Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 15.02.2018

(1. den schůze – 15.02.2018)

(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 12. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Prosím vás, abyste zaujali svá místa, ukončili rozhovory a věnovali se pořadu 12. schůze.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 24. ledna 2018.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Václav Hampl, Karel Kratochvíle, František Čuba, František Bublan, Jan Horník, Jiří Cieńciała, Lumír Aschenbrenner a Jan Hajda.

Vás všechny přítomné nyní žádám, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami; pokud jste opomněli si je vzít, připomínám, že v předsálí Jednacího sálu jsou k dispozici náhradní karty.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 12. schůze Senátu byli senátor Pavel Štohl a senátorka Daniela Filipiová. (Senátorka Filipiová v té chvíli nebyla v Jednacím sále přítomna.) Paní kolegyně Filipiová zatím není přítomna, proto bych prosil organizační odbor doplnit další jméno. (Z pléna sděleno, že senátorka Filipiová je v objektu Senátu.) Paní senátorka Filipiová je přítomna v objektu Senátu a může tuto funkci v plném rozsahu plnit.

Jsou nějaké připomínky? Pokud ne, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 12. schůze Senátu byl senátor Pavel Štohl a senátorka Daniela Filipiová. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 1 registrováno 61, kvorum pro přijetí 31, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli 12. schůze Senátu byli určeni senátor Pavel Štohl a senátorka Daniela Filipiová.

A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 12. schůze Senátu.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud rozhodne o stížnosti na průběh doplňovacích voleb do Senátu až dnes během dne, navrhuji zařadit původní první čtyři body, které souvisejí se slibem senátora Jana Sobotky a jeho zařazení do výboru, aktuálně jako poslední čtyři body této schůze.

Předpokládám, že předseda mandátového a imunitního výboru poté, kdy výbor obdrží usnesení Nejvyššího správní soudu a ověří mandát nově zvoleného senátora, vystoupí a následně operativně navrhne projednání zmiňovaného bodu na plénu Senátu tak, aby se pan senátor mohl plně zapojit do práce Senátu v co možná nejbližším termínu.

Dále navrhuji na pořad doplnit dva návrhy zákonů z lednové schůze sněmovny. Jedná se o senátní tisk č. 232, což je zákon o léčivech; a senátní tisk č. 233 – návrh zákona o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny.

Jsou to doporučení schválená Organizačním výborem. Na žádost výboru pro romské záležitosti navrhuji doplnit na pořad schůze body Balíček k DPH – evropské tisky č. N 075/11 a N 076/11 a evropský tisk č. K 087/11. Na žádost výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhuji zařadit na naše jednání bod Problematika GDPR – ochrana osobních údajů.

Vzhledem k tomu, že volební komise opět neobdržela od prezidenta republiky návrh na nového člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, navrhuji tuto volbu vyřadit z pořadu schůze.

Takto upravený a doplněný návrh pořadu 12. schůze Senátu (včetně žádostí o pevné zařazení) vám byl rozdán na lavice. Takže vše bylo projednáno a jsou to návrhy Organizačního výboru. (Prosil bych pořadatele v předsálí zjednat klid.)

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? Hlásí se pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Dostal jsem informaci, že pan premiér je již zde. Navrhuji tedy takovouto změnu programu. Aby jako bod č. 1 a 2 byly body původně v tomto seznamu 2 a 3. Jako třetí pevně zařazený by byl senátní tisk č. K 087/11, který je uveden jako první, a následně jako bod č. 4 pevně zařazený navrhuji bod, který máme v seznamu pod č. 7 – senátní tisk č. 233 pana poslance Chvojky. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Budeme o tom hlasovat. Kdo další navrhuje doplnění či změnu pořadu této schůze? Není tomu tak, takže můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme nyní hlasovat o návrhu pana senátora Petra Víchy.

Připomenu, aby prvním bodem, který budeme projednávat, byl bod na vašem písemném podkladu, tzn. v písemném návrhu pořadu 12. schůze Senátu, a to bod 2, tzn. tisk č. 223. Jako druhý bychom projednali bod 3 původního návrhu – tisk K 085/11. Jako třetí bod bychom projednali tisk, který byl na prvním místě a má označení K 087/11, a jako 4. bod bychom poté projednali původní bod 7 – jedná se o tisk č. 233.

Pak by samozřejmě pokračovaly ostatní body, jak bylo písemně navrženo.

V tuto chvíli vás žádám, abychom hlasovali o tom návrhu, jak ho předložil pan senátor Petr Vícha a jak jsem ho teď znovu zopakoval.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 2 registrováno 69, kvórum 35, pro návrh 67, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní navrhuji, abychom hlasovali o pořadu schůze en bloc, protože jiné návrhy na změnu či doplnění nebyly. A budeme hlasovat o pořadu schůze ve znění v duchu přijatého předchozího hlasování. Rozumíme si všichni? Všechno jasné? Takže zahajuji hlasování o pořadu 12. schůze en bloc.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 3 69 registrováno, kvorum 35, pro návrh 69, proti nikdo. Návrh byl schválen a my se budeme tímto pořadem řídit.

Přehodím si podklady... Nyní projednáme bod, kterým je

 

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 14. - 15. prosince 2017

Tisk č. 223

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 223. S Informací nás seznámí předseda vlády Andrej Babiš, kterého mezi námi vítám. Pane předsedo vlády, máte slovo.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi představit vám výsledky prosincového zasedání Evropské rady. Jsem velice rád, že pan prezident vyhověl mé žádosti a jmenoval vládu již 13. prosince, abych se mohl zúčastnit této velice důležité Rady, protože evropská agenda je pro naši zemi velice důležitá. Před zasedáním Rady jsem se zúčastnil jednání s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a je velice dobré a potěšitelné, že pan Tusk má stejný názor na kvóty a na migraci jak je názor V4. To znamená, že říká, že kvóty jsou neefektivní a rozdělují Evropu. Stále prosazujeme naši tezi a strategii, že chceme řešit problémy ilegální migrace mimo Evropu, na to konto ještě před zasedáním Rady bylo zasedání V4, kde jsme se domluvili, že společně poskytneme italskému fondu 35 mil. euro na boj proti pašerákům, na zastavování migrace z Afriky a následně jsme se zúčastnili setkání s předsedou Evropské komise Junckerem a italským premiérem Gentiloni. Určitě se chceme také přesvědčit o tom, kam ty peníze šly. Domníval jsem se také, že se to promění na nějakou vojenskou techniku, ale peníze jsou určené na pomoc Libyi v boji proti pašerákům. Agenda Evropské rady – samozřejmě tato diskuse o migraci byla formou neformální večeře, ta trvala až do půlnoci de facto a je jednoznačné, že názory jsou různé a vystoupení některých zástupců jako Řecka, Itálie nebo i Švédska byla velice kategorická v náš neprospěch.

Na druhé straně předsedové vlád V4 jednoznačně velice tvrdě vystoupili a jasně jsme řekli, že není možné, aby se znovu stalo, co se stalo, že na úrovni premiérů na Evropské radě máme nějaký názor a potom na úrovni ministrů vnitra jsme přehlasováni. A to je jednoznačně problém, o kterém jsem mluvil následně v lednu, kdy jsem se vrátil do Bruselu a měl jsem bilaterální jednání s předsedou Komise Jean-Claude Junckrem a místopředsedou Timmermansem a také s vyjednavačem brexitu Michelem Barnierem o tom, že pokud by se to mělo stát, tak je to absolutně nepřijatelné.

A znovu to jenom posílí hlasy o czexitu, o dalších zemích, které na to mají jiný názor. My jsme si dělali analýzu, kdo se k tomu jak staví, my máme jasný plán, jak s tím bojovat. Já jsem navštívil i předsedu vlády, když jsem byl v Bulharsku na oficiální návštěvě. Bulharsko má předsednictví, je to velice důležité a myslím si, že máme jasný plán, které země přesvědčovat a argumentovat. Protože hlasy, že my dostáváme nějaké peníze, to je pravda, evropské fondy, ale také platíme do Unie a také z naší země odchází každý rok – já jsem si nechal udělat takovou tabulku na dividendy – 230 miliard. Takže nikdo nemůže říct, že my jsme nějací chudí příbuzní v Evropě, a za to, že dostáváme peníze, tak musíme všechno akceptovat.

Já bohužel jsem se musel ze zdravotních důvodů omluvit z mnichovské konference, kde jsem měl mít schůzku s Marc Ruttem, ale toho uvidím na Evropské radě, nebo Sebastianem Kurzem. Jenom do Nizozemska, které je velice aktivní a říká: „Dostáváte peníze, musíte brát migranty,“ tak jenom do Nizozemska za rok 2016 odešlo 90 miliard dividend. Takže migrace je pro nás zásadní, kvóty se nesmí zopakovat. My uděláme pro to maximum. A také budeme získávat další spojence. A samozřejmě je to o nějakých vztazích a o bilaterálních jednáních. A na to se také chci soustředit. Proto jsem šel také do Davosu, kde jsem potkal desítky premiérů, a chceme být aktivní.

Takže se soustředíme na získávání nových spojenců. Ohledně obrany prosincová Evropská rada zahájila takzvanou stálou strukturovanou spolupráci obrany, to je takzvané PESCO. Je to další projekt spolupráce v obraně. Já samozřejmě stále na těch jednáních kritizuji to, že obrana Evropského kontinentu je nedostatečná, že Schengen, jaký máme, je nelogický. Není logické přece, že je Řecko v Schengenu, a Chorvatsko a Rumunsko a Bulharsko není v Schengenu. Že by v Schengenu měly být veškeré evropské země. Také je důležité, aby konečně Frontex bojoval aktivně proti pašerákům. My stále říkáme oficiálně, to je to řešení. Pašeráci vydělali za rok 2016 podle Europolu 2,7 mld. euro. A podle mého názoru a podle našeho stanoviska je aktivita Frontexu a obrany Evropského kontinentu nedostatečná.

Jak funguje Schengen, jsem se přesvědčil 1. ledna, když jsem řídil z Rakouska domů, že každé auto na hranici před Mnichovem bylo vizuálně kontrolováno. Bylo tam asi dvacet německých policistů, kteří nás kontrolovali, každé auto vizuálně. Tak to bychom potřebovali mít asi v Katánii, na Sicílii, a to není. A my na to stále poukazujeme, a to si myslím, že je hlavní řešení migrace. To, že jsme dali Turecku 3 miliardy euro a že to nějak funguje, je jasné. Podobný projekt by měla Unie realizovat s Libyí a Tunisem. A to je ta strategie realizovat to mimo Evropský kontinent. Kvóty jsou neakceptovatelné.

My jsme v absurdní situaci, kdy máme nejmenší nezaměstnanost v Evropě – 2,4 % – a na tu sestřičku z Ukrajiny čeká naše nemocnice rok. I když jsem teď navýšili kvótu zpracování, protože na schůzku na našem velvyslanectví na Ukrajině se čekalo 150 dní, takže jsme navýšili tu kapacitu. Ale považuji to za absurdní, že sestřička čeká rok na povolení, a do Evropy přicházejí tisíce ilegálních migrantů.

Dále na Evropské radě byl Eurosummit o budoucnosti eurozóny. Já jsem tam také aktivně vystoupil. A Eurosummit byla jednoznačně situace taková, že ty země, které plní kritéria Maastrichtu, a které mají nízké zadlužení a mají dobré rozpočty, si stěžují na ty země, které to neplní. A říkají: „My budeme sdílet to riziko s vámi, až když zlepšíte vaše hospodaření. “ A ty země, které to neplní, říkají: „Ne, nejdřív to budeme sdílet, až potom se polepšíme.“ Takže eurozóna má svoje problémy. Výsledky eurozóny jsou horší než u některých zemích, které nejsou v eurozóně. Já myslím, že naše výsledky v eurozóně můžou být příkladem pro ostatní země po všech stránkách.

Eurosummit vlastně byl poprvé na úrovni Evropské rady. Prezident Macron tam vystoupil, že by chtěl, aby se to opakovalo. To je určitě dobrý nápad, aspoň vidíme, my, kteří nejsme v eurozóně – a za naši vládu myslím můžu říct, že se tam nechystáme a nechceme tam jít, protože vidíme ty velké problémy, tak pokud se to bude opakovat, tak to bude jedině dobře.

My jsme včera jako vláda odsouhlasili fiskální pakt. Jsme poslední země v Evropě – a prosím vás, nemá to nic společného s naším vstupem do eurozóny. Nechceme vstupovat, nevidíme k tomu důvod, je to nevýhodné. My jsme přijali jenom hlavu 1 a 2, a my také nemůžeme být v Evropě na všechno negativní. Nemá to na nás žádný dopad, a proto jsme to změnili teď, nemělo by to být schváleno ústavní většinou, ale prostou. Takže doufejme, že i z hlediska naší image, abychom nebyli jenom negativní, znovu opakuji, nemá to žádný dopad, tak že to projde a i Senát bude k tomu pozitivní, protože nemá to žádný dopad na nás.

Ohledně brexitu, to je samozřejmě záležitost, která je velice diskutovaná. My jsme solidární vůči Irsku, všichni, a taky říkáme, my jsme solidární vůči Irsku, brexitu, tak buďte solidární v kvótách vůči V4. Samozřejmě brexit bude velice složitý. A od roku 2021 evropský rozpočet přijde o 11 miliard. Samozřejmě znamená to změnit 700 smluv, takže bude to ještě na dlouho. Je otázka i pozice premiérky Mayové, jak to interně zvládne. A bůhví, co se ještě může stát.

Naše strategie vůči Evropské unii je, že chceme být aktivní. Chceme být aktivní v Dublinu 4 a kvótách. A taky chceme být aktivní ohledně rozpočtu. My jsme teď hodnotili evropské fondy. Já považuji za absurdní, že my dneska konstatujeme, že 11 miliard, co máme, chceme přesunout, protože máme např. Program 14 miliard na internet, který nikdo nečerpá, a teď jsme zjistili, že budou potřeba jenom tři. Na druhé straně máme požadavky o 2 miliardy navíc do zdravotnictví, 4 miliardy v ICT projektech – a my víme přesně, na co potřebujeme ty peníze z Evropy, ale ta Evropa nám to nadiktuje. Takže ten Program 2014-20 nám nadiktovali podle jejich představ – 22 % ESF, sociální fond. Ale to bylo v čase, kdy jsme měli nezaměstnanost 9,5 %. Dneska máme 2,4. Máme skvělý program na chůvy – 300 milionů. Nikdo to nečerpá. Nikdo ani pořádně neví, na co to je. Doufejme, že paní Němcová to teď vyzkoumá.

A my teď chceme přesunout 11 miliard z těch fondů, které nečerpáme, na ty, které čerpáme. To bychom chtěli, nebo je převést. A my se musíme zeptat Evropské unie. Takže tady pro mě je to absurdní situace, kdy Evropa nám mluví do všeho, místo toho, aby naslouchala nám. My jsme se domluvili, že napíšeme dopis na komisařku Creţu, protože my potřebujeme souhlas. A je to takové zvláštní.

Takže napíšeme dopis a já osobně tam půjdu vyjednávat, aby nám vyhověl. Oni nám vlastně mluví i do staveb, oni nám mluví do všeho. A pro nás perspektivně, když se budeme bavit o tom dalším období – 21 – 28, tak přes prsty, když to spočítám, dostaneme 500, odvedeme 350, rozdíl je 150 děleno 7 je 20 něco. Ročně. A my určitě chceme bojovat za to, abychom na to příští období měli hlavní slovo. Hlavní slovo, ne, aby nám to diktoval úředník z Bruselu.

A to bylo stejné s tím mým projektem reverse charge, který jsme stále nedokončili. A my dneska můžeme být příkladem výběru daně v Evropě. My jsme snížili VAT gap ze 70 miliard na 40, na 9,5 %, to se nikomu nepovedlo. A já jsem i informoval na Evropské radě, že naše veřejné finance jsou ve skvělé formě. A že možná některé členské země by se mohly u nás učit. Některé dokonce už to chtějí. Ale mimo Evropu – Ukrajina by chtěla EET, Arabské emiráty mluví o kontrolním hlášení, atd.

Takže to jsou věci, které si myslím, že bychom změnit v Evropě a že Evropa potřebuje reformu a musí být aktivní. Vybírání – další taková věc zajímavá – předseda komise, jak se to vybírá. No, podle Lisabonské smlouvy o tom mají rozhodovat předsedové vlád a prezidenti Evropské rady. Ale zavedl se takový pojem „spitzenkandidat“. Co je to „spitzenkandidat“? No „spitzenkandidat“ je, že nějakým způsobem to předseda Evropského parlamentu s nějakou velkou zemí prosadil a řekne: „Ten Juncker je nejlepší kandidát.“ To, že Cameron hlasoval proti a Orbán taky, tak na to se nebral ohled. A to jsou věci, které my musíme změnit v Evropě. Není možné, aby nám Evropská komise stále tady něco předkládala. Jak máme nosit zbraně, jak máme další věci...

Takže my si myslíme – a já si to myslím hlavně, že my potřebujeme reformu Evropské unie. A členské státy a prezidenti a premiéři musí mít hlavní slovo. Ne stále Evropská komise. A to je podle mě situace, která by se měla změnit. Takže větší vliv členských zemí, větší vliv na dohodu o partnerství. A nejsme v pozici skutečně, že bychom museli tam někoho prosit. Dostáváme peníze, ale tady investovali zahraniční investoři a ty dividendy končí v těch členských zemích. A to, že platí naše lidi o čtvrtinu méně, tak to všichni víme. I když dneska ty platy jdou nahoru. Takže to jsou věci, které my chceme změnit, chceme být aktivní, chceme získávat spojence. A já osobně se v tom angažuji aktivně. A samozřejmě, pokud naše vláda bude fungovat dál, tak určitě v tom chceme pokračovat. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane předsedo, posaďte se u stolku zpravodajů.

Informaci projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 223/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který je omluven, a zastoupí ho pan senátor Luděk Jeništa. Pane senátore, prosím vás o vaše vystoupení.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane premiére v demisi, milé kolegyně, kolegové.

Vzhledem k tomu, že pan premiér tady řekl prakticky drtivou většinu informací, které mám i já ve své zpravodajské zprávě, tak je nebudu opakovat. Pan premiér samozřejmě přidal i některé názory svoje vlastní, postoje vlády, což si myslím, že je také velmi pozitivní, informovat Senát o tomto. Já jenom bych si dovolil doplnit takovou aktuální a z mého pohledu poměrně zajímavou věc, která se týká brexitu. Nebyla diskutována přímo na této Evropské radě, ale byla schválena plénem Evropského parlamentu. A týká se to rozdělení případně uvolněných 73 křesel v Evropském parlamentu, kterými v současné době disponuje Británie. Z těchto 73 křesel bylo navrženo, že 27 křesel bude rozděleno mezi 14 zemí, které jsou v parlamentu vzhledem k počtu obyvatel takzvaně podreprezentovány. Netýká se to tedy České republiky. A zbývajících 46 křesel by mělo sloužit jako rezerva pro případné nové členy Evropské unie. Protože samozřejmě v evropské smlouvě je, že plénum nesmí mít více než 750 členů plus předsedu. Takže těch 46 křesel by bylo připraveno pro nové členy. Bylo řečeno také, že nejblíže ke vstupu do Unie mají Srbsko a Černá Hora. Ale připadal by ten vstup v úvahu nejdříve, optimisticky, v roce 2025. Údajně.

Tak to je jenom takové zajímavé doplnění usnesení pléna. Já už jenom konstatuji, že tento materiál byl na Evropském výboru prodiskutován a výbor přijal usnesení, že bere tento materiál na vědomí. To je z mé strany zatím vše. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane zpravodaji, prosím vás, abyste také vzal místo u stolku zpravodajů.

A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Jako první pan místopředseda Jiří Šesták.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Pozorně jsem poslouchal řeč pana premiéra a v řadě případů musím souhlasit i s jeho postojem třeba k uprchlické krizi, kdy je třeba řešit situaci tam, kde kritická situace vzniká a kdy i říká, že Česká republika je připravena na řešení konfliktů v těch daných místech. A pomoci v těch daných místech tak, aby se uprchlická vlna nezvedala a nepokračovala dál do Evropy. A v té souvislosti bych se rád zeptal pana premiéra na konkrétní situaci a na konkrétní opatření jeho vlády.

V posledních dnech jsme svědky bezprecedentních náletů syrského a ruského letectva ve Východní Gutě a provincii Idlíb. Je tam bombardováno civilní obyvatelstvo, školy, nemocnice, jsou tam srovnávány celé bloky obytných domů. Jenom za jeden den tam bylo zabito 234 lidí, z toho velká část dětí. Je používaná zakázaná munice, barelové bomby, chemické zbraně. Tyto boje provádí ve spolupráci Rusko, Írán, Asadův režim a Hizballáh. Je 500 000 mrtvých v daném místě, 2 000 000 zraněných, 7 000 000 lidí je vyhnáno ze svých domovů. Ti lidé jsou buď ve vnitřní migraci v tomto regionu, nebo ve vnější, že se dostávají do jiných států a samozřejmě částečně i do Evropy.

Vše nasvědčuje tomu, že tyto země, které provádějí toto bombardování, to dělají i s úmyslem, aby se tito lidé buď zlikvidovali, nebo aby se dostali do pohybu, a to znamená, aby šli do Evropy. A teď by mě zajímalo, jak naše Česká republika, vláda pana premiéra k aktivitě těchto ozbrojených sil bude zaujímat své konkrétní stanovisko na poli diplomatickém? A jak se připravuje řešit tuto situaci, která nastala, která eskaluje? A není to jenom jediná, připravuje se podobný velký problém na hranicích s Izraelem, kde Írán koncentruje síly a kde Izrael je za poslední desetiletí možná nejvíc ohrožen.

Takže rád bych znal konkrétní opatření české vlády na tuto konkrétní situaci, i jakou roli a jaké postavení zaujme česká diplomacie. Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Já v reakci na projev pana premiéra bych si dovolil položit takové čtyři otázky, s tím, že někde to budou i poznámky.

Ta první je, že podle mých informací by o Dublinu IV mělo být jednáno někdy v červnu tohoto roku, tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem se vláda na toto jednání připravuje, zda máme již vyjednánu spolupráci s některými dalšími členskými zeměmi, abychom tam dokázali prosadit své názory.

Druhá otázka, nebo to je spíš možná poznámka, se týká toho stěžování si pana premiéra na to, jak nemůžeme převádět peníze evropské z jednoho účelu na jiný účel. Toto je stanoveno naší Dohodou o partnerství, kterou jsme podepsali s EU v době, kdy pan premiér byl ministrem financí a vláda rozhodla o tom, jak ta Dohoda o partnerství bude vypadat. Důsledkem této dohody je, že některé přesuny nemůžeme dělat bez souhlasu Evropské komise. Takže tam je to taková nějaká pro mě akceptovatelná sebekritika.

Třetí věc, kterou mám, je, že je tady před námi období 2021 – 2027, které máme vyjednávat. Já bych se velmi přimlouval za to, aby v rámci jednání, zejména z hlediska využití těch evropských peněz, kterých nevíme, kolik bude, byli do těchto jednání zapojeni i lidé z praxe, kteří například píší projekty, nebo se podílejí přímo na tom čerpání, neboť ta administrativa spojená s tím čerpáním prostředků neuvěřitelně narůstá. V současné době se nám u některých operačních programů daří nastavovat takové podmínky čerpání, že ti lidé vůbec neví, podle čeho a jakým způsobem jsou ty jejich projekty hodnoceny. Já osobně se za tímto účelem setkám i s paní ministryní pro místní rozvoj, protože skutečně někdy není ani jasné, která podmínka je podmínka, která se hodnotí, a která podmínka je podmínka, která je vylučovací, že už dál ten člověk nemůže ten projekt prosazovat, neboť už byl vyřazen z té soutěže. Je v tom docela veliký chaos, který, řekněme, rok od roku narůstá, přestože my jsme se například na našem výboru snažili to čerpání zjednodušit.

A poslední věc, kterou tady mám, a to bych se také pana premiéra chtěl zeptat, zejména poté, co jsem si přečetl některé pozice vlády již k návrhům směrnic či nařízení. Ty směrnice a ta nařízení nevznikají tak, že by je najednou někdo v Evropské komisi vymyslel. Ta vznikají tak, že existují různé komise, kde my máme své zástupce, úředníky, kteří obsah té směrnice a zejména nařízení připomínkují. Typicky se budeme bavit o Obecném nařízení na ochranu osobních údajů. A v rámci těch připomínek to potom funguje tím způsobem, že pokud ten úředník najde spojence a v rámci těch 28 členských zemí EU, tak může to projednávání zastavit nebo velmi významně po dobu toho nařízení ovlivnit. Já si vůbec nejsem jistý, že toto se děje. A pokud potom dochází k nějakému konfliktu, tak se to rozhoduje na Radě ministrů. Já bych velmi prosil, tady to není kritika, protože já bližší informace nemám, abychom se na tento proces projednávání těch věcí daleko více soustředili, protože potom si stěžovat na něco, co už je přijaté nebo co už musíme implementovat, je pozdě. Takže to je moje taková čtvrtá poznámka, případně i dotaz, zda tato vláda, byť je v demisi, počítá s tím, že bychom daleko zodpovědněji začali přistupovat k těm procesům, kde se ty směrnice či nařízení projednávají a vyjednává jejich obsah.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní je přihlášen pan senátor Jiří Vosecký.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, pane předsedo, dobrý den, pane ministře, dámy a pánové. Já bych navázal na Miloše Vystrčila.

To, co tady bylo řečeno, s tím souhlasím. Já jsem totiž jeden z těch praktiků, který ty peníze čerpá. Řekl bych, že jich není málo. Je nás tady celkem dost, tamhle Zbyněk a další. Ono, všechnu vinu, která tady byla, říkala, že všechno je z Bruselu, ono, já bych řekl, že až tak na ten Brusel házet nemůžeme. Z velké části jsme si to zavinili sami. Je to přesně to, co říkal Miloš Vystrčil. Zaprvé jsme nepřipomínkovali, zadruhé nevíme vůbec, jestli zodpovědní lidé do toho Bruselu jezdili nebo nejezdili, protože ty věci se připomínkují, pak když se to připomínkovalo v rámci místních samospráv, s ministerskými úředníky, tak starostové poukazovali na spoustu chyb, které v těch věcech jsou, načež ministerstvo nějak rozhodlo, i proti vůli samospráv. Takže je to prostě, když to řeknu, kritika na Brusel dobrá, ale ona by ta kritika měla být taky na nás, protože my jsme z větší části, to, v jakém stavu jsme si to zavinili sami. A proto bych poprosil, když bude nové plánovací období, které se teď připravuje, které se tvoří, bylo by dobré, aby úředníci, kteří to měli na starost a byli kontrolováni, protože jsou za to placeni, aby podávali zprávy, aby těch zpráv chodilo víc, protože jinak se nedobereme dobrému konci. To je o tom. Vezměte si, že GPR a ministerstvo, mám dojem, školství, to jsem četl, připravilo pro školy 90stránkový elaborát. Co to je za hloupost? Vždyť ti naši úředníci jsou horší, jsou papežštější než papež. To je základní problém, který je. Je zapotřebí úředníky trochu krotit. Máme plnit jenom to, co po nás Brusel chce. Ne abychom domýšleli další a další věci. Další problém, který tady je, který já mám ještě od starostů, je, máme úřad pro kontrolu výběrových řízení, ÚOHS. Ten vám napíše nějaké stanovisko a auditní orgán ministerstva financí řekne: To nás nezajímá. My máme vlastní názor, vlastní výklad toho zákona. A prostě my toto nebereme... To jsou základní věci, které jsou. Úředníci ČR neberou v úvahu legislativu a stanoviska úřadů, které jsou k tomu kompetentní a zodpovědné. To je další problém, který je. Takže my si musíme spoustu věcí vyřešit tady, když je vyřešíme, bude to v pořádku. Těm samosprávám a všem, kteří čerpají, se život ulehčí. Souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, že stav je velmi komplikovaný a složitý. Z jedné strany je to v určité chvíli dobře, protože když by to bylo strašně jednoduché, tak ty žádosti se budou podávat ve větším množství, není zaručena kvalita žadatelů. Takže nějaké síto by tam mělo být, aby prostě kvalita žadatelů byla zaručena, ale zase se to nesmí přehánět. A pak, řekněme si úplně na rovinu, já spolupracuji v rámci přeshraniční spolupráce s Německem i s Polskem, nezažil jsem ani v Německu ani v Polsku, že by někdo někdy někoho udal do Bruselu, případně udal nějakého starostu a podobně. To je prostě česká specialita. S tou se asi budeme muset srovnat. Ale bohužel je to špatné. Tady je zapotřebí v novém plánovacím období připravit a komunikovat to se samosprávami, protože ty samosprávy dole v terénu vidí přesně, co chtějí. Jestliže to zase necháme na úřednících z ministerstva, oni nám nadiktují věci a pak to zase bude fungovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem se chtěl vyjádřit ke dvěma věcem. Jedna ta otázka je migrace. Zaznělo tady, jaká je pozice vlády ČR. Ona ta pozice je dlouhodobě v zásadě stejná. Já i souhlasím s těmi základními předpoklady, že se má migrace řešit ve zdrojových zemích. Ideální by bylo samozřejmě, kdyby nikdo nemusel ze svého domova utíkat, kdyby se ty problémy vyřešily tam, stejně tak je samozřejmě potřeba bojovat proti pašerákům, je potřeba chránit vnější hranici EU. Otázka je, co když tato všechna opatření selžou a ti migranti přece jenom přes to všechno přijdou, i když se tato politika dělat bude. I tady souhlasím s tím, že ty kvóty nefungovaly, že to nebylo ideální řešení.

Na druhou stranu, já jsem ještě nikdy nezaznamenal návrh ČR na komplexní celoevropské řešení tohoto problému. Nebyly to desítky policistů nebo vojáků v jednotlivých zemích na migrační trase, není to ani humanitární pomoc, kterou ČR posílala. To všechno je dobře. Ale ve vztahu ke kvótám, teď i k Dublinu IV, vlastně slyšíme kritiku, ale ne komplexní představu, jak solidárním způsobem na evropské úrovni tento problém vyřešit, což já považuji za velký problém.

Druhá věc, která tady od pana premiéra zazněla, byla určitá kritická výhrada k většinovému rozhodování na radě. To je téma, které se objevuje v poslední době velmi často. Ozývá se, že přece se nemůžeme nechávat přehlasovat v klíčových věcech. Já bych tady jenom upozornil na určité riziko toho postoje, že by se všechno mělo hlasovat jednomyslně, pokud možno. Teď pomíjím primární evropské právo, tam je rozlišeno, kde se hlasuje jednomyslně, kde se hlasuje kvalifikovanou většinou. Ta kvalifikovaná většina je tam přece proto, aby to vůbec bylo funkční, protože pokud se přijímají třeba harmonizační opatření ve vztahu k vnitřnímu trhu, tak představa, že by se všechno mělo hlasovat jednomyslně, tak by také nemuselo být nikdy nic. A kdekdo si stěžuje, že ta EU nefunguje, přitom my tady vlastně vznášíme požadavek, který kdyby se měl důsledně uplatňovat, tak definitivně fungovat nebude. Je to asi, jako kdybychom tady si na národní úrovni vznesli požadavek, že ke každému zákonu musíme mít souhlas všech 14 krajů. Přijali bychom vůbec nějaký zákon někdy? Dost o tom pochybuji.

Takže jenom varuji před populistickými tvrzeními toho, že ke všemu musí být náš souhlas na evropské úrovni. Myslím si, že bychom tím definitivně odsabotovali myšlenku evropské integrace. Spíše je potřeba to, co už tady také zaznělo, kvalifikovaně vyjednávat, protože žádné klíčové rozhodnutí se neděje bez naší účasti. Musím říct, že kultura jednání na evropské úrovni je podstatně vyšší než kultura politického jednání u nás. Jsou naprosto výjimečné případy, kdy některý stát je přehlasováván, přestože v tom daném případě ta možnost hlasování kvalifikovanou většinou je. Jsou to doopravdy mimořádné případy, kdy se to nedaří vyřešit jinak. Jinak ta evropská kultura doopravdy směřuje k tomu, aby názory odůvodněné, dobře vysvětlené, dobře podané názory kteréhokoliv členského státu byly slyšeny. To je spíše ta cesta kvalifikovaně vyjednávat, než si stěžovat na rozhodování kvalifikovanou většinou.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. S přednostním právem paní místopředsedkyně Miluše Horská.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážení páni předsedové, milé kolegyně, kolegové. Já se velmi ohrazuji proti tomu, že EU zapříčinila špatné čerpání z evropských fondů naší země, protože je to evergreen. V tom prvním období jsme to dotáhli tak daleko, že jsme to Evropě osladili, v tomto druhém období, přestože vláda pod panem premiérem Babišem maká, tak jenom například ve školství se nejenom nečerpá, školy, které dostaly tvrdou podmínku, proinkluzivní, z ČR, kterou jsme byli zadresovat do Bruselu, tak se prostě za to čtyřleté období nestaví. To, že nečerpáme peníze na vysokorychlostní internet, je naše prohra. Na nás se řítí nutnost elektronizace ve všech oblastech, jenom co nám teď dělá za potíže zdravotnictví. Takže to, co EU nařizuje, my si to nechytáme, tak jak říkali naši předřečníci, tak to je prostě náš handicap. Chůvy, které se objevily v zákoně, ve školském zákoně, pro dvouleté děti, nebo v dětských skupinách, to je nový terminus technicus, který se zde trošku násilně zavádí. My nevedeme osvětu k tomu, abychom ty peníze čerpali. Člověk často, ten zájemce, musí lovit. Není nikdo, kdo by mu v tom v té naší zemi poradil a pomohl.

Ale jednu věc. Díky tomu, že nečerpáme a jsme na chvostě čerpání mezi státy EU, tak by mě prostřednictvím pana předsedajícího, vážený pane předsedo, zajímalo, jestli už se připravujeme na to, že nepřijdou do toho společného ranku peníze britské, jestli se náhodou nemůže stát v tom vyjednávání, když my neustále nečerpáme a to čerpání si protahujeme, žádáme, vymýšlíme si, jsme takoví ti zlobilové, ale řekla bych, že z vlastní vůle, jestli se neocitneme v nějakém jiném ranku, jestli už i na to myslíme, abychom byli tedy těmi partnery, kteří jednají. A jestli tedy ten náš hlas, tak jak tady zaznělo, jestli bude slyšet i směrem třeba k tomu, jak my si sami, Česká republika, dojednáme smlouvy další spolupráce s Velkou Británií, protože si myslím, že to je na programu dne. A pokud máme být plnohodnotnými státy, jak v Evropě do čeho mluvit, tak se podle toho máme taky chovat.

A druhá moje poznámka. Prosila bych pana předsedu vlády, zda by nás mohl seznámit nebo podat informaci o tom, že EU podpořila myšlenku, aby se východní Jeruzalém stal hlavním městem Palestiny. Myslím, že kolem toho byla vášnivá debata, že bychom se to možná mohli také dozvědět.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já také děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová a my se vystřídáme v řízení, neboť já jdu na tiskovou konferenci. Tak...

Senátorka Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedo, již odcházející, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére vlády v demisi. Také se připojím k plejádě dotazů, která na vás padla. Mám dva. První se týká otázky související s naší bezpečností, migrací. Ráda bych navázala na svého předřečníka, pana senátora Dienstbiera. Ano, všichni víme, že to je velmi náročné téma, velmi složité téma. Dohodli jsme se na tom, tady je takový názor všeobecně přijímán, že se zejména v těch zemích, kde problémy vznikají, má situace řešit s naší pomocí. Měla jsem teď možnost být na zajímavém jednání v Senátu, kde byli zástupci ministerstev, Evropské komise a dalších odborníků na rozvojovou pomoc. Upozorňovali na to, že peníze, které ČR posílá právě z těchto důvodů do Libye, jsou penězi, které mohou tuto zemi destabilizovat, vůbec nepůsobí ve prospěch toho, co je deklarováno jako cíl. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli o této situaci jste informován, protože další peníze, které mají být zaslány k účelům, o kterých jsem hovořila, se chystají. Je to několik set milionů. Ta varování právě ze strany zástupce Evropské komise byla velmi naléhavá. Domnívám se, že je třeba dále se zasadit o to, aby pomoc byla v rámci celé EU více koordinována.

Pak mám druhý dotaz. Ten se týká, když dovolíte, vašeho vystoupení. Mám tu materiál 223, který neobsahuje žádné informace o eurozóně výslovně, ale vy jste tady velmi silně, jednoznačně řekl, že my nechceme do eurozóny. Možná to byla jenom zkratka pro nás senátory, ale byla bych ráda, abyste situaci blíže vysvětlil, protože se domnívám, že zatím tady panoval názor, že není v této věci rozhodnuto, že spíš o tom bude vedena diskuse. Drtivá většina našich podnikatelů říká, že by to bylo pro naši zemi výhodné. Je to otázka. Možná jste jenom zkráceně řekl momentální váš nebo postoj vlády.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A slovo má nyní pan senátor Václav Homolka.

Senátor Václav Homolka:  Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Pan premiér je zde dnes poprvé, slyšel od nás už hodně nápadů, návrhů a kritik, jak by se co dalo řešit. Nechci jednání nijak zdržovat a ani nebudu nějak zvlášť radit. Ale také tady zazněly názory, že hodně si můžeme sami zde u nás za to, jak se z Evropy zákony nebo různé názory k nám dostávají a my pak chceme s těmito směrnicemi pracovat podle svého.

Chtěl bych panu premiérovi jenom říci, že by měl odlišit, jestli se mu dostávají návrhy a výzvy o následcích nějakých činů a neřeší se příčiny. Vzpomenu jenom Sýrii. Dobře, můžeme souhlasit, že nyní se tam nějak bombarduje. Ale to jsou následky všeho toho, co se tam událo, kdo tam začal bombardování, kdo bez souhlasu OSN, bez souhlasu legitimní vlády atd. A musíme říci, že pokud jde o zmiňované Rusko panem místopředsedou, to tam je jediné se souhlasem legitimní vlády.

Pokud budeme něco kritizovat, v pořádku, mně se to také nelíbí, ale jsou to řešení následků a my bychom měli vidět příčiny, a ty jsou někde úplně jinde. A to se týká i uprchlické krize.

Pane premiére, držím vám palce, abyste to uměl odlišit a aby se vám to dařilo. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní má slovo pan senátor Zdeněk Brož. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Zdeněk Brož:  Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére v demisi, kolegyně a kolegové. Mám jednu velice přízemní, ale myslím si, že velmi praktickou poznámku a možná žádost.

Zaznamenali jste možná postesk pana premiéra, že ukrajinská sestřička musí čekat rok, než se dostane do naší nemocnice. I když to vůbec nepatří k Evropské radě, Komisi a Unii, doufám, že to všichni víme. Považuji to za velice vážný problém, protože nejde jenom o sestřičky, ale jde vůbec o velkou poptávku po pracovní síle z východu, která se velmi komplikovaně dostává na náš pracovní trh. Ale myslím si, že místo obviňování evropských orgánů bychom mohli něco udělat my. Chci proto z tohoto místa prohlásit, že pokud ministerstvo vnitra opustí svoji pozici, že každý, kdo chce přijít z ciziny do České republiky a narušit hranice, je potřeba s ním zatočit. A pokud otevřeme nějakým způsobem pracovní trh, budu první, kdo by tuto záležitost podporoval. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego. A slovo má nyní pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážená paní předsedající, pane premiére. Jak s panem premiérem v tisíci věcech nesouhlasím, myslím si, že za postoj ke kvótám a k povinnému přerozdělování je potřeba ho pochválit a držet tento postoj. Podívejme se do západní Evropy, jaké mají obrovské problémy s integrací zatím muslimské minority. Jsou to obrovské problémy a nedopusťme, abychom je měli tady v Čechách. Tlačme na státy, které mají vnější schengenskou hranici, kdy podepsaly, že budou tuto schengenskou hranici chránit, ale prostě ji nechrání. Vím, že je to složité, ale nechrání ji, takže porušují dohody. Chtít po České republice, aby předložila komplexní evropské řešení, solidárním způsobem to řešit, není úkolem České republiky. Úkolem České republiky je chránit Českou republiku a její bezpečnost.

A kolegy místopředsedy Šestáka bych se vaším prostřednictvím zeptal, kdy byly v bojích za posledního půl roku použity chemické zbraně v Sýrii. Moji asistenti to nyní dvacet minut zjišťovali. A nemáte-li pro to důkaz, je to šíření poplašné zprávy, protože když to říkáte, pane kolego, budou to přebírat média. A není to tak. Děkuji vám.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego, a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Ano, paní senátorka Zuzana Baudyšová, prosím. Zvedla ruku, vidím to a rozprava ještě nebyla uzavřena, takže máte slovo.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážení páni místopředsedové, vážený pane premiére. Dovolím si jenom jednu poznámku a moji kolegové určitě tuší, o čem budu hovořit. Chtěla bych jenom krátce upozornit na situaci, která jde ruku v ruce s konfliktem, který v současné době je. Jsou to otázky, jak to bude s kvótami. Dovolila bych si k tomu přidat jednu důležitou otázku, na kterou jsem se již několikrát snažila tady upozornit a která stále není dořešena. Je to otázka dětí migrantů bez doprovodu v současné velmi složité mezinárodní situaci.

Jsem ráda, že pan premiér nejenom táta a politik a vím, že mi rozumí. Tyto děti jsou skutečně dětmi nikoho, kde končí, jak končí nikdo neví, a je to určitě velmi špatně. Bohužel asi neexistuje ani žádné jasné ustanovení, co by bylo třeba dělat. A budu velmi vděčná, kdyby s tím Česká republika přišla, abychom se na tento problém podívali jako na velmi citlivé téma, kdy je třeba nezametat tuto otázku pod koberec, ale otevřít ji a tlačit, aby bylo jasno, kolik těchto dětí vlastně je, kde skončily. Myslím si, že odpověď budeme hledat velmi těžko, ale budu moc ráda, jestli Česká republika se bude tomuto tématu věnovat.

Pane premiére, držím vám palce a děkuji za podporu.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Rozprava pokračuje. Slovo má pan místopředseda Jiří Šesták.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové. Odpověděl bych kolegovi Tomáši Jirsovi. Čerpal jsem z oficiálních zdrojů z médií. První, kdo to vyslovil, byl Bílý dům začátkem dubna, takže přesně to dohledám a rád vám to předám. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Znovu se ptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí, rozpravu uzavírám. Vážený pane premiére, přejete si vystoupit, byl jste několikrát dotázán? Ano, prosím, máte slovo.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Snažil jsem se dělat si poznámky, snad jsem to všechno pobral.

K vystoupení pana senátora Vystrčila. Pokud jde o Dublin IV, jednáme samozřejmě na úrovni expertů, to není jenom na úrovni premiérů. A máme strategii. Otázka je, jestli není lepší rozhodovat o Dublinu IV, aspoň já si to myslím, možná za rakouského předsednictví než za bulharského. Rakousko má přece jenom jinou pozici, nicméně jsme připraveni bojovat za naše představy. A není pravda, že bychom neměli jasné návrhy, máme je. Dublin IV je v podstatě dobrý. Návratová politika. Ano, v Evropě je nyní asi jeden a půl milionu lidí, kteří nedostali azyl a kteří se soudí, jsou to tisíce sporů, které Evropa není schopna řešit.

Pokud jde o dohodu o partnerství, není to sebekritika koaliční vlády. Nastoupil jsem do koaliční vlády 29. ledna 2014 v 17.30 hodin večer a dohodu o partnerství vyjednávala vláda ODS, takže to jste se netrefil. A definitivní dohoda byla uzavřena v roce 2013 na období 2014 až 2020, takže logicky jsme to my nemohli vyjednávat. My jsme jenom konečně přijali šílený zákon o státní službě, který jsme, mimochodem, měli přijmout v roce 2004, když jsme vstupovali.

Už jsme byli v situaci, že kdybychom to neudělali, tak bychom žádné peníze ani nedostali. Určitě zapojení z praxe, vítáme. Čerpání chceme zjednodušit. Tady ve vystoupeních vícero z vás vystupovalo, že já si stěžuji... Já si nestěžuji. Jenom říkám, že to není kritika EU. To je systém, kde jsme identifikovali – 11 mld. máme programy, které nám nevyhovují a chceme je přesunout jinde. To je všechno. To není kritika, to je status quo. A teď se musíme ptát Evropské komise. A teď tam budeme chodit měsíce a měsíce, a nevím, co nám řeknou. Místo toho, abychom měli tu kompetenci, říkám, že chceme v příštím období změnit kompetenci. A GDPR – ano, je to problém. Samozřejmě dnes to zneužívají firmy na trhu. Včera jsme to řešili i na vládě, hlavně pan poslanec Bláha se angažoval. Včera jsem mluvil s panem Havlíčkem. Ano, je to rozhodnutí, které bylo přijato. O jakých komisích pan senátor mluvil, nevím, do jaké míry my jsme to mohli ovlivnit, nevím, ale určitě to nebylo za naší vlády. A samozřejmě si to mohu nechat dohledat. Bylo to na úrovni ministra vnitra, to je kompetence ministerstva vnitra. A jak to můžeme ovlivnit? Samozřejmě bychom možná mohli dělat, a to se týká našich europoslanců, dělat v Bruselu jinou politiku. Možná by mohli všichni naši europoslanci bojovat za české zájmy, místo toho, že naši europoslanci dělají českou politiku v Bruselu a vyřizují si tam účty s vládou, nebo s někým jiným. Takže doufejme, že perspektivně se to změní.

Pan senátor Vosecký. Ano, peníze se složitě čerpají. Sledujeme teď měsíčně čerpání. Dostal jsem ubezpečení a sleduji to měsíčně, že čerpání se zlepší. To zase není kritika na Brusel, ale jen konstatuji. Úředníky krotit, to je super nápad. Ale víte, dnes ti úředníci jsou víc než ministr... Takový státní tajemník je víc než ministr. A takový nejvyšší úředník, pan Postránecký, je víc než vláda. Protože když on nedá to hodnocení stejné jak ten ministr, tak dnes ministr zdravotnictví, který má zásadní problém se svým státním tajemníkem – a to můžeme samozřejmě doložit – nemůže nic dělat. Ani vláda ho nemůže odvolat... Takže máme skvělý zákon o státní službě, jsme tam kde jsme, ano. Tady někdo mluvil o nějakých čistkách? Nebyly žádné čistky. Když na MPO jsme měli 11 náměstků chráněných státní službou, tak to je absurdní, ano. A my jsme jenom spojili pár náměstků. A jsem samozřejmě v Úřadu vlády pustil 57 lidí, protože ti lidé měli sedět jinde, a ne na Úřadě vlády. Takže krotit úředníky, budu strašně rád, když mi naše vláda projedná novelu zákona o státní službě příští středu, a doufejme, že PS to podpoří. Připomínkové řízení proběhlo, víceméně jsme to všechno vypořádali, a ten zákon potřebujeme změnit. Ano, souhlasím, úředníky krotit, jak říkáte. ÚOHS je nezávislý, auditní orgány ministerstva financí jsou nezávislí. Do toho my nemůžeme vůbec nic vstupovat.

Ohledně paní senátorky Horské – ano, špatné čerpání, ano. Sledujeme to. Byl jsem ubezpečen, že N+3 funguje, že se to zlepší, je to náš zájem. Určitě chceme čerpat co nejvíc, abychom mohli nějak vylepšit rozpočet 2018, kde nám chybí peníze například na ministerstvo financí, na školy 500 mil. Kč, na opravu silnic II., III. tříd. Ano, vláda maká, a jenom bych připomněl, že jsme tam dva měsíce. Nejsme tam dlouho. A že nepřijdou britské peníze, to víme. Nepřijde 11 mld. Kč od roku 2021, a to víme, s tím se počítá. A co se týká hlavního města Jeruzalém, Palestina, tam se nic nemění, a EU jenom konstatovala, že dohody, které byly předtím, se nemění a nepodpořila návrh amerického prezidenta Trumpa.

Ohledně vystoupení paní senátorky Seitlové. Tady vystoupila, že jsme poslali peníze do Libye a že ta země může být destabilizovaná. Není to pravda, prosím vás. Žádné peníze do Libye neposíláme. V4 posílá 35 mil. euro italskému fondu, a věřte mi, že jsem si to ověřoval, kam půjdou peníze, a také chceme v rámci V4 se jít přesvědčit někdy v květnu, jak to bylo zrealizováno. Takže žádné peníze do Libye neposíláme a určitě bylo to za účasti předsedů komise, italského premiéra, určitě to budeme sledovat. Sám jsem se zajímal, kde miliardy euro do Turecka končí - aby to nekončilo u pašeráků, to by bylo asi špatně.

Eurozóna. Mluvím tady za českou vládu v demisi. Určitě do eurozóny nechceme vstupovat. A je na to několik důvodů. Nechceme ručit za řecké dluhy, nechceme ručit za dluhy evropských bank. 600 mld. euro odepsaly evropské banky od roku 2011. Ano? A že podnikatelé chtějí euro? Ano, určitě, ale řekla jste jim, jestli chtějí za kurz 20? To je propočet, když vezmeme Slovensko, mělo kurz 37 a když vstupovalo, mělo 30,16. My máme 25 a propočtem bychom asi šli kurzem 20. Nevím, jestli ti exportéři všichni by tleskali. Myslím, že ne. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že vstup do eurozóny, ručení a hlavně eurozóna se musí reformovat. Viděl jsem na eurosummitu, jaké jsou tam problémy.

Ohledně vystoupení pana Šestáka. To je těžká debata. Nevím, jak by naše diplomacie mohla. Ano, můžeme být aktivní. Mám na to jasný názor. Co se děje v Sýrii, to je samozřejmě katastrofa, ale řekněme si, co evropská diplomacie vyřešila? A když Kissinger volal do Evropy, koho mám zavolat v té Evropě? Vždyť Evropa stále čeká na nějaké volby. Nejdříve Nizozemí, pak jsme čekali na Francii, teď čekáme na Německo, stále na něco čekáme. Místo toho, aby Evropa zavolala prezidenta Trumpa i prezidenta Putina. Protože my bez Ruska to nedáme. Musíme se tam domluvit. A v čem je absurdní situace? Přece náš spojenec, Turecko, člen NATO od roku 1952, myslím, i s Řeckem vstoupily do NATO. Vždyť měly za úkol bránit ruskou expanzi. A nejsou dnes kamarádi? A my co, jako Evropa? Ale my nejsme tady hýbatel Evropy. Samozřejmě to říkáme. A já říkám ano, Evropa by měla být aktivní a už dávno to měla řešit, protože to je náš prioritní zájem. V NATO máme USA, Kanadu a Turecko a potom jsou evropské státy NATO. A my, naše zájmy? Ano, máme základní společné zájmy, ale potom ve finále migrace se týká nás. Tam jsme zaspali dobu, a místo toho, abychom byli aktivní a řešili tu Sýrii, která byla krásná země, zničena, a přišli s Marshallovým plánem, abychom tam měli růst, abychom rekonstruovali, to jsou tisíce miliard euro, celou zemi, aby ti lidé se vrátili domů, tak nevím. Řeknu panu Stropnickému, nechť se zeptá paní Mogherini, proč Evropa není aktivnější. Ale především jsme tady na to, abychom hájili naše zájmy a nemůžeme asi řešit celý svět, protože nejsme ani členové Rady bezpečnosti OSN. Vždycky jsem se ptal na NATO v srpnu 2015. Jsme stále obranný pakt.

Najednou jsme útočili. Na piráty v Somálsku, zboží. Ale že se utopilo 30 000 lidí za migrační krizi, tak to je asi problém, ne? Ale o tom jsem mluvil už x-krát, že NATO, které vzniklo 1949 prvním projevem v září, kdy šéf NATO řekl: „Američani v Evropě, Němci při zemi a Rusáci daleko,“ tak už uplynulo celkem dost času. Možná bychom měli o tom mluvit. A včera byla paní ministryně Šlechtová na zasedání, a taky o tom mluvíme a je to k zamyšlení, jestli možná přijdeme s nějakými návrhy. Protože já chápu, že NATO má jediného nepřítele, to je Rusko, ale možná máme už jiné. A o tom bychom si možná mohli povídat...

A pan Dienstbier mluvil o migraci. Já si nemyslím, že migranti přijdou. Nepřijdou, nemají důvod. A my znovu říkáme, že my jsme solidární. My jsme solidární, ale my máme být hlavně odpovědní. My máme být zodpovědní vůči našim občanům, vůči naší zemi. A solidarita není možná, když Evropa je impotentní to řešit. A teď je nová situace, je méně migrantů... Já jsem o tom jednal s předsedou vlády Portugalska. Ten říkal: „Ano, já jsem chtěl 10 000 migrantů, dostal jsem 1500,“ tak ten má jiný problém. A já v tom vidím jasnou souvislost mezi tou sestřičkou z Ukrajiny. Ta potřebuje povolení, pas. A ty lidi, kteří se vylodili v Katánii, nemají nic. A jsou to všechno ekonomičtí migranti, 90 %, kteří za to zaplatili. To jsou migranti, kteří létají letadlem z Pákistánu a z Indie do Tripolisu a potom jdou na tu loď. Ano, a to já kritizuji a říkám, že máme bojovat. Ale my si nestěžujeme. My si vůbec nestěžujeme.

