Stenozáznam

(2. den schůze - 23. července 2009)

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 9. schůze Senátu, hezké ráno. Poprosím vás, abyste se zklidnili, devátá hodina odbila a schůze právě začala.

Pánové - zprava - já vás poprosím o klid, schůze už začala, pokud jste si toho nevšimli.

Kolegyně a kolegové, z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Božena Sekaninová, Otakar Veřovský, Miroslav Krejča a Karel Schwarzenberg.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami.

S právem přednostním se hlásí předseda senátorského klubu ODS pan senátor Tomáš Julínek, dávám mu slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, pane místopředsedo. Chci navrhnout změnu pořadí bodů. (Stále velký hluk v Jednacím sále.)

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Chápu, že se rádi vidíte takto po ránu, ale opravdu i v přísálí by mohl být větší klid, aby pan senátor Julínek nám mohl přednést důležitou věc, jako je návrh na změnu pořadu schůze.

Senátor Tomáš Julínek: Poprosil bych vážené plénum, zda by mohl být jako první bod po obědě projednáván tisk č. 122, nyní bod 40. Je to návrh zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, podaných skupinou poslanců vedené panem poslancem Ludvíkem Hovorkou. S panem poslancem je to dohodnuto, může přijít a vyhovuje mu to takto. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Ještě jednou zopakuji, že bod 40 senátní tisk č. 122, což je poslanecký návrh, jehož předkladatelem je pan poslanec Ludvík Hovorka, bude přesunut a pevně zafixován jako první bod po obědě. Doufám, že všichni víte, o čem budeme hlasovat. Znělkou se ještě pokusím přivolat nepřítomné senátorky a senátory do sálu a budeme hlasovat.

Hlásí se pan senátor Hajda. Nemá nic k tomuto bodu, takže nejprve nechám odhlasovat návrh kolegy Julínka a pak dám slovo panu senátorovi Hajdovi, jestli chce také navrhnout změnu pořadu schůze, i když, pokud nebyla otevřena obecná rozprava, bylo by asi lepší, kdyby to přednesl nějaký zástupce klubu.

Dávám v této chvíli hlasovat o návrhu pana senátora Julínka. Aktuálně je registrováno 45 senátorek a senátorů, kvorum je 23.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh úpravy změny pořadu schůze, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 39 se ze 47 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 47, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat, schválili jsme si tedy změnu pořadu.

Pane senátore Hajdo, může tedy někdo za váš klub, asi místopředseda klubu, přednést další procedurální návrh? Pan senátor Chládek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Já za klub sociální demokracie mám návrh, aby senátní tisk č. 118, bod 28, který je dnes na pořadu jako druhý, byl přesunut za bod č. 5.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Ještě jednou zopakuji. Pan senátor Chládek navrhuje přesunout senátní tisk č. 118, bod 28 jako bod 31, pokud to říkám správně, když se to přečísluje, to znamená jako poslední bod bloku návrhů pana ministra Šebesty.

Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 40 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 47, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Schválili jsme si dvě změny pořadu schůze. Nikdo další již změnu pořadu nepožaduje, takže budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

Informace vlády o výsledcích jednání Evropské rady,

která se konala ve dnech 18. a 19. června 2009 v Bruselu

S informací vystoupí ministr pro evropské záležitosti Štěfan Füle, kterému uděluji slovo. Pane ministře, prosím.

Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás informoval o výsledcích červnové Evropské rady, která se uskutečnila ve dnech 18. a 19. 6. letošního roku v Bruselu. Rada představovala nejen poslední výzvu pro české předsednictví a byla zároveň také klíčovým jednáním pro další směřování Evropské unie.

Naším hlavním úkolem bylo dosáhnout schválení textu záruk pro Irsko, dále pak vyjednat politickou podporu pro opětovnou nominaci předsedy Evropské komise José Manuela Barossa do čela tohoto orgánu, zajistit shodu mezi členskými státy na základních principech financování boje s klimatickou změnou tak, aby si Evropská unie mohla vytvořit silnou pozici pro prosincovou konferenci v Kodani, a v neposlední řadě také rozhodnout o základech nové architektury dohledu nad evropskými finančními trhy.

Jsem rád, že zde dnes mohu před vámi prohlásit, že se vládě podařilo na Evropské radě dosáhnout prakticky všech těchto stanovených cílů.

Co jsme tedy konkrétně v rámci červnové Evropské rady vyjednali. Dovolte mi nejdřív se věnovat institucionálním záležitostem, a začnu irskými zárukami.

V rámci této části programu šlo především o schválení balíku tzv. irských záruk k Lisabonské smlouvě, které reagují na obavy irských voličů vyjádřené v zamítavém referendu v červnu minulého roku. Součástí balíku je v prvé řadě právně závazné rozhodnutí obsahující záruky v oblastech práva na život, rodiny a vzdělání, zdanění a také bezpečnosti a obrany. Tyto záruky mají povahu vysvětlujících ujištění a nijak nemění samotný obsah Lisabonské smlouvy.

Díky téměř půlročnímu intenzivnímu vyjednávání s Irskem a ostatními členskými státy pod taktovkou českého předsednictví se podařilo docílit textu, který účinně reaguje na všechny irské obavy a zároveň nevyvolává potřebu znovuotevření ratifikace Lisabonské smlouvy v kterémkoliv členském státě EU.

Evropská rada se dále v politické rovině zavázala irské záruky při příštím rozšíření EU připojit prostřednictvím protokolu k zakládajícím smlouvám Unie. Rada rovněž potvrdila politický závazek z prosince minulého roku týkající se přijetí opatření zajišťující zachování člena komise z každého členského státu i po roce 2014.

Význam, který Unie přikládá ochraně práv pracujících a sociálním otázkám byl dále potvrzen jakýmsi slavnostním prohlášením k této problematice, která má právně nezávazný charakter. Schválené záruky umožnily irské vládě vyhlásit na 2. října tohoto roku opakované referendum.

Nominace předsedy Evropské komise.

Dosažení jednomyslné shody hlav států a vlád na dosavadním předsedovi José Manuelu Barossovi jako osobě, kterou zamýšlí nominovat do čela Evropské komise na období 2009-2014, bylo dalším zásadním bodem v balíku institucionálních otázek, kterého se české předsednictví na Radě podařilo dosáhnout.

Toto politické rozhodnutí bylo formalizováno prostřednictvím písemné, chcete-li právní procedury 9. července.

K hospodářským a finančním otázkám, které byly hlavním tématem debat Rady, bych uvedl následující. Rada se konkrétně zde zabývala vyhodnocováním naplňování evropského hospodářského plánu obnovy, strategiemi, které by měly být uplatňovány po odeznění nejtěžších dopadů krize stavem veřejných financí novým evropským dohledovým rámcem a přípravou na následující zasedání G20.

V souladu s cíli, které jsme si stanovili, se českému předsednictví podařilo vyjednat shodu mezi jednotlivými členskými státy, co se týká prvních strategických rozhodnutí v rámci budování nového evropského dohledového rámce nad finančními trhy. První legislativní návrhy implementující tato rozhodnutí by měla evropská komise předložit již v září tohoto roku a systém by měl začít fungovat během roku 2010.

V souvislosti s reformou regulace finančních trhů v EU vyzvala Evropská rada také k urychlení prací na aktuálně projednávaných návrzích, např. regulace alternativních investičních fondů nebo odměňování managerů.

K oblasti změn klimatu.

Tyto otázky byly hlavním tématem druhého dne jednání Evropské rady. V této oblasti jsme usilovali o domluvu členských zemí na základních mechanismech financování zmírňujících opatření prováděných nejchudšími rozvojovými státy. Evropská rada potvrdila kompromis, kterého dosáhli ministři financí na půdě EKOFINu 9. 6., tedy že EU bude při mezinárodních vyjednáváních v Kodani prosazovat kombinaci principů odpovědnosti odpovědnost emise na jedné straně a schopnost platit na straně druhé.

Otázky financování boje proti změnám klimatu jsou pro mnohé členské země EU velmi citlivé. Mimo to někteří globální hráči jako USA dosud nezveřejnili svou jednací pozici. Proto bylo důležité nalézt na Evropské radě taktickou rovnováhu mezi posunem v přípravě unijní pozice pro kodaňská jednání a odkrytí svých záměrů ostatním zemím, což se nám dle mého názoru podařilo.

Čtvrtá oblast - oblast nelegální migrace.

Tato kapitola byla do závěrů Evropské rady přidána na základě žádosti většího počtu členských zemí. Jelikož je problematika nelegální migrace stabilním tématem závěrů jednání evropských rad, bylo naší snahou udržet text spíše v obecné rovině a odkázat na stávající nástroje jako je např. evropský pakt o migraci a azylu z roku 2008 a globální přístup k migraci z roku 2005, které Unie pro boj s touto problematikou má.

Dalším cílem předsednictví bylo poukázat na fakt, že proti nelegální migraci je třeba bojovat na celé délce hranice, nikoliv jen na jižní hranici, kde je situaci v současné době mediálně nejcitlivější. To se nám podařilo jen částečně, protože snaha o posílení textu se nesla na vlně vypjatých emocí a konkrétní argumentace byla v některých případech až sekundární.

Pátá oblast - oblast vnějších vztahů.

V reakci na mezinárodní dění před Evropskou radou jsme opustili od původních záměrů diskutovat pouze dva až tři zahraničně-politické body a závěry k vnějším vztahům jsme výrazně posílili o další důležitá témata. Evropská rada přijala prohlášení k situaci v Iránu, v Barmě, v Afghánistánu a Pákistánu a taky KLDR.

Jednou z klíčových předsednických priorit bylo východní partnerství, které jsme formálně odstartovali zde v Praze summitem v květnu. Evropská rada se proto k této iniciativě ještě jednou vrátila a vyzvedla potřebu její rychlé implementace. Rada se také krátce zmínila o nutnosti pokračovat v měnovém procesu na Blízkém východě. V závěrech je také obsažen odkaz na těsnou vazbu v transatlantických vztazích a v tomto odkazu zahrnuje množství dílčích oblastí spolupráce jako je např. energetická bezpečnost, spolupráce v boji proti klimatickým změnám, v boji proti terorismu a s tím související otázky uzavírané věznice na Guantánamu.

Vážené paní senátorky a senátoři, toto je ve zkratce shrnutí závěrečné zprávy Evropské rady českého předsednictví EU. Jsem přesvědčen, že se nám její průběh podařilo i díky velice intenzivní přípravě dobře zvládnout a úspěšně tak zakončit naše šestiměsíční působení v čele EU. I z ostatních členů Evropské rady bylo patrné, že naši vyjednávající roli v nelehkých předsummitových vyjednáváních a řízení Rady samotné velmi oceňovali. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat vám, senátorům, příslušnému výboru za pomoc a podporu a také se vyslovit v tom smyslu, že bez práce předchozí vlády bychom takové výsledky nedosáhli. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Měli bychom si určit zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU. Táži se ho, zda se svou rolí souhlasí. Souhlasí, přivolám znělkou nepřítomné senátory a senátorky a budeme o tomto návrhu hlasovat.

Aktuálně je registrováno 53 senátorek a senátorů, kvórum je 27. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 41 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 46. Nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

V tuto chvíli dám tedy slovo předsedovi výboru pro záležitosti EU panu senátoru Sefzigovi. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane předsedající, a děkuji také za důvěru, dámy a pánové. Pan ministr nás velice podrobně informoval o jednotlivých bodech jednání a informoval nás i těsně před tímto jednáním. Určitě se shodneme na tom, že nejdůležitější kapitolou předsednictví byla kapitola institucionálních změn, tedy přesný text toho, jakým způsobem bude mít Irsko nikoliv proklamativně, ale právně zajištěny jistoty, o které Evropskou radu žádalo. Pokud si dobře pamatujete, při jednáních v Senátu jsme požadovali, a to již v době, kdy zde předstupovala předchozí vláda Mirka Topolánka, aby záruky platily nejen pro Irsko, ale i pro všechny členské státy EU.

To mohu říci odpovědně, že to se při tomto jednání podařilo dosáhnout, což já osobně považuji za největší úspěch, že záruky, které jsou poskytovány irskému lidu, platí pro všechny státy, zejména v oblasti záruk týkajících se charty, v oblasti záruk týkajících se daňové politiky, to má neobyčejný význam.

Jednoduchá věta z oddílu B, Daně, z přílohy č. 1, že žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nijak nemění pro žádný členský stát rozsah nebo výkon pravomocí EU v oblasti zdanění, má jistě ve výkladové části cenu zlata.

Myslím si, že je důležité, že nebyly záruky poskytovány pouze pro jednu zemi, ale že byly výkladově poskytnuty pro všechny státy. Nelehké jednání bylo hlavně po právní stránce v tom, aby nemusely být znovu ratifikovány smlouvy, s čímž řada zemí, řada vrcholných politiků nesouhlasila, měli k tomu přímo bytostný odpor, a proto ta vysvětlovací část záruk je tak důležitá. Lisabonská smlouva je textem, který oproti předchozím smlouvám nemá katalog výčtu pravomocí, ale přináší dynamický model k tomu, že může v budoucnu docházet k různým přenosům pravomocí a právě proto tento výklad, který přece jenom stanovuje hranice pro tento přenos, je výkladem neobyčejně důležitým.

To jenom velmi stručně k nejdůležitějšímu bodu, který při jednání Rady 18. a 19. června 2009 v Bruselu považuji za nutné uvést.

Dále mi jen dovolte, abych v souvislosti s institucionálními změnami položil panu ministrovi otázku, protože také došlo k ne tak důležité věci, ale je to změna v počtu poslanců Evropského parlamentu, a to sice, že bylo k některým zemím přiřazeno Bulharsku jeden, Španělsku čtyři, Francii dva, Itálii jeden, členů EP. Mám dotaz, zdali to bylo jenom na základě narovnání určitých aritmetických nesrovnalostí nebo zdali je pod tím možno vidět i nějaké politické výhody pro tu či jinou zemi. Já osobně se domnívám, že se to týká hlavně narovnání aritmetických nejasností tak, jak je progresivní zastoupení. Není to aritmetický průměr, je tam progrese podle počtu obyvatel.

To jsou tedy věci týkající se té nejdůležitější části. Ostatní věci, a tady musím bohužel skutečně doložit, že rozměr sousedské politiky v tom východním směru byl přece jenom mírně upozaděn proti jižnímu směru, ač víme, že prostředky jdoucí do sousedské politiky, zejména do migrační politiky v tom východním směru nejsou zase o tolik menší, než jsou prostředky v jižním směru. Na to opakovaně Senát upozorňuje.

Čili mi dovolte, abych na základě přednesené zprávy a na základě prostudování závěrů předsednictví navrhl plénu Senátu, aby vzal tuto informaci na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji panu zpravodajovi, otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, paní senátorky, páni senátoři. Myslím si, že patří poděkování za přednesenou informaci, za zprávu o jednání Evropské rady. Pan místopředseda vlády rozdělil informaci o jednání Evropské rady do čtyř velkých bloků. První a velmi důležité bylo jednání o zárukách pro Irsko.

Já bych k tomu chtěla jen vás požádat, abyste se, pokud jste tak neučinili, abyste se podívali do materiálu, který máme k dispozici, do písemného materiálu Závěry červnové Evropské rady. Tam ty záruky Irsku jsou přesné a jejich součástí je také slavnostní prohlášení o tom, jak bude pro Irsko, ale to znamená také pro všechny členské země, garantována oblast sociální v Evropě. Tak, aby i v době krize Evropa byla sociálně soudržná. A já k tomu musím jenom zopakovat to, co si myslím, že bychom měli všichni mít pořád na mysli. To není jenom o dávkách v nezaměstnanosti. To je také o dobrých podmínkách pro podnikání a pro konkurenceschopnost té které země.

Dalším velkým blokem a vím, že obtížným jednáním bylo jednání o nominaci dalšího předsedy Evropské komise. Jsem velmi ráda, že českému předsednictví se podařilo dojednat, aby nominaci předsedy EK dostal opět José Manuel Barosso. Dnes už tuto nominaci má oficiálně potvrzenu. Myslím si, že Barosso je politik konsensuální a že to, co pod jeho vedením komise navrhovala, že je skutečně to, co Evropa potřebuje. To znamená vyváženost podpory konkurenceschopnosti, podpory iniciativy, ale se sociálním a environmentálním aspektem.

Tady musím říci, že jsem hrdá na to, že pan Barosso přijal čestný doktorát na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně ještě před Evropskou radou.

Dalším významným krokem byla, jak zde bylo také řečeno, dohoda o dohledu nad finančními trhy jako jeden ze zásadních bodů k řešení finanční krize a především předcházení případného cyklování těchto krizí. Musím říci, že v této souvislosti mne velmi mrzí včerejší usnesení a hlavně vystupování, ta kritika ze strany českého Senátu, která k tomuto dokumentu poté Evropské komise o dohledu nad finančními trhy byla vznesena. Myslím si, že bychom se měli chovat přece jenom trošku konstruktivněji v Evropě. Protože jestliže chceme, aby Evropa dělala něco pro nás, a teď mám na mysli třeba kanadská víza, tak také my ale v prvé řadě musíme něco udělat pro Evropu. Je potřebné, a tak se jedná v každé skupině, je potřebné se snažit o dohodu. (Hluk v sále.)

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Paní místopředsedkyně, promiňte. Já vás žádám o klid. Pokud máte něco zcela nevyhnutelného, co musíte někomu sdělit, pan senátor Kubera, ten musí sdělovat stále každému, to již všichni víme, ale pokud máte něco nevyhnutelného, tak jděte do přísálí. Skutečně, já bych vám nepřál a určitě by se nikomu z vás nelíbilo, aby, když budete mluvit svůj projev, tady byl takový hluk. Tak, prosím, respektujte svého kolegu senátora nebo kolegyni senátorku.

Prosím, paní místopředsedkyně, můžete pokračovat.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane předsedající, a děkuji kolegyně a kolegové za kolegialitu.

Ještě k tomu nástroji finančního dohledu nebo dohledu nad finančními trhy.

Myslím si, že také můžeme být hrdi na to, že i tento nástroj se podařilo dojednat pod taktovkou České republiky, a to dvojnásobně, protože nejenom že to bylo české předsednictví, které v tomto skutečně odpracovalo velký kus práce, ale také český eurokomisař Vladimír Špidla byl jeden z těch čtyř nejvýznamnějších lidí Evropské komise spolu s předsedou Barossem, místopředsedou Verheugenem a komisařem pro monetární politiku Almuniem na těchto věcech řešení finanční krize pracovali a pracují.

Jsem ráda, že mohu konstatovat, že závěry červnové Evropské rady byly svými výsledky skutečně rehabilitací českého předsednictví na politické rovině.

Jsem přesvědčena o tom, že je potřeba takto pokračovat. Překážkou k tomu ale je doposud neratifikovaná Lisabonská smlouva.

Dovolte mi tady, abych se obrátila na ty kolegy případně kolegyně zde v Senátu, kteří zadržují podpis prezidenta republiky pod Lisabonskou smlouvou tím, že avizují, že se obrátí na Ústavní soud. Za prvé chci k tomu říci tolik, že jsme měli možnost každý jeden z nás se k tomu, co cítíme jako problém v Lisabonské smlouvě vůči ústavnímu pořádku České republiky, již vyjádřit. Měli jsme každý možnost se přidat ke stanovisku a požadavku, který odsud ze Senátu na Ústavní soud vzhledem k souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem České republiky šel.

Pokud jste to, kolegyně a kolegové, neudělali před tím, než ten náš požadavek šel, myslím si, že je poněkud nefér to dělat dodatečně. Nicméně nezpochybňuji právo každého jednoho senátora tento krok učinit, i když je poněkud prapodivný. Ale nicméně jestli to chcete učinit, tak prosím vás učiňte tak hned, anebo to nečiňte. Skutečně nepodpis Lisabonské smlouvy je problémový, a tady toto zdržování je skutečně v rozporu s Ústavou. Znovu opakuji a vyzývám vás, pokud tak chcete učinit, tak takto učiňte.

Má to skutečně dalekosáhlé souvislosti. Za prvé na pozici České republiky v rámci Evropské unie, za druhé samozřejmě to má vztah také k plnění našich požadavků na to, jak se Evropa staví k nám. Takovým zásadním příkladem jsou v této chvíli kanadská víza. Jestliže jsme před časem dojednali bilaterálně víza s USA proti vůli Evropské unie, i když nás v té době poté Evropská unie podpořila, tak dnes se dovolávat doložky solidarity, která mimochodem už neplatí, je také poněkud zajímavé. Nicméně věřím, že nás Evropská unie v tomto podpoří, tak jak to avizovala švédská velvyslankyně na jednání Evropského výboru.

Se závěry Evropské rady souvisí také to, jak se bude dál pokračovat v ustanovení komise. Já jsem již přivítala to, že se Česká republika výrazně zasadila o to, aby dalším předsedou byl José Manuel Barosso. Ale také se v kuloárech hovoří o tom, a zaznělo to i na Evropském výboru, že je potřeba dojednat významnější portfolio, než máme v této chvíli, než je portfolio sociálních věcí, zaměstnanosti a rovných příležitostí.

Vážené kolegyně a kolegové, připomínám, že Evropa má motto: růst a zaměstnanost. To znamená, že se v podpoře konkurenceschopnosti, v pozici ve světovém kontextu, a i o tom byla Evropská rada, staví na dva pilíře. Ten jeden je podpora hospodářského růstu, ale i řešení hospodářské krize, třeba tím finančním dohledem, o kterém jsme včera zde hovořili, a ta druhá noha, ten druhý pilíř, jsou sociální věci, sociální citlivost a environmentální politika. Jestliže tedy Česká republika má v této chvíli možnost pokračovat v tomto portfoliu, tak si myslím, že významnější portfolio nenajdeme.

Musím k tomu ještě říci, že jedině, a to je logické, jedině s člověkem, který má zkušenost v Evropské komisi, můžeme jako Česká republika požadovat ještě významnější pozici, a to je pozice místopředsedy Evropské komise. Půjde-li tam kdokoliv z nováčků, bude to docela obtížné. Dávám to zde k úvaze. Vím, že pan místopředseda vlády mi asi nebude moci v této chvíli k této věci říci jasné stanovisko, protože je to i na politických jednáních. Nicméně myslím si, že je to potřeba říci.

Závěrem mi dovolte k projednávání zde v Senátu říci ještě jednu věc. Jednání Evropských rad, jednání na evropské úrovni je klasické řízení podle cílů, tak jak ho zná management. A to by pro nás zde v národním parlamentu mělo znamenat, že nejenom že si vyslechneme navrhovatele příslušného ministra či místopředsedu vlády o tom, jak Evropská rada proběhla a co tam případně naše země prosadila, ale že jako národní parlament se budeme také ptát naší vlády, jak to, na čem se v Evropě dohodli, jak budeme naše země plnit.

A naše výbory, především výbor pro záležitosti Evropské unie, ale i odborné výbory, by měly plnění toho, co se v Evropě dohodlo, sledovat a vyžadovat plnění, protože to, co se v Evropě dohodne, závěry Evropských rad, nemůže fungovat a skutečně se vzdaluje od občanů, pokud zůstává pouze na papíře. V okamžiku, kdy budeme požadovat dodržování závazků, toho, co se dohodneme, budeme nejenom důvěryhodnými partnery v Evropě a budeme si moct klást požadavky a budeme mít také vliv. Evropa je o tom, kdo má jaký vliv. Věřte tomu, že to není o počtu obyvatel. Je to o tom, jak která země dokáže jednat, jak která země se dokáže domlouvat, jak která země má fundovaná a dobrá stanoviska.

Věřím tomu, že Česká republika má na to, aby mohla být skutečně důvěryhodným partnerem, aby mohla být významným partnerem. Myslím si, že k tomu nám může pomoci i to, jak bude ustanovena příští Evropská komise, ale i to, jak budeme spolupracovat s europoslanci, a také to, jak my jako národní parlament budeme jednat o evropských dokumentech, zelených knihách, o komunikačních dokumentech, zda si dokážeme říci svá jasná stanoviska dopředu, ale poté, když se na nich dohodneme, tak je také dodržovat. Věřím tomu, že se to časem naučíme a že Česká republika bude mít skutečně takové místo, jaké si myslím, že historicky mít může a jaké si naši občané zaslouží. Doufám, že to napříč politickým spektrem dokážeme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom mi dovolte malou poznámku, než dám slovo panu senátoru Dienstbierovi. Já vím, že tento bod vždycky svádí k tomu, že bychom ho mohli nahradit bodem Aktuální politická situace v Evropské unii, nicméně vás další řečníky prosím o to, abychom se drželi tématu, a to jsou závěry Evropské rady. Já vím, že je to takový bod, kam se dá nacpat téměř úplně všechno, ale pokud by k tomu docházelo, můžeme si vyhradit jeden jednací den jenom na tento bod, protože bychom do něj mohli vpravit úplně všechno. Děkuji za pochopení a za kolegialitu ostatních. Prosím pana předsedu zahraničního výboru.

Senátor Jiří Dienstbier: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, Budu velice stručný. Chci jenom podpořit to, co tady paní místopředsedkyně řekla jako výzvu těm senátorům, kteří chtějí podávat další stížnost Ústavnímu soudu, aby to učinili pokud možno neprodleně. Protože já vím a setkávám se s tím pořád, jaké problémy, jaký obraz naší republiky v rámci evropské integrace činí to neustálé odkládání ratifikace Lisabonské smlouvy.

Ale řeknu k tomu ještě jednu poznámku. My tady rok a čtvrt diskutujeme o Lisabonské smlouvě. Vyšlo se vstříc všem, ať už byli proti nebo byli skeptičtí atd., prošlo to Ústavním soudem. Přijali jsme změnu jednacích řádů. Takže těm, kteří tady mluví o demokratickém deficitu v Evropské unii a chtějí se znovu obracet k Ústavnímu soudu - a já si nesmírně vážím těch, jako je pan kolega Liška a jiní, kteří se na tom nechtějí podílet - bych chtěl připomenout, že tento pokus, vážení kolegové, je nejen pohrdáním demokracií, ale také pohrdáním vlastními kolegy, kteří s dvoutřetinovými, nebo ústavními většinami v obou sněmovnách schválili Lisabonskou smlouvou.

Já bych vás chtěl především požádat, abyste o tom ještě přemýšleli, jestli to budete podávat, protože to není fér vůči vašim kolegům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji, pane senátore. Vy jste přesně příkladem toho, jak jste si má slova k srdci nevzal, protože jste mluvil zcela mimo téma. Lisabonská smlouva není tématem a dokonce ústavní stížnost senátorů už vůbec tématem tohoto bodu. Nezlobte se, můžeme si ten bod vyhradit, dejte někdo návrh, můžeme o tom jednat, ale já bych vás prosil aspoň o to, abychom se snažili dodržovat téma jednání. Prosím, pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer: Pane předsedající, já bohužel musím protestovat, protože jestli jste připustil ve vystoupení paní Gajdůškové, aby zde ostře útočila na své kolegy, kteří využívají svých ústavních práv, tak se nemůžete divit, že na to pak budeme reagovat. A já si vyhrazuji právo na to reagovat.

Z toho, co tady paní místopředsedkyně zde řekla, mě zaujala věta, že solidarita v Evropě už neplatí. To je skutečně zajímavá informace, která mě nepřekvapuje, ale je zajímavé ji slyšet z jejích úst.

Americká víza jsme si vylobbovali s Amerikou proti vůli Evropy. Cituji, co říkala paní místopředsedkyně. To není pravda. My jsme si je vylobbovali bez podpory Evropy a bez jejího zájmu. Dobře víte, že země staré patnáctky bezvízový styk s Americkou dávno mají, proto je pochopitelně tato otázka nezajímala. Ale zajímala nás. Stejně tak nás zajímá nyní nově zavedený styk s Kanadou a přirozeně očekáváme, že se Evropa bude chovat podle pravidla solidarity a nevidím na tom nic špatného. Pokud ovšem je pravda, že solidarita neplatí, je to pro mě další důvod, proč pochybovat o Lisabonské smlouvě.

My se tady bavíme o výsledcích jednání Evropské rady. Tyto výsledky zahrnují mimo jiné irské záruky. Pro mě skutečnost existence irských záruk je, že je možné k Lisabonské smlouvě dělat různé další dodatky, ačkoli tento dokument byl v nějakém uzavřeném znění ratifikován již ve 23 zemích, jestli se nepletu.

Stále se hovoří o tom, že něco zdržujeme a že se to už nedá vydržet a kdo to má v té Evropě poslouchat, že nám vyčítají, jak to zdržujeme. Tak jenom pro připomenutí. Irské referendum se bude na nátlak Evropské unie opakovat v Irsku v říjnu. Německý ústavní soud vydal jasný závěr, který ukládá parlamentu přijmout některé konkrétní zákony, čili to je další zdržování. V Polsku čeká polský prezident na ratifikaci v Irsku. Prosím vás, nestavme se tak, že jsme jedinou zemí, která o tom vede ještě nějaká jednání a jejíž nejvyšší ústavní činitel ještě váhá. To prostě tak není, těch zemí je více.

Ostatně jistě jste také zaregistrovali výrok předsedy Konzervativní strany Velké Británie Camerona, že v případě, že vyhraje volby, zorganizuje referendum o Lisabonské smlouvě také ve Velké Británii. Čili poruší ono spiknutí evropských politiků, že se vyhne názoru lidu při ratifikačním procesu.

Ještě bych tady měl pár poznámek. Zejména bych chtěl upozornit ty, kteří hovoří o demokratickém deficitu, jak je to falešné, tak aby si přečetli alespoň stručný výcuc ze závěrů Ústavního soudu Spolkové republiky Německo, který to tam přímo konstatuje. On totiž říká, že Evropský parlament není v pravém slova smyslu zákonodárnou mocí a oddělení moci zákonodárné a výkonné v Evropě není na úrovni běžných demokratických standardů v Evropě obvyklých. Protože exekutiva má daleko silnější pozici při přijímání zákonů, než Evropský parlament sám. Ústavní soud Německa konstatuje, že Evropský parlament je spíše reprezentací zemí než zástupce občanů evropských členských zemí. To si myslím, že jsou docela důležité závěry a stojí za to, abychom se o nich bavili, a stojí také za to, aby náš Ústavní soud v těchto věcech vynesl svůj názor.

Je hezké říkat, že někdo tady zdržuje a že pohrdá svými kolegy. Je zajímavé, že se na ústavu odvoláváme, když chceme a když jí využije někdo proti naší vůli, tak prostě pohrdá. Jestliže ústava připouští možnost, aby 17 senátorů se obrátilo na Ústavní soud a požádalo o posouzení souladu nějakého dokumentu s ústavním pořádkem, proč ji nesmíme využít? Já to nechápu. My prostě máme hluboké přesvědčení o tom, že je tento krok třeba udělat, a máme-li mít čisté svědomí, že jsme udělali vše proti tomu, aby Česká republika se stala podřízenou, jakousi spolkovou zemí veliké evropské federace, protože to je podstata Lisabonské smlouvy, tak prostě tento krok uděláme a v tom nás nezvikláte.

Na podání pracujeme, nic nezdržujeme, ale aby bylo kvalitní, tak to holt vyžaduje nějaký čas.

Pak bych se rád zastavil ještě nad jednou věcí. Ocenil jsem, že paní místopředsedkyně na půdě Senátu vede lobbing za to, kdo má být příštím komisařem za Českou republiku v Evropské unii, v jakém to má být resortu, potažmo který konkrétní člověk to je. Předpokládám, že pan ministr Füle to slyšel a vezme to v úvahu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové, musím jenom kratičce uvést na pravou míru několik věcí.

Zaprvé neřekla jsem, že v Evropě přestala platit solidarita. Mluvila jsem o doložce solidarity, na kterou se odvoláváme ve vztahu k vízům. K těm vízům je potřeba ještě dodat další věc, že EU se Spojenými státy jednala o zrušení víz pro všechny členské země EU a odmítala požadavky Spojených států na sdělování osobních údajů těch, kteří do Ameriky chtějí cestovat. My tím - jestliže říkám „my“, tak Česká republika, respektive tehdejší vláda tím, že si dojednala bilaterálně zrušení víz do Spojených států s tím, že budou poskytovány tyto osobní údaje, které americká strana požadovala, svým způsobem podrazila jednání na úrovni EU.

V tuto chvíli jednáme o kanadských vízech a dovoláváme se solidarity Evropské unie. Říkám - v pořádku - ano a věřím tomu, že nás nenechají ve štychu. Ale měli bychom si také pamatovat, jak jsme se chovali my. K tomu, že mluvíme jakoby mimo bod jednání - jednání o Lisabonské smlouvě, o dokončení ratifikačního procesu bylo jedním z nejvýznamnějších bodů jednání Evropské rady, takže všechno to, co zde říkáme - a jsme na půdě parlamentu - a jsme-li v demokratické zemi a jsme-li v demokratickém parlamentu, tak máme právo zde říkat své názory. To souvisí i s výzvou vůči senátorům, kteří avizovali, že se chtějí obrátit na Ústavní soud. Respektuji váš názor. Řekla jsem, že i když se mi to nelíbí, respektuji to, že to chcete a můžete udělat. A neútočila jsem na nikoho ze senátorů, ale skutečně vás žádám, a to opakuji, abyste to udělali neprodleně a nebo to skutečně nedělali. Protože takto, jak to zní a tak jak to formuluje - prostřednictvím pana předsedajícího - tak je to skutečně, respektive vypadá to jako velká obstrukce. Je mi líto, že to tak musím říci.

A jestliže mluvím o právu na názor, tak se také dožaduji svého práva říci svůj názor o portfoliu České republiky v Evropské komisi, protože to je velmi a velmi významné a bude záležet na tom, jaký vliv Česká republika nadále bude mít právě, jak si dokážeme dojednat portfolio a jaký člověk nás v Evropské komisi bude zastupovat. Mimochodem ve vztahu k Lisabonské smlouvě to může znamenat ještě jedno, pokud Lisabonská smlouva do doby, kdy bude ustavována nová Evropská komise, nevstoupí v platnost, pojede se podle smlouvy z Nice, která v této chvíli platí. To znamená, že nebudou mít všechny země svého eurokomisaře. A předseda frakce EPP; pan - nevím, omlouvám se, vypadlo mi přesné jméno - při ustavujícím jednání v Evropském parlamentu jasně konstatoval, že země, které nebudou mít ratifikovánu Lisabonskou smlouvu, tak samozřejmě moc nemohou počítat s tím, že by svého eurokomisaře měly. O tom je také potřeba vědět, a to je potřeba vzít v úvahu při všech dalších krocích a při všech dalších jednáních. A myslím si, ještě k tomu, že asi mnozí z vás, včetně pana předsedajícího cítí, že tady ta debata je svým způsobem zdržováním. Ale, vážené kolegyně a kolegové, my jsme zde proto, abychom přemýšleli, abychom společně jednali, abychom hledali ta nejlepší řešení pro naše občany a pro tuto zemi. Já jsem přesvědčena o tom, že pozice v Evropské unii a vůči Evropské unii k tomu skutečně neodmyslitelně patří. Děkuji vám za trpělivost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji paní místopředsedkyni. Jenom krátkou poznámku. Já jsem nic takového neřekl a já bych si neodvážil posuzovat myšlenky někoho jiného. Já tak nemyslím, že to je zdržování, nicméně dávám slovo paní senátorce Venhodové.

Senátorka Alena Venhodová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté. Já, když dovolíte, nebudu mluvit k závěrům Evropské rady, ale budu poněkud osobní a vyjádřím se k průběhu tohoto jednání. Já bych, pane předsedající, chtěla vaším prostřednictvím vzkázat paní místopředsedkyni Gajdůškové, že každý z nás má rovnocenný senátní mandát, má své zkušenosti, má svůj názor a pohled na svět a hájí své názory a chová se z odpovědně podle svého vědomí a svědomí a přísahal České republice a české Ústavě.

A já se tím snažím řídit. Ovšem na druhé straně pro mě není přijatelné, aby z pozice místopředsedy Senátu České republiky - já chápu, že každý máme nějaký názor na svět; pohled a způsob a profesní zaměření - aby mě někdo vychovával, školil a známkoval, jestli se chovám tak nebo onak. Já se chovám v plném právu tak, jak mi to mé svědomí a moje názory přikazují. A já bych chtěla, pane předsedající, vaším prostřednictvím paní místopředsedkyni Gajdůškovou požádat, aby nás skutečně neznámkovala, nechválila, nekritizovala, aby vyjadřovala v průběhu své názory a zastávala svou pozici a svůj mandát tak, jak jí stanovuje jednací řád. Děkuji vám. (Ojedinělý potlesk.)

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko, to nebylo klasické vystoupení, to byla faktická poznámka, takže jste se nedopustila porušení jednacího řádu. Dalším přihlášeným je pan senátor Alexandr Vondra.

Senátor Alexandr Vondra: Dámy a pánové, všichni chceme co nejrychleji přistoupit k dalšímu bodu, čili jenom jednu věc na pravou míru, aby si tady někdo z nás nedělal srandu. Víza - nebo zrušení víz do Spojených států - pro oživení paměti - bylo to, že - myslím, že to byla vaše vláda, se tři roky předtím, než nastoupila naše vláda, obrátila na Evropskou unii se žádostí o pomoc v této věci. Žádné jednání se neodehrávalo a my, co jsme u toho byli, a co máme ty papíry, to velmi dobře víme, bylo to předstírání o jednání, které mělo vést k tomu, že se jednat nebude, protože si Západoevropané nechtěli zhoršit svou pozici. My jsme to pak nakonec prokopli, ale prokopli jsme to férovým způsobem, protože díl, který jsme udělali, byl díl, který platil pro všechny. Mimochodem ESTA dneska funguje, já jsem se vrátil ze Spojených států minulý týden a Češi vyplňují dneska úplně stejné papírky, jako vyplňují Němci, Francouzi, jsou to konečně rovnocenné podmínky. Nikdo v západní Evropy se nebouří, čili jestli tady kdosi chce implikovat, že neochota Evropské unie řešit problém s Kanadou je jakousi odvetou za naše vystupování, kdy šlo o zrušení víz do Ameriky, tak je to prostě nesmysl a nezakládá se to jakkoliv na pravdě. Mimochodem se žádostí na Brusel se obrátil ministr Jan Kohout, nominovaný vámi do vlády a jsem velmi zvědav, jak dopadne. Myslím si, že dříve Kanada změní své azurové migrační zákonodárství, konec konců kvůli tomu zřejmě vízovou povinnost obnovila, než se dočkáme nějakého vyjednávání, nebo výsledků vyjednávání na lince Brusel-Ottawa. Na to je, myslím, potřeba se připravit.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je zpravodaj pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig: Velice stručně vystoupím jako senátor, ne jako zpravodaj. A budu reagovat na řeč, kterou měla paní místopředsedkyně Gajdůšková. Velice mě mrzí, že jsme se včera neposlouchali, když jsme projednávali věc - kontrola finančních trhů, protože tam jsme uvedli, že Senát a senátní stanovisko v podstatě doplňuje a supluje to, co nemohla vláda, coby vyjednávač, coby mediátor jednání - uvést jako důležitější věc, co se týče obsahu. To nakonec není vůbec nic proti tomu, co v závěrech předsednictví bylo uvedeno, naopak je to konkrétní podoba toho, co v závěrech předsednictví Česká republika a celá rada prosadila.

Proto není divu, že s tím souhlasili napříč politickým spektrem i senátoři v Evropském výboru i z politické skupiny sociální demokracie, kterou vy, paní místopředsedkyně, reprezentujete, takže to určitě není v rozporu se závěry.

Další věc, kterou bych chtěl uvést, je to, že zrovna není žádoucí, abychom se tady navzájem mentorovali a tlačili časově na to, kdo má podat ústavní stížnost, aby tak učinil co nejrychleji. Mimo jiné není to ani objektivní, protože pokud to někdo sleduje, probíhá ratifikace Lisabonské smlouvy, tak přece ví, že tím nejslabším nebo tím časově nejdramatičtějším okamžikem vůbec není podpis českého prezidenta, ani jiných prezidentů, ale hlavně podpis německého prezidenta, který smlouvu nemůže podepsat, dokud Bundestag nepřijme změny svých jednacích řádů, tak jak mu ukládají závěry Spolkového ústavního soudu. To je přeci ten časově nejdramatičtější okamžik. Musím říci, že už jenom z důvodu, jakým způsobem někteří politici vytvářejí tlak na našeho prezidenta, tak skoro rozumím tomu, že mu část senátorů chce pomoci tím, že podá opakování ústavní stížnosti, ačkoliv já osobně se domnívám, že soud ve finále rozhodne non bis in idem, tedy nebude rozhodovat ve stejné věci dvakrát, ale doba projednání uchrání českého prezidenta před tím, aby byl pod takovýmto někdy až nemístným tlakem.

Komentovat parabolu s kanadskými výzvami a solidaritou, to v souvislosti s projednáváním textu, který máme jako bod jednání, si doopravdy ani neodvažuji. Ale co se týče nominace na českého evropského komisaře, tak bych chtěl poděkovat vládě, že nejdříve vyjednává o portfoliu a pak o případném komisaři. Mimo jiné komisař Špidla, který pracoval ve velmi důležité sociální oblasti, tak spíše pracoval jako komisař, konec konců mají to i ve všech přísahách, že musí pracovat pro Evropskou unii a projednávat ho tedy na půdě českého Parlamentu mně nepřijde až tak důležité. A pokud si uvědomíme, jak dopadly volby do Evropského parlamentu, tak to jsou spíše středopravicové kruhy, které by měly mít oprávnění nominovat svého komisaře a nikoliv tedy levicové kruhy, neboť vezmeme-li princip, že komise je jakousi vládou zodpovědná Evropskému parlamentu, tak by tam přeci neměl být rozpor v politických majoritách.

To je komentář, který jsem chtěl uvést jako senátor Sefzig. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Hlásí se předseda senátu pan Přemysl Sobotka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane místopředsedo vlády, strašně nerad tu vystupuji, ale říkám to z jednoho důvodu, že se možná rozvine další diskuse, ale jsme v Parlamentu a je dobré diskutovat.

A teď mi lidovci odpustí, když při malém komentáři k vystoupení naší kolegyně Gajdůškové řeknu první větu: Slyšeli jsme „slovo boží“. A já to parafrázuji. Slyšeli jsme pravdu, která je jediná, a je nutno ji uznat, protože jiná neexistuje.

A to, že se máme naučit pohybovat v Evropské unii a to, že to neumíme, jak jsem se dozvěděl ze slov naší kolegyně, tak bych ji rád upozornil, že český Senát, náš výbor, ale i já osobně se problematikou Evropské unie a postavením České republiky zabýváme již dávno. A ukázkou je tzv. vázaný mandát; a závěr německého Ústavního soudu v podstatě kopíruje to, co se tady v českém Senátu odehrálo a následně i v Poslanecké sněmovně. A já si myslím, že naše usnesení, která posíláme do Bruselu, jsou respektovaná; a jsou respektovaná i vládou České republiky, ať je jakákoliv.

A na závěr malou výzvu. Pokusme se neškodit České republice. A hlavně pracujme s fakty, a ne pouze na úrovni osobních spekulací a domněnek. Díky.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane předsedo. Hlásí se paní místopředsedkyně Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo vlády, ctěný Senáte. Vy víte, že není mým zvykem takto opakovaně vystupovat a omlouvám se za to. Nicméně byl zde vysloven pocit paní senátorky Venhodové, a možná ho mají i někteří jiní, že jsem někoho hodnotila. Pokud to takto někdo cítil, tak se mu za to hluboce omlouvám. Skutečně nikdo z nás nemá právo hodnotit nikoho dalšího. Skutečně bychom měli bojovat za své názory, říkat je, ale ponechávat prostor názorům těch jiných.

Já doufám, že to platí ale vůči každému jednomu z nás. A bohužel jsem to trošičku pociťovala vůči své osobě jinak.

A teď fakticky dvě věci. Bundestag bude jednat 8. září o vázaném mandátu. Pokud mám informace, mělo by to proběhnout ve zrychleném čtení, takže se dá předpokládat, že Německo bude mít ratifikovánu smlouvu, případně neratifikovánu, začátkem září.

A ještě větu k tomu tlaku na prezidenta. Na pana prezidenta tlačí Ústava, která mu ukládá povinnost ratifikovat, dát podpis, pod mezinárodní smlouvu, pokud obě komory Parlamentu ČR s ní vysloví souhlas. Jedinou jinou možnost má pan prezident obrátit se na Ústavní soud s pochybností, případně, projednává-li ji dál Ústavní soud, samozřejmě mu to brání v podpisu této smlouvy. Ale jiná možnost tam není. Zůstat ležet mezinárodní smlouva na stole pana prezidenta prostě podle Ústavy ČR nemůže. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Hlásí se ještě s poznámkou či s příspěvkem pan senátor Tomáš Töpfer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, berte tuto poznámku spíše jako faktickou. Já si jaksi neodpustím reagovat na jednu větu paní místopředsedkyně, která řekla, že jsme podrazili Evropskou unii vyjednáním víz a místo víz předáváme osobní údaje. Já jsem chtěl připomenout, že tady v tomto slovutném Senátu jsem zpravodajoval, když jsme dávali souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi EU a USA o výměně jmenného seznamu cestujících pro letecké společnosti. Tam předáváme 17 osobních informací, zrovna tak jako je předávají všechny letecké společnosti z Evropské unie do Spojených států. Ta smlouva byla tak striktní, že jsme neměli jedinou šanci ji ovlivnit. Přijetím Lisabonské smlouvy už o tom stejně národní parlamenty rozhodovat nebudou, takže tato data my předáváme už dávno, dříve, než jsme si vyjednali zrušení víz.

To je jenom taková faktická poznámka. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. V tuto chvíli se nám již nikdo do rozpravy nehlásí, já končím rozpravu a požádám pana ministra Füleho, jestli by se mohl vyjádřit k právě proběhlé rozpravě. Jestli nemáte tu potřebu, pane ministře, nikdo vás k tomu nenutí, ale vy zcela jistě budete chtít.

Ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle: Děkuji, pane předsedající. Vyjádřím se, ale určitě ne k celé rozpravě. Nicméně bych si dovolil tři krátké poznámky s vaším dovolením a s dovolením všech přítomných senátorů.

Tou první poznámkou je odpověď na dotaz pana senátora Sefziga týkající se počtu poslanců do Evropského parlamentu. České předsednictví v závěrech z červnové Rady v zásadě zopakovalo rozhodnutí z prosince minulého roku, a to rozhodnutí bylo takové, že v případě, že v průběhu volebního období Evropského parlamentu začne platit Lisabonská smlouva, pak pro 12 zemí se navýší počet europoslanců o celkových 18 s tím, že při přijímání této právní úpravy bude přistupováno odpovídajícím způsobem a samozřejmě až poté, co vstoupí Lisabonská smlouva v platnost.

Za druhé - k výběru komisaře si dovolím čtyři velmi krátké poznámky.

Za prvé. Výběr komisaře nebude rozhodnutím od zeleného stolu a nemělo by tak být činěno ani v kterémkoli politickém sekretariátu.

Za druhé. Za výběrem komisaře by měla být široká a hluboká debata o portfoliu a následovat by měla diskuse o jménu.

Za třetí. Výběr komisaře by měl být výsledkem maximálního přijatelného kompromisu mezi politickými stranami.

Za čtvrté. Jsem názoru, abychom rozhodování o českém komisaři vedli v době, kdy ostatní rozhodují o svých komisařích, abychom měli stejné šance a stejné výhody.

Poslední poznámka. Pokud se Senát rozhodne diskutovat Lisabonskou smlouvu, její ratifikační proces, pak se této diskuse rád zúčastním. Mimo jiné bych chtěl připomenout, že se i v závěrech červnové rady, které předkládám, opakuje přání šéfů vlád států a hlav států, aby smlouva vstoupila v platnost do konce roku 2009. Říkám to s plnou úctou k Senátu a k vám.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane ministře. Táži se zpravodaje pana senátora Sefziga, zda chce vystoupit v právě proběhlé rozpravě. Prosím, máte slovo.

Senátor Luděk Sefzig: Vystoupil jsem s komentářem jako senátor, aby mohli mí kolegové eventuálně reagovat na můj komentář a nezneužil jsem postavení zpravodaje. Nyní mi dovolte, abych zopakoval návrh usnesení vzít tento dokument na vědomí.

Projednávali jsme tady věci týkající se ratifikace Lisabonské smlouvy a budoucího uspořádání Evropské komise. Chci vyzvednout, že se České republice podařilo moderovat jednání s Evropským parlamentem ohledně navrženého předsedy Barossa. Předseda Barosso je ze středopravicového spektra, které vyhrálo poslední volby do Evropského parlamentu. Pokud přijmeme model odpovědnosti komise vůči Evropskému parlamentu, je logické, že Evropská komise by měla být tvořena touto politickou majoritou. To je věc, kterou je dobré ještě jednou připomenout.

Nyní malou poznámku. K práci celého českého parlamentu v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy na jednání ve Stockholmu se na mne obrátil trochu s vtipem Elmar Brock a ptal se mě, zda má český Senát copyright na naše změny jednacího řádů, protože právě toto čeká spolkový Bundestag a Bundesrat, aby tyto změny přijaly a vyhověly závěrům Spolkového ústavního soudu. Bylo mi velmi příjemné, že jsem mohl ukázat český parlament a Senát jako komoru, která si udělala časové fórum. Vyčítat některým kolegům, že něco zdržují, je skutečně nepřístojné a není to vhodné.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Padl návrh na vzetí na vědomí zprávy, kterou přednesl pan ministr Fülle. Přivoláme přítomné senátory a senátorky do sálu, budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan senátor Sefzig.

Aktuálně je registrováno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 42 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 57, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Děkuji, vystřídáme se s paní místopředsedkyní.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, podle programu pokračujeme bodem

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství,

ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Senátní tisk č. 137. Návrh uvede ministr zemědělství Jakub Šebesta, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předkládaný návrh zákona je významný z hlediska závazků ČR vyplývajících z členství ČR v EU a jedná se o návrh zákona s výrazným adaptačním charakterem.

Cílem předkládaného návrhu zákona je rozšíření a zlepšení poskytování dotací v návaznosti na předpisy Evropského společenství a zjednodušení evidence zemědělského podnikatele.

Návrh novely zákona umožní provádět obnovu travního porostu u druhu zemědělské kultury travní porost,

zohlední provádění pozemkového úprav jako důvodu pro neuplatnění některých sankčních mechanismů evidence půdy podle uživatelských vztahů včetně neuplatnění sankcí na dotace,

zavádí nové druhy zemědělské kultury v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (například rybník, rychle rostoucí dřeviny, zalesněná půda), které umožní snadnější administraci dotačních titulů v oblasti rybářství, zemědělství a lesnictví,

zavádí novou evidenci krajinných prvků podle požadavků předpisů Evropského společenství k zajištění kontrolovatelnosti plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu a nově umožní poskytování dotací na krajinné prvky,

zavádí novou evidenci objektů sloužících k chovu hospodářských zvířat podle požadavků předpisů Evropského společenství k zajištění prostorové identifikace míst, na kterých jsou hospodářská zvířata chována, což je nezbytné zejména při zavedení mimořádných veterinárních opatření,

doplňuje právní úpravu podle požadavků předpisů Evropského společenství k zajištění provádění tzv. kontrol podmíněnosti (cross-compliance), které jsou nezbytnou součástí administrace dotací Státním zemědělským intervenčním fondem.

Tyto kontroly podmíněnosti budou prováděny příslušnými kontrolními a dozorovými orgány na základě jejich kompetencí stanovených zvláštními zákony. Výsledky těchto kontrol budou podle předpisů Evropského společenství poskytovány Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu při rozhodování o poskytování dotace.

Předkládaný návrh zákona snižuje o polovinu výše pokut za správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (v zákoně o zemědělství i v zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu), protože dochází k sjednocení výše pokut s přestupky fyzických osob podle vládní koncepce správního trestání.

Návrh novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích snižuje částku za změnu zápisu osobních údajů v evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství z původních 500 korun na 100 korun.

Návrh obsahuje rovněž připojené související novely zákonů k zajištění provádění tzv. kontrol podmíněnosti a k nezbytné transpozici směrnic ES. Návrh zákona byl dne 16. července 2009 výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, který doporučil schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučí Senátu schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 137/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. Pan ministr uvedl velice podrobně návrh zákona o zemědělství, proto mi dovolte, abych uvedl základní věci ze zpravodajské zprávy a seznámil vás s návrhem na usnesení.

Předmětem zákona o zemědělství je zejména právní úprava dotační politiky státu v resortu zemědělství, podnikání v zemědělství, evidence zemědělského podnikatele, evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů včetně informačních, kontrolních a sankčních mechanismů. Aplikují se právní předpisy ES k administraci společné zemědělské politiky EU v resortu Ministerstva zemědělství zejména v následujících oblastech. Společné organizace trhu, přímé platby, intervenční opatření, vývozní subvence ve vazbě na vývozní licence, vývozní a dovozní licence, produkční kvóty, dávky z výroby cukru a mléka a strukturální opatření a rozvoj venkova.

Pokud se týká jedním z hlavních důvodů navrhované právní úpravy je to, že zemědělci a zemědělští podnikatelé mohou obdržet dotace pouze za podmínky, že dodržují kontrolu podmíněnosti, to znamená, tak jak o tom hovořil pan ministr, že dodržují základní zásady hospodaření, je to 18 bodů a chtěl bych říci, že tímto naši zemědělci garantují všem našim spotřebitelům bezpečné a kvalitní potraviny.

Pokud se týká zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, tak navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky. Navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je ČR vázána. Předkládaný návrh zákona provádí adaptaci našeho právního řádu na nařízení Evropských společenství.

Třetí čtení proběhlo v PS 19. září a bylo drtivou většinou všech poslanců schváleno.

Nyní vás seznámím s usnesením VHZD ze 12. schůze konané dne 16. července. Po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Stanislava Kozáka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určil zpravodajem pro jednání na schůzi mne a pověřil mne předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane senátore, a prosím, abyste i vy zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo tento bod nenavrhuje, otevírám tedy obecnou rozpravu. Nemám v této chvíli do obecné rozpravy nikoho přihlášeného. Přihlásil se pan senátor Jiří Žák. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Žák: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Máme před sebou novelu návrhu zákona, který řeší celou řadu problémů. Já jsem původně měl připravený a mám před sebou připravený pozměňovací návrh. Já ten pozměňovací návrh nepodám. Nicméně pan ministr tam hovořil o křížové kontrole cross-compliance, která je řešena paragrafy 4c) až 4g) v daném návrhu zákona.

Zde podle mého názoru se složitým způsobem formou zákona přenáší kompetence kontroly a dotací na osm dalších institucí a na Státní zemědělský intervenční fond. Podle mne tak dochází ke zdvojení kompetencí v kontrole dotací a navýšení administrativy. Upravit tuto záležitost nebo do ní zasáhnout v tomto okamžiku je z mého pohledu problematické a nemám to dostatečně připravené, takže to je jediný důvod, proč pozměňovací návrh nepodám. Přesto si myslím, že to, co tady budeme schvalovat, není úplně správně. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda se ještě chce někdo přihlásit do diskuse, protože přihlášeného v této chvíli nikoho nemám. Není tomu tak, takže uzavírám obecnou rozpravu. Chci se zeptat pana navrhovatele, zda ještě chce vystoupit on.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Paní předsedající, vážené dámy senátory, páni senátoři, já bych jenom k téhle poznámce, která byla teď uvedena, malé vysvětlení. Není to přenos kompetencí, není to zdvojení kompetencí. Dozorové orgány, které jsou vyjmenovány, ať je to veterinární správa, ať je to ÚKZÚZ, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jsou orgány dozoru, které běžně vykonávají dozor a výsledky z této jejich dozorové činnosti budou přecházet do tohoto systému kontroly podmíněnosti. To znamená, že pokud jsou nějaké kontrolní úkoly, tak v žádném případě to nebude zdvojeno, v žádném případě nebude kontrola prováděna dvěma institucemi. Naopak dochází k využití stávající kontrol a jejich výsledků do tohoto systému. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane ministře. Nyní prosím pana garančního zpravodaje, zda chce ještě shrnout rozpravu.

Senátor Jan Hajda: Kolegové, kolegyně, k tomu, co bylo řečeno, jenom dvě poznámky, abychom si uvědomili tu složitost, pokud se týká kontrol podmíněnosti, že na základě auditu to zemědělce stojí v průměru od 17 do 80 tisíc nákladů investičních na jeden hektar, aby zabezpečili kvalitní a bezpečné potraviny.

A pokud se týká poznámky kolegy Žáka, já s ním částečně souhlasím, protože se domnívám, že není příliš šťastné, když všechny kontrolní orgány jsou pod Ministerstvem zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond, který má velice významnou roli v kontrole, je podřízen vládě.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Zaregistrovala jsem jediný návrh, a to je schválit návrh zákona,ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Svolám všechny sem do sálu.

Budeme hlasovat o schválení návrhu zákona tak, jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je registrováno v sále 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29. Zahajuji tedy hlasování.

Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám.

Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové č. 43 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji, pane zpravodaji, děkuji, pane ministře.

Dalším bodem jednání je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb.,

o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 139. Návrh opět uvede ministr zemědělství Jakub Šebesta, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, předkládaný návrh zákona reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 1523/2007 ze dne 11. 12. 2007, kterým se zakazují uvádět na trh, dovážet do společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže.

Cílem návrhu je v souvislosti s adaptací uvedeného nařízení vymezit dohlížecí orgán, stanovit sankce za případné porušení nařízení a určit orgán, který bude analyzovat živočišný druh, z něhož pochází kožešina.

Zabezpečení adaptace obsahuje předkládaný materiál, novelu veterinárního zákona, kde se stanovují nové kompetence Státní veterinární správě a příslušným orgánům veterinární správy a zákona o ochraně spotřebitele, kde se nově stanovují kompetence k výkonu dozoru České obchodní inspekci a vymezují se správní delikty za porušení povinností, vyplývajících z uvedeného nařízení.

V průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně byl návrh novely doplněn pozměňovacími návrhy, které jsou v souladu s představami Ministerstva zemědělství. Tyto pozměňovací návrhy nad rámec adaptace uvedeného nařízení upřesňují některá ustanovení veterinárního zákona, přičemž zejména zvyšují bezpečnost při vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, a vychází vstříc včelařům při uplatnění náhrady škody v případě nebezpečné nákazy včel, neboť jim prodlužuje lhůtu pro uplatnění této náhrady.

Návrh zákona byl ve dnech 15. - 16. července 2009 projednán výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu a výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu. Oba výbory doporučují schválit předložený návrh ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu schválit předložený návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a prosím vás, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 139/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Lajtoch. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 139/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo. Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, moje zpravodajská zpráva bude stručná, poněvadž si myslím, že podstatu, proč se předkládá tento návrh, tady řekl již pan ministr. Nechci se zaměřit na to, proč vláda předkládala tento návrh, že aplikovala vlastně nařízení Evropské unie č. 1523/2007. Ale spíš se zaměřím na tu druhou část, protože při projednávání v Poslanecké sněmovně došlo k podání a přijetí několika pozměňovacích návrhů. Já se také jako pan ministr domnívám, že tyto návrhy jsou dobré, tyto návrhy podle mého názoru pocházejí přímo z praxe a té praxi pomůžou.

První tento návrh se týká problematiky rybářství, kdy nesprávnou transpozicí směrnice nám v minulosti přineslo některé problémy, především u podnikatelských subjektů, které mají právní formu občanského sdružení, takže narovnává tento pozměňovací návrh velice dobře tuto problematiku.

Další návrh je vyšetřování masa na přítomnost svalovce - trichinella spiralis, kdy jsme měli přechodné období do 30. 12. 2009, kdy všechny laboratoře musejí být akreditovány. Tady určitě stojí za to pochválit Státní veterinární správu za to, že se intenzivně připravovala a tento termín splnila, tzn., že po tomto datu může být toto pomocné vyšetření na svalovce prováděno pouze v Krajských veterinárních správách, případně v akreditovaných laboratořích, které jsou vedeny v § 52.

Další pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně se týkal, jak pan ministr řekl, institutu proškolené osoby, tzn. lidí, kteří prodělali speciální školení a můžou vyšetřovat tělo ulovené zvěře. Tady nevím, jestli jsem si správně napsal poznámky. Pan ministr k tomu řekl, že tato změna zvyšuje bezpečnost při vyšetřování těl ulovené zvěře. Tady bych si s ním nedovolil souhlasit, protože si myslím, že náš systém vyšetřování těl ulovené zvěře byl dobrý, prováděli ho odborní veterinární lékaři.

Poslední problematikou, kterou přijali poslanci, že vyšli vstříc chovatelům včel, že můžou podávat žádosti o náhrady při nebezpečných nákazách, o šest týdnů.

Myslím si, že všechny tyto pozměňovací návrhy jsou dobré a samozřejmě vás na závěr seznámím s doporučením VHZD ze dne 16. července. Výbor 1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 2. určuje mě zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu, 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a prosím vás také, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, případné návrhy zákona, a poté po skončení rozpravy mohl zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VUZP. Prosím, pan senátor Lajtoch.

Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené senátorky, senátoři, velice stručně za náš výbor bych informoval o závěrech, byť to byl úsměvný zákon, když jsem to pročítal. Nicméně to, co řekl kolega z garančního výboru, určitě tyto dodatky nebo těch pět pozměňovacích návrhů je důležitých.

Stručně řečeno, zákon je implementace evropského práva, a proto závěrem VUZP, který zasedal na 13. schůzi 15. července, doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit projednávání zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodaje mě a pověřil předsedu Ivo Bárka, aby předložil usnesení předsedovi Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho nevidím. Můžeme tedy přistoupit k obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu k návrhu.

Do obecné rozpravy se také nikdo nehlásí, uzavírám tedy obecnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit. Ne, není tomu tak. Pane garanční zpravodaji? Také ne. Takže můžeme přistoupit k hlasování o tom, zda souhlasíme se zněním zákona navrženým Poslaneckou sněmovnou. Svolám kolegy a kolegyně do sálu k hlasování.

Protože jsem ještě nezahájila hlasování, mám zde přihlášeného předsedu klubu ODS pana senátora Julínka. (Omyl.) Takže ne, můžeme skutečně přistoupit k hlasování.

Byl podán návrh - schválit návrh zákona,ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je registrováno v sále 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji zpravodajům. Děkuji panu ministrovi, který nám ale ještě zůstává, protože dalším bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby

a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky,

ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické,

dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,

a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě

a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 144. Návrh uvede ministr zemědělství Jakub Šebesta, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, cílem předkládaného návrhu zákona je, rozšířit zvýhodnění oprávněných osob před nájemci prodávaných pozemků tím, že před nájemci budou mít přednost oprávněné osoby držící 100 % nároků z minimální ceny pozemku určeného k prodeji, bez ohledu na místní původ nároku.

Za další: Odstranit možnost různé aplikace zákona při uplatnění přednostního práva na převod pozemků z titulu jejich dlouhodobého nájmu. Maximální hranice pro přednostní převod pozemku, která je 70 %, je nově stanovena z celkové výměry pozemků pronajatých namísto dosud stanovených pozemků nabízených k prodeji.

Za další: Stanovit způsob náhrady za nevydané nemovitosti, které oprávněná osoba získala přídělem od státu, nelze-li zjistit výši uhrazené přídělové ceny, aby bylo možno uspokojit nároky této skupině oprávněných osob.

Dále: Urychlit proces vypořádání restitučních nároků za nevydané pozemky tím, že se navrhuje povinné započítávání restitučních nároků na kupní cenu pozemků. Uzákonit možnost ukončení procesu poskytování peněžitých náhrad za nevydané pozemky. Pokud Pozemkový fond již dříve nabídl oprávněné osobě poskytnutí peněžité náhrady u restitučních nároků, za něž již nelze poskytnout náhradní pozemek, může peněžitou náhradu tato osoba přijmout nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti této novely, jinak právo na tuto náhradu zaniká.

Dále: Umožnit další bezúplatný převod pozemků do vlastnictví obcí, veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

Za další: Neumožnit přednostní prodej státní půdy osobám, které již zemědělskou půdu vlastní, ale neprovozují na ní zemědělskou výrobu. Stanovit stejný právní režim, jaký se dosud vztahuje na nabyvatele pozemků s trvalým porostem nebo s oplocením, i na nabyvatele pozemku s nosnou konstrukcí, například chmelnice nebo vinice.

Dále: Rozšířit možnost převodu zemědělských pozemků z fyzických osob - podnikatelů, při kterých nezaniká výhoda splátek, vedle příbuzných v řadě přímé, sourozenců a manželů, i na společníky obchodních společností, členy zemědělských družstev a další zemědělské podnikatele.

Za další: Omezit předkupní právo státu na pozemky tak, že toto právo zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 15 let ode dne vložení vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí. Tato lhůta se vztahuje i na pozemky nabyté osobami před účinností tohoto zákona.

Návrh zákona byl dne 16. července tohoto roku projednán VHZD Senátu, který doporučil schválit předložený návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 144/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, je to velmi významný zákon pro zemědělce, pro zemědělskou veřejnost, pro obce, pro starosty, a proto mi dovolte, abych k tomu řekl následující.

Cílů, kterých má být dosaženo tímto zákonem, je urychlení procesu vypořádání restitučních nároků za nevydané pozemky, zajištění vyšší míry možnosti uplatnění přednosti oprávněných osob disponujících nároky původem z dané lokality, umožnění dalšího bezplatného převodu pozemků do vlastnictví obcí, odstranění problémů nemožnosti poskytnout peněžitou náhradu přídělcům podle zákona o půdě v případě, kdy není možnost zajistit vyšší zaplacené přídělové ceny a umožnění převodu lesních pozemků o větší míře než dosud, a přispět tak k snadnějšímu řešení komplikovaných spoluvlastnických vztahů k lepšímu hospodaření v lesích.

Navrhuje se umožnit přednostní prodej státní půdy kromě restituentů pouze těm osobám, které zemědělskou výrobu již provozují, za podmínek stanovených zákonem, to je na osoby, zapsané v evidenci zemědělského podnikatele, provozující zemědělskou výrobu nejméně po dobu 36 měsíců a na pozemcích na rozloze alespoň 10 hektarů v příslušné lokalitě. Za stejných podmínek se vztahuje toto ustanovení na společníky obchodních společností nebo členy zemědělských družstev.

Navrhovaná novela prošla všemi stupni meziresortního připomínkového řízení, všechny zásadní připomínky byly konzultovány a některé z nich byly do návrhu zapracovány.

Pokud se týká zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právním pořádkem, tak navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a navrhovaná úprava není v rozporu s bodem 2 kapitoly 2 přílohy k aktu o přistoupení a nediskriminuje občany Evropské unie vůči občanům České republiky. Třetí čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo 19. června. My jsme ji probírali na výboru 16. července. Já bych k tomu chtěl říci, že na výboru byl podán pozměňovací návrh, který byl i zástupci Pozemkového fondu odmítnut - říkám to proto, že máte podobné pozměňovací návrhy na stole.

Dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem na 183. usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ze 12. schůze. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Stanislava Kozáka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil zpravodajem výboru pro dnešní jednání mne a pověřil mne jako předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás žádal, abyste tento návrh a závěr výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu svým hlasováním stvrdili. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a poprosím vás, abyste také zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, abyste potom mohl shrnout její obsah.

Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Otvírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Eybert, který má nyní slovo.

Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jelikož v novele zákona došlo k § 7 odst. 5 nějakým nedopatřením k vypadnutí části textu, který říká, pro koho je tento zákon určen, dojde v případě přijetí předloženého textu došlého z Poslanecké sněmovny k tomu, že zákon sice budeme mít, ale nebudeme mít pro koho ho uplatňovat. Z tohoto důvodu je nezbytné vrátit ho do Poslanecké sněmovny, a když už ho budeme vracet, opravme i další věci. V § 5 odst. 1 písm. g) mají mít podle tohoto paragrafu pozemky, na nichž leží územní systém ekologické stability, tzv. UZES možnost být převáděny do majetku obcí a měst. Tyto pozemky jsou základním kamenem ochrany přírody a krajiny a vůbec u nich není podstatné, kdo je vlastní. Nelze je totiž nijak využívat a nemělo by se stávat, aby je územní plány chtěly z území ekologické stability pod tlakem některé samosprávy vyjmout a udělat z nich lukrativní stavební pozemky, když už se dostaly takovýmto způsobem do majetku obce, města. Já, jako starosta, jako zastupitel ctím UZESy. Ale bude tomu tak vždy a všude?

V současném platném znění zákona je zakotveno, že pozemkový fond neučiní výzvu, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku je osoba, jejíž nárok uplatněný na převod představuje 70 % minimální ceny pozemku určeného k prodeji, tzv. osoba s předností. V novele je pak uvedena číslovka 100 %. Jsem přesvědčen, že by to vedlo spíše ke zpomalení procesu než k jeho zrychlení, a proto doporučuji, aby byla zachována hranice 70 %. Jen pro zajímavost, vláda, ministerstvo zemědělství, do svého návrhu dávala číslovku 50 % a Sněmovna tam dala číslovku 100 %. Takže si myslím, že kompromis je tady na místě.

Zemědělci, kteří mají v držení od Pozemkového fondu nakoupenou půdu, mají rozloženy splátky do 30 let. Proto, ale nejenom proto, je stanoveno předkupní právo státu. Podmínky, za kterých stát přenechal zemědělcům půdu k obdělávání, jsou velice vstřícné - velmi nízká cena rozložení splátek, možnost pronajímat půdu dál, dědit ji - to je všechno dobré. Ale proto si právě stát pojistil předkupním právem, aby nedocházelo k předprodávání pozemků nebo nezaplacení kupní ceny. Účelem zákona nebylo získání finančních prostředků do státního rozpočtu, nemělo by tedy být ani umožnění vysokých zisků držitelům pozemků možným odprodejem za ceny, které jsou mnohdy i stonásobně vyšší, než jaká byla cena při nákupu. Buď ať jsou pozemky dál užívány zemědělsky, což není nijak omezováno, nebo nechť jsou vráceny státu, aby je využil jinak už jako nezemědělské pozemky k jiným účelům.

Proto doporučuji vypustit ustanovení, které omezuje předkupní právo státu jen na 15 let. Z těchto a výše uvedených důvodů si vás dovolím požádat, abyste propustili novelu zákona do podrobné rozpravy, abych mohl podat pozměňovací návrhy, které by řešily mnou nastíněné problémy. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášením do rozpravy je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení přítomní. Novely zákona, které jsou obsaženy v senátním tisku 114, přináší řešení, kterými se mají jednoznačně vyložit právní důsledky volby peněžité náhrady místo náhrady v pozemcích, pokud oprávněná osoba získala nemovitost přídělem od státu po 23. červnu 1945. To proto, aby se zabránilo průtahům při plnění restitučních závazků státu. V případě, že nebude možno zjistit výši uhrazené přídělové ceny za nemovitost, poskytne se náhrada za nemovitost ve výši 1,5 % z ceny stanovené v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách. U věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny. To je podle § 28a.

Podle důvodové zprávy tento jednoznačný postup pro stanovení výše náhrady je nutný, protože zákonná lhůta od prvních výzev poskytnutí peněžitých náhrad uplyne už v květnu 2009. Pozemkový fond by musel v řadě případů plnění odmítat a byl by vystaven zbytečným soudním sporům - konec citace. V podstatě se jedná o vyvlastnění ve výši 98,5 % hodnoty pohledávky za státem.

Já bych chtěl poprosit pana ministra, zda-li by mi mohl toto moje tvrzení nebo tuto mou domněnku vyvrátit nebo potvrdit - o vyvlastnění ve výši 98,5 %.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan místopředseda Senátu Jiří Liška. Prosím, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych i já měl dvě připomínky k projednávané novele zákona. Moje připomínky se týkají bodů 9 a 23. Bod 9 říká, že v § 7 odst. 1 se písm. d) zrušuje - je to takový jednoduchý bod, ale ve své podstatě to znamená, že se vylučují vlastníci zemědělské půdy, kteří mají nejméně deset hektarů půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálních územích, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji z přednostního nákupu pozemků od Pozemkového fondu. Teď jsem citoval znění zákona č. 95.

Myslím si, že neexistuje žádný důvod pro vyloučení těchto nehospodařících vlastníků, kteří mají více než deset hektarů zemědělské půdy z přednostní nabídky zemědělské půdy v příslušných nebo sousedících katastrech.

Tímto vyloučením vzniká jednak nerovné postavení při možnosti nákupu zemědělské půdy, není k tomu tedy žádný důvod, ale také to - a myslím si, že to je velmi důležité - omezuje případné budoucí vlastní hospodaření vlastníků půdy, kteří chtějí dokoupit státní půdu, aby mohli začít hospodařit, protože jejich pozemky nejsou tak rozsáhlé.

Proto si myslím, že tento bod bychom měli z novely vyřadit a vrátit to do původního znění.

Bod č. 23, ke kterému mám také vážné připomínky, je bod, který se týká kupní ceny a její úhrady. Hovořil zde o tom již kolega Eybert, že půda prodávaná Pozemkovým fondem má řadu výhod pro kupující. Jednak je to přednostní nákup, potom je to bezúročný úvěr a nakonec i třicetileté splátky. A ty jsou právě určeny přesně v zákoně definovanému okruhu osob. A přijetím nových vět, které jsou v odst. 6 novely, a teď mám na mysli věty b) a c), by o dalším rozhodování o této pro daňové poplatníky finančně nákladné záležitosti, protože už o tom také hovořil kolega Eybert, stát z prodeje zemědělské půdy v těchto případech příliš neprofituje, protože tyto podmínky jsou výhodné především pro kupující. A o této dlouhodobé výhodě by vlastně rozhodoval nový nabyvatel, a to prakticky už po měsíci od získání této státní půdy.

Tuto výhodu by mohl dál se ziskem prodávat, a to komukoliv, kdo v rozsáhlém území v jeho a v sousedních katastrech právě hospodaří. A to mohou být právě ti, kteří neuspěli při přednostních prodejích anebo prostě nesplňovali podmínky zákona a tímto způsobem bychom jim vlastně umožnili získat tyto výhody.

A novela by přijetím těchto ustanovení umožnila vlastně obcházení smyslu přednostního prodeje státní půdy. A obzvlášť zřetelná je možnost takového obcházení u společníků obchodních společností, kde by se převod mohl uskutečnit na kohokoliv, třeba na toho, kdo je například týden členem obchodní společnosti, protože podmínku doby tří let hospodaření zaručuje celá obchodní společnost.

Věta a), která je v § 9 a která se týká možnosti převodu výhod splátek spolu s pozemky příbuzných v přímé řadě je logická a správná a určitě zákon vylepšuje.

Vážené kolegyně a kolegové, dovoluji se připojit k žádosti pana kolegy Eyberta, abychom o těchto změnách jednali v podrobné rozpravě. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. Mám ještě znovu přihlášeného pana senátora Eyberta. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Eybert: Kolegyně a kolegové, já už jenom dvě větičky. Za prvé. Chci říci, že vítám pozměňovací návrhy, které byly předloženy panem místopředsedou Liškou a za druhé bych chtěl říci, že mé pozměňovací návrhy vznikly právě na základě iniciace z Pozemkového fondu, takže to, co jsme zde slyšeli od pana předsedy hospodářského výboru, dostalo zřejmě nějaký posun, protože na mě se obrátili z vedení Pozemkového fondu, abychom připravili takto pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Také děkuji. V této chvíli nemám nikoho přihlášeného. Ptám se, jestli chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě pan senátor Čunek. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek: Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom podpořit tyto dva návrhy pánů kolegů Eyberta a Lišky právě z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že bez těchto pozměňovacích návrhů přece jenom dojde k tomu, že se s pozemky může nakládat tak, jak jsme si doposud nepřáli. Nevím přesné číslo, to by nám možná sdělil pan ministr, ale jedná se o několik stovek či tisíc hektarů, které ještě takto je možné prodat, což je samozřejmě zdrojem dost velkých budoucích příjmů, například těch, kteří na půdě v zásadě budou hospodařit tím, že budou pobírat dotace za to, že na půdě nehospodaří, což, jak víte, je v tuto chvíli v některých oblastech ČR nejvýhodnější forma podnikání. Pokud jde o ty, co na ní skutečně hospodaří, tedy pěstují obilí anebo chovají dobytek, tak jejich zisky jsou povětšinou podstatně nižší než těch, kteří se hospodaření vzdali na základě toho, že získávají dotace za neobdělávání půdy a řekněme pouze využívají sečení, atd. My jsme o této problematice mimo jiné mluvili také včera.

I já sám se tedy velmi přikláním k tomu, abychom podpořili tyto pozměňovací návrhy, které zabrání spekulacím ve smyslu již řečeném. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? V této chvíli již skutečně nemám nikoho přihlášeného, takže obecnou rozpravu uzavírám.

Prosím pana navrhovatele nebo ptám se, zda se chce vyjádřit k proběhlé obecné rozpravě.

Ale mám opět přihlášeného předsedu senátorského klubu ODS pana senátora Julínka. Pane senátore, chcete teď vystoupit? (Souhlas.) Prosím. Pane navrhovateli, omlouvám se.

Senátor Tomáš Julínek: Paní místopředsedkyně, děkuji. Poprosil bych o kraťoučkou přestávku pro jednání klubu jenom tady před lavicemi, to znamená do pěti minut, před podrobnou rozpravou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Podle zvyklostí to samozřejmě respektujeme. Vyhlašuji přestávku do 11.15 hodin. Stačí to takto? (Souhlas.)

(Jednání přerušeno v 11.07 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.15 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa v sále. Můžeme pokračovat, čas na jednání klubu ODS vypršel. Přerušili jsme naše jednání po ukončení obecné rozpravy. Prosím pana navrhovatele, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, byl jsem vyzván panem senátorem Horníkem otázkou, na kterou odpovídám: nejedná se o vyvlastnění, jedná se o pozemky, které byly v pohraničních oblastech. Byly to pozemky po tehdy odsunutých německých hospodářích. V té době to byla tzv. přídělová cena. Ze současné ceny Pozemkový fond vypočítal, že asi 1,5 % současné ceny je cena přídělová, kterou tehdy za to platili. Tolik k dotazu pana senátora Horníka.

Pokud se týká pozměňovacích návrhů, o nichž bylo hovořeno. V současné době podporuji vládní novelu, jak je dána. V případě, budou-li načteny pozměňovací návrhy, které jsem měl možnost z úst dvou nebo tří senátorů slyšet, stanovisko ministerstva zemědělství k těmto pozměňovacím návrhům bude neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil a shrnul obecnou rozpravu.

Senátor Jan Hajda: Vážené kolegyně a kolegové, pokud se týká obecné rozpravy a pokud se k ní mám vyjádřit, chtěl bych říci následující.

Obdobná situace byla při projednávání návrhu zákona na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kde byl přednesen pozměňovací návrh pracovníkem Pozemkového fondu, který sám prezident Pozemkového fondu vetoval.

Pochopil bych, kdyby z dílny poslanců ODS, např. předsedy zemědělského výboru Papeže, byly tady nějaké připomínky. Myslím si, že kdo se zúčastnil konzultací, jak všichni poslanci ve Sněmovně, ale byla také přizvána zemědělská veřejnost reprezentovaná Asociací soukromých zemědělců, Zemědělský svaz, Agrární komora, ale i starostové - všichni s tím souhlasili. Jedná se o široký konsensus. Domnívám se, že bychom neměli do toho zasahovat na základě toho, že nějaký pracovník Pozemkového fondu dá návrh na pozměňovací návrh.

Proto doporučuji schválit ve znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. Zdůrazňuji, že se jedná o vládní návrh, na kterém se i bývalý ministr Petr Gandalovič delší dobu angažoval.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Protože byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, budeme o něm nyní hlasovat. Pokud nebude schválen, postoupíme dále k podrobné rozpravě.

Dovolím si svolat všechny do sálu k hlasování.

Byl podán schválit návrh zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. V sále je registrováno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 36.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 26, proti 13. Návrh nebyl přijat.

Postupujeme tedy do podrobné rozpravy, kterou nyní otevírám. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Eybert a pan místopředseda Liška. Pan místopředseda nechce přednostní právo, prosím tedy pana senátora Eyberta.

Senátor Pavel Eybert: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, nebyl to pracovník, kdo se na mne obrátil, ale předseda Pozemkového fondu. To je ale mimo.

Dovolím si přečíst návrhy pozměňovacích návrhů, jak jsme je s legislativou připravili podle pokynů z pozemkového fondu.

„f) pozemky veřejného prostranství zřizovaného nebo užívaného ve veřejném zájmu.

Tady je vypuštění ÚZES, což bylo písmeno g).

Poznámka pod čarou 6a):

§ 2 odst. 1, písm. k) bod 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

§ 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)“.“

2. V čl. I v bodu 3 slova „e), f) a g)“ nahradit slovy „e) a f)“.

3. V čl. I v bodu 13 slova „100 %“ nahradit slovy „70 %“.

4. V čl. I v bodu 13 za slovo „předností“ doplnit slova „, nebo osoba, která má tento pozemek smluvně pronajatý od Pozemkového fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nájemcem nebo podnájemcem tohoto pozemku“.

5. V čl. I vypustit bod 16. Ostatní body přečíslovat.

6. V čl. I v dosavadním bodu 26 větu „Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 15 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí.“ Vypustit.

7. V čl. II bod 3 vypustit.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Dalším vystupujícím je pan místopředseda Senátu pan Jiří Liška. Prosím.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já mám dva pozměňovací návrhy.

První je v čl. I bod 9 vypustit. Následující body přečíslovat.

To se týká možnosti vrátit zpátky možnost majitelům půdy, kteří nehospodaří, aby kupovali od Pozemkového fondu.

Druhý pozměňovací návrh je v čl. I. dosavadní bod 23 upravit takto:

V § 9 se na konci odstavce 6 doplňují věty: „Výhoda splátek nezaniká, převede-li fyzická osoba, která je zemědělským podnikatelem, podnik včetně pozemku příbuznému v řadě přímé, sourozenci nebo manželovi, tento převod ohlásí Pozemkovému fondu do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byla vyrozuměna katastrálním úřadem o vkladu vlastnického práva ve prospěch nového vlastníka a doloží Pozemkovému fondu, že nový nabyvatel je k ní příbuzný v řadě přímé, sourozenec nebo manžel. Osoba, která uložené povinnosti ve stanovené lhůtě nesplní, ztrácí výhodu splátek kupní ceny.“

Děkuji, to jsou moje pozměňovací návrhy.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane místopředsedo. Dalším přihlášeným je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Horník: Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, vážení kolegové, já se omlouvám panu ministrovi, když jsem použil slovo vyvlastnění. Samozřejmě, já jsem to použil pouze jako příměr. Nicméně chci znovu poukázat na to, že cena, která se vypočítává jako náhrada z cen platných k 24. červnu 1991, kdy jsme si všichni mysleli, že pozemky a restituce budou vyřízeny možná za pět let, pesimisté, tak máme pomalu rok 2010, se blíží a dodneška tyto věci nejsou vyřízeny a ceny nemovitostí se samozřejmě hnuly dopředu. Takže já jsem tím příměrem vyvlastnění myslel v podstatě jakési zestátnění toho podílu na úrovni 98,5 %. A tak to je, tak to chápu. A já se domnívám, že to bude na úkor těch lidí, kteří by měli ty náhrady dostat.

Takže já pro tento zákon jako celek, který samozřejmě přináší mnoho pozitivního, nemůžu hlasovat, protože se nechci podepsat v neprospěch lidí, kteří mají nároky u státu a celou dobu na ně čekají.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu proto uzavírám. Nyní se ptám pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit k proběhlé rozpravě. (Nechce). Pan garanční zpravodaj ale musí, prosím pana garančního zpravodaje, aby rozpravu shrnul a provedl nás hlasováním.

Senátor Jan Hajda: Vážení kolegové, kolegové, byla ukončena i podrobná rozprava, jak říkala paní řídící. Nebudu nijak shrnovat, pouze mám k tomu jedinou poznámku, poněvadž zde padala slova o spekulacích a podobně. Myslím si, že někdo v tomto státě vyhlásil, že ideální vlastník je soukromý, a proto i státní půda byla zařazena do toho, co se začne prodávat. Myslím, že úplně ideální řešení bylo pouze pronajímat, aby měl stát jistotu, že zůstane na jeho listu vlastnictví.

V podrobné rozpravě byly předneseny dva pozměňovací návrhy pana senátora Eyberta a pana senátora Jiřího Lišky. Dovolte mi, abych přistoupil k hlasování o těchto pozměňovacích návrzích. Nejdříve o návrhu předneseném panem senátorem Liškou. Hlasovat o každém zvlášť. Bod první, který přednesl, se týká vypuštění bodu 9, se navrací členění subjektů, které Pozemkový fond může prodat pozemky do platného stavu, § 7, odst. 1. Kdo souhlasí s tímto…

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ne, ne, pane garanční zpravodaji, děkuji. Vaším úkolem je teď, abyste v souladu s jednacím řádem Senátu přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, tak abychom o nich mohli dál hlasovat. A prosím samozřejmě vás i pana navrhovatele, abyste se vždycky vyjádřil, abyste vyjádřil své stanovisko k navrženému pozměňovacímu návrhu. Ale hlasovat musím dát bohužel já.

Takže prosím systematicky postupujme po navržených pozměňovacích návrzích. Děkuji.

Senátor Jan Hajda: Takže je to pozměňovací návrh pana senátora Lišky, bod č. 1 Vypuštěním bodu 9 se navrací členění subjektů, kterým Pozemkový fond může prodat pozemky do platného stavu, § 7, odst. 1, tak jak přesně citoval pan senátor Liška.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vaše stanovisko, pane navrhovateli, k navrženému pozměňovacímu návrhu? Neutrální - pro steno. Děkuji. Vaše stanovisko, pane zpravodaji?

Senátor Jan Hajda: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám, můžeme přistoupit k hlasování. Protože jsem nesvolala, svolám v této chvíli všechny.

Hlasujeme o pozměňovacím návrhu, který přednesl pan místopředseda Senátu pan Jiří Liška. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 42, proti bylo 7, návrh byl přijat.

Jen musím vsuvku, mám tady přihlášeného pana senátora Vondru. Bohužel v této chvíli vám nemohu dát slovo. Děkuji. Prosím, pane garanční zpravodaji, uveďte další návrh.

Senátor Jan Hajda: Nyní budeme hlasovat o bodu č. 2 pozměňovacího návrhu pana senátora Lišky, tak jak ho přednesl. Znamená to tedy, že pozměňovací návrhem se omezuje výhoda splátek při převedení pozemku, § 9, kupní cena i úhrada.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Prosím vaše stanovisko, pane garanční zpravodaji.

Senátor Jan Hajda: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan navrhovatel.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám. Mohu zahájit hlasování. Myslím, že je zbytečné se v této chvíli svolávat.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Aktuálně ve chvíli hlasování bylo registrováno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvórum bylo 36. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 42, proti bylo 7, návrh byl přijat.

Děkuji vám, prosím, pane garanční zpravodaji, další návrh.

Senátor Jan Hajda: Dále zde byl pozměňovací návrh pana senátora Eyberta, doporučuji hlasovat následovně: bod č. 1 a č. 2 jeho návrhu hlasovat společně. Jedná se o vypuštění převodu pozemku i v části se vymezeným územním přístavem ekologické stability a technické promítnutí změny.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, víme, o čem hlasujeme, takže jenom vaše stanoviska prosím. Pan navrhovatel?

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj?

Senátor Jan Hajda: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 42, proti bylo 7, návrh byl přijat. Děkuji vám a můžeme pokračovat.

Senátor Jan Hajda: Dále je to bod 3 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta, který se týká procentuální hodnoty, nároku uplatněného na převod zemědělského pozemku se navrací do platného stavu, § 7 odst. 5.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám. Vaše stanovisko prosím, pane navrhovateli.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj?

Senátor Jan Hajda: Proti.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 49 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 41, proti bylo 16, návrh byl přijat. Můžeme dál.

Senátor Jan Hajda: Je to bod č. 4 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta, do § 7 odst. 5 se vrací text platného znění, k jehož vypuštění v Poslanecké sněmovně došlo zřejmě omylem.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, prosím stanovisko pana navrhovatele.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj?

Senátor Jan Hajda: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 43, proti byl 1, návrh byl přijat.

Senátor Jan Hajda: Dále je to bod 5 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta, kde vypuštěním bodu 16 bude platit platné znění, přednostní právo na převod z titulu nájmu, § 7 odst. 7.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Stanovisko pana navrhovatele?

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj?

Senátor Jan Hajda: Proti.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 39, proti bylo 15, návrh byl přijat. Můžeme dál.

Senátor Jan Hajda: Dále doporučuji body 6 a 7 pozměňovacího návrhu pana senátora Eyberta hlasovat společně, kde se vypouští úprava o předkupním právu státu a související bod z předchozího ustanovení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Stanovisko pana navrhovatele?

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pan garanční zpravodaj?

Senátor Jan Hajda: Neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko Ne. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 43, proti byl 1, návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Děkuji panu garančnímu zpravodaji, že nás tímto hlasováním provedl, a my nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně,ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je aktuálně přítomno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 37.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 45, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jím byl senátor Jan Hajda a dále senátor? Je zde návrh, aby dalším byl pan senátor Pavel Eybert. Ptám se, zda pan senátor Eybert s touto rolí souhlasí? (Pan senátor Jan Hajda mimo mikrofon žádá, aby pan senátor Eybert byl uveden na prvním místě.) Takže je tady upřesnění pana garančního zpravodaje, aby to pořadí bylo: pan senátor Eybert a poté pan senátor Hajda.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh pověřit senátora Pavla Eyberta a pana senátora Jana Hajdu odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tímto jsme ukončili projednávání návrhu zákona. Děkuji panu garančnímu zpravodaji. Děkuji panu navrhovateli.

Budeme pokračovat dalším bodem, ale my se před tím vyměníme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, kterým je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu

osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů

(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů

Jedná se o senátní tisk č. 118 a já opět prosím pana ministra zemědělství Jakuba Šebestu, aby nás seznámil s návrhem zákona. Zároveň prosím pana kolegu Vondru a paní kolegyni Venhodovou, aby se odhlásili, protože na to mají ještě dostatek času.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi stručný úvod k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, je to zákon o oběhu osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem předkládaného návrhu je dosažení souladu s právními předpisy Evropských společenství v oblasti uvádění do oběhu osiva a sadby, zejména při uvádění do oběhu osiva odrůd, které jsou významné z hlediska zachování genetických zdrojů. Návrh definuje některé nové pojmy, jako například krajovou odrůdu, uchovávanou odrůdu, zachování genetického materiálu v jeho přirozeném prostředí, a zejména pak stanoví podmínky pro uvádění do oběhu osiva uschovávaných odrůd. Jedná se o původní, zvláštní, staré krajové odrůdy, které buď nebyly vůbec registrovány, nebo u nich registrace skončila, ale z hlediska mnohotvárnosti přírody v současném systému moderních odrůd mají svůj význam i z hlediska zachování současného genofondu.

Rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd budou vyrábět a uvádět do oběhu udržovatelé odrůd, kteří o jejich pěstování projeví zájem. To přispěje k rozšíření odrůdové pestrosti v přirozeném prostředí.

Další oblastí, které se předkládaný návrh týká, je doplnění druhového seznamu přílohy č. 1 zákona o jestřabinu východní, na kterou se až do přijetí 2007/72 ES nevztahovala jednotná pravidla pro uznávání osiva.

Předkládaný návrh si nevyžádá žádný dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.

Podnikatelskému prostředí se umožní rozšíření sortimentu rozmnožovacího materiálu.

Návrh zákona byl dne 16. července t. r. projednán VHZD, který doporučuje schválit předložený návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto zákona je VZHD, který přijal usnesení pod číslem 118/1. Zpravodajem výboru je pan kolega Adolf Jílek. Pane senátore, prosím vás o vaši zpravodajskou zprávu.

Senátor Adolf Jílek: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, úvodem bych chtěl říci, kromě toho, co tady pan ministr velmi obecně a velmi obšírně řekl k tomuto návrhu zákona, že se jedná vlastně již o pátou novelu tohoto zákona, který byl schválen v roce 2003, takže vidíme, že tento zákon je měněn téměř každoročně. Je to dáno jednou zásadní věcí. Osivo a sadba jsou živé a tento zákon je také živý, a bude živý, pokud bude fungovat. To je první věc, kterou bych chtěl připomenout.

Hlavním cílem je transponovat do právního řádu České republiky nově přijaté právní předpisy Evropského společenství, ať už to byla zmiňovaná směrnice 2007/72 ES z 13. prosince 2007, jejíž transpoziční lhůta byla 31. prosince 2008. Druhá směrnice, která je tímto zákonem transponována, měla transpoziční lhůtu 30. června letošního roku. Především na základě těchto věci vláda předložila návrh do Poslanecké sněmovny 27. května a navrhla, aby Sněmovna zároveň vyslovila souhlas již v prvním čtení, s odůvodněním právě na tyto problémy a na to, že je proti České republice za porušení článku 226 Smlouvy o založení ES vedeno u Evropského soudního dvora řízení.

Na základě toho PS vyslovila souhlas již v prvním čtení s tímto návrhem zákona, kdy z 97 přítomných poslanců 92 bylo pro, nikdo nebyl proti.

Několik legislativních připomínek našeho legislativního odboru jsem projednával s panem náměstkem. Jenom bych připomněl panu ministrovi, ale ono se to bude týkat pravděpodobně jeho nástupce, aby při další změně, kterou lze předpokládat zhruba do roka - plus mínus - byly tyto věci, které byly ryze formálního charakteru, zapracovány.

Takže výbor na své schůzi, která se konala 16. července, se zabýval tímto zákonem a po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Kozáka, náměstka ministra, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mne zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane zpravodaji, a vás, kolegyně a kolegové se ptám, zda někdo z vás navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali. Nikdo se nehlásí, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete ještě doplnit? (Ne.) Pane zpravodaji? (Ne.) Takže budeme hlasovat o jediném návrhu, který padl, a to je schválit návrh zákona.

Vážené kolegyně a kolegové, zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, to znamená schválit tuto novelu? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování č. 55, registrováno 57, pro 36. Návrh byl schválen.

Můžeme přejít k dalšímu bodu našeho programu, a to je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb.,

o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Tento zákon máme jako senátní tisk č. 145 a já opět prosím pana ministra Jakuba Šebestu, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem předkládaného návrhu je v rámci první fáze transformace Pozemkového fondu změna řízení, to je nahrazení principu kolektivního rozhodování principem monokratickým, reprezentovaným ředitelem s jasně stanovenými pravomocemi a zodpovědností. Výrazné přispění k rychlejšímu a průhlednějšímu způsobu řízení Pozemkového fondu, dále přispění k celkovému zefektivnění řídícího procesu a úsporám mzdových a cestovních nákladů, dále přizpůsobení vnitřní organizační struktury Pozemkového fondu a počtu jeho zaměstnanců k objemu spravovaného majetku. Návrh novely zákona dále vymezuje rozsah nezbytné rezervy státní půdy pro realizaci rozvojových záměrů státu, který žádný ze stávajících zákonů dosud neupravuje. Dále vymezení rozsahu nezbytné rezervy státní půdy pro veřejně prospěšné stavby, jakými jsou například suché nádrže sloužící k akumulaci povrchových vod a ochrany protipovodňových staveb, aby se vyřešil mnohaletý problém v zátopových oblastech při povodních a škod z toho plynoucích. Dále vymezením rozsahu nezbytné půdy pro dopravní stavby a na průmyslové zóny se předejde následnému vyvlastňování těchto pozemků, které by při nevymezení nezbytné rezervy státní půdy byly rozprodány.

Na druhé straně se s návrhem tohoto zákona dává obcím možnost, aby Pozemkový fond do jejich vlastnictví bezúplatně přivedl pozemky, které využívají v souvislosti s provozováním škol a školských zařízení, jež zřizují. Tím bude zabezpečena rovnost samospráv při bezúplatném získávání majetku Pozemkového fondu.

Návrh zákona byl projednán 16. července t. r. výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, který doporučil schválit předložený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené doporučuji Senátu předložený návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení pod číslem 145/1. Zpravodajem výboru je pan kolega a předseda výboru Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor Jan Hajda: Pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Domnívám se, že pokud se týká návrhu tohoto zákona, pan ministr to přednesl velice podrobně a srozumitelně, proto bych jenom zdůraznil, že současná právní úprava řídících procesů vychází z typu kolektivního rozhodování, které reprezentuje prezídium a výkonný výbor Pozemkového fondu České republiky. Navrhovaná novela má tento princip kolektivního rozhodování nahradit principem demokratickým, reprezentovaným ředitelem a jasným stanovením pravomocemi a zodpovědnostmi.

Pokud se týká - navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a předkládaný návrh zákona upravuje oblast, na kterou se akty, práva Evropského společenství nevztahují.

Mám pouze jednu připomínku, která se týká zvýrazněné úlohy dozorní rady. Domnívám se, že Senát v řadě případů by neměl být opomíjen a v tomto případě se domnívám, a dovedu si představit kteréhokoliv člena hospodářského výboru, který bude zodpovědným členem dozorčí rady. To je, pokud se týká tohoto návrhu. Hlasování tak, jak řekl pan ministr, proběhlo; ze 108 přítomných pro hlasovalo 71.

Já vás nyní seznámím s návrhem na usnesení. Je to 185. usnesení z 12. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Stanislava Kozáka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS, za druhé určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu mne a pověřuje mne jako předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji panu zpravodajovi, a vás se, kolegové, zeptám, zda někdo navrhuje, abychom se návrhem zákona nezabývali. Vidím přihlášeného kolegu Sykáčka, ale mám pocit, že to je omyl, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, abyste kolegovi Sykáčkovi vypnuli přihlášení do diskuse. Otevírám obecnou rozpravu, hlásí se pan kolega Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já jsem přesvědčen, že změny v zásadě ke konci, téměř ke konci - řeknu - prodeje státní půdy, ke konci celého toho cyklu, protože Pozemkový fond posléze potom může být nějak transformován, tak si myslím, že i změny v režimu fungování Pozemkového fondu nejsou dobře. Jestliže jsme doposud prodali zhruba asi půl milionu hektarů státní půdy a ještě těch 100 nebo 120 tis. hektarů se bude prodávat, tak jsem nebyl nadšen ani ze změny, která předcházela, kterou jsme schválili dnes. Nicméně změna na monokratické fungování fondu, kdy ještě má být doprodán zbytek 100 až 120 tis. hektarů si myslím, že není dobrá, není účelná. Jinými slovy já doporučuji, abychom zanechali fond v té podobě, která je teď. Až proběhne celkové vyřízení prodeje státní půdy až na nějaké hektary, tak pak jistě změna může být účelná. V tuto chvíli ji za účelnou nepokládám. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Pane senátore, mám to chápat, jako že navrhujete zamítnout tento návrh zákona? Ano, dobře. Kolega Šebek se hlásí o slovo.

Senátor Karel Šebek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jako starosta menší obce nebo města jsem měl v minulosti s Pozemkovým fondem jen ty nejhorší zkušenosti, a já naopak vítám veškeré změny, které zachrání aspoň to, co ještě z pozemků zbylo. Já neříkám, že některé pozemky nebyly prodány v souladu se zákonem, ale jistě by se našlo dost důkazů, kdy řada pozemků byla přidělena tak, že se o Pozemkovém fondu mluvilo jako o realitní kanceláři pro vyvolené. A pokud ke změnám dochází teď, zaplať pánbůh, dříve než později.

Já tedy navrhuji, aby tato novela byla přijata. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, takže obecnou rozpravu končím.

Pane ministře, chcete se vyjádřit k rozpravě? Nechcete, pan zpravodaj také ne, takže budeme hlasovat.

Kolegyně a kolegové, zazněly dva návrhy - návrh schválit a návrh zamítnout. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu schválit.

Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, abychom schválili zákon o Pozemkovém fondu? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování č. 56, registrováno 62, pro 42. Návrh byl schválen.

A máme před sebou poslední bod pana ministra Šebesty, a to je

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie: Zpráva Komise v souladu s čl. 3 směrnice 2001/77/ES,

čl. 4 odst. 2 směrnice 2003/30/ES a o provádění akčního plánu EU

pro biomasu KOM (2005) 628

Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr zemědělství Jakub Šebesta: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil se Sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku v oblasti obnovitelné energie.

Zpráva a její závěry: Zpráva vyhodnocuje vývoj a pokrok obnovitelných zdrojů energie v EU, a to i ve vztahu k cílům, které jsou pro tento sektor v EU stanoveny. Pravidelně ji zveřejňuje Komise na základě směrnice 2001/77/ES a 2003/30/ES.

Zpráva za uplynulé období vyhodnotila rozvoj obnovitelných zdrojů energie v EU za nedostatečný. Bylo dosaženo jen omezeného pokroku a jako jednu z hlavních příčin identifikovala skutečnost, že se členské státy mají pouze indikativní vnitrostátní cíle a nejisté investiční prostředí dané stávajícím právním rámcem a při tom faktor stabilního prostředí výrazně podporuje a usnadňuje investice.

Dne 23. dubna letošního roku byla proto přijata nová směrnice o obnovitelné energii, směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, poskytující pevný politický rámec pro rychlý rozvoj obnovitelné energie.

Směrnice za účelem podpory rozvoje všech obnovitelných zdrojů energie zpřísňuje rámec pro obnovitelné zdroje energie, stanovuje do roku 2020 transparentní závazné cíle pro tuto oblast pro všechny členské státy EU. Směrnice bude implementována do předpisů jednotlivých členských států, které za tímto účelem musí do roku 2010 vypracovat národní akční plány. V ČR implementace spadá do gesce ministerstva průmyslu a obchodu.

Z hlediska resortu zemědělství je pozornost zprávy zaměřena na problematiku produkce a využití biomasy. V roce 2005 byl přijat akční plán pro biomasu v Evropské unii KOM (2005) 628 s hlavním cílem, rozvíjet evropské zdroje biomasy a evropský trh s biomasou. Evropský akční plán pro biomasu doporučil vytvoření národních akčních plánů. Česká republika proto usnesením vlády ČR č. 47 z 12. ledna 2009 schválila vlastní akční plán pro biomasu pro ČR na období let 2009 - 2011. Byla vytvořena meziresortní pracovní skupina, zajišťující naplňování, resp. spolupráci na realizaci jednotlivých navržených opatření s primárním cílem zlepšit podmínky pro využití masy.

V roce 2008 činil podíl obnovitelných zdrojů energie 5,19 % na hrubé výrobě elektřiny a podíl biomasy na celkové výrobě obnovitelné energie tvořil zhruba 40 %. Biomasa je i do budoucna největším potenciálním zdrojem obnovitelné energie. Předpokládá se, že v roce 2020 bude biomasa tvořit 2/3 celkového podílu obnovitelné energie, pokud jde o spotřebu primární energie.

Předložený materiál byl projednán ve VUZP a ve VEU. Stanovisko ministerstva zemědělství, usnesení VEU, návrhy doporučení výboru, příloha usnesení body č. 3 a 4.

Spolupráce ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu je v současnosti zajištěna zejména na úrovni již existující meziresortní komise k akčnímu plánu pro biomasu. V krátkém časovém horizontu bude dále ustavena nová pracovní skupina na ministerstvu průmyslu a obchodu, která se bude zabývat novelizací zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

V rámci pracovní skupiny pro realizaci akčního plánu pro biomasu jsou v současné době analyzovány přínosy a dopady různých variant podpor výroby tepla a elektřiny z biomasy. Na základě výsledků budou zavedena podpůrná a regulativní opatření, která budou vycházet z reálného potenciálu energetické biomasy v ČR a zároveň musí respektovat tržní principy. Vzhledem k nutnosti sledování a vyhodnocení statistických údajů o plochách zemědělské půdy využívaných k produkci energetických surovin budou potřebná opatření zavedena v průběhu následujících dvou let.

V případě přijetí doporučení VEU ze 13. schůze Senátu Parlamentu ČR bude ministerstvo zemědělství Senát informovat o přijatých opatřeních, jakmile dojde k jejich realizaci.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane ministře, výborem, který se zabýval tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení pod č. K 46/07/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Venhodová. Prosím, paní senátorko, seznamte nás se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Alena Venhodová: Vážený pane ministře, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, dovolte, abych vás seznámila s projednáváním a se zpravodajskou zprávou k tomuto tisku, se kterým vás velmi podrobně seznámil pan ministr. Je to sdělení, čili je to komunikační dokument, ze kterého momentálně nevyplývají žádné legislativní závazky. Do budoucna ovšem po diskusích a po klasickém vývoji v rámci procedur vývoje evropských nařízení a norem se z toho další směrnice vyvine. Je proto důležité, aby i jednotlivé členské státy k tomu průběžně zaujímaly fundovaná stanoviska a aby měly možnost tento proces ovlivnit v rámci svých možností.

Pan ministr mě trochu zaskočil, protože dopředu odpověděl na usnesení, které výbor přijal. Procedura projednávání probíhala tak, že tisk byl vybrán k projednání evropským výborem a zároveň byl dožádán výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a územní rozvoj o poskytnutí odborného stanoviska před jednáním. Na jednání tohoto výboru potom vzešlo usnesení, které bylo směřováno k vládě. To je to, co nyní pan ministr zde v rámci své zprávy navrhovatele odpověděl. Evropský výbor při projednávání tohoto tisku si tento návrh výboru pro životní prostředí a veřejnou správu osvojil a zapracoval ji do návrhu svého usnesení. Nevím, zda máte toto usnesení všichni k dispozici.

Nejprve vás provedu tím, jak probíhala diskuse na evropském výboru.

Akční plán pro biomasu se jeví pochopitelně jako součást klimaticko-energetického balíčku, jako záležitost nezbytná, ale na druhé straně je to trochu rozporuplná materie s tím, že vstupy, které jsou vkládány do nákladů na pořizování, zpracování a zužitkování biomasy jsou poměrně drahé, stejně jako u ostatních obnovitelných zdrojů a energii a cenu energie a elektrické energie jako takovou prodražují. Kolem toho se nesla i debata. Zmiňovaly se i výsledky závěrů šetření o OECD, které do jisté míry tyto záležitosti zpochybňovaly a vyhodnocovaly také jejich skutečné dopady na životní prostředí včetně získávání biomasy ze třetích zemí, kde dochází dnes k plundrování a ohrožení deštných pralesů apod.

Nevím, zda tento způsob politiky by se neměl do budoucna přehodnotit. Vím, že je to do určité míry náhradní zemědělský program, je to také do určité míry částečné energetické řešení, protože vstupy a výstupy je těžko někdy porovnávat. Je to také do určité míry umělá zaměstnanost a uměle vyvolaná podpora programů, které stojí na dotačním systému EU. Je to ovšem věc, kterou nemůžeme zásadním způsobem ovlivnit, protože momentální trend je takový. Doufám jen, že se časem ukáže, na kolik je tento způsob získávání alternativních energetických zdrojů efektivní a oprávněný a že snad časem zvítězí nějaké racionální stanovisko, které by mělo směřovat spíše do úsporných technologií, do vývoje nových technologií a do záležitostí, které mají větší budoucnost ve svém rozvoji. To je věc, na které se jistě celkově shodneme.

Chtěla jsem vás informovat o tom, jakým směrem se nesla debata při projednávání na evropském výboru. Místo vzetí materiálu na vědomí evropský výbor po úvodní informaci Jiřího Nováka, náměstka ministra zemědělství, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Venhodové a po rozpravě přijal toto usnesení:

Výbor

Nyní vás seznámím s doprovodným usnesením, které vzešlo ze stanoviska výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a územní rozvoj.

Doporučení k přijetí tohoto usnesení:

Senát Parlamentu ČR žádá vládu, aby Senát informovala o tom:

Tolik návrh a citace tohoto doprovodného usnesení. Vzhledem k tomu, že pan ministr na to již odpověděl, neboť návrh z jednání výboru měl v materiálech, tak si myslím, že by bylo dobré i do budoucna, aby nás vláda o dalším vývoji v těchto oblastech informovala.

Tolik má zpravodajská zpráva.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní senátorko. Ptám se kolegy Bedřicha Moldana, zda chce vystoupit jako zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Chce. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Bedřich Moldan: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, tady je už málo co dodat, protože byl ocitován návrh usnesení a byla tady přesná informace o tom, jak probíhal celý proces. Navíc pan ministr odpověděl na dva ze čtyř bodů usnesení.

Rád bych doplnil, jaká byla genese tohoto usnesení na našem výboru. Především jsme vycházeli z toho, že ministerstvo zemědělství je přirozeně a legitimně zodpovědné za využití biomasy. Hlavní důraz při jednání byl na biomasu, na zemědělské využití, tedy na využití zemědělských produktů.

Ovšem to sdělení Komise se týká řady dalších zdrojů. Dovolte mi ocitovat z toho sdělení: větrná energie na moři, větrná energie na pevnině, fotovoltaika, geotermální elektřina, biologický odpad, pevná biomasa a bioplyn. Takže jenom část z toho je vlastně v kompetenci Ministerstva zemědělství. Proto my jsme navrhli, aby se vláda zabývala také ostatními druhy energie, které přicházejí pro nás v úvahu. Pochopitelně nikoli třeba větrná energie na moři, ale ty ostatní ano. A to už není tak jasná kompetence Ministerstva zemědělství.

Takže jsem s velkým potěšením vyslechl zprávu pana ministra zemědělství o tom, že meziresortní komise vlastně v současné době, její těžiště je na MPO, to znamená, že se to celé vlastně přesouvá nebo důležitý důraz je na Ministerstvu průmyslu a obchodu, takže pevně doufám, že bude věnována stejná pozornost, jako je věnována biomase i těm ostatním obnovitelným zdrojům energie. Pochopitelně to neznamená, že by tímto způsobem byl kompletně řešen klimaticko energetický balíček. Víme velmi dobře, že je to jenom část, má mnohé další části. Kolegyně Venhodová některé zmínila, ale jsem přesvědčen o tom a náš výbor vycházel z toho, že je třeba v rámci obnovitelných zdrojů věnovat pozornost i těm dalším.

My jsme v bodu 2 našeho usnesení, a to bych rád zdůraznil, přímo explicitně zmínili jeden druh obnovitelné energie, a to je dokonce něco, co není ani zmíněno v seznamu, o kterém jsem před chvilkou hovořil, a to je sektor hydroenergetiky. My jsme přesvědčeni o tom, že mimo velké elektrárny, které se do obnovitelných zdrojů vlastně nepočítají, v této souvislosti existuje velká možnost rozvoje malých vodních elektráren, která není v této zemi podporována dostatečně podle našeho názoru. Proto jsme to na výboru vypíchli a předpokládáme, že to neuniklo pozornosti vlády.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Jako první se hlásí pan senátor Bis. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, chtěl bych upozornit, že existuje u výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu podvýbor pro energetiku a že se domnívám, že by bylo vhodné, aby tento podvýbor, tak jak dostával k projednání uvedenou zprávu. Jednak bychom dokázali odpovědět už nyní na některé dotazy, které jsou zde uvedeny, tzn., dokázali bychom odpovědět, jaká je podpora pro jednotlivé obnovitelné zdroje včetně pro biomasu.

A snad ještě poslední, aby nevznikaly určité nepřesnosti ze Senátu. Pane profesore, velká voda se také počítá do obnovitelných zdrojů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, pane kolego. Myslím si, že to není problém, přes předsedu výboru si můžete požádat o jakékoli tisky k projednání, Organizační výbor, to není žádný problém.

Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Paní zpravodajka také ne, takže budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla paní kolegyně Venhodová.

Vážené kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU s doprovodným vyjádřením.

Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 57, registrováno 46, pro 32, návrh byl schválen.

Děkuji panu ministrovi Šebestovi za to, že tady s námi strávil dopoledne. Kolega Kapoun se ještě hlásil o slovo. Pane kolego, prosím.

Senátor Karel Kapoun: Vážení kolegové, jenom informace pro členy podvýboru pro sport, že teď, jestliže bude vyhlášena obědová přestávka, tak po ní bychom se sešli ve 13.00 hodin v zasedací místnosti výboru, což je ve Valdštejnském paláci č. C 2, druhé patro, kdybyste byli tak hodní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Dobře, takže to je vše dnes dopoledne. Vyhlašuji přestávku, budeme pokračovat ve 13.30 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.26 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené kolegyně a kolegové, zaujměte svá místa, budeme pokračovat. Dalším bodem našeho jednání je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 122. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců Ludvík Hovorka, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Dovolím si nejdříve krátký úvod.

V České republice od vzniku systému zdravotního pojištění postupně vzniklo 27 zdravotních pojišťoven. V průběhu 90 let 18 zdravotních pojišťoven zaniklo a zůstalo na trhu 9 zdravotních pojišťoven. Když se v závěru roku 2007 objevily náznaky a předklady návrhu zákona o zdravotních pojišťovnách, tak se objevily snahy o zakládání nových zdravotních pojišťoven. Postupně byly vydány dvě licence ke vzniku zdravotních pojišťoven, a sice Zdravotní pojišťovny AGEL a později Zdravotní pojišťovny MÉDIA.

Počítalo se s tím, že ten návrh zákona o zdravotních pojišťovnách a návrh zákona o zdravotním pojištění připravuje půdu pro privatizaci zdravotních pojišťoven a před tím na jejich transformaci na akciové společnosti. V momentě, kdy tento návrh zákona o zdravotních pojišťovnách nakonec nebyl předložen ani do připomínkového řízení, tak se objevily snahy využít ten stávající zákon 280 k tomu, aby proběhlo sloučení zdravotních pojišťoven.

Objevil se konkrétně plán na sloučení Zdravotní pojišťovny AGEL se Zdravotními pojišťovnami Hutnická, Zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCE a Zdravotní pojišťovny Česká národní zdravotní. Postupně by tak mohla vzniknout zdravotní pojišťovna, která by měla až jeden milion pojištěnců a obrat zhruba 20 miliard korun.

Protože jsme si uvědomovali, že ten stávající zákon neupravuje nijak přesně podmínky pro slučování zdravotních pojišťoven, tak jsme se snažili v závěru roku 2008 předložit návrh zákona, který by toto slučování upravoval lépe. A tam jsme také stanovili podmínky, že zdravotní pojišťovny se mohou slučovat v těch případech, kdy je na ně uvalena nucená správa, anebo kdy ta pojišťovna nedosáhne počtu 50 000 pojištěnců, jak stanovuje zákon. Také jsme stanovili podmínku, že pokud se slučuje zdravotní pojišťovna, která má více než 200 000 pojištěnců, tak je vyžadován předchozí souhlas vlády.

A stanovili jsme lépe podmínky pro to, kdy je možné zavést nucenou správu, a to tak, aby nucená správa byla vyhlašována podle podmínek, které jsou obvyklé v insolvenčním zákonu. Tento zákon byl předložen a byl schválen 12. června v Poslanecké sněmovně. V ten samý den ministerstvo zdravotnictví povolilo sloučení zdravotní pojišťovny AGEL a Zdravotní pojišťovny Hutnická.

Když jsme žádali vysvětlení po ministerstvu zdravotnictví, proč k tomu došlo, bylo nám řečeno, že ministerstvo zdravotnictví postupovalo v souladu se zákonem a v souladu se správním řádem a že nemělo jinou možnost, než toto sloučení na základě žádosti povolit. My jsme si nechali zpracovat právní analýzu, která jednoznačně říká, že na sloučení zdravotních pojišťoven není právní nárok, protože ministerstvo rozhoduje ve správním řízení, a k tomu se vyžaduje stanovisko ministerstva financí.

Protože byla snaha ministerstva zdravotnictví vyjednat lepší znění tohoto zákona, nějakým způsobem tento zákon vylepšit, proběhlo jednání, proběhlo několik jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a mezi předkladateli, a ministerstvo zdravotnictví představilo svoje návrhy, jak tento zákon upravit, my jsme předložili požadavky, které měly být do toho zákona zapracovány, aby se ten zákon ještě zlepšil, zejména aby došlo k tomu, aby byl ošetřen střet zájmů osob, které sedí ve statutárních orgánech zdravotních pojišťoven a aby nedocházelo k tomu, že může dojít k propojení zdravotní pojišťovny a zdravotnického zařízení.

V případě sloučení Zdravotní pojišťovny AGEL a Zdravotní pojišťovny Hutnická došlo k vytvoření jakéhosi neformálního koncernového propojení, protože tato jedna konkrétní zdravotní pojišťovna má 18 zdravotnických zařízení, je jejich zakladatelem. Vlastní 18 zdravotnických zařízení, zatímco ostatní zdravotní pojišťovny nemohou mít vlastní zdravotnická zařízení. Čili vzniká tady jakási nerovnost mezi zdravotními pojišťovnami na jedné straně a potom zejména mezi zdravotnickými zařízeními. Je tady určité riziko, že zdravotní pojišťovna, která má vlastní zdravotnická zařízení, tak může zvýhodňovat svá vlastní zdravotnická zařízení na úkor jiných zdravotnických zařízení, a vzniká tedy nerovná soutěž.

Co je na tomto případu sloučení podivné, je i ten fakt, že toto sloučení vlastně posuzoval i Úřad pro hospodářskou soutěž, ale nevycházel z obratu těch konkrétních zdravotních pojišťoven, ale vycházel pouze z obratu, který měly v oblasti cestovního pojištění a v oblasti pronájmu nemovitostí, a shledal, že ten obrat je nízký a že se nebude tou fúzí, tím sloučením zabývat.

Takže my jsme se snažili všechny tyto věci napravit, a proto jsme s ministerstvem jednali, ovšem bez výsledku. Pozměňovací návrh, který jste dostali na lavice, s kterým jsem byl seznámen na jednání zdravotního výboru, bohužel neobsahuje právě věci, které jsme navrhovali jako předkladatelé, aby se doplnily do návrhu. Zejména aby došlo k omezení střetu zájmů, aby v dozorčích a správních radách, obecně ve statutárních orgánech zdravotních pojišťoven, neseděli lidé, kteří mohou být ve správních radách smluvních zdravotnických zařízení, ve správních radách dodavatelů zboží, léků, služeb apod.

Druhá věc, která je zcela zásadní, je záležitost provázání zdravotnických zařízení a provázání zdravotních pojišťoven. Tam jsme navrhli úpravy v § 4 a v § 19. Snažili jsme se o to, aby zdravotní pojišťovny nemohly vlastnit ani ovládat zdravotnická zařízení, aby nemohly být ovládány stejnými osobami, které provozují zdravotnická zařízení, aby nedocházelo ke koncernovému propojení mezi zdravotnickými zařízeními a mezi pojišťovnami.

Proč uvádím tyto věci jako velmi důležité, řekl bych možná nejdůležitější? Je to z toho důvodu, že dneska vlastně každý, kdo složí kauci 50 milionů Kč a založí zdravotní pojišťovnu, investuje 50, možná 100 milionů Kč k získání potřebného počtu 50 tisíc pojištěnců, tak poté vlastně může po roce oznámit, že se dohodl. V případě, že se dohodne se zdravotními pojišťovnami dalšími, sloučí se zdravotní pojišťovnou, předloží žádost na ministerstvo zdravotnictví. Pokud ministerstvo zdravotnictví vyhoví, tak vlastně může zcela bezúplatně, zcela zadarmo získat například jeden milion pojištěnců a obrat kolem 20 miliard Kč.

Já se domnívám, že to není správné, a není také správné, že zde dochází k narušení hospodářské soutěže jak mezi pojišťovnami, tak mezi zdravotnickými zařízeními.

Základní problém „nedohody“ s ministerstvem zdravotnictví byl v tom, že ministerstvo zdravotnictví chtělo svým návrhem - a nakonec i návrhem, který máte na lavicích z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu - úplně vymazat naši novelu a klíčový § 6 odst. 3. Kde jsme říkali, že sloučení zdravotních pojišťoven může být tehdy, jestliže je na pojišťovnu zavedena nucená správa, to znamená, že má vážné finanční problémy, anebo že nedosáhla počtu 50 tisíc pojištěnců. Tento paragraf ministerstvo zdravotnictví upravuje zcela jiným způsobem, a to tak, že vlastně slučování umožňuje. Proto nedošlo k dohodě.

Myslím si, že to je z mého pohledu k tomu, co jsem zde chtěl uvést, dostatečné. Ještě: Na výboru pro zdravotnictví zazněly připomínky, že my se neohlížíme na pojištěnce, že pozměňovací návrh od pana senátora Julínka je dobrý a prospěšný pro pojištěnce. Chci říci, že pozměňovací návrh, tak jak je předložen, se na pojištěnce vůbec neohlíží a nikdo se neptá, jestli pojištěnec té konkrétní pojišťovny chce, aby se ta pojišťovna sloučila s další zdravotní pojišťovnou.

Co vidíme jako problém v pozměňovacím návrhu, je věc, kdy ministerstvo navrhuje, aby zdravotní pojišťovna mohla uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru, a z definice vyplývá, že by zdravotní pojišťovna mohla i půjčovat peníze někomu jinému, což si myslím, že je špatně.

Takže to je můj krátký komentář k tomu, co nás vedlo k předloze zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách a krátké vysvětlení k tomu, co bylo předloženo jako pozměňovací návrh na jednání Senátu.

Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o podporu návrhu, který jsme tady předložili v jeho původní podobě.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 122/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miloš Janeček, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Jak už zde bylo řečeno panem poslancem Hovorkou, budeme se zabývat návrhem zákona, který mění zákon č. 280/1992 Sb. ohledně - budeme tomu říkat obecně - zdravotních pojišťoven, abychom nemuseli stále všechny vyjmenovávat.

Tento tisk, který jste dostali, představuje 17. novelu zákona o resortních, tedy zdravotních pojišťovnách od jeho přijetí v roce 1992. Cílem předkládaného návrhu je zpřísnit podmínky pro vydání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, řešit problematiku zrušení bez likvidace těchto pojišťoven, zaměstnaneckých pojišťoven, a nově upravit výčet nedostatků v činnosti zaměstnaneckých pojišťoven. Také zpřísnit podmínky pro výkon funkce ředitele, člena správní nebo dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny.

Tento návrh byl předložen 12. prosince 2008 poslanci Hovorkou a spol. Vláda 12. ledna 2009 přijala stanovisko, kde uvedla, že právní úprava je funkční a navrhované věci nejsou vyvolány potřebami praxe.

Přesto v rámci dalšího - prvního čtení 18. března 2009 byl návrh zákona přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Při druhém čtení sněmovna rozhodla, že bere za základ pro projednání návrhu komplex pozměňovacích návrhů výboru pro zdravotnictví, kterých bylo celkem 9, a nakonec při třetím čtení 10. června 2009 bylo hlasování, kdy ze 167 přítomných poslanců pro bylo 88, proti 75.

To co obsahuje navrhovaná právní úprava především, to už tady řekl pan poslanec Hovorka, neboli myslím si, že by to byla ztráta času pro nás i pro mě, abych vás tím znovu zatěžoval a seznamoval. Dovolil bych si pouze vypíchnout ve své zprávě zásadní požadavek, který se v podstatě týká jednak nových zdravotních pojišťoven a jednak stávajících. Pro nové zdravotní pojišťovny platí, že žadatelem může být podle § 3 pouze právnická osoba se sídlem na území ČR, která není zdravotnickým zařízením, zřizovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem zdravotnického zařízení, osobou ovládající zřizovatele vlastníka či spoluvlastníka tohoto zařízení, osobou tvořící se zřizovatelem vlastníkem, či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern a naopak pro stávající zdravotní pojišťovny zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení, nesmí být osobou ovládající zřizovatele, nesmí být osobou ovládanou, nesmí být osobou tvořící se zřizovatelem koncern a nesmí podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. To jsou takové základní body, kterých se týká moje zpravodajská zpráva v první fázi. To znamená, že celá tato problematika byla, jak už zde zaznělo, projednána na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kde nebylo doporučeno přijmout znění tak, jak bylo předloženo panem poslancem Hovorkou a jeho kolegy a bylo doporučeno přijmout pozměňovací návrh a vrátit to Poslanecké sněmovně tak, jak máte před sebou v tisku č. 122/1.

Já osobně na základě prostudování této zprávy - a k tomu se potom ještě dostaneme dále v jednotlivých bodech - jsem hlasoval proti tomuto přijetí a doufám, že ve všeobecné rozpravě, eventuelně podrobné, pokud k ní dojde, se mi podaří vás přesvědčit o tom, proč by měl zákon být přijat tak, jak byl původně navržen, eventuelně v jiné podobě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Jsem povinen se vás zeptat, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový není v tomto sále, a proto otvírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Hlásí se pan senátor Julínek.

Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych se vyjádřil k tomuto tisku. Já bych chtěl na úvod říci, abyste při jednání o poslaneckém návrhu měli vždy na vědomí, že ve zdravotnictví v roce 2010, 2011 a pravděpodobně i 2012 - nedá se to už takto prognózovat - bude významná finanční krize. Už jsem to tu řekl několikrát na tento mikrofon a chci, aby to bylo historicky zaznamenáno. V roce 2010, 2011 bude významná poměrně hluboká finanční krize, protože nedošlo k transformaci českého zdravotnictví, ale především proto, že se projeví teprve důsledky hospodářské krize, která nyní spíše se objevuje v komerčním sektoru, která se promítne do zdravotnictví. Včera jsem ještě hovořil s panem ministrem financí Janotou a ten vidí prognózy státního rozpočtu velmi černě, takže všichni ti, kteří se ukolébávají tím, že se krize vyřeší jako vždycky, že se do zdravotnictví nalijí peníze, budou se sanovat dluhy pojišťoven a zdravotního pojištění, tak ať nejsou v pohodě. Můžou se zeptat současného ministra financí, zda to vůbec bude možné v těch letech, o kterých hovoříme, protože v té době je prognózován propad státního rozpočtu významným způsobem a nebudou jednoduchá řešení. Bohužel, ale my máme možnost tuto situaci aspoň částečně kompenzovat a popřípadě ihned po volbách si sednout a situaci řešit. Kdo má aspoň trošku smysl pro povinnost a odpovědnost, tak si musí sednout k politickému stolu a začít situaci řešit. Opakuji, bude krize, říkám to schválně úmyslně - 2010, 2011. Proto musíme být pečliví při studování všech norem, které zasahují do tohoto systému tak, aby tuto krizi nezhoršily, situaci nezhoršily.

Co se týče hlavních cílů předkladatelů, pokud vezmu z obecného hlediska, to znamená, aby nedocházelo např. k tomu - to je jeden z hlavních cílů - že se zdravotní pojišťovny propojí se zdravotnickými zařízeními, lépe řečeno, že si přihrávají úhrady - já to řeknu úplně česky - k čemuž nepochybně dochází nejen v zaměstnaneckých pojišťovnách i ve VZP. A když si přečtete analytické materiály, které jsem připravoval na ministerstvu v roce 2006, tak se tam dočtete, že jsou rozdílné úhrady na území České republiky, za stejné úkony pro podobná zdravotnická zařízení jak od VZP tak od zaměstnaneckých pojišťoven a je to výrazem nedokonalosti zákon o zdravotních pojišťovnách, jak u VZP, tak u zaměstnaneckých pojišťoven, nedokonalosti a omezení kontroly státu při vzniku pojišťoven, fúzích pojišťoven, při vzniku eventuální vertikálních kartelů nebo jejich projevech. To je napsáno v materiálech, která jsem připravil já, takže tento jev panem poslancem Hovorkou vnímáme naprosto stejně.

Ale prosím, zároveň je potřeba vědět, a já myslím, že všichni to znají i z jiných prostředí, že veřejné zdravotní pojištění se odehrává na trhu veřejného zdravotního pojištění, že zdravotní pojišťovny jsou podnikatelské subjekty. Tak to uvedl i pan poslanec Hovorka, tam jsme také zajedno, a tudíž platí všechny obecné principy pro takovýto trh. Z tohoto hlediska například fúzování podniků, tedy i zdravotních pojišťoven je pozitivním jevem, ne negativním. To je pozitivní jev. A jestliže pan poslanec a předkladatelé nenalézají ochranu pojištěnce, tak fúze zdravotních pojišťoven je jednoznačně v zájmu pojištěnců, že předchází krizi zdravotní pojišťovny, předchází likvidaci zdravotní pojišťovny. Proto v právním řádu z obecného veřejného zájmu musíme mít obecně tento institut ustanoven. Ale to nevylučuje, aby díky tomu, že neexistují kontrolní mechanismy, že není průhledný trh veřejného zdravotního pojištění, aby i jiné úkony než fúze nesměřovaly k jiným zájmům na trhu veřejného zdravotního pojištění, než je zájem pojištěnce. A tak tomu bohužel v českém pojišťovacím systému od roku 1992 - 1993 už je. Dlouho to tak je. My jsme se svými reformními zákony snažili tuto záležitost ošetřit. A teď stojíme před jinou situací, aktuální situací předloženého návrhu a k tomu po pečlivém projednání ve zdravotním výboru postaveného komplexního návrhu, který pozměňuje tento návrh za stejným cílem, ale se správným zacílením jednotlivých kroků. Jestliže se shodneme na tom, že fúze je pozitivní krok, tak nemůžeme přijmout ustanovení, že fúze probíhá až poté, co je vyhlášena nucená správa, tím nechráníme pojištěnce. Já myslím, že logika je úplně jasná. Proto najdete v komplexním pozměňovacím návrhu zdravotního výboru komplexní mechanismy právě k vzniku fúzí a vzniku zdravotních pojišťoven daleko přísnější umožňující konečně kontrolu ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí, která dneska prostě není možná.

Dneska ministerstvo zdravotnictví podle vágních podmínek vzniku zdravotních pojišťoven, podle vágních podmínek fúzování zdravotních pojišťoven musí postupovat ve správním řízení. Žádný ministr se proti tomu nepostaví, protože si nechce vyrobit Diag Human č. 2, neudělá to, protože z většinových právních stanovisek se jedná o správní řízení, a ve správním řízení nelze konat jinak, než tak, že musíte po splnění podmínek vyhovět. To zase je obecný princip, to není žádná specialita zdravotnictví. To je zase jeden fakt, který je nezpochybnitelný.

Důležité ovšem je, a na tom se shodujeme, že nesmí být zneužita situace, kdy vlastník zdravotnického zařízení nějakým způsobem ovládá zdravotní pojišťovnu. Zdůrazňuji - ovládá, protože tady bylo několikrát mylně řečeno, a opakuje se to pořád dokola, že se propojuje vlastník zdravotnického zařízení a vlastník zdravotnické pojišťovny v českém prostředí. A já chci upozornit, že české zaměstnanecké pojišťovny nikdo nevlastní, že nemají vlastníka podle právního řádu, že jsou jenom zakladatelé, kteří je založili, ale nevlastní je. Tudíž nejen vlastník, ale i jiné osoby, bratr, sestra, kamarád, mohou vlastnící zdravotnické zařízení, když se dostanou do ovládání zdravotní pojišťovny, což není tak těžké při deseti členech správní rady, která jediná o tom rozhoduje, tak mohou zneužít tohoto postavení vytvořením tzv. vertikálního kartelu, kdy si propojí zdravotní pojišťovnu a prohání si peníze.

Ale tak to, prosím vás, dělají i některé krajské pobočky VZP. To se dá dohledat podle nepřiměřených úhrad, nesrovnatelných úhrad. To znamená, netýká se to výhradně zaměstnaneckých pojišťoven. Je to jev, který jsem opakovaně kritizoval a kvůli kterému jsem připravil přísné kontroly a dohled nad zdravotním pojištěním.

A komplexní pozměňovací návrh, který máte přílohou k tisku č. 122, je částí přísnější kontroly vzniku a fúzí. Je tam část 20 u VZP a u zaměstnaneckých pojišťoven je to, tuším, část 19, nevím to nyní přesně, až bude podrobná rozprava, tak jsem schopen vás na to upozornit, protože bude okolo toho diskuse. Tam je také přesně popsáno, jak ošetřit to, když se objeví, že vlastník zdravotnického zařízení, který má nějaký vztah k některé zdravotní pojišťovně, zřejmý je ovládající osobou, se dá odhalit podle tohoto pozměňovacího návrhu tento vztah a vede to k sankcím, popř. k odebrání licence takové zdravotní pojišťovně, což je daleko účinnější a podstatnější, než zakázat fúze, které s tím primárně nesouvisejí.

Za další. Jestliže se nám blíží krize a my se tady bojíme milionové pojišťovny, tak je to přesně ten jev, co jsem uvedl na začátku, protože to může být z veřejného zájmu, kdy pojišťovna s milionem pojištěnců je daleko odolnější vůči finanční krizi, protože si může lépe rozložit riziko, než pojišťovna, která má 100 000 pojištěnců. Má-li 100 000 pojištěnců, tak ji stačí položit pět leukemiků. Když má milion pojištěnců, tak samozřejmě tento nápor snese, jakkoliv máme přerozdělení. A to, nedej bože, na nějakou epidemii chřipky, když se tedy nahrne na takovou malou pojišťovnu velký počet klientů, kteří onemocní chřipkou a i v běžné péči jí to může lámat vaz.

To tedy není negativní jev. A už z principu to nemůže být negativní jev, když má VZP asi 65 procent trhu, takže jako, o čem se tady bavíme. Je to monopson na našem trhu, není to monopol, ale monopson. Proto bych prosil, abychom s termíny pracovali správně, nelavírovali s nimi a šli po jádru věci a snažili se to ošetřit.

A znovu zdůrazňuji, že s panem poslancem a s navrhovateli obecné cíle máme stejné, aby nedošlo ke zneužívání prostředků a nebylo to na úkor pojištěnců. Také, aby fúze nebyla na úkor pojištěnců, aby to nebyla spekulativní záležitost. Ale to jde zařídit jedině tak, že nad fúzí bude kontrola, což máte zase v jednotlivých ustanoveních komplexního návrhu.

Pak se v komplexním návrhu objevují ještě některá protikrizová opatření. Kromě významného zesílení kontroly zdravotních pojišťoven a povinného reportingu a možností ad hoc namátkových kontrol ve zdravotních pojišťovnách, což dneska není možné. Ministr je opravdu slabá figura současnosti.

To jsou nástroje, které jsou pro blížící se krizi ve zdravotnictví důležité.

Zároveň je tam zpřísnění nakládání z preventivního fondu. Je tam zpřísnění i dalších věcí z nakládání fondu.

Prosím, já jsem tady zaslechl a podivil jsem se, že tam je možné vyložit omezení úvěrování zdravotních pojišťoven, vzetí si úvěru, kdy to má jednoznačně pozitivní charakter, protože nad 1,5 procent základního fondu, když si vezme pojišťovna úvěr, tak si to musí nechat schválit od ministerstva, kdyžto dneska ne, to je zpřísnění, že by z toho mělo vyplynout, že pojišťovny mohou půjčovat peníze. Prosím vás, půjčovat peníze v tomto státě mohou jenom banky, nikdo jiný, podle jiných zákonů to není možné. My to takovým komplexním pozměňovacím návrhem způsobit opravdu nemůžeme, a už vůbec ne zdravotní pojišťovna, to vůbec z toho nevyplývá.

To je jenom pro pořádek, kdyby náhodou někdo měl z toho obavy. A to samozřejmě nebyl záměr, když tak bychom museli tuto chybu klidně tady napravit, ale nedovedu si představit, jak by mohla vzniknout, když na to ve státě nemůže mít nikdo takovéto oprávnění.

Proto máte před sebou materii, která ještě kromě dalších protikrizových momentů co se týče fondů a jak se s nimi má nakládat, je jakousi aspoň náhražkou toho, co se snažila předložit paní ministryně, protikrizového zákona v Poslanecké sněmovně, který byl potom vztažen pro negativní stanoviska v PS. A částečně se objevují tyto věci i v této materii, lépe řečeno v komplexním pozměňovacím návrhu výboru a jsou z hlediska blížící se krize aspoň tím minimem, k čemu bychom se mohli přihlásit.

Zároveň znovu zdůrazňuji, že jsou tam i věci, které navrhuje řešit předkladatel, ale lépe, lépe řečeno, některé věci, které navrhuje předkladatel, jsou kontraproduktivní a jdou naopak proti logice.

Zároveň se kolegům neomlouval, protože za to nemohu, ale nevím, jestli teď opravdu jsme schopni tuto záležitost vyřešit, že nebylo možné v časovém presu tam zapracovat střet zájmů. On tam je střet zájmů, ale lépe střet zájmů. Já totiž souhlasím s tím, co tady říká pan poslanec Hovorka, akorát, že se to špatně provádí u netypických veřejných institucí, a provedení bohužel není účinné a je problematické, jak je to tam, protože kdyby to bylo možné, tak v rámci jednání KDU-ČSL a ministerstva, o kterém vím a mám z něho záznam, tak by se to tam dostalo, protože tam na tom byla shoda, ale nebylo možné to provést. Kdyby bylo trošku víc času, tak se řešení našlo, já už jsem nějaké viděl, ale opravdu nejsme s to dát to teď to legislativní podoby.

Zároveň vězte, že komplexní návrh, který máte přílohou tisku ze zdravotního výboru, je i výsledkem kompromisů, které jsem převzal z ministerstva zdravotnictví z jednání KDU-ČSL. A jediné, co se tam neobjevuje, je onen zákaz fúzí a potom zákaz ovládajících osob, tak jak byl napsán v tomto tisku, je to tady jinak napsáno, a že tam není onen střet zájmů, protože se to nepodařilo technicky legislativně zpracovat tak, aby to bylo efektivní, účinné a správné.

Jinak v tomhle je zapracováno plno věcí, jako co se týče podmínek fúzí a ostatních věcí i z poslaneckého návrhu, i z jednání. A je tady, jak vidím, paní ministryně, takže myslím si, že to může potvrdit, pokud bude chtít, ale věřte mi, že to tak je.

Chci upozornit ještě na jednu věc, která možná kolegy bude zajímat nebo by mohla zaznít v obecné rozpravě nebo dotaz, a to, co se týká náborů pojištěnců, protože to bylo také předmětem kritiky poslaneckého návrhu.

V našem výborovém je zohledněno to, co bylo v poslaneckém návrhu, je to lépe a šíř provedeno a je tam zakázáno lákání pojištěnců do zdravotní pojišťovny přes třetí osoby, to znamená přes lékaře nebo přes někoho jiného. Tam je to zakázáno jako špatná praxe. Jsou tam zvyšovány pokuty až na půl milionu mimo jiné za špatné hospodaření, za tento způsob náboru tam může pojišťovna dokonce dostat veliké sankce za to, když používá k náboru pojištěnců neférových metod, lákání. Je tam zakázáno, aby byli lákáni na plavenky, na interrupce. Je tam zakázáno to, co mnohokrát bylo kritizováno i ze strany sociální demokracie, a je tam zakázáno to dělat přes třetí zprostředkovatele, tak aby se někdo neuchýlil k této fintě.

Moc prosím vzít v potaz - bude krize, že jsou součástí komplexního pozměňovacího návrhu protikrizová opatření připravovaná ministerstvem zdravotnictví, že to jsou záležitosti, které jsou promyšlené už při zákonu, který daleko více zpřísňoval kontrolu a fungování zdravotních pojišťoven a že sukus z toho je jeho obsahem. Proto vás prosím, abychom toto propustili do podrobné rozpravy, kde může vysvětlit nějaké nejasnosti výbor, případně paní předsedkyně. Prosím, abyste to propustili do podrobné rozpravy a abychom to takto mohli vrátit Poslanecké sněmovně.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil pan senátor Janeček. Předem ohlásil, že vystoupí jako senátor, nikoli jako zpravodaj.

Senátor Miloš Janeček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Z titulu senátora, nikoli z titulu zpravodaje bych se rád v obecné rozpravě vyjádřil k některým bodům, které považuji za nutné, jak už zde zaznělo, klíčové ustanovení je § 6, odst. 3 zákona 282/1992 Sb. Platné znění dává ministerstvu zdravotnictví i financí prostor pro schválení nebo neschválení, sloučení či splynutí zaměstnaneckých pojišťoven. Nedostatkem tohoto znění je skutečnost, že nespecifikuje, zda ministerstvo zdravotnictví je či není povinno přihlédnout k vyjádření ministerstva financí a také nespecifikuje, na základě jakých zkušeností dospívá ministerstvo zdravotnictví ke svému rozhodnutí. Existují právní rozbory, které tvrdí, že rozhodnutí ministerstva zdravotnictví je rozhodnutí ve správním řízení, kdy při splnění velmi jednoduchých podmínek má toto ministerstvo povinnost sloučení či splynutí schválit.

Je tedy zřejmé, že stávající změna počítá se skutečným rozhodovacím procesem dvou klíčových ministerstev.

Znění zákona je málo precizní, protože vznikalo v 90. letech 20. století, tedy v době, kdy se nepředpokládalo, že veřejnoprávnost zdravotních pojišťoven bude zpochybňována.

Dále je zde bod, kdy poslanecká novela umožňuje beze změny slučování zaměstnanecké pojišťovny s VZP, sloučení s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou v případě, že tato nová pojišťovna nedosáhla zákonem stanoveného minimální počtu pojištěnců nebo měla vážné ekonomické problémy. To se potom nepodařilo vyšetřit opatřeními přijatými ve spolupráci s ministerstvem a ani by se nepodařilo s nucenou správou. Novela tak ruší možnost splynutí dvou zdravotních pojišťoven, při kterém nelze jednoznačně legislativně upravit, která ze dvou či více pojišťoven zaniká, nebo zanikají všechny, a vzniká nová.

Dalším velmi důležitým bodem, který je v zákonu, který byl předložen je to, že pozměňovací návrh, předložený ministerstvem zdravotnictví 18. července nahradil základní filozofii této poslanecké novely, tedy senátního tisku 122, textem, který představuje v zásadě návrat k velmi mírně zpřísněným podmínkám původního znění zákona 280/1992. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, které se rozhodnout z jakýchkoli důvodů sloučit, musí splnit jen o něco málo více formálních povinností a zpracovat o jeden finanční plán navíc, aby doložily, že k žádným ekonomickým problémům sloučením nedojde. Tyto finanční plány nepochybně jsou schopny předvídat možnou negativní reakci pojištěnců zanikající zdravotní pojišťovny na její sloučení s jinou zdravotní pojišťovnou.

Když jsme to probírali, všichni jsme se opakovaně zaklínali tím, že číslo 1 je pojištěnec. Zdravotní pojišťovny jsou pro pojištěnce, každý z nás je pojištěnec a každý z nás více nebo méně čerpá, čerpal nebo bude čerpat zdravotní pojištění. Z toho musíme vycházet.

To, že se některé zdravotní pojišťovny dohadují o úhradách se zařízeními, je samozřejmě veřejné tajemství a v tom má pan senátor Julínek stoprocentně pravdu. Bohužel neformální punc tomu dodala právě vzniklá pojišťovna Agel, která velmi nevybíravě lákala klienty a přemlouvala lékaře, aby vstoupili a nutili své pacienty, aby také vstoupili do této pojišťovny, a potom fúzovala s Hutnickou, chce s Českou národní - a získá tím horizontální monopol.

Pokud jde o vertikální monopol, to je také jen otázka kontroly. Je to otázka toho, že zde nejsou vlastníci, ale zakladatelé, kteří to mohou ovládat. Jestliže ti budou dostatečně kontrolováni a hlídáni, tak potom by tyto negativní věci ze zdravotních pojišťoven měly, ale pomalu a jistě vymizet.

Na základě toho, co proběhlo ve zdravotním výboru, a toho, o čem zde hovořil pan senátor Julínek, kdy sám často řekl, že s řadou věcí s předkladateli souhlasí, ale že je třeba některé věci vyprecizovat, se domnívám, že by bylo ideální, abychom přijali návrh zákona, který zde byl předložen panem poslancem Hovorkou a kolektivem v předloženém znění, aby mohl začít fungovat a potom bychom se bavili o jeho dalších eventuálních úpravách.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Byl podán návrh na schválení zákona. Nyní má slovo pan senátor Dryml.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní senátorky a senátoři, nejprve mi dovolte, abych prostřednictvím pana předsedajícího oslovil pana senátora Julínka s ujištěním, že pokud zvítězí ČSSD v podzimních volbách, tak budeme dělat vše pro to, aby žádná finanční krize v českém zdravotnictví nebyla, nebo aby tyto dopady byly minimální. Možná, že je to méně směšnější, než jistý exministr, který tvrdil, že nás vůbec žádná krize nezasáhne. Jde o to, co jsou priority té které strany pro ty či ony občany. To, že zdraví a zdravotnictví je prioritou pro české občany, některé strany poznaly v krajských i v senátních volbách v minulém roce, kdy jim také úsměv na tváři ztvrdl.

Řešíme tady jeden velký problém - to, že ministerstvo zdravotnictví zanedbalo svou dřívější kontrolní funkci ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, a místo toho se plně věnovalo jistým koncepcím, které neměly ani politickou oporu v nejsilnějších stranách. Fúze, která tady zazněla - to by se mělo zaznamenat, pane předsedající vaším prostřednictvím panu senátorovi Julínkovi, který tady řekl, že by se to mělo zaznamenat - předchází krizi pojišťovny. To tady zaznělo ne z mých úst, ale z úst senátora Julínka. Nevím, jak to mám chápat, zda je Agel v krizi, že fúzoval, nebo jak to vlastně je.

Je jasné, že pokud se dostaneme k tomu, o čem se tady chceme bavit, to znamená o novelizaci zákona o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, tak si musíme také položit otázku, proč se to také netýká VZP.

VZP sice má dominantní postavení - ne monopol - dominantní postavení, ale není nikde napsáno, že o to také může velmi rychle přijít. To znamená, že celý problém se neřeší komplexně, ale možná za jediným a určitým cílem. Podle mne tu jde o to, že když už se pustilo podnikání do zdravotnictví, té obchodní společnosti, takže by se měla ochránit jistá pojišťovna, která fúzovala s jistým cílem. Jako levicový politik si připadám někdy jak Alenka v říši divů v této zemi a po včerejším projevu pana senátora Čunka o vlivu ČEZ na českou politiku - a já si tohoto projevu nesmírně vážím - a prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl poděkovat panu senátorovi Čunkovi za jeho výklad toho, jak to chodí v české politice. A u některých zákonů jsem zase v našem tradičním českém absurdistánu.

Tady totiž pravicoví politici dávají návrhy na ochranářská omezení, která předtím tak halasně odsuzovala. Proklamovala konkurenci, zlepšování služeb pro občany, snižování nákladů v důsledku konkurence, ale když se pečlivě podíváte na ten návrh, tak tam je zcela jednoznačně ochranářský charakter. A je možné také, že se někdo probudil a začal konečně činit. Bohužel po tom, co se umožnilo obcházení zákona jisté pojišťovně, která, a to je veřejným tajemství a taky to tady zaznělo, je velmi úzce propojena na zdravotnická zařízení. V jistém regionu dokonce má na to monopol.

Všem ostatním pojišťovnám přitom je zakázáno vlastnit nebo provozovat zdravotnická zařízení a tady vidíte bezzubost Ministerstva zdravotnictví, které nenašlo způsob, jak toto zastavit nebo omezit. Asi proto, že si je tato společnost jistá svým politickým krytím. Zdůrazňuji, když už jsme pustili soukromé obchodní společnosti do podnikání v oboru zdravotního pojištění, a já tvrdím, že to byla zásadní a hrubá chyba, pak už nemůžeme nedat všem stejné podmínky. Pak tady hrozí to, co tady zaznělo, to znamená, že nám hrozí arbitráž.

Jde zcela jednoznačně také o to, že jsme v Evropské unii. Protože jednou ze základních zásad Evropské unie je rovnost podmínek podnikání. Řešením by byla nezisková veřejnoprávní instituce. Aby se zabránilo úniku finančních prostředků ze systému a byla zde povinnost zákonem daná reinvestovat tento zisk zpět do zdravotnictví. Rovněž by se tím zabezpečila široká kontrola a průhlednost.

Tvůrce pozměňovacího návrhu jistě ví a zná, že u soukromých společností, které vstupují do systému veřejného - opakuji a zdůrazňuji veřejného - zdravotního pojištění, se naráží na obchodní zákoník se všemi jeho klady, ale i zápory. Jako je obchodní tajemství, různé smlouvy atd. Někdo asi sledoval ale něco jiného a především rychlou privatizaci veřejného zdravotního pojištění a ovládnutí 220 miliard ročně s příslušným nasměrováním a lokací na ta správná místa, a zapomněl na to nejdůležitější, kontrolovat tak velké finanční prostředky.

Chtěl bych se vrátit ještě podrobněji k některým paragrafům. V článku 1 § 4 odst. 1b je velmi nedokonalý, a jsem rád, že v pozměňovacím návrhu poslance Janečky to konečně bylo dotaženo, že žadatelem nemohou být ani propojené osoby, ovládací nebo ovládaná osoba, právě tak, jak je to u této problémové pojištovny, a na což by měli legislativci na Ministerstvu zdravotnictví ČR i s příslušnými odborníky jistě přijít co nejdříve. Jsem rád, že aspoň na to přišli v  pozměňovacím návrhu, který nám byl dán dnes před zřejmě půlhodinou k dispozici.

V § 7 odst. 1, v poslaneckém návrhu se vypouští nenaplnění rezervního fondu a místo toho se tam vkládá odst. 2, kde již nenaplněný rezervní fond vypadl. A hlavně v odst. 2 je bod b), kde je vlastně připuštěno, že pojišťovně se dovoluje a povoluje být v prodlení s plněním svých závazků tři měsíce. Vlastně tam beztrestně se jim dává, že je možné, aby byla tříměsíční splatnost. Ostatně je zde v té vylepšené podobě velmi mnoho pozoruhodností, jak to bývá zvykem. Paragraf 2 se doplňuje odstavcem 4, kde se zakazuje z jiných - opakuji z jiných - než veřejných zdrojů nebo prostředků veřejného zdravotního pojištění používat reklamu na získávání svých klientů při podnikání v pojišťovnictví.

Opakuji, je to z úplně jiných zdrojů. Tady dokonce zákonem někomu poroučíme, ten, kdo chce podnikat, že nemůže své peníze věnovat do toho podnikání, i když ty peníze nejdou - a to zdůrazňuji - nejdou z veřejného zdravotního pojištění.

Ony totiž ty plavenky, jak tu zaznělo, šly z veřejného zdravotního pojištění. Byly z fondu prevence. A to bylo špatné. A tady se jedná o to, že se zakazuje, že se dají úplně jiné prostředky, které nejsou z veřejného pojištění, na to, aby pojišťovna získala své klienty. V praxi by to znamenalo, že by prakticky žádná jiná pojišťovna nemohla získávat své pojištěnce. Já nevím, čím by je získávala, ale to je asi záležitost pro předkladatele, ne pro mne. Já se jenom ptám, jestli jsme ještě ve svobodné zemi po roce 98, že něco takového je v této zemi možné. Opakuji, z jiných zdrojů se nesmí poskytovat výhody. To znamená, že se tady zakazuje sponzoring ve zdravotnictví. Možná, že se tady chce zakazovat i dávání darů a investice z řádně zdaněných finančních prostředků? Toto je pravicovost české politiky.

Velmi pikantní je § 7b, kde se zavádí kontrola na dálku. U některých asi jen na špičku nosu, protože víme, jak dopadla pouze částečná hloubková kontrola VZP a kde i sněmovní vyšetřovací výbor musel konstatovat, že byly nedostatky v hospodaření VZP. Jakou cenu potom bude mít ta kontrola na dálku? Já doufám, že to bude pomocí internetu. Jak bude zajištěna ochrana osobních dat a jakými zvláštními cestami bohatě zaplacenými z kapes nás všech se to bude uskutečňovat? Správně by to mělo být po zvláštních chráněných sítích. Pro vaši informaci: VZP investuje obrovské prostředky, více než miliarda nyní do některých těchto systémů. Co na to říká Úřad pro ochranu osobních údajů? Protože nejde mnohdy jenom o ekonomická data, jak bychom i mnozí představovali, ale kontrolovat se budou muset i soukromé subjekty i jejich zdravotní záznamy, aby se ověřily některé ekonomické výsledky.

A tam opět budeme narážet, protože tam zase znovu nastoupí obchodní zákoník.

On je totiž velký problém právě vstup soukromých společností, které se jednoznačně musí řídit obchodním zákoníkem, tak narážejí na to, čemu se dalo předejít, na tu veřejnoprávnost, na to, že by k tomu nemuselo docházet.

§ 10a snad nemohl napsat člověk, který se aspoň trochu vyzná ve zdravotnických předpisech a stanovování úhrad za poskytovanou zdravotní péči, protože tam je jasně napsáno a vždy to bylo, že pojišťovny mohou, nemusí, ale mohou mít i individuální smlouvy. Bylo to za vlád ČSSD, i za vlád toho prokletého Ratha, jak tady byl mnohokrát napadán v tisku a v médiích, tak i tehdy byla možnost individuálních smluv. Nyní toto není.

Navíc Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně konstatoval, že hospodářská soutěž v této oblasti není a nemůže být, pokud půjde o prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Není a nemůže být. A je na příslušných ministrech, a to je ta moc výkonná, aby příslušnou úhradovou vyhláškou určili jasné mantinely. A buďto to dělají, anebo to nedělají.

A velmi úsměvný je také § 15 odst. 2 doplnění písm. c), který zní: „jehož dosavadní zkušenosti nebo činnost v profesním či podobném sdružení dávají předpoklad žádného řízení pojišťovny“. Kdo bude hodnotit, co diskriminace? Kdo bude určovat, jestli dosavadní skutečnosti jsou dostatečné nebo ne? Netroufl bych si ani u předkladatele, ani u předkladatele novely určovat, jestli má nebo nemá tyto skutečnosti.

Povinnost uložit pojišťovně pokutu až do výše jednoho milionu korun při takových obratech zdravotních pojišťoven, kdy my tady dáváme právnickým osobám daleko vyšší pokuty, se mi zdá rovněž směšná.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Tak to je konec. Skončil jste? (Smích a potlesk v sále.)

Nepostřehl jsem to, omlouvám se. Slovo má s právem přednostním pan předseda Julínek.

Senátor Tomáš Julínek: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, nebojte se, nebudu reagovat na všechno, co tady bylo řečeno. Bylo přece zřejmé, že pan senátor Dryml četl pozměňovací návrh a že k pozměňovacímu návrhu si musím vzít ještě text zákona, abych věděl, co přesně ten text znamená, a pak by nedošel k závěrům, co tady říkal. Vystoupil jsem kvůli něčemu jinému. Vystoupil jsem kvůli tomu, že tady opakovaně z jeho úst zazněl opravdu blud, který by mohl těm, kteří neznají přesně právní rámec v rámci zaměstnaneckých pojišťoven, že vstoupily obchodní organizace jako zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, nebo se to vztahovalo k AGELU, já jsem to přesně nepochopil, a prosím vás, to není pravda. Žádná akciová společnost nevstoupila na trh, žádná obchodní společnost nevstoupila na trh zdravotního pojištění. Tam jsou pouze pojišťovny podle zákona o resortních a zaměstnaneckých pojišťovnách ustanoveny jako zakladatelé a nemají jinou výhodu, než druhé. Je to tam úplně stejné, tzn., například je tam pořád zakázané pro všechny vlastnit zdravotnické zařízení, aby zdravotnická pojišťovna vlastnila zdravotnické zařízení. To platí úplně pro všechny, tento zákaz, akorát ostatní vztahy tam nejsou upraveny. Jen proto, abych vyvrátil tento blud. To není pravda.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Slovo má paní senátorka Alena Palečková.

Senátorka Alena Palečková: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, nebudu mluvit k tomu zákonu k meritu věci, mám spíš problém typu procedurálního, protože ačkoliv pan zpravodaj to neavizoval, ale pan senátor Dryml se o tom zmínil a na lavice jste dostali pozměňovací návrhy pana senátora Janečka. Tak bych se chtěla za prvé se zeptat, jestli je tedy bude předkládat, a upozornit na to, že pokud by je předkládal, tak s největší pravděpodobností by je musel načíst na mikrofon, protože jsou předloženy na plénu, což tedy obnáší 22 stránek textu. To ale je jeho plné právo. Ale já bych asi v tom případě potřebovala svolat minimálně na půl hodiny výbor a požádat pana dr. Krišicu, eventuálně paní ředitelku legislativního odboru, aby nám pomohli se zorientovat v tom textu, protože při tom prvním pohledu na to se ten text pravděpodobně liší v několika odstavcích, pravděpodobně ve čtyřech, ale není to podáno jako pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, tak abychom se v tom snadněji zorientovali, ale je tam vlastně celý ten text, který kopíruje ten text toho výborového. A upřímně řečeno, tady na plénu ani my nejsme schopni přesně odhadnout, jestli tam není nějaká návaznost.

Mám vážnou obavu, abychom se nedopustili v této velmi citlivé materii nějaké závažné chyby a abychom neschválili něco, co by způsobilo totální zmatek ve zdravotním pojištění. Tolik jsem chtěla dopředu avizovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, paní kolegyně, taková situace může nastat po eventuálním hlasování schválit - zamítnout. Je dobře, že jste upozornila na tuto situaci, protože jde o mimořádně rozsáhlý pozměňovací návrh. Budeme si muset dávat pozor, abychom neudělali žádnou chybu. Pokračuje obecná rozprava. Znovu se do ní přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Já jsem tušil, že ještě neskončil. (Smích.)

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, chtěl bych jenom podpořit paní senátorku Palečkovou. Opravdu z toho vzniká trochu zmatek. Není to proto, že tady vystupuje senátor Dryml proti senátorovi Julínkovi, to opravdu ne. Ale proto, že se jedná opravdu o velmi citlivou záležitost, která může velmi ovlivnit financování českého zdravotnictví, a jedná se o velké finanční prostředky, ať už z veřejného zdravotního pojištění, tak z těch společností, které se rozhodly, že se stanou těmito pojišťovnami. Ale přesto všechno se musí řídit obchodním zákoníkem.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Kdo se ještě hlásí? Ještě se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Miloš Janeček.

Senátor Miloš Janeček: Jen bych doplnil to, co zde zaznělo od paní senátorky Palečkové. Já jsem navrhl jako senátor přijmout to, co zde zaznělo, to nemusím opakovat. Za druhé my sami na výboru jsme pozměňovací návrh získali prakticky ve chvíli, kdy výbor začal, takže nikdo z nás neměl ani půl hodiny na přípravu a vůbec ne na to, aby to prostudoval. Já jsem tento návrh získal pouze a jenom díky panu poslanci Hovorkovi, který jej měl nějakým způsobem opatřený. Takže nikdo z ostatních členů nebo minimálně, nechci říkat z levé strany spektra, nebyl o tomto návrhu dopředu informován. Pokud dojde k hlasování o dalším pozměňovacím návrhu, budeme samozřejmě postupovat podle zákona. Ale vy jste to dostali zhruba v 11 hodin, takže proti výboru jste byli o tři hodiny zvýhodněni.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásila paní senátorka Alena Venhodová.

Senátorka Alena Venhodová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, mám jen dotaz. Možná díky tomu, že jsem u začátku tohoto projednávání nebyla přítomna. Já bych se jen chtěla zeptat, pane předsedající, vaším prostřednictvím - pana senátora Janečka, jestliže on taky dostal teprve v začátku klubu tento pozměňovací návrh od pana poslance Hovorky, tak kdo je vlastně autorem tohoto pozměňovacího návrhu celého? Je to výborový návrh, nebo je to váš individuální návrh?

Místopředseda Senátu Petr Pithart: To se objasní v další rozpravě. Jestli se nemýlím, pan poslanec Hovorka chtěl vystoupit ještě před tím. Ne. Vystoupí, aby zhodnotil průběh obecné rozpravy. Takže paní senátorka Alena Palečková. Teď jsem přeskočil pana senátora Julínka, ale on dává přednost paní kolegyni. Prosím.

Senátorka Alena Palečková: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátce. Ano, pozměňovací návrh, který je přijatý výborem, byl k dispozici naší legislativě. Senátorům byl k dispozici krátce před jednáním výboru. Nicméně na výboru jsme se jím zabývali asi dvě hodiny. Je to víceméně návrh vycházející z legislativního odboru ministerstva zdravotnictví. Na výboru byla za prvé možnost detailně vysvětlit tyto záležitosti, byl i s důvodovou zprávou. Za druhé byla možnost jednání přerušit a projednávat to později. Takže si myslím, že na plénu tu možnost opravdu nemáme. To je asi vše, co jsem k tomu chtěla říci. A jinak jsem skutečně vedena obavou, abychom to tady nezmastili, když použiji tento výraz, tak, aby potom opravdu zdravotní pojištění u nás nebylo v totálním rozvalu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní kolegyně. Takže jste sama objasnila otázky, které jste původně vnesla. Bude záležet na nás, jak se rozhodneme, že pozměňovací návrh projednáme, budeme-li ho projednávat. Takže teď pan senátor Julínek.

Senátor Tomáš Julínek: Děkuji, pane místopředsedo. Jako předseda klubu prosím o 15 minut na jednání klubu. Prosím kolegy senátory za ODS, aby šli do klubové místnosti. Ještě před ukončením obecné rozpravy.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Takže kdo se hlásí ještě do obecné rozpravy? Paní senátorka Paukrtová - nefunguje jí tlačítko, ale to nevadí. Prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová: Já se omlouvám, nemám tam kartu, proto hlasovací zařízení nefunguje. Je to moje chyba. Omlouvám se. Já se velice omlouvám, ale náš klub nemá zástupce ve zdravotním výboru. Pokud jsem to správně pochopila, existují dvě skupiny pozměňovacích návrhů, jeden výborový a jeden pana zpravodaje.

Moc bych prosila, kdyby bylo možné, aby nám někdo objasnil, jak se ty dvě skupiny pozměňovacích návrhů liší. Myslím si, že se liší, ale je to tak komplikované, že my to nedokážeme nastudovat a navíc skutečně nemáme zástupce ve zdravotním výboru. Tak jsem o toto chtěla velmi požádat.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Pokračujeme v obecné rozpravě. Paní senátorka Alena Palečková, pan senátor Julínek. Paní senátorka se tentokrát vzdala.

Senátor Tomáš Julínek: Jen fakticky. Jednání výboru se může účastnit kterýkoli člen Senátu, takže pokud by došlo k takové situaci, je to jistě možné. Problém vzniká jenom tím, že místo pozměňovacího návrhu k pozměňovacímu návrhu nám byl předložen text, ve kterém se máme orientovat. To je jediný problém. To je výčitka předkladateli pozměňovacího návrhu. Kdyby dal jenom tři, čtyři věci, které se tam snad mění, tak bychom všichni jasně viděli, že je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má pan senátor Dryml.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, já bych jenom krátce řekl - ve stručnosti, možná, že neřeknu všechno -, v čem se to liší. Je to asi v těch věcech, o kterých jsem mluvil. Je to to, že u pozměňovacího návrhu senátora Janečky je odstraněno to, co jsem tady kritizoval. To znamená, že je tam umožněna možnost používat jiné prostředky, než jsou z veřejného zdravotního pojištění vzhledem k pojištěncům při jejich náboru. Dále tam je, že má naplněný rezervní fond. Dále se tam vypouští to, co jsem tady kritizoval, to znamená, že pojišťovny mohou být tři měsíce po splatnosti. To jsou asi nejdůležitější věci. Dále nejdůležitější věc - je tam zapracováno to, o čem jsme se tady bavili a co je vlastně jádrem sporu, co je možná podnětem k tomu, proč došlo k novelizaci tohoto zákona. To znamená, že tam jsou vloženy osoby ovládané a ovládající. Je to důležitá věta. Můžu mít jiný názor, ale byl bych rád, zrovna tak jako senátor Julínek, aby došlo ke konsensu a zklidnění.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Slovo má místopředseda Senátu Jiří Šneberger.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Chci vystoupit s faktickou poznámkou. Lekce češtiny. Janeček, bez Janečka. Janečky - to by se musel jmenovat pan senátor Janečka.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: První vyjasnění do velkého pozměňovacího návrhu. (Veselost.) Kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Teď obecnou rozpravu končím. (Námitka pana senátora Tomáše Julínka.) Přece jenom.

Senátor Tomáš Julínek: Pane místopředsedo, já jsem chtěl upozornit, že jsem říkal, že chci jednání klubu před ukončením obecné rozpravy. Prosím, abyste ji neukončoval.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Máte pravdu, takto jsme se dohodli, já jsem na to zapomněl. Čili rozprava není ukončena, je přerušeno jednání. Na jak dlouho? Na 15 minut. Takže se tu sejdeme za 15 minut.

(Jednání přerušeno ve 14.57 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.06 hodin.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat, prosím, zaujměte místa. Nacházíme se stále ještě v bodě obecná rozprava. Táži se, zda si někdo přeje vystoupit, ještě než ji ukončím, v obecné rozpravě. Nikdo nechce vystoupit. Takže končím obecnou rozpravu. Páni předkladatelé a zpravodaj mají ještě právo posledního slova. Takže chcete vystoupit v obecné rozpravě? Nechcete. Obecná rozprava byla ukončena a táži se navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Ano, chce, takže pan poslanec Hovorka bude hovořit. Prosím.

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já se chci krátce vyjádřit k tomu, co tady zaznělo. Pan senátor Julínek tady řekl, nebyla transformace zdravotnictví, bude krize. Já bych jenom k tomu chtěl připomenout, že v roce 2008 se tady mluvilo, když byly přebytky na účtech zdravotních pojišťoven ve výši 20 miliard, že zhruba každý občan České republiky po privatizaci zdravotních pojišťoven dostane 10 tisíc zhruba na svůj osobní účet. O tom se otevřeně mluvilo. Chtěl bych říci, že slučování zdravotních pojišťoven není protikrizové opatření, jak jsem tady vyrozuměl. Ani nejsem přesvědčen o tom, že by tento náš návrh měl krizi ve zdravotnictví zhoršovat nebo zvyšovat, nebo zapříčiňovat.

Slučování zdravotních pojišťoven i v původním návrhu je umožněno stejným způsobem, jak probíhalo 18 sloučení v průběhu devadesátých let. Je tam pouze omezení, že zdravotní pojišťovna se může sloučit, když je na ni zavedena nucená správa a nebo když nedosáhla počtu 50 tisíc pojištěnců.

Z toho co tady senátor Julínek řekl, by znamenalo, že pokud se nesloučí Hutnická, Agel s Českou národní zdravotní a pojišťovna Metal Allianz, pokud se nesloučí Vojenská zdravotní s ministerstvem vnitra, tak vlastně se pojišťovny dostanou do krize. Skutečně si myslím, že takto to není. Na vydání rozhodnutí o sloučení zdravotních pojišťoven není právní nárok a vyplývá to i z analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat odborníkem na správní právo v České republice to zásadní, co by se mělo do zákona dostat, co tam není, tak je otázka střetu zájmů a provázanost zdravotnických zařízení se zdravotními pojišťovnami. To si myslím, že je klíčové.

Jenom v krátkosti chci říci, že jsem byl někde citován, že napadám podnikatelské aktivity jediného a velmi slušného subjektu ve zdravotnictví a snažím se je zmařit. Ale poté byla citována jedna věta, že se jedná v případě slučování zdravotních pojišťoven o strategické rozhodnutí, na které má každý subjekt právo, když chce do budoucna posílit své postavení na trhu.

Chtěl bych říci, že náš návrh omezuje fúze jenom na dvě věci, které jsem zde uvedl. Myslím si, že návrh má své opodstatnění, zejména v současné době a domnívám se, že právě slučování zdravotních pojišťoven v současné době přinese vysoké transformační náklady, které právě v tomto období krize se nedají řekněme v průběhu tří let nahradit úsporami v režijních nákladech. Takže prosím o podporu svého původního návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane poslanče. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. V obecné rozpravě promluvilo dohromady sedm senátorů, z toho někteří dvakrát a nebo jenom s technickými poznámkami. V podstatě se hovořilo k danému tématu. Domnívám se, že zde zazněl pouze jeden návrh, to znamená podpořit převod původního senátního zákona, ve znění, jak byl ze sněmovny předložen, jak ho předložil pan poslanec Hovorka.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, pane zpravodaji. Jenom dodám, že ještě tady máme usnesení garančního výboru, kde je návrh na schválení v podobě pozměňovacích návrhů, které výbor přijal. Hlásí se ještě pan předseda Sobotka.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Nerad využívám práva přednostního, ale já bych rád uvedl trošku na jinou stranu slova pana poslance Hovorky. On řekl, že o privatizaci pojišťoven se tady hovořilo a že každému zůstane 10 tisíc korun. Já jsem nikdy oficiálně neslyšel informaci, že se budou privatizovat pojišťovny. Takže, pane kolego, myslím si, že jste to trošku přehnal.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: S právem přednostního hlasu se ještě hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, ctěný Senáte. Je mi skutečně líto, ale jenom technicky. Tato informace byla zhruba před čtrnácti dny, třemi týdny na serveru aktuálně.cz a potvrdil ji tam bývalý náměstek ministryně zdravotnictví pan Luboň. Přesně toto konstatoval. V reformě zdravotnictví byl tento návrh a cílem návrhu bylo přesně toto.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vážené kolegyně a vážení kolegové, hlásí se ještě někdo? Není tomu tak.

Nacházíme se ve vztahu, kdy bychom měli a budeme hlasovat o návrhu schválit. Pokud by tento návrh neprošel, bude otevřena podrobná rozprava, protože jiný návrh, to znamená na zamítnutí, nebyl podán.

Přivolám nyní k hlasování nepřítomné senátorky a senátory a pak vás všechny odhlásím.

Kolegyně a kolegové, odhlašuji vás a prosím, teď se znovu přihlaste a všichni si zkontrolujte, zdali vám svítí modré nebo někomu fialové světélko. Nechávám větší časový prostor, aby hlasování bylo naprosto regulérní.

Vážené kolegyně a kolegové, jste odhlášeni, tak se, prosím, znovu přihlaste.

Zahajuji hlasování. Byl podán návrh schválit. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 58, registrováno 74, kvórum 38, pro návrh 33, proti 32. Návrh byl zamítnut.

Zahajuji nyní podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Miloš Janeček, prosím.

Senátor Miloš Janeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, vzhledem k tomu, že nikoliv ze zlého úmyslu došlo k tomu, že z pozměňovacího návrhu, který předkládám, nebyly vytaženy pouze body, které se liší od pozměňovacího návrhu výborového. Měl jsem představu, že během pěti minut zde vyjmenuji to, v čem se liší jednotlivé návrhy. Pokud to není možné, tak mi nezbývá nic jiného, než vám celý svůj pozměňovací návrh přečíst.

Pokud by plénum souhlasilo s tím, že z toho vytáhnu pouze ty body, kde se návrhy liší, tak já s tím problém nemám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Hlásí se předseda klubu ODS pan Julínek, prosím.

Senátor Tomáš Julínek: Já předpokládám a myslím, že pan místopředseda se mnou souhlasí, že to možné samozřejmě je. A tam je jediný problém, že tu změnu nemáme písemně, takže budeme muset to studovat a záleží pak na tom, jak se k tomu postaví plénum. Ale to by byl naopak správnější způsob.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Domnívám se, že nyní trochu jedeme asi po hraně jednacího řádu, ale záleží na naší dohodě.

Je tady návrh, že by pan senátor Janeček nečetl těch 22 stránek a ve svém vystoupení v podrobné rozpravě by upozornil a z písemného návrhu, který všichni máme, nám řekl, kde se vlastně mění pozměňovací návrh, který přijal garanční výbor. Nebyl by to tedy pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, byl by to samostatný návrh, což by znamenalo, že by se nejdříve hlasovalo o návrhu garančního výboru, a když by neprošel, teprve pak by se hlasovalo o návrhu kolegy Janečka.

To by byl postup, který bychom nyní mohli přijmout.

Hlásí se předseda Senátu, prosím.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, všechno je možné, ale pozměňovací návrh musíme v každém případě dostat písemně. My máme celý návrh.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane předsedo, to byl ten kompromis, který naznačoval předseda klubu pan senátor Julínek a který já jsem okomentoval nebo vysvětlil, že by pan senátor Janeček ze svého písemného návrhu tady de facto přečetl tu část, která se liší od návrhu výborového. Pokud s tím bude souhlas, můžeme tak postupovat, pokud nebude souhlas, musí přečíst celé znění.

Hlasovalo by se o celém znění od kolegy Janečka. Četl by jen rozdíly. Má tady stejné věci, jaké jsou v usnesení garančního výboru. Prosím paní předsedkyni výboru o upřesnění. Jestliže jsou nejasnosti, bude se to číst.

Senátorka Alena Palečková: Myslím si, pokud s tím plénum bude souhlasit, že je možné, aby se přečetlo jen to, v čem se tyto dva návrhy liší. Myslím, že vzhledem k času s tím plénum souhlasit bude. V každém případě budu ale chtít, aby se sešel alespoň na 30 minut zdravotní výbor. Pochybuji o tom, že jen ze čtení pochopíme, v čem rozdíl je.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Paní předsedkyně Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová: V případě, že se bude scházet garanční výbor, přijde mi jednoduché, aby pan kolega čtyři body během doby napsal a rozdal nám je, jestliže se to liší jen v tomto směru. Potom podle mého názoru dodržíme jednací řád. Může to načíst, můžeme to dostat v písemné podobě a mezitím se může sejít garanční výbor. Myslím si, že se to časově stihnout dá.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Jsme v podrobné rozpravě, teď řešíme proceduru. Hlásí se předseda klubu ODS Tomáš Julínek.

Senátor Tomáš Julínek: To, co navrhovala paní kolegyně, je trochu komplikované, protože pan senátor je zpravodaj a člen výboru a bylo by to v kolizi. Nechal bych ho to načíst. Paní předsedkyně to bude bedlivě sledovat, a jestliže se zjistí, že je nějaký problém, řekne si, abychom to zpracovali. Pokud se plénum rozhodne, že se o tom bude hlasovat, tomu rozumím, můžeme hlasovat.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Je přihlášen a slovo má stále pan senátor Janeček.

Senátor Tomáš Julínek: Chci upozornit kolegy, že jednací řád hovoří o tom, že když požádá předseda výboru o to, aby pozměňovací návrh mohl projednat, aby byl předložen na lavice, vždycky o tom Senát hlasuje. Znamená to, že jen my rozhodneme, zda si to paní předsedkyně výboru může vzít k projednání.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ještě pan předseda k proceduře.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: § 108 našeho jednacího řádu: Je potřeba, aby návrh byl podán písemně, čtyři diferencované body musí být podány. K čemu je to pozměňovací návrh k původnímu návrhu, který jde proti kolegovi Hovorkovi, nebo proti návrhu, který předložil výbor? To chci vědět, to neslyším. Začnou se mi zde předčítat údajně čtyři body. Je jasné, že to musí být písemně. K čemu to tedy je? K výborovému návrhu, nebo k návrhu kolegy Hovorky? Nedělejme z této knížky bramboračku.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážení, aby nebylo zpochybňováno nedodržení jednacího řádu, podle mého názoru nezbývá nic jiného, než aby to kolega Janeček celé přečetl, protože o přestávce se nepodařilo vypracovat pozměňovací návrh k usnesení a k pozměňovacímu návrhu garančního výboru. Nezbývá tudíž nic jiného, než aby to přečetl. Nezlobte se, paní kolegyně, vy jste bez přednostního práva a můžete vystoupit až po panu Janečkovi. Pane senátore, ujměte se slova.

Senátor Miloš Janeček: Podávám to jako pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, což je senátní tisk č. 122.

V návrhu zákona se mění

„ČÁST PRVNÍ

Změna zákona č. 551/1991 Sb.“.

„Čl.I

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb.,

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Prosím o klid, aby mohl pan senátor přednášet svůj návrh.

Senátor Miloš Janeček: zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 445/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 262 Sb.,

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a kolegové, pan senátor tady čte pozměňovací návrhy. Víte, že to není jednoduché, mějte ohled na to, co teď provádí. Máte-li nutné věci, vyřiďte je mimo. Prosím, aby to respektoval i kolega Dryml.

Senátor Miloš Janeček: zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:

„(3) Zdrojem fondu prevence jsou: a) finanční prostředky ve výši stanovené správní radou Pojišťovny z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony,

b) příděl ze základního fondu ve výši a za podmínek stanovených podle odstavců 4 až 6,

c) úrok z bankovního účtu fondu prevence,

d) dary určené dárcem do fondu prevence.

(4) Ze základního fondu lze do fondu prevence převést pouze finanční prostředky:

a) vytvářené využíváním základního fondu Pojišťovny, zejména úroky,

b) z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných a přijatých Pojišťovnou podle zvláštních právních předpisů.

(5) Finanční prostředky podle odstavce 4 lze převést do fondu prevence v kalendářním čtvrtletí následujícím po kalendářním čtvrtletí, ve kterém k jeho poslednímu dni Pojišťovna:

a) dosahuje vyrovnaného hospodaření základního fondu; vyrovnaným hospodařením základního fondu se rozumí dosažení nezáporného zůstatku bankovního účtu základního fondu, aniž by byl pro příděl do rezervního fondu, převod ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet, úhradu všech splatných závazků základního fondu a příděly do ostatních fondů použit úvěr,

b) má naplněný rezervní fond a

c) neeviduje žádné závazky po lhůtě splatnosti, k jejichž úhradě se používají finanční prostředky základního fondu.

(6) Příděly ze základního fondu do fondu prevence lze provádět průběžně podle očekávané výše příjmů pro stanovení tohoto přídělu podle odstavce 4 v kalendářním čtvrtletí. Nejpozději k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí Pojišťovna zúčtuje příděl ze základního fondu do fondu prevence dle skutečných příjmů pro stanovení tohoto přídělu dle odstavce 4.

Pod čarou

9a) Zákon č. 592/192 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 7 až 10.

10. V § 7 odst. 10 včetně poznámek po dčarou č. 5, 5a a 6 zní:

„(3) Pojišťovna nesmí

a) zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení,

b) být osobou ovládající ve vztahu k provozovateli, vlastníkovi či spoluvlastníkovi zdravotnického zařízení,

c) být osobou ovládanou stejnou ovládající osobou jako provozovatel, vlastník či spoluvlastník zdravotnického zařízení, nebo

d) být osobou tvořící s provozovatelem, vlastníkem či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern

e) podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění.

Tyto jednotlivé body vycházejí ze zákonů ČNR č. 160/1992 Sb. a z § 66a obchodního zákoníku a § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

11. V § 7a odst. 1 ve větě druhé se slova „Zjistí-li toto ministerstvo“ nahrazují slovy „Jsou-li při kontrole zjištěny“ a slova „zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno“ se nahrahují slovy „je Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí oprávněno“.

12. V § 7a odst. 1 se vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) uložit pokutu (§ 24 b), nebo“.

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).

13. V § 7a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „pokud přijatá opatření nebo pokuta nesplnily svůj účel a není možné jinak odstanit nedostatky v činnosti Pojišťovny“.

14. V § 7a odst. 2 se na konci textu věty první tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to neplatí, jde-li o podání rozkladu proti rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa“.

15. V § 7a odst. 4 se slovo „Správce“ nahrazuje slovy „Nucený správce“.

16. V § 7a odst. 5 se slovo „Správce“ nahrazuje slovy „Nuceného správce“.

17. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně poznámky pod čarou č. 7a zní:

§ 7b

(1) Kontrola se provádí formou kontroly na dálku, spočívající ve vyhodnocování informací poskytovaných Pojišťovnou podle odstavce 2 a § 8 odst. 1, nebo formou kontroly na místě. Při výkonu kontroly na místě se postupuje podle zákona o státní kontrole. 7a, což je zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole ve znění pozdějších předpisů.

(2) Kontrolou činnosti Pojišťovny se zejména zjišťuje, zda Pojišťovna

a) dosahuje vyrovnaného hospodaření; vyrovnaným hospodařením se rozumí dosažení nezáporného zůstatku bankovního účtu základního fondu, fondu prevence a provozního fondu, aniž by byl pro příděl ze základního fondu do rezervního fondu, převod ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet, úhradu všech splatných závazků základního fondu a příděly ze základního fondu do ostatních fondů-použit úvěr,

a) má naplněný rezervní fond,

b) neeviduje závazky po lhůtě splatnosti,

c) neeviduje celkové závazky vůči zdravotnickým zařízením v částce vyšší než je součet zůstatku na bankovním účtu základního fondu a pohledávek za plátci pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ve lhůtě splatnosti,

d) dodržuje tento zákon a další předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,

e) postupuje v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem.

Pravidelná kontrola se provádí nejméně čtyřikrát ročně k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, průběžná kontrola se provádí na dálku k poslednímu dni kalendářního měsíce. Tím není vyloučeno namátkové provádění kontrol i na místě mimo stanovené termíny.

18. V § 8 odst. 1 větě první se slova „Pojišťovna je“ nahrazují slovy „K zajištění pravidelné kontroly je Pojišťovna“ a na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „součástí zprávy za druhé kalendářní čtvrtletí jsou i informace o způsobu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění za předchozí kalendářní rok. K zajištění průběžné kontroly je Pojišťovna povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí předběžnou zprávu o svém hospodaření.“

19. V § 8 se za odstavec 1 vykládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 7b znějí:

(2) Pojišťovna je současně se zprávou o hospodaření povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a financí návrh opatření, jestliže zjistila, že:

a) nedosahuje vyrovnaného hospodaření

a) nemá naplněný rezervní fond,

b) eviduje závazky po lhůtě splatnosti,

c) eviduje celkové závazky vůči zdravotnickým zařízením v částce vyšší než součet zůstatku na bankovním účtu základního fondu a pohledávek za plátci pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ve lhůtě splatnosti, nebo

d) nepostupuje v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem.

Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě.

(3) Pojišťovna je povinna zveřejnit zprávu o svém hospodaření způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o výsledcích kontrol Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

20. Za § 10 se vkládá nový 10a, který zní: „Dohody mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením a jejich jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v oblasti veřejného zdravotního pojištění, jsou dohodami soutěžitelů, narušujícími soutěž ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže.

21. V § 15 odst. 2 písm. a) se zrušuje, dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

22. V § 15 odst. 2 písm. a) se slova „bezúhonný a“ nahrazují slovem „důvěryhodný“.

23. V § 15 se na konci odst. 2 tečka nahrazuje čárkou, vkládá se spojka „a“ a doplňuje se nové písmeno c), které zní: „Jehož dosavadní zkušenosti, výkon, podnikatelské činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení pojišťovny“.

24. V § 15 odst. 3 zní: „(3) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba,

a) která je plně způsobilá k právním úkonům,

b) která splňuje podmínky trestněprávní bezúhonnosti, uvedené v odstavci 6,

c) o které nebylo pravomocně rozhodnuto, že je v úpadku, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že její majetek byl nepostačující,

d) které v posledních pěti letech nebylo odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

e) která nebyla statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby, které bylo v posledních pěti letech odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

f) která nemá splatné nedoplatky na daních, na pojistném, na veřejném a zdravotním pojištění, na pojistném za sociální pojištění a příspěvky za státní politiku zaměstnanosti včetně penále.“

25. V § 15 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Fyzická osoba se nepovažuje za důvěryhodnou

a) po dobu 3 let od právní moc rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek jejího majetku nebo rozhodnutí o zrušení konkursu, protože její majetek je zcela nepostačující,

a) dále po dobu trvání trestu nebo sankce zákazu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu, uloženého soudem nebo správním orgánem,

b) bylo-li jí v insolvenčním řízení nařízeno předběžné opatření, spočívající v omezení nakládání s majetkovou podstatou.

(5) Splnění podmínek důvěryhodnosti stanovených v odst. 3 písm. c) až f) a v odst. 4 se dokládá prohlášením. Vzor prohlášení stanoví ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

(6) Za trestněprávně bezúhonnou se pro tyto účely zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla odsouzena

a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

a) trestný čin proti majetku nebo hospodářský čin, spáchaný z nedbalosti, pokud se na ni nehledí, jako že by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.“

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako 7 až 9.

26. V § 15 odst. 8 písm. e) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 6“.

27. § 18 odst. 1 zní: „Členem orgánu Pojišťovny nebo jeho náhradníkem může být jen občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který je důvěryhodný, dosáhl věku 25 let a jeho dosavadní zkušenosti výkon podnikatelské činnosti, činnost v profesním či v obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad žádné správy pojišťovny. Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být osoba, u které vzniká pochybnost o střetu zájmů.

28. § 18 se za odst. 1 vkládají nové odst. 2 a 3, které zní:

(1) Pochybnost o střetu zájmů vzniká zejména u toho, kdo je

a) členem statutárního orgánu dozorčí rady nebo společníkem právnické osoby, která je vlastníkem, spoluvlastníkem či provozovatelem smluvního zdravotnického zařízení pojišťovny,

b) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně nebo dodavatelem zboží či služeb smluvnímu zdravotnickému zařízení Pojišťovny,

c) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady či společníkem osoby, ovládající vlastníka, spoluvlastníka či provozovatele smluvního zdravotnického zařízení Pojišťovny nebo ovládající osobu, která je dodavatelem zboží či služeb Pojišťovně či smluvnímu zdravotnickému zařízení Pojišťovny,

d) je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu ke zřizovateli či provozovateli smluvního zdravotnického zařízení Pojišťovny nebo v některém ze subjektů uvedených v písm. a) až c),

e) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby Pojišťovně či smluvnímu zdravotnickému zařízení Pojišťovny

f) je v postavení osoby blízké k fyzickým osobám, uvedeným v písm. a) až e).“

(2) Pochybnost o střetu zájmu nevzniká v případě, kdy zaměstnanci ministerstva zdravotnictví, kteří jsou členy orgánů VZP, jsou současně členy orgánů smluvních zdravotnických zařízení státem.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9.

29. V § 20 odst. 1 se za písm. j) vkládá nové písm. k), které zní:

k) K převodu finančních prostředků z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony, do fondu prevence,“.

Dosavadní písm. k) se označuje písmenem l).

30. V § 24b odst. 1 zní:

„(1) Ministerstvo zdravotnictví může Pojišťovně uložit pokutu

a) za porušení povinností, uvedených v § 6 odst. 3 až do výše 500 000,- Kč,

b) při zjištění nedostatků v činnosti Pojišťovny uvedených v § 7 odst. 2 písm. a) a b) až do výše 500 000,- Kč,

c) za porušení povinnosti zachovat mlčenlivost podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění až do výše 500 000,- Kč,

d) za porušení povinnosti uhradit částku, o kterou byl překročen limit, stanovený pro regulační poplatky a doplatky na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, podle zákona o veřejném zdravotním pojištění až do výše 500 000,- Kč,

f) za porušení povinností, uvedených v § 2 odst. 4 až do výše 1 000 000,- Kč.“

4. Článek II upravit takto:

Přechodná ustanovení

1. Pro účely převodu finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence v kalendářním čtvrtletí následujícím po kalendářním čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, se splnění podmínek pro takový převod stanovených v § zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a to i tehdy, pokud takový kalendářní měsíc připadne do kalendářního čtvrtletí, následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

2. Pro účely převodu finančních prostředků ze základního fondu do fondu prevence se až do posledního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém zákon nabyl účinnosti, postupuje podle zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že hodnocení splnění podmínek pro takový převod se provede k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

3. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky podá předběžnou zprávu o svém hospodaření podle § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za druhý kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

4. Ředitel a členové Správní rady a Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky doloží do 60 kalendářních dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňují podmínku důvěryhodnosti stanovenou v § 15 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Článek III nahradit tímto textem:

„ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 280/1992 Sb.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1988 Sb., zákona č. 128/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 42/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 170/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) důvěryhodnosti žadatele,

e) průhlednosti a nezávadnosti původu finančních prostředků na kauci, krytí výdajů na založení zaměstnanecké pojišťovny a na získávání nových pojištěnců v prvním roce činnosti.“.

2. Za § 3 se vkládá § 3a, který zní:

(1) Právnická osoba se považuje za důvěryhodnou,

a) splňuje-li podmínku důvěryhodnosti každý člen jejího statutárního a dozorčího orgánu,

b) pokud jí nebylo odejmuto povolení k provozování činnosti pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

c) pokud nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, že je v úpadku,

d) pokud nebylo v posledních 3 letech pravomocně rozhodnuto, že byla v úpadku, ledaže insolvenční řízení skončilo rozhodnutím insolvenčního soudu o tom, že bere na vědomí splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí.

(2) Za důvěryhodnou se nepovažuje právnická osoba v případě, že insolvenční soud

a) zamítl insolvenční návrh proto, že tato osoba nemá dostatek majetku,

b) zrušil konkurs proto, že její majetek je zcela nepostačující.

(3) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou osobu považuje fyzická osoba,

a) která je plně způsobilá k právním úkonům,

b) která splňuje podmínky trestněprávní bezúhonnosti uvedené v odstavci 6,

c) o které nebylo pravomocně rozhodnuto, že je v úpadku, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že její majetek byl nepostačující,

d) které v posledních pěti letech nebylo odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

e) která nebyla statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu osoby, které bylo v posledních pěti letech odejmuto povolení k výkonu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu pro porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

f) která nemá splacené nedoplatky na daních, na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále.

(4) Fyzická osoba se nepovažuje za důvěryhodnou

a) po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek jejího majetku nebo rozhodnutí o zrušení konkursu, protože její majetek je nepostačující,

b) po dobu trvání trestu nebo sankce zákazu činnosti v oblasti zdravotnictví nebo finančního trhu uloženého soudem nebo správním orgánem,

c) bylo-li jí v insolvenčním řízení nařízeno předběžné opatření spočívající v omezení nakládání s majetkovou podstatou.

(5) Splnění podmínek důvěryhodnosti stanovených v odstavci 3 písm. c) až f) a v odstavci 4 se dokládá prohlášením. Vzor prohlášení stanoví ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem.

(6) Za trestněprávně bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro

a) trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestu, který nesmí být starší než 3 měsíce.“.

3. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „která není

a) zdravotnickým zařízením,

b) zřizovatelem, provozovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem zdravotnického zařízení,

c) osobou ovládající provozovatele, vlastníka či spoluvlastníka zdravotnického zařízení,

b) osobou ovládanou stejnou ovládající osobou jako provozovatel, vlastník či spoluvlastník zdravotnického zařízení, nebo

e) osobou tvořící se zřizovatelem, provozovatelem, vlastníkem či spoluvlastníkem zdravotnického zařízení koncern.

4. V § 4 na konci odstavce 2 tečka se nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí:

„h) závazek žadatele, že zajistí pojištěncům poskytování hrazené zdravotní péče prostřednictvím sítě smluvních zdravotnických zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění,

i) závazek žadatele, že zaměstnanecká pojišťovna nebude při náboru pojištěnců, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob, poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k této zaměstnanecké pojišťovně žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění,

j) plán předpokládaných výdajů na založení zaměstnanecké pojišťovny a na získávání nových pojištěnců v prvním roce činnosti, a původ těchto finančních prostředků.“.

5. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí při náboru pojištěnců, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob, poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k této zaměstnanecké pojišťovně žádné peněžní ani nepeněžení plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění.“.

6. § 6 se celý vynechává.

7. Bod 7§ 6 odst. 2 se opět celý vynechává.

8. V § 6 odstavec 4 zní:

„(4) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR oznámí neprodleně zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna ministerstvu zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení, které vydává ministerstvo zdravotnictví po souhlasu ministerstva financí za předpokladu, že zaměstnanecká pojišťovna doloží, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, předloží návrh nového plánu pojistného a nástupnická zaměstnanecká pojišťovna v důsledku sloučení nenaplní podmínky pro zavedení nucené správy. Na povolení sloučení není právní nárok.

Sloučení zaměstnanecké pojišťovny s VZP ČR a sloučení zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení spojení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Toto povolení vydává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě návrhu podaného zdravotními pojišťovnami. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení o povolení spojení posuzuje, zda navrhovaným sloučením zdravotních pojišťoven jako soutěžitelů nedojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Bez povolení spojení vydaného úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze vydat povolení.

9. § 6, odstavec 4 se škrtá.

10. § 6, odstavec 6 se věta poslední zrušuje.

11. § 6, odstavec 7 se slova „nebo splynutí“ zrušují a slova „odstavec 3“ se nahrazují slovy „odstavec 4“.

12. § 6, písmeno 7b) se slovo „nebo“ zrušuje.

13. § 6, odstavec 7 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

14. V § 6 odstavec 9 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 8“.

15. V § 6 odstavec 7 písmeno c) se za slovo „předpisy“ skládají slova „a tento nedostatek nebyl odstraněn uložením nápravních opatření nebo zavedením nucené správy“.

16. V § 6 odstavec 7 písmeno c) se slova „písmeno c), d) a f) nahrazují slovy „písm. c), d), f), h) a i)“.

17. V § 7 odstavec 1 se slova „zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, zejména pokud jde o platební nezpůsobilost nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu“ zrušují.

18. V § 7 v první větě druhé se slova „k tomuto účelu“ nahrazují slovy „k zajištění pravidelné kontroly“. Na konci věty se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „součástí správy za 2. kalendářní čtvrtletí jsou i informace o způsobu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění za předchozí kalendářní rok. K zajištění průběžné kontroly je zaměstnanecká zdravotní pojišťovna povinna do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce podat ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu financí předběžnou zprávu o svém hospodaření“. A ve větě poslední se slova „zjistí-li ministerstvo zdravotnictví“ nahrazují slovy „jsou-li při kontrole zjištěny“ a slova „zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny zejména pokud se jedná o její platební způsobilost nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu je oprávněno“ se nahrazují slovy „je ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s ministerstvem financí oprávněno“.

19. v § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou zní: Zaměstnanecká pojišťovna má závažné nedostatky v činnosti podle odstavce 1, zejména jestliže

a) zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je prodlení s plněním svých závazků po lhůtě splatnosti po dobu delší než 3 měsíce nebo,

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých dávek vůči zaměstnanecké pojišťovně výkonem rozhodnutí nebo exekucí, což se děje podle § 3 odstavec 2 zákona 180/2004 Sb., o úpadku nebo způsobu jeho řešení, což je insolvenční zákon.

20. V § 7 odstavec 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) uložit pokutu (§ 23a)“. Dosavadní písmeno b) se tak označuje jako písmeno c)

21. V § 7 odstavec 1 písmeno c) se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud přijatá opatření nebo pokuta nesplnily svůj účel a není možné jinak odstranit nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny zjištěné při kontrole podle § 7a) nebo“.

22. v § 7 odstavec 1 se doplňuje písmeno, které zní:

„d) odejmout povolení podle § 6 odstavec 7. To byl bod 22.

23. V § 7 odstavec 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a vkládají se slova „to neplatí, jde-li o podání rozkladu proti rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa“.

24. V § 7 odstavec 3 se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nuceného správce“.

25. V § 7 odstavec 4 a 5 se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nucený správce“ a slovo „správce“ se nahrazuje slovy „nucený správce“.

26. Za § 7 se vkládá nový § 7a), a to včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 4b) zní:

„7a)

Pravidelná kontrola se provádí na dálku čtyřikrát ročně, a to vždy k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, průběžná kontrola se provádí na dálku, také vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Tím není vyloučení namátkové provádění kontrol i na místě mimo stanovené termíny.

27. Za § 8a) se vkládá nový § 8b), který zní:

㤠8b)

Dohody mezi zaměstnaneckou pojišťovnou a zdravotnickým zařízením a jejich jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v oblasti veřejného zdravotního pojištění, jsou dohodami soutěžitelů narušujícími soutěž ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže“.

28. § 9a) odstavec 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako a) a b).

29. V § 9a) odstavec 3 písmeno a) se slova „bezúhonný a“ nahrazují slovem „důvěryhodný“.

30. V § 9a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou, vkládá se spojka „a“ a doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„c) jehož dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného řízení zaměstnanecké pojišťovny.“.

31. V § 9a se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

32. V § 9a odst. 5 písm. e) se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „§ 3a odst. 6.“.

33. V § 10 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

„h) výši převodu finančních prostředků z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, do fondu prevence,“.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).

34. § 10 odst. 12) zní:

„Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nebo jeho náhradníkem může být jen občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který je důvěryhodný, dosáhl věku nejméně 25 let a jehož dosavadní zkušenosti, výkon podnikatelské činnosti, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádné správy zaměstnanecké pojišťovny. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být osoba, u které vzniká pochybnost o střetu zájmů (§ 10 odst. 13).“

35. § 10 odst. 13 zní:

„Pochybnost o střetu zájmů vzniká zejména u toho, kdo

Pochybnost o střetu zájmů nevzniká v případě, kdy zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví, kteří jsou členy orgánů zaměstnanecké pojišťovny, jsou současně členy orgánů smluvních zdravotnických zařízení zřízených státem.

36. V § 10 se vkládá nový odstavec 14, který zní:

„(14) Postavení a odpovědnost ředitele zaměstnanecké pojišťovny, člena Správní rady a Dozorčí rady není pracovněprávním vztahem a řídí se přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o postavení a odpovědnosti člena statutárního orgánu akciové společnosti.“

37. Na konci textu § 11 se doplňují slova „s péčí řádného hospodáře, v zájmu pojištěnců a s cílem efektivního vynakládání finančních prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění“.

38. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Smlouvu o úvěru může zaměstnanecká pojišťovna uzavřít pouze jako dlužník a jen s tím, kdo je na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie oprávněn působit jako banka. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna předem požádat Ministerstvo zdravotnictví o schválení, jedná-li se o smlouvu o úvěru, jehož celková výše přesahuje částku 1,5 % z příjmů zaměstnanecké pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.“

39. V § 15 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí stanoví prováděcím právním předpisem další informace, které má obsahovat výroční zpráva nad rámec zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví, zejména informace o vybraných regulačních poplatcích a doplatcích, o dosažených limitech regulačních poplatků a doplatků a o smluvní síti zdravotnických zařízení.“.

40. V § 15 odst. 3 větě první se za slovo „vývoj“ vkládají slova „počtu a“, slova „služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou“ se nahrazují slovy „zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“, a na konci se doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem stanoví rozsah, obsah a strukturu zdravotně pojistného plánu.“.

41. V § 16 odst. 4 písm. a) se za slovy „§ 12 odst. 2 písm. a)“ tečka a slova „Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny“ zrušují.

42. V § 16 odst. 4 písm. b) větě třetí se slovo „účastníků“ nahrazuje slovem „pojištěnců“ a věta poslední se zrušuje.

43. V § 18 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Pro zaměstnaneckou pojišťovnu, která provádí všeobecné zdravotní pojištění po dobu kratší než 3 roky, činí výše rezervního fondu

44. V § 18 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

45. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 18a zní:

„§18a

(4) Příděly ze základního fondu do fondu prevence lze provádět průběžně podle očekávané výše příjmů pro stanovení tohoto přídělu podle odstavce 2 v daném kalendářním čtvrtletí. Nejpozději k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí zaměstnanecká pojišťovna zúčtuje příděl ze základního fondu do fondu prevence dle skutečných příjmů pro stanovení tohoto přídělu podle odstavce 2.

46. V § 19 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

47. § 19, odst. 3, včetně poznámek pod čarou zní:

„(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí

48. V § 23a, odst. 1 zní:

„(1) Ministerstvo zdravotnictví může zaměstnanecké pojišťovně uložit pokutu

Č. II

Přechodná ustanovení

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore, byl to heroický výkon. Nevím, zda ještě pokračujete ve vystoupení, můžete si to domluvit s panem poslancem Hovorkou a přihlásit se znovu. Nikdo vám to nezakazuje.

Další přihlášený v tuto chvíli není. Hlásí se ale pan senátor Tomáš Julínek. Prosím, máte slovo.

Senátor Tomáš Julínek: Krátce k předloženému návrhu. Chci upozornit, že se tam nově objevilo - uvedu pouze příklady, které jsou problematické, dokonce neřešitelné - ovládající osoba ve VZP. Ve VZP žádnou ovládající osobu nemá jako zaměstnanecké pojišťovny. Stát není ovládající osoba. Není to jako u zaměstnaneckých pojišťoven, kde byl původní zakladatel, jako u bankovní to byly banky. To je ovládající osoba, ale u VZP nikdo takový není a tady se to zavádí. Promítá se to do nových ustanovení o střetu zájmů. Toto je bod 10 a dále to jsou body 27 a 28. Chyba se tam znova replikuje.

Nejhorší je bod 7 u zaměstnaneckých pojišťoven, kdy je tam totální legislativní zmatek. Není tam vloženo to, co bylo od pana poslance Hovorky v návrhu, ale je to doplněno ještě o nějaké odkazy, které vůbec nejsou identifikovatelné. Je to legislativně nekonzumovatelné.

To jsou tři příklady závažných nedostatků, co bylo předloženo odlišně proti komplexnímu návrhu výboru. Není to ale všechno, protože to nemohu teď identifikovat.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Julínkovi. Hlásí se pan senátor Janeček. Prosím, máte slovo.

Senátor Miloš Janeček: Omlouvám se, zdržím vás ještě asi 5 minut. Omylem tam vypadl bod 6, 7 a 9, které v některém díle vysvětlují to, co zde říkal pan senátor Julínek.

Prosím ještě odstavec 6 v § 6, odstavec 2, který zní: bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje:

Odstavec 9: v § 6 se za odstavec 4 vkládá odstavec 5, který je nový a zní: V případě, že se sloučením zrušuje zaměstnanecká pojišťovna s více než 200 tisíci pojištěnci, uděluje povolení podle odstavce 4 ministerstvo zdravotnictví po souhlasném stanovisku vlády. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako 6 až 9.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Janečkovi za doplnění. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, končím tedy podrobnou rozpravu, zeptám se pana předkladatele, pana poslance Hovorky, jestli se chce vyjádřit v podrobné rozpravě. Pan poslanec Hovorka se chce vyjádřit v podrobné rozpravě, takže mu dávám slovo.

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych chtěl jenom říci, že ten problém ovládajících, ovládaných osob je daleko širší a vliv cizích osob na zdravotní pojišťovny nelze vyloučit, to znamená, že je třeba do toho návrhu zákona toto ustanovení dostat. Takže to jenom na vysvětlenou k tomu, co říkal pan senátor Julínek. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji panu poslanci Hovorkovi. Zeptám se pana senátora Janečka, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nechce. Takže poprosím pana senátora Janečka, aby nás provedl hlasováním o pozměňovacích návrzích. Prosím, pane senátore, řekněte nám, jakým způsobem budeme o pozměňovacích návrzích hlasovat.

Senátor Miloš Janeček: Byly předloženy dva pozměňovací návrhy a jako první by mělo proběhnout hlasování k mému pozměňovacímu návrhu.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Ne, pane senátore, vždycky se hlasují v pořadí, jak byly podány. A ten, co byl podán první, …

Senátor Miloš Janeček: … podán jako první, tedy výbor zdravotní a sociální, tzn. pozměňovací návrh, který podal pan senátor Julínek.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já vám děkuji. Jako druhý bychom hlasovali o vašem návrhu. Takže kolegyně a kolegové, já se zeptám na stanovisko pana poslance Hovorky ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana senátorka Julínka. Nesouhlasíte. Stanovisko pana senátora Janečka k tomuto pozměňovacímu návrhu. Nesouhlasíte.

Takže kolegyně a kolegové, znělkou přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu.

S ohledem na to, že uběhlo poměrně mnoho času od doby, kdy jsme naposledy hlasovali a poměry se zde mohly změnit, tak mi dovolte, abych vás všechny odhlásil. Poprosím vás, abyste se všichni přihlásili. Jak už říkal pan místopředseda Štěch, zkontrolujte si to modré světélko vedle přihlašovací karty. Pokud svítí, jste přihlášeni.

Myslel jsem, že si to budete říkat pro sebe, ne že mne všichni o tom budete informovat, to pak ztrácí moje informace jakýkoli smysl. (Smích v sále.)

Poprosím vás o klid, vím, že se tady dlouho nic nedělo, takže kolegyně, kolegové, v tuto chvíli je aktuálně registrováno 74 senátorek a senátorů, kvórum je 38, zahajuji hlasování o výborovém pozměňovacím návrhu.

Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 59 se ze 76 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 39 pro vyslovilo 41, proti bylo 30, návrh byl přijat.

Mohu tímto konstatovat, pane senátore Janečku, že váš pozměňovací návrh je tímto nehlasovatelný. Souhlasíte s tím? Děkuji. (Smích v sále.) Já nevím, co je na tom k smíchu, skutečně, nezlobte se na mne.

Takže, kolegyně a kolegové, v tuto chvíli bychom měli hlasovat o tom vrátit Poslanecké sněmovně tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Takže mi dovolte, abych zahájil hlasování o vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Kdo je pro návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 47, proti bylo 7, návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Navrhuji, aby jimi byli pan senátor Miloš Janeček jako předkladatel, pokud s tím bude souhlasit. Bude souhlasit. A další paní senátorka Alena Palečková. Takže pověříme kolegyni a kolegu pana senátora Miloše Janečka a paní kolegyni Alenu Palečkovou, aby obhájili tento návrh v Poslanecké sněmovně.

Takže mi, kolegyně a kolegové dovolte, abych zahájil hlasování o pověření.

Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 71, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Hovorkovi za to, že tady s námi strávil takové hezké odpoledne, panu senátoru Miloši Janečkovi.

Dalším bodem je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2002 Sb.,

o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 115, návrh uvede poslanec Petr Nečas, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s tímto návrhem zákona. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři…

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Pane poslanče, prosím vás, já vás přeruším. Dámy a pánové, já vím, že si máte po tom minulém hlasování jistě co říci, ale učiňte tak mimo Jednací sál. Děkuji.

Poslanec Petr Nečas: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, 1. ledna letošního roku vstoupil do účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. I když tento zákon je v účinnosti pouze několik měsíců, tak na základě zkušeností z působení tohoto zákona již po době několika měsíců lze vyvodit určité aktuální poznatky z jeho aplikace a určité problémy, které přinesl v praxi. Z tohoto důvodu byl předložen tento návrh, který máte před sebou, který reaguje právě na praktické zkušenosti z každodenní praxe.

V prvé řadě upravuje rozhodnutí o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti, kdy podle platné právní úpravy je lékař povinen odeslat toto potvrzení, nebo ho předat orgánům nemocenského pojištění nejpozději v pracovním dnu, který následuje po dni vydání takového rozhodnutí. Za měsíc tedy takto musí ošetřující lékař odeslat či předat Okresní správě sociálního zabezpečení nejméně 10-11 zásilek. Přitom v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti je náhrada mzdy vyplácena zaměstnavatelem, nikoliv Okresní správou sociálního zabezpečení, a okresní správa sociálního zabezpečení tudíž nepotřebuje zaznamenat ve své evidenci vznik dočasné pracovní neschopnosti ihned po jejím uznání, protože Okresní správy se to začne týkat až po 14 dnech.

Proto tento návrh navrhuje prodloužení této lhůty odeslání na 3 pracovní dny. Tím se sníží pro praktické lékaře počet zásilek na zhruba 1 - 2 týdně, oproti stávajícímu zasílání, které v podstatě odpovídalo zasílání obden v průběhu pracovních dnů. V důsledku toho se sníží samozřejmě administrativní zatížení, ale i náklady lékařů.

Další věcí, kterou tento návrh zákona upravuje, je, že lékař je povinen vydávat ve věci rozhodnutí na předepsaných rukopisech. Vydávání těchto předepsaných tiskopisů zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení, ta vydala tiskopis, který se jmenuje Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti s 6 díly. Tento návrh navrhuje, aby se jejich počet redukoval na 5, a to z důvodu obtížné průpisnosti všech 6 dílů.

Tady jenom konstatuji, že se ukázal i takový nemilý praktický doplněk, že tyto tiskopisy lze propsat pouze kuličkovým perem. V případě, že jsou propisovány čímkoliv jiným, například keramickým nebo plnicím perem, je to v podstatě nepropsatelné. Vzniklo to v létě roku 2006 tím, že příslušní úředníci zkoumali průpisnost těchto tiskopisů a zkoumali to právě jenom kuličkovým perem, nepoužili jiné regulérní civilizované psací prostředky, a tím pádem se tento nedostatek neodhalil a odhalil se až v každodenní praxi ošetřujících lékařů.

Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, které slouží pojištěnci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti jako tzv. průkaz, bude po odevzdání lékaři sloužit ke splnění povinnosti lékaře, uložené mu v příslušném paragrafu zákona, tj. k odeslání příslušnému orgánu nemocenskému pojištění jako hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. To tedy znamená, že bude možné snížit tento počet stran v tiskopisu.

Další změnou, se kterou tato novela přichází, je vydání tzv. náhradního tiskopisu, po kterém volá lékařská praxe, kdy jsou požadavky lékařů právě na vydání těchto náhradních tiskopisů i pro případ ztráty některého dílu předepsaného tiskopisu. Chci však nicméně zdůraznit, že skutečně systémovým způsobem změnit tuto komplikovanou praxi vyplňování složitých stran tiskopisu je projekt elektronické neschopenky, který byl již na ministerstvu práce a sociálních věcí zahájen a který by měl skutečně tento systém modernizovat do podoby jednoduchého elektronického dokumentu.

Další věcí, která je upravena v této novele, je ustanovení, které umožňuje lékaři, aby rozhodl o ukončení potřeby ošetřování, vzniklé v případech, uvedených v příslušných paragrafech zákona. Do budoucna jestliže při kontrole pacienta dojde k závěru, že v krátké době, je to limitováno třemi dny, zanikne potřeba ošetřování, v případě ukončení dočasné pracovní neschopnosti může ošetřující lékař ukončit dočasnou pracovní neschopnost až tři dny dopředu.

V dalších ustanoveních se ruší povinnost ošetřujícího lékaře hlásit příslušnému orgánu nemocenského pojištění svá rozhodnutí, týkající se potřeby ošetřování. Důvodem tohoto návrhu je snížení administrativní zátěže jak lékařů, tak okresních správ sociálního zabezpečení.

Tato navrhovaná změna umožní snížení počtu dílu tiskopisů rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování nebo péče z pěti stran na dvě strany s tím, že budou zachovány pouze ty díly, které předává zaměstnanec zaměstnavateli, aniž uplatňuje svůj nárok na ošetřovné.

Upravena je také ta část zákona, která se týká těch částí tiskopisu, které budou předkládány pouze zaměstnavateli a teprve jeho prostřednictvím orgánu nemocenského pojištění. Proto z důvodu ochrany osobních dat nesmí tento dokument obsahovat statistickou značku příslušné lékařské diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu odvodit. Čili jde o zpřesnění stávajícího textu zákona.

Dalším ustanovením, které je tímto návrhem upraveno, je část, která se týká přešetření podnětu zaměstnavatelů ke kontrole důvodnosti též na potřebu ošetřování, kde podle příslušného zákona tedy toto může vykonat Okresní správa sociálního zabezpečení, protože se navrhuje zrušit povinnost ošetřujícího lékaře oznamovat příslušnému orgánu nemocenského pojištění své rozhodnutí o vzniku a ukončení potřeby ošetřování, bude mít orgán nemocenského pojištění na základě tohoto návrhu potřebné údaje až při uplatnění nároku na ošetřované, to je později, než je obdrží zaměstnavatel. Orgán nemocenského pojištění bude zmocněn tyto údaje si od zaměstnavatele vyžádat.

Tolik základní ustanovení tohoto návrhu zákona. Chtěl bych znovu zdůraznit, že se jedná v podstatě o technickou normu, která reaguje na první měsíce zkušeností s účinností tohoto zákona na požadavky praxe a na základě toho tato novela získala v Poslanecké sněmovně podporu napříč politickým spektrem. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji vám, pane poslanče. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Daniela Filipiová. Poprosím ji o její zpravodajskou zprávu.

Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pan předkladatel mi nesmírně usnadnil práci. Myslím si, že nemá smysl tady opakovat obsah novely tohoto zákona, takže vás pouze seznámím se závěry jednání výboru na jeho desáté schůzi, která se konala 21. července k návrhu tohoto zákona. Výbor doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit tento návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho přihlášeného nemám, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, senátorky a senátoři, vím, že je už pokročilá doba. Chtěl bych z tohoto místa vám všem poděkovat jménem lékařů a zdravotnických zařízení, kterým tato inovace, kterou nyní rušíme, přinesla nemalé problémy. Je smutné, že to, co dobře fungovalo, se změnilo tak moc v rozporu s praxí. Tato nová novela, jak tady řekl pan exministr, skutečně ulehčí konečně administrativu lékařům. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Jenom pro doplnění, pane senátore, on již není ministrem. Špatně jsem rozuměl, omlouvám se vám. Paní senátorka Juřenčáková se hlásí do rozpravy.

Senátorka Jana Juřenčáková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já bych se chtěla jenom zeptat pana navrhovatele, jestli při změně těch tiskopisů hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti se počítá i s tím, že ty kolonky na těch průpisových listech budou na stejných místech, tak jak to bylo před tím, protože jsem se setkala s kritikou lékařů, nejenom že se to nedá propsat, to byl jeden problém, ale druhý problém byl, i když se to dalo propsat, tak třeba tam ten rámeček pro datum byl na každém listě jinak. Takže jestli to vyřeší tento problém. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pan poslanec odpoví, až bude mít prostor. Nebo chce odpovědět hned? Nikdo další do rozpravy přihlášen není, ukončím tedy rozpravu a dám slovo panu předkladateli, aby mohl odpovědět na otázky vzešlé z rozpravy.

Poslanec Petr Nečas: Tento návrh novely i problematika, která se týká těchto tiskopisů, vychází právě z velice intenzivního dialogu především se Sdružením praktických lékařů. My jsme vytvořili - respektive na ministerstvu práce a sociálních věcí byla vytvořena v posledním čtvrtletí loňského roku společná pracovní skupina Sdružení praktických lékařů České správy sociálního zabezpečení a ministerstva práce a sociálních věcí, aby se právě odbouraly tyto praktické problémy. Tím, že na základě této novely budou vytištěny pro příští rok nové tiskopisy, všechny tyto praktické problémy, které vznikají obhospodařováním těchto tiskopisů, tam budou patřičným způsobem ošetřeny, protože bude kompletně po spotřebování tiskopisů v letošním roce vydána v případě přijetí tohoto zákona nová podoba tiskopisů reagující na potřeby praxe.

S tím, že chci znovu zdůraznit, že systémovým řešením je elektronická neschopenka. To znamená elektronická podoba tohoto dokumentu, nikoli papírová. Je možná škoda, že přestože v době, kdy zákon byl schválen, na konci minulého volebního období, jsme byli již ve 21. století, počítalo se pouze s papírovou podobou této neschopenky. Tato elektronická neschopenka bude znamenat absolutní redukci administrativní zátěže ošetřujících lékařů, protože tam se nic propisovat, přepisovat nebude. Bude to poměrně snadno a rychle obsluhovatelné. To bude skutečně systémové řešení. Ale nové formuláře, nové tiskopisy pamatují na tyto praktické zkušenosti.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se garanční zpravodajky paní senátorky Filipiové, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nemá potřebu. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o jediném návrhu, a to schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Já přivolám nepřítomné znělkou do sálu.

Aktuálně je registrováno 70 senátorek a senátorů, kvorum je 36. Počkám, až doběhnou běžci.

Zahajuji hlasování. Kolegyně a kolegové, kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 62, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Já tímto děkuji panu poslanci Nečasovi.

Hlásí se předseda klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha, já mu dám slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, byl jsem požádán paní senátorkou Bayerovou vzhledem k neexistenci jejich klubu, abych navrhl předřazení senátního tisku 143, to je návrh zákona, kterým se mění zákon 40/2009, trestní zákoník a některé další zákony, za bod senátní tisk č. 109.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Takže já to upřesním, z bodu č. 45 se stává nový bod 36 a ostatní body se přečíslují, aby to bylo i z toho druhého pohledu, ne jako senátních tisků, ale podle bodů programu.

Kolegyně a kolegové, to je procedurální návrh, o kterém dám neprodleně hlasovat. Nyní je registrováno 69 senátorů a senátorek, kvorum je 35.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh procedurální změny programu, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko ne a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 33, proti byli 2. Návrh nebyl přijat.

Je mi líto, paní senátorko.

Budeme pokračovat schváleným programem. Dalším bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují

některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům

a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů),

ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 109. Návrh uvede - a již je zde - paní poslankyně Zdeňka Horníková, kterou poprosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní poslankyně, můžete přijít, máte slovo, můžete hovořit.

Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezké pozdní odpoledne, vážený pane předsedající, milé paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem zde, abych uvedla za PS a také za svého kolegu Oldřicha Vojíře, kterého tímto omlouvám, senátní tisk 109, který byl ve sněmovně pod sněmovním tiskem 266, a byl projednáván dva roky. Dva roky jsme hledali normu, kterou vám dneska předkládáme. Hledali jsme ji dva roky proto, že nebyla příliš politická vůle se tímto problémem zabývat. Dále jsme hledali takovou úpravu, aby byla právně správně a abychom se nedostali například do konfliktu, kdybychom se dopustili nějaké retroaktivity.

Předem říkám a upozorňuji, že to, co dnes předkládáme, je beze sporu prospěšné, ale to, co bylo klíčovým cílem a záměrem, proč vlastně jsme na této novele pracovali, to v Poslanecké sněmovně přijato nebylo.

Já vám dnes předkládám novelu zákona o vlastnictví bytů, která vznikla v roce 1994, má číslo 72. Tento zákon se pravděpodobně dostal do podvědomí vás všech, protože se dotýká statisíců lidí. Sama tato předloha už prošla zhruba 11 novelami.

Co nás vedlo k tomu, novelou tohoto zákona se zabývat. Za prvé jsme měli v úmyslu dokončit transformaci bytových družstev. Za druhé narovnat podmínky mezi všemi členy bytových družstev ve vztahu mezi sebou a ve vztahu k vlastním bytovým družstvům.

Já bych zde vzpomenula ještě Federální shromáždění; a rok 1992, kdy Federální shromáždění projevilo vůli, a to zákonem č. 42, zákonem transformačním, provést transformaci bytových družstev, a projevilo zásadní vůli, a to převádět byty družstevníků, kteří jsou v takové dvojroli. Za prvé jsou majiteli a za druhé jsou nájemníky, resp. chtěli by být majiteli. Tento transformační zákon projevil vůli převádět družstevní byty do vlastnictví.

Bohužel, vůle byla málo. Transformace příliš úspěšně neprobíhala. Proto v roce 1994 spatřil světlo světa zákon 72 o vlastnictví bytů, který - musím říci - měl řadu nedostatků, ale jeho hlavním cílem bylo, aby lidé měli možnost - teď myslím družstevníky - podat výzvu bytovým družstvům, a to do 30. června 1995, a v této výzvě požádali o převod družstevních bytů do vlastnictví. Pak následovala lhůta zhruba půl roku, aby tento vlastní převod byl uskutečněn. Samozřejmě ta lhůta byla krátká, převody se neuskutečnily. Takže byla prodloužena lhůta na převody až do roku 2010.

Čím se chtěla vlastně zabývat vlastní novela předložená PS? Měla tři úkoly. Teď vám mohu říci, že už se chýlím do druhé půlky svého vystoupení.

První úkol se nám prostě nepovedl. V prvním úkolu jsme si zadali, aby družstevníci, kteří v roce 1995 nepožádali, měli znovu možnost podat výzvu bytovým družstvům na převody těchto bytů do vlastnictví. Protože to bylo zřejmě průlomové, tento návrh Poslaneckou sněmovnou neprošel. Tudíž ani ve vašem tisku 109 obsažen není.

Druhá věc, která se nás bytostně dotýkala, kde jsme cítili problém, byla: Lidem, kteří v roce 1995 požádali, a byty jim nebyly zatím fyzicky převedeny, vyprší na konci roku 2010 zákonná lhůta, aby bytová družstva konala.

Tady jsme byli jasně přesvědčeni o tom, že toto právo, které projevili družstevníci svojí výzvou, je právo nepromlčitelné, a proto se v Poslanecké sněmovně diskutovala otázka, zda toto právo je nepromlčitelné jednou provždy a nebo zda ho omezíme nějakou časovou hranicí. Po konzultaci s družstevníky s bytovými družstvy jsme došli ke lhůtě roku 2040. Lhůta vyplývala z důvodů, že buď uzavřeli smlouvu mezi bytovými družstvy družstevníci, nebo probíhají splátky anuit, prostě ta lhůta byla konzultována s bytovými družstvy a družstevníky.

Náš výbor přijal lhůtu roku 2020. Já s touto lhůtou nemám absolutně žádný problém. Problém bych měla s tím, že by v roce 2010 vypršela lhůta a došlo by ke nepromlčitelnosti, resp. k promlčitelnosti práva, které družstevníci měli, a to si myslím, že by bylo špatně. Je celkem jedno, jestli ctěný Senát přijme lhůtu 2020 nebo 2040. V každém případě dáváme prostor, aby proces byl ukončený.

Poslední věc, kde vás prosím o podporu je otázka, která je spíše technického charakteru a je to otázka narovnání problému, který vzniká s vkladem prohlášení vlastníka do katastru, a to náš návrh směřuje k tomu, aby skutečně bytová družstva konala. Dáváme bytovým družstvům od přijetí zákona lhůtu 10 měsíců - je to zase po dohodě s bytovými družstvy, aby skutečně vklad byl proveden. Ale protože dáme-li nějaký úkol a nekontrolujeme ho, tak se přirozeně nemusí plnit, takže zavádíme sankci, která bude uplatněna vůči bytovým družstvům, opět sankce je po dohodě s bytovými družstvy a nebyl zde žádný problém.

Takže vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolila jsem si vám představit problematiku bytových družstev, která se prolíná do zákona o vlastnictví bytů. Jsem si vědoma toho, že tato problematika je velmi široká, ale předpokládám, že to, co dnes předkládám za Poslaneckou sněmovnu, nebude problémovým tiskem a předem vám děkuji za projednání a schválení. Děkuji, pane předsedající.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní navrhovatelko. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 109/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Žák. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert. Poprosím ho o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážená poslankyně, kolegyně a kolegové. Projednávaná novela zákona má významný společenský dopad. Přes 12 novelizací tohoto zákona se dosud značná část družstevníků nedostala k cíli získání svého družstevního bytu do vlastnictví. Původní převádění bytů do vlastnictví je dle legislativy možné do 1. 7. 2010, jak tady paní poslankyně řekla, kteréžto datum bylo promlčení práva na uzavření smlouvy odsunuto v minulé novele zákona. Jelikož však postavení družstevníka jednotlivce je významně slabší než postavení představenstev družstev, zvláště těch velkých, ani řada novelizací zákona nevedla dosud k urychlení převodů. Proto vzniká tato novela, která posouvá datum promlčení práva až na datum 2040, a to i pro dědice práv dnešních oprávněných, tak na jedné straně dává velmi dlouhou dobu na převody a na druhé straně sankci 100 korun za den při nesplnění povinnosti vedení družstva podat návrh na vklad na katastr nemovitosti nejpozději do 10 měsíců ode dne, kdy prvnímu členu družstva vznikl nárok na uzavření smlouvy nutí představenstva k dodržování lhůt. Původní návrh novely zákona byl vládou přijat velmi kriticky a tak předkladatelka postupně předkládala pozměňovací návrhy, které výtky vlády odstraňovaly. Na jedné straně to vedlo k dlouhé době projednávání v PS, jak zde bylo řečeno skoro dva roky, na druhé straně upravování zákona vedlo k tomu, že vláda ani poslanci s konečnou verzí už neměli problém. Ze 143 přítomných ji podpořilo 137, nikdo nebyl proti. K textu zákona je možné mít několik připomínek, nejsou však podstatné. Například proč právo na výplatu je v zákoně pouze ve prospěch těch, kteří vyzvali družstvo písemně nebo za druhé družstevník, příjemce pokuty za porušení povinnosti družstva si sám na tuto pokutu přispíval do majetku družstva, a to po celou dobu co družstvo nekoná. Za třetí také ukládaná povinnost uvést stanovy družstva do souladu s tímto zákonem do jednoho roku kulhá, neboť leckde nevzniklo společenství vlastníků, a tím nevznikly ani stanovy a podobně. Protože jsou to však připomínky skutečně málo podstatné, došel výbor po zpravodajské zprávě a diskusi k názoru, že je dobře tuto novelu zákona doporučit plénu Senátu ke schválení v podobě, ve které byla doručena Poslanecké sněmovně. Mne určil zpravodajem a předsedou výboru pověřil seznámit předsedu Senátu s výsledkem jednání výboru. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Eybertovi, požádám pana senátora Žáka, jestli chce přednést stanovisko ústavně-právního výboru. Chce, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Žák: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové. Ústavně-právní výbor na svém jednání 15. července projednal tuto novelu zákona. Nebudu se vracet ke zvláštnostem, které říkala paní poslankyně, jako zpravodaj garančního výboru, takže se soustředím pouze na to, co se nám v zákoně nezdálo. Tam byla lhůta 40 let, a my jsme naznali, že tato lhůta je velmi neobvyklá a normálně nepoužívaná.

Padl návrh na pozměňovací návrh, aby tato lhůta byla zkrácena na období 20 let. Takže vás seznámím s usnesením ústavně-právního výboru. Ústavně-právní výbor na své 17. schůzi 15. července projednal tisk č. 109 a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Žáka po rozpravě za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ve znění pozměňovacího návrhu, který je uvedený v příloze. Za druhé určuje zpravodajem výboru na projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Jiřího Žáka a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jaroslava Kuberu, aby s tímto usnesení seznámil předsedu Senátu.

Pozměňovací návrh zní takto: V článku 2 bodu 1 číslo 2040 nahradit číslem 2020.

Současně při této příležitosti bych chtěl avizovat, jestli tento zákon postoupí do podrobné rozpravy, budu mít další pozměňovací návrh za sebe. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Žákovi. Ptám se, jestli někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, abychom se zákonem nezabývali. Nikdo přihlášený není. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan senátor Vlastimil Balín. Prosím, pane senátore.

Senátor Vlastimil Balín: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Vystoupím velmi krátce. Chtěl bych ocenit tuto materii, kterou nyní projednáváme. Chtěl bych zároveň apelovat, abychom pokud možno schválili předlohu, jak sem přišla z Poslanecké sněmovny. A nyní něco málo ze své vlastní zkušenosti. Tento návrh mi mluví docela z duše, protože určité části družstevníků - jedné části bytového družstva SBD Krušnohor jsem téměř pět let pomáhal k tomu, aby došlo k naplnění, co zákon zde citovaný č. 72/1994 předpokládá - aby jim na jejich žádost byly převedeny byty do osobního vlastnictví. Pět let, vážení, bylo to uděláno jenom napůl, protože část majetku, který spočívá v historickém majetku, kdy docházelo v určitém časovém období v naší republice ke sdružování menších bytových družstev k větším celkům, tak historicky tam tato část SBD Krušnohor vnesla nebytový prostor, jehož hodnota je dneska někde kolem milionu korun. A tento nebytový prostor samozřejmě k vlastnictví bytů neputoval.

O to jsem raději, že zákon ošetřuje i tuto záležitost, že se tam objevují sankce. Já jsem asi ten poslední, kdo by tady chtěl zpochybňovat úlohu bytového družstevnictví v řešení bytových problémů občanů naší republiky, protože si myslím, že je to velmi excelentní způsob a máme v tom tradici a zabezpečuje se tímto způsobem bydlení a potřeby na bydlení řady občanů, řada lidí toho využívá.

Ale bohužel, určitá část některých družstev - nechtěl bych to paušalizovat - bohužel někteří z managementu se na tom družstevním chovají jako na svém. A to je bohužel ten příklad, s nímž já jsem přišel do styku.

Jeden z předřečníků tady trošku zpochybnil otázku narovnání stanov směrem k tomuto zákonu. Já naopak pléduji za to, že je dobře, že to v tomto zákoně je, protože vždycky taková ta obrana oproti těm jakoby kritikům, kteří se dobírali a chtěli dobrat přes zákon svého práva, které nota bene jim zákon ještě navíc garantoval a umožňoval, tak jim bylo jaksi dáváno před oči to, co je ve stanovách, které prostě byly svým způsobem ve vztahu k nim velmi nevýhodné. A je dobře, že nyní je uloženo, aby ze zákona došlo k narovnání stanov dle dikce tohoto zákona.

Milé kolegyně, vážení kolegové, velice bych se přimlouval za to, abychom akceptovali jednak návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a schválili předlohu tak, jak sem přišla z Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi Balínovi. Ptám se paní senátorky Paukrtové, jestli využije svého přednostního práva. Nevyužije. Dalším přihlášeným je tedy pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, oproti svému předřečníkovi bych byl rád, kdybychom tuto normu neschválili tak, je předložena, ale doplnili ji pozměňovacími návrhy, a to za prvé pozměňovacími návrhy, které přijal ústavně-právní výbor, a potom také pozměňovacím návrhem, který máme všichni na lavicích a je to pozměňovací návrh senátora Žáka.

Tento pozměňovací návrh je samozřejmě přílepkem, to musíme uznat, ale řeší jednu dost závažnou problematiku, kterou jsme řekněme zkomplikovali, neboť ti, kteří tady byli v roce 2006, tak ti ji zkomplikovali přijetím stavebního zákona v roce 2006, kdy stavební zákon, který platil 30 let od roku 1976 do 31. 12. 2006, tak za 30 let této zkušenosti starého stavebního zákona se potvrdilo, že v případě stavby tunelů a podzemních děl nemusel ten, kdo stavěl, tedy stavebník, většinou to byl samozřejmě stát, v 99 procentech, prokazovat příslušnost vztahu k těm pozemkům, které jsou nad touto stavbou.

A starý zákon si s tím uměl poradit, protože příslušní majitelé pozemků nad touto stavbou byli dotčenými osobami, to znamená, že se k této stavbě mohli regulérně vyjadřovat, ale kdy se pod nimi dělal nějaký tunel nebo nějaké jiné dílo, tak nebylo potřeba jejich souhlasu, především pro výkup pozemku nebo pro pronájem pozemku.

Nový stavební zákon, ten paskvil, který byl schválen, a teď věřím, že dojde k velké novele, už tady byla jedna malá, a snažíme se ho změnit, tak nový zákon předpokládá, že ten, kdo staví tunel, bude nahoře vypořádávat záležitosti tak, že si buď pozemky odkoupí, anebo, ačkoliv ti lidé třeba vůbec nemusí vědět, že dole to dílo je, si vyřídí jiný vztah, tzn. nájem atd. atd.

Jsem přesvědčen, že návrh, který tady máme, je dobrý a je dobré ho podpořit a vrátit se vlastně k osvědčené metodě a normě, která tady platila 30 let.

To je první věc.

Druhá věc, k pokutám, k samotné materii. Tam není napsáno, kdo pokuty bude ukládat, ale zřejmě tedy soud, protože tam není, kdo jiný by to ukládal. A pokynem je mi zde zodpovězeno.

A další věc. Jenom připomenutí pro nás všechny. Materie, kterou schvalujeme, neplatí pro ty, kteří požádají, platí pro ty, kteří už požádali. Ti, kteří nepožádali, mají „holt“ už smůlu. Teď nemluvím o požádání o ruku, ale o požádání o družstevní byt. To znamená, že kdo chce do vlastnictví svůj družstevní byt a doposud o to nepožádal, tak toho se prodloužení týkat nebude, týká se jenom těch, aspoň tak já chápu tuto normu, kteří už zcela jednoznačně projevili vůli a oznámili družstvu, že chtějí buď teď anebo v nějaké pozdější době byt převést do vlastnictví. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Nyní mám přihlášené dva, paní senátorku Paukrtovou a pana místopředsedu Šnebergera s přednostním právem. Paní senátorka Paukrtová neuplatňuje právo přednosti, ale pan místopředseda Senátu Jiří Šneberger uplatňuje přednostní právo, takže prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní místopředsedkyně. Budu velmi krátce reagovat na pana senátora Čunka.

Myslím si, že to není čistokrevný přílepek. Mohli bychom tady o tom dlouho polemizovat, jestli to přílepek je, pokud se to týká zákona, který je otevřen. Není sice otevřena ta část, která je v návrhu zákona, ale není otevřen jiný zákon, takže ono to není až tak úplně přílepek.

Chtěl jsem jenom podotknout, aby tady nezaznělo, že tady podporujeme zase přílepky. To není úplný přílepek. Pozměňovací návrh pana senátora Žáka se týká zákona č. 183, který je tímto zákonem otevřen, který projednáváme, takže pozor na to!

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Nyní má slovo pan senátor Jiří Žák. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Žák: V zásadě zdůvodnění už řekl pan senátor Čunek, já ho potom eventuálně, jestli budu mít příležitost, ještě doplním o něco dalšího.

Chtěl jsem vás poprosit o to, abyste propustili tento zákon do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Hovoří paní senátorka Paukrtová. Paní senátorko, prosím, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Paní poslankyně, pane předsedající, dámy a pánové. Já mám na to zcela opačný názor, co se týče přílepku. Je pravda, že tento zákon je otevřen, ale rozhodně ne v této části. Navrací znění stavebního zákona do toho znění, které platilo od roku 1976, a je opravdu sporné, a všichni, kdo trošku o tom něco víme, tak víme, že liniové stavby se v ČR stavějí obtížně. To ale neznamená podle mého názoru, abychom upravovali stavební zákon v této věci tímto způsobem.

Problém přílepků není přece v tom, že jaksi otevřu zákon a teď tam něco měním v úplně jiné části, která se toho vůbec netýká a není vůbec prodiskutována. Problém a chyba přílepku je v tom, že neprobíhá návrh zákona řádným normálním legislativním procesem.

My jsme tady dostali pozměňovací návrh, a protože nebyl nijak prodiskutován, tak prostě nevíme, jestli to, co je tam napsáno, je zcela dobře. Můžeme tomu věřit, že ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pozměňovací návrh podle dikce starého stavebního zákona. Ale nový stavební zákon a zákon o územním plánování je přece postaven na jiných principech. Můžeme ho klidně kritizovat, ale tato část je do něj vtělena naprosto neorganicky.

Souhlasím s tím, že je třeba řešit liniové stavby. Ale proboha, nedělejme to tímto způsobem.

Na ústavně-právním výboru jsem hlasovala pro pozměňovací návrh, který posouvá hranici ochrany nikoli do r. 2040, ale do r. 2020. Pokud by měl tento pozměňovací návrh generovat pozměňovací návrh, který nám byl předložen, pak budu raději hlasovat pro znění postoupené Poslaneckou sněmovnou. Nemůžeme říci, jak by v této věci rozhodl Ústavní soud, zda by to posoudil jako pravidlo úzkého vztahu a nezrušil celý zákon pro vadnou legislativní proceduru, ale to předjímat nemůžeme. V každém případě k takové situaci může dojít, a pak ohrožujeme ty družstevníky, u kterých jsme si představovali, že by eventuálně mohli požádat. Nejsem si jista, zda to stojí za to, abychom to riskovali, když zákon má tak dlouhou dobu průběhu Poslaneckou sněmovnou, pro řešení liniových staveb, které je vážné a zcela jistě zaslouží delší debatu než nad tímto pozměňovacím návrhem.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Do rozpravy se hlásí pan senátor Nedoma. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, mně se pochopitelně také nelíbí, jakékoli přílepky, ať je zákon otevřený, nebo není otevřený. Není to důvod, proč je nám tento zákon předkládán. Z informací, které k tomu mám, mohu říci, že diskuse a všechna meziresortní řízení a jednání k tomuto bodu proběhla a navíc jde o konkrétní stavby, na které jsou vázány velké finanční prostředky na Státním fondu dopravní infrastruktury. Řádově jde až o 60 mld. Kč. Určitě bychom měli dbát na čistotu legislativního procesu, ale tady jde o velké věci - konkrétně výstavba železničních koridorů směrem na Plzeň, dále je to výstavba metra v Praze a další věci, které jsou stavěny z peněz z EU. Pokud bychom tento zákon nepodpořili, je třeba, aby tady zaznělo, že peníze bychom museli vrátit.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Ještě jednou pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek: Velmi často s kolegyní Paukrtovou souhlasím, ale v tomto případě bych chtěl jen podtrhnout, že ve své, jak říká kolega Vondra - bývalé kapacitě jako ministr jsem zadal velkou změnu stavebního zákona. Je v zásadě v tuto chvíli hotová a tato část je tam samozřejmě obsažena. Je to návrat ke staré osvědčené normě, která nikomu nezpůsobila žádný problém.

Rád bych řekl ještě jednu věc. Nechci nikoho kritizovat, ale když se řekne nějaká konkrétní stavba, pak to vypadá jako nějaký lobbing. Tady jde především o to, že norma je paskvil, který vznikl v roce 2006 a začal platit od 1. 1. 2007. Toto je ohromná obtíž. Vezměte si, že tunel, který má třeba půl kilometru může mít nahoře několik vlastníků zahrádek, kteří vůbec nevědí, co se děje pod nimi, netýká se jich to, ale jsou z pohledu zákona dotčenými osobami a k této záležitosti se mohou vyjádřit. Snažím se to vysvětlit a podtrhnout jen z odborného pohledu. Samozřejmě, kdo tam bude mít průduch, atd., je to jiná věc. Účastníkem stavebního řízení jsou všichni, ale s dotčeným, kdo tam má průduch, stavbu, atd. se musí jednat jako s tím, jehož pozemek je dotčen. Znamená to, že odprodá, pronajme, atd.

Jsem přesvědčen, že za celou dobu 30 let s tím žádné problémy nebyly. Těch 16 let počítejme po roce 1990. Naopak se přimlouvám za to, aby návrh kolegy Žáka byl přijat.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Dalším přihlášeným do rozpravy je paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Prosím, abyste nás seznámila se svým příspěvkem.

Senátorka Dagmar Zvěřinová: Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky a senátoři. Chtěla bych se také přimluvit za to, abyste zvážili podporu svými hlasy návrhu kolegy Jiřího Žáka. Celý život stavím a musím říci, že právě na liniových stavbách necháváme téměř celá léta úsilí, kdy se marně snažíme vyřídit některé majetkoprávní úkony. Někdy je to složité už z toho důvodu, že ne vždycky všechny majetkoprávní záležitosti jsou dohledatelné, což vyvolává i potřebu tohoto přílepku.