvislost najdu. Přečtu Charakteristika, stručný popis problematiky. Je to stejně nevinné, nemá to žádné právní důsledky, je to jen takové sdělení. Z tohoto sdělení se postupem doby stane směrnice, dalším postupem doby na řízení a my tady budeme sedět nad podobným zákonem jako je týrání zvířat o tom, jak budeme rozvíjet biotechnologie. Přečtu:

Předložený dokument zdůrazňuje současné aktuální úkoly pro udržitelnost života, životního prostředí a nutnost změny společenských priorit, životního stylu v oblasti spotřeby v souladu se strategií Evropa 2020 při zapojení stěžejních iniciativ, unie inovací a Evropa účinně využívající zdroje. Strategie vychází ze sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace připravovaného rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Velký důraz je kladen na propojení celého inovačního řetězce s interaktivními vazbami výzkumu a praxe jako účinnými nástroji k zefektivnění konkurenceschopnosti Evropy. Cílem strategie biohospodářství a souvisejícího akčního plánu je tak připravit cestu pro inovativnější a konkurenceschopnější společnost, která bude účinněji využívat zdroje a zajistí rovnováhu mezi zajišťováním potravin a udržitelným využívání obnovitelných zdrojů k průmyslovým účelům a zároveň bude dbát na ochranu životního prostředí. Strategie Akční plán poskytnout informační základnu pro plány výzkumu a inovací v odvětvích biohospodářství na úrovni jednotlivých států, na úrovni EU v celosvětovém měřítku a k prohloubení dialogu s veřejností. Mají vytvářet součinnost a zároveň respektovat doplňkové v vazby s jinými oblastní politiky, nástroji a zdroji financování při sdílení a řešení stejných cílů.

To jsou věty, co? Normální člověk nemůže takové blbosti strávit, a to v situaci, kdy Řecko už je zřícené, Španělsko a Portugalsko se hroutí a unie se zabývá takovými neskutečnými blbostmi, které ovšem blbosti nejsou, stojí obrovské peníze. Co tady říkal pan senátor Hajda, že máme všude řepku, proč ji máme všude? Protože jsme se nechali oslnit biotechnologiemi, jak to bude bezvadné, jak z toho budeme dělat palivo a na jeden litr nafty je potřeba 1,1 litru bionafty, což už konečně uznala i EU. Místo toho, abychom se zabývali podobnými blbostmi a řešili skutečné problémy, budeme zde za rok stát nad zákonem, který bude říkat, že se muškáty nesmí hnojit. Proč by se hnojily, ono jim to škodí. Když si občané stěžují, že je málo posekaná tráva, tak jim říkám, že existuje silná skupina vědců a neziskových organizací, které říkají, že se tráva sekat nemá, že se má nechat růst, že příroda se má nechat růst, že ani keře se nemají řezat a ani stromy, má se všemu nechat volný průběh.

A z takovýchto blbostí se potom občas stane strategie, viz emise–imise, kdy už první města začala šílet a připravovat vyhlášky na zákaz vjezdu automobilů do centra. A za 350 korun si koupíme, my zelení, tu zelenou známku, a ty červení, protože tam bydlí, tam budou jezdit stejně. Úžasné, opravdu úžasné! A uvidíte tu českou hysterii, jak město, které nepřijme takovou vyhlášku, bude označeno za "biobarbara" nebo něco podobného.

Takže já si myslím, že bychom neměli takto přijímat směrnice typu: "Vítáme bioiniciativu Evropské unie," jak vždycky říká výbor, ale – a následuje výčet dvaceti věcí, které vyvracejí věci, které jsou. Měli bychom říct jasně a rozumně, že takovéto blbosti by se v EU přijímat neměly, a že by se měla zabývat skutečnou konkurenceschopností, protože tím konkurenceschopnost ničí. Ničí a konkurenceschopná tímto způsobem nikdy nebude. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, a slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já bych se chtěl vrátit na začátek projednávání tohoto bodu a ocituji:

"Bod jednání, zařazený na pořad schůze Senátu, uvede zpravidla navrhovatel."

To, že nám tady pan ministr řekl, že k tomu není co říci, to není jenom o aroganci, ale možná to svědčí o tom, že pan ministr buď tomu nerozumí, a nebo neví, co by nám mohl říci. Je to škoda, protože já jsem se těšil na to, jaký je postoj ministerstva zemědělství k tomuto problému. Kolega Kubera, vaším prostřednictvím, pane předsedající, se tady rozčiluje, a pan ministr mlčí. Tak buď asi zastává stejný postoj jako kolega Kubera, a nebo neví, co má k tomu říci. Buď tomu nerozumí, a nebo souhlasí s kolegou Kuberou. Ale i pro nás by to byl určitý signál. A uvědomme si, že to není jenom pro nás, ale je to taky pro diváky, jak pracuje ministerstvo zemědělství. Protože jet někam do Bruselu, poslechnout si tu směrnici, odsouhlasit si ji, a pak přijet sem a nic neříci, mi připadá jako mrhání státních prostředků. Proto bych doporučoval, aby ministerstvo zemědělství příště – může a nemusí respektovat mé doporučení, to je pravda – aby bylo lépe připraveno. A aspoň nám v kostce řeklo názor České republiky a vlády ČR, i možná osobní názor ministra zemědělství na tento problém, který nás může v budoucnosti, celou ČR, velmi zasáhnout.

A ještě bych se chtěl vrátit k tomu bodu předchozímu. Tady jsou určité zvyky. Stát, tady pan ministr řekl, že stát není nejbohatší. Já neznám bohatšího kmotra, nežli je stát nebo EU, pane ministře. A rozhodně tady nikdo bohatší nežli stát není.

A k té řepce, vaším prostřednictvím ke kolegovi Kuberovi, řepka, to je byznys. Ano, všichni to víme, a také všichni víme, jak jsme tady před několika lety všechny varovali z hlediska lékařského. Dokonce spalování té řepky v palivech je dokonce daleko více nebezpečnější, protože se tam tvoří jiné karcinogenní látky, nebezpečnější, než při spalování fosilních paliv. Nikdo nechtěl nic slyšet, a proto je důležité, aby nám pan ministr tady řekl postoj té EU tady k tomuto materiálu, postoj vlády, který se může měnit v současnosti s tím, jak se mění EU a zemědělství. Zemědělské dotace, zemědělská politika je možná ještě nebezpečnější, než bankovní krize, která nyní zasahuje celou EU.

A ještě, vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Kuberovi, který řekl, že neví a nevzpomíná si, co má říci. Jako lékař bych doporučoval omezení kouření, protože samozřejmě to působí na cévní zásobení mozku, pokud někdo dává více cigaret. Ale to je moje doporučení. A nechci za to ani regulační poplatek.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, slovo má pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji ještě jednou za slovo, pane místopředsedo. Paní senátorky, páni senátoři, trochu je to moje chyba, že tady zaznívá kritika na hlavu předkladatele, pana ministra, protože když jsem prošel program dnešní, zítřejší a možná popozítřejší schůze, tak jsem si uvědomil, že toho času příliš mnoho není. A požádal jsem pana ministra, jestli by nemohl být velice stručný, protože my jsme na výboru diskutovali všech asi 15 dokumentů. Dlouhodobě diskutovali. Uvedl jsem to ve své zpravodajské zprávě, která jenom substituovala to mnohaleté úsilí pana kolegy Miroslava Krejči.

A proto jsem se domníval, že stojí za to diskutovat jenom o tom našem usnesení. Výbor velmi podrobně všechny materiály projednal, co se týká biohospodářství. A z toho důvodu já se domnívám, že není nutné, abychom tady zkoušeli pana ministra, abychom protahovali naše jednání. Protože, věřte mi, za 6 hodin budou možná daleko důležitější body, budou možná ještě dříve, a my pak tady budeme v časovém stresu. Moc vás prosím o shovívavost.

Pokud máte někdo problém s jednotlivými odseky našeho usnesení, tak je tady diskutujte, ale jinak to téma je zpracováno velmi podrobně na našem výboru.

K poznámkám kolegy Kubery. Pro nás je velmi české číst Eurospeak. Pro všechny, kteří to čtou, z jakéhokoli výboru, dožádaného výboru. A jsme to my, kteří to odfiltrují v našem usnesení. Tento Eurospeak je pouze v názvech. V oficiálních názvech. Jinak se snažíme tato usnesení psát velmi srozumitelně, nechci říct přímo polopaticky, ale tak, aby jim rozuměl každý občan. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Pan senátor Miroslav Škaloud se přihlásil o slovo. Prosím.

Senátor Miroslav Škaloud:  Děkuji. Vážené senátorky a senátoři, já jsem tady opravdu nemohl odolat a musím zareagovat na pár mýtů, které tady padly ohledně potravinové soběstačnosti.

Ale nejprve mi dovolte, abych jako člen Evropského výboru řekl něco k tomuto materiálu. O čem to vůbec je? Ten materiál je o tom, že komise si uvědomuje, že podpora pěstování biopaliv vede k nedostatku potravin pro lidskou výživu. A protože chce obě – jak biopaliva, tak potraviny – tak se snaží zefektivnit využití biologických substrátů, např. zapojit odpady do výroby potravin, krmiv, biopaliv. A toto směřování má být jakýmsi programem, bude to nějaký akční program, a bude dotován. To je, oč tady běží.

Takové ty příběhy, taková ta strašná slova, co tady citoval kolega Kubera, to, čemu nikdo nerozumí a co může vzbuzovat minimálně rozpaky, takové ty Eurospeak, to samozřejmě k tomu patří. Oni se asi jinak vyjadřovat neumějí.

Tak, nyní k té potravinové soběstačnosti. Víte, ČR je průmyslová a výrazně exportně orientovaná země. A loni vyvezla téměř šestkrát víc zboží a služeb, jako např. stejně početné Řecko, a čtyřikrát tolik jako Portugalsko. A náš vývoz je o něco menší, je jen o málo menší než Polska, které má daleko víc obyvatel, téměř 40 milionů, nežli my.

Chci jenom říct, že kromě vysokého exportu naše země dosahuje také vysokého přebytku obchodní bilance. Vyděláváme na šikovnosti, vyděláváme na tom, že soustředíme výrobu zboží, které děláme levně a kvalitně, a které umíme, a proto je dobře prodáváno do celého světa.

Jiné zboží zase nevyrábíme, nýbrž je dovezeme od těch, kteří to z různých důvodů dokáží vyrobit levněji nebo kvalitněji. A na tomto obchodě vyděláme přece všichni. A potom v poměru ke mzdám klesají náklady u nás i venku. Můžeme z toho potom jezdit na dovolenou a taky dovážet.

Pokud jde o tu soběstačnost, tak my mj. jsme velcí vývozci chmele, obilí, řepky. A nemůžeme všechno vyvážet, jinak mezinárodní dělba práce nemá smysl. Na té potom všichni budeme vydělávat.

Tak, nebudu to rozpitvávat, myslím, že na té dělbě práce vyděláme všichni. A pokud jde o tu soběstačnost, tak jsme někde ve středu pelotonu, pokud jde o státy EU. Nemá cenu to démonizovat.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, o slovo se přihlásil pan senátor Miroslav Krejča, prosím.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové.

Nejprve se omlouvám, že jsem nestihl si stoupnout za tento pultík jako zpravodaj a musel to za mě vzít kolega Luděk Sefzig. Já se pokusím být neemotivní a pokusím se neopakovat to, co tady již zaznělo. Naše doporučení není ani oslavou tohoto evropského dokumentu, ani jeho zatracením. Pouze upozorňujeme na některé věci, na které jsme již upozorňovali dříve. A to, že se neobejdeme bez kvalitní vody a půdy, abychom mohli rozvíjet jakékoli hospodářství. Kriticky se vyjadřujeme k tomu, jakým způsobem jsme naložili s otázkou biopaliv a biokapalin. Přijímali jsme k tomu i nedávno usnesení, a komise nám kupodivu dala zapravdu, takže je to i taková mírná satisfakce k práci Senátu, k práci nás všech.

Takže to je gró toho našeho doporučení, které myslím není nikterak kontraverzní. Bohužel tento dokument projednáváme v dnešním dopoledním bloku. A zítra jako poslední body budeme projednávat tři další evropské tisky, které jsou ale v gesci jiného ministerstva, a to ministerstva životního prostředí. Jedná se o tisky K148, 155 a 156/08.

My jsme ve výboru tyhle čtyři materiály probírali souběžně. A já musím ocenit vstřícnost pracovníků obou těchto ministerstev, že jsme byli schopni se dohodnout i na určité synergii našich doporučení k těmto tiskům. Protože jsou provázeny určitou problematikou. Bohužel dneska začínáme jedním dokumentem, zítra budeme končit třemi dalšími dokumenty, kde jsem zpravodaj, a kde když tak upozorním na ty souvislosti mezi těmito tisky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, ptám se, zda ještě někdo si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo takový není, rozpravu končím. A táži se pana předkladatele, zda se chce k rozpravě vyjádřit? Pan ministr se chce vyjádřit a má slovo, prosím.

Ministr zemědělství ČR Petr Bendl:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní senátorky, páni senátoři, já jsem opravdu chtěl vyjít vstříc v tom úvodním slově, protože mám pocit, že dnes toho máte na starosti tolik.

Tahle celá problematika, která se týká sdělení komise Evropského parlamentu, nikoli rozhodování nad konkrétními akty a věcmi, které hýbou současnými problémy uvnitř České republiky, související s tématy, které jste tady zvedali, to je sdělení, myslím si, které můžeme v kuloárech diskutovat a nepředvádět tady před lidmi, jak strašně je to důležité, že půda je v katastrofálním stavu.

Samozřejmě, že je půda v katastrofálním stavu, ale samozřejmě, že to není od 90. let, jak tady bylo řečeno. Samozřejmě, že to je z velké části tím, jak se rozoraly meze a neudržovala se voda v krajině. Samozřejmě, že to s tím úzce souvisí, protože to jsou ne 10 let, ne 15 let, to jsou dlouhé desítky let, kdy se intenzivně pracovalo na tom, jak odvést vodu z krajiny. A teď se bude chtít, abychom za 2 roky, nebo za jedno volební období, protože jinak to je skandál, okamžitě vrátili zpátky to, co se tady dlouhá, dlouhá desetiletí páchalo na krajině a na kvalitě půdy.

To, že se ministr zemědělství věnuje kvalitě půdy, na každé mé poradě ministra je téma eroze, povodně apod. Protože prostě je to obrovský problém. Obrovský problém je fakt, že máme 3,5 milionů vlastníků půdy, ale hospodaří na nich jenom 26 tisíc subjektů! To znamená, že hospodaří na něčem, co jim nepatří. Ten vztah je tím potom z velké části daný, jak se s tou půdou nakládá. Takže my tady vytváříme řadu věcí, jak postihnout toho, kdo něco páchá na půdě, přičemž to normální sedlák, farmář, který má vztah k půdě, a k vlastnímu by se takto často k půdě vůbec nechoval.

Vrátit se k tradičním hodnotám je prioritou ministerstva zemědělství. A řadu těch kroků, o kterých jste tady mluvili, kdybyste se o ně zajímali, nejen tady, jako pan senátor Dryml, tak byste věděli, že jsou na různých odborných fórech diskutovány se vší vážností. Že řadu těch problematik, na kterých jsem tady pana senátora Drymla nikdy neviděl, jsme diskutovali a diskutujeme s nevládními organizacemi, s představiteli farmářů i sedláků, s potravinářskou inspekcí i komorou, prostě řada těch věcí je obrovským tématem, o kterém bych tady mohl mluvit hodiny. Hodiny bych o nich mohl mluvit. Sdělení Komise EP, Radě, evropskému hospodářskému, sociálnímu výboru a výboru regionů etc., já k tomu opravdu dílem mám významný vztah podobný jako pan senátor Kubera. Protože jsou tady důležitější věci, o kterých jsme konec konců tady dílem i dneska mluvili v tom zákoně předešlém, a dotýkali jsme se řady problematik biohospodářství a biopotravin.

Ti z vás, kteří se o to zajímají, vědí, že množství farmářů, kteří produkují biopotraviny, stoupá v ČR, že existuje řada konkrétních programů, kterými pomáháme v inovacích, v nových technologiích, že zprostředkováváme finance jdoucí dílem ze státního rozpočtu, dílem z EU, k tomu, aby tyhle trendy byly podporovány. A podporovány jsou. A je to vidět i na konkrétních číslech. Stoupá počet a množství biopotravin produkovaných v České republice a vyráběných v České republice.

Já tu nechci dlouho zdržovat, protože si myslím, že opravdu máte důležitější věci dneska na práci. Pokud byste chtěli o těchto tématech opravdu diskutovat, my jsme na to samozřejmě připraveni na řadě fórech, kterých je možné se účastnit a vnášet tam konkrétní věci, konkrétní doplňky k tomu, co udělat mj. pro to, abychom udržovali vodu v krajině. Protože to je, kromě faktu, že v minulosti se trošku pozapomnělo v těch pravidlech hry na financování nebo využívání peněz v rámci společné zemědělské politiky na podporu živočišné výroby, zejména, na podporu citlivých sektorů, jako je drůbež apod. Vepřové apod. Všichni se hnali v tom roce 2006, plus mínus, za podporou rostlinné výroby, a ne primárně potravin – protože pro zemědělství je klíčová věc potravina, primárně je zde zemědělství proto, aby produkovalo kvalitní a dobré potraviny.

To, že se zvrhla ta situace, že začíná být ekonomicky extrémně výnosnější produkovat nepotravinu, na rozdíl od potraviny, je prostě špatně. Že to, co tady říkala paní senátorka, omlouvám se za jméno, jak je krásná rychle rostoucí podpora rychle rostoucí dřeviny, to nemá s potravinou nic společného. Prostě my máme podporovat v zemědělství zejména potravinovou výrobu, zejména živočišnou výrobu, to je trend. Ne to, že bude někde lepší klima z rychle rostoucích dřevin, které potom Rakušáci zpracovávají na palety a přivážejí to zpátky, aby to naši zaplatili. To říkám jen jako podtext.

Prostě problematika je vážná. Já vyzývám spíše k té odborné diskusi, než k tomu, abychom se tady pranýřovali za něco, že někdo komentoval sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, evropskému hospodářskému, sociálnímu výboru a výboru regionů, že dostatečně nepřinesl tuny materiálu, který samozřejmě jsem schopen přinést a zdržovat tak jednání Senátu, což bych nechtěl. Diskusi můžeme věnovat prostor kdekoli jinde. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane předkladateli, a prosím pana senátora Sefziga, který se ujal role zpravodaje, aby vystoupil a vyjádřil se k rozpravě.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji, pane místopředsedo. Já myslím, že vše bylo objasněno. Rozprava byla bohatá. Děkuji panu zpravodaji, který se v průběhu projednávání dostavil, jehož já zde pouze suploval. A dovolte mi, abych vám doporučil, aby Senát přijal doporučení, které pan zpravodaj Miroslav Krejča připravil, které přijal výbor pro záležitosti Evropské unie.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, děkuji vám, pane senátore. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej za zpravodaje přednesl pan senátor Sefzig, přečetl celý návrh, takže můžeme hlasovat. V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, znamená to, že kvorum je 36.

Kdo jste pro návrh, zvedněte prosím ruce a stiskněte tlačítka ANO. Tak už? Ano. Děkuji. Nyní, kdo jste proti, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka NE.

Děkuji, hlasování skončilo. Návrh byl schválen. V sále bylo přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum bylo 37, pro 56, proti nebyl nikdo. Takže návrh byl schválen.

Teď se o slovo, zřejmě s procedurálním návrhem, přihlásil předseda klubu ODS, pan senátor Svoboda. Má slovo, prosím.

Senátor Richard Svoboda:  Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vám tlumočil prosbu pana ministra Vondry, abychom se v tuto chvíli zabývali body, které máme v našem jednání zařazeny jako 7. a 8., čili senátním tiskem 356 a poté senátním tiskem 362. Děkuji za vaši laskavost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  O procedurálním návrhu se okamžitě hlasuje. Takže jste slyšeli návrh na změnu pořadu. O tomto návrhu dám hlasovat.

Kdo je pro, stiskněte prosím tlačítka ANO a zvedněte ruce. (Z pléna: Nejde to.) Tak teď, prosím. Kdo jste pro, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka ANO. Kdo jste proti, tlačítka NE a zvedněte ruce.

Hlasování pořadové č. 11 skončilo. Procedurální návrh byl přijat. Změnili jsme pořad jednání. V sále bylo přítomno 71 senátorek a senátorů, kvorum bylo 36. Pro 51, proti nebyl nikdo.

Takže právě jsme rozhodli, že budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 356

Návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 356. A uvede jej ministr obrany Alexandr Vondra. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Děkuji za slovo a dovoluji si tímto uvést vládní návrh novely zákona č. 219 o ozbrojených silách. Je to v zásadě krátká novela, která upravuje zákon o ozbrojených silách ze dvou hledisek.

1. Zájem o zajištění efektivnějšího a rychlejšího rozhodování, pokud se rozhoduje o poskytování vojenské letecké dopravy osob a přepravy materiálu. V té novele se navrhuje, aby ze zákonem stanovených podmínek mohl o poskytnutí takové letecké přepravy rozhodnout přímo ministr obrany, a to, pokud ho o to požádá buď ministr zahraničních věcí, nebo ministr vnitra. Díky tomu bude možné adekvátně reagovat, zejména v akutních případech, převážíme-li kupříkladu humanitární pomoc, je-li zemětřesení nebo jiná katastrofa.

A ten 2. důvod předložení této novely: Je potřeba upravit podmínky používání rušiček k provozu elektronických komunikací ozbrojenými silami, což souvisí s plněním zejména úkolů v zahraničních operacích armády. Rušiče totiž představují účinný způsob ochrany před nástražnými výbušnými zařízeními, které používají třeba Talibánci. To byl ten případ té největší nehody, kterou jsme měli loni v Afghánistánu, a předpokladem efektivního používání rušičů příslušníky armády je také důkladný výcvik této aktivity, který se provádí na území České republiky před vysláním do zahraničí.

V rámci projednávání navrhované novely ve sněmovně byla ustanovení o používání těchto rušičů věnována určitá pozornost. A nakonec jsme společně došli k pozměňovacímu návrhu, který změnil to ustanovení tak, aby byla lépe vyjádřena specifika používání rušičů během činnosti armády.

Dále znění schválené PS minimalizuje případné negativní dopady rušení, neboť konkretizuje povinnosti ozbrojených sil vůči jednak Českému telekomunikačnímu úřadu a dále též operačním a informačním střediskům integrovaného záchranného systému. Ministerstvo obrany s těmito změnami souhlasilo a takhle to bylo postoupeno z Poslanecké sněmovny a projednáno, myslím bez jakýchkoli problémů, v příslušném výboru tady. Takže prosím senátory o schválení.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře, a prosím vás, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 356/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Sykáček, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak už bylo řečeno, jedná se tedy o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/99 o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Jak jste si jistě prostudovali, jedná se celkem o 4 změny, které se dají tématicky rozdělit do 2 skupin. Ta 1. skupina se týká změn § 20 – 24c, pod označením zabezpečování letecké dopravy a letecké přepravy. A jejich záměrem je dosažení rychlejšího rozhodování o použití vojenské a letecké dopravy do zahraničí ve prospěch humanitární pomoci a dalších zájmů, kde místo vlády má rozhodovat ministr obrany.

Upřesňuji pouze to, že ve smyslu § 14 zmíněného zákona o ozbrojených silách se jedná o tzv. vedlejší úkol Armády ČR, přičemž tím hlavním úkolem je obrana, příprava na ni a mírotvorné operace a humanitární akce. Jedná se tedy o vedlejší úkol Armády ČR.

Tou druhou změnou se řeší oprávnění ozbrojených sil k rušení provozu elektronických komunikací při plnění úkolů ozbrojených sil, jako je např. ochrana vojenské letecké dopravy, nutný výcvik ve využívání rušičů pro potřeby zahraničních misí apod.

Do té 1. skupiny spadají změny č. 1, 2 a 3. Do té 2. skupiny bod č. 4.

Ten bod č. 1 a 3 vkládá pravomoc panu ministrovi obrany, s tím, že v obou dvou případech ji může využít jen, pakliže dostane návrh ministra zahraničních věcí či ministra vnitra. Ten bod 2., tam se jedná o § 24b. Dle tohoto paragrafu má vláda pravomoc rozhodovat o vojenské letecké dopravě z humanitárních důvodů pouze v blíže neurčených respektive zákonem nespecifikovaných případech oproti humanitárním letům v působnosti ministra obrany. Vláda má také pravomoc navíc rozhodovat o vojenské letecké dopravě ve prospěch české sportovní a umělecké reprezentace.

Jak už zmínil pan ministr obrany, jakási diskuse byla ke čtvrtému bodu, kterým se řeší rušení provozu elektronických komunikací. Tímto bojem tedy svěřuje ozbrojeným silám, tj. Armáda ČR, Hradní stráž, Vojenská kancelář prezidenta republiky, oprávnění k rušení provozu elektronických komunikací, a to včetně sítí mobilních operátorů, rádiového provozu Integrovaného záchranného systému apod.

Ta rušení mohou vykonávat jednak při plnění svých úkolů, tj. podle §§ 9, 10, resp. i 14 a dalších ze zákona o ozbrojených silách, a také k výcviku vojáků k elektronickému boji a k zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru a také k ochraně letecké přepravy ústavních činitelů.

A jednak je to pak k odstranění bezprostředního ohrožení života, vzniku škody velkého rozsahu, podobně jako má potřebné oprávnění k rušení telekomunikace Policie ČR podle § 39 zákona o Policii ČR. Rušení smí být tak uskutečňováno pouze v nezbytné míře.

Ozbrojené síly musí hlásit zahájení rušení Českému telekomunikačnímu úřadu a operačnímu středisku Integrovaného záchranného systému. Kontrolu proti zneužívání má podobně jako u Policie ČR vykonávat orgán Poslanecké sněmovny, tzv. "velké ucho".

Rozprava k rušení provozu elektronických komunikací, jak už jsem říkal, vedla k tomu, že by mohl být realizován zásah, a to podstatný zásah do svobod a práv občanů. Proto také například pan poslanec Korte navrhoval bod č. 4 obsahující § 42 vypustit. Já osobně jsem názoru, že daný problém narovnal přijatý pozměňující návrh v PS, který stanovuje, kdy a co je možné rušit "v nezbytné míře a po nezbytnou dobu, včetně povinnosti neprodleně informovat Český telekomunikační úřad a územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému". Rozlišuje také rušení zajišťující odstranění bezprostředního ohrožení života nebo i zdraví osob či bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu od běžného vojenského výcviku, což si myslím, že je velice podstatné, kdy při výcviku se rušení musí hlásit výše uvedeným úřadům v tzv. přiměřené lhůtě předem. Existuje k tomu i vyjádření našeho legislativního odboru, který v tom rovněž nevidí žádný problém.

Účinnost zákona je stanovena jako pružná, a sice čtyři měsíce po jeho vyhlášení.

Pro úplnost bych doplnil, abyste měli představu, jak proběhlo hlasování v PS. Při přítomnosti 165 poslanců bylo pro 151 a zdrželo se 14.

Dámy a pánové, vážený pane předsedající, tolik k mé zprávě. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, děkuji vám, pane senátore, za vaši zpravodajskou zprávu. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Nyní jsem povinen se vás zeptat, zda někdo navrhuje, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili jako Senát vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový návrh nepodává, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. Není se k čemu již vyjádřit, můžeme tedy po znělce rovnou přistoupit k hlasování o jediném návrhu, který byl podán.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Konstatuji, že v tuto chvíli je v sále přítomno 70 senátorek a senátorů, kvorum je 36.

O návrhu zahajuji hlasování. Prosím, kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Návrh zákona byl přijat, a to tak, že z registrovaných 70, tedy při kvoru 36, bylo pro 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu zpravodaji, pan ministr jako navrhovatel zůstává, protože budeme projednávat další jeho bod programu.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015

Tisk č. 362

Tento návrh uvede ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Děkuji a možná využívám té příležitosti, že jste tady všichni, jestli si to mohu dovolit, abych tento bod uvedl informací, která přímo s tímto bodem nesouvisí, ale s tradicemi armádního úsilí brát se za svobodu této země souvisí.

Včera večer totiž v Kanadě zemřel pan generál Robert Matula, bylo mu 94 let. Byl to spolu s generálem Jaroslavem Klemešem, který ještě stále žije na území České republiky, jeden z posledních dvou žijících výsadkářů, kteří seskočili v letech 1941 a 1942 na území tehdejšího Protektorátu, aby se zúčastnili těch operací, které organizovala armáda a zpravodajství řízené z Londýna.

Nevím, jestli si mohu dovolit z této pozice poprosit o symbolickou minutu ticha.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Prosím tedy, abychom při 70. výročí uctili jeho památku. (Shromáždění povstává.) Děkuji pěkně. (Shromáždění usedá.)

A nyní mi dovolte přistoupit k vlastnímu materiálu.

Jak jistě víte, ke konci letošního roku vyprší mandát pro působení našich vojáků v zahraničí a proto předkládáme mandát nový. Mám-li ho charakterizovat, tak asi dvě obecné charakteristiky.

Za prvé, vycházíme z nějakých našich realistických možností, z předpokladu mezinárodního vývoje, z jednání se spojenci.

Nedávno byl summit v Chicagu, kde strategie vůči Afghánistánu bylo jedno z klíčových témat. Vycházíme z úsilí o kontinuitu našeho zahraničně politického i obranného konání a přihlížíme samozřejmě k našim prioritám.

Čili je to návrh realistický podle mého hlubokého přesvědčení, který reaguje na jedné straně nad naše možnosti a na druhé straně na závazky.

Ta druhá charakteristika se týká toho, že již podruhé předkládáme mandát na dva roky. Soudíme, že to je důležitá inovace, kterou jsme poprvé realizovali v roce 2010, protože dvouleté působení, dvouletý mandát umožňuje obraně lépe plánovat a konec konců i diplomatům lépe s tímto pracovat. Čili znovu předkládáme mandát na dva roky.

