Původní dokument

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 14. schůze Senátu
(2. den schůze – 08.12.2011)

(Jednání zahájeno v 9.07 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 14. schůze Senátu.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Alena Gajdůšková, Otakar Veřovský, Milan Pešák, Václav Vlček a Jaroslav Doubrava. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Nyní bychom přistoupili k našemu prvnímu bodu dnešního dopoledního jednání. Prosím, pane senátore...

Senátor Jaromír Jermář:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych na úvod měl jednu prosbu – žádost o pevné zařazení bodu "Petice", což je senátní tisk č. 173 – "Případ demolice domu na Václavském náměstí" – na 14. 12., ve středu, jestli by to mohlo být jako druhý bod ranního jednání. Čtrnáctého ve středu – jako druhý bod jednání.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, je to procedurální návrh. Prosím, přihlaste se, a budeme o něm hlasovat.

V tuto chvíli je přítomno v sále 41 senátorek a senátorů, kvorum je 21. Budeme hlasovat o návrhu na pevné zařazení bodu, tak jak tady zaznělo. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mám tady přihlášeného pana senátora Jaromíra Štětinu, který se předpokládám hlásí s procedurálním návrhem.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji za slovo pane předsedající. Dámy a pánové. Já bych jenom k programu chtěl podotknout, že jako druhý bod dopoledního jednání máme okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko. Chtěl bych zdůraznit, že náš výbor tento bod neprojednával a nemyslím si, že bychom mohli na plénu projednávat, když nebyl projednán na výboru. Proto navrhuji, abychom tento bod vyřadili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, je to procedurální návrh, i když myslím si, že to neodporuje jednacímu řádu. Takže pan předseda Milan Štěch se přednostním právem.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já bych chtěl k té proceduře upozornit, že tento druhý bod – Okolnosti vyslání českých lékařů na Slovensko není přímo souvislý, není to bod, který přišel včera z Úřadu předsedy vlády o souhlas se cvičením. Tento bod budeme projednávat samostatně poté, co ho projedná výbor. A předpokládám, že výbor doporučí a budeme ho projednávat na plénu, takže bod, který máme jako druhý bod, je naprosto samostatný bod a týká se čistě problematiky, zdali bylo konání vlády v souladu s Ústavou nebo ne.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji za vysvětlení pane předsedo. Zeptám se pana senátora, jestli trvá na svém návrhu vypuštění tohoto bodu. Ano, takže budeme hlasovat o tomto návrhu.

Takže budeme hlasovat o návrhu pana senátora Štětiny na vypuštění bodu č. 12. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, kvorum je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 24 ze 48 přítomných senátorek a senátorů a při kvoru 25 se pro vyslovilo 15, proti bylo 27. Návrh nebyl přijat.

Takže nyní přistoupíme k našemu prvnímu bodu dopoledního jednání, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojsko-kualalumporského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti .

Tisk č. 166

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 166 a uvede ho ministr obrany Alexandr Vondra, který zastoupí ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych v zastoupení pana ministra životního prostředí představil vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojsko-kualalumporského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod ke Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti. Tento doplňkový protokol byl přijat na 5. zasedání smluvních stran onoho Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, které se konalo ve dnech 10. až 15. října roku 2010 v japonské Nagoji. Smlouva byla jménem České republiky podepsána 11. května 2011, a to v souladu s příslušným usnesením vlády z 9. března téhož roku č. 179. Doplňkový protokol stanoví základní právní rámec pro povinné osoby, tj. provozovatele a příslušné orgány státu, které vůči provozovateli vykonávají působnost a pravomoc jim svěřenou v oblasti nakládání s živými modifikovanými organismy vnitrostátním právem. V řadě otázek, například u protiopatření v případě škod výjimek s uplatněním odpovědnosti finančního zabezpečení odpovědnosti nebo vztahu k občansko-právní odpovědnosti doplňkový protokol předpokládá uplatnění vnitrostátního práva smluvních stran. Nová mezinárodní smlouva vytváří předpoklady k uplatnění společných mezinárodních zásad pro řešení možných nežádoucích dopadů využívání moderních technologií. Jejím cílem je přispět k účinnému zajištění ochrany v oblasti bezpečného přenosu a využívání živých modifikovaných organismů a tím k lepšímu provádění Cartagenského protokolu. Přistoupení České republiky k této mezinárodní smlouvě je také v zájmu podnikatelských subjektů, které působí v oblasti moderních biotechnologií nebo budou mít k dispozici pro svou činnost mezinárodně právní rámec potřebný z hlediska řešení případných nežádoucích dopadů takové činnosti na životní prostředí. Nová mezinárodní smlouva nebude vyžadovat změnu platné úpravy uvedené problematiky a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru. Vážený pane předsedající, senátorky, senátoři, věřím, že vaše dnešní rozhodnutí podpoří úspěšné dokončení ratifikačního procesu této mezinárodní smlouvy v naši zemi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 166/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 166/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Marta Bayerová, kterou bych požádal, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Ovšem nevidím ji zde. Takže zeptám se, zda ji někdo zastoupí – předseda výboru. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Česká republika přijala do svého právního řádu Cartagenský protokol o zásadách bezpečnosti při zacházení s živými modifikovanými organismy, který vstoupil v platnost 11. 9. 2003 a byl publikován v českém jazyce ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 89 v roce 2005.

Na zasedání smluvních stran Cartagenského protokolu v říjnu 2010 v Nagoji v Japonsku pak byl přijat Nagojsko-kualalumpurský doplňkový protokol o odpovědnosti a náhradě škod, které se stanou porušením zásad ochrany bezpečnosti při nakládání s živými modifikovanými organismy. Tento protokol umožnil smluvním stranám stanovit odpovědnosti a náhrady za škody způsobené přeshraničním pohybem u živých modifikovaných organismů a závazná pravidla v kontextu pravidel občansko-právní odpovědnosti platné v členských státech EU. Stanovuje tak základní právní rámec pro povinné osoby, provozovatele a také pro příslušné státní orgány, které vykonávají pravomoc v působnosti jim svěřené.

Cílem doplňkového protokolu je účinné řešení nežádoucích dopadů, které mohou vzniknout při využívání biotechnologií, používající živé modifikované organismy v životním prostředí smluvních stran. Pro Českou republiku nebude mít přijetí doplňkového protokolu dopady do státního rozpočtu ani do veřejné správy. Smluvní strany si ponechávají právo stanovit svými vnitrostátními předpisy finanční zajištění preventivních i nápravných opatření. Doplňkový protokol je mezinárodní smlouvou vyžadující souhlas obou komor Parlamentu ČR s následnou ratifikací prezidentem republiky, a proto vás žádám o souhlas s touto mezinárodní smlouvou ve smyslu usnesení našeho výboru, kde jsem náhradním zpravodajem za paní senátorku Bayerovou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore a také zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda. Nepřeje si vystoupit. Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen a zdá se, že se ani nikdo nepřihlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr jako navrhovatel si nepřeje vystoupit, zpravodaj také ne, takže usnesení výboru jste dostali písemně a přistoupíme k návrhu. Senát dává souhlas s ratifikací. Budeme tedy o tomto návrhu hlasovat.

Takže Senát dává souhlas s ratifikací Nagojsko-kualalumpurského doplňkového protokolu o odpovědnosti a náhradě škod k Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti. V sále je v tuto chvíli přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 51 proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi jako navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům za jejich odvedenou práci.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je bod

 

Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko.

V úvodu dávám slovo předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Návrh na usnesení vám byl rozdán na lavice písemně. Takže prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Akce lékařů na Slovensku byl zaměstnanecký, sociální a dá se říci i vnitropolitický střet, konflikt. Slovensko nepostihla živelná pohroma ani nebylo ohroženo zvenčí. Mzdový sociální pracovně-právní a znova říkám politický konflikt, i když neříkám stranicko-politický, ale politický obecně ano. Tam byl řešen vládou a těmi účastníky sporu, i když neúspěšně až do 2. 12. letošního roku. Poté tedy došlo k dohodě. Vláda České republiky se rozhodla údajně na základě žádosti vlády Slovenské republiky vyslat vojenské lékaře na území Slovenské republiky. Proč? Aby zastoupili práci odmítající slovenské lékaře. To byl důvod, který je zcela zřejmý a tento důvod mi dovolte, abych konstatoval tu bez ohledu nebo o pokus hodnocení, kdo konal špatně a kde byla a nebyla pravda. To si myslím, že není naším úkolem. To je především úkolem slovenských občanů a slovenských politiků a slovenské veřejnosti.

Vyslání vojsk ozbrojených sil podléhá vyslovení souhlasu podle článku 43 odstavec 3a) Parlamentu České republiky. To znamená oběma komorami Parlamentu České republiky. Myslím, že vláda si byla a je této ústavní povinnosti vědoma. Ústava v této části je naprosto srozumitelná a domnívám se, že ani v minulosti nebyly žádné výkladové spory o interpretaci této části Ústavy. Mimo to jsem 2. 12. v pátek kolem 11.00 hodiny předal dopis předsedovi vlády. Tento dopis jsem předal i na základě dotazů některých z vás, zdali nehodlám v této věci konat. Já vás s tímto krátkým dopisem seznámím. Pro genezi problémů je podle mého názoru také důležitý.

Vážený pane předsedo vlády, ze sdělovacích prostředků se dozvídám o aktuálním rozhodování vlády, jehož předmětem má být vyslání skupiny vojenských lékařů k působení na území Slovenské republiky. Jelikož rozhodování o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území republiky patří rovněž pro svou politickou citlivost podle článku 43 Ústavy k významu oprávnění Senátu, rád bych se ujistil o tom, jak vláda hodlá dále postupovat. Jde mi zejména o to, zamýšlí-li vláda požádat komory o souhlas Parlamentu s takovým vysláním, resp. spíše kdy to udělá. Pro úplnost upozorňuji, že příští týden se koná schůze Senátu, na níž by mohl být předmětný bod zařazen.

V této formě dopisu je zcela zřejmé, že se nezaujímá jakékoliv stanovisko, jestli se koná nebo nekoná dobře. Ale chtěl jsem, aby nebyla pominuta Ústava, aby nedošlo k nedorozumění a případnému následnému řešení, které bohužel teď musíme zde provádět. Odpověď jsem obdržel včera, to znamená až ve středu ráno 7. prosince kolem 10.00 hodiny. Z této odpovědi mi dovolte, abych také aspoň část tu podstatnou citoval, to znamená odpověď předsedy vlády Petra Nečase: Vážený pane předsedo Senátu v návaznosti na váš dopis ze dne 2. prosince 2011 ve věci poskytnutí informace, zda vláda ČR hodlá požádat komoru Parlamentu ČR o souhlas s vysláním skupiny vojenských lékařů k působení na území Slovenské republiky, vám tímto sděluji následující.

Vláda Slovenské republiky požádá dopisem předsedkyně vlády Slovenské republiky ze dne 1. prosince 2011 předsedu vlády ČR o poskytnutí pomoci při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na Slovensku způsobené hromadnými výpověďmi lékařů. To je, prosím, ten důvod.

Dále. Vláda České republiky rozhodla svým usnesením ze dne 2. prosince 2012 č. 893 o vyslání českých lékařů, kteří jsou příslušníky Armády ČR na území Slovenské republiky. Vyslaní příslušníci Armády ČR budou působit na území ČR v rámci vojenského cvičení. Takže tolik odpověď předsedy vlády – najednou tedy vojenské cvičení, které se samozřejmě plánují. Po 4 dnech se oficiálně dozvídáme, že je to účast na cvičení, i když v žádosti předsedkyně vlády Slovenské republiky je naprosto jiný účel. Následně 7. 12. přichází žádost o projednání vzetí na vědomí Senátu doplňku plánu vojenských cvičení mimo ČR. Tento materiál jsem per rollam přikázali Organizačním výborem k projednání VZVOB, který podle informací se tím má dneska zabývat. A předpokládám, že tento bod bude následně zařazen právě na program této probíhající schůze. Aby bylo jasné, myslím, že postupujeme zcela korektně a v duchu litery zákona.

Mezitím Organizační výbor Senátu rozhodl navržený program 14. schůze doplnit o bod, který teď projednáváme, tj. "Okolnosti vyslání slovenských lékařů na Slovensko". Je seriózní, pravdivé hovořit o cvičení, když od počátku se i z vládních úst hovoří o pomoci nahrazení práci odmítajících slovenských lékařů (viz citace i z předsedkyně vlády SR).

Takže podle mého názoru, a doufám, že nejenom mého, nešlo o plánované vojenské cvičení. Pokud, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, takto začneme interetovat, manipulovat a kroutit znění Ústavy ČR a v tomto případě to činí podle mého názoru vláda ČR či přihlížet nečinně v Parlamentu, tak dáváme, nezlobte se na mě, návrh obdobnému špatnému chování, nedodržování Ústavy a dalších právních norem prakticky všem občanům.

Senát opakovaně zdůrazňoval a zdůrazňuje, že je pojistkou ústavnosti. Nyní máme možnost to podle mého názoru zcela jasně potvrdit. Nebudu zde v tuto chvíli sdělovat, co si myslím, že bylo skutečným důvodem, že vláda konala v rozporu s čl. 43 Ústavy, zejména odst. 3. Doufám, že další průběh diskuse mě k tomu nebude nutit.

Je ale mojí povinností, pokud mám dostát své ústavní zodpovědnosti, a věřím, že i všichni zde přítomní, abychom předložili usnesení; a usnesení také schválili, které se k této problematice vyjadřuje.

Proto mi dovolte, abych navrhl následující usnesení. Máte ho již k dispozici. Já ho ale pro pořádek přečtu.

Návrh usnesení Senátu k bodu programu "Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko".

Senát Parlamentu České republiky:

I. Konstatuje, že

a) Ústava České republiky ve svém čl. 43 zakládá obecnou působnost Parlamentu při rozhodování o vyslání ozbrojených sil ČR mimo její území, a to s několika výjimkami formulovanými ve prospěch časově omezeného rozhodování vlády,

b) vláda dne 2. prosince 2011 rozhodla o vyslání skupiny slovenských lékařů na území Slovenské republiky, aniž by byl naplněn kterýkoliv z důvodů stanovený v čl. 43 odst. 4 a 5 Ústavy, tedy mimo svoji samostatnou působnost,

c) vojenští lékaři byli na území Slovenské republiky vysláni bez autorizace komor Parlamentu České republiky, tj. pouze na základě rozhodnutí vlády, která však o tom sama rozhodnout nemohla, protože z kontextu vyslání je zřejmé, že rozhodně nejde o účast na vojenském cvičení, jak vláda uvádí,

d) zvoleným postupem vlády byla porušena Ústava České republiky.

II. Pověřuje předsedu Senátu Milana Štěcha, aby toto usnesení zaslal předsedovi vlády.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, žádám vás – vzhledem k tomu, že je naší povinností dbát na dodržování Ústavy, abychom tento návrh usnesení podpořili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a zaznamenával případné další návrhy, abychom k nim mohli zaujmout stanovisko.

Nyní bych požádal o vystoupení pana ministra obrany Alexandra Vondru. Vidím tady i pana ministra Leoše Hegera, který si myslím, že bude chtít také vystoupit. Nejdříve pan ministr Vondra. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, především, já jsem se do diskuse hlásil sám. Nejsem tady u výslechu, abych byl žádán o slovo. Já jsem se normálně přihlásil jako ministr této vlády o slovo sám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane ministře, já jsem to tak konstatoval ...

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Já jsem slyšel, co jste řekl, a na to jsem teď zareagoval ...

Ale, dámy a pánové, tady zazněla vážná slova. Já ta slova musím v plném rozsahu naprosto zcela zásadně odmítnout! Ústava v žádném případě porušena nebyla. Co se stalo, byl čin správný. Byl čin správný jak z hlediska konformity s českým ústavním a právním pořádkem. A byl to čin správný i z lidského hlediska. V této horní komoře, kde mimochodem sedí celá řada lékařů, tak já si neumím představit, že kdokoliv z vás-lékařů, kteří by seděli a byli v naší situaci, a vystaveni žádosti o pomoc, neumím si představit, že byste na takovou žádost, pokud je právně konformní – řekli "NE".

Shrňme nejprve fakta. Jak všichni víte, o minulém víkendu vyslala vláda ČR celkem 29 vojenských lékařů na Slovensko za účelem pomoci slovenské vládě v poskytnutí zdravotní péče. Tato pomoc byla uskutečněna na žádosti slovenské vlády ze dne 1. prosince 2011, která se prostřednictvím předsedkyně vlády obrátila na předsedu vlády ČR s žádostí o pomoc při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na Slovensku. Tato pomoc měla spočívat zejména ve vyslání českých lékařů-specialistů. Je tady pan ministr zdravotnictví, tak to může jistě potvrdit, ve zdravotnických zařízeních na území Slovenska. Této žádosti jsme se rozhodli operativně vyhovět.

Vzhledem k povaze situace bylo možné tuto pomoc poskytnout jak přímo na území Slovenska, tak také na území České republiky. Ze strany ministerstva zdravotnictví šlo o poskytnutí kapacit českých příhraničních zařízení, do kterých by slovenská strana mohla přesouvat své pacienty k nutnému opatření a následné péči, přičemž ministerstvo obrany bylo logicky připraveno poskytnout také volné kapacity vojenských nemocnic, zejména tedy v Olomouci a v Brně.

A dále ministerstvo obrany nabídlo okamžitou pomoc ve formě vyslání lékařů – příslušníků armády ČR na Slovensko a přepravní kapacity našich vojenských dopravních letadel k převozu pacientů na území ČR. K zajištění rozhodnutí vlády o jejich vyslání byla na pátek 2. prosince 2011 svolána mimořádná schůze vlády. Na této schůzi byl usnesením č. 893 schválen materiál, jehož účelem bylo zabezpečení této pomoci vládě Slovenské republiky.

Nyní k právnímu rámci. Vyslaní lékaři, příslušníci Armády ČR, působili na území Slovenské republiky v rámci vojenského cvičení pod názvem "Slovenské zdraví 2011", a to až do včerejšího dne, kdy bylo toto vojenské cvičení ukončeno a lékaři, jak jistě víte, se vrátili domů.

Uvedené cvičení bylo konáno na žádost slovenské strany, a já upozorňuji, že v onom dopise předsedkyně vlády Slovenské republiky je toto výslovně uvedeno. Cituji: Vážený pán predseda vlády – píše premiérka Radičová – som presvedčená, že pomoc pri riešení tejto ťažkej situácie zároveň umožní našim bezpečnostným zložkám precvičenie a prípravu reakcií na možné hrozby velkého rozsahu v oblasti zdravotníctva, umožní zamerať sa na zdokonalenie spolupráce, vzájemnej koordinácie, partnerstva a pomoci.

Čili to, co to tu zaznělo, že slovenská strana nepozvala k cvičení, není prostě pravda. Citoval jsem z dopisu premiérky Radičové, který přišel do Prahy 1. prosince 2011 v podvečer, tedy den před mimořádným zasedáním vlády.

Čili říkám, že uvedené cvičení bylo pořádáno v součinnosti se slovenskou stranou, resp. v rámci spolupráce vojenských zdravotnických služeb Armády ČR a ozbrojených sil Slovenska. Vláda na již zmíněné schůzi odsouhlasila, naprosto v souladu s článkem 43 odst. 5 písm. b) Ústavy, doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR, který obsahuje ono uvedené cvičení. A o tomto doplňku byl začátkem tohoto týdne, čili neprodleně první pracovní den poté, co vláda rozhodla, informován také Parlament ČR, obě jeho komory.

Účelem uvedeného cvičení je procvičení hlavních poslání vojenských lékařů, tedy poskytování zdravotní péče v mimořádných krizových situacích. Upozorňuji, že adresátem této pomoci pak nebyla vlastně vláda, ale především pacient. Nejúčinnějším způsobem, jak dosáhnout vysoké úrovně přípravy, je přímý výkon lékařské praxe v reálném prostředí, tedy léčení skutečně nemocných pacientů. Cvičení v zahraničí, na rozdíl od obvyklé činnosti vojenských lékařů v době míru, navíc klade důraz na některé specifické aspekty zdravotní péče, např. se zdokonaluje schopnost adaptace na neznámé prostředí, schopnost rychlého přesunu, spolupráce s cizími lékaři apod. Toto musí vojenští lékaři zvládnout, mají-li být schopni plnit své primární poslání, tj. poskytování zdravotní péče v ozbrojeném konfliktu a jiných mimořádných situacích.

Právě schopnost reagovat i na nevojenské ohrožení velkého množství obyvatel je jedním ze základních úkolů ozbrojených sil a na plnění takového úkolu se armáda musí připravovat, tedy cvičit stejně, jako na vojenské hrozby.

Vyslání na Slovensko bylo připraveno právě jako standardní cvičení, včetně zpracování příslušné dokumentace, předběžného a realizačního nařízení náčelníka generálního štábu a následně také ředitele SOKu (?)k ukončení tohoto cvičení. Standardně byla před zahájením cvičení v sobotu během návštěvy náčelníka generálního štábu na Slovensku podepsáno i memorandum; understanding mezi náčelníky obou zdravotních služeb.

Čili uskutečněné cvičení na území SR tuto roli splnilo, a navíc mohu uvést, že čeští vojenští lékaři v průběhu svého vyslání poskytovali lékařskou péči v celkem 91 urgentních případech. A o některých těch případech informovala média. A dovoluji si tu oznámit, že v noci z pondělí na úterý v Nitře, což bylo jedno z těch zařízení, kde čeští lékaři působili, tak Dr. Uher, vojenský lékař, zachránil jednomu slovenskému pacientovi po velice těžkém úrazu po autonehodě život.

Za účelem úpravy podmínek vyslání českých vojenských lékařů byla také se slovenskou stranou uzavřena mezivládní dohoda – česká vláda ji schválila v pátek, slovenská vláda na svém mimořádném zasedání v sobotu, kdy také vstoupila v platnost. Tato dohoda upravuje rozsah poskytované pomoci Slovenské republice při řešení nouzového stavu v oblasti zdravotní péče na Slovensku a také vzájemné povinnosti obou stran.

Podle dohody nese slovenská strana veškerou zodpovědnost za výkon činnosti českých vojenských lékařů vyslaných na území Slovenska, a dále se v ní slovenská vláda zavázala poskytovat vyslaným českým lékařům veškerou nezbytnou pomoc s výjimkou jejich platu a dopravy na Slovensko a zpět.

Tedy suma sumárum: Vyslání českých vojenských lékařů na pomoc Slovensku se uskutečnilo plně v souladu s platným právním řádem naší země a také poukázalo na naši ochotu pomoci zahraničnímu partnerovi v mimořádné situaci.

Věřím, že tímto krokem jsme dále prohloubili přirozený přátelský vztah se Slovenskem a navíc jsme i prokázali v rámci mezinárodního společenství, že jsme spolehlivými partnery, kteří pokud se na ně partner, spojenecká sousední země obrátí, že jsme v nouzi připraveni pomoci. A já si neumím představit v této situaci scénář jiný. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí, pan ministr má přednostní právo, takže pan ministr Leoš Heger. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger:  Pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení senátoři. Děkuji za udělení slova a za možnost k této velmi mimořádné kauze, která se odehrála v naší republice vystoupit.

Já myslím, že není potřeba, abych hovořil příliš dlouho, protože veškerou faktografii tady uvedl pan senátor Vondra, ministr obrany, a já mohu tato fakta pouze potvrdit.

Dovolte mi, abych vás informoval ještě navíc o tom, že my jsme jako ministerstvo zdravotnictví situaci na Slovensku zkoumali, zkoumali jsme ji samozřejmě také očima zkušeností z doby, která proběhla začátkem roku tady, kdy České republice hrozily výpady zdravotní péče a na které jsme se připravovali předtím, než byla jednání s protestujícími lékaři úspěšně uzavřena.

Poté, co slovenští lékaři začali realizovat své výpovědi a odchody, ještě předtím, než tyto výpovědi nabyly platnost, řada lékařů se na Slovensku ocitla v pracovní neschopnosti a masivně práci opustili, jednalo se o výpadky zhruba čtvrtiny nemocničních lékařů, tak ta situace, kterou jsme monitorovali cestou spojení mezi ministerstvy zdravotnictví obou republik, se stala velmi dramatickou.

Já jsem o ní informoval vládu na středečním standardním zasedání a informoval jsem i o tom, která opatření přijala naše republika. Tak jak to říkal pan ministr Vondra, my jsme po dohodě s hejtmany v příhraničních oblastech z ČR směrem ke Slovensku, to znamená s hejtmany v moravských krajích, informovali o vzniklém riziku a žádali jsme je o aktivizaci a stav přípravy přijímat slovenské pacienty v krajských nemocnicích, což nám hejtmani prakticky obratem potvrdili. Zrovna tak jsme projednali s řediteli fakultních nemocnic na Moravě jejich pohotovost a přípravu na přijímání případných těžších pacientů ze Slovenska.

Vyzvali jsme lékaře ve fakultních nemocnicích, tedy v nemocnicích pod vedením ministerstva zdravotnictví, k tomu, aby ti, kteří by měli dobrovolně zájem, se přihlásili na slovenském ministerstvu zdravotnictví k případné pomoci. Musím konstatovat, že k takovéto dobrovolnické pomoci ze strany našich lékařů bohužel nedošlo.

Poté, když začalo být jasné, že Slovenská republika se chystá požádat země ve svém okolí a zejména Českou republiku o pomoc, bylo už také jasné, že se nejedná o nic jiného než o žádost o humanitární pomoc v situaci, která opravdu byla kritická, v době, kdy lékaři opustili z hodiny na hodinu nemocné pacienty, dokonce v některých nemocnicích i děti a děti na přístrojích.

Já to nechci nijak dramatizovat a útočit na vaše city, ale je potřeba si uvědomit to, že tato akce na Slovensku byla realizována, na rozdíl od naší republiky, tam opravdu k problémům s poskytováním péče došlo a slovenští občané byli ohroženi. Proto, když vláda na svém mimořádném zasedání souhlasila s podpisem mezinárodní dohody, nezkoumala, nehodlala zkoumat příčiny té krize, a to ani organizační, ani vnitropolitické. Vláda se shodla na tom, že toto jí nepřísluší a že bude rozhodovat čistě o faktu, že slovenská premiérka požádala o pomoc, o faktu, že humanitární krize v SR je a rozhodla se tuto pomoc poskytnout.

To, co říkal pan senátor a ministr obrany Vondra o 90 případech, kdy slovenští občané opravdu byli ohroženi na životech a nebo jim hrozilo těžké poškození zdraví, já mohu rovněž podle našich údajů potvrdit a myslím si, že ČR v tomhle případě velmi výrazně Slovenské republice pomohla, že to je výraz toho, že vztahy mezi ČR a SR zůstávají velmi dobré, na vysoké úrovni, že to vůbec není výraz sympatií nebo nesympatií s politickou situací v jedné či druhé zemi, ale byla to prostě pomoc ryze humanitární.

Myslím, že to je vše k mému stanovisku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan senátor Richard Svoboda. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Richard Svoboda:  Děkuji, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, já bych úvodem se chtěl vrátit ke svému včerejšímu vystoupení, kdy jsem upozorňoval na porušení jednacího řádu a chci na něj upozornit i dnes, protože členové vlády, ani vláda není odpovědná Senátu a je zcela nepřípustné, aby předsedající této schůze volal k zodpovědnosti člena vlády. Toto není všelidový tribunál. Toto je horní komora českého Parlamentu a myslím si, že bychom měli dbát základních pravidel, která k tomuto jednání patří.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, prosím, hovořte k tématu.

Senátor Richard Svoboda:  To je velmi k tématu, pane předsedající, a to porušení jednacího řádu jste učinil vy.

Dovolte mi, abych zaprvé konstatoval, že Senátu nepřísluší konstatovat a tím méně soudit, zda vláda porušila či neporušila Ústavu. Tato kompetence je výlučně v kompetenci Ústavního soudu a parlamentní komoře takové usnesení nesluší. Tím spíše, že je motivováno politicky a bude prohlasováno majoritou sociálních demokratů, kteří zcela bezohledně a bezostyšně demonstrují, že názory kohokoli, nabudou-li většiny, prostě nezajímají. Je dobře si toho povšimnout zejména proto, aby si občané této země udělali obrázek, jaké jsou představy o politickém dialogu v případě, že sociální demokratické většiny nabudou.

Za druhé se chci zastavit u pozoruhodné interpretace těchto událostí. Zatímco přeshraniční kooperace odborářských elit v duchu hesla "Odboráři všech zemí, spojte se" považují sociální demokraté za zcela korektní, odeslání 30 lékařů v této komplikované situaci je interpretováno málem jako vojenská intervence, jako intervence nezákonná a protiústavní. To je interpretace z mého pohledu zcela nepřijatelná, zkreslující, šikanózní a politicky motivovaná.

Za třetí. Přestože nepochybuji, že sociální demokraté odhlasují svou většinou i to, že černý čtverec je bílý a kulatý, žádám, aby se o bodech usnesení hlasovalo jednotlivě, neboť s první odrážkou nelze nesouhlasit. Konstatuji, že potenciálně přijaté usnesení je výlučně politicky motivováno, že pochází z dílny Lidového domu, že nebylo řádně projednáno a že činí ze Senátu oranžovou hlásnou tvorbu s odborářským viděním světa. Děkuji. (Bouchání do stolů na souhlas senátory ODS.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Já se jenom chci ohradit, protože jsem měl v podkladech to, že pan ministr Vondra chce vystoupit, proto jsem to tak prezentoval. A já myslím, že o tom, zda Senát postupuje či nepostupuje v souladu s Ústavou, rozhoduje Ústavní soud. A myslím, že Ústavní soud už v minulosti rozhodl dokonce o tom, že Senát nepostupoval v souladu s Ústavou a některé zákony byly zrušeny. Ale nepřísluší mi to komentovat.

Další do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já chci upozornit na jedinou věc, a to, že jsme zamítli návrh senátora Štětiny, aby první tak závažný bod byl projednán ve výborech.

My všichni víme, že Senát Parlamentu ČR se pyšní, a často to tady – na rozdíl od jiných věcí – všichni konstatujeme velmi rádi, že Senát má nejlepší ústavní právníky, jmenoval bych za všechny např. dr. Kyselu, kterého si obě, nebo všechny strany zastoupené, a všechny senátorky a senátoři, si bereme tohoto muže a tyto lidi k poradě, když nevíme, zda náš výklad Ústavy je správný. Já skutečně nechápu, proč jsme to neodhlasovali, proč o tomto bodu nejednáme třeba odpoledne nebo zítra, a to poté, kdy budeme mít stanovisko našich ústavních právníků na stole, a nemusíme tady my – v zásadě všichni laici, protože zřejmě nikdo z nás tady není skutečně ústavním právníkem – diskutovat o tom, jestli Ústava byla porušena nebo nebyla. Snad tady od toho máme své odborníky, aby nám zodpověděli první otázku. My ostatní snad můžeme diskutovat pouze o tom, jestli se domníváme, že to, co se stalo na Slovensku, byl "speciální virus", který postihuje jenom lékaře, že onemocněli, nebo to tak není, nebo něco jiného.

Ale tady skutečně jednáme o tom, jestli Ústava byla porušena. Minimálně procesně jednací řád atd. atd. A od toho si myslím, že tady máme ústavním právníky.

Žádám předkladatele – a tím navrhuji vám všem, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do doby, než dostaneme stanovisko našich ústavních právníků. Ať to projedná příslušný výbor – zřejmě v tomto případě ÚPV. Určitě se to dá stihnout do zítřejšího dne, a zítra o tom jednejme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jenom chci upozornit, že my jsme nehlasovali o přesunu toho bodu. Návrh pana senátora Štětiny byl na vypuštění bodu. Padl tady ale procedurální návrh, předpokládám, že to tak. O tom se hlasuje bez rozpravy. Máte k tomuto návrhu? Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Já mám jednu technickou záležitost. Prosím vás, nesměšujme tady dvě věci. Máme zařazen, a projednáváme bod "Okolnosti vyslání slovenských lékařů na Slovensko". K tomu byl předložen návrh usnesení.

O další věci, o které budeme rozhodovat, předpokládám, že poté co zasedne a rozhodne VZVOB, budeme rozhodovat o senátním tisku č. 247, který k nám byl doručen včera a který zní: "Třetí doplněk plánu vojenských cvičení, jednotek a štábů Armády ČR ze zahraničními partnery na území ČR i mimo ně v roce 2011". To je naprosto jiná záležitost!

K této věci, která byla doručena včera Senátu my můžeme podle čl. 43 odst. 6 Ústavy o rozhodnutích podle odst. 4 a 5, tj. to, co učinila vláda, která řekla, že se jedná o vojenské cvičení. My tady namítáme, že se nejedná o vojenské cvičení – informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit. Ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory. O tomto jednáme podle našeho jednacího řádu. Jednáme o tom podle § 131 e) a týká se to jednání ve věcech bezpečnosti ČR. Dříve bylo pravidlem, že o těchto věcech rozhodoval pouze výbor. V případě, že se výbor usnese, nebo 5 senátorů navrhne, že o tomto tisku bude jednat plénum Senátu, tzn. o doplňku vojenských cvičení, bude o tom jednat Senát.

I návrh, který přednášel pan kolega Štětina, byl v podstatě nehlasovatelný. Protože my teď projednáváme záležitost "Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko".

Není důvod, abychom tady nediskutovali o navrženém usnesení. V případě, že výbor rozhodne, že nepředloží tento tisk a bude o tom jednat pouze výbor anebo 5 senátorů, tak o tom plénum nemusí ani jednat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Moc mi to dneska neulehčujete. Jenom chci opět upozornit, že pan senátor Štětina navrhl vypuštění tohoto bodu, který projednáváme z programu. Takže to bylo naprosto legitimní. Senát svým hlasováním rozhodl.

Padl procedurální návrh ze strany pana senátor Čunka.

O návrhu nechám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 26 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 25, proti bylo 22. Návrh nebyl přijat.

Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, nejsem agentem Lidového domu – byl jsem tam před třemi měsíci v ryze technické záležitosti. Život mi neumožnil být něco jiného, než být sociálním demokratem, protože opak by znamenal, že bych byl buď asociálním, nebo nedemokratem. Tu sobotu jsem měl řadu telefonátů, které jsem neindukoval; jak z České republiky, tak ze Slovenska. Když jsem si znovu procházel kolegy, kteří měli potřebu telefonovat, tak jsem zjistil, že všichni z nich jsou na nějakých vedoucích pozicích, a nikdo z nich se ani u nás nepřipojoval k akci "Děkujeme, odcházíme". Ani na Slovensku se nepřipojoval k současné akci. Abych jejich telefonáty shrnul, tak v češtině to bylo "Co to má znamenat?" Ve slovenštině to bylo "Čo to má znamenať?"

Já bych chtěl říct, a nehlásil bych se, kdyby tady nebyl pan ministr Heger, protože bych to pokládal za nefér, ale takto mohu. Já jsem při polemice o zákonech, asi pěti v minulosti a dvou zásadně, měl pořád pocit, že jednáme na určité úrovni a na určitém poli odbornosti, třeba i rozdílnosti názorů a v zásadě slušného chování. Chápu, že jsme v době, kdy jsme odkloňováni, mystifikováni, kdy "běhají igelitky", abych potěšil i tuto stranu. A to nás určitě dovedlo ke ztrátě kontur.

Nemáme přesné kontury, co je pravda a co už ne. Můžeme si dovolit i věci, jako ex post "slovenské zdraví 2011-cvičení"... Proč ne?

Ale pánové si to teď budou nést v sobě, protože to vejde do politologických učebnic a do historie, to co dneska, vaším prostřednictvím, pan kolega Vondra tady sdělil.

Já bych se věnoval věci, která je spíše odborná. Upozorňoval jsem tady u diskuse, polemiky s panem ministrem Hegerem na 4 charakteristiky zákonů, tj. nesolidnost – nedůvěryhodnost – nekonzumovatelnost (některých částí) – a zneužitelnost. Jsem překvapen, jak můžu stejného schématu, stejné osnovy použít i pro polemiku nad touto situací.

Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Vondrovi. Je vysoce nesolidní, když řekneme, že pan kolega Uher zachránil život slovenskému občanu po havárii. Oni to zachránili ještě ti asistující doktoři, že; také trošku ti sestřičky, co kolem toho běhaly na sále. Pravděpodobně týmy na JIP, co je přivezli, a anesteziologové. To byli pravděpodobně všichni Slováci, protože z těch, kteří v tom bílém autobusu přijeli v maskáčích po snídani v sobotu, by pravděpodobně to zachránění nezajistili...

Jinak mezi urgentní výkony, pro vaši informaci, patří, když se starší pán, když se třeba nemůže vymočit pro zvětšenou prostatu a tlačí ho bolesti v podbřišku, má litr, litr a půl, někdy i dva litry moči tekutiny, tak vycévkování pacienta je také "urgentním výkonem". Vím, že tam cestovali urologové.

Čili já si velice pohlídám, aby rozbor případů jsme skutečně znali, abychom nemystifikovali veřejnost, že zachraňujeme slovenské zdravotnictví.

S tím souvisí nedůvěryhodnost. Pan ministr sám při akci "Děkujeme, odcházíme, říkal, že až 50 % kapacit může vypadnout v době dovolených, že se nic nestane, když 10-20% lékařů odejde, protože to v zásadě bude účelná restrukturalizace a redukce.

V řadě věcí může mít pravdu. Samozřejmě, že výpadek lékařů o dovolených, i teď o vánočních svátcích, bude minimálně 20 %. A nikdo o tom ani nevíte. A zdravotnictví funguje, zejména v akutní části, zcela bez problémů.

Tady byl pocit, že 30 lékařů nahradí 1200 lékařů ze 7000 lékařů, kteří tam jsou, a kteří samozřejmě můžou nastoupit. A to i slovenští kolegové říkali, samozřejmě, urgentní situace zvládáme, tak jako bychom je zvládali. Skutečně si tady myslíte, že 30 lékařů zachrání slovenské zdravotnictví, i kdyby těch 1200 vypadlo? Já vám říkám, že lékaři napříč světem, a to i eskymáčtí lékaři, mají své mantinely v medicíně. Nekonzumovatelnost.

Nekonzumovatelnost je jasná. Když mám sobotu dopoledne, máte nějaký program, přijde na návštěvu pár lidí, kteří jsou prakticky cizí, tak vám nepomůžou v situaci, že máte práci nachystanou. Bude vám trvat, než je inkorporujete, než jim vysvětlíte. Já vím, co udělá 30 mediků, když vám přijdou takto na oddělení, tak prakticky vám trošku naruší provoz... Musíte je seznámit s informačním systémem. Vy je musíte seznámit s pacienty. Vy je musíte seznámit s provozem. Musíte vědět, kde které dveře si můžou odemknout, kam se můžou dostat. Hlavně je z těch maskáčů musíte svléci a dát jim normální kulturní oděvy.

Jinak bych doporučoval, aby lékaři na Slovensko v době míru, jezdili ve slušivých uniformách, které má ministerstvo k dispozici. Já jsem kapitán v záloze, i když nekonzumovaný kapitán...

Pokud jde o zneužitelnost. Ta si myslím, že jasná. Zejména poté, co jsme slyšeli. Já bych bral, kdyby řekli: Prosím vás, situace byla taková. Je to trošinku faux pas, tak na to všichni zapomeňme, a už se tak nebudeme chovat, toto bych velice bral.

Jinak se obávám, že pan ministr zdravotnictví tím víkendem přestal být ministrem zdravotnictví, a je už úplně jedno, jak dlouho tu funkci bude vykonávat. Děkuji. (Bušení do lavic.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji vám, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já přemýšlím, odkud vlastně pramení snaha přijmout toto usnesení, které předložil náš pan předseda. Chtěl bych upozornit, že on není první, který s takovou razancí ze sociální demokracie tento krok vlády napadá.

Chtěl bych vás upozornit na to, že místopředsedkyně našeho Senátu paní Gajdůšková dne 5. prosince řekla médiím toto: Příště by to nemuseli být vojenští lékaři, ale bojové jednotky, které vláda bez zábran vyšle do sousední země na pozvání vlády proti jejich občanům. Tak, jako přišla Praze pomoci sovětská vojska v srpnu 1968. Analogie je naprosto zřejmá, a až mrazí z toho, že se Nečasova vláda k něčemu takovému propůjčí.

Přirovnávat přítomnost našich lékařů na Slovensku k okupaci naší země v roce 1968 a s invazí Sovětské armády, je podle mého nevkusné. Utvrzuje mě to v přesvědčení, že to není snaha o čistotu Ústavy, kterou tady naši sociálnědemokratičtí kolegové předkládají. Ale je to prostě jeden z dalších útoků na vládu. Očernit někoho tím, že ho přirovnáte k okupační Sovětské armádě, je velmi efektivní. To je první bod, pane předsedající.

Ještě mám jeden druhý, spíše procedurální. V projevu pana předsedy zazněl návrh, aby náš VZVOB zasedal per rollam. Jako člen tohoto výboru proti tomu, abychom tak vážnou záležitost ve výboru projednávali per rollam, prostě musím protestovat. Proto prosím, aby plénum Senátu, když máme ten obrácený gard – nejdříve plénum a potom výbor, aby odhlasovalo doporučení VZVOB, aby hlasoval o této věci na řádném zasedání, nikoliv per rollam. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já v té diskusi samozřejmě vystoupím jako navrhovatel. Ale jenom jednu poznámku. Já jsem si prakticky jist, ale kdyby to tak nebylo, tak se omlouvám. Já jsem jenom uvedl, že jsme obdrželi včera žádost vlády o projednání vojenského cvičení, jako doplnění seznamu vojenských cvičení, a že se formou per rollam Organizační výbor rozhodl přikázat to VZVOB. Toto jsem si hodně jist, že jsem takto řekl. Ale kdybych se náhodou přeřekl, tak takto to je – a ani to jinak být nemůže. Protože nikdy nikde jsem neviděl, že by nějaký orgán Poslanecké sněmovny a Senátu jednal bez toho, aniž by se sešel, a prezentoval to jako jednání. To prostě nejde.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se pokusil zareagovat i na vystoupení pana kolegy Štětiny, který se tady dotazoval, jaký je motiv, jaký je důvod k předložení tohoto usnesení.

Začnu možná malinkou odbočkou, nebo odklonem, možná. K přirovnání vyslání našich vojenských lékařů na Slovensko k situaci ze srpna 1968 – to nebyl původně výrok paní kolegyně Gajdůškové. Ale to byla slova slovenských lékařů, kteří to takto cítili. I na tom je vidět, jak velmi pomáhají takovéto akce zlepšovat vztahy mezi lidmi v České republice a na Slovensku...

Teď tedy k tomu nejpodstatnějšímu, proč je důležité takové věci probírat. Senát často sám sebe označuje jako za pojistku ústavnosti. Ten kdo má sledovat dodržování Ústavy. Ústava je základním zákonem našeho státu, který by měl každý ctít. Ústava v čl. 43 přesně popisuje proceduru, jak se rozhoduje o vyslání vojenských jednotek našich vojáků do zahraničí. Jsou tam upraveny i podmínky, kdy tak může mimořádně učinit vláda. Samozřejmě tato pravidla jsou stanovena tak, aby zamezoval velmi citlivým rozhodnutím, aniž by se k tomu měl možnost vyjádřit Parlament.

Jestliže je naprosto zjevné, že žádné vojenské cvičení nebylo dříve plánováno, že až na základě žádosti paní Radičové o vyslání našich lékařů, narychlo vláda projednala jakýsi doplněk plánu vojenských cvičení – tak je na tom vidět naprosto zřejmá účelovost. Tímto způsobem není možné obcházet Ústavu. Žádná pomoc vládě cizí země při řešení sociálního nebo pracovněprávního konfliktu nemůže být důvodem – podle naší Ústavy, aby sama vláda rozhodla o vyslání vojenských jednotek.

Jinak by totiž bylo možné, aby kdykoliv v budoucnu, v jakékoliv situaci, kdy vláda uzná za správné, jak tady říkal pan kolega Vondra – za správné – někam vyslat vojenské jednotky, tak vždy může přijmout doplněk k plánu vojenských cvičení, ať už se bude jednat o jakýkoliv důvod jejich vyslání.

To je klasické obcházení práva, kdy skutečný důvod je zastírání nějakým falešným důvodem. Je tady přece naprosto každému jasné, že účelem nebylo žádné vojenské cvičení, že to bylo až dodatečně vykonstruováno, aby si vláda našla v naší Ústavě ten důvod k tomu, proč může rozhodnout sama a obejít Parlament. A takto se s Ústavou zacházet nesmí, protože pokud s ní takto zacházet budeme, tak nakonec bude jenom cárem papíru a ty konce kam dospějeme, tak ty bych nerad v tuto chvíli domýšlel. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Karel Šebek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Šebek:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Já mám podobně asi jako mnohý z vás na Slovensku řadu přátel a tak jsem využil chvíle v rozpravě k tomu, abych se spojil se svým kamarádem starostou ze Sklených Teplic Vladimírem Melišem a zeptal se ho, jak slovenští obyvatelé vnímali angažmá českých vojenských lékařů. A dozvěděl jsem se to, co jsem předpokládal. Že se cítili ohroženi na životě a že byli rádi, že jejich jistota, že se o ně někdo postará, byla velmi výrazně posílena, byť ta jednotka nebyla veliká. Jednoznačně si Česká republika v očích našich slovenských přátel zvedna kredit a já bych jenom závěrem citoval slova Tacita: Dobré mravy znamenají víc než dobré zákony. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí do rozpravy pan senátor Luděk Sefzig a prosím, máte slovo.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já začnu tentokrát citátem. Cicero kdysi řekl, že v době nejisté poznáš přítele jistého. Zároveň bych chtěl oddělit to, co se týká mezinárodního práva. Je striktně třeba oddělovat Slovensko jako suverénní stát a Českou republiku jako druhý suverénní stát. Jestliže jeden členský stát EU požádá druhý stát o pomoc, řekl bych v ryze mimořádně citlivé okolnosti, jako je ohrožení života lidí a druhý stát vypomůže tím, že odešle 29 specializovaných lékařů na jeho území, tak rozhodně nelze hovořit o žádné vojenské intervenci. Je to jenom o tom, aby v případě, že dojde k nějaké kolizi, aby byli k dispozici lékaři, kteří umí léčit složité procesy, složitá onemocnění. Nepřísluší české vládě, aby se vměšovala do vnitropolitických problémů jiné země. To je asi to nejcitlivější, co zřejmě levicovou část Senátu možná trochu více irituje, než irituje nás. Rozumím tomu, že odborářští bossové toto musí vnímat v každé zemi velice citlivě. Já bych je chtěl uklidnit, přece nemohou mít odboráři pocit, že 29 lékařů je schopno ohrozit generální stávku nebo stávku, jakou provádí jiný stát. Tady naopak považuji vyslání a způsob jakým to česká vláda udělala jako naopak ústavně velice konformní a domnívám se, že je to záležitost, kdy skutečně není na nás, abychom posuzovali, zdali na Slovensku měla paní premiérka nebo neměla paní premiérka žádat jiný stát o pomoc. Ona tak učinila. Já tomu rozumím, kdybych byl na jejím místě, udělal bych to určitě také, protože hazard jakýkoliv, ať je čímkoliv motivován, s lidským zdravím se nikdy nemá odpouštět.