Evropská integrace – my jsme nezvládli ani ty čtyři základní svobody. Dneska se můžeme bavit o jednotném trhu. Proč? Mají problém naši řidiči, proč nás napadají některé členské země, že nám vlastně brání ve volném pohybu služeb.

Takže Evropa by si měla vyřešit ty čtyři základní svobody včetně volného pohybu osob. A není to žádné populistické tvrzení, není. A že to chceme „unanime“? Ano, já chci. Na příklad ta migrace je tak důležitá, že to má být stejně „unanime“ jako daně. A pokud já jsem byl jediný ministr v historii naší země, který prosadil jediný legislativní návrh v Evropě a potom byl článek ve Financial Times, že jsem je vydíral? Ano, já jsem říkal: „To je náš zájem. To je náš pilotní projekt a to je náš zájem a my to chceme.“ A to nebylo žádné vydírání. Každá země bojuje za své zájmy, a já myslím, že je to dobře. A já jsem neříkal, že potřebujeme všude „unanime“ hlasování. Je to o tom, co se má jak hlasovat. A já si myslím, že je absurdní, když na úrovni premiérů něco říká náš premiér a na úrovni ministra vnitra je náš ministr přehlasován.

Tak já si myslím, že by to mělo být naopak. Že nejdřív se má hlasovat dolů a potom nahoře by ti premiéři měli zásadně rozhodnout. Tam se nehlasuje, tam se vlastně mluví politicky a je tam takový úzus. Já mám zkrátka na to jiný názor. Tak snad jsem reagoval... Ne, ještě tady mám.

Pan senátor Homolka vystoupil, znovu opakuji, Sýrie, Evropa musí být aktivnější. Tak snad se to pohne teď. Pan senátor Brož, ukrajinská sestřička, já v tom vidím souvislost. A my jsme za ty dva měsíce naší vlády vlastně schválili navýšení kapacity ministerstva vnitra. Možná jste to, pane senátore, nezaznamenal, prostřednictvím pana předsedajícího. Když jsem se to dozvěděl od paní Novotné, že jenom na schůzku na velvyslanectví v Kyjevě se čeká 150 dní, tak jsem svolal lidi; pan náměstek Smolík, pan Dürr, paní Novotná; ze všech resortů – a vyřešili jsme to. Vláda schválila navýšení kapacity ministerstva vnitra. To znamená, ten program, co byl na 10 000 lidí, je teď na 20 000 lidí, jsou tam další programy. A my samozřejmě víme, jaké profese nám chybí. Řezníci z Mongolska, teď je program z Filipín – 1000 lidí, a naše firmy chodí za námi a říkají: „Nemáme lidi, ztrácíme kapacitu, ztrácíme růst.“

A ohledně dětí migrantů. Ano, já jsem o tom mluvil s panem Junckerem. Samozřejmě je to problém. My jsme se i domluvili, že v květnu bych měl navštívit nějaká místa, kde ty děti jsou. V Itálii, tam je nějaká konference ve Florencii, takže díváme se na to. Samozřejmě u nás je nějaká atmosféra, jaká je, takže o tom víme a uvidíme, jak budeme moci pomoci. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane premiére, s faktickou poznámkou pan senátor Vystrčil. Můžete reagovat.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane premiére, vaším slovníkem, pane Babiši, já jen dvě poznámky.

První je – vláda pana premiéra Sobotky dostala důvěru 14. února 2014. Dohoda o partnerství byla podepsána 26. srpna 2014. Čili 6 měsíců poté, co vláda pana premiéra Sobotky získala důvěru. A kdyby se mě náhodou někdo zeptal, kdo vyjednával Dohodu o partnerství z úředníků a z úřednictva před tím, než začala vládnout vláda pana premiéra Sobotky, tak hádejte, kdo to byl? Paní úřednice - tehdy ještě; nyní paní ministryně Karla Šlechtová! To je všechno jako faktická poznámka.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Pan senátor Chaloupek faktická? Ne, takže prosím. Chcete reagovat? Ano.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Já s tím nesouhlasím, protože pan senátor Vystrčil dobře ví, že Dohoda o partnerství se vyjednává léta. Takže ona se vyjednávala od roku 2012. A dobře víte, že byla podepsána. A je to období 2014, takže škoda, že to nebylo podepsáno za vlády, která přišla předtím, 2013. Takže to, že to někdo podepsal a že se to jenom už doladilo, protože to nebylo možné podepsat, protože jsme neměli zákon o státní službě, tak to nebyl náš problém... Tak to se omlouvám, ale já mám na to zásadně jiný názor, a můžu vám předložit celý harmonogram, jak se vyjednávalo. A vyjednávalo se od roku 2012.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane premiére, takže už ani žádná faktická, máme vypořádáno. Takže nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Luďku Jeništovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo.

Senátor Luděk Jeništa:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. V obsáhlé diskuzi vystoupilo 10 senátorů a senátorek, někteří opakovaně. Diskuze se sice stočila i mimo probírané téma, což bylo jednání Evropské rady prosincové, nicméně týkalo se to samozřejmě evropských záležitostí, takže myslím, že to bylo v pořádku. Nicméně nepadl žádný jiný návrh, než hlasovat o návrhu usnesení výboru pro evropské záležitosti, který je bere na vědomí.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego, a nyní můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Luděk Jeništa. V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 35.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem zákona, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Bereme na vědomí, ano. A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 4 se ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji panu navrhovateli i zpravodajovi.

Následujícím bodem je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční analýza růstu na rok 2018

Tisk EU č. K 085/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 085/11 a K 085/11/01. Prosím opět předsedu vlády Andreje Babiše, aby nás seznámil s těmito materiály.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Evropská komise vydala 22. listopadu 2017 podzimní balíček dokumentů k Evropskému semestru a zahájila tak nový cyklus tohoto mechanismu koordinace hospodářských politik v rámci EU. Součástí tohoto balíčku byla kromě dalších dokumentů také roční analýza růstu na rok 2018. Ekonomiky všech členských států EU nyní rostou, proto je podle Evropské komise nyní dobrá příležitost soustředit se na udržitelnou hospodářskou a sociální konvergenci členských států.

Komise jako v předešlých letech zdůrazňuje, že reformní úsilí členských států v oblasti hospodářských politik by mělo zohledňovat tři klíčové priority, kterými jsou – podpora investic, provádění hospodářských reforem za účelem zvýšení odolnosti ekonomik vůči hospodářským šokům a úsilí o zodpovědnou a udržitelnou fiskální politiku. Česká republika s roční analýzou růstu 2018 obecně souhlasí a nemá zásadní výhrady proti doporučením k realizaci hospodářských politik. Rovněž oceňujeme vyvážený přístup Evropské komise k hospodářským a sociálním záležitostem a otázkám zaměstnanosti.

Dle Evropské komise je v rámci příštího cyklu potřeba se zaměřit zejména na tři hlavní priority – podpora investic, jejich lepší zacílení a lepší využití zdrojů v rámci rozpočtu EU i České republiky, podpora produktivity a zaměstnanosti, dokončení Bankovní unie a Unie kapitálových trhů, transparentnost kapitálových toků a boj proti daňovým únikům. Dále provádění strukturálních reforem za účelem lepší odolnosti ekonomik vůči hospodářským šokům a adaptability na dlouhodobé strukturální změny s ohledem na sociální rozměr. Fiskální udržitelnost, vysoká míra zadluženosti, zadlužení některých členských států vyžaduje konsolidaci veřejných financí, nejen pomocí hospodářského růstu, ale účinnějším a spravedlivějším zdaněním, s cílem lepší kvality veřejných výdajů.

Já bych chtěl říct, že naše vláda v demisi samozřejmě má jasný plán, jak realizovat růst. My máme samozřejmě názory makroekonomů, kteří tvrdí, že vlastně růst nemůžeme ovlivnit a že rosteme podle okolních států a podle Evropy a světa a tak dále. My máme vysoký růst, ale ten je tažen spotřebou obyvatel, občanů, firem a exportem. A z hlediska investic velice zaostáváme. A proto jsme samozřejmě zdědili rozpočet 2018, který byl připraven minulou vládou a korigován sněmovnou v prosinci 2017. A už dnes vidíme, že nám chybí peníze, např. na projekty 500 milionů investice škol kolem Prahy, chybí nám peníze na opravu silnic 2., 3. tříd, chybí nám peníze na obnovu kulturních památek atd.

My chceme rok 2018 řešit lepším čerpáním evropských fondů a rychlejším inkasem. A pokud se nám to povede, tak tyhle věci další, kde jsou převisy poptávky i v rámci fondů z hlediska investic, do sportovní infrastruktury nebo nemocnic, tak to bychom chtěli řešit.

Z hlediska veřejných financí jsme jedni z nejlepších v Evropě. A já jsem také vystoupil na Evropské radě. A myslím si, že za to máme celkem obdiv, protože míra našeho dluhu je jedna z nejnižších – 34,6 % na HDP ke konci roku 2017 podle odhadu ministerstva financí, možná to bude ještě méně. Průměr Evropy 28 je 83. Takže my 34, Evropa 83 a eurozóna 89. Eurozóna 89, Evropa 83 a my 34. Měli jsme skvělé přebytky, snížili jsme významně zadlužení, máme skvělý rating, půjčujeme si teď už ne za minus, jak to bylo do konce intervencí České národní banky, ale stále jsme z celé východní Evropy na tom nejlépe. Takže tady nemáme problém, my určitě to budeme sledovat, náš HDP poroste a samozřejmě vyrovnaný rozpočet je důležitý. Na druhé straně si myslíme, že důležitější než vyrovnaný rozpočet jsou investice. A na ty se chceme soustředit. My chceme navštívit jako vláda jednotlivé kraje. A ne proto, abychom tam měli nějaké marketingové zasedání vlády, ale proto, abychom řešili investice.

Dneska ráno byl u mě pan senátor Antl s panem starostou Skořepou z Rychnova. A máme tam velký problém – Škoda Kvasiny. Tam za krátké období máme 11 000 lidí, a ten závazek, který podepsala vláda, zatím úplně nefunguje. Je to 6 miliard. A my bychom chtěli zjistit všude u nás, kolik je potenciál investic. Paradoxně ty nejmenší obce, takové Němčovice, které mají rozpočet 2 miliony, a starosta má na stole projekty za 45 milionů a má v tom jasno, na rozdíl možná od Prahy, která má na stole 30 miliard, a moc se toho nepostavilo, bohužel, tak my to chceme zmapovat. A já, jak navštěvuji jednotlivé kraje, tak samozřejmě to slyšíme – v Brně chybí porodnice za 2,5 miliardy, v Rychnově by chtěli do nemocnice 300 milionů, atd.

Takže my bychom chtěli udělat takový dlouhodobý investiční plán naší země. A jsem přesvědčen, že by to byly tisíce miliard. Tisíce miliard potencionálního růstu, který bychom my sami mohli ovlivnit. To znamená, když každý rok MŠMT vypíše program na investice do sportovní infrastruktury a požadavky jsou 4 miliardy, a dá jenom 400. A tak dále. Obnova kulturních památek, domovy seniorů, nemocnice, školy atd. Takže toto bychom chtěli mít v evidenci a potom to řešit nějakým velkým investičním fondem. Samozřejmě to budeme diskutovat se všemi politickými uskupeními a doufáme, že v tom získáme podporu.

A na to samozřejmě potřebujeme mít legislativu. Konečně naše vláda – a tentokrát návrh zákona o liniových stavbách přichází ze sněmovny, podepsaný zástupci téměř všech politických stran, až potom to projednávala vláda, to je také takové novum. My se k tomu nestavíme tak, že všechno, co předloží opozice, je špatně, ale projednáváme to objektivně. A je to dobře. Naše zákony máme takové, že nám to neumožňuje velice rychle růst. A musíme také identifikovat skutečně ty problémy. Ano, i ÚOHS se k tomu staví nějak...

Já jsem si jenom nechal udělat analýzu, strávil jsem asi tři hodiny na ŘSD, na stavbách, kolik Děti Země, pan Patrik nám blokuje. Tak blokuje nám D1 – tam nechápu, když ta dálnice byla postavena v minulosti, co je tam za problém, obchvat Přerova, obchvat Břeclavi, obchvat Frýdek-Místek, ano. Rudná – tam nás blokuje nějaký majitel, 200 metrů nemůžeme dokončit, Mikulov... A tak dále, tady bych mohl mluvit o obchvatech a dálnicích tři hodiny. Takže to je naše priorita. Těch obchvatů je za 130 miliard. 450 km – a tam si naši občané vždy vzpomenou na politiky, jak jim to zařídili. Ty rychlovlaky. Už v Maroku mají rychlovlak. Ten, jak objíždí. Teď je nový rychlovlak Berlín – Mnichov. A jede dole na Vídeň.

Já jsem jednal u premiéra Orbána, oni už začínají stavět ten rychlovlak Budapešť – Bělehrad – Kluž. A potom půjdou nahoru přes Slovensko do Varšavy, asi. A já jsem říkal, ne, my se taky chceme zapojit. Tady se mluví o rychlovlacích jak dlouho... Ale studie rychlovlaku Praha – Brno je momentálně napadena v rámci výběrového řízení - a je to na ÚOHS, například.

Takže to, že jsme to neudělali dávno, tak to je škoda. Teď bychom to chtěli dohnat, i když samozřejmě struktura naší země je úplně jiná, jsme v unii, máme kraje atd. Nicméně si myslím, že ta vláda má zájem spolupracovat s hejtmany, proto jdeme do těch krajů, proto půjdeme i s hejtmanem Půtou do Harrachova, kde se nic nestalo. Mamutí můstek, 60 000 lidí tam chodilo, ještě jsou tam ty šaty z před 20 lety atd. Mohl bych tady mluvit strašně dlouho o investicích. Takže to je určitě náš zájem. My chceme takhle připravit ten rozpočet 2019. Důležitější budou ty investice než ten deficit, protože když investuji, tak na začátku samozřejmě jsou výdaje, ale nám se potom vrátí v rámci toho růstu a v rámci toho výběru daní.

Strukturální reformy, samozřejmě, my určitě chceme řešit konečně důchodovou reformu. Přijdeme s něčím konkrétním. Největší problém, co my máme, je vzdělávání. To není jenom o platech učitelů, které chceme navýšit o 50 % stávajícího průměru. Je to o té motivaci, o tom, aby ti pedagogové byli motivováni dobře vzdělávat naše děti. Finský systém je unikátní. Mám pozvání od finského premiéra, abychom se dozvěděli přesně, jak to oni dělají. Není to jenom o těch penězích, je to o té motivaci. Tam si myslím, že je to základ. Chceme to dělat, máme jasné plány. A samozřejmě, v rámci Evropy můžeme spíš být za příklad toho, co doporučují. Myslím si, že můžeme být na to pyšní, že jsme na tom velice dobře.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předkladateli. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 085/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Plaček. Prosím ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane premiére v demisi, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan premiér v demisi hovořil značně extenzivně o těch třech základních prioritách, které máme v rámci roční analýzy růstu na rok 2018 řečeny. Jsou to přesně ty podpory investic, pokračování ve strukturálních reformách a zajištění odpovědných fiskálních politik. Je už určitě zbytečné hovořit více o těchto záležitostech. Nicméně, jedna věc tady nezazněla. Je třeba říci, že jsme stejně jako v loňském roce premianty EU. V loňském roce nebylo nám vytýkáno vůbec nic, v letošním je jenom upozornění na zvyšující se náklady na bydlení, které se meziročně zvýšily o 6,7 %. Maximum připouštějící je 6 %. Proto se doporučuje tomuto tématu věnovat pozornost, což tedy vláda také akceptuje, že se věnovat bude, nejenom ČNB, která zareagovala, co se týká hypotéčních úvěrů. Na této záležitosti se určitě pracovat bude.

Tolik ode mě opravdu velice stručná zpravodajská zpráva, jak jsem řekl, vše bylo prakticky řečeno, takže mi dovolte vás seznámit pouze s usnesením z 19. schůze VEU, ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Roční analýza růstu na rok 2018, senátní tisk č. K 085/11, já to zkrátím, výbor přijímá toto doporučení, doporučuje Senátu PČR, aby se vyjádřil ve smyslu tohoto doporučení přijatého výborem, určuje mě coby zpravodaje a mě také coby místopředsedu, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Přílohou tohoto usnesení jsou právě ta doporučení, kde se říká to důležité. Máte to samozřejmě v písemné podobě k dispozici. Myslím si, že je to zbytečné to předčítat na mikrofon.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Jako první je přihlášen pan senátor Jiří Vosecký. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dobrý den, pane premiére, dámy a pánové. Rád slyším od pana premiéra, že se chce věnovat problémům krajů, ale já si myslím, že mu jsem schopen velmi dobře poradit, není zapotřebí vůbec do krajů jezdit, protože když přijedete do kraje a sejdete se se starosty, s hejtmanem a s radními, tak oni vám řeknou, a teď budu mluvit jenom za Liberec, ale každý starosta, který je ve funkci déle než 10 let, já jsem ve funkci od roku 1990, tak vám toto potvrdí, prostě jsme ve funkci dlouho a moc si pamatujeme. První problém Libereckého kraje je R35. On to není problém jenom Libereckého kraje. On je to problém celé ČR, protože D1 se musela opravit, k tomu není alternativa, proto to takto vypadá. Předpokládám, pane ministře, že si tam vezmete s sebou zástupce ŘSD a zeptáte se ředitele ŘSD, proč to není, ten pokýve rameny, no není, prostě se to neudělalo. Rychlá železnice Liberec – Praha, tak se zeptáte zástupce železnice, proč to není, on pokýve, ne, není to. Ale tyto věci už jsme dávali ministerským úředníkům, já před 15 lety, před 10 lety a podobně. Takže to je všechno na ministerstvu. Vy to máte v těch ministerstvech. Tam je otázka jiná, že ta ministerstva a ti ministerští úředníci nepracují tak, jak by měli. To je základní věc, která tady je. A další věc je, co jste zmínil, rychlostní železnice. Já mám pro vás tip, velmi dobrý tip, který by šel poměrně snadno realizovat. Kdysi naši předci měli vizi Severní dráha. Severní dráha spočívala v tom, že se propojí Berlín, Görlitz, Žitava, Liberec, Praha a dál. Jestliže chceme něco řešit, tak tady, protože všude ta železnice je, to znamená, pozemkově by to mělo být vyřešené, jediný problém, který tam je, že na tu rychlost nejsou stavěny ty oblouky. Tady když budete chtít, tak vám i rád pomůžu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má nyní pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Paní předsedající, pane premiére, kolegyně, kolegové. Já jenom dvě rychlé poznámky. Zaprvé souhlasím s názorem pana premiéra na otázku eura. Myslím si, že to je hlubší problém než jenom nějaké parametry, které musíme splňovat, a víceméně splňujeme. Ten problém je v tom, že finanční hospodaření Evropy je do značné míry nezodpovědné v tom smyslu, že některé členské země jsou nezodpovědné, Evropa nehledá příliš mnoho nástrojů, jak je ukáznit. Ale spíše jak vyřešit problémy. Čili řeší následky, ne příčiny. Každý krok, který přijímá jako regulaci proti nezodpovědnosti, je současně krokem k centralizaci. Všechny ty nástroje jsou vždy příležitostí k tomu vytvářet jednotný stát, v lepším případě federaci. Myslím si, že na to musíme být opatrní, proto si také nejsem jist, jestli je dobré přijímat fiskální pakt, byť jenom zčásti, protože mi to připomíná tu evropskou metodu, po kouskách, salámovou metodou směřovat k cíli, se kterým nikdo nesouhlasí, ale jednoho dne zjistí, že už tam je.

Nicméně, já chci položit otázku ve vztahu k tomu, co se nyní objevuje v médiích, a sice zřízení Evropského měnového fondu. Je to asi zatím předmět nějakých obecných debat. Ale myslím si, že nástroje, které byly přijaty po řecké krizi, všechny směřují k tomu, že jenom zalijeme ty černé díry, schováme formálně problém buď zvýšenou kvantitou, tj. tisknutím peněz, nebo nějakou spoluzodpovědností zemí, které už se proti tomu nijak nemohou bránit. Proto se obávám zřízení Evropského měnového fondu, že to bude další nástroj na vysvobozování nezodpovědného hospodaření. Pro mě ideologicky to souvisí s tím, že Evropa je víceméně levicová, že dává přednost výdajům před příjmy, čili před zodpovědným hospodařením.

Největší evropské země jsou v dost vážných dluzích. Mluví se o Itálii. Málo se ovšem zmiňuje Francie, která je na tom taky velice špatně, dneska už má dluhy, které přesahují výši jednoho ročního HDP, což je vysoko nad všemi parametry, které byly přijaty.

Takže tolik jenom...

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Ptám se pana premiéra... Přejete si reagovat, prosím.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Rád bych reagoval, protože pan senátor Vosecký říkal, že není zapotřebí, abychom tam jezdili, já si myslím, že je, já to chci vidět. Já chci jít na to místo kolem Přerova, kde stojí dálnice, kde stojí ti živočichové. Já je chci vidět. Chci vidět v Břeclavi těch 15 metrů, kde můžeme jedině udělat ten obchvat, tam se nedá jezdit... V Přerově se vůbec nedá jezdit už normálně, ani v Břeclavi. A když jsem přijel do Ostravy... A Rudná? Kdy bude Rudná? Tam chci jít. Chci vidět toho majitele, který nás vydírá, chce 30 milionů, spekulativní pozemek, chci to řešit. Tam bude ta vláda, bude tam ministr životního prostředí, dopravy, já tam uvidí, co říká ten šéf ŘSD. Obchvat Mikulova. Nejsou vykoupené pozemky údajně. Já nevím, jak to je, já to potřebuji zjistit. Potřebuji jet do toho terénu. Potřebuji to vidět. Ministerští úředníci, to není o ministerských úřednících, to je o tom, kdo to řídí. Naši slavní komentátoři v České televizi: Vláda rozhoduje ve sboru! Takže vlastně to nikdo neřídí. Ale v Německu to mají. Já tu vládu řídím. Dneska to viděl pan senátor Antl, byl u mě ráno se starostou z Rychnova. To je to, co podepsal pan premiér. Problém Kvasiny. 11 000 lidí navíc a teď co? Zázemí žádné. Tak jsem volal ministra zdravotnictví, protože mi ukázali mail, že nějaký úředník napsal, že ty peníze nebudou. Ale premiér to podepsal v roce 2014. Tak volám tomu ministrovi, samozřejmě, že o tom nevěděl, protože když jsme podepsali v 2014 ty Kvasiny, kde má úkol hejtman opravit silnici a ministr Ťok přivaděč a nějaký stánek kultury a sportovní, tam je asi 10 ministrů, co mají úkoly. Já to chci řešit na místě. Samozřejmě jsme to automaticky měli přece dát do toho rozpočtu. To je 6 miliard, ty Kvasiny například jenom. Takže já to chci, i ten Harrachov, kde vlastně ČUS má pozemky. Tam není nic v tom Harrachově. Mohlo to být krásné středisko. Tam je nějaký majitel pozemku, potom starostka má nějaký názor. Já bych to chtěl. Já si to potom vysleduji, pokud tam budu, samozřejmě, to není, že úředník... Když ten ministr dostane úkol, v rámci menšinové vlády ty úkoly můžeme dát, když už to bude koalice, tak se úkoly nedávají, dělá se politika, ale je to samozřejmě o lidech. Já samozřejmě si myslím, že je důležité. My tam nejedeme propagovat, my tam jdeme řešit věci. My si to sepíšeme všechno. V tom Brně jsem byl v pátek. Porodnice za 2,5 miliardy, jsou tam dvě porodnice, absolutní nesmysl. Máme tam Kometu, Lužánky, Janáčkův sál. Když to všechno... To jsou ty tisíce miliard. Knihovnu, Moravskoslezský kraj. A všechny tyto věci. To bychom chtěli, ano, R35, určitě. Ale tam na tom místě zjistíme, kdo to brzdí. Jestli je to nějaká legislativa, nebo něco. To si myslím, že je... Náklady na bydlení, ano, my nestavíme byty. Proč nestavíme? Měli jsme nějaký zákon o sociálním bydlení. Nechápu, co jsme řešili. Ten starosta, co byl u mě ráno, chce stavět 100 bytů. Když najde bezdomovce na náměstí, tak je to jeho problém, vždyť má nějakou bytovou komisi. On musí vědět, kdo v tom městě má byt, nemá byt, kdo má nárok, nemá nárok. To je triviální. Nevím, proč jsme to nedodělali. Já bych chtěl dělat ten projekt, který jsme dělali úspěšně na ministerstvu financí. Když jsem tam nastoupil, tak jsem zjistil, že kolem Prahy nemáme místo pro 9000 žáků do škol. Je to super projekt. 150 obcí vyčerpalo téměř 2 miliardy. I úřad jsme otevírali v Brandýse nad Labem, tělocvičny atd. To jsou věci, které chceme sepsat. Chceme to diskutovat a dát do toho rozpočtu. Stanovit nějaké priority, které nám udělají tu návratnost a ten růst. Ten růst, my ho máme v rukou, cestovní ruch. My dneska, ti turisté už nemůžou ani chodit na Karlově mostě nebo v Telči nebo v Českém Krumlově, potřebujeme rekonstruovat Císařské lázně a dostavět dálnici. Moravský Krumlov, kde je ta Slovanská epopej? Někde srolovaná v Praze. A Invalidovna. Další kulturní památky. V Lednici, mraky turistů, my potřebujeme všude, aby šli. Šestá nejbezpečnější země, jsme tady, letiště funguje. To jsou všechno věci, které máme v rukou, které můžeme prosadit. Jde o to, aby ti hejtmani a starostové, abychom byli na jedné lodi, abychom to společně řešili a posouvali dopředu. Možná to bude nějaký velký deficit. Ale když to půjde do investic, tak si myslím, že se toho nemusíme obávat. A co se týká toho eura, ano, tam jsou nezodpovědné země, to víme. Řecko atd. Ale věřte mi, že ten fiskální pakt neznamená vůbec nic. Když jsme poslední v Evropě, fakt to nemá na nás dopad, jenom že máme být rozpočtově odpovědní, my jsme, takže to nemá nic společného s tím eurem. Evropský měnový fond z mého pohledu je nesmysl, stejně ministr financí pro euro je podle mě nesmysl. My jsme tam proti. Tam si myslím, že držíme tu linku. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane premiére. S přednostním právem pan předseda Senátu Milan Štěch. Jenom pro pana senátora Voseckého, rozprava je uzavřena, bude to od vás faktická. Teď pan předseda, vy poté. Pan předseda Senátu...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já musím říci, že ta slova pana premiéra o tom, že by se věci měly řešit prakticky, logicky, se selským rozumem, ta jsou mému vnímání světa a řešení problémů velmi blízká. Ale my se, dámy a pánové, jako ČR nacházíme podle mého úsudku v daleko složitější pozici.

Tady totiž jeden podezírá druhého a každý krok, který se udělá, který drobet vybočí z nějakého systému, který pro řadu situací, které nastávají, nastaly, nemáme vůbec vypracován, okamžitě končí osočením, v lepším případě nějakými kauzami novinářů, v horším případě, že to šetří státní zastupitelství, policie a soudy.

Co se týká Harrachova, vy jste možná v minulosti, nejsem toho znalec, ale některé věci jsem samozřejmě zaznamenal, viděli reportáže v České televizi, kde nakonec se hovořilo, že si tam chce ten sportovní subjekt nebo jiný sportovní subjekt nebo někdo jiný prostě pomoci k lukrativním majetkům za neadekvátní ceny apod. Pokud vím, v Harrachově jsou pozemky, zařízení, která na nich stojí, patří nějakým organizacím. Aby ty organizace mohly ty můstky a další zmodernizovat, sloužily svému účelu, tak ale podmínkou je, že musí mít pozemky, ty pozemky Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových musí postupovat s péčí řádného hospodáře, když se budou soutěžit, tak se k nim ty tělovýchovné organizace nedostanou, protože přijdou developeři, kteří jako lukrativní oblast je koupí za daleko větší peníze. Tady řada lidí má peněz, že neví, co s nimi. Takže to je naprosto jasné. A pokud bude chtít ministerstvo nebo někdo jiný nebo vláda rozhodnout, tak já mám obavy, že na základě té praxe, která se tady vytvořila v posledních letech, promiňte mi to, pane premiére, vy jste k tomu osobně také přispěl, dojde k tomu, že bude žaloba na žaloby.

Dneska už tady vlastně šetří prokuratura, resp. státní zastupitelství a policie věci, které jsou, že to bylo usnesení vlády. Takže já už vidím jedinou možnost, že by se tyto věci musely řešit přijímáním zákonů, protože usnesení vlády se začíná zpochybňovat jako autoritativní rozhodnutí. A myslím si, že bohužel když se zaselo, tak se bude i sklízet a že tento nešvar se tu bude šířit. Takže nezávidím žádné vládě, když bude chtít něco posunout, protože atmosféra, která je v ČR s neustálým podezíráním každého všemi vytvořena, je atmosféra, řekl bych, naprostého marasmu a stagnace. Takže nevím, jestli by byla možná nějaká dohoda nejen politická, ale i věcná, aby to skončilo. Protože my se utápíme v podezírání, a tím pádem i v nečinnosti. Já jsem návrh použil jen jako příklad podle mého naprostého zoufalství. Ale když se neberou v úvahu kroky vlády v minulosti, a ty byly velké, dělalo se tu třeba přerozdělení, privatizace a další, a nakonec to zůstalo na vládě, protože by se to asi nikdy nedokončilo, řada věcí se mi nelíbila. Ale na druhou stranu - jaké jiné řešení bylo? Takže když třeba někdo prodal menšinový podíl za nějaké nízké ceny, tak ono to tak většinou bývá, ale je to výborná možnost osočit, poslat tam prokuraturu, resp. státní zastupitelstvo, poslat tam policii a máme tady kauzu, zejm. předvolební kauzu úplně perfektní. Nechci mluvit o lithiu. Lithium je odstrašující případ zneužití tohoto tématu. Mělo by se to dotáhnout do konce, je to vrchol politického nekorektního boje. A já mám k tomu tedy některé informace. A ujali se toho lidi, kteří se pak kontaktovali na některé politiky, kteří z toho udělali tu kauzu, kteří absolutně morálně neskýtají žádnou důvěru. Ale když se to hodilo, tak se to použilo. A v takovéto atmosféře začít pracovat v ČR se selským rozumem, tak na to se tedy těším a to bude pěkný oříšek. Promiňte mi toto skeptické vystoupení, ale musel jsem ho sdělit, protože mám obavu, že to velmi a velmi bude podvazovat hospodářský vývoj v budoucích letech v ČR. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo. A pan senátor Jiří Vosecký hovoří za předsedu klubu, takže může vystoupit. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych k tomu, co mi tady pan premiér řekl. Pane premiére, jestli toto stihnete, co jste tady říkal, že budete řešit každou žábu, každého mloka, každého křečka, sysla, a že je budete chtít osobně vidět, tak vás obdivuji, protože já dělám starostu malé obce, dělám tady Senát a nějaké věci v rámci přeshraniční spolupráce a mám toho někdy dost. Tzn. nevím, jak to chcete stihnout, ale to si myslím, že prostě to nedáte. A zase, vy jste premiér, na to máte lidi, kteří to mají za vás udělat. Když ti lidé to neumí, tak je vyměňte, ale přeci, proboha, vy nemůžete kontrolovat žáby a křečky, to přeci nejde. Vždyť jsem tady, mám lidi, mám systém, mám tým a ten tým to musí řešit. Když to neřeší, tak ho musím změnit. Ale nemůžete toto objíždět, toto kontrolovat. Vždyť přeci vy jste premiér, to vám nepřísluší, proboha. A to si vás vážím. A jestli to stihnete, tak před vámi smeknu. A jinak když už, tak Českolipsko, Liberecký kraj potřebuje ještě západní obchvat České Lípy. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji. A ještě s přednostním právem pan místopředseda Jaroslav Kubera. Máte slovo, pane kolego.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já jen, abychom skončili trošku optimisticky, když už jsme se dostali až na ty harrachovské můstky, kde jsem se najednou ztratil, jaký bod projednáváme, protože pan předseda byl na té olympiádě, tak tím ještě žije, jak tam je ta zima a vítr. Já musím říct, že já jsem velmi spokojen, protože jednak bychom měli začínat v půl sedmé jako vláda, abychom právě na to měli víc času a stíhali jsme to jako pan premiér. A mně se na tom hrozně líbí, jak to krásně funguje. Taxikáři protestují, tak pan premiér je pozve na vládu a je vyřešeno. Teď v "devadesátce", což je teď takový zvyk, který tady nebýval, všechno schválíme v 1. čtení, schválíme zákon. A ono se později ukáže, že jsme na něco zapomněli. Ale abychom jenom nekritizovali, i my si můžeme sáhnout do svědomí. To, co tady říkal pan předseda, je pravda. Ale my jsme byli někteří z nás ti, kdo k tomu přece přispěli. Kdo tady schvaloval Úřad pro dohled nad politickými stranami, střet zájmů, kdy kvůli panu premiérovi, abychom ho trošku sejmuli, jsme si nevšimli, co jsme si ušili za boudu? A teď 13 tisícům starostů hrozí pokuta od toho úřadu, protože nedali to, co měli dát, oni často ani nevěděli. Nechám stranou, že jeden z ministrů pana premiéra si vysvětlil ten zákon úplně po svém. Já vím, o čem jsme tady hlasovali. Tam žádné účty nejsou ani nebyly, ale ministerstvo, jakýsi úředník si to vyložil tak, že tady máme občanský zákoník a podle občanského zákoníku je každá věc, která není nemovitá, je movitá. A hotovo. A už to bylo. Vůbec to není pravda, v zákoně to vůbec takhle není, žádné účty se uvádět nemusí. Ale kdo je schopen se tomu v té atmosféře, o které mluvil pan předseda Senátu, kdo je schopen se tomu bránit? Tady kdokoli něco takového řekne, zrušte úřad pro dohled, tak je okamžitě vrcholným korupčníkem. Takže radši to uděláme tak, že teď uděláme úlitbu, ti malí starostové tedy už nebudou muset hlásit, aby kandidovali. Jako jsme to udělali se smlouvami, že malé obce tedy nebudou ty smlouvy zveřejňovat, jenom ty velké, takže jich nakonec zbylo jen 220. A tak bych mohl pokračovat. Ale pikantní na tom je, že ti, kteří s tím přišli, kteří to vymysleli, tak dnes chodí žebrat k panu premiérovi, jestli by se to nedalo zmírnit. Já nebudu jmenovat ta jména, kdo to byl, ti iniciátoři, kterým jsme naběhli, kteří dneska pláčou sami, sami sebe obklíčili. Podobně jako ve sněmovně dovolili ten alkohol, ale podle jednoho zákona, který jsme tady slavnostně schválili, přivedli paní kantýnskou ve sněmovně k neřešitelné situaci. Představte si, že ona nalije a v zákoně je, že nesmí nalít tomu, kdo jde vykonávat nějakou nebezpečnou činnost. A poslanec jde poté po dvou panácích hlasovat. A může způsobit miliardové škody. On často neví, o čem hlasuje, ani když je střízlivý, natož když má v sobě tři panáky. Takže tady je vidět, jak někdy jdeme až za hranu normálnosti a pak pláčeme. Protikuřácký zákon je toho živým příkladem, že jsme uzavřeli sami sebe a teď nevíme, tak to budeme zase opravovat. A já nebudu nic kritizovat, pane premiére, jenom proboha, uvědomte si, že schvalování zákonů v 1. čtení je velmi riskantní. A je velmi riskantní z toho důvodu, že se nedá postihnout všechny souvislosti a vztahy. A pak dochází k tomu, že tady máme dnes přílepek. A já jsem zvědavý, jak paní senátorka tady bude křičet, že je to přílepek, ty čisté e-recepty. Pamatujete si ty debaty o přílepcích? Ty vzrušené. Dnes to nikoho nezajímá, nějaký přílepek sem, přílepek tam, hlavně když ty recepty tedy budou nějak odloženy. A ještě k tomu tedy nebudeme platit ty pokuty. Takže já jsem jenom chtěl říci, více rozvahy a více přemýšlení při schvalování. Vzpomeňme na Lisabonskou smlouvu. Kde bychom dnes byli, kdybychom ji neschválili, že? Takže ono to nebude tak, jak si pan premiér myslí, jak přijede do Bruselu a postaví je do latě. Tak já mu přeji hodně úspěchů.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane místopředsedo. A protože tohle nebyla již rozprava, tak prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k rozpravě. To byla reakce senátorů s přednostním právem, kteří mohou. A to už bylo po rozpravě, ta je uzavřena. Otevírat může jenom pan ministr. Jestli chcete vystoupit, teď už v tuto chvíli otevřete rozpravu a jedeme dál. Je to na vás. Už otevíráte rozpravu? Můžete reagovat, vy můžete téměř všechno, pane premiére.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Já se omlouvám, ale já bych reagoval, tak doufejme, že nerozpoutám zase nějakou diskusi.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  V pořádku, od toho tady jsme.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Nepočítal jsem, že tak dlouho tady s vámi dneska budu...

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Jasně. Ano, ta atmosféra bohužel je taková. Já jsem se taky bál jako ministr financí podepisovat i ty zakázky, protože jsem nevěděl, co ten úředník tam napíše. A na EET taky hned přišla policie. Ale já se omlouvám, já skutečně za to nemůžu. Když jsem něco kritizoval, tak jsem i ta trestní oznámení podepisoval, na rozdíl od těch anonymních, která na mě chodí. Takže já jsem to podepisoval, a myslím, že jsem vždycky vystupoval objektivně. Co se týká toho Harrachova, ano, mě strašně mrzí, že Harrachov není Dolní Morava, to je skvělé středisko. Ten Špindl, dobře, nevím, ale Dolní Morava, že tam nechodí ti turisté, protože tam není zázemí.

Já bych chtěl za přítomnosti pana hejtmana Půty, paní starostky, ano, Česká unie sportu vlastní pozemky. A na druhé straně my jí dáváme peníze. A na druhé straně oni nás nějakým způsobem tlačí a chtějí pozemky atd. Nevím na co, když tedy vlastně ani nemají. Takže já bych spíš to chtěl, aby tam byla paní starostka, aby tam byl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má nějaké ty pozemky, a Česká unie sportu, ano, a že bychom si sedli za stůl a snažili bychom se to vyřešit, aby do Harrachova se zainvestovalo a aby se to stalo střediskem a aby tam znovu někdo přišel na ten mamutí můstek. Vždyť tam chodilo 60 000 lidí. Kdyby tam byly znovu závody, tak tam utratí obrovské peníze. Pokud tam bude EET, tak z toho vypadnou i daně. A co se týká té výtky, že co řeším, neřeším. Pan senátor, teď jsem zapomněl jméno, Vosecký, ano, mě to baví. Já neřeším žáby, já chci ten obchvat Přerova. A ať ti lidé vidí, kdo nám tady vlastně blokuje to, co oni chtějí. Já bych se chtěl na místě přesvědčit. Takže se omlouvám. A jako ministr financí jsem také něco řešil. Památník Bati se staví, protože jsem to vymyslel a s Hermanem jsme se domluvili, dali jsme tam 60 milionů a tento rok ho otevřeme. Věznice Uherské Hradiště? 20 let se o tom mluvilo. A nakonec jsme to přesunuli na ÚZSVM. Teď tam Ministerstvo kultury chce dělat nějaké muzeum. To jsme vyřešili. Jizerův dům v Terezíně? Krásná památka v totálně špatném stavu. A to také řešíme. A Císařské lázně také. Takže já se omlouvám, já chci jako politik zanechat nějaké konkrétní věci, ne jen nějaké řeči. A proto to dělám, jak to dělám. A jinak to ani neumím. Řídím to a sleduji to, protože toho úředníka musíte řídit. I toho ministra. Musí dostat úkol. I když máme v Ústavě, určitě mě budou kritizovat, že rozhodujeme ve sboru. Takže tak. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane premiére. A pan senátor Plaček vystupuje v rozpravě, protože je otevřena.

Senátor Vladimír Plaček:  Vážená pane předsedající, pane ministře v demisi, vážené kolegyně, kolegové, abych mohl říci jen tu jednu větu, než se vyjádřím jako zpravodaj, proto jsem se tady přihlásil, abych tu jednu větu mohl říci. Jedná se mi o tu naši Rudnou v Ostravě. Takže já budu naopak velice rád, že pan premiér v demisi, možná celá vláda přijede do Ostravy a silou své autority přesvědčí pana inženýra architekta k tomu, aby nám těch 200 metrů toho pozemku dal, abychom konečně mohli napojeni být. Čili já chtěl jenom tu jednu větu. A teď už jsem připraven jako zpravodaj.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže já uzavírám rozpravu a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí? Nehlásí. Rozpravu uzavírám. Teď tě poprosím, pane senátore, jako zpravodaje.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Teď jako zpravodaj. Jen konstatování, že vystoupili čtyři senátoři, z toho jeden senátor dvakrát. A nepadlo žádné jiné doporučení nebo žádný jiný návrh než ten, který byl přijat k usnesení tak, jak ho doporučuje výbor pro záležitosti EU.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji, pane senátore, a můžeme přistoupit k hlasování. Svolám.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Vladimír Plaček. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 34. Mně to tady nesvítí... Tak, zahajuji hlasování.

Hlasujeme. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo je proti tomuto návrhu, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 5 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu premiérovi, loučíme se s ním. Děkuji i zpravodaji a my se, s dovolením, vystřídáme, jestli to někdo vezmete za mě.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dobré dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Následujícím bodem je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucnost potravinářství a zemědělství

Tisk EU č. K 087/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk číslo K 087/11 a K 087/11/01. A prosím pana ministra zemědělství Jiřího Mílka, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek:  Dobrý den všem. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, senátorky, vážení senátoři. Rámcová pozice sdělení komise Evropského parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionu Budoucnost potravinářství a zemědělství, dále jen sdělení. Dovolte mi, abych vás seznámil s tímto sdělením, které bylo prezentováno 29. 11. 2017. Sdělení Evropské komise k budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2020 s názvem Budoucnost potravinářství a zemědělství bylo zveřejněno, jak už jsem říkal, 29. 11. Poprvé bylo oficiálně prezentováno v rámci jednání Rady EU pro zemědělství a rybářství dne 11. 12. 2017. Na tomto fóru bude v nadcházejícím půlroce dále diskutováno po dílčích tematických celcích. První dvě části sdělení se zaměřují na nový kontext společné zemědělské politiky. Návrh nového modelu implementace a zjednodušení společné zemědělské politiky. Jakékoli navržené zjednodušení ať už pro zemědělce nebo pro úředníky implementující společnou zemědělskou politiku jednoznačně vítáme. Nový model implementace však vyvolává řadu otázek. Zatím chybí bližší vysvětlení komise k jejich vizím a strategickému plánu společné politiky, který by zahrnoval intervence jak stávajícího prvního pilíře, tak stávajícího druhého pilíře rozvoje venkova. Máme nejen otázky, ale i obavy z přenesení odpovědnosti např. v nastavení kontrolního systému na členské státy, který by mohl být později předmětem auditních nálezů či rizika tzv. renacionalizace společné zemědělské politiky včetně národního kofinancování přímých plateb. Nicméně věřím, že v příštím pololetí bude příležitost k diskusi s komisí o vysvětlení nejasných bodů. Průřezovou otázkou sdělení je využití výzkumu a inovací, kde naprosto souhlasíme s potřebou technologického rozvoje zejm. v oblasti precizního zemědělství, které umožní snížit jak negativní dopad na životní prostředí, tak v konečném důsledku i náklady na hospodaření. V oblasti předávání znalosti podporujeme šíření znalostí prostřednictvím demonstračních farem a příkladů dobré praxe. Co se týká konkrétních tematických oblastí, na které by se budoucí společná zemědělská politika měla zaměřit přednostně, pak v případě zajištění spravedlivého příjmu pro zemědělce, který komise vnímá zejm. prostřednictvím navrhovaného zastropování, případně degresivity, mi dovolte zdůraznit, že s tímto postupem výrazně nesouhlasíme. V podmínkách českého zemědělství by zasáhl podniky s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou, která současně poskytuje veřejné statky a naplňuje bioprodukční funkci zemědělství. Domnívám se proto, že podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu velikosti a formy podnikání.

Jen pro zajímavost uvedu, že v České republice je necelých 2 tisíce podniků, které jsou větší než 500 ha. A tyto podniky vlastní asi 150 tisíc vlastníků, zemědělců a z toho asi polovina vlastníků v těchto podnicích přímo pracuje. Tyto podniky zároveň produkují 80 % výroby vepřového masa a 90 % výroby mléka.

V rámci přímých plateb považujeme dále za klíčové pokračovat v podpoře citlivých a strategických sektorů rostlinné i živočišné výroby či umožnit využívání režimu SAPS i v budoucnosti. Tato vláda bude podporovat malé farmáře, mladé začínající, a dali jsme si za úkol zavést platbu na prvním hektaru.

Co se týká investování do zlepšení pozic zemědělců na trhu, za efektivní řešení ke zvýšení konkurenceschopnosti považujeme vyšší podporu investic do moderních technologií zemědělství, lesnictví a potravinářství, s cílem zvýšení podílu zpracovaných surovin a přidávání další hodnoty včetně zvyšování kvality výrobků.

K tomu bych chtěl jenom podotknout: Evropa ve své preambuli, kterou uvedla, uvádí, že chce, aby se zemědělci sdružovali, vytvářeli sdružení, ať už odbytové nebo výrobní. Chci jenom říci, že těchto dva tisíce podniků převážně všechny mají zpracovatelský průmysl a některé mají i své obchody.

Dále souhlasíme s tím, že společná zemědělská politika musí být tržně orientována a je třeba posílit i odpovědnost na úrovni zemědělce. Nicméně některé hrozby a výzvy nelze dobře předvídat a předcházet jim. Za tímto účelem je třeba zachovat dostatečnou úroveň přímých plateb, které zemědělci zajistí jistý příjem a podpoří cash flow a zároveň je třeba mít i účinnou záchrannou síť v podobě systému řízení rizik. Prioritou EU i ČR je udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti ochrany klimatu. Považujeme za zásadní pokračovat v naplňování environmentálních a souvisejících mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesního hospodářství. V rámci dalších nových výzev je také žádoucí zachovat současné spektrum environmentálního opatření.

Uvítáme větší zacílení jednotlivých opatření s tím, že u opatření managementového typu nelze vždy cílit výhradně na výsledek, protože vzhledem k postupnému náběhu efektu opatření je možno efekt měřit pouze v dlouhodobých intervalech.

V oblasti socioekonomické struktury venkovských oblastí sdílíme cíl Komise co se týká podpory prosperity venkova, generační obměny odvětví zemědělství k řešení zájmů spotřebitelů a udržitelnost zemědělské produkce, kvalitní a bezpečné potraviny i dobré životní podmínky zvířat.

Při podpoře rozvoje venkova vnímáme jako velmi důležité nejdříve odstranit překryvy mezi politikami a zejména v oblastech podporovanými z různých zdrojů a zajistit doplňkovost s nástroji kohezní politiky, a to na evropské i národní úrovni.

V neposlední řadě je třeba vnímat globální rozměr společné politiky, její úlohu při řešení příčin migrace.

Jak jsem již zmínil, v příštím pololetí nás očekává řada jednání k prodiskutování obsahu sdělení Evropské komise. Na začátku léta plánuje tato komise předložit legislativní návrhy.

Děkuji za pozornost a pokud jsou nějaké dotazy, tak je zodpovím.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane ministře, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výborem, které projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 087/11/02. Zpravodajem výboru jej pan senátor Petr Orel, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane ministře. Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal sdělení Komise Evropskému parlamentu o tvorbě společné zemědělské politiky po roce 2020, tzv. Budoucnost potravinářství a zemědělství, na své schůzi dne 14. února 2018, což bylo včera, a přijal usnesení č. 167.

Úvodem bych chtěl uvést, že jde skutečně o diskusní materiál, který jistě dozná změn a bude na různých úrovních dále projednáván a upřesňován.

Jak již bylo sděleno v úvodním slově pana ministra, sdělení představuje jakousi vizi Komise co se týká společné zemědělské politiky po roce 2020. Mezi hlavní navrhované změny patří, že by členské státy měly mít větší díl odpovědnosti na výběr toho, jak a kam budou investovat finanční prostředky, které ze společné zemědělské politiky dostanou, a to tak, aby splnily společné cíle týkající se životního prostředí, změny klimatu a udržitelnosti. Měla by být zachována struktura dvou pilířů, nicméně konkrétní opatření v zájmu naplnění cílů dohodnutých na úrovni EU by se měla stanovovat jednodušším a flexibilnějším způsobem.

Navrhováno je dále intenzivní prosazování moderních technologií, podpora mladých lidí v tom, aby se profesionálně zemědělství věnovali. To je jistě velký problém i u nás. Není příliš velký zájem o studium zemědělských oborů a může se v brzké době stát, že nám budou chybět agronomové a technici.

Z pohledu Komise a většiny členských států je potřeba změnit společnou zemědělskou politiku ve prospěch menších a středních zemědělských podniků. Postoj k tomuto záměru je ze strany naší vlády negativní, což je dáno jinou strukturou zemědělských podniků, jejich velikostí, kdy se poměrně výrazně odchylujeme od zbytku Evropy.

Výbor pro záležitosti Evropské unie v podstatě akceptuje postoj vlády. Nicméně na základě mé zpravodajské zprávy jsme se vyhnuli v doporučení k přímé podpoře rovného přístupu k finančním prostředkům společné zemědělské politiky.

Zemědělství není samozřejmě jenom produkcí potravin, ale je to také systematická péče o krajinu, má zásadní vliv na vodní režim, na udržení vody v krajině a v neposlední řadě je to otázka biodiverzity. Půda je nejcennější neobnovitelný planetární zdroj a tak bychom se k ní měli chovat i s ohledem na to, že největším environmentálním problémem naší planety je růst lidské populace.

Nyní vám přednesu doporučení výboru pro záležitosti Evropské unie k vyjádření Senátu:

Senát Parlamentu České republiky

I. 1. projednal sdělení Komise Evropskému parlamentu o podobě společné zemědělské politiky po roce 2020 Budoucnost potravinářství a zemědělství;

2. konstatuje, že společná zemědělská politika by měla i nadále představovat základní nástroj pro zajištění strategické míry produkce potravin v EU, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, udržitelný rozvoj venkovských oblastí a současně účinně čelit dalším vážným aktuálním problémům (růst populace, klimatické změny, ochrana biodiversity, degradace půdy);

II. 1. podporuje

a) navrhovaný model, ve kterém členské státy EU mají větší díl zodpovědnosti za využití finančních prostředků, které ze společné zemědělské politiky dostanou,

b) snahu Komise nahradit současný systém klimatických a agroenvironmentálních opatření pružnějším pojetím, které by bylo efektivnější z hlediska naplňování environmentálních a klimatických cílů,

c) v rámci politiky rozvoje venkova větší důraz na podporu inovací, investic, využívání digitálních technologií či na diverzifikaci činností zemědělských podniků;

2. souhlasí s tím, že prioritou společné zemědělské politiky po roce 2020 by měla být i generační obměna zemědělců, jelikož věková struktura zemědělské populace představuje vážný problém ve většině členských států EU;

III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení;

2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se také posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu.

Také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se uvedeným materiálem zabýval. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Jan Veleba. Chce, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Náš výbor k tomu včera přijal 162. usnesení. Podle mého názoru je ve shodě s předchozí zpravodajskou zprávou senátora Orla. Doplnil bych snad jenom to, že bych zde upozornil na některá pozitiva sdělení Komise. Toto sdělení Komise, jak už tady bylo řečeno, je velmi obecné, je na 26 stranách, a podle našeho názoru je tam prostor k vyjednání české pozice pro české zemědělce, české potravináře, pro český venkov, který s tím samozřejmě souvisí.

Chtěl bych tady podotknout, že budoucí priority musí být nastaveny zejména tak, aby došlo k zachování rovného přístupu k podporám, aby byla orientace na enviromentální aspekty společné zemědělské politiky, aby byla citelná podpora mladým zemědělcům, aby byly podporovány citlivé komodity a chov hospodářských zvířat, který je základem udržované krajiny, který je základem udržení půdy v dobrém stavu a který je základem zaměstnanosti a do jisté míry potravinové soběstačnosti a aby, zkrátka a dobře, byla zjednodušena společná zemědělská politika. A je důležité, aby byly zajištěny dostatečné zdroje pro tyto priority, to znamená, aby společná zemědělská politika byla i nadále jednou z hlavních politik financovaných z rozpočtu EU. Pokud to tak nebude, zemědělská politika se stává soutěží síly národních rozpočtů, což jsme v minulosti zažívali.

Opakuji, že sdělení Komise vytváří podle mého názoru docela dobrý prostor na vyjednání české pozice.

Chtěl bych tady zmínit i pozitiva sdělení Komise, jak to mám ve své zpravodajské zprávě. Je tam posílení pravomocí při koncipování cílů a zároveň větší díl odpovědnosti členských států, jak zde o tom bylo mluveno. Další pozitivum vidím v podpoře inteligentního zemědělství a v návaznosti na to je tam ve zprávě i termín inteligentní vesnice, myšleno tedy hospodářsky. Dále zaměření podpor na zemědělce, kteří se zemědělstvím živí. Další pozitivum je možnost snižování rozdílů mezi členskými státy v podporách. Další pozitivum vidím v pomoci zemědělcům, aby se jejich příjmy přiblížily příjmům běžným v jiných odvětvích. To závisí na rozpočtu, investicích, produktivitě práce, určité koncentraci výroby. Další pozitivum vidím v tvorbě pracovních míst ve venkovských oblastech a v dalším zatraktivnění pro mladou generaci.

Na závěr bych řekl jenom to, že zemědělství a potravinářství se stávají v této době bez ohledu na to, jaký je to stít, naprosto strategickou záležitostí. Je třeba mít na vědomí, že počet obyvatel planety poroste, je třeba mít na vědomí současné migrační tendence, které jsou závislé na potravinách a množství vody, atd., atd. V tom všem bych jenom opakoval pana ministra a včera pana náměstka Sekáče. Děkuji, to je všechno.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu k této materii. Vidím, že se do rozpravy nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a můžeme přistoupit k hlasování. Dovolím si znělkou pozvat senátorky a senátory k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, jak jej přednesl pan senátor Petr Orel, to znamená, jak je uvedeno v tisku č. K 087/11/02. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 6 registrováno 67, kvorum 34, pro návrh 50, proti nikdo.

Tento návrh byl schválen a končím projednávání tohoto bodu.

Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Návrh zákona o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny

Tisk č. 233

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 233 a návrh uvede pan poslanec Jan Chvojka, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Chvojka:  Hezké dopoledne, dámy a pánové. Po dvou a půl hodinách jsem konečně přišel na řadu. Ale já se nezlobím, to stejné zažíváte leckteří z vás ve sněmovně, čekáte tam třeba déle, než jste si mysleli. Děkuji za to, že zde mohu být.

Ano, jde o návrh zákona na vydání zákona o změně některých zákonů, které upravují počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny. Je to návrh zákona, který prošel sněmovnou velmi hladce v rámci prvního čtení podle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, takže na to byl konsenzus v podstatě celým politickým spektrem. Ve sněmovně první čtení proběhlo 24. ledna 2018, první a poslední. Pak byl zákon postoupen do Senátu, kde včera byl projednáván ve dvou výborech, tuším, že v 9.00 hodin to byl ústavně-právní výbor a pak ve 12.00 hodin výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Jak jistě víte, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR je v současné době oprávněna vykonávat na základě některých zvláštních zákonů kontrolu nad některými činnostmi. Jedná se o činnosti, které jsou natolik specifické a citlivé, že jejich protiprávní výkon by mohl zasáhnout do ústavně garantovaných práv a svobod, tedy zejména o kontrolu výkonu činnosti zpravodajských služeb, nakládání s utajovanými informacemi a kontrolu činností Finančního analytického úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. K tomu účelu sněmovna zřizuje zvláštní kontrolní orgány, jejichž velikost není řešena vždy jednotně. Některé zákony upravují výše uvedenou kontrolu a stanoví konkrétní počet členů kontrolního orgánu, a to shodně na počet členů 7, např. Komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby nebo Komise pro Vojenské zpravodajství a další. Jiné zákony naopak počet členů tohoto orgánu vůbec neupravují a sněmovna si o počtu členů v těchto orgánech v podstatě rozhodne sama.

Tam, kde zákonodárce stanovil počet členů, zvláště u kontrolního orgánu, pevným číslem, přitom bohužel není garantováno a potvrzuje to právě i výsledek voleb do PS z minulého roku, že v takovém zvláštním kontrolním orgánu zasednou reprezentanti všech politických stran a hnutí, které jsou zastoupeny ve sněmovně. Přitom právě náplň činností takových orgánů, která spočívá v kontrole vybraných a značně specifických činností určených orgánům moci výkonné, vcelku logicky vyvolává potřebu, aby v zájmu komplexnosti kontroly výkonné moci byly v těchto orgánech zastoupeny právě všechny politické strany a hnutí, které jsou zastoupeny ve sněmovně.

Proto by možnost kontrolovat výkonnou moc měli mít i zástupci menších a zejména opozičních stran a hnutí. Pokud je však takových politických stran nebo hnutí více než sedm, tak stávající zákonná úprava tomu brání. To znamená dnes ve sněmovně máme 9 stran a například 2 strany se do těchto kontrolních orgánů bohužel vůbec nemají šanci dostat. Na druhou stranu největší strana má v takovém kontrolním orgánu tři nebo čtyři členy ze sedmi. Což potom v podstatě nemá logiku a zpochybňuje to kontrolu samu o sobě. To znamená cílem návrhu je upravit komise tak, aby v každé z komisí byl zastoupen jeden zástupce každého jednoho poslaneckého klubu, který je ve sněmovně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste se posadil u stolečku zpravodajů.

Návrh zákona projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 233/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bublan, který je omluven a zastoupí ho pan senátor Hassan Mezian.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 233/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, pane poslanče. Nepovažuji za nutné vysvětlovat tady to, co předkladatel perfektně sdělil. Poznatek z ústavně-právního výboru. Přestože jsme tam měli některé legislativně-technické připomínky při vědomí významu a důležitosti tohoto návrhu zákona, ústavně-právní výbor nakonec doporučuje přijmout návrh tohoto zákona, ve znění postoupeném sněmovnou, a rozhodovali jsme i v obvyklostech. V těchto případech, pokud si jedna komora českého Parlamentu mění například jednací řád anebo věci se týkající té samé komory, pak zpravidla ta druhá to respektuje - a Senát chce v tomto pokračovat. Tedy nakonec konstatuji, že ústavně-právní výbor jako garanční doporučuje přijmout návrh tohoto zákona, ve znění postoupeném PS. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit pan senátor Hassan Mezian? Chce, jako zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost? Chce, prosím pane senátore, máte slovo.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane poslanče, milí kolegové a kolegyně. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore a nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím a otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a máme tady jediný návrh, a to schválit. A přistoupíme tedy k hlasování, kdo podá návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum je 34 a já zahajuji o tomto návrhu hlasování.

Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 7 registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 54, proti návrhu nikdo. Návrh byl schválen. Končím končím projednávání tohoto bodu a zároveň se loučím s panem poslancem.

Poslanec Jan Chvojka:  Jestli mohu, děkuji za podporu a hezký den.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také hezký den, pane poslanče. A dalším bodem je

 

Problematika GDPR - ochrana osobních údajů

Prosím pana senátora Zbyňka Linharta, aby se ujal role navrhovatele tohoto bodu a prosím pana senátora, aby přišel k pultíku a má slovo jako navrhovatel a jako úvodní slovo, protože je to návrh bodu, prosím. A zároveň tady vítám, samozřejmě při projednávání tohoto, ministra vnitra Metnara.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych řekl úvodní informaci k problematice nařízení EU o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR – General Data Protection Regulation, obecné nařízení o ochraně údajů. 27. dubna 2016 bylo přijato Evropským parlamentem a Radou EU nařízení č. 2016679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Toto nařízení vstupuje v platnost 25. května 2018 ve všech členských zemích. Má být jednotným souborem pravidel pro ochranu osobních údajů, pro všechny společnosti působící v EU bez ohledu na to, kde sídlí. Tato pojatá silnější pravidla by měla být tedy stejná v celé EU a teoreticky by měla znamenat jednak pro lidi větší kontrolu nad svými osobními údaji a jednak podniky by měly mít prospěch z rovných podmínek. Nařízení předpokládá, že jednotlivé členské země přijmou prováděcí zákony, ve kterých se upřesní konkrétní podmínky na národní úrovni. Do doby jejich přijetí ovšem platí nařízení, resp. bude platit od 25. května plně nařízení včetně všech důležitých opatření a také včetně sankcí. Tyto sankce jsou extrémní, mohou být až 20 milionů euro, resp. až 4 % celosvětového ročního obratu. Mnohé povinnosti jdou upravit právě národní legislativou, jako např. právě tyto sankce. Jiné jsou závazné, např. zřízení tolik diskutované osoby, tzv. pověřence. Toto nařízení se týká velkých nadnárodních podnikatelských subjektů, to na jedné straně, na druhé straně i nejmenšího podnikatele. Týká se také v zásadě veřejných institucí, státních úřadů, samosprávních subjektů, škol, zdravotnických, sociálních zařízení atd. Čili ten dopad je velmi velký a rozsáhlý. Některé země již příslušné zákony mají přijaty, myslím, že je to hlavně Německo, Rakousko, většina zemí ještě národní předpisy přijaty nemají. Mezi nimi je bohužel ČR.

Zákon nebyl v minulém volebním období předložen ani do sněmovny, natož do Senátu, čili nebyl projednán a schválen. Bohužel i v tomto období je tomu podobně. Zatím zákon není předložen. Pan ministr nám řekne asi aktuální situaci, myslím, že včera byla legislativní rada vlády a půjde tento zákon do vlády a následně do Poslanecké sněmovny. To, co je zřejmé, že do 25. května se tento prováděcí zákon nestihne projednat. A zbývají přitom tři měsíce a devět dní.

Protože v průběhu loňského roku jsme začali být svědky toho, jak státní úřady, velmi často za asistence podnikatelských subjektů, realizuje takzvaná školení, kde systémem vystrašit, vyfakturovat účastníky zastrašovali a zdůrazňovali, jak je potřeba si rychle nechat zpracovat analýzy a další dokumenty. Pod tíhou toho mnohé organizace, obce, jejich příspěvkové organizace zadaly zpracování analýz, za které zaplatily mnoho desítek, někdy i stovek tisíc korun za takzvané právě analýzy. Jednotlivá ministerstva vydávala obsáhlé metodiky, což vyvolalo mnohdy ještě větší obavy po jejich přečtení.

Např. Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy před nedávnem, asi před měsícem, vydalo metodiku pro ředitele základních škol, a ta metodika má víc jak 90 stránek, a při té administrativě, co mají ředitelé škol, je to opravdu další a do jisté míry zase hodně obecná složitá informace. Tento na jednu stranu opožděný, na druhou stranu do značné míry aktivistický přístup státu se ukázal i na jednání našeho výboru 1. listopadu 2017, kam jsme přizvali i zástupce Ministerstva vnitra a zástupce dalších resortů – Ministerstva školství, mládeže, tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Po téměř tříhodinovém jednání jsme přijali usnesení, ve kterém jsme konstatovali, že současný stav příprav na budoucí naplnění nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů je nedostatečný. A doporučili jsme vládě, aby se stavem příprav a naplnění intenzivněji zabývala. A to zejména z hlediska koordinace, urychlené adaptace nařízení do českého právního řádu a z hlediska včasného personálního, finančního a organizačního zajištění. Podruhé jsme tuto problematiku projednávali na našem výboru před zhruba dvěma týdny, na konci ledna, a požádali jsme o zařazení tohoto důležitého bodu na jednání pléna Senátu, což tímto činíme.

Posun v případě ze strany státu je totiž i nadále relativně vlažný a slíbené aktivity bohužel nadále nejsou k dispozici. Na příklad slíbené vzorové analýzy pro obce od té nejmenší až po největší, vzorové analýzy pro kraje atd. stále nejsou k dispozici. Věříme, že budou v nejbližší době. Věříme proto, že i dnešní jednání přispěje k vyjasnění některých aspektů této problematiky a k žádoucímu posunu. Rádi bychom také, aby předkladatel tohoto návrhu zákona – v tomto případě ministr vnitra – vnímal a reflektoval naše požadavky, připomínky, tak, jak tady zazní asi v průběhu debaty. Především asi směřující k omezení těch sankcí, minimálně alespoň k veřejným institucím nebo orgánům státní moci, tak, jak tomu je v Rakousku. A konkrétně se k tomu dostaneme následně po vystoupení pana ministra, respektive po proběhlé diskuzi, kdy vám byl v tuto chvíli předložen návrh na usnesení a případně ho doupravíme podle toho, jak ta diskuze bude probíhat a tak, aby toto usnesení reflektovalo předběžnou vůli Senátu v této problematice.

Děkuji vám za pozornost prozatím.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také vám zatím děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A musíme nejprve určit zpravodaje. A ptám se, kdo chce býti zpravodajem této materie? Zeptám se pana předsedy. Pan předseda, my jsme to tady konzultovali, že by byl zároveň nejenom navrhovatelem tohoto bodu, ale i zpravodajem. A pokud to odsouhlasí Senát, tak si myslím, že to je dle našeho řádu, protože Senát se může rozhodnout, jak bude potřebovat. Takže je tady návrh na to, aby zpravodajem této materie byl pan senátor Zbyněk Linhart. Ptám se, jestli máte nějaký jiný návrh, nebo nějaké jiné řešení? Nikoho takového nevidím, takže vidím, že akceptujete můj návrh, takže já bych o tomto návrhu dal hlasovat. Já si vás sezvu.

V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. A já zahajuji hlasování o tom, že zpravodajem tohoto tisku bude pan senátor Zbyněk Linhart. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Nejde? Tak se omlouvám, tady mně to běží, ale tak to zastavíme. Já to nechám dojet...

Tak to bylo hlasování, které nefungovalo, takže já to zkusím ještě jednou. Takže ještě jednou zahajuji hlasování, už by nám to mělo běžet.

Kdo je pro, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Takže pořadové číslo hlasování 9, registrováno 64, kvorum 33. Pro 50, tento návrh byl schválen.

A já otevírám rozpravu a předpokládám, že chce v rozpravě jako první vystoupit pan ministr vnitra Lubomír Metnar. A má slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar:  Tak dobrý den, děkuji vám, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k problematice obecného nařízení o ochraně osobních údajů, zvaném GDPR. Jaké změny toto nařízení přináší? Na úvod musím zdůraznit, že GDPR, které vstoupí v účinnost 25. května letošního roku, nepředstavuje revoluční změnu. Pokud dosavadní správci osobních údajů při své činnosti dodržují téměř 20 let platný zákon o ochraně osobních údajů, pak v zásadě naplňují povinnosti vyplývající z GDPR. Ministerstvo vnitra proto neustále opakuje, že není důvod investovat do leckdy předražených nabízených služeb některými soukromými subjekty.

V jakém stavu je příprava nové legislativy? Jak všichni možná víte, nařízení je přímo účinné na celém území Evropské unie. Mimochodem, byla to právě Evropská komise, která již v roce 2012 zveřejnila dopady navrhovaného nařízení. Ministerstvo vnitra je odpovědné za adaptační právní předpis. Ve spolupráci s Úřadem na ochranu osobních údajů jsme proto zpracovali návrh zákona o zpracování osobních údajů a dále návrh změnového zákona, které byly v lednu tohoto roku předloženy k projednání vládě, a které právě dnes projednává Legislativní rada vlády.

Tento zákon upraví výjimky, které GDPR umožňuje členským státům aplikovat s tím, že my tyto výjimky v maximální míře využijeme. Obecné nařízení se dotkne všech subjektů zpracovávajících osobní údaje, a to napříč odvětvími. Jde tedy o předpis, který má nadresortní povahu. Ministerstvo vnitra plní koordinační a konzultační úlohu a není v jeho možnostech zpracovat podrobná metodická doporučení pro typově velmi rozdílné spektrum správců zpracovávajících osobní údaje.

Tady bych uvedl, tak jak je nemocnice, ambulantní ústavy, sociální ústavy, školy, malí, velcí podnikatelé, muzea, dopravní podniky a celá řada dalších subjektů. Ostatně i Evropská komise v lednovém sdělení jasně řekla, že vůdčí úlohu v informační kampani má mít Úřad na ochranu osobních údajů ve spolupráci se sektorovými ministerstvy. Co jsme již udělali? Ministerstvo vnitra metodickou činnost ve své působnosti zaměřuje a zaměřilo především na obce a kraje. Zahájili jsme rozsáhlou informační kampaň. Jako první jsme vydali metodiku k pověřenci, aby obce věděly, jak z hlediska organizačního tuto povinnost zajistit. Sestavili jsme metodiky k ochraně osobních údajů ve spisových službách. Pro nejmenší obce jsme zveřejnili kontrolní seznamy, takzvané checklisty, které obsahují zjednodušený přehled kroků, jak má obec zajistit soulad s GDPR. Podpořili jsme pilotní projekty Svazu průmyslu a dopravy České republiky ve vývoji vzdělávací pomůcky, poté takzvané chatboty, automatického robota, se kterým je možné komunikovat o obsahu nařízení. Spustili jsme vlastní speciální webové stránky. Publikujeme rozhovory a články v odborných periodikách pro komunální sféru, kde vyvracíme mýty o GDPR.

Aktivně ještě přinášíme a vysvětlujeme danou problematiku na desítkách akcí pro územní partnery s vlastní prezentací k GDPR, objíždíme celou republiku a účastníme se krajských setkání Svazu měst a obcí. Co připravujeme nadále? V únoru zveřejníme vzorové systémové analýzy, které už jsme obdrželi, a teď ladíme poslední detaily. Budou to analýzy pro obce a pro kraje, které na konkrétních příkladech ukážou, jak zajistit soulad s GDPR a nabídnout katalog nejčastějších pochybení a doporučení k nápravě. Na březen bychom rádi ve spolupráci s Úřadem na ochranu osobních údajů a resorty připravili takzvané videostopy.

I ti, kdo se nechtějí zabývat papíry, budou mít možnost se dozvědět o dopadech GDPR a dostanou informaci, na koho se s případnými otázkami obrátit. Zásadně také řešíme odpovědi na nejčastější dotazy. V dubnu spustíme bezplatný eLearning, kde chce na konkrétních modelových situacích typu fungování obecní knihovny zástupcům obcí ukázat, co se změní a jak dodržet povinnosti GDPR. Na duben také chystáme ve spolupráci s krajskými úřady vlastní semináře k GDPR ve všech krajích, zakončených v květnu velkou konferencí.

V dalším legislativním procesu usilujeme také o zmírnění sankcí. Hledáme legislativně čistou cestu k omezení výše pokut, zejména pro malé obce a jimi zřizované příspěvkové organizace. Dovolím si zde zdůraznit, že pokuty i podle judikátu Ústavního soudu musí být vždy přiměřené s tím, že dolní sazba pokuty přitom zcela jistě bude nulová. Chci vás ujistit, jak Ministerstvo vnitra, tak celá vláda bere tuto otázku přípravy na účinnost GDPR velmi vážně.

Já, jestli ještě dovolíte, já vám řeknu pár svých takových osobních postřehů. Před dvěma měsíci jsem měl zrovna problematiku osobních údajů na starosti v privátní sféře. Zažíval jsem to na vlastní kůži, ty desítky, možná stovky nabídek od soukromých subjektů, které do společnosti přicházejí. Ale už v tu danou dobu jsem věděl a našel jsem si to na stránkách, takže nějakou pomoc zvenku, zvenčí jsme samozřejmě odmítali, protože jsme měli aspoň základní povědomost.

Po nástupu na Ministerstvo vnitra samozřejmě hned od počátku se touto problematikou úzce zabývám a nechal jsem si ji pravidelně dokladovat. A zjistil jsem, jaký je vývoj. Samozřejmě že tlak veřejnosti se neustále stupňuje, takže nemůžeme zůstat v těch opatřeních, která jsme přijali. Proto jsem se vám tady snažil naznačit i ta opatření, tak, abychom informovanost, tu osvětu tady, implementace tohoto nařízení ještě zintenzivnily.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Jsme stále v rozpravě k tomuto bodu. Písemnou přihlášku do rozpravy předložil pan senátor Miloš Vystrčil a má přednostní právo. Prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl na úvod omluvit možná za náš výbor pro územní rozvoj a veřejnou správu, že jsme navrhli zařazení tohoto bodu na jednání Senátu. Berte to prosím jako nějaký takový akt zoufalství, protože se v podstatě přes naše urgence a přes věci, které jsme vykonali v rámci našeho výboru, dle mého názoru pořád neděje to, co by se mělo dít. A tím nechci nijak zpochybňovat pana ministra a jeho práci. A ani bych tady dneska nechtěl mluvit tak, že bych chtěl za každou cenu někoho kritizovat. Spíše se pokusím popsat tu situaci tak, jak já ji vidím po těch hodinách konzultací s různými lidmi, kteří podléhají tomu Obecnému nařízení o ochraně osobních údajů. A i po hodinách konzultací například i s těmi, co ten návrh zákona o zpracování osobních údajů, který my ještě nemáme k dispozici v té definitivní podobě, protože dneska je na Legislativní radě vlády, psali.

První věc, na kterou chci upozornit, je, že to nařízení bylo přijato. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů bylo přijato v dubnu roku 2016. Nyní je únor 2018, to znamená, Evropská unie dala dva roky na to, abychom implementovali, respektive v tomto případě adaptovali to nařízení. A pan ministr nám představuje jako vítězství, že dneska ten návrh toho prováděcího zákona je v Legislativní radě vlády. To je naprosté selhání exekutivy, moci výkonné, která byť na to měla dva roky, tak nějak zapomněla zřejmě, že budou volby, a nyní na poslední chvíli připravuje prováděcí zákon.

A teď ještě k jednomu velkému omylu, respektive mýtu, který s tím souvisí. Prosím vás, ten prováděcí zákon, který je dneska připravený, já o něm ještě budu mluvit a budu říkat, co obsahuje, není pouze o adaptaci Obecného nařízení o ochraně osobních údajů. On, kromě toho, že má adaptovat to Obecné nařízení, tak má dělat další věci. A vy se to dočtete v té důvodové zprávě. On také by měl zapracovávat a implementovat evropskou směrnici, která má číslo 2016/680. To znamená, zároveň ten zákon je transpozicí této směrnice. To znamená, to je další věc, která už není vůbec jasná. A směrnice, jak všichni víme, není přímo aplikovatelná. Dále ten zákon by měl upravit to, jak bude fungovat Úřad pro ochranu osobních údajů. To rovněž není dáno tím nařízením, ale rovněž je to podmínkou pro to, aby to nařízení vůbec mohlo být aplikováno.

To znamená, jsou tady další věci, které ten zákon má zohlednit a, řekněme, zpřístupnit těm, co jsou osobami povinnými. A my ten zákon dneska nemáme. A ministerstvo říká, že se nic neděje, protože nařízení je přímo aplikovatelné. Ale ono není přímo aplikovatelné, protože je potřeba ještě transponovat směrnici a ještě upravit fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů, který je dozorovým úřadem. A je potřeba potom ještě udělat to, že nahradíme věci, které už máme, v zákoně 101 o ochraně osobních údajů. A to všechno musí být v tom zákonu, který ještě nemáme. A to všechno dneska nemáme a pak se divíme, že dochází k obchodu se strachem. Nemůžou nic jiného ty dotčené osoby dělat, než říkat, co teď máme dělat, a naskakovat na různé kouzelníky, kteří vědí, co a jak bude.

Takže to je moje první poznámka. Není pravdou a je mýtus, že bez prováděcího zákona jsme schopni jednoduše aplikovat nařízení, protože ten zákon ještě musí zařídit spoustu jiných věcí.

Transpozice, Úřad pro ochranu osobních údajů a současně platný zákon. V jaké jsme v současné situaci? V tom návrhu zákona už je naplánováno, že se má v Poslanecké sněmovně projednat, hádejte jak, kdyby tady byl Jaroslav Kubera, je tady, tak by to řekl, podle § 90, to znamená, v Poslanecké sněmovně se ten zákon má projednat tak, že o něm nebude žádná diskuse, nebude v žádných výborech, protože to je jediná možnost, jak se to dá stihnout. A dokonce je to už v důvodové zprávě toho zákona napsáno. Už to jde do Legislativní rady vlády, tam je napsáno, že se předpokládá, že se to v Poslanecké sněmovně projedná podle § 90, čili ve zkráceném řízení, a tohle je přístup k tomu, na co jsme měli dva roky. Já nevím, čí je to chyba, znova říkám, že to nebudu zmiňovat, ale je to podle mě šílená situace.

Co se stalo? Nejistota dotčených subjektů, a těch subjektů jsou statisíce, možná miliony, je enormní, jsou to desetitisíce, orgánů státní moci a veřejných institucí, k tomu se ještě dostanu, co je veřejná instituce, to je taky velmi zajímavé, jsou to statisíce různých podnikatelských subjektů, které neví, co mají dělat, tak se tak nějak připravují. Teď všichni se bojí, protože jsou pod hrozbou sankcí, ty sankce jsou maximálně 20 milionů eur, což je 500 milionů korun, nebo 10 milionů eur. A pak je tam možnost, já se k tomu za chvilku dostanu, že pouze v případě orgánů státní moci a veřejných subjektů je možné podle čl. 83 odst. 7 nařízení sankce upravit na nějaké jiné hodnoty. Takže to je druhá věc. Hrozba sankcí.

Co se stalo? Ti, co jsou otrlejší, obchodují se strachem, to znamená, nabízí různým firmám, nabízí městským úřadům atd. to, že oni zařídí, aby jejich úřady byly dobře připraveny na nařízení EU - Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Aby toto někdo mohl slíbit, tak musí mít akreditaci. A to je moje první otázka na pana ministra. Aby někdo mohl obdržet akreditaci, musí zasednout Český institut pro akreditaci a ve spolupráci s dozorovým úřadem, Český institut pro akreditaci je nějaká organizace, která pracuje při MPO, ten musí zasednout, společně s dozorovým úřadem, což je Úřad pro ochranu státu, tedy pardon, Úřad pro ochranu osobních údajů, musí sestavit základní podmínky, které musí splnit ten, kdo dostane akreditaci, aby potom mohl kontrolovat ty úřady, zda plní v plné míře to nařízení, příp. jim udělovat osvědčení či certifikaci. Já se ptám, už máme ty podmínky stanoveny, aby se případně ty úřady, nebo ty firmy, které potom budou chtít vydávat osvědčení, resp. certifikaci, se mohly okamžitě přihlásit, jakmile to nařízení vejde v účinnost? Nebo dokonce už to je tak, že to běží, že předpokládáme, že některé firmy se už přihlásily, aby mohly obdržet tu akreditaci? A potom skutečně mohly nabízet tu certifikaci, protože mají tu akreditaci? Dneska to je tak, že žádná z firem, která nabízí, že vám to zkontroluje, na úřadě, ve škole, v podniku, nemá akreditaci, nemůže vydat žádné osvědčení, je to celé nesmysl, je to bez jakéhokoli jistoty, že to je v pořádku. Mě fascinuje, že exekutiva nic - nekoná, neříká, prosím vás, nenabíhejte na to. Normálně nejde ze strany exekutivy zásadní oznámení, že nemají si nechávat u těchto firem, které nemají akreditaci, tyto audity nebo cokoliv jiného dělat, protože jediné, co případně by mohly udělat, je to, jak dneska plní zákon „101“, to bych ještě chápal, jak dneska je plněn současně platný zákon o ochraně osobních údajů, to když si dneska nechá dotčený subjekt udělat, tak tam souhlasím s panem ministrem, že potom z hlediska aplikace Obecného nařízení o ochraně osobních údajů to bude mít jednodušší. Ale mimochodem, všichni si dneska představujeme, co to zase bude za byznys, ty akreditace, ty certifikace. Teď budeme mít podniky, protože to není povinné, a orgány státní moci, které budou mít certifikaci, pak budeme mít orgány státní moci a podniky, které nebudou mít certifikaci. Pak předpokládám, že to dá někdo do výběrového řízení a řekne, že v okamžiku, nebo do nějaké podmínky dotace, to někdo prolobbuje, to znamená, ty firmy, které mají akreditaci a udělují certifikáty, tak budou potom chtít, aby třeba v nějakém dotačním programu bylo napsáno, jestli když chcete stavět plot, tak jedině, když budete mít certifikaci, která říká, že dodržujete Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. To bude prostě neuvěřitelný byznys, který se tady rozjede. To budou stovky milionů korun, které tady budeme utrácet, protože jsme to takhle vymysleli, protože jsme vymysleli certifikaci a vydávání osvědčení atd. To je jedna věc.

Další věc, která je naprosto zásadní, která znejisťuje celou veřejnou sféru, je to, že v českém zákonodárství není nikde napsáno, co je veřejný subjekt, nikde není napsáno, co je veřejný subjekt. Co je veřejným subjektem, je definováno až v tom zákoně, který je dneska na Legislativní radě vlády. Jinde to nikde není. A to nařízení pracuje s pojmem veřejný subjekt následujícím způsobem. Říká, že tzv. pověřence, což je osoba odpovědná za ochranu osobních údajů, musí mít všechny orgány státní moci a veřejné subjekty. A my nevíme, kdo dneska je veřejným subjektem. To znamená, některé organizace v ČR vůbec neví, jestli ten zákon projde v podobě, kdy by ony byly veřejným subjektem, nebo v podobě, kdy nebudou veřejným subjektem. To znamená, neví, jestli mají shánět pověřence nebo nemají shánět pověřence. A druhá věc je, která je ještě podstatnější, a jde to proti sobě, o tom se moc nemluví, že v tom čl. 83 odst. 7 toho nařízení, obecného nařízení, je napsáno, že pouze orgánům státní moci a veřejným subjektům může na základě svého národního práva snížit český stát v tomto případě sankce až na nulu. Čili jde to proti sobě. Zaprvé, nechci být veřejným subjektem, protože nechci mít pověřence, to by říkalo, pojďme veřejný subjekt v tom zákoně definovat co možná nejúžeji, ale v okamžiku, kdy ho definujeme co možná nejúžeji, tak potom ta organizace, která není veřejným subjektem, protože je to velmi úzce definováno, mimochodem, tak je to v tom navrhovaném zákoně, to znamená, že třeba knihovna by nebyla veřejným subjektem atd., tak se stane to, že se na to nevztahuje odst. 7 čl. 83, kdy jedině těmto subjektům můžete dát sankce na nulu, resp. velmi nízké. To znamená, že určitě veřejným subjektem, resp. orgánem státní moci je určitě úřad, určitě orgánem státní moci je škola, protože vydává správní rozhodnutí ve správním řízení. Nemusí být, nebo není orgánem státní moci třeba knihovna. Veřejná knihovna ale dělá evidenci, spadá pod to nařízení, a protože nebude z té definice, která je v tom zákoně dneska navržena, veřejným subjektem, to znamená, že nebude moci být omezena výše pokuty pro tuto knihovnu, protože není ani orgánem státní moci ani veřejným subjektem. Takže takto to tam je uděláno. Ten zákon, který je navržen, to neřeší. Řeší to způsobem, který je velmi zajímavý, že pro některý § v tom zákoně jsou veřejné subjekty definovány úzce, pro jiný § v tom zákoně jsou definovány široce, což já si nedovedu představit, že by mohlo být možné. Ale takhle je to uděláno.

Já jen upozorňuji, že ten problém tady existuje, a ministerstvo vnitra, předpokládám, že o něm ví. Podle mého názoru se přiklonilo ke špatné verzi, k té, že veřejné subjekty definovalo velmi úzce, to znamená, že to jsou subjekty založené pouze na základě zákona, nebo definované zákonem. V tom okamžiku se ale stane, že těmto různým malým organizacím, které různě fungují pod různými samosprávami, nebude možné sankce snížit téměř na nulu, protože nespadnou pod čl. 83 odst. 7. Takže to je věc, která je poměrně hodně zásadní. Nelze ji řešit dřív, než bude ten zákon. Nelze, protože my nevíme, kdo je ten veřejný subjekt, to je až v tom zákoně.

Teď ten nárůst administrativy. Už jsem o těch akreditacích a o těch obrovských byznysech, které s tím budou spojené, mluvil. A pak přímo v tom obecném nařízení o ochraně osobních údajů jsou tři velmi zajímavé články. Jednak je to čl. 13 a čl. 14. Ten čl. 13 a čl. 14 hovoří o povinnosti, kterou má ten zpracovatel osobních údajů vůči tzv. subjektu údajů. Když to mám uvést na příkladě, pokud např. proběhne vítání občánků nebo nějaká jiná hromadná akce na městském úřadě, kde bude dělána evidence, kde bude vznikat nějaká databáze, např. podnikatelů, kteří pravidelně chodí na schůzky se starosty atd., bude nějaká databáze, která bude udržovaná atd., v tom okamžiku, kdy se tak stane, budou ty údaje získávány od těch podnikatelů, kteří se toho setkání se starosty zúčastnili, tak je povinností toho zpracovatele, toho správce, aby podle čl. 14 jednotlivé subjekty zúčastněné na tom setkání informoval o totožnosti a kontaktních údajích správce, to znamená, kdo tu databázi udržuje, příp. jeho zástupce, dále aby předal kontaktní údaje případného pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud existují, to všechno by ten podnikatel měl dostat, potom by měl dostat zdůvodnění účelu toho zpracování té databáze, pro které jsou osobní údaje určeny, a právní základ pro zpracování by měl být také oznámen, pak by měl oznámit kategorizaci dotčených osobních údajů, jestli jsou citlivé nebo necitlivé, to všechno každý z nich, kdo se zúčastní toho setkání se starostou, by měl dostat, pokud si ten úřad bude dělat databázi, to znamená tzv. evidenci. Pokud by si evidenci nedělal, tak by nemusel. Ale kdyby zažádal o evidenci, dlouhodobě si to začal udržovat, tak musí. Je to evidence, je tam databáze. Pak by muselo být rozdělení na případné příjemce nebo kategorie příjemců osobních údajů, dále by se musel oznámit tomu podnikateli případný záměr správce předat osobní údaje příjemci, nějakému třetímu příjemci, pak by se ještě musela tomu člověku říct doba, po kterou budou osobní údaje uloženy, nebo není-li, je možné určit kritéria použitá pro stanovení této doby, pak by měly být tomu člověku oznámeny oprávněné zájmy správce nebo třetí strany v případě, že zpracování je založeno atd. To jsou všechno věci, které podle toho čl. 14, příp. 13, musí ten, kdo zakládá nějakou databázi, a je tedy tím pádem pověřen těmito povinnostmi, splnit. Počítá se s tím, že to nikdo dělat nebude, abychom tomu rozuměli. Ale je to tam napsáno. Pozor, toto teď cituji z nařízení, abych nebyl zlý na pana ministra, tak to je v tom nařízení napsáno.

Další úžasnou věcí, nebojte se, já nechci být dlouhý, nevím, jestli všichni měli třeba tolik času jako já... Úplně úžasný je potom čl. 30 toho nařízení. Čl. 30 říká, že pokud provádíte nějakou evidenci, děláte třeba závody dobrovolných hasičů na obci, tak potřebujete udělat evidenci účastníků toho závodu, protože je potřebujete pojistit, tak děláte tu evidenci, pak je tam necháte v té databázi, tu databázi máte v počítači na obci, protože příště je zase budete zvát atd. To znamená, evidence probíhá. Potom každý správce... To znamená, provedli jste nějaké zpracování. A teď co jste povinni podle čl. 30 toho nařízení? Co jste povinni všechno dělat? Dávejte pozor. Vůči těm hasičům, kteří se zaevidovali. Jste povinni provést tzv. záznam o činnosti zpracování. To znamená, omlouvám se, nyní to je tak, že to nemusíte dávat těm hasičům, ale sami jste povinni jako starosta nebo organizátor té akce provést tzv. záznam o činnosti zpracování. V něm bude, dávejte pozor, jméno a kontaktní údaje správce a případného společného správce, zástupce správce a pověřence pro ochranu osobních údajů, dál tam bude uveden účel zpracování, dál tam bude uveden popis kategorií subjektů údajů a kategorií osobních údajů, dál tam bude uvedena kategorie příjemců, kterým by byly nebo budou osobní údaje zpřístupněny, vč. příjemců ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích, dál tam bude informace o případném předání osobních údajů třetí osobě, dál tam budou, pokud je to možné, plánované lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů, dál tam bude, je-li to možné, obecný popis technických, organizačních, bezpečnostních opatření, uvedených v čl. 32 odst. 1, dál tam bude jméno a kontaktní údaje zpracovatele nebo zpracovatelů u každého správce, pro něhož správce jedná, dál tam bude kategorie zpracování prováděného pro každého ze správců, dál tam bude informace o případném předání osobních údajů do třetích zemí atd... A teď tam platí, teď pozor, záznamy podle tohoto článku se vyhotovují písemně, v to počítaje elektronickou formu. Takže můžete to mít asi i elektronicky. To znamená, to zase musíte dělat, když děláte ty závody, všechno, podle toho nařízení. Abychom věděli, kam spějeme, kam se dostáváme, díky tomu, co jsme vyjednali na té komisi, kde byl taky zástupce ČR, kde to probírali, měli k tomu připomínky a pak to nějak pouštěli dál. Takže to se dostávám k tomu, jak dochází k administrativě. Teď co se týká Úřadu pro ochranu osobních údajů, to znamená, to je ten pověřený úřad, ten se mění, jsou zrušeni ti inspektoři, bude tam jeden předseda a dva místopředsedové, což samozřejmě oni v nějakém okamžiku budou muset udělat, je to zřejmě napasováno na to, aby mohli lépe kontrolovat, jak je plněno to Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, ale oni samozřejmě to nebudou vědět dřív, než ten zákon bude schválen. To znamená, ten začátek bude takový rozpačitý atd.

Teď ta směrnice, která bude taky transponována, zavádí, řekl bych, EIA v oblasti osobních údajů. Ta EIA v oblasti osobních údajů říká, že se tomu říká zpracování vlivů, zpracování na ochranu osobních údajů pro rizikové činnosti. To bude nová. To znamená, jestliže ta činnost, kterou vy evidujete a zpracováváte, je riziková, tak se bude dělat elaborát, který se nazývá, který bude hodnotit vliv toho zpracování těchto údajů, když ta činnost je riziková, na tu činnost. To tam je, to tam musíte dělat, to je v té směrnici, to tam máme zapracované v tom zákoně atd. Takže takhle to vypadá.

Já jsem tedy hodně stručný, spoustu věcí jsem vynechal. Co z toho plyne? Samozřejmě, že současná nebo spíše ta minulá vláda zaspaly, tím pádem došlo k tomu obchodu se strachem, tím pádem to, co nás čeká, prostě na to nejsme připraveni, nejsme na to nachystaní. Tady některé ty věci, co říkal pan ministr, jsou hodně za hranou. Já uvedu jeden příklad. On tady pan ministr říkal, já to tady mám vypsané, že jako ministerstvo dalo do provozu ten chatbot GDPR, chatbot je nějaký ten automatický systém, který odpovídá, tady on píše, ten chatbot, když se to pustí, tak píše: Dobrý večer, jsem univerzální automatický komunikátor, neboli chatbot. Jménem Michal. Ahoj Michale. Jsem schopen odpovídat na vaše otázky ohledně GDPR. Pokud se budete chtít na cokoliv zeptat, pokládejte, prosím, otázky odděleně. Tak jsem položil. Otázka č. 1: Jak by měla obec postupovat při tradičním vítání občánků, pokud je jeho součástí jmenovité přivítání maminek a podobně? Odpověď chatbotu: Pokud vznikla subjektu údajů hmotná či nehmotná újma, v důsledku porušení obecného nařízení ze strany správce či zpracovatele, má právo na úhradu újmy. Nejčastěji to bude znamenat obrátit se přímo s žádostí o náhradu na správce či zpracovatele, a pokud ten nebude dobrovolně plnit, bude se subjekt údajů muset obrátit na soud. Otázka č. 2 je moje: Jak má sportovní oddíl postupovat, když součástí fotbalového zápasu mezi starými a mladými je hlášení o tom, kdo vstřelil gól? Odpověď chatbotu Michala: Spuštěn jsem byl v lednu 2018. Takže, prosím, to je odpověď... – Tak jsem napsal mail, že to asi není úplně správná odpověď. Zatím mi nebylo odpovězeno. Ale věřím, že se nějaké odpovědi dočkám... Takhle to funguje. Takže, prosím vás, my jsme na výboru a potom i se Zbyňkem Linhartem bavili, co s tím můžeme udělat, aby aspoň trošku se někdo probral, začal tady pracovat pro občany, tak, aby to nebyla hrozivá šikana dalšími byrokratickými nesmysly. To usnesení, které máte na stole, tak velmi mírně vyjadřuje naši nespokojenost, jednak se současným stavem adaptace a potom s přístupem odpovědných orgánů, které podle mého názoru nepomáhají s tou řídící, pomocnou, podpůrnou a organizační činností. Ten stát v tomto smyslu naprosto selhává. Je schopen posílat jen 90stránkové metodiky, kde stejně není napsáno, co máte dělat, a na konkrétní dotazy není schopen odpovědět, to jste viděli. Spuštěn jsem byl v lednu 2018. To je odpověď na to, co mám dělat. Takže já bych byl docela rád, kdybychom tu nespokojenost vyjádřili, protože si myslím, že to je velmi mírné. Kdyby toto doma dělaly moje děti, tak bych byl více než nespokojený. A potom jsou tady nějaké výzvy, spíš pro pana ministra. Pane ministře, zkuste to brát jako pomoc. První věc je, že prosíme, aby v tom našem návrhu zákona byly maximálně využity pravomoci, které to nařízení dává. To nařízení někde je striktní, někde umožňuje tomu národu, tomu státu se odchýlit od té nejtvrdší varianty. Třeba uvedu příklady. V tom nařízení je napsáno, řekněme, z práva evropského plyne, že třeba se smíte do Facebooku přihlásit se souhlasem rodičů, pouze se souhlasem rodičů, pokud je vám méně než 16 let. A přitom nařízení umožňuje toto udělat méně tvrdé, tak v tom návrhu zákona českého je napsáno, že by to bylo možné, že musíte mít souhlas rodičů, pokud je vám méně než 13 let. To znamená, to je věc, kdy je možné v některých případech, které se týkají sankcí, třeba u věkových limitů, příp. dalších věcí, jako tvrdost toho nařízení zjemnit, nebo některé věci upřesnit, tak, aby byly jasnější. Typické je, že je tam potřeba napsat, co je veřejný subjekt, atd.

Takže ta první odtržka říká, proboha, zamyslete se vážně nad tím, co nás, ubožáky, kteří přijdou pod to Obecné nařízení, čeká. A udělejte všechno pro to, aby ty dopady byly co možná nejmírnější. To je první. Druhá je, že je tam výzva k nějaké aktivitě, aby se prostě k tomu přistupovalo aktivně a efektivně. Když za sebe řeknu, co bych si třeba já představoval, je, že by to ministerstvo tam mělo udělat, tak je tam nějaký autor toho zákona, někdo, kdo byl u vyjednávání, kdo ví, jak ty věci byly myšleny. Mimochodem vůbec není jisté, že Úřad pro ochranu osobních údajů si věci bude vykládat stejně jako ten, kdo byl u toho zákona. Smysl zákona oni vlastně neznají, protože oni tam neseděli. Za nás seděl na té komisi, která dávala dohromady obsah nařízení, člověk z Ministerstva vnitra. A dozorovým úřadem, který tam neseděl, je Úřad pro ochranu osobních údajů. A prostě tím pádem on nezná ducha toho nařízení a nerozumí některým věcem a neví, že třeba v případě činnosti novinářů, akademických pracovníků, umělců atd. je to velmi mírné a je možné docela dobře fungovat. Ale když k tomu přistoupí striktně, tak vzniknou úplné nesmysly a bude prostě postihovat za věci, na které nikdo ani nepomyslel, že by měly být postihovány. A tohle je věc, která chybí. A tím pádem si myslím, že jedna z věcí, která by měla nastat, je, že při nějakém rozhovoru dvou poučených lidí autor nebo navrhovatel zákona vysvětlí, jak jsou některé věci myšleny. A to takovým způsobem, že si to poslechne i Úřad pro ochranu osobních údajů a nebude blbnout, až někam přijde na kontrolu atd. A poslední věc, která tam je v usnesení ještě navržena, je, aby se Ministerstvo vnitra pochlapilo a za nového ministra udělalo nějaký jednotný portál, abych se nemusel ptát na Ministerstvu vnitra, Ministerstvu školství, Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu průmyslu a obchodu atd., kde ten člověk napíše dotaz a bude mu odpovězeno. A ta odpověď bude garantována v tom smyslu, že když mu tam někdo odpoví, a on potom bude říkat: "Prosím vás, oni mi takhle odpověděli, jak to, že vy z toho úřadu mi dáváte pokutu?" A bude to tam prostě jasné. A on řekl: "Já vítám občánky. Musím tohle dělat?" Někdo mu odpoví. A on řekne: "Tady mi odpověděl na tom portálu, který spravuje Ministerstvo vnitro, nebo já nevím kdo, úřad, jak to tedy je? Já jsem se na to zeptal a vy jste mi odpověděli a teď po mně chcete úplně něco jiného." A to je smyšlenka té třetí odrážky tam, aby to někdo udělal. Měl by to udělat ještě dřív, než zákon vstoupí v účinnost, aby ti lidé se mohli zeptat, protože jinak jsou tady ti obchodníci se strachem, kteří odpovídají za peníze. A to většinou ještě třeba špatně, protože oni žádnou takovouhle garanci z hlediska předkladatele toho zákona mít nemůžou. Měl jsem tady potom ještě připraveny některé další perličky, které ukazují na to, jak ten zákon... Ještě je tam jeden problém. Pokud ten zákon bude přijat později, než vstoupí v účinnost to nařízení, tak v těch věcech, kde to nařízení umožňuje "svobodné rozhodnutí" nebo stanoví nějaké limity nebo nějaký prostor pro rozhodnutí státu, se stane, že nějakou dobu bude platit nařízení, třeba dva měsíce, než vstoupí v účinnost ten zákon, a budou ta pravidla jiná než za dva měsíce. Tzn. může někdo přijít na kontrolu, já nevím, dva měsíce po vstoupení v účinnost. Třeba v případě těch 13 a 16 let. Platí 16 let, tzn. bude, vymyslím si, 30. května Úřad pro ochranu osobních údajů atd. On přijde na kontrolu proto, jak to říká vždycky Jarda Kubera, že někdo udá. "Hele, tady byl přihlášen," atd. Když tak bychom asi neměli komunikovat takhle. Tolik ode mě. Úžasné, jak říkám. Kdybyste se mě chtěli něco zeptat, moje odpověď je, spuštěn jsem byl v lednu 2018. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším v pořadí do rozpravy je přihlášen s právem přednostního vystoupení pan místopředseda Senátu Jaroslav Kubera. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ježíšmarjá, když mě straší Tomio Okamura, tak to ještě nějak rozchodím, ale když mě straší i senátor Vystrčil? Já vám to řeknu asi takhle... Teď jste jistě už pochopili, proč se tolik mluví o czexitu. Když to bude takhle pokračovat, tak to začne být opravdu vážný problém. Protože mimochodem dneska na tiskové konferenci si novináři uvědomili, že se jich to také týká. Oni si mysleli, že o tom budou jenom psát, ale najednou s hrůzou zjistili, že se jich to týká, že jsou také tím subjektem, nevím, jestli veřejným nebo neveřejným, ale pan ministr mě na chvíli uklidnil, a pak mě hned znejistil. Uklidnil mě tím, že co tady říkal Miloš Vystrčil, je všechno v podstatě strašení a že to bude všechno jednoduché. Ale vyděsil mě tím, že jsme si neměli najímat ty firmy, co stejně nemají akreditaci, aby nám udělaly ty analýzy. A oni si to skoro všichni objednali a cena se pohybuje od 1 do 3 milionů korun. Takže může přijít jiná složka z vašeho ministerstva, pane ministře, a říci, že jsme nepostupovali s péčí řádného hospodáře, byť jsme dělali výběrové řízení, to je pravda. Vyhrála ta nejnižší, která byla stejně předražená. Nakonec si policie nechá udělat znalecký posudek a řekne, že přestože to bylo v soutěži, tak je to předražené, což se děje a nerozumím tomu, na co máme zákon o veřejných zakázkách, že vyhraje nějaká firma, pak si policie najme znalce, a řekne, že to mělo být levnější a jdeme, chlapci, máte stíhání... Takže to mě trošku vyděsilo. Ale mě ještě víc děsí právě to udávání, protože ono tam je ještě jedno ustanovení, a to je daleko horší než to, co jsme tady zatím slyšeli. On taky občan může požádat, aby byl vymazán. To je ta hlavní potíž. A protože každý z vás, který jste něco dělali v komunále, znáte název Pepek Vyskoč, což je takový udavač, který píše, denně podává 300 trestních oznámení, neustále píše podle stošestky. Mimochodem, pane ministře, už máme zájemce, advokátní kanceláře podle stošestky chtějí všechny akty, které jsme udělali v tom připravovaném nařízení. Pročpak to asi chtějí? Zkuste o tom přemýšlet. Je to druhý největší byznys po globálním oteplování. Je to jenom sprostý byznys.

S ochranou osobních údajů toto nařízení nemá vůbec nic společného! Je to jenom zakrytí toho, aby se dalo opět na něčem vydělávat, aby nám to pěkně prosperovalo. Já jsem si představoval, asi naivně, že se konečně dočkám toho, že když se na internetu podívám na ledničku, tak mi půl roku nebude chodit, jestli už jsem si koupil tu ledničku. Že když chci nějaký program, tak po mně nebude chtít kontakty, maily, prostě komplet obsah mého telefonu. Je samozřejmě mé svobodné rozhodnutí, že ho nepotřebuji. Ale pak žádný nebudu mít, protože ony to chtějí všechny. Typický příběh je příběh pana Pikory, manžela paní Šichtařové, který posílal Messengerem jakousi zprávu. A tato zpráva se najednou objevila někde, kde se vůbec objevit neměla, protože to bylo typické porušení poštovního tajemství. A když si stěžoval, tak mu řekli: "Ale když jste do toho šel, tak jste vlastně podepsal, že to tak je správně." Ale já nevím, proč se tady o tom bavíme dnes, protože dnes popravdě řečeno s tím už nic neuděláme. Já jsem si tady půjčil od legislativy, co se tady všechno kolem toho dělo. Ale vždycky to je stejné. Výbor, tehdy ještě za Luďka Sefziga, vítá snahu Evropské komise o zkvalitnění celoevropského rámce ochrany osobních údajů, jelikož je toho názoru, že stávající rámec není především s ohledem na překotný technologický vývoj dostačující... Je to usnesení Senátu z 22. schůze 24. 5. 2012. Tam byla ta chvíle, kdy jsme měli říct: "Ne vítá, soudruzi v Bruselu, běžte s tím do háje..." A tak to začíná pořád, všechny naše vždycky začínají "vítáme" a "jsme strašně rádi, soudruzi v Bruselu", a pak napíšeme devět výhrad, proč je to absolutní blbost. Proč tedy nenapíšeme rovnou, že to odmítáme? Protože Brusel si udělal výborný systém. My nejsme schopni se domluvit s parlamenty na žlutých kartách, oranžových kartách. To je dokonalý výmysl, který nefunguje, protože my, abychom tomu mohli ještě zabránit, což si pan premiér myslí, jak tomu zabrání svým charisma, ale nazabrání, tak je tam ten systém žluté karty, oranžové. Ale ten je vymyšlený tak, že se nedá nikdy použít, protože to by musel zasedat parlament a jezdit pořád. On zase říká, že cestovní kancelář ne, to bychom furt museli jezdit do těch parlamentů a říkat Bulharům a Maďarům: "Hele, pojďte jim říct, že tohle je úplná blbost." To je samozřejmě dobře vymyšlené, to se nikdy nepodaří. To je, jako byste tady chtěli sjednotit maminky jako v Americe, že nebudou kupovat hovězí, protože ho zdražili. Takhle to prostě nefunguje. Takže co teď můžeme dělat? Teď můžeme dělat to, co říkal poměrně sofistikovaně pan senátor Vystrčil. Ale já bych to řekl jednoduše. Zase pokuty. A to je ale náš zlozvyk. Pan ministr dopravy už zase připravuje dramatické pokuty v dopravě v domnění, že bude méně mrtvých na silnicích.

To samé platí o Ministerstvu vnitra. Mimochodem my jsme ještě nevyřešili, pořád hledáme ty děti do školek, co je tam nedali. A tam je pokuta. A my nevíme, má tu pokutu vybírat sociálka nebo školství? Tak jsme se shodli, že školství. A ono nemůže ty maminy najít. Takže nám tam ty děti nechodí a my nemůžeme najít ty maminy, protože ony nemají trvalý pobyt, prostě jsou nedohledatelné. A takhle je to pořád a se vším. Pořád to kombinujeme, komplikujeme. My už z toho máme hlavu jako balon, obce už samosprávu definitivně ztratily, ale definitivně. Tam už se ani ministerstvo neobtěžuje starostu o něčem informovat. Už to rovnou posílá děvčatům na ten příslušný úřad. Starosta se ani nedozví. To není jako v dřevních dobách, kdy jsem byl starosta a četl jsem denně celou počtu úřadu, každý den. To dneska nepřečtu ani jeden odbor, protože to jsou haldy toho, co dostáváme. A tohle je jenom jeden ze střípků, ale jeden. Ono jich je mnohem víc. Tady jich pár také máme. Těch "N". Já jsem nehlasoval pro vstup, tak mám trošku proti vám výhodu, já jsem spokojen, ani pro Lisabonskou smlouvu, takže já mám svědomí čisté. Ale alespoň se braňme, kde to jde. Ale v době, kdy to jde. Teď si tady budeme čtyři hodiny povídat a v podstatě oni to v devadesátce stejně udělají, jak budou chtít. Samozřejmě špatně, protože se to nedá udělat dobře. To, co tady řekl Miloš Vystrčil, je na 3/4 roku zodpovědné práce, koumání s úřadem pro dohled. Tam už zase chtějí další tisky, další orgán. Orgánů už máme, fakt dobré. Jenom vám řeknu, jak vypadá český překlad této směrnice. "Go do pr..."

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další je do rozpravy přihlášen pan senátor Michael Canov. Jenom prosím, je plán, abychom dodělali ještě tyto dva body před polední přestávkou. Tak jen abyste věděli, že oběd bude někdy blízko.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, svět nebo možná Evropa se zbláznila, už nevíme co roupama, tak jsme vymysleli v Evropě GDPR. Popravdě řečeno, neumím si představit, jak jsme mohli do této doby žít.

Ale já nejdříve upozorním na jeden odstavec. On už o něm mluvil kolega Vystrčil. Na článek 83, odstavec 7, kde je napsáno, že každý stát může stanovit pravidla, zda a do jaké míry by se měly správní pokuty vztahovat na orgány veřejné moci. Jinými slovy, podle mého názoru, pokud tato pravidla nejsou stanovena, což nejsou, když ten zákon není, tak podle mě z toho vyplývá, že nelze stanovit správní pokuty orgánům veřejné moci, když doteď platí jen to nařízení EU. Tzn. podle mého názoru se doteď nedá žádnému orgánu veřejné moci, žádné škole apod. dát žádná pokuta a podle mě by to každý u soudu vyhrál. Dopředu řeknu jednu věc, takže bych byl rád, aby se tohoto drželo. Podle mě je to velice důležité sdělení, tato věc. Nechci nového pana ministra vnitra zarmoutit, ale můžu vám, pane ministře říci prostřednictvím pana předsedajícího, že veškeré metodické pokyny jsou úplně k ničemu, právní hodnota nula. Právní hodnota nula. Nemají žádnou váhu. Dokonce i ke kolegovi Vystrčilovi, prostřednictvím pana předsedajícího, žádné dotazy nebudou zodpovězeny se zárukou. Nemůžou. Jediné, co platí, jsou právní předpisy. Doteď platí nařízení. Tam je mj. tento článek, podle mě by se toho měl každý držet a prostě žádnou pokutu nepřijímat. Pokud mu ji někdo vypálí, tak s tím jít k soudu. A zdá se mi strašně mírné, nedokážu přísnější dát, ale ten návrh usnesení kolegů se mi zdá strašně mírný. Já mám z toho prostě hrůzu, jaký vznikne z toho zákona paskvil, opravdu paskvil. To bude zase hrůza hrůzoucí, úplně to vidím. Pak se budeme chytat. Už to, že vůbec ta drzost to navrhnout v devadesátce, aby se takhle důležitá věc dala. Prosím, jestli to někde uslyší poslanci, ať prosadí, že se nemůžou dávat ty správní pokuty. Žádné. Ne malé, žádné. On se svět nezblázní, když tam ty pokuty nebudou. Ať se prostě nedávají. A pak ne, ať se to oseká mírně. Ať se to oseká úplně zásadně, naprosto. Prostě je to strašné. Když si to vezmete, co jsou osobní údaje? To není žádné jen rodné číslo. To je i jméno, příjmení. Opravdu to směřuje k tomu, že se budou děti ve škole vyvolávat čísly a známky ze zkoušení se budou sdělovat ústně a tajně, aby to jiní neslyšeli apod., aby nikdo nic nevěděl. Když nakonec jediný, kdo bude splňovat u nás i v EU ty osobní údaje atd., aby nemohl být napaden, že něco prozradil, to budou fotky žen v burce, tam ta tvář není, že jo. A teď, prosím vás, já se omlouvám, ale mně ty asociace opravdu naskočí, že vlastně první, kdo pochopil, jak se mají chránit osobní údaje, to byli nacisti v koncentrácích. Ti nahradili lidi a jejich jména čísly. Tak tam to vedeme? Zase abychom se pomalu už nesměli oslovovat jmény? Abychom tady byli všichni v plynových maskách a nikdo nesměl nikomu říci, jak se jmenuje, co dělá? Neblázněme. Postavme se s veškerou vážností takovýmto nesmyslům, jak je toto slavné GDPR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Dalším do rozpravy je přihlášen pan senátor Pavel Štohl.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, v podstatě vše, co tady zaznělo od mých předřečníků, se vším souhlasím. Jen kdybych to zkusil vypíchnout. Pan kolega Vystrčil řekl: "Ano, nařízení Evropského parlamentu, duben 2016." Dneska máme únor 2018 a my řešíme, co budeme dělat. Tady už není, ale byl tu pan senátor Kubera, říkal: "To je tvrdý byznys, to není nic jiného." Co nám chodí nabídky, neuvěřitelné ceny za ta školení, kde vás chtějí jenom vystrašit, jaké pokuty vám hrozí. Co říkal pan kolega Canov, všichni jsme se zbláznili, to už není normální. Já opravdu v životě nemám rád žádné extrémy. Tento zákon, toto nařízení je klasický příklad extrému. Ať mluvím trošku konkrétně. My jsme taková menší vysoká škola, máme 40 zaměstnanců, 500 studentů. A také jsem znervózněl, podlehl jsem a včera zrovna jsme si objednali pro naše zaměstnance školení, aby nám vysvětlili, čeho se máme vyvarovat, abychom neměli průšvihy. Nemohl jsem se zúčastnit, protože jsme měli hospodářský výbor, tak jsem se pak kolegů ptal, co to bylo. První věc, co bylo, tak jim rozdali to nařízení Evropského parlamentu, které má, tuším, 99 článků, 88 stran. Když jsem si z toho jenom vypsal, první bod je ještě docela pěkný. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je právem Listiny základních práv EU. Proč ne? Bod 4 je také pěkný, ale já už mám pocit, že se nedodržuje. Zpracování osobních údajů by mělo sloužit lidem. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním, musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti. A já řeknu pár konkrétních příkladů, co se kolegové na tom školení včera dozvěděli. Dělali jsme ve Znojmě celostátní soutěž v účetnictví pro nejlepší maturanty. Zúčastnilo se asi 150 šikovných maturantů účetních. A samozřejmě to chceme prezentovat, tak děláme fotky. Letos poprvé jsme si nechali kromě prezenční listiny napsat, jestli souhlasí s tím, že případně na fotografiích to můžeme zveřejnit na webu pro nějaké propagační materiály. 149 studentů potvrdilo, že ano. Jedna slečna napsala, že ne, nevím proč, prostě napsala, že ne. Tak jsme si dali pozor, která to je. Takže co jsme udělali? Na všech fotografiích, kde byla, tzn. v plné posluchárně, tam někde byla, jsme zamazali její obličej. Včera na školení jsme se dozvěděli, že to je málo, kdyby ji někdo identifikoval podle svetru, který měla na sobě. Takže musíme zamazat i ten svetr. Další věc, aspoň na tom školení, já jen cituji, jak nám to bylo řečeno. Pokud by si to někdo za týden rozmyslel, že by na té fotce také nechtěl být, on tam blbě vypadá, takže napíše nám e-mailem, že nesouhlasí s tím. A náš kolega grafik nebude dělat nic jiného, bude zase zamazávat. Takže mně se to zdá absolutní nesmysl. Další věc, zítra máme ve Znojmě ples naší vysoké školy, bude tam nějakých 600 účastníků. Já teď vůbec s hrůzou zjišťuji, můžeme je fotit? Když je vyfotím, můžeme je dát někam na web? To je také zajímavé.

A už poslední věc, ať vás nezdržuji. Dnes byla tisková konference a pan senátor Kubera tam říkal, že to je ideální nástroj pro udavače. Přesně podepisuji.

Někdo ze studentů u nás nedostuduje. To se může stát. Já se pomstím, jasně. Napíši, kde jsou údaje za dobu studia, co u nás studoval, o něm. A budeme procházet všechny e-maily na způsob, že se někdy odhlásil ze zkoušky, že požádal o splátky školného. Projdeme všechny informační systémy, ale je možné, že něco nám tam ještě zůstane, že jsme zapomněli. A on nás bude žalovat, že shromažďujeme údaje.

Tedy závěr. Pokud toto má platit, tak jsme se všichni zbláznili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jaroslav Větrovský. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane ministře, dámy a pánové. Naváži pouze na to, co říkali moji předřečníci. Nicméně na úvod taková glosa. Když tady mluvil Miloš Vystrčil, tak jsem pochopil, proč nemám doma půl roku teplou večeři. Proto, že moje manželka, zástupkyně ředitelky na středně velké základní škole dostala na starost agendu GDPR, takže půl roku nedělá nic jiného, že se hrabe v metodickém pokynu, kterému sama nerozumí, a myslím si, že je to celkem inteligentní dáma.

Ale chtěl bych tady hovořit a vyjádřit apel, pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, na výši sankcí. Myslím si, že co se týče sankcí, že jsme se regulérně zbláznili. My tady dáváme sankci prodavačce v obchodě, která dá igelitovou tašku zadarmo, tak jí vyhrožujeme pokutou půl milionu korun. My vyhrožujeme městům a obcím za to, když nezaúčtují do správné kolonky, pokutami v řádu milionů korun. A tady opětovně vytváříme podhoubí pro další kontrolní orgán, neproduktivní orgán, který bude kontrolovat, a s prominutím, promiňte mi tento výraz, ale buzerovat, ovšem buzerovat lidi s věcmi, o kterých si myslím, že nepřinášejí společnosti celkem nic. Proboha, rozum do hrsti!

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další do rozpravy je přihlášena paní senátorka Renata Chmelová. Prosím, paní kolegyně.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji. Já se vyjádřím k trochu jiné oblasti. Myslím si, že zákon o ochraně osobních údajů potřebujeme a že tady dochází trošku k nedorozumění, protože z několika zdrojů jsem se dočetla, že toto nařízení až z 95 % obsahuje to, co již v zákoně č. 101 teď máme.

Podíváme-li se trochu do historie, určitě víte, že 28. ledna letošního roku byl Den ochrany osobních údajů. To bylo datum, kdy byl vydán první předpis v roce 1981, který nás ochraňuje a ochraňuje naše osobní údaje. Od této doby předpis prošel dynamickou změnou právě proto, jak se rozvíjejí informační a komunikační technologie. A vnímám to tak, že nyní zde máme jakousi novou úroveň ochrany pro nás pro všechny. Ale musím říct, že se tady připojuji ke kritice, že je škoda, že v České republice příprava byla tolik podceněna.

Pan ministr tady řekl, že vláda bere tuto přípravu vážně. Mluvil jste tady o řadě nějakých konkrétních kroků, které celou dobu děláte. A mám k tomu osobní poznámku. První. Mluvil jste k checklisty pro obce. Nevím, jestli jste ho viděl, pane ministře. Rozklikněte si ho, jsou to tři listy v excelu, které neobsahují absolutně žádnou přidanou hodnotu nad toto nařízení. Mluvil jste o vzorových systémových analýzách, kdy je potřeba, aby si nějakým způsobem systematizovalo, jak obce a veřejné subjekty mají aplikovat nové nařízení.

Když jsme o tom jednali letos v lednu na základě výzvy našeho výboru, bylo přislíbeno, že kraje tuto systémovou analýzu dostanou do 9. února a obce všech stupňů ji dostanou do 15. února. Není. A to jenom připomínám kontext toho, že toto nařízení začne platit 25.5.2018.

Dále jste nám, pane ministře, tady řekl svoji osobní zkušenost ze soukromé sféry, kdy jste říkal, že jste odolal veškerým nabídkám na různá školení. Vyložila jsem si to tak, že jste asi jako manažér byl spokojen s informacemi, které máte, tak to na mě působilo. Ale můžete mi, prosím, odpovědět a vysvětlit mi, jak to, že je možné, že v registru smluv je přes 250 subjektů, které si zadaly analýzu GDPR, je tam i analýza na pověřence, o analýze, o které jste mluvil, že máte zpracovanou. Jsou to různé grafanalýzy atd.

Když si spočítáme, kolik jste utratil za tyto smlouvy, dopočítala jsem se částky 110 mil. Kč. Co mě zarazilo, že mnoho analýz je od stejných firem, kdy za naprosto stejnou částku pro obce stejné velikosti se to neustále opakuje. Jedna firma. Považuji to za naprosté plýtvání peněz, kdy obce právě kvůli nedostatečné připravenosti si musí tyto analýzy objednávat. Chápu představitele těchto obcí, že mají obavy a že se tímto způsobem brání. To není jejich kritika, to je kritika toho, jak je možné, že je v registru smluv 110 milionů, když vy tvrdíte, že jste to celou dobu připravovali.

A teď pozor, vyberu nějaké subjekty, a začnu vám nejbližšími. Například ministerstva. Ministerstvo kultury utratilo za analýzu GDPR 925.000 Kč ministerstvo dopravy 1.848.000 Kč a ministerstvo práce a sociálních věcí 4 mil. Kč. Tak si sečtěte, kolik jenom ministerstva za to utratila.

Omlouvám se, ale musím vám ještě říci pár čísel, protože jel to skutečně zarážející. Například Česká správa sociálního zabezpečení 2.600.000 Kč, SŽDC 1.950.000 Kč, město Liberec 1.900.000 Kč, Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, což je příspěvková organizace, 1.900.000 Kč, ŘSD 1.800.000 Kč, a mohu pokračovat dál.

A co je pro mě docela alarmující. Já jsem senátorkou za Prahu 10, což je druhá největší městská část Prahy. My máme 112.000 obyvatel a za tuto systémovou analýzu jsme zaplatili půl milionu. A v registru jsem našla: město Orlová má 30.000 obyvatel a zaplatilo také půl milionu Kč. Město Rožnov pod Radhoštěm má 16.500 obyvatel a zaplatilo 423.000 Kč. Mohu pokračovat dál: Psychiatrická nemocnice Jihlava 390.000 Kč, divadlo Kladno 307.000 Kč atd.

Nesouhlasím s tím, že to je připravené. GDPR se skutečně stalo strašákem pro mnohé orgány státní správy, firmy, obce i pro jednotlivce. A vyplývá mi z toho, že naopak pro jiné firmy se to stalo právě zlatým dolem, které vydělávají právě na obavách z případných nějakých dopadů, které tady byly zmiňovány. A proto jsem i ráda, že jsme to jako výbor iniciovali a rozhodně podpořím usnesení, které tady náš výbor přednesl. Děkuji a budu moc ráda, když mi, pane ministře, odpovíte, na ty astronomické částky.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, paní senátorko. A dalším, zatím posledním do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Růžička. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Růžička:  Dobré poledne, pane přesedající, pane ministře, dámy a pánové. Neuběhly ještě ani čtyři hodiny a už jsme u bodu č. 4. Myslím, že je čas na drobnou kulturní vložku. Promiňte, ale řeknu vám pár věcí. Jako ředitel školy dostávám každý týden možná desítky nabídek na to, jak uspořádat GDPR ve škole. Zaujala mě především kreativita marketérů, ze kterých by se dala sestavit hezká programová nabídka „kina Svět“. Každý víme, že v každém městě bylo „kino Svět“, nyní bych řekl, „kina Svět v 21. století“.

Začnu budovatelskými tituly: To hravě zvládneme, nebo Společně GDPR zkrotíme. Od těch už je blízko k optimistickým titulům: S GDPR nás baví svět. Přichází ovšem i realistická vlna: Bez pověřence GDPR se nikdo neobejde. Své místo našly i novoroční tituly, např. s názvem S novým rokem přichází GDPR. Naučné filmy mají také svoji kolonku: Jak se vyhnout pohromě na vaší škole, pozor, od zaměstnanců vždy hrozí největší riziko.

A tím už se dostáváme k hororům: Tvrdý dopad GDPR právě na vaši školu, anebo personalisty čeká horor jménem GDPR, to je ještě syrovější.

Ale abychom nekončili, řekněme, smutně, tak zařadíme i komedii s názvem Skutečně chcete platit pokutu 500 milionů korun? To zní žertovně řediteli školy, kterému by to stačilo na 20 let rozpočtu.

A pak už nám z mého pohledu zbývají jenom historické velkofilmy a nabízím tedy Statečná srdce pro ty, kteří to chtějí podstoupit, anebo Barbar Conan se vrací, protože se mi zdá, že tímto vším pomaličku opouštíme civilizovaný svět a skutečně vyklízíme prostor pro jednoduchá až barbarská řešení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, krátce jenom tři věci. První je, abych také trochu chránil ministerstvo a případně i toto Obecné nařízení. Asi 80 % věcí, které jste tady uváděli jako problémy, je řešitelných. Mám na mysli fotografie, vyvolávání studentů atd. Toto všechno je promyšleno a tam by problém, pokud výklad zákona bude skutečně aplikován tak, jak byl projednáván, neměl být. Druhá věc. Chci tady chránit čest Senátu a výboru, který vedl Luděk Sefzig, jak ho tady Jaroslav Kubera „kolegiálně“ prezentoval – bod 6 usnesení zní: Senát upozorňuje, že návrhy – to jsou návrhy na ochranu osobních údajů – svým pojetím přinášejí adresátům značnou administrativní zátěž a není vždy zřejmá přidaná hodnota, která by tuto zátěž vyvažovala. Čili velmi osvícené a z hlediska budoucnosti bych řekl prozíravé usnesení, byť má bod č. 6, zatímco vítá je v I. bod 1.

A teď poslední věc, kterou si neodpustím a zapomněl jsem ji říci. Ode mne to bude možná příliš překvapivé, ale myslím si, že v případě orgánů veřejné moci a v případě veřejných subjektů to vůbec nemá probíhat tím způsobem, jak to probíhá. Máme tady nějaký systém veřejné správy a že ze strany nejvyšší exekutivy, vlády a ministerstva vnitra, toto mělo být organizováno stejným způsobem, jako například je zajišťováno to, aby byly správně vydávány živnostenské listy nebo stavební povolení či něco jiného, protože to je povinnost daná zákonem a mohl by na ni dohlížet zase stát, s tím, že by ho to samozřejmě stálo nějaké peníze. Ale jak tady správně naznačila paní senátorka Chmelová, myslím si, že by to bylo jednak přehlednější, transparentnější a v tomto případě i lacinější, než když to necháme takovému živelnému procesu, který teď a dnes probíhá. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. A než ukončím rozpravu, protože pan ministr není předkladatelem tohoto návrhu, poprosím pana ministra, kdyby se chtěl vyjádřit ke zmíněným bodům. Prosím, máte slovo, pojďte, pane ministře, mikrofon je váš.

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar:  Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vidíte, že má role není opravdu jednoduchá. Nechci se vymlouvat na dědictví otců, co si budeme říkat.

Proces, který nastal z hlediska řešení a přípravy zákona, začal opravdu, tak jak jsem si to ověřil během doby mé působnosti na ministerstvu, už v roce 2016, začal sběrem podkladů a informací.

Otázka, zdali ministerstvo, úředníci počítali se zpožděním v rámci voleb, s náročností meziresortního připomínkového řízení, je pak samozřejmě otázka následného vyhodnocení celého tohoto legislativního procesu.

Na druhou stranu, jak jsem uvedl, problematika ochrany osobních údajů, nazvaná po době tématem GDPR, je opravdu denním chlebem a součástí každé mé porady a de facto celého jednání. Jsem zván kolegy i na ty kraje, kde se pokoušíme toto vysvětlovat a maximálně zrychlit. Nechci předbíhat, jaký to bude mít efekt, ale snažím se býti optimistou v této dennodenní činnosti.

Pokusím se vrátit k některým dotazům a prostřednictvím pana předsedajícího odpovědět na vznesené dotazy. Nevím, zdali se mi podaří odpovědět na všechny, tak jak jsem si dělal poznámky a snažil jsem se některé věci a informace ještě doplnit.

Byl zde dotaz na akreditaci a na podmínky certifikace. Co se týče osvědčení, toto osvědčení je připravováno na úrovni Evropské úrovně. Osvědčení podle výkladu není opravdu podmínkou pro poskytování služeb GDPR. Vydávat se budou hlavně profesním asociacím. Uvidíme, jak to dál bude vypadat, ale co se týče osvědčení, zatím jsem ho ještě neviděl, je připravováno, má k nám doputovat.

Co se týče dalších dotazů. Otázka veřejného subjektu je právě dnes projednávána na Legislativní radě vlády. Dle názoru ministerstva vnitra je opravdu rozdílné vymezení pro účely pověřence a pokud možné. Jde tedy o různé účely a doufejme, že tento právní názor bude akceptován.

Co se týče článku 14 hlavně platí, že není potřeba dávat informace, které už subjekt, který spravuje osobní údaje, má. Informace lze zahrnout do formuláře souhlasu anebo zveřejnit na webu. Dá se tedy celý tento proces zjednodušit a bude to opravdu dalším tématem metodiky.

Článek 30. Ano, je to zátěž, každopádně to bude zátěž. Nikdo tady nechtěl tuto zátěž. Nechci se vracet k nařízení, které je de facto platné. Ale podle našich zjištění, bude to znamenat cca záznam, tabulku A4, průměrná obec podle agend takovýchto tabulek bude mít asi 40.

Veškeré tyto věci jsou samozřejmě ještě v běhu. Tak, jak na to tlačím nebo tlačíme na ministerstvo vnitra, budeme se snažit maximálně to urychlit a tak, jak to cítím, tomuto tématu dělat daleko větší osvětu, protože na druhou stranu bych opravdu nechtěl, abychom podléhali řekněme nekalým nabídkám, protože všichni – nevím, jestli jste se s tím setkali i vy – začínají de facto svoji nabídku tím, o čem GDPR je a potom okamžitě přecházejí ke hrozbě sankcí, které nemají u nás oporu.

Další ze záležitostí, které tady zaznívaly, je co se týče dopadové analýzy. Dopadová analýza u běžných agend není potřeba. Inovativní zpracování s určitým rizikem pro subjekty zpracovávající osobní údaje bude. A otázka, tak jak jsem říkal.

Na toto téma jsem hovořil s eurokomisaři, hovořil jsem s poslanci z Evropského parlamentu na toto téma. Je tam ten tlak, a tak my hovoříme i za samosprávu, opravdu aby pokuty začínaly na nulové úrovni a bylo tam to období ale ze zákona. Nemohu vám tady slibovat v rámci implementace, že je můžeme vyškrtnout. Nejde to. Tak stejně nejdou vyškrtnout obce první a druhé kategorie.

Dívám se ještě, co jsem si stačil zapamatovat a poznačit, co tam je, na co bych rád ještě odpověděl a zareagoval. Celá řada věcí tady byla, co tady zaznívala na kritiku a vedení a zpracování osobních údajů. Ona opravdu je to agenda, která je tady 20 let. Není pravdou a osobně mám samozřejmě zkušenost i z minula, že i státní instituce sankce za nakládání s osobními údaji dostávaly i v minulosti vůbec před účinností směrnice, pardon nařízení GDPR. Rovněž tak samozřejmě byly i v minulosti podle zákona 101 pokutovány orgány veřejné moci, obce, školy. Zajímavá informace pro mě byla od paní senátorky, co se týče nákupů jednotlivých resortů, nevěděl jsem to, musím se na to podívat, aktuálně nedokáži odpovědět. Je to pro mě nová informace. Podívám se na to. Na druhou stranu ano, zaznívaly některé termíny 9. a 15. 2. Ano, to máte pravdu, toto potvrzuji, protože tak jak jsem s problematikou seznámen, byly to termíny na předložení systémových analýz ministerstvu vnitra, které je tak jak jsem říkal, na počátku ladí a teď v té druhé polovině měsíce je chceme začít rozesílat a publikovat. Otázka peněz, jak zaznívalo, říkám, momentálně na to nedokáži reagovat. Vzpomněl jsem si ještě na jednu oblast, co se týče check listů. Není to ideální pomůcka. Samozřejmě je to spíše pomůcka pro jednoduchou inventuru připravenosti, podotýkám malé obce, jak to vypadá v praxi. Byl jsem trošku překvapen reakcemi akorát na toho robota. Nebo checkbota. Je to systém, který samozřejmě se taktéž vyvíjí a byl zaveden na vysvětlení pojmu. Samozřejmě výrazové záležitosti pojmosloví určitě tady tento systém neřeší, když tam zadáte celé životní situace. Nemůže vám na to odpovědět. To bychom byli úplně někde jinde. Dívám se, nevím, jestli se mi podařilo aspoň trochu reagovat na některé dotazy a na články, které tady zaznívaly. Každopádně, tak jak to momentálně cítím já, toto téma si určitě zaslouží a je třeba – ne zaslouží, je nutno tomu věnovat daleko hlubší pozornost, ale hlavně asi daleko širší diskusi a osvětu. Přemýšlím nad modelem, kterým bych to vymyslel, ale teď mě zrovna nenapadá, takže uvidíme v nastalém čase. Přesto vám děkuji za vaše připomínky a v případě, že nebudou další dotazy, budu se těšit na další setkání. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Ještě je přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Omlouvám se, že vystupuji potřetí, ale musím kvůli třem věcem, a nemyslím si, že už pan ministr musí reagovat, ale aby to tady i pro stenozáznam zaznělo.

Když jsem mluvil o udělování osvědčení, neboli certifikaci, tak jsem se ptal na to, jestli už dneska akreditační institut společně s Úřadem pro ochranu osobních údajů stanovil podmínky pro to, aby mohly vzniknout instituce, které dostanou od akreditačního institutu akreditaci, aby následně potom, co ji dostanou, mohly udělovat certifikát, resp. osvědčení. Takto to je. To byla otázka. Jestli už dnes podmínky máme, aby aspoň v okamžiku, kdy začne zákon platit nebo bude účinný, tak už někdo ví. Mohu se přihlásit, abych případně skutečně erudovaně, nikoliv proto, že chci dělat byznys, protože na to budu mít papír od institutu akreditačního, mohl někam přijít a říct: Vy to máte dobře nebo nemáte dobře. To byla má otázka. Jestli toto tak je nebo není. A prosím nespojovat akreditaci někoho kdo má akreditaci s tím, že někdo má certifikát. Ten, kdo má certifikát, vůbec akreditaci mít nemusí. Protože to je tak, že ten, kdo má akreditaci, uděluje certifikát. To je první věc.

Druhá věc. Přečtu pro nás pro všechny, jak tady zmiňoval pan kolega Canov, odstavec 7 článku 83. Aniž jsou dotčeny nápravné pravomoci dozorových úřadů podle článku 58 odst. 2, může každý členský stát stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě. Rakousko to vyřešilo tak, že dalo nulu. A argumenty ministerstva vnitra, proč nemůžeme dát nulu, jsou řekněme logické, ale myslím si, že v tomto výjimečném případě bychom měli logice odolat. A ty spočívají v tom, že tvrdí, že v Rakousku obecně žádný kontrolní orgán státním institucím a veřejným institucím nedává pokuty. Protože by stát platil státu, a proto to Rakušané stejným způsobem udělali i v tomto případě, protože také jde o výkon státní moci. Nebo řekněme naplňování zákona, atd. Čili tam to má logiku, protože to tak mají všude. Když tam přijde inspekce do školní jídelny, zjistí problémy, tak je popíše, dá nápravná opatření, ale jídelna nedostane pokutu. Protože si stát platí státu atd. A protože to tak v Česku nemáme, když přijde hygiena nebo inspekce, tak nám dává pokuty na obcích atd., říkají, že v této linii bychom to měli dělat i v případě, že něco nebude v pořádku, v případě ochrany osobních údajů. Nejsem si úplně jistý, že v tomto případě nemůžeme být buď velmi mírní, že tam dámě nějakou symbolickou částku, a jsem si téměř jistý, že minimálně co můžeme udělat, je dvouletý, pětiletý odklad té věci. To musí jít. Takže neříkejte, pane ministře, že to nejde a nedávejte tam, to jsem neřekl. V tom návrhu zákona je 10 milionů. Tam je to napsáno. Úředníci ministerstva vnitra, kteří psali zákon, tam napsali maximálně 10 milionů. A přitom měli ode mě dopis, kde to bylo napsáno a byla tam ukázka rakouského zákona, kdy je nula, a dokonce jsem to z němčiny přeložil. Už nevím, co máme dělat dál, aby se něco změnilo a aby někdo začal normálně fungovat a pracovat. Takže to byla ta druhá poznámka a je to problém.

A třetí, hrozně důležitá. Teď mi to připomněla paní senátorka Wagnerová a pan senátor Valenta. Uvědomme si, že to obrovským způsobem zasahuje podnikatelskou sféru a zase zejména koho? Kdo si myslíte, že má problém se správou databází? Kdo si myslíte, že má problém? Samozřejmě malí a střední. Ti budou vyřízení. Protože když je velká firma, tak ta má evidenci a koupí software atd. Ale malí a střední budou vyřízení, protože zase na ně někdo může jít a zase jim může dát pokutu, asi ne 10 mil. euro, ale nějakou jinou, která je může zlikvidovat. A opravdu si myslím, že v tomto případě jsme se dostali někam, kde nikdo nechtěl, abychom byli. A měli bychom z toho hledat nějaké řešení a snažit se z toho dostat ven. Já to řešení nemám, zejména pro podnikatelské subjekty nebo tzv. podniky, ono se to definuje jako podnik. To znamená každý subjekt, který vykonával hospodářskou činnost, je tam napsán. Takže tak je to uděláno a tam nějaké možnosti ani to nařízení moc nedává. To bych řekl, že je velmi důležité, aby potom tu výkonnou moc aplikovala vláda, a opravdu si myslím – a teď úplně nesouhlasím s panem starostou Canovem, což se stává málokdy – že ona by měla v případě této činnosti kontrolní, která se týká ochrany osobních údajů, říci ano, ale teď byste se měli chovat velmi rozumně a přesně v duchu, co je napsáno v nařízení, že pokuta má být přiměřená. A mimochodem ona by měla být přiměřená i tomu, jak se chovala státní moc a jakým způsobem dokázala připravit podmínky pro soukromý sektor, který nás živí. A státní správa přece naprosto selhala. To je stejné, jako bych já, když jsem učil matematiku, půl roku nechodil do hodiny, nic svým dětem neříkal a pak přišel a chtěl, aby spočítaly nějaký složitý zlomek nebo nějaký integrál.

Nemůžou. Protože ten, kdo je to měl naučit, kdo je na to měl připravit, nekonal. A v takové my jsme situaci. A teď hrozí, že přestože jsme nekonali jako moc, jako exekutiva, tak budeme najednou ty, pro které jsme měli konat a které jsme měli připravit, šikanovat a dávat jim pokuty. To nemá žádnou logiku.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Tak děkuji, a protože pan senátor nepožadoval nějaké další odpovědi, tak rozpravu končím a poprosím pana zpravodaje, aby nám shrnul rozpravu, případně nám řekl, o čem budeme hlasovat. Prosím.

Senátor Zbyněk Linhart:  Já bych tedy shrnul velmi stručně. Vystoupilo 7 senátorů, z toho 1 třikrát, pan ministr dvakrát. Nebudu tady opakovat to, co zde zaznělo. Ten, kdo chtěl poslouchat, vnímal, takže nemusím opakovat. Jen bych chtěl poděkovat panu kolegovi Vystrčilovi za skvělou přípravu a také za výborné podání tohoto problému, tak, jak bývá u něj tradicí. Teď neposlouchá.

Chtěl bych také připomenout, že zrovna tento problém v Evropské komisi má na starosti paradoxně česká eurokomisařka Věra Jourová. Já jsem s ní také mluvil o tom problému. Tak, jak je vidět, tak možná ten původní návrh, ta myšlenka směřovala spíš k těm největším firmám, možná nadnárodním, které zpracovávají osobní údaje v IT oblasti atd. A zase to dopadlo tak, jako velmi často.

Pan ministr tedy vystoupil, některé věci objasnil, některé možná úplně ne. Tak jako s tou nemožností omezení sankcí vůči obcím. Přestože v dopise, když jsem také psal panu ministrovi o této věci, tak uvádí, že by to mělo být možné. Ale chápu, že v tom není úplně asi jasno a není v tom úplně přehled. Já doufám, že pan ministr si z této diskuze odnesl nějakou zpětnou vazbu, nějakou korekci. Tak jako jsme se snažili i dopoledne panu předsedovi vlády tady s kolegou Vystrčilem říct některé konkrétní požadavky a že na vládě ještě ten zákon upraví do té míry, než půjde do Poslanecké sněmovny, aby tam bylo maximum toho, co nám to nařízení umožňuje.

A pokud jde o usnesení a návrh usnesení tak, jak máte před sebou, tak nenavrhuji žádnou úpravu a měli bychom o něm hlasovat tak, jak ho máte před sebou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Takže budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak je předloží pánové senátoři Miloš Vystrčil a Zbyněk Linhart. Vy to máte u sebe na stolečcích nebo ve svých materiálech, takže já si vás dovolím sezvat k tomu hlasování.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. A já zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování, pořadové číslo 10, registrováno 66, kvorum 34. Pro návrh 59, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu senátorovi Zbyňkovi Linhartovi, Miloši Vystrčilovi i panu ministru Metnarovi. A budeme pokračovat dalším bodem jednání, tak, abychom ty dva body zvládli do polední přestávky. A já poprosím, jestli bychom se vystřídali s panem senátorem Kuberou.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Tak teď jsme se maličko zdrželi, ale teď už to půjde všechno hladce.

A následujícím bodem je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace

Tisk EU č. K 067/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 067/11 a K 067/01.

Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby nás seznámil s tomuto materiály. Vítejte, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner:  Děkuji za přivítání a za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit sdělení Evropské komise na téma Vyrovnaná progresivní a obchodní politika k využití potenciálu globalizace.

Toto sdělení je jedním ze série dokumentů, které Evropská komise během loňského roku vydávala v souvislosti s debatou o budoucnosti Evropské unie. Reaguje na plán činnosti komise do konce jejího funkčního období, který předseda Juncker představil povinně v září. Základní myšlenkou sdělení je fakt, že obchod je klíčovým nástrojem pro zajištění konkurenceschopnosti a prosperity Evropské unie, ale musí být spravedlivý, transparentní a výhodný pro všechny zájmové skupiny.

Evropská komise se ve svých aktivitách bude soustředit na prosazování ambiciózní obchodní agendy, a to jak na mnohostranné úrovni v rámci Světové obchodní organizace, tak na dvoustranné úrovni prostřednictvím dohod o volném obchodu. Jako příklad úspěšné spolupráce se zeměmi mimo Evropské unii mohu připomenout sjednanou dohodu o volném obchodu s Kanadou, známou pod zkratkou CETA, která je od září loňského roku prozatímně prováděna.

Dokončena jsou vyjednávání se Singapurem, Vietnamem a Japonskem. Blízko uzavření jsou také jednání s uskupením Mercosur a Mexikem. Brzy mohou být zahájena i jednání s dalšími partnery – Austrálie a Novým Zélandem. U Austrálie se můžu podělit o osobní zkušenost, kdy jsem byl přes Visegrádskou čtyřku před necelými čtrnácti dny kontaktován svým protějškem a měli jsme jednání v Budapešti, kde jsme se shodli, že V4 podpoří i na úrovni Evropské unie právě tuto smlouvu o volném obchodu.

Dohoda o volném obchodu Evropské unie usiluje nejen o posílení ekonomické spolupráce, ale zaměřuje se také na zachování vysokých evropských standardů v oblasti životního prostředí, pracovních podmínek či práv spotřebitelů, kde se domníváme, že Evropské unie může jít příkladem ostatním částem světa.

Nesnižování evropských standardů a zachování práva státu regulovat ve veřejném zájmu je i prioritou pro Českou republiku. Evropská komise se bude nadále zasazovat o ochranu zájmů Evropské unie v podobě zajištění rovných podmínek obchodu a spravedlivé hospodářské soutěže. V této souvislosti sděluje a zmiňuje otázku přezkumu přímých zahraničních investic. Komise v této věci předložila návrh nařízení, které by mělo stanovovat rámec pro případné přezkumné mechanismy v jednotlivých členských státech, pokud se pro jejich zřízení členské státy rozhodnou na národní úrovni.

Posledním pilířem sdělení je transparentnost. Evropská komise chce být nápomocná členským státům ve spolupráci se všemi subjekty, které mají zájem na obchodní politice. Ať se jedná o národní parlamenty či sociální partnery. Rozhodla se proto automaticky zveřejňovat své návrhy na zahájení vyjednávání o mezinárodních dohodách. V případě Austrálie a Nového Zélandu nebo mnohostranného investičního soudu, tak jsou veřejně k dispozici návrhy mandátu pro tato jednání. Cílem Evropské komise je, aby byly všechny zúčastněné strany zapojeny do konzultací již od samého začátku jednání. To je samozřejmě naším zájmem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu proto připravuje rámcové pozice při zahájení každého jednání a pravidelně svolává expertní týmy, kde jsou probírána aktuální témata obchodní politiky se zástupci podnikatelské sféry, odborových organizací či odborné veřejnosti. Konzultační mechanismy tedy nastaveny máme. V oblasti obchodní politiky tedy dochází k výrazné změně, která si může vyžádat posílení komunikace mezi Parlamentem a Senátem ČR. Na základě Soudního dvora EU o rozdělení pravomoci v rámci Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurem navrhuje Evropská komise nadále oddělené sjednávání obchodních dohod ve výlučné pravomoci Evropské unie a investičních dohod ve sdílené pravomoci Evropské unie a jejích členských států.

Navrhovaná změna vede k tomu, že obchodní dohody sjednané Evropskou unií už nebudou podléhat ratifikaci členských států a tedy schválení Parlamentu ČR. Cílem nového přístupu je zajistit, aby uzavírání obchodních dohod Evropské unie bylo jednodušší a cíle obchodní politiky mohly být snadněji naplňovány. Vláda ČR s navrhovanou změnou souhlasí za podmínky, že všechny zúčastněné subjekty budou v průběhu vyjednávání náležitě konzultovány a nedojde k oslabení investiční politiky Evropské unie.

V rámci nového přístupu nedochází k přesunu pravomocí mezi členskými státy Evropské unie a Evropskou komisí. Otevírání nových zahraničních trhů prostřednictvím obchodních dohod ovšem již nebude oddalováno složitými ratifikačními procesy v některých členských státech, které byly nutné pro schválení investiční části komplexních dohod o volném obchodu.

V případě zájmu je Ministerstvo průmyslu a obchodu připraveno uspořádat podrobnější debatu se zástupci Parlamentu; Senátu, případně posílit průběžné konzultace během vyjednávání obchodních dohod v rámci Evropské unie. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předkladateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 067/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Libor Michálek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Vzhledem k tomu, že pan ministr věcně problematiku popsal, dovolím si pouze přečíst usnesení z 18. schůze, konané dne 16. ledna 2018, ke Sdělení Komise Evropského parlamentu, Radě, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru a Výboru regionů k senátnímu tisku K 067/11. Po úvodní informaci Lucie Vondráčkové, ředitelky odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací Ministerstva průmyslu a obchodu, zpravodajské zprávě senátora Libora Michálka a po rozpravě výbor za prvé přijímá ke Sdělení Komise Evropského parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů vyrovnaná progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace doporučení, které je přílohou tohoto usnesení; za druhé doporučuje Senátu PČR, aby se ke sdělení Komise Evropského parlamentu, Radě, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, opět tisk K 067/11; a za třetí určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Libora Michálka; za čtvrté pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, to znamená, že není k čemu se vyjadřovat ani ze strany pana ministra, ani ze strany pana zpravodaje, a proto pustím znělku a budeme poté hlasovat o přijetí usnesení.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl senátor Libor Michálek a jak je uvedeno v tisku K 067/011/02. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tudíž 33.

A já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 11 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A já končím projednávání tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodajovi. A hlásí se s procedurálním návrhem pan senátor Jiří Oberfalzer. Máte slovo.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, protože Nejvyšší správní soud se blíží ke svému rozhodnutí, budeme s nejvyšší pravděpodobností moci zrealizovat body původně plánované na začátek schůze. Proto podávám procedurální návrh, abychom jako první body po polední přestávce projednali současně zařazené body 22, 23, 24, 25. Tedy zpráva mandátového a imunitního výboru, slib senátora, změny v orgánech Senátu a změna zasedacího pořádku, aby náš nově zvolený kolega se mohl ujmout výkonu své funkce.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji a já o tomto procedurálním návrhu dám bezprostředně hlasovat.

Aktuálně přítomno 65 senátorek, senátorů, aktuální kvorum 33.

A já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 12 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat, takže budeme postupovat tak, jak jste navrhl.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Já děkuji, kolegové. A ještě prosím zpráva pro členy mandátového a imunitního výboru. Sejdeme se ve 14.00 hodin v Prezidentském salonku. Doufám, že kolegové slyší a přijdou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji a nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 232

Senátní tisk č. 232. Prosím pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítejte, pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté. Dovolte mi, abych vás skutečně stručně seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon o léčivech v oblasti transfúzních zařízení a který se taktéž dotýká otázky elektronické preskripce, pokud jde o odložení sankcí pro lékaře, kteří v roce 2018 předepíší léčivé přípravky jinak než povinně v elektronické podobě.

Ale jádrem návrhu skutečně je čistě transpoziční úprava v oblasti činnosti zařízení transfúzních služeb, kdy je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu příslušnou směrnici. Pokud jde o standardy a specifikace ze systému jakosti pro transfúzní zařízení. Prostřednictvím této směrnice, transpozice této směrnice se zezávazňují pokyny pro správnou praxi k uplatňování standardů a specifikací systému jakosti pro zařízení transfúzní služby, které byly přijaty Evropskou komisí. Tyto pokyny jsou však již v dnešní době těmito zařízeními používány na dobrovolné bázi, tudíž pouze tento návrh je kodifikuje v zákoně.

Zmocnění obsažené v návrhu zákona vytváří prostor pro vydání prováděcího právního předpisu, který bude upravovat konkrétní pokyny v souladu se zákonem a uvedenými evropskými guideline. Termín pro transpozici uvedené směrnice vyprší dnes. Proto tedy bych vás rád požádal, abyste umožnili co nejrychlejší přijetí tohoto návrhu. Jak jsem již řekl na začátku, v rámci tohoto návrhu byl na půdě Poslanecké sněmovny přijaty pozměňující návrh, který jsem já navrhl jakožto poslanec, a týká se odložení, ukládání sankcí za předepisování receptů v rozporu s § 80, odst. 1 zákona o léčivech, tedy právě o nepředepisování léků prostřednictvím elektronického receptu.

Ten důvod je takový, že jsme chtěli dát prostor trošku delší, než byl, na implementaci toho systému. On ten systém funguje, i podle statistik, které máme, tak skutečně dneska drtivá většina receptů je předepisovaná elektronicky. Pohybujeme se někde kolem 70 – 80 % ze všech receptů předepsaných elektronicky. Systém nikterak nekolabuje, pacienti dostávají svoje léky, ale přece jen má určité zpoždění. Ne všichni lékaři jsou v systému registrováni, poměrně dlouho trvá ověřování jejich žádostí. A stále zhruba 3000 lékařů čekají na to, až dostanou přístupové údaje pro to, aby mohli předepisovat elektronicky. Zároveň my pracujeme teď a začali jsme pracovat na obohacení elektronického receptu o takzvaný lékový záznam pacienta. Tedy o možnost sdílení dat o preskripci léků napříč poskytovateli, což dnes ten elektronický recept neumí. A je to samozřejmě taktéž jedna z výhrad, z mého pohledu oprávněná. My uděláme všechno pro to, aby tento lékový záznam tam byl implementován a ten zákon předložíme v květnu do vlády.

To je skutečně ten důvod, proč odkládáme ty sankce, chceme mít rok na trošku odladění toho systému, implementaci, vylepšení o tu funkcionalitu lékového záznamu, tak, aby ten záznam mohl již plně, bez problémů fungovat od roku 2019. Dámy a pánové, jenom ještě mohu říci, že oba výbory, které projednávaly tento návrh, shodně doporučily vyslovit s návrhem souhlas. Já prosím i vás, abyste s tímto návrhem souhlasili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 232/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Radek Sušil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VZSP. Usnesení máte jako senátní tisk č. 232/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Peter Koliba. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Peter Koliba:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Dovolte mi, abych vás seznámil s jednáním VZSP, který projednal tento tisk 14. února 2018. Obsah přednesl vyčerpávajícím způsobem pan ministr, takže z mé zpravodajské zprávy pouze přečtu doporučení výboru.

VZSP doporučuje přijmout ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou. To usnesení zní, že doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátora Petera Kolibu a pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan Radek Sušil? Ano, přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Radek Sušil:  Děkuji, pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych vás seznámil s 92. usnesením ÚPV k projednávanému zákonu. Po úvodním slově pana Mgr. Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě, kterou přednesl senátor Radek Sušil, výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi mě,

III. pověřuje pana předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení panu předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan senátor Plaček. Zkazil mi radost...

Senátor Vladimír Plaček:  Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Ono by to asi bez toho mého vystoupení nešlo, protože já byl tím hlavním iniciátorem našeho návrhu senátního, který jsme tady projednávali 6. prosince, přesně k tomuto tématu.

Je třeba říci, upřímně, že to, že systém, který zprovoznil Státní ústav pro kontrolu léčiv, co se týká elektronických receptů, že nezkolaboval, to bylo po Novém roce docela příjemné překvapení. Očekávalo se, že to bude mít problémů daleko více. Ovšem problémy pochopitelně jsou. Ty problémy trvají. Svým způsobem v tuto chvíli s tím návrhem nesankcionovat jeden rok probíhá ten pilotní projekt, který měl proběhnout dávno. Měly se vychytat chyby, měly se opravit chyby a k 1. lednu 2018 měl být spuštěn fungující projekt po všech stránkách.

Já se obávám jedné věci. Samozřejmě, cílem nás, především lékařů, je ctít zájem pacienta, ale také chránit sami sebe. Proto i ten náš návrh, který Senát schválil 6. prosince, směřoval k tomu, že se všeobecná povinnost vydávání elektronických receptů měla odložit o dva roky. Myslím si, že byl dostatek času na to, aby do konce roku 2017 to projednala Poslanecká sněmovna, nestalo se tak. Ten návrh byl projednáván až 24. ledna, podle předpokladů byl zamítnut, protože 24. ledna je nesmysl projednávat něco, co má mít účinnost od 31. prosince 2017.

Je tady navržena jiná varianta, nesankcionovat jeden rok lékaře, kteří z nějakých důvodů nebudou vydávat léky nebo předepisovat léky, špatně jsem to řekl, vydává lékárna, ale předepisovat léky pouze v elektronické podobě, ačkoliv tu povinnost budou mít nebo mají. Nejsou to ti lékaři, na které se vztahuje vyhláška, která je této povinnosti zbavuje.

Já se obávám ovšem jedné věci, že ani ten jeden rok na odstranění všech těch chyb nebude stačit. To pominu i to, že údajně, nejsem IT specialista, ten přenos informace, co se týká pacienta a předepisovaného léčivého přípravku do QR kódu či čárového kódu, je údajně chráněn patentem, takže je možné, že se porušuje autorský zákon. To bude rozhodovat soud. Ovšem co se neřeší prakticky vůbec, je jakýkoli souhlas pacienta s tím, že se shromažďují tyto jeho důležité informace.

Účastnil jsem se jednání výboru nebo dalších jednání, kde se sděluje to, že pacienti mohou být nesouhlasí s tím, aby, jakmile bude ten lékový záznam, což je základ celého tohoto systému, aby se s tím lékovým záznamem jiní lékaři, než on určí, nikdo další ztotožňovat nemohl. Ovšem jde o to, když ten pacient bude chtít, aby žádné záznamy v tom systému nebyly, jakým způsobem se bude postupovat.

To, že k tomu lékovému záznamu je třeba udělat legislativní změny, to zmínil pan ministr, k tomu se nebudu vyjadřovat. Stále je kolem 2000 až 3000 lékařů, kteří nemají přístupové kódy do tohoto systému. I při nejlepší vůli, pokud by chtěli, tak se do toho systému přihlásit nemohou. A možná mi dovolte jeden extrém na závěr.

Docela zajímavý dotaz. Kdo nahradí ztrátu příjmů lékařům, kteří se chtěli zapojit do tohoto systému, když za jednu položku na receptu, elektronickém receptu, vyplácí zdravotní pojišťovna 1,70 korun a oni se do něj přihlásit nemohli? Je to extrém, samozřejmě. Nicméně, dotaz je položen.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, jen pro pořádek, připomínám, že projednáváme návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378, o léčivech, zatím byla obecná rozprava jen o přílepku, pro pořádek, ale přílepek, takové drobnosti, to už tady zřejmě nikdy řešit nebudeme. To byla ta předchozí doba, kdy se na to ještě dbalo. Někdo se ještě hlásí k tomu hlavnímu zákonu? Nehlásí se. Takže uzavírám obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit? Chce. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Možná jenom krátce k tomu, co říkal pan senátor Plaček. Ano, je pravda, že někteří lékaři stále v tom systému nejsou, na druhou stranu, zase bych to mohl obrátit, že času na registraci bylo poměrně hodně. To, že se třeba registrovali pozdě, je, dá se říci, možná i na jejich straně určitá chyba. Ale já to nechci nikterak rozdmýchávat, tu debatu. Proto i já navrhuji právě odklad těch sankcí. Je pravda, že celé to ověřování těch žádostí má zpoždění, to je pravda. Ty sankce by se neměly udělovat. Já tady mohu za sebe pouze říci to, že já jsem ten projekt zdědil jakožto nový ministr, já jsem ho nevymyslel původně. Měl ho na starosti pan ministr Němeček zejména, pan ministr Ludvík. Já za sebe teď dělám maximum pro to, aby ten elektronický recept fungoval, aby tam byl implementován ten lékový záznam a ten elektronický recept měl skutečně přidanou hodnotu jak pro pacienty, tak pro lékaře.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Ptám se pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit? Ano. Máte slovo, pane zpravodaji.

Senátor Peter Koliba:  Děkuji, jenom... V obecné rozpravě se přihlásil jeden senátor, padl jediný návrh, a to je schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, přistoupíme k hlasování, po znělce, o tomto návrhu.

V sále je aktuálně přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 13 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji, pane ministře, děkuji, pane zpravodaji. Vyhlašuji přestávku. Kdybych viděl na ty hodiny přes toho tlustého... Ještě kousek... Do 15.00 hodin. Víc vám nedám. To musíte stihnout. (Někteří senátoři si stěžují na krátkou pauzu.) Já jsem rozhodl! (Členové Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova jsou sezváni k jednání v 14.30 hodin.)

(Jednání přerušeno v 13.52 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.02 hodin.)

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Nyní přistoupíme k bodu, kterým je

 

Zpráva Mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl senátor Jan Sobotka platně zvolen

A já prosím předsedu mandátového a imunitního výboru Jiřího Oberfalzera, aby nás seznámil s touto zprávou.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás informoval, že mandátový a imunitní výbor Senátu přijal na své 4. schůzi konané dnes, 15. února, usnesení číslo 11, s jehož meritorním obsahem vás nyní seznámím.

11. usnesení k ověření platnosti mandátu. Výbor

1. ověřil platnost volby senátora ve volebním obvodu číslo 39, sídlo Trutnov, zvoleného ve 2. kole doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve dnech 12. a 13. ledna 2018. Ověření proběhlo v souladu s § 41, odst. 1, písm. a) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů;

2. výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR přijmout zjištění mandátového a imunitního výboru, kterým se potvrzuje, že není překážek, aby nově zvolený senátor Jan Sobotka složil Ústavou předepsaný slib.

Pro úplnost dodávám, že mandátový a imunitní výbor měl pro svá zkoumání o platnosti volby senátora Jana Sobotky k dispozici doklad o ověření totožnosti nově zvoleného senátora, potvrzení o převzetí osvědčení o zvolení senátorem, přílohu usnesení Státní volební komise číslo 205 ze dne 8. 1. 2018 k souhrnným výsledkům 1. kola doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu číslo 39, sídlo Trutnov, konaných ve dne 5. a 6. 1. 2018. Dále přílohu usnesení Státní volební komise číslo 208 ze dne 15. 1. 2018 k vyhlášení o uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR ve volebním obvodu číslo 39, sídlo Trutnov, konaných ve dne 5. a 6. 1. 2018, to bylo první kolo. A ve dnech 12. a 13. 1. 2018 kolo druhé. Dále čestné prohlášení senátora o neslučitelnosti funkcí.

V neposlední řadě jsme vycházeli z usnesení Nejvyššího správního soudu o zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti volby senátora Jana Sobotky. A to bylo to usnesení, na které jsme museli čekat.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A ptám se zpravodaje mandátového výboru, zda si přeje k rozpravě, která neproběhla, vyjádřit? Takže budeme nyní hlasovat podle vašich pokynů, pane senátore.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, dovolím si tedy přednést návrh usnesení Senátu. Senát bere na vědomí usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 11 ze dne 15. 2. 2018 k ověření platnosti volby senátora Jana Sobotky, zvoleného v doplňovacích volbách do Senátu Parlamentu ČR v lednu 2018.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  A o tomto návrhu budeme po znělce hlasovat. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29 a já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo a návrh byl přijat. Přistupujeme k dalšímu bodu, kterým je

 

Slib senátora

Podle článku 23 Ústavy ČR skládá senátor slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní. V souladu s jednacím řádem tak učiní pronesením slova "slibuji" a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Složení slibu poté senátor stvrdí svým podpisem. V této souvislosti ještě připomínám článek 25 Ústavy, který upravuje zánik mandátu. Stanoví, že mandát zaniká mj. odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou. Vlastní akt slibu proběhne takto. Pan senátor Václav Láska přednese Ústavou předepsaný slib a senátor Jan Sobotka jej složí do rukou předsedy Senátu. Poté svůj slib stvrdí podpisem.

A nyní vás prosím, abyste všichni povstali a zároveň prosím pana senátora Václava Lásku, aby předstoupil k řečnickému pultu a přečetl slib daný Ústavou.

Senátor Václav Láska:  Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Senátor za obvod 39, Jan Sobotka. (Senátor Jan Sobotka skládá Ústavou předepsaný slib a stvrzuje jej svým podpisem.)

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Mohu konstatovat, že senátorský slib složil senátor Jan Sobotka bez výhrad. Dovolte, abych mu poblahopřál a konstatoval, že od tohoto okamžiku je právoplatným členem Senátu.

A nyní budeme projednávat bod

 

Změny v orgánech Senátu

Vzhledem k volbě nového senátora rozhodneme o zařazení senátora Jana Sobotky do výborů Senátu. Dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás seznámil s návrhem, který vzešel ze senátorského klubu, jehož je senátor Jan Sobotka členem.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, dovoluji si vás informovat, že volební komise obdržela ve lhůtě stanovené volebním řádem Senátu návrh senátorského klubu Starostové a nezávislí zvolit senátora Jana Sobotku členem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. S ohledem na tento návrh je třeba nejprve změnit počet členů v uvedeném výboru. Dále z důvodu zániku mandátu senátora Hlavatého je také třeba změnit počet členů výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Nyní si vás tedy dovoluji informovat, že volební komise na své 10. schůzi dne 14. února navrhla tato usnesení. Usnesení číslo 18 k návrhům na změny ve složení orgánů Senátu. Komise za prvé navrhuje změnit počet členů v orgánech Senátu takto. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu 12 členů, původně to bylo 13. A výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost rovněž 12 členů, původně to bylo 11. A usnesení číslo 19 k návrhům na změny ve složení orgánů Senátu. Komise za prvé navrhuje zvolit senátora Jana Sobotku členem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Za druhé mě pověřuje, abych s tímto usnesením seznámil Senát.

Na závěr si ještě za volební komisi dovolím navrhnout, aby Senát hlasoval o těchto dvou usneseních aklamací většinovým způsobem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Otevírám rozpravu. A do rozpravy se hlásí senátor Jaroslav Doubrava. Omlouvá se? Dobře. Další se nikdo nehlásí. Takže rozpravu končím. A přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 67 senátorů a senátorek, kvorum 34 a zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. A dále budeme hlasovat o tom, že volíme senátora Jana Sobotku členem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jak ho přednesl předseda volební komise. V sále přítomno 68 senátorek a senátorů, k přijetí návrhu je potřebných 35 a já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo. Tím končím projednávání tohoto bodu.

A přistupujeme k dalšímu bodu, kterým je

 

Změna zasedacího pořádku

Podle § 51 jednacího řádu je stanoveno, že každému senátorovi je v Jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo. Návrh na změnu zasedacího pořádku vám byl rozdán na lavice. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. A můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat v souladu s § 51, odst. 1 Jednacího řádu o návrhu zasedacího pořádku tak, jak byl podán. V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 35 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 17 ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A přihlásil se Ivo Valenta s procedurálním návrhem.

Senátor Ivo Valenta:  Vážený pane místopředsedo, pane předsedo, vážené dámy, pánové, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s velmi důležitým vzkazem senátora Františka Čuby. Jak jistě víte, s panem docentem jsem spolupracoval již v dobách svého mládí, naše cesty se profesně opět spojily v politice. Ty působí ve stejném kraji jako já. Proto jsem mu také rád vyhověl, když mě požádal o to, abych vám přečetl jeho krátký, ale velmi důležitý dopis.

"Vážený pane předsedo, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, svůj profesní život jsem začínal v malém městě Slušovice, kde se nám podařilo z JZD vybudovat velký agrokombinát se 7miliardovým obratem a ziskem 850 mil. Kč. Náš agrokombinát byl vzorem mnoha zemím světa a vždy jsem byl příznivcem využití nejnovějších vědeckých a technických poznatků. Má práce vycházela z baťovských zásad. Své zkušenosti jsem aktivně předával dál i v pozdější době a kromě přednášek pro vysokoškolské studenty jsem například pomáhal nejen v oblasti zemědělství jako krajský radní Zlínského kraje. Rád jsem již v roce 2013 také přijal nabídku tehdy ještě budoucího prezidenta Miloše Zemana, abych se stal poradcem v oblasti zemědělství a hospodářství. Vzhledem k tomu, že mne prezident požádal, abych v jeho týmu pokračoval i nadále, tuto funkci zastávám dodnes. Vždy jsem se rád chytal nových výzev. Své zkušenosti jsem proto chtěl zúročit také v Senátu ČR a upřímně děkuji všem, kteří mně ve volbách v roce 2014 věnovali svou důvěru. Původně jsem byl přesvědčen o tom, že se dnešního jednání zúčastním osobně, ale vývoj událostí mě přivedl k jinému závěru. V posledních měsících jsem nejen já, ale především mí příbuzní a přátelé vystaveni silnému tlaku a bohužel musím čelit také nepříjemným útokům. Tito lidé jsou mi velmi blízcí a já jim dále nechci ubližovat. Proto jsem se rozhodl soustředit své síly především k životním prioritám. A těmito jsou právě tito lidé. Tímto tedy oznamuji, že jsem se rozhodl rezignovat na pozici senátora ČR za volební obvod 78 Zlín. A můj oficiální rezignační dopis bude koncem měsíce února doručen předsedovi Senátu, panu Milanu Štěchovi. Rád bych současně poděkoval za spolupráci všem senátorům a senátorkám i svým voličům, příznivcům a blízkým za podporu. Budu i nadále pomáhat našemu kraji i celé ČR, což jsem ostatně dělal i před mým zvolením do Senátu. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. S pozdravem, doc. František Čuba."

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Vedli jsme tady trošku spor, zda jsme měli kvůli tomu měnit program, nebo ne. Bral jsem to jako pouhou informaci, ale podle zákona musí rezignace samozřejmě proběhnout standardně, tak jak je zákonem určeno.

Děkuji. Budeme nyní pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Zpráva o životním prostředí České republiky 2016

Tisk č. 217

Tuto zprávu jste obdrželi jako tisk č. 217 a prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil se zprávou. Vítám vás, pane ministře. Připomínám, že senátorky a senátoři četli velmi podrobně tuto zprávu, která už stejně není příliš aktuální, protože mezitím se nám sucho rozmohlo, to budeme mít teprve ve zprávě za rok 2017, takže vás prosím o stručnost. Máte slovo.

1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Dobré odpoledne. Vážené senátorky, vážení senátoři. Děkuji, pane předsedající, vy jste se mě nezastal, jak říká klasik, takže myslím, že tím bude moje zpráva uvozená, ne uhozená, ale uvozená. Nechám to na vaše dotazy, které určitě budou. Mám konec konců informace z výborů.

Zaměřím se pouze na hlavní sdělení a možná také trochu na to, co ve zprávě nebylo nebo není.

Hlavním sdělením je, že vývoj stavu životního prostředí v roce 2016 byl, což určitě není překvapující, ovlivněn ekonomickým vývojem, ekonomickým růstem, což je samozřejmě informace příznivá, že ekonomicky rosteme. A druhá příznivá informace je, že přes ekonomický růst neměl vývoj negativní vliv na životní prostředí, jinými slovy, že i přes růst ekonomiky zůstal stav životního prostředí stabilizovaný, což samozřejmě neznamená, že můžeme být spokojeni v řadě oblastí, nebo řekněme především v oblasti kvality ovzduší, která stagnovala. Navíc to byl rok, který byl abnormálně suchý, resp. abnormálně teplý, takže pokračovaly kumulativně i dopady sucha v roce 2014 a 2015.

Nechci se teď podrobně věnovat jednotlivým kapitolám, protože tak, jak říkal pan předsedající, jsou tam myslím velmi dobře popsány. Snad jenom řeknu, že jsme se snažili a neustále snažíme zprávu cizelovat. Jak jste si možná všimli, tato zpráva není statická a každý rok vždycky nějakým způsobem ji přizpůsobujeme i tomu, jaké připomínky chodí od vás a také z Poslanecké sněmovny, a domnívám se, že jsou to změny k lepšímu. V krajských zprávách můžete samozřejmě najít ještě detailnější informace, které se týkají vašich krajů. A snad jen do budoucna z výborů možná dostanete informaci, že ve sněmovně byla kladně přijata zpráva nebo návrh, že by v této podobě byla zpráva předkládána jednou za dva roky, tedy ne každoročně, a že vlastně ob rok by vždycky bylo určité manažerské shrnutí. To znamená, že zpráva bude samozřejmě projednávána každý rok, ale jednou za dva roky by byla v širší podobě včetně krajských zpráv a pak jednou zase lichý rok by byla v této podobě. To znamená, že zpráva za rok 2017 by byla už předkládána ve stručnější podobě manažerského shrnutí a potom opět v plné podobě v roce 2018.

To je asi na úvod vše, myslím, že zbytek bude určitě na dotazy. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem rok projednávání této zprávy výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 217/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Látka, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pan ministr Brabec tady řekl téměř všechno, takže mi podstatně ulehčil mé vystoupení. Proto bych vás rád seznámil s několika věcmi z mé zpravodajské zprávy.

Jak víte, zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2016 je tvořena jedenácti základními tematickými celky, které jsou věnovány jednotlivým složkám životního prostředí a hospodářským faktorům, které stav životního prostředí ovlivňují. Jsou to klimatický systém, ovzduší, vodní hospodářství a jakost vody, příroda a krajina, lesy, půda a zemědělství, průmysl a energetika, doprava, materiálové toky, odpady a financování. Tyto tematické celky jsou pak dále členěny na jednotlivé kapitoly, resp. indikátory.

Oproti zprávě za rok 2015, kterou jsem také měl tu čest zde přednášet, dochází u tematických kapitol k drobným změnám.

Stav životního prostředí v České republice byl v roce 2016 ovlivňován ekonomickým růstem. Ekonomika České republiky je charakterizována vyšším podílem průmyslu, což dlouhodobě ovlivňuje vývoj přímých zátěží životního prostředí. Pozitivním zjištěním je však setrvalý pokles energetické a materiálové náročnosti České republiky, na jednotku ekonomického výkonu je produkováno méně znečištění, než tomu bylo v minulosti. I přes růst ekonomiky zůstal v roce 2016 stav životního prostředí stabilizovaný.

Významným činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí v České republice je vývoj hydrologických podmínek, které zde zmiňoval pan ministr, jejichž režim je v souvislosti se změnou klimatu více rozkolísaný s častějším výskytem hydrometeorologických extrémů. Kvalita ovzduší v roce 2016 v ČR stagnovala, z pohledu na lidské zdraví byla nevyhovující především v oblastech, kde dochází ke kombinaci více zdrojů znečištění (doprava, lokální vytápění domácností, průmyslová výroba) a také přenos znečištění ze zahraničí.

Vodní hospodářství nebylo i přes pokračující sucho výrazněji narušeno, výše odběrů vody i vypouštění odpadních vod se po výkyvu v roce 2015 vrátilo k původnímu trendu. Zatímco jakost koupacích vod se trvale zlepšuje, jakost vody v tocích kolísá. Narůstajícím problémem je naopak jakost podzemních vod.

Výměra orné půdy v rámci zemědělského půdního fondu i v roce 2016 klesla ve prospěch travních porostů, což je z pohledu protierozní ochrany kvality vod a udržení vody v krajině i zachování biodiversity pozitivní. Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla a druhová skladba lesních porostů se držela trendu postupného přibližování přirozené struktuře lesů.

Přestože průmyslová produkce vzrostla, dlouhodobě klesá výroba elektrické energie a také konečná spotřeba energie. Nadále se daří snižovat celkovou energetickou i materiálovou náročnost hospodářství, stoupá však spotřeba energie v dopravě. V roce 2016 došlo po předchozím výrazném nárůstu odpadů v roce 2015 k poklesu produkce odpadů a v rámci nakládání s nimi jsou uplatňovány principy odpadového hospodářství s důrazem na materiálové využití.

Klíčovým předpokladem pro zlepšení jednotlivých složek životního prostředí je také finanční podpora. Nejvíce prostředků je dlouhodobě směřována do oblasti ochrany vod, resp. nakládání s odpadními vodami, dále pak do oblasti nakládání s odpady a v neposlední řadě do oblasti ochrany ovzduší a klimatu, v rámci které v roce 2016 pokračovala realizace programů zaměřených na podporu zateplování, úspor energie a změn technologií vytápění, např. Nová zelená úsporám nebo tzv. kotlíkové dotace.

Jednotlivé indikátory rozebírat nebudu.

Zpráva o životním prostředí v krajích České republiky. Zprávy o životním prostředí v krajích jsou každoročně zpracovávány od roku 2015. Kraje České republiky jsou výrazně diverzifikované, a to s ohledem na různorodost přírodních podmínek, především rozdílností klimatu, charakteru reliéfu a ložisek nerostných surovin, které jsou hlavním faktorem hospodářského zaměření krajů a jejich území.

Různorodost přírodních podmínek v rámci ČR je jedním z hlavních předpokladů pro rozdílný rozvoj a charakter nejen hospodářství, ale zároveň dopadů potenciálních zátěží životního prostředí v jednotlivých krajích ČR. Přírodní podmínky, resp. jejich kombinace jsou také příčinou regionálních specifik v oblasti přírody a krajiny, použité srovnáním v několika indikátorech. Stav jednotlivých složek životního prostředí v jednotlivých krajích tak dlouhodobě ovlivňuje především průmyslová činnost, doprava, spotřeba domácností a také zemědělství.

Tyto faktory představují zátěže životního prostředí v daných regionech. Zprávy o životním prostředí v krajích představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky státní a veřejné správy i pro širokou veřejnost na národní i regionální úrovni.

Dopady na státní rozpočet. Zpráva o životním prostředí ČR nemá dopad na státní rozpočet, nemá vliv na rozpočty krajů a obcí, neovlivní podnikatelské prostředí, ani postavení mužů a žen ve společnosti.

Mám zde otázky k zamyšlení. Pan ministr tady zmínil návrh o předkládání zprávy o životním prostředí jednou za dva roky. Přiznám se, že jsem na příslušném výboru ve sněmovně byl a diskutovali jsme i na výboru v Senátu tuto záležitost. A myslel jsem si, že by se zpracovávala celá zpráva jednou za dva roky. Navíc oproti tomu, co je tam dnes, by tam přibyly zprávy o životním prostředí v národních parcích, právě vzhledem k novele zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny.

Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, budu hovořit krátce. Ale jednu věc tady musím říci, protože je to docela důležité.

Přestože zpráva o stavu životního prostředí je za rok 2016, je tam spousta poměrně klíčových údajů, jako je například konečná celková spotřeba energie České republiky apod. za rok 2015, což je naprostá katastrofa a velmi odvážná jsou pak následná tvrzení, že např. hodnota HDP na spotřebu energie atd. se snížila, když my hodnotu celkové spotřeby energie za rok 2016 v předložené zprávě nemáme. To znamená, jestli už pracujeme s takovým zpožděním, klidně bych doporučoval počkat ještě na tato čísla a předávat zprávu za rok 2016 ještě později. Ale, proboha, ať tam jsou čísla, jako je například konečná spotřeba energie ze zdrojů, způsob vytápění bytů v daném roce atd. To všechno tam chybí, tam je jenom rok 2015. A přestože to chybí, jsou tam vyvozovány závěry, které jakoby počítají s tím, že tyto hodnoty známe, čemuž tedy už vůbec nerozumím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Petr Vícha. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, budu také velmi stručný. Ve zprávě o životním prostředí České republiky za rok 2016 je poměrně obsáhlá pasáž, která se věnuje důležité oblasti životního prostředí, a to je odpadové hospodářství. Myslím si, že Česká republika si vede dobře, roste podíl recyklovaných odpadů, skládkování klesá. A další věc je, že v Evropské unii se letos bude schvalovat tzv. balíček odpadového hospodářství.

Chci se v této souvislosti zeptat, jak a kdy chce ministerstvo životního prostředí tento balíček implementovat. A protože jsme, tuším, asi všichni dostali od České asociace odpadového hospodářství nějaký dopis, vím, že i Svaz měst a obcí o této záležitosti jedná, a tam bylo vyhrožováno, že bude dána poslanecká novela nějakého poslance, která má výrazným způsobem zásadně ovlivnit výši poplatků. Velmi si cením toho, že pan ministr na závěr minulého volebního období nedal už tuto novelu do legislativního procesu a sliboval, že v tomto volebním období řádným legislativním procesem schvalování s připomínkovým řízením novela zákona o odpadech bude projednávána.

Chci se ujistit, zda je to setrvalý názor ministerstva životního prostředí. (U stolku zpravodajů se bavil senátor Látka s ministrem Brabcem.) Prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Látku napomínám, že mi ruší pana ministra a on nemůže dávat pozor, co po něm chci.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Vyřizuji panu senátorovi.

Senátor Petr Vícha:  Chci se zeptat na postoj ministerstva životního prostředí k případné poslanecké novele, a byl bych rád, kdybych byl ujištěn, že to půjde hlavním legislativním procesem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je paní senátorka Jitka Seitlová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, mám asi tři věci, které bych ráda jednak chtěla doplnit ke zprávě, není to tam možná tak zcela, a jednak bych měla otázku na pana ministra.

Chtěla bych ráda navázat zase na svého předřečníka se stejným dotazem, protože vím, že materiál o zdražení na 2.000 korun pro občana za uložení komunálního odpadu, to znamená čtyřnásobek, je projednáván se zástupci ministerstva a že se na tom spolupodílejí. To je materiál, který původně připravilo ministerstvo, jednání běží a mám už od starostů obcí také řadu, řekla bych podnětů, takových vystrašených podnětů, kteří se obávají zbytečnosti takového návrhu.

Připojuji se k dotazu předsedy klubu ČSSD a mám rovněž tento dotaz.

A vrátím se do kapitoly odpadů. A jenom bych ráda upozornila na to, že ve zprávě trošku zaniklo to, že sice stav odpadového hospodářství je dobrý, i pan zpravodaj to zde nějakým způsobem deklaroval. Nicméně jako negativní faktor je uvedena produkce odpadů z obalů. A odpady z obalů nám meziročně vzrostly o 5,7 %, meziročně to není málo. Ale také se zde uvádí, že mezi roky 2009 až 2016 vzrostla produkce obalových odpadů téměř o 30 %.

Máme obalový zákon. Na jedné straně uznávám, že zčásti může být tento nárůst způsoben i určitým zvýšením třeba spotřeby zboží apod. Nicméně měli jsme na našem výboru – někteří kolegové bohužel tady nejsou – o tom živou debatu. A někteří kolegové donesli i obaly, které jsou bezesporu objemově i váhově nadměrné. Přitom zde máme § 3 odst. 1 obalového zákona, který říká, že osoba, která uvádí na trh nebo vyrábí, musí zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší, při dodržení požadavků kladených na balený výrobek.

A protože toto téma mě také velmi zaujalo, zjistila jsem si, jak je tato povinnost kontrolována. A výsledek je takový, že všechny úřady – a je jich pět – které to mají na starosti, sdělily, že nic takového v praxi nezjistily. Řekla bych, že to je pro mě trošku překvapující, ale to je dobrá zpráva.

Česká obchodní inspekce, která má zřejmě největší rozsah kontroly z hlediska množství výrobků, říká, že jí stačí, když kontrolovaný předloží vlastní prohlášení, že obal je v souladu s obalovým zákonem. Toto mi odepsali.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce – to je další balík výrobků – od které jsem žádala, aby mi poslala informace za určité období. A napsali mi, že za 18 měsíců, za rok a půl provedli pět kontrol podle obalového zákona, ale jenom dvě se týkaly objemu, a to ještě bylo z podnětu občanů, ale nezjistili, že by to bylo v rozporu se zákonem, čili pět kontrol na veškeré výrobky, z toho pouze dvě na objem.

Pokud se týkalo krajských hygienických stanic, Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo mi sděleno, že takové kontroly neprovádějí, že se to děje v rámci jiné kontroly, a bezesporu, jak říkají, je všechno v pořádku.

Zajímavé je, že já osobně jsem měla několik podnětů na balení léčiv a tady nám říká Státní ústav pro kontrolu léčiv, že bezpochyby všechny obaly jsou objemově v pořádku. Kolik kontrol provedli, mi nesdělili.

K tomu závěr. Pane ministře, když se podíváme na celé znění toho ustanovení § 3, tak musím teď ve prospěch kontrolních orgánů přiznat, že se jejich opatrnosti při uplatňování tohoto paragrafu nedivím. Protože paragraf je stanovený tak, že je téměř opravdu nevymahatelný. Pokud distributor bude nějakým způsobem nebo výrobce sankcionován, tak za prvé se může velmi silně obhájit těmi argumenty, že požadavky kladené na balený výrobek vyžadují tak velký obal. No dobrá, tam se dá ještě o tom hovořit. Ale přijatelnost obalu pro spotřebitele, to je další předpoklad. Nedokážu si představit, jak někdo bude prokazovat, co je přijatelnost obalu pro spotřebitele a trošku mi to připomíná spor, který vedeme v rámci EU, že spotřebitelé si žádají jiné složení výrobků, kde také je to naprosto nevymahatelné a neobhajitelné. Takže vás poprosím, abychom neměli nárůst obalových odpadů, protože je nejlepší, když nám obaly nevzniknou (to je nejlepší předcházení, ta prevence). Abyste provedli nějakou analýzu tohoto obalového zákona. Vím, že bude nový zákon o použitých výrobcích, a abyste tomu věnovali pozornost, protože 30 % za 5 let nárůst, opravdu to je hodně. To je jedna věc. Ještě dál mám druhou poznámku, týká se také velmi zajímavé nebo důležité věci, a to je zemědělská půda. Máme sice napsané, že orná půda, její rozsah, rozloha klesá, protože je to ve prospěch travních porostů. Ale už těžko tam najdeme, že ročně ztrácíme zemědělské půdy kolem 5 000 ha. 5 000 ha! To je celá zemědělská půda. Ten údaj jsem tam nenašla, a je to 15 ha denně. V Rakousku nebo Švýcarsku je to 10 ha denně; a tyto země dělají teď řadu opatření, aby k tomu nedocházelo. Takže jsem chtěla upozornit ještě na tuto situaci.

A poslední, to už jenom snad víceméně technická, ale je to taková moje obvyklá připomínka. Samozřejmě jsem poděkovala při minulých projednáních zprávy o životním prostředí za to, že jsme tam zahrnuli staré ekologické zátěže, nicméně tak jak jsou teď zahrnuty pod kapitolou půda a zemědělství, tak mě to trošku překvapuje. Tam asi opravdu staré ekologické zátěže nepatří, možná jenom z hlediska jednoho indikátoru. Celkově kapitola, řekla bych, že by zasloužila větší pozornost, protože víme – a kolem toho by mohl být celý seminář – že s tím máme obrovské problémy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Další je přihlášená paní senátorka Anna Hubáčková. A než přijde, tak myslím, že se mi ještě nikdy nepodařilo vybalený výrobek vrátit do původního obalu, takže si musím vzít jiný obal, a tím přispívám ke zvyšování počtu obalů. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Anna Hubáčková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Zprávu o stavu životního prostředí za rok 2016 beru jako velmi dobrý informativní materiál. Ale přece jenom už jsou trošku informace zastaralé, jsme dál.

Teď se vrátím k vodnímu hospodářství, kdy ještě v roce 2016 dopady klimatických změn nebyly tak velké, jak tedy můžeme postoupit, nebo postoupili jsme už za rok 2017 a vám, pane ministře, chci jednak poděkovat za dotační program Dešťovka, který už na to navazuje, ale současně si dovolím dát takový apel, aby tento podklad, tato zpráva, tyto informace z roku 2016 nebyly podkladem pro rozhodování o určitých záležitostech především v oblasti vodního hospodářství, správním orgánům v letošním roce. Aby se skutečně vzal v potaz dopad klimatických změn, který je možná rychlejší, než jsme čekali. A to nejenom na vodu, ale i na ztrátu zemědělské půdy, kde k té ztrátě, kromě záboru výstavbou, můžeme přiřadit i ztrátu ornice, ztrátu kvality, ztrátu bonity zemědělských půd. A vrátím se zpátky ještě k problému, který mě samozřejmě zajímá a který předkládám k veřejnému slyšení, petici, ochrana zdrojů pitných vod, v mém případě Moravský Písek, ale to budeme mít na pořadu Senátu určitě i příště. Jenom vracím apel na to, abychom tuto zprávu brali jako informativní o tom, co bylo v roce 2016 a nebrali ji jako podklad pro rozhodování, protože dopady jsou v roce 2017 daleko větší. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Zbyněk Linhart, má slovo.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Mám jenom tři poznámky k věcem, které jsme možná projednávali malinko i na výboru, a teď jenom v rychlosti se budu snažit připomenout. Za prvé jsme se dohodli i ve shodě s výborem životního prostředí PS na tom, že by zpráva napříště byla doplněna o část národního parku, ale protože to teď už neučiníme, tak bychom byli rádi, kdyby informace jsme si na zkoušku už udělali teď dopředu. Pan náměstek, myslím, na to reflektoval, takže bychom měli nějaké základní informace o národních parcích i z toho dlouhodobého hlediska, nyní chtěl nějakou složenou jednu stránku o čtyřech národních parcích pro nějaké porovnání.

Za druhé. V kapitole věnované financování v oblasti životního prostředí by bylo asi dobré doplnit i hodnocení dopadů financování ze strany státu. To dosahuje částky v těch letech 20 – 40 mld. Kč, což není úplně málo. A myslím si, že by bylo dobré dlouhodobě sledovat, do jaké míry taková masivní podpora je účinná. Je zřejmé hlavně v důležitých a zásadnějších věcech jako je ovzduší, odpady, nakládání s vodami, a pokud se nepletu, tak se chce na to zaměřit i Nejvyšší kontrolní úřad a ministerstvo životního prostředí. Jistě taková analýza se dělá průběžně, ale bylo by dobře, kdyby se to promítlo i v kapitole financování životního prostředí.

A třetí věc, třetí poznámka. Ta se týká energetiky, to je z hlediska životního prostředí jistě důležité téma. Ve zprávě je vidět dobře, jak se vyvíjí spotřeba a výroba elektřiny. Například je hodně vidět stagnace fotovoltaiky po masivních podporách, které skončily kolem let 2011, což je na jednu stranu dobře z hlediska budování ohromných elektráren na úrodných území okolo Litoměřic atd. Ale myslím, že za zvážení by stála podpora naopak menších zdrojů na výrobních malých továrnách, na rodinných domcích, kde naopak stagnace je také a je to škoda. A myslím si, že můžeme vidět v zahraničí, že podpora je větší a využití potom je tam daleko větší, takže to by byla třetí poznámka, na kterou bych rád, kdyby se ministerstvo životního prostředí zaměřilo. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. A posledním přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, pane ministře. Víte, že zásadně nesouhlasím s vaším pohledem na budoucnost Národního parku Šumava. Tam došlo k odlesnění desítek km2, celkem zhruba 150 m2 horského lesa, aniž by byla zpracována studie EIA, co to způsobí. Nejenom podle mého názoru, jde o velkoplošné ohrožení životního prostředí a hydraulický hazard. Na plénu Senátu se snažím vyhnout slovu - bláznovství.

Na vás mám, pane ministře, jednu otázku. Uznáváte, nebo má vzrostlý živý les na horách hydrologickou funkci? A pokud odpovíte, že ano, protože se nedá odpovědět jinak, tak proboha, proč dál na Šumavě necháte schnout vzrostlé lesy? Děkuji za odpověď.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. A protože do rozpravy se nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Nepochybně ano. Máte slovo, pane ministře.

1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Určitě rád. Děkuji za dotazy a budu se snažit být co nejstručnější, ať vás nezdržuji ve vašem dalším jednání, když mám další dva body, ale ty by asi měly být stručnější.

Tak. Pan senátor Vystrčil aktuálnost dat. Ano, máte pravdu. Já z toho také žádnou radost nemám.

Ale my jsme dneska ve stavu, kdy v celé řadě případů třeba čekáme na informace z ČSÚ, Českého statistického úřadu, který je zase vázán metodikou Eurostatu. A v některých případech čekáme na informace třeba z MPO. A vzhledem k uzávěrce vydání té zprávy nejsme schopni samozřejmě neustále tam ty informace doplňovat. Ale celou řadu informací už máte, nebo máme, k dispozici. Těch nových za rok 2016, které naopak aktualizujeme neustále na stránkách Cenia, a my s nimi také pracujeme. Takže to, že třeba v některých případech tam najdete data 2015, tak ale my už máme data 2016, která jsme ovšem do toho materiálu nebyli schopni dát, protože už byl vytištěn a už v tom kolečku toho projednávání byl.

Takže z tohoto konkrétního případu víme, že v některých případech jsme o rok pozadu, v některých případech bohužel i o dva roky pozadu. Třeba to jsou údaje týkající se CO2, kde třeba trvá rok, než jsou ty údaje verifikovány. Uznávám, že to není ideální stav, ale opravdu není problém na naší straně a je problém na straně dodavatelů těch dat. My, jakmile je dostaneme, tak jsme schopni je do toho dávat. A nové najdete opravdu dneska na stránkách Cenie.

Pan senátor Vícha, je to vlastně i pro paní senátorku Seitlovou. Důležitá informace, děkuji za ten dotaz. Česká asociace odpadového hospodářství, což jsou především skládkaři, poslala dopis, který já můžu nazvat trošku šířením poplašné zprávy. Poslala je na všechny obce, my jsme požádali Svaz měst a obcí, aby reagovaly na tenhle dopis. Protože on opravdu vystrašil zcela nesmyslně celou řadu starostek, starostů, a zbytečně. Já tady chci říct zcela seriózně – pokud bude nějaká poslanecká iniciativa, kterou samozřejmě nemůžeme ovlivnit, nemůžeme zakázat, aby byla, tak za ní nestojí Ministerstvo životního prostředí. V této chvíli, tak, jak bylo správně řečeno, my čekáme na finální znění takzvaného oběhového nebo odpadového balíčku, oběhového balíčku Evropské unie, které podle informací, které máme, by mohlo být k dispozici někdy v dubnu květnu letošního roku.

Následně závěry z toho odpadového oběhového balíčku dáme do zákona, do návrhu zákona, který máme dneska připraven. Respektive jsou to dva zákony, je to zákon o odpadech a takzvané "vužu", neboli zákon o výrobcích s ukončenou životností. A navíc velmi pravděpodobně ten nový evropský odpadový balíček bude znamenat i novelizace zákona o obalech. Takže budeme velmi pravděpodobně předkládat vládě a následně sněmovně novelizaci tří zákonů. A předpokládáme, že když to všechno dobře půjde, tak tyto zákony budou předloženy do vlády do konce letošního roku. Bude záležet na tom, jestli půjdeme znovu meziresortem, protože my už jsme u těch dvou zákonů meziresort absolvovali. Přišlo asi 1500 připomínek, které jsme většinou vypořádali.

To znamená, do konce letošního roku předpokládáme, že dáme do vlády nové zákony a je pravděpodobné, nebo téměř jisté, že v těch zákonech bude, ten odpadový zákon bude obsahovat návrhy na zvýšení skládkovacího poplatku. Ale zdůrazňuji a s plnou odpovědností tady říkám, určitě to nebude 2000 Kč v tom roce 2023, nebo 24, kdy by mělo podle stávajícího už platného zákona mělo být zakázáno skládkování recyklovatelných a jinak využitelných odpadů. A především ta částka nebude v žádném případě přenášena na občana, protože v tom zákoně bude navržena celá řada opatření, takzvaně recyklačních slev, které umožní, aby obce, které budou recyklovat, třídit a umožní to i občanům, tak aby platily nadále nižší, výrazně nižší poplatky. Třeba ve stávající výši, tedy 500 Kč/t. A především, že výše toho poplatku za skládkování, který budeme navrhovat, bude odpovídat dohodě s hlavními hráči. Což především je Svaz měst a obcí, Asociace krajů, popřípadě Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Ale pro nás tím klíčovým hráčem je Svaz měst a obcí.

Vážené senátorky, vážení senátoři, řada z vás jsou starostky a starostové obcí, takže samozřejmě nejsme takoví šílenci, abychom předkládali něco, kde bychom neměli soulad se Svazem měst a obcí. Takže to navýšení tam bude určitě navrhováno, ale s tím, aby byli samozřejmě občané chráněni před nějakým nesmyslným zdražováním poplatků. Protože co by se stalo? Samozřejmě by nám zase zvýšili počty černých skládek, nevymahatelnost poplatků, a to jsou věci, které jsou samozřejmě nesmyslné. Na druhou stranu, pokud chceme alternativu skládková, a tu chceme, protože jsou tady jasné cíle, které máme i v rámci České republiky a našeho odpadového hospodářství, tak bude muset být skládkovací poplatek zvýšen tak, aby byly alternativní technologie konkurenceschopné. A to se vůbec nebavím jenom o energetickém využití. Mimochodem, Svaz měst a obcí poměrně významně, pokud já vím, podporuje právě zvýšení energetického využití odpadů.

Pokud to takto stačí, samozřejmě kdykoli jsem připraven na nějaké další debaty. A my chceme samozřejmě se Svazem měst a obcí odpovědět na ten dopis a také informovat i ve spolupráci s Asociací krajů a s "močrem"; informovat starostky, starosty, reagovat na ten dopis, který přišel, a vysvětlit jim opravdu tu reálnou situaci. A něco takového pošleme velmi brzy.

Paní senátorka Seitlová ještě obalové obaly. Ano, je to pravda. Víte také, že my jsme reagovali iniciativou omezení plastových tašek. Musím říct, že to funguje velmi dobře. Už ty první měsíce jasně ukázaly, že ve chvíli, kdy plastové tašky nejsou zdarma, tak se prudce snížil počet vydaných plastových tašek. Teď chci připravit, nebo připravuji dobrovolnou iniciativu, že s některými významnými hráči, především v oblasti stravování, chceme připravit a rozjet dobrovolné iniciativy, které budou směřovat k absolutnímu snížení odpadů. Především plastů. Protože pokud něco neuděláme, tak se v těch plastech zasypeme. A dnes jsou stovky milionů, miliardy plastových především obalů, které každý rok samozřejmě jsou v řadě případů zcela nesmyslně produkovány a používány.

Velikost obalového odpadu ano, určitě se tím budeme zabývat, aby to vůbec bylo smysluplné, vymahatelné v rámci té novely obalového odpadu. Pardon, obalového zákona. Ale upozorňuji tady, že v této chvíli ani Evropské unie, a to je co říct, která je schopna regulovat celou řadu dalších věcí, tak ani ta Evropské unie dneska nenašla to řešení z hlediska velikosti obalových odpadů. Protože určitě každý z nás máme tu zkušenost, že i v Německu a jiných zemích si koupíme takhle malý výrobek v takhle velké krabici. Takže zjevně si s tím neporadili zatím ani na západ od našich hranic.

Já si myslím, že to není tolik o restrikci, že to právě musí být o selském rozumu a o iniciativách, které budou směřovat k absolutnímu snížení množství obalů. Tedy, souhlasím, nejlepší obal je ten, který nemusí být vyroben. My ale také máme třetí místo v Evropě, jsme třetí nejlepší z hlediska třídění obalových obalů, ať už se jedná o plasty, papíry, sklo především.

Zemědělská půda ano, ztráta zemědělské půdy z hlediska záboru zemědělské půdy, i když ta zemědělská půda není zastavována, v řadě případů se jedná o zatravňování zemědělského půdního fondu nebo zalesňování, takže to není absolutní ztráta. Ale pravda je také ta, a to si pamatujete, jak obrovské debaty byly o novele zákona o zemědělském půdním fondu a jak obrovské debaty byly i právě se starosty obcí o tom, jaké typy aktivit budou moci být povoleny, nebo nepovoleny z hlediska třeba bezplatného využívání, respektive odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Takže bohužel to není úplně černobílé.

Ale souhlasím s vámi, byl bych velmi rád a mám připraveny teď některé kroky s ministerstvem zemědělství z hlediska výrazného omezení eroze půdy a i zvýšených sankcí pro zemědělce. A ty poměrně brzo oznámíme.

Paní senátorka Hubáčková, já vás chci ujistit, že záležitost vody, sucha, dostupnosti vody skutečně vůbec nezáleží na tom, jestli tato zpráva je opravdu už v tomto zastaralá. Ta situace dneska je krátkodobě lepší, ale obávám se, že v průběhu letošního roku bude opět horší. A to nejen samozřejmě na jižní Moravě, ale i v dalších regionech. My jsme minulý rok víc jak dvě stě obcí podělili dotacemi na nové zdroje vody, především menších obcí. Další stovky obcí potom čerpaly z našeho operačního programu životní prostředí. Dešťovka je jenom střípek mozaiky. Je to pro nás absolutně klíčové téma. A já tvrdím, a víte, že to říkám opakovaně, že problém sucha se brzy stane, on už dneska, troufám si říci, je největším problémem České republiky v oblasti životního prostředí. A musíme na něj reagovat, voda se musí stát nejvyšším veřejným zájmem.

Pan senátor Linhart. Určitě jsme domluveni na doplnění vlivu změny nebo novely 114 na národní parky. I když, jak pan senátor ví minimálně stejně tak dobře jako já, tak kdybychom teď měli – protože ta sto čtrnáctka teprve začala fungovat a logicky ještě nemůže mít žádný vliv na přírodu v národních parcích, protože ten přijde právě až se změnou zonace a se změnou některých parametrů, tak samozřejmě teď si můžeme udělat nějakou srovnávací základnu, ale reálně může fungovat nějaké doplnění, abychom měli co srovnávat, až za několik let.

Pokud se týká financování, tak jsme schopni doplnit. Ale z hlediska financování a efektivity finančních prostředků, které jsou vynakládány na životní prostředí, jsou obsahem dalších dokumentů. Na příklad státní politiky životního prostředí a dalších. Ale můžeme to do té kapitoly doplnit. Z hlediska energetiky, můžu vás ujistit, že ministerstvo a především Státní fond životního prostředí pod naším přímým velením se velmi intenzivně zabývá – a jsme za to velmi chváleni odbornými asociacemi, že se velmi zabýváme podporou fotovoltaiky. Ale ne tím stylem, jaký bohužel se podporoval v roce 2008 a 9, tedy nesmyslné solární parky, za které zaplatíme tisíce, nebo tisíc miliard korun, nebo už platíme v příštích letech, ale prostřednictvím investiční, a už ne provozní podpory, tisíců instalací fotovoltaik na střechy. Nejenom střechy rodinných domů, ale samozřejmě i na příklad střechy průmyslových objektů.

Takže my dneska neustále vylepšujeme podmínky pro podporu fotovoltaiky z Nové zelené úsporám. A statistiky jasně ukazují, že je to úspěšná cesta. Už jsme podpořili první tisíce projektů a další budeme podporovat. Já jsem samozřejmě četl článek pana senátora Jirsy. Ano, má pravdu, máme dlouhodobě jiný názor na stav řekněme lesů na Šumavě. Pane senátore, já bych k tomu jenom chtěl říct jednu poznámku, o které si myslím, že v této chvíli je naprosto neoddiskutovatelná. Naprosto v tichosti, byť se dramaticky diskutovalo o dopadech na Šumavu, se v České republice už v roce 2015-16 rozjížděly podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu od Marie Terezie. Bohužel i za neřešení ze strany státního podniku Lesy České republiky, bohužel i za neřešení ze strany bývalého vedení Ministerstva zemědělství, a dnes vidíme zcela krizový stav na severní Moravě, střední Moravě, východních Čechách a dalších regionech, kdy skutečně usychají tisíce hektarů především smrkových lesů.

A já si troufám říct, že proti tomu ta situace na Šumavě a především v těch zónách, které oba dobře známe z hlediska bezzásadových zón, je něco, co svým rozsahem a i svojí vážností – a znovu říkám, nebyl jsem ve funkci po orkánu Kyrill. A je pravděpodobné, že bych možná reagoval jinak, než reagoval kolega Bursík. Ale ve chvíli, kdy jsme v situaci, kdy tak k tomu odlesnění skutečně došlo, tak znovu říkám, jsme schopni to prokázat, že dopady na hydrologickou situaci, např. v oblasti Modravského potoka, a na hydrologickou situaci v oblastech, které vůbec nebyly postiženy orkánem Kyrill, tak jasně ukazují – řekněme v měření, které máme k dispozici za posledních 50 let, že ty vlivy nejsou zdaleka tak dramatické. Zdaleka tak dramatické, jak si myslíte. Jinými slovy, vysychání Šumavy daleko více, troufám si říci, že z 90 %, vysychání Šumavy souvisí s celkovou klimatickou změnou, a ne s tím dopadem. Protože kdyby to bylo tak, jak říkáte, tak by se to právě projevilo na tom srovnání mezi hydrologickým cyklem především těch menších vodních toků v oblasti postižené Kyrillem, a v té oblasti, která vůbec nebyla postižena Kyrillem a následně kůrovcovou kalamitou.

Je na to celá řada důkazů a jsme připraveni se samozřejmě o nich bavit. Ale já vás ujišťuji, že to je pro mě natolik zásadní téma i z hlediska vedení všech národních parků, že třeba s ředitelem Hubeným se o tom bavíme. A nejenom bavíme, ale děláme i celou řadu aktivit. Na příklad, že – a o tom už jsem hovořil – zastavujeme meliorace, které byly na 5000 hektarech Národního parku Šumava před 50, 60 lety vytvořeny a dramaticky odvodňují část národního parku. Ty dneska zastavujeme a vidíme okamžitě příznivý vliv na hydrologický cyklus.

Takže samozřejmě kůrovcová kalamita není nic, z čeho bych se radoval – a v tom máme úplně stejný názor. Není to nic, co já bych očekával skutečně s otevřenou náručí, ale pravda je, že i bezzásahové zóny šumavského národního parku jsou schopny si s tím dobře poradit. Bohužel na rozdíl od lesů hospodářských, což právě vidíme dneska na velké části České republiky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, celou dobu jsem byl nervózní z toho červeného světélka Jiřího Šestáka. On to byl naštěstí omyl. Vy jste tady zmínil, že někdy býváme pozadu. Někdy je dobré být pozadu, protože se vyhnete slepým cestám. Myslete na to. Takže rozpravu končím, protože nikdo další se nehlásí, a prosím zpravodaje, aby se vyjádřil k rozpravě a přednesl nám usnesení.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupilo celkem 6 senátorek a senátorů. Pan ministr myslím všem odpověděl, já se vyjádřím jenom k tomu závěru. Tam mám taky jiný názor než pan ministr. A já jsem přesvědčen o tom, že právě to odlesnění Šumavy zapříčiňuje ty hydrologické problémy. Nebo minimálně je zvětšuje. Tedy k rozpravě bych vás, jestli dovolíte, jenom seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu, 79. usnesení ke zprávě o životním prostředí, číslo 2016, po úvodním slově Vladislava Smrže, náměstka ministra životního prostředí České republiky a zpravodajské zprávě senátora Jana Látky a po rozpravě výbor 1. doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí Zprávu o životním prostředím České republiky 2016, 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku. 3. pověřuje předsedu výboru senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

A druhé, tedy 80. usnesení z téhož výboru, ke Zprávě o životním prostředím v krajích České republiky výbor 1. bere na vědomí Zprávu o životním prostředím v krajích České republiky 2016, 2. pověřuje předsedu výboru Senátu Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a můžeme přistoupit k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zpravodaje, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 18 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji zpravodaji, děkuji panu ministrovi.

Ale pan ministr zůstává, protože dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017

Tisk č. 215

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 215. Uvede ho pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Máte slovo, pane ministře.

1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Ještě jednou děkuji za slovo, děkuji za hlasování minulé. On to vlastně pan předsedající, pan senátor Kubera, už řekl všechno za mě, protože nejdelší na tom je ten název. Děkuji za to. Já budu opravdu velmi stručný. Jak jste se mohli dočíst v tom materiálu, jedná se o doplnění nových chemických látek, chlorovaných parafínů, sloučenin tributylcínu a pesticidů karbofuran a trichlorfon do této tzv. Rotterdamské úmluvy. Zařazení těchto látek znamená, že se na ně bude vztahovat tzv. postup předchozího souhlasu, což v praxi znamená, že pověřený orgán dovážejícího státu rozhoduje, zda povolí dovoz takové látky, nebo jej zakáže, nebo pro takový dovoz stanoví pevně stanovené podmínky. Já vás chci informovat, že všechny ty látky, o které se zde jedná, jsou látky, které už jsou zakázány, v některém případě dokonce velmi dlouhou dobu, k používání na území ČR, dokonce v některých případech samozřejmě už musely být zlikvidovány i veškeré zásoby. Přesto však se může stát, že někde ještě existují, ale toto jenom znamená, že v zásadě dnes by bylo legálně zcela zakázáno, aby nejenom využití těchto látek, nebo použití, ale jakákoli doprava přes ČR nebo do ČR nebo z ČR, takových látek, mohla proběhnout. Takže je to něco, co skutečně je důležité z hlediska Rotterdamské úmluvy a těch zemí, které nejsou součástí EU, která už to má řešeno v jiných dokumentech.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 215/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lubomír Franc. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 215/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jan Látka. Máte slovo, pane zpravodaji.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr byl hodně stručný, já budu o malinko méně stručnější. Cílem úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s mezinárodním obchodem s určitými nebezpečnými chemickými látkami a umožnění jen takového používání, které je šetrné k životnímu prostředí. Úmluva umožňuje kontrolovat pohyb vybraných nebezpečných látek a omezovat jejich nežádoucí dovoz, zejména výměnou informací o vlastnostech těchto nebezpečných látek a vnitrostátní regulaci jejich dovozu a vývozu. Cílem úmluvy bylo přijato rozhodnutí o zařazení 4 nových chemických látek. Jsou to chlorované parafíny s krátkým řetězcem, sloučeniny tributylcínu, karbofuran a trichlorfon. Zařazení výše uvedených látek je dalším krokem k ochraně zdraví a životního prostředí ve vztahu k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Používání uvedených látek je v EU značně omezeno nebo zcela zakázáno. V ČR se žádná z uvedených látek již nepoužívá. Jinak zařazení výše uvedených chemických látek do přílohy III úmluvy nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, veřejnou správu, ani podnikovou sféru, nad rámec toho, co stanoví platná legislativa EU a ČR.

Děkuji zatím za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Byl dán pouze návrh obou výborů na dát souhlas k ratifikaci. Prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním.

Senátor Jan Látka:  Děkuji. Já bych si jenom dovolil vás seznámit s usnesením toho poměrně dlouhého názvu. Takže výbor

I. doporučuje Senátu ČR dát souhlas s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. A přistoupíme k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je tedy 35. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 19 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji navrhovateli, děkuji zpravodajům.

A přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Hodnocení programu Copernicus v polovině období (2014-2020)

Tisk EU č. K 078/11

Materiály jste obdržely jako senátní tisky č. K 078/11 a K 078/11/01. Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s těmito materiály. Máte slovo, pane ministře.

1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, pane předsedající. Já budu opět velmi stručný, protože samozřejmě všechny ty informace v míře více než dostatečné jsou obsahem materiálů, které jste měli k dispozici. Já chci jenom říct a připomenout, že program Copernicus je evropský program pro pozorování Země, jehož cílem je poskytovat data a informace využitelné v mnoha oborech lidské činnosti, nejenom v oblasti monitoringu životního prostředí, ale také bezpečnosti, zemědělství, dopravě, sledování stavu území atd.

Řízení programu je tedy garantováno Evropskou komisí a provoz, vývoj a kosmické komponenty spravuje Evropská kosmická agentura. Evropská komise i Evropská kosmická agentura financuje celý ten samozřejmě velmi drahý program, který už dnes má na oběžné dráze 6 vlastních družic Sentinel a sedmá družice by měla být vypuštěna na jaře letošního roku.

Ta zpráva potom uvádí hodnocení, které je vlastně v polovině období, s nějakými dalšími doporučeními. Především ta zpráva říká, že program Copernicus prokázal jednoznačně svůj význam a přinesl také uznání na mezinárodní scéně díky obrovské přesnosti poskytovaných dat a také na základě politiky bezplatných, úplných a otevřených dat s vysokým komerčním potenciálem. Každý občan má samozřejmě možnost se k těm datům dneska dostat, umožňuje to vytvářet z nich, jsou to bezplatná data, vytvářet z nich celou řadu možných aplikací, využitelných, jak jsem říkal, v celé řadě oblastí.

Ze zprávy rovněž vychází doporučení nebo celá řada doporučení, především soustředit se nadále na dostavbu tzv. kosmické komponenty, tedy i na posílení programu o další vlastní družice Sentinel, zaměřit se také více na oblast pozemního pozorování.

Z hlediska ČR je tady ještě unikátní samozřejmě situace, protože jak víte, tak my jsme sídlem, Praha je sídlem jediné evropské agentury v ČR. Je to právě agentura pro GNSS, která tady sídlí. Pro nás je tudíž velmi významné doporučení té zprávy, která říká, že je tady potřeba optimalizace řídící struktury programu s ohledem na synergie programu Copernicus s programem Galileo, zejména v oblasti rozvoje trhu, bezpečnosti a komunikace. Znamená to, že je tady doporučení, aby ta evropská agentura, která sídlí v Praze, ještě zvýšila svoje kompetence, což samozřejmě by mohlo mít velmi příznivé, pozitivní dopady na činnost této evropské agentury v Praze, včetně třeba i možnosti zaměstnání dalších špičkových expertů. Je to něco, co si určitě musíme hýčkat.

Závěrem bych vás jenom rád pozval, všechny, kteří by měli zájem, na sedmý ročník uživatelského fóra Copernicus, které se bude konat 7. až 8. června letošního roku v prostorách Agentury pro evropský satelitní systém GSA Praha. Tam je zase určitě možno očekávat celou řadu velmi zajímavých informací této unikátní aktivity.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předkladateli. A prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 078/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Dušek:  Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Náš výbor se tímto materiálem zabýval včera, na své schůzi 14. února 2018, za účasti zástupců z ministerstva životního prostředí a také ministerstva dopravy, pod které kosmický průmysl také spadá. Výsledkem je doporučení, které máte před sebou. Já ho nebudu číst celé. Jen bych vypíchl dva takové momenty nebo dvě takové záležitosti. Jednak že považujeme za vysoce důležité, aby byla zachována stávající datová politika projektu Copernicus, to znamená otevřený volný a bezplatný přístup k získávaným datům pro jakékoli využití, protože samozřejmě kosmická data jsou dneska obrovský byznys a obrovská příležitost pro české firmy, a potom, jak už říkal pan ministr, souhlasíme se snahou o větší provázanost projektu Copernicus a Galileo, o kterém za chvilku bude také řeč, a o rozšíření kompetencí agentury GSA, která se zabývá právě provozem systému Galileo a která sídlí zde v Praze.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto tisku, do které se nikdo nehlásí. A proto prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním.

Senátor Jiří Dušek:  Děkuji. Já navrhuji přijmout doporučení, které jsme předložili našemu VEU.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jiří Dušek. Aktuálně je přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je tedy 35. Já zahajuji hlasování. Prosím, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 20 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Blahopřeji, pane ministře, a těšíme se na další shledání. Končím projednávání tohoto tisku.

A budeme pokračovat balíčkem, a je to

 

Balíček k DPH

Tisk EU č. N 075/11

Tisk EU č. N 076/11

Senátní tisky č. N 075/11 a N 076/11. Vítejte, paní ministryně, v Senátu, my moc nemáme rádi balíčky, tam vždycky bývá skryta nějaká zrada. Ale nicméně, s tím nic neuděláme. Je to evropský tisk. Já vás prosím, abyste nás seznámila s těmito materiály. Dobrý den, máte slovo paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. K projednání na této schůzi byly vybrány nové legislativní návrhy v oblasti DPH, které Evropská komise v říjnu loňského roku předložila jako soubor návrhů pod souhrnným názvem Konečný systém DPH pro přeshraniční obchod uvnitř unie, první krok. Tolik citace.

Tento soubor návrhů zahrnuje změny tří různých právních předpisů EU, které navzájem souvisí a doplňují se, konkrétně směrnice o DPH, prováděcí nařízení o této směrnici a nařízení o správní spolupráci v oblasti DPH.

Týkají se systému DPH u přeshraničních obchodů v EU mezi podniky, pro které se používá souhrnný pojem dodání zboží uvnitř unie.

Nyní mi dovolte, abych vás blíže seznámila s hlavními aspekty dvou návrhů z tohoto souboru, které byly vybrány k projednání na dnešní schůzi, a podala stručné informace ohledně postoje, který k tomuto souboru návrhů zaujímá vláda.

Nejprve k senátnímu tisku č. N 075/11. Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení EU č. 904/2010, pokud jde o certifikované osoby, povinné k dani. Jde o návrh technické povahy. Zavádí změny v existujícím elektronickém systému výměny informací mezi členskými státy, tzv. systém VIES, aby bylo možné elektronickými prostředky ověřit status osoby povinné k dani jakožto certifikované osoby. Koncept certifikovaných osob komise navrhuje zavést pro účely DPH na základě standardizovaných kritérií a procedur na úrovni EU. Na osoby s certifikací by se vztahovala určitá odlišná pravidla a některé zjednodušující opatření.

Zadruhé, dovolte říci pár slov k senátnímu tisku č. N 076/11, tzv. Návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice č. 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému DPH, která zavádí konečný systém zdanění obchodu mezi členskými státy. Jde o základní legislativní návrh v tomto souboru. Obsahuje jednak technická opatření ke zlepšení stávajícího systému DPH pro dodání zboží uvnitř unie a jednak vymezení základních pilířů budoucího, tzv. konečného systému DPH. Opatření ke zlepšení stávajícího systému DPH iniciovaly členské státy, vč. České republiky. Zahrnují stanovení identifikačního čísla pořizovatele jakožto hmotně právní podmínky pro osvobození dodání zboží uvnitř unie a určitá zjednodušující a harmonizační opatření pro konsignační sklady a pro transakce v řetězci. Tato zjednodušující opatření komise navrhuje omezit pouze na případy zapojení certifikovaných osob. Komise dále navrhuje, aby do právní úpravy ve směrnici o DPH byly promítnuty závažně pilíře budoucího systému DPH, a to bez toho, že by byla známa konkrétní dílčí řešení a právní úprava příslušných ustanovení. Tyto úpravy komise hodlá předložit až v letošním roce.

K souboru návrhů, tak jak jsem vám je teď ve stručnosti představila, ministerstvo financí zpracovalo rámcovou pozici, která byla schválena na Výboru pro EU v prosinci loňského roku. Navrhuje se, aby ČR při jednání v orgánech rady podpořila změny směřující k vylepšení stávajícího systému DPH, a to pro všechny podniky zapojené do dodání zboží uvnitř unie, tj. bez komisí navrhovaného omezení pouze na certifikované osoby. Proces certifikace, který komise navrhuje, by byl pro podniky zatěžující, zejména pro malé a střední podniky.

Zavedení zjednodušujícího opatření jen pro certifikované osoby by znamenalo, že vedle sebe by existovalo několik paralelních systémů, což by vedlo ke složitější a nepřehlednější situaci jak pro daňové subjekty, tak pro správce daně. Pokud jde o pilíře budoucího systému DPH, navrhuje se, aby ČR z principu odmítla postup navrhovaný Komisí a aby nesouhlasila se zavedením závazných zásad do právní úpravy EU bez toho, že by byla známa konkrétní dílčí řešení a tím potřebné detaily fungování těchto zásad v praxi.

Ráda bych vás v této souvislosti informovala, že tento soubor návrhů se již projednává na pracovní skupině rady a že naprostá většina členských států zastává obdobná stanoviska jako ČR. Rámcová pozice vlády byla odsouhlasena na senátních výborech, konkrétně VHZD a následně na výboru pro záležitosti EU. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní ministryně, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU, a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky číslo N 075/11/02 a N 076/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Libor Michálek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že obsah obou, resp. všech tří směrnic tady byl obsáhle komentován, dovolím si rovnou přečíst návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR I, bod 1, souhlasí s rámcovou pozicí vlády, tj. podporuje primární cíl návrhu, kterým je lepší fungování pravidel DPH v kontextu přeshraničního obchodu mezi podniky v EU. Za 2) podporuje dílčí změny v platné legislativě u už směřujících vylepšení stávajícího systému DPH. II, bod 1, považuje za potřebné pracovat na systému DPH, který by byl jednodušší, zároveň odolný proti podvodům a který zmírní administrativní zátěž především pro malé a střední podniky. 2) nesouhlasí s návrhem komise omezovat usnadňující opatření pouze na certifikované osoby. 3) má výhrady v souladu s pozicí vlády k postupu komise, která předložila návrh obsahující pouze závazné zásady konečného systému DPH s tím, že podrobnou úpravu předloží až v pozdějším návrhu. Tento postup neodpovídá principům dobré legislativy a neumožňuje vnitrostátním parlamentům ani vládám posoudit navrhovaný systém DPH jako celek. Proto se Senát k těmto zásadám vyjádří až při projednávání navazujících návrhů. III, bod 1, žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a o dalším vývoji projednávání. A to v okamžiku dosažení politické shody potřebného počtu členských států na hlavních prvcích návrhu. Nebo již předtím, pokud by se výsledky projednávání v radě začaly výrazně odchylovat od postoje ČR vyjádřeného v rámcové pozici vlády. A závěrečný bod 2 pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. I VHZD se uvedenými materiály zabýval a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Pavel Štohl? Ano, přeje, máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, hospodářský výbor má v podstatě totožné stanovisko jako evropský výbor, ale přesto si vám dovolím říci, ještě než přečtu to stanovisko, pár jen takových vysvětlujících poznámek. Protože ne všichni se samozřejmě problematikou DPH podrobně zabýváte, takže bych zkusil zjednodušeně vysvětlit, jaká je současná situace a co se vlastně navrhuje tou Evropskou komisí. Současná situace, když je dodání zboží uvnitř EU, spočívá v tom, že pokud dodavatel získá o odběratele DIČ, tzn. že je plátce daně, potom existuje systém tzv. reverse charge, neboli režim přenesení daňové povinnosti. Nyní ale Evropská komise navrhuje, aby se ten reverse charge týkal pouze certifikovaných osob a ti, kteří by nebyli v systému certifikovaných osob, ti dodavatelé by odvedli DPH a odběratel by si zase nárokoval. A co už tady zaznělo od paní ministryně, existovaly by současně dva systémy. Jeden, který by se týkal reverse charge, a druhý, který by se netýkal. Další věc je, že pravděpodobně na certifikované osoby by dosáhly pouze velké podniky. Ty malé a střední by na to nedosáhly, navíc by to pro ně bylo docela náročné, nákladné apod. Takže se víceméně ztotožňujeme se stanoviskem vlády nesouhlasit s návrhem Evropské komise, což myslím, že pan místopředseda Kubera bude mít radost, že nebudeme od samého počátku souhlasit s tímto návrhem. Na závěr mi tedy dovolte přečíst stanovisko VHZD. 1) souhlasí s rámcovou pozicí vlády, kdy vláda podporuje primární cíl návrhu, kterým je lepší fungování pravidel DPH v kontextu přeshraničního obchodu mezi podniky v EU. A souhlasí, že je potřebné pracovat na systému DPH, který by byl jednodušší a zároveň odolný proti podvodům. 2) vítá a podporuje dílčí změny v platné legislativě EU směřující k vylepšení stávajícího systému DPH. 3) nesouhlasí však s návrhem komise omezovat opatření pouze na certifikované osoby. 4) doporučuje postoupit případné stanovisko Senátu Evropské komisi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane kolego, mám z vás radost, ale já si to ohlídám, jaké budete mít úspěchy s vašimi negativními stanovisky. A otevírám rozpravu. A do rozpravy se hlásí Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já jednak musím vyslovit potěšení nad pozicí vlády, že je také proti tomu, aby vznikli plátci DPH dvojí kategorie. Ti certifikovaní a ti necertifikovaní. Ale můj dotaz je jiný. My jsme tady dneska měli poměrně obsáhlou debatu k Obecnému nařízení o ochraně osobních údajů. A my se tu dnes vlastně bavíme o jednom nařízení a dvou směrnicích. A to nařízení, které třeba zavádí ty certifikované osoby, plátce DPH, vzniká tak, že v tomto případě, předpokládám, Ministerstvo financí má v nějaké pracovní skupině - komisi, pracovníka, který má sledovat, jak se to nařízení vyvíjí. A v případě, že to není v souladu s tím, co si myslí ČR, tak se má snažit získat spojence, aby následně tu příslušnou formulaci, která vadí ČR, zkusil vyjmout nebo zabránil tomu, aby v tom nařízení byla. A moje otázka na paní ministryni je, kdo tam tedy za Ministerstvo financí ČR zastupuje? Jestli návrh na certifikované osoby vznesl námitku? Jakým způsobem ta námitka byla vypořádána? Zda se stalo to, že díky aktivitě našeho úředníka došlo k tomu, že se to rozhodovalo na Radě ministrů? Jak jsme se na Radě ministrů, kde by měl být ministr financí, zachovali? A jak se tedy mohlo stát, že tam ty certifikované osoby jsou, když my je tam nechceme? Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Štohl mi udělal radost, vy mi ji zase hned zkazíte. Takže do rozpravy se nikdo jiný nehlásí, takže rozpravu končím. Prosím paní navrhovatelku, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Odpověď je poměrně jednoduchá. Samozřejmě od samého počátku odmítáme tento návrh. A to na všech úrovních. Komise předložila návrh, nebylo v podstatě, co se týče definitivního režimu, my dodnes neznáme řádné parametry tohoto definitivního režimu, takže není vlastně ani o čem debatovat. Proto říkáme, že čekáme na parametry tohoto návrhu. A co se týče certifikovaných osob, tak na všech úrovních od počátku odmítáme, protože my máme vlastní režim nespolehlivých plátců. A pokud budou vedle sebe existovat dva tyto režimy, které budou preferovat... Navíc my neznáme ani pořádně kritéria pro certifikované plátce. Teď si vezměte, že firmy by se musely samozřejmě doplňovat, znamenalo by to zátěž na IT systémy, na to, aby vkládaly tyto údaje do příslušných registrů. Teď by to vedly dvojím způsobem a ty malé podniky by to nezvládly. Takže na všech úrovních v pracovních skupinách toto samozřejmě od počátku odmítáme.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, děkuji. Prosím pana zpravodaje. Ano, faktická poznámka, pan Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Velmi se omlouvám, poprosil bych paní ministryni, ať řekne, jestli zná odpověď na moje otázky, nebo nezná, protože buď zná proces vzniku nařízení Evropské rady, nebo nezná. A to nařízení vzniká tak, a my dnes diskutujeme návrh toho nařízení, že někdo za příslušné ministerstvo příslušného člena EU se účastní práce pracovní skupiny. A tam vznáší případné námitky. Já jsem se ptal, zda byly vzneseny a kdo nás tam zastupoval a jak byly vypořádány, když ten návrh tady dneska máme v podobě, se kterou nesouhlasíme? Jestli byly vypořádány tak, že ten člověk byl přehlasován přímo v té pracovní komisi nebo skupině, anebo jestli byly vypořádány až na úrovni rady ministrů financí, kde nás měl zastupovat v té době, nevím, kdo byl ministrem financí. Buď ať paní ministryně řekne, že to sdělí písemně, já bych to pochopil, protože vím, že nemůže všechno sledovat, ale ať mi neodpovídá odpovědí, větami, za které já jsem ji chválil, protože já obecně souhlasím s tím, co paní ministryně říkala z hlediska toho, že zavádění certifikovaných osob a ty věci s tím spojené nejsou dobré pro ČR.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Přeje si paní ministryně? Ano, odpoví.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Na technické úrovni jedná ředitel odboru nepřímých daní, pan Ing. Ondřej Fasora. Tyto připomínky byly všechny vzneseny a stále se jedná.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ale my už tady máme návrh jako hotový, že? No, dobře. Prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupil jeden senátor, a to dvakrát. Nicméně nebyl dán žádný návrh na změnu usnesení, které vám bylo předloženo. Takže budeme nyní hlasovat o návrhu doporučení tak, jak ho máte před sebou.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Libor Michálek. V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 33 a já zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu? Stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 21 z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajům, končím projednávání tohoto tisku.

A dalším bodem je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnici 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel

Tisk EU č. N 083/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky číslo N83/11 a N83/11/01. Prosím paní ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby nás seznámila s těmito materiály a omlouvám se, že jsem neříkal u všech ministrů "v demisi", teď jsem si to uvědomil. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi vám představit rámcovou pozici ČR k návrhu směrnice Evropské parlamentu a rady, kterou se mění směrnice č. 2009/33 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Návrh revize směrnice je součástí tzv. druhého balíčku mobility. Navazuje na předchozí iniciativy EK, která ukládala u veřejných zakázek na osobní automobily hodnotit spotřebu nebo náklady životního cyklu. Podle komise se ukázalo, že stávající úprava má nedostateky, nemá dostatečně stanovený rozsah a nedostatečné jsou i její definice. Cílem nové směrnice má být intenzivnější zavádění čistých vozidel, tj. vozidel s nízkými emisemi. A to do veřejných zakázek. A tím snížení celkových emisí z dopravy a tím vedoucí ke konkurenceschopnosti a růstu v daném odvětví dopravy. Komise si kromě jiného slibuje právě podporu čistých vozidel, kdy státní správa by měla jít příkladem a veřejné prostředky by se měly utrácet za ekologické automobily. Ministerstvo pro místní rozvoj v této oblasti úzce spolupracuje s Ministerstvem dopravy, s Ministerstvem životního prostředí a s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rámcová pozice ČR k návrhu revize směrnice byla schválena výborem pro EU na pracovní úrovni dne 9. 1. 2018. Z procesního hlediska a také podle dostupného programu a priori bulharského předsednictví se neočekává v tomto roce intenzivní projednávání návrhu revize směrnice. Cílem bude přijetí zprávy o pokroku nebo podání informace o aktuálním stavu na červnovém zasedání Rady EU. Nyní mi dovolte pár slov právě k navrhované pozici ČR. Na jedné straně ČR obecně, znovu opakuji, pouze obecně souhlasí s cíli a návrhem revize směrnice. Veřejný sektor by měl jít v oblasti zavádění čisté mobility příkladem a ve výrazně vyšší míře začít nakupovat vozidla na alternativní paliva. Na druhé straně, aby však mohla ČR návrh revize podpořit, je třeba, aby byl zásadně přepracován. A to minimálně v těchto oblastech. Rozšířit definici čistého vozidla tak, aby zahrnovala i vozidla na zemní plyn, případně i další alternativní paliva, nebo aby existovala aspoň možnost si takovouto širší definici určit na národní úrovni. Zadruhé vypustit závazné cíle pro veřejné zadavatele tak, aby stanovení závazného cíle bylo ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států. A to především na základě zohlednění příslušného vývoje poptávky po vozidlech na alternativní paliva. Případně změnit tento cíl ze závazného na pouze indikativní. Dále omezit působnost směrnice na veřejné zadavatele. A to nejlépe jen na veřejné zadavatele s celostátní působností. Případně stanovit možnost takovouto výjimku aplikovat na národní úrovni s tím, že by současně byly stanoveny jasné výjimky pro ty typy vozidel, na které by se směrnice nemusela vztahovat, tedy např. pro vozidla bezpečnostních složek státu. Za další je nutno prodloužit transpoziční lhůtu minimálně na 30 měsíců. Pokud nedojde k prodloužení transpoziční lhůty, bude transpozice nutná do 24 měsíců od data účinnosti revize směrnice. V takovém případě by patrně bylo nutné v ČR postupovat cestou zvláštního zákona nebo zásadnější novelizaci stávajících předpisů. Transpozice prostřednictvím novelizace prováděcího předpisu nařízení vlády, v němž je nyní na základě zmocnění v zákoně o zadávání veřejných zakázek směrnice o čistých vozidlech transponována, by již nebylo s největší pravděpodobností možné. Já si dovolím vás požádat, abyste přijali návrh pozice ČR, protože je skutečně nutno směrnici EK ještě mnoho, mnoho diskutovat a upravit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní předkladatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU, a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo 83/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro záležitosti EU projednal návrh směrnice EP a rady, kterou se mění směrnice 2009/33 o podpoře čistých a energeticky účinných vozidel. A přijal usnesení číslo 165 na své schůzi 14. 2. Výbor návrh směrnice neuvítal, nicméně přijal záměr revidovat stávající směrnici, neboť k dosažení efektivního snižování emisí v dopravě je jednoznačně nezbytností. Všichni víme, že stav životního prostředí, resp. ovzduší v ČR je v některých regionech alarmující. A to zvláště v tomto ročním období. A nemusíme vůbec chodit daleko, stačí, když se projdeme po Valdštejnské ulici. Potenciál veřejných zakázek k podpoře čisté mobility a tím i snižování emisí v dopravě je proto jednou z možných aktivit. Je tu také souvislost se závazky EU přijatými na klimatické konferenci v Paříži 2015. V našem doporučení se ztotožňujeme s pozicí vlády v tom slova smyslu, že je směrnici potřeba zásadně přepracovat. A to již v definici čistého vozidla. Aby si veřejný dodavatel a veřejné subjekty mohly jako ekologický vůz pořídit i vůz na stlačený zemní plyn či na zkapalněný zemní plyn. Možná bude další vývoj v této záležitosti. Věda a výzkum jde kupředu, takže nevíme, čím nás ještě mohou překvapit. Měly by být stejně efektivně využívány všechny dostupné efektivní metody snižování emisí v dopravě.

Jinak tento návrh směrnice by zřejmě přispěl ke zmaření poměrně velkých investic do infrastruktury, která byla realizována v rámci jiné směrnice 2014/94 právě v souvislosti se stlačeným zemním plynem.

V souladu s postojem vlády jsme v doporučení podpořili názor ponechat stanovení minimálních cílů pro zadání veřejných zakázek na rozhodnutí členského státu. Je však v životním zájmu České republiky, aby toto procento bylo bezesporu co nejvyšší.

V doporučení výboru jsme také podpořili pozici vlády v tom, aby rozhodnutí o použitelnosti směrnice i na provozovatele veřejné služby v přepravě cestujících bylo ponecháno na členských státech.

V doporučení také navrhujeme prodloužení transpoziční lhůty na 30 měsíců. Nemyslíme si, že je nutné protahovat ji na 36 měsíců. Příspěvek členských států k podpoře čisté mobility by neměl být příliš odkládán a všechny dotčené subjekty by měly mít dostatečný čas se na požadavky vyplývající ze směrnice připravit.

V rámci přípravy zpravodajské zprávy jsem si vyžádal stanoviska automobilových závodů. Jednal jsem se Sdružením automobilového průmyslu a musí říct, že oni návrh směrnice v obecné rovině podporují, chápou nutnost tohoto trendu a že je v zájmu nás všech, aby nám v tomto neujel vlak.

Doporučení máte na stole. Dovolil bych si ještě přečíst usnesení z 19. schůze výboru pro záležitosti Evropské unie k návrhu předmětné směrnice:

Po úvodní informaci Marcely Pavlové, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, zpravodajské zprávě senátora Petra Orla a po rozpravě

výbor

I. přijímá k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energetických účinných silničních vozidel, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Orla,

IV. pověřuje místopředsedu výboru Vladimíra Plačka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Není se tedy k čemu vyjadřovat. A poprosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním, snad nám ten vlak neujede.

Senátor Petr Orel:  Rozprava nebyla žádná, takže měli bychom hlasovat o doporučení, které plénu Senátu předložil výbor pro záležitosti Evropské unie. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Budeme tedy hlasovat po znělce o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Petr Orel. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 33.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 22 z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 45, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto tisku, děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji.

Dalším bodem je

 

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění programů Galileo a EGNOS a o činnosti Agentury pro evropský GNSS

Tisk EU č. K 077/11

Zprávu máte pod senátním tiskem č. K 077/11/02. Evropa se snaží a snaží a já poprosím pana ministra dopravy Dana Ťoka, který nám chce zase zvyšovat pokuty, aby nás s materiálem seznámil. Vítejte, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předložená zpráva obsahuje střednědobé hodnocení programu Galileo, EGNOS a činnosti agentury GNSS za období let 2014 až 2016.

Ke střednědobému hodnocení byly dne 5. prosince 2017 přijaty závěry Rady Evropské unie pro dopravu, telekomunikace a energetiku. Zpráva velmi pozitivně hodnotí práci agentury GSA, která úspěšně dovedla program EGNOS k plnému provozu a program Galileo ke spuštění prvních služeb.

Dle názoru České republiky programy Galileo a EGNOS i agentura GSA udělaly za hodnocené období velký pokrok a prokázaly dobré výsledky. Programy Galileo a EGNOS oficiálně dosáhly všech milníků, které byly na dotčené období určeny a postupují směrem k cílům stanoveným na rok 2020. Tím nejdůležitějším cílem je dosažení fáze plného provozu systému Galileo, které je podmíněno dokončením družicového i pozemního segmentu a zajištěním všech potřebných procedur.

Česká republika v tomto kontextu oceňuje zprovoznění iniciačních služeb systému Galileo dne 15. prosince 2016, čímž program formálně vstoupil do provozní fáze. Z pohledu České republiky je nejdůležitější součástí zprávy pozitivní hodnocení činnosti agentury GSA, se kterou je Česká republika velmi spokojena. V nadcházejícím projednávání nových nařízení k programům Galileo, EGNOS a agentuře GSA je potřeba zaměřit se na posílení agentury GSA, což je prioritou České republiky, a využít její expertizu především v oblasti bezpečnosti a rozvoje trhu pro účely dalších družicových programů Evropské unie, zejména Copernicus a potenciálně i GovSatcom. Je třeba však dále pracovat na odstranění některých přetrvávajících nedostatků, například zmírnění nepříznivého programu konečných koeficientů na zaměstnance agentury GSA v Praze, zajištění dostatečného financování družicových programů EU a agentury GSA z víceletého finančního rámce a zajištění dostatečného personálního obsazení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 077/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Dušek:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Náš výbor se touto zprávou zabýval včera na své 19. schůzi. Doporučení máte před sebou, opět bych z něj vypíchl jenom to nejdůležitější.

Tyto systémy jsou samozřejmě velmi důležité, byť pro laika těžko pochopitelné, ale asi se shodneme, že satelitní navigace je věc, kterou vlastně používáme skoro všichni téměř každý den. A proto doporučujeme v našem vyjádření, aby se dále podporovalo maximální využití těchto systémů, a to všemi tržními segmenty, včetně aktivních motivací pro malé a střední podniky nejen v České republice. Doporučujeme také to, aby služby systému Galileo byly dále volně dostupné co nejširšímu počtu uživatelů pro komerční i nekomerční účely. A jak už říkal pan ministr, velmi důležité je, aby vláda České republiky podnikala aktivní kroky na podporu činnosti agentury GSA, která sídlí tady nedaleko od Senátu, protože kosmický průmysl je dneska čím dál větší byznys, a tím, že agentura sídlí u nás v České republice, ty nejdůležitější věci se samozřejmě odehrávají právě zde.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže poprosím pana zpravodaje, aby se vrátil k řečništi a provedl nás hlasováním.

Senátor Jiří Dušek:  Děkuji. Navrhuji přijmout usnesení ve znění, jak bylo projednáno a předloženo naším výborem pro záležitosti Evropské unie.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Po znělce budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan senátor Jiří Dušek. Všichni, co chtějí hlasovat, doběhli.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem zpravodaje, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti takovému návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Pan ministr zůstává, protože přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Společná pravidla mezinárodní přepravy

Tisk EU č. N 080/11

Tisk EU č. N 081/11

Materiály máte jako senátní tisky N 080/11/02 a N 081/11/02. Prosím pana ministra dopravy v demisi DanaŤoka, aby nás s těmito materiály seznámil.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Společná pravidla mezinárodní dopravy jsou tvořena dvěma evropskými nařízeními. První nařízení o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy novelizuje současné znění, které upravuje podmínky přístupu k povolání a přístupu na trh v oblasti přepravy cestujících po silnici. V rámci vyhodnocování současného znění nařízení, které probíhalo v období let 2015 až 2017, bylo zjištěno, že při dosahování cíle, tedy podpoře autobusové dopravy jako udržitelné alternativy individuální automobilové dopravy, je toto nařízení účinné pouze částečně, a to zejména z důvodu existujících překážek na vnitrostátních trzích, vysokých správních nákladech při vstupu na trh a diskriminace při přístupu k autobusovým terminálům.

Proto byl vypracován nový návrh, kde dochází k několika zásadním změnám oproti stávající úpravě. K některým změnám, například k možnosti provozování vnitrostátních autobusových linek zahraničními dopravci, nemáme obecně výhrady, nicméně v rámci celého balíčku mobility se jedná o nekoncepční přístup, který na jedné straně omezuje vnitrostátní přepravy nerezidenty v oblasti nákladní dopravy, a současně jde zcela opačným směrem v oblasti osobní dopravy.

S jinými změnami, zejména se zavedením nových tří druhů povolovacích řízení v rámci linkových přeprav naopak zásadně nesouhlasíme, jelikož tato úprava povede dle našeho názoru k umělému vytváření linek s délkou nad 100 km za účelem vyhnutí se posuzování ekonomické rovnováhy.

Druhé nařízení měnící směrnici o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy novelizuje znění 26 let platné směrnice. Opatření uvedená ve směrnici jsou považována za zastaralá a tudíž málo účinná. Současný stav neodpovídá aktuální situaci v rámci kombinované dopravy a dopravy obecně. Novelizace je vhodná především z důvodu zavádění současného trendu podpory převádění nákladní dopravy ze silnice na železnici a propagace ekologických druhů dopravy, jak je uvádí Bílá kniha Plán jednotného evropského dopravního prostoru.

Nově zaváděná opatření by měla zvýšit konkurenceschopnost kombinované dopravy a jejího podílu na trhu nákladní dopravy.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 080/11/02 a N 081/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan ministr zde myslím velmi podrobně vysvětlil problém tohoto projednávaného bodu. Moji zpravodajskou zprávu máte na svých stolcích, takže mi dovolte jenom pár slov ke zprávě.

Evropská komise na závěr minulého roku vypustila do světa tzv. druhý dopravní, tedy emisní balíček. Vzhledem k tomu, že jak výbor pro záležitosti Evropské unie, tak Senát dlouhodobě tuto problematiku sledují, byly naším výborem vybrány k projednání čtyři návrhy legislativních aktů a jeden komunikační dokument.

Dnes projednáváme první část tohoto balíčku, kdy já mám tu čest být zpravodajem dvou senátních tisků, tedy N 080/11 a N 081/11, a kolega senátor Petr Orel je zpravodajem tisku N 083/11. Zbývající tisky balíčku, tedy tisky K 082/11 a N 084/11 vzhledem k průtahům s překlady a vypracováním rámcových pozic projednáme až na příští schůzi.

Proč to říkám? Ale tím jsme se, bohužel, do jisté míry připravili o možnost efektivního podání tzv. odůvodněného stanoviska, ke kterému přistoupily některé národní parlamenty členských zemí Evropské unie. Parlamentní komory Irska, Španělska a Švédska vyhodnotily tyto návrhy legislativních aktů s tím, že jsou v rozporu s principem subsidiarity.

Z našeho Senátu již několikrát směřovala k Evropské komisi výzva, že osmitýdenní lhůta pro projednání odůvodněného stanoviska je příliš krátká. V našem případě navíc je situace ještě komplikována tím, že například na rozdíl od Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kdy se evropské tisky projednávají jednokolově, my je projednáváme dvoukolově, nejprve ve výborech a teprve pak zde v plénu Senátu.

První z projednávaných tisků, tj. návrh nařízení, se týká společných pravidel pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy, druhý z tisků, tedy návrh směrnice se týká společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členský státy, přičemž kombinovanou přepravou je zde míněna silniční, železniční a vodní doprava.

Spojení těchto legislativních návrhů Evropské unie do jednoho balíčku bylo motivováno především tím, abychom nezatěžovali plénum Senátu příliš velkým počtem projednávaných evropských tisků.

Máte před sebou návrh usnesení z včerejšího jednání našeho výboru pro záležitosti Evropské unie, které obsahuje i doporučení pro usnesení Senátu k těmto legislativním aktům EU. Toto doporučení je v souladu s rámcovou pozicí vlády České republiky, kterou zde před chvílí představil pan ministr dopravy, a je v souladu se stanovisky Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.

Nyní mi dovolte, abych vám přečetl 164. usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie ze dne 14. února 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh automobilové a autobusové dopravy a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady č. 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy.

Po úvodní informaci Jindřicha Kušníra, ředitele odboru drážní a vodní dopravy ministerstva dopravy, Aleny Holmes, ředitelky odboru majetkové daně a daně silniční, oceňování ministerstva financí a zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor

1. přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení ES č. 1073/2009, o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové, autobusové dopravy a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS, o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

2. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

3. určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu,

4. pověřuje místopředsedu Vladimíra Plačka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Návrh doporučení máte všichni na svých pracovních stolech. Myslím, že bych ho nemusel předčítat, máte ho k dispozici, a já vás v tuto chvíli jenom poprosím o podporu návrhu usnesení našeho výboru a za to vám děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor František Bradáč. Máte slovo, pane senátore.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře. Mám jenom jeden krátký dotaz. My jsme vloni na podzim tady projednávali ty první dva dopravní balíčky, a byla k tomu přijata celá řada doporučení. V minulých dnech jsme dostali vyjádření Komise k těmto doporučením nebo k těmto návrhům nebo stanoviskům Senátu a když to tak vezmu, tak všechna naše doporučení nebo ty připomínky, které tam byly, Komise odmítla. Bylo tam však jedno stanovisko, které bylo velmi důležité a týkalo se výběru poplatků, kdy jsme chtěli, aby ten systém platil až od 1. ledna 2030 a bylo to v souvislosti s probíhajícím tendrem na výběr mýtného. Chci se zeptat pana ministra, jak to teď vypadá, protože podle stanoviska, které jsme dostali z Komise, Komise na tento náš podnět vůbec nereagovala. Tak se chci zeptat pana ministra, jestli má nějaké informace, jak to s tímto bude, jestli to nakonec Komise bude akceptovat, nebo nebude. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalšího přihlášeného nevidím. Poprosím tedy pana ministra, zda by odpověděl na dotaz.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Zkusil bych odpovědět, jestli si dobře vzpomínám na tu debatu, tak tam šlo spíše než o mýtné o dálniční známky pro automobily osobní. Aha. Datum zavedení. To je ještě určitě otevřená otázka. Aspoň téma, které my dnes máme, tak řekl bych pro mýtné pro kamiony, což je v podstatě výkonové mýtné, tak tam problém nevidíme a nemáme. Jediný problém, který vidíme, je, že Evropská komise ve svém návrhu napsala, že doporučuje výkonové zpoplatnění i pro osobní auta. S čímž my nesouhlasíme, ale vzhledem k tomu, že s tímto principem nesouhlasí ani Německo jako důležitá země v EU, ani Rakousko z těch důležitých zemí, tak si myslím, že tam takováto podmínka nebude. Že tam bude podmínka, aby mýtné bylo elektronické, tzn. aby to byl systém ne lepení známek, ale nějaký z těch elektronických systémů, a to jsme bez problémů schopni splnit. Ale myslím si, že bychom měli zachovat dnešní formu časového zpoplatnění osobních automobilů.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a provedl nás hlasováním.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Jak víte, kolegyně, kolegové, v diskusi vystoupil jeden z našich kolegů. Položil otázku panu ministrovi. Myslím, že pan ministr ji dostatečně odpověděl, takže vás teď požádám jenom o to, abyste návrh usnesení, který vám předložil výbor pro záležitosti EU, schválili a opět vám za to děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji a po znělce budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 33. A já zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 24 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. A končím projednávání tohoto tisku a my se vystřídáme, protože evropské tisky jsou velmi stresující.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Hezké odpoledne, dámy a pánové, budeme pokračovat v odpoledním jednání, a dalším bodem je

 

Petice "Za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha - Karlovy Vary - Cheb"

Tisk č. 192

Senátní tisk jste obdrželi pod č. 192. Petici projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Zdeňka Berku. Usnesení výboru máme jako senátní tisk č. 192/1.

Petici dále projednal na žádost výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Cieńciału, který je omluven a zastoupí ho senátor František Bradáč. Při zahájení projednávání petice vezme Senát na vědomí, které osoby zastupující petenty mají požívat práv podle § 142a odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě je to senátor Miroslav Nenutil, o němž hlasovat nemusíme.

Senát hlasováním rozhodne, kteří z představitelů orgánů územní samosprávy správních úřadů a organizací, jež výbor považuje za dotčené projednávanou peticí, se mohou zúčastnit schůze Senátu. Těmito osobami jsou pan ministr dopravy Ťok, o kterém hlasovat také nemusíme, a dále Ing. Petr Pavelek, náměstek ministryně financí, Ing. Jan Kroupa, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR, paní Mgr. Jana Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje - omluvena a zastoupí ji pan náměstek pro dopravu Martin Hurajčík, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje – omluven, zastoupí ho náměstek Jaroslav Komínek. Dále Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje – omluvena a zastoupí ji pan Ing. Miloš Petera, náměstek hejtmanky. Dále Václav Beneš, starosta obce Blatno, pan Mgr. Karel Filip, starosta města Nové Strašecí a pan Jiří Chaloupecký, starosta obce Lubenec.

Všichni ostatní, kteří jsou vyjmenováni a máte je ve svém tisku, tak jsou omluveni.

Nyní přistoupíme k hlasování, že ti přečtení mají právo vystoupit. Takže dávám znělku.

Aktuálně přítomno je 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 25 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 47, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

A nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátoru Zdeňku Berkovi. Prosím, pane kolego.

Senátor Zdeněk Berka:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové.

Já dříve, než se budu věnovat vlastní petici, tak mi dovolte, abych krátce objasnil, o kterou komunikaci se jedná. Jde o rychlostní komunikaci s dřívějším označením R6, nyní tedy D6, vedoucí z Chebu přes Sokolov a Karlovy Vary do Prahy. Celková délka uvažované dálnice bude 168 km. V současné době je v provozu pouze 76 km, a to v úsecích Cheb – Karlovy Vary, pak je to krátký úsek, asi 5km, před Lubencem a úsek Nové Strašecí – Praha.

Podle původních vládních představ měla být celá tato dálnice hotová v roce 2015. Nyní tedy k projednávané petici s názvem Za urychlení dostavby R6. Ta byla doručena výboru pro vzdělávání a petice v březnu loňského roku a v současné době má 10 670 podpisů. Poměrně velká prodleva mezi jejím doručením a projednáváním ve výboru vznikla z důvodu neplatnosti více než tisíce podpisů. Tyto byly dodatečně dodány, přičemž největší zásluhu na tom má náš kolega, senátor Horník.

20. září loňského roku byla petice předmětem veřejného slyšení, které se zúčastnily dotčené osoby. Byli to zástupci příslušných ministerstvech, Ředitelství silnic a dálnic, zástupci samospráv, krajů a obcí. Na tomto veřejném slyšení zazněla řada důležitých informací, které byly zdrojem pro formulaci usnesení, které následně výbor doporučil plénu ke schválení.

To předložení usnesení lze rozdělit do dvou částí. Jednak jsou to konkrétní doporučení a požadavky týkající se komunikace D6. To jsou body 1 – 6 a 8 – 10. A dále obecná doporučení, která zazněla na veřejném slyšení, to jsou body 6 a 7. Nyní bych učinil krátké poznámky k jednotlivým bodům navrženého usnesení, abych objasnil, proč tam vlastně jsou. Takže přečtu vždycky příslušné usnesení a k tomu tu poznámku.

Takže první je bod č. 3, to znamená, že Senát konstatuje, že na úsek Nové Strašecí – Řevničov a obchvaty obcí Řevničov a Lubenec byla již vydána stavební povolení a probíhá výběrové řízení na zhotovitele. Tak první poznámka je vlastně pozměňovací návrh, protože ta druhá část usnesení neodpovídá skutečnosti. Byla tam značná prodleva, nebo určitá prodleva mezi jednáním výboru, který schvaloval toto usnesení, a nynějším jednáním. Takže mezitím výběrové řízení na zhotovitele bylo již ukončeno. Zhotovitelé jsou vybráni a v současné době, podle dnešních informací, probíhá předávání stavenišť. Takže já bych si dovolil načíst změnu tohoto bodu našeho návrhu usnesení, a to tak, že ta druhá část věty „probíhá výběrové řízení na zhotovitele“ by byla nahrazena „a je již ukončeno výběrové řízení na zhotovitele“. Takže takto by zněla tato část toho usnesení.

Další poznámka k tomu je, že Ministerstvo dopravy považuje výstavbu chystané dálnice D6 za prioritní. A byl tam velký problém se zákonem EIA. A podařilo se na základě výjimky zařadit tyto tři úseky do realizace, přičemž nebyl nutný nový proces EIA. U ostatních úseků je nutno celý proces EIA zopakovat, což se nyní děje.

Bod 4 – Senát podporuje urychlenou dostavbu těchto tří úseků. K tomu se dostanu, k tomu vysvětlení.

Ještě další je bod 5 – Senát požaduje, aby Ministerstvo pro místní rozvoj zařadilo území ovlivněné připravovanou výstavbu dálnice Karlovy Vary – Praha do prioritních rozvojových os územního rozvoje v rámci dokumentu Politika územního rozvoje České republiky. Tento námět podal pan starosta, pokud si dobře vzpomínám, Bochova na tom veřejném slyšení. Já jsem skutečně ten dokument nalezl. Je to Politika územního rozvoje, kterou má v gesci Ministerstvo pro místní rozvoj. A vymezuje konkrétní rozvojové oblasti a rozvojové osy, přičemž ty rozvojové osy kopírují síť nejdůležitějších komunikací, zejména dálnic. Ovšem D6 v úseku Karlovy Vary – Praha není v tomto výčtu uvedena.

Já i výbor se domnívá, že dálniční propojení Karlovarského kraje s hlavním městem Prahou a ostatními kraji České republiky má zásadní význam pro rozvoj tohoto kraje. Stejně tak jako pro rozvoj regionů ležících na trase této dálnice. Takže proto požadujeme, aby toto tam bylo doplněno.

Bod 6 doporučuje, aby vláda a kompetentní státní orgány při přípravě legislativních předpisů a opatření reagovaly na připomínky, návrhy a požadavky vycházející z praxe, s cílem zrychlit přípravu a vlastní realizaci liniových staveb. To rovněž vyplynulo z toho veřejného slyšení, protože tam zazněla řada námětů na zjednodušení a urychlení celého procesu realizace liniových staveb. Byly to problémy, které je potřeba řešit – přeložky energetických sítí na základě energetického zákona. S tím je spojena celá řada problémů. Dále na základě zákona o ochraně životního prostředí velké množství rozhodnutí a na každé to rozhodnutí je možnost samostatného odvolání. Dále tam zaznělo, že je celý zákon o liniových stavbách novelizován.

Takže tady se dává jakési doporučení, aby se tímto kompetentní státní orgány zabývaly. Což se nyní děje, jak jsem se dočetl v médiích. Ale nechtěl bych, abychom tady zabředli do problematiky, co by se všechno mohlo jako určité doporučení, aby se s tím někdo zabýval.

Další bod 7 konstatuje, že Senát již na některé z připomínek reagoval návrhem změny legislativy, který však nebyl přijat. Tady se jedná o návrh předběžné držby. Tento návrh byl předložen v rámci projednávání novely stavebního zákona, ovšem nebyl schválen.

Bod 8 – Senát bere na vědomí termín celkové dostavby D6 v roce 2028.

Na tom veřejném slyšení byla celá řada návrhů na urychlení dostavby, ovšem na základě zdůvodnění generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic jsme byli uvědoměni o složitosti celého procesu schvalování, správních lhůt, možností odvolání... A nakonec jsme vzali na vědomí, že závazně na tak dlouhou dobu dopředu to nelze slíbit, takže jsme navrhli pouze termín konečné dostavby rok 2028 a ten by neměl být překročen.

Bod 9 požaduje, aby Ministerstvo dopravy vedle jednání s bavorskou stranou o napojení dálnice D6 na síť německých dálnic. Jedná se o celkem 8 km, nebo přibližně 8 km dálnice z Chebu do Německa, které jsou z hlediska přepravy přinejmenším stejně důležité jako napojení na českou dálniční síť.

A poslední bod, který bych chtěl okomentovat, je bod 11. Požaduje, aby Ministerstvo dopravy v půlročních intervalech informovalo podvýbor pro energetiku a dopravu v Senátu PČR o stavu realizace dostavby D6. My jsme to navrhovali z toho důvodu, protože jsou určité zkušenosti, že tyto stavby jsou někdy, tak jako to bylo konkrétně u této dálnice, zastavovány. A víme, že termín konečné dostavby je příliš vzdálený. A nakonec za 5 let si nikdo nevzpomene, že něco takového tady bylo. Takže se domníváme, že podvýbor pro dopravu by měl být informován, tak aby celá tato záležitost nezapadla. Samozřejmě diskuze byla o tom, zda jsou ty půlroční intervaly nejvhodnější. Nakonec na základě jakéhosi kompromisu jsme se shodli, že asi by to tak bylo nejlepší.

Tak to je vše k tomu přijatému návrhu usnesení výboru, který máte před sebou. A já bych se přimlouval o to, abyste ho přijali tak, jak jej výbor schválil. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane senátore, a jako zpravodaje vás prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Dále uděluji slovo zpravodaji výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu senátoru Františku Bradáčovi. Prosím, pane senátore.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já zastupuji omluveného kolegu Jiřího Cieńciału, který mě požádal, abych přečetl jeho stanovisko, které k této věci poslal. Takže cituji: „Petici za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha – Karlovy Vary – Cheb projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu 8. listopadu loňského roku. Usnesení, které náš výbor k této petici občanů přijal a shledal ji oprávněnou, jsou zahrnuta v usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice z 6. prosince minulého roku, které jsme si ve zprávě vyslechli. Při projednávání petice ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jsme se shodli na tom, že stávající legislativní prostředí nevytváří prostor pro rychlou a efektivní výstavbu dopravních liniových staveb. Jednou z mála pozitivních informací, které zazněly při veřejném slyšení občanů k petici v září 2017, bylo sdělení generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic pana Ing. Jana Kroupy, že ŘSD ve spolupráci s ministerstvem dopravy připravuje novelu zákona o liniových stavbách, která by měla přinést urychlení procesů přípravy takovýchto staveb. Jsem rád, že tento příslib byl dodržen. Na svém nedávném zasedání vláda v demisi v této souvislosti podpořila poslanecký návrh novely zákona, který by měl umožnit zkrácení přípravného cyklu liniových staveb, když hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby se stává institut předběžné držby. U vybraných prioritních staveb to umožní začít stavět ještě před samotným vyvlastněním všech pozemků v trase budoucí dálnice nebo železnice. Osobně jsem přesvědčen, že by okruh staveb, u nichž je uvažováno s uplatněním předběžné držby, by měl být ještě rozšířen. Doufám, že zmiňovaná novela zákona projde nejen v Poslanecké sněmovně, ale také v Senátu. Mám ještě v živé paměti zamítnutí institutu předběžné držby v novele stavebního zákona, kterou jsme projednávali loni v červnu. Věřím, že tentokrát institut předběžné držby při projednávání v Senátu podpoříme.“ Podepsán Jiří Cieńciała.

A nyní už k vlastnímu usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Je to 147. usnesení ze 17. schůze, konané dne 8. listopadu 2017. K petici za urychlení dostavby rychlostní silnice R6 Praha – Karlovy Vary – Cheb. Po úvodním slově zástupce skupiny petentů, senátora Miroslava Nenutila, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Cieńciały a po rozpravě výbor za I. projednal na žádost výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR předmětnou petici. II. zaujímá k tomuto dokumentu stanovisko, které tvoří přílohu tohoto usnesení. III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Cieńciału, kterého nyní zastupuji. IV. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní otevírám rozpravu. Podle přihlášených, kteří jsou zde přítomni a měli, nebo mohli by se zúčastnit rozpravy, tak bych si dovolil pozvat pana senátora Miroslava Nenutila za petiční výbor. Prosím, pane kolego.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře a další účastníci tohoto projednávání.

Já se už zdržím jakékoli historie, protože toto bylo jak panem senátorem Berkou, tak i panem senátorem Bradáčem poměrně dobře představeno. Chce se mi jen věřit, že když naprostá většina těch, co s tím mají něco společného, je dnes zastupována, že v budoucnu nebude muset být zastupován ani ten smysl petice, ani toho usnesení. Kolegyním a kolegům na objasnění, proč zrovna R6, nebo respektive D6. Protože úplně stejně by tady mohl kdokoli z vás mluvit o D7, D3, D4 nebo úseku mezi Brnem a Mikulovem.

Toto vzniklo zhruba někdy kolem roku 2011. Tehdejší Ministerstvo dopravy mělo takové zvláštní vedení, jako kdyby ta spojnice vůbec tam nebyla zapotřebí. A nutno dodat, což tady ještě nepadlo, že Karlovy Vary jsou jediným krajským městem, které nemají s hlavním městem přímé buď železniční nebo dálniční spojení.

Ze zkušenosti vím, že třeba z Chebska, než by jeli do Prahy přes Vary, tak si radši ujedou 70 km na plzeňskou dálnici a pokračují dál. Pravda, je to o několik desítek kilometrů delší, ale časově rozhodně lepší. Jaký má význam dokončení té dálnice, to už tady bylo také řečeno. Za poslední 4 roky se naštěstí přístup vedení Ministerstva dopravy zlepšil. Věřím, že tomu napomohlo nejen naše jednání jak na ministerstvu, tak i v podvýboru pro energetiku a dopravu, iniciativa Karlovarského kraje, i kolegů, poslankyň a poslanců, jež tady ten region zastupují. Nutno si uvědomit, že se tu pravda mluví pořád o Praze nebo o Karlových Varech, ale ta dálnice prochází třemi kraji – Středočeským, Ústeckým a Karlovarským.

A mně nezbývá nic jiného, než vám doporučit, abyste přijali navrhované usnesení. Nejen že se týká jednak konkrétního dálničního úseku, ale v té druhé části zobecňuje a vyzývá vládu, aby udělala taková opatření, aby se liniové stavby nedělaly tak dlouho.

Na okraj, byla tu zmínka, že někdy kolem roku 2008 tehdejší premiér řekl, že do roku 2015 se bude jezdit mezi Prahou a Vary po celé dálnici. My máme teď rok 2018 a v horizontu 10 let je naplánována dostavba té dálnice. Je to dlouho, ale zatím pořád aspoň něco. Tak bych vás o tu podporu žádal.

A poslední slůvko, poslední větička ke vzkazu pana senátora Cieńciały, vzpomenete si zcela určitě, před 3/4 rokem, když jsme tady probírali, já jsem se tady snažil pozměňovacím návrhem ten institut předběžné držby zařadit. Možná, že kdybychom tenkrát uvažovali s výhledem trošku do budoucna, nemuselo by to usnesení být dnes... Mohlo mít o jeden bod méně. Tolik ale na okraj, děkuji za pozornost. Věřím, že se ještě i já mezi tou Prahou a Vary svezu.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní bych poprosil pana ministra dopravy Dana Ťoka k mikrofonu, prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Pro mě je to premiéra, já jsem ještě petici v Senátu neprobíral, takže je to pro mě něco nového. Tato projednávaná petice, která se týká dostavby současné dálnice D6, byla sepsána v únoru 2011. V současné době se stav přípravy a realizace změnil a výrazně pokročil, hlavně bych chtěl tady zdůraznit to, co bylo řečeno, a potvrdit, že dostavba jak tohoto úseku, tak i všech dálničních úseků je naší prioritou, děláme pro to všechno, abychom dostáli svým závazkům jak k EU, ale hlavně k našim občanům.

Na konci minulého roku byly zahájeny na této dálnici dvě stavby. Byla to stavba Nové Strašecí – Řevničov a Řevničov-obchvat, které navazují na ucelený úsek Praha – Nové Strašecí. Někdy začátkem jara, v březnu, zahájíme a dáme do realizace i stavbu Lubenec-obchvat, I. etapa, která na západním konci naváže na již zprovoznění úsek Lubenec – Bošov. U této stavby byla podepsána smlouva se zhotovitelem stavby a probíhá příprava na předání staveniště. Prostředky na realizaci těchto staveb jsou zajištěny v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, s předpokladem kofinancování z OPD II, roku 2014 – 2020.

Ostatní připravované stavby v úseku Praha – Karlovy Vary mají v současné době vydaná územní rozhodnutí a probíhá další navazující projektová a investičně-inženýrská příprava. U staveb Hořesedly – Hořovičky a Krupá probíhá už majetkoprávní příprava a předpokládá se postupné zahajování realizace těchto staveb od roku 2020. Zároveň probíhá i příprava zpracování nových dokumentací EIA, jak o tom bylo mluveno. Mám informaci, že v rámci tohoto roku budou ta EIA předána na ministerstvo životního prostředí.

Prioritním záměrem ministerstva dopravy v následujícím období bude propojit existující úseky mezi Lubencem a Krupou do roku 2026 a dokonce mít dokončení celé dálnice D6 Praha – Karlovy Vary kolem roku 2028, tak jak je napsáno v usnesení.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane ministře. Nyní se ptám, jestli chce vystoupit náměstek ministryně financí, pan Ing. Petr Pavelek? Nechce vystoupit. Dále jestli chce vystoupit Ing. Jan Kroupa, generální ředitel ŘSD ČR? Nechce vystoupit. A dále Martin Hurajčík, náměstek pro dopravu Karlovarského kraje? Chce vystoupit. Prosím, pane náměstku. Dobrý den, prosím, pane náměstku.

Martin Hurajčík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Já děkuji za tuto šanci před vás vystoupit. Pro mne je to úplně premiéra. Nebudu vás dlouho zdržovat. Protože jsem tady za Karlovarský kraj, budu mluvit o Karlovarském kraji. Karlovarský kraj je nejmenší co do počtu obyvatel, nejmenší co do počtu rozpočtu. Ne však na posledním místě v infrastruktuře. Karlovarský kraj má asi 300 tisíc obyvatel, ale nemyslím si, že by to měli být obyvatelé druhé kategorie. V této chvíli musím říct, že v infrastruktuře, jak už tady bylo přede mnou řečeno, jak silniční, tak železniční, významně zaostává.

Já jsem hrozně rád, že za poslední dobu, alespoň co jsem ve funkci na krajském úřadě, tak se věci hodně pohnuly kupředu. Děkuji za to hlavně ŘSD, že dokázali i při těch těžkostech ohledně legislativních procesů, při vyvlastňování nebo při získávání souhlasných podpisů na smlouvách, začít alespoň ty tři prioritní stavby, jak už tu bylo řečeno, obchvat Řevničova, Řevničov – Nové Strašecí a v průběhu několika týdnů i obchvat Lubence.

Toto však Karlovarský kraj nezachrání. Já bych chtěl hrozně moc požádat a poprosit za těch 300 tisíc obyvatel, kteří v Karlovarském kraji žijí, abyste se tomuto tématu věnovali aktivně. Vím, že už zde proběhly návrhy na legislativní změny, nicméně, tyto změny nebyly přijaty právě kvůli legislativním chybám ve svém procesu.

Je krásné, že tady schválíte, nebo vezmete na vědomí dostavbu dálnice D6 v roce 2028, ale já bych si dovedl ten termín představit i dřívější, 10 let je strašně dlouhá doba. Kraj nemá přímé železniční spojení, kraj nemá dálnici, kraj nemá ani napojení na německou dálniční síť. V této chvíli musím říct, že v tomto opět jak ministerstvo dopravy, tak ŘSD je napřed před našimi německými kolegy, se kterými ale všichni intenzivně jednáme.

Proč se neinspirovat jinde, proč až rok 2028, proč nemít zákon o liniových stavbách, proč nemít další zákony, které umožní nejdříve stavět a pak se dohadovat s lidmi, kteří jaksi nemají potřebu a nemají zájem se bavit o výkupech, o smlouvách, o právu provedení stavby atd.? Nezřídka narážíme na případy, kdy lidé nechtějí nebo je jim to jedno, že takhle vlastně ohrožují bezpečnost silničního provozu pro x desítek tisíc lidí, kteří každý den nebo v určitých intervalech cestují.

Probíhají dědická řízení, probíhají rodinné spory, probíhají soudní spory. A bohužel naše legislativa neumožňuje v této chvíli s tím jakkoliv pohnout.

Proto ještě jednou prosím a žádám, abyste se opravdu věnovali tomuto tématu, konkrétně té D6. Ale věřím tomu, že pokud se budete věnovat konkrétně té D6, tak to pomůže všem dálničním stavbám i v budoucnosti, i v jiných krajích. Proto naposledy, prosím, opravdu věnujte tomu tématu dostatečnou pozornost.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane náměstku. Táži se, jestli ještě někdo se hlásí do rozpravy? Nikoho... Vidím, ano, paní senátorka Zdeňka Hamousová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Hezký podvečer, vážení kolegové, kolegyně, zástupci petentů a ostatní kompetentní pracovníci, kteří přišli na projednávání petice. Nebudu tady opakovat a vyjmenovávat důvody, protože důvěrně znám region, kterého se týká D6, a už tady bylo řečeno, že prochází Ústeckým krajem, Středočeským krajem, Karlovarským krajem, ambicí je, aby končila na německých hranicích a tam ještě pokračovala. Pan ministr Ťok už avizoval aktivity, které podnikne pravděpodobně ministerstvo dopravy, nebo které se podnikají k tomu, aby ta dálnice byla zase zpátky zařazena do spolkového plánu.

Petici výbor vyhodnotil jako důvodnou. Důvodná je opravdu z mnoha důvodů. Jednak je to mobilita pracovní síly, bezpečnost, kterou tady zmiňoval zástupce Ústeckého kraje, transport nákladů. Musím říct, že ještě někdy v listopadu 2017 mě znovu oslovila velká společnost, velký zaměstnavatel v Rakovníku, kterým se zdá z pohledu zaměstnavatele významného, že ten postup prací je pomalý. To, že je pomalý z různých důvodů, všichni asi vnímáme. Termín dostavby 2028, plánovaný, oproti původně avizovanému 2015, je z pohledu samosprávy, teď mluvím současně jako zástupce samosprávy, jsem pověřena i starosty na trase, kterých je minimálně 20 až 30, kteří se pravidelně scházejí, ten termín není uspokojivý, protože lidi to nezajímá, že jsou tady legislativní překážky, nedostatky, nejenom na naší straně. Všichni víme nebo pamatujeme si, jak bylo obtížné vyjednat určitá zmírnění vůči EU, když byla novela zákona EIA, kde jsme chtěli zmírnit odkladný účinek, zkrátit lhůty při projednávání těch sporných rozhodnutí, v případě připomínek různých spolků. Význam té petice v současné době pro samosprávu a pro občany vidím v tom, že se tady jedná v podstatě o veřejný závazek nebo o jasnou deklaraci toho, že stavba a práce budou probíhat podle rámcového, ale již naplánovaného harmonogramu, že by nemělo docházet ke skluzu.

Musím zkonstatovat, že za poslední rok a půl minimálně došlo poměrně k významnému posunu v rámci spolupráce mezi ŘSD a ministerstvem dopravy, samosprávou. To zintenzivnění spolupráce a efektivita, tak tu vidím hlavně v tom, že jsou pravidelná setkávání těch, kteří jsou zainteresováni na trase, ale už s jasnými milníky, s jasnými úkoly, s jasným cílem.

Ta projektová, inženýrská a majetkoprávní připravenost nebyla až taková, aby ty práce mohly pokračovat rychleji. Jenom si dovolím odcitovat část zápisu z jednání, které probíhalo na Karlovarském kraji 14. prosince 2017, kdy jeden pan starosta, který bývá kritický, tak zkonstatoval, že na toto jednání přišel hlavně chválit, a teď samozřejmě chci to konstatování uvést do reálu, chválit ve smyslu, že nastal posun, a ta pravidelná spolupráce, to setkávání, to není setkávání, to je tlak ze strany starostů na ŘSD a na kompetentní orgány, aby ten harmonogram byl pokud možno průběžně dodržován a plněn. Takže poděkoval za práci, která postupně vede k dokončení dálnice D6. Poděkoval Karlovarskému kraji za dobrou spolupráci se starosty, za zájem a snahu, kterou zástupci vyvíjejí, což tak opravdu je. A potom další ta konkrétní opatření nebo ty konkrétní návrhy, ty už tady zaznívaly. Jenom jsem chtěla uvést to, že nemůžeme vidět jenom negativní věci, ale vidím ten posun také v tom, že došlo k personální stabilizaci na straně ŘSD, protože před třemi lety jsme se po čtvrtroce sešli a vždycky za ŘSD se objevil někdo další, kdo pracovně vstoupil do toho procesu. Takže i v tom, v té stabilitě toho spolupracujícího týmu, vidím určitý posun. Za samosprávu termín 2028 je strašně daleko. Nemůžeme s ním být spokojeni. Ty důvody známe, proč něco jde a něco nejde. Legislativní proces je tady především na nás, abychom nějakým způsobem usnadnili a urychlili. Za samosprávu to vidím jako veřejně deklarovaný závazek.

Děkuji za to, že podpoříte ty části usnesení, které jsou opravdu z provozního hlediska praktické.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, paní senátorko. S přednostním právem pan předseda Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení petenti, kolegyně, kolegové. Já na úvod mého vystoupení chci říci, že pochopitelně ten návrh závěru projednávání této petice našimi výbory podporuji. Doufám, že to také nejenom dá najevo náš zájem o region Karlovarský a tyto části severočeského a Středočeského kraje, které jsou na D6 vázány, jako takové.

Já ovšem bych se chtěl k této problematice vyjádřit drobet šířeji.

ČR je, a to jsme rádi, předesílám, vcelku v popředí zájmu investorů o podnikání, investice v ČR. Máme čím dál víc zájem samozřejmě o investice, které mají velkou přidanou hodnotu nebo se vyrábí výrobky s velkou přidanou hodnotou, s technologickou a konstrukční inovací. Výrobu, která zajistí lepší ceny produktů a umožní rychlejší růst HDP. Ale také mezd, kupní síly a tím i důchodů.

V současné době často slyšíme, že naše firmy, a nejenom firmy, například velkosklady, které tady v ČR hojně narostly, otázka je, jestli jsme nebyli příliš benevolentní v této oblasti, shání pracovní sílu. Já sám jsem v regionu Pelhřimovsko-Humpolecko, částečně Jindřichohradecko, kde přibývá velké množství zahraničních pracovníků. Samozřejmě jsou s tím také spojeny určité problémy. Tam nikdy nebyly nějaké problémy s porušováním sousedských vztahů, řekl bych, prostředí mezi lidmi, ale to se bohužel také zhoršuje. Ale co chci v této věci říci, je, že jsem před několika měsíci četl zprávu ke studii, která byla u nás udělaná asi po 10 letech, jakýsi generel, kde se konstatovalo, že propustnost silnic I. třídy, rychlostních silnic a dálnic na současný stav a předpokládané rekonstrukce dosáhla v propustnosti svého vrcholu a že je potřeba očekávat, že pokud bude narůstat doprava, ať nákladní nebo osobní, tak že se bude průjezdnost a časová, ale i ta rizika, která doprava přináší, zhoršovat. Prostě varování, že se ty přepravní časy budou zhoršovat. To si myslím, že je velmi nepříznivá zpráva jak pro občany, tak i pro investory, protože drtivá většina firem dneska nemá mezisklady a všechny ty komponenty pro finální výrobky, zejména v hotelovém průmyslu, se dodávají přímo na montážní linky, s nějakou dobou tolerance, která je stále velmi nízká, spíš se snižuje, než by narůstala. Ukazuje se, že tím úzkým hrdlem naší ekonomiky, nejenom že už se stala, ale stává a bude asi stále více se stávat doprava, zejména silniční doprava. Je škoda, že jsme nedali asi více najevo v minulosti, že ne všichni můžou všechno přepravit po ose, po silnici, že přece jenom by se měla zvážit i nějaká preference přepravních tarifů směrem k podpoře železniční přepravy, nebo více než doposud, ale to teď tady nechci řešit. Chci jenom upozornit na to, že pokud se nám nepodaří v dohledné době dodržet alespoň ty záměry, nebo je urychlit ve výstavbě rychlostních silnic, dálnic a silnic I. třídy, včetně obchvatů velkých sídel, tak si myslím, že máme zaděláno na velké problémy. A když k tomu připočteme to, že naše zdroje jsou omezeny, já se domnívám, že po roce 28 bude situace velmi vážná, protože je zcela zřejmé, že my nebudeme moci využít evropských fondů, že naopak budeme nuceni z dlouhodobého závazku udržitelnosti některých projektů z minulosti financovat věci, na které se zapomnělo, a jsou financovány dneska z EU, my je budeme muset financovat z vnitřních zdrojů, tak mám obavy, že na ty infrastrukturální stavby ty zdroje se nám nebudou dostávat, budeme svádět zápas, kde peníze sebrat, nebo zdali nezvyšovat daně, což samozřejmě bude vždycky velmi nepříjemné.

Myslím si, že máme poslední šanci do roku 28, to znamená, to další rozpočtové období, maximálně využít na tvrdé projekty a zejména na podporu infrastruktury peníze, které v Bruselu jsou. Ano, podporuji to, co tady ráno říkal premiér, že se snaží získat nebo domluvit, aby z některých těch projektů, kde se špatně čerpá, nebo z měkkých projektů se prostředky převedly na tvrdé projekty.

Ale mám obavu, že stavební připravenost, ať už je to v oblasti EIA nebo dalších řízení spojených se zahájením staveb, neumožní, aby se peníze tak rychle a tak účelně využily. Já bych jen připomenul takovou věc, po volbách jsem diskutoval s pár lidmi, starosty, s lidmi, kteří to dělají dlouhodobě. A byli většinou jiné politické orientace, než jsem dlouhodobě já. A ti lidé byli někteří velmi agresivní, když se hovořilo o tom, jestli je nebo není ČR rozdělena, jak se to ukazovalo při prezidentské volbě. A oni dost často argumentovali tím, že vy v Praze, což já Pražák nejsem, ale bohužel takovou nálepku občas získávám, vy si žijete v uzavřeném kruhu. A nedivte se, ty periferie se cítí jako občané druhého řádu. Já si myslím, že to tak úplně není. Ale na druhou stranu musím připustit, když se má člověk dostat někam tamhle na sever Moravy, Jeseník apod., nebo když se má dostat nějak rychle i třeba k nám do jižních Čech, na Karlovarsko, tak se nemůžeme divit, že se třeba ti lidé cítí jako druhé kategorie, protože nejen ten dopravní komfort a možnosti, ale i občanská vybavenost a další a další jsou velmi rozdílné. A tím základem pro zvýšení komfortu občanské vybavenosti, služeb a dalších je prostě infrastrukturální propojení. To je naprosto jasné. A my bychom neměli zapomínat, že ČR opravdu nejsou jen ta velká centra, ale že to jsou až ty bývalé Sudety, pohraničí a chtě nechtě, stojí to peníze. Možná není odtud tak rychlá návratnost, ale je to součást naší země. A já tady pléduji za to, aby se skutečně hledaly další možnosti i za cenu zjednodušení legislativy. Možná se dostaneme na hranu některých, řekl bych, práv, která se týkají ochrany vlastnictví majetku, což je velmi citlivá záležitost. Mám na mysli různé formy vyvlastňování a překonávání překážek, které jsou občas kladeny novým stavbám. A skutečně je maximálně využít do roku 2028, abychom dopravní infrastrukturu posílili. Vidím to jako poslední možný termín, který když se nepodaří využít, podváže to naši ekonomickou budoucnost, protože jsem přesvědčen, že tady budeme mít některé regiony, které se kvůli špatné dopravní obslužnosti nebudou moci vyvíjet tak, jak by se obecně ty šance naskýtaly, protože pořád ještě ČR je brána jako země se šikovnými lidmi a investoři o nás mají zájem. Limitující ale mohou být faktory týkající se dopravní infrastruktury. Na poslední věc bych se chtěl zeptat pana ministra. Já jsem se ho ptal asi před rokem. Nemůžu vysvětlit lidem, když jezdí směrem tam, kde já jsem doma, na jižní Čechy, že máme dálnici od území Jihočeského kraje a přijedeme k Táboru a máme tam tzv. myší díru, kde je tzv. motocentrum. A za celá ta léta, a ta dálnice už pomalu bude dovedena v blízké době do Budějovic, myší centrum nejsme schopni vyřešit. Takže nevím, co je pro to třeba udělat. Jestli tam vyhlásit válku nebo co, ale já myslím, že jsou nějaké částky peněz, které snad jsou k dispozici. A jestli tím by to šlo vyřešit? Prostě ať máme důvod jakýkoli, dokud tam ta myší díra bude, to zúžení bude, tak to ti lidé prostě nevezmou. A s odpuštěním špatní jsme my, politici, že to neumíme vyřešit. Tam je asi 2km úsek, kde se musí přejet ze čtyřproudu do dvouproudu. A jen kvůli tomu, že majitel tam má nějaké podmínky, aby tam jel vjezd, to zase nějaké mezinárodní standardy neumožňují, ale prostě to snad takhle nebude dalších 30 let. Takže bych prosil, jestli už se rýsuje nějaké řešení? Protože já lidem, kteří se mě na to často ptají, neumím odpovědět, že to má nějaké řešení v blízké budoucnosti. Takže se omlouvám, že jsem to drobet využil, zneužil. Tady už na mě řvou, abych šel do televize, ale ta počká. A jsem tedy rád, že se některé věci daří, ale na druhou stranu jsou to opravdu zatím jen malé krůčky a dopravní infrastruktura, pokud se neudělá velký krok dopředu, bude faktor, který bude podvazovat naši ekonomiku. To bohužel musím konstatovat. V tuto chvíli je to i na základě jednání, které jsem vedl a vedu s řadou firem zejm. v okrajových částech naší země. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji panu předsedovi. A jako další se do rozpravy přihlásila paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem nepředpokládala, že tato petice otevře tak rozsáhlou debatu, nicméně debata je otevřena a já bych tedy ráda řekla, že samozřejmě závěr petice podpořím. Ale současně říkám, takováto petice by vlastně mohla být od nás ode všech, od každého z jeho kraje. A určitě bychom se shodli, že by měla také podporu. Pan předseda, pan senátor Štěch, mluvil jistě o věci, která je velice vážná a správně vystihl to, že je potřeba, aby naše dopravní infrastruktura byla velmi urychleně, pokud možno ještě z těchto prostředků, které získáváme z EU, posílena a ta prostupnost, která je skutečně zoufalá, aby byla zlepšena. Ale teď tedy z druhé strany. Vystoupil tady náměstek Karlovarského kraje a apeloval na nás, abychom přijali právní předpisy, které umožní to, abychom omezili ty, řekněme, negativní jevy přípravy silnic. A on měl bezpochyby na mysli předběžnou držbu. A také se zmínil o tom, že jsou to problémy výkupů pozemků. Já musím říct, že se to stalo politickým klišé, které je velmi neoprávněné. A říká se mi to tady docela těžko. Víte, poprosila jsem pana ministra spolu s některými z vás, aby mi udělali analýzu staveb, těch 13 nejdůležitějších staveb, které měly prioritu potom z hlediska posuzování vlivu, proč se stalo, že 10 nebo dokonce i 20 let tyto stavby třeba vůbec nebyly zahájeny. A myslíte si, že to byly problémy s nevládními ekologickými organizacemi? Nebo se domníváte, že to byly problémy s občany, kteří nechtěli prodat své pozemky? Já vám musím říct, že to tvořilo ani ne desetinu toho, proč stavby nebyly realizovány. Když se podívám na tu analýzu, mohu hovořit o tom, že to byly minulé vlády, které významným způsobem zavinily, že se stavba naší silniční sítě nerealizovala. A mohli bychom jmenovat konkrétní ministry, kteří na tom měli svůj podíl. A řekněme si, že to jsou vlády i možná některých z nás, tedy z hlediska politického zaměření nebo svého členství. A není korektní, není korektní, abychom teď všechno sváděli na občany nebo na nevládní organizace. Ano, oni se mohou těžko bránit, nejsou tady. A to, co teď provádíme ve veškerých veřejných proslovech, mně přijde, že je to velmi nefér, protože ano, a teď řeknu další věc, musíme si položit ruku na srdce a říct, jak vypadá oceňování staveb. Nechala jsem si zpracovat analýzu od odborných institucí, vysokých škol. A ty říkají: "Podívejte se, jaké jsou rozdíly v oceňování a podívejte se, jak lidé dostávají nabídky, kolik dostanou za to, že mají prodat své pozemky. A pak se musí soudit." Docela zbytečně. Zákon o oceňování, to je jedna z věcí, kterou jsme také nenapravili. A pak to zbytečně dlouho trvá. Měli jsme tu zákon o vyvlastňování. Po mnoha letech jsme se konečně dohodli na tom, že ti lidé, když chtějí, aby měli pozemky, ne peníze, že jim je dáme. Ale zákon není dokonalý nebo resp. já už jsem tehdy upozorňovala, nebudou tu pozemky na směnu. Samozřejmě že nejsou. Nastala nějaká náprava? Nenastala.

Můžeme pokračovat dál. Můžeme se bavit o tom, jaká je např. i z hlediska analýzy, kterou mám, projektová příprava. Projektová příprava trvá pět let i déle. A dokonce jsou někdy podávány žádost a musím říct, že i v této době se stane, že Ředitelství silnic a dálnic deklaruje: "Už jsme podali žádost a brání nám v tom nevládky." A já pak zjistím na úřadě, že sice žádost podaná je, ale projektové podklady tam nejsou. Takže to je to, co chci říct k tomu všemu, co tady zaznělo, protože není možné, abychom teď přijímali zákony, a já souhlasím s předběžnou držbou, které v důsledku toho, že to chceme honem urychlit, docela zbytečně omezí a redukují práva vlastníků, což je základním právem a ústavním právem. Hledejme takové řešení, které je korektní a které v tomto systému, který jsme přijali, demokratickém, nemá styl čínského nebo nějakého jiného způsobu, kdy vlastníci nemají žádná práva. Jsme právní stát podle Ústavy ČR a musíme připravit takový návrh, který bude všechny tyto zásady respektovat. A musím říct panu ministrovi, že zákon o předběžné držbě, který je zatím poslaneckým návrhem, bohužel má zase velké množství nedostatků. Ano, udělejme předběžnou držbu, ale udělejme ji tak, aby byla korektní, aby se nemusely podávat ústavní stížnosti a občané se cítili komfortně v této zemi tak, aby nám to dobře fungovalo. A teď ještě poslední věc, kterou bych chtěla říct. Ta se týká konkrétně pana ministra v této věci. Víte, tady pan náš předseda velice správně hovořil o tom, že někteří občané ČR se právě z hlediska dostupnosti cítí jako druhořadí občané. A já tedy řeknu, ano, cítí, a zrovna v mém regionu. Já jsem zjistila, že jízdenky, které si koupíte, ne v těch místech, kde zastavuje Leo Express nebo Regio Express nebo některý jiný z takovýchto privátních zdrojů, tak tyto jízdenky jsou tzv. akční jízdenky a vy za ně zaplatíte podstatně méně, když když jedete dokonce na kratší vzdálenost ve stejném rychlíkovém spoji. Takže třeba, teď to řeknu konkrétně, jsem zjistila náhodou v mém městě, že u nás nestaví Leo Express ani Regio Express. A jízdenka do Prahy, která u mě stojí 400 Kč za rychlíkový spoj, tak když si ji koupím v Hranicích, které jsou o několik desítek kilometrů dál, tak stojí o 125 Kč méně. Jak se pak mají cítit ti občané, kteří jsou z menších měst a z menších obcí? Pane ministře, měla jsem k tomu jednání i s těmi, kteří jsou za to odpovědní na ministerstvu. A musím říct, že mě překvapili, že říkali: "My musíme konkurenci nějak držet." Takže oni si vlastně ty ceny, které musí mít konkurenční v místech, kde stojí vlaky, které jsou rychlostní, ty komerční, tak si je musí trošičku u nás, co jsme v menších okrajových obcích, dát vyšší. Je to otázka a je to k vašemu řešení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, paní senátorko. A nyní jako další v pořadí se přihlásil pan senátor Jaroslav Větrovský. Prosím.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji. Já jen velmi krátce. Pan předseda Štěch tu hovořil o záležitosti motocentra, je to v mém volebním obvodu, tak bych jen chtěl říci, že ta záležitost, která je skutečně neuralgickým bodem na té D3 tam u nás u Tábora, tak je investorem, Ředitelstvím silnic a dálnic, velmi intenzivně řešena. Myslím si, že tady komunikace mezi ministerstvem, sdružením na výstavbu D3 a ŘSD je úplně příkladná. A já tady mám přesný sled kroků, které ŘSD udělá k tomu, aby tento problém byl vyřešen. Takže si myslím, že pokud někdo má o to zájem, tak mu to klidně sdělení ŘSD, těch konkrétních kroků, které budou učiněny, aby tento problém byl vyřešen, tak jim je klidně poskytnu, mám to tady v počítači u sebe. Díky. Jen jsem vystoupil s tím, aby bylo zřejmé, že v tom problému se koná a že nikdo nespí. A že jak ministerstvo, tak ŘSD, tak místní samosprávy v této věci docela intenzivně pracují. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane kolego. A jako poslední je zatím přihlášen do rozpravy pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, moje poznámka je možná už zbytečná, já jsem chtěl poprosit, abychom se tady nestřídali u mikrofonu ze všech koutů země, abychom upozornili na silnici, kterou máme v našem kraji nebo regionu. Také si nemyslím, že cena jízdenek z té či oné stanice je k věci. Je to petice za urychlení dostavby dálnice D6, postaru rychlostní silnice R6. A na tu se koncentrujme. Nicméně chci podat procedurální návrh, pane předsedající, abychom jednali i hlasovali po 19. a bude-li třeba i po 21. hodině, abychom dnes končili veškerý program, který jsme si schválili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji. Nechám o tom hlasovat, ale myslím, že dohoda i příprava organizačního odboru není připravena, protože bylo dohodnuto, že skončíme.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Myslím, že je třeba nechat o tom hlasovat.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Budeme hlasovat, ano, určitě. Takže na návrh pana kolegy Jiřího Oberfalzera dávám hlasovat, jestli budeme jednat po 19., případně i po 21. hodině.

Prosím, budeme hlasovat o procedurálním návrhu, který vznesl pan kolega Jiří Oberfalzer, že budeme jednat a hlasovat i po 19. a případně i po 21. hodině. Byla tu připomínka, abych vás odhlásil, takže vás odhlašuji. Nyní vás odhlašuji. Počet se asi ustaluje, aktuálně přítomno je 47 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 38, proti bylo 9, návrh byl přijat. Takže budeme pokračovat. A ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do rozpravy? Protože nikoho nevidím, rozpravu končím. Pan ministr Dan Ťok. A potom pánové na galerii, kteří byli schváleni, tak se hlásí.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych tu na pár věcí zareagovat. Nechci debatu nijak košatit, protože jestli jsem dobře pochopil, tak tady schvalujeme usnesení, které má všeobecnou podporu, nicméně proti některým věcem, které tady byly řečeny, bych ne že se chtěl ohradit, ale chtěl bych je uvést na pravou míru. Zaprvé v tom procesu nikdo nikomu neupírá žádná práva.

Já jsem nikdy neřekl, že jsem proti ekologům nebo ekologickým organizacím, protože si myslím, že s ekology se domluvíme. Oni řeknou, co chtějí, co je jejich problém, a pokud jde řešit, tak najdeme cestu, jak to vyřešíme. S čím mám v přípravě staveb problém, jsou aktivisté, kteří chtějí stavbu zastavit nebo nestavět či zablokovat. A těch máme pohříchu také bohužel hodně. A jestliže mám někoho, kdo řekne, že je veřejný zájem, že musí testovat, zdali úředníci na všech úrovních pracují dobře a do staveb, které jsou těsně před vydáním stavebního povolení, zpochybní všechna stanoviska dotčených orgánů, kterých je zhruba 60, a stavbu zbrzdí tímto krokem, protože se nadřízené orgány těchto dotčených orgánů musí ke všem věcem znovu vyjadřovat, to není, prosím, žádná obhajoba nebo ochrana životního prostředí. To je prostě snaha stavbu zastavit nebo udělat nějaký problém. A když je to navíc třeba na modernizaci dálnice D1, kde už využil tento člověk veškerých právních možností, a dokonce jeho soudní žaloby na způsob modernizace byly zamítnuty Nejvyšším soudem, tak už nevím, co máme dělat. Není to otázka toho, že bychom se nechtěli s někým domluvit.

Druhá záležitost novely zákona č. 416, kde chceme předběžnou držbu prosadit, je věcí kompromisu mezi všemi politickými stranami, které jsou v Poslanecké sněmovně. Náš návrh bude samozřejmě ještě podroben debatě. My v tomto případě nemáme zájem ukrátit někoho na osobních právech, ale chceme, aby byla možnost, že stát umí prosadit veřejný zájem na úkor zájmu soukromého. A naopak, my se chceme s člověkem, který je vlastníkem pozemku velmi férově vypořádat. Jediné, co chceme, je, aby on nezneužíval možnosti, které mu dává zákon, aby brzdil vlastně celou stavbu. Nám jde o to, aby to nebyla záležitost vydírání z jedné nebo z druhé strany, ale jde zde o to, abychom se férově vyrovnali, aby tam byly férové ceny a řekl bych férové ocenění a vyrovnání se s majitelem pozemku.

Ano, stát do toho bude muset dát víc peněz, a myslím si, že to je v pořádku. Co je v minulosti problém a co byl problém, je to, že se pravidla měnila během jedné stavby. A já tady přiznávám, že máme nebo měli jsme problémy v některých stavbách, že jsme vlastníky pozemku znevýhodnili tím, že se podmínky změnily během výstavby a že jsme se s těmi slušnými, kteří se s námi vyrovnali a prodali pozemek brzy a nečekali na poslední chvíli, nevyrovnali tak, jak jsme se s nimi vyrovnat měli.

Ale právě to, co navrhujeme, by mělo situaci vyřešit, a věřím tomu, že se tomu pomůže.

Je tady další záležitost, a to bych chtěl říct z tohoto místa. Novela čtyřistašestnáctky, která by se měla konvertovat postupně na zákon o liniových stavbách, nebude vše řešící. Musíte si uvědomit, že stavebnictví ovlivňují zákony sedmi ministerstev. A nejsou to jenom zákony, na které by měl vliv ministr dopravy, ale je tam spousta věcí. A jedna z věcí, která nás samozřejmě trápí, je také ten fakt, že získání všech povolení jsou správní akty a každé správní rozhodnutí je přezkoumatelné soudem. A jsou tady lidé, kteří zhusta tohoto ustanovení využívají a správní řízení jsou tím pádem strašně dlouhá.

Věřím tomu, že se nám povede rozumným dialogem tyto věci překonat. Budeme určitě tady zanedlouho debatovat o čtyřistašestnátce a předběžné držbě, protože se ji snažíme prosadit rychle. Ale chtěl bych říct, že nám nejde o to někoho ukrátit na právech. Nám jde o to, abychom v rámci možností a práva tyto věci zrychlili a udělali je takovým způsobem, aby pomohly majoritní většině českých občanů a aby to bylo jenom prosazení veřejného zájmu, nikoliv žádné negativní znárodňování nebo něco, jak je to někdy používáno. Je to mechanismus, který se využívá všude. A my jsme i pečlivě debatovali s ústavními právníky, abychom nešli proti Ústavě ČR. Nemělo by to být tak, že to je protiústavní. Jestli tento mechanismus v podobné ústavě, jako je česká, to znamená v německé ústavě protiústavní není, není důvod, aby byl v naší Ústavě ČR protiústavní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane ministře. A do obecné rozpravy se přihlásil ještě jednou pan Martin Hurajčík, náměstek pro dopravu Karlovarského kraje. Prosím, pane náměstku.

Martin Hurajčík:  Děkuji. Jenom krátkou reakci. Vážená paní senátorko, dovolte mi, abych s vámi prostřednictvím pana předsedajícího zásadně nesouhlasil. Tady nikdo nemluvil o pošlapávání práv jednotlivců. Uvedu vám pár příkladů, kterých jsem účasten posledních několik měsíců, právě konkrétně na stavbě D6.

S valnou většinou vlastníků je Ředitelství silnic a dálnic schopno se domluvit, v podstatě za pár týdnů, za pár měsíců. Ale máme tady vlastníky, kteří jsou ze zahraničí, kteří nekomunikují, kteří komunikují prostřednictvím právníků, kteří nemají zájem o směnu pozemku tak, aby to vycházelo férově. Za 400 metrů chtějí 40 tisíc metrů někde jinde, chtějí přemrštěné finanční nároky, chtějí horu zlata jenom proto, aby se zbavili nějakých 300 metrů. A to jsou třeba z druhé strany republiky.

Měli jsme tu jednu paní z Prahy, která vlastnila na prioritní ose pár metrů čtverečných, a prostě se nechtěla domluvit, nehodlala se domluvit. Změnil se plán, a najednou přišla s tím, že pozemky tedy prodá za tu cenu, kterou jí nabízeli. Tak o čem tady potom mluvíme? Kvůli jednomu člověku, kterého tyto pozemky ani nezajímají, potažmo bydlí o 300 km dál, do Karlových Varů vůbec nikdy nejezdí, tak tady jsou pošlapávána práva na bezpečnou dopravu, na bezpečnou komunikaci dalších desítek tisíc lidí, co tam denně projedou. Nepřál bych vám to, abyste někdy zůstala v koloně hodinu, hodinu a půl, protože se tam stala dopravní nehoda, a nedej bože, tragická dopravní nehoda, protože komunikace tam je nebezpečná, prochází několika obcemi, zvyšuje to i ekologickou zátěž, protože obcí je na této trase strašně moc. Ono brzdit z 90 km na 50 km a potom se z 50 km na 90 km rozjíždět je daleko více ekologicky zatěžující, než postavit dálnici.

Jak už tady pan ministr řekl, není problém se domluvit s ekology, to ani náhodou, protože pro ně jsou připraveny programy. Za rybník, který leží v ose, se vybuduje jiný rybník nebo i jiný ekologický biotop nebo cokoliv jiného. Naším problémem je to minoritní procento, dovolil bych si říct i promile lidí, kteří odmítají komunikovat, kteří mají přehnané finanční nároky a kteří to dělají z trucu. Jsou to lidé, jsou to rodiny, které se hádají v dědickém řízení. Jedenáct let trval soud o dědickém řízení. Jedenáct let brzdil výstavbu této dálnice.

Jenom díky trpělivosti a hledání řešení od místního OŘSD v Karlovarském kraji se podařilo, že nyní máme všechny listy vlastnictví nebo máme všechny pozemky vykoupeny anebo máme podepsány nebo jsou podepsány smlouvy o právu provedení stavby. Tady nikdo nechce, aby byla pošlapávána práva občanů, ani náhodou. Právě naopak. Je spousta občanů, jejichž práva jsou pošlapávána a kteří trpí nečinností anebo nekomunikativností jedinců. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane náměstku. A protože se již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Vyzývám pana zpravodaje, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Zdeněk Berka:  V rozpravě zazněly konkrétní námitky nebo důvody týkající se silnice D6. Před chvíli byly tady uvedeny důvody zpožďování této výstavby, jaké to jsou přesně důvody. A pak zde byly námitky co se týká termínu, až v roce 2028. Hovořil jsem o tomto termínu, že to bylo předmětem veřejného slyšení, snad půlhodinová diskuse. Čili když jsme se dobrali k nějakému výsledku, tak bychom toto museli zase zkusit znovu, což asi nemá smysl. A návrh je v podstatě určitým kompromisem toho, co tam zaznělo, že tento termín by měl být nepřekročitelný.

Další témata byla obecnější. Základní myšlenkou těchto témat byla pomalá rychlost budování rychlostních silnic, což, jak tady zaznělo, by mohlo mít v budoucnu dopad na investice, protože dopravní infrastruktura by se stala limitujícím námětem, aby se využily maximálně evropské peníze, které budou do roku 2028. A pak byla diskuse o tom, co všechno, jestli předběžná držba je všelékem, za jakých okolností atd. Myslím si, že k tomu se dostaneme, až sem doputuje novela zákona o liniových stavbách a určitě tam pak bude prostor na nějakou širokou diskusi.

Vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh na změnu usnesení, navrhuji schválit návrh výboru se změnou, o které jsem hovořil, to znamená, že tam nebude v konstatování, že probíhá výběrové řízení na zhotovitele, ale že bylo ukončeno výběrové řízení na zhotovitele.

Toť vše, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám. Po znělce přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Zdeněk Berka. V sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 28 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i všem zúčastněným při projednávání petice.

Budeme pokračovat dalším bodem pořadu, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

Tisk č. 208

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů senátor Vladimír Plaček, který má tímto slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Plaček:  Pěkný podvečer. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Slíbil jsem, že budu maximálně stručný, takže se opravdu pokusím být stručný u všech návrhů, jak jsem slíbil.

K návrhu zákona o sociálních službách. Na samém začátku je třeba říci, že bych měl reagovat na informace, které jsem zaslechl, připadají mi docela úsměvné, že jsem v údajném střetu zájmů. Dost dobře si nedokáži představit, když vám řeknu, o čem tento návrh zákona je, kde by se tento střet zájmů měl nacházet. Myslím si, že i všichni další navrhovatelé taktéž ve střetu zájmu nejsou, protože řeší především záležitosti obecného charakteru.

K vlastnímu návrhu zákona. Vedly nás možná příliš velké ambice, kterými jsme chtěli tento zákon změnit. A na tuto záležitost nás upozornil legislativní odbor, že takto rozsáhlý návrh zákona není příliš namístě. Je tedy otázkou, zda by se měl tento návrh zákona nějakým způsobem zúžit. A myslím si, že pro to je právě prostor, o co vás chci požádat, abyste podpořili přikázání k projednání tohoto návrhu zákona do výborů, především samozřejmě do výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

To, že záležitost sociálních služeb je mimořádně aktuální, jste možná zaregistrovali i včera na serverech. Já jsem to zaregistroval na Novinkách, kde je velice zajímavá informace. Je to de facto průlomový nález Ústavního soudu, který sděluje toto:

Ústavní soud se ve středu zastal 24letého autisty z Rakovníka, jemuž Středočeský kraj nezajistil místo v Ústavu sociální péče, do něhož se chtěl tento mladík s těžkým zdravotním postižením přestěhovat.

Krajský úřad tedy nese odpovědnost za poskytování sociálních služeb v regionu. Konstatoval, že místo pro něj v žádném ze svých zařízení nemá. Tím podle soudců pochybil a zároveň poškodil autistu na jeho sociálních právech.

Cituji stále Novinky.

A poslední věta tohoto článku: Odvolávat se na nedostatečnou kapacitu v ústavech nebo nedostatek peněz na jejich budování nemá podle soudců smysl.

Tím bych chtěl plynule přejít k jedné ze základních částí tohoto návrhu, která řeší právě možnosti financování sociálních služeb a dává větší možnosti, možná i větší jistotu poskytovatelům sociálních služeb, že by finanční prostředky byly určeny jako mandatorní výdaj státního rozpočtu a věděli by přesně v jakém rozsahu, s jakými financemi budou moci počítat.

Druhá část, hodně důležitá, se týká zvýšení částky příspěvku na péči ve čtvrtém stupni u těch osob, které jsou v domácím ošetřování, nejsou tedy v pobytových zařízeních sociálních služeb. Je to možná i jedna z cest, jakým způsobem řešit obrovský nedostatek míst v pobytových zařízeních sociálních služeb – viz právě nález Ústavního soudu. Navrhuje se navýšení na 19.200 Kč měsíčně. Je to samozřejmě částka, která je k diskusi, a myslím si, že zase na výboru by prodiskutována býti mohla.

Další velká část tohoto návrhu se týká nucené správy a sankcí. Nucená správa z toho důvodu, jak jste zase mohli zaregistrovat. Je to už poněkolikáté. Tentokrát to bylo někde na Písecku nebo na Táborsku v jižních Čechách, kde se zase našlo nařízení, které se tvářilo, že není zařízení sociálních služeb, nicméně de facto bylo. Nebylo registrováno a lidé, kteří tam žili, byli doslova a do písmene ohroženi na péči, ohroženi na zdraví, k ohroženi na svých lidských právech. A zásah do takovýchto záležitostí je dnes v tuto chvíli docela dost problematický. Myslím si, že i tento návrh by to mohl pomoci řešit.

A možná konečně poslední důležitá část se týká administrativy, kterou jsou zařízení sociálních služeb povinny vést. Tato administrativa je obrovská, naprosto nesmyslná. A právě v souvislosti s nepříznivou sociální situací se navrhuje, aby byla přiměřená této nepříznivé sociální situaci. To znamená u lidí, kteří jsou tělesně postižení, jinak de facto ten pán je zdravý, proč by měla být obrovská administrativa řešení kdejakých záležitostí, na rozdíl třeba od toho, když jde o děti nebo mentálně postižené.

S tím souvisejí i nově koncipované standardy kvality v sociálních službách a s tím související inspekce kvality v sociálních službách a snaha co možná nejobjektivnější kritéria hodnocení.

Navrhuje se taktéž – a to je dost velká problematika v pobytových zařízeních v sociálních službách – opatření omezující pohyb osob, z tohoto vyjmout podání léčivých přípravků, které by měly být v kompetenci a za odpovědnosti pouze zdravotnických pracovníků.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás moc požádat, abyste souhlasili s přikázáním tohoto návrhu zákona do výboru. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajkou pro první čtení senátorku Boženu Sekaninovou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Božena Sekaninová:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Předmětem výše uvedeného návrhu je rozsáhlá a komplexní novela zákona o sociálních službách. Cílem návrhu je dle předkladatelů upravit stávající právní úpravu tak, aby poskytované sociální služby lépe odpovídaly potřebám klientů a byly přístupnější a efektivnější. Změna by měla umožnit poskytování sociálních služeb na míru, prostřednictvím přesněji vydefinovaného východiska pro poskytování sociální služby klientovi.

V textu důvodové zprávy se uvádí, že současná právní úprava již zcela neodpovídá potřebám dobré praxe a potřebám subjektů při poskytování sociálních služeb. Obsahuje některá nadbytečná ustanovení, a naopak, jiná jsou zde chybějící nebo nepřesně definovaná. Současně některé body novely zákona o sociálních službách jsou transpozičními ve vztahu k právním předpisům EU. Předloha v článku 1 obsahuje 158 novelizačních bodů, které tady ale nebudu vyjmenovávat, protože tady souhlasím s legislativou, která říká, že předložený návrh představuje systémovou novelu zákona o sociálních službách. Upraveny jsou nové druhy sociálních služeb, podmínky pro vydání oprávnění poskytování sociálních služeb, povinnosti poskytovatelů sociálních služeb, činnosti sociální práce, působnost orgánů veřejné správy, financování sociálních služeb atd.

Přijetí předlohy bude znamenat značné dopady do státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů. A co je důležité. Senát je z hlediska postavení v zákonodárném procesu nastaveném Ústavou komorou revizní, reflexní, opětovného zvážení. Rozsáhlejší či systémové zásahy do zákonů by měla proto z povahy věci navrhovat Poslanecké sněmovně vláda.

Přestože Senátu nepřísluší dělat tak rozsáhlé změny v zákoně, jako zpravodajka doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení, protože součástí návrhu je návrh na zvýšení příspěvku na péči pro lidi ve čtvrtém stupni závislosti. Opatření se týká lidí opravdu s nejtěžším postižením včetně seniorů a umožňuje, aby mohli zůstat co nejdéle v domácím prostředí. Pro poskytování náležité péče potřebuje pečující rodina či jednotlivec nemalou podporu druhých osob, asistentů, profesionálních a neformálních pečovatelů. Současná výše příspěvku vychází přibližně na 4 hodiny osobní asistence denně, což je absolutně nedostačující. Ještě jednou doporučuji přikázat tento návrh projednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Zároveň také ústavně-právnímu výboru. A kdyby měl doporučit Senátu jen změnu týkající se zvýšení příspěvku na péči pro lidi ve 4. stupni závislosti, tak to za to stojí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, paní zpravodajko a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a abyste se mohla vyjádřit po skončení rozpravy. Jako první do rozpravy se hlásí ... Nikdo se nehlásí, takže ..... Pan senátor Vystrčil, prosím. Otevřel jsem rozpravu.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane kolego, dámy a pánové. Vím, proč k tomu nikdo nechce mluvit. Protože ten tisk vypadá takto, a to je, prosím, návrh senátního návrhu zákona. Nevím, jestli jsme tady od toho, abychom navrhovali takovéto rozsáhlé návrhy. Myslel jsem si, že ne, že jsme tady ohledně jiných věcí. Na druhé straně v návrzích, které pan kolega Plaček předkládá, je spousta dobrých nápadů, dokonce jsou tam i některé moje iniciativy, které mám z terénu sesbírané a které by byly velmi prospěšné pro to, aby naše sociální péče fungovala lépe.

Takže teď co s tím, abychom vyhověli tomu dobru, které v tom návrhu zákona je skryto, a zároveň nedělali věci, které nám nepřísluší. O tom jsme se s panem kolegou Plačkem bavili, a nakonec bych si dovolil, byť to možná ode mě nebude úplně očekáváno, navrhnout, pokud by na tuto nabídku pan kolega Plaček přistoupil, abychom propustili návrh zákona do druhého čtení, do výborů, s tím, že bychom ho neprojednávali dříve, dokud by se nám nevyjádřila všechna dotčená ministerstva, a to velmi podrobným způsobem. A kdyby to bylo tak, že ministerstva nebudou s věcí souhlasit, tak bych se skoro přimlouval za to, abychom přestali suplovat jejich činnost a přizpůsobili se jejich názoru. Samozřejmě nikdo z nás to tady nemůže slíbit. Na druhé straně já minimálně za sebe bych to tady chtěl prostřednictvím pana předsedajícího - pane Plačku, nebo pane kolego senátore, takto avizovat, že pokud například zvednu ruku pro propuštění do druhého čtení, tak to bude proto, že budu očekávat, že následné jednání po projednání toho komplexního pozměňovacího návrhu ve výboru bude doplněno o stanoviska příslušných ministerstev a případně dalších odborných subjektů tak, abychom věděli, že to co je tam napsáno, je skutečně projednáno s těmi institucemi a orgány, které jsou příslušné k tomu, aby dávaly takovéto návrhy. Senát to prosím není - a za sebe bych byl velmi nerad, pokud by se to stalo nějakým zvykem, a to i v případě, když někdo má před volbami. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane kolego. A ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele Vladimíra Plačka, chce-li se vyjádřit k rozpravě. Nechce. Paní zpravodajko pro první čtení, chcete se vyjádřit? Prosím.

Senátorka Božena Sekaninová:  Jenom, že jsem upozorňovala na to, že legislativou jsme byli upozorněni, že to není v kompetenci Senátu, že tento zákon by měla navrhovat vláda Poslanecké sněmovně. Ale protože jsou tam i důležité body, které jsou v kompetenci, proto bych chtěla, a žádala jsem vás, abychom to propustili do výborů, abychom se zabývali touto problematikou i ve spolupráci s ministerstvem. Shrnu diskusi. Vystoupí jeden diskutující a padl tady návrh propustit do druhého čtení.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, paní senátorko. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování ani jsme ji nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru či výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Má někdo jiný či další návrh? Paní senátorka, prosím.

Senátorka Božena Sekaninová:  Dávala jsem návrh ještě na ústavně-právní výbor.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Takže ještě projednání ústavně-právnímu výboru. Žádný jiný další návrh neregistruji, přistoupíme k hlasování. Dávám znělku.

A protože z pléna je dán návrh na odhlášení, tak si vás dovolím odhlásit.

Upozorňuji, že jste odhlášeni. Registruji aktuální přítomnost 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 29 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 51, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

A my se vystřídáme nyní u řídícího pultu.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak, dobrý večer, naše schůze pokračuje bodem

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů senátor Vladimír Plaček, který má opět slovo, prosím.

Senátor Vladimír Plaček:  Znovu dobrý večer, vážená předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já bych rád řekl jenom jednu větičku k tomu předchozímu.

Je to souhra okolností, že je zrovna před volbami. Já tedy na tomhle předcházejícím zákonu, moc vám děkuji za to poslání do přikázání do výboru, pracoval dlouhou dobu předtím, ale bohužel Poslanecká sněmovna nestihla ten zákon projednat. Takže proto ten senátní návrh, ta senátní iniciativa.

Nyní prosím k tomu dalšímu návrhu. Jedná se o návrh senátního návrhu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který do tohoto zákona má zavést jeden, respektive dvě nové odbornosti, a to terapeut neurovývojových poruch a asistent terapeuta neurovývojových poruch. Je to záležitost, která se týká léčby pacientů s poruchou autistického spektra, tedy autistů. Léčba je značně složitá, komplikovaná. Na každého pacienta funguje jiná metoda. Jde nám především o léčbu těchto pacientů a těch metod je více než jedna, která se dostala do tohoto zákona v minulém roce. To je ABA, behaviorální analytik, nicméně pro orientaci v důvodové zprávě tohoto návrhu zákona máte vyjmenované další metody. Některé jsou v Česku už běžné, některé se zavádějí, některé přijdou zřejmě v průběhu doby.

Jde tedy opravdu o to, zavést komplexnější možnosti péče o autisty. A ty drobné legislativně technické nedostatky, který ten návrh zákona má, lze pochopitelně odstranit při projednávání ve výboru. Já bych vás zase velice rád požádal o to, abyste přikázali projednání tohoto návrhu zákona především do výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Součástí toho návrhu jsou také návrhy vyhlášek, prováděcích vyhlášek, které se týkají této problematiky. A možná jedna důležitá informace, jsou to odbornosti, které se navrhují pod odborným dohledem. A to pod odborným dohledem těch, kteří mají odpovědnost za léčbu autistů. To znamená, pedopsychiatra, nebo respektive dětského nebo dorostového psychiatra, psychiatra nebo klinického psychologa. A pochopitelně terapeut má pak samozřejmě ještě k dispozici asistenta, který je taktéž pod odborným dohledem těchto odborností lékařských, respektive nelékařských, psychologa klinického.

Ještě vás, vážené kolegyně a kolegové, prosím o možnost projednat tento návrh zákona ve výboru. Velmi vám za to děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajkou pro 1. čtení senátorku Alenu Šromovou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Šromová:  Vážené kolegyně, kolegové, budu se snažit být stručná. Zopakuji, jak už jste slyšeli, že cílem návrhu tohoto senátního návrhu novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních je doplnit právní úpravu získávání způsobilosti zdravotnického pracovníka k výkonu nelékařských zdravotnických povolání o dvě nové odborné způsobilosti, a to k výkonu povolání terapeut neurovývojových poruch a k výkonu povolání asistent terapeuta neurovývojových poruch. A jak už jsme zde také slyšeli, tím napravit dosavadní nesystémové řešení zvýhodňující jednu metodu oproti jiným používaným za stejným účelem.

Jak již zde také bylo řečeno, naše legislativa upozornila na drobné, převážně legislativně technické nedostatky a nejasnosti, ale i dle mého se tyto dají odstranit eventuálně během dalšího čtení. Proto si i já vás dovoluji požádat o propuštění tohoto návrhu do 2. čtení. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní zpravodajko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte případnou další rozpravu. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se hlásí paní senátorka Alena Dernerová.

Senátorka Alena Dernerová:  Já děkuji, paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Trošku mě mrzí, že jsem se přihlásila jako první, ale to nevadí. Já jsem chtěla jenom říct, stále to tady opakuji, že jsem praktikující dětský neurolog a opravdu v té ordinaci ty děti vídám pravidelně, každý týden v podstatě, přibývá jich. A všechny ty dětičky mají nějaký problém. A musím říct, že ne všechny děti mohou být léčeny, nebo může na ně být aplikována právě jenom ABA. Mám zkušenosti od rodičů, kteří říkali, že zkoušeli, a nedařilo se. Takže zkusili jinou metodu, a ta pomohla.

ABA není univerzální metoda, ale absolutně neříkám, že je špatná. ABA je výborná. Dívala jsem se na poslední informace z Ameriky, kde jsem si prošla, jak terapeuti ABA pracují. Je to opravdu tvrdá dřina, těch hodin, ale aby to skutečně bylo na vědecké bázi, musí být s těmi dětmi prováděno hrozně moc. Pravidelně denně několik hodin ty děti musí být trénované. Ale i tito ABA terapeuti, kteří jsou velmi erudovaní, říkají v současné době, že byli trošku zaskočeni tím, že funguje i něco jiného než právě tato metoda. A že je dobré ty metody kombinovat. Ať se jedná o jakoukoli metodu, kterou uvádíme jako tu, kterou můžeme používat při léčbě neurovývojových poruch.

A je to skutečně od amerických autorů. A myslím, že ti Američani jsou v tom hodně daleko. Já, jako dětský lékař, jako dětský neurolog, určitě nechci nic špatného pro ty své děti. Chci, aby se jim pomohlo a chci, aby jim bylo pomoženo v širším spektru, aby si mohly vybrat. A myslím, že to není nic proti ničemu, kdyby tady takovýto terapeut nebo asistent vyrostl a pomáhal rodičům. Notabene to, že někde je už něco v zákoně, tak nám třeba umožňuje, abychom dostali i určité finanční prostředky ze zdravotního pojištění. V době, kdy jsem byla ve správní radě pojišťovny VZP, jenom jsme to téma lehce nahodili a hovořili jsme o možnosti dát třeba – ale jak říkám, opravdu to bylo jenom v takové diskuzi – nějaký finanční obolus rodičům a ti by si pak vybrali, jakou metodu chtějí, která pro jejich děti bude ta nejlepší. Rozhodně nechceme, aby ABA terapeut vymizel jakožto obor. Absolutně ne. Naopak, jsme rádi, že je, ale chceme, aby byla umožněna léčba jiným způsobem, která pro ty děti bude dobrá. Ty děti, jak říkám, nejsou všechny nastaveny na ABA, proto vás prosím o podporu tohoto zákona a propusťte ho do 2. čtení. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko, slovo má nyní paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já musím vystoupit s pozicí, že jsem absolutně proti tomuto návrhu zákona. V úvodu bych chtěla říct, že ABA, tedy behaviorální analýza, není metoda, ale je to vědní obor. Čili není to jedna z metod. Čili nedá se mluvit o tom, že by jedna z metod byla zvýhodněna tím, že je uvedena v zákoně oproti dalším metodám. ABA je vědní obor.

Dále musím říct, že ty metody, ne ty vědní obory, které kolegyně Dernerová a kolega Plaček chtějí dát do tohoto zákona, takže jsou mezi nimi dokonce metody, které vůbec neprošly žádnými studiemi.

Je to například metoda OTA. U této metody neexistují žádná metadata, neexistuje žádná studie, já sama jsem se snažila dohledat na internetu jakoukoli informaci, relevantní informaci, která by dokazovala, že existují studie prokazující účinnost této metody. Nenašla jsem vůbec nic. Je docela zajímavé, že když jsme tady někdy na podzim projednávali právě zařazení oboru ABA právě do těchto nelékařských povolání, tak paní kolegyně Dernerová byla silně proti tomu. Dneska říká, že je ráda, že je tento vědní obor zařazen do zákona a chtěla by tam dát další metody. Tak tedy postoji paní kolegyně Dernerové opravdu nerozumím.

Ale v prvé řadě chci říct, že tady si opravdu zahráváme se zdravím dětí, které jsou nejkřehčí. Podívejte se na dokument "Děti úplňku" a pochopíte, co to je autismus ve své syrové podobě. Nechme tyto děti léčit ověřenými vědními obory. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko. S přednostním právem pan senátor Miloš Vystrčil má slovo. Prosím, pane kolego.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já volně naváži na paní kolegyni senátorku Danielu Filipiovou.

Když jsme přednedávnem tady schvalovali jako nelékařský obor aplikovanou behaviorální analýzu, tak samozřejmě tady byli různí zastánci a chtěli po mně, abych pro to hlasoval. Já jsem tedy začal pátrat, co to je za metodu. A zjistil jsem, že to je metoda, která je aplikovanou větví – a teď upřesním to, co tady říkala paní senátorka Filipiová – aplikovanou větví vědy, která se nazývá behaviorální analýza. To je věda. Ta věda vznikla někdy v roce 1930 a ten vědní obor se dlouhou dobu rozvíjí. Existují desítky, možná stovky článků odborných v odborném tisku a vedlo to potom k tomu, že ta věda byla aplikována v praxi. A tím pádem vznikla ABA.

A my jsme pro to nakonec většinově hlasovali. A je to tak, že behaviorální analytik je vědní obor, který je dnes akreditován a učí se na Masarykově univerzitě. Tak to je. To znamená, zásadní pro mě, jako pro matematika, fyzika, bylo, zda existují v renomovaných vědeckých časopisech články, které popisují tu vědu, říkají, čeho bylo dosaženo a následně dochází k aplikaci. Stejně jako máte mechaniku, tak potom se na základě toho konstruují např. jednoduché stroje. A ty fungují. Teď jsme v případě, že někdo přichází s tím, že nic takového za sebou nemá. Není tam žádná věda, žádné články v renomovaných časopisech, na základě kterých by se např. aplikovala OTA, nebo realizovala OTA, nebo Teach, nebo něco podobného.

Tak to prostě není. A my, když pro to budeme hlasovat, tak aniž bychom měli tuto základnu, která se v případě behaviorální analýzy vyvíjela zhruba necelých 100 let, tak budeme pro něco, co tohle za sebou nemá. To si myslím, že bychom si neměli dovolit z těch důvodů, které tady říkala paní senátorka Filipiová. Protože jde o ty děti, a my bychom měli schvalovat jenom věci, které jsou prověřené vědou.

A nyní k tomu ještě jedna moje poznámka. My tady máme ještě další tisk, který budeme projednávat, který shodou okolností také předkládá – myslím, že je to tisk 205, nevím, jestli to říkám přesně – pan senátor Plaček a paní kolegyně Dernerová, kde chceme vyřadit tradiční čínskou medicínu. A ty argumenty, které jsou tam využívány pro to, abychom vyřadili tradiční čínskou medicínu, jsou přesně ty, které se dají použít pro to, abychom nezařadili teď OTA atd. Přesně to tak je. Čili já tomu vůbec nerozumím. Tady někdo je naprosto v schizofrenní situaci, že v jednom případě říká to, co není prověřeno vědecky, zařaďme, protože to někdy může pomoci, a my si myslíme, že to tak je. A někdo ještě další s námi. A pak nadále za chvilku budeme argumentovat, že to je přesně naopak – vyřaďme to, protože je to nelékařský obor, který nemá žádné vědecké zázemí atd.

Čili velmi prosím, abychom při hlasování o tomto tisku byli velmi opatrní. Já osobně navrhuji zamítnutí.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má nyní paní senátorka Alena Dernerová.

Senátorka Alena Dernerová:  Já jsem chtěla jenom říct, jako paní předsedající, to, že jsem nebyla proti ABA, já jsem chtěla, aby tam byly uplatněny právě i ty jiné metody. O tom jsme se tady bavili už při tom předchozím projednávání, že jsme říkali, ano, bude tam ABA, ale ať jsou tam ještě další metody, které jsou dostupné.

Já ty děti v ordinaci mám. Já nejsem Herodes, já jsem lékař. Pracuji s fakty. Mám-li dítě, které má poruchu PAS, doporučím rodičům to nebo ono. Oni sami vědí, co tomu dítěti pomůže, či nepomůže. Jestli mu pomůže OTA – a měla jsem takovou zkušenost, že ano, tak proč by tam nemohli absolvovat právě toto? Prostě nechápu. Říkám, umožněme, ať si rodiče nakonec vyberou. Ale nebyla jsem proti ABA.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Paní senátorka Miluše Horská je přihlášena.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já myslím, že jsme se dostali do takové klasické řečnické pasti. Protože to se přece stává, že když jednou argumentujeme tak a podruhé tak, že se to prostě hodí. A tady už se to opakuje. A já vám možná ještě víc zamotám hlavu s tím, že si myslím, že v naší společnosti žijí děti a spoluobčané ještě s jiným závažným těžkým zdravotním postižením. A ty metody, které se používají, tak jsou nějakým způsobem dotovány a o té vědecké minulosti, to je na debatu. A já bych vás poprosila, kdybyste, milé kolegyně, milí kolegové, tuto debatu přikázali do výborů, tak já bych si i ráda dovolila pozvat tam další odborníky. Ať už by to dopadlo, jak chtělo. Protože jiným handicapů, které jsou také nějakým způsobem kompenzovány a děti s nimi žijí, dospívají, dokonce se třeba i vzdělávají na vysokých školách, tak tady prostě jsou. Pojďme tedy tuto situaci využít a tu debatu zapříst. Možná, že z toho vznikne ještě i další seminář, protože si myslím, že nazrál čas. Že těch metod je tady opravdu hodně, a my se tady nemusíme hádat, která je lepší a která je horší. Takže my jsme Senát, vedeme seriózní debatu, jsou tady nějaké historické větší, menší zkušenosti, a já z tohohle důvodu vás prosím, rozšiřme tu debatu dál. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Paní senátorka Filipiová má slovo.

Senátorka Daniela Filipiová:  Já se omlouvám, pane předsedající, že vystupuji ještě jednou, ale nicméně já musím reagovat na to, co tady zaznělo. To, že nějaká metoda pomohla jednomu, dvěma, pěti dětem, to přece nemůže být důvod pro to, abychom ji zařadili do zákona. Proboha, páni doktoři, vy chcete mít opravdu všechno vědecky ověřeno, a teď tady na základě vlastně výpovědi pár rodičů chcete, aby tato metoda byla posvěcena zákonem? A já si myslím, že aniž propustíme tento tisk do druhého čtení, tak přece uspořádání semináře na téma ABA a eventuálně ostatní způsoby léčby autismu nic přece nebrání. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak já vám děkuji, paní senátorko, a jsou tady dvě přednostní práva. Pan místopředseda Senátu Jaroslav Kubera už je u stolečku.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takovéto tvrzení ordinace ve Valdštejnské zahradě se potvrzuje. To je okamžitě, jak je tady něco o zdraví, nedejbože o škole, nedejbože o dopravě, tak všichni tomu rozumíme. Já tomu nerozumím, protože já za nejlepší způsob, jak se udržet zdravým, je nechodit k lékaři, pokud to není nezbytně nutné. To znamená, otevřená zlomenina ruky, to nedám. To nedám. Ale že mě tady bolí. Jednou jsem prosil lékaře, v kožichu jsem byl a říkám: „Prosím tě, tady mi to pobolívá, kdybys to...“ On říká: „Ty blázne, to já nemůžu takhle na ulici v zimě tě vyšetřit.“

A ejhle, byl to vřed nakonec, ale nic se nestalo. Ale proč to říkám, já vzpomenu jednoho poslance, který se jmenoval Čermák, byl jednou obviněn, že sedí opilý ve sněmovně. On nebyl opilý, ale strašně ho bolelo za krkem. On tehdy mu někdo doporučil, je to lékař, prosím, doktor, někdo mu doporučil, že u vršovického nádraží je nějaký nádražák, a ten že umí, že dá takhle ruku a rozšíří se jakési teplo a ta bolest přestane. Tento doktor, poslanec Čermák, ho vyhledal. Popisoval mi, co se stalo. Říkal, já jsem tam přišel, on mně opravdu ruku, aniž by se mně dotkl, dal pět centimetrů za krk, já jsem odešel, cítil jsem teplo, odešel jsem a byl jsem z toho měsíc úplně vyřízen, protože to zpochybnilo všechny moje dosavadní znalosti. Já jsem dneska cestou do Senátu poslouchal jistého altruistu, miliardáře Zahradníčka, v životě předtím jsem o něm neslyšel, možná, že ho někdo znáte, a on vymyslel úžasnou metodu, vráží do toho obrovské peníze, dal lidskou tkáň na čip, na elektronický čip dal tkáň, vymýšlí, že ten čip bude dělat diagnózu okamžitě, v online čase na to. Když jsem to slyšel, ta redaktorka na to taky koukala, jako že neví, tak on se jí to snažil vysvětlit nějak. Prostě jsou věci mezi nebem a zemí, které si vysvětlit neumíme. Já rozumím zoufalým lidem, kteří vyhledávají šarlatány, protože už si nevědí rady. Někdy ani lékařská věda si neví rady, však nebudeme mluvit o rýmě, tu už mám od 7. listopadu minulého roku, tedy díky těm pablbům s tím kouřením, že furt kouřím venku v tom mrazu. Ale jsem pořád nemocný kvůli nim. Ale nikam nepůjdu samozřejmě. Moje maminka, která se dožila 90 let, nebyla nikdy v životě v nemocnici, než si v 89 letech zlomila klíček, protože zakopla někde v domově důchodců, jinak tady byla ještě dneska. Jsem rád, že mám ten kořínek, že mi to taky vydrží. Prostě naše zdravotnictví má jednu strašnou vadu. Dosahuje výkonů, před kterými já opravdu se ukláním, vůbec je nechápu, to, co dokážou, ale má jednu vadu. Ono pořád léčí a léčí, ale neuzdravuje. Protože co je pro lékaře zajímavé z hlediska zdravotní pojišťovny? Držet pacienta v šachu! Léčit, léčit, běž ještě ke kámošovi. Mně jeden doktor říkal: Nech si udělat preventivně bypass! Opravdu, nech si udělat bypass, to máš zaručené, že... Já mám sám dvojitý. Já říkám: Počkej, já se přece nenechám řezat, když 10 % lidí chytí nějakou nemoc v nemocnici, protože dostanou sepsi. Paní doktorka kývá, je to pravda. To je statistika. 10 % ve vaší nemocnici přijde s nějakou sepsí, protože se jim dostane nějaký sajrajt do rány. To mám z médií odborných Krajské zdravotní. Takže já nevím. Proto tam radši nejdu, abych tam ještě něco nechytl, když nemusím.

Já k tomu mám jednoduché. Jestli někomu jehličky pomůžou a jiné metody, oni říkají, že Mao Ce-tung to vymyslel, protože bylo málo doktorů, ale před Mao Ce-tungem v té Číně to dělali možná tisíc, nevím jak dlouho předtím, i někteří naši doktoři to přece dělají. Takže mně to potíž nedělá, ať si to dělají. Je to jako Uber. Samozřejmě, taxikáři nechtějí Uber. Stejně tak někteří lékaři nechtějí čínskou medicínu, protože je to konkurence. Já když půjdu s holkou k Číňance, místo k paní doktorce Dernerové, tak ona bude mít houby od pojišťovny a je naštvaná. U té Číňanky to zaplatím, samozřejmě, často tedy ne levně, ale budu věřit tomu, dokonce se často stane, že mi to pomůže. Co já mám teď dělat, když vidíte, že brýle... Všimli jste si, že nepoužívám brýle? Pořád mi padají, mám je pořád zadělané, že se mi tak zlepšil zrak, že už tady čtu z toho monitoru bez brýlí. Zázrak! A doktorka říkala: To prý se ti vyrovnaly ty plusové a minusové dioptrie. Bohužel, řekne mi to až poté, co jsem si nechal udělat brýle za 12 tisíc do auta. To, prosím, skla, ne že bych si vymýšlel, skla stála 12 tisíc. A vidím v nich co? Vidím v nich prd! Takže jezdím bez brýlí, ve dne v noci, je to úžasné, klouby mě přestávají bolet. Cítím se dobře. Až mě něco začne bolet, možná že se nechám od těch Číňanů píchnout. Takže já budu laický, ptal jsem se tamhle odborníka, taky by neuměl rozhodnout, je to individuální. Hlasujte každý spíš tak, jak to cítíte. Tady nepomůžou žádná vědecká povídání, jestli je to tak nebo tak. Někdo má pocit, že je to lepší, někdo ne. Nemusíme tady o tom 4 hodiny mluvit. Sám už tady zdržuji pěkně dlouho. (Miluše Horská: Já děkuji, pane kolego...)

Takže vám přeji hezké hlasování. Netrapte se s tím. To je typické, kdy to není, žádný politický náboj to nemá, tady to není žádná pravice, levice, prostě tady to bude opravdu citem. A přečtu si tu sjetinu, abych si udělal obrázek.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane kolego, slovo má nyní pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, paní předsedající, já jenom možná pro některé z nás, kteří se v tom obtížně orientují, opakuji, i pro stenozáznam, probíráme bod číslo 17, senátní tisk č. 225, který se týká léčby autistů, když to zjednoduším. Měl jsem pocit, že většina referátu, který tady měl můj kolega Jaroslav Kubera, se týkala tisku č. 206, který je bodem číslo 20. Pokud někteří z vás si to nechtějí...

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  On už pak nevystoupí, říkal, že si to odbyl...

Senátor Miloš Vystrčil:  ...nebo nejsou schopni zapamatovat, tak já předpokládám, že nám to pan místopředseda Kubera znovu zopakuje, protože to skutečně k tomu tisku bylo velmi případné. Nyní tedy nazpět k tisku č. 225, bod číslo 17. Prosím vás, já si myslím, že považujeme za logické, že žádný lékař vám nepředepíše, jinými slovy, vás nebude léčit tak, že by vám předepsal nějaké prášky nebo nějaké injekce, které nejsou vědecky prověřené. Nikdy se tak nestane, protože neví, co by to s vámi udělalo. Prošlo to dlouhým testováním, ty léky. Když ten lék se otestuje, tak potom u těch léků je příbalový leták a tam je napsaná kontraindikace, což znamená, že ten lék může pro některé lidi být nebezpečný. Když jsme schvalovali tu behaviorální analýzu, tuto léčbu, tuto aplikaci této přírodní vědy, tak ta má všechno toto za sebou. Vědci se téměř 100 let zabývali tím, jakým způsobem se ta věda dá aplikovat, aby nedošlo třeba k nějakým defektům, k nějakému poškození, nebo k nějakému zhoršení toho zdravotního stavu toho člověka, který má ten Aspergerův syndrom. A teď tady někdo přichází a říká: Já jsem zjistil, že tento prášek někdy pomáhá. Ale ten prášek nikdo předtím dlouhodobě netestoval. Nevíme, jestli by někomu nemohl ublížit. A proto si myslím, že všechno ostatní je zbytečné. A jestli se ptáte, jak se toto pozná, tak se to pozná opravdu jenom tak, že jsou o tom vědecké a jiné publikace. To se prostě jinak nedá poznat. Počet vědeckých publikací k těm metodám, já neříkám, že jsou špatné, možná ten prášek je dobrý, ale my ho přece nemůžeme zařadit, nevíme určitě, ten počet vědeckých publikací k těm metodám, které tam máme, je nula. Nula! A ten počet vědeckých publikací k ABA jsou desítky, spíše stovky. To je celé, co vám říkám. Nejsem odborník na lékařství. Jenom vám říkám, jak se ve vědě normálně postupuje, zejména potom v lékařské vědě. Tam si nikdo nemůže dovolit, aby zlegalizoval něco, co předtím nebylo otestováno. To tady najednou uděláme. To není dobře. Kdyby jeden člověk na to měl doplatit, tak to není dobře.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má nyní pan senátor Vladimír Plaček.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, jednak samozřejmě jenom rychlá poznámka, vaším prostřednictvím, paní předsedající, k panu kolegovi Vystrčilovi. Samozřejmě, že mají své výsledky ty další metody, takže otestovány zajisté jsou. Přichází ze Spojených států, takže si myslím, že ve Spojených státech, když je používají, tak asi vědí, proč. Ale ještě druhá poznámka, prostřednictvím vás, paní předsedající, k panu kolegovi Kuberovi, jak hovořil, jak my lékaři máme rádi, když ti pacienti chodí k nám častěji, předáváme je dalším lékařům, jsme pro zdravotní pojišťovny takto připraveni inkasovat. Já musím říct, že možná pro spoustu kolegů to platí, ale my patologové tedy pitváme pouze jednou a pacienta už nikam nepřekládáme.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. A slovo má nyní pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Budu oblíbený takhle večer, když se hlásím. Vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně. Já letos oslavím 40 let v medicíně, takže jsem dosáhl věku pokory a nebudu mluvit o medicíně teď. Jenom bych vás chtěl zorientovat v tom, o čem tady jednáme, o čem tady hlasujeme, a potom odpovědět na to, jaký je zájem lékaře v boji o pacienta. Začnu tím druhým.

Když budete mít soukromou ambulanci v oboru, řekněme, zbytném, budete mít výkonovou platbu, tak budete bojovat o pacienty, čím víc jich budete mít, tím víc budete bohatší. Když budete fungovat ve veřejném zdravotnickém zařízení, které má roční limity 97 až 103 % předchozího, roku ještě o jeden zpátky, tak se budete hrozit každé reklamy na váš špitál v televizi. Já se hrozím, když je v televizi něco o našem ústavu, protože naštěstí do doby, než vstřelí Jágr první gól, tak si to ti lidé pamatují. Ten gól to potom překryje. Ale oni si to pamatují. Najednou máte kdyžtak o 10 až 20 % více pacientů. Máte 103 % nárůst. Máte 10 % narůstat na mzdy, tak začíná ekonomická hra. To vůbec není žádná medicína. Čili zaplaťpánbůh za každého, kdo nás zbaví pacientů, protože my je nemůžeme odmítat, nechceme odmítat. Ale zaplaťpánbůh. Když to někdo umí tou či onou metodou, která není náročná, drahá, zaplaťpánbůh za ně, ať ty zástupy jdou. To je první, to je ekonomický aspekt.

Druhá věc je ta, že my se tady bavíme o třech věcech. Všimli jste si, že ten zákon byl původně o vzdělávání? Sice nelékařských pracovníků, ale v zásadě měl usnadnit zvyšování počtu sester v našich zdravotnických zařízeních. Slyšeli jste tady něco o tom? Neslyšeli. Už se o tom všem hádáme. Teď byste možná měli ještě vědět, že jsou kraje, doufám, že ne všechny, ale pár jich je, které za stejné situace, když nejsou sestřičky, tak si stanovily limity na střední školy. Já jsem tomu ze začátku nevěřil, ale představte si, že něco nemáte, chcete toho víc a vy si to zalimitujete. Můžu to i chápat, protože třeba nejsou peníze na ty školy. Ale tam jdeme protisměrně. Toto jsou věci, které se týkají podstaty zákona č. 96.

Já můžu doufat, že ano, bude líp, ale souhlasím s tím názorem teď z poslední doby, pana ministra, který říká, že tato kategorie debat, o těch nestriktně lékařských nebo sestřičkovských věcech, by měla být předmětem vlastního volného vysvětlení pravidel hry, jak už navrhoval kdysi ministr Klener těsně po revoluci. On to sice směřoval na léčitele, já bych tomu tak neříkal, já bych tomu říkal další pomocné metody, které pomáhají, ať už jsou to u učitelů či jinak vzdělaných lidí. Teď jde jenom o to, aby neškodili. A ještě k tomu, jestli zabírá metoda ABA, IBA, nevím. Já si myslím, nikdo nevíte, z těch, co tu sedíte. Teď si představte, že nějaká metoda statisticky funguje u 1 až 2 % pacientů a vy řeknete, že to nemá být používáno. Ale v době personalizované, individualizované medicíny vy máte to dítě a představte si, že to jedno dítě, u toho jednoho vašeho dítěte toto zrovna zabere, přitom statisticky i vědecky, Spojené státy a tak, jsou nesmysl, ale vám to u toho dítěte nesmysl, představte si to. Co si s tím počnete? Řeknete: Ne, já své dítě budu léčit pouze vědecky tím, co mu zrovna nezabírá? A my k tomu směřujeme. Každý jste molekulární entita, každý máte svůj genom. Individualizovaná medicína, personalizovaná, kdykoli přijedu do Prahy, spousty přednášek. Takže na to se připravte, na všechno. Já se k tomu nechci vyjadřovat medicínsky.

Já bych chtěl jenom říci, že kdybychom si možná uměli říct, že v té diskusi budeme pokračovat, v 2., 3., 4. čtení, budeme čekat, až ministr, jak slíbil, začne připravovat ten zákon, kam všechny tyto debaty přemístíme, spíš zavedeme pravidla, kdy ABA a různé tradiční postupy a čínské budou mít podle nějakých registrovaných pravidel možnost vstupu tam, kde neškodí, a taky tam budeme řešit asi i EET, že... Jestli platí EET nebo ne, tihle podnikatelé.

Ale teď bych se nebavil o tom, jestli je to vědecké, není vědecké. Mao Ce-tung byl, tuším, asi 500. nebo 600. teprve nějaký diktátor v Číně nebo představitel Číny, předtím už se děly věci... Takže já bych se ani k čínské medicíně neuměl vyjádřit. Řeknu vám, před 20, 30 lety bych to uměl. To bych vám tady dal tak plamenný agitační projev, že byste se nestačili divit. Svazáckého typu. Teď bych zůstal u pokory a řekl bych, že v tomto zákoně mělo jít o usnadnění vzdělávání sester, že bychom neměli dopouštět limity na zdravotní školy, když máme nedostatek sestřiček, že bychom měli stimulovat ministerstvo, aby to, co chtěl Klener, udělal před 25 lety, se dodělalo, a tyto metody, které nejsou striktně lékařské, aby se nějakým způsobem posoudily, jak v té společnosti mají být. Protože, pozor, medicína je nezbytná, zbytná a zbytečná. Zbytečná medicína má, protože je snazší, tak má tendenci expandovat na úkor té nezbytné. Takže můžete mít tady na jedné pražské třídě různá plastická zařízení, vylepšovací zařízení, do toho na druhém konci, v nemocnici, si můžete říkat, že nemáte lidi do služeb. A teď jde o to, co chcete platit. Tu nezbytnou určitě, tu zbytnou, jsme bohatá země, proč ne, trošku, ale tu zbytečnou ne.

Vidíte, že se nepřikláním k ničemu, ale přikláněl bych se k tomu, abychom pokračovali v té diskusi, ať už formou seminářů, i tu cestu, že to pustíme do dalších čtení, vidím jako cestu od toho neustoupit a bavit se o tom.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane kolego.

Senátor Lumír Kantor:  Já budu stručný. Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, já jenom stručně k tomu. Metoda ABA, já bych chtěl varovat jenom před jednou věcí, ne před tím, jestli ABA je nebo není účinná, nebo jestli ty účinné metody jsou účinné, ale jestliže tady máme vzdělávací program, který se zabývá jednou oblastí léčení autismu, a máme tady ještě další metody, které možná ještě taky jsou účinné, protože to zhodnocení, jestli je účinná nebo jestli není účinná, a ty ostatní, jestli jsou účinné nebo nejsou, to sem opravdu nepatří. Nezlobte se na mě. Nejsme schopni to pochytit z těch různých studií. Je to tak, že teď hodně mluvím s porodními asistentkami. Ty různé skupiny předkládají svoje studie a svoje relevantní fakta. Těžko se v tom vyznat. Ale metody na to jsou. Nicméně, myslím si, že tady z nás tyto metody zná jenom velmi málo lidí.

Mně jde o tu úzkou specializaci. Já jsem jednu dobu učil u nás obor asistent rané péče, tříletý obor. Ty děti, co jsem učil, to bylo na vysoké škole, tak za tři roky nepřišly do kontaktu s ranou péčí. Skončily jako asistent rané péče. Tím pádem měly specializaci a nic jiného dělat nemohly. Stejně tak na Masarykově univerzitě je obor, který souvisí s ABA terapií, co když ten člověk někam odejde atd., bude mít jenom tuto úzkou specializaci? To je stejné, jako třeba máme fyzioterapeuty. Jaksi předpokládáme, že ten člověk zná základy na té vysoké škole, pozná základy všech rehabilitačních metod a potom si vybere tu správnou, třeba Vojtovu metodu, ale nestuduje hned od prvního ročníku na vysoké škole Vojtovu metodu. To je prostě nefér svým způsobem vůči těm studentům, protože ti jdou do toho s tím, že budou mít živobytí potom. Ta druhá věc je... To je to, co mě zamrzí během toho roku a něco, co tady jsem, že přesně si vzpomínám na tu situaci, o které mluvil předřečník, to je to, že pokud to teď neschválíme, to říkal pan ministr zdravotnictví tehdy, pokud to teď neschválíme, tak se celé zdravotnictví propadne, sestřičky nebudou atd. To je v podstatě vydírání, protože opravdu ten argument s tou ABA terapií, s tou čínskou medicínou by chtěl ještě studium. Byl to jenom jakýsi přílepek, který se sem dostal. Z celého zákona udělal potom svým způsobem paskvil, protože není prodiskutovaný.

A jenom tak pro zajímavost, ten obor, nebo ten zákon, který vypadal, že 1. září, jestli to nebude, tak se to propadne, nebo naopak, když bude, tak se všechno spraví, to akreditační zařízení, třeba dětské sestry, bude trvat velmi dlouho. My jsme se tehdy s nadějí upírali, že se to vrátí zpátky na ty zdravotnické školy, ale ono v podstatě, což je dobře, zase svým způsobem to jede dál na těch vyšších odborných školách a jede to dál i na univerzitách. Přitom to vypadalo, že se to posune víc do těch vyšších odborných škol.

To je nechtěný efekt, protože to nepřerušilo ten koloběh a vysoké školy to budou učit dál, jako dětské sestry také akreditují ty obory. Tak je to nechtěný efekt k tomu, že bude těch sestřiček o něco víc, než jsme si mysleli. To jen jsem chtěl k tomu říci ohledně vzdělávání a té úzké výseče vzdělávání, že by to opravdu chtělo se nad tím zamyslet a ještě o tom diskutovat.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A slovo má nyní paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, paní předsedající. Já chci znovu připomenout, že ABA není metoda léčby autismu, že ABA je vědní obor, který se zabývá obecně psychickými poruchami, kromě jiného léčbou, tedy autismus nelze vyléčit, ale jako podpůrná léčba autismu. Čili není to jedna z metod. Já rozhodně návrhem na zamítnutí této novely nechci bránit žádnému lékaři v tom, aby pokud mu do ordinace přijde autistické dítě, aplikoval metodu, kterou on sám uznává za nejlepší. Já jen nechci, aby v zákoně byla metoda, která není ověřená, na kterou neexistují vědecké studie, které by potvrzovaly efektivitu té léčby. Mně to připadá, jako kdybychom chtěli, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv dal na seznam léčivých přípravků lék, který neprošel klinickými testy. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Nyní má slovo pan senátor Václav Láska.

Senátor Václav Láska:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, že zasahuji do diskuse lékařů, nicméně při přednesu pana kolegy Žaloudíka mě napadla taková otázka, kterou bych chtěl položit, když tu zazněl argument, kdyby ta metoda pomohla 1 % lidí, tak že je dobré ji schválit. Tak já mám v hlavě otázku, ale kolik eventuálně procent dětí tím, že se bude věnovat metodě, která jim nemůže pomoci, ztratí šanci na nějakou léčbu nebo něco takového, místo aby čas věnovaly nějaké metodě, která je vědecky ověřená? Protože to málo, co vím o této problematice, je, že je to velmi dlouhý proces. Ta léčba velmi dlouho trvá, než se ukáže, jestli je či není účinná. Takže to byla jen taková logická polemika, jestli když řekneme "pro 1 % lidí jo", jestli tam také není něco kontraproduktivního, že určité procento lidí ztratí čas tím, že se bude věnovat něčemu, co jim nemusí pomoci. A potom jednu poznámku mám z hlediska opravdu laického. Pokud jako lékaři apelujete na to, abychom my, rodičové, měli možnost výběru, tak ale my můžeme vybírat, když tomu rozumíme. Když tomu nerozumíme, tak fakt nevybereme. A tady potřebujeme odborný návod. A pro mě třeba i to, co je v zákoně jako uznaná praxe, je návod, že tomu mám věřit. A pro mě jako laika právě ta vědecká ověření a vědecké výstupy jsou návodné, jak se správně starat o zdraví sebe a své rodiny.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. A slovo nyní dávám paní senátorce Evě Sykové. Prosím, paní Senátorko.

Senátorka Eva Syková:  Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, já jsem se pustila ještě do svého příspěvku proto, že dělám 50 let neurovědy. 50 let dělám v neurovědním výzkumu. A vědecké důkazy nějaké metody, to je otázka minimálně 10 let. Vědecky prokázat účinnost metody. To je u něčeho nového, když se něco nového zavádí, tak je to strašně těžké, než ta první studie, která trvá těch 10 let a někdo ji musí ještě ke všemu financovat, tak než jsou výsledky známy. Pak se najednou roztrhne pytel a je jich dalších 10. A protože ta metoda ABA, která je jistě výborná a která už tady je dlouho, tak byla mnohokrát ověřena a mnohokrát publikována, lidé samozřejmě potřebují publikovat věci, i lékaři. A teď se na tom přiživují a pořád publikují dál, jak je to bezvadné. A to určitě bezvadné je. Já jsem přesvědčena, že paní doktorka vám tady všem řekne, že je to určitě první volba, že vždycky prostě ty děti tuto metodu, nebo ne vždycky, ale v převážné většině případů tuto metodu určitě mají nabídnutou a určitě ji vyzkoušejí, protože přeci chtějí rodiče pro děti to nejlepší. Jenže když jim to nefunguje, tak tady je druhá metoda nebo třetí nebo čtvrtá, která je potřeba zkoušet. A když těch lidí bude málo, kteří to budou zkoušet, tak se k tomu nedostaneme nikdy, k tomu vědeckému výsledku. A proto si myslím, že bychom to měli propustit do dalšího čtení. Já neříkám, že to nakonec bude, ale že bychom se tím zabývat měli, protože tady je jedna základní premisa. Že pokud s tím budeme souhlasit, že je to další metoda volby, tak tím určitě nikomu neuškodíme. Tady zásah medicíny je neškodit a snažit se pomoci. Když si jakýkoli lékař myslí, že něco, co doporučuje pacientovi, mu může pomoci, tak je jeho povinnost mu to říct. A nakonec ten pacient se sám rozhodne. A tady jde o behaviorální metodu, tady nejde o otázku života a smrti. To dítě je na tom za tři měsíce zase stejně, tak proč by to nemohlo pár měsíců zkusit? Já si myslím, že neurovědy postupují skutečně úplně mílovými kroky, je to jako počítačové technologie, to se rozvíjí posledních 25 let neuvěřitelným způsobem. A jsou nové metody, které mohou některé výsledky urychlit a rychleji prokázat. Ale ti pacienti to musí absolvovat, aby se dalo prokázat, jestli to je nebo není účinné. A třeba se prokáže, že to tak není. Proto si myslím, že by bylo opravdu dobré a vítám tady tu iniciativu, že se něco nového tady chce zavést, protože pacienti skutečně nemají pořádnou terapii, nemají. A končí, celý život jsou nevyléčeni. Čili jakékoli zlepšení jejich stavu je důležité. Proto bych na vás apelovala jako neurovědec, abyste to postoupili dál do projednání ve výborech, abychom se s tím dál zabývali, abychom to neshodili, že je to nevědecké. Protože jsou věci nevědecké, ale tohle bych nepovažovala za žádný důkaz, že toto je nevědecká metoda.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A nyní v rozpravě pokračujeme. Slovo má pan senátor Vladimír Plaček.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Paní předsedající, jen prostřednictvím vás panu senátoru Láskovi. Jak hovořil o tom, že je laik rodič, od toho je tady právě ten odborný dohled, tzn. dětský a dorostový psychiatr, klinický psycholog nebo psychiatr, který vám to samozřejmě by měl podrobně a jasně vysvětlit tak, aby to pro vás bylo jasné a srozumitelné. A na základě těchto informaci byste se mohl rozhodnout.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní je do rozpravy přihlášen pan senátor Hassan Mezian.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně a milí kolegové, já se budu snažit být hodně stručný. Jenže spousta věcí, které jsem slyšel, jsou velmi vědecké a velmi dobré, ale občas jsem se cítil, jako by se mluvilo o koze a o voze, omlouvám se za toto vyjádření. Abychom věděli, co to je ABA, je to Aplikovaná behaviorální analýza, která slouží především k léčení a k pomoci autistům. Ale aplikuje se i u jiných onemocnění. Ale otázka je, kdo může aplikovat metodu podobného typu, který patří do zdravotnictví? To je, jako kdybychom naučili nějakého laika, aby operoval slepé střevo od začátku do konce. On to bude otevírat, to břicho, když to bude umět pořádně, otevře to břicho, vyoperuje slepé střevo. Ale pokud nastane nějaká komplikace, co s tím? Jestli má diagnostikovat? Čili ABA, to je Aplikovaná behaviorální analýza, metoda, která slouží k pomoci především autistům. Patří do rukou dětských psychiatrů a klinických psychologů. Tady to zaznělo od jednoho kolegy v kuloárech, že pokud by uměli tito laici léčit tou jednou metodou, mimochodem tu metodu má v úmyslu zaučovat kolega, pan poslanec Kasal, nevím, jestli je ještě poslancem, ale on je předseda této společnosti ABA. A on by měl právě vést kurzy, který bude učit laiky k tomu, aby uměli tuto metodu. A nebudou umět nic jiného než tuto metodu. Tzn. nebudou umět ani diagnostiku, diferenciální diagnostiku, vedlejší případné účinky, doprovodné účinky. Co kdyby měl záchvat padoucnice, jak to bude řešit? Bude volat pohotovost? Čili skutečně tuto metodu nezpochybňuji, naopak, považuji ji jako správný vědní obor, který může být překonán u autistů, ale není to jediná metoda. Budeme se snažit, ti autisté jsou nešťastní a jejich rodiny jsou také nešťastné.

Takže toto bych doporučoval skutečně dále ve výborech probírat, kontaktovat další odborníky z různých oborů a vyloučit, jestli někdo právě nemá nějaký určitý zájem, já to řeknu česky, zahrát malou domů. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu uzavírám. Pane navrhovateli, ptám se vás.

Senátor Vladimír Plaček:  Vážené kolegyně a kolegové, já vám moc děkuji za tuto košatou diskusi, to jsem tedy nepředpokládal, že bude tak rozsáhlá. A znovu vás prosím o rozhodnutí poslat projednávání tohoto návrhu zákona do výboru. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní prosím zpravodajku pro první čtení, aby se vyjádřila k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo, paní kolegyně.

Senátorka Alena Šromová:  Děkuji. V rozpravě vystoupilo celkem 11 senátorek a senátorů, z toho jedna kolegyně 3x a tři kolegyně a kolegové dohromady vystoupili 2x. Padly dva návrhy. Jeden návrh byl propustit do dalšího čtení, čili přikázat, a druhý návrh byl zamítnout.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko, a tak budeme hlasovat. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování ani jej nezamítli, takže si vás svolám. V průběhu rozpravy byl podán návrh posuzovaný návrh zákona zamítnout. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí je 29. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Zamítnuto. Pořadové číslo 30, z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 se pro vyslovilo 13, proti bylo 29. Návrh nebyl přijat. Takže teď budeme hlasovat o přikázání. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru či výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto bodu návrhu senátního návrhu zákona byl výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Prosím, padne ještě nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování číslo 31. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Návrh byl přijat, pro se vyslovilo 44, proti 2, kvorum 30. Děkuji. A končím projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovatelům i zpravodajce. A máme tady nějaké procedurální návrhy, prosím. Paní senátorka Hamousová.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji. Jako jeden z předkladatelů senátního tisku číslo 193, bod číslo 18, podávám procedurální návrh přeložit tento bod, vyřadit z dnešního projednávání programu na plénu a přeložit na příští jednání pléna. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko, o tom budeme hlasovat, ale je tu ještě jeden procedurální návrh. Pan senátor Dienstbier, prosím.

Senátor Jiří Dienstbier:  Já bez ohledu na výsledek hlasování o předchozím návrhu navrhuji, abychom přerušili schůzi do zítřka do 9 hodin do rána. Krátce bych to zdůvodnil, já to považuji za nedůstojné už v těchto podmínkách večer jednat. U toho předchozího bodu únava byla znatelná. Někteří, jak se tady v diskusi vykládalo, ani nemluvili k tisku, který byl právě projednáván. A já myslím, že dva jednací dny během kvartálu zvládneme. Proto tento návrh.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. O obou procedurálních návrzích budeme hlasovat. Ano, dovolím si vás odhlásit. Nejdříve budeme hlasovat o tom, vyřadit z dnešní schůze senátní tisk číslo 193, jak nám to oznámila paní senátorka Hamousová. Já to vezmu, s dovolením, bez znělky. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Je schváleno, děkuji vám. Takže bod je zařazen až na příští schůzi Senátu. A nyní budeme hlasovat o přerušení dnešní schůze do zítřejších 9 hodin. Já ještě počkám, až to doběhne. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Je zamítnuto, takže v dnešní schůzi pokračujeme dál. Já vás asi poprosím o vystřídání, jestli můžu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Budeme pokračovat dalším bodem, a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Milana Štěcha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 209

Tento návrh senátního návrhu zákona máte jako senátní tisk číslo 209. Návrh uvede navrhovatel, senátor Milan Štěch. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, tento návrh jsme tu projednávali v prvním čtení zhruba před měsícem, pak byl předmětem jednání výboru ústavněprávního a dále výboru pro územní rozvoj, jestli se nepletu. A také komise pro Ústavu a ústavní procedury. Podnětem k tomu, abychom tento návrh předložili, byla konference politologů a ústavních právníků. Po posledních senátních volbách zhruba před rokem a čtvrt, kdy nám bylo doporučeno, abychom hledali cesty, jak motivovat, případně umožnit občanům, aby se ve větší míře účastnili senátních voleb, aby mandát senátorů takto získaný měl větší váhu, než je tomu doposud. Vedly se diskuse a moc návrhů, které by k tomuto cíli přispěly, se nenašlo. Nakonec z té diskuse, která se vedla i v komisi pro Ústavu a ústavní procedury, vyšel tento návrh, který je minimalistický, ale de facto učinit nějaký větší smělejší návrh se ukazuje jako nereálné z řady důvodů, protože je zřejmé, že zájem o senátní volby není tak velký jako o volby do PS. A nechci zmiňovat ani volby prezidenta republiky z řady důvodů. Návrh, který jsme projednali v prvním čtení a návrh, který teď máte před sebou, si klade za cíl dva kroky. Zaprvé je to to, aby lhůta mezi prvním kolem senátních voleb a druhým kolem senátních voleb se z dnešních šesti dnů prodloužila na 13 dnů, a to z důvodu, aby bylo možné připravit hlasovací lístky. A tyto hlasovací lístky doručit voličům domů, aby byli lépe informováni a měli větší motivaci se k druhému rozhodujícímu kolu senátních voleb dostavit. A právě to konání druhého kola za podmínek, že dostanou hlasovací lístky domů, je ten druhý krok. Tzn. zvýšení komfortu pro voliče, aby se mohli doma rozhodnout. A také aby byli upozorněni na to, že se druhé kolo senátních voleb koná. Nejsem jediný jistě mezi vámi, který v minulosti před druhým kolem, když se účastnil kampaně ať své nebo kampaně některého jiného z kandidátů, byl konfrontován nebo se setkal s lidmi, kteří nám sdělovali: "Ale pane senátore, pane kandidáte, já už jsem u hlasování byla nebo byl, já už jsem svého favorita podpořila." A když jsme sdělovali, že finále teprve přijde, že po prvním kole postoupili dva kandidáti do druhého kola, tak se někteří občané divili, že se ještě druhé kolo koná, že si mysleli, že se koná pouze jedno kolo nebo že už se rozhodlo v prvním kole. Není to určitě velké procento, které by zvýšilo výrazně účast, ale pokud o tomto problému víme, tak bychom se měli pokusit to řešit. A předložený návrh se ho pokouší řešit. My jsme projednávali návrhy ve výborech, usnesení máte k dispozici, ale také jsme ještě na základě některých připomínek Ministerstva vnitra uskutečnili konzultaci s Ministerstvem vnitra, a to ve věci, jak zajistit, aby druhé kolo proběhlo bez problémů. Co je zajímavé, že Ministerstvo vnitra podle mého úsudku nechce se senátními volbami nic dělat. To předesílám, že se bude podle mého zjištění týkat i případného návrhu na zavedení tzv. australského systému. Počítejte s tím, že i v této oblasti bude mnoho výhrad a připomínek, které Ministerstvo vnitra bude uplatňovat, protože jsem zjistil, že se snaží každého možného rizika využít nebo zneužít k tomu, aby ten návrh nám odmítli. Prostě senátní volby podle mého úsudku jim neleží na srdci. My jsme se setkali při dohadování s Ministerstvem vnitra s tím, že když jsme navrhovali, aby lístky pro druhé kolo byly rozneseny prostřednictvím pošty voličům, tak byly kladeny různé důvody a překážky, jak se to vlastně nestihne. Když se na to podíváme dneska, tak dnes musí Ústřední volební komise zajistit, aby všech 27 obvodů dostalo nejpozději šestý den lístky do volebních místností, aby se druhé kolo mohlo uskutečnit. To je jasné. Musí dostat ty dva kandidáty, aby se to mohlo uskutečnit. V případě, že by se jeden kandidát vzdal a nechtěl kandidovat, tak se lhůta prodlužuje o jeden týden, což je dnes v zákoně a nic se na tom našem návrhu nemění. A my, když chceme, aby dostali kandidáti lístky domů a dáváme na to dalších sedm dnů Ministerstvu vnitra, resp. České poště, tak nám Ministerstvo vnitra pořád tvrdí, že je tam riziko, že by se to nemuselo stihnout. Toto zásadně odmítám, protože jsem přesvědčen, že naopak tam bude větší prostor a větší komfort jak pro volební komisi ústřední, tzn. pro Ministerstvo vnitra, tak zejména pro poštu, která by rozvoz měla zajistit. Ale přesto, abychom riziko minimalizovali, protože dneska v zákoně je, že lístky se musí dostat tři dny před konání voleb, bych vás chtěl požádat, abyste návrh, pokud jste rozhodnuti ho podpořit, abyste ho pustili do podrobné rozpravy. Po dohodě s naší legislativou jsem připravil pozměňovací návrh, který reaguje na výtky a rizika, o kterých hovoří Ministerstvo vnitra. A to tak, že by lhůta tří dnů před konáním druhého kola voleb se snížila na jeden den voleb, kdy by měli ze zákona voliči dostat lístky domů. Tzn. že by lístky měli mít ve čtvrtek doma místo toho, aby je měli tři dny před tím, aby tedy lhůta roznosu se prodloužila a riziko se minimalizovalo. Samozřejmě volič jako u každých jiných voleb v současnosti, kdyby lístky nedostal, tak si může lístky vyzvednout u volební komise svého příslušného okrskového obvodu. To dneska platí a to bude platit i nadále. Ale v každém případě navrhuji, abychom pustili zákon do podrobné rozpravy, tam pokud možno přijali pozměňovací návrh, který lhůtu ze tří dnů zkrátí na jeden den. A to pouze a jen pro to druhé kolo voleb. Ne pro ty ostatní případy voleb. Takže jen pro to druhé kolo senátních voleb. Vážené senátorky, vážení senátoři, toť je všechno. Jak říkám, počítejme s tím, že Ministerstvo vnitra bude mít výhrady, jak jsem při konzultacích zjistil. A bude je mít u každého návrhu, který se bude týkat senátních voleb, o čemž jsem byl srozuměn a je mi zcela zřejmé, že ta vůle nějak pomoci tomu, abychom zmobilizovali a zajistili větší účast v senátních volbách, mám obavy, skoro nikomu jinému než nám na srdci neleží, což je smutné. A chtěl bych dát ještě jednu poznámku, vážení, prosím, přistupujte k tomu tak, že to není o nás nebo o kandidátech do Senátu.

Vím, že někoho může napadnout, že mezi prvním a druhým kolem bude 14 dní na diskusi. Když chceme kandidovat, tak se nesmíme bát diskuse. To je moje přesvědčení. Může to být i zneužito. Může to být zneužito ten týden. Ale je to o voličích. Naše legitimita se odvíjí v určité části nebo v určitém významu, jak velká účast u voleb je. To všichni cítíme a je to největší handicap, který po získání mandátu, bohužel, máme.

Udělejme krůček k tomu, abychom se pokusili legitimitu senátních voleb zvýšit. Děkuji vám za pozornost a za podporu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ÚPV jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Radek Sušil, který je v tuto chvíli omluven. Zastoupí ho pan senátor Miroslav Nenutil. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 209/1. Prosím pana senátora Nenutila, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, podstata novely tohoto zákona zde byla řečena předkladatelem. Jenom zmíním, že v přechodných ustanoveních je dál doplněno, že volby vyhlášené před nabytím účinnosti tohoto zákona se pořádají podle dosud platného. Teoreticky to znamená, že pokud by tento zákon prošel Poslaneckou sněmovnou do prázdnin, pak by se volby, ty podzimní, mohly konat již podle tohoto. Účinnost tohoto návrhu je navrhována patnáctým dnem po jeho vyhlášení, takže teoreticky předkladatelé dávají dostatek času k tomu, aby to mohlo být aplikováno již v podzimních volbách.

Jednání ÚPV, musím říci, že z větší části se věnovalo právě tomu alternativnímu australskému systému, o kterém se tady již pan předseda zmínil. Já bych nerad, aby se debata teď, i vzhledem času, věnovala tomu problému, který neřešíme.

Ještě jedna poznámka, což jsem řekl i na výboru zástupcům MV, když zpochybňovali možnost nebo schopnost pošty to zařídit, tak jsem se zeptal, čí je pošta... Všichni víme, že je to státní podnik. A možná místo prodávání různých losů nebo omalovánek, kdyby se věnovali tomu, čemu skutečně mají, tak by to nemuselo být zkracováno i na ten jeden den.

Dovolte, abych jenom krátce konstatoval, že ÚPV doporučuje schválit návrh tohoto zákona.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Prosím, abyste se rovněž posadil ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal také VUZP. Usnesení máte jako senátní tisk č. 209/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Zdeněk Nytra, který má slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, VUZP svým usnesením č. 77 na 13. schůzi konané dne 31. ledna doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh senátního návrhu zákona. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě a pověřuje předsedu výboru senátora Zdeňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Následně senátní tisk projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Usnesení komise máte jako senátní tisk č. 209/3. Uděluji slovo zpravodaji, panu senátoru Jiřímu Dienstbierovi, aby nás seznámil s výsledkem jednání.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, Stálá komise pro Ústavu projednávala možné změny volebních zákonů opakovaně. Dokonce k tomu uspořádala jednu konferenci, či spíše semináře, a pak takový jeden interní seminář za účasti odborníků, kde se diskutovalo i o různých variantách. Stejně tak tomu bylo i na jednání při projednávání právě teď projednávaného tisku. Velká část se tam věnovala také i tomu způsobu alternativního jednokolového hlasování, tedy tzv. australského systému. Abych to příliš neprodlužoval, ve vztahu k předloženému návrhu zákona, zaujala komise kladné stanovisko.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen jako první pan senátor Michael Canov. Má slovo. Prosím, pane kolego.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu.

Nyní to odůvodním. Jediným důvodem pro tento návrh na změnu voleb do Senátu je vlastně to, že voliči dostanou lístky do volebních schránek. Jednak si myslím, že to téměř hraničí až s urážkou voličů, že jsou na takové úrovni, že nepoznají, že na tom místě nemůžou být ve finále dva. Myslím, že takové ty odpovědi – my jsme netušili, že máme jít volit ještě jednou, jsou spíš, pokud takové padnou, takovým diplomatickým vyjádřením toho – nestál si nám za to, abychom vstali z postele a šli volit do toho Senátu... Tak to prostě je. Není to jediný důvod.

Dalším důvodem je ta věc, myslím, že ve finále to takhle nedopadne. Až to projde sněmovou a tak podobně, tak právo, aby to dostali do schránek, bude nepochybně odstraněno, když to privilegium nemá ani prezident, nebo kandidáti na prezidenta v prezidentských volbách. A vy si myslíte, že to dostanou senátoři? A pokud naopak, dáváme si tím gól do vlastní branky. Okamžitě bude kampaň, jak senátoři, málo lidí je volí, tak oni chtějí utrácet další náklady za to, že se pro ně budou tisknout lístky do druhého kola... To bude stát peníze. Pak je to bezohledné ke starostům. Totiž distribuce lístků – za to nezodpovídá MV, ale starosta. Pokud to dá České poště, tak má – aspoň z mých zkušeností – jistotu, že to každý volič dostane po volbách, protože nevěřím, že to stihnout. Takové zkušenosti tedy nemám. Zodpovědní starostové se to budou snažit zařídit nějakými způsoby, aby se to doručilo. Budou si na to najímat vlastní síly. Vidím to velmi černě. Navíc si myslím, že by k tomu nakonec nedošlo, že by se toto odstranilo, protože jak říkám, nemají tuto možnost ani kandidáti na prezidenta.

Navíc ta pauza z týdne na dva týdny sníží logicky ochotu voličů jít volit, neboť o událost budou ztrácet zájem. Takže účast bude ještě nižší. Stálo by to další náklady...

Myslím, že hlavní vada je tady jiná. Přiznejme si to. Je dlouhodobě neudržitelné, aby kvůli senátním volbám chodil volič dvakrát volit. Je nutné, aby chodil jednou. A to právě umožňuje australský systém. Půjde se jednou, a přitom se odvolí "en kol" při jedné volbě. Ano, připravilo by se to nejdříve asi pro volby v roce 2020. Ale měli bychom, když dáme do sněmovny toto, co neřeší vůbec nic, tak můžeme očekávat protinávrh – jednokolová volba přímá, kdo bude mít nejvíc, ten postupuje, nebo ten se stává senátorem... A my nebudeme mít proti tomu protizbraň říci, teď dáváme něco, pak budeme dávat něco, jinak to bude nedůvěryhodné. Myslím, že nás to oslabí v této argumentaci. Občané se postaví na stranu toho, aby šli k volbám, jenom jednou. To je zajímá, aby šli jednou, aby nešli dvakrát. A to tento návrh nezajišťuje ani v nejmenším. Naopak nás vede na slepou cestu.

Proto ještě jednou opakuji. Navrhuji tento návrh zamítnout.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším v pořadí je s právem přednostního vystoupení paní 1. místopředsedkyně Miluše Horská.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane předsedající, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Vystupuji jako spolunavrhovatelka tohoto zákona a myslím si, že Senát je dlouhodobě na naší politické scéně otloukánkem. Neúspěšným politikům se vždy hodí otřít o Senát, a lidem se to často velmi líbí. Jsme svědky poměrně nedůstojného zacházení s částí politického spektra.

Víte, dnes ráno jsem sledovala takovou velmi podrobnou rozpravu o tom, jak se hraje hokej. Byl tam záběr na hokejku, byly tam informace o rychlosti, co všechno se děje. To byl takový metodický návod, že jsem si říkala, bože, neviděla jsem nikdy takový pořad, který by vysvětloval, čemu všemu může Senát napomoci, čemu zamezit, např. tomu, aby si někteří politici nedělali z Ústavy trhací kalendář. A když sem beru své voliče, kteří jsou velice důstojní a velice poctivě pracovali, vysvětluji jim mimo jiné, co všechno jako senátorka dělám, jak v regionu, tak tady v Praze. A mnozí téměř s dojetím na tváři mi říkali, paní senátorko, ale my díky vám, protože jste nám to vysvětlila, půjdeme poprvé v životě, a rádi, volit do Senátu... Víte, já jsem docela hrdá senátorka na to, čeho jsme tady schopni a na čem jsme se schopni domluvit. Říkám i to našim kolegům z druhé komory, že tento dvoukomorový Parlament, který se nechá dobrovolně zvolit, má za povinnost se domlouvat, a ne hádat. U nás je to zatím naopak. Ale troufám si říct, že využitím naší seniority v Senátu získáváme tu důstojnost nejenom na tom konci, kde nám i novináři říkají, ale vždyť vás přehlasují, ale na tom začátku, kdy se bavíme o problémech, které nejsou na jednom ministerstvu. Vy víte, že tady řešíme meziresortní problémy, které jsou potřeba oddiskutovat proto, aby k nám z PS nepřišli třeba se 125 pozměňujícími návrhy zákona. Takže si myslím, že právě proto, že Senát dokáže a právě starostům a já mám i ty odezvy právě od starostů, kteří si uvědomují tu dvoukomorovost jako velice důležitou v současné době, kdy se stáváme komorou, která