A teď k vlastnímu obsahu. Operační prioritou po následující dva roky zůstává Afghánistán. Ale – a teď podtrhuji to ALE – mění se za prvé charakter mise, protože končí pomalu ty bojové operace letos v létě jede domů speciálka a příští rok na jaře předpokládáme ukončení činnosti provinčního rekonstrukčního týmu, který má silnou vojenskou ochranu, a své úsilí hodláme napřít především do oblasti výcviku a s tím souvisejících aktivit jak pokud jde o afghánskou armádu, tak afghánskou policii. Čili naše jednotky ve Wardaku a v okolí budou pokračovat a předpokládáme jejich činnost až do konce.

Za druhé, hodláme tam ještě jednou vyslat naši helikoptérovou jednotku, protože budou ukončeny letos generální opravy tří vrtulníků, které jsme tam měli, a soudíme, že to posílí naši soběstačnost i ve fázi postupného stahování.

Tady se její charakter transformuje k výcviku, a za druhé, budeme postupně naši účast v Afghánistánu utlumovat. Předpokládáme, že vlastní operace ISAF končí na přelomu let 2014 a 2015.

Čili mezní čísla pro rok 2013 předpokládáme 539 osob a pro rok 2014 340 osob. Ale zároveň tady na grafu (ukazuje)vlastně vidíte, jak po jednotlivých kvartálech se to bude snižovat. Nejvyšší bude v prvním kvartálu příštího roku a ke konci roku 2014 počítáme už s pouhými 150 osobami.

Co bude pak dál, je samozřejmě ještě předmětem dalšího jednání v rámci mezinárodního společenství a Severoatlantické aliance. Něco je naznačeno ve výhledu, ale vlastně schvalujeme mandát na ty dva konkrétní roky.

Pokud jde o přítomnost na dalších místech ve světě, tak předpokládáme účast v řádu jednotlivců v některých dalších operacích, abychom víceméně měli příslušné informace. Čili 10 osob bude působit v KFOR na západním Balkáně, tři osoby v Bosně a Hercegovině v operaci ALTEA, tři osoby v operaci EU ATLANTA a rovněž tři osoby v mnohonárodnostních silách na Sinajském poloostrově.

Určitou novinkou bude v roce 2014 náš podíl na střežení vzdušného prostoru Islandu. My v letošním roce již podruhé budeme zajišťovat čtyři měsíce Erpo leasing pomocí gripenů v Pobaltí a pro rok 2014 počítáme nikoliv po dobu čtyř měsíců, ale zhruba pouze čtyř týdnů toto dělat na Islandu. Je to vlastně zase určitá novinka, kdy naši piloti, kteří jsou velmi dobří, si mohou vyzkoušet práci v trošku jiných podmínkách.

Předpokládáme 50 osob pro posílení různých velitelských struktur jak v rámci Severoatlantické aliance, tak Evropská unie, tj. tradičně určitý volný mandát, který tam máme, například teď na základě toho posíláme tři vojenské pozorovatele do Sýrie.

A mandát rovněž obsahuje vyčlenění sil do sil rychlé reakce Severoatlantické aliance a systému pohotovostních ujednání OSN, tak jak je to vždycky zvykem.

Pokud jde o finanční náklady, tak se samozřejmě snižují díky nižšímu počtu, ale toto snižování zase není tak dramatické s ohledem na to, že zejména stěhování z Afghánistánu zpátky bude něco stát, to není operace, která by byla bez nákladů. Tudíž náklady na rok 2013 jsou v celkové výši 1,6 mld. Kč a v roce 2014 1,3 mld. Kč.

Myslím si, že to je asi vše při stručném popisu obsahu mandátu. Chci vás tímto přesvědčit o schválení.

Naši vojáci tam odvádějí vynikající práci. Ti z vás, a děkuji za účast v delegacích, ať už v minulé nebo předtím, protože senátoři byli zastoupeni z obou stran politického spektra, se mohli sami přesvědčit, jak je práce našich vojáků vysoce oceňována, a to jak velitelstvím operace ISAF, tak i představiteli afghánské vlády. Jsou to prostě lidé, kteří mají na uniformě českou vlajku, stejně tak jako naši fotbalisté nebo hokejisté, kterým teď fandíme nebo jsme nedávno fandili. A byl bych velmi rád, kdyby i horní komora, stejně jako včera velkou většinou komora dolní, dala najevo podporu a souhlas s touto jejich činností, která řekl bych v těžkých dobách dělá naší zemi velice dobré jméno. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře. A konstatuji, že garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 362/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec. A tento náš kolega má nyní slovo, prosím.

Senátor Jozef Regec:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015 na své včerejší schůzi a jednomyslně s ním vyslovil souhlas.

Plán je nyní předkládán na dvouleté období s výhledem na další roky. Je to dobrá praxe, protože armáda může lépe plánovat svou činnost.

Rozprava členů výboru se soustředila především na misi v Afghánistánu, která, jak víme, má být ukončena v roce 2014, kdy zodpovědnost za bezpečnost země bude předána afghánské armádě. Tento plánovaný odchod spojeneckých vojsk je spojen s řadou otázek. Tou hlavní je, zda afghánská armáda bude dostatečně připravena tuto zodpovědnost převzít. Odpověď na tuto otázku dnes nelze zcela jasně zformulovat. A proto se naše armáda spolu s ostatními spojenci bude nadále soustřeďovat na výcvik afghánských ozbrojených složek.

Dalším problémem souvisejícím s ukončením mise v Afghánistánu je logistické zajištění technického odsunu našich vojáků a jejich další perspektiva. Zkušenosti získané v této misi jsou cenné, a proto by měly být nadále využívány tam, kde to bude zapotřebí.

A zde bych chtěl zdůraznit, že činnost českých vojáků byla a je vysoce ceněna ze strany spojenců, přispívá k prestiži České republiky a proto je namístě našim vojákům poděkovat.

Na závěr bych chtěl již jen zopakovat doporučení výboru, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil s tímto návrhem souhlas. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Petr Guziana – ne, to byl mechanický omyl. Ještě jednou se zeptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. (Nehlásí.)

Rozpravu končím, a můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, jak jej před malou chvílí přednesl pan zpravodaj.

Připomínám, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil Českých republiky mimo území České republiky, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

Spočítáme se před náročným hlasováním. Konstatuji, že v sále je přítomno 69 senátorek a senátorů. Připomínám, že kvorum je 41. Hlasujeme o návrhu, který předložil zpravodaj garančního výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Jste-li někdo proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Hlasování pořadové číslo 13 skončilo přijetím, schválením návrhu.

Opakuji, 69 přítomných, kvorum 41. Pro 61, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji panu zpravodajovi.

Nyní vyhlašuji přestávku do 14.00 hodin.

Dovolím si vás poprosit, abyste tu ve 14.00 hodin na zprávu veřejného ochránce lidských práv byli přítomni. (Někdy "poobědová jednání" začínají s hodně prázdným sálem!) Děkuji vám.

(Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14,00 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobrý den, vážené dámy a pánové, paní senátorky, páni senátoři.

Dovolte, abych zahájil odpolední program naší schůze. Jenom ještě jedno technické vyjádření. Požádal mě o něj pan senátor Pešák. Týká se to minulého hlasování. Takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Milan Pešák:  Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, prosil bych o uvedení chybného hlasování u mě při minulém bodu. Hlasoval jsem rukou ANO, nicméně omylem jsem patrně sáhl na vedlejší klávesu a ve výpisu se objevuje NE. Takže jsem se patrně přehmátl. Nicméně hlasoval jsem ANO. Prosím, do stenozáznamu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A nyní můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho jednání. A tím je napevno zařazený bod

 

Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011

Tisk č. 338

Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 338.

Navrhuji, abychom nejprve podle § 50, odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského na našem jednání. O tomto návrhu budeme v tuto chvíli hlasovat.

Tak, dáme šanci ještě kolegyním a kolegům, abyste zaujali svá místa po polední přestávce a mohli se přihlásit k hlasování.

Je tady návrh na odhlášení, já to tedy zkusím. Takže jsem vás v tuto chvíli odhlásil. Upozorňuji prosím, abyste se znovu svými kartičkami přihlásili k hlasování. Tak, myslím, že počty jsou zrevidovány. A nyní tedy o tomto návrhu budeme hlasovat.

V sále je přítomno v tuto chvíli 32 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 17. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 14 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Dovolte mi, abych zde přivítal pana Pavla Varvařovského, veřejného ochránce práv. Prosím, pane ombudsmane, posaďte se ke stolku zpravodajů. Tady, prosím.

Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 338, a požádal bych tedy pana Pavla Varvařovského, veřejného ochránce práv, aby nás s výroční zprávou seznámil. Takže, prosím, máte slovo.

Pavel Varvařovský:  Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři. Já svou řeč začnu stejně jako včera ve výboru, kde jsem říkal, že už jsem s touto zprávou obešel všechny, jednak přední ústavní činitele a taky sbory, a že sám se sebou mám problém, abych neříkal zase to, co už jsem říkal, což vy jste možná neslyšeli, ale člověk občas bývá sám sobě protivný, když říká to stejné. Takže já se pokusím uvést tuto zprávu trošku jinak, než jsem ji uváděl v Poslanecké sněmovně. Ještě, než ji začnu uvádět, tak si neodpustím říci, že ač u vás musíte hlasovat, jestli mě sem pustíte, ale pak jsem měl vždy dojem, že mě posloucháte, do Poslanecké sněmovny podle jiného ustanovení mohu kdykoliv, a požádám-li o slovo, bude mi uděleno, ale moc mě tam nikdo neposlouchá. Takže já jsem rád, že jste zde poměrně v hojném počtu a že zatím se chováte klidně. A já se pokusím vás svým projevem nijak nevzrušit, i když možná v některých bodech to bude trošku takové, nechci říct odvázané, ale ze života.

Ta zpráva – vy ji zřejmě nemáte v této podobě – je tenčí, je méně popisná. To neznamená, že by moje kancelář se v roce 2011 s prominutím flákala. Je to spíš snaha o zhutnění textu a dání toho podstatného na úvod, to znamená, že je i jiná v tom, že legislativní doporučení vládě, respektive Poslanecké sněmovně, jsou na začátku, neboť jsme vycházeli z přirozené psychologie čtenářů, kteří ne vždy dočtou až na konec. Takže to, co považujeme za nejdůležitější, máme na začátku.

Tady k tomuhle rčení si dovolím – polský kolega mi kdysi sděloval, že když skripta na vysokých školách již byla neúnosně tlustá, poněvadž se platilo podle autorských archů, bylo rozhodnuto, že autoři dostanou paušální odměnu. A najednou byli studenti nadšeni, neboť tatáž skripta byla podstatně tenčí.

Takže moje, respektive naše – já schválně užívám ten plurál, neboť bez svých kolegyň a kolegů, kteří zařizují jednotlivé agendy, já samozřejmě bych nevyřídil, nevyřešil ty tisíce případů, se kterými se na nás lidé obracejí. V roce minulém to bylo 7250 věcí. Trvá ten stav, že zhruba 60 % patří do naší působnosti a 40 % je mimo. Já jsem to měl za nedostatek naší krátké tradice, ale zúčastnil jsem se takového summitu evropských ombudsmanů, a úzký vztah mám k nizozemskému ombudsmanovi, a když jsem řekl tento poměr, všichni ti daleko funkčně starší, respektive kde ta instituce existuje od 60. – 70. let, mi řekli, to je dobré. Takže z toho soudím, že lepší to asi nebude. Že lidé pořád u nás budou hledat, když ne pomoc, tak alespoň, aby je někdo vyslechl. Proto např. holandský kolega má na schodech do své kanceláře keramické ušní boltce. Když už nepomůžeme, tož vás alespoň vyslechneme.

My se snažíme pomoct, a musím říct, že tam, kde shledáme pochybení, jsme poměrně úspěšní. Ono se to nedá kvantifikovat, ač v té zprávě najdete určité grafy a sloupky. Chtěl bych říci, že trvá ten stav, že s velikou převahou největší agendu tvoří podněty a stížnosti z oblasti sociálního zabezpečení, jak z pojistných, tak nepojistných systémů. A také musím říct, a nejsem tomu rád, že od začátku letošního roku nárůst podání je dosti značný. Kdyby to takhle šlo dál, tím tempem, tak za příští rok bych to viděl na 8 – 8500. A drtivou část toho nárůstu tvoří podněty, které tak více či méně souvisejí s tím, čemu se říká sociální reforma.

Pokud jde o agendy, o kterých se moc nemluví, ale které naše kancelář vykonává, jak nejlépe umí, rád bych připomněl části 4, 5 a 6 té zprávy, kde je práce lidí, kteří se podílejí na výkonu nezávislého dohledu nad místy, kde jsou lidé nedobrovolně. Nejen tedy nad věznicemi, ale také nad psychiatrickými léčebnami, dětskými domovy apod., a na část, která je věnována tomu, že od roku 2009 jsme místem, které by mělo vykonávat působnost tomu, čemu se jinde říká Equality Bodies, čili jakýsi orgán nezávisle dozírající na dodržování zásady rovného zacházení.

Poslední bod je nejnovější kompetence, dohlížíme také jako nezávislý orgán nad vyhošťováním cizinců, ať už na základě administrativního nebo soudního rozhodnutí.

Nebudu vás zdržovat tím, co si můžete přečíst. V obecné rovině bych řekl, a napsal jsem to v závěru, nebo z tradice, kterou zavedl doktor Motejl je taková, že pod bodem – závěrečné shrnutí – je jakési osobní vyznání toho, kdo zprávu podává, tzn. v tomto případě moje. Dovolím si zopakovat, že stejně jako v minulých letech byl bych vděčen zákonodárcům, kdyby nerozhojnili působnost veřejného ochránce práv, resp. jeho kanceláře o působnosti další. Jako určitý námět, který jsem zaznamenal v médiích si dovolím uvést: Když pan prezident udělí nějakou milost, která vzbudí pozornost, často se hovoří o kontrasignaci, tak jsem se již setkal s názorem, že kontrasignace členem vlády, tedy patrně ministrem spravedlnosti není to pravé, měl by to kontrasignovat někdo nezávislý, což není tedy ombudsman. Dalo se to vyložit tak – aby měl aspoň co dělat. Rád bych vás ujistil, že se skutečně nenudím, opak je pravdou. Pokud jsou k mé práci výhrady, nikomu to neberu, dělám to jak nejlépe umím. Pokud to neumím, jak by si někdo představoval, jsem ten poslední, kdo by na své funkci lpěl. Shledám-li že veřejné mínění mi není nakloněno, s radostí se vrátím ke svým vnoučatům. Děkuji vám za to, že jste mě poslouchali, rád odpovím na vaše případné dotazy. Nemám problém tady říci to, co jsem před týdnem vynechal. Bylo mi ctí, že jsem tu mohl promluvit.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji panu ombudsmanovi za ocenění práce Senátu.

Zpráva byla přikázána ústavně-právnímu výboru. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Miroslava Antla a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 338/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 338/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Doupovcová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážený pane předsedající, pane ombudsmane, kolegyně a kolegové, naváži na slova pana doktora a uvedu některá fakta a data.

Zpráva byla rozdělena do osmi kapitol. V jedné z kapitol se veřejný ochránce práv zabývá vztahy s ústavními orgány, tj. s Poslaneckou sněmovnou, s Ústavním soudem a s vládou. Kapitola 3 se zabývá vztahy s veřejnou zprávou. Ze statistiky je znát, že nejvíce podnětů je na sociální oblast. Jsou to podněty, které byly vyvolány vládní reformou.. Jsou to podněty, které se lidí dotýkají velmi citlivě a veřejný ochránce práv je pro ně již poslední instancí, kde se obracejí o pomoc. Řeší se případy rozhodnutí o důchodech nevydaných ve stanovené lhůtě s nepřiměřenými průtahy, vše s dopadem na život důchodců. Podobně je ve zprávě zmíněna i problematika nezaměstnanosti a hojně Senátem kritizovaného systému dnes, což je registrace nezaměstnaných na poštách.

Ochránce se zabýval i problematikou životního prostředí. V roce 2011 pokračoval v šetření, které se týkalo problematiky znečištění ovzduší v Ostravě a konstatoval, že úřady nevyužily všechny nástroje, aby přispěly ke snížení vysoké míry znečištění na území města Ostravy. Veřejný ochránce práv mj. navrhl vytvoření česko-polského programu zlepšení kvality ovzduší s využitím strukturálních fondů EU.

Jednou z kompetencí ombudsmana je i dohled v zařízeních, kde jsou lidé omezeni na svobodě. V roce 2011 byl zahájen dlouhodobý projekt zmapování poměrů v nařízeních, kde jsou umisťovány děti. Ochránce se zabývá i návštěvami v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde je často skrytým problémem podvýživa klientů.

Nechybí statistika podnětů informace o rozpočtu, personální obsazení, informace o mezinárodních aktivitách úřadu a konferencí.

Poznatky veřejného ochránce práv jsou cenným podkladem pro tvorbu legislativy. Vycházejí ze životních situací, kdy nepovedený zákon, neprovázanost zákonů či chybně interpretovaný zákon znepříjemňuje lidem život a vytváří v nich pocit nejistoty, nespravedlnosti a křivdy.

Ve zprávě je kladen důraz na zobecnění získaných poznatků, které jsou převedeny do připomínkování právních předpisů a do doporučení pro vládu, poslance a senátory. V úvodní kapitole máme shrnutí – doporučení ombudsmana za rok 2010 a rekapitulace, které návrhy byly do zákonů vtěleny. Úspěšnost byla asi 70 procent. Z těchto doporučení za rok 2010 zůstala nedořešena doporučení týkající se památkové péče, což je nerovné postavení vlastníků nemovitostí v památkových zónách. Také bez odezvy zůstala nedořešena doporučení týkající se památkové péče, což je nerovné postavení vlastníků nemovitostí v památkových zónách. Také bez odezvy zůstala záležitost kontroly stavebních inspektorů, která snad bude řešena v rámci právě projednávané novely stavebního zákona.

Tyto dvě záležitosti zmiňuji proto, oba dva tyto zákony mají v novelizované formě do Senátu teprve přijít.

Za rok 2011 předkládá veřejný ochránce práv také řadu doporučení a bude na vládě, poslancích i na senátorech a senátorkách, zda se budou doporučeními veřejného ochránce práv řídit. Zda si všichni účastníci legislativního procesu dostatečně uvědomí, že se jedná o doporučení, která byla prověřena praxí a životem občanů České republiky a zda tato doporučení do návrhu zákonů zpracují. Nejjednodušší by bylo, kdyby si tyto poznatky a doporučení osvojila vláda, a již při přípravě návrhů zákonů či změn konkrétních zákonů. Práce Poslanecké sněmovny i Senátu by tak byla výrazně jednodušší. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl. Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane předsedající, vážený pan ombudsmane, vážené dámy a pánové, připomenu jen naše usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR ze dne 6. 6. t. r. číslo 209, kterými jsme doporučili vzít výroční zprávu pana ombudsmana na vědomí. Vystoupil jsem i proto, že bych připomenul, že jsme mu i po roce vyjádřili podporu. Děkujeme mu za přínosnou práci, nejen jemu, ale celému jeho týmu. Určitě bychom ho nechtěli počítat za vnoučaty, i když si určitě své dědečkovské povinnosti řádně plní, právě tak jako ombudsmanské. Děkuji vám za vaši práci, pane ombudsmane, vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní senátorka Marta Bayerová.

Senátorka Marta Bayerová:  Vážený pane předsedající, vážený pane ombudsmane, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi nejdříve, abych poděkoval panu Varvařovskému a jeho spolupracovníkům za práci, kterou z titulu své funkce odvádějí.

Velmi si jí vážím, a to i ze své osobní zkušenosti, když jsem se na něho obrátila o radu pro své voliče. Projednávaná zpráva obsahuje sedm doporučení, s nimiž se ztotožňuji. Musím říci, že i já považuji zejména tzv. systém dones za systém, který je pro naše nezaměstnané občany nedůstojný, až ponižující, jakoby již sama role neboť zaměstnaných nebyla pro většinu obyvatel deprimující.

I u nás na Znojemsku máme navíc případy, kdy přišli lidé o podporu v nezaměstnanosti jen proto, že se z objektivních důvodů nedostavili včas na příslušné kontaktní místo, na to místo, na němž jim nikdo žádnou práci nenabízí. Jsem ráda, že veřejný ochránce práv má ve své zprávě i právní argumentaci, která svědčí o tom, že tento systém je v rozporu s článkem 2 Listiny základních práv a svobod a že se i příčí účelu zákona o zaměstnanosti. Pro takovouto právní úpravu jsem rovněž nehlasovala.

Za velmi důležité považují doporučení veřejného ochránce práv, týkajícího se tzv. služebního zákona. Na závěr své zprávy uvádí veřejný ochránce práv, že v civilizovaných zemích – cituji – je právo považováno nikoli za nástroj pro boj a eskalaci sporů, ale za vynález lidí, umožňující jim vedle sebe slušně žít a spořádaně žít. Tomu musí být podřízena nejen tvorba práva, ale i aplikace jeho neživých forem na konkrétní lidské příběhy a osudy. Vytratí-li se požadavek, aby řešení sporných případů bylo nejen formálně po právu, ale aby mohlo být vnímáno i jako slušné a spravedlivé, pak se stává celý podnik práva problematickým. Konec citace.

Jako občanka této země s tím jednoznačně souhlasím, jako senátorka jsem navíc připravena vyslyšet doporučení pana veřejného ochránce práv a podílet se na přípravě konkrétní novely dle jeho návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane senátore, také si vážím práce pana doktora Varvařovského. Myslím, že jsme tehdy dobře volili. K práci ombudsmana mám jednu připomínku, kterou bych, vážený pane předsedající, vaším prostřednictví panu ombudsmanovi poslal. Myslím si, že není vhodné, kdy jeho zástupkyně, naše bývalá kolegyně Seitlová, mediálně komentuje ještě nehotové zprávy ombudsmana pro média a pro tisk - a dělá z nich závěry.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Myslím si, že to pan ombudsman slyšel. Do diskuse se už nikdo nehlásí, diskusi uzavírám. Nyní se táži pana ombudsmana, zda chce hovořit. Chce hovořit, máte slovo.

Pavel Varvařovský:  Pokusím se být stručný. Těm, co mi poděkovali i já děkuji. Člověka povzbudí, jak říkal nebožtík Vojtěch Cepl – nepochválíme-li se sami, nikdo to za nás neudělá. O to více člověk ocení, když ho trochu pochválí někdo jiný.

Začal bych od konce. Pane senátore, máte pravdu, i já někdy ve své budově svádím jisté spory. Problém je v tom, že koncepce veřejného ochránce práv a jeho zástupce není koncepce nadřízeného a podřízeného. Již můj kolega, pan doktor Motejl využil ustanovení v zákonu, že veřejný ochránce práv, protože jeden člověk není schopen to obsáhnout, může část své působnosti posunout na svého zástupce. Dostávám-li já nějaké ohražení se lidí, abych změnil stanovisko své zástupkyně, jako bych byl nějaký odvolací orgán, učinit tak nemohu. Mohl bych učinit jediné, mohl bych podle stejného paragrafu kompetenci zase přivinout na svá prsa a dělat to, či ono sám. Protože na to sílu nemám – podotkl bych, že jsem z visegrádských ombudsmanů asi jediným, který do toho, kdo bude jeho zástupcem nemůže vůbec mluvit, je to na případný námět de lege ferenda, ale protože neočekávám, že by někdo byl ochoten příliš zákon 349 roku 1999 revidovat, jsou jiné starosti, tak si pouze dovolím využít toho, že jsem tady a připomenout, že čas běží rychle a že mandát mé zástupkyně končí v únoru příštího roku. Po prázdninách bude čas, aby se Senát zamyslel nad tím, které dvě osoby, které by shledal vhodnými na tuto funkci, nominuje. Při návštěvě pana prezidenta, když jsem mu předával tuto zprávu, jsem si dovolil připomenout totéž. Říkám zcela otevřeně, že nemám žádného favorita ani favoritku na tuto funkci, a proto je na vašem uvážení koho byste považovali za vhodného, aby když ne se mnou, tak případně s někým jiným tvořil dobrý tandem.Možná by stálo i nad tím zamyslet se, zda by, jako je tomu třeba v Maďarsku nebo v Polsku nebo v Holandsku, neměli být například i zástupci dva. Ale to už je věc pro další debatu.

Poslední co si dovolím – využít toho, že zde jsem, zapomněl jsem v té své úvodní řeči vám poděkovat za to, že z loňských legislativních doporučení jste se ujali mého námětu na změnu zákona o odškodnění lidí, kteří zanechali svůj majetek na Podkarpatské Rusi, že jste využili své zákonodárné iniciativy, kterou Poslanecká sněmovna vyslyšela, takže děkuji. Už poslední věc. Dost nelibě nesu a je mně líto, že váš nesouhlas a tedy i můj nesouhlas s doplněním přestupkového zákona o zákazu pobytu, který budou udělovat úředníci byl přehlasován Poslaneckou sněmovnou, vyjadřuji zde jistou naději, že se najde potřebných sedmnáct osvícených senátorů, kteří tuto věc předloží Ústavnímu soudu. Já jim rád poskytnu asistenci.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Nyní bych požádal paní zpravodajku garančního výboru, aby se ještě vyjádřila k rozpravě a přednesla nám návrh na usnesení k tomuto bodu, abychom mohli hlasovat.

Senátorka Hana Doupovcová:  Děkuji. V rozpravě vystoupili dva senátoři, kteří ocenili práci ombudsmana. Já teď přečtu usnesení garančního výboru, výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, které přijalo na své 27. schůzi konané 12. června 2012 232. usnesení k tomuto bodu, senátní tisk 338.

Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře po odůvodnění souhrnné zprávy doktorem Pavlem Varvařovským, veřejným ochráncem práv o zpravodajské zprávě senátorky Hany Doupovcové, místopředsedkyně výboru a po rozpravě

1. Bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011.

2. Konstatuje, že zpráva obsahuje nejen kvalitní právní analýzy konkrétních případů, ale velice dobře zpracovává zobecnění a řadu podnětů legislativního charakteru.

3. Doporučuje

a) Parlamentu ČR vzít na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011,

b) vládě ČR věnovat legislativním a dalším doporučením veřejného ochránce práv, která jsou uvedena v souhrnných zprávách za příslušný rok větší pozornost a reagovat na ně v legislativních změnách zákonů předkládaných do Parlamentu ČR.

4. Určuje zpravodajkou pro projednání senátního tisku na schůzi Senátu senátorku Doupovcovou. Podepsán předseda výboru, zpravodajka a ověřovatel výboru.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Zeptám se, zdali je nějaká námitka, doplnění? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování o tomto návrhu usnesení.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu, jak jej přednesla senátorka Hana Doupovcová. V sále je v tuto chvíli přítomno 56 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro schváleni je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 15 z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Blahopřeji ochránci lidských práv. Děkuji za dobrou práci odvedené při projednávání tohoto bodu. Děkuji samozřejmě také zpravodajce. Tím tento bod končím.

Dalším bodem našeho programu jednání je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb.

Tisk č. 351

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 351. Návrh uvede pan ministr obrany Alexandr Vondra, který zastoupí předsedu vlády pana Petra Nečase. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tato novela zákona č. 215 o veřejné podpoře reaguje na současnou situaci v oblasti veřejné podpory, kdy se snaží vyjasnit základní pojmy pro adresáty veřejné správy a stanovit jednoznačnější podmínky v jednotlivých oblastech právní úpravy. Základní úprava nepřináší nové povinnosti pro adresáty veřejné správy. Novela zákona počítá s úpravou § 2, kdy dochází k upřesnění stávajících pojmů v návaznosti na přímo závazné právní předpisy EU. Doplňuje se taktéž otázka doby poskytnutí veřejné podpory, kdy okamžikem vzniku podpory je nabytí účinnosti právního aktu, na základě kterého byla podpora poskytnuta. Právní úprava též počítá s úpravou § 6a, otázky mlčenlivosti pro zaměstnance ÚOHS v případě řízení před Evropskou komisí, kdy tato úprava upravuje pravidla v návaznosti na zákon č. 106 o svobodném přístupu k informacím. V 3a je upravena role ÚOHS v případě koordinační role a možnosti ukládaní nápravných opatření v zákonem vymezených případech. ÚOHS bude mít také možnost vydávat tzv. předběžné stanovisko ve věci poskytnutí podpory malého rozsahu tak, aby odpovídalo pravidlům slučitelným s evropským právem. Vlastní předběžné opatření navazuje na § 8c, který v této části zákona umožňuje toto opatření uložit a dále i vymáhat jako plnění po účastnících takového řízení.

Cílem tohoto opatření je zajištění řádného fungování registrů podpor malého rozsahu, který se jeví jako zásadní nástroj pro případné poskytnutí podpory veřejnoprávními korporacemi nebo jinými poskytovateli.

S ohledem na skutečnost, že dne 25. dubna tohoto roku byla vydána nová pravidla pro poskytování podpor malého rozsahu u služeb obecného hospodářského zájmu Evropskou komisí ve výši 500 tisíc euro za tři kalendářní roky, dochází k navýšení horní hranice pokuty podpor malého rozsahu.

Včasnost zápisu do registru je důležitá především pro jeho příjemce i poskytovatele. Vlastní návrh novely platí pro oba koordinační úřady ve věci veřejné podpory, tzn. pro ÚOHS i pro ministerstvo zemědělství.

Návrh novely byl projednán třemi výbory Senátu. V minulém týdnu jej projednal ÚPV a VHZD. Včera také VVVK. Všechny jej doporučily projednat, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

Žádám vás proto o schválení této novely.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 351/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Zvěřinová.

Návrh následně projednal VVVK. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 351/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Janeček.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 351/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, pan ministr vyčerpávajícím způsobem popsal tuto poměrně technickou novelu zde uvedeného zákona. Chtěl bych jenom zdůraznit, že pokud se týká přímo podpory, tak podmínky podpory atd. jsou určeny přímo použitelnými právními předpisy EU. Jsou to nařízení, která jsou ze 7. května 1998, č. 994, nařízení Rady z 22. března 1999, nařízení Komise č. 794 z roku 2004, nařízení Komise č. 1998 z roku 2006, které se týká podpory de minimis, nařízení Komise č. 875 ze dne 24. července, které se týká podpory de minimis v odvětví rybolovu a změně nařízení ES č. 1860 a nařízení Komise ze dne 20. prosince 2007 o použití čl. 87 a 88 na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů.

VHZD na své 27. schůzi konané dne 6. června 2012 ve svém 276. usnesení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. – senátní tisk č. 351 – po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Rudolfa Blažka, náměstka ministra obrany, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jiřího Bise.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Přeje si vystoupit. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ÚPV se rovněž návrhem zákona, který je právě projednáván, zaobíral na své 46. schůzi konané 6. června 2012 a přijal své 216. usnesení právě k tomuto projednávanému zákona, a to ve znění:

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Dagmar Zvěřinovou a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Dále se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj VVVK pan senátor Miloš Janeček – přeje si – prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Janeček:  Děkuji za slovo. Jenom k tomu, co zde již zaznělo. V uvedeném návrhu zákona je také velmi důležitá věc, a sice kontrola poskytovatelů veřejné podpory ex post, tzn. až 10 let od poskytnutí veřejné podpory je možné, v případě nesplněných podmínek, žádat zpátky. Je to samozřejmě důležité, protože je otázka miliard korun pro veřejnou podporu malého významu.

Co se týče usnesení VVVK z 27. schůze, která se konala 12. června k návrhu tohoto zákona, tak po úvodním slovu předsedy výboru Jaromíra Jermáře, po odůvodnění návrhu zákona dr. Blažkem, náměstkem ministra obrany ČR a dr. Hynkem Bromem, 1. místopředsedou ÚOHS a po zpravodajské zprávě senátora Miloše Janečka, místopředsedy výboru a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem pro projednání senátního tisku č. 351 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Janečka. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí.

Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. (Nepřeje si vystoupit.) Vycházím z toho, že je tady jediný návrh, a to je návrh – schválit, tak jak vyšlo ze všech 3 výborů.

V tuto chvíli přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové čislo 16 se z 59 přítomných senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme tento bod projednali. Děkuji panu ministrovi i všem zpravodajům.

Mám tady žádost o procedurální návrh od předsedy senátního klubu ODS. Prosím, pane Svobodo, máte slovo.

Senátor Richard Svoboda:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych tady ještě jednou dnes tlumočil přání jednoho z členů vlády. Pan ministr Heger žádá mým prostřednictvím Senát, zda by bod, který máme zařazen pod č. 18 jako čtvrtý bod dnešního odpoledního jednání, je to tisk N 152/08 mohl být přeřazen na zítřejší dopoledne jako druhý bod. Tuto svou žádost zdůvodňuje tím, že zde bude zastupovat zaneprázdněného ministra vnitra Kubiceho. Žádá vás tedy – mým prostřednictvím, zda by nemohl své body odehrát v jednom bloku. Děkuji vám za porozumění.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jedná se o procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat ihned.

V sále je v tuto chvíli přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schváleni je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 17 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Bod byl přeřazen na zítřejší den.

Budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, a tím je

 

Informace vlády ČR o výsledcích neformálního jednání Evropské rady, která se konala dne 23. května 2012

S informací vystoupí pan ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, děkuji za slovo. Neformální Evropská rada, která se konala 23. května, měla na programu především diskusi o hledání nástrojů k nastartování ekonomického růstu v celé EU. Mimochodem to bylo první neoficiální setkání s nově zvoleným francouzským prezidentem. Protože to bylo neformální setkání, tak nemělo žádný formální neboli závazný výstup, pouze tiskové prohlášení, které poskytl předseda Evropské rady.

Zároveň toto setkání posloužilo jako jakási přípravka na formální červnovou Evropskou radu, o které budu informovat v následujícím bodu.

Pokud jde o hledání nástrojů k obnově hospodářského růstu, vlády ČR vyjádřila svou připravenost diskutovat o dílčích návrzích, které směřují k tomuto cíli, především k posílení konkurenceschopnosti. Zdůraznila ovšem, že nezbytným předpokladem provádění prorůstových opatření jsou stabilní veřejné finance a rozpočtová disciplína, přičemž tyto cíle nesmí být v žádném případě ztraceny ze zřetele při posuzování jakýchkoliv nových iniciativ.

Diskutovaná prorůstová opatření zejména nesmí vést k další eskalaci zadlužování. Příčinou krize však není pouze nedostatek fiskální odpovědnosti, ale také nízká konkurenceschopnost v Evropě. Účinná prorůstová opatření v oblasti vědy a výzkumu, podpory malý a středních podniků, podpory průmyslu a exportu – musí i nadále zůstat nedílnou součástí všech strukturálních reforem.

Ideální recept na překonání této krize lze samozřejmě těžko najít. Již nyní však existuje řada osvědčených nástrojů, jak se těmto cílům přibližovat. Vláda zdůraznila, že je v plné řadě nutno naplno využít potenciálu, který spočívá v dokončení vnitřního trhu EU a připomněla, že řadu konkrétních návrhů v tomto směru nastínila spolu s 12 členskými státy v dopisu s názvem "Plán pro růst v Evropě", který jsme předložili v únoru tohoto roku.

V souvislosti s problematikou růstu byla diskutovanou otázkou nezbytnost povzbudit investice a zajistit lepší přístup malých a středních podniků k úvěrům. Reformy musí jít ruku v ruce s investicemi.

V tomto ohledu mohou sehrát významnou roli finanční prostředky unie. Evropská investiční banka byla vyzvána, aby uvážila možnost – do konce června zvýšit svůj kapitál za účelem financování projektu napříč Evropskou unii. Rada uvítala dosažení politické dohody mezi Radou a Evropským parlamentem o iniciativě Evropské investiční banky spočívající ve využívání projektových dluhopisů. Jako první krok by mohla být letos v létě zahájena pilotní fáze.

S cílem podpořit zaměstnanost se EU a členské státy zaměří na investice do dovedností a odborné přípravy a k zajištění více pracovních příležitostí je nutné učinit konkrétní reformy a přijmout opatření podporující poptávku po práci i tvorbu pracovních míst v klíčových odvětvích ekonomiky.

Zvláštní důraz bude kladen na boj s nezaměstnaností mladých lidí. Členské státy se vyslovily ve prospěch podpory mobility pracovníků a zlepšení přenositelnosti jejich důchodových a jiných práv.

V neposlední řadě proběhla podrobná debata o posledním vývoji situace v eurozóně. Evropská rada potvrdila svůj záměr udržet fiskální stabilitu a integritu eurozóny. Podle postoje některých členských států je evidentní, že tyto směřují k posílení hospodářského unie tak, aby odpovídala vyšší míře integrace dosažené v rámci měnové unie.

Stálý předseda Evropské rady, předseda Komise, předseda Euroskupiny a prezident Evropské centrální banky proto předloží na červnovém zasedání Evropské rady, na tom formálním, informace o variantách postupu k dosažení uvedeného cíle. Již v tuto chvíli je evidentní, že členské státy vyjadřují velmi rozdílná stanoviska k možnosti k zavedení tzv. eurobondů k integrovanému bankovnímu dohledu, mechanismu řešení krizí a společnému schématu pojištění vkladů. Nepochybně proto bude hledání konsensu velmi obtížné.

V závěru jednání neformální květnový summit Rady zhodnotil ekonomickou a politickou situaci v Řecku. Byla vyjádřena podpora setrvání Řecka v eurozóna pod podmínkou, že bude plnit memorandum o záchranném úvěru uzavřeném s tzv. trojkou, tedy EU, ECB a Mezinárodní měnový fond. A že budou schváleny i příslušné reformní cíle. Eurozóna k tomu vydala také společné press line. Dámy a pánové, děkuji za pozornost, a doufám, že vezmete tuto informaci na vědomí.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Určíme zpravodaje. Dovolím si navrhnout, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda VEU, kterého se tímto i ptám, zdali svou roli přijme. (Souhlasí, děkuji.) Nyní o tomto návrhu budeme hlasovat.

V sále je nyní aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 28.

Zahajuji hlasování. kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 55 senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní uděluji slovo panu předsedovi VEU panu senátorovi Luďkovi Sefzigovi.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, vám děkuji za důvěru, které si skutečně vážím. Jsem teď na vážkách, zdali mám ještě podrobněji komentovat toto neformální setkání, protože si myslím, že komentář a představení materiálu panem ministrem Alexandrem Vondrou bylo velmi podrobné.

Přesto mi dovolte, abych zhodnotil – byť to bylo neformální setkání, ze kterých se nepořizuje zápis; je z něho pouze vyjádření předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, které má několik bodů, v nichž nepochybně je zakleto velké penzum věcí, které budeme v budoucnu projednávat nejenom na našem výboru, ale také zde v plénu.

Velmi závažná myšlenka je myšlenka, kterou hned ve třetím odstavci dopisu pana předsedy Evropské rady, uvádí pan předseda, a tu mi dovolte odcitovat zcela přesně: "A zde je třeba jasně říci, je evidentní, že diskuse, která staví snižování schodku a růst do protikladů, je scestná."

Občas zaznívá, a myslím, že se tady vede rozpor nejenom v naší komoře, ale i ve všech parlamentech o tom, zdali přílišné šetření není na úkor růstu. Nepochybně nelze se prošetřit k prosperitě ad absurdum. Ale na druhou stranu samotná Evropská rada při velmi podrobné diskusi dochází k tomu, aby šetření probíhalo, neboť to jsou – jak píše Rompuy ve svém dopise – strany jedné mince. Bez zdravých veřejných financí nemůže existovat udržitelný růst, avšak bez udržitelného růstu budou opatření, která mají udržet pod kontrolou úroveň zadlužení, prováděna nadarmo.

Myslím, že to zcela jasně vyjadřuje vztah snahy na jedné straně maximálně šetřit, na druhé straně podporovat růst. Skutečně bude asi nejsložitější pro všechny politické reprezentace národních parlamentů při schvalování národních programů reforem k takovému kompromisu dojít.

Jsou zde ještě další zakleté věty, které ve svém obsahu budou vyjadřovat v budoucnosti velké diskusní prostředí. Jedny se týkají zavedení podpory Evropské investiční banky, aby navýšila do června kapitál banky za účelem financování projektů v rámci celé EU.

Bude na nás, abychom rozhodli, které projekty to budou. Zdali projekty budou skutečně podporovat růst, nebo budou vytvářet jenom zaměstnanost pro zaměstnanost a zdali budou mít dlouhodobý a udržitelný charakter. Diskuse nás bude čekat. Bude nás čekat diskuse také o schvalování eurobondů, tedy jakýchsi evropských dluhopisů. Zdali dluhopisy budou mít více pozitivního, nebo zda naopak budou vychovávat k nezodpovědnému chování.

To všechno budeme projednávat přibližně za měsíc. V souvislosti s formální červencovou Radou.

V dopisu je také myšlenka, s kterou možná ne všichni tady souhlasí. Myslím tím zejména mé kolegy a mě; z pravicové části spektra, že se všichni shodli, že je třeba posílit hospodářskou unii tak, aby odpovídala unii měnové. Překládám si to, že možná v rámci eurozóny bude vytvářen velký tlak na to, aby hospodářská politika byla pokud možno jednotná.

Dojdeme zřejmě ke kardinálnímu rozhodnutí, zdali každý z nás, kdo zde zasedá, vidíme spíše Evropu jako jednu unitární ekonomiku, nebo zdali ji vidíme jako soutěž mezi ekonomikami jednotlivých členských států.

Osobně mám k tomu jasný postoj. Evropská unie, tím, že vychází z velké variety, měla by těžit z výhody otevřené soutěže na jednom férovém hospodářském poli. Každá ekonomika každého členského státu nechť ukáže, zda je lepší než ta druhá.

A Evropské unii pak přísluší pouze role koordinace a přenášení těch tzv. best practices, tedy těch nejlepších zkušeností z jednotlivých ekonomik na druhou ekonomiku. To už víme, že slova říkají, ale příklady táhnou. A buďme tedy my, Česká republika tím nejlepším příkladem.

Závěrečné hodnocení situace v Řecku myslím, že už není třeba více komentovat. Pan ministr Vondra to říkal velice přesně, že skutečně Herman Van Rompuy vyjádřil i v dopise velkou snahu o to, aby Řecko zůstalo v eurozóně, při dodržování svých závazků, které členským státům eurozóny a ostatním slíbili. A teď se skutečně bude rozhodovat během řeckých voleb, na jakou cestu se tedy Řecko vydá. Pokud bude chtít setrvat v eurozóně a bude plnit kritéria, která mu ECOFIN a Evropská rada doporučila, tak si myslím, že bude velká snaha všech států EU, aby Řecku co nejvíce ulehčily stabilitu ekonomického prostředí a návrat do zdravé eurozóny. Všichni víme, že to určitě nebude jednoduchá situace, zejména když vidíme, že problémy začínají mít ještě silnější ekonomiky, jako je ekonomika španělská.

Doporučuji vám, paní senátorky, páni senátoři, abychom informaci vlády vzali na vědomí.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom velmi stručně několik poznámek.

Také bych si přála, jako pan zpravodaj a předseda evropského výboru, aby Česká republika byla tím nejlepším příkladem. Jenom mi vyvstává otázka v čem bychom tak mohli být Evropě nejlepším příkladem. Tedy jenom přitom, když se podíváme na tiskové prohlášení předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a srovnáme si to s tím, co se děje v České republice, tak je zřetelné, že ne, že jsme tím nejlepším příkladem, ale jdeme právě opačnou cestou, a to především v oblasti, kterou Evropská rada podporuje velmi silně, tj. podpora růstu a podpora zaměstnanosti.

V tiskovém prohlášení je mimo jiné věta, kterou pan zpravodaj už neocitoval, když citoval z tohoto prohlášení a hovořil o tom, že je scestné stavět do protikladu snižování schodku a růst. Tato věta zní takto:

"Bez zdravých veřejných financí nemůžeme existovat udržitelný růst. Avšak bez udržitelného růstu budou opatření, která mají udržet pod kontrolou úroveň zadlužení, prováděna nadarmo."

Myslím si, že je to zase docela dobrý příklad pro nás v České republice, že bychom měli skutečně velmi o těchto věcech přemýšlet a přijímat opatření, tak abychom skutečně neškrtali a nešetřili nadarmo, jak se hovoří v tomto prohlášení.

Dále v tomto prohlášení jsou přesně formulovány priority, pilíře strategie růstu. Ty jsou formulovány tak, že za prvé musíme zmobilizovat politiky Evropské unie tak, aby plně podporovali růst, za druhé musíme vynaložit větší úsilí o financování ekonomiky prostřednictvím investic a za třetí musíme posílit vytváření pracovních míst.

Bohužel v České republice od české vlády jenom slyšíme hovořit o konkurenceschopnosti. To je určitě správně. Problém je v tom, že tyto věci jsou zaměřeny spíš na export. Ale naše zahraniční politika exportu nepomáhá, stejně tak nepomáhá českému exportu rozkmitané právní prostředí a pozice, která je vůči euru.

Faktem je, že poslední údaje hovoří o tom, že v posledním měsíci ukončilo svou činnost o 50 % více podnikatelských subjektů, než tomu bylo ve srovnatelném minulém období.

Závěry neformální Rady obsažené v tiskovém prohlášení také hovoří o tom, že je potřeba se zaměřit na podporu zaměstnanosti mladých lidí, na podporu zaměstnanosti absolventů. Tady bych se zeptala, jaké jsou programy pro podporu zaměstnanosti absolventů. Pokud vím, aktivní politika zaměstnanosti v této chvíli téměř neexistuje. Je to dopad reformy úřadů práce. Druhá věc je poslední vyjádření pana ministra Drábka, a to bylo z dnešního dne, o tom, že bude navýšena limitace, bude navýšena hranice minimální mzdy pro zdravotně postižené a mladé. Je určitě správná, ale já se obávám, že pokud nebude doprovázena dalšími opatřeními, tak povede k tomu, že jestliže mladí dneska získávají práci velmi těžko, tak po přijetí tohoto opatření ji neseženou vůbec.

Ptám se tedy, jak bude plnit Česká republika tuto dohodu, tento záměr. Vnímám samozřejmě, že se jednalo o neformální Radu, ale bylo to setkání, které připravuje řádné zasedání Evropské rady a Česká republika by tedy měla mít stanovenou jasnou pozici, s kterou na jednání červnové Rady půjde.

A chci se zeptat na další věc, která se při tomto neformálním setkání udála. Premiér Nečas byl jediný, který dopředu a veřejně a přímo před jednáním Evropské rady deklaroval, že si přejeme nebo že by bylo správné, aby Řecko opustilo eurozónu. Přitom v tomto tiskovém prohlášení se hovoří – cituji: "Jménem vedoucích představitelů zemí eurozóny znovu zdůrazňuji, že si přejeme, aby Řecko setrvalo v eurozóně a dodržovalo své závazky." Vyjádření premiéra Nečase bylo zase o 180 stupňů někde jinde. Máme samozřejmě právo na vlastní názor jako členská republika a jako členský stát Evropské unie. Ale já se ptám, jaký toto vyjádření mělo smysl, co nám jako České republice mělo přinést. Ráda bych znala argumenty pro tento postoj. Mimochodem, určitě tento postoj nebyl projednáván zde, v Senátu Parlamentu České republiky, když jsme hovořili o přípravě neformální Rady.

A otázka je, zda takovéto postoje neznamenají náhodou ne odcházení Řecka z eurozóny, ale postupné odcházení České republiky z Evropské unie. Děkuji.

Ptám se tedy, jak bude plnit Česká republika tuto dohodu, tento záměr.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní místopředsedkyně. A do rozpravy se hlásí pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, pane senátore, máte slovo.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Tady zazněla otázka, v čem je Česká republika, nebo v čem není příkladem. Podívejme se na to, jak jsme na tom s dluhem. My na tom nejsme zrovna nejhůř a patříme mezi těch deset zemí, které mají relativně nízký dluh.

Otázka nezaměstnanosti. My máme šestou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Neříkejme tedy, že v této chvíli jsme na tom nějak špatně.

U nás samozřejmě není 50 % nezaměstnaných mladých lidí jako je ve Španělsku, opak je pravdou. My jsme skoro nejlépe na tom v celé Evropské unii z hlediska míry chudoby. Ale to jsou údaje, které jsou z Evropské unie.

Téma, jak se mají tvořit pracovní místa a že je má tvořit stát. Stát je přeci ten nejhorší podnikatel, který existuje. Stát má vytvářet podmínky pro podnikatele, stanovit dlouhodobě určitou pevnou fixaci daní, aby s tím podnikatelé, kteří reálně tvoří zaměstnanost, měli s tím šanci počítat.

Nestrašme se, že jsme na tom úplně špatně. Ale to, co se dneska v Evropě děje, resp. v Evropské unii, to je vážné varování, které budeme za několik měsíců nebo let opravdu řešit. A naším úkolem je ne destabilizovat eurozónu, protože ten dopad bude samozřejmě také na nás. A proto si myslím, že současné postoje české vlády jsou ve prospěch České republiky.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane místopředsedo. A jako další se do rozpravy hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, v podstatě jenom faktická poznámka.

O výši dluhu a velkém zadlužení jsme nemluvili my jako sociální demokraté, o tom mluvila ODS a další strany před minulými volbami. My jsme upozorňovali na to, že jsou věci v pořádku. Jenomže dneska už v pořádku nejsou, protože dluh vzrostl dvakrát.

Co se týká nezaměstnanosti, stejně tak trend v nezaměstnanosti v jednu chvíli byl takový, že nezaměstnanost vzrůstala o půl až celé procento měsíčně. V této chvíli, kdy by měla nezaměstnanost klesat, a to velmi výrazně, protože nastupují sezonní práce, tak klesla myslím jenom o jednu nebo dvě desetiny procenta.

Co se týká chudoby. Na konci sociálně demokratických vlád v roce 2006 byla míra chudoby 8 %. Dneska je míra chudoby v České republice 14 %. To je velmi významné navýšení. A pokud dopadnou ta opatření, která přijala tato vláda, tak ti, kteří pořád ještě drží procento míry chudoby na relativně slušné úrovni, což jsou většinově důchodci, kteří jsou těsně nad hranicí, kdy spadnou do chudoby, tak do ní mohou skutečně spadnout. A já se obávám, že toto procento bude růst rapidním způsobem.

Myslím si tedy, že bychom se zas až tak moc chválit neměli.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra jako předkladatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Ano, pan ministr chce vystoupit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Mám jenom drobnou korekci. Pokud jde o slova premiéra, tak vy, kteří jste to viděli, nebyla to otázka co chce, to byla otázka, jak on odhaduje, že to nakonec dopadne. A zároveň, když to čtete pokud jde o Řecko, tak v neformálním závěru se praví, že si všichni přejí, aby Řecko zůstalo v eurozóně, ale že zároveň musí plnit ony dvě podmínky, ne bezpodmínečně. Myslím si tudíž, že tím pádem to není vůbec v rozporu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje, zda chce vystoupit a zároveň přednese zřejmě návrh na usnesení k tomuto bodu.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom velmi stručně okomentovat diskusi, která proběhla, a jenom z toho důvodu, že se budeme v budoucnu zabývat věcmi, které zde zmínila paní místopředsedkyně Gajdůšková, jako je podpora zaměstnanosti, budeme projednávat Národní program reforem a v Národním programu reforem tato kapitola je, má tam svoje důležité místo. Někteří z vás byli na kulatých stolech a na diskusních celodenních akcích, které pořádal Úřad vlády. Pořádal je velmi reprezentativně, kde měli všichni možnost vystoupit a eventuálně komentovat některé poznatky a některé přístupy z vlády. Mnozí tak učinili, já jsem na těch reformách byl také. Čili to nás čeká, to budeme určitě probírat, i v souvislosti se semestrem.

Také bych potvrdil slova, že Česká republika je v řadě věcí příkladem pro některé země Evropské unie. My jsme si ekonomickou krizi prodělali o několik let dříve než Evropská unie, podařilo se za našich vlastních, nikoliv vyžádaných podpor, za našeho vlastního úsilí ekonomiku a bankovní sektor stabilizovat.

Mohu jenom říci, že i mě velmi zneklidňuje to číslo, které je vysoké, kdy podnikající subjekty ukončily svoji činnost v tomto období. Já mám a jistě vy také máte mnohé reakce těchto drobných a středních podnikatelů, kteří ukončili svoji činnost. Jedna z těch reakcí mě velmi zaujala, je to reakce od mého dobrého známého, který má několik patentů na ochranu rostlin a kdy mi píše, že cesta velké regulace Evropské unie vede tyto malé a střední podnikatele k tomu, že musí své know - how předávat velkým firmám, které jsou schopny zajistit to, aby všechna povolení od dohledových orgánů si zajistili, aby byli je schopni také zaplatit a že se z nich stávají nevolníci. Nad tím bychom se také měli zamyslet. A já jsem to nedávno říkal při výběru tisků, že některé technické normy často procházejí komitologií a ucházejí i pozornosti národních parlamentů a pak ztěžujeme malým a středním podnikatelům přístup na trh práce. A je to jistě velmi závažná věc, kterou zde zmínila paní místopředsedkyně, kterou my také vnímáme a budeme se zřejmě více zabývat i těmito technickými normami, tak abychom neztěžovali přístup malých podnikatelů na trh práce.

Děkuji vám za pozornost. Jenom opakuji, že jsem navrhl a navrhuji vzít informaci vlády na vědomí.

A jenom pro úplnost dodávám, že jsem skutečně citát z dopisu pana předsedy Evropské rady citoval celý, sice jsem do něj asi vložil svoji větu, ale citoval jsem vytčené věty celé, tedy včetně toho, že není v protikladu snižování schodku a růst a že jsou to strany jedné mince. Celý ten odstavec jsem odcitoval.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Rozuměl jsem tomu, že jste navrhl návrh usnesení, bereme informaci na vědomí. Ano, a o tomto návrhu budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig. V tuto chvíli je v sále přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.

V tuto chvíli přistoupíme k dalšímu bodu, ale mezitím se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.)

 

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 28. - 29. června 2012

Materiál opět uvede pan ministr obrany Alexandr Vondra.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, děkuji za slovo. Nyní, jak již bylo řečeno, následuje tedy informace o formální Evropské radě, která se bude konat ve dnech 28. a 29. června 2012. A jak je zvykem, dám vám tu trošku nahlédnout do předběžných pozic, které tam hodláme zastávat.

Začnu ovšem trošku obecně, protože informace o chystané agendě Evropské rady, tak jak je dosud máme k dispozici, jsou totiž povýtce obecného rázu. Předjímat skutečný průběh v tuto chvíli je tedy spíše vyvozováním závěru z návštěvy Apollónovy věštírny v Delfách, kde sídlila bájná věštkyně Pýthia.

Kromě výsledků francouzských parlamentních voleb a čekání na konkrétnější představu německé kancléřky o podobě fiskální unie představuje další proměnnou také aktuální dění v eurozóně, které se mění týden po týdnu.

S ohledem na to, jak rychle se události vyvíjejí, je velmi obtížné říci v tuto chvíli cokoliv jiného, než že právě situace v eurozóně bude zcela jistě významným tématem diskuse.

Co se týče formálního návrhu agendy připraveného pro jednání této Rady, tak jsou tu tři základní okruhy. Jednak hospodářská politika, za druhé víceletý finanční rámec a ve třetím bloku jsou pak ostatní témata, není tedy především spravedlnost a vnitřní věci, včetně správy schengenského prostoru a otázky zahraniční politiky, tak aby také ministři zahraničí se mohli sejít.

K hospodářské politice. Bezprostředně po zvolení Françoise Hollanda francouzským prezidentem se rozhořela debata o možné změně tzv. fiskálního paktu a jeho doplnění o opatření k podpoře růstu. Z dosavadní debaty vyplývá, že samotný fiskální pakt se velmi pravděpodobně měnit nebude, ale téma prorůstových opatření bude na Evropské radě v červnu diskutováno a Rada k tomu zaujme určité stanovisko. Přesnější obsah a forma tohoto stanoviska i to, jak budou jednotlivá opatření dále rozpracována a naplňována, je zatím velmi nejasné.

Česká republika klade důraz na realizaci opatření podporujících růst a konkurenceschopnosti dlouhodobě, přičemž vzhledem k jejich jednoznačné vazbě na vnitřní trh upřednostňuje celostní forma v rámci "sedmadvacítky".

Současně zastáváme názor, že všechna prorůstová opatření musí být v souladu s usnesením, které směřuje ke konsolidaci veřejných financí a fiskální odpovědnosti.

Mezi témata, která se v diskusi na Radě téměř jistě v nějaké podobě objeví, patří také navýšení zápůjční kapacity Evropské investiční banky a tzv. projektové bondy. Ve veřejné diskusi jsou zmiňovány i další otázky, například využití mechanismu ESM, Evropského stabilizačního mechanismu při sanaci bankovního sektoru, centralizace bankovního dohledu, vytvoření společného fondu pojištění vkladů, zavedení daně z finančních transakcí, zavedení společných evropských dluhopisů, tedy těch eurobondů, a další kroky.

Vláda bude na Radě připravena podpořit rozumná prorůstová opatření, která nepřinesou novou zátěž veřejných financí, a spíše než diskuse nad velkolepě znějícími projekty a vytváření nesplnitelných očekávání zůstává naší prioritou především naplňování již existujících opatření k dokončení vnitřního trhu a lepší zacílení prostředků budoucího Víceletého finančního rámce na podporu toho, co posiluje konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

V souvislosti s vnitřním trhem by se měla Evropská rada věnovat dvěma sdělením komise, která byla publikována 8. června a týkající se řízení vnitřního trhu a implementace směrnice o službách.

Nelze také vyloučit, že na Evropské radě bude projednáváno i téma zátěžových testů jaderných elektráren, které vzhledem k našim zájmům sledujeme zvlášť obezřetně.

Červnová Evropská rada formálně završí i letošní Evropský semestr. Dne 30. května zveřejnila Komise návrh specifických doporučení Rady pro jednotlivé členské státy. Tato doporučení budou prodiskutována a schválena na ministerské úrovni, to znamená práce a sociální věci a ECOFIN po 20. červnu a následně pak postoupena Evropské radě, která by je měla potvrdit. Specifická doporučení Rady budou následně vodítkem členským státům při provádění strukturálních reforem politiky zaměstnanosti a při sestavování národních rozpočtů.

Vláda přes některé dílčí výhrady, které jsou nyní předmětem jednání v příslušných orgánech, s návrhem většiny doporučení pro Českou republiku souhlasí.

Nyní k druhému bloku, tedy Víceletý finanční rámec. Na nadcházející Evropské radě proběhne první debata na nejvyšší úrovni o návrhu na léta 2014 až 2020. Radě bude předložen tzv. vyjednávací balíček připravený dánským předsednictvím. Očekává se, že Evropská rada schválí spíše procedurální vodítka, která nastíní další postup pro budoucí vyjednávání a potvrdí záměr dotáhnout negociace do konce roku 2012, i když tedy pod kyperským předsednictvím to asi nebude úplně jednoduché. Negociační balíček velmi pravděpodobně nebude obsahovat konkrétní objemy prostředků pro jednotlivé rozpočtové kapitoly a většina sporných otázek zůstane nadále ve variantách.

My s tímhle postupem počítáme a podporujeme ho.

A třetí blok, jak jsem již řekl, v souvislosti s více než rok trvajícím jednáním je o revizi schengenských pravidel, to téma se dostalo do popředí zájmu v návaznosti na všechny ty události tzv. arabského jara a s tím spojené probíhající nebo i možné další migrační vlny z jihu. Předpokládá se, že Rada projedná stav příprav návrhů na úpravu schengenského systému, to znamená návrh novely schengenského hraničního kodexu a návrh novely schengenského hodnotícího mechanismu.

Co se týče znovuzavedení ochrany hranic v případech, kdy je fungování Schengenu ohroženo, dáváme přednost efektivní akci na evropské úrovni před jednostranným znovuzaváděním kontrol ze strany jednotlivých členských států.

Současně vláda podporuje zakotvení pravomoci Komise kontrolovat v rámci evaluací závazek členských států neprovádět na vnitřních hranicích opatření, která jsou ekvivalentní hraničním kontrolám.

Očekává se, že Rada projedná také dosažený pokrok ve věci budování společného evropského azylového systému.

V otázkách zahraniční politiky konkrétní témata zatím nejsou známa. Čekáme zařazení bodu k zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou a pokud tomu tak nastane, tak to samozřejmě podpoříme. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nyní si určíme zpravodaje. Navrhuji, aby to byl pan senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti Evropské unie. Kývá, takže s tím souhlasí. Má někdo jiný návrh? Nemá. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

[hlasování číslo="20"]

Hlasování č. 20[/hlasování] ukončeno, registrováno 62, kvorum 32, pro 43, proti nikdo. Návrh byl schválen a slovo má nyní pan předseda výboru senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane první místopředsedo. Ten předchozí bod souvisel s tímto bodem, neformální setkání připravovalo půdu, tak jak jsme se dozvěděli i z dopisu předsedy Evropské rady, pro toto jednání, pro formální jednání Evropské rady ve dnech 28. – 29. června. Pan ministr obrany mně moji roli velmi usnadnil, protože velice podrobně nás seznámil se všemi třemi tématy, tématem hospodářské politiky. Upozornil také na to, že proběhne vlastně první diskuse, meritorní diskuse o víceletém finančním rámci.

Možná jenom připomenu, že po předchozích prezidentských volbách ve Francii se velmi diskutuje v souvislosti se změnou prezidenta ve Francii právě důraz na úspory a fiskální odpovědnost a na proaktivní opatření v rámci EU. Dnes jste mohli poslouchat diskusi, která probíhá v německém Bundestagu týkající se přijetí fiskálního paktu o stabilitě, kde je vidět, že paní Merkelová s panem Hollandem teprve diskutují některé věci, že předchozí domluva s předchozím prezidentem Francie byla zřejmě v trochu jiné úrovni, a nyní tedy dochází k tomu, že nemusí se vším národní parlament, Bundestag Spolkové republiky Německo souhlasit. A uvidíme, jak ta diskuse se bude dále vyvíjet.

My jsme zatím, bych řekl, nezúčastněnými pozorovateli, aniž bych to nějak hodnotil. Bude určitě velmi důležité, jakým způsobem se ten evropský stabilizační mechanismus, ať platí fiskální kompakta nebo neplatí, tedy peníze, které dodají země eurozóny, bude využívat. Bude-li se využívat pro růst, pro prosperitu, pro zaměstnanost, ne pro zaměstnanost jako takovou, ale pro zaměstnanost, která bude vyvolána potřebou zaměstnávat lidi, tak pak nepochybně stabilizační mechanismus zapůsobí pozitivně. Pokud bude jenom pouhou investicí k tomu, aby vznikla zaměstnanost pro zaměstnanost, tak ten evropský stabilizační mechanismus povede ke krachu celého eura. Ale nechci být nositelem špatných zpráv a velice rád se budu mýlit, pokud k tomu tak nedojde. Myslím si, že se národní parlamenty v obou zemích, jak ve Francii, tak v Německu, tímto budou zabývat stejně seriózně, jako se tím zabýváme my a že nebudou vytvářet pouhou zaměstnanost pro zaměstnanost.

Velice důležitá oblast, která se bude diskutovat, bude spuštění těch zátěžových testů jaderných elektráren, jak zmínil pan ministr. Myslím, že do určité míry nikoli nezajímavé, ale ne příliš převratné bude zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou.

Já mám na závěr mého vystoupení spíše otázku na pana ministra. To je věc, která se diskutuje v souvislosti s arabským jarem a migrační vlnou z jižního Středomoří, tedy o takzvané revizi schengenských pravidel. Docela se nám líbí postoj české vlády, že revize schengenského informačního systému zatím není zapotřebí, při vědomí toho, že každý stát má právo, pokud se cítí ohrožený a pokud některý jeho soused porušuje pravidla Schengenu, zavést kontrolu na vnitřních hranicích, uvnitř Evropské unie. Máme již dostatek zkušeností s tím, jak některé země - Francie například tento systém vnitřní kontroly zavedla na hranicích mezi Itálií a Francií, když byl ten velký příliv migrantů na Lampedusu a do Itálie. Tak si myslím, že by bylo vhodné si říci, jaké efektivní akce v Evropské unii mají být. Domnívám se, že to mají být takové akce, které budou předcházet těm migračním vlnám, a zejména těm ekonomickým migračním vlnám, kdy při otřesu stability na severu Afriky může dojít i k migraci za ekonomickými cíli, tedy příbuzní odcházejí za svými příbuznými původně ze severní Afriky do evropských zemích. A je jasné, že kapacita Evropské unie není nekonečná. Mě by zajímalo, jakou má vláda zhruba představu o těch efektivních akcích, zdali to má být podpora readmisních smluv, nebo zlepšení ochrany vnějších hranic, i při vědomí toho, že ta vnější hranice, která je na moři, se chrání velmi obtížně. Už jen z toho důvodu, že vidíme ty velmi srdceryvné, někdy skutečně otřesné záběry lidí, kteří se potácejí na kocábkách v moři a připlouvají na ostrovy, ať už je to Malta, Lampedusa, nebo na pobřeží jižních států EU. Jaké tedy jednostranné akce má česká vláda přesně na vědomí, nebo jakým směrem, i když, s tím souhlasím s vládou, je možná předčasné hovořit o přímé revizi schengenských pravidel.

Tento dotaz mi, doufám, bude alespoň obecně zodpovězen. Proto si dovolím už nyní navrhnout usnesení, abychom i tuto zprávu vlády vzali na vědomí.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Pan ministr při své uvádějící zprávě, při svém úvodním vystoupení hovořil o tom, že v podstatě vláda neví, o čem Evropská rada bude. Já se domnívám, že vláda by minimálně měla vědět, co na té Evropské radě bude chtít. Nehledě k tomu, že my máme k dispozici materiál z 16 května t. r. Předmětem tohoto dokumentu je komentovaný návrh pořadu jednání. Takže vláda určitě ví, o čem jednání bude.

Jsou zde tři oblasti, o kterých pan ministr hovořil. A již z tohoto komentovaného pořadu jednání se dá odvodit, že cílem Evropské rady má být shoda na souboru prorůstových opatření. A moje otázka v této oblasti je, s čím tedy přijde Česká republika na toto jednání. Co podpoří, která prorůstová opatření je Česká republika, respektive česká vláda, náš zástupce, ochotna vzít za své. A která naopak česká vláda bude vetovat. Jak se k tomu v mnoha věcech z české strany děje.

Další oblastí má být víceletý finanční rámec. V tom dokumentu, který máme k dispozici, se hovoří, že Evropská rada poprvé důkladně projedná víceletý finanční rámec na období 2014-2020 na základě jednací osnovy připravené předsednictvím. Včetně otázky, jak může nový víceletý finanční rámec nejlépe přispět k vytvoření růstů. A pro nás zase musí být otázka, co prosazuje česká vláda, jaký víceletý finanční rámec, respektive jaké mechanismy jeho projednávání bude podporovat, jaké mechanismy bude požadovat. Protože tak jak budou nastavena tato pravidla, tak nám se bude dařit také prosazovat české národní zájmy ve vztahu k Evropské unii. Na tom bychom se určitě měli shodnout napříč politickým spektrem. A bylo by asi dobře, aby tyto záležitosti byly projednávány. A velmi mě mrzí, že pořád se nemůžeme dopracovat k tomu, abychom si skutečně udělali čas, abychom našli cestu, jak průřezem politickým spektrem tyto skutečně strategické záležitosti projednat tak, aby politika v evropské agendě byla konzistentní za Českou republiku. Abychom skutečně to směřování České republiky dokázali udržet dlouhodobě a abychom tedy v prosazování českých národních zájmů byli úspěšní. Tím, že budeme tvrdit, že nevíme, co se bude dít a nevíme, s čím na jednání evropských rad pojedeme, tak se nám české národní zájmy nemůže dařit obhajovat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Pan navrhovatel, pan ministr – jestli se chce vyjádřit. Ano. Máte slovo, pane ministře.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Jenom dvě poznámky, abych odpověděl. Za prvé na otázku pana senátora Sefziga, pokud jde o opatření v rámci Schengenu. Z našeho hlediska je důležité klást důraz na readmisní dohody a pak na ochranu vnějších schengenských hranic. To je, myslím, klíč k tomu, aby se to podařilo vůbec udržet pohromadě. Protože skutečně důležité je pak konat společně, a nikoli aby jednotlivé státy zahájily řetězovou sérii jednostranných kroků. Protože to je způsob, který je silně dezintegrační.

Pokud jde o poznámky v tom druhém vystoupení, my samozřejmě dobře víme, o co tam půjde. Tam půjde o prachy, že ano, prachy ty banky. A náš postoj k tomu je samozřejmě obezřetný a opatrný, poněvadž v této zemi bankovní dohled působí velmi dobře, takže vy všichni, nebo my všichni, kteří máme účty v bankách, tak se celkem můžeme spolehnout na to, že banky, které ty účty spravují, tak si ty matky ty peníze zítra nevytáhnou a neodplují někam jinam. A máme určité obavy, že při některých nových opatřeních by najednou ten náš domácí ohled mohl být oslaben. Obecně nechceme, aby byl prohlubován morální hazard v této oblasti.

Teď všichni sledujete fotbal, nebo možná většina z vás, tak vidíte, jak běhají po hřišti – Cristiano Ronaldo, hvězda Realu Madrid, Lionel Messi, ten lítá teď na tomto šampionátu, hvězda FC Barcelona. Já jenom upozorňuji, že ta banka ve Španělsku, která je v té úplně nejhorší situaci, dala peníze oběma těmto velkoklubům na nákup všech těchto hráčů. To je typická ukázka morálního hazardu. Tak se nedivte, že česká vláda přistupuje k tomu velmi obezřetně.

Ale potvrzuji to, že samozřejmě tak jako vždy, z té kuchyně, co tam chystají ti velcí, tak ty informace zatím nemáme.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Luděk Sefzig jako zpravodaj, jestli se chce vyjádřit. Ano.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Děkuji i za odpověď panu ministrovi. Jenom chci zopakovat návrh usnesení, že doporučuji vzít zprávu na vědomí.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  O tom budeme také po znělce hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu – vzít na vědomí zprávu.

Zahajuji hlasování, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 21 ukončeno, registrováno 65, kvorum 33, pro 57, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Dalším bodem je

 

Konvergenční program České republiky

Tisk č. 339

Máme to jako tisk 339. Uvede nám ho opět pan ministr Alexandr Vondra.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Poslední ze série těchto svým způsobem propojených bodů je aktualizace Konvergenčního programu České republiky. Dovolte mi, abych se krátce zastavil u hlavních vnějších a vnitřních hospodářských rizik, která mohou ty základní cíle a záměry konsolidační strategie, na kterých ta aktualizace je postavena, ovlivnit.

Konvergenční program je v zásadě již podruhé zpracován v režimu takzvaného evropského semestru, čili jeho zavedení a následná revize Paktu stability a růstu a navazujících dohledových procedur umožňuje Evropské komisi i ECOFINu vyjadřovat se ex ante k rozpočtovým záměrům členských států.

Česká republika Komisi předložila Konvergenční program v souladu s harmonogramem evropského semestru 25. dubna t. r. a 30. května pak Komise zveřejnila své hodnocení a návrhy doporučení Rady. Ty jsou nyní projednávány v přípravných výborech ECOFINu tak, aby je mohla Rada v tom posledním červnovém týdnu schválit.

Dovoluji si vás tu v základních obrysech informovat o návrzích komise a souladu připravovaných opatření doporučení Rady s rozpočtovými návrhy vlády.

Nyní k obsahu materiálu. Ta letošní aktualizace je postavena na dubnové makroekonomické predikci. Ta predikce je tradičně nastavena realisticky až mírně konzervativně. Predikce poukazuje, že Česká ekonomika bude v roce 2012 patrně stagnovat a teprve v následujících letech scénář předpokládá postupné oživování ekonomického růstu.

Mimochodem názor Komise se víceméně od té naší predikce neliší.

Česká republika prošla testem své dohledové procedury nad makroekonomickými nerovnováhami. Tady Komise na rozdíl od 12 jiných členských států neidentifikovala v Česku žádnou výraznou makroekonomickou nerovnováhu. To všem neplatí o fiskální nerovnováze, která již byla identifikována a Rada schválila pro Českou republiku doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku v roce 2009.

Ve výše zmiňované prognóze byla určena značná negativní rizika pro hospodářský vývoj, ať již jde o zprostředkované efekty dluhové krize eurozóny, či důsledky intenzivní fiskální konsolidace.

Poslední zveřejněný flash odhad HDP za 1. čtvrtletí letošního roku potvrzuje předpoklad hospodářské stagnace a posouvá naše očekávání spíše k mírnému poklesu. Zvyšují se samozřejmě i negativní rizika spojená s vývojem eurozóny, s vývojem v Řecku a i s tím, že úroveň spotřebitelské a podnikatelské důvěry v České republice veřejnosti, která čte tyto zprávy ze západní Evropy je pak samozřejmě nízká a má to negativní důsledky pro budoucí růst.

Pokud se podíváme na českou ekonomiku naopak očima finančních investorů, jejich důvěra je výrazně vyšší než spotřebitelů. V Evropě je to vedle Německa i Česká republika, kdy se výnosy státních dluhopisů nezvyšují, na rozdíl od jiných členských států, kterým se rating zhoršuje, je hodnocení Česka ratingovými agenturami stabilní. Udržení, respektive znovuobnovení důvěry a růstu v současném mezinárodním a domácím kontextu proto představuje pro vládu jednu z nejdůležitějších výzev. Neznamená to ale, že bychom měli jakkoli polevit nebo rozmělnit naše konsolidační úsilí.

Není pochyb, že nejenom evropské ekonomiky potřebují ozdravit své veřejné finance. V tomto směru zásadní je reforma Paktu stability a růstu schválená v minulém roce i další aktivity Unie k posílení dobré správy veřejných financí.

Pevně věřím, že i v České republice existuje shoda, že tempo konsolidace by se nemělo odvíjet pouze od velikosti deficitu a dluhu veřejných financí. Jde také o výkon ekonomiky a další faktory. Mohu zmínit velikost ekonomiky, její otevřenost či přístup na mezinárodní finanční trhy a celé vnější prostředí vůbec.

V neposlední řadě je podstatná očekávaná velikost nových dluhů a schopnost a ochota trhu tyto dluhy financovat, či v případě minulých dluhů je refinancovat. Proto vláda klade důraz na to, aby konsolidační strategie byla prováděna transparentně a důvěryhodně a pro současný i budoucí ekonomický růst nejlépe takovými prostředky, které by přispěly k řešení strukturálních nedostatků v ekonomice.

Vláda tedy volí podle svého nejlepšího přesvědčení ty nástroje konsolidace, kterými minimalizuje negativní vazby mezi efekty fiskální konsolidace pro udržitelnost veřejných financí a růstem ekonomiky v krátkém období. A dělá to tak každá vláda.

Dnes je zřejmé, že včasné zahájení ústupové strategie v Česku a následně i fiskální konsolidace bylo správné. Pokud by vláda České republiky nezahájila fiskální konsolidaci hned prakticky v roce 2009, deficity veřejných financí by velmi rychle dosáhly opět své dlouhodobě neufinancovatelné úrovně z roku 2009 a dál by rostly.

Za povšimnutí stojí skutečnost, že největší objem fiskálních opatření byl připraven pro rok 2011, v čistém vyjádření šlo o celých 60 miliard Kč, čímž byla vytvořena základna, nebo jakýsi polštář, na kterém dnes můžeme stavět. V roce 2012 očekáváme, že deficit veřejných financí bude představovat 3 procenta HDP a adekvátně očekáváme, že se zvýší i veřejný dluh na 44 procent HDP.

Konvergenční program představuje strategii fiskální konsolidace, která je podpořena opatřeními jak na výdajové, tak na příjmové straně. Nejvýznamnější část celkové korekce tvoří nový konsolidační balík, který vláda rámcově schválila v dubnu tohoto roku. Cílem je jasná kredibilní strategie ukončení postupu při nadměrném schodku v roce 2013, dále dosažení střednědobého rozpočtového cíle strukturálního deficitu ve výši 1 procenta HDP v roce 2015.

Dnes diskutovaný Konvergenční cílí následující konsolidační cestu vyjádřenou deficitem, a to pro rok 2013 ve výši 2,9 HDP, pro rok 2014 ve výši 1,9 HDP a pro rok 2015 ve výši necelého 1 procenta HDP.

Co se týče mixu zvolených opatření v letech 2013 až 2015, v průměru představuje více než 30 miliard ročně, jak z těch tabulek zjistíte.

Většina opatření směřuje do příjmové strany, tam je to 53 procent objemu, který spočívá především ve změnách v daňové oblasti. Motorem fiskální korekce v příštím roce bude zejména korekce daně z přidané hodnoty a změna daně z příjmů fyzických osob.

Podle údajů Komise však celková příjmová kvóta nadále zůstává – ta složená daňová kvóta, pod průměrem zemí EU i eurozóny.

Na výdajové straně bude konsolidace tažená snižováním nákladů na státní správu a sociálních dávek. Na výdajová opatření v celkovém balancu připadá zbylých 47 % opatření.

Odpovídající čísla za dluh vládních institucí v letech 2013 až 2015 pak činí 45 procent HDP v tom prvním roce, 44,8 procent v tom dalším roce a v tom posledním, 2015 – 43,4 procenta HDP. Jinak řečeno, očekáváme, že dluhová kvóta bude kulminovat v roce 2013 a poté se projeví postupně pozitivní efekty, jak snižování vládních výdajů, tak hospodářské oživení.

Dámy a pánové, na závěr bych chtěl zmínit, do kterých oblastí směřují návrhy Komise na doporučení Rady ke Konvergenčnímu programu. Je to rozpočtová politika, daňová politika, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Co se týče rozpočtové strategie, Komise upozorňuje na rizika rozpočtové prognózy a velké nejistoty vidí ve dvou oblastech. Za prvé ohledně budoucího vývoje využívání fondů EU, za druhé ohledně vývoje veřejných investic, kdy neočekávaný pokles v roce 2011 lze z velké části připsat opatrnosti některých veřejných subjektů, které mohly odložit své investiční projekty.

Komise upozorňuje, že většina opatření na straně příjmů jsou dočasná a v roce 2015 mají skončit a bude na tuto situaci nutné reagovat. Čili je tu to riziko pro udržitelnost fiskálního přizpůsobení v roce 2015.

Dále Komise doporučuje zaměřit se na omezení dlouhodobých trendů veřejných výdajů.

Rámcová pozice České republiky k těmto doporučením je zpracovaná, vy ji máte k dispozici. Vláda s většinou těchto doporučení souhlasí s výjimkou některých návrhů doporučení k důchodové reformě. Vláda konkrétně usiluje o to, aby - za prvé - doporučení provést další změny veřejného důchodového systému k zajištění dlouhodobé udržitelnosti výslovně směřovalo k období po roce 2035. Do té doby by díky tzv. malé důchodové reformě měl být růst veřejných výdajů na důchody v poměru k HDP umírněný.

Dále jde o doporučení, znovu zvážit plán, umožnit dřívější odchod z trhu práce. Zde výslovně je zmíněna nutnost, projednat případné změny se sociálními partnery, protože tzv. předdůchody jsou důsledkem, nebo výsledkem sociálního dialogu a vláda nechce tento návrh partnerů měnit jednostranně bez jejich souhlasu nebo vědomí.

A konečně třetí doporučení, zajistit širokou účast mladých pracovníků v plánovaném druhém důchodovém fondovém pilíři důchodového systému, směřovalo spíše k podpoře efektivního zapojení mladých, než nutně k zajištění co nejvyšší účasti. Primárním cílem zavedení druhého pilíře je diverzifikace příjmů ve stáří, proto neplatí, že čím více účastníků, tím lépe, ale je nutné aktivizovat osoby s vyššími příjmy.

Tato vláda si dala do vínku název vláda rozpočtové zodpovědnosti a tomu odpovídá i ambice cílů, které jsme si pro fiskální konsolidaci dali. Již dnes je zřejmé, že udržitelnost těchto cílů bude vyžadovat další úsilí od jakékoli vlády vzniklé po volbách. Můžeme se lišit v podobě konsolidačního mixu, ale cíl, tedy udržitelnost dosažené konsolidace, by měl být naší společnou zodpovědností.

Závěrem ještě jednou chci vyzdvihnout fakt, že i díky probíhající fiskální konsolidaci se podařilo udržet úroveň ratingu v situaci, kdy většině evropských zemí byl rating snižován s veškerými důsledky na cenu za dluhopisy při dalším půjčování.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a věřím, že tento Konvergenční program vezmete na vědomí.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garančním výborem je VHZD. Záznam z jednání máme jako tisk č. 339/1. Zpravodajem je pan senátor Jan Hajda, který má slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, VHZD projednal Konvergenční program minulý týden ve středu, pořídil z něj záznam s tím, že po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor, nepřijal žádné usnesení, když pro návrh vzít na vědomí z 10 přítomných senátorů hlasovali 4; 4 byli proti a 2 se zdrželi.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dalším výborem byl VEU. Usnesení má č. 339/2. Zpravodajem je pan Luděk Sefzig, který má slovo.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane první místopředsedo. Provedu vás zpravodajskou zprávou a hlavně diskusí, která probíhala u nás na výboru. Dobře víte, že každý rok evropský výbor projednáván tento závazek, který vznikl veřejným plebiscitem v roce 2003, kdy se občané ČR přihlásili ke vstupu do eurozóny. Komise sleduje tuto naši snahu, každoročně ji hodnotí, bude ji v budoucnu hodnotit i v souvislosti s tzv. evropským semestrem, s národním programem reforem. Tato hodnocení mají vést k tomu, aby se ČR udržitelným způsobem, ne jednorázově, s perspektivou ještě lepšího přibližování k eurozóně. Znamená to, aby plnila tzv. Maastrichtská kritéria, aby kumulovaný dluh nebyl větší než 60 procent, aby roční schodek veřejných financí byl do tří procent, a aby byla nízká míra inflace, která je odvozena od průměru tří států s nejnižší inflací a s malou mírou tolerance kolem 0,015 %. Toto hodnocení každoročně komise vydává na základě zprávy vlády. Tato poslední zpráva komise je velice příznivá pro ČR. Myslím si, že komise hodnotí způsob, jakým se česká vláda snaží udržet veřejné finance v nezadlužené formě, ačkoli dokonce toleruje, že bude příští rok docházet k růstu kumulace veřejného dluhu. Vrcholem by mělo být 45,1 % HDP a pak by měl nastávat pokles. Toto komise považuje za příznivé se všemi možnými riziky našich závislostí na vývozu, našich závislostí na ekonomice zejména SRN a jiných států. Nebudu zde uvádět přesná čísla, která uváděl pan ministr.

Komisí také bylo upozorněno na to, že vedle škrtů je zapotřebí provádět prorůstová opatření. K těm se vláda hlásí jednak v podpoře vědy a výzkumu, jednak v podpoře zaměstnanosti nejen dopisem třinácti zemí komisi a hlavně Evropské radě, která vede efektivním odbouráváním překážek uvnitř jednotného ekonomického prostoru k tomu, aby byla vyšší zaměstnanost a nastoupila lepší progrese.

Co se týká kritiky, komise nás upozorňuje na vyšší nerovnováhu mezi výběrem důchodového pojištění a prognózou fiskálního deficitu. Vláda činí kroky k motivaci individuálního spoření a zákonného podkladu k příspěvkům zaměstnavatele. Upozorňuje na nepříjetí zákonného algoritmu mezi věkem odchodu do důchodu a průměrným dožitím. Jistě si pamatujete, že nás před časem komise kritizovala za to, že vláda udělala návrh zákona, který by vedl k příliš pomalému prodlužování věku do penze, že by do penze odcházelo více lidí než by se ČR měla snažit, tedy aby docházelo k rychlejšímu prodlužování věku odchodu do penze.

Komise doporučuje zajistit nápravu nadměrného schodku všemi prostředky. Přesunout vysokou míru zdanění práce na daně z bydlení a ochranu životního prostředí, snížit rozdíl zdanění mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci, zavést jediné inkasní místo pro daně a pojištění – to vláda už činí v návrhu zákona – a měli bychom zefektivnit důchodové fondy pro mladé a zpomalit předčasný odchod lidí do důchodu, zlepšit službu zaměstnanosti odbornou přípravou.

Komise se také věnuje malým odstavcem bodu, který se týká držby anonymních akcí. Nepíše jak, ale že bychom měli vyřešit otázku držby anonymních akcií, tím zřejmě naráží na omezení prokorupčního prostředí. Také nás upozorňuje na to, že už bychom konečně měli uvést služební zákon v účinnost. Jeho účinnost jsme několikrát prodloužili.

Komise podporuje vytváření systému hodnocení kvality vysokoškolských a výzkumných zařízení a vytvořit rámec pro hodnocení kvality povinné školní docházky.

Diskuse se u nás na výboru také vedla k doporučení komise, aby u nás bylo vyšší procento dětí, které navštěvují předškolní zařízení, zejména jesle, aby se zvýšila zaměstnanost matek. Na výboru jsme k tomu vedli diskusi, neboť se domníváme, že mají být sice vytvořeny podmínky, ale rozhodně by nemělo být cílem České republiky, a je to v přímém rozporu s dobrou rodinnou politikou, abychom splňovali tak vysoké procento dětí, které navštěvují předškolní zařízení, která jsou obvyklá v ostatních zemích eurozóny. Rodinná politika je zcela svébytnou politikou členských států EU. Chápu, že má být vytvořen zákonný rámec pro to, aby mohla být vytvořena předškolní zařízení. To u nás je, ale splňovat v tomto smyslu jakákoli makroekonomická čísla je v přímém rozporu s evropskými smlouvami, neboť rodinná politika je záležitostí každého členského státu.

Vláda se snaží zavedením e-Governmentu snižovat administrativní zátěž. S tím souhlasí i komise. Z toho důvodu náš konvergenční program hodnotí pozitivně. Drobné věci nevedly k tomu, abychom byli například kráceni na strukturálních fondech, což je jediný nástroj k tomu, jak potrestat stát, který se zavázal ke vstupu do eurozóny a konvergenční program neplní. Nic takového nenastalo, komise nenavrhuje seškrtání podpory ve strukturálních fondech. Z toho důvodu je vidět, že komise je s konvergenčním programem ČR spokojena. Potvrzuji, že výbor vyjádřil souhlas s konvergenčním programem, že ho bereme na vědomí.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, otevírám rozpravu. Slovo má předseda Senátu Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, tři poznámky na úvod.

Za prvé je vidět, jak - podle našeho postavení, zda jsme ve vládní koalici nebo v pozicích opozice - hodnotíme v určitém časovém období rozdílně čísla, která jsou uváděna. Dnes tady několikrát zaznělo, že naše zadlužení kolem 42 procent patří mezi nejnižší v Evropě. Když jsme před pěti až šesti lety hovořili o tom, že zadlužení ČR, které tehdy bylo zhruba asi 28 procent, skutečně patří k nejnižším v Evropě, bylo to bráno tak, že to jsou výmluvy, že je to ukolébávání se a že to jsou čísla velmi varovná, resp. trendy, které v té době byly.

Za druhé tady několikrát zaznělo, jak materiály máme dobře zpracované, že můžeme být příkladem apod. Myslím si, že důležitější než jak se na nás dívají v Bruselu – tam často pod vlivem zejména bankovního sektoru mění své názory – jak se na situaci u nás dívají občané.

Důvěra občanů v budoucnost, v ekonomický, hospodářský vývoj, ale i důvěra firem v hospodářský vývoj není pozitivní. Není potřeba si říkat čísla, která vycházejí z průzkumu.

Za třetí. Často tady spíše z pravé strany slyšíme hodně kritiky, že bychom měli mít svůj vlastní rozum, když se mluví o Evropské unii. Kolikrát jsme dnes slyšeli odvolávání se a domáhání se i bránění se stanovisky Evropské komise; je to úžasné... Nakonec Evropská komise nebude vysvětlovat občanům v České republice, proč se jim propadají reálné mzdy a důchody, proč se navyšují ceny základních životních potřeb a proč se zhoršuje životní úroveň. To komise za nás neudělá, to budeme muset udělat my, politici. Měli bychom se postarat, aby takový stav nebyl anebo nenastal.

Ke konvergenčnímu programu konkrétně nebo detailněji. Především je potřeba si říci, co to konvergenční program je. Je to program přibližování České republiky k tomu nejvyspělejšímu jádru EU. Nechci mluvit ani o měnové unii, protože to není pravda, že nejsilnější jádro je v měnové unii, ono je v části Francie, Německo – typicky západní Evropa a severní Evropa. Samozřejmě přibližování se, ale v jakých ukazatelích? To není jen v naší míře zadluženosti a schodku a v dalších ukazatelích, ale nejdůležitějším ukazatelem je HDP na osobu. To je reálná konvergence. Reálná konvergence se projevila jako ten nejhmatatelnější a nejvážnějším ukazatel, když se analyzují příčiny krizí v jižních ekonomikách, tzn. Řecko, Portugalsko, Španělsko, vyjma snad Irska, protože tam reálná konvergence nebyla a přitom se oni chovali jako kdyby byla. První věc je uvědomit si, že je to přibližování výkonnosti naší ekonomiky výkonnosti zdravého jádra, resp. úspěšného jádra EU. Toto se nám dařilo do roku 2007. Od roku 2007 Česká republika konvergenční kritéria, resp. přibližování nedociluje. Toto je základní hodnocení. Plácání si po ramenou a říkání si, že jsme na tom dobře, že nás komise chválí – nedávejme si šidítko do úst, když to není pravda. V loňském roce jsme zde v Senátu projednávali konvergenční program a dnes tady projednáváme pouze aktualizaci na roky 2012 – 2015.

Děkuji všem, kteří jste loni podpořili návrh usnesení, kde jsme se velmi kriticky ke konvergenčnímu programu vyjádřili. Rok se sešel s rokem a ukázalo se, že máme pravdu. Tehdy naše stanovisko bylo daleko obsáhlejší, dokonce jsme ho poslali do Bruselu. Kolegové z vlády a z pravice se na nás zlobili, že to posíláme, ale udělali jsme moc dobře. Myslím si, že i teď se k tomu musíme, zejména jako opozice postavit zodpovědně, nenalhávat si a nedávat si šidítko do úst. Konvergenční program bude totiž platit až do roku 2015 a není nikde řečeno, jaká vláda tady bude v roce 2015 program naplňovat, protože je to do určité míry závazek.

Přibližování není a opatření, která tam jsou k tomu ani nesměřují, protože to jsou opatření, která jsou doplněná a už tady fungují. Z velké části jsou od roku 2008 realizovány. Máme-li říci jasné stanovisko, tak je potřeba říci, že v reálné konvergenci se nám to úspěšné a nejvýkonnější jádro EU vzdaluje. To je výsledek, to je zpráva o české konvergenci. Nám se v posledních letech vzdaluje nejvýkonnější část EU a nůžky se otevírají. To jsou doložitelné výsledky. Jestli nemluvím pravdu, přesvědčte mě v číslech. Česká vláda jako prioritní záležitost si určila, že na reálnou konvergenci nebude tak spěchat, že to trochu odloží, ale že bude řešit zadlužování, tzn. fiskální stabilitu. Nic proti tomu, v tom se určitě shodujeme, že fiskální stabilita je potřeba. Řekněme si ale, jaký je výsledek za šest let, tzn. jak se vyvíjíme. Když si vezmeme období vývoje naší země od roku 1989, bohužel šest posledních let je nejrychlejší tempo zvyšování státního dluhu v naší zemi. Ani prioritní cíl se české pravici ani náhodou přes bolestivá opatření vůči občanům, ale vítaným vůči nejbohatším – ty tady v posledních letech vydělali, což je také doložitelné – bohužel ani tento cíl se nedaří. Pro ilustraci: V roce 2006 byl náš kumulovaný dluh 948 miliard korun. Možná jste z televize slyšeli, že asi 600 miliard korun z této částky jde na vrub dluhům, které vznikly z titulu zejména kuponové privatizace. V roce 2011 máme kumulovaný dluh 1 bilion 567 miliard korun. Nárůst je větší než 600 miliard korun. Z 28,3 procent jsme se dostali během šesti let na 41,2 procenta. Že vláda má cíl to na 45 miliardách zastavit je pěkné. Sama to vidí, proto jsou dramatická opatření, která nebyla ve vládním prohlášení avizována a dále chce převážně škrtáním se dostat k udržení 45 procent. Nikdo neví, jak nám to zhorší to, že se nedaří čerpat evropské peníze a jak nám to zhorší to, že se nedaří udržet hospodářský růst, resp., že se začínáme pohybovat v červených číslech.

V roce 2006 za špatných vlád, jak říká pravice, jsme měli růst 6 procent, dnes máme recesi. V roce 2006 stejný růst jako my měli pouze pobaltské země a Slovensko. Německo mělo růst kolem 2 procent. Dnes má Německo téměř 2 procenta, my máme červená čísla. Možná za to také mohou vlády do roku 2006, jen tato vláda za to údajně vůbec nemůže. A přitom nás drží export. Kdyby export začal haprovat, což není možné vyloučit, protože pokud vzniknou problémy v západních zemích a v Německu, kde jsou naši největší odběratelé, tak pochopitelně začnou export snižovat a chraň nás pánbůh. Jak se vyvíjí vnitřní spotřeba, zejména vývoj stavebnictví, rozestavěná výroba, projekční a investiční záměry, to je velice nepříznivý signál. Pamatuji si, že když před posledními volbami lídr ODS a dnešní předseda vlády pan Nečas hovořil o tom, že není možno pokračovat v politice montoven, ale v sofistikované činnosti. Velkou pokoru podle mého názoru k montovnám. Kdybychom je neměli dnes budeme mít propady v procentech a budeme na tom možná jako jižní křídlo.

Máme řadu společných rizik jako jižní křídlo. Zaplať pánbůh za montovny. Když by tady byly sofistikované činnosti náročné na inženýring, to není, díky za montovny, držme si je, dokud nemáme nic jiného.

Co se týká odvětví jako stavebnictví, služby, obchod, vnitřní i vnější spotřeba, všechno to je v propadu, stavebnictví asi pět let. Byla tady prezidentka švýcarské konfederace. Je to také ministryně financí, hovořil jsem s ní. Říkala, že se musí investovat, v této době musí investovat stát, musí investovat kantony, musí investovat obce, jinak krizi budeme prohlubovat. V ČR máme borce – ekonomy, kteří mají jiné recepty. Otázka je, jak budou úspěšní.

Reformy, které vláda v posledních šesti letech zavedla a jednostranně prosadila, je doložitelné, že minimálně přispěly k lepšímu vývoji české ekonomiky a naopak způsobily propady a vážné problémy, které do budoucna budeme těžko napravovat. Zde uvedu poznámka. Protože vláda nemá ve svém středu žádné ekonomiky, poslední člověk, který měl nějaký ekonomický rozhled, byl pan Doktor, ten vládní sestavu opustil, zaštiťuje se NERVem. Říkají si, že to jsou nezávislí experti. Ano, ale zaráží mě, proč tito nezávislí experti jsou podělování místy ve správních a dozorčích radách v penzijních institucích apod. Nezávislost je velmi podivná. I řada těchto expertů – nedávno jsem s nimi hovořil na jednom setkání s vysokoškoláky – hovoří jinak, jejich názory se v čase vyvíjí, už hovoří o potřebě nastartování prorůstových opatření apod. Jen k panu Kalouskovi a Nečasovi se to ještě nedostalo.

Pokud se krize prohloubí z důvodu snížení českého exportu, čeká i nás enormně složité období a čekají nás cesty, na které nebudou stačit škrty, ale budou to cesty, kdy bude výrazně dluh narůstat a kdy také občané pravděpodobně takové opatření nepřijmou. Vláda sice tvrdila, že svými opatřeními chce nastartovat investiční aktivitu a podpořit hospodářský růst. Bohužel výsledek je ale propad. Mám obavu, že se potvrzuje to, že hlavním cílem některých, nebo těch kteří vládě radí, jer zprivatizovat co ještě zprivatizováno není, dostat tento majetek pod svou kontrolu a myslí si, že když občané budou vystaveni velké existenční nejistotě, budou ze strachu o svou existenci a existenci svých rodin tišší a oddaní a že se s tím budou muset smířit, protože se budou bát , že by mohlo být ještě hůř. Doufám, že toto není hlavní vládní politika, protože to by mohlo, dopadnout s demokracií v České republice velmi špatně.

Další ránou do vazu českých veřejných financí a české ekonomiky jsou vládou prosazovaná opatření v poslední době. Je to zvyšování DPH, které je naprosto kontraproduktivní, je to doložitelné. Zejména v příhraničí vidíme, jak přibývá českých turistů do okolních zemí. Ranou do vazu je druhý pilíř důchodového spoření, protože o to se zvyšuje riziko propadu účtu České správy sociálního zabezpečení. Ranou do vazu, pokud se prosadí, bude církevní restituce, dále ranou do vazu je nezvládnutí čerpání peněz z EU, i když se to v poslední době někteří vládní činitelé pokoušejí svádět na regiony, které dosud čerpaly nejlépe, i když tam samozřejmě velké rezervy jsou. Naprosto zřejmé je, že zprávy z Bruselu byly dávno napsané. S paní kolegyní Dernerovou – resp. ona – se snažíme získat delší dobu zprávu, která je dva nebo tři měsíce v ČR. Pan premiér na mé tři dopisy odpověděl, že nám to nedá. Proč nám to nedá? Zákonodárný sbor by na to měl mít nárok. Nedá to proto, že je tam zřejmé, že hlavní příčinou nečerpání peněz je nefunkčním kontrolní systém ministerstva financí. Samozřejmě položíte otázku, jak situaci řešit. Podle nejen mého přesvědčení, první musí být, když chci něco začít dělat jinak, že si udělám pořádek. Nespravedlivý výběr daní a pojištění v České republice je zřejmý. Nedávno jsem slyšel, jak významný představitel EU vzkázal Řekům: Konečně si udělejte pořádek a vybírejte daně. Měl pravdu. Před několika lety jsem už hovořil, jak se v Řecku neplatí, jak jsou tam za blbé považováni ti, kteří platí a ostatní, kteří se tomu vyhýbají na tom profitují. Teď je tam výsledek. Jsou na puse všichni. Před volbami se Řeckem strašilo, dnes se řeckou cestou v naší republice jde. Možná to zní nepravdivě, ale je to tak. Když se podíváme, co máme s Řeckem a Španělskem společné, tak je to velký podíl šedé ekonomiky, který v takovém rozsahu v západní a severní Evropě není. Další věc, která se vám nebude líbit – je to velký podíl osob samostatně výdělečně činných. Země to mají proto, že mají velkou zaměstnanost těchto skupin v agrárním sektoru. Jsou to vyloženě agrární země, Španělsko a Řecko. My nejsme agrární země, u nás se systém OSVČ stal záložným systémem – když nejsou pracovní příležitosti pro lidi, nutí se k tomu, aby byli OSVČ. Velké firmy je zneužívají, protože je na švarcsystému zaměstnávají, samozřejmě za předpokladu, že se snižují náklady. To pomáhá velkým firmám, ale okrádá to stát. Rozdíly v odvodech, které jsou u osob samostatně výdělečně činných asi třetina proti zaměstnancům, státu chybí. To, že se jim před dvěma lety umožnilo snížit daně, že se z dvaceti miliard dostal na necelé dvě miliardy v loňském roce, o tom všichni víte, to se umožnilo. To jsou ty výhody, které se jim dávají, aby se zaměstnali a přitom tam vzniká situace, že řada těchto lidí, kteří jsou nuceni být OSVČ, protože jinou práci by neměli a systém úřadů práce, který se zdevastoval, jim nepomůže, tak tyto osoby jsou na stáří naprosto nezajištěné, jejich důchody budou žalostné. Tito lidé budou muset pracovat do smrti a nebo pobírat chudinský důchod. To je politika současné vlády a strkání hlavy do písku. Aby OSVČ mohli přežít teď, budou na výdaje naštvaní, ale já neútočím na ně, ale na systém, který se tady neustále podporuje, rozšiřuje, riziku vystavuje a ještě opírá veřejné finance o konkrétní zdroje. To je stav, který je u nás společný s tím, jaký byl stav v Řecku a ve Španělsku. To může být také příčina toho, že se můžeme dostat do podobných obtíží, i když jsme na tom stále ještě velmi dobře.

Pokud se nestane něco zásadního s výběrem daní a pojištění a pokud se nezvýší míra solidarity, bude to velmi špatné.

Dneska jsem si přečtl, že se vláda odvolává na poradenskou firmu pana Kulhánka a že platy manažerů státních podniků by vlastně měly zůstat tak, jak zhruba jsou, ale zajímavé je, že tam se mluví o hrubém. Je to potřeba přepočítat na čisté, protože vás můžu ujistit, že například vím, že někteří manažeři firem s nadnárodní působností vůbec nechtějí zpátky do svých domovských zemí, protože velmi nízká míra zdanění nejvyšších příjmů v ČR je tak pro ně zajímavá, že se jim nevyplatí se vrátit do svých zemí, kde mají manažeři větší platy, protože oni tam z těch pásem nad několik set nebo desítek tisíc euro platí daně, které se přibližují 50 %! U nás platí rovnou daň, tak proč by se jim tady nelíbilo! Akorát česká pokladna potom nemá peníze a pak se tady škrtá u důchodců, v sociální oblasti, nejsou peníze na investice.

Já se domnívám, a už skončím, že Senát by se neměl, tak jako v loňském roce, na tomto konvergenčním programu podepsat, protože někteří, resp. strany, které zastupujeme, za pět let, za tři roky můžou být ve vládě a budou muset nebo měly by tento program naplňovat, o kterém jsme z celého svého vědomí přesvědčeni, že tento program nesměřuje k řešení situace, že to je pouze a jen určité odvedení té práce, že to je pokračování stejné politiky, která se prokázala, že ke sbližování s tím nejvýkonnějším jádrem EU nevede.

Doporučuji, abychom přijali usnesení, které jsem vám navrhl po konzultaci s naším klubem sociální demokracie, a to usnesení přečtu:

Senát PČR po projednání nesouhlasí s konvergenčním programem ČR jako celkem, neboť je přesvědčen, že v něm obsažené záměry tzv. reforem povedou k další hospodářské stagnaci a polarizaci české společnosti, a tím i k propadu životní úrovně značné části občanů.

Toto obecné stanovisko proto, že pokud bychom se pustili do detailů, tak je zcela zřejmé, že některé cíle, jako je fiskální stabilizace a další, jsou cíle společné, ale ty kroky k nim! To je rozdíl mezi námi. A samozřejmě to v tom stanovisku nemůžeme popsat. O to jsme se pokusili v minulém stanovisku, bylo hodně obsáhlé a není potřeba to dělat, protože toto je pouze a jen, jak jsem řekl a je to pravda, aktualizace programu do roku 2015.

Co se týká těch věcí, hospodářská stagnace už je. Propad velké části občanů v životní úrovni také je, a proto není možné prakticky jiné stanovisko, než tyto obavy tady vyjádřit a dát jim podporu. Takže já bych vás o tu podporu chtěl požádat, protože si myslím, že to je jediná cesta, jak se nějakým ne konfrontačním způsobem k této věci vyjádřit, aby Senát se choval tak, že si je vědom toho, že rizika přetrvávají a že cesty k řešení našich problémů zatím ze strany vládní koalice řešeny nebyly, resp. nastoupena ta cesta zatím bohužel nebyla. Tolik tedy k návrhu usnesení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným je pan senátor Hajda, paní místopředsedkyně nevyžaduje přednost.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové, pokud se týká a přečetli jste si poctivě konvergenční program, tak bych chtěl říci: obsah konvergenčního programu formálně koresponduje a je konzistentní s národním programem reforem 2012, schváleným vládou ČR 25. dubna 2012, koresponduje s novými zásadami postupu týkajícími se Paktu stability a růstu pro vypracování národních programů stability a národních konvergenčních programů. Součtově všechno sedí, ovšem to, co už zaznělo, jednostranná preference fiskální konsolidace činěná až dosud a vládou ČR zamýšlená i do budoucna, a to zjevně na úkor všech ostatních cílů hospodářské politiky, tj. ekonomického růstu, zaměstnanosti, nízké inflace apod., se opakovaně ukazuje být kontraproduktivní.

Bez ohledu na politickou příslušnost, jaká byla kritika na výboru? Za prvé, nejsou jasné cíle v oblasti ekonomiky. Infrastruktura, energetická koncepce, školství, potravinářství, bezpečnost občanů. Nejlépe vyvíjející se země v současném období mají jasno a realizují energetickou koncepci, potravinářskou a otázku infrastruktury. Já se domnívám, že při vývoji HDP a docílení jednoho procenta v roce 2015, jak hovořil pan ministr, vyvolá obrovské napětí ve společnosti, poněvadž bude realizováno za cenu enormních škrtů.

Konvergenční program vychází ze suchých celostátních čísel, formuluje stanovisko vlády, která sama se snaží si dávat název reformní. Základní problém není v tom, že předpokládaná opatření nepřispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelů a nejsou zvažovány dopady na podnikatelské prostředí a zhoršující fiskální pozici ČR. Vláda uplatňuje zvyšování daní především u DPH, zvýšení daní fyzických osob apod. A tato opatření mají vliv především na nízkopříjmové skupiny a střední vrstvu. Naproti tomu nevěnuje se pozornost vlastnímu výběru daní. Vážené kolegyně, kolegové, pokud jste byli informováni, k prvnímu minulého měsíce daňový nevýběr v současném období v ČR činí 130 mld. a není zde žádné východisko, jak ho řešit, a dle stanoviska odborníků bez majetkových přiznání, zavedení registračních pokladen apod. je kvalitní výběr daní neřešitelný.

Jedna poznámka k DPH. Je to nejjednodušší způsob, poněvadž jíst a léčit se musí všichni nebo většina. Tady se nerespektuje, že ceny potravin v současném období ve světě rostou prudkým tempem. Chtěl bych se krátce v úseku, který je mi vlastní, a to zemědělsko-potravinářskému, věnovat. Pozornost výrobě potravin věnují všechny vlády, u nás se podílí 18 % na HDP, ale ČR se díky přístupu Ministerstva zemědělství a vlády stává odpadním košem nekvalitních potravin, a pokud kontroly objeví závady – denně jsme informováni například o vadných polských potravinách apod. – Ministerstvo zemědělství z nepochopitelných důvodů nezasahuje. Jak je možné, že od roku 2006 je vedena zemědělská politika včetně dotační tak, že ČR ztrácí soběstačnost ve výrobě základních potravin, u vepřového o 52 %, obdobně je tomu u drůbeže a vajec. Tady se nelze vymlouvat na EU a musíme si říct, co pro to udělali naši ministři.

V této situaci ČR vyváží základní suroviny, obiloviny, řepku apod. a dováží produkty s přidanou hodnotou. Záporné saldo obchodu činí u potravin 31 mld. korun a ČR získává charakter rozvojové země. V této situaci vládní záměr na zrušení zelené nafty ještě zhorší konkurenceschopnost zemědělců, pokud budou platit o 11 korun za litr nafty více než rakouský zemědělec, o 9 korun proti polskému, o 5 korun proti německému – a ti berou dvojnásobek českých dotací – je to prakticky likvidace konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Obdobně je to naznačeno v konvergenčním programu, a to zavedením spotřební daně u vína. Opět budeme evropskou výjimkou. Skutečně někomu záleží na tom, že se zlikviduje konkurenceschopnost vinařů a dojde k ohrožení 20 tis. pracovních míst především v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností ČR? Všechno, co vede ke zdražování potravin, zhoršení konkurenceschopnosti, povede k dalšímu snížení zemědělské produkce. Spotřebitelé budou a kupují to nejlevnější na trhu a nebudou se chovat podle předkládaných vzorců tak, jak si představuje vláda. To dokazují již nyní. A já bych se chtěl v té situaci zeptat, pokud se týká vlády: Domnívá se někdo, že se vyplatí riskovat a investovat do nejistého podnikatelského prostředí?

K tomu mi, vážené kolegyně a kolegové, dovolte ještě jednu poznámku. Pan premiér často používá výraz nutnost reforem, reformní vláda apod.

Ovšem je nutné konstatovat, že reformy a záměry jsou potřeba, ale ty mohou dělat pouze odborníci, profesně zdatní lidé, jinak jsou reformy pouze účelové a výhodné jen pro některé skupiny. Toto je i názor zemědělské veřejnosti, tak jak třeba zazněl v minulých dnech na žofínském fóru, kde byla nebývalým způsobem zpochybněna kompetentnost a odbornost současného vedení Ministerstva zemědělství. Pan premiér v této situaci odmítá jednat se zemědělci a nazve je urážlivě kolchozní lobby. Takže je jednodušší nálepkovat, než jednat.

Já bych chtěl k tomu ještě dát jednu poznámku. Minule jsme tady vrátili vinařský zákon a uložili jsme v pozměňováku povinnost evidence nakoupeného vína u vinařů. Pan ministr toto ve sněmovně zvrátil, sněmovna přehlasovala Senát a já bych chtěl říct k tomuto podivnému rozhodnutí, které vyvolalo pobouření v zemědělské veřejnosti, kdo si tedy tady v tomto státě přeje pořádek, poněvadž tímto otevřela vládní koalice stavidla podvodů na trhu s potravinami a vínem. Je to skutečně cesta kupředu?

Celý záměr konvergenčního programu může být narušen tím, na co bylo upozorněno panem premiérem v Bruselu, a to nezvládnutím administrativního čerpání evropských dotací. Jak je možné, že se dozvíme, že Ministerstvo financí zkreslovalo závěry kontrol apod., a nechci zde říkat, nechci být poslem poplašných zpráv, to, co říkal pan premiér, o kolik procentních bodů se může zhoršit zadluženost k HDP. Doufám, že pan ministr financí bude potom opět posílat složenky. Již dříve v zimních měsících Brusel upozorňoval na nedostatky například ve školství. I zde víme, že je to především o kvalitě lidí, a hovořilo se o ohrožení čerpání 50 mld. Kč dotací.

Jedna poznámka k důchodové reformě. Padla zde otázka členů NERVu apod., kteří radí. A já ještě za celou dobu, pokud se o tom hovoří, jsem se nesetkal s tím, aby někdo řekl, jaká bude průměrná odměna a průměrná produktivita práce za 30 roků. Já se domnívám, že se minimálně musíme dopracovat třeba na tu úroveň, kde je dneska Německo apod.

A co mi vadí na konvergenčním programu dále? Je to otázka určitých frází. Prosím vás, mluvit o efektivnosti školství apod. – nejsem specialista, ale, za prvé, dnes se ukázalo, že například 1,5 mld. na státní maturity jsou vyhozené peníze, tak jak jsme na to dříve upozorňovali, a nikomu nevadí počet středoškoláků a vysokoškoláků bez práce. Proč produkuje naše školství tyto nepotřebné středoškoláky a vysokoškoláky, když podnikatelé volají op tom, že potřebují zedníky, instalatéry apod.? A budeme dále krátit některé resorty!

Moje další výhrady, pokud se týká konvergenčního programu. Vážení kolegové a kolegyně, za prvé, neřeší se otázka šedé ekonomiky a daňového výběru. Když to vezmu ze svého okolí, všichni podnikatelé doslova utíkají a dávají si sídlo v Praze, poněvadž říkají, tam mám jistotu, že budu kontrolován jednou za 20-30 roků, na okrese jsem kontrolován každý třetí rok. Zhoršuje se podnikatelské prostředí a já bych tady chtěl říci jednu věc k ministru práce a sociálních věcí, k neuváženým krokům v oblasti zaměstnávání například cizinců. V současném období přepadají některé naše podniky doslova kontrolní komanda, která nahánějí hrůzu jak podnikatelům, tak i těm, které kontrolují, ale slyšeli jste podnikatele, kteří nejsou levicoví, v nedělních Otázkách Václava Moravce, že potřebujeme pro konkurenceschopnost určitý počet levných pracovních sil apod.

Dále je to otázka, to, co ovlivní konvergenční program a zadluženost republiky, dopad čerpání evropských dotací. A domnívám se, že nejhorší je, že v celém konvergenčním programu neexistuje jediné prorůstové opatření a bez rozjetí ekonomiky je tato situace dle mého názoru neřešitelná. Jsem rád, že v nedělních Otázkách Václava Moravce byli nezávislí ekonomové, jejichž závěr je totožný s tím, co už zde zaznělo a pro co budu tedy i hlasovat, škrty omezující koupěschopnost mají vliv na prudce klesající spotřebu, a tím i zhoršení výběru daní. Bez prorůstových opatření to je česká cesta k Řecku! A ekonomové tam tvrdili, že přinese tato cesta brzy negativní výsledky. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan kolega Korytář. Prosím.

Senátor Karel Korytář:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, i já bych přál, jak již jsem uvedl na jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu vyrovnaný rozpočet, i já bych si přál určitě vyšší růst HDP, než je v roce 2015 plánované jedno procento. Květnová čísla státního rozpočtu však nejsou povzbudivá. Ačkoliv vláda tvrdí, že letošní schodek státního rozpočtu skončí na 105 miliardách korun, je květnový schodek státního rozpočtu stejný jako v loňském roce. Tehdy ale rozpočtový deficit na konci roku dosáhl 142 miliard korun! Ekonomika je v útlumu, a tak je zřejmé, že ministr Kalousek už zase nedodrží Sněmovnou schválený deficit.

Vládě se nedaří vybírat daně. To již tady odeznělo, přestože je to v atmosféře stále ještě dobrého ratingu, který ČR tak nějak požívá. Zcela selhal kuriózní pravicový předpoklad, že zvýšení DPH na potraviny a léky při současném poklesu reálných příjmů obyvatel povede k vyššímu výběru DPH. Nic takového se samozřejmě nestalo, jak již tady odeznělo v předchozích vystoupeních. Horší je i výběr spotřební daně, daní od živnostníků a majetkových daní. Minimálně do září nám EU neproplatí ani korunu na projekty z evropských dotací. Na to, aby vláda vyčerpala plánovaných sto miliard z fondů EU, jí tak zbudou pouhé tři měsíce. Teoreticky. Schodek státního rozpočtu tak navzdory zvyšování DPH a škrtům u těch nejchudších a nejslabších míří opět ke 150 miliardám korun. Je zřejmé, že bez nastartování ekonomického růstu nelze dostat schodky státního rozpočtu pod kontrolu.

V okolních státech, přesněji v Německu, Rakousku, výrazně v Polsku, dále na Slovensku, ale i v Maďarsku je ekonomika ve znamení růstu HDP. To již také tady zaznělo. Jak je však možné, že v ekonomice, která je výrazně provázána s ekonomikou právě jmenovaných států, HDP klesá? Ani stabilně vysoký export, a to jenom automobilový průmyslu svou produkci zvýšil o 6 %, tomu nedokázal zabránit. To svědčí o jediném: nástroj, jak dosáhnout cílů konvergenčního programu, selhal. Selhala naše vláda, která navzdory doporučení Evropské komise nerespektovala zákaz plošných škrtů a nenastartovala opatření k ekonomickému růstu. Proto nemohu vzít na vědomí nevěrohodný konvergenční program naší vlády. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan kolega Besta.

Senátor Zdeněk Besta:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře. Jak již tady zaznělo, konvergence je obecně pojem označující sbíhavost, v širším významu je to vývoj, který vede ke sblížení. Je to potažmo tendence sbližování ekonomik méně vyspělých států s ekonomikami více vyspělých států. Ačkoliv Komise EU neměla zásadní výhrady k programu, přesto předložený konvergenční program ČR není moc veselé čtení, které má být nebo mělo být o způsobu sbližování s vyspělými ekonomikami. Je to spíše čtení o divergenci, což je opak konvergence. Je to čtení o očekávané stagnaci, vyšší inflaci, poklesu reálné spotřeby, snížení zaměstnanosti, poklesu reálné spotřeby a omezení veřejných výdajů. Je to o škrtech pod hlavičkou reforem jak v důchodovém systému, zdravotní péči, v sociální oblasti, ale i školství, kultuře a zemědělství.

Na druhé straně je to o zvyšování daňové zátěže zejména nízkopříjmových kategorií obyvatel, i o zvyšování DPH a spotřebních daní. Například v kapitole 6.1.4 týkající se těchto spotřebních daní se dozvíme, že od roku 2014 bude zdaněn, kromě jiného samozřejmě, zemní plyn k vytápění domácností. Bude zrušena tzv. zelená nafta pro zemědělce nebo zdaněn každý vyrobený litr vína našimi vinaři sazbou 10 korun.

Pominu-li avizované zdanění cigaret a možná i tohoto vína, nechápu zdanění zemního plynu určeného domácnostem k vytápění rodinných domků. Již nyní, a to pouze odhaduji, že při 100 % plynofikovaných obcích a městech využívá plyn k vytápění domácností již méně než 50 % domácností, a to zejména pro jeho vysokou cenu, kterou, jak je uvedeno v konvergenčním programu, chceme spotřební daní ještě zvýšit. Přitom na druhé straně hledáme různé cesty a dotační tituly třeba na kotle pro vytápění, abychom alespoň u nás v našem Moravskoslezském kraji snížili emise škodlivých látek v ovzduší.

A jaká jsou v konvergenčním programu prorůstová opatření? Ta abychom hledali lupou! U vzdělávání se například uvažuje u systému finanční podpory studentů, který, a to zdůrazňuji, následně umožní zavedení školného. Jak dopadly maturity, to už také říkal můj předřečník. Na trhu práce se v konvergenčním programu zaměřujeme na zaměstnanost žen, mladistvých a starších osob, což je určitě správné, ale je to dle mého názoru pouze obecné konstatování nic neřešící. Příkladem může být i známý kolaps úřadů práce a snižování jejich pravomocí v oblasti pracovních nabídek a podpory nezaměstnaným na trhu práce.

Takže závěrem si myslím, že tento konvergenční program, byť je vytištěn na poměrně dobré úrovni, ale vzhledem k jeho obsahu a absenci konkrétních prorůstových opatření nemohu bez určitého sebezapření podpořit, a to ani jako člen výboru EU. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a zatím poslední přihlášenou je paní místopředsedkyně Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, pana ministra oslovovat nemohu, není zde, kolegyně a kolegové. Mí předřečníci již hovořili o tom, proč bychom měli nesouhlasit s tímto předloženým konvergenčním programem, resp. s jeho modifikací. Pan předseda hovořil skutečně velmi zeširoka a uvedl množství obecných závěrů, které nás k tomu nutí. Nebudu opakovat to, co zde již bylo řečeno. Svůj nesouhlas a důvod k tomu, proč nemohu hlasovat pro to vzít na vědomí tento konvergenční program, opřu o dva detaily.

O tom prvním před chvilečkou přece jen hovořil můj předřečník pan senátor Besta. V kapitole o vzdělávání v oblasti strukturální politiky se hovoří, a to cituji: Nejdůležitějším opatřením v této oblasti je reforma vysokého školství, která klade důraz na zvýšení kvality terciárního vzdělávání a diverzifikaci vysokých škol. V této souvislosti dojde ke změně ve financování vysokých škol a připravuje se systém finanční podpory studentů, který následně umožní zavedení školného.

Reforma vysokých škol v této chvíli je odložena, jak se vyjádřil nový ministr školství. O diverzifikaci vysokých škol se sice v kuloárech mluví, ale nikdo ani v odborné veřejnosti, ani nikdo z ministerstva nedokázal říct, co to znamená, jaká je představa a jaké návrhy tedy se k tomuto budou vztahovat. Pokud se týká zavedení školného, to odmítli studenti, odmítli funkcionáři akademické sféry a ministr vyhlásil, že tento návrh se odkládá. Jak to tedy, že je obsažen v návrhu konvergenčního programu, který je ale přece jenom určitým závazkem ČR vůči EU, tak jak o tom hovořil pan předseda Senátu?

Další oblast se týká výzkumu, vývoje a inovací. Zase si dovolím citovat: Budou přijaty nové priority výzkumu a experimentálního vývoje a inovací. Státní podpora investic bude rozšířena i na firmy podnikající v oblasti průmyslového výzkumu, vývoje a inovací technicky vyspělých výrobků a technologií nebo ve strategických službách úzce spjatých s rozvojem informačních technologií. To je citace z konvergenčního programu, který projednáváme. Mohli bychom říct, že je to bohulibý záměr. Problém je ale v tom, že o tom, co jsou priority v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, nikdo příliš nehovořil. Naopak vláda se brání v podstatě čemukoliv, co vypadá jako strategické plánování.

Také to, že budeme dále podporovat vlastně průmyslový výzkum, je velmi diskutabilní. Ano, podpořme malé a střední podnikání, podpořme jejich inovace, ale nesmíme přitom rušit resortní výzkumné ústavy, jak jsem o tom mluvila, které jsou nositeli inovací. To je jedna věc. A druhá věc je, že ČR je naprosto unikátní v tom, jakým směrem běhají finance na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Veřejné finance podporují průmyslový výzkum, ale soukromé finance do základního výzkumu nejdou. Pak není divu, že nám celkové peníze v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a vědy prostě chybí! Navíc je potřeba říci, že přes tuto deklaraci podpory výzkumu, vývoje a inovací vláda ve svém střednědobém výhledu financování vědy uvažuje o tom, že v příštích třech letech se sníží finance do této oblasti o více než 20 miliard. Tak jak to je? Něco jiného děláme, něco jiného posíláme do Bruselu? No, to dělali Řekové! Takže v této chvíli je potřeba se také zamyslet.

Další záležitost, která v tomto konvergenčním programu je, se týká deklarace podpory obnovitelných zdrojů, ale jak zaznělo v minulém týdnu zase ze strany vlády, resp. komise, kterou vláda zřídila a po které chce návrh energetické koncepce nebo energetické strategie, tak tam zní to, že ČR bude usilovat o to, abychom polovinu energetického mixu zajišťovali ne z obnovitelných zdrojů, ale z jádra. Takže zase: rozpor mezi tím, co říká tento konvergenční program, který má být a bude po nás vyžadováno jeho plnění, čili má být jakýmsi závazkem, a tím, co skutečně vláda dělá. Pan ministr tady použil název, kterým se vláda sama nazývá, vláda rozpočtové odpovědnosti. Dovolím si o té rozpočtové odpovědnosti s úspěchem pochybovat.

Tomáš Baťa, který byl a mohl by být vzorem skutečně podnikatele i hospodáře, mj. říkal: Nebude nám nic platné to, že dokážeme vyrobit nejlepší boty na světě, když nebude mít, kdo by si je koupil. Myslím si, že by tato vláda měla skutečně se zamyslet nad tím, jak bude postupovat dál, aby si u nás ty boty měl kdo koupit i v budoucnosti!

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Další v pořadí je paní senátorka Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, paní předsedající, dámy a pánové, já jsem bývala osm let členkou výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, takže jsem postupně schvalovala i v tomto výboru osm za sebou jdoucích konvergenčních programů a dodneška ráda konvergenční program čtu, protože to je opravdu zajímavé čtení, a my jsme ho většinou ještě projednávali na České národní bance. Nevím, zdali to činí dnešní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ale i to bývalo velmi zajímavé.

A já bych ráda řekla jednu věc. Tady zazněla spousta odsudků, spousta kritických vyjádření. Máme před sebou návrh na usnesení, kde Senát po projednání nesouhlasí s konvergenčním programem ČR, a současně tady sdělují různí vystupující, že ČR má v tuto chvíli slušný rating, a současně také, že za konvergenční program jsme docela slušně hodnoceni. Víte, my někdy podceňujeme to, jak tady někdy zaznívají ta velmi kritická slova, a docela podceňujeme sami sebe v tom, zdali čirou náhodou rating českého hospodářství a ČR třeba také nesnižujeme tím, co tady v tuto chvíli říkáme. Ono nikdy není úplně všechno černobílé a jednoduché a já mám osobně velké pochopení pro politické proklamace, ale bohužel se této věci obávám. Tady nezaznělo to, že vláda se snaží šetřit, protože jaksi roste náš dluh. Možná, že šetří málo, nebo možná, že má šetřit jinak, ale to tady prostě nezaznělo a tady hlavně zaznívá spousta deklarací a slov a žádná čísla! Takže já tady chci říct jenom to, že se domnívám, že jsme prožili evropskou krizi, a vláda reagovala podle mého názoru přiměřeně. Nemusíte s tím souhlasit, asi se na tom všichni neshodneme.

A ještě jednu úplně faktickou poznámku. Pan kolega Besta tady říkal, že se v konvergenčním programu dočetl, že se má pro domácnosti zvýšit daň ze zemního plynu. Já si dovoluji vám v této věci připomenout, že když jsme tady projednávali zprávu o stavu životního prostředí v ČR, tak pan ministr Chalupa na můj dotaz potom, jak to, že se rozpadají soustavy centrálního zásobování teplem, na které je podle mého názoru připojeno asi 4,5 mil. domácností v ČR, tak odpověděl, že tyto soustavy jsou jaksi velmi znevýhodněny tím, že jsou daleko více zdaněny, nejsou daňově zvýhodněny a že by bylo velmi žádoucí tyto soustavy v nějaké době a v nějakém čase prostě ochránit, protože pro ně neexistuje příliš velká varianta. Takže já se domnívám, že to zdanění souvisí i s touto otázkou.

Ale ještě bych chtěla připomenout také slova pana ministra chalupy, který říkal, že pokud by se ty soustavy rozpadly, například v Moravskoslezském kraji na Ostravsku, tak jaksi budou produkovat víc exhalací než tamní průmysl. Já tím nechci zdržovat a nechci rozpitvávat konvergenční program, ale jenom chci říct, že tato otázka není černobílá a já určitě zvednu ruku pro to vzít konvergenční program na vědomí.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Další přihlášený je pan senátor Pakosta.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si neodpustím jedno konstatování. Jako občan ČR jsem rád, že neplníme konvergenční program. Jeho splnění by totiž znamenalo vstup do eurozóny, tedy přijetí eura a k tomu nás ostatně zavazuje přístupová smlouva vyjednaná vládou ČSSD. A já konstatuji, že je velkou škodou, že se naše výjimka na euro tehdy nevyjednala jako trvalá, ale pouze jako dočasná. Přijetí eura by mj. znamenalo, že bychom byli vystaveni mechanismu směnných kurzů římská dva, a tedy bychom museli existovat v reálném fluktuačním pásmu plus minus 15 % proti euru bez možnosti devalvace. Revalvace prý možná je. A to dva roky! To je poměrně dlouhá doba. A také bychom po vstupu do eurozóny byli vystaveni blahodárnému působení evropského stabilizačního mechanismu, což v nejlepším případě nás bude stát 350 miliard korun a v nejhorším případě více, protože evropská díra je bezedná a evropský stabilizační mechanismus bude stát další a další peníze. To jsme tady tedy – někteří z nás, já ne – nadšeně odhlasovali na minulé schůzi.

Teď jsem zachytil na internetu jednu informaci. Podle názoru analytiků eurozóna vydrží ještě další rok. Tak já si budu přát, abychom konvergenční program ještě ten další rok neplnili. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a nyní je na řadě pan senátor Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, já bych jenom v krátkosti zareagoval asi na tři takové nepravdy, nebo neúplná nebo neobjektivní sdělení, která zde padla. Asi bych mohl mluvit daleko déle, ale nechci zdržovat.

Takže první záležitost je – myslím, že padla od pana kolegy Štěcha – že za šest posledních let v ČR je nejrychlejší tempo zvyšování dluhu. To je možné, ale nárůst dluhu nastal také v ostatních zemích EU a není možné vytrhávat ČR z celé Evropy. Je celosvětová krize, tak se podívejme, jak to je! Teď jsem se podíval na internet a vidím, že před námi ještě v tom zadlužení je Řecko, Itálie, Irsko, Portugalsko, Belgie, Francie, Velká Británie, Německo, Maďarsko, Rakousko, Malta, Kypr, Španělsko a Nizozemsko. Samozřejmě to závisí na úhlu pohledu. Pokud bychom zkoumali gradient, mohli bychom udělat i jiný žebříček. Ale jenom chci říct, že to není tak jednoznačné, jak to říkal pan kolega Štěch, a jenom argumentovat touto jednou veličinou. Jsme také zemí se sedmým nejnižším zadlužením v EU.

Další věta, která zde padla a o které bych chtěl hovořit, je: investujte v případě krize. To také není tak jednoznačná záležitost. Je to otázka míry. Existují dva protichůdné názory – půjčovat si na spotřebu a na investice a dále se zadlužovat s představou, že nastartujeme růst, ze kterého poté své dluhy zaplatíme, tj. podporovat ekonomiku dluhem. Druhý názor je zajistit fiskální disciplínu, zavádět úsporné programy a dospět po nějaké době k vyrovnaným rozpočtům, které poté umožní nastartovat lépe růst. Je otázkou, co je menší zlo. Máme představu, že spotřeba ekonomiku táhne dopředu, ale třeba půjčkami jenom tunelujeme spotřebu v budoucnosti! Peníze bude zapotřebí jednoho dne splatit a v řeči ekonomiky to znamená zpomalení růstu v budoucnosti, a navíc ještě s rostoucími náklady na splácení úroků. A pokud se většina ekonomů a společenských vědců shodne na tom, že za dnešní problémy může i přebujelá spotřeba, tak je do jisté míry paradoxní, jestliže tuto krizi chceme léčit další spotřebou.

Jeden z typických názorů, který zní: nejprve investovat a pak teprve splácet dluhy. Nedávno to poměrně přesně vyjádřil pan Zeman, který je na stejné ideové úrovni zhruba jako zde tato část spektra (ukazuje vlevo) a asi se s ním budete shodovat. On říkal: nejdřív investovat a pak splácet dluhy. A s výnosem potom můžeme splatit dluhy teprve, až z těch investic vyplynou nějaké zisky. A z investic, na které si půjčíme. Já si myslím, že takhle to nikdy nefungovalo. Penze se vybraly, investovaly se, ale výnosy nikdy nebyly tak skvělé. Navíc vždy byly nějaké potřeby, které bylo zapotřebí splácet dříve. Vzpomeňte si! Povodně, platy stávkujících odborářů atd. atd. Tento názor, že z krize nás vyvede podpora spotřeby, může být analogický tomu, jako radit rodině, jejíž živitel přišel o práci, že je nutné si vzít úvěr a nejlépe od lichváře, aby si udržel svoji životní úroveň.

Tím lichvářem mám na mysli to, že pokud že si půjčujete stále víc a víc, máte menší kredibilitu a musíte si půjčovat na stále větší a větší úroky. Samozřejmě to je jenom příměr. Chci ještě říci, že ten důvod, proč se nezadlužovat tolik, je to, že Česko je velice zranitelné z hlediska veřejného dluhu. Česká republika funguje jako tržní ekonomika kratší dobu než Belgie, Německo atd. Ta nepřerušovaná historie splácení dluhů má svůj význam. A jestliže my musíme platit třeba větší rizikovou přehlášku než Belgie, která má mnohonásobně větší dluh než je náš, tak to ukazuje, že to není tak jednoduché. Také státy zkrachovaly bez ohledu na výši svého zadlužení. Záleží to na řadě faktorů včetně toho, o čem jsem hovořil.

A poslední velice krátkou reakci – opět kolega Štěch zde řekl, že dnes jdeme řeckou cestou a poukázal na podíl šedé ekonomiky a podíl OSVČ. Já bych ještě řekl pár dalších slov, co to je řecká cesta. Když se podíváme na některé problémové země eurozóny, tak v minulosti měly poměrně dynamický růst. A Řecko – po celou první dekádu rostlo o dva procentní body rychleji než byl průměr eurozóny. Takže to také není vodítko, o kolik porosteme.

A docela signifikantní je, že Řecko spolu s Portugalskem patřilo mezi největší rekordmany v nárůstu sociálních výdajů. To je také statistika. Konkrétně v letech 1980 až 2007 byl nárůst sociálních výdajů jako procento HDP u Portugalska z 9,9 na 22,5 procenta HDP a Řecka z 10 na 21 % HDP, ostatní země měly růst sociálních výdajů daleko menší. Takže to, co tím chci říci, je, že to není tak jednoduché vzít pár údajů, vytáhnout je z kontextu a mlátit tím po hlavě vládu. Samozřejmě máte na to nárok, jste opozice, my to budeme dělat někdy v budoucnosti zase, pokud budete u vlády. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan senátor Bárek.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych možná také zde uvedl pár čísel. Víte, že jsem se tady někdy v minulosti vyjádřil ke konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ona s tím konvergenčním programem samozřejmě trošku souvisí. Je potřeba vidět, že v těch posledních žebřících, které jsou k dispozici např. ze švýcarského institutu IMD, jsme klesli o tři příčky níže za poslední tři roky. Klesli jsme až za Kazachstán, nyní zaujímáme 33. místo z 59 hodnocených zemí. V jiném hodnocení, které zveřejnilo Světové ekonomické fórum, ne Česká strana sociálně demokratická, Česko kleslo na 38. pozici, už třetí rok, to znamená ne za vlády sociální demokracie, ale za této vlády, už třetí rok se propadá, a to na 38. místo ze 142 hodnocených zemí.

Obě instituce upozorňují na stejné problémy – špatné prostředí pro podnikání, korupce a obcházení pravidel, špatnou státní a neefektivní státní správu. Zmiňují také například nutnost zlepšit systém vzdělávání. Rozvoji podnikání brání i politická nestabilita a měnící se plány různých reforem. Podobné závěry k údivu zveřejnila Evropská komise v České republice ve svém doporučení, jenom cituji: Chceme, aby se v České republice dodržovaly zákony a předpisy, stát zakročil proti úplatkářství a aby státní správa skutečně fungovala. Naprosto shodné závěry.

Komise zároveň tvrdí, že Česko musí přejít k hospodářskému růstu a teď cituji: založeném na inovacích, vyšší přidané hodnotě a lidskému kapitálu. Cituji Evropskou komisi. A ještě jedno srovnání a některá čísla – opět tu nemám ze stránek Lidovému domu, ale je to analytička Next Finance Markéta Šichtařová, kdy ona komentuje výkon české ekonomiky. Výkon české ekonomiky ve srovnání s ostatními zeměmi regionů suverénně nejhorší – upozornila analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Německo rostlo o 1,2 %, Slovensko o 3,2, Rakousko o 0,7 %, Polsko o 3,8 %. Ona předpokládala, že v České republice ekonomika klesne o 0,7 až 1,2 % a komentuje to kvůli korupci a špatné hospodářské politice ztrácíme dech – a teď se dostávám k té konvergenci – a přestáváme konvergovat. Tolik moje poznámka. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan kolega Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, tentokrát vystoupím nikoliv jako zpravodaj, ale jako senátor kvůli tomu, jednak abych doplnil poznámkou informaci, která zde zazněla, která byla velmi validní a ta se týká těch tzv. církevních restitucí. Pan předseda na to upozornil. Já vám to dlužím, ve zpravodajské zprávě jsem na to zapomněl. My jsme ve výboru tyto věci diskutovali a předpokládá se, že pokud by byly uplatněny církevní restituce podle vládního návrhu, tak, že by propad HDP byl 1,5 %. A na naši otázku na výboru zástupkyně ministra financí nám odpověděla, že se jedná v komisi o tom, aby tento dluh nebyl započítáván do konvergence a aby nebyl započítán v tom smyslu – on bude započítán do dluhu, ale abychom za něj nebyli sankcionováni, protože je to dluh, který je kumulován za 70 let ještě od reforem Franze Josefa, takže za 100 let, více než 100 let. Takže to je jenom doplnění mé zpravodajské zprávy.

Pak zde zaznělo několik takových velmi zajímavých myšlenek, které určitě budeme rozvíjet až budeme projednávat vládní politiku nebo národní program reforem. Konvergenční program skutečně hlavně slouží k tomu, abychom si vyslechli hodnocení komise a zabránili České republice, aby nebyla krácena na přístupu k strukturálním fondům. To se při této diskusi a při hodnocení tohoto konvergenčního programu komisi nejeví jako důvodné. Z toho důvodu si myslím, že není možná nutné ani k tomu zaujímat odmítavý postoj, i když to chápu, že to je jasná zpráva a určité právo, nezpochybnitelné právo každé politické opozice. Chci říct, že toto je správní dokument, dokument, který nepochybně budou sledovat mezinárodní finanční instituce a tedy ta věc, kterou zde zmínila paní předsedkyně klubu Soňa Paukrtová, týkající se našeho ratingu. Závěr a Česká strana sociálně demokratická není marginální stranou, ale je to velmi silná strana, u které se dokonce předpokládá, že může být příští vládní – nejsilnější vládní silou a z toho důvodu byl takový závěr, že by tyto ratingové organizace nemusely hodnotit zcela neutrálně, nebo marginálně. To je ale samozřejmě na každém z vás, jak tento fakt bude hodnotit a jak ho vezme v potaz.

Padla zde myšlenka spravedlivého výběru daní. No tak, to je na celé semináře a nechci to zde příliš komentovat, jenom pro nezasvěcené, což určitě nepředpokládám ve vašich řadách, ale protože občas se někdo dívá na noční televizní záznamy, tak bych jenom upozornil, že je někdy problém v tom, kdo v čem vidí spravedlnost. To, že někdo vydělává víc, neznamená, že platí méně daně. Tady se spíše diskutuje o progresivní dani ve smyslu progresivní kvóty zdanění, nikoli daňového základu. Když někdo vydělává více a má stejné procento zdanění, tak samozřejmě tu daň platí úměrně výdělku vyšší. Toto někdo vnímá jako spravedlivou daň, někdo vnímá jako spravedlivou daň tu, která se mu dramaticky zvyšuje, naopak někdo to dramatické zvyšování, tedy cestou progresivní daňové kvóty vidí naopak jako velmi nespravedlivou daň, vidí dokonce jako potrestání za úspěch. A teď je otázkou, do jaké míry chceme politicky právě vnímat spravedlnost a do jaké míry ji chceme podporovat. Tu ale nechme skutečně za vnitropodnikovou diskusi a nepleťme to do konvergenčního programu.

Padla zde také myšlenka lobby zemědělského, tzv. zelené naftě a zaměstnanosti. Já bych si velmi přál, aby ta separátní snaha o zavedení daňových výjimek, aby se skutečně co nejvíce omezila. Mne vždycky každá daňová výjimka přímo provokuje k tomu, aby bylo prováděno pole daňových úniků. Já jako lékař v žádném případě nechci – a určitě by mi to přineslo možná nějakou podporu a popularitu – kdybych tady bojoval za bílou naftu. Vždyť sestřičky a lékaři mají určitě také stejný nárok, nebo učitelé by měli nárok na nějakou žlutou naftu, nebo jakou naftu. Já si myslím, že to není dobré a toto určitě by nevedlo ke zlepšení naší ekonomiky.

Jedna otázka, která zde byla zmíněna a kterou jsem nijak nerozpracovával, se týká kritiky komise k osobám samostatně výdělečně činným a jejich nižší dani. Na našem výboru bylo upřesněno, že se to týká těch tzv. daňových paušálů. Komisi se zdá, že jsou daňové paušály příliš využívány, na druhou stranu myslím si, že je vhodné – aspoň mně přijde spravedlivé – oddělit daně od poplatků, nebo daně sociální a zdravotní. Tam podle klasického hodnocení podle pojišťovacích tabulek by měl odvod do sociálního a zdravotního systému odpovídat míře čerpání těchto systémů, a to lze zcela pregnantně vyjádřit statistickými tabulkami, které mají dlouhodobý charakter. Zatímco daň jako taková, tedy daň ze zisku, ta čistá daň, ta by se – chápu spravedlivých hledisek měla přibližovat zdanění zaměstnanců. Možná daňové paušály nejsou ideální, ale v době krize je určitě dobré zachovat co nejnižší míru zdanění. Konec konců to komise ve své zprávě říká tak, aby se nezvyšovalo zdanění práce, tedy aby byla co nejvyšší zaměstnanost. Myslím si, že i zaměstnanost je klíčovým slovem, které bychom měli mít my na mysli při legislativní tvorbě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Další v pořadí, pan senátor Korytář.

Senátor Karel Korytář:  Děkuji, paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Já bych jenom krátce chtěl reagovat na předchozí vystoupení paní senátorky Soni Paukrtové – vaším prostřednictvím. Já jsem jeden z těch, co samozřejmě pochválil výborný rating, který umožňuje výhodné úvěry, výhodné investování, nicméně to moje pokračování mělo upozornit na možná rizika, která ho mohou ohrozit, samozřejmě já si to nepřeji.

Další – hovořilo se o nějakém černobílém pojetí a dokonce tvrdím, že naše programy, ať je to koalice či opozice, jsou si hodně podobné. Možná mi chybí v té části, která je přesně specifikem každé z politických skupin diskuse, která bohužel vázne mezi koalicí a opozicí. Kdyby tomu tak bylo, drobné změny by mohly určitě hroty, které dneska zazněly, trochu očesat.

A na závěr jenom oprava mého předchozího vystoupení. Omylem se mi dostalo do mého výčtu růstu HDP Maďarsko, ale Maďarsko je již za námi, má horší podmínky, tak pro stenozáznam, Maďarsko do mého vystoupení nepatřilo. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Pan místopředseda Škromach, zatím poslední.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Jenom na úvod taková poznámka, že je zajímavé, jak jsem tady poslouchal z pravého spektra politického poučky o tom, jak je dobré nezadlužovat, jak je dobré, aby byly co nejmenší daně, co nejmenší pojištění, aby bylo co nejméně sociálního státu, tak mě napadlo, když sleduji, jak u nás na Moravě prší a prší a už jsou zaplavené mnohé domy apod., kde je ten fond, který tady pan Kalousek zavedl a který strhává nám všem. Kdepak jsou ty peníze? A jestli jsou vůbec připraveny a jestli vůbec existují. Myslím, že je potřeba se takto ptát i u jiných věcí.

Pokud jde o celkové nastavení toho systému, přece tak, jak je postavený konvergenční program, tak jednak tento konvergenční program bude zavazovat i příští vládu, která přijde po příštích volbách, ať už budou řádné nebo ne řádné, já věřím, že budou nové volby dříve, ale přesto tím bude nová vláda vázána. Přesto vládní koalice si prosadila tento svůj pohled na svět, který ale dneska už nevyhovuje ani podnikatelské sféře. Kde jsou ty zástupy investorů do České republiky, kteří by sem přivezli rozvoj, přivezli by sem zaměstnanost, když tedy tak dobře už tady několik let gazduje pravice s ministrem financí Kalouskem a předkládá toto jako řešení. Naopak už dneska i mnohé podnikatelské skupiny na to reagují tím způsobem, že je to vlastně dušení ekonomiky, místo rozvoje je to dušení ekonomiky. Nezaměstnanost nám roste a můžeme porovnávat s jinými zeměmi. Já jsem velmi rád, že tady vystoupil pan senátor a hovořil o tom, že vlastně jsme jedna z nejméně zadlužených zemí. Když jsme to říkali my před volbami, tak to bylo křiku o Řecku. Řecký vzor a řecký model na Českou republiku tady přece přinesla TOP 09 a ODS ve volbách, když strašila sociálními demokraty, jak zemi zadlužíme. A výsledek je úplně jiný.

Konvergenční program vede k dalšímu zadlužování této země. Problém je, že se tady dělají umělé rozpočty - nadsazené příjmy a podseknuté výdaje. A na základě toho vychází, že vlastně to bude v pořádku. No, nebude to v pořádku, protože ten ekonomický růst z dalšího a dalšího utahování ekonomiky nebude. A to už nehovořím o tom, že vláda není schopna čerpat sta miliardy na evropské projekty a dělá všechno pro to, aby tato země tyto peníze více méně ztratila. Samozřejmě i z ideologického pohledu na Evropskou unii jako takovou. My jsme přesvědčeni o tom, že konvergenční program by měl být skutečně prorůstový, měl by to být program, který přinese zaměstnanost této zemi a který také vytvoří podmínky k tomu, aby v této zemi čím dál více lidí neříkalo, že bylo dobře za komunistů. To je ostuda této vlády. Této vlády. Jestliže lidé s nejnižšími příjmy, rodiny s dětmi, senioři, zdravotně postižení se dostávají pod hranici chudoby díky těm opatřením, která vláda dělá a navíc ještě chystá – a jak se dívat na konvergenční program za situace, kdy vláda na jedné straně říká, že peníze nemá, že musí šetřit a dneska sněmovna schválila změnu valorizace důchodů tak, že chce v nejbližších letech ušetřit téměř 50 miliard na seniorech, kteří celý život pracovali, kteří platili na důchody svých rodičů a svých prarodičů. Chce na nich ušetřit téměř 50 miliard a na druhé straně tatáž sněmovna dneska ve vládním provedení schvaluje církevní restituce v rozsahu desítek miliard korun. Takže, abychom mohli zaplatit církevní restituce, tak sebereme našim důchodcům. A tady říkáme, že chceme stabilizovat veřejné finance, že nemůžeme zbytečně utrácet. Copak v této době je vůbec morální řešit církevní restituce finančním odškodněním? Kde jste byli těch 20 let od listopadu 1989.

Vážené paní senátorky a páni senátoři z vládních stran ODS a TOP 09 – jak to, že jste neřešili tyto věci v době, kdy jste tady vládli vy, kdy jste tady privatizovali, kdy jste měli majetky, kterými jste mohli disponovat. A kdyby aspoň tenkrát váš guru Václav Klaus ty majetky prodal a kdyby tady ty peníze byly, ale on je jako správný pravičák rozdal. A nebudu říkat komu. A tohle všechno je potřeba do toho souhrnu budoucnosti také započítat. Takže, já jsem přesvědčen o tom, že takovýto konvergenční program není pro občany a lid této země. Tento konvergenční program je pouze pro skupiny nejbohatších a vyvolených, které se vybrala tato vláda a které preferuje. Nemusíme se tady poučovat, jaký je pohled pravice a levice na daně.

Je jasné a vláda tím směrem šla, tak jak to slibovala ve svých volebních programech TOP 09 a její starostové, kteří říkali, že budou dělat to, co dneska vláda dělá, více méně zvyšování DPH, zdražování potravin, bydlení, energií, prostě potřeb pro ty lidi, kteří mají nejnižší příjmy. V kombinaci s omezováním sociálního systému to vede k dalšímu a dalšímu propadání se širokých vrstev obyvatel do oblasti chudoby. Ale naopak, protože se výrazným způsobem snížily přímé daně, a to je typické pro pravici, byť teď tedy alespoň pro formu jedno z těch opatření je, že se zavede jakási mimořádná daň z těch vysokých příjmů, tak přesto ten největší dopad všech těchto opatření z konvergenčního programu je na naprostou většinu občanů této republiky, kteří žijí podprůměrným výdělkem. A vezměte si – mnozí jste z regionů, nikoliv z Prahy a okolí, kde průměrný výdělek těch 23 000 je realitou – ale v kterém regionu, v kterém volebním obvodu vás, jako senátorů a senátorek je průměrný výdělek odpovídající tomu celostátnímu průměru? Ani náhodou. A tato opatření, která tady jsou, tak povedou k dalšímu výraznému snížení životní úrovně občanů této země, a to ne jenom těch, kteří jsou závislí z objektivních důvodů, protože jsou to rodiny s dětmi, jsou to zdravotně postižení, jsou to důchodci, ale i ti, kteří poctivě pracují, tak tato opatření, která vláda navrhla, povedou ke snížení životní úrovně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane místopředsedo, zatím posledním přihlášeným je pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já k tomu, co tady bylo řečeno, jenom pár poznámek. Na začátku projednávání tohoto bodu tady pan předseda Senátu uváděl nějaká základní východiska, ze kterých potom je tento návrh na usnesení, o kterém asi za chvilku budeme hlasovat. To první východisko bylo v tom, že vlastně od roku 2006 vzrostl dluh České republiky z 28 % HDP na nějakých 45 % HDP. Bylo tady řečeno, že je to vinou zejména pravicových vlád a že je to vina zejména těch, co dělají politiku dnes.

Já si dovolím říci, že tomu tak není, resp. že na tom, jak dneska vypadá dluh České republiky, neseme vinu všichni. Protože v době, kdy jsme mohli šetřit a připravovat se na léta chudší, jsme tak nečinili a naopak jsme se naučili žít velmi rozmařile. V okamžiku, kdy potom peníze začaly docházet, kdy najednou pracovních příležitostí ubývalo, protože takto hospodářské cykly fungují, tak stát neměl žádné prostředky na to, aby ten výpadek investic ze soukromé sféry nějakým způsobem sanoval. Nic našetřeno nebylo. My jsme se dokázali zadlužovat i v okamžiku, kdy meziroční růst HDP byl 6 %. Tak se žádná řádná rodina nechová, tak se žádný odpovědný podnikatel nechová. Přesto jsme se tak chovali a bylo to zejména za vlád sociální demokracie a je potřeba, aby to tady zaznělo. Místo toho, abychom spořili, abychom se připravovali na horší časy, tak jsme rozhazovali a učili jsme se žít v iluzi, že pořád se budeme mít stejně dobře. Není tomu tak. A dnes to zažíváme.

A ta druhá věc, která tady byla řečena a slyšel jsem ji velmi rád, byla, že důležitější než Brusel je občan, český občan, že důvěra v občana českého je důležitější než důvěra v Brusel. To jsem slyšel velmi rád a byl bych rád, kdybychom se tím řídili, protože to, co nás mělo dovést ke konvergenci, a co je hlavním nástrojem Evropské unie k tomu, aby konvergence nastala, je tzv. politika hospodářské a sociální soudržnosti, která má být realizovaná pomocí nástrojů tzv. – zjednodušeně řečeno – kohézní politiky. Rámec této kohézní politiky je dán evropskými směrnicemi, evropskými nařízeními a evropskými zájmy. My je potom už jenom plníme a pokud jsme psali různé operační programy a různé strategické referenční rámce, tak to vždycky bylo pod kontrolou EU, Evropské komise a evropských komisařů.

Tato kohézní politika vedla k tomu, že dneska na jihu Evropy se mají mnohem hůř než na severu Evropy, jinými slovy tato politika zkrachovala. Přesto v okamžiku, kdy nám tito politici v EU říkají, co dál máme dělat, tak se dozvídáme a zažili jsme to v několika předchozích bodech, které jsme dnes projednávali, že je potřeba je poslouchat, že je potřeba to dělat přesně, jak oni říkají, že je potřeba se řídit přesně těmi věcmi, které oni si myslí, že jsou nejlepší. Jsem rád, že jsem tady slyšel dneska jiný pohled, že je někdy potřeba se dívat spíše na naše občany a na to, co je pro nás prospěšné než na to, co nařizuje EU. Já věřím, že tam vytrváme i v jiných bodech, které budeme projednávat, než je konvergenční program, protože jak tady také bylo řečeno, Evropská komise se o nás v daném okamžiku nepostará, ale my se o sebe musíme postarat sami.

To jsou moje poznámky k tomu, co tady zaznělo. Na závěr si dovolím ještě jednu obecnou poznámku. Nebude tomu jinak, než tak, že v některých věcech, protože vycházíme z různých ideových základů, spolu budeme nesouhlasit. To je logické. A nelze se tomu divit. Co se mi nelíbí a považuji za hloupé, a politiky před lidmi degradující, je to, že pokud těm druhým u těch druhých předjímáme, že oni vlastně, když prosazují své názory, tak to dělají proto, aby se občané této země měli hůře. Tak to prostě není, na tom si trvám. Já si dokonce i u minimálně části sociálních demokratů nemyslím, že když něco navrhují, aby bylo jinak, než to říkám já, že to dělají proto, aby se lidé této země měli hůře. Já si myslím, že to dělají proto, že si myslí, že z hlediska jejich přesvědčení a z hlediska jejich ideových základů je to tak nejlepší. Tak si myslím, že by se politika měla dělat. Pokud se navzájem budeme nálepkovat, že jediné, o co nám jde, je náš osobní prospěch, náš osobní zisk a nikoliv to, aby tato země fungovala, tak se nedočkáme ničeho jiného než toho, že si nás lidé budou vážit ještě méně než je tomu dnes. Já prosím všechny mé kolegy, aby se svých projevů, které občany a voliče přesně k tomuto navádějí, pokud možno zdrželi a vždycky si uvědomili, že pokud takto mluví, tak škodí nejen těm svým politickým soupeřům, ale škodí i sami sobě.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Dále je přihlášen pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, já vás nebudu dlouho zdržovat. Jenom kraťoulinká reakce na ohnivý projev pana senátora Škromacha.

On tady jaksi velice vydatně a usilovně hovořil o některých prohřešcích naší vlády a o různých problémech. Většinou to bylo jednostranné, zavádějící a demagogické.

A protože nechci mluvit dlouho, řeknu jenom jediný příklad. A ten se týká tvrzení, že většina lidí nedosahuje průměrného příjmu. Co tím chcete říct? Přestože to zní zlověstně, nevypovídá to vůbec nic o tom, že je něco špatně, že jsou například nízké platy. To vypovídá jenom o tvaru statistického rozdělení příjmů, které je nesymetrické. To, co vypovídá o příjmech, to je medián příjmů. To je hodnota, pro vaši informaci, kterou nedosahuje 50 % zaměstnanců nebo příjemců a kterou 50 % přesahuje.

Prosil bych propříště, mluvme o tomto termínu, budeme věcnější. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. A v této chvíli je přihlášen předseda Senátu pan Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové. Za prvé, jestli jsem dobře rozuměl kolegovi Škromachovi, aby už nemusel vystupovat. On předtím, než tu argumentaci uvedl, řekl to číslo, 23 tisíc nebo 24 tisíc. Hovořil o Praze, ale uvědomme si, že v regionech, kde my jako senátoři působíme, průměrného výdělku drtivá většina lidí nedosahuje, protože Praha a případně střední Čechy to enormně zvyšují. A my máme tu čest, že jsme konfrontováni s lidmi, kteří mají většinou, a to říkáte správně, tedy ten medián, někde kolem 18.000 korun. To je ten problém, že když se podíváme na to, jaké jsou náklady na základní životní potřeby, tak vyjít s 18 tisíci korunami je skutečně obdivuhodné. A ono to má jít ještě dolů. To znamená, že nervozita, nedůvěra lidí enormně narůstá. Proto já jsem hovořil ne o Bruselu, ale tady o tom, jak lidé vnímají naši současnost. A moc se tady chválit, že to všechno máme jako celkem docela dobré v porovnání s ostatními, není asi na skladě, i když já souhlasím, jak tady byl výčet zemí, které jsou na tom hůř. Ale to my jsme tvrdili a tvrdíme, že je to pravda. Akorát já jsem – a proto vystupuji – ve svém vystoupení upozornil na to, že když nám jaksi hořela střecha nad hlavou podle pravice před volbami, když jsme měli zadlužení 28 %, tak když teďka máme 42 %, tak je to v ažuru?

Já s těmi čísly ani moc nepracuji, já je nikde moc nepoužívám. Ale já jenom říkám, pozor! Přes všechna ta restriktivní opatření, která už enormně bolí, zbrzďují ekonomiku, tak se to, přátelé, nedaří. Tak se to nedaří někde asi, abychom nebyli jako s těmi lžičkami v Pelíškách. Někde se asi dělá chyba.

Před chvilkou tady zase kolega Vystrčil hovořil o tom, že nemáme říkat, že ty věci jsou jako tak špatné, že je tu to podezírání. Ale, vážení, někdy jsou ty věci tak doložitelné, že to prostě je špatně. A ono se nechce o tom mluvit. Tak potom se nedivte, že nás napadá, že je to nějaký účelový záměr ve prospěch úzké skupiny lidí. Vždyť se podívejte na ty manažery. U nás skutečně máme degresivní zdanění. My máme degresivní zdanění. Samozřejmě, že nominálně platí, čím mají větší plat, odvod je větší, ale je to degresivní zdanění. Kdo si dovoluje v této době zavádět ve světě degresivní zdanění? Spojené státy, nejkonzervativnější země, mají poslední pásmo asi 48 % daně fyzických osob. Daň právnických osob. Vždyť my máme daň právnických osob, efektivní míru zdanění 14 %. No tak pak nemůže být naplněn ani ten fiskál. Daňová kvóta u nás je o 5 % nižší než je průměr Evropské unie. Jedno procento daňové kvóty je 36 až 40 miliard korun pro veřejné rozpočty.

Vy pořád škrtáte. A my říkáme, také se dívejte na příjmovou stránku. O tom je naše diskuse. A pak si jako moc nevěříme a pak pouštíme ta slova, která politiku obecně poškozují. To máte pravdu, s tím souhlasím, a na to bychom si měli všichni dávat pozor.

Ale chci ještě reagovat na některé věci. Kolega Sefzig, nevím, jestli to tak myslel, ale řekl to tak, já jsem si to hned napsal, že například u osob samostatně výdělečně činných, kde komise připomínala, že ty paušály nejsou šťastné, ale že na druhou stranu zdravotní a sociální pojištění je potřeba poměřovat tím, jak to lidé čerpají. To nejde, a prostřednictvím předsedající, pan senátor Sefzig jako lékař ví, že největší spotřeba zdravotní péče je zejména v posledním roce nebo decilu života a že to je velmi proměnlivé podle diagnóz, které člověka potkají. Že se odvádí jedna třetina toho, co se platí za jednoho zaměstnance, když OSVČ se zvýšilo z půl milionu na jeden milion, tak to musí samozřejmě být v rozpočtech znát.

U důchodů se odhaduje, že výpadek 40 mld. Kč přesně dělá rozdíl mezi odvodem za zaměstnance a osobami samostatně výdělečně činnými. A kdyby to bylo srovnané, kdyby to bylo fér, a já vím, že to skokově udělat nelze a ani po tom nevolám, tak by žádný schodek na důchodovém účtu nebyl.

My jsme si na ty problémy tady dlouhodobě zadělali sami a teď nevíme, jak se s nimi vyrovnat. My to aspoň chceme řešit, za vlády Vladimíra Špidly se začalo to pojištění mírně zvyšovat. Ale bohužel přišla k vládě pravice a obrátila ten tok zpátky, to znamená, že je to zase tam, kde to bylo.

A poslední věc. Nedávno jsem slyšel pana Ing. Tomana, šéfa Potravinářské komory, jak hovořil o tom, že řetězce u nás mají marži 60 %. Řetězce se podílejí na odtoku asi 210 mld. Kč ročně z České republiky velkým podílem. Také by se mělo přemýšlet o tom, aby tomu takhle nebylo. Také je tam zdanění u nás enormně nízké. Jsou to ty právnické osoby. A pak se my tady hádáme, že nemáme na potřebné výdaje a víme, že na to nemáme. A de facto zadlužujeme se a platíme dluhovou službu, která nám zase zvyšuje ty dluhy na druhé straně. V těch 42 % je dneska samozřejmě také x – procent, která dělá dluhová služba. A jistě se shodneme na tom, že tuto dluhovou službu je potřeba snížit, proto zadlužení je potřeba snížit. Ale pojďme se podívat také na příjmy do veřejných rozpočtů, aby tam nebyly tak nevyrovnané pozice, kdy potom ti, kteří jsou v lepších pozicích, tak ostatní se snaží k tomu utéct, protože by se považovali za "blbé", že si to nechají a že platí tolik, když ti ostatní platí méně.

A opravdu ještě poslední věc. Dejme si zrovna tak pozor na to, když se osočujeme ze zlých úmyslů, a to bylo ve vystoupení tady také, že sociální výdaje je to největší zlo. Prosím vás, sociální výdaje mohou být velmi dobré výdaje, když jsou účelné. Vždyť země, které mají nejvyšší sociální transfery, skandinávské země, velmi dobře tím živí ekonomiku, ta ekonomika funguje, jsou to zdravé finance, ale musí být samozřejmě pokryty produktivitou práce, hospodářskou výkonností a musí to být peníze, které nezpůsobují tu fiskální nerovnováhu. Ale sociální transfery, sociální výdaje jsou jako každé jiné výdaje, pokud jsou založeny na zdravé ekonomice. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane předsedo. V této chvíli již nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám.

Ptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit k proběhlé rozpravě. Chce. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Dámy a pánové, myslím, že není v lidských silách tady odpovědět na všechno to, co zaznělo, a ani si tuto ambici nekladu.

Rozumím, když státní rozpočet není předmětem projednávání v horní komoře, že si opozice musí najít nějakou platformu a že Konvergenční program jako náhražka v zásadě umožňuje tu rozvinout celou paletu souboje mezi pravicí a levicí.

Nicméně já trvám na tom, že vláda připravila tento Konvergenční program férově, že v zásadě jiný postup, než volit cestu fiskální konsolidace v předchozích dvou letech nebyl možný, protože jinak náklady za budoucí konsolidaci by byly daleko vyšší.

My samozřejmě víme, že lidé v zemi dneska musejí obracet každou korunu zvlášť pozorně. Ale zároveň jsme se nedostali do té situace, kdy bychom museli snižovat platy o 20 %, o 30 %, tak jak to bylo v Lotyšsku nebo jak je to nyní v Řecku. Nedostali jsme se do situace, kdy bychom museli zdvihat hranici odchodu do důchodu o pět let, jako v Itálii ze dne na den. A počítáme samozřejmě s tím, že teď v dalších dvou letech půjdeme i do více prorůstové politiky, protože si to tento stát, právě díky té finanční konsolidaci, může dovolit.

Byla tady zmínka o drobné degresi. Tak ta se právě teď odstraňuje. To je součást balíčku opatření, která jsou právě obsažena v tomto Konvergenčním programu.

Čili chcete-li s tím nesouhlasit, je to samozřejmě svaté právo opozice. Nicméně já doporučuji vzít Konvergenční program na vědomí, mimo jiné proto, že součástí těchto opatření jsou právě i kroky, které si kladou za cíl přispět k posílení růstové agendy. Mluvil jsem o tom tady v úvodu, mluvili tady o tom mnozí další.

To je asi zhruba vše, co se k tomu teď dá říct. Dalo by se mluvit dlouze, ale myslím si, že by to ničemu neprospělo. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Ptám se pana zpravodaje výboru pro záležitosti Evropské unie pana senátora Sefziga, zda chce vystoupit? Nechce vystoupit. Prosím tedy pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu a řekl nám, o čem budeme hlasovat. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jan Hajda:  Děkuji za slovo. Mám přece jenom jednu poznámku, prostřednictvím vás, paní předsedající, k panu senátoru Sefzigovi, kterého si jinak velmi vážím, poněvadž byl vždy velmi dobře připraven, když mluvil o bílé naftě. Čeští zemědělci nebudou chtít zelenou naftu, když ji nebudou mít ostatní zemědělci v celé Evropě. To je ten rozdíl.

Jinak vystoupilo celkem 13 senátorů a senátorek, dvakrát zazněl návrh vzít na vědomí, byl tady protinávrh pokud se týká nevzít Konvergenční program na vědomí a schválit usnesení, které bylo předneseno předsedou Senátu. Měli bychom tedy v prvé řadě hlasovat o vzetí na vědomí a potom o návrhu předsedy Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji pane zpravodaji, je to tak správně. Návrh vzít na vědomí byl návrhem výboru pro záležitosti Evropské unie. Pan předseda Senátu přednesl návrh jiného usnesení.

Dovolím si tedy v této chvíli všechny svolat k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 35. Budeme hlasovat nejdříve o návrhu výboru vzít Konvergenční program České republiky na vědomí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 25, proti bylo 33. Návrh nebyl přijat.

Můžeme nyní tedy hlasovat o druhém návrhu, kterým je vyslovení nesouhlasu s Konvergenčním programem České republiky tak, jak ho předložil pan předseda Senátu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 23 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 41, proti bylo 22. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům i vám všem za rozsáhlou debatu a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem programu podle toho, jak jsme upravili náš harmonogram, je

 

Evropský inovační a technologický institut

Tisk EU č. N 128/08

Tisk EU č. N 131/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 128/08, N 131/08 a N 128/08/01, N 131/08/01. Tyto body uvede pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala, který má zde u nás v Senátu premiéru a já ho zde tedy vítám. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala:  Vážení paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vystupuji dnes před vámi poprvé a tak mi dovolte, abych vás především všechny pozdravil a vyjádřil přání, že budeme aktivně a vstřícně spolupracovat a věcně diskutovat nad legislativními návrhy, které bude ministerstvo školství předkládat.

Minulý týden jsem se zde v Senátu zúčastnil veřejného slyšení pořádaného vaším výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a slibuji, že se budu snažit najít si vždycky čas na vaše podněty a připomínky, které velmi úzce vycházejí ze znalosti konkrétních problémů v regionech.

Ale nyní už k projednávaným tiskům. Jsou to evropské tisky, není to tedy fakticky legislativa připravená ministerstvem školství. Týkají se Evropského inovačního a technologického institutu, a to budou potom další body našeho jednání, Rámcového programu pro výzkum, vývoj a inovace, tzv. Horizontu 2020.

Není to něco zcela nového, navazují na již existující projekty a programy, ale s ohledem na počáteční zkušenosti přichází Evropská rada s některými změnami.

Evropská unie stále trpí nedostatečným propojením vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací slabými vazbami v rámci tzv. znalostního trojúhelníku. Jedním z nástrojů, kterými se tento nedostatek Evropská společenství snaží řešit, je Evropský technologický institut. Ustanoven byl v rámci Lisabonské strategie v roce 2008, sídlo, jak víte, má v Budapešti. Uskutečňován je prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních společenství, (anglicky KICS) a já si dovolím následně i tuto zažitou zkratku občas použít.

První tři z těchto společenství jsou životní prostředí, laboratoře informačních a komunikačních technologií a inovativní energetika. Společenství fungují ve 12 zemích Evropské unie a z více než 200 partnerů KICS je 75, což je zhruba 40 %, obchodních organizací. Tato společenství by měla být inovačními katalyzátory pro celý region.

Návrhy obou právních aktů Evropské unie týkajících se Evropského technologického institutu jsou projednávány během tohoto roku paralelně s návrhem nového programu Horizont 2020. Tento postup byl zvolen vzhledem k tomu, že v příštím programovacím období bude institut podporován právě z tohoto programu. Jsou plánována další KICS, a to na témata shodná s definovanými společenskými významy třetího pilíře v programu Horizont 2020.

V roce 2014 by měla být schválena tři první témata – inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí, surovinové zdroje, udržitelná těžba, získávání, zpracování, recyklování a nahrazování a potraviny budoucnosti.

Česká republika se do Evropského technologického institutu zatím nezapojila. Jednou z bariér, které vstupu brání, může být systém financování KICS protože 25 % je poskytováno Evropskou komisí, ale zbylých 75 % pochází z veřejných a hlavně ze soukromých zdrojů průmyslových podniků. Tento systém samozřejmě není u nás příliš obvyklý.

V současné době jako vůbec první projevil zájem o zapojení do KICS týkajících se klimatu tým profesora Marka, ale podle jeho zkušenosti a zkušeností dalších výzkumných pracovníků z nových českých zemí je poměrně obtížné do současné komunity center proniknout.

Česká republika právě proto na proběhlé Radě pro konkurenceschopnost, které jsem se zúčastnil, vyzvala Evropskou komisi k tomu, aby zajistila větší otevřenost těchto znalostních a inovačních společenství také pro nové členské státy.

Dalším pozitivním krokem k vyššímu zapojení naší země do Evropského technologického institutu by mohlo být to, že v příštím programovacím období bude možné financovat aktivity institutu ze strukturálních fondů. V tomto směru vítám návrh senátního výboru pro záležitosti Evropské unie využít výzkumných infrastruktur vznikajících ze strukturálních fondů v tomto programovacím období i center kompetence vytvářených díky financování Technologické agentury České republiky jako možných startovacích bodů pro zapojení České republiky do znalostních a inovačních společenstev. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení vám byla rozdána jako senátní tisky č. N 128/08/02 a N 131/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, jelikož jsme z 32 bodů plánovaných na dnešní program projednali pouze 9, pokusím se maximálně své vystoupení zestručnit, abychom alespoň trošičku dohnali obrovský skluz, který dnes máme.

Pan ministr tady velice dobře, a to v plné šíři uvedl dva materiály, které se týkají Evropského inovačního a technologického institutu, takže já si dovolím doplnit jenom některé údaje.

My se nezabýváme touto problematikou poprvé, přijímali jsme už k evropskému inovačnímu a technologickému institutu dvě usnesení, a to v roce 2006, to znamená je tady určitá kontinuita a v podstatě máme na co navázat.

Pan ministr tady zmínil tři stávající vzdělanostní a inovační společenství. Já bych jenom vyspecifikoval těch nových šest, s kterými se uvažuje. Měl by to být zdravý život, suroviny, potraviny pro budoucnost, mobilita ve městech, výroba s přidanou hodnotou a inteligentní bezpečná společnost.

Zároveň se tady dotkl i doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie, které bych si dovolil ne číst, ale mírně okomentovat, protože každý je máte k dispozici v elektronické podobě.

V našem doporučení jednak upozorňujeme na kontinuitu zájmu Senátu o tuto problematiku, která začala v roce 2006, vazbu Evropského inovačního a technologického institutu na Horizont 2020, který budeme projednávat za chvilku a v podstatě institut je součástí tohoto nového programového rámce.

Zmiňujeme se o tom, že výzkumné aktivity v rámci EIT by měly respektovat geografickou rozmanitost EU a přihlížet k potenciálu všech členských zemí.

Zmiňujeme se i o tom, co tady už zaznělo, a to je to, že v rámci EIT doposud žádné české subjekty se do aktivit EIT nezapojily.

Možná takovou malinkou odbočku. Někteří z vás si určitě pamatují, že Česká republika usilovala o to, aby se stala sídlem EIT. Bylo by to možná takové trošku smutné, aby namísto Budapešti bylo sídlo třeba v Praze a my jsme vykazovali nulový efekt za ty předchozí roky. Ale je to skutečně dáno tím, že ty tři stávající oblasti jdou poněkud mimo sféru zájmu našich výzkumných institucí, takže jejich rozšíření snad přispěje k lepšímu zapojení našich subjektů. O tom se v našem doporučení taktéž zmiňujeme. Pan ministr to už tady také otevřel. Týká se to výzkumných infrastruktur center kompetence.

Tolik z mé strany a žádám vás, abyste podpořili toto doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie. My jsme je projednávali v úzké součinnosti s ministerstvem školství, současně i s dalšími dokumenty, které budeme za chvilku probírat, těch pět dokumentů v rámci balíčku Horizont 2020. K této problematice se uskutečnila série kulatých stolů. O tom se zmíním u té další materie. A myslím si, že se nám podařilo vykomunikovat s pracovníky ministerstva školství takové doporučení, které, doufám, nebude pro nikoho z vás problémem, aby jej podpořil. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Tisky také projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Táži se nyní zpravodajky výboru paní senátorky Doupovcové, zda chce vystoupit. Nechce. Dobře, děkuji.

Otevírám tedy k tomuto tisku rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, ale požádala bych někoho z kolegů, jestli by mě mohl zastoupit v řízení schůze, jenom na minutku. (Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já chci jenom jednu technickou nebo resp. faktickou poznámku k tomu, co zde bylo řečeno a co se traduje v dokumentech i myslím si v návrhu usnesení. A to je to, že se naše výzkumná pracoviště nedokáží zapojit do evropských vědeckých společenství.

Ono to má jeden docela zásadní důvod. A já, i když teď přece jenom zdržuji, tak si myslím, že pan ministr by to měl vědět. To je totiž důsledek toho, jak je nastaven systém hodnocení vědy, jak je nastaven systém hodnocení výsledků ve vědě, výzkumu a inovacích. Jestliže tam větší váhu mají tzv. impaktované články, čili to, co někdo napíše a někde opublikuje, jako to, zda je zapojen do mezinárodních projektů, tak samozřejmě, že ta vědecká pracoviště nemají žádný velký zájem, nejsou motivována k tomu, aby měla zájem se do těchto projektů zapojovat.

Myslím si, že je to docela vážný problém a že by bylo potřeba ho napravit.

Jinak podporuji návrh usnesení tak, jak ho předložil pan senátor Krejča. Myslím si, že je na tom hodně odpracováno a je to dobré stanovisko. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. A zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit k proběhlé rozpravě. Nechce. Pan zpravodaj také nechce. A já předávám řízení schůze paní místopředsedkyni Gajdůškové.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Jestliže tedy pan ministr ani pan zpravodaj nechtějí vystoupit, můžeme přistoupit k hlasování.

Byl podán jediný návrh, a to je návrh usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie, tak jak nás s ním seznámil pan senátor Krejča a jak jsme ho měli také písemně. Svolám tedy všechny do sálu k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl předložen panen senátorem Krajčou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji vám. V této chvíli mám přihlášenu paní předsedkyni klubu TOP 09, paní senátorku Paukrtovou, pravděpodobně s procedurálním návrhem. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Ano, paní předsedající, dámy a pánové, já vás chci poprosit o změnu našeho programu v tom smyslu, abychom body pana ministra Drábka, což je senátní tisk č. 357, senátní tisk č. N 158/8 a senátní tisk N 160/08 zařadili jako první tři body v pátek, tedy jako 1., 2. a 3. bod v pátek. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Byl to procedurální návrh, o kterém se hlasuje bez rozpravy, a protože jsme před chvilečkou hlasovali, myslím si, že nemusím dávat znělku. Takže dávám hlasovat o procedurálním návrhu, přeřadit body pana ministra Drábka na pátek, jako první body v pátek.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 ze 62 přítomných senátorek a senátorů se při kvoru 32 pro vyslovilo 19, proti bylo 7. Návrh nebyl přijat.

Je mi líto, panu ministrovi tedy Senát nevyhověl. Budeme pokračovat podle schváleného programu.

Dalším bodem jednání je

 

Horizont 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (2014-2020)

Tisk EU č. N 125/08

Tisk EU č. N 126/08

Tisk EU č. K 129/08

Tisk EU č. N 130/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N125/08, N126/08, N129/08, N130/08 a N125/08/01, N126/08/01, N129/08/01 a N130/08/01.

Prosím nyní opět pana ministra školství Petra Fialu, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala:  Vážená paní místopředsedkyně, dámy pánové, jak jsem se již zmínil ve svém minulém vystoupení, další evropské tisky se týkají rámcového programu pro výzkum, vývoj a inovace nazvaného Horizont 2020. Tento program na léta 2014-2020 je nástupcem současného 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, navazuje však také na aktivity Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, a jak už bylo řečeno, Evropského inovačního a technologického institutu. Doplněn je rovněž programem, a to je následující dnešní bod, navazujícím na stávající program EURATOM.

Proč zde dochází k úpravám, je vcelku zřejmé. Současná ekonomická situace v Evropě vyžaduje nový přístup k posílení evropského výzkumu, vývoje a inovací. Legislativní balíček, který se má uskutečnit Horizont 2020 jakožto nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, chce posílit výzkumnou základnu, schopnost evropského průmyslu být vůdčí inovační silou a schopnost výzkumu přispívat k řešení společenských výzev v tomto století.

Hlavními rysy nového programu je snaha o provázanost výzkumu a inovací, důraz na účast malých a středních podniků v programu a také podpora otevřenosti EU vůči světu.

Cílem programu je tedy budování prosperity společnosti založené na znalostech. Tohoto cíle má být dosaženo pomocí tří vzájemně se podporujících priorit, kterými jsou vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy.

Financování Evropského inovačního a technologického institutu z programu 2020 by mělo přispět k provázání jednotlivých částí znalostního trojúhelníku tvořeného vzděláváním, výzkumem a inovacemi, a tím právě i k realizaci cíle a priorit v Horizontu 2020, jak zde byly zmíněny.

V současné době byl Radou pro konkurenceschopnost schválen částečný obecný přístup k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace, tedy bez uvedení rozpočtu. Česká republika se zasadila o prosazení několika změn v textu, které by měly vést ke zvýšení účasti českých týmů v tomto programu a s výsledným textem vyslovila Česká republika souhlas.

Další dokumenty z legislativního balíčku budou potom projednávány během druhé poloviny roku 2012, přijetí se očekává do konce roku 2013. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto senátní tisky, je výbor pro záležitosti EU. Jeho usnesení vám byla rozdána. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji za slovo. Začnu omluvou, která se týká toho předchozího bodu. Zapomněl jsem se zmínit, že východiskem pro doporučení výboru pro záležitosti EU bylo velice dobré stanovisko VVVK a je to stejně i v případě tohoto balíčku materiálů.

Dostáváme se k poněkud obsáhlejší materii, k balíčku pěti dokumentů. My jsme při projednávání těchto tisků zvolili ve finální podobě trošku jinou formu projednávání. Doporučení, které dostáváte, je dvojí. Jedno se týká toho materiálu, který se váže k EUROATOMu, je to materiál N127/08, který projednal hospodářský výbor a jeho podvýbor pro energetiku, který nám taktéž dal stanovisko, které pro nás bylo velice důležitým východiskem pro naše doporučení. A ty zbývající 4 materiály – zde je navrženo jedno doporučení souhrnně pro všechny 4 a východiskem je stanovisko opět VVVK. Tolik k tomu, jakým způsobem probíhalo to projednávání a pak vlastní návrh toho doporučení.

Já jsem se díky tomu, že pan ministr tady zrekapituloval to nejpodstatnější, které se týká celého balíčku dokumentů, zaměřím pouze na to naše doporučení a opět ho jenom okomentuji, nebudu ho číst.

V případě těchto materiálů je tady ještě mnohem těsnější návaznost na to, co jsme projednávali v uplynulých měsících a letech v Senátu. Když jsme procházeli předchozí usnesení, tak jsme se dostali k více jak 10 usnesením Senátu, která mají přímou vazbu na tuto projednávanou materii a samozřejmě jsme při formulaci toho doporučení velice pečlivě zvažovali a dávali pozor na to, abychom byli konzistentní ve svých názorech.

Takže to je jedna poznámka k tomu doporučení.

Konstatujeme v doporučení pozitivum, které spočívá ve výrazném navýšení rozpočtu. Zároveň další pozitivum, které spočívá ve snížení administrativních bariér a zjednodušení výkaznictví a finančních pravidel účasti, což je někdy právě tou překážkou, proč se málo subjektů – výzkumných subjektů hlásí do těchto programů, do těchto projektů, protože je to někdy vysilující anabáze.

Opět se zde, podrobně jako v předchozím materiálu, dotýkáme toho, že v našich podmínkách představuje naopak příležitost, jak rozvíjet naši českou vědu na špičkové úrovni, to že vznikají za podpory strukturálních fondů, centra kompetence a projekty výzkumných infrastruktur, které by právě prostřednictvím třeba i Evropského inovačního a technologického institutu, o kterém jsme hovořili před chvílí a přijali usnesení, mohli se zapojovat do programu právě Horizontu 2020.

U té předchozí dvojice dokumentů jsem se zmínil, že ministerstvo školství uspořádalo sérii kulatých stolů k těmto dokumentům, takže ten proces projednávání a konzultace se všemi možnými partnery byl opravdu dlouhý a důkladný. Těch kulatých stolů se uskutečnilo 10. My jsme se snažili dle možností technických a časových se maximálně účastnit a podílet na konání těchto kulatých stolů. A samozřejmě i výstupy z těchto kulatých stolů se promítají do doporučení, které máte před sebou.

Já vás tímto žádám o podporu doporučení výboru pro záležitosti EU ke čtveřici tisků z toho celkového balíčku pěti tisků, protože ten jeden budeme řešit samostatně. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tisky také projednal VVVK. Zpravodajem tam byl určen pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého ale zde nevidím, tak předpokládám, že nemá zájem o to, vystoupit. Navíc výbor pro záležitosti EU v podstatě převzal návrh usnesení tohoto výboru. Takže mohu v této chvíli otevřít rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy, protože v této chvíli nemám nikoho přihlášeného. Nikdo nemá tuto potřebu, takže rozpravu uzavírám. Táži se pana předkladatele, zda chce ještě něco dodat. Pane ministře, není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne. Dobře. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, tak jak ho máte písemně před sebou a jak ho okomentoval pan senátor Krejča, garanční zpravodaj. Svolám všechny k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Budeme hlasovat o návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU k evropskému tisku Horizont 2020.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji opět panu ministrovi i panu zpravodaji. V této chvíli s procedurálním návrhem se přihlásil pan předseda senátorského klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vystupuji s procedurálním návrhem. Máme před sebou ještě jeden bod pana ministra a blíží se 19. hodina. Pak tady je blok tří zákonů, které pravděpodobně bychom do té doby nestihli projednat – pana ministra Drábka. Proto navrhuji, abychom po tomto bodu projednali bod č. 12, senátní tisk 354 a v případě, že bychom ho nestihli dokončit do 19. hodiny, tak abychom o něm mohli jednat a hlasovat i po 19. hodině. A jenom o tomto zákonu, předpokládám, že poté skončíme.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji. Já zopakuji procedurální návrh, o kterém hned dám hlasovat, a to bez znělky. Jde zde návrh, abychom po bodu pana ministra Fialy zařadili – přeřadili bod, který uvede pan senátor Palas, hejtman Moravskoslezského kraje. S tím, že o tomto bodu budeme jednat a hlasovat i po 19. hodině. To znamená, že projednáváním tohoto bodu dnešní jednání skončíme.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Máme tedy upraven dnešní bod jednání a máme před sebou i Horizont, ve kterém skončíme. Ale v této chvíli máme na programu

 

Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014-2018), který doplňuje Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace

Tisk EU č. N 127/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 127/08 a N 127/08/01. Prosíme opět pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Petra Fialu, aby nás seznámil s tímto materiálem.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala:  Děkuji. Dámy a pánové, předstupuji s posledním evropským tiskem, který souvisí s Rámcovým programem pro výzkum a inovace, Horizont 2020. Jak všichni víte, EURATOM, neboli Evropské společenství pro atomovou energii bylo založeno 25. března 1957 v Římě. Program EURATOM byl v minulosti projednáván odděleně a ustanoven na základě samostatného nařízení Rady podle ustanovení smlouvy o EURATOMu. Cílem programu EUROATOM je zlepšit jadernou bezpečnost, jaderné zabezpečení a radiační ochranu a současně přispět k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným a efektivním způsobem.

Tento program má být nyní více provázán s programem Horizont a má přispívat k dosahování tří hlavních priorit programu Horizont 2020. Nepřímé akce podpoří v oblasti výzkumu jaderného štěpení aktivity zaměřené na bezpečnost provozu jaderných systémů. Zde je vazba na společenské výzvy. Dále výzkum v nakládání s konečným jaderným odpadem. Tady je zase vazba na odstraňování, ukládání a likvidaci jaderného odpadu jako prioritu, a také výzkum rozvoje radiační ochrany, což je vazba na ozáření a životní prostředí.

Česká republika je jak v oblasti výzkumu jaderného štěpení pro výrobu energie, tak v oblasti výzkumu jaderné fúze velmi úspěšná. A i vzhledem k tomu, že jaderná energetika hraje v energetickém mixu naší země významnou roli, je pochopitelný návrh senátního výboru pro záležitosti EU, na možnou kombinaci strukturálních fondů a aktivit programu EURATOM pro stavbu demonstrátorů Allegro na území České republiky. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 127/08/02. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji za slovo. Už jsem to tady trochu naznačil při předchozím vystoupení. VVVK se zabýval celou pěticí dokumentů. Samostatně se tímto dokumentem – jako dožádaný výbor – zabýval VHZD a jeho podvýbor pro energetiku.

Rozhodli jsme se oddělit to od původního balíčku pěti dokumentů ze dvou důvodů. Jednak tento dokument je obsahově trošičku odlišný. Týká se poněkud konkrétnější oblasti. Druhým důvodem je to, že zatímco horizont 2020 je pro plánovací období 2014-2020, tak tento dokument se týká období 2014-2018. Opět máme na co navázat – připomínám třeba naše usnesení z března loňského roku k materiálu "Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii". A pak tisk, který jsme měli projednat již na minulém plénu Senátu, ale byl odložen, a bohužel v rámci programu našeho pléna je zařazen až na zítřejší jednání. Je to dokument "Energetický plán do roku 2050". V návrhu doporučení se odvoláváme na tento dokument, bohužel se nemůžeme odvolat na usnesení Senátu, ale pouze usnesení výboru, protože nám časová souslednost moc nehraje do karet.

Jinak naše doporučení, jenom okomentuji, doufám, že to bude pro vás přijatelné, je spíše "projaderné". Zdůrazňujeme, že samozřejmě v našich podmínkách v rámci energetického mixu musíme počítat i do budoucnosti s jadernou energii. To provází celá řada nutných kroků a opatření tak, aby se stala přijatelná jak pro veřejnost, tak samozřejmě bezpečnější a efektivnější. Odvoláváme se na usnesení, které jsme již v minulosti přijali nebo budeme přijímat. Zdůrazňujeme i to, co zaznělo z úst pana ministra, synergie ve financování některých zajímavých projektů, které by – s ohledem na naši vyspělost v této oblasti – se mohly případně realizovat i na území ČR se zapojením českých subjektů.

Tímto vás žádám o podporu doporučení VEU. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Tisk projednal také VVVK. Zpravodajem byl pan senátor Jiří Oberfalzer, a protože ho zde nevidím, můžeme považovat zpravodajskou zprávu pana senátora Krejči za společnou. Dále tento tisk projednal ještě VHZD. Ptám se nyní senátora Jiřího Bise, zda chce vystoupit se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Bis:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, nechci zpravodajskou zprávu, přečtu akorát usnesení našeho výboru, tj. 266. usnesení z 26. schůze konané dne 10. května k návrhu nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii, pro výzkum a odbornou přípravu pro roku 2014-2018, který doplňuje horizont 2020, Rámcový program pro výzkum a inovace.

Na základě informace předseda podvýboru pro energetiku senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor vyjadřuje souhlas s 34. usnesením podvýboru pro energetiku ze dne 9. května 2012 k návrhu nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii, pro výzkum a odbornou přípravu pro roku 2014-2018, který doplňuje horizont 2020 a Rámcový program pro výzkum a inovace. Určuje zpravodajem výboru na jednání schůze Senátu senátora Jiřího Bise. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi VEU Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Nikoho přihlášeného nemám. Ptám se, zda chce někdo vystoupit. Pan senátor Vítězslav Jonáš, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom upozornit na bod, který jsem vsunul do rozhodnutí našeho VHZD. Také ve VEU se ujal. Je to umístění zkušebního reaktoru nové generace Allegro v ČR. Je to velice významný projekt, u kterého by bylo dobře, abychom ho získali do ČR. Založené konsorcium ČR, Slovenska a Maďarska – všechny tyto státy budou mít zájem, aby tento reaktor byl umístěn u nich. Měli bychom vytvořit podmínky, aby tato demonstrační jednotka jaderného reaktoru IV. generace byla umístěna v ČR.

Jenom základní údaje. Je to investice 50 miliard. Místo pro ně máme. Bylo by to v lokalitě jaderné elektrárny Dukovany, kde zrovna máme velký problém, protože s odsunutím výstavby III. a IV. bloku Temelína se můžeme dostat do velkých problémů, že nebudeme moci zajistit další provoz jaderné elektrárny. Myslím, že toto je přímo projekt, který by nám pomohl udržet energetiku a výzkum v ČR. Proto jsme to dali do našeho usnesení. Žádám pana ministra, aby učinil na to veškeré tlaky a podporu tohoto projektu ve směru k nám. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, chtěl bych jenom několika větami podtrhnout, proč tento materiál dáváme jako separátní z programu – financování vědy, horizont. Je to z jednoho důvodu. Ve všech materiálech, ve kterých se vyskytuje jaderná energie, se vždycky vyskytuje ve formě sdělení o bezpečnosti. Zde říkáme, že jaderná energetika je důležitou součástí energetického mixu. Domnívám se, že je to vzhledem k popudlivosti některých států vzhledem k jaderné energii zapotřebí říkat neustále. Jinak v programu o nízkouhlíkovém hospodářství 2050 je jako jedna z alternativ také jaderná energie, ale pouze pro případ, kdy se nepodaří zachycování uhlíku.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Nikoho dalšího přihlášeného nemám. Nikoho ani nevidím, že by měl zájem ještě vystoupit. Rozpravu uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit ještě s nějakým komentářem. (Ne.) Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj také ne.

Můžeme hlasovat o návrhu usnesení, jak nám byl předložen zpravodajem.

V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Budeme hlasovat o návrhu usnesení VEU, ve znění, jak ho máte písemně před sebou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi za jeho dnešní premiéru a přeji mu hodně úspěchů do další práce. Děkuji panu zpravodaji, a všem dalším zpravodajů, a vám všem, kteří jste odvedli na těchto materiálech moře práce.

Posledním bodem dnešního programu je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 354

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 354. Návrh uvede zástupce Moravskloslezského kraje Jaroslav Palas, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Senátor Jaroslav Palas:  Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám přednesl návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 99/2004 Sb., o rybářství, rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon číslo 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů.

Současná právní úprava správního trestání na úseku rybářství není jednotná a neodpovídá požadavku na efektivní výkon veřejné správy s cílem především úspory veřejných financí a minimální administrativní zátěže občana. Hospodárnost těchto agend vykonávaných jednotlivými instancemi správních úřadů musí zahrnovat i otázku dostupnosti občana s ohledem na závažnost dané problematiky.

Stávající právní úprava správního trestání na úseku rybářství je rozdělena především do zákona o rybářství a zákona o přestupcích. Příslušnými pro jednání jsou krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Projednávání správních deliktů a zejména přestupků v prvním stupni na krajské úrovni je nevhodné a nesystémové i s ohledem na rozlohu krajů. Občané, a to nejen pachatelé, ale i svědci, jsou při takovém řízení zbytečně zatěžováni nutností cestovat do sídla kraje, přičemž správní orgán je povinen s tím spojené náklady svědkům hradit, pokud je uplatní. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností přitom vykonávají státní správu na úseku rybářství a už v současnosti projednávají některé přestupky na tomto úseku.

Náprava popsaného současného stavu je možná převedením kompetence k projednáván í přestupků a jiných správních deliktů z krajských úřadu na obecní úřady s rozšířenou působností. Navrhovaná právní úprava spočívá v úpravě § 20 a 21 zákona o rybářství tak, aby stanovila kompetence obecního úřadu obce s rozšířenou působností místo krajského úřadu projednávat přestupky a jiné správní delikty na úseku rybářství a v úpravě § 30 zákona o rybářství a § 35 zákona o přestupcích tak, aby dosavadní dvě skutkové podstaty přestupků na úseku rybářství podle zákona o přestupcích, jejichž projednání je již nyní v kompetenci obecních úřadů v obcích s rozšířenou působností, byly ze zákona o přestupcích vypuštěny, přičemž jedna skutková podstata, tedy neoprávněné chytání ryb se stane součástí zákona o rybářství a právní úprava správního trestání na úseku rybářství tak bude sjednocena a druhá skutková podstata. Nesplnění opatření uloženého podle zvláštních právních předpisů o rybářství bude zrušena bez náhrady.

Účelem převedení kompetence k projednávání přestupků a jiných správních deliktů z krajských úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností je zefektivnit výkon veřejné správy, dosáhnout úspory veřejných financí, minimalizovat administrativní zátěž občanů a zvýšit dostupnost správních agend pro občany. Zpřehlednění právní úpravy správního trestání na úseku rybářství a přiblížení rozhodovacích kompetencí k občanům nepochybně také přispěje k důslednějšímu dodržování zákona, resp. povinností a zákazů stanovených zákonem o rybářství. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk číslo 354/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane hejtmane, vážení kolegové a kolegyně, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh změny zákona na 27. schůzi dne 6. června. Po úvodním slovu zástupce předkladatele, Ing. Jana Fürgase, vedoucího oddělení ochrany přírody a krajiny odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z deseti přítomných senátorů hlasovali čtyři, jeden byl proti a pět senátorů se zdrželo. Výbor určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě a pověřil mě, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Rovněž vás prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový není, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane senátore, kolegyně a kolegové, celý den na to čekám, kolik jsem musel vyslechnout evropských věcí pro to, abych se dočkal tohoto úžasného zákona. Má první otázka na předkladatele je, aby sdělil nám in veřejnosti, kolik zaměstnanců má v tuto chvíli Moravskoslezský kraj. Bude to informace jistě zajímavá. Kdysi za paní náměstkyně Štrekové, když se zřizovaly kraje, byla taková vize, že budou mít 35 až 40 zaměstnanců, kteří budou metodicky řídit kraj. Kam jsme se dostali za ty roky, to by mě zajímalo.

Druhá věc je, že jsme opět u stejného: Když nevíme co s tím, šoupneme to na tzv. ORP, tam se to ještě vejde. Budeme opět platit zaměstnance, nestačíme vyřizovat ani přestupky, které nám posílají naše milé obce, které si pořídily radary, kterým,i měří a často ani nevěří tomu, co naměří a všechny přestupky končí u nás. Tam leží a řešení je to, že prodloužíme lhůty po projednávání přestupků. Místo metrů nebo dvou metrů tam bude třímetr nebo čtyřmetr. Nevidím jediný důvod, proč by tomu nemělo být tak, jako tomu bylo dosud, protože se dočkáme toho, že kraje až zjistí, že jsou ještě další agendy, které by také mohly dělat obce, například když mají rozesílat jízdní řády, pošlou je nám s tím, abychom je namnožili v domnění, že je to pravděpodobně zadarmo, ale na kontroly chodí velmi často. Na poslední kontrole sociálky nám řekli, že máme příliš málo zaměstnanců, protože paní hejtmanka se mediálně zavázala, že získá dalších 480 pracovních míst, což mi připomíná onoho portugalského starostu, který mi řekl, že má jeden traktor a 18 traktoristů. Bude to podobný systém. Můžeme nabrat další pracovníky na přestupky, což není jednoduché, byť je velká nezaměstnanost, protože je tam zapotřebí jisté kvalifikace.

Navrhuji, abychom tento návrh zákona zamítli. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, padl první návrh. O slovo se přihlásil pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, včera jsme to projednávali na klubu ČSSD s tím, žer jsme se domluvili na volném hlasování. Pro volné hlasování musí zaznít návrh schválit. Můj předchůdce navrhl zamítnout, já navrhuji schválit předložený návrh zákona tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Tam sto procent poslanců hlasovalo pro.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, kolegyně a kolegové, dnes mám podruhé smůlu, že mně někdo předešel v tom, co jsem chtěl tady navrhnout, to znamená schválit tento zákon.

Prostřednictvím pana předsedajícího našemu kolegovi senátorovi Kuberovi, kterého si vážím – na chudý lid je třeba přísnost a kontroly musí být. Přestupků do roka tak moc není, aby úředníci nemohli ještě agendu si trochu zvýšit. Je to o efektivitě a o kvalitních pracovnících, a to jistě na úřadech jsou.

Všichni tady voláte po penězích pro obce – toto je určitý přínos obcím, tak ho využijte. Je třeba vícezdrojové financování pro obce!

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám obrácený názor. Domnívám se, že se kraje zbavují svých obtížných pravomocí, které mají. Představme si, že když tuto věc schválíme, tak za chvíli se na trojkové obce budou valit další povinnosti. Chápu Moravskoslezský kraj, že se chce této problematiky zbavit, ale uvědomme si, že co se týká kvality rozhodování, na kraji mohou být specialisté, kteří to jsou schopni řešit pro celý kraj. Například na pověřených obcích tomu tak není. Budou se zaučovat noví lidé, kteří budou nové agendy na svých pověřených úřadech muset nastudovat, pojedou do Benešova na školení. Proč rušíme něco, co se zaběhlo a co funguje? Minimálně v Karlovarském kraji – mám s tím zkušenosti, mám rybníky, nádrže, rybáře, pstruhové vody, pytláky a funguje to. Nevím, proč to měníme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. O slovo se přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím bych chtěl reagovat na slova pana senátora Drymla slovy, že tisíc maličkostí umořilo volat. Kdyby to bylo jen toto – upozorňuji, že se jedná o pytláky, takže žádný přínos pro obce to není, protože nepytlačí movití, kteří by platili pokuty, a milionové dluhy mají všechna města, ať je to za odpady. Vy jste ještě zvýšili poplatky za odpady, takže bude ještě další velké procento dlužníků. Většinou neplatí a v České republice není žádný účinný systém na to, abyste peníze za přestupky nějakým způsobem vymohli, protože se okamžitě objeví "lidskoprávníci", kteří řeknou, že není možné vázat placení pokut na nějaké jiné služby, které město poskytuje. Myslím, že brzy dojdeme k tomu, že kraje budou obtěžovat střední školy, protože většinou nejsou v krajském městě, ale zase v těch ORP, takže příště navrhne jiný kraj, že by střední školy mohly přejít na ta města, ve kterých jsou. Už teď se o to pokouší, že nám chtějí dát různé instituce, které se jim nehodí.

Není to jenom toto, jsou to kabinky. Teď dostaneme úžasnou dotaci na registry. Připravte se, 1. 7. se velmi pobavíme, jak budou registry výborně fungovat. Dostaneme dotaci 70 000 na počítače, za které žádné nekoupíte, ale počítače potom zůstanou obci a veškeré další náklady s údržbou v souvislosti s registry už ponese příslušná obec. Už jsem tady jednou mluvil o tom, kolik stojí kabinky na focení novorozeňat a kolik stojí provoz takových kabinek, co to pro nás znamená, a ještě dostáváme od lidí "sodu", který debil si vymyslel fotografování novorozeňat na pasy. Někteří lidé si myslí, že si to vymyslel primátor. Všude je třeba dát tabulky "Brusel, Brusel, Brusel, protože prý musel". Takto se vymýšlí další věci. Jsou to stovky dalších agend, které tady často ani neprojednáváme. Denně na nás padají, dokonce ministerstva už přestávají komunikovat se samosprávou a už si píší jen s úředníky. Nyní se ještě připravuje zákon o úřednících, kdy budeme mít dva druhy úředníků – samosprávné a státní, což určitě vyvolá nadšení mezi nimi, když úředník, který dělá stejnou práci jako druhý, bude mít jiný plat, protože jeden bude státní úředník, protože bude vykonávat přenesenou působnost, a ten druhý bude jen samosprávný. Jednoduše řečeno – "národní výborizace" pokračuje tempem, o kterém jsme ani netušili v roce 1989, že by se to mohlo stát. Směle vpřed zpět k národním výborům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Právo přednosti může využít paní senátorka Paukrtová. Přednosti ale využije pan místopředseda Škromach. Má slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři, abych nezapomněl, je to reakce na pana senátora Kuberu. Prostřednictvím pana řídícího bych mu vyřídil, že ho vítám do řad opozice. Nezjistil jsem, že by odložil knížku ODS, ale chápu, že konstruktivní kritika této vlády se stala jeho praktickým průvodcem. Myslím, že dnes je to asi potřetí, kdy tímto způsobem vystoupil. Vítám to, že vidí vládu téměř stejně jako opozice.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Pan senátor Martin Tesařík.

Senátor Martin Tesařík:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, v úvodu musím říci, že mám střet zájmů, protože jsem také hejtmanem Olomouckého kraje. Pokud by mi někdo připomínal tuto funkci, tak zbytečně.

Chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Palase poprosit, aby znovu zdůraznil, proč Moravskoslezský kraj tento návrh předkládá. Dobře jsem poslouchal a on říkal, že v zájmu těch, kteří jsou předmětem šetření, přestupkového řízení, aby nemuseli jezdit do krajského města, např. do Olomouckého kraje. Jestliže se někdo dopustí tohoto přestupku a je z Jeseníku, a má jet do krajského města dvě hodiny kvůli řízení, které sice způsobil, ale trvá možná 10 až 15 minut a má vynaložit cestovné, tak to je důvod, proč kolega Palas předkládá tento návrh. To není o tom, co tady bylo řečeno některými předchůdci. Je možná dobré to zopakovat pro kolegu Horníka, který ve svém závěru řekl otázku, proč se to navrhuje. Poslouchejme se a hovořme o důvodech, které byly řečeny, proč se tento návrh předkládá k projednání. Kdybychom se poslouchali, nemuseli bychom přecházet až ke kabinkám na focení kojenců, k tomu, zda kraje jsou schopny překonávat svou zřizovatelskou funkci, pokud se týká středních škol – určitě to tak není. To chci vzkázat kolegům, kteří tady před chvílí vystupovali. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Jako poslední s právem přednosti paní senátorka Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedající, páni hejtmani, tady nezaznělo, že proti tomuto zákonu hovoří nejen to, že zjevně budeme zjednodušovat těm, co páchají přestupky, aby se mohli lépe dostavit. Spíše bych jim to ztížila, kdybych mohla. Nepřipadá mi to ale jako zcela relevantní, abychom jim to zjednodušili.

Na druhou stranu bych chtěla říci, že platí to, co tady říkal kolega Kubera. Povinností, které se na obce převádějí, je velké množství a rozhodně to není o tom, že by to státní příspěvek kompenzoval. Toto není vládní návrh, je to návrh Moravskoslezského kraje.

Obrátila bych se k tomu, co tady ještě nezaznělo, to je k legislativním připomínkám, které mi nepřipadají úplně zanedbatelné. Nezaznělo to tady.

Podle nově navrhovaného znění § 20, odst. 3, obecní úřad s rozšířenou působností projednává přestupky, § 30, a správní delikty. Takto obecně formulovaná kompetence umožňuje též výklad, že tato kompetence je proti dosavadní kompetenci krajských úřadů širší a vztahuje se nejen na rybářské revíry vyhlášené krajským úřadem podle § 21, odst. 1, zákona o rybářství, ale na další revíry, kterým dosud přísluší sankční kompetence jiným orgánům státní správy rybářství, například ministerstvu zemědělství atd. Tady je celá řada problémů, na které upozorňovala naše legislativa, v legislativním stanovisku si to můžete přečíst. Reaguje totéž na stanovisko vlády, které byť na to bylo v Poslanecké sněmovně reagováno, zákon není úplně po legislativní stránce v pořádku.

Připojuji se k návrhu na zamítnutí. Nemyslím si, že bychom to měli přestupcům tak zjednodušovat.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Pan senátor Vícha, pokud si přeje přeskočit pana senátora Kuberu.

Senátor Petr Vícha:  Přeji si přeskočit, možná si rozmyslím ještě třetí vystoupení. Když jsem navrhoval změnu programu a zařazení tohoto bodu, netušil jsem, že se nad tím budeme hodinu hádat. Chtěl bych otupit hroty a říci, že kolega Kubera má metodicky pravdu. Když přechází kompetence někam, měly by s tím jít i finance. Ptali jsme se na to včera kolegy Palase, přestupků v Moravskoslezském kraji za rok 30. Je tam 23 obcí s rozšířenou působností, což znamená, že na každou z nich připadne zhruba 1,5 přestupků ročně. To jsem chtěl říci, abychom se kvůli tomu hodinu nehádali. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Slovo má pan senátor Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Když jeden a půl pytláka jede na kraj, tak se nic nestane, je to tedy nadbytečný zákon, když je přestupků tak málo. Chtěl bych vidět peníze, co na tom obce vydělají, ale zaměstnanec, který to bude dělat, stojí půl milionu korun ročně.

Vaším prostřednictvím ke kolegovi Škromachovi: V ODS už nemáme knížky, jsme moderní strana, máme karty. Vy zřejmě máte ještě knížky, protože jste na to zvyklí, ale my už máme karty.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. O slovo se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, je vidět, že na nás působí už více než 19. hodina, měli bychom asi skončit.

Je správné, že i sociální demokracie má určité sociální cítění s pytláky, aby se jim zkrátila cesta. Pytláctví je jedno a je úplně jedno, zda se pytlačí na státním, na soukromém nebo na krajském, mělo by být postiženo. Tady jde o to, aby se správní řízení zrychlilo! Zrychlení je působivé a efektivnější než to, když se to projednává na krajích. Nové rozpočtové určení daní určitě dává prostor pro to, aby úředníci v současném počtu mohli být lépe motivováni a aby efektivněji pracovali a ne jako na některých úřadech v některých obcích. Tím se nechci dojít kolegy Horníka, aby to nevztahoval na svůj region nebo na své působení. Jsou to úředníci, kde se opět začíná tak, že úřední hodiny jsou jen v některých dnech, že jsou polední přestávky neúměrně dlouhé apod. Efektivita je řešením k tomu, aby se nepřetížili ty tři nebo čtyři případy pro jednotlivé kraje za rok.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Pane předsedající, pane hejtmane, stále jsem čekal, že se na to někdo zeptá, ale nikdo se nezeptal. Mám dotaz k předkladateli: Co na návrh říkají obce s rozšířenou působností, to znamená starostové a tajemníci?

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Mám dotaz: Kdo s nápadem v Moravskoslezském kraji přišel, aby se tato problematika řešila, když se dozvídáme, že je to nicotná záležitost. Buď tam máte velmi schopné lidi, kteří se dívají do zákonů a hledají, co by se mohlo jinam přešoupnout, nebo bych prosil pana Palase, zda by nám to mohl vysvětlit – co bylo příčinou, když tam měli jen 30 případů.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Slovo má pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Jako bývalý hejtman jsem zjistil, že jsem ještě jako jediný nepromluvil. Nezbývá mi, než abych to zkusil uvést na pravou míru. Prosím, abychom se na to podívali celkově.

Je tady věc, která je jednoznačně záležitostí státní správy. My bychom u každé takové věci měli přemýšlet, na které úrovni bychom tento problém měli řešit. Samozřejmě, že tam platí o penězích, že by měli být vždycky spravedlivě rozděleny. Samozřejmě, že máme zkušenosti z krajů, že i když jsme nějaké peníze dostali, ušetřili jsme proti tomu, než když to předtím dělal stát. Jsem přesvědčen o tom, že proti kraji je schopna obec ušetřit také, pokud je to v rámci její schopnosti a v rámci její kompetence. Prosím, abyste se na to podívali z hlediska toho, co je pro tento stát nejlepší, kdo by to měl vykonávat. O této službě jsem přesvědčen, že Moravskoslezský kraj má pravdu, že správné místo je na pověřené obci. Samozřejmě, že systémové řešení musí být i o financích, ale to může být součástí zákona o rozpočtovém určení daní. Jen prosím podívat se na to trochu z nadhledu. Takto bychom měli hodnotit všechnu státní správu, která je vykonávána.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Čunek. Nehlásil se, ale využije příležitosti.

Senátor Jiří Čunek:  To se mi ještě nestalo, omlouvám se, bral jsem si propisku od pana kolegy. Napadá mě, že bychom tuto vážnou debatu mohli uzavřít mým pozměňovacím návrhem, který bych avizoval, že bychom mohli pytláky rozdělit na podměrečné a ty druhé, a to s ohledem na kolegu Kuberu a na pana senátora – ti, kteří jsou movitější, šli by na obce a ostatní by zůstali krajům.

Zazněl zde vážný dotaz. Při každém takovém návrhu bychom se měli dozvědět, kolik to bude stát skutečně. Ne kdo to zaplatí. Tak mají být návrhy koncipovány. Nechci za to peskovat kraj, ale RIA, ač je administrativní, má svůj smysl. Kdyby se tady řeklo, toto chceme někam dát, tak je potřeba v rámci výpočtu, který RIA předpokládá, uvést, že to bude stát tolik a tolik peněz. To tady nezaznělo.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu končím. Pan navrhovatel má možnost vyjádřit se k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Palas:  Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v průběhu diskuse jsem si řekl, jak praví klasik ve filmu Knoflíková válka - "Kdybych to byl býval věděl, tak jsem sem s tímto návrhem nechodil". Není to o tom, kolik má zaměstnanců krajský úřad, panu senátorovi to přesně sdělím. Není to také o tom, že když si kraj s něčím neví rady, tak to šoupne na ORP – cituji pana senátora Kuberu. Změna zákona je o tom, abychom agendu přiblížili občanům na obce s rozšířenou působností, protože se nejedná jen o delikventy, ale také o svědky, kteří musí putovat do krajského města, kterým platíme cestovné a ušlou mzdu. Tímto způsobem chceme ušetřit. Navíc současně s agendou – tady zaznělo ze strany pana předsedy klubu Víchy, že případů je v Moravskoslezském kraji 30.

To znamená, v menších krajích jich bude polovina zřejmě. A my s tou agendou, s tím počtem případů převádíme i finance, které delikventi zaplatí. Je to zhruba osm tisíc korun pokuty za takovýto jeden případ. To znamená, peníze, které odvedli delikventi, byly příjmem Moravskoslezského kraje, teď to bude příjem ORP, tedy obcí s rozšířenou působností tam, kam příslušný případ spadá. Navíc část této agendy skutečně již řeší obce s rozšířenou působností, to znamená, polovinu agendy řeší obce a polovinu agendy řeší kraje. To znamená, přesouváme to skutečně na ORP proto, aby se to sjednotilo.

Navíc si myslím, že bychom všichni měli mít zájem, aby služba – i tato služba a vůbec – byla co nejblíž občanům. Já do této paralely dám zákon o Pozemkovém fondu. My jsme udělali změnu struktury Pozemkového fondu a část agendy jsme převedli od občana směrem dál. Naši starostové například z Rýmařova jezdili do Bruntálu za identifikací pozemku, jednat s Pozemkovým fondem a dnes jezdí 90 kilometrů do Ostravy po změně zákona o Pozemkovém fondu. A nejenom starostové, ale i všichni zemědělci z našeho okresu. A my to do Ostravy máme skutečně daleko, protože jsme jeden z nejvyšších krajů. A myslím si, že bychom měli dělat opačné kroky. Ale souhlasím s vámi, že s těmito kroky bychom měli převádět i finance. V tomto případě se nejedná o významné finance – těch případů je málo, nejsou žádnou významnou zátěží, nicméně i tu malou zátěž my eliminujeme tím, že nebudou delikventi, svědci jezdit do Ostravy, ale budou jezdit 15 kilometrů nebo 20 kilometrů. Takže bych prosil, abychom k tomu přistoupili racionálně, rozumně. Já chci zdůraznit to, že Poslanecká sněmovna téměř jednomyslně vyslovila souhlas s tímto návrhem zákona a my jsme se osmělili jako Moravskoslezský kraj a jaksi jsme to předložili.

Co říkají starostové? Starostové – pan starosta Vícha s tím souhlasí. S některými jsem mluvil. Někteří o tom třeba neví, to přiznávám sebekriticky, ale většina z nich, když jsem s nimi tuto debatu vedl, tak s tím vyslovili souhlas.

Kdo na to přišel, na tento nápad na Moravskoslezském kraji? Byli to lidé, kteří pracují na odboru životního prostředí, a musím říct, že vedoucí odboru životního prostředí je členem ODS a shodli jsme se na tom. (Pobavení v sále.)

A ještě jeden aspekt, který jsme si řekli s panem senátorem Hajdou. Víte, když se budou projednávat tyto přestupky na obci s rozšířenou působností, tam se lidé znají, a tito delikventi budou zveřejněni, budou v procesu dění v rámci obce, budou skandalizováni. Myslím si, že to bude i výchovnější.

Takže, dámy a pánové, já bych vás chtěl poprosit, požádat, abyste schválili tuto novelku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji a nyní má možnost vyslovit se k rozpravě pan zpravodaj garančního výboru. Pan zpravodaj garančního výboru se nechce vyslovit. Padly dva návrhy: schválit, zamítnout. Po znělce budeme o nich hlasovat.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 33. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Konstatuji, že návrh byl přijat. 64 senátorek a senátorů, kvorum bylo 32... Ne, 65 registrováno... Tady se mi úplně rozchází údaje. V každém případě návrh byl schválen: 40 hlasů pro, 11 hlasů proti.

Projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji panu zpravodajovi.

Přerušuji schůzi. Zítra bude pokračovat v 9.00 hodin ráno.

(Jednání ukončeno v 19.15 hodin.)