Já jsem se chtěl zeptat – nerozumím dobře tomu, proč při projednávání tohoto bodu tady není naše legislativa. Je tam pouze černá taška. Já tomu vůbec nerozumím, prostě není, protože co bude výsledkem našeho bodu, či ne, čili zdali přijme tato komora usnesení, kde budeme konstatovat, že byla nebo nebyla porušena Ústava. Já bohužel po celou dobu nebo téměř po celou dobu tohoto projednávání tady nikoho z naší legislativy nevidím. Já velice spoléhám na postoj naší legislativy a osobně mě mrzí, že nemůžeme tento bod dojednat minimálně ve dvou výborech, ústavně-právním a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ale to je vůle většiny senátorů, já to plně respektuji, budeme tedy projednávat zde a pak bych moc prosil vedení Senátu, aby zajistilo, aby tady byla naše legislativa, kterou tady skutečně já osobně velice postrádám. (Spuštěna fanfára.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Omlouvám se těm, které jsem uvedl do dojmu, že se bude hlasovat, ale tlačítko fanfáry je hned vedle tlačítka mikrofonu, takže mi trošku ujel prst. Další je přihlášen do rozpravy pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové. Nejdříve mi dovolte, abych poděkoval za ty fanfáry, které předcházely mému vystoupení. Je vidět, že se na to všichni řádně připravujete, ale domnívám se, že bychom si měli ujasnit dojmy s pojmy. Za prvé se domnívám, že se zde stala velká, velká chyba na straně české vlády, a to z jednoho prostého důvodu, že to, co následovalo, nazvali vojenským cvičením. Za druhé, a to se tady bavíme o tom, co vládě bránilo požádat Senát České republiky, aby mimořádně schválil tuto, podle mého názoru, ne cvičení, ale určitý druh humanitární pomoci. A já se domnívám, že Senát ČR by s největší pravděpodobností tuto žádost vlády schválil! Ale k tomu nedošlo, ne tak jak se praví v Ústavě, bezprostředně, ale s určitou časovou prodlevou! A to je velmi velký problém z hlediska právního. Prostě vláda požádala pozdě. Jestli chtěla nebo nechtěla se dostat do kolize s Ústavou, to nechám na jiných, na ústavně-právním výboru, na právnících, ale rozhodně nebylo všechno v pořádku.

Chcete vážení, co jste vystupovali přede mnou říci, že slovenská premiérka Radičová požádala o vojenské cvičení na území Slovenska? To opravdu chcete říci? Pak bych byl velmi, velmi rád slyšet na tuto otázku i odpověď. Podle mého názoru, chyba se stát může – errare humanum est - jak říkají latiníci, ale je chlapské se k té chybě přiznat a že to je těžké pro premiéra, že to je těžké pro ODS a koalici? Ano, ale chyby se stávají, takový je život. Kdyby se řeklo chyba se stala, pojďme to nějakým způsobem napravit, nebo my se k tomu přiznáme, ale naším úmyslem nebylo úmyslně pošlapávat Ústavu ČR, myslím, že by to bylo korektní a férové. To je ta politika, po které mnozí z nás voláme. Senát je určitou právní pojistkou, ale je potřeba se na to dívat také z tohoto pohledu. A Senát se domnívá, nebo jeho část, že v tuto chvíli byl Senát obejit, a vezměte si, že to je obcházení vás všech, co jste tady. To není jenom obcházení levice, to je vás všech, bohužel, tak to je. Napadáme legislativní proces, jak došlo k tomu, k čemu došlo.

Teď k samotnému vojenskému cvičení.

Vojenské cvičení v civilních nemocnicích Slovenské republiky? No, to snad nemyslí nikdo vážně. Anebo – a já jsem to asi nepostřehl – se nemocnice Slovenské republiky stávají vojenskými cvičišti pro cizí, zahraniční armády? A pak je to otázka pro slovenský parlament, jestli to opravdu tak je, anebo jestli se náhodou někdo nespletl.

Velmi mě pobavilo, že v týmu 30 lékařů nebo 29 lékařů – mimochodem, to nebyli jenom vojenští lékaři, ale i povolané některé zálohy – byli i psychiatři. Asi to v rámci toho, co se dělo na Slovensku, bylo nutné. Byli tam i urologové.

Tady jasně zahřmělo, že 30 lékařů pro slovenské zdravotnictví asi není tak významná složka, aby to ovlivnilo, ale bylo to určité gesto, a kupodivu, já to gesto chápu.

Jak ale se bude řešit to, když při tom tzv. vojenském cvičení mohlo dojít k porušení některých léčebných metod nebo nebyl třeba dán informovaný souhlas slovenského občana s tím, že ho bude léčit český lékař, a kdo tedy ponese právní důsledky možného pochybení? Dneska částky za tato pochybení se pohybují v milionech korun, a v napjatém rozpočtu ministerstva obrany to také nemusí být zanedbatelná položka.

Všichni asi tušíme, co se říká mezi slovenskými lékaři. Slovenští lékaři říkají, že čeští lékaři – a teďka oni to neberou jako vojenské cvičení, oni to berou tak, jak to beru já – že čeští lékaři přišli pomoci slovenským lékařům, ale většina z nich to bere tak, že jsme v roli určitých stávkokazů. Ano, stávkokazů! To není o tom, že jsme chtěli pomoci. Kdybychom chtěli pomoci, tak těch lékařů jsme tam měli poslat daleko a daleko více. To se nestalo.

Je otázka pro ministra Hegera, ne pro ministra obrany, jak vlastně dojednal tuto pomoc, jak to dojednal se slovenským ministrem zdravotnictví. A kdo přišel na tu nešťastnou myšlenku, velmi nešťastnou myšlenku, že to nazve vojenským cvičením?

Abych to tedy shrnul: My se domníváme, že pokud se jednalo o vojenské cvičení, bylo to v rozporu s tím, co nám ukládá Ústava i některé další zákony ČR, a nejen České republiky, možná, že se dostali naši čeští lékaři i do rozporu se zákony Slovenské republiky. Dělat vojenská cvičiště z civilních nemocnic já považuji za něco nepřijatelného.

A třetí věc. Velmi nás mrzí, že Senát v takové mimořádné události nedostal řádně a včas to, co měl, to znamená žádost o schválení této mimořádné akce. Jednalo se o velmi, velmi nešťastné rozhodnutí vlády ČR a je na premiérovi Nečasovi, aby veřejně přiznal svoji chybu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl využít této chvilky, abych se omluvil panu předsedovi Senátu, kterému jsem nesprávně přisoudil, že mluvil o posuzování per rollam ve smyslu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, měl na mysli Organizační výbor. Je tomu tak, pane předsedo? (Souhlas.) Ano.

A jen bych nicméně dodal, že návrhy na to, aby náš výbor projednával tuto vážnou záležitost per rollam tady zazněly, a jsem rád, že bude dnes svolán výbor, na kterém se bude moci každý vyjádřit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jan Žaloudík. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám jenom technickou poznámku, už se nebudu vypovídávat podruhé, i když přece jenom jednu poznámku musím učinit.

Já podezřívám pana předsedajícího, že tu znělku nezmáčkl omylem, ale že tak svolával ne cvičení "Senátní zdraví 2011", ale "Senátní duševní zdraví 2011". Takto to potom vypadá, když se to dělá ad hoc.

A chtěl bych požádat, protože ty věci se mají projednávat ve výborech, a protože šlo o záležitosti, které se týkají i zdravotnictví, a mírového zdravotního zdravotnictví, byť s aspekty vojenskými, zahraničními, nepochybně ústavně-právními, a nemám tady paní předsedkyni výboru Filipiovou a jsem místopředsedou výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, aby toto téma bylo poskytnuto, samozřejmě spolu s ostatními, i výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k posouzení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se hlásí pan 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové. Tato debata je samozřejmě hezká, ale v jednom okamžiku jsem měl pocit, že Senát Parlamentu ČR zasahuje do suverenity Slovenska, protože Slovensko vyhlásilo stav nouze. Ten jsme nevyhlásili my, my jsme byli pouze jako členská země NATO a Evropské unie požádáni o pomoc.

Ústavnost a protiústavnost tohoto rozhodnutí české vlády podle mého názoru nemůže posuzovat jedna z komor Parlamentu, ale může – a už to tady zaznělo – jen a jen Ústavní soud. Pokud někdo dá stížnost k Ústavnímu soudu, tak to má své oprávnění. Pokud se o tom rozhodne v našem usnesení, že rozhodnutí vlády je neústavní, tak mně to připadá trošku divné. A to, jak v daném okamžiku Senát (předsedající)nakládá s tímto bodem, je pro mě velkým otazníkem. Pan předseda Štěch je předkladatelem, aspoň to tak zaznělo, ale pak mi tu chybí zpravodaj. A teď si nejsem plně vědom, jestli pan předsedající Škromach řekl, že pan předseda, který je předkladatelem, je také zpravodajem. Pokud ano, tak je to flagrantní porušení jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane místopředsedo. Nic takového jsem neřekl. Pan předseda Senátu je předkladatelem tohoto návrhu.

Prosím, ještě pan 1. místopředseda Sobotka.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  V tom případě nemáme zpravodaje, jsem zvědav, kdo to bude jako zpravodaj za Senát komentovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Dále do rozpravy je přihlášen pan senátor Vítězslav Jonáš. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, když vystoupí kolega Dryml, většinou probudí i nás, kteří nechceme vystupovat k tomuto bodu. A chci říct, že konstatování, že je paradoxem, že cvičení je právě v civilních zařízeních, to přece není nic výjimečného. Mimořádné situace právě naopak mohou nastat, to není jenom v polních nemocnicích, ale když nastane mimořádná situace, tak samozřejmě vojenští lékaři budou pracovat v civilních nemocnicích. Nevidím na tom tedy nic divného.

I ta skutečnost, že zde bylo zmiňováno, že jsme byli jako stávkokazy, tak prosím vás, přednostní je přece život lidí, záchrana lidského života, ne nějaká solidarita se stávkujícími. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Dále je do rozpravy přihlášena paní senátorka Jana Juřenčáková. A požádal bych o návrh na zpravodaje z pléna, pokud takový návrh je.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Já se necítím být odborníkem na Ústavu, nejsem lékař a mohu mluvit pouze z pozice pacienta.

Byla tu řečena už fakta. Slovenská vláda vyhlásila stav nouze, požádala českou vládu o pomoc.

A jak už tu zaznělo, byla tu prezentována stanoviska slovenských lékařů. Bylo tu prezentováno i stanovisko prostřednictvím kolegy Šebka, kdy hovořil o tom, že slovenští občané tuto pomoc přivítali.

My se tu bavíme už dlouhou dobu o tom, jestli je to ústavní. Jestli se tu schválí politické usnesení, které jsme dostali na lavice, já si myslím, že ano, protože bylo navrženo stranou, která má tady v Senátu většinu. Ale neměli bychom se zamyslet nad tím, že opravdu nás požádala sousední země o pomoc?

Já bydlím v pohraničí, mám přímo vedle sousední slovenské hranice. A když se vžijete do té situace, kdy vlastně čekáte, jestli bude poblíž lékař, který vás ošetří, je vám naprosto jedno, jestli ten lékař bude český, slovenský nebo jiné národnosti. Bylo tady řečeno, že nikdo se neptal slovenských pacientů, jestli souhlasí s tím, že je bude ošetřovat český lékař. Když to budu parafrázovat, tak našich pacientů v českých nemocnicích se nikdo neptá, zda souhlasí s tím, že je budou ošetřovat slovenští lékaři, to už je až na hranici.

Opravdu bych doporučila, aby to, zda byla porušena Ústava, rozhodoval Ústavní soud a ne my, já se k tomu necítím oprávněná, takže pro to hlasovat nebudu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já v reakci na předchozí příspěvek i na některé další bych chtěl zdůraznit, že debata k tomuto návrhu usnesení není o tom, co je správné, ale co je ústavní, protože vláda nemůže dělat vše, co považuje za správné v daném okamžiku, ale musí to být vždy také ústavně konformní. Vláda má přesně stanoveny pravomoci, mantinely, ve kterých se musí pohybovat. A tady diskuse skutečně není o tom, jestli bylo dobré vyslat 30 lékařů na Slovensko, ale o tom, jestli vláda rozhodovala či nerozhodovala v souladu s Ústavou.

Vláda měla samozřejmě i jiné možnosti, pokud chtěla lékaře vyslat, mohla například požádat dobrovolníky a poskytnou nějaké finance na to, aby lékaři jeli na Slovensko pomoci. Ale tady je přece naprosto zjevné, že účelově vláda vykonstruovala jakési cvičení, aby obešla svoji ústavní pravomoc a vyslala lékaře, resp. vojenské jednotky, jak to sama určila, i v podmínkách, kdy pro to nemá ústavní zmocnění a kdy tak nesměla rozhodnout.

A o směšnosti těch důvodů z hlediska efektivní pomoci tady myslím dostatečně mluvil kolega Žaloudík. Ale znovu zdůrazňuji: Jde o to, zda se vláda pohybovala či nepohybovala v ústavních mezích. To je podstatou usnesení, o kterém tady jednáme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se do rozpravy přihlásila paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dámy a pánové, já si myslím, že základní problém, který tady teď řešíme, je to, zda byla či nebyla porušena Ústava. Já tu debatu poslouchám, já nejsem tedy specialista na vysílání vojenských jednotek, takže nemohu z hlavy říct, zdali porušena Ústava byla či nebyla. Ale tady byl vznesen návrh, aby bylo posouzeno, zdali skutečně došlo k porušení Ústavy. Pokud došlo, tak je potom asi potřeba dát podnět Ústavnímu soudu, nebo vyvodit z toho nějaký jiný důsledek. Ale já jsem neslyšela jediný argument, proč by měla býti porušena Ústava.

Prosila bych, aby toto bylo předáno, minimálně výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který, předpokládám, nám cosi doporučí. Ale my tady pořád používáme obraty "byla porušena Ústava", a já jsem neslyšela jediný argument, proč by tomu tak mělo být. Naopak zástupci vlády tady říkali, že žádná Ústava porušena nebyla.

Prosila bych tedy, abychom to vyjasnili a posunuli se k dalším, neméně závažným bodům našeho dnešního jednání. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A opět s přednostním právem se hlásí pan předseda Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Já samozřejmě ještě vystoupím jako navrhovatel na závěr, ale chci reagovat na tento podnět nebo na tuto výzvu, protože to může ovlivňovat další průběh jednání.

Myslím, že stačí si otevřít Ústavu článek 43, kde se konstatuje, za jakých podmínek může vláda vyslat vojska do zahraničí. Má některé specifické možnosti, které jsou pojmenovány v odstavcích 4 a 5 článku 43, a tam je také to cvičení. A v takovém případě se vláda může rozhodnout a neprodleně ex post může požádat Parlament o souhlas. A my můžeme, i jedna komora Parlamentu ČR, říci, že prostě nesouhlasíme, aby se naši vojáci zúčastňovali cvičení.

Ale tento stav, podle snad logického chápání věci, přece nenastal, byť všichni, včetně vlády, hovořili o tom, že to je humanitární pomoc, že jedeme na Slovensko pomoci, protože určitá část slovenských lékařů nevykonává své povolání, jak tady řekl pan kolega prof. Žaloudík. Samozřejmě, že to tam fungovalo tak, jako by to v nouzovém stavu fungovalo u nás. A vláda prostě nechtěla postupovat podle článku 43 odst. 3a), kdy Parlament vyslovuje souhlas, to znamená předem musí dát souhlas a)s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území ČR.

Totiž toto, co se stalo, byl právě typický tento příklad, to znamená vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR. To nebylo prostě cvičení.

A jestli někdo tvrdí, že to máme brát tak, že to je cvičení, tak je to podle našeho názoru manipulace s Ústavou. A to my tady konstatujeme. A jestli s naším usnesením, pokud ho přijmeme, bude nespokojená strana, to znamená vláda, vládní koalice nespokojena, tak ať se obrátí na Ústavní soud, že naše usnesení bylo protiústavní. Ale já si myslím, že protiústavní nebylo, naopak jsem zaznamenal několik článků, že my na to máme reagovat, když se považujeme jako Senát za ochránce Ústavy. A také je to naše povinnost i nepsaná.

Myslím si tedy, že je to naprosto jasné. Jsou tady různé názory. Ale je naprosto zřejmé, že vláda měla obavu, že podle článku 43 odst. 3a) , tak jak by to mělo být, by tady nemusela získat souhlas, tak se rozhodla k tomu, toto obejít a nahrát to na vojenské cvičení.

To je podstata věci. A my říkáme ne, vládo, to není vojenské cvičení, to bylo podle článku 43 odst. 3a) a ty jsi nejednala fér. To je celý problém sporu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Pospíšil:  Pane předsedající, pane zpravodaji, dámy a pánové, debata se začíná ubírat docela správným směrem, a to, že máme rozhodovat o ústavnosti. Nejsem si jist, jestli je to zcela náš úkol, ale v tom případě já, abych mohl aspoň nějak věc posuzovat, tak žádám písemné materiály. A tyto písemné materiály existují a tyto písemné materiály nám měly být předloženy, a podle jiného zákona na ně máme právo a máme na ně právo předem.

Čili v podstatě já chci písemné vyjádření toho faktu, že slovenská vláda nás zvala na vojenskou pomoc nebo na cvičení, o tom musí existovat dokument. Já si nedovedu představit, že by si o tom telefonovali ministři a na základě toho se posílali vojáci, tomu já prostě nevěřím. A jestli to tak je, pak by šlo o porušení Ústavy.

Ale takový materiál musí existovat, musí existovat nějaký materiál, na základě kterého ti vojáci, lékaři byli posláni na to cvičení beze zbraně.

Není pravda, že vojenská cvičení musí probíhat pouze ve vojenských objektech. To prostě není pravda. Vojenská cvičení musí probíhat na území států, které s tím souhlasí.

A já se domnívám, že nemůžeme přijmout jakékoliv usnesení, dokud nebudeme mít písemné materiály, a já je teď výslovně žádám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem jako ministr se přihlásil pan senátor Alexandr Vondra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Tak, dámy a pánové, tady se posuzují dvě roviny. Za prvé, zda to bylo správně a za druhé, zda to bylo ústavně.

Ti, kdo se zaštiťují ústavností, resp. neústavností a tvrdí, že to byl neústavní krok, tak řekněme si na rovinu, to je prostě odborářská akce v senátním hávu, nic jiného to není, protože ten krok je naprosto, naprosto ústavně konformní.

Znovu shrnuji fakta: 29. 11. se obrací ministr zdravotnictví na svého resortního kolegu, posílá to také mně jako ministrovi obrany, kdy s odvoláním na vyhlášení nouzového stavu na Slovensku, který vyhlásil prezident SR a vláda SR, žádá o pomoc Českou republiku. My jsme posuzovali, jakým způsobem takovou pomoc můžeme poskytnout. Zabývali jsme se samozřejmě i ústavností této záležitosti. Shodli jsme se, že jediná forma, jak ji můžeme ústavně konformně udělat, tak aby byl respektován prvek naléhavosti, protože šlo skutečně o záchranu lidských životů a zdraví, a to byla forma cvičení. Z tohoto důvodu se slovenská premiérka jménem vlády obrátila 1. prosince dopisem na našeho předsedu vlády, ve kterém navrhla konání takového cvičení. A za tím účelem za prvé česká vláda v pátek na svém mimořádném zasedání vyslovila s tímto cvičením souhlas, totéž učinila vláda SR v sobotu na svém mimořádném zasedání. Za tím účelem bylo uzavřeno standardní memorandum mezi Armádou ČR a Armádou SR o konání tohoto vojenského cvičení, a na základě tohoto memoranda bylo cvičení zahájeno.

A pokud jde o ústavně-právní stránku věci, tak doporučuji, aby si každý před sebe vzal článek 43 Ústavy, kde se praví, že vláda rozhoduje, nežádá Parlament, vláda rozhoduje o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR a následně o rozhodnutí podle tohoto odstavce informuje neprodleně obě komory Parlamentu ČR. Parlament nemá co posuzovat v tomto smyslu ústavnost či neústavnost. Jediné, co může udělat a co se tady výslovně praví – může na návrh jedné komory takové cvičení zrušit.

Chcete-li to udělat, prosím pěkně. Já to nepovažuji za moudré, ale to je to jediné, co Ústava umožňuje. Jestli chcete, tak zrušte vojenské cvičení. Ale postup vlády byl naprosto ústavní. Vláda má na základě Ústavy právo učinit takové rozhodnutí a pak o něm musí neprodleně informovat Parlament. To my jsme udělali.

A mluví se o tom, jestli Senát je pojistka. Ano, Senát je pojistka, to, že my jsme neprodleně informovali a teď se tady o tom bavíme, včetně té možnosti, kterou ta odborářská většina tady samozřejmě má, to znamená zrušit to vojenské cvičení. To se dá udělat. To je důkaz toho, že ta pojistka vlastně funguje.

Ale to všechno ostatní a řeči o tom, že nemůže být vojenské cvičení na území civilních objektů ... Nedávno bylo vojenské cvičení tady v Praze, kdy si vojáci procvičovali součinnost se záchranným systémem, jak je Praha připravena proti povodním. A bylo to samozřejmě i v civilních prostorách. Běžná vojenská cvičení se takto konají, není to nic nepřirozeného, nic neobvyklého.

Bylo to v součinnosti se slovenskou stranou, bylo to na žádost slovenské strany.

A tady se znovu vracím k tomu, že to bylo nejenom ústavně konformní, ale já to považuji za naprosto správnou reakci české vlády. A troufám si tvrdit, že kdokoliv jiný by byl v kůži české vlády a jednotlivých ministrů, v případě takové žádosti sousední země, jejích vrcholných státních orgánů, by nemohl postupovat jinak.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně a kolegové. Prostřednictvím předsedajícího panu ministrovi obrany Vondrovi: Já se nepovažuji za odboráře, pane ministře, nezlobte se. Mohu s nimi sympatizovat, může mě tady určitá část ČSSD nemít ráda, ona mě stejně nemá ráda. Ale já se nepovažuji v této věci za odboráře.

Chtěl bych říci, že se tady bavíme o dvou rovinách. My tady říkáme, a to jsem řekl, že napříč politickým spektrem by to mělo platit – pojďme dodržovat aspoň to zásadní, aspoň Ústavu. A tam se říká "informuje neprodleně". Ale jestli je informace neprodleně, když dopis z 2. 12. odchází od předsedy Nečase až 5. 12. a 2. 12. je cvičení, tak to jsou tři dny, možná i trošku víc, protože ten dopis určitě má taky nějakou dobu, než dojde. A to podle mě "neprodleně" není. A my chceme, aby se dodržovala určitá pravidla, protože když se nebudou dodržovat určitá pravidla, tak Česká republika se propadne ještě níž, než je teď, kdy jsme tam na tom 56. nebo kolikátém v žebříčku s Namíbií, s Namíbií, kde je to velmi dobře znám, tak ještě najednou jsme tam i my jako Česká republika. A já bych chtěl, abychom naopak v tom žebříčku šli někam výš, aby naši američtí přátelé neříkali, že tady nefunguje justice, že tady nefunguje zákonnost. A to všechno se odvíjí i od těchto maličkostí.

Sami jste tady říkali, že jste hledali, jakou formou to řešit. A já se domnívám, že kdyby to možná bylo ve formě určité humanitární pomoci, že by to bylo schůdnější, než to, co se udělalo, to znamená v rámci vojenského cvičení, protože okamžitě jsou tady různé asociace, jestli byl tedy nějaký zvací dopis premiérky Radičové, velmi rád bych ho viděl, pokud to bude možné, nebo jestli je nějaký zvací dopis ministra zdravotnictví. To jsou všechno věci, které by se měly objasnit.

Zda to je ústavní nebo neústavní, to asi nerozhodne ani tato komora, ani Poslanecká sněmovna, a mělo by to být skutečně na Ústavním soudu, který by s konečnou platností měl říci, jak to tedy bylo.

My ale chceme něco jiného. My nechceme, aby se takováto podivná situace do budoucna ještě někdy opakovala. Proč? Proto, že je to velmi, velmi zneužitelné. Velmi zneužitelné.

A na okraj: Pokud někdo tvrdí, že vojenská cvičení v civilních zařízeních se mohou dělat neplánovaně, tak já bych vás chtěl upozornit, že i při vojenských cvičeních, která se dotýkají civilních osob a civilních zařízení, musí být předem jasně dán souhlas a uvědoměna ta civilní zařízení o tom, že cvičení tady se provádějí.

A o souhlasu, jestli čeští lékaři mohou léčit slovenské pacienty – všichni lékaři musí mít souhlasy, vaším prostřednictvím, pane předsedající, naší vážené kolegyni. Musí být souhlas pacienta. A to platí v ČR i ve Slovenské republice. A je to úplně jedno, jestli ho léčí český lékař, slovenský lékař nebo lékař z jiné země. Ale takto to prostě musí být. A já se jenom ptám: Bylo to tak? Nic víc, nic míň. A dali souhlas ti pacienti, že jsou léčeni v rámci vojenského cvičení?

Pro vaši informaci - operace, záchrany životů - se dělají v týmech. V týmech. A týmy tam nebyly poslány jako celistvé týmy, tam byli různí specialisté, kteří se posílali do různých nemocnic. Tam samozřejmě musela být spolupráce se slovenskými lékaři. A když lékaři léčí, tak se neohlíží na to, jestli jsou slovenští, čeští, jestli jsou tam vysláni jako vojáci anebo ne. Ale musí tam být určitá informovanost a určitá připravenost.

A to si myslím také nebylo v rámci toho, jak překotně se to celé událo. Ale my tady ukazujeme na jednu jedinou věc. Proč jste nás předem neprodleně neinformovali podle Ústavy České republiky? Nestalo se to tak neprodleně, a když se to nestalo, tak se za to aspoň omluvte!!!

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore a s přednostním právem se do rozpravy přihlásil pan senátor, ministr Alexandr Vondra.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Pane předsedající, dámy a pánové. Využívám práva člena vlády a pokusím se na posledně vznesené připomínky reagovat ihned, aby skutečně bylo jasno. Bylo rozhodnuto na základě článku 34 odstavec 5 písmeno b) Ústavy. To bych rád, abyste si všichni tento článek přečetli. A znovu říkám, že účast na vojenském cvičení měla všechny standardní zkušenosti. Čili jediné co je tu předmětem diskuse je, zda vláda, která nežádá o souhlas podle Ústavy, ale pouze informuje – o to slovo "neprodleně". Tam není předem, to v té Ústavě není, tam je pouze "neprodleně", o tomto rozhodnutí – čili činí rozhodnutí vláda. A při vyhodnocení slova "neprodleně" já si myslím, že nejlepší je vždycky se podívat, jak to bylo v těch jiných příkladech. A v tom příslušném článku 43, odstavec 5 jsou dvě písmena, která upravují stejný postup, a to jednak pokud jde o účast ozbrojených sil na vojenském cvičení v zahraničí a jednak o průjezdy ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo totéž se týkalo i přeletu. Tady uvádím, že pokud jde o plán na rok příští 2012, pokud jde o vojenská cvičení, vláda schválila 23. listopadu, do Parlamentu to bylo odesláno 2. prosince. Pokud jde o otázku za tento rok 2011, čili informace o prvním pololetí o vojenských cvičeních, posílala vláda do Parlamentu – vláda schválila 10. srpna, do Parlamentu bylo odesláno 29. srpna. Pokud jde o druhý doplněk, teď vlastně ta debata o vojenském cvičení, o kterém mluvíme, se týká třetího doplňku, doplňku plánu. Druhý doplněk, ten předchozí vláda schvalovala 27. září a do Parlamentu ho odeslala 7. října. Pokud jde o přelety a průjezdy, čili informace za 1. pololetí 2011 – vláda projednala 24.8. a do Parlamentu bylo odesláno 7. září. Informace za 2. pololetí 2010 vláda projednala 23. února 2011 a do Parlamentu bylo odesláno 10. března tohoto roku.

Čili z toho vidíte, že to neprodleně na základě nějaké ustálené praxe znamená v obvyklých případech 10 až 14 dní. V tomto případě, který tu diskutujeme, tak znovu říkám, jak jsme skutečně jednali, neprodleně. Jednali jsme daleko rychleji než je ve všech jiných případech obvyklé.

1. 12., ve čtvrtek večer přichází dopis – jménem vlády říkám – jménem vlády – předsedkyně vlády slovenské vlády Radičové. 2. 12., zdůrazňuji v pátek mimořádně zasedá vláda, rozhoduje o účasti ozbrojených sil České republiky na tomto vojenském cvičení a následně na to v sobotu 3. 12. zasedá vláda Slovenské republiky a schvaluje totéž, ještě týž den je uzavřeno speciální memorandum o tomto cvičení, tak jako vždy standardní postup a následně v pondělí 5. 12. já to podepisuji a 6. 12. v úterý to odesílá, tedy druhý pracovní den to odesílá předseda vlády do Parlamentu, čili ani v nejmenším to není pochybnost, že vláda konala naprosto konformně s Ústavou a Parlament informovala neprodleně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, s přednostním právem se hlásí do rozpravy pan předseda Milan Štěch. Máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, je mi zřejmé, že pan ministr Vondra se snaží chytnout záchranné nitě a snaží se, aby další diskuse se vedla o tom, jestli postupoval ve věci tzv. cvičení správně, jestli neprodleně informovali nebo ne. Prostřednictvím řídícího chci vzkázat panu ministrovi, že o tom v tuto dobu vůbec není řeč. O tom bude řeč předpokládám na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a následně zde v plénu až budeme projednávat tu ve středu doručenou žádost o schválení vojenského cvičení. My teď projednáváme úplně něco jiného. My projednáváme to, že nechceme, aby jakákoliv vláda v této zemi, nejen ta současná, mohla například v případě, že v nějaké zemi dojde k občanským nepokojům, tak aby tato vláda na základě svého jenom úzkého mandátu, si mohla svévolně vykládat článek 43 Ústavy a obcházet odstavec 3, písmeno a) a říci, to není vyslání vojsk k zásahu na pomoc vlády té a té proti neposlušnému obyvatelstvu, ale to je cvičení. Ne, my nejsme, pane ministře, prostřednictvím řídícího, my nejsme hlupáci. My jsme tady od toho, abychom dbali na dodržování Ústavy. Ano, můžeme se lišit a jestli naše usnesení, pokud ho přijmeme, já věřím, že ano, bude vnímáno, že je špatné, tak jistě to Ústavní soud posoudí a možná, že vám dá za pravdu, ale já doufám, že ne, protože jinak by z Ústavy asi byl trhací kalendář.

Já si myslím, že to je naší povinností, abychom to nedovolovali, aby se Ústava takto vykládala, účelově vykládala. A o tom je ta řeč. Takže bych docela prosil, abychom tento bod uzavřeli a jestli tam to vyslání bylo, nebylo v pořádku, to se týká cvičení, to potom bude projednávat se následně v tom dalším bodě. Takto to je k tomuto – jinak chci říci, že ten dopis od pana ministra se žádostí přišel až poté, co Organizační výbor rozhodl o zařazení tohoto bodu na program dnešní schůze, přišel ve 20.30 faxem v úterý z Poslanecké sněmovny a oficiálně ten materiál byl doručen až ve středu dopoledne. Ale to byl pouze jen a jen materiál k vojenskému cvičení. Odpověď na moji otázku a žádost, aby vláda v souladu s článkem 43 Ústavy to předložila včas, to znamená předtím, než to vyslání nastane, to znamená podle odstavce 3, ta přišla až včera v 11.00 hodin. Takže vláda podle mého názoru asi měla obavu, že bychom tady ten důvod 43 odstavec 3 písmeno a) neuznali, že bychom řekli, že to je zasahování do vnitřních věcí Slovenska, že tam je občanský spor a že by tudíž asi podpora nebyla, tak se prostě vláda rozhodla si to vyložit podle článku 43, písmeno c), odstavec 4. Ano, je to její možnost, my máme jiný názor a pokud budete s naším usnesením, pokud bude přijato nesouhlasit, obraťte se na Ústavní soud.

Já myslím, že je možné dokumentovat desítky prohlášení členů vlády včetně premiéra, kde vůbec do doby rozhodnutí vlády nemluvili o jakémkoliv vojenském cvičení, ale mluvili o humanitární pomoci Slovenské republice. A konkrétně slovenské vládě. A v dopise, který jsem dostala od pana premiéra není ani slovo, ani slovo, že paní premiérka požádala o cvičení. Tam je zcela jasně napsáno, že paní premiérka požádala v rámci nouzového stavu Slovenska o humanitární pomoc vojenskými odborníky.

A poslední perlička – když to bylo cvičení, tak doufám, že ti lékaři, když pacient tam přišel, říkali, pane paciente, pozor, já vás nebudu léčit, já tady pouze cvičím. Ale to je drobet s nadsázkou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Já budu velmi stručná. Já si totiž myslím a jsem přesvědčená, že si vláda svým rozhodnutím prostě naběhla na bidlo. Paní premiérka Radičová nás požádala o humanitární pomoc. Ona nepožádala jenom Českou republiku, ona požádala i okolní státy. Nicméně, ten kdo reagoval na humanitární pomoc, byla pouze Česká republika. Já mám před sebou to usnesení vlády, která souhlasí se zabezpečením pomoci sjednáním dohody, zabezpečení letecké dopravy humanitární a zdravotnické pomoci. Vždyť jsme přece všichni sledovali televizi, četli jsme noviny, poslouchali jsme rádio, vždyť jsme slyšeli o tom, jaká je situace na Slovensku. Jako přece nikde se nepsalo o tom, že bude nějaké vojenské cvičení a pane ministře, můžeme mě prosím pěkně říci, jaká je vojenská jednotka, co to je za vojenskou jednotku, lékaři sesbíraní z různých nemocnic, českých nemocnic a vyslané na Slovensko. A v tom my říkáme, že je to porušení Ústavy, že se prostě nejednalo o vojenské cvičení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Předchozí vystoupení Alexandra Vondry ukázalo naprosto přesně, proč nám vadí porušování hranic, které vymezuje Ústava, protože i podle stejné logiky až příště v nějaké zemi dojde k nějakým protestům a naše vláda bude požádána, aby v této zemi pomohla zjednat pořádek a ty protesty zastavit a aby je pomohla třeba rozstřílet, tak protože nějaký budoucí Alexandr Vondra, který shodou okolností třeba nebude mít rád odboráře a bude považovat za správné rozstřílet jejich akci, tak předložit do vlády návrh x-tého doplňku plánu vojenských cvičení, tím obejde Parlament ČR, obě jeho komory a pod záminkou, že se jedná o cvičení, pošle naši armádu, aby rozstřílela odborářskou akci v jiném státě.

To je totiž v úplně stejné logice. Já z něčeho takového nepodezírám Alexandra Vondru, že by chtěl dělat, ale může tam být nějaký jiný nový, mnohem lepší Alexandr Vondra, který bude mít své limity toho, co je správné posunuty někde jinde a úplně stejným způsobem může rozhodnout o takovémto nasazení naší armády v zahraničí. A právě proto je velmi nebezpečným precedentem připustit, že se takto překračují ústavní meze pravomocí vlády České republiky, protože mohou být mnohem horší ústavně naprosto identické situace v budoucnu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, pane místopředsedo, vážený pane předsedo, dámy a pánové, hosté. Dlouho jsem přemýšlel, jak svůj krátký diskusní příspěvek uchopit a nakonec jsem dospěl k názoru, že vlastně musím vládu pochválit kvůli 29 lékařům do mimořádného zasedání vlády České republiky, kvůli tomu samému počtu bylo mimořádné zasedání vlády Slovenské republiky a to je přece jenom potvrzení akceschopnosti. Trošičku zarážející je ten konečný efekt. Na seznamu jsem si přečetl, že našich 29 lékařů tam tuším za tři dny, opravte mě, jestli se mýlím, ale učinilo 91 úkonů. Nejsem velký matematik, ale plus mínus nějaká ta setina nebo desetina, tak ta efektivnost spočívala v tom, že jeden lékař za jeden den vykonal v průměru jeden úkon. To mě připadá skutečně dost neefektivní a jsem rád, že kvůli takové drobnosti mohou dvě vlády zasedat v mimořádném termínu. Věřím, že jejich aktivita při vážnějších situacích bude stejná jako v tomto případě. A ještě jedna poznámka k odborářské většině, o které tady mluvil pan ministr obrany. Já jsem v odborech, ve školských odborech, ale že by byla nějaká základní organizace odborového svazu v horní komoře Parlamentu ČR, asi jsem to za ty tři roky nepostřehl. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji a jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové. Měli bychom trošku zklidnit emoce. Já bych se chtěl zastat pana ministra Vondry, protože on jako člověk, bývalý disident a člověk, který rád respektuje právo, tak určitě neměl na mysli a nechtěl to, co tady přednesl můj kolega Dienstbier. Já si myslím, že v tomto smyslu asi to celé nebylo. Bylo to určité nešťastné nedorozumění a vláda prostě si nevěděla rady a tak udělala to, co udělala. Neudělala to nejšťastnějším způsobem a já jsem tady navrhl něco, jak by asi měla postupovat. Ale skutečně, protože my za chvíli máme zasedání zahraničního a branně bezpečnostního výboru, protože tady jsou určité obavy, které tady vyslovil můj kolega Dienstbier. Tak bychom rádi viděli, jestli by dopis slovenské vlády od premiérky Radičové. Jestli byl zaslán, kdy byl zaslán a jestli se tam jednalo o humanitární pomoc nebo jestli to bylo o nějakém cvičení a slovenská vláda má také určité povinnosti, jak oznámit cvičení cizí armády na svém území zcela určitě. Ale chtěl bych vědět jedno. Jestli jste také ocenili to, co udělali hejtmani za ČSSD na Moravě, kteří bez ohledu na to, že vláda tam poslala nějakých 29 lékařů, z toho mimo jiné i psychiatry? Jestli jste ocenili to, že ti hejtmani nabídli slovenským hejtmanům a slovenské vládě, humanitární pomoc, přesně to, o co žádala premiérka Radičová a řekli, že na slovensko-moravském pomezí moravské nemocnice, že jsou připraveny přijmout jakýkoliv počet slovenských pacientů, kteří budou ohroženi na životě a že jim Česká republika prostřednictvím krajských zařízení pomůže. To nikde moc nezaznělo a myslím si, že ta pomoc, kterou nabídli, byla daleko víc cennější a mnozí ji využili, než to, poslat někam narychlo posbíraný z různých nemocnic tým nevycvičených vojenských i civilních specialistů a to bych chtěl, aby tady také zaznělo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Töpfer, který má slovo.

Senátor Tomáš Töpfer:  Děkuji, pane předsedající. Já jsem na rozdíl od pana senátora Drymla odborář. Já jsem v odborech, já jsem dokonce jednu odborovou organizaci založil, několik let jsem jí předsedal a do dneška jsem jejím členem, je to herecká asociace. A je členem Českomoravského odborového svazu. Takže mě nepodezírejte z toho, že bych byl proti odborům, já si jich vážím, já je respektuji, protože patří do našeho společenského spektra už pro ten mnohoúhelník sil. Z toho se skládá naše občanská společnost, ale nepatří do Senátu.

Tím porušují tu rovnováhu. My nejsme odborová centrála, ani její odborová organizace nebo odbočka. Zaznělo tady slovo stávkokazi. Prosím vás, nenalhávejme si nic, tady nejde přehlédnout, tady nejde o odborovou solidaritu se slovenskými lékaři. O to tady jde. A u koho převládne tato falešná odborová solidarita nad zájmem nejvyšším, a to je život a zdraví lidí, ten nemá v Senátu co dělat, protože to je nehumánní. Já si takového člověka vážit nemohu. A kdyby naši lékaři zachránili jeden jediný život, tak jejich mise byla úspěšná, a proti tomu tady máme muže, který předložil filipiku o tom, zda je to úplně zcela konformní s naší Ústavou. Člověka, který své odborové a stranické zájmy povýší nad mravnost, já si vážit nemohu. A člověk, který má narušenou tuto hierarchii hodnot, nemůže podle mne zastávat druhou nejvyšší ústavní funkci a já jsem chtěl vyzvat pana senátora Štěcha, aby se vzdal svého předsednictví v Senátu a položil svůj mandát. Děkuji. (Bušení do lavic.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, do rozpravy se už nikdo nehlásí. Hlásí se pan předseda Milan Štěch. Prosím, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, na tuto umělecko-divadelní vložku samozřejmě musím zareagovat. Jak je toto označení pojmenováno – ale ono je adekvátní tomu, co bylo učiněno. Já si naopak myslím, že bychom tady jako jedna žena jeden muž měli všichni mít na srdci a na mysli to, abychom dbali na dodržování Ústavy. Při našich různých politických pohledech, společenských, ať jsme přišli, odkud jsme přišli. Tak můžeme být prospěšní české zemi, pokud budeme plnit základní funkci, a to je dodržovat Ústavu a ústavnost. Také je to ve všech zprávách, kde mluvíme o Senátu, levý nebo pravý, a říkáme to.

Jestli se někdo domnívá, že to, co se stalo bylo v souladu s článkem 43 odstavec 3, tak si myslím, že musí mít hodně velký kus fantasie a tu fantasii povýší nad realitu života. A pokud má jiný názor, tak to vyjádří hlasováním. Samozřejmě, že vyzýván mohu být k čemukoliv, ale já k tomu, k čemu jsem byl vyzván mohu říci jenom jedno, že jsem plně přesvědčen, že jsem v tuto chvíli a nejenom na základě svého názoru, ale i názoru mnoha jiných, kteří mě k tomu vyzývali a nakonec některé sdělovací prostředky o tom psaly, dbal na to, abych jako představitel Senátu včas upozornil vládu, a to jsem udělal hned druhého, aby jednala v souladu s Ústavou, aby k tomuto konfliktu nemuselo dojít a není mou chybou a ani nikoho zde, že vláda toto buď opomenula, nebo obešla. Ono to obcházení v poslední době, zejména při různých korupčních skandálech je u nás docela běžné. Ale já si myslím, že Ústavu korumpovat nemůžeme přece připustit. Takže z tohoto pohledu samozřejmě zůstávám naprosto klidným a mohu vás ujistit, že i v budoucnu, pokud budu mít důvěru této horní komory, svým ústavním povinnostem plně dostojím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Dále se přihlásil do rozpravy pan senátor Luděk Sefzig. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil z toho důvodu, že nepovažuji vystoupení kolegy Töpfera za vystoupení teatrální nebo divadelní. Já chodím občas na jeho hry a dovedu odlišit kdy je na jevišti a kdy je před námi v této horní komoře. A druhou věc, kterou jsem chtěl sdělit je to, že i díky konzultaci už přítomné legislativy a také i poté, co vystoupil pan ministr Vondra je mi jasné, že budeme rozhodovat o tom, zda článek 43 odstavec 5 písmeno b) je nebo není ústavní. Já se domnívám, že ústavní je. To, že někdo nebude souhlasit s tím, že šlo o cvičení, to je samozřejmě věcí jednání výboru a je právo této komory, aby to cvičení odmítla. Ale domnívám se, že článek 43, odstavec 5b), jak byl citován, je v naprostém souladu s Ústavou. Proto se domnívám, že odstavec navrženého usnesení, aspoň v posledním bodě, je nehlasovatelný.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další se hlásí do rozpravy pan senátor Jiří Pospíšil. Je to tak, pane senátore? Hlásíte se. Prosím, máte slovo.

Senátor Jiří Pospíšil:  Pane předsedající, já jsem samozřejmě poskytl čas na tu konzultaci mezi vedle sedícím předsedou, který je asi předkladatelem nebo zpravodajem, já to fakt nevím a chci se vás zeptat, jestli opravdu, opravdu chcete schválit jako Senát – říká, že postupem vlády byla porušena Ústava ČR. Vy vážně chcete rozhodnout, jako že Senát rozhodne na základě podrbání za uchem? Na základě pohledu na předsedu? Na základě toho, že někdo něco říká? Prosím vás, proč nemohu dostát svému právo dostat k tomu dokumenty. Proč mi neposkytnete čas si to aspoň prostudovat a zvážit. Vždyť přece já jsem tady 16 – 15 let, 15 let bereme na vědomí plány vojenských cvičení a 15 let bereme na vědomí změny v plánu vojenských cvičení, někdy i dodatečně. Nikdy jsme nerozhodovali o tom, jestli se smí nebo nesmí zúčastnit Armáda ČR vojenského cvičení. Vždycky to bylo vzetí na vědomí, rozhoduje o tom vláda. A to prosím byla cvičení, kde se střílelo ostrými. Vy opravdu chcete na základě toho, že by vám někdo řekl nebo že jste si přečetli v novinách schválit, že zvoleným postupem vlády byla porušena Ústava ČR? Opravdu Senát ve své celé vážnosti, která tím zmizí bude konstatovat, že vláda koná protiústavně, Aniž by si přečetl jediný materiál mimo tohoto papírku, který prostě napsal někdo v předpokoji? Mně to připadá absurdní. Pokračujte, jak myslíte.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se hlásí do rozpravy paní senátorka Soňa Paukrtová. Jenom bych upozornil, že pan předseda Milan Štěch je předkladatelem tohoto bodu.

Senátorka Soňa Paukrtová:  My jsme se tady opakovaně ptali, kdo je zpravodajem tohoto materiálu. Ale, dámy a pánové my tady rádi občas konstatujeme, že Senát je pojistkou Ústavy a ústavnosti. Jistě víte, že já se sama jaksi ochranou Ústavy, ústavních práv zabývám. Byla jsem u zrodu mnoha ústavních stížností. Já vás v tuto chvíli prosím, přerušme ten bod, nechme si předložit podklady a rozhodneme na základě jaksi relevantních podkladů. Navíc jsem přesvědčena o tom, že Senát těžko může konstatovat protiústavnost, to přece je výsadou Ústavního soudu, a nikoli Senátu Parlamentu ČR. Nás -17 zákonodárců - může postoupit Ústavnímu soudu návrh, s tím, že má velké podezření, že tam porušena Ústava byla, ale my přece nemůžeme konstatovat porušení Ústavy. Tím sami Ústavu porušíme. Takže já vás teď moc prosím, přerušme ten bod, nechme si podklady předložit, nechme to projednat výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a já osobně bych navrhovala i ústavně-právní výbor.

A ten bod v tuto chvíli přerušme. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. (Z pléna: To byl procedurální návrh.) Poprosil bych, aby ho ještě paní senátorka zopakovala, pokud to byl procedurální návrh, já jsem ho tak nepochopil.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Omlouvám se, jestli jsem se vyjádřila nejasně. Já jsem navrhla, abychom tento bod přerušili např. do příštího týdne, kdy budeme opět zasedat, do té doby zasedne výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bude dostatek času na to, abychom prozkoumali, zdali tam skutečně k porušení Ústavy došlo, to zaprvé. A pokud to zjistíme nebo budeme mít vážné podezření, tak buďto toto cvičení zrušme, anebo ten podnět pošleme Ústavnímu soudu.

Ale my tady přece nemůžeme říci, že byla porušena Ústava. K tomu je přece způsobilý pouze Ústavní soud.

A protože jsem se opět do toho trochu zapletla, tak navrhuji přerušení do příštího týdne, to znamená do 14. 12., kdy budeme mít další zasedání Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji, teď je to jasné. A nechám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 27 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 34, proti bylo osm. Návrh byl přijat.

Mohu nyní konstatovat, že přerušujeme projednávání tohoto bodu, tedy tak, jak bylo předneseno, do příštího roku, do 14. prosince 2011.

O vystoupení požádal pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, máte slovo.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové. My jsme jednání o tomto bodu přerušili, já to vidím jako dobrý krok, ale my jsme neurčili, a to je asi úkol pro Organizační výbor, kterým výborům to bude dáno k dispozici a zpracováno, kdo bude zpravodajem, protože to byla ta moje poznámka při prvním vystoupení. Já si myslím, že my tady jednáme trošku v rozporu s jednacím řádem Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Já myslím, že každý na to máme samozřejmě určitý názor. Nemyslím si, že je to v rozporu s jednacím řádem.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím bodem je

 

Petice na podporu výzvy zastupitelů města Přerova, vyřešení dopravní krize ve městě Přerově

Tisk č. 118

Tuto petici jste obdrželi jako senátní tisk č. 118. Petici projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Karla Korytáře.

Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/1. Podle našich pravidel Senát při zahájení projednávání petice vezme na vědomí, které osoby zastupují petenty, mají požívat práv podle § 142a odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě to je pan senátor Jiří Lajtoch v roli primátora statutárního města Přerova, o kterém nemusíme hlasovat.

Dále Senát hlasováním rozhodne, který z představitelů orgánů územní samosprávy, správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. O panu senátorovi Martinu Tesaříkovi se nehlasuje a pana ministra dopravy Pavla Dobeše zastoupí pan náměstek Ivo Toman, o jehož účasti zahajuji v této chvíli hlasování.

V sále je v tuto chvíli přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 28. Nechávám hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 28 se z přítomných 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 37, proti byl jeden. Návrh byl přijat. (Velký hluk v jednací síni.)

Já bych vás, vážené paní senátorky a senátoři, požádal o klid, protože hladina hluku již dosahuje úrovně minimálně Poslanecké sněmovny. A já bych vás také požádal, abyste z pléna nevykřikovali na řídícího, pokud nevíte, o čem se hlasuje, protože jste nesledovali průběh jednání. Požádal bych ty, kteří měli trošku rozohněné hlavy z projednávání minulého bodu, aby využili možnosti i v předsálí, a ti, kteří mají zájem o projednávání tohoto bodu, aby zklidnili hladinu hluku v tomto ctihodném Senátu.

Dovolte mi, abych zde přivítal zástupce stran dotčených peticí. Za petenty vystoupí pan senátor Jiří Lajtoch, primátor statutárního města Přerov, a za dotčené orgány a instituce vystoupí pan senátor Martin Tesařík, hejtman Olomouckého kraje, a náměstek ministra dopravy Ivo Toman.

Podle článku 3 dalších podrobnějších pravidel může každá z těchto osob vystoupit v rozpravě nejvýše dvakrát, a to vždy nejvýše na 10 minut.

A nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, panu Karlu Korytáři. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři. Petici na podporu výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerově celkem svými podpisy podpořilo 15 023 občanů.

Není potřeba zdůrazňovat význam dobudování dálniční sítě České republiky. To se týká samozřejmě i dokončovacích staveb dálnice D1, a to stavby 0136 Přerov – Říkovice a stavby 0137 Přerov–Lipník. Nejen pro statutární město Přerov je důležitý jak průtah, který je současně krajskou prioritou, tak i stavba dálnice D1. Jak správně definují petenti, dálniční obchvat odvede tranzitní dopravu, hlavně kamionovou, a průtah rychle převede vnitřní, cílovou a zdrojovou dopravu ve směru severojižním. Jedině tak dojde k odstranění dlouhých dopravních kolon na křižovatkách, ve městě vedoucích až ke kolapsu dopravu. Proto je jednoznačně namístě podpora požadavků města Přerova na vybudování těchto dopravních staveb.

Senát nemá přímý vliv na rozpočet České republiky. Proto může být jeho podpora zaměřena zejména na prosazení požadavků petentů do koncepce dopravy ČR a do plánu Státního fondu dopravní infrastruktury. Podněty a argumenty uvedené v petici budou využity tak, abychom udělali na všech úrovních vše pro koordinaci a sladění termínů dokončení staveb bez ohledu na jejich zatímní pozici v ještě nepřijatém rozpočtu ministerstva dopravy ČR. Nová koncepce dopravy, kterou, jak věříme, nový ministr dopravy předloží, musí mimo jiné respektovat už naši již tak křehkou sounáležitost s transevropskými dopravními sítěmi a také skutečnost, že z koruny vložené do budování dopravní infrastruktury se do naší ekonomiky vrací 55 haléřů!

Stanovisko k petici zaslal primátorovi města Přerova Jiřímu Lajtochovi předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda dne 24. 5. 2011.

A nyní k usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z jeho 12. schůze konané dne 20. září 2011 - v souladu s § 142a zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu a podrobnějšími pravidly projednávání peticí v Senátu a po rozpravě výbor:

I. Oznamuje Organizačnímu výboru Senátu, že šetření ve věci petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov" bylo ukončeno.

II. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, na základě seznámení se a projednání senátního tisku č. 118 – Petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov" přijmout usnesení, jehož návrh je uveden v příloze č. 1 tohoto usnesení.

III. Navrhuje Organizačnímu výboru Senátu zařadit na pořad následující schůze Senátu bod: senátní tisk č. 118 – Petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov".

IV. Určuje, že osobami zastupujícími petenty, které požívají práv podle § 142a odst. 2 jednacího řádu Senátu jsou mluvčí petičního výboru petice uvedení v příloze č. 2 tohoto usnesení.

V. Doporučuje, aby se schůze Senátu dále zúčastnili zástupci ministerstva dopravy ČR, Olomouckého kraje, města Přerova, jež výbor považuje za peticí dotčené a kteří jsou uvedeni v příloze č. 2 tohoto usnesení.

VI. Určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 118 na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře.

VII. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR máte uveden v senátním tisku, který máte před sebou, je to číslo 118/1.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Tímto otevírám rozpravu. Předpokládám tedy, že jako první vystoupí pan senátor Jiří Lajtoch, připraví se pan senátor Martin Tesařík a pan náměstek Ivo Toman. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Lajtoch:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Počátkem letošního roku se konalo v Přerově zasedání zastupitelstva, které bylo mimořádně zaměřeno na dopravu a dopravní situaci ve městě. O dopravě a dopravní situaci v regionu Přerova, Přerovsko a okolních obcí se již diskutuje 20 let a bohužel se nic neděje.

Zastupitelé se na závěr usnesení lednového zasedání rozhodli schválit výzvu zastupitelů k vyřešení dopravní krize ve městě Přerově, kterou následně, tak jak bylo zde řečeno, podpořilo 15 023 Přerovanů, ale samozřejmě i návštěvníků města Přerova. Tento zájem je jednoznačně důkazem, že dopravní situace v Přerově je opravdu vážná, zejména proto, že zde chybí jak průtah městem, tak dokončená dálnice.

Petice, kterou jsem v dubnu předal představitelům vlády, Senátu, Poslanecké sněmovny a ministerstva dopravy, byla v září projednána v senátním výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, o kterém zde hovořil pan zpravodaj.

Petice byla dále projednána 12. října 2011 na veřejném slyšení v petičním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

V úvodu jsem seznámil se situací ve městě a jeho nejbližší okolí, poukázal jsem zejména na průjezd obrovského množství kamionů a dalších těžkých vozidel ve městě. Chybějící dálnice tak znepříjemňuje život nejen život ve městě, ale i v okolních obcích. Hovořil jsem také o tom, že pro podporu této petice jsem získal i starosty z převážné většiny obcí Přerovska, Lipenska a Hranicka, ale i hejtmany Olomouckého a Zlínského kraje.

K požadavkům přerovské petice se následně vyjádřil pan náměstek, který je zde přítomen, který nám sdělil, že záležitost Přerova bude řešena v roce 2012. Uvedl, že mezi pěti dopravními stavbami, které budou v příštím roce zahájeny, je i jeden z našich úseků dálnice, ten tedy pro nás je samozřejmě významný, ale pro nás není až nejdůležitější, z Přerova do Lipníka. Na tuto komunikaci jsou již připraveny finanční prostředky v objemu zhruba 600 mil. Kč a stavba by měla být zahájena po schválení rozpočtu v roce 2012.

Osud dálničního úseku 037, což je úsek obce 5 km od Přerova Říkovice směrem na Přerov a tzv. obchvat Přerova, je poněkud komplikovanější. Tato příprava byla v minulosti pozastavena. Je bezesporu příznivou zprávou, že v roce 2012 bude pokračovat příprava této stavby, bude vyčleněno 200 mil. Kč právě na přípravu výkupu pozemků tak, aby stavba mohla být zahájena v roce 2014.

Na veřejném projednávání petice jsme upozornili také na rizika, která by nastala, pokud nebude výstavba chybějících úseků dálnice na sebe navazovat. Chybějících 10 km, které by měly být posledním úsekem dálnice D1 z Prahy do Ostravy, by znamenalo opravdu neúměrné zahlcení města tranzitní dopravou. Ministerstvo dopravy slíbilo předpokládané zahájení stavby posledního úseku dálnice v roce 2014.

Tyto informace jsem samozřejmě přijal velice optimisticky a velice rád. Nicméně tak jako já, tak i občané celého regionu Přerova již nevěří těmto slibům a budeme samozřejmě věřit, až se opravdu něco začne dít. I když je pravdou, že prostředky jsou připraveny do rozpočtu, nicméně poslední dva úseky dálnice D1, a to úsek 0136 a úsek 0137 se ještě nezahájil. Věřím tomu, že slova pana náměstka ministra dopravy Tomana budou pravdou a tyto práce budou zahájeny. I když místopředsedkyně petičního výboru PS Ing. Hana Orgoníková řekla, že petice byla úspěšná a splnila svůj účel, já tomu chci věřit, ale budu tomu věřit opravdu až tehdy, až se zahájí tyto dva poslední úseky.

Co tedy říci na závěr? Na dnešní situaci je nejsmutnější, že dálnice D1 mezi Prahou a Ostravou není dokončena a chybí realizovat 24 km a ta nejkritičtější část je okolí města Přerova, tzv. obchvat města, což je inkriminovaná část dálnice 0136.

Ano, dálnice D1 se zastavila v jižní části těsně před Přerovem u obce, takže dopravní situace Přerova a jeho nejbližšího okolí je opravdu kritická. Proto je i tak silný hlas této petice, který žádá všemi různými prostředky o podporu a urychlení realizace chybějícího úseku dálnice, a já věřím, že takto bude konečně naplňován konvergenční program České republiky a taktéž Národní program reforem z roku 2011 k dobudování páteřní dopravní sítě. Vždyť D1, jejíž příprava započala v roce 1939, je jistě tou páteřní komunikací. A věřím, že sliby, které byly dány v letošním roce, v závěru letošního roku budou naplněny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní za dotčené orgány a instituce jako první vystoupí pan senátor Martin Tesařík, prosím.

Senátor Martin Tesařík:  Děkuji za udělení slova. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Náš kolega pan senátor Lajtoch coby primátor statutárního města Přerov velmi mnoho toho, co bych mohl asi opakovat v pozici hejtmana Olomouckého kraje i já. Bezesporu fakta, která tady uvedl, hovoří o tom, že dopravní situace v Přerově je nejenom kritická, ale řekl bych silně kritická a že je potřeba ji řešit.

Z pohledu hejtmana bych možná doplnil jeho vystoupení o několik doplňujících informací, které sestávají zejména z následujících mých slov:

Když minulý pan ministr dopravy Bárta dělal spanilé jízdy po jednotlivých krajích, tak hovořil o tom, že si kraje mají stanovit priority. Tento úkol jsme splnili. Obrátili jsme se samozřejmě na naše kolegy z místních samospráv, tak abychom ten seznam sestavili skutečně velmi odpovědně.

Právě v tomto seznamu byla D1 kolem Přerova postavena na místo první jako priorita Olomouckého kraje. Ty argumenty, které tady zazněly, jsou následující:

Jednak počet projíždějících automobilů nejenom osobních, ale i zejména nákladní tranzitní dopravy přes statutární město Přerov v řádově desítek tisíc během jednoho dne. Dále je to záležitost z mého pohledu, z pohledu předsedy bezpečnostní rady Olomouckého kraje i záležitost krizového řízení a není to tak dávno, kdy opět Bečva se rozlila a zkomplikovala dopravu. Když máte ve městě rozlitou vodu, máte problém s dopravou zejména při krizových situacích. Situace v oblasti zajišťování zdravotní péče či zajišťování dostupnosti Hasičského záchranného sboru a dalších složek je vždycky ohrožena. Myslím si, že v tomto případě existence právě obchvatu města Přerova může výrazně usnadnit řešení těchto problémů.

Já bych chtěl říct, že to není problém jedné osoby. pana primátora či pana hejtmana, není to problém jednoho statutárního města, ale je to problém, který je vnímán napříč územím, které je tvořeno dvěma kraji. Není to tak dávno, kdy z iniciativy pana primátora Lajtocha, z iniciativy náměstka hejtmana Zlínského kraje pana Lukáše či z iniciativy Olomouckého kraje se organizovala dopravní konference v Luhačovicích. Zde jsme pojmenovávali ty nejvýznamnější dopravní problémy a jedním z nich byla právě D1.

Já bych se v tom okamžiku chtěl trošku nadzvednout nad řekněme problematikou, kterou byste mohli vnímat jako problematiku regionální, a chtěl bych tady podtrhnout tu informaci, kterou tady před chvílí řekl pan primátor Lajtoch, náš kolega senátor, a sice, že se jedná o dokončení zbývajících 24 km, které by měly vlastně dokončit a doplnit celou trasu D1, čili tranzitní komunikace, která vede napříč celou ČR. Dovedete si tedy představit, že pokud jedete po uceleném úseku nějakých 300 km, 400 km a najednou je tam prázdno, není tam ta silnice, která by tam měla být, je tam komunikace podstatně nižšího rázu, takže to působí komplikace. Nejenom komplikace pro dopravu v ČR, ale samozřejmě komplikace pro tranzitní mezinárodní dopravu.

Chtěl bych tady možná nastínit řešení, protože mnohokrát slyšíme, že není problém v tom, že by odborníci nevnímali důležitost D1 kolem Přerova jako prioritu, ale vždycky říkají: nejsou peníze. Když bych se vrátil k Luhačovické výzvě, která byla adresována předsedovi vlády a když jsem se v poslední době ptal, jestli jsme dostali na ni odpověď, tak zatím ještě pan předseda nenašel čas, aby na tuto Luhačovickou výzvu odpověděl. Tak jedním z navrhovaných řešení je připravit možnost použití tzv. PPP projektů. Když se domnívám do auditoria, tak vidím mezi vámi řadu kolegů, kteří reprezentují samosprávy a když se na vás obrátím a položím vám otázku, kolik let slyšíme, že se mají používat PPP projekty, tak si mohou odpovědět, že to je řadu let, ale bohužel zatím legislativa – a tak slyšíme mnohokrát i od představitelů ministerstva dopravy – na to není připravena. Ptám se proč, když tuto formu výstavby mohou používat v okolních státech, například na Slovensku, a jestliže před chvílí pomáháme Slovensku v oblasti zajištění zdravotní péče, proč se neobrátíme o pomoc na Slovensko, aby nám řekli, jak se mají stavět např. silnice prostřednictvím programu PPP.

A tak mi dovolte na závěr vás skutečně požádat, abyste podpořili iniciativu občanů, našich spoluobčanů na Přerovsku, v Přerově, ale i v širokém okolí, kteří podepsali tuto petici, abyste ji také podpořili při následném hlasování. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. A jako poslední z těch, kteří promluví za dotčené orgány a instituce, slovo dostane pan náměstek ministra dopravy Ivo Toman. Prosím, pane náměstku.

Ivo Toman:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás všechny pozdravil jak za svoji osobu, tak za resort ministerstva dopravy.

Zároveň mi dovolte, abych vás informoval o aktuálních plánech ministerstva dopravy na řešení problematické dopravní situace ve městě Přerov.

Jistě všichni vnímáte, že s ohledem na stav veřejného rozpočtu je situace v oblasti výstavby dopravní infrastruktury v současnosti velmi napjatá. Prakticky ze všech regionů z celé republiky přicházejí požadavky na výstavbu zejména silniční infrastruktury, a to v rozsahu, který ani při nejlepší vůli nemůžeme za stávajících podmínek naplnit.

Vzhledem k výše uvedenému vedlo ministerstvo dopravy v poslední době intenzivní odborná jednání za účelem stanovení priorit výstavby v naší zemi. V této souvislosti jsme byli nuceni akceptovat mnoho nepopulárních, velmi kompromisních řešení, včetně nepopulárních rozhodnutí o pozastavení výstavby či přípravy některých původně prioritních projektů, což byl mimo jiné i případ dálnice D1 v úseku u města Přerova. V tomto smyslu bylo také v dané věci v minulosti komunikováno se samosprávami i s veřejností.

Na základě aktuálního výsledku jednání však mohu dnes konstatovat, že stavba D1 – úsek 0137 Přerov – Lipník, která je v současnosti formálně připravena k realizaci, je navržena k zahájení v příštím roce, v roce 2012 s dostatečným finančním krytím, a to i ve střednědobém výhledu pro další roky 2013 a 2014.

Tímto krokem vzroste tlak na dokončení dalšího úseku přípravy stavby D1 – 0136 Říkovice – Přerov, kde jsou pro příští rok také alokovány finanční prostředky na majetkoprávní a projektovou přípravu, směřující k získání stavebního povolení. Se zahájením realizace je následně počítáno v roce 2014, přičemž je cílem, aby byl dílčí úsek stavby 0136, tedy mimoúrovňová křižovatka (MÚK)Přerov – sever, projednán a připraven již v předstihu.

Současně v letošním roce pokračuje projektová příprava dalších souvisejících dopravních staveb na průtahu silnice I/55 městem Přerovem, které byly dříve prezentovány jako kompromisní řešení s určitou prioritou. Jedná se především o stavby I/55 MÚK s Českými drahami Přerov – Předmostní a I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa. Zde je však nutno konstatovat, že pro jejich realizaci v tuto chvíli nejsou v rozpočtu vyčleněny finanční prostředky.

Ještě mi dovolte pár technicko-taktických dat, především k těmto dvěma stavbám:

Především D1 0137 Přerov – Lipník. Jak jsem řekl a jak to tady bylo řečeno i mými předřečníky, teď v rozpočtu je jasně zapsáno a napsáno, že předpokládané zahájení je v příštím roce 2012. Počítáme s tímto projektem jako s náhradním projektem pro operační program Doprava, prioritní osa 2, síť TEN-T. Stav přípravy pro vás, kdo nemáme zas podrobné informace, je následující, že na hlavní trasu, což je velmi důležitá skutečnost, je vydáno pravomocné stavební povolení a po schválení rozpočtu v Poslanecké sněmovně může investor zahájit soutěž na výběr zhotovitele, letos nebo na začátku příštího roku. V rozpočtu je – a bylo to tady také řečeno, jen to zdůrazňuji – jasně částka 600 mil. Kč pro rok 2012 pro realizaci, a dále jako výhled pro rok 2013 je uvedena částka 1,6 mld. Kč a pro rok 2014 1,8 mld. Kč. Celkový úsek je 14,3 km, a celkové náklady zatím předpokládáme zhruba v částce 5 mld. Kč bez DPH.

K druhé stavbě – D1 0136 Říkovice – Přerov. Zde předpokládané zahájení realizace výstavby je v roce 2014. Má to opět vazbu na operační program Doprava 2, dnešní prioritní osa 2, síť TEN-T. Stav přípravy je následující: V tuto chvíli máme pravomocné územní rozhodnutí a majetková příprava, čili výkupy, je zhruba ve fázi 30 procent. Pro rok 2012 je v rozpočtu částka 200 mil. Kč na výkupy a na majetkoprávní přípravu. Úsek je dlouhý 10,1 km a náklady předpokládáme cca 7,6 mld. Kč bez DPH.

Považoval jsem tedy za potřebné a nutné a správné zde říci ještě pár těchto dat a čísel, které jsou oficiálně v rozpočtu, který byl předán do Poslanecké sněmovny.

Jenom ještě krátkou reakci na pana senátora Lajtocha. Já jsem byl i na projednávání v Poslanecké sněmovně, kde se tato petice projednávala. Chápu jeho slova, kdy tady řekl, že bude věřit, až se to stane skutečností. Já to beru; to "věření" z vaší strany nemůže být stoprocentní, ale jsem optimista, a věřím, že toto projde ve sněmovně. Zrovna dnes odpoledne hospodářský výbor poprvé projednává státní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Zatím jsme nezaregistrovali, že by tato částka, tato stavba, byla nějakým problémem. Večer dnes si můžeme zavolat, a konstatovat, že snad "věříme" už více. Věřím, že příští rok první část dálnice D1 se rozjede naplno. Za dva roky druhý úsek D1.

Jak zde bylo řečeno, po realizaci těchto dvou úseků můžeme hlásit naší zemi, že Praha-Brno-Ostrava, celá D1 v délce skoro 400 km je postavená a můžeme do světa nahlásit, že toto je splněno.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zatím děkuji za pozornost. Jsem samozřejmě připraven odpovědět za resort dopravy všechno, co vás bude zajímat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane náměstku. Připomenu, že rozprava už probíhá, byla otevřena. Jako první mluvili zástupci dotčených orgánů a institucí. Teď se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Gawlas. Má slovo, prosím.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedající, vážený pane náměstku, vážené senátorky, senátorky - výzva zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov – já tuto petici samozřejmě podporuji. Podepsalo ji 15 tisíc podpisů. Stejně tak jsem podpořil petici občanů Opavska, kteří tady 16. 3. přednesli petici za dokončení výstavby silnice mezi Ostravou a Opavou, tzv. Slezský kříž. Byla tady starostka Hrabyně paní Jordánková. Samozřejmě obyvatelé Přerova reagují na kritickou dopravní situaci v centru jejich města. Nepochybují o tom, že je oprávněná.

Zástupci petičního výboru namátkou uvádějí: Neřešená dopravní situace na státní silniční síti ochromuje život ve městě. Dopravní zácpy omezují každodenní život lidí ve městě. Obyvatelé mají problém s dojezdem do zaměstnání, do škol, k lékaři. Kolony aut rapidně zvyšují nejen dopravní zátěž, ale také hlučnost, prašnost. Škodliviny a emise vážně ohrožují zdraví obyvatel.

Proč to říkám? Přerov totiž není v naší zemi bohužel ojedinělým případem. Sám jsem byl zvolen za Třinecký region, v němž otázka nedořešené dopravní infrastruktury už léta patří k nejpalčivějším problémům vůbec. Už tak výrazně znečištěné ovzduší z velkých průmyslových podniků nám dále zhoršuje nekonečné kolony kamionů. Nemluvě o průjezdnosti hlavního tahu ze Slovenska směrem na Ostravu. Dobře víme, jak to vypadá, když kamiony projíždějí přímo středy obcí a měst. Vidím to skutečně denně. Chápu, že je problém vyjíždět s každodenní povinností šedesátiminutovou prostě jenom proto, abychom si dostali do práce, do škol anebo k lékaři.

Já sám jsem loni v létě coby krajský zastupitel inicioval určitou blokádu v obci Hrádek mezi Jablunkovem a Třincem, kdy jsme asi po hodinové blokádě zjistili, že kolony jsou až někam na Slovensko, do Polska. Skutečně fatální situace na Třinecku.

Jsem rád, že je tady náměstek ministra dopravy pan Ing. Toman. Velice si ho vážím, protože schůzky, které jsem již měl, ať byly na ministerstvu anebo v Ostravě na krajském úřadě, vždy vedl perfektně. Na čem jsme se domluvili, tak v rámci možností bylo splněno. Škoda, že tady není ministr Pavel Dobeš. Ale pan Toman, dle mého názoru, v době, kdy se ministři střídali jak na běžícím pásu: Bárta, Šmerda, Pavel Dobeš, tak pan náměstek ministerstvo, dle mého názoru, vedl.

Nicméně musím vystoupit, protože mám pocit, že Praha obecně; nebo ministerstvo dopravy, ministerstvo financí hlavně, jakoby se nám vysmívalo, nám na východě republiky. Vezměte si, že navýšení fondu dopravní infrastruktury o čtyři miliardy, z těchto peněz šlo pouze 300 mil. do Moravskoslezského kraje, a z toho celá tato částka na úsek Slezský kříž, což se dalo pochopit, jelikož jsou tam zahájené stavby, rozestavěné mostní konstrukce. Kdyby se tam stavby nedostavěly, tak za stejné peníze bychom za rok museli stavby bourat.

To, že opravdu silnice a infrastruktura vůbec je na Severní Moravě, nebo na východu opravdu nejhorší, jsme si vlastně na vlastní kůži, nebo "na vlastní zadky" mohli vyzkoušet sami s kolegy Petrem Víchou, Jožkou Regecem. Dali jsme si práci, projeli jsme Českou republiku z Třince až do Prahy po vedlejších silnicích; dvojkách, trojkách. Skutečně je to tam horší než v Čechách.

Proč tady ještě vystupuji? Mám takovou jednu velice čerstvou špatnou zkušenost. Toto pondělí mi volala jedna paní z mého senátního obvodu, a v podstatě s pláčem mi říkala: Před třemi dny mi zemřel manžel, pane senátore, na zástavu srdce. My jsme prováděli masáž srdce, ale sanitka prostě nedojela... Uvědomil jsem se, jak jsme tady projednávali asi před měsícem zákon o záchranné službě, a jak jsme se tady horlivě bavili o tom, jestli dojezdový čas má být 15 minut – je málo; 20 je moc atd. atd. Paní senátorky, páni senátoři, uvědomte si, že u nás v regionu, a to nejenom v dopravní špičce, prostě se k tomu pacientovi záchranná služba ani nedostane. Takže to jsou důležité věci. Ne, jestli se tady řekne – do 15, do 20 minut. Ještě operátorka nenahlásí nebo nehlásí... To jsou věci, které jsou zásadní.

Čili ještě jednou – podporuji petici Přerováků. A my na Třinecku musíme dále bojovat. V minulém týdnu paní starostka Třince – prostě proběhl v Třinci nějaká happening; v minulém týdnu ve čtvrtek. Já jsem ho samozřejmě podpořil a podporoval. Shodou okolností, dneska tady paní starostka také je, takže my se s panem náměstkem budeme ještě bavit. Jsem rád, že jsme se tady sešli, i když jsme to takhle neplánovali. Děkuji za pozornost.

Podporuji petici v Přerově!

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Konstatuji, že se nikdo nehlásí do rozpravy, proto rozpravu končím, a poprosím pana zpravodaje, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupili jednak zástupci petentů, zástupci dotčených institucí, jako je Olomoucký kraj a ministerstvo dopravy. Vystoupil jeden senátor.

V této věci mohu konstatovat – a možná mluvím i za pana náměstka Tomana, že přece jenom těch úzkých a uzlových míst kromě Třinecka, Jablunkovska, jsou např. Budějovice a další místa. Tady se zcela objevuje v plné nahotě, nakolik rozpočet pro oblast dopravy je nedostačující. Znovu opakuji, a je to přesvědčení všech senátorů i poslanců, že investice do dopravy ovlivňují celý náš život. Kromě ekonomiky všechno ostatní. Jsou návratné v ekonomice a ve všem ostatním. Je to jenom konstatování stavu, který je.

Vystoupení tady odezněla. Zdá se, že je vše zodpovězeno. Pan náměstek uvedl, jak a co je zařazeno do plánu. Nicméně tento bod už byl potřetí zařazen na jednání našeho pléna. Vzhledem k časové náročnosti předchozích plén se až dnes projednává. Podotýkám dnes znovu, že podněty a argumenty uvedené v petici, budou využívány nadále tak, abychom udělali na všech úrovních vše pro koordinaci a sladili termíny dokončení staveb. Je to úkol pro všechny, kterých se to dotýká. Je to problém u každé další petice, která přijde do Senátu, případně do Poslanecké sněmovny.

Já jsem navrhl ve svém prvním vystoupení přijmout a odsouhlasit návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR, které je uvedeno v příloze č. 118/1.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Po znělce budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Karel Korytář. Konstatuji, že v sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 24.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že při hlasování pořadové číslo 29 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 vyslovilo 32. Proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. O slovo požádal pan předseda zahraničního výboru, po něm paní senátorka Paukrtová. Prosím.

Senátor Jozef Regec:  Pane předsedající, děkuji. Prosím všechny členy zahraničního výboru, aby se dostavili během pěti minut na výbor, kde bude zahájeno jednání ohledně problému, který tady dneska máme. Požádal bych, abyste tam přišli všichni. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Prosím, paní předsedkyně Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dámy a pánové, omlouvám se, že vás zdržuji. Možná jsem se nevyjádřila úplně jasně při návrhu na přerušení. Tak pro jistotu přečtu, jak jsem to myslela. Pokud budete tak laskaví a přijmete to formou usnesení, budu ráda. Je to 432. usnesení Senátu ze 14. schůze konané 8. prosince 2011 k "Okolnostem vyslání vojenských lékařů na Slovensko".

Senát:

I. Přerušuje projednávání tohoto bodu do 14. prosince 2011.

II. Žádá VZVOB a ÚPV, aby k předloženému návrhu usnesení Senátu zaujaly stanovisko.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  A vy si přejete, paní předsedkyně, abychom revokovali teď usnesení? Já myslím, že se o to můžeme pokusit, ale až budeme všichni. Teď asi ne. Odešli všichni...

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedající, mám zato, že my jsme přerušili, a požádali jsme VZVOB. Já jsem tam zmiňovala ještě ÚPV, takže vlastně usnesení je doplněním tohoto.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Aby tyto okolnosti projednal i ÚPV. Mám zato, že pan předseda měl na mysli to, abychom to přijali formou usnesení, které bude takto stanoveno. Nevím, jestli je nás dostatečný počet, ale mám zato, že bychom to odhlasovat měli.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Já tomu rozumím. Ale jsem pro, abychom tím zahájili odpolední jednání. Protože mnozí odešli, a je to důležité.

Vyhlašuji přestávku. Na 13.30 hodin jsou pozváni další členové vlády, tak prosím o dochvilnost. Do 13.30 hodin je přestávka.

(Jednání přerušeno ve 12.15 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.31 hod.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím, zaujměte svá místa, je 13.31 hodin. Dohodli jsme se, že v půl druhé začneme. Stále ještě nejsme usnášeníschopní a začneme právě usnesením – revokací usnesení, které před přestávkou navrhla paní senátorka Paukrtová.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zahajuji přerušené jednání Senátu. Zahájíme ho revokací usnesení, ale k tomu se přihlásila paní předsedkyně klubu – paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, já si dovolím opravit pana předsedajícího. Nejedná se o revokaci usnesení, jedná se o doplnění usnesení. My jsme k okolnostem vyslání vojenských lékařů na Slovensko přerušili projednávání tohoto bodu do 14. prosince 2011. Ten druhý bod, o který vás teď prosím, je, že žádáme výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ÚPV, aby k předloženému návrhu usnesení Senátu zaujaly stanovisko. Děkuji vám.

Jedná se tedy o doplnění usnesení.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Vskutku budeme hlasovat o doplnění usnesení, které bude doplněno o bod II., tak jak bylo předneseno. Přihlásil se pan místopředseda Senátu Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Já se omlouvám, ale, vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, já bych chtěl ujasnit od paní senátorky, v rámci jakého bodu předkládá návrh tohoto usnesení. Mám pocit, že v tuto chvíli neprojednáváme žádný bod a tudíž nemůžeme přijímat ani žádné usnesení. Myslím si, že její návrh je v tuto chvíli nehlasovatelný, musela by navrhnout zařazení nového bodu, případně otevření jiného bodu, ale není možné schvalovat usnesení, jakýkoliv bod, mimo program naší schůze. To si myslím, že je naprosto v rozporu s jednacím řádem.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Paní senátorka Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedající, já na tom netrvám. Bod jsme přerušili, odsunuli na 14. prosince. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se tím tiskem již zabývá – nebo tiskem, tím materiálem, abych tak řekla, jestli to učiní nad rámec tohoto ještě ÚPV, tak podle mého názoru se k tomu Senát nemusí usnášet, pokud nechce. Já v tom případě svůj návrh stahuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, paní senátorka stáhla svůj návrh na doplnění usnesení. My se tím pádem vracíme k našemu programu. A to tak, že začneme projednávat bod

 

Návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

Tisk č. 240

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 240. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, právě jste byl vyzván, abyste vystoupil. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám z pověření vlády předložil návrh zákona, kterým se mění některé zákony týkající se projektu jednotného inkasního místa, to znamená v zásadě všechny přímé odvody – daně z příjmů právnických i fyzických osob, zdravotní pojištění i sociální pojištění.

Tento zákon je jedním ze tří pilířů základní daňové reformy, které by vláda ráda realizovala ještě během svého volebního období a které mají jeden jediný cíl. Z jednoho harmonizovaného základu pro všechny přímé odvody, protože dnes není harmonizovaný základ, jiný je základ pro výpočet zdravotního pojištění, sociálního pojištění i daně z příjmů, to znamená z jednoho harmonizovaného základu, na jednom formuláři odvést jeden daňový odvod na jeden účet, který bude mít jednoho správce, který to bude také kontrolovat. Tohle je onen základní cíl, neboť dnes všechny tři přímé odvody mají samozřejmě každý jiného správce. Počítá se to z jiného základu, posílá se to na jiné účty, a z těchto míst chodí také velmi nekoordinovaně různé kontroly. Jinými slovy daňový poplatník musí, je nucen komunikovat se třemi správci, hovoříme-li o přímých odvodech, pokud je plátcem spotřební daně, tak se čtyřmi. Je pochopitelně administrativně zatěžován i příslušnými kontrolami.

Splnění těchto cílů má tři základní pilíře. První pilíř jste schválili ještě mému předchůdci, já jsem ho ještě za Topolánkovy vlády obhájil v Poslanecké sněmovně a Eduard Janota Senát přesvědčil ke schválení daňového řádu, to znamená, je to změna pravidel.

Tím druhým pilířem je nezbytná změna instituce. Máme-li tři správce, musí z něj být správce jeden. Ještě dnes pravděpodobně dojde-li na to řada, budeme se zabývat prvním krokem této reformy instituce, což je reorganizace finanční a celní správy.

A tím třetím krokem je reforma legislativy. To znamená legislativa, která právě sjednocuje harmonizuje základ a soustřeďuje všechny tyto přímé odvody do jednoho místa, pod jednoho správce.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Jsem si vědom toho, že výsostné politikum jsou samozřejmě parametry těchto odvodů, výše daně z příjmů fyzických osob, míra její progresivity, výše sociálního pojištění, výše zdravotního pojištění, možná či nemožná nemíra této progresivity, výše paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné. To vše jsou parametry jako zásadní politika, kde různé politické síly na základě ideových východisek budou mít vždy různé názory a různé přístupy, aniž bychom kdokoli z nás mohli prohlásit, kdo je tím nositelem té jediné zjevné pravdy. Budeme na to mít vždycky různé názory a co bude demokracie demokracií, vždy se bude levá a pravá část politického spektra přít a soutěžit svými idejemi a argumenty o míru přerozdělování, o strukturu daňové kvóty, jaký má být poměr přímých a nepřímých daní, jaká má být míra progrese.

Já očekávám na to diskusi i tady v Senátu. Předkládám návrh vlády, která je středopravá a vychází z těchto svých ideových východisek. Samozřejmě respektuji i takové názory, se kterými nesouhlasím. Ale to jsou, prosím pěkně, parametry. A já vás prosím, abychom uměli rozlišit mezi parametry a našimi různými názory, které na ty parametry vždycky budeme mít, a mezi zásadní reformou systému, což je to jednotné inkasní místo, harmonizovaný základ, jeden odvod do jednoho místa, jedna kontrola. A tam jsem přesvědčen, že vzhledem k obrovským úsporám, které to činí na správě daní, k obrovským administrativním úsporám, které to činí v podnikatelské sféře při daňových odvodech, že tady můžeme mít ten zájem společný. To znamená, můžeme se dohodnout na změně systému s tím, že pochopitelně ve všech následujících volebních obdobích budou politické síly soupeřit o ty parametry a měnit ty parametry. Ale máme výjimečnou příležitost změnit systém a ten mít dlouhodobě stabilní a fixovaný. To je smyslem tohoto pilíře.

Proto promiňte, že nijak zvlášť nekomentuji ty parametry, jsem samozřejmě připraven na ně odpovídat v diskusi, ale jste s nimi samozřejmě seznámeni. Využívám jenom této příležitosti, abych vás poprosil o zásadní rozlišení mezi změnou systému, který by měl být dlouhodobý a stabilní, a mezi parametry, o které se v každém volebním období bude logicky soutěžit a pravděpodobně bude docházeti k jejich změnám.

Součástí tohoto zákona o jednotném inkasním místě je i zcela nový daňový instrument, který se nazývá loterijní daní. Není náhodou zařazen do novely zákona o dani z příjmů, neboť novela zákona o dani z příjmů je jedinou možností, jak změnit dosavadní stavy, kdy loterijní společnosti jsou subjekty od daně osvobozené, to znamená, nejenom že neplatí korporátní daň, ale – a toto je stejně závažné – nemohou být ani předmětem kontroly finančních úřadů podle daňového řádu. Tam, kde finanční úřad jde na kontrolu do loterijní společnosti či kasína, vykonává tu kontrolu podle zákona loterijního, kde má samozřejmě zcela jiné, omezené procesní kompetence, než když může kontrolovat někoho jako řádný daňový subjekt. Jinými slovy – nejenom že měníme způsob zdanění s cílem – řeknu naprosto otevřeně a brutálně – zdanit, hazardujíce, než je zdaněn dnes a získat z něj více prostředků do veřejných rozpočtů, ale také ho chceme zbavit onoho osvobození od kontroly finančních úřadů podle daňového řádu a udělat z něj subjekt jako každý jiný.

Smyslem této loterijní daně, nebo konstrukce této loterijní daně je konstrukce, která je používána ve většině zemí Evropy vyspělého světa, prostě loterijní subjekt je zatížen korporátní jako každý jiný subjekt, to znamená, v tuto chvíli je to 19 %, opět je to onen parametr, který se může časem měnit, ale důležité je, že je zatížen korporátní daní, a vedle této korporátní daně je ještě zatížen daní loterijní, o které bychom mohli vést teoretické diskuse, zda je daní přímou nebo nepřímou, protože nejvíc ze všech daní připomíná starou dobrou obratovku, a to byla daň nepřímá. Nicméně z hlediska správy a administrace je mnohem jednoduší se i na loterijní daň dívat jako na daň přímou a spravovat ji podle zákona o dani z příjmů právnických osob.

Výše této loterijní daně, nebo objem této loterijní daně, je potom odečitatelná od základu daně korporátní. Nemusíme si dělat velké iluze o tom, že vybereme nějaké zvlášť veliké peníze z korporátní daně, tedy z té daně z příjmů právnických osob, protože tam je vždy možnost optimalizace v celé řadě nákladů, nejenom v té loterijní dani. Ale nikdo nám neuteče z té loterijní daně.

Tak jak proběhla ta diskuse, tak výtěžek z této loterijní daně je předpokládán zhruba do výše 8 – 8,5 miliardy Kč podle oněch parametrů, které vláda nastavila do Poslanecké sněmovny. Protože jinak se předpokládá zpoplatnění a rozdělení u hracích automatů, jinak se to předpokládá v jiných částech, nebo v jiných segmentech loterijního trhu. Ale abychom si to uměli nejjednodušeji představit, mluvme o objemech peněz. To znamená, zhruba 8,5 miliardy Kč, které vláda navrhla rozdělit tak, že zhruba 6 miliard toho předpokládaného výtěžku by inkasovaly obce, a to ty obce, které jsou negativně externalitou zatíženy, prostě přítomností loterijního průmyslu. Víte, že jsme schválili novelu loterijního zákona, jinými slovy obec má právo i zakázat veškerý loterijní průmysl na svém území, povolit. Zakáže-li, nebude mít žádné příjmy, povolí-li, bude mít příjmy. To je dohromady zhruba 6 miliard. A 2,3 miliardy by byl příjem státního rozpočtu.

To byl původní návrh, který byl politickým konsensem mezi stranami vládní koalice, aspoň na té vyjednávací úrovni. A vedle toho totiž dal odpověď na základní otázku, kdo je oprávněn, kdo je legitimován rozdělovat povinné odvody. Víme, že dnes je právní stav takový, že loterijní společnosti jsou osvobozené od daně a jsou povinny financovat povinnými odvody na veřejně prospěšnou činnost – to co je v zákoně definováno jako činnost veřejně prospěšná, ať už je charitativní nebo dotace obcím nebo pro onen sport tolikrát citovaný nebo jakoukoli další zákonem povolenou komoditu. Nicméně je to povinný odvod.

Je to povinný odvod, byť za nějakým účelem. Distribuuje ho nikoli Poslanecká sněmovna či obecní zastupitelstvo, ale rozhoduje o tom ta loterijní společnost sama. Je to tedy jistá forma asignace. A tady je naprosto zásadní otázka, kterou si musí položit každá demokratická reprezentace – kdo je legitimován distribuovat povinné odvody. Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva? Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva, která v pravidelných intervalech obnovují svoji legitimitu, to znamená, občané jim svěřují právo rozdělovat povinné odvody, ať už na úrovni obecní či na úrovni celostátní, nebo jsou to majitelé loterijních společností?

A v odpovědi na tuto otázku je celá filozofie, jak chceme rozhodnout o loterijní dani. V odpovědi na tuto otázku je základní nesouhlas, který jsem tlumočil v Poslanecké sněmovny jménem vlády, s pozměňujícím návrhem, který prošel v rozpočtovém výboru hlasy většiny poslanců, kdy dělal jakýsi upatlaný kompromis, že třetina půjde do státního rozpočtu, navíc ještě to bylo interpretováno tak, že to nepůjde do státního rozpočtu a že to půjde do kapitoly ministerstva školství na sport. Prosím pěkně, to je naprosto falešná interpretace. Kapitola ministerstva školství je součástí státního rozpočtu a příjmy kapitoly ministerstva školství jsou příjmem státního rozpočtu. A fakt, že je něco příjmem státního rozpočtu ještě vůbec neznamená, že je to také výdajem státního rozpočtu. Neboť ve státním rozpočtu se zvlášť rozhoduje o příjmech a výdajích. To znamená, že třetina půjde do státního rozpočtu, třetinu dostanou ony obce, ale tu třetinku si pořád budou ty loterijní společnosti rozdělovat, neboť ony přece mají daleko lepší přehled o tom, co je to skutečné dobro, než ta demokraticky zvolená zastupitelstva.

To je přístup, který je z filozofického hlediska a z odpovědi na tu otázku, kdo má rozhodovat o těch povinných odvodech, zásadně nesprávný. Vedle toho se stydím jako člen Poslanecké sněmovny za tu předlohu, kterou máte na stolech. Protože vedle toho, že to je věcně zcela nesprávné, tak je to legislativně tak totálně zprasené, tak dokonale, ale dokonale zprasené, a promiňte, že nejsem schopen najít slušnější slovo, že je to nespravovatelné.

Je v silách MF podle této předlohy možná něco vybrat. Zdůrazňuji, možná. Ale i tam by to mohlo být předmětem soudních sporů. Není v silách MF podle tohoto paskvilu distribuovat peníze tak, jak si zákonodárce ve svém ... (reakce na poznámku pana mpř. Sobotky) ... pardon, poslanci, ano, poslanci ODS, ČSSD a Věcí veřejných, chcete-li abych byl zcela detailní, a komunistů, poslanci z některé politické strany se toho nedopustili – jak si poslanci z těchto politických stran představovali, že bude distribuována. Prostě to nelze.

Když to vezmu do podrobností, tak tento paskvil v podstatě uděluje pro rok 2012 loterijním společnostem daňové prázdniny.

Já si nesmírně vážím diskuse, která proběhla v politických klubech Senátu. Nesmírně si vážím možností kontaktů s panem předsedou Víchou i s paní předsedkyní Paukrtovou, vím, že kolegové za ODS diskutovali ve svém poslaneckém klubu, a dík za vůli, kterou tady slyším, ten paskvil opravit, abychom se za to nemuseli stydět ani před svými obecními zastupitelstvy, ani před svými dětmi. Naprosto chápu starost, která tady zaznívala, že byť samozřejmě obce i stát se nemohou vzdát odpovědnosti za financování sportu a charity a celé řady dalších věcí – a vy z vás, kteří jste byli či jste starostové, víte, že to stejně děláte, víte, že v okamžiku, kdy ČSTV začalo být bez peněz a Sazka byla schopna platit akorát halu ve Vysočanech, tak za vámi v místě vaše sportovní kluby začaly chodit a řekly: Nám vyschly peníze, starosto, pomoz nám, dej nám něco, ať ti kluci můžou hrát na tom hřišti. A většina z vás stejně dala a dává. To znamená, ono to i z těch peněz, které teď nemáte z té loterijní daně, stejně provádíte, budou-li vaše příjmy posíleny o tu loterijní daň, tak to budete dělat pravděpodobněji tím ochotněji. Je naivní představa křičet, že to nebudete dělat. Přesto ale chápu nervozitu sportovců, která byla podpořena i těmi diskusemi z vašich lavic, že by nemělo dojít k zásadnímu propadu příjmů, zejména na sport, kam šly odvody dominantně, ani na kulturní památku či na sociální projekty neziskových organizací, na které šly méně, ale přece jenom šly.

A tady jsme se dostali do trochu procesní tísně. Protože zatímco vy o tomto zákonu budete rozhodovat dnes, tak druhé čtení státního rozpočtu bylo včera. Já jsem ve víře a naději, že dnes Senát rozhodne jako osvícená komora, načetl včera jako ministr financí z pověření všech tří vládních stran pozměňující návrh, kde navrhuji v zákonu o státním rozpočtu na rok 2012 posílit kapitolu ministerstva školství, účelový ukazatel mládež-tělovýchova-sport o 800 milionů, o 100 milionů kapitolu ministerstva kultury na ochranu památek a o 100 milionů kapitolu MPSV na sociální projekty realizované neziskovými organizacemi.

Pokud dnes Senát rozhodne tak, jak doufám, tak samozřejmě tento pozměňující návrh bude prohlasován, jsem zmocněn to říci za všechny vládní strany, tady mám důvod se domnívat, že by se připojila i opozice, v opačném případě holt ten sport bude financován jinak. Ale já stále doufám, že Senát rozhodne. Proto se to teď tímto způsobem snažím vysvětlit.

Vím, že jste se shodli v té diskusi na tom, že výše loterijní daně by měla být ponechána na oněch původně zamýšlených 20 procentech. Přiznám se, a dávám vám to na zvážení, byť tady nejde o život, ale přece jenom si myslím, že to je důležité – přiznám se, že by preferoval v případě kurzových sázek 15procentní hranici Nejenom proto, že kurzové sázky nejsou hazardem, tak jak chápeme hazard ve své nebezpečnosti, ale především pro alternativy, které mají provozovatelé kurzových sázek vůči kamenných a pevným sázkárnám. Jinými slovy těch 20 %, která už jsou na hranici, nebo možná za hranicí ekonomické efektivity vzhledem k výtěžnosti tohoto způsobu hry, můžou utéct na internet, a to jistě na internet těch společností, které nejsou registrovány v České republice, jsou registrovány jinde. To znamená, nemusí platit nic. To znamená, mohou nabídnout konkurenceschopnější produkt. Jak známo, internet nemá hranice, byť někteří z nás to ještě stále nechtějí pochopit. Prostě neumíme zamezit firmám, které jsou registrovány v zahraničí, aby tady provozovaly sázkové kurzové hry na internetu. A představa, že příliš vysokou sazbou daně zaženeme tento segment loterijního trhu do šedé ekonomiky nebo na internet a do zahraničí mi přijde přece jenom jako škoda. To znamená, budete-li zvažovat pozměňující návrh, že u kurzových sázek to nebude 20, ale 15, tak bych doporučil – a jsem přesvědčen, že je to v zájmu českých veřejných rozpočtů – pak bych raději doporučil těch 15. Ve všech ostatních případech se domnívám, že těch 20 je rozumně nastavené číslo.

To je tak asi vše, co jsem chtěl jako předkladatel říci. S tím, že jsem samozřejmě připraven odpovídat na vaše otázky, dotazy. Jsem připraven z levé části politického spektra i na projevy nesouhlasu vůči parametrům přímých odvodů, což je logické právo opozice. Ale především bych vám chtěl říci, že si nesmírně vážím té diskuse, která byla velmi odpovědná, ve snaze napravit tu prasárnu, kterou spáchala Poslanecká sněmovna. Děkuji,.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane navrhovateli a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 240/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Návrh také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 240/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Vícha. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 240/1. Zpravodajem výboru byl pan senátor Vítězslav Jonáš, avšak po dohodě ve výboru se dohodlo, že zprávu přednese pan senátor Adolf Jílek.

A toho nyní prosím, aby se posa..., prosím, aby přednesl zprávu.

Senátor Adolf Jílek:  Dámy a pánové, s dovolením, já nejdřív přečtu zprávu a pak si půjdu sednout ke stolku zpravodajů. Takže, pan ministr mi to hodně ulehčil, protože tady řekl téměř celou podstatu zákona, takže jen několik informací. Základním cílem zákona je umožnit zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným platit daně z příjmů, pojistné, sociální zabezpečení, odvod na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění a veřejné zdravotní pojištění na jediném místě, což je obrovská změna proti tomu všemu a to je vlastně základ tohoto zákona, který zasahuje do 72 zákonů, zejména v oblasti daní, sociálního zabezpečení a dalších a také zákona o provozování loterií, což bohužel vedlo k tomu, že z tohoto zákona jsem mediálně znal zákon o loteriích s plnou parádou, nikoliv zákona o jednotném inkasním místě. Myslím si, že toto jste zažili i na jednotlivých výborech. Kolem podstaty toho zákona se diskuse nevedla, diskuse opravdu vedla i na našem výboru pouze o té části loterijní. Jak pan ministr tady řekl má, tak jak je to z Poslanecké sněmovny tu nevýhodu, že je to nevymahatelné, je nevybíratelná tato daň, protože už to není odvod v tom smyslu jako dřív, patří to do daní a daň má některá specifika. Daň se musí zákonem přesně popsat, musí se napsat, kdo ji bude vybírat, jak ji bude vybírat, jak budou zálohy. To bohužel v tom, co přišlo z Poslanecké sněmovny není. A pak je tam ještě jedno nebezpečí, které si málokdo uvědomuje a které nám tam řekl pan ředitel odboru daní. On říkal, no a když to náhodou někdo zaplatí, tak do tří let si může požádat o vrácení té daně, kdyby mu to náhodou stát nechtěl vrátit, tak se bude soudit. A za každý rok k tomu dostane 14,5 %. Kde máte takový zisk. To už je teďka velmi lukrativní záležitost.

Takže je potřeba opravdu tuto část opravit tak, jak ji opravily všechny výbory a myslím si, že je to důležité plus ta poznámka, kterou měl pan ministr – to přechodné ustanovení, které nám chybělo, které bude načteno v podrobné rozpravě, pokud se do ní dostaneme.

Jenom ještě jednu poznámku. Na jednání výboru došlo k něčemu, co jsem za 11 let v Senátu nezažil. Za ministerstvo financí zákon přednášel pan náměstek Minčič a přišel pan ministr školství, který plédoval za původní návrh. Vláda se dohodla, že chce tu změnu dát do původního stavu a pan ministr mluvil jinak. Já si pamatuji spoustu ministrů, kteří nebyli spokojeni s rozhodnutím vlády, každý z nich – s prominutím – skousnul pysk, tvářil se hodně nešťastně nebo naštvaně, ale tohle si, pokud vím, nikdo nedovolil.

Jinak bych vás poprosil, abyste potom hlasovali pro pozměňovací návrhy, které jsme přijali ve výborech a myslím si, že mají hlavu a patu a že to napravují.

Teď bych vám přečetl pouze usnesení našeho výboru. K návrhu zákona a změn souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Výbor doporučuje Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určil zpravodajem senátora Jonáše, pak jsme se tak domluvili, že to přednesu já a pověřil předsedu výboru senátora Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Zeptám se paní zpravodajky ústavně-právního výboru Soni Paukrtové, zda si přeje vystoupit. A už odpovídá tím, že se ujímá slova, prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, pane předsedající. Ústavně-právní výbor se zabýval návrhem zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednotného inkasního místa, senátní tisk č. 240. A musel konstatovat to, co tady nám již podrobně vylíčil pan ministr, že v té části, která se zabývá loterijní daní je ten zákon neaplikovatelný, nespravovatelný a že pro příští rok by podle tohoto návrhu zákona nebyla vybrána ani koruna loterijní daně. To znamená, že pokud se tady debatovalo o rozdělení vybraných peněz, tak jsme měli nejprve jednat o tom, zdali ty peníze je vůbec možné vybrat, což podle tohoto zákona není možné.

Takže při jednání na ústavně-právním výboru a po dohodě s ministerstvem financí jsme kromě těch již vyjmenovaných pozměňovacích návrhů přijali ještě jeden pozměňovací návrh, a to odsunutí účinnosti všech ostatních částí zákona kromě té části loterijní na 1. 1. 2015. Důvod byl mimo jiné i v tom, že se předpokládá přijetí občanského zákoníku a přijetí občanského zákoníku mimo jiné znamená, že bude muset být zesouladěn s těmi ostatními částmi zákona o jednotném inkasním místě, to znamená, že odsunutí účinnosti je podle mého názoru i podle názorů členů ústavně-právního výboru zcela namístě.

Dále jsme se zabývali už pouze tou částí loterijní, abych tak řekla a přijali stejný soubor pozměňovacích návrhů, právě tak jako garanční výbor a právě tak jako výbor, veřejnou správu a životní prostředí. Důvody jsou takové, aby za prvé návrh zákona byl aplikovatelný, aby bylo možné vybrat loterijní daň, to je jeden důvod. A druhý důvod, že většina členů, téměř všichni členové ústavně-právního výboru jsou přesvědčeni, že loterijní společnosti nejsou těmi, kdo mají rozdělovat finanční prostředky, že to mají rozdělovat obce a že to má rozdělovat Poslanecká sněmovna v rámci státního rozpočtu. A to, že dochází k významnému posílení výnosu loterijní daně ve prospěch akcí, my se domníváme, že je zcela namístě právě proto, že obce financují základní sport, kulturu, péči o zdravotně postižené, atd. ze svých rozpočtů, které jsou čím dál tím nižší v poslední době a činím tak bez ohledu na to, zda dostanou či nedostanou výnos z loterijní daně.

Já osobně nepovažuji za morální, aby o tom, kam půjde odvod z loterijní společnosti, rozhodovaly loterijní společnosti. Myslím si, že to mají dělat orgány, že to mají dělat obce a má to dělat státní rozpočet. A stejně si mysleli i členové ústavně-právního výboru, a proto jsme přijali ten soubor pozměňovacích návrhů, který byl vypracován ministerstvem financí a velice pečlivě přezkoumán naší legislativou. Na jednání ústavně-právního výboru zazněl požadavek, abychom se vyvarovali jako Senát toho, abychom nepřijali zákon, který by vykazoval prvky retroaktivity. Vzhledem k tomu, že ten návrh zákona přijímáme s pozměňovacími návrhy, aspoň jak doufám ke konci roku a ještě musí projednat Poslanecká sněmovna, podepsat pan prezident a protože ta část se týká daní, tak je prostě nutné, aby si nějakým způsobem pro případ, že ten zákon nevyšel ve Sbírce zákonů před 1. lednem, tak se tam upravuje ta záležitost tak, aby ten zákon mohl být platný pro rok 2012 i v případě, že by se, nedej bože stalo, aby vyšel ve Sbírce zákonů po 1. lednu. Takže opět ve spolupráci s ministerstvem financí, pokud postoupíte do podrobné rozpravy se vám, dovolím si předložit pozměňovací návrhy k těm návrhům, které byly přijaty těmi třemi výbory, které vlastně ten návrh zákona nebo ten pozměňovací návrh za účelem snížení rizik pro případ, že by platnost a účinnost nově zdaňovacích loterií a jiných podobných her nastalo po 1. lednu 2012 se navrhuje změna, resp. doplnění přechodných ustanovení, ustanovení zákona souvisejících s problematikou loterií, atd. Principy, z nichž tkví přechodná ustanovení lze stručně shrnout tak, že se stanoví pravidlo, že prvním odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her bude období ode dne nabytí účinnosti dotčených částí zákona do konce roku 2012. Nahrazují se pevná data účinnosti, to znamená 1. leden 2012.

V relevantních přechodných ustanoveních pružným termínem vázaným na nabytí účinnosti dotčených částí zákona. Tím si myslím, že je vyhověno požadavku ústavně-právního výboru v tom, abychom nedej bože, nepřijali zákon, který by vykazoval prvky trvalé retroaktivity, protože toto přechodné ustanovení to zajišťuje.

Dámy a pánové, asi nás čeká dlouhá debata. Já bych jenom chtěla říci, že pozměňovací návrhy přijaté třemi senátními výbory jsou myslím dobře vydiskutované, jsou po legislativní stránce správné, umožňují vybírat loterijní daň a zajišťují, aby rozdělení prováděly volené orgány. A pokud jde o sport, kulturu a sociální oblast, tak myslím, že to není možné řešit v tomto zákoně. Pan ministr tady již včera sdělil, že včera ve druhém čtení o státním rozpočtu načetl takové pozměňovací návrhy, aby sportovci i zdravotně postižení i kultura nějakým způsobem byla v rámci možností státního rozpočtu pro rok 2012 pokryta. Čili já vás velmi prosím, abyste podpořili pozměňovací návrhy těch tří výborů a také vás velmi prosím, pokud bychom postoupili do podrobné rozpravy, v což pevně doufám, abyste podpořili ta přechodná ustanovení, která vám předložím. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní senátorko, paní zpravodajko a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ano, pan senátor zpravodaj Vícha má slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, vystoupím teď jako zpravodaj výboru, potom se přihlásím ještě do rozpravy. Mohu v tuto chvíli konstatovat, že výbor posuzoval pouze tu část tisku 240, která se týká loterií a jiných podobných her, nezabývá se 72 dalšími zákony, které jsou tímto měněny. Pan náměstek ministerstva financí zdůraznil na výboru chyby toho zákona, o kterých už tady bylo řečeno, z nichž nejdůležitější je, že zatímco diskuse se vede o tom, kdo má rozdělovat výnos – není co podle tohoto zákona rozdělovat, protože se podle mého prostě nic nevybere. Je to paradoxní, že o ten výtěžek, který by nebyl, bojují sportovci, zdravotně postižení, hasiči a další, ale nic by z toho nebylo, ale to je asi tím, že nemáme ty tisky a máme naši legislativu a oni to nemají.

Jednotliví senátoři vystoupili v diskusi na podporu tohoto pozměňovacího návrhu, zástupkyně nadace paní Kuchařové a pan poslanec Šlégr vystoupili naopak na podporu rozdělování peněz hazardem a paradoxně zástupci dvou významných loterijních společností, kteří také na výboru dostali slovo řekli, že oni peníze z hazardu rozdělovat nechtějí, protože v minulosti došlo k mnoha excesům v tomto rozdělování a oni s tím spojováni být nechtějí. Myslím si, že to je také velmi důležité co na výboru zaznělo.

Co ten pozměňovací návrh mění – ve stručnosti opět zavádí zpoplatnění jednotlivých hracích automatů a koncovek videoloterijních terminálů, a to částkou 55 korun na den, což je 20.075 korun za rok a tedy obdoba toho dnešního 20 tisícového místního poplatku, ale spravováno už to bude orgány ministerstva financí, finančními úřady a tím tedy ubude ještě práce. Rozděluje finanční prostředky z odvodů poměrem z výherních hracích automatů a technických zařízení 80 : 20 ve prospěch obcí a u všech ostatních typů loterií naopak 30 % ve prospěch obcí a 70 % ve prospěch státu. V sumě ty dopady analyzované podle roku 2010 jsou, že obce by měly dostat zhruba 6 miliard korun, stát necelé 3 miliardy korun.

Kromě toho se zákon zabývá také účinností jednotného inkasního místa v těch ostatních zákonech, to je třeba říci, protože ne všichni bychom se asi ztotožnili tady s těmito zákony, tak jsme doporučili, a to usneseními všech výborů, tj. odložit účinnost – pracovně řeknu – o dva roky, protože tam je mnoho různých účinností a všechny se posouvají o dva roky. Věříme, že takto přijatý návrh, který by šel ze Senátu do sněmovny, tak by neohrozil schválení této naší novely ve sněmovně.

Nyní bych vás seznámil s usnesením výboru. Po úvodním slově zástupce předkladatel doktora Richarda Minčiče, náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru senátora Petra Víchu a pověřuje předsedu výboru Ivo Bárka předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

A teď jedno technické zpřesnění, na které mě upozornila legislativa. Vy máte tři výborová usnesení – hospodářského výboru, ústavně-právního výboru a výboru pro veřejnou správu a životní prostředí a všichni jste tady řekli, že byl přijat totožný pozměňovací návrh, ale chybou tisku, prosím tisku, těchto materiálů došlo k tomu, že ten správný je výbor hospodářský, který tam má písmenka a, b, c, d, a tak dále, zatímco v našem tisku daně vinou tiskárny nebo čeho tam je k, l, m, n, takže na to bych vás rád upozornil. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Podle § 107 jednacího řádu bychom v této chvíli mohli vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat. Navrhuje někdo, abychom tak učinili? Nikdo. Takže otevírám rozpravu. Konstatuji, že jsem dostal dvě písemné přihlášky v tomto pořadí – nejdříve došla písemná přihláška senátora Petra Víchy, pak přihláška senátora Jaroslava Kubery, takže uděluji slovo senátoru Petru Víchovi.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem myslel, že si trochu oddychnu, ale bohužel jsem tady kolegu Kuberu předběhl, což mě mrzí. Rád bych mu dal slovo jako prvnímu, protože jeho vystoupení jsou vždycky velmi rozumná, obsáhlá a navíc vtipná, což ode mne samozřejmě neočekávejte. Já jsem chtěl ještě doplnit strohou zpravodajskou zprávu o pár dalších faktů. Nejprve bych chtěl všechny poprosit, protože dopoledne jsme tady dělali politiku při projednávání, při sporu o tom, jestli byla či nebyla porušena Ústava, já bych chtěl vyzvat, abychom teď už politiku tady nedělali a pracovali věcně, snažili se najít výsledek napříč politickým spektrem a řeknu vám, že jestli opravíme tento zákon a umožníme výběr, tak se činnost celého Senátu zaplatí na několik let dopředu a diskuse o tom, jestli je nebo není Senát užitečný na chvilku bychom mohli vyvrátit a potvrdit naši prospěšnost. A já věřím, že po závěrečném hlasování tomu tak bude.

Dovolte mi trochu úvod do historie, protože loterií se v Senátu nezabýváme poprvé. Zhruba 10 let se nepodařilo významně změnit loterijní zákon, a to přes obrovské protesty obcí, že jsou jen povolovány ministerstvem financí tak zvané videoloterijní terminály přesto, že obce přijímaly vyhlášky, kterými zakazovaly hrací automaty. Ústavní soud potvrdil, že povolování ministerstvem financí nebylo v pořádku, ale přesto tam jsou a pravděpodobně tam ještě asi tři roky vesměs budou.

I to je důvod, protože obce se budou moci rozhodnout, jestli chtějí hazard a za to nějaké peníze, nebo jestli se hazardu na svém území zcela anebo částečně zbaví, ale finanční prostředky mít nebudou. To je role samosprávy, ale oni ji pravděpodobně po dobu 3 let takto nebudou moci naplnit, protože přístroje tam budou mít, přestože je tam nechtějí.

Pak jsme přijali senátní verzi. Poslali jsme ji do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna za rok a půl ji ani jednou nezařadila na program jednání. Teprve před volbami konečně došlo ke shodě. Byl přijat zákon, který byl potvrzen i také v Senátu. Ale bohužel připomenu – pan prezident ho tehdy nepodepsal, protože už skončilo období Poslanecké sněmovny. Nebylo možno veto přehlasovat. Tak opět nebylo nic.

To zde připomínám i proto, že opět hrozí podobná věc. Jsme v časové tísni. Je dnes 8. prosince. Jestli dnes přijmeme usnesení a pan předseda pošle do Poslanecké sněmovny, tak tam je – tuším – nějaká desetidenní lhůta, po které bude moci sněmovna, chudáci poslanci budou muset přijet někdy kolem Vánoc, a když schválí naši verzi, tak pak je ještě lhůta pro podpis pana prezidenta, a ten také může někde mezi svátky lyžovat, a nemusí to podepsat.

Proto je velmi důležité přijmout asi i ten pozměňovací návrh, který řeší účinnost.

Nakonec pan prezident nemusí lyžovat, ale může nepodepsat zákon z mnoha jiných důvodů. Třeba proto, že v zákonu o jednotném inkasním místě se mění 72 zákonů – a je tam samozřejmě mnoho chyb – ne kvůli hazardu.

Pak jsme konečně letos přijali tzv. "farského zákon", který nebude účinnosti ve větší části svého tělesa od 1. 1. 2012. Byla tam jedna účinnost už v letošním roce. Obce už mohly podle něj přijímat vyhlášky tak, aby od prvního platily.

A teď, ejhle, dříve než začne platit a podle něhož konečně obce mohly mít peníze za povolené videoloterijní terminály, které nechtěly, tak už shodou okolností, který jim odebírá nejenom tyto prostředky, ale všechny prostředky i za hrací automaty. Protože byl přijat jeden z mnoha poslaneckých pozměňovacích návrhů.

A tady se ukazuje, že je škoda, že také námi schválený návrh změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny a Senátu, který jsme poslali do Poslanecké sněmovny v minulosti, se také nikdy nedostal na pořad jednání. My jsme v něm navrhovali, aby nebylo možné, aby jednotlivý poslanec dával pozměňovací návrhy, ale vždy se k tomu vyjádřila ještě vláda. Tím pádem by nedocházelo k takovým legislativním chybám, k jakým v této chvíli došlo.

Už jsme tady řekli, co musíme opravit, a to také naše návrhy opravují. Je škoda, že my na to máme pouze 30 dnů, protože skutečně řeknu, že to bylo hektických posledních 10 dnů. Díky naší legislativě a ve spolupráci s legislativou MF. Protože nikdo jiný by to dohromady tak rychle nedal – se podařilo tento pozměňovací návrh připravit.

Na druhé straně je dobře, že na to máme jenom 30 dnů, protože na to mají 30 dnů také jenom lobbyisté...Také za vámi byli, milé kolegyně, kolegové? Určitě, protože jinak by se nerojily pozměňovací návrhy, které teď dostáváme na stůl. A dostali jsme spoustu pošty od sportovců, od hasičů, od zdravotně postižených atd.

Myslím, že my všichni chápeme jejich potíže, že dostávali nějaké finanční prostředky z tohoto dotačního titulu, který tady byl. Ano, dotační titul, v podstatě, protože hazard mohl rozdělovat sám finanční prostředky. Ale toto je zákon o loteriích. To není zákon o zdravotní, sociální péči, o sportu. A proto – oddělme tyto dvě záležitosti.

Co přichází ještě v úvahu z hlediska pozměňovacích návrhů a proč varuji před jejich přijetím? Čím více zasáhneme do zákona a přijmeme nějaké další pozměňovací návrhy, tím více ohrozíme křehkou shodu, která tady může být, že to, co schválíme my, schválí také PS. Tam také budou mít lobbyisté dost času teď ještě, díky těm deseti dnům, aby za nimi chodili.

Je samozřejmě na zvážení záležitost 15 % u kurzových sázek. To je samozřejmě věc na diskusi, protože jejich výnosy jsou dány jenom tím, že jejich experti jsou lepší než hráči, zatímco do beden v obcích a hospodách padají peníze skoro samy. Ale bojím se, že teď v tuto chvíli není vhodná doba, abychom tuto diskusi vedli. MF dalo k připomínkování zcela novou novelu zákona o loteriích, která by měla platit od roku 2013. Je tedy dost času řešit všechny tyto věci koncepčně včetně těchto 15 %. Já si totiž dovedu představit, vždyť vy jste vlastně snížili daňové zatížení na 15 %, s tím my nesouhlasíme, a proto potvrdíme svou původní verzi. Samozřejmě vědomi si toho, že tím by nikdo nedostal nic, což by znamenalo, že hazard by dostal všechno.

Myslím, že všichni si to velmi dobře uvědomujeme. Dostaneme možná pozměňovací návrh, který říká, abychom nechali hazardu prostředky rozdělovat pro hasiče a nemocnice. Doufám, že pod žádným z nich nebude podepsán žádný ředitel nemocnice. Protože to je přece typický příklad, k čemu tady dochází. Je mi líto, že zdravotně postižení a sportovci musí tímto způsobem žebronit o peníze právě z hazardu.

Budu vám teď citovat z dopisu, který jsme asi dostali všichni: Navrhovaná legislativní úprava možná není ozdobou právního řádu a obsahuje řadu dílčích nedostatků, celkově však zprůhledňuje systém loterijních odvodů a transparentně stanoví, jaký objem prostředků každoročně sport získá. Pokud by Senát návrh zákona dolní sněmovně vrátil, je téměř jisté, že Poslanecká sněmovna návrh smete se stolu. Znamenalo by to, že v příštím roce bude stále platit stávající zákon a zůstane zachován status quo. Bylo by to nejhorší řešení. Loterijní firmy by slavily vítězství a finanční prostředky by v roce 2012 rozdělovaly dle své libovůle. Sport by sklouzl do propasti... Je to od sportovců, od Českého olympijského výboru, jak tady píšou, že zákon možná není "ozdobou právního řádu". Myslíte si, že oni nevědí, že by nikdo nedostal nic a že by všechno zůstalo hazardu? Pan poslanec Šlégr, myslím, že jsem ho tady viděl (mám brýle na čtení, a tudíž nevidím dobře do dálky) – vystoupil u nás na výboru, a řekl, že jestli nenecháme peníze hazardu, tak sport v malých vesničkách a ve městech skončí... Kdo jiný podporuje sport v malých vesničkách a obcích? Kdo podporuje nejvíc kulturu, sociální věci a všechny tyto záležitosti? Kdo jiný, než právě obce? Protože obce mají také potíže s hazardem. Obce mají také potíže s hazardem. Způsobuje to problémy s narušováním veřejného pořádku, drobnou kriminalitu atd. Tak právě proto by měli být příjemci této finanční částky, a mají se možnost rozhodnout. Nechceme mít peníze, nechceme mít problémy, a proto to vyhláškami zakážeme.

Myslím, že pro tuto chvíli by to z mé strany bylo všechno. Rád bych vás poprosil, abyste velmi pečlivě zvážili hlasování při pozměňovacích návrzích. A vězte, že jestliže nebudete hlasovat pro návrh, který říká, nechte peníze hazardu pro hasiče; jestli nebudete hlasovat o návrhu, který říká, nechte peníze pro sportovce, tak nehlasujete proti hasičům a proti sportovcům. Ale hlasujete jen proti tomu, aby nebylo vybráno vůbec nic.

Protože jedna z věcí, kterou říkali poslanci, proč hlasovali pro tento návrh, nevědomi si důsledků, samozřejmě, a většina si to určitě neuvědomovala, tak to bylo to, že chtěli podpořit sport. Proto jsme se s panem ministrem dohodli, aby 800 mil. pro sport a 100 mil. pro sociální věci a 100 mil. pro kulturu načetl ve státním rozpočtu, aby je oni dostali. Protože vnímáme jejich potřeby.

Nejsme proti sportu, proti hasičům, proti kultuře a proti zdravotně postiženým.

Bude samozřejmě na ministerstvech, jakým způsobem je distribuují. V každém případě si myslím, že 800 mil. pro sport může být ve skutečnosti pro sport více, než dnes uváděné 2 miliardy od hazardu, protože všechny zůstanou ve sportu. Zatímco v praxi, víme to, v mnoha případech nezůstaly. Jestliže tělovýchovná jednota, fotbalový oddíl, dostal 250 tis. od nejmenované loterijní společnosti, ale dostali účelově; za tím účelem, aby fotbalisté vyjeli na týden do zařízení této loterijní společnosti, tak ve skutečnosti nedostali nic. Ale byli rádi, že byli týden na soustředění. Ale hazardu zůstalo dost finančních prostředků. Těchto systémů, těchto metod přece bylo hodně. Velmi si cením toho, že mnohé loterijní společnosti vnímají, že to bylo v minulosti přestřeleno, že takto nikdy nezískají úctu a že už ony samy odmítají být "rozdělovatelem" těchto peněz. Chtějí urovnat vztahy, chtějí urovnat vztahy i s obcemi. Myslím, že když se takto dohodnou na mnoha místech, tak se celá záležitost týkající se loterií, může vyvíjet pozitivním směrem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, na začátku řeknu, že panu ministrovi Kalouskovi se jako vždycky povedl kolosální kousek. JIM (Poznámka: Senátor v tomto případě použil výrazu "džim"), který je opravdu vážným zákonem, který je zásadní, tak tomu se skoro nikdo nevěnuje. Všichni se soustředili na hazard. Je to dobrý tah, pane ministře, chtěl bych to tak umět. Protože já jsem si toho "džima" (myšleno JIM) poctivě přečetl a našel jsem tam spoustu věcí, které nás jistě budou příští rok, jak postupně budeme objevovat, co tam všechno je, tak nás to začne zajímat.

Nicméně zpátky k hazardu. Víte, hazard je tady odjakživa. My si to nechceme přiznat. Obyčejný kamión, který na jedné straně vypadá jinak než na druhé, tak když ho hodíte, tak je to panna-orel, a nepotřebujete mince. Když vznikly mince, tak už hazard začal svůj veliký rozvoj. Začalo to tím panna-orel, a pak už se o mince začalo hrát. A můžete hrát o cokoliv. A hazard, je také hazard s láskou, hazard se zdravím. Jeden z nejhorších hazardů je hazard s důvěrou. Protože když ztratíte důvěru, tak se velmi obtížně důvěra dává zpátky. Někteří si pamatujeme, jak jsme hráli "čáru", bylo to zakázané ve škole; jedna ze zakázaných hazardních her, o desetníky, o pětníky, později o koruny, když už jsme byli bohatší.

Na celé diskusi mě zaujala debat u kulatých stolů, kterých se odehrálo několik, kdy se uvažovalo o tom, jestli pokryje hazard, nebo není hazard ... Zamyslete se nad tím, teď se stává hazardní hrou, přitom náš reprezentant dosáhl velkého úspěchu v Las Vegas – chtěl bych to tak umět. Já jsem musel konstatovat, že i golf je hazardní hrou. Pokr je založen na tom, že je zčásti na štěstí, jak vyjdou karty, a zčásti na hlavě, jak člověk s kartami umí hrát. Golf je založen více na tom, jak člověk umí do toho tou holí praštit. Ale představte si, když je vítr jako byl včera, tak se golf stává hazardní hrou, protože ani génius neumí odhadnout, po jaké dráze míček poletí, když fouká 20 metrů za sekundu. A takto bychom mohli pokračovat ...

Boj proti hazardu je něco jako boj za mír. Je nekonečný! Trvá dlouho. Ale zvláštní je, že peníze z hazardu nesmrdí nikomu! Těm, kteří představují to nejmorálnější ve společnosti – různé neziskové organizace, sportovci – když jde o boj o peníze, tak najednou morálka jde stranou! Ať nám spadne, a taky těm, ještě těmto – a ono to nějak nevychází, protože nastavovačů je víc, než to co se z toho sype.

Pokud jde o rozdělování částí výnosů přímo společnosti – co byste jiného čekali? Když budu majitelem loterijní společnosti a současně vlastníkem fotbalového klubu, tak kam asi myslíte, že budu dávat přednostně peníze? No, do toho svého klubu ... To je přece naprostá logika, a ani jinak to nemůže být. Anebo když budu mít agenturu s modelkami a můj manžel bude tím, kdo něco provozuje, tak kam asi půjdou ty peníze? Mé nadaci, která dělá módní přehlídky ...

Takže boj pokračuje, pokračuje. Máme tady různé lobby. Nechávám na vás, jaké pořadí si vymyslíte. Já tvrdím, že jsou tři nejsilnější lobby. Trošku elektrovoltaiky se do toho v posledních letech namotalo, ale to není podstatné, ty zase "chcípnou" a přijdou jiní.

Ale jsou to myslivci. Vzpomeňte na přijímání mysliveckého zákona, který byl takhle tlustý, a prezident Klaus tehdy omdlíval, když ho viděl.

Pak jsou tady vinaři. To je naprosto úžasné lobby, které si vymohlo, což si hazard nikdy nemůže vymoci; které si vymohlo nulovou daň na víno, a jestli někam platí, tak platí do svého vinařského fondu, takže je to totéž jako loterie, které rozdělují peníze svým kamarádům. Oni jakoby platí daně – ale sami sobě – to je geniální způsob. Ti, já si myslím, že jsou to dobří borci!

Nu, a pak je tady hazard! Hazard po roce 1990 se velmi rychle rozvíjel. Ostatně nejinak rychle, jako neziskové organizace, různá občanská sdružení, protože to bylo velmi snadné. Jakmile vznikne nezisková organizace, tak nabude dojmu, že když vznikla, tak ji někdo musí nasypat nějaké peníze ... Ale ona si vůbec neuvědomuje, že zákon říká něco úplně jiného. Že nezisková organizace má jisté výhody; např. není zdaňovaná, pokud všechny peníze, které získá, tak zase vrátí do toho, čím se zabývá. Samozřejmě jsou charitativní organizace, které mají potíž, protože dělají činnost, která příliš nevynáší. Je to stejné, jako kdybyste na radnici chtěli, aby sociálka zvýšila příjmy města, když ona jenom vydává, a nic nepřijímá. Takže ony se rozvíjely velmi rychle.

Sportovci – to už je stará garda. Ti už to umějí dlouho. A zapomněli jenom na jednu věc. Můžete mi říct, který sport, kromě malých sportovců, kteří hrají fotbal někde na vesnici, není profesionální? Chcete mi snad tvrdit, že olympiáda je neprofesionální? Vzpomeňte si na ty čachry s tím, když jednotlivá města bojovala o to, kdo bude pořádat olympiádu v naivním domnění, že na tom vydělají, třeba Řekové, říkali, že, jak to bude príma...

Už se těším na Londýn, jak tam zase budou výpravy, kde bude praporečník, za ním tři atleti, a 20 bafuňářů z místního olympijského výboru, který tolik lobbuje za to, aby dostával peníze. Zapomíná na to, že i olympijský výbor má svůj podíl na tom, co se stalo se Sazkou. I on tam měl svá želízka. A nechali si Sazku ukrást, a teď brečí! Stejně jako tepličtí hokejisté, kteří si nechali ukrást stadion, a teď brečí, že se bourá! A ještě majitelé jsou drzí, a říkají, město ať se postará, protože je to na jeho katastru. Takže ono to není všechno tak pěkné, jak to navenek vypadá. Pokud jde o obce a sport, tak teď dochází k zvláštní situaci. Jak pomalu vysychají prameny peněz, tak kam myslíte, že přišli zástupci ČSTV, kteří teď mají veliké problémy? No, na radnici! Vy nás přece musíte zachránit! My jsme tady od vás, z města? Naštěstí, protože se už dlouho známe, tak věděli, že jsme popili kafíčko, pak odešli – sice mile, ale bez jakéhokoliv příslibu. Protože – kam bychom přišli?

Nicméně, pokud jde o sport mládeže, tak musím říct, že obce jsou velmi štědré. Některá města jsou dokonce tak štědrá, že podporují profesionální kluby, kde platy, kdyby veřejnost znala, tak by podle toho plat železničního ombudsmana, byl opravdu srandičkou!

Kdysi jsem nabízel našemu fotbalovému klubu, že si ho vezmeme pod svá křídla, a že bude naší příspěvkovou organizací. S tím, že kapitán mužstva by měl 25 tisíc a hráči 20. Kupodivu jsem s tímto velmi vstřícným návrhem nijak neuspěl. Vůbec s tím nesouhlasili, že se jim to hrubě nelíbí, že za to by se opravdu, opravdu neuživili.

Pokud jde o profesionální sport, tam by měla být situace úplně obrácená. Jestli Plzeň postoupila do Evropské ligy nebo poháru nebo čeho, kde se sazby, které dostává mužstvo, které postoupí a vyhrává, počítají na stamilióny, tak by přece bylo přirozené, že by část z příjmů dala také městu, ve kterém působí... To snad je normální. Obráceně to funguje, proč by to také nemělo fungovat takto? Když vyhrávají a jsou profesionálové, tak ať pomůžou tomu mladému sportu! Petra Kvitová, kterou miluji, určitě by mohla z těch "pětasedmdesáti" založit nějakou tenisovou školičku – a školit mladé.

Ale my jsme si zvykli, že tyto organizace tady jsou – my tady jsme – a vy se o nás postarejte.

Pokud jde o vlastní zákon, tak souhlasím s tím pozměňovacím návrhem. Jenom připomenu pár věcí. Místní poplatek za jeden, tehdy nebyly terminály, to byly jenom primitivní bedny, tak poplatek za tento automat byl 20 tisíc korun za čtvrtletí, nikoliv 5 tisíc korun.

Pak se odehrála zvláštní situace ve sněmovně – mně to vyprávěli poslanci – že zvláštní lidé v bílých pláštích, nemyslím lékařských, ale mongomeráckých, stáli na galerii a poslanci měli obavy, že pod tím kabátem mají škorpiony. A proto souhlasili s tím, že poplatek na místo 20 000 Kč bude pouhých 5 000 Kč.

Mimochodem, kdyby opravdu někdo myslel vážně, že chce regulovat hazard pomocí místního poplatku, tak je to velmi snadné. Stačilo by dát do zákona, tak jako je to u nájemného, že obec může tento poplatek zvýšit každoročně nejvýše o 10 procent. A ujišťuji vás, že tam, kde by to ta obec chtěla, tak by automaty mizely jak houby před deštěm. Pokud by chtěla, pokud by nechtěla, tak by je regulovala podle své potřeby.

Druhý způsob regulace je ještě lepší. Kdo je tady pamětníkem, tak si ještě pamatuje jeden z nejlepších zákonů o obcích č. 367/1990 Sb., který byl velmi jednoduchý, účinný a fungoval, od té doby se z toho stala absolutní bramboračka. Obsahoval § 15, který zněl: Bez souhlasu obce nelze zřídit v obci provozovnu, která by ohrožovala životní prostředí. Kde byli tehdá zelení a už tehdy tento moudrý paragraf existoval. Kdyby se doplnil o větu – která může ohrozit veřejný pořádek, tak sice by mohlo ministerstvo dávat licence na miliony terminálů a všeho možného, akorát by byl problém, že oni by to neměli kde provozovat, protože pokud by obec nedala souhlas, tak by ani pronajímatel nemohl svůj dům pronajmout pro hernu, což je mimochodem také zvláštní, že ti občané, kteří teď tolik bojují proti automatům, mají většinou domy a v těch domech jsou herny, oni jsou počestní občané, ale protože herny platí víc než prodejna botiček, tak tam ty herny pronajmou. Dokonce i někteří poslanci, jak se ukázalo při projednávání, také mají domy, ve kterých jsou herny.

Naše město nemá žádný nebytový prostor, kde by byla herna nebo kasino, žádný neexistuje. Všechno jsou to soukromé domy, ale pozor! – řekněme si také pravdu – herny jsou druhým největším zaměstnavatelem ve městě, ač se vám to nezdá, že herna má v průměru čtyři zaměstnance, když je ještě v baru nebo v hospodě, tak tam můžete připočíst kuchaře a číšníky. Mimochodem, restaurace tvrdí, že pokud by tam ty bedny neměly, tak je konec, že z toho jídla by se neuživily, čili v mém městě je to řádově 800 až 900 nezaměstnaných v případě, že bychom přistoupili k totálnímu zákazu heren.

Mimochodem, to, co se teď děje, mi silně připomíná 50. léta, kdy rezoluce rovná se vyhláška, obec, která nemá vyhlášku, je považována za vyvrhele a podporovatele hazardu. Jedna naše obec, nebudu ji jmenovat, vydala vyhlášku a zakázala sázení po telefonu. Velmi mě to pobavilo. Zkuste to domyslet – zakážeme sázení po telefonu, jak budete sázení po telefonu kontrolovat. Ono může být po mobilu, po pevné lince. Jedině odposlechem, to můžete. Nebo jsem si to spojil s tím, že až teď budou chodit ti úředníci kontrolovat, jestli někdo nepálí petflašky, že by se mohl rovnou mrknout, jestli náhodou nesází po telefonu.

K takovým absurditám vede taková kampaňovitost. Vloni o automatech nikdo vůbec nemluvil, nikdo o nich nevěděl, byl klid. Najednou teď je tady kampaň celorepubliková a každý, kdo má k tomu nějakou výhradu, tak je považován za nějakého podporovatele hazardu.

Pokud jde o sázky na utkání apod., tak mě velmi zaujaly poslední zápasy, tehdy všichni tipovali, že Tipsarevič to nechá Djokovičovi, a Tsonga to nechá Berdychovi, a na tom by se daly vydělat těžké peníze! On to nenechal ani Tipsarevič Djokovičovi, ani Tsonga Berdychovi. Mimochodem, v těchto sportovních sázkách, znáte ty příběhy, jak si fotbalisté sází sami na sebe a pak si nechají dát tři góly a vydělávají peníze, takže ono to také není s těmito sázkami tak všechno zlato, co se třpytí.

Mě velmi mrzí, že tady není paní senátorka Gajdůšková, protože já nevím, jestli to za ní někdo řekne. Ale prosím vás, řekněte to někdo. Že koruna věnovaná sportu znamená čtyři koruny pro společnost do státního rozpočtu. To vymyslel Mezinárodní olympijský výbor, tuším někde ve Švýcarsku, jako geniální věc. Takhle by se to všude mělo dělat. A mně se to hrozně líbí, protože kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo z těch čtyř korun, pak bych tam dal tu miliardu, vyinkasoval ty čtyři a ty dvě bych dal do zdravotnictví a dvě do sportu. To by bylo geniální. Samozřejmě, že je to totální nesmysl, že podpora sportu implikuje samozřejmě pozitivní jevy, kromě toho, že léčení zraněných sportovců stojí zhruba tolik, co léčení kuřáků, to si málokdo uvědomuje. Zkuste si to uvědomit, kolik je úrazů i při amatérském sportu. Pan ministr by o tom mohl mluvit celé hodiny, kolikrát už jsem ho viděl s holí. Jenom z "blbého" tenisu, a co ti squashaři? Ti squashaři to mají furt, a je dost doktorů, kteří tomu rozumějí, tady to natržení, jak zabrzdí. Pak mu to tady praskne. Ta kolena se operují opakovaně! To není proti doktorům! Vy to umíte, ale dobře víte, že jeden meniskus znamená stonásobný meniskus, protože už nikdy se to nedá dohromady a opakovaně se operuje za peníze daňových poplatníků. Nemluvím o zraněních na lyžích apod.

Takže ono to také není s tím sportem tak jednoduché. To heslo "Sportem trvale k invaliditě", kdo tady viděl bývalého senátora Koláře dnes, tak by viděl ho s tím límcem, on to tedy náhodou měl také ze sportu, jel na kole a proti němu vyjelo auto. No, to se někdy stává. I toto je tedy k zaznamenání.

Jenom na konto toho. Já bych vůbec nebránil provozovatelům loterií, sázek, automatů, ať dávají sportovcům, neziskovkám, komu chtějí, když to bude z jejich zdaněného zisku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore a slovo má pan senátor Jan Hajda. Pan ministr může promluvit kdykoli, to jest i teď, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já nebudu skutečně dlouho zdržovat. Jenom jsem panu senátorovi chtěl říct, že když jste mě naposled, pane senátore, viděl s holí, tak to bylo ze zranění, které jsem si způsobil, když jsem se shýbal pro vajgla. (Smích.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji za faktickou poznámku. Pan senátor Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, pan senátor Kubera svým vystoupením opět nezklamal. Chtěl bych vaším prostřednictvím vzkázat, že při tom svém nicneříkajícím projevu dokáže i urážet a já jsem měl pocit, že při jeho slovech o vinařské lobby apod., tak jak to říkal Dr. Štrosmajer, že tady někdo musí začít v tom létat, jinak to není možné.

A nyní tedy k mému diskuznímu příspěvku, a na rozdíl od kolegy Kubery budu maximálně věcný.

Pokud se týká hospodářského výboru, v hlasování jsme se postavili za pozměňovací návrh senátora Víchy a senátorky Paukrtové. Předtím, poněvadž jsme přerušili jednání na jeden den, jsme v neustálém tlaku, že dostáváme zákony pozdě, jsem si obvolal polovinu starostů z okresů, a jestli někdo dávám hasičům, sportovcům, jsou to obce, a zastupitelstva rozhodují. A proto považuji za správné, aby byl podpořen tento pozměňovací návrh.

Budeme projednávat i reorganizaci finančních správ a jednotné inkasní místo. Budu k tomu říkat, co mi na tom vadí. Pane ministře, mně vadí, že tyto organizační změny, to, co je předloženo, podle mého názoru neřeší jeden z největších problémů české ekonomiky, a to je otázka dobrého výběru daní. Já sám jsem si objel několik finančních úřadů, a máme jich 199, v průměru nevýběr na jeden úřad dělá asi miliardu. Proto jsem si pořád říkal, kde vzali poslanci číslo – nevýběr 155 mld. V průměru 65 % až 70 % dělají nevybíratelné daně. Čím je to způsobeno? Za prvé, podle analytiků šedá ekonomika dosahuje 500 mld. Kč, 17,5 %. A tak, jak zde bylo dneska několikrát naznačeno, ať je vláda pravá nebo levá, všichni bychom měli směřovat k tomu, aby se v tomto státě dobře vybíraly daně.

Domnívám se, že bez řešení například registračních pokladen, když v pátek bylo oznámeno, že je tady 20 000 vietnamských obchodů, kolik je ruských apod., což jsou samé daňové úniky, je tato situace neřešitelná. Dnes ráno jsem některé věci projednával s pracovníky na ministerstvu financí. Byl jsem potěšen, že v tomto směru už se chystají opatření. A chtěl bych zdůraznit, že pokud my navštěvujeme např. slovenský parlament, tak jejich pozitivum je to, že když zjistí nedostatek ve výběru daní, že jej řeší okamžitě a do druhého dne.

To je pokud se týká šedé ekonomiky.

Podle analytiků v daňových rájích je 11 500 českých firem, což představuje daňový únik minimálně 14 mld. Kč. Tyto firmy by měly být vyloučeny ze státních zakázek, z obecních zakázek apod., poněvadž by měly odvádět peníze zde.

Největší problém, který vidím a s kterým zápasí pracovníci finančních úřadů – myslím si, že většinou jsou to poctiví lidé – je to, že díky daňovým poradcům a notářům firma, která tuší, že jí bude odhalen jakýkoliv daňový únik či podvod při kontrole, okamžitě převádí finanční zdroje, majetek a firma zůstane na tzv. nekontaktní osobě, prodají to o půlnoci nějakému bezdomovci nebo na Slovensko. A když jsme zrušili finanční policii, tak pracovníci finančního úřadu nejsou ani schopni dopátrat, kde vůbec majitel takové firmy je.

To je pokud se týká této záležitosti.

Pokud se týká jednotného inkasního místa, ještě některé poznámky.

Jsem rád, že se to posune o dva roky, abychom si to tady ještě rozříkali, poněvadž se zhoršuje situace státního rozpočtu. Na schůzi hospodářského výboru bylo řečeno, že např. otázka rušení daně z dividend je otázka příjmu do státního rozpočtu 9,5 mld. Kč, zhoršuje se rozdíl mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, snižuje se tady řekl bych příjem do státního rozpočtu u OSVČ, 6,5 mld. Kč. Chápu, že je to otázka politická v koalici, že ministr financí měl některé návrhy, na které premiér nechce přistoupit. Ale chápu, když živnostníkem je zedník, klempíř, má skutečnou spotřebu materiálu, ale podívejme se na tu strukturu a začněme třeba u daňových poradců, kde si lobby vybojovala 80 %, a potřebuje pouze tužku a papír. To jsou takové nepoměry, které bijí do očí. A přitom daňoví poradci ne vždy sehrávají tu úlohu, kterou by sehrávat měli.

Jako pozitivum hodnotím to, že se odbourá superhrubá mzda, poněvadž většina podniků a plátců, hlavně zaměstnanci odváděli z toho, co nikdy neviděli.

Proč říkám, že je to pro mě těžko stravitelné, poněvadž v závěrečné tabulce hodnocení je řečeno, že příjem veřejných rozpočtů se sníží o 13,6 mld. Kč, státní rozpočet o 9 mld. Kč, místní rozpočty o 9 mld. Kč. A je jasné, jak to bude chtít vládní koalice řešit. Je to opět otázka toho, co se říká otevřeně – zvýšení DPH, přenesení na nejnižší a střední vrstvy, což je pro mě nepřijatelné.

Proto podporuji pozměňovací návrh týkající se loterií, ale s tím, že účinnost jednotného inkasního místa je odsunuta o dva roky, abychom si ty věci, o kterých jsem hovořil, mohli rozříkat a přijmout opatření ku prospěchu zlepšení státního rozpočtu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Slovo má pan senátor Karel Kapoun.

Senátor Karel Kapoun:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Asi se tady ode mne nepředpokládá, že budu vystupovat k jednotnému inkasnímu místu z hlediska daňové záležitosti, ale spíš k tomu, že se budu zabývat změnou zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Jsem předsedou Podvýboru pro sport a dokážete si představit, že toto je asi moje doména. Obracejí se na mě samozřejmě sportovní organizace a s nimi nějakým způsobem komunikuji.

Chtěl jsem se tady nějakým způsobem zmínit i o historii, jak jsme tady předkládali původní návrh ze strany ministerstva financí, ale bylo to tady zmíněno, myslím, že docela pregnantně, panem ministrem, takže k tomu se už vracet nebudu.

Chci říct, že se nemůžeme divit, že sport využívá všech svých možností, i takového trochu lobbingu k tomu, aby nějakým způsobem dostal aspoň část těch peněz, které, dá se říct, jeho činnost nějakým způsobem podporovali.

Víme sami, že záležitost Sazky, která tady skončila tím, jak skončila a je tady propad, lze říci, dva až tři roky, kdy ze Sazky prostě žádné peníze už do sportovního hnutí neproudily, takže roční minus v hodnotě asi jedné miliardy korun tady opravdu je, a lze říci, že dneska sportovní hnutí žije opravdu ze své podstaty.

Je to především vidět na střešních organizacích, na organizacích okresního a krajského charakteru. A jak už tady bylo někdy zmíněno, že se teď jednotlivé orgány obracejí na obce, na kraje apod., aby je aspoň nějakým způsobem trochu sanovaly, aby činnost, kterou vyvíjejí pro kluby a jednoty, mohla být alespoň v základní míře zachována. Někde se to daří, někde se to nedaří. Byl asi už nejvyšší čas, aby se s tím něco dělalo a takovým způsobem se to neflikovalo.

Návrh zákona nebo jeho změnu, o které dnes budeme jednat, a dá se říct ta krásná spolupráce Senátu a ministerstva financí, která vyústila v tuto změnu již přijatého sněmovního návrhu, si myslím, že je pro mě opravdu přijatelná, protože je takovým konsenzem a trošku tím světélkem na konci tunelu, ke kterému bychom se měli dostat.

800 mil. Kč, a to jsem sledoval tedy s maximálním napětím, jestli pan ministr to načte do státního rozpočtu jako výdajovou částku rozpočtové kapitoly ministerstva školství, což se včera stalo, k tomu ještě po 100 mil. Kč na kulturu a sociální věci. Myslím si, že to je samozřejmě také potřeba. Nechci teď horovat jenom za sport, kde to vnímám pro sebe jako důležitou věc.

To se tedy stalo a velice to kvituji. A sledoval jsem tam samozřejmě i poměr rozdělení, kolik ze sázek zůstane pro obce a kolik půjde do státu a z toho státu potažmo na jednotlivé určené kapitoly.

Byla tady také zmíněna, myslím, že Petrem Víchou ta záležitost, kolika penězi dneska obce podporují sport. Mohu to opravdu sám potvrdit, že i jako ve funkci místostarosty města se snažíme ze svého ne příliš velkého rozpočtu sport udržovat na určité úrovni. A jsou tady taková čísla, že to je dneska v objemu 2 až 3 mld. Kč ročně, které obce dávají na podporu sportu.

A teď se vrátím k tomu, že tam je určité procento, co a jak se na co dává. Doporučoval bych, aby v dalších novelách, ať už loterijního zákona, zákona o obcích i zákona o podpoře sportu, bylo trochu omašličkováno i pro obce, protože ne každá obec to cítí jako povinnost tuto záležitost podporovat. Někde to je více, někde méně. A vidíme opravdu, že všude podpora není podobná. Ale není se čemu divit. Zastupitelstva obcí mají čtyřleté funkční období a každé zastupitelstvo má jiné složení, které jednou podporuje více sport, jednou více kulturu apod. Ale sport i kultura jsou tady permanentně a potřebují alespoň nějakou vizi toho, jak svoji činnost mají nasměrovat a také nějakou dobu udržitelnosti svého projektu.

Takže já bych se za to přimlouval, jestliže se o tom dneska už jedná, vím, že je připravován nový loterijní zákon. Vím samozřejmě, že jsou tady nějaké novely, připravuje se novela zákona o obcích i zákona o podpoře sportu, takže bych se za toto přimlouval, aby na to byl brán zřetel.

Vím, že ještě bude nějaký problém s financováním nadací na sociální projekty. Mluvil s námi pan Krása. Já si myslím, že jsme to všichni vnímali opravdu jako nutnou věc. Tam si opravdu myslím, že bychom se nad tím měli zamyslet, jakým způsobem toto podpořit, protože z té kapitoly ministerstva sociálních věcí toto asi tak úplně nejde.

Na konec jsem se chtěl také trošku zmínit o příspěvku – prostřednictvím pana předsedajícího – pana senátora Kubery, který tady velice zasvěceně – v uvozovkách – hovořil o tom, jak fungují profesionální kluby, jak je města je podporují nebo nepodporují. Ale já si myslím, že jsme si to všichni vyslechli a nějak jsme se s tím srovnali. Nebudu to tady dál připomínkovat nebo rozporovat.

Na závěr chci říci, že ten pozměňovací návrh, který máme předložen ze všech tří výborů, je pro mě dostatečným konsensem a doufám, že u této částky nadále nezůstane, že se bude zvyšovat podle možností, které náš stát bude mít. Přimlouvám se samozřejmě za to, aby ty peníze tam byly pokud možno větší a ten současný pozměňovací návrh plně podporuji. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, kolegyně a kolegové, já předem říkám, že budu vystupovat dvakrát. Nejdříve bych se chtěl dotknout toho, co tady zaznělo velmi málo. To znamená, k tomu celému senátnímu tisku 240. To prostě, vážení, není jenom o loteriích. Uvědomte si, že je to konglomerát 72 novel zákonů, které se dotknou každého z nás mnohem citelněji, nežli to, jestli obce dostanou nebo nedostanou nějaké peníze. Ruší se super hrubá mzda, zavádí se daňové povinnosti. To, co bylo osvobozeno od daně, tak se znovu zdaňuje, jako z plnění podmínek poskytovaného ozbrojenými silami vojákům v základní službě, vojákům v záloze, povolaným na cvičení atd. To všechno má jít pod daně. Dokonce i dary pro provoz zoologické zahrady by měly být zdaňovány, peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a jiné věci. Dokonce i mzdové vyrovnání pracovníkům v hornictví dlouhodobě nezpůsobilým dosavadní práce vyplácených podle zvláštních předpisů. Dokonce budou zdaněny i členské příspěvky komorám, zvláště takovým, které asi dělají problémy, jako je Česká lékařská komora nebo jiné. Bude tu nová povinnost placení určitých záloh tomu jednotnému inkasnímu místu. Bude definován nový odvod z úhrnu mezd a další věci.

V neposlední řadě se tady připravuje zvýšení sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojišťovny – na pojištění u zaměstnanců ze 4,5 % na 6,5 % základu pojistného.

To všechno v době, kdy nám hrozí ekonomická krize, nebo hrozí – spíše už je tady, v době, kdy my se tady hádáme o nějaký loterijní zákon. To bude, vážení, o jiných miliardách, než je loterijní zákon. O kterém ještě vystoupím v jiném své příspěvku.

Vážení, není pravda to, co tady řekl – prostřednictvím předsedajícího k panu starostovi a senátorovi Kuberovi, to, jak tady definoval lobby. Největší lobby v České republice je lobby starostů. Dokonce si založili i svoji politickou stranu. A tady to jasně a názorně vidíme. To, že někdo říká – měli jsme se Soňou Paukrtovou jednání u ministra Kalouska, výsledek nebude rozdělovat hazard, ministerstvo financí zpracuje návrhy, kde se rozdělí 2,3 miliardy pro stát a 5,9 miliard pro obce, a ministerstvo financí garantuje z toho výnos 0,8 miliardy pro sport a po 100 milionech pro kulturu a sociální věci. Místní poplatky budou hrazeny odvodem ve stejné výši, které zúřaduje a zařídí MF a síť finančních úřadů. Obce nebudou mít s poplatky žádnou práci. To není lobbismus? Tak ať se tady nikdo neotírá o ředitele nemocnic, který se snaží všemi prostředky zajistit veřejnou službu ve zdravotnictví, které je podfinancováno.

A ještě k vystoupení pánů Bartáka a Čírtka na výboru pro územní rozvoj. Nalijme si čistého vína, 7. 12. hovořil Zdeněk Barták, prezident Sdružení zábavního průmyslu, na výboru pro územní rozvoj jménem význačné části provozovatelů k podpoře poslaneckého návrhu pana senátory a starosty Bohumila Víchy. Pravda, vážení, je taková, že pan Barták hovoří za Asociaci provozovatelů automatů, která dosud rozdělovala firmy tak, aby tyto firmy odváděly pouze 6 % ze svého obratu na veřejně prospěšné účely. Protože tato asociace je zcela netransparentní, bude asi nejblíže pravda v tom, že pan Barták hovořil na výboru pouze za svoji hernu! A dále za provozovatele vystoupil jistý Andrej Čírtek za jakousi Unii herního průmyslu s prohlášením, že je větší než Synot a Sazka. Unie herního průmyslu sdružuje asi 6 provozovatelů a pokud si uvědomíme, že největší provozovatel – Sazka má 12%ní podíl na trhu loterií a jiných podobných her přibližně ve výši 4 miliard, z čehož více než 3,5 miliardy představují číselné loterie, pak srovnávání Unie herního průmyslu s dvěma dominantními provozovateli na trhu, jako je Sazka a Synot, vážený pane senátore Vícho, prostřednictvím pana předsedajícího, neobstojí. Někteří kolegové senátoři asi možná ve výboru byli seznámeni s určitými nepodloženými čísly.

Vzhledem k tomu, že na tom trhu, a je to trh – je to určitý průmysl, herní a hazardní průmysl, na herním průmyslu je asi 550 firem a existují ještě i další profesní sdružení, jako je Spelos, který má 54 % na trhu terminálů, který podporuje financování obcí, sportu a neziskového sektoru podle klíče navrženého Poslaneckou sněmovnou, na trhu je dále Asociace kasín, Česká komora loterijního průmyslu, Loterijní svaz, o nichž nic nevíme, pak jistě každý uzná, že vystoupení pánů, o která se opírá pan vážený senátor Vícha, pánů Bartáka a Čírtka, je naprosto nereprezentativní a není možné k nim přihlížet, takže já bych byl rád, aby tady nikdo neargumentoval tím, že určitá část herního průmyslu říká, že je spokojena s tím, co se tady předvádí. Nebo si někdo myslí, že názor 6 firem z 550 je určitým způsobem relevantní? K té další části se přihlásím později.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Juřenčáková.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já se omlouvám. Mě rozesmála kulturní vložka pana předsedy Víchy. (Se smíchem:) Děkuji za odlehčení. (Reakce na okolnost, že pan senátor Vícha ukazuje některým senátorům papír s obrázkem.)

Mě mrzí, že tady není pan ministr, protože mám na něj dotazy, na které bych ráda dostala odpověď. Poprosím pana zpravodaje, jestli by ty dotazy panu ministrovi předal, až se vrátí.

Já tady nejsem za žádnou lobby, já jsem tady sama za sebe a chtěla bych vás seznámit s tím, jak funguje ve Zlínském kraji nadace Děti, kultura a sport.

Je to to, co všichni kritizujeme. Já nejsem pro hazard, já bych proti hazardu raději bojovala. U nás v obci za mého starostování nebyl žádný automat. Dneska se tu bavíme o tom, jak výnosy z toho hazardu rozdělit. Pan kolega Kubera měl pravdu, že hlavním tématem dneska je loterijní zákon. Ale ten zákon se opravdu jmenuje Návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.

Já se vrátím k té nadaci. Ta nadace každoročně rozděluje v 5 grantových tématech 25 milionů. Je to podle výroční zprávy z roku 2009, je to na zdravotní a sociální účely, kulturní účely, sportovní účely, školství a zájmovou činnost a církevní činnost. A mě trochu uklidnilo to, když pan ministr řekl, že navrhl včera ve druhém čtení rozpočtu částku 1 miliardy, která se bude rozdělovat tím způsobem – 800 milionů na sport, 100 milionů na kulturu a 100 milionů na sociální služby.

Já souhlasím s mými předřečníky v tom, že opravdu obce většinou vědí, že jejich organizace na katastru potřebují pomoc, ať se jedná o sportovní činnost, o hasiče, o kulturu. Ale v pozadí, nebo na okraji toho zájmu pak zůstávají jedinci – rodiny s postiženými dětmi například, s postiženými lidmi, kteří se dosud mohli ne domáhat, ale mohli žádat finanční pomoc, tady tyto dotace. A já bych ráda slyšela od pana ministra financí nějakou záruku, nebo nějakou odpověď, kde doporučí těmto lidem, kam se mají obrátit. Protože ne mnohá zastupitelstva budou řešit problémy těchto lidí.

Já neříkám organizace sociálně postižených, ale jsou to opravdu postižení lidé, kteří nejsou nikde organizováni a kteří potřebují pomoc. Tak bych chtěla slyšet od pana ministra odpověď, zda se mohou obracet se svými žádostmi na MPSV a zda MPSV jim bude do určité míry vyhovovat. To je jedna otázka.

A pak k zákonu jako celku. Je tam uvedena změna zákona o dani z přidané hodnoty. Nevím, jestli jste to zaznamenali, kdy se bude snižovat obrat pro plátcovství DPH, to znamená, že pokud podnikatel přesáhne roční – nebo obrat po 12 měsících 750 tisíc, bude se muset registrovat jako plátce DPH. Dosud ta hranice je 1 milion a mně z těch pozměňovacích návrhů není jasné, od kdy bude účinnost tohoto ustanovení. To znamená, chtěla bych se pana ministra zeptat, od kdy se bude měnit účinnost zákona o DPH, který je součástí toho celkového zákona.

A ještě bych chtěla technickou poznámku k panu kolegu Hajdovi. Daňoví poradci nemají daňový paušál 80 %, mají pouze 40 %, 80 % mají pouze řemeslné živnosti a zemědělci. A já s ním souhlasím, že ty daňové paušály jsou nastaveny velmi vysoce, protože to, co bylo před změnou zákona bych řekla, že bylo dostatečné a dneska díky tomu se finanční úřady stávají plátci sociálních dávek a ne výběrčími daní. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já myslím, že výjimečně se tento zákon o loteriích jmenuje konečně tak, jak se jmenovat měl vždycky. Když se podíváte, tak on se jmenuje – já si pomůžu tedy tím, že to čtu, je to zákon jednoho – zkrátím to – inkasního místa. To znamená, je to sbírka zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. A tak se to mělo jmenovat vždycky, protože ten zákon, když vznikal v 90. letech, a vznikl, tak měl jedno inkasní místo. Všichni víte, že to nebyli ani postižení, nebyli to ani sportovci, nebyl to nikdo z těch skupin, o kterých tady mluvíme, z těch všech dobročinných organizací, či bohulibých. Ale byli to konkrétní lidé na ministerstvu financí a konkrétní lidé v Poslanecké sněmovně, kteří se stali jedním inkasním místem, kam odevzdávali provozovatelé hazardních her své peníze, aby jim co nejvíc zbylo.

A pak se stala ta šílená věc, ano, skutečně šílená, já jsem o ní už tady mluvil dvakrát, a to, že jsme z těch, kteří provozují hazardní hry, které ničí a demoralizují obyvatelstvo České republiky atd., ničí rodiny, ale protože víme, že jejich zákazem bychom si nepomohli, takže je potřeba je pouze regulovat, to znamená, je třeba je strpět, tak my z těchto provozovatelů, které je třeba strpět, jsme udělali donátory, kterým jsme dali ohromnou moc tím, že oni rozdělují ty peníze. Tím jsme převrátili již tak dost narušenou morálku v tomto státě a přišli jsme dnes k tomu, jako bychom se narodili do dnešní reality, kdy my všichni jsme obesíláni, a teď to říkám zcela a zcela dokonce i přesvědčeně, to, co tady řekla moje předřečnice paní senátorka Juřenčáková, že tady vznikly organizace díky tomu, že dostávaly peníze – ano – z hazardu, a ony by je měly dostávat z toho hazardu, tak jak všude po celém světě, ale měl jim je vyplácet úplně někdo jiný než ti, kteří řídí hazardní hry, nebo hazardní průmysl. A obrací se na nás, že oni začali dělat bohulibou službu, kterou skutečně dělají, dělají ji několik let, a teď, když schválíme změnu zákona, tak oni ty peníze zřejmě dostávat nebudou. Mohou je dostat, pokud jim je některé obce dají. Ale některé obce jim je nedají třeba. Protože ty obce ani tolik peněz z tohoto přídavku mít nebudou – některé. Protože se samozřejmě mohlo stát, že ten, kdo podnikal v hazardních hrách, v tomto průmyslu po celém území České republiky, tak třeba ty peníze směřoval, alokoval do jednoho místa, tam podporoval tu organizaci, která třeba zase mohla působit na větším území. Nicméně oni zřejmě ty peníze nedostanou. Oni to velmi dobře vědí. A to, jak všichni víme, protože nám všem musí být nad 40, takže máme nějakou zkušenost, hřích v životě každého z nás si nese sebou své následky. Takže takhle to vzniklo hrozně, a ten následek je, že dneska vlastně, ať schválíme, co schválíme, tak vždycky to poškodí konkrétního, a to i potřebného, nebo dobrého člověka.

Takže my jsme vystaveni díky tomu, že to jedno inkasní místo bylo zřízeno již dávno, benefity již dávno jsou rozděleny – a podívejte se na ten boj ještě před několika měsíci, a vlastně pořád probíhá tak, aby z toho hazardní hry vyšly vždycky dobře. To znamená, aby všechna povolání, ať už jakákoli, bohulibá, lékaři, tesaři, jakékoli OSVČ, zkrátka ti, kteří dělají dobrou činnost, ti jsou zdaněni daleko více, než byly hazardní hry, tedy ti, kteří provozují hazardní hry, a jim daleko více zbývalo.

A pak ještě máme tu skupiny, kdy někteří provozovatelé hazardních her zřídili nadace. Já zrovna jsem přesvědčen o tom, že firma Synot, o které nepřímo mluvila paní senátorka Juřenčáková, která zřídila jednu velkou nadaci, i žádných jiných jejich aktivitách nevím, ale tady dávali ty peníze celkem dobře, protože na ty projekty – bylo vidět, kam ty peníze šly. Ale co ty ostatní organizace? Mnozí z nich kradli a postupovali protizákonně, nebo nezákonně. Ale my jsme zákonodárci, kteří nemůžou řešit Zlínský kraj, Synot, nebo někoho, kdo skutečně kradl, takže musíme přijmout nějaké společné ustanovení. A já vám garantuji, že cokoli přijmeme, tak vždycky dopadne špatně pro někoho, kdo v zásadě za to nemůže. A koho jsme ani postihnout nemohli.

Takže toto je můj názor a myslím, že vykličkovat z toho tou sérií pozměňovacích návrhů nebude jednoduché. Já se obávám, že jsem musel kdysi, a že jsem jeden z mála z těch, kdo v tomto sále jsou, kdo si musel dříve ten zákon přečíst celý – dneska, když se podíváte na to, kolik je tam změn a co se dělo v Poslanecké sněmovně, tam skutečně nevěděli, pro co zvedají ruku. Protože x-tý paragraf – c), d), i), h), zkrátka už bylo vidět, a také odpovídali, že vlastně nevědí, pro co hlasovali. Takže bych byl rád, kdyby zpravodaj nás provázel velmi dobře tímto při hlasování, abychom věděli, co děláme a co měníme.

Mám jeden jediný dotaz na pana ministra, jsem rád, že se vrátil, a to, jestli je pravdou, že opravdu MF nemá v tomto zákoně nástroj, kdyby ten zákon zůstal tak, jak je, v té podobě, jak je a nebyl změněn, jestli je pravda, že by skutečně podnikatelé a provozovatelé hazardních her neplatili, nemuseli platit zálohy. To znamená, de facto by se stalo to, a teď prosím, ať poslouchají nejenom ti, co tady sedí, ale ti, kteří tady lobují, tak mně z toho zákona, jak jsem si ho přečetl, vysvítá, že by se stalo to, že by příští rok nedostali vůbec nic, protože oni by neplatili zálohu – proč by to dělali, když by nemuseli, až možná na nějakou výjimku – ti provozovatelé hazardních her, a všechno by se odehrávalo o rok později, neboli až v roce 2013. To znamená, že ti, kteří lobují pro to, aby ten zákon zůstal tak, jak je, tak de facto lobují pro to, aby příští rok nedostaly dobročinné organizace ani korunu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan ministr chce hned reagovat. Máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Abych na to nezapomněl, tak radši odpovím hned. Nejenom že vypadly zálohy, to znamená, nezaplatila by se ani koruna, protože daňové přiznání se dává k 31. březnu, ale ony dokonce vypadly – můžeme si myslet, jestli úmyslně nebo neúmyslně – on jim vypadl i ten jediný pevný příjem, které dnes obce mají, což jsou poplatky z herních automatů a z videoterminálů. A jak už jsem řekl, ten návrh je napsán tak legislativně špatně, že je v podstatě nespravovatelný. To znamená, není úplně vyloučeno, že bychom vybrali. To bychom asi něco málo vybrali. Ale už bychom to neuměli rozdělit těm obcím, tak jak to přísluší. Jinými slovy – pokud by ten zákon zůstal tak, jak je, tak není šance, že by jediná obec viděla v příštím roce korunu z loterijního průmyslu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Pan senátor Petr Gawlas má slovo.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, já bych v úvodu ve svém krátkém vystoupení nejdřív navázal na vystoupení jednoho z našich kolegů, který tady srovnával různé druhy hazardů – hazard s pověstí, hazard s penězi, hazard s láskou, mluvil tady o tom, že i poker je hazard. Tak já bych chtěl říci, že poté, co náš pokerový Martin Staszko z Třince se zapsal do dějin pokeru, my v Třinci poker za hazard nepovažujeme. (Pobavení.) Považujeme jej za sport.

Ale tito sportovci nebudou požadovat peníze po obcích a po městech. Budou to fotbalisté, budou to volejbalisté, budou to turisté. A musím říci – já jsem víc než 20 let hrál závodně fotbal, teď jsem ve vedení města, naprosto přesně vím, že obce a města podrží všechny sporty a nejlépe ví, jak ty peníze rozdělit, ne žádné loterijní organizace. A proto bych se vrátil k pozměňovacímu návrhu Petra Víchy a tak jak jej, předpokládám, načte, věřím, že všechny zodpovědné senátorky a senátoři pro tento návrh budou hlasovat. Nám se nám to už trošku ztrácí, protože na stolech máme pátý, šestý, možná sedmý pozměňovací návrh. Já bych chtěl upozornit na ten správný, na ten, kterým jsme se zabývali včera na VUZP. Podpořme jej tak, jak je to navrženo Petrem Víchou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, řešíme zde závažný zákon o jednotném inkasním místu. Jak už bylo řečeno, zabýváme se však víc tou čtvrtou částí, a to změnou zákona o loteriích. Asi tak jako na mě, tak se na většinu z vás obracela řada představitelů sportovních, charitativních organizací, ale i zástupců hasičů, zdravotníků apod., s žádostmi, aby jejich sektor byl i nadále podporován dary, dotacemi z prostředků, které vznikají provozováním loterií, výherních hracích přístrojů, terminálů provozovateli. Je jistě dobře, že dochází ke změně zákona v úpravě pravidel v rozdělování výnosů z této činnosti. Otázkou je, zda navržený zákon včetně pozměňovacích návrhů doporučených plénu Senátu výbory je jediný možný a ten ošetřující zájmy všech skupin nejlépe.

Z tohoto důvodu si dovolím, pokud zákon projde do podrobné rozpravy, podat pozměňovací návrh k doporučeným pozměňovacím návrhům z výborů. S tímto návrhem, který budu podávat, se na mě obrátil pan senátor Pakosta, který tu dnes bohužel nemůže být, a požádal mě, zda bych jej nepřednesl. Tento pozměňovací návrh k výborovým pozměňovacím návrhům by zavedl povinnost hlásit dary orgánům státního dozoru a finančním úřadům, povinnost zveřejňovat informaci o poskytnutí daru na internetu. Oproti stávající verzi zákona došlé z Poslanecké sněmovny i doporučovaným pozměňovacím návrhům zavádí osvobození od odvodu daně z tombol na hasičských, maturitních, mysliveckých a dalších plesech, z věcných cen. Doposud toto osvobození mohla udělit obec jako povolovatel tomboly na plese. Nyní by to nebylo možné a tak by i z těchto tombol musel pořadatel plesu odvést daň ministerstvu financí prostřednictvím finančního úřadu, ale také podíl obci. To je přinejmenším problematické.

Základem tohoto pozměňovacího návrhu je, aby provozovatelé loterií mohli neziskovému sektoru poskytnout dar, například hasičům, charitativním organizacím, záchranné zdravotní službě, nemocnici apod. A takový dar až do výše 30 % daňové povinnosti by byl jejich nákladovou položkou, kterou by si mohli odečíst od odvodů.

Co mě vede k podpoře této varianty? Především to, že dobře znám situaci, jak se v minulých letech vyvíjelo podporování neziskového sektoru od státu, především u charitativních organizací poskytujících své služby těm nejohroženějším skupinám spoluobčanů. Řada z nich už nedostává nic, některé jenom 10 – 20 % toho, co ještě v předchozích letech dostávaly. Shodou okolností podobně o tom mluvila i paní kolegyně Juřenčáková.

Dále také to, že i když jako představitelé samosprávy významně podporujeme jak sport hasiče a neziskový sektor, nedělá tak každé zastupitelstvo, každá obec. Kdyby existovalo určení, kam mají prostředky obce ze svých příjmů směřovat, tak jako že to u daňových příjmů nejde, nevadilo by, že nebudou výnosy z hazardu ani částečně rozdělovat provozovatelé loterií, hracích přístrojů a sázek. A i když pan ministr financí podpořil ve státním rozpočtu pro rok 2012 tento sektor jednou miliardou korun, není zatím zde nic, co by do budoucna dávalo záruku dalšího financování tohoto sektoru. V případě přijetí pozměňovacího návrhu by za zpřísněných pravidel pro poskytovatele darů, ale i pro jejich příjemce bylo alespoň částečným financováním zajištěno. V neposlední řadě se také domnívám, že ponechat rozhodování rozdělení malé části výnosů tomu, kdo takový výnos vytvořil, je správné, zvláště, když mu nastavíme jasná přesná pravidla komu, co a jak může být poskytnuto. Prozatím děkuji za pozornost a v případě podrobné rozpravy si dovolím předložit pozměňovací návrhy ve smyslu, který jsem zde přednesl. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, slovutný Senáte. Domnívám se, že nebyla přesné informace od pana ministra financí, že příští rok by nebyl ošetřen, je tady stále loterijní zákon pana poslance Farského a ten některé věci řeší. Velmi mě mrzí, že omezování a zakazování loterií na území obcí je dnes předmětem politických, ano politických hrátek. Obce na svém území téměř 20 let provozovaly výherní hrací přístroje. Ještě před pár lety u nás bylo 40 až 50 tisíc přístrojů, které byly povoleny právě těmi obcemi, ano obcemi a nyní tyto obce volají po jejich zákazu v místě, kde je dříve povolily. Ale já se nyní domnívám, že to jsou jenom některé, protože až si spočítají, že dostanou 20 tisíc, tak asi budou jednat jinak! Není ve výzvě TOP 09, není informace o tom, jakým způsobem se bude kompenzovat výpadek finančních prostředků, který se rozděloval nemocnicím, prestižním festivalům, či takovým věcem, jako je Národní divadlo v Praze, v Brně, Národní galerie nebo třeba Zlínský filmový festival, kde šlo více než 163 milionů. Dozvídáme se, že se jim spíše hodí ohlodaná kost a že tam půjde nějakých 100 milionů, a to ještě všichni se modleme za to, aby nedošlo k další změně rozpočtu a pak se vždy nejlépe sahá tam, kde to nejméně bolí, to znamená na kulturu, na sport.

Slibem ale nezarmoutíš. Neziskových organizací v ČR je téměř 80 tisíc. A bohužel, bohužel velká většina z nich je závislá na různých příspěvcích zejména z loterií. Rozhodující slovo, jak se tyto peníze budou rozdělovat – a o tom je celý ten spor, a to přiznává i pan poslanec Farský, tak rozhodující slovo budou mít starostové. Jak ale ty příjmy z hazardu využijí, to jim nikdo nemůže přikázat! Oni si s tím mohou prakticky dělat co chtějí a je otázkou, kdo je osvícený a kdo méně. A nejdůležitější je podle jakých kritérií budou ty potřebné instituce a spolky vyhledávány, jak se budou dávat finanční prostředky handicapovaným osobám, vážně nemocným dětem. Každý z vás může říci, že se to tak děje i dnes. Ale já se ptám, co tedy navrhujete, aby se to zlepšilo, aby to tak nebylo? Nic. Akorát prostředky z jedné strany dát do druhé.

Ve sněmovně byla TOP 09 poražena i v čele s panem ministrem Kalouskem. Je to politika. Je to opravdu o politice a nezastírejme si tady nic. A nyní tady slyšíme, že náš předseda klubu projednává s ministrem Kalouskem postup proti předsedovi ČSSD a těm poslancům ČSSD, kteří hlasovali jinak. Ano, je to tak! A z politického hlediska si vylepšuje pozice TOP 09. Starý lišák, pan ministr Kalousek opět vás, vážení, zase jednou napálil. Souhlasím s tím, že je to totálně zprasený zákon a kde jediná TOP 09 z toho politicky vychází čistá. Ovšem případ Besser a jiní, to jsou ta rizika. To není prasárna, vážený pane ministře, zvyšování DPH, vše zdražovat, to není prasárna nechat si ujít 13 miliard z kont ve Švýcarsku?

Chyby se bohužel napravují chybami jinými, mnohdy závažnějšími. To je Česko. To je český absurdistán. Jako loajální člen ČSSD nemohu jít proti svému příteli předsedovi strany, kterému věřím a velké části poslanců ČSSD jako někteří senátoři, kteří se spojili s TOP 09! Oni chtějí peníze za každou cenu. Já nechci být swingers party částí ČSSD a TOP 09. Mnozí chamtiví starostové napříč politickým spektrem si dokonce pro to udělali i svoji politickou stranu, věc, která je v jiných zemích nepředstavitelná. A možná chtějí, možná nechtějí potopit český sport, neziskové organizace. Říkají, že oni to budou dělat lépe za ně, i když neziskové organizace říkají, že ani stát ani obce to nedokáží a českou kulturu. Největší lobby – a já už jsem to tady řekl – je to lobby starostů. Vzpomeňme si na ty radary a na to, opět dávat městské policii právo měřit rychlost. A zase dostáváme k tomu, k čemu to celé všechno směřuje – k naplnění obecních pokladen. Je to logické, je to normální a já se ptám, jestli by nebylo lepší v zájmu nás všech to udělat tak, jak je to všude v kultivované Evropě jinde ve světě, aby veškerý výtěžek z hazardu šel českému státu, a to by se líbilo možná i panu ministru financí. Možná, že by to bylo nejčistší. Bohužel se tady mnohdy upřednostňují sobecky lokální a regionální zájmy před zájmy všech občanů České republiky. Je slušné se domnívat, že se zajistí nadregionální financování všech aktivit placených hazardů i ve sportu, neziskové kultuře, ve zdravotnictví, sociálních sférách, v církvi.Ty jednotlivé obce na to tolik nebudou mít. To je fakt. Já nepůjdu proti českému sportu, nepůjdu proti neziskovým organizacím nepůjdu proti tělesně postiženým, proti kultuře. Nepůjdu proti hasičům. To, že tady někdo říká, že sportovci dostanou možná 800 milionů a přitom na druhé straně mohou dostat více než 2 miliardy, je jasná ukázka toho, že někdo nechce nebo neumí počítat. ČSSD se rozhodla jít jinou cestou? Spolupracovat politicky zčásti s TOP 09? Je to pro mě nová věc. To je věc každého z nás, jak se k tomu postaví, ale jak je tedy možné, že předseda naší strany hlasoval s klubem tak, jak hlasoval? Neměl přesné informace, špatné poradce? Nebo tolik nepodléhali lobby obcí a měst?

Problém odmítáme všichni, ale všichni také víme, že s tím nic neuděláme, ale peníze z toho hazardu nesmrdí nikomu. Problém hazardu je v tom, jak se rozdělí peníze z hazardu, a tady je jen regulérní boj o to, jestli to přijde obcím, nebo jestli to přijde státu. Je to také boj pana ministra. Já ho chápu, protože on obcím něco slíbil. Je to i podpora jeho politické straně, na druhé straně finance nevycházejí tak, jak bychom si všichni představovali a tak se regulérně snaží celou situaci řešit. Možná, že se připravuje i nová Las Vegas v některých obcích.

Vážení, vy mi chcete tvrdit, že korupce na obcích a radnicích neexistuje? Možná větší, než si vůbec dokážeme představit! Mnozí občané by mohli o některých svých zastupitelích a upřednostňování zájmů některých starostů, i mrhání prostředky obcí dlouze a dlouze povyprávět. Hazard nelze zničit. Nebuďme naivní a nevystupujme tak, jako Alenka v říši divů nebo Dušínové. Každý si zde chce prosadit svůj ekonomický záměr a já s tím souhlasím, ale prosím vás, za prvé zrušme – chceme, abychom zrušili politické strany a dovolíme, aby zde vládly lobby starostů? To je nový politický směr politiky ČSSD? Kam až tedy chceme jít, kam až došla ČSSD, když nestojí za svým předsedou a za svým poslanecký klubem. Nechat se vydírat, že když to neprojde, to co neprošlo v Poslanecké sněmovně, takže se nedá ani ta jedna miliarda? Vždyť to je v podstatě vydírání anebo zde je nová idea ČSSD, nová diktatura starostů? Vážení, starosta není polobůh. Já odmítám tuto filozofii a je chyba ministerstva financí, že povolilo, povolovalo v takové míře to, co povolovalo, co mu zákon dovolal, ale hlavně, že nedělalo přísnou kontrolu. Přísnou kontrolu toho, kam šly ty finanční prostředky z loterijních společností. A oni tu kontrolu, teď nový Farského zákon, mít budou. Já apeluji na pana ministra, aby toho důkladně využili.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pan ministr Kalousek požádal o slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Promiňte, některá vystoupení přece jenom vyžadují okamžitou reakci. Já přejdu oslovení starý lišák – jenom podotýkám, že příští týden mi bude teprve 51 /oživení v sále, smích). Takže v takovém případě zvažte, jak chcete oslovovat sám sebe? Ale přejdu jednu skutečnost. Víte, že pan předseda sociální demokracie pro tu důvěřivost zvedl ruku v Poslanecké sněmovně, označil to sám za hlasovací havárii – já jsem slyšel vyjádření, já si ho vážím a vím, že celkem napjatě čeká na opravu, kterou je připraven podpořit, protože prostě občas z nás kiks udělá každý. Chlap to přizná a kiks napraví. Já děkuji, že tu šanci nám Senát dá. Ale to, co tady přednesl pan senátor, je přece přesně ta odpověď na tu otázku, kdo by měl v demokratické společnosti mít právo rozdělovat povinné odvody. Ne dobrovolné, dobrovolné dává každý chce komu chce, to je jeho věc. Ale to jsou povinné odvody. To, co dnes odvádějí podle stávajícího právního řádu loterijní společnosti jsou povinné odvody. A kdo má právo rozhodovat o povinných odvodech – demokraticky zvolená zastupitelstva, která musí pravidelně po 4 letech, ať už jsou to státní nebo obecní, obnovovat svoji legitimitu, anebo šéfové sázkových kanceláří. Pokud o těch povinných rozdělování těch povinných odvodů budou demokraticky zvolená zastupitelstva, ne lobby starostů, navěky se ustanovující, ale budou demokraticky zvolená zastupitelstva rozhodovat špatně, no tak při obnovované legitimitě jim voliči tu legitimitu neobnoví a budou to lépe rozdělovat jiní. Ale jiného si nezvolíte, oni mají právo podle stávajícího právního řádu rozhodnout, kam ty peníze dají. A to je ta otázka. Vy se ptáte, kdo to bude kompenzovat, zda umíme či neumíme počítat. No umíme, to co navrhují pozměňovací návrhy všech tří výborů, navrhují, že se vybere víc těch povinných odvodů, než se vybere teď. Objektivně peněz bude víc. Jenom o nich budou rozhodovat jiní. A v tom je ten fór. Je naprosto legitimní váš názor, že nechcete, aby o tom rozhodovalo demokraticky zvolené zastupitelstvo, že jste přesvědčen, že loterijní společnosti mají větší smysl pro dobro, že mají menší sklon ke korupci než demokraticky zvolená zastupitelstva. Možná s tím máte nějaké své osobní zkušenosti a máte na tento názor právo. Názor, který hájím já a hájila ho vláda je, že o tom mají rozhodovat demokraticky zvolená zastupitelstva už jenom proto, že když to dělají špatně, tak to za pár let bude dělat někdo jiný. V tom je smysl redistribuce povinných odvodů, proto také ve všech demokratických zemích si státní rozpočet, což je bytostně exekutivní norma svým charakterem je to zákon nejen de jure, je to de facto, de facto je to exekutivní norma. Všechny demokratické sněmovny to povýšily na zákon a rozhoduje o tom Poslanecká sněmovna, nikoliv už Senát, neboť vláda se zpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku, protože ta chce být suverénem nad státním rozpočtem a nechce dovolit, aby o tom rozhodovali velcí plátci daní jako je ČEZ a 02 Telefonica, to je ve stejné logice, demokraticky zvolená zastupitelstva by měla rozdělovat povinné odvody, nikdo jiný. A podle vašeho pozměňovacího návrhu budou těch peněz ta demokraticky zvolená zastupitelstva rozhodovat víc, než teď. Tak jaké kompenzace, pro boha. Jediné, co se nebude moci odehrát, jsou ty vratky. Pan senátor Vícha tady řekl jeden příklad. Myslím, že jich zná dalších padesát. Ano, ty vratky už nebudou, protože demokraticky zvolené zastupitelstvo těžko může někomu říct, my vám dáme milion na činnost, ale půl milionu nám vrátíte zpátky do městské kasy. To by vypadalo přinejmenším blbě v tom účetnictví. Zatímco při současném způsobu rozdělování peněz na tak zvané dobročinné účely je běžnou praxí, jak jistě všichni cítíme a někteří i víme.

K tomu si dovolím zhruba okomentovat ten pozměňující návrh, který tady navrhoval pan senátor Eybert, pro mě mírně šokující – předkládá hlava demokraticky zvoleného zastupitelstva, neboť ten pozměňující návrh, který avizoval, má svůj teoretický základ v Cimrmanově das fenster politik – vyhodíte ho dveřmi, vrátí se oknem. To je totéž, to není malá částka, to je 30 % daňové povinnosti. Nepřipadá vám to dělení na ty třetiny, o kterých jsem mluvil ve sněmovně? Prostě těch 30 % nebudou rozdělovat demokraticky zvolená zastupitelstva, ale ty loterijní společnosti, protože ony mají přece daleko větší cit pro dobro? To není lobby starostů, to je otázka suverenity demokraticky zvolených sborů anebo podělanosti před těmi, kteří ještě dnes ty peníze rozdělují a říkají, když nás nepodpoříte, tak už vám nikdy nedáme nic. Ono totiž jestli můžete nebo nemůžete rozdělovat tři miliardy podle vlastního uvážení, to je sakra společenská a politická moc a vliv. A prosím, vy se rozhodnete, jestli chcete, aby tuto společenskou moc a vliv měla obecní zastupitelstva a sněmovna anebo loterijní společnosti.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak a s právem přednosti je Petr Vícha, pan senátor a předseda klubu, protože se přihlásil dříve a pan místopředseda mu to jistě umožní, i když je funkčně výše.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové. Jestli čekáte, že budu reagovat nějakým způsobem na kolegu Drymla, tak se mýlíte, protože jednak to pan ministr Kalousek už tady vysvětlil a jednak on včera avizoval, že bude proti, ale já jsem mu řekl, budu rád, když vystoupíš, protože minimálně 3 – 5 dalších přesvědčíš o tom, aby podpořili můj pozměňovací návrh, což si myslím, že se jak jsem zaznamenal minimálně z reakcí okolo, stalo. Jen jsem si všiml, že je znovu přihlášený a tuším na začátku řekl, že vystoupí dvakrát, tak kdyby dodržel své slovo, tak by to bylo určitě lepší, ale to mě vyprovokovalo k něčemu dalšímu. Já jsem chtěl vysvětlit něco k těm obcím, protože on tady řekl, že obce povolily 50 tisíc výherních hracích automatů, takže ony samy nechtějí nějak regulovat. Ano, je to tak, když dostaly tu možnost, kterou v minulosti neměly, tak dostaly možnost obecně závaznými vyhláškami stanovit místa, kde není povoleno provozovat výherní hrací automaty, tak samozřejmě když zjistily, že z těch heren vznikají problémy, tak velká část obcí začala vydávat obecně závazné vyhlášky. Uvedu vám to na našem příkladu, naší obce.

My jsme vydali - tuším v roce 2005 - obecně závaznou vyhlášku a ze 140 výherních hracích automatů klesl počet na 28. Jenomže vzápětí od příštího roku počínaje nám tam ministerstvo financí povolilo 250 videoloterijních terminálů, takže mnohé obce zjistily, že v podstatě rušením výherních hracích automatů akorát uvolňují místa pro jiné, které nebraly pětikorunu, ale vyšší částky a takto svou činnost v podstatě zastavily. Teprve teď, když byla přijata novela kolegy Farského, tak definitivně se vyjasnilo, že mohou videoloterijní terminály – a mám informace ze svého širokého okolí – Frýdek-Místek, Havířov a další města přijímají tyto obecně závazné vyhlášky napříč republikou. To znamená, on ten výnos nebude nakonec po tom, co proběhne ve většině případů tříletá lhůta, tak ten výnos nebude třeba tolik, kolik tady uvádíme, že to bude 6 miliard pro obce, takže možná nakonec budou jen čtyři, ale je to jejich svobodné rozhodnutí.

Už jsem chtěl reagovat jenom na jednu záležitost, a to je, co s tím obce udělají a podle jakých kritérií to rozdělí. Každá obec určitě podle nějakých jiných kritérií, každá obec většinou má nějaký svůj grantový systém, ale já bych chtěl odpovědět protiotázkou, podle jakých kritérií to rozděloval hazard? No myslím si, že jedním z významných kritérií bylo dám tomu, kdo mě pak podpoří při schvalování loterijního zákona. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Další se hlásí – v tom případě pan senátor Miloš Vystrčil, protože pan místopředseda se odhlásil, čímž mě překvapil, takže pan senátor má slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem poslouchal pana senátora Drymla, tak jsem vzpomínal na vyjádření jednoho klasika, který řekl: Řekni slovo přítel kolikrát chceš, přítelem se staneš až se podle toho začneš chovat. Co se týká té novely zákona, kterou probíráme, tak si myslím, že situace je poměrně jednoduchá a přehledná. Jediná věc, která platí je, že Poslanecká sněmovna změnila novelu tak, že je nefunkční. S tím nic nenaděláme, prostě ta novela je nefunkční a nemůže v této podobě zůstat, protože kdyby se tak stalo, tak by nikdo nedostal nic a peníze by nenašly adresáta.

Druhá věc, která platí je, že to může opravit Senát tím, že přijme pozměňovací návrh. Ten pozměňovací návrh může Senát přijmout pouze v případě, že pro něj bude hlasovat alespoň několik senátorů sociální demokracie a nebo tak, že proto budou hlasovat všichni senátoři sociální demokracie a pak už nemusí nikdo další. Jinými slovy to znamená, že je potřeba se na té věci dohodnout a uvědomit si to.

Třetí věc je, že poté, co bude přijat pozměňovací návrh, pokud se tak stane, tak o tom bude rozhodovat sněmovna a pokud chceme, aby se něco změnilo, tak to musí být uděláno tak, aby ona také pro to mohla hlasovat. To znamená, to jsou tři podmínky, které máme před sebou a buď se s tím vyrovnáme jako lidé, kteří chtějí, aby vzniklo něco co má smysl a co pomůže státu a obcím, anebo se s tím vyrovnáme tak, že každý si bude prosazovat to své a pak se může stát, že to zůstane jak to je a to je špatně. Protože já z tohoto místa bych chtěl za sebe a věřím, že i za některé své kolegy podpořit návrh, který prošel dvěma významnými výbory, jednak výborem pro hospodářství, jednak výborem pro územní rozvoj a je to vlastně názor z dílny ministerstva financí pana senátora Víchy, paní Paukrtové a dalších. Pojďme to udělat tak, že pro tento návrh budeme hlasovat. Uvědomme si, že dneska platností těch jiných věcí, které zákon obsahuje, dochází k časovému posunu, ale ten se také dá efektivně využít a pojďme debatu skončit a pomoci tomuto státu k věci, která nejenže Senát na poměrně dlouhou dobu dopředu zaplatí, ale bude užitečná pro samotný stát a pro naše obce.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, s právem přednosti pan místopředseda Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážení paní senátorky, páni senátoři. Vzhledem k tomu, že následující dva kolegové už vystupovali asi třikrát, tak jsem si dovolil využít svého přednostního práva a reagovat na zde nepřítomného pana ministra, je škoda, že tady není, protože jsem ho chtěl pochválit, protože já myslím, že on ve svém úvodním vystoupení hovořil velmi vstřícně a myslím si, že tak by to mělo být u zákonů, které mají široký dopad na společnost. Ten zákon, o kterém se tady vůbec nehovoří, ale který vlastně je takovým přílepkem, jak se to dneska zdá, zákona o loteriích a hazardu, jak je to nazváno, tak vlastně velmi zásadní a hrozně důležitý a jsem přesvědčen o tom, že si zaslouží daleko širší debatu tak, abychom se skutečně tomuto zákonu věnovali . Považuji za velmi nešťastné, že tento zásadní zákon, který mění celý daňový systém a způsob výběru daní, takhle prochází jakoby bez povšimnutí, všichni se baví o hazardu. To je důležitá věc, určitě je potřeba ji vyřešit a já si k tomu dovolím poznámku, ale už o hazardu hovořit nebudu, protože už o tom hovořili všichni ostatní tady a zřejmě to je velmi populární téma, zvláště mediálně. Já myslím, že tady se všichni shodneme na tom, že loterii je potřeba zdanit, hazard je potřeba zdanit, když už existuje, pokud ho nejde zakázat, protože podobně jako alkohol a cigarety, je to velký problém, máme tady obhájce obojího a myslím, že je nikdo neobviňuje z toho že jsou lobbyisté nějakých firem. Na druhé straně je tady pochopitelné, já myslím, že je potřeba tady to řešit zvlášť, jsou tady neziskové organizace, sportovci a další, kteří prostě tyto peníze na svoji činnost dostávali a já osobně jsem přesvědčen, ano a jsem rád a tady chci pochválit pana ministra Kalouska, že tady prozřívá ty stupně a chápe, že i stát a obec jsou schopny, nikoliv jenom trh a tržní hospodářství, přerozdělovat tedy finanční prostředky a že chce pomoci z toho výnosu, který bude těm organizacím, které v podstatě o tyto zdroje přijdou.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ale když se na to podíváme reálně, ano, že obce dostanou možná, nevím, šest, sedm miliard korun, a určitě v rámci své působnosti budou schopny těm organizacím pomoci, to je jednoznačné.

Na druhé straně jsem se včera ptal - a někteří mě tady za to napomínali, že to není v rámci jednacího řádu, ale ono to je – pana ministra školství Josefa Dobeše, jak vlastně peníze, které dostane, rozdělí, těch 800 mil. Kč nebo miliardu, kterou má dostat. Odpověď byla, že vlastně ještě neví, ale že nějak tyto peníze rozdělí. Je to fajn, myslím, že bude dobře, když pan ministr bude ten, který bude rozdělovat. A myslím si, že pan ministr Kalousek to řekl celkem jasně, že ten, kdo rozděluje, má vliv a bude dobře, když pan ministr Dobeš bude jezdit a rozdávat kopačky, dresy a podobné věci. Na druhé straně jsem přesvědčen, že 100 mil. Kč, ačkoliv to vypadá hodně, na oblast sociální je prostě "sranda". Situace, kdy ve státním rozpočtu, tak jak je dneska návrh projednávaný v PS a v zásadě už schválený, bude chybět oproti potřebě 2,1 mld. Kč. Rozuměl bych tomu, když pan ministr Kalousek dostane do kasy 3 až 4 mld. Kč jako výnosy z hazardu, že tyto prostředky mimo sport také přerozdělí na oblast neziskovek a sociálních služeb, ale nikoliv tím, že vykryje 2,1 mld. Kč 100 miliony, což je 0,1 mld. Kč, a že tedy přidá na sociální oblast nikoliv 2,1 mld., ale 2,2 mld. Kč, aby tam těch 100 milionů bylo. Pak bych tomu rozuměl.

Jinak musím říct, že já jako zastánce přímé demokracie, kam patří mj. i přímá volba prezidenta, a chci tady říct opět jednoznačně, že přímou volbu prezidenta budu podporovat bez ohledu na to, jestli jeho pravomoci projdou nebo neprojdou, protože pro mě je prioritní přímá volba prezidenta, a myslím si, že nemá smysl tyto věci dál rozmazávat.

A stejně tak jsem přesvědčen o tom, že daleko lepší a spravedlivější by byl návrh, a myslím si, že by bylo dobré o něm do budoucna se bavit, jestliže tady máme 10 miliard, tak jak to počítám, možná i více, z hazardních her, tak to je zdroj pro daňové příjmy. Myslím, že je rozumné, a naplňovalo by to i zájem neziskových organizací, aby byly nezávislé na státu, je to, aby občané, každý jednotlivý občan měl možnost daňové asignace, to znamená aby část svých daní mohl určit na to, co on považuje za správné. Myslím si, že to by bylo správné řešení, protože každé zastupitelstvo, ať už to je obecní, ať už to je vláda, ať už to je Parlament, vždycky tam bude určitý osobní zájem, nikoliv zájem každého jednotlivce. A takhle by mohl každý občan říct, zda dá na sport, na sociální služby, na kulturu, prostě to, co mu bude vyhovovat. A jsem přesvědčen o tom, že by bylo rozumné hledat v tomto širší konsenzus a najít ho.

Pokud jde o JIM, jsem přesvědčen, že tak, jak je to předloženo, to není správně a mám obavy, že například sloučení se sociálním pojištěním bude spíš negativní, protože zatím Česká správa uměla sociální pojištění vybrat téměř beze zbytku, dokonce někdy i s přebytkem, aspoň za našich dob, nevím úplně přesně, jak je to nyní. Jsou tam samozřejmě některé minusy, ale jsou spíše způsobeny legislativou nežli neschopností vybrat.

A pokud jde o finanční úřady, samozřejmě chápu, že mají složitější situaci, že ten celý proces je komplikovanější, a ta efektivita tam zdaleka taková není jako je u České správy. A jestliže si pak vezmu pořadí toho plnění, tak jak je tady navrhováno, byť může být řečeno, že to tak není, ale přesto to tak uvedeno je, tak Česká správa tam není na prvním místě. A já jsem přesvědčen o tom, že peníze na důchody, nemocenskou a další věci by měly být.

Tady v té souvislosti bych chtěl hlavně vypíchnout jednu věc a upozorňuji dopředu, že budu podávat pozměňovací návrh, který se týká oblasti úrazového pojištění, protože tak jak je navrženo, tak bude znamenat výpadek asi 2,1 miliardy korun, aspoň podle podkladů v této oblasti. A za druhé se vypouští všechny pozitivní prvky, které vůbec v té oblasti úrazového pojištění byly. To znamená bonus malus. Nerozlišuje se, jestli ta firma je riziková nebo není. Prostě to bude jednotná dávka. Žádná motivace k tomu, aby firmy dodržovaly bezpečnostní předpisy, aby předcházely úrazům apod. A to si myslím, že není dobře. Někdo mi může namítnout samozřejmě, že jsou tam zavedeny sankce, ale sankce jsou až následné. To zdraví a životy lidem nevrátí. A myslím si, že právě účelem pojištění je, aby motivovalo k tomu, aby vůbec k těm úrazům nebo nedej bože smrtelným úrazům nedocházelo. A bohužel tohle to nenaplňuje. Proto budu navrhovat vypuštění úrazového pojištění nebo těch věcí, které se toho týkají, z návrhu tohoto zákona.

A potom druhý návrh, který jak už jsem signalizoval, jsem velmi ocenil přístup pana ministra Kalouska, protože on říkal, že je dobré ty zásadní a systémové věci prodiskutovat, aby prošly a aby platily bez ohledu na to, která vláda tady vládne. Musím říct, že osobně jsem zděšen z toho neustálého kolotoče změn zákonů, protože po každých volbách to vypadá, jako kdyby tady nastala revoluce a mění se stovky zákonů, nikdo neví, co bude zítra a pozítří, a bohužel právě v té oblasti daňové je to velký problém a já věřím, že po příštích volbách, kdy tady nastoupí konečně rozumná vláda, tak upravíme daně pouze k 1. lednu po těch volbách a pak už budou platit celé čtyři roky. Daňová stabilita je totiž jedna ze zásadních věcí. A to bohužel v tomto zákoně není.

A i když tady bylo naznačeno, že je tady dohoda o tom, že se posune účinnost zákona na rok 2015 a že mezitím ten zákon budeme upravovat, tak já musím říct, že takové dohody se dají změnit během pár měsíců. Už dneska jsem četl vyjádření pana ministra Kalouska, že deficit nebude 135 miliard, ale že to bude 150 miliard, a možná, že když zjistí začátkem příštího roku, jaká bude skutečná realita a nikoliv ty jeho pohádky, které vykládá o tom, aby mohl sestavit tzv. reálný, ale výrazně dluhový deficit, a musím si říct, že mě hodně a hodně mrzí, že tady po pěti nebo šesti letech vlád pravice stále nemáme ten vyrovnaný rozpočet, zřejmě to bude až na sociální demokracii, až jednou převezme skutečně zodpovědná strana vládu v této zemi, tak kdo zaručí a neslyšel jsem tady pana ministra Kalouska, že by vystoupil a místopřísežně tady prohlásil, datum 2015 je pro nás naprosto zásadní a budeme je držet. Nestane se to, že by tady přišel poslanecký návrh, který paradoxně v posledních letech a obzvlášť v poslední době tady přicházejí zákony, které předkládají ministři - poslanci.

Je to zvláštní. Ministr má možnosti, aby předložil návrh jako ministr. Ale zneužívá se to z jednoduchého důvodu. Protože samozřejmě poslanec - ministr nemusí nic vysvětlovat, předloží návrh, ten vláda projedná a i když tam budou chyby, tak půjde dál. Když ho předloží ministr, který je zároveň poslancem jako ministr, tak bude muset projít legislativním záměrem a vším včetně legislativní rady vlády. A to už nebývá vždycky jednoduché. Proto si myslím, že daleko jistější a to, co by otvíralo prostor i k tomu, co říkal pan ministr Kalousek a já ho musím velmi pochválit a ocenit, že chce takovou zásadní věc, jako je jednotné inkasní místo prosadit v široké spolupráci, a vzhledem k tomu, že ani tady v Senátu se nakonec k tomu zákonu nebo k té části přílepku, který je k loterijnímu zákonu, mně to tak připadá, nevedla téměř žádná diskuse, takže navrhnu potom v podrobné rozpravě celou tuto část vypustit, abychom se skutečně mohli věnovat jenom té loterijní části, tzn. té části, která skutečně dneska hýbe společností a kterou musíme do konce roku prosadit a myslím si, že je správné, aby ty peníze, které půjdou, z tohoto skutečně putovaly do těch oblastí, kam putovaly dneska.

A mám obavu, že bohužel, tak jak jsem uvedl příklad se sociálními službami, že z větší části ty peníze, které půjdou do státního rozpočtu, a zajímalo by mě, kdyby tedy pan ministr mohl říct, když zinkasuje čtyři miliardy, 800 milionů dá panu ministrovi školství Dobešovi, kterého mám tedy upřímně rád, protože aspoň včera řekl, že ty peníze sportovcům dá, sice neví jak, ale přece, tak kam půjde ten zbytek, těch 100 milionů pro nás, oblast sociální a neziskovek, je naprosto nedostačujících a 100 milionů na kulturu také. Když to sečtu, je to miliarda, možná 1,2 mld. Kč, kdyby na sport šla miliarda, tak mi tam stále chybějí téměř 3 miliardy, které zřejmě pan ministr Kalousek použije pro vyrovnání deficitu. Je škoda, že to nebude vyrovnaný rozpočet, ono to bude možná místo 160, 170 či 200 miliard deficitu minus ty tři miliardy, které vybere z hazardu, ale bohužel budou chybět právě v oblasti například sociálních služeb a neziskovek.

Chtěl jsem jenom trošku zaměřit pozornost právě na tu část, která, zdá se, že je přílepkem, ale ve skutečnosti je vlastně gró té změny, to je jednotné inkasní místo. A vzhledem k tomu, že zřejmě nespěchá přijetí tohoto zákona, myslím si, že bychom se měli vyloženě věnovat části zákona o loteriích, a proto tento návrh předložím v podrobné rozpravě.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo. Kolegu Drymla jsem vyzval, aby nevystupoval potřetí, a sám tak činím.

Nicméně to zřejmě není poslední nepříjemnost, která mě čeká, protože kolega Dryml řekl, že vystupují proti předsedovi Sobotkovi, a já teď jsem nucen vystoupit i proti místopředsedovi Škromachovi.

Ale protože jsem na začátku řekl, že v tomto zákoně by měla jít politika stranou a že bychom měli vyřešit problém, který tady je, tak tedy musím, nemohu jinak, musím dodržet slovo.

Nejprve pár čísel, protože pan místopředseda Škromach tady teď hovořil o tom, kolik se z čeho vybere a kam by se to mělo dát, tak abychom věděli všichni, o čem hovoříme.

Nový systém výběru oproti tomu, co se předtím vybralo, přináší státu pouze 1,2 mld. Kč navíc, to znamená téměř celý tento nadvýběr půjde tam, kde bylo řečeno. Ten, kdo dostává více, to jsou právě obce, přes 4 miliardy více než předtím, a ten, kdo dostává méně, to je hazard, ten bude rozdělovat o tři mld. Kč méně.

Další dvě čísla. V této chvíli existuje necelých 38 000 výherních hracích přístrojů a videoloterijních terminálů 64 000.

A teď to, co jsem avizoval. Jasně, v jednotném inkasním místě – a konstatovaly to výbory, které se tím zabývaly a legislativa – je spousta chyb. Navíc, když ten zákon vznikal, tak navrhoval měnit některé zákony, které byly platné v této době, od té doby došlo k jejich změnám, některé jsou tady, některé jsou ve Sněmovně v této chvíli, takže do toho se zaplétat, i výbory uznaly, že nemá smysl přijímat nějaký pozměňovací návrh k úrazovému pojištění, anebo dokonce rušit celý ten JIM, jak se mu říká. To není samozřejmě nic jiného, než opět jen další vidle do toho, co chceme vyřešit, protože by se to mohlo stát nestravitelným v PS.

A i když bych s chutí ten návrh podpořil, tak doporučuji to tak neudělat, protože bychom ohrozili to, co tady dneska chceme vyřešit.

Apeluji, prosím, na všechny, nečekám z pravé strany podporu pro zrušení JIM a nežádám ji, prosím, dokonce, aby neměl tento pozměňovací návrh podporu ani po mé levici. Chci, abychom vyřešili problém. Chci, abychom dodrželi politickou dohodu, která byla učiněna, i s panem předsedou Sobotkou – to tady potvrdil pan ministr Kalousek. Jasně, že se tu dneska bavíme o hazardu víc než o tom ostatním. No, ale proč? Protože hazard je účinný od 1. 1. 2012, zatímco jednotné inkasní místo od roku 2013 a dále, a my tomu dáváme ještě větší časový prostor.

Ano, pan ministr se nezavázal a nezaváže se, určitě, že nebude předkládat změny zákonů, termínů. Myslím si, že nám možná krize v eurozóně přinese tolik problémů, že tady budeme řešit ještě úplně jiné problémy. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Dryml potřetí.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Nejdřív bych chtěl říci, že nemám žádný střet zájmů, jak tady někteří naznačují.

Za druhé, domnívám se, že jsme v demokratické společnosti a že když se změní okolnosti, můžeme vystupovat i víckrát než jenom dvakrát, i když jsem tady zažil několikrát nátlak, abych nevystupoval. Je mi to líto, ale bylo to i z našich vlastních řad.

Já tady nezastupuji jenom ČSSD, já tady zastupuji i voliče, kteří mě volili, a to nebyli jenom voliči ČSSD.

Další věc je o tom, že se tady pan ministr cítí uražen tím, že v 51 letech mu někdo řekne starý myšák, ne, starý lišák, ne myšák, ale lišák, lišák! Kdyby to řekl mně, tak já se domnívám, že spíš je to nějaká pochvala. V 51 letech si asi nikdo už nemůže fandit, že je příliš mladý, i když, když to vezmeme přes bankovní konta některých zlatokopů, tak možná, že se toho můžeme i někteří z nás dočkat. Ale já se domnívám, že to nebylo nic urážlivého, pane ministře, naopak. A starý lišák jsem vás nazval proto, že jste pomocí loterijního zákona odvedl pozornost od toho, co tady zaznělo, to znamená od těch 72 změn a novel zákonů, a ještě jste tady vydobyl dobrý politický kapitál pro TOP 09 do příštích krajských voleb, protože to určitě zúročíte tím, že my a TOP 09 jsme vám vydobyli příjmy pro ty obce. Tak to bude, a to je politika. Ano, tak to je!

Rovněž jste tady řekl, že to jsou povinné odvody. Ale povinné odvody se musí řešit zákonem. A to je role politických stran a Parlamentu, a ne obcí, jak jste se nám tady snažil naznačit.

Možná, že se víc ani nevybere, možná, že se dokonce vybere i méně, možná, že to bude jako s tou naftou, pane ministře, kde jste také zvyšovali daň až tak, že všechny kamiony a nákladní doprava začaly tankovat mimo ČR a došlo paradoxně k poklesu výběru daní.

Co mně vadí na tom všem, je to, že nejsou jasná pravidla pro přerozdělování, ano, pro přerozdělování! Není zde žádné náhradní řešení pro neziskovky, pro tělesně postižené, pro ty ostatní. Oni 8. prosince nevědí, jak to všechno bude. Obce určitě ty peníze mít nebudou na jejich další financování v průběhu příštího roku. A to je to, co mně na tom všem vadí.

Ministr Kalousek tady řekl, že Poslanecká sněmovna rozhoduje. Ale ta suverénní sněmovna nám tady něco předložila, a my říkáme, je to špatně, rušíme to, protože ty obce by měly rozhodovat podle TOP 09.

Pro mě, vážený pane ministře, by bylo optimální to, co je zvykem v ostatních civilizovaných zemích, a to nejen v Evropě, aby stát vybíral za hazard, aby stát ho vybíral, šlo to do státního rozpočtu a poslanci to rozdělí do jednotlivých kapitol nebo nerozdělí, a nebo to neodsouhlasí podle vašeho návrhu. Ano, tak by to bylo čisté, tak by to bylo průhledné. A ministerstvo financí by mělo třeba k tomu dát doplňující pravidla, jakým způsobem by rozdělování mělo být, protože to je jeho povinností. To je povinností ministerstva financí. Ale to všechno se neděje!

Na závěr bych chtěl říci jedno, pane ministře. Jestli vás to uráží, že vám někdo řekne starý lišák, tak já se vám omlouvám. Ale tak to zaznělo z vašich úst. Já si říkám, že naopak, když mě poctíte touto lichotkou, budu velmi, velmi spokojen, i když já se také příliš starý necítím, ale prostě kalendář a biologické hodiny nezastavíte.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Nyní s právem přednosti paní senátorka Paukrtová, předsedkyně klubu.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, paní předsedající, dámy a pánové. Po vystoupení pana kolegy Drymla je někdy velmi těžké nevystoupit, speciálně když ve svých opakovaných vyjádřeních neustále napadá starosty a obecní zastupitelstva.

Nevím, jestli stát umí přerozdělovat lépe než obecní zastupitelstva. A já si myslím, že pan kolega zřejmě volá po centrální roli státu, a já jsem úplně jiného názoru. Já si myslím, že obecní zastupitelstva musí mít nastavena pravidla. Obecní zastupitelstva a městská zastupitelstva financují sportovce a neziskové organizace a mají na to většinou vytvořené komise, pravidla hry, a z toho prostě není úniku, schvaluje to zastupitelstvo, je to na webových stránkách, je to naprosto transparentní.

Nevím tedy, kde pan kolega Dryml bere tu odvahu tady napadat všechny ty slušné starosty a slušná zastupitelstva. Nevím, z čeho bere názor, že vidivistická role státu ve všech oblastech je ta jediná správná. Já si to nemyslím.

A pak bych chtěla říct ještě jednu věc, prostřednictvím paní předsedající. Já si mimořádně vážím pana senátora Víchy za to, že jsme dokázali spolupracovat a vytvořit ve spolupráci s ministerstvem financí ty pozměňovací návrhy, které potom schválily tři senátní výbory. Nikdo z nás v tom nehledal žádné politické body, my jsme prostě jenom chtěli dostát tomu, od čeho Senát je, to znamená opravit zcela nefunkční a nerealizovatelný zákon. To jsme chtěli udělat. A myslím si, že jsme v tom politické body nehledali. Byla bych tedy ráda, kdyby to tady zaznělo. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko, váš vzkaz vyřizuji. A jako další vystupuje pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, kolegové. Omlouvám se, že vystupuji podruhé, ale nedá mi to, protože takovýto úkaz, který se tady dnes stal, by se měl zaznamenat do historických knih, protože si myslím, že například nový zákon má jeden krásný příběh Šavla, později svatého Pavla z Tarzu, jeho pád z koně a obráceně. Já si téměř myslím, že téměř srovnatelné obrácení tady prodělal pan ministr Kalousek, protože on je přeci ten, kdo od 90. let provázel tento loterijní zákon, ať už jako poslanec či předseda rozpočtového výboru či ministr a posléze v roce 2008 rozhojnil zisky provozovatelů her o internetové sázení.

To, co se dnes stalo, je to samozřejmě vlivem jeho strany, je pro mě mimořádný jev a já jsem neuvěřitelně spokojen, musím říci, že překvapen.

Jen mám trochu obavu, aby malinko pravdu neměl pan kolega Dryml, abychom se náhodou někdy posléze nedozvěděli, že to je trošku jinak, což se už v tomto případě stalo mnohokrát.

Jinak tedy, proč je tady takové napětí, a co jsem hlavně zapomněl říci, a proč my jsme atakováni těmi dopisy, tak to s ohledem na těch 800 mil. Kč, které bude rozdělovat, jak tady správně kolegové řekli, pan ministr Dobeš jaksi podle nějaké křišťálové koule, to znamená podle nějakého způsobu, který tady nebyl ještě ani naznačen, posléze těch 100 mil. Kč. Ta nadace, která se myslím jmenuje "Děti, kultura a sport ve Zlínském kraji", tedy nadace koncernu Synot, tak ta, prosím, rozděluje 300 mil. Kč!

To jenom, abychom věděli, proč je tady takový boj o ty peníze, proč se ty organizace tak bojí, protože jestliže některá organizace dostává 4 mil. Kč a dělá výbornou práci, tak ta už ty peníze samozřejmě od nikoho nemůže dostat, proč, to chápeme všichni. Proto je tady tak ohromné napětí a mnohé organizace budou mít problémy.

Nicméně přesto pozměňovací návrh, který tady předložil kolega Vícha, je přece jenom vykročení opravdu konečně novým směrem, který se nepodařil všechna ta léta, co loterijní zákon existuje, takže si myslím, že to je správně. Je to tedy tak, že se s tím musíme smířit. Ale hlavně, my se s tím smíříme, ale ty organizace, které teď budou trpět, se musíme snažit podpořit v obecních zastupitelstvech. Tady bych opravil některé předřečníky. Starostové skutečně nesmějí rozdělovat ze zákona nic, to rozdělují obecní zastupitelstva. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A nyní pan senátor Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já, jak jsem teď chvíli to poslouchal, tak jsem si našel nového koníčka. Začnu teď překládat z češtiny do češtiny. Není to poprvé. Někdy mluvíme všichni česky, a přesto každý o něčem jiném. Řeknu vám dva příklady.

Pan senátor Vícha tady mluvil o tom, jak obce u nich výborně už mají vydané vyhlášky a jejich voliči jsou teď nadšeni, protože mají pocit, jak čtou titulky v místních novinách, že od Nového roku v jejich obci nebude žádný terminál a žádný automat. Ó, jakého se dočkají překvapení, že po Novém roce zůstane všecko tak, jak bylo, protože ještě tři roky tam všecko bude!

Je to velmi vychytralé, protože ta zastupitelstva, která teď momentálně v obcích vládnou, budou tři roky inkasovat, ať tak nebo tak, a zastupitelstvo, které přijde v roce 2014, kdy už nabude účinnosti ta tříletá lhůta, tak už nebude mít nic.

To jenom, aby nám bylo jasné česky, o čem se mluví.

Ještě vtipnější byl příspěvek pana senátora Škromacha, který avizuje pozměňovací návrh na úrazové pojištění, to je velmi dobré a žádoucí. Akorát přeloženo do češtiny to znamená, že zvítězil poslanecký návrh 30 – 30 – 30, jestli si to uvědomujete. V takovém případě totiž Sněmovna nebude mít jinou šanci, než nás přehlasovat.

Nevím, jestli to je systém, který se navenek tváří jako boj s hazardem, ale v pozadí má skrytu fintu, podobně jak s přímou volbou prezidenta, kdy všichni teď hledají, jenom na koho by to spadlo, že ta volba nebude.

Mám tady další požadavky. Integrovaný záchranný systém by také chtěl něco, jestli by nešlo. Pak jsou tady strážníci městských policií, kteří také už teď nemají ty příjmy, jak měli. A zejména Policie ČR, která má obrovské finanční problémy, že by se jím taky něco mohlo rozdělit.

Pokud jde o Integrovaný záchranný systém, tak tam mi to připadá jaksi mírně na hlavu, protože to je výsostně věc, která má být financována ze státního rozpočtu, stejně jako Policie ČR, případně strážníci městem, které je zřizuje.

Jen pro vaši informaci. Za tu dobu, co tady tak plamenně všichni hovoříme, státní dluh České republiky vzrostl – a to nemyslím jenom ty půjčky, co už si teď berou lidé na Vánoce, teď mluvím o státním dluhu – o 62,107.200 Kč. Je to škoda, mohli jsme je možná některým neziskovkám rozdělit. Dík za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A nyní pan místopředseda Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, musím odmítnout nařčení ze strany pana senátora Kubery. Tady je to prostě obráceně, prostřednictvím řídící – pane senátore, je to přece obráceně. Vždyť vy nás vydíráte, vy nás dneska stavíte do role, abychom podpořili váš návrh na jednotné inkasní místo, které, mimochodem, zabírá 90 %, možná že víc, celého tohoto návrhu zákona. A jestliže si dovolím navrhnout jednu změnu tohoto zákona, myslím si, že to je pak spíš problém váš a vašich kolegů v Poslanecké sněmovně. Jestli tohle je daň, pak vám nejde o hazard, ale vám jde o to, abyste prosadili jednotné inkasní místo i za podpory opozice.

A jestliže si dovolím navrhnout jednu změnu toho zákona, já myslím, že to potom je spíš problém váš a vašich kolegů v Poslanecké sněmovně, jestli tohle je daň, tak vám nejde o hazard, ale vám jde o to, abyste prosadili jednotné inkasní místo i za podpory opozice. A pak budete říkat: Ale vždyť pro to hlasovala i sociální demokracie. A nikde se nebude říkat, že to byl loterijní zákon. Tak mě nechtějte naštvat tím, že tady se snažím něco lobovat. Myslím si, že ta chyba je vůbec v tom, že se tyto dvě věci spojí dohromady. A dneska jsme pod tím tlakem, že vlastně tady řešíme jenom loterie a jenom hazard a vůbec neřešíme otázku jednotného inkasního místa, které je mimořádně důležité a bude znamenat revoluci v celém tomto systému. Tak mi tady nepodsunujte věci, co není pravda.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Zdá se, že se do obecné rozpravy už nikdo nehlásí, tak já ji rychle končím. (Pobavení.) Nyní má prostor k vyjádření navrhovatel – pan ministr.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Já jsem reagoval během diskuse několikrát, takže teď to mimořádně zkrátím. Jenom bych rád ještě dodal, že není pravda, že se spojila TOP 09, která prohrála ve sněmovně se sociálními demokraty. Ve sněmovně prohrál vládní návrh, vládní vůle, aby o povinných odvodech přestali rozhodovat loterijníci. A já jsem s poslaneckými kluby jednal s vědomím a na žádost předsedy vlády ČR a jsem zmocněn tlumočit jednak ten závazek za všechny tři vládní strany týkající se pozměňovacího návrhu, včetně poděkování za mimořádně vstřícnou a věcnou spolupráci. Skutečně mám mandát hovořit za vládu a za všechny tři vládní strany, nikoli jenom za TOP 09.

Možná by stálo za to, kdybychom si zopakovali, z toho objemu zhruba 8,3 miliardy Kč, kolik se vybere, jak se to týká jednotlivých segmentů loterijního trhu. Z výherních automatů a z videoloterijních terminálů je naprosto dominantní část, to odhadujeme na 6,7 miliardy. Předpokládejte něco mezi 6 – 7 miliardami, samozřejmě je to teoretický výpočet. Z číselných loterií pak necelá miliarda, zhruba kolem tři čtvrtě miliardy jsou to ostatní loterie. Čili pohybujeme se v těchto segmentech. Ten dominantní balík je to, co vás v těch obcích nejvíc obtěžuje svými negativním externalitami, to, kolem čeho se shromažďuje všechno to, co vadí vašim občanům, ty typy, které tam hrají a míra bezpečnosti a koncentrace kriminality, to víte lépe než já, protože většina z vás jsou komunální politici. Je proto naprosto v pořádku, že dominantní částka jde potom do rozpočtu obcí, aby ony, když se rozhodnou tento byznys na svém území povolit, aby také měly k dispozici prostředky na kompenzaci těchto negativních externalit. Ne že to má vybrat stát a nějak přerozdělovat. Naopak. Rozhodování o umístění těch terminálů bude na obcích a je také naprosto v pořádku, aby dominantní částka z těchto peněz šla do obecních rozpočtů, neboť to je princip subsidiarity a místní komunální politiky.

Panu senátorovi Čunkovi jsem chtěl odpovědět, on tu není, že jsem se neobrátil ze Šavla v Pavla. Už tady je. Že jsem se neobrátil ze Šavla v Pavla, že mé názory jsou stále konzistentní a stejné, jenom prostě po několika letech marného úsilí, přemýšlení, studií a shromažďování zahraničních zkušeností, jak zabránit firmám registrovaným v zahraničí, aby provozovaly na internetu loterijní byznys v České republice, aniž by odváděly jednu jedinou korunu ve prospěch občanů České republiky, vzhledem k tomu, že jsme došli k závěru, a za tím stále platnému, že to prostě nejde – jde to v Severní Koreji, ale nejde to v České republice, ten internet je z tohoto hlediska mrcha, pak nezbývalo nic jiného, než srovnat rovné podmínky pro všechny, protože bylo zcela absurdní, aby ty zahraniční směly a ty doma registrované a doma platící nesměly. Takže z tohoto hlediska rovných podmínek pro všechny jsem v roce 2008 nerozhojnil herní průmysl na internetu, jenom jsem srovnal podmínky pro ty zahraniční a domácí. Čímž samozřejmě těm zahraničním, registrovaným na Kypru a na Maltě, ubyl kšeft, čímž samozřejmě se rozčílily a nevím, jaké vztahy na ně má pan senátor Čunek, protože se rozčílil také a dodnes mi to neodpustil. Ale o nic jiného tam nešlo, než o rovné podmínky pro všechny.

Je to na vás. Je na vás, jak rozhodnete o tomto zákonu. Platí, že v tomto znění nerozdělíme ani korunu. Něco vybereme, ale ani korunu nerozdělíme a obce neuvidí ani korunu. Platí, že mimořádnou časovou naléhavost má ta loterijní část. A ta se, prosím pěkně,k nedá oddělit od toho zbytku. Jejím základním smyslem je, že loterijní společnosti se stávají daňovými subjekty. To, co tady říkal pan senátor Škromach, já skutečně budu napjatě čekat, jak to načte, protože to by chtělo úplně nový legislativní zákon. To se od sebe nedá odseparovat. Jestli ho má připraven a načte ho v paragrafech, tak někdy do 11 hodin, protože za kratší dobu se to číst nedá, tak možná ano, pak to hlasovatelné je. Ale pokud to jenom řekne, že ty dvě části se od sebe mají oddělit, tak je to prostě nehlasovatelné. Protože to od sebe legislativně odseparovat nejde. Je to bytostná soutěž novely zákona o dani z příjmů.

Takže z tohoto hlediska je to opravdu na vás a já prosím o vstřícný přístup ve prospěch obcí, ve prospěch demokratického rozdělování povinných odvodů a koneckonců i ve prospěch politické kultury, které se na základě té diskuse, kterou jsme vedli před touto schůzí i na této schůzi, nesmírně vážím. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. A nyní se ptám zpravodajky ÚPV paní senátorky Paukrtové, zda si přeje vystoupit jako zpravodajka ÚPV. Nepřeje. Děkuji. Táži se v tuto chvíli pana senátora Víchy jako zpravodaje. Také si nepřeje. Takže nám zbývá zpravodaj garančního výboru pan senátor Jílek, kterého prosím, aby shrnul rozpravu a zejména nám připomenul, zda zazněl návrh schválit nebo zamítnout, o kterém bychom mohli hlasovat.

Senátor Adolf Jílek:  Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové. V diskusi, nebo v rozpravě, která trvala téměř 3 hodiny, vystoupilo 12 senátorek a senátorů, z toho 2 třikrát a 3 dvakrát, takže diskuse byla velmi bohatá. Zaznívaly tady různé názory, od toho, že je to přílepek, což opravdu přílepek – ta loterijní část – není, protože tímto zákonem se odvody stávají daněmi se všemi povinnostmi a se všemi sankcemi, které k tomu patří. Bojovalo se tady o to, zda má rozdělovat stát, nebo obce, nebo loterijní společnosti, což si myslím, že budeme řešit ještě v pozměňovácích, které byly avizovány. V každém případě tady nebyl přednesen žádný návrh a schválení ani na zamítnutí, takže můžeme přistoupit k podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane garanční zpravodaji. Je to přesně tak, takže otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo si v ní přeje vystoupit. Pan senátor Oberfalzer jako první to stihl.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Dámy a pánové, já bych rád předložil pozměňovací návrh, než ho přečtu, tak bych ho rád okomentoval. Jenom chci ujasnit, že hovořím o tom pozměňovacím návrhu, který máte v kopii a je označen nahoře ručně jako opravený. Prosím, ten, který jste obdrželi před tím, ignorujte, protože měl jeden vážný legislativní nedostatek, pracoval pouze s § 41c a nebyl sladěn s § 41b, čímž se písmenka, označení jednotlivých typů loterií, sázek a her zcela rozklížila. Takže ten – znovu opakuji - nepodávám, ale podávám ten, který je označen slovem "opravený".

O co v něm jde? Velice jednoduše. Jde o to, aby se procentní odvod ze dvou typů her a sázek snížil z 20 % na 15. Je to u kurzového sázení a u číselných loterií. O problému kurzového sázení se tady pan ministr zmínil ve svém zcela úvodním vystoupení, ale já přece jenom připomenu, v čem je zádrhel a proč navrhuji snížení procenta. Ne proto, že bych chtěl některé formě – tady bych ani nemluvil o hazardu jako spíš o riskování – ulevovat. Ale z čistě ekonomických důvodů.

Je možná zajímavé vědět, že na českém trhu existují pouze dvě sázkové společnosti, které profitují. To možná nevíte. Tím odvodem 20procentním by ale možná už pak nebyla ani jedna. Protože celkový součet zdanění a odvodů by potom neumožnil, aby z toho zbytku financovaly provoz. A jenom další číslo – ilustrační, jedna z těch velkých sázkových společností má 3,5 tisíce zaměstnanců a tisíc provozoven, takže si musíme umět představit, že na tuto režii těmto společnostem musí také ještě zůstat nějaké prostředky. Čili je to čistě ekonomický ohled. Dobré je si také uvědomit, že u kurzových sázek nemá ta společnost předem zajištěný výnos, může naopak prodělat, když špatně nastaví jednotlivé kurzy. A to se samozřejmě během roku velmi často také děje, zejména třeba u sportovních zápasů či jiných ne stoprocentně odhadnutelných sázek. Ostatně stoprocentně odhadnutelná sázka není sázka. Tak se opravuji.

Pokud jde o číselné loterie, tam je spíš ta logika spočívající v tom, že tento druh riskování, jak zjemňuji tento termín, nebo chcete-li hazardu, nemá ty parametry, jako jsou hrací automaty, protože za prvé výhra nenásleduje, pokud vůbec, bezprostředně. Čili nelze se u sázení sportky například, nebo těch nových her, které se nedávno zrodily, nelze se tam opít vidinou snadného, rychlého zisku. Zkrátka ta sociopatie, která je známá u hracích automatů, se u tohoto typu sázení neprojevuje. Tolik jenom pro vysvětlení té logiky.

Ještě k tomu, co ten pozměňovací návrh ve skutečnosti dělá. On je vlastně pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu schválenému hospodářským výborem. Zdůrazňuji hospodářským výborem, protože když se podíváte pozorně do těch příloh ostatních výborů, tak tam jsou chyby, které vznikly počítačovým zpracováním. Čili ten opravdu správný, kde ta písmenka jsou skutečně a) až d), nebo g), tak to je ten hospodářský výbor. Proto říkám, že to je k němu. A co se tam navrhuje za úpravu – hned už to přečtu.

V § 41b se vsouvá nové písmeno, které označuje číselné hry. V § 41c se tedy snižuje procentní odvod z 20 na 15 u těch kurzových sázek a u těchto číselných loterií. Doufám, že jsem trošku srozumitelný.

Teď tedy přečtu to, co asi srozumitelné moc nebude, protože je to velmi technicistní záležitost.

Pozměňovací návrh zní:

K novému znění článku VII části čtvrté (změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách) bylo schváleno usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, toto usnesení, které přináší pozměňovací návrh, se tedy mění takto:

1. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41b odst. 1 písm. a) se slova "c)" zrušují. – To je tedy vynětí toho typu těch číselných loterií z tohoto písmene.

2. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41b odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

"b) z provozovaných loterií podle § 2 písm. c) v případě dílčího odvodu z číselných loterií,". – Jde to tedy zavedení samostatné kolonky pro číselné loterie.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako c) až e).

3. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41b odst. 1 písm. e) se slova "až c)" nahrazují slovy "až d)". – Je to tedy jenom promítnutí onoho přečíslování, které nastalo v předchozích bodech.¨4. V části A v bodu 1 v čl. VII v bodu 17 v § 41c odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

"b) 15 % pro dílčí základ odvodu z číselných loterií,".

Dosavadní písmena b) až f) se označují jako c) až g).

5. V části A v bodu A v čl. VII v bodu 17 v b 41c odst. 1 písm. c) se číslovka "20" nahrazuje číslovkou "15".

Ještě bych si dovolil říci jednu poznámku. Do lavic jsme také dostali pozměňovací návrh, který předloží pan senátor Jílek. Já bych chtěl upozornit na to, že naše dva návrhy se liší právě jenom o ty číselné loterie. Snížení toho odvodu pro číselné loterie tak zkomplikovalo podobu pozměňovacího návrhu. Chci říci, že jeho návrh podporuji také a navíc ještě nabízím tuto úpravu u tohoto druhu her, které nemají, jak jsem se zmínil, takový sociopatický efekt.

Děkuji a žádám vás o podporu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Já jenom připomenu, že pokud se načítá na mikrofon v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, neměly by se tam mezi to asi vkládat nějaké připomínky, aby ve stenozáznamu byl ten pozměňovací návrh přesně tak, jak je předložen tiskem. Takže pro další, kdo budou podávat pozměňovací návrhy.

Dalším s právem přednosti je paní senátorka Paukrtová. Nevyžaduje právo přednosti, takže pan senátor Jílek.

Senátor Adolf Jílek:  Děkuji, paní předsedající. My to máme v pořadí, jak to jde za sebou, nebo jak se může hlasovat, i když to, co přednese paní kolegyně, bude mít přednost.

Můj pozměňovací návrh reflektuje na přání pana ministra na začátku. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru k návrhu zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.

Text:

V části A v bodu 1 v části čtvrté v článku VII v bodu 17 v § 41c odst. 1 písm. b) číslovku "20" nahradit číslovkou "15",.

Jedná se pouze o tu část kurzových sázek a sázkových her, která při těch 20 % se zdá být už neefektivní pro provozovatele a mohli by se přesunout do sféry šedé ekonomiky, to znamená na internetové sázení mimo Českou republiku, případně mimo EU. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A nyní paní senátorka Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Předkládám vám pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, který byl přijat výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, takže by měl být hlasován před ním. A protože už uběhla chvíle času, když jsem vám to tady zdůvodnila, ten pozměňovací návrh se snaží zajistit, pokud by se stalo a ten zákon nevyšel ve Sbírce zákonů před 1. lednem 2012, tak tuto skutečnost upravuje tak, aby ani v tomto případě ten návrh zákona nebyl retroaktivní. Takže já to teď přečtu celé.

Pozměňovací návrhy k návrhu zákona o změně zákonů související se zřízením jednotného inkasního místa.

1. V části A usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ústavně-právního a výboru pro územní rozvoj a životní prostředí (což jsou senátní tisky 240/1, 2, 3) v bodu 1 v části prvé článek VIII upravit takto:

"Článek VIII. Přechodná ustanovení

1. Pro část výtěžku z loterií a jiných podobných her podle § 4 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona pro vyúčtování podle § 28 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona a pro odvod na státní dozor podle § 29 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti článku VII tohoto zákona se použije zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

2. Prvním odvodovým obdobím podle § 41e zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona o 31. 12. 2012.

3. Prvním zálohovým obdobím podle § 41g odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona do konce kalendářního čtvrtletí roku 2012, ve kterém článek VII tohoto zákona nabyl účinnosti.".

2. V části B usnesení VHZD, ÚPV a VUZP za bod 4 vložit nové body 5 a 6, které znějí:

"5.V čl. II bodu 6 a 7, čl. X a čl. LXXVIII bodě 1 a 2 slova "před 1. lednem 2012" nahradit slovy "přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona".

6.V čl. II bodu 6 a čl. LXXVIII bodu 1 slova "od 1. ledna 2012" nahradit slovy "ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona".".

Následující body přečíslovat.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Nyní s právem přednosti pan místopředseda Škromach. Nevyžaduje, takže pan senátor Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Já si rovnou dovolím načíst pozměňovací návrhy, které jsem avizoval v obecné rozpravě, abych do toho nezanesl nějaká slova navíc, tak jak tady říkala paní místopředsedkyně Palečková. Takže:

Pozměňovací návrhy k návrhu zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.

1. V části A bodu 1 usnesení VHDZ, ÚPV, VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII v bodu 7 slova "a § 5 se zrušují" nahradit slovy "se zrušuje".

2. V části A bodu 1 usnesení VHZD, ÚPV, VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII za dosavadní bod 7 vložit nový bod, který zní:

"8. § 5 zní:

"§ 5

Uveřejňování informací

(1) Provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 2 a § 50 odst. 3 je povinen do 30 dnů od poskytnutí daru podle § 41d odst. 4 a následující zaslat informaci o poskytnutí daru orgánu státního dozoru a příslušnému finančnímu úřadu a uveřejnit tuto informaci po dobu nejméně 5 let způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li příjemcem daru fyzická osoba, uvede se pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu, a účel poskytnutého daru.

(2) Provozovatel loterie a jiné podobné hry podle § 2 a § 50 odst. 3 je povinen do 30 dnů od vyúčtování daru podle § 41d odst. 40, informace o vyúčtování daru zaslat orgánu státního dozoru a příslušnému finančnímu úřadu, a uveřejnit tuto informaci po dobu nejméně 5 let způsobem umožňující dálkový přístup. Je-li příjemcem daru fyzická osoba, uvede se pouze jméno, popřípadě jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu, a informace o způsobu použití daru.

(3) Ministerstvo uveřejní každoročně do 30. listopadu způsobem umožňujícím dálkový přístup, po dobu nejméně 5 let, údaje o výši všech darů podle § 41d odst. 4 uskutečněných jednotlivými provozovateli za předchozí kalendářní rok za všechny jimi provozované hry, údaje o všech příjemcích daru podle § 41d odst. 4 a o účelu jeho užití; je-li příjemcem odvodu fyzická osoba, uvede se pouze jméno, případně jména, příjmení a obec, v níž má tato osoba místo trvalého pobytu, a účel poskytnutého daru.".

Následující body se přečíslují.

3. V části A bodu 1 usnesení VHZD, ÚPV, VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII v dosavadním bodu 17 v § 41 za slova "podobné hry" doplnit slova "s výjimkou tombol dle § 2 písm. b) s herní jistinou do 50 000 Kč, a tombol provozovaných při slavnostech a zábavách, při nichž výhry jsou dotovány převážně z věcných darů členů pořádající organizace.".

4. V části A bodu 1 usnesení VHZD, ÚPV a VUZP (senátní tisky 240/1, 2, 3) v části čtvrté v čl. VII v dosavadním bodu 17 v § 41d za odstavec 3 doplnit nové odstavce 4 až 12, které znějí:

"(4) Poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her si od odvodu může odečíst dary určené na účel podpory sportu, kultury, zdravotní a na podporu zdravotnických zařízení, lna poskytování sociální péče, na podporu škol, vysokých škol a vědeckovýzkumných institucí, na podporu volnočasových aktivit mládeže, na podporu pořízení vybavení složek integrovaného záchranného systému a na podporu projektů na zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a to až do výše 30 % své odvodové povinnosti.

(5) Dary dle odstavce 4 musí být realizovány prostřednictvím darovací smlouvy mezi provozovatelem loterie nebo podobné hry a příjemcem schválené orgánem státního dozoru.

(6) Příjemcem daru podle odstavce 4 mohou být nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, obce, církve a náboženské společnosti, zdravotnická zařízení, školy, vysoké školy, vědeckovýzkumné instituce, kulturní zařízení, příspěvkové organizace nebo fyzické osoby (dále jen příjemce). Právnické osoby jako příjemci daru podle odstavce 4 musí být založeny, zřízeny nebo registrovány v České republice nebo musí mít souhlas ministerstva k jeho převodu do zahraničí, při zachování všech podmínek tohoto zákona.

8. V darovací smlouvě podle odst. 5 se musí strany dohodnout na konkrétním účelu použití daru, který musí být v souladu s ustanovením odst. 4, na závazku příjemce předkládat doklady o jeho užití orgánům státního dozoru a poskytovateli darů, dále na způsobu rozsahu, místě a času zveřejnění jeho přijetí. Bez tohoto ustanovení se stává smlouva neplatnou. Tato smlouva může být kdykoliv v průběhu provozování loterie nebo jiné podobné hry měněna. Každá takováto změna podléhá schválení orgánu státního dozoru. V případě porušení dohodnutého způsobu, místa a času zveřejnění, je příjemce odvodu povinen tyto prostředky vrátit provozovateli.

9. Dar podle odst. 4 nesmí provozovatel poskytnout právnické osobě, jejímž je akcionářem, společníkem či členem je akcionář provozovatele, nebo je-li členem jejího statutárního nebo kontrolního orgánu fyzická osoba, která je členem statutárního nebo kontrolního orgánu provozovatele, nebo osoba jim blízká ve smyslu občanského zákoníku, nebo osoba, která je k provozovateli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.

10. Příjemce daru podle odst. 4 i konečný příjemce jsou povinni předložit orgánu státního dozoru a poskytovateli daru doklady o použití části odvodu do 30 dnů ode dne, kdy byly tyto prostředky v plném rozsahu vyčerpány. Užití daru lze doložit zejména účetním dokladem nebo zápisem v účetních knihách, příp. jejich kopiemi nebo čestným prohlášením o užití daru.

11. Příjemce daru je povinen přijaté prostředky zcela použít nejpozději do 1 roku po jejich obdržení. při nedodržení této lhůty je povinen prostředky vrátit poskytovateli daru. Dar nepoužitý ve stanovené lhůtě k dohodnutému účelu vrátí příjemce daru bez zbytečného odkladu poskytovateli daru. O takto vrácené prostředky se provozovateli loterie a jiné podobné hry zvýší odvod v příslušném období, v němž mu byly tyto prostředky z daru vráceny.

12. Provozovatel loterie a jiné podobné hry je povinen údaje o použití daru podle odst. 4 nahlášené příjemcem odvodu předložit povolujícímu orgánu a příslušnému finančnímu úřadu nejdéle do 30 dnů od jejich obdržení od příjemce. Ministerstvo, povolující orgán a příslušný finanční úřad jsou oprávněny provést u příjemce daru nebo u konečného příjemce kontrolu použití daru do 5 let po předložení informace podle věty první. Finanční úřad informuje o výsledku kontroly orgán státního dozoru a provozovatele. Provozovatel je dále povinen oznámit orgánu státního dozoru a příslušnému finančnímu úřadu nesplnění povinnosti příjemce v souvislosti s přijetím darů podle odst. 10, nejdéle do jednoho měsíce poté, co se o nesplnění této povinnosti dozvěděl. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Poslední přihlášený do podrobné rozpravy je pan místopředseda Škromach. Upozorňuji, že jeho pozměňovací návrhy nemáte zatím v písemné podobě, ale po dohodě s Organizačním výborem je možné, aby je teď načetl, a během přestávky budou vytištěny a vám rozdány.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní předsedající. Vážené paní senátorky, páni senátoři, jeden jste tedy dostali, ten máte – a ten druhý jenom opravíme. A bude to návrh podmíněný.

Dovolil bych si podat pozměňovací návrh k návrhu všech tří výborů, protože předpokládám, že jsou stejné, ale budu vycházet z VHZD, a sice v části B odst. 3 – v čl. II body 1 a 8 se vypouštějí. 4. V čl. II bod 5 se vypouští. 5. V čl. VI se body 4, 5, 6, 12, 13 a 15 se vypouštějí. 6. V čl. VI bod 17 se vypouští. 7. V čl. XVI bod 1 se vypouští. 8. V čl. XX se body 1, 5 a 12 vypouští. 9. V čl. XX se body 2, 3, 5, 6, 7 a 12 se vypouští. 10. V čl. XX se body 3, 5, 9 a 11 se vypouští. 11. V čl. XX body 4, 5 a 10 se vypouští. 12. V čl. XXI se body 23, 41 a 42 se vypouští. 13. V čl. XXI se body 41 a 42 vypouští. 14. V čl. XXII se body 2 a 3 vypouští. 15. V čl. XXII se body 4 a 5 vypouští. 16. V čl. XXVI se body 1 a 4 vypouští. 17. V čl. XXVI se body 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9 a 14 se vypouští. 18. V čl. XXVI se body 5, 7, 11, 12, 13, 14, 15 se vypouští. 19. V čl. XXVI se body 6, 7, 12 a 15 vypouští. 20. V čl. XCV číslovka 2013 tam zůstává, tam se nic nemění ...

A pokud by tento návrh změny neprošel, pak – jak už jsem signalizoval, chci navrhnout změnu, která se týká úrazového pojištění, je to dílčí změna. Pokud by tento návrh neprošel, pak navrhuji pozměňovací návrh, který jste obdrželi písemně. Ten by zněl:

1. V části první v čl. I bodu 155 v § 39c odst. 2 v písm. c) na konci čárku nahradit tečkou a písm. d) vypustit.

2. V části první v čl. I bodu 155 v § 39i odst. 1 písm. c) vypustit a písm. d) označit jako písm. c).

3. Část patnáctou vypustit. Dosavadní části šestnáctou až sedmdesátou čtvrtou označit jako části patnáctou až sedmdesátou třetí a dosavadní čl. XXV až XCI označit jako čl. XXIV až XCIV,

4. V dosavadní části dvacáté v čl. XXXI (nově část devatenáctá a čl. XXX) v bodu 3 vypustit slova "pohledávky pojistného na úrazové pojištění".

5. V dosavadní části dvacáté v čl. XXXI (nově část devatenáctá a čl. XXX) v bodu 4 vypustit slova "pojistné na úrazové pojištění".

6. V dosavadní části dvacáté v čl. XXXI (nově část devatenáctá a čl. XXX) v bodech 5 a 7 vypustit slova "pojistného na úrazové pojištění".

7. V dosavadní části čtyřicáté páté v čl. LXII (nově část čtyřicátá čtvrtá a čl. LXI) v bodu 1 vypustit slova "a pojistné na úrazové pojištění včetně penále".

8. V dosavadní části sedmdesáté v čl. VC (nově část šedesátá devátá a čl. LXXXIX) v bodu 1 vypustit slova "pojistné na úrazové pojištění".

9. V dosavadní části sedmdesáté čtvrté v čl. XCV (nově část sedmdesátá třetí a čl. XCIV) slova "čl. LXIII, čl. LXXVII bodu 4 a čl. LXXVIII" nahradit slovy "čl. LXII, čl. LXXVI bodu 4 a čl. LXXVII" a slova "čl. XXVII bodu 31, 50 a 51 a čl. XXVIII" nahradit slovy "čl. XXVI bodu 31, 50 a 51 a čl. XXVII.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane místopředsedo. Nyní jsou přihlášeni předsedové klubu ODS a TOP 09. Já se zeptám, jestli -přednost má paní senátorka Paukrtová – a já se zeptám, jestli ještě to je k podrobné rozpravě, nebo jestli ji mohou ukončit.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Je to faktická k podrobné rozpravě. Takže já konstatuji, že ač pan místopředseda Škromach, že jsme dostali pozměňovací návrhy, nebo respektive budou, tak já konstatuji, že celá řada z nás takový pozměňovací návrh nemá. Tak nevím jestli to je třeba chyba distribuce, ale prosím, abychom ten návrh zákona, pokud bude přestávka, dostali – tedy pozměňovací návrh.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Ano, dobře, takže já v tuto chvíli podrobnou rozpravu končím a prosím předsedu – pan ministr může vystoupit kdykoliv.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já se moc omlouvám, protože pak už budu jenom říkat doporučuji nebo nedoporučuji, měl jsem pocit, že pan předseda klubu si chce říci o přestávku, tak jsem přece jenom vystoupil, požádal o vystoupení, abych mohl poněkud šířeji okomentovat pozměňovací návrhy, které padly teď. Dovolím si velmi stručně. Ano, podporuji návrh pana senátora Oberfalzera. V obou případech, jak u kurzových sázek, tak u číselných loterií za prvé nejde o nějak velké částky, znovu opakuji z těch zhruba 8,3 miliardy je 6,7 hrací automaty a videoterminály a všechno ostatní je ten zbytek, takže se tady bavíme o stamiliónech a riziko úniku do šedé ekonomiky a do v České republice neregistrovaných firem na internetu je významné, takže jsem si jist, že tuto změnu by schválila i Poslanecká sněmovna. A myslím že méně, je v tomto případě více.

Ve stejném duchu je i pozměňovací návrh pana senátora Jílka, ale ten je užší. Bude-li přijat pan senátor Oberfalzer, což doporučuji a předpokládám, že pan senátor sám jako zpravodaj ho označí za nehlasovatelný. Mimořádně důležitý návrh, o který chci poprosit je návrh paní senátorky Paukrtové. Vzhledem k tomu, že už je po Mikuláši, tak prostě nelze vyloučit, že by vylétla do vzduchu Poslanecká sněmovna anebo pan prezident se rozhodl z nějakého důvodu nepodepsat, že nestihneme účinnost 1. 1. 2012 a potom si spolu s paní senátorkou, skutečně ty nejlepší mozky z daňového řádu i správního soudnictví lámaly hlavu jak to udělat, aby i tehdy, když i tehdy, když by účinnost nebyla k 1. 1., ale 15 dní po vyhlášení, tedy v takovém případě by nastalo, aby aspoň potom po zbytek času nebylo možné uniknout od placení loterijní daně. Toto riziko eliminuje návrh paní poslankyně Paukrtové, a proto se za něj přimlouvám.

Zásadně nemohu souhlasit s návrhem pana senátora Drymla a protože ten vrací zpátky tu filozofii, – pardon omlouvám se, pana senátora Eyberta – omlouvám se tedy především panu senátorovi Eybertovi – pana senátora Eyberta, neboť ten vrací zpátky tu filozofii, že rozhodují loterijníci, nikoliv demokraticky zvolená zastupitelstva zhruba ve třetině prostředků. Návrh pana senátora Škromacha, byť rozhodnete-li, znamená, že žádné zdanění hazardu nebude, jen smrt, beznaděj, tma a snad jen duch boží vznášející se nad vodami. Děkuj.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. A teď tedy předseda ...

Senátor Richard Svoboda:  Paní předsedající, milé dámy a pánové. Já bych chtěl pro klub ODS požádat o patnáctiminutovou přestávku. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, a já upozorňuji, že podrobná rozprava byla ukončena.

(Jednání přerušeno v 17.15 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.30 hodin)

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, posaďte se, prosím, na svá místa a upozorňuji, že jsem všechny odhlásila, takže kdo se chce zúčastnit hlasování, vytáhněte a znovu zasuňte svoji kartu do hlasovacího zařízení.

Podrobná rozprava byla ukončená a já se zeptám v tuto chvíli pana navrhovatele, který vystoupil v jejím závěru, jestli ještě má něco, co by chtěl dodat. Ne. Takže v tuto chvíli se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Paukrtová. Nechce. Zpravodaj výboru pro územní rozvoj, atd. pan senátor Vícha také ne, takže teď má slovo garanční zpravodaj, a to je pan senátor Jílek, který ještě dolaďuje. Vzhledem k tomu, že pozměňovacích návrhů bylo více, tak je potřeba seřadit je tak, abychom všichni věděli, o čem hlasujeme. Prosím, pane senátora.

Senátor Adolf Jílek:  Děkuji. Je to trochu složitější hlasování, protože tady máme – všechny návrhy jsou k pozměňovacímu návrhu zákona, který tady máme, to znamená začnu nejdřív od návrhu paní Paukrtové, který je na přechodné období.Ano, úprava – přechodné období.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Pane navrhovateli, vaše stanovisko jsem zaznamenala kladné.

Senátor Adolf Jílek:  Velmi kladné.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Velmi kladné. Pan garanční zpravodaj – také. Takže zahajuji hlasování. V sále je aktuálně přítomno a přihlášeno 60 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 31. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 62, proti nula. Tento návrh byl přijat. Prosím další.

 

Senátor Adolf Jílek:  Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh Jiřího Oberfalzera, který mění 20 na 15 u dvou položek, a to je u číselných loterií a kurzových sázek.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Pan navrhovatel souhlasí, garanční zpravodaj také, takže zahajuji hlasování.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 31 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 15, proti bylo 29. Tento návrh nebyl přijat.

Senátor Adolf Jílek:  V tom případě je hlasovatelný můj pozměňovací návrh, kde je 15 % jenom pro odvody z kurzových sázek.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Pan navrhuje doporučuje, garanční zpravodaj také, takže já zahajuji toto hlasování.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona nechť stiskne tlačítko ANO, kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování pořadové číslo 32 z 65 přítomných při kvoru 33 se pro vyslovilo 18, proti bylo 26. Ani tento návrh nebyl přijat. Prosím další.

Senátor Adolf Jílek:  Další je pozměňovací návrh senátora Eyberta, který vlastně tady bude hlasován vcelku, i když by mohl být na dvě části, ale já navrhuji vcelku, dává tam těch 30 % pro loterijní společnosti, ale má jednu zásadní vadu, chybí tam jakékoliv sankce při neplnění povinností těchto společností.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Ano, pan zpravodaj zároveň vyjádřil svůj názor, pan navrhovatel? (Ministr Kalousek: Zásadní nesouhlas.) Nesouhlasí, takže můžeme hlasovat.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 33 ze 66 přítomných při kvoru 34 se pro vyslovilo 6, proti bylo 41. Tento návrh také nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Adolf Jílek:  Další návrh pozměňovací je návrh Zdeňka Škromacha, kterým je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru, a to je to vykostění celého zákona kromě loterijní části, má to jednu nevýhodu, že tady se loterijní odvody stávají daní, vrazí se do poplatků.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Názor? (Senátor Jílek: Nesouhlasím.) Názor navrhovatele. (Ministr Kalousek: Mírně hystericky nesouhlasí. – Pobavení v sále.) Názor garančního zpravodaje, pane senátore. (Nesouhlas.) Nesouhlas. Pouštím hlasování.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Smích v sále.) A bylo to hlasování pořadové číslo 34 ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 se pro vyslovili 3, proti bylo 39. Návrh nebyl přijat.

Senátor Adolf Jílek:  Další pozměňovací návrh senátora Škromacha je hlasovatelný pouze pokud neprojde výborový pozměňovací návrh, který máme v tiscích 241 až 243, takže budeme nejdříve hlasovat o pozměňovacích návrzích, které jsou v těchto tiscích. Doporučuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Pan navrhovatel také, pravděpodobně. (Ano.) Takže můžeme spustit hlasování.

Kdo je pro přijetí výborových pozměňovacích návrhů, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Bylo to hlasování pořadové č. 35. Z 66 přítomných při kvoru 34 se pro vyslovilo 64, proti jeden. Tento návrh byl přijat.

Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Adolf Jílek:  Podle mého názoru další pozměňovací návrh Zdeňka Škromacha vcelku už není hlasovatelný.

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy a můžeme nechat hlasovat o celkovém usnesení a o pověření senátorů odůvodnit usnesení v Poslanecké sněmovně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Přistoupíme tedy k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování pořadové č. 36 ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 se pro vyslovilo 64, proti byl jeden. A návrh byl přijat.

A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi PS. Navrhuji, aby jimi byli senátor Vítězslav Jonáš a senátorka Soňa Paukrtová. Místo pana senátora Jonáše je návrh na pana senátora Jílka. Paní senátorka Paukrtová souhlasí?

Senátorka Soňa Paukrtová:  Po nedávných zkušenostech z jednání PS navrhuji, abychom tentokrát schválili tři senátory, kteří nás zastoupí, takže navrhuji ještě Petra Víchu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Předpokládám, že je to možné. Přistoupíme tedy k hlasování o pověření. Byl podán návrh pověřit senátory Jílka, Paukrtovou a Víchu odůvodněním usnesením Senátu na schůzi PS. Aktuálně je nás přítomno 64, kvorum je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pověřením, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování pořadové číslo 37 skončilo. Ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 60, proti nikdo. Návrh byl přijat.

O slovo se přihlásil pan ministr Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Dámy a pánové, já lehce dojat předstupuji před mikrofon, abych vám řekl, a odkládám přitom svůj obvyklý nevhodný smysl pro humor a sarkasmus, jak velice si vážím vašeho dnešního přístupu a vaší práce. Já si dobře uvědomuji, že pro levou část politického spektra jsou parametry zákonů, které se mění v zákoně o jednotném inkasním místu obtížně představitelné a obtížně přijatelné a že za normální situace byste hlasovali pro zamítnutí. A že jste dnes to "překousli", proto, abyste zlepšili kulturu výběru v loterijním průmyslu, abyste přispěli k něčemu, co prostě bude lepší.

A vy jste to udělali a já si toho za ministerstvo financí i za vládu nesmírně vážím. Chci vám za to poděkovat.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkujeme, pane ministře. A projednávání tohoto návrhu zákona tímto skončilo. Děkuji i všem zpravodajům a před dalším bodem požádám o vystřídání v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá předseda Senátu Milan Štěch.)

 

Návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek

Tisk č. 232

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 232. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dámy a pánové, jenom velmi stručně. Je to dohoda o mezinárodní pomoci. Pokud má kterákoliv daňová správa daňovou pohledávku vůči subjektu, který dlí na jiném území státu, než na tom, kde ta daňová správa operuje, tak na základě této dohody můžeme my pomoci sousedům, sousedé nám. Je to za účelem lepšího, efektivnějšího výběru daní a dohánění pohledávek.

Dovolím si poprosit o schválení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 232/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 232/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím pana senátora, aby se ujal slova.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře. Náš výbor projednal tento senátní tisk dne 30. listopadu 2011. Již před tímto projednáním jsme vyvolali jednání mezi legislativci Senátu a legislativci ministerstva financí a legislativně-technické chyby jsme díky tomuto jednání vyčistili. A proto náš výbor navrhuje dvě stránky pozměňovacích návrhů, které podle mého názoru nebo podle neoficiálního názoru jsou akceptovatelné. Je to legislativně-technické vyčištění tohoto zákona.

S těmito pozměňovacími návrhy jsme návrh jednohlasně doporučili ke schválení a já je také doporučuji. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil funkci zpravodaje.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru. Ano, pan senátor Nenutil bude hovořit.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, zůstal bych normálně u konstatování, že platí usnesení ústavně-právního výboru, jež vám bylo rozdáno, ale před mikrofon jsem předstoupil z toho důvodu, abych poděkoval součinnosti legislativy ministerstva financí s legislativou Senátu, díky jejichž rozumu došlo vůbec k tomuto pozměňovacímu návrhu, jak tu můj předřečník avizoval.

Konstatuji tedy, že ústavně-právní výbor doporučil vrátit tento návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňujícím návrhem. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane kolego. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. A proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, chtěl bych se pana ministra zeptat. Tento zákon nabývá účinnosti od 1. ledna 2012. Zlepší se tím vymahatelnost těch peněz, které leží na švýcarských fondech a které pravděpodobně nebyly řádně zdaněny v České republice?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak, byl tady dotaz. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, ale přece jen, v rámci rozpravy se hlásí pan ministr Kalousek, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Abych nebyl obviněn, že zneužívám závěrečného slova bez možnosti repliky.

Ne, tento zákon to nijak neovlivní. Pokud získáme nebo nezískáme nějaké prostředky z těch 12 miliard, které jsou zablokovány na účtech Švýcarské federace, o tom rozhodne švýcarský trestní zákoník, švýcarský trestní řád a definitivně švýcarský soud.

Já jsem již podal žádost o připojení k trestnímu stíhání jako civilní strana poškozená, na základě podkladů, které jsem tedy již konečně obdržel od Vrchního státního zastupitelství. A vzhledem k tomu, že tady stále neevidujeme žádnou daňovou pohledávku, tak nemůžeme ani postupovat podle této právní normy. Postupujeme podle jiné právní normy. Nerad bych, aby vznikl pocit, že ve Švýcarsku leží 12 mld. Kč s visačkou Česká republika – Kalousek, stačí si "šáhnout" a máme to. Je tam zablokovaných 12 mld. Kč, o kterých má švýcarská prokuratura podezření, že vznikly z praní špinavých peněz. Nicméně je potřeba ještě dokázat ten zdrojový skutek, jak vznikly ty peníze, které se na účtech pohybovaly způsobem, kterým se většinou špinavé peníze pohybují.

A bude to ještě běh na dlouhou trať. A zda bude skutečně zdrojový skutek prokázán, zda Česká republika bude označena za poškozenou a zda prokážeme nějakou výši škody, o tom nerozhodne ani Karolína Peake, ani časopis Respekt, ale švýcarský soud.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Ještě pan senátor Vladimír Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jsem se chtěl zeptat pana ministra: Pane ministře, odkud si myslíte, že je původ těch peněz? Podle vyjadřování švýcarské prokuratury i jiných jsou to ty zdrojové peníze z ČR. A pokud jsou z ČR a byly vyvedeny – a jakým způsobem, to už nechám stranou – ale zdroj byl tady v ČR. A já se ptám: Ministerstvo financí šetřilo, pokud ty peníze šly z ČR, byly to peníze zdaněné nebo nezdaněné? A jak se to objevilo v účetnictví těch firem, které to vyvedly? Jestli si rozumíme, ano? Jestli ty peníze přišly ze zahraničí do celého toho koloběhu, anebo jestli ty peníze se vytáhly z České republiky, a pak by bylo logické, že by měly být určitým způsobem zdaněny, ať už v rámci akciových společností nebo čehokoliv jiného.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Prosím, pan ministr.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já rád zodpovím. Co já si myslím, to není vůbec důležité. Toto je prostě normální standardní trestní řízení podle trestního řádu Švýcarské konfederace. Švýcarská prokuratura se domnívá, že s určitými zdroji těchto peněz – a zpracovala na to obžalobu - bylo nakládáno jako se špinavými penězi pocházejícími z ČR, ale tím není řečeno, že od českého státu, a to je prostě trestní řízení, při kterém někdo musí něco rozsoudit, a to je švýcarský soud.

Ujišťuji vás, že ministerstvo financí učiní vše, aby hájilo zájmy ČR a jeho majetkové zájmy. Znovu říkám, nepochybuji o tom, že budeme připojeni k trestnímu řízení jako civilní strana poškozená, ale zda švýcarská prokuratura obhájí svoji obžalobu před švýcarským soudem, to já tedy fakt nevím ...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pořád je otevřena obecná rozprava. Kdo se hlásí do rozpravy obecné? Nikdo, takže uzavírám rozpravu a táži se, zda si přeje vystoupit pan navrhovatel? Asi už ne. Zpravodaj ústavně-právního výboru také nechce vystoupit. A ani garanční zpravodaj necítí potřebu se vyjadřovat.

V průběhu rozpravy nezazněl a ani v usneseních výborů, které projednávaly tento tisk, není návrh ani schválit, ani návrh zákona zamítnout. Z toho důvodu přistoupíme k otevření podrobné rozpravy.

Pan garanční zpravodaj se hlásí, jak vidím. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře, jak jsem avizoval, v usneseních obou výborů byly přijaty stejné pozměňovací návrhy, které tím, že jsou součástí usnesení, nemusím číst.

A navrhuji, abyste nechal hlasovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, připravte se, abyste nás provedl hlasováním. A já se nyní táži navrhovatele, zda se chce vyjádřit k navrženým pozměňovacím návrhům? Pan ministr se všemi předloženými pozměňovacími návrhy souhlasí.

Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím.

Pane garanční zpravodaji, sdělte nám, jak budeme hlasovat.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vzhledem k tomu, že byl předložen úplně stejný pozměňovací návrh oběma výbory, navrhuji hlasovat en bloc o tomto pozměňovacím návrhu, který máte před sebou předložen v usneseních obou výborů.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Táži se, zda jsou nějaké námitky proti tomuto postupu? Nejsou. Opakuji, že pan ministr s návrhem souhlasí, garanční zpravodaj také souhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování pořadové č. 38 registrováno 57 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 29, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o vrácení návrhu PS, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování pořadové č. 39 registrováno 57 senátorek a senátorů, kvorum 29, pro návrh 50, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tím jsme návrh vrátili Poslanecké sněmovně. A nyní rozhodneme v souladu s článkem 65 našeho usnesení z 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří usnesení Senátu v Poslanecké sněmovně odůvodní.

Je navrženo, aby jimi byli senátor Tomáš Jirsa a senátor Miroslav Nenutil. (Senátor Jirsa nesouhlasí.)Pane senátore, vy nesouhlasíte?

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, vzhledem k tomu, že se jedná opravdu pouze o technickou úpravu, politicky naprosto neutrální, bych navrhoval, aby naše usnesení obhajovali v PS senátoři, kteří tam už budou k jinému zákonu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak navrhněte, prosím!

Senátor Tomáš Jirsa:  Předtím jsme navrhli kolegyni Paukrtovou, jestli bych ji tedy mohl požádat, protože už v PS bude, jestli by byla tak laskavá, já jí koupím kytku a bonboniéru. (Oživení v sále.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Paní senátorko, přijímáte tento "úplatek"? Říká, že úplatná není, ale přijímá. Bude to tedy senátorka Soňa Paukrtová a senátor Miroslav Nenutil. (Senátor Nenutil souhlasí.)

Jsou nějaké námitky či jiné návrhy? Nejsou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování pořadové č. 40 registrováno 55, kvorum 28, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli i zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Návrh na přijetí změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a s přijetím změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86

Tisk č. 168

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 168 a uvede jej opět pan ministr Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, Česká republika je účastna svým podílem v Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a IBRD podílem 0,4 %. Dlouhodobě rozvojové země, které měly pocit, že jsou diskriminovány svým nízkým hlasovacím podílem, usilovaly o zvýšení své pozice, což po několikaleté diskusi, hektolitrech vypitých káv a vzletných projevech se podařilo v roce 2009 uzavřít Rezolucí Sboru guvernérů, kdy jejich podíl 42,6 % stoupl o celé 1,4 %, takže teď mají rozvojové země podíl 44 % dohromady. Pro ČR tato změna počítání hlasů znamená "dramatické" zvýšení našeho podílu a váhy hlasů z celkem 0,4 % na 0,41 %. Zesílili jsme, ovšem bez jakýchkoliv dopadů na státní rozpočet.

A protože tato dohoda má charakter prezidentské mezinárodní smlouvy, je nezbytné ji ratifikovat i v obou komorách Parlamentu ČR, a já o váš souhlas prosím.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 168/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 168/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobrý večer, pane předsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře. Já si dovolím vám nyní přednést společnou zpravodajskou zprávu, jak mě kolega požádal, jak výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak i výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Vzhledem k tomu, že obě výborová usnesení jsou stejná, dovolím si přečíst doporučení:

Oba výbory doporučují Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a s přijetím změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Byla to společná správa výborů, takže další zpravodaj vystupovat nebude. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel se vyjádřit nechce, paní senátorka jako zpravodajka také ne.

V usneseních výborů je pouze jeden návrh, a to je návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací.

Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu dát souhlas k ratifikaci. Návrh zní:

Senát dává souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj vyplývající z Rezoluce Sboru guvernérů IBRD č. 596 a změn Dohody o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky vyplývající z Rezoluce Rady správců MIGA č. 86.

V sále je aktuálně přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 41 registrováno 53, kvorum 27, pro návrh 43, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli i zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 13. června 2011

Tisk č. 170

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 170 a opět jej uvede pan ministr financí Kalousek. Máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, na následující tři body jsem docela pyšný, protože jsou to tři případy z celkem šesti, kdy se podařilo uzavřít dohodu s tzv. Tax Paradise, tedy daňovými ráji, což jsou pochopitelně noční můry každé daňové správy, neboť daňové ráje neposkytují nezbytné informace v rámci mezinárodní spolupráce daňovým správám o rezidentech, kteří jsou na jejich území.

Usilovnou diplomatickou aktivitou se nám podařilo zatím prolomit šest těchto případů, z nichž tři – Britské Panenské ostrovy, Jersey a Bermudy – máte nyní ke schválení.

Jejich obsah je prostý – obě strany se zavazují, že si budou navzájem "práskat" na své daňové rezidenty, aby pomohly doměřit uniklé daně a vymáhat tyto daně, popř. rezidenty trestně stíhat, což je pochopitelně blahodárné pro daňového poplatníka. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 170/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 170/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Žádám pana senátora, aby se ujal slova.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo, pane předsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře, jak říkal pan ministr, je to první ze šesti těchto dohod. Určitě je to úspěch. Ratifikace této dohody je ve prospěch především České republiky. Já tady nemám napsáno, že státy na sebe budou práskat informace, ale že budeme získávat informace, zda příjem či majetek českých daňových subjektů byl řádně zdaněn. Tato dohoda je opravdu pro nás výhodná. Dohoda se vztahuje na všechny hlavní daně a daně z nemovitostí a je zpracována podle vzorového návrhu směrnice, která byla přijata v roce 2010.

Náš výbor se zabýval senátním tiskem č. 170. Výbor 5. května:

1. Jednomyslně doporučil Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s tímto senátním tiskem.

2. Určil mne zpravodajem.

3. Pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, VZVOB přijal k projednávanému tisku následující usnesení:

1. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

To je vše, děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, senátorky, senátoři, je to opravdu "majstrštyk", co se podařil panu ministrovi. Je skutečně potřeba mu v tomto případě poděkovat, i když chválou se má šetřit.

Chtěl jsem se zeptat, jestli podle čl. 5, protože dohoda vstoupí v platnost už příští rok, jestli má připraveno žádost o podání informací v souvislosti s problémy kolem karty Opencard; toho, co se děje na Pražské radnici i toho, že některé finanční toky šly právě přes daňové ráje, především přes Panenské ostrovy. Děkuji za odpověď.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za vaše vystoupení. Kdo další se hlásí do diskuse? Nikdo se nehlásí, takže diskusi končím. Pan předkladatel se ujímá slova. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Asi je namístě odpovědět, ve vší úctě, pane senátore – ta otázka je asi stejně relevantní, jako kdybyste se ptal ministra vnitra, zda zahájí nebo nezahájí trestní stíhání či šetření v té či oné věci. Finanční správa je samozřejmě nezávislá. Ministr financí má nad ní politickou kontrolu, ale musí dbát toho, aby ji neúkoloval, co se týče operativy. Mým úkolem je vytvářet jí prostředí pro to, aby mohla pracovat. Jejím úkolem je potom pracovat nezávisle podle platných právních norem ČR. Já nenařídím daňové správě, aby zahájila to či ono.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za odpověď a za závěrečné slovo. Táži se zpravodaje garančního, pana senátora Josefa Řiháka, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že nezazněly jiné návrhy, než návrh – dává souhlas k ratifikaci, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Britských Panenských ostrovů o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 13. června 2011. V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 25.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 42. Registrováno 48, kvorum 25. Pro návrh 40, proti nikdo.

Děkuji navrhovateli a děkuji i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu je ukončeno.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 12. července 2011

 

Tisk č. 175

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 175. Opět se ujme slova a předloží nám jej pan ministr Miroslav Kalousek, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Dámy a pánové, řekl jsem, že následují tři po sobě velmi podobné body, jejichž účelem není – jak řekl správně pan senátor Řihák – "práskání", ale výměna informací mezi daňovými správami.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 175/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 175/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vláda ČR vyslovila souhlas se sjednáním Dohody mezi vládou ČR a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, na základě usnesení vlády ze dne 22. června 2011. Text dohody byl sjednán na podkladě vzorové směrnice pro vyjednávání dohod o výměně informací v daňových záležitostech a vzorové dohodě o výměně informací. Gestorem dohody je MF. Abych to zkrátil – uzavření a provádění dohody nebude mít přímý dopad na státní rozpočet. Uzavření dohody v zájmu ČR, a to vzhledem k významnému přínosu spočívajícímu v získání dalšího účinného nástroje pro daňovou správu, na jehož základě je možné obdržet informace potřebné pro účely správy daní i jurisdikce, s kterou mezinárodní smlouva umožňující takovou výměnu informací dosud nebyla uzavřena. Závěrem je třeba zdůraznit skutečnost, že účinná mezinárodní spolupráce při správě daní se v globalizované ekonomice ukazuje jako nezbytnost pro řádné fungování daňového systému v každém jednotlivém státu.

VHZD na svém zasedání dne 5. října 2011 doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou ČR a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 22. července 2011. Všechno.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, VZVOB přijal k senátnímu tisku 175 usnesení, ve znění, že výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

To je vše, děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, senátorky, senátoři, já jsem nemohl reagovat na to, co řekl v předchozím projednávaném bodě pan ministr, ale, pane ministře, Ministerstvo financí není nezávislý orgán? Ministerstvo financí má podle kompetenčního zákona určité povinnosti a musí hájit i zájem státu! A tady v článku jedna, předtím to bylo také, takové informace zahrnují informace, u nichž lze předpokládat, že jsou významné pro stanovení, vyměření a výběr těchto daní, vymáhání daňových pohledávek atd. a jsou považovány za důvěrné, to znamená, že se tím neohrožují osoby nebo tyto společnosti, ale pokud vznikne někde nějaké podezření – a z tisku takové informace proběhly a tady jsem vám je i řekl – tak si myslím, že tady by ministerstvo mělo naplnit svoji povinnost a i využít tyto zákony právě k tomu, aby potvrdilo, nebo vyvrátilo některé informace o tom, jestli některé české, ať už právnické, nebo fyzické osoby mají nějaká konta nebo něco jiného, které nepodlehly zdanění. Když se to dělá v ČR, nevím, proč by se to nemohlo dělat v zahraničí.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit. Ano, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Ještě jsou před námi Bermudy, tak když tak můžete reagovat v jejich rámci, pane senátore, ale my mluvíme oba dva o něčem jiném. Já se pouze snažím vysvětlit rozdíl mezi ministrem financí a finanční správou, který si v podstatě můžeme představit úplně stejně jako mezi ministrem vnitra a kriminální službou. Ministr vnitra také nenařídí ÚOFK či jak se ty útvary jmenují, aby okamžitě zahájily šetření. Ony samy ze zákona to musí vědět. Nesmí to udělat na politickou objednávku. Já vás ujišťuji, že finanční správa koná, koná velmi dobře a její efektivita se zvyšuje, ale představa, že jí to nařídí ministr na politickou objednávku, nedej bože na základě diskuse v Senátu, kam bychom došli?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za odpověď a táži se zpravodaje pana senátora Jiřího Lajtocha, zda si přeje vystoupit. Není tomu tak. Opět máme shodná usnesení z výborů, takže můžeme přistoupit k hlasování, které bude: souhlas k ratifikaci.

Hlasujeme o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Jersey o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Londýně dne 12. července 2011. V sále je přítomno 43 senátorek a senátorů, takže kvorum pro přijetí je 22.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 43, registrováno 45, kvorum 23, pro návrh 38, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli, zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011

Tisk č. 176

O úvodní slovo opět žádám pana ministra Miroslava Kalouska. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Opět se odkazuji na své úvodní slovo k předcházejícím bodům, snad jen s dodatečnou informací, že paní premiérka Bermud, která s námi tuto smlouvu podepisovala, paní Paula Cox, je mimořádně šaramatní dáma, která zjevně víc, co dělá, protože je současně také ministryní financí. To je velmi inspirativní!

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 176/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 176/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se 161. usnesením výboru pro hospodářství zemědělství a dopravu ze 13. schůze konané 5. října 2011. Po úvodním slově zástupce předkladatele Tomáše Zídka, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne a určuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedo, děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k senátnímu tisku číslo 176 toto usnesení: Výbor:

1. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody;

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka;

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Nikdo, rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel a pan zpravodaj si nepřejí vystoupit. Ano, je tomu tak, nepřejí si vystoupit. V usneseních výborů je shodný návrh, a to je dát souhlas k ratifikaci.

Budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána na Bermudách dne 15. srpna 2011.

V sále je aktuálně přítomno 43 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 22.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že při hlasování 44 bylo registrováno 44 senátorek a senátorů, kvorum 23, pro návrh 38, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli a zpravodajům. Tento bod končí.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011

Tisk č. 196

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 196 a opět ho uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Dámy a pánové, proces zamezení dvojího zdanění mezi námi a Dánským královstvím se rovněž řídí smlouvou, kterou podepsala Československá socialistická republika s Dánským královstvím v roce 1982. Vzhledem k tomu, že dnešní ekonomické i politické podmínky tehdejším časům již trochu neodpovídají a v optimistické víře, že se ty časy snad už nevrátí, jsme podepsali 25. srpna 2011 dohodu, která odpovídá současným podmínkám. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk 196/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 196/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal dohodu tak, jak přednesl pan ministr, a přijal k němu usnesení: jednoznačně schválit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, je tomu tak. Prosím.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k senátnímu tisku číslo 196 usnesení ve znění: Výbor:

1. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011;

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka;

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Pan navrhovatel a pan garanční zpravodaj – přejí si vystoupit? Nepřejí. Pan ministr mě neslyší, ale určitě nechce vystoupit.

Takže budeme hlasovat o shodném návrhu, který je z výborů, a to je návrh dát souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o následujícím usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. srpna 2011.

V sále je aktuálně přítomno 46 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí je 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 45, registrováno 46, kvorum 24, pro návrh 40, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je

 

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny

Tisk EU č. N 053/08

Materiál jste obdrželi jako senátní tisk číslo N 053/08 a N 053/08/01. Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s tímto materiálem.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, v březnu 2008 ještě nebylo po krizi vidu, ani slechu, jeli jsme několik let na pěti šestiprocentní HDP, takže Evropská rada neměla příliš mnoho jiného na práci, než starat se o klimatické změny, takže v březnu 2008 přijala závěry o zásadním boji s únikem uhlíkových plynů, na jejichž základě tedy Evropská komise předložila revizi směrnice, kde navrhuje dva základní fiskální regulační instrumenty pro úniky uhlíkových plynů, a to je trh s emisními povolenkami a zdanění energetických produktů, které by bylo dvousložkové. Jednak zvlášť by byla zdaněna složka tepelné energetické účinnosti a zvlášť složka emise CO2. Komise navrhuje, aby byly stanoveny minimální sazby, ale také aby národní sazby byly provázány, to znamená, aby stanovily stejné sazby v přepočtu na gigajoul spalného tepla pro stejný účel použití, a dál legislativní návrh předpokládá automatickou indexaci minimálních sazeb v tříletých a pětiletých obdobích.

Pokud se týká základní myšlenky, to znamená restrukturalizace minimálních sazeb na dvě složky – energetický obsah a emise CO2, s tím nemáme žádný problém, s tím souhlasíme. Pokládáme to za efektivní. Už máme problém a nesouhlasíme s provázaností národních sazeb. Jednak to pokládáme za výhradní kompetenci členských států, navíc by to v případě ČR vedlo k velké řadě distorzí a disproporcí. Například spotřební daň z motorové nafty v objemových jednotkách by musela být vyšší než spotřební daň z bezolovnatého benzinu, což je pravý opak, než do kterého nás vždy mačkají zástupci průmyslu a mají pro to celou řadu relevantních argumentů. Také by to mělo značný dopad na zemní plyn, LPG, topné oleje, uhlí a paliva.

Rámcovou pozici vlády ČR máte k dispozici. Poslaneckou sněmovnou byla schválena 27. října 2011. Já děkuji oběma dvěma výborům za projednání a dovoluji si doporučit, aby i Senát tuto pozici schválil.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky, vážení senátoři. Ta podstatná informace zde již padla. Já jen zrekapituluji z mého pohledu. Unie se pokouší zavést nový systém daní z paliv, pohonných hmot a elektřiny, bude to dvojsložkový systém, který bude zahrnovat za prvé emise CO2 ze spotřeby daného produktu a energetický obsah tohoto produktu. Emise budou zpoplatněny sazbou 20 euro za jednu tunu CO2 a energetický obsah bude zatížen sazbou 9,6 euro za gigajoul a elektřina bude podléhat dani 0,15 euro za gigajoul, což je menší než stávající evropská ekologická daň, které elektřina již nyní podléhá. To ale neznamená, že se nebude zvyšovat.Tato směrnice totiž dává jakýsi pevný vzorec minimálních sazeb, které se budou přehodnocovat na evropské úrovni ve 3 až pětiletých intervalech a navíc emisní složka bude podléhat ještě pravidelnému přezkumu.

Směrnice také zavádí princip provázanosti, o kterém hovořil ministr financí. Ten spočívá v tom, že členské státy musí zajistit, aby národní sazby daní nejen respektovaly evropské minimální sazby, ale musí také stanovit stejné sazby v gagajoulech pro stejný účel použití, které uvádí v příloze směrnice. Například stejné sazby musí být pro pohony motorů nebo pro výrobu tepla.

Česká republika má vyjednánu do roku 2018 výjimku na emisní složku daně, kromě pohonných hmot, tyto výjimky nás chrání do konce přechodného období před výrazným zvýšením cen paliv kromě zemního plynu a kapalného plynu LPG. Zde ceny vzrostou z důsledku uplatnění směrnice poměrně silně. Do budoucna lze očekávat, že průběžné zvyšování této daně v rámci pravidelného přehodnocení a přezkumů a po roce 2023 pomine přechodné období a minimální složky všech daní se promítnou i u nás.

Stanovisko ke směrnici vypracoval jak výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na základě podvýboru, dále výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také náš evropský garanční výbor. Všechna usnesení, resp. usnesení všech výborů akcentují stejné výhrady, například nevýhodnost emisní složky pro státy závislé na fosilních palivech, nesouhlas s povinností provázat národní sazby jednotlivých energetických produktů v rámci jednoho využití, což vnímají jako zásah do fiskální suverenity státu a dále je poukázáno na disproporční nárůst minimálních sazeb především u LPG a zemního plynu. Máte toto usnesení všichni na stole, tak asi je zbytečné ho číst a já vás žádám o schválení, protože je schváleno třemi výbory. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a plnil další úkoly garančního zpravodaje. Tímto tiskem se zabýval také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Táži se zpravodaje pana senátora Jana Horníka, zda si přeje vystoupit. Pan senátor není přítomen, takže asi nemá zájem vystoupit. Tisk také projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Jiřího Bise. Ano, pan senátor Bis bude nyní hovořit.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedo, já bych rád přečetl aspoň usnesení. Je to 129 usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. K návrhu Směrnice rady, kterou se mění Směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Na základě informace předsedy podvýboru pro energetiku senátora Jiřího Bise a po rozpravě výbor vyjádřil souhlas s 15. usnesením podvýboru pro energetiku pro výše uvedené stanovisko ze dne 22. června 2011 k návrhu směrnice rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů společností o zdanění energetických produktů a elektřiny. Určuje zpravodajem výboru projednání schůze Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU.

Snad bych jenom dodal k tomu, že dnešní cena povolenek je 8 euro za tunu emisí.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já také děkuji a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel asi nebude chtít vystoupit a nyní prosím garančního zpravodaje, aby nás seznámil, o čem budeme hlasovat.

Senátor Miroslav Škaloud:  Přečtu celé usnesení – ne? Dobře.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Nemusíte, ale připomeňte nám, o čem budeme hlasovat.

Senátor Miroslav Škaloud:  Budeme hlasovat o doporučení vyjádření Senátu k návrhu Směrnice rady, kterým se mění Směrnice o struktuře rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Která je přílohou č. 1 našeho výboru, ano?

Senátor Miroslav Škaloud:  Ano. Chci ještě doplnit, že příloha č. 2 je směřována k vládě. Příloha č. 1 je směřována k Evropské komisi. Jsou identická, pouze ta směřovaná k vládě má navíc větu, která říká, že vyzývá vládu, aby usilovala o postupné opatření, atd.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže, pane senátore, budeme hlasovat o obou přílohách. (Ano.)

Budeme hlasovat o usnesení tak, jak ho navrhl pan senátor Škaloud. Aktuálně přítomno 46, kvorum pro příjetí 24.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 46 bylo registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 40, proti jeden. Návrh byl schválen. Děkuji předkladateli a děkuji i zpravodajům.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Protože je čas 18.48, a před námi je projednávání zákonů, konkrétně návrh zákona o Finanční správě ČR a vzhledem k tomu, že nikdo nenavrhl prodloužení – teď se někdo hlásí, tak prosím. Paní senátorka Božena Sekaninová.

Senátorka Božena Sekaninová:  Vážený pane předsedo, já dávám návrh, abychom mohli jednat a hlasovat i po 19.00 hodině. A jinak jsem se hlásila.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já jsem tady na displeji nic takového neviděl, i když vás, paní kolegyně, nemohu nikdy přehlédnout. Procedurální návrh, budeme hlasovat.

Byl podán návrh jednat a hlasovat i po 19.00 hodině. Předpokládám, že jste si všichni vědomi, že je to do 21.00 hodin maximálně.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 47, registrováno 46, pro návrh 34, proti jeden. Návrh byl schválen, takže budeme jednat i v následujícím čase. My se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Takže budeme pokračovat. Dalším bodem našeho jednání

 

Návrh zákona o Finanční správě České republiky.

Tisk č. 236

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 236. Návrh uvede ministr financí Miloslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s tímto návrhem.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dominantní část dnešního odpoledne jsme věnovali zákonům týkajícím se jednotného inkasního místa, jako onoho legislativního pilíře reformy. Toto je institucionální pilíř, je to i druhý krok ze všech těch tří, kterými dojdeme k reformě od instituce jednotného inkasního místa. Toto je zásadní reorganizace ve Finanční správě, kde ze současné obtížně řiditelné a rigidní struktury 199 finančních úřadů, osmi krajských ředitelství a jednoho generálního ředitelství převádíme na dvoustupňové řízení, to znamená už nebudeme mít 199 v zákoně zřízených finančních úřadů, to znamená chceme-li jeden jediný zrušit, tak musíme dělat legislativní změnu. Budeme mít pouze 14 finančních úřadů, všechny ostatní budou územní pracoviště, generální ředitelství, jeden odvolací orgán a v zájmu vyšší efektivity výběru daní bude zřízen specializovaný finanční úřad, který se bude věnovat složitým daňovým přiznáním u objektů s obratem nad 2 mld. korun, protože to dává pramalý smysl a pramalou efektivitu, když standardní místní úřad například dělá daňovou kontrolu a daňové doměrky velkého pojišťovacího úřadu, tak většinou nedopadly špatně, takže v rámci jednotné jurisdikce – nedopadne dobře, pardon – v rámci jednotné jurisdikce a koncentrace odborníků na jedno místo pro specializované případy bude tento specializovaný finanční úřad. Kromě toho, že to je ta cesta, která vede k tomu jednotnému inkasnímu místu, tak to do značné míry řeší i onen problém, který dobře znáte ze svých území, kde daňoví poplatníci prchají z málo obydlených částí do hustě obydlených částí, nejraději do Prahy, protože tam se na ně kontrola dostane jednou za čas a my s tím nemůžeme nic dělat, protože zákon a finanční úřad tam musí zůstat. Tímto opatřením máme šanci za těmi, kteří prchají před kontrolou stěhovat i ty příslušné kapacity manažerským rozhodnutím a tak samozřejmě také zvyšovat efektivitu výběru daní.

V Poslanecké sněmovně, ve výborech, byly přece jen výhrady k tomu, aby zřizování územních pracovišť měl v kompetenci pouze generální ředitel finanční správy. A zároveň jistou míru politické kontroly, tak jsme se tak dohodli na tom, že to bude stanoveno vyhláškou ministra, což je ještě únosné pro pružnost rozhodování, jakákoliv vyšší právní norma už by samozřejmě únosná nebyla. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 236/2, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 236/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Šilar:  Dobrý podvečer, dámy a pánové. Pane předsedající, pane ministře. Já bych chtěl doplnit ke zpravodajské zprávě to, co řekl pan ministr, že se jedná o nový zákon. Vysvětlení zde bylo řečeno s tím, že k těm změnám, o kterých tady mluvil, které proběhly v PS, to znamená, to jsou ty úpravy a návrh na vyhlášku. Legislativní problém je v souvislostech, které jsou z našeho pohledu a které zazněly na výboru. Dle důvodové zprávy nebylo provedeno hodnocení dopadů, regulace, tak zvaný RIA, obecně vyžadovaná samotnými legislativními pravidly vlády od 1. listopadu 2007 s odůvodněním, že předložený návrh byl připraven v rámci institucionální reformy daňové správy, na níž byly zahájeny práce před rozhodným datem. Z tohoto diagramu vyplývá, že by měla být zřízena též územní pracoviště odvolacího finančního ředitelství, u kterého se předpokládá celorepubliková působnost a sídlo v Praze. Nicméně zřízení těchto územních pracovišť není v zákoně nikterak zmíněno. V předchozích ustanoveních § 19 odstavce 4 pamatováno na řízení prováděné ministerstvem financí a do dne účinnosti návrhu zákona neskončené, avšak není pamatováno na nedokončená řízení dosavadních finančních ředitelství a finančních úřadů, které se k 1. lednu 2013 zrušují. Je pouze pamatováno na převzetí spisu ale nikoliv v řízení. Z toho lze odvodit, že část působnosti ministerstva financí přejde dnem účinnosti zákona na orgány finanční správy. Děkuji za projednání této zpravodajské zprávy mému kolegovi Adolfu Jílkovi na výboru a chtěl bych vás seznámit se zněním usnesení výboru, že po vysvětlení těchto připomínek výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupené Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane senátore a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Rippelová si přeje vystoupit, prosím, máte slovo.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Kolegyně, kolegové, jak bylo řečeno, ústavně-právní výbor se neshodl a nepřijal většinové usnesení, kdy byly vzneseny dva návrhy – návrh na schválení i návrh na zamítnutí, nicméně ani jeden ani druhý návrh nezískal potřebnou většinu. Takže z tohoto jednání byl pořízen pouze záznam. Kromě těch legislativních problémů, o kterých tady hovořil pan garanční zpravodaj, jsme se také zajímali o to, kolik to celé bude stát. V důvodové zprávě vzhledem k tomu, že nebyla uskutečňována RIA, s odkazem na to, že tento návrh byl připraven už dávno předtím než RIA byla podle legislativních pravidel vlády povinnou zpracovávat, tak jenom pro vaši představu, jenom informační technologie nás budou stát půl miliardy korun. Dalších 17,5 milionů korun nás bude stát změna cedulek a změna vizitek pracovníků, atd.

Úspory se očekávají podle důvodové zprávy ve výši 150 milionů korun, a to především z důvodu optimalizace sítě územních pracovišť, z čehož vyplývá, že s některými z územních pracovišť se nadále nepočítá.

Pak důvod, proč jsme se také nedokázali shodnout, bylo i stanovisko Komory daňových poradců. Já vás seznámím jenom se závěrem, který oni považují za důležitý. Komora daňových poradců říká, že návrh zákona dle nich trpí zásadními vadami, neboť směšuje vymezení organizačních složek státu při hospodaření s majetkem a vymezení správního orgánu, a v důsledku této systémové vady zcela nedostatečně definuje správní orgány ve vztahu k předpokládanému výkonu pravomocí ve veřejné správě. Z procesních předpisů většinou vyplývá, k čemu je veřejnoprávní orgán oprávněn, a předkládaný zákon musí řešit otázku, kdo je k tomu oprávněn, jeho územní a věcnou působnost, jakož i sídlo takového orgánu, což zákon neplní. Provázanost procesních předpisů, zde zejména daňového řádu a kompetenčního zákona, je nezbytná. Systém, kdy detašovaná pracoviště v rozsahu kraje, pokud nebude zákonem určeno, jak si rozdělí správu jednotlivých subjektů, či jakým způsobem budou subjekty vyrozumívat o místě, kde vůči nim svoji působnost vykonávají, povede k právní nejistotě. Takže to byly důvody, proč ústavně-právní výbor nepřijal většinové stanovisko. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a mohu tedy otevřít obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Já bych si dovolila doplnit zpravodajskou zprávu o tu druhou část, protože já jsem navrhovala schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a musím konstatovat, že zástupce předkladatele z mého pohledu poměrně vysvětlil všechna ustanovení, která byla vytýkána, podrobně se zabýval zprávou Komory daňových poradců. Informoval nás o tom, že Komora daňových poradců byla jedním z připomínkových míst, a myslím si, že na námitky spolehlivě odpověděl.

Pokud se týče výdajů a zisků z rekonstrukce finanční správy, tak já si vůbec nedovedu představit, že by Ministerstvo financí navrhovalo finanční správu ČR tak, aby na to český stát doplatil. Já si myslím, že Ministerstvo financí navrhuje takový zákon, aby se výběr daní zlepšil a zvýšil se. To znamená, že předpokládané úspory z optimalizace se týkají vnitřních, interních záležitostí jednotlivých finančních orgánů, ale nehovoří o tom, jestli se vybere více daní, nebo jestli se výběr daní obecně zlepší, což si myslím, že by mělo být cílem tohoto návrhu. Tak to je důvod, proč jsem navrhovala schválení. Nakonec výbor nepřijal žádné usnesení, protože někteří byli pro schválení, někteří byli proti, někteří se zdrželi. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, senátorky, senátoři, je to vláda rozpočtové odpovědnosti, tak bych předpokládal, že aspoň orientačně by nám mohli říci, když tady bude ztráta půl miliardy, možná i více, tak jak si to představuje Ministerstvo financí a předkladatel – za jak dlouho se ta půl miliarda, možná 800 milionů, vrátí zpátky, pane ministře? VY jste vláda rozpočtové odpovědnosti. Šetří se všude. A tady vidíme, že máme dávat téměř více než miliardu. Já se ptám, v současném systému nebylo možné zlepšit výběr daní, a proto musí být takový náklad, aby se výběr daní zlepšil? A když se zlepší, tak o kolik? Určitě to máte propočítáno, pane ministře!

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, jenom krátce k poznámce, kterou učinil pan ministr s ohledem na to, že se někteří podnikatelé přehlašují do více zalidněných míst, aby na ně méně bylo vidět. Ono to není jenom z důvodu toho, že by všichni podnikatelé byli padouši a chtěli uniknout kontrole, ale bohužel já mám mnoho případů zdokumentovaných ve své senátní kanceláři, kdy tito lidé jsou pronásledováni naprosto lidskou, řekněme velmi slušně, nevyzrálostí některých pracovníků finančních úřadů, kteří s ohledem na určitou závist, maloměšťáckost atd., se dívají na toho, kdo je v zásadě jejich živitel, dívají se na něj jako na člověka, který má podstatně více než oni a naprosto nesprávným, ale to je eufemismus, to, co jsem teď řekl, nesprávným způsobem ho peskují, školí, vychovávají, zkrátka šikanují. Aby se tomu mnozí vyhnuli, tak jdou jinam a říkají: mně nejde o to, aby mně nekontrolovali, ale aby se mnou slušně zacházeli, a to si myslím, že je ještě dlouhá trať, aby se i s takovými lidmi řekněme vedoucí a nadřízení pracovníci nějakým způsobem vypořádali. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já se chci zeptat na jednu věc, protože v důvodové zprávě vlády se píše, že počet územních pracovišť by se měnit neměl, a zároveň jsem tady slyšel, že by to mohlo být jinak, že by přece jen některá územní pracoviště zaniknout měla, tak se chci zeptat, jaký je plán vlády, resp. Ministerstva financí v této věci, aby nám to pan ministr případně ještě více vysvětlil.

A druhá věc, na kterou se chci zeptat, zda se skutečně počítá s tím, nebo jak já jsem aspoň slyšel, že hlavním kritériem hodnocení toho, jak finanční úřady pracují, bude to, kolik vyberou na daních. A protože samozřejmě je určitě dobře, když se snažíme vybrat všechny daně, které mají býti odvedeny, na druhé straně mám zprávy, že v některých případech se zejména finanční úřady soustředí na ty, kteří mají všechno v pořádku, kde se dobře kontroluje, zatímco tam, kde papíry neexistují a kde jsou lidé těžko dohledatelní, tak tam aktivita finančních úřadů zdaleka tak velká není. Čili to je moje druhá otázka. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Se závěrečným slovem se hlásí předkladatel, pan ministr Kalousek. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Pokusím se odpovědět na dotazy. Že to povede k efektivnějšímu výběru daní, není pochyb. Nejsem hochštapler, abych řekl číslo, protože bych ho mohl tvrdit. Kdo nevěří, ať tam běží, ale pevně věříme, že efektivita se zvýší. Jsou pro to všechny předpoklady, abych to uměl stoprocentně kvantifikovat. To neumím.

Co je ovšem mnohem důležitější, je to naprosto nezbytný krok k tomuto jednotnému inkasnímu místu. Bez tohoto kroku nelze jednotného inkasního místa dosáhnout a tam už jsou úspory zcela kvantifikovatelné, protože si jenom vezměte, že zhruba 8,5 tisíce lidí se věnuje přímým odvodům ve správě sociálního zabezpečení, několik tisíc lidí ve veřejných zdravotních pojišťovnách a v okamžiku, kdy se to zcentralizuje dohromady, tak to znamená pochopitelně obrovskou úsporu na logistice i mzdových nákladech zhruba o 8 mld. na místě správce daně a studie VŠE, o které upřímně řečeno si myslím, že je velmi optimistická, říká, že 15-18 mld. úspor na straně administrativních nákladů u daňových poplatníků. No dobře, bylo by to krásné, ale i kdyby to byla půlka, tak by to stálo za to!

K dotazu pana senátora Vystrčila. Formulace je myšlena, že teď k datu schválení tohoto zákona budeme mít snahu samozřejmě redukovat územní pracoviště v okamžiku, kdy nám to dovolí možnosti ať už možnosti nebytových prostor, nebo personálních kapacit. To ano, to budeme. Prostě malá územní pracoviště nedávají smysl a i daňoví poplatníci přicházejí na to, že větší celek, kde je možnost efektivního zastupování a lepších kapacit, že je pro ně daleko lepším klientským způsobem, než sice malé pracoviště v místě, ale mnohem méně kompetentní. A právě proto, abychom to mohli pružně měnit, tak už to nemůže být petrifikováno v zákoně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Jiřina Rippelová. Pan ministr chce ještě něco doplnit. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Jednu možná velmi důležitou informaci. Paní senátorka Rippelová tady přesně citovala připomínky Komory daňových poradců, ale prosím pěkně, byly to připomínky, které vznesla Komora daňových poradců v rámci připomínkového řízení v legislativním procesu a všechny byly řádně vypořádány.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádříte se k rozpravě? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Jenom krátce. Sdělím, že vystoupila jedna senátorka a čtyři senátoři, v rozpravě dotazy byly zodpovězeny a nepadl zde žádný jiný návrh, takže mně nezbývá než znovu zopakovat doporučení garančního výboru ke schválení tohoto zákona ve znění postoupeném Sněmovnou.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji vám, pane senátore. A budeme hlasovat o návrhu na schválení. (Znělka.) Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je v tuto chvíli přítomno 41 senátorek a senátorů, kvorum pro schválení je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V tuto chvíli mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 48 ze 43 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 se pro vyslovilo 20, proti byli 2. Návrh nebyl přijat. (Rozpaky v sále.)

V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím. (Rozpaky, jak postupovat dál.) Nebyl podán žádný návrh, takže tím projednávání tohoto bodu končí. Děkuji panu předkladateli i zpravodajům. (MInistr Kalousek se ptá, co se se zákonem stane. Z pléna: vstoupí v platnost uplynutím marné lhůty.)

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Promiňte, já jsem teď nevěděl, co se vlastně stalo. (Neformální debaty kolem řečniště.) Už vím, co se stalo. Pan senátor říkal, že byli všichni v hospodě. (Pobavení.) Vzhledem k tomu, že to vlastně tedy bylo schváleno, jestli to tak mohu chápat, tak si dovoluji požádat o schválení i zákonů souvisejících, protože samozřejmě takováto zásadní změna zasahuje... (Omylem spuštěna znělka.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Já se omlouvám panu ministrovi, ale to nebylo, abych ho vyhnal od mikrofonu, nýbrž proto, že tlačítko fanfáry, jak už se mi dneska stalo bohužel podruhé, je blízko tlačítka mikrofonu a palec mám nějaký velký. (Pobavení.) Ano, pan předseda Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Aby pan ministr nebyl ve zmatcích, pane ministře, tím, že nebyly podány jiné návrhy, tak prochází marná lhůta, která uplyne 22. prosince, a od té doby zákon de facto může být postoupen dále panu prezidentovi. To znamená, že Senát ho ani neschválil, ani nezamítl. Projde marná lhůta.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Takže pan ministr je spokojen. Dobrá.

Takže teď přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky

Tisk č. 237

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 237. Návrh uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já vám, pane předsedo, děkuji za vysvětlení. Tohle jsem fakt neuměl. Co je marná snaha, to zažívám každý den (smích), ale marná lhůta... Děkuji. Vzhledem k tomu, že díky marné lhůtě 22. může být postoupen tento zákon panu prezidentovi, tak si vás dovoluji požádat o schválení zákonů souvisejících, protože samozřejmě takováto zásadní koncepční změna zasahuje do celé řady předloh, ať již v poplatkové a daňové legislativě, či příslušných institucích a logicky to musí být tedy provázáno. Je to logický důsledek provázanosti v našem právním řádu s touto normou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk číslo 237/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 237/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane předsedající, myslel jsem, že budu bez práce, protože také se mi zdálo, že zákon nebyl přijat, ale je vidět, že jednací řád je jednací řád.

Chtěl bych připomenout to, co zaznělo na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu obecně, že tento doprovodný zákon je k návrhu zcela nového zákona o finanční správě, který byl minulým bodem.

V rámci změn provedených Poslaneckou sněmovnou došlo k začlenění nové části obsahující novelu zákona o územních finančních orgánech, ve které se řeší příslušnost specializovaného finančního úřadu pro skupinu plátců podle zákona o DPH. A tento pozměňovací návrh má nabýt účinnosti dne 1. ledna 2012, jinak účinnost návrhu zákona byla posunuta z 1. ledna 2012 na 1. ledna 2013.

Připomněl bych dva problémy spojené s legislativou. V části osmé – změna celního zákona. V této části se novelizuje celní zákon s účinností od 1. ledna 2013, ačkoliv v Senátu je zároveň projednáván senátní tisk číslo 239 obsahující též novelu celního zákona, ve které se navrhuje s účinností od 1. ledna zrušení všech ustanovení, která se mají též s účinností od 1. ledna 2013 v senátním tisku číslo 233 novelizovat.

K části 12 – změna rozpočtových pravidel, k čl. 12 k bodu 4, paragraf 44a odst. 10 je třeba upozornit, že v § 44 odst. 10 rozpočtových pravidel byl úpravou obsaženou v senátním tisku číslo 218, který byl vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a jehož legislativní proces není ještě ukončen, označen za odst. 11, a tak změna navržená nyní v postoupeném senátním tisku nebude moci býti provedena, pokud bude předchozí tisk schválen.

Závěrem bych vás chtěl seznámit s doporučením výboru. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svém 185. usnesení doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Jiřina Rippelová. Přeje si vystoupit.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Kolegyně, kolegové, já vás opět jenom seznámím se záznamem z jednání, protože tento tisk navazuje na tisk předchozí, takže na ústavně-právním výboru to bylo obdobné. Byly podány dva návrhy: nejprve na schválení, pak na zamítnutí. Nezískal podporu ani jeden z těchto návrhů, takže byl vypracován pouze záznam z jednání. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, a proto můžeme přistoupit k obecné rozpravě, kterou nyní tímto otevírám. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Zřejmě pan předkladatel se vyjadřovat nebude a pan zpravodaj bude konstatovat, že byl návrh na schválení – jediný návrh, který je z výboru, o němž necháme hlasovat. Abychom dali šanci doběhnout, zahrajeme znělku.

Nyní přistoupíme k hlasování. To je zpráva i pro ty, co jsou v předsálí. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 43 senátorek a senátorů a kvorum pro přijetí je 22.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 49 se z 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 33, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Já děkuji panu zpravodaji i panu předkladateli.

A přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je

 

Návrh zákona o Celní správě České republiky

Tisk č. 238

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 238. Návrh opět uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dámy a pánové, protože konečným cílem je jednotné inkasní místo, tak logicky i v případě celní správy to kopíruje pohyb, který je u finanční správy, tedy třístupňové řízení přechází na dvoustupňové. Územní pracoviště jsou definována vyhláškou a jediná asymetrie je tam, co se týče odvolacího orgánu. Zatímco kvůli mnoha tisícům odvolání v případě finanční správy zřizujeme u finanční správy odvolací úřad, tak v případě celní správy vzhledem k tomu, že tam statisticky se jedná maximálně o desítky odvolání ročně, tak odvolání bude řešit ministerstvo jako ústřední orgán státní správy. Jinak je to jako přes kopírák se správou finanční. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 238/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 238/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, návrh zákona, kterého předkladatelem je vláda, představuje novou organizační strukturu celních orgánů. Nově by měl být zaveden dvoustupňový systém řízení. Přechod na tento systém vychází mj. také z doporučení Světové banky ke koncepci jednoho inkasního místa. V současnosti tvoří celní správu třístupňová soustava orgánů, kterými jsou Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů. Podle navržené organizační struktury celní správy by mělo mít Generální ředitelství cel 14 krajských celních úřadů a celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni, který bude dohlížet na vnější hranici EU na území ČR. Účinnost zákona je stanovena od 1. ledna 2013.

Návrh zákona v základních ustanoveních upravuje orgány celní správy a jejich postavení, přičemž zachovává specifické postavení celní správy jako soustavy správních orgánů disponujících kompetencemi k výkonu činnosti správní povahy ve stanoveném úseku státní správy. Orgány celní správy jsou Generální ředitelství cel a celní úřady, které jsou organizačními složkami státu. Účetní jednotkou je Generální ředitelství cel, které je podřízeno Ministerstvu financí. Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

V ustanoveních o věcné působnosti vybraných celních úřadů, tj. Celního úřadu pro Olomoucký kraj, Celního úřadu pro Jihomoravský kraj a Celního úřadu pro Jihočeský kraj, se upravuje výkon některých specifických činností, které budou vykonávat s celostátní působností pouze tyto celní úřady. Novým prvkem v části druhé návrhu zákona je úprava, jejíž cílem je kontrola veřejnosti nad činností orgánu celní správy.

V třetí části návrhu zákona se upravuje výkon některých funkcí a oprávnění celníka: vyžadovat prokázání totožnosti, používat technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, odebrat zbraň a zakázat vstup na určená místa. Upravuje se taktéž celní informační systém. Přechodná ustanovení obsahují standardní pravidla ohledně dokončení započatých řízení a převzetí spisové agendy. Zrušuje se stávající celní ředitelství a celní úřady, přičemž v ustanovení není výslovně upraven přechod výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů, neboť, jak vyplývá z důvodové zprávy, zaměstnavatelem je u všech pracovníků celní správy vždy Generální ředitelství cel.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém zasedání dne 6. prosince 2011 doporučil Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

To je vše.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Vidím, že chce vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Ani ústavně-právní výbor neshledal žádné nedostatky, resp. věci, které by byly k diskusi pokud jde o tento návrh zákona, a proto přijal usnesení, které máte před sebou. Je to 149. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, s tím, že výbor

I. doporučil Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, což právě činíme,

II. určil, aby zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu se stal senátor Miroslav Antl,

III. pověřil předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR, což jsem splnil.

Prosím, abychom tento návrh zákona schválili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do které se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že se pan ministr nechce vyjádřit, pan zpravodaj také ne, protože jediný návrh, který zazněl, je z výboru, a to je návrh schválit.

Přistoupíme nyní k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je přítomno v tuto chvíli 45 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 23.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 50 se ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 31, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Já blahopřeji panu ministrovi k dalšímu schválenému návrhu

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu našeho programu, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky

Tisk č. 239

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 239. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého žádám o vystoupení.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. I v tomto případě je samozřejmě schválená norma ingeruje do celé řady jiných zákonů, které je potřeba uvést do souladu se změnou. Prosím o schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 239/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 239/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Lajtoch:  Ještě jednou děkuji. Podruhé vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři. Návrh zákona, jehož předkladatelem je opětovně vláda, navazuje na nový zákon o celní správě České republiky, který nahrazuje dosavadní zákon č. 185/2004 Sb.

Doprovodný zákon zajišťuje nezbytný obsahový soulad nového zákona o celní správě České republiky s ostatními platnými zákony, celkem 47 zákonů, které jsou novou zákonnou úpravou dotčeny. Do jednotlivých zákonů byly promítnuty legislativně-technické změny, které souvisejí s tzv. dělenou správou v daňovém řádu a se změnou soustavy celních úřadů, kdy současná třístupňová soustava byla změněna na dvoustupňovou soustavu. Jsou to např. tyto změny:

Nově se stanoví, že skladné vyměřuje a vybírá celní úřad v novele zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví.

Do zákona o silničním provozu se doplňuje do výčtu osob oprávněných zastavit vozidlo, v části 30 se stanoví, že celní úřady provádějí kontrolu nad dodržováním povinností stanovených zákonem pouze při dovozu a vývozu reprodukčního materiálu a při výkonu těchto oprávnění postupují podle celního zákona.

Další změna souvisí především s působností na celní úřad pro hlavní město Prahu, nástupnickým za Celní úřad Kolín bude Celní úřad pro hl. m. Prahu, jehož územní působnost je vymezena územím Středočeského kraje.

V zákoně o vinohradnictví a vinařství orgánem příslušným pro vydávání průvodních dokladů bude celní úřad. V zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se stanoví, že údaje spojené s oznamovací povinností při přeshraničních převozech, jakož i případy, kdy k porušení této povinnosti došlo, zasílají celní úřady ministerstvu financí prostřednictvím Generálního ředitelství cel.

Účinnost tohoto zákona je stanovena od 1. ledna 2013.

Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 17. srpna, v prvém čtení byl předán rozpočtovému výboru, ve třetím čtení byl 73 hlasy schválen z přítomných 131 poslanců.

V PS bylo přijato několik změn, které byly následně schváleny. Připomínám tady určité legislativní souvislosti, které doporučuje náš legislativní odbor, nicméně nemají vliv na schválení tohoto zákona, i když si myslím, že pan kolega bude mít asi pozměňovací návrh. Nicméně výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém zasedání dne 6. prosince 2011 doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To je vše.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Přeje si, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane místopředsedo, opět vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, velmi stručně.

Pan garanční zpravodaj tady signalizoval pozměňovací návrh, ale vy ho máte i před sebou, takže je zcela jasné, že skutečně ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR ve svém 150. usnesení se vyjádřil k tomuto senátnímu tisku tak, že ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze, dále určil mne, abych byl zpravodajem tohoto výboru, a opět mne coby předsedu ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, abych seznámil pana váženého předsedu Senátu Parlamentu ČR s tímto rozhodnutím.

Jinak velmi obecně. My jsme se zabývali legislativními připomínkami, a já v tuto chvíli, protože jsem byl zpravodajem, jak jsem před chvilkou řekl, jsem nepřišel na legislativní nesrovnalost, ale děkuji tímto našemu ctěnému a erudovanému legislativnímu odboru Senátu Parlamentu ČR, který upozornil na něco, čím bychom se měli zabývat, ale jenom pro právní jistotu. To znamená, jde o technickou záležitost, která se týká části 30 v článku XXX., a jde o body č. 3 a 4, kdy v bodu 3 není správně proveden pokyn při značení odstavců na platný stav zákona, neboť § 31 má celkem 10 odstavců.

Proto je před vámi pozměňovací návrh, a prosím, kdybyste tento senátní tisk propustili do velmi stručné podrobné rozpravy, abychom pouze napravili velmi drobné legislativní pochybení.

Chtěl bych k tomuto říci, že byl přítomen této rozpravě pan 1. náměstek ministra financí Dr. Ladislav Minčič, který vlastně potvrdil, že opravdu je si toho vědom a že souhlasí.

Děkuji za pozornost a prosím, abychom se ještě potkali v podrobné rozpravě, a slibuji, že z mé strany je to dneska naposledy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím.

Pan ministr se chce vyjádřit, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já chci poděkovat ústavně-právnímu výboru skutečně za technickou chybu, kterou odhalil, která unikla nám, vládě i sněmovní legislativě.

Jenom mám úpěnlivou prosbu na aparát Senátu i zpravodaje. Vzhledem k tomu, že předcházející zákon jsme schválili a tento musíme vrátit, prosím, zda by mohl být expedován historickou rychlostí, zrovna tak jako zákon o jednotném inkasním místě, aby to Sněmovna stihla ještě schválit tak, abychom stihli účinnost, jinak bychom se dostali do těžko řešitelné kontradikce s účinností zákona a zákonů souvisejících.

Jinak samozřejmě pravdu má ústavně-právní výbor Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tudíž ji končím.

Pan zpravodaj mi potvrdí, že je zde z výborů jediný návrh schválit, čili o tom budeme v tuto chvíli hlasovat.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 51 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 14, proti byli tři. Návrh nebyl přijat.

Proto otevírám podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, před malou chviličkou jsem řekl, že prosím o to, abychom schválili pozměňovací návrh, který je skutečně technickou záležitostí a jde o nepřesnost dílčí.

Jinak k vystoupení váženého pana ministra bych chtěl sdělit, že máme tam roční legisvakanci a že určitě my to stihneme snad dneska, a nepochybuji o tom, že Poslanecká sněmovna s tím nebude mít zásadní problém.

Podíváme-li se na pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky, je to senátní tisk č. 239, tak tento pozměňovací návrh zní:

1. V čl. XXX bod 3 slova "2 až 8" nahradit slovy "2 až 10" a slova "3 až 9" nahradit slovy "3 až 11".

2. V čl. XXX bod 4 slova "odst. 10" nahradit slovy "odst. 11".

Toť vše, děkuji vám za podporu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit? Nechce. Zpravodajové se vyjádřili.

V této chvíli budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu, který byl předložen ústavně-právním výborem Senátu.

Stanovisko navrhovatele i stanovisko zpravodaje je souhlasné.

Přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. V sále je přítomno v tuto chvíli 47 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 52 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 53 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

V této chvíli musíme pověřit, v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. A protože se osvědčili oba zpravodajové, tak navrhuji pana senátora Jiřího Lajtocha a pana senátora Miroslava Antla. Oba kývají a tím souhlasí.

Přistoupíme nyní k hlasování. Byl podán návrh pověřit senátora Jiřího Lajtocha a senátora Miroslava Antla odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je přítomno již 48 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 25.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 54 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme tento bod projednali. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho pořadu, a pomalu se dnes chýlíme ke konci. Tímto bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 242

Návrh zákona jste obdrželi pod senátním tiskem č. 242. Návrh uvede pan poslanec Miroslav Kalousek. Toto je totiž poslanecký návrh. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, jediným smyslem tohoto návrhu je možnost zapojit do bilance důchodového účtu pravidelné a pravidelně opakující se prostředky ze společností se státní účastí. Na privatizačních účtech, na účtech Fondu národního majetku se shromažďují prostředky, řekněme dvojího typu.

Z privatizace – ty jsou nepravidelné, nepravidelně se opakující a nelze je zapojit, aniž bychom rozšiřovali deficit a rozšiřovali strukturální problém, do pravidelných výdajů.

U dividend ze společností se státní účastí, což je samozřejmě v objemu dominantně ČEZ, nicméně i ČEPRO, MERO, a přemýšlíme o tom, jakým způsobem využít pravidelné zisky Lesů České republiky, protože jsou také pravidelné. U dividend se jedná o pravidelné, pravidelně se opakující a vzhledem k rozšiřujícímu se deficitu na důchodovém účtu a neustálému přírůstku absolutního počtu starobních důchodců, neboť lidský věk se prodlužuje a daří se jim všem dobře, což je dobře, ale stojí to zhruba 45 mld. Kč ročně navíc. Proto je potřeba to doplnit jinými zdroji, než je dosud sociální pojištění. A dividenda je jedním z těchto možných zdrojů.

Při té příležitosti jsme samozřejmě redukovali návrh o celou řadu titulů, které už nejsou aktuální, popř. už na ně stejně nikdy nebudou peníze, to znamená, není potřeba, aby tam byly uváděny jako zákonná možnost, na co mohou být tyto prostředky použity.

Při velmi nešťastně předneseném pozměňujícím návrhu, který byl poměrně ultimativně vyžadován od koaličního partnera, takže nakonec nezbylo nic jiného než to prohlasovat, tam vznikl zásadní problém, že by nebylo z čeho platit průmyslové zóny, což si myslím, že není v zájmu žádné z našich stran, není to ideologický problém.

Děkuji tedy příslušnému výboru za projednání pozměňujícího návrhu, se kterým živě souhlasím. Má to jediný důvod – aby bylo možné závazky, které jsme uzavřeli např. v průmyslové zóně Kvasiny či v Hradci Králové, aby dál bylo možné pokračovat ve financování. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane navrhovateli. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 242/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Ještě jednou dobrý večer. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já se v tuto chvíli omezím jenom na to, že přečtu doporučení hospodářského výboru, které zní:

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

A pravděpodobně v této chvíli musím poprosit o propuštění do podrobné rozpravy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji, paní senátorko, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není nikdo takový, takže v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Já jenom velmi stručně. U tohoto tisku přesně došlo k tomu, co my tady tak vehementně kritizujeme. Pan ministr financí v roli poslance předložil návrh zákona, ke kterému se velmi negativně vyjádřila vláda České republiky, a že snad by to bylo proto, aby nemusela být zpracována RIA atd., atd. V závěru stanoviska vlády je uvedeno, že tak rozsáhlý dokument, nebo změna tak rozsáhlá, by měla být předložena jako vládní návrh a ne jako poslanecká iniciativa, nota bene ministra financí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Antonín Maštalíř. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Antonín Maštalíř:  Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, proč nemohu zvednout ruku pro zákon č. 178/2005 Sb., senátní tisk č. 242 o zrušení Fondu národního majetku, aneb proč stát poškozuje sám sebe?

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila 9. listopadu 2011 na své 30. schůzi souhlas s návrhem zákona č. 178/2005 Sb., který mění zákon o zrušení Fondu národního majetku. Novela zasahuje do účelu použití majetku určeného k privatizaci, výnosů z prodeje tohoto majetku a zisků z účasti státu v obchodních společnostech. Po schválení návrhu již nebudou moci být uvedené finanční prostředky využívány k úhradě nákladů spojených s odstraňováním ekologických škod způsobených průmyslovou činností podniků, ani k úhradě nákladů a podpoře investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí.

Ostravě, kterou v Senátu zastupuji, tak hrozí, že přijde o investice do strategických rozvojových projektů ve výši asi 5,6 mld. Kč. Zrušení možnosti čerpání externích prostředků by zcela zastavilo například projekt rozvojové zóny Hrušov na Slezské Ostravě, kde se jedná o dotaci za více než 1,5 mld. Kč, nebo o rekonstrukci kanalizační sítě Ostravy – dotace 1,3 mld. Kč.

Tato novela schválená Poslaneckou sněmovnou by způsobila naprostý kolaps v přípravě a realizaci důležitých investic nejenom města Ostravy, ale v celém Moravskoslezském kraji, který dlouhodobě patří mezi strukturálně nejpostiženější regiony v rámci regionů celé České republiky.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se hlásí navrhovatel pan poslanec Miroslav Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Pane senátore, já se moc omlouvám, dovolím si hned na vás zareagovat.

Pokud byste protestoval proti tomu, že podle této novely už nebudou moci být financovány z privatizačních účtů nemocnice či domovy důchodců, tak ano, tak byste měl pravdu. Ale ekologické škody tam zůstávají! Ty tam, prosím pěkně, jsou!

Velmi se omlouvám, nemáte pravdu.

V tuhle chvíli je na privatizačním účtu zhruba 25 mld. Kč, cca 15 mld. Kč jsou ty pravidelné, pravidelně se opakující, které předpokládáme zapojit do důchodového účtu. A ty nepravidelné a nepravidelně se opakující mohou být použity jenom na určité typy v zákoně vyjmenované, a ekologické škody jsou jedny z nich.

Přiznám se, že jsem vám nerozuměl. To, co jste říkal, nehrozí, neboť zákon dál bude umožňovat z privatizačních peněz tyto nezbytné, a potvrzuji vám, že nezbytné investiční akce investovat.

Na rozdíl od jiných titulů, které odsud vypadly, protože opravdu nemáme na to, abychom z privatizačních peněz financovali třeba výstavbu domovů důchodců, to prostě už ne. A ono se to taky nikdy nedělalo, to vždycky před volbami nějaký poslanec tam prolobboval nějaký titul, ale doopravdy se to nikdy nepoužilo pro daný účel.

Ale ekologické škody jsou z privatizačního účtu propláceny a budou, prosím pěkně, dál, to vás ujišťuji, že ano.

A jiná věc je výtka paní senátorky Rippelové. Vy jste tady dneska na mě byli velmi vlídní a hodní, tak já vám řeknu pravdu, jak to bylo. To nebylo kvůli RIE, to bylo proto, že v tu chvíli byly vládní vztahy mimořádně "přátelské". Já jsem jako předkladatel tohoto návrhu nedorazil na vládu, bylo to v té době kolem diskuse o tom, zda mohou či nemohou nahnědlí pracovat ve státní správě České republiky, a měl jsem tedy důvod nepřijít na vládu. Tento důvod tam byl projednáván a byl zvolen takový generální, principiální přístup, že kdo z nás tam v tu chvíli měl bod, tomu nemohl být schválen, aniž se kolegové příliš zamýšleli nad tím, o čem vlastně rozhodují.

Když jim pak bylo dodatečně vysvětleno, že se to týkalo 15 miliard pro důchodový účet, tak ve sněmovně již ministři změnili názor. Stanovisko vlády bylo takto vypracováno. Ne kvůli "RIA", ale protože já jsem nepřišel kvůli Bátorovi na vládu. Nemusíme se o tom dál šířit. Prostě mi přijde nonfér říct vám pravdu...

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy se už nikdo nehlásí. Takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit k proběhlé rozpravě, ale předpokládám, že ne. Paní zpravodajka také ne. Děkuji.

Protože nepadl návrh ani na schválení ani na zamítnutí, přistoupíme k podrobné rozpravě. Otevírám podrobnou rozpravu. Prosím, paní zpravodajka Veronika Vrecionová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Děkuji ještě jednou za slovo. Já bych jenom ještě chtěla doplnit, že tady mluvil pouze předkladatel zákona, poslanec Kalousek, ale i pan poslanec Marek Benda. My jsme na hospodářském výboru o této záležitosti diskutovali právě s panem poslancem Markem Bendou. Na základě toho, co již řekl tady pan ministr vznikl pozměňovací návrh, ve kterém je vlastně vyprojektováno očištění od nešťastného pozměňujícího návrhu plus některé technicko-legislativní drobné úpravy.

Já vás nyní poprosím o schválení tohoto pozměňujícího návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Do podrobné rozpravy se už nikdo nehlásí. Podrobnou rozpravu uzavírám. Přeje si ještě vystoupit pan navrhovatel? Paní zpravodajka?

Je tady návrh, který je z výboru, jediný pozměňovací návrh, o kterém budeme v tuto chvíli hlasovat.

Požádal bych o stanovisko pana navrhovatele.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Souhlasím s pozměňujícím návrhem.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Paní zpravodajka?

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro přijetí tohoto návrhu je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 55 se ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 37, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 43 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro přijetí je 22.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 56 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 39, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Navrhuji, aby jimi byla paní senátorka Veronika Vrecionová jako zpravodajka a jako druhý pan senátor Miroslav Antl. (Oba dva souhlasí.)

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh pověřit paní senátorku Veroniku Vrecionovou a pana senátora Miroslava Antla odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V sále je v tuto chvíli přítomno 45 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 23.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 57 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme projednali i tento bod našeho programu. Přistoupíme, myslím, k dnešnímu poslednímu bodu, a to je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-2012

 

Tisk EU č. K 103/08

Materiály máte jako senátní tisk K103/08 a K106/08/01. Žádám pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Nevím, pane předsedající, zda je vhodné abych teď ... (Předsedající: Je to v pořádku... Lékaři zasáhli...)

Dámy a pánové, dříve než předložím poslední bod, dovolte, abych vám poděkoval za vlídné zacházení i za to, že jste mi umožnili přednést všechny body týkající se naší schůze v jednom úseku, byť i za cenu přesčasu – velmi si toho vážím.

Nyní dovolte, abych vám předložil poslední bod, a je to "Strategie rozšíření a hlavní výzvy", což je pravidelný dokument, který Evropská komise vydává každý rok na podzim. Popisuje se v ní stav přístupových jednání, ať již s Chorvatskem, Tureckem, Islandem, Makedonií, Srbskem, Kosovem, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou. Obecně se dá říct, že přístup ČR je ve všech těchto případech, byť samozřejmě je to na různé úrovni přístupového procesu, velmi vstřícný, a je obecným přáním české vlády, abychom byli širší, širší... a ještě širší... a já vám moc děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem je VEU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K103/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Táborský, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Josef Táborský:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já se omezím pouze na základní otázky. VEU se podrobně zabýval Sdělením komise včetně balíčku opatření na roky 2011-2012. Zároveň s vyhodnocením stavu plnění jednotlivých opatření kandidátskými státy anebo uchazeči o tuto kandidaturu.

Senátor Josef Táborský:  Na 21. schůzi, která probíhala včera 7. prosince přijímá ke Sdělení Komise, Evropskému parlamentu a Radě - Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-2012 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení.

Doporučuje Senátu PČR, aby se ke Sdělení Komise, Evropského parlamentu a Radě – Strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-2012 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. V tuto chvíli otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Také ne. Takže můžeme v tuto chvíli přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, jak jej předložil garanční výbor.

V sále je v tuto chvíli přítomno 41 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum je 21. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 58 se ze 42 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme projednali poslední bod dnešního večera. Poděkoval bych panu ministrovi a poslanci Kalouskovi za strávené odpoledne.

Přerušuji jednání do zítřka – do 9.00, kdy budeme pokračovat dalšími body programu, jak jsou schváleny. Přeji hezký večer.

(Jednání ukončeno ve 20.12 hodin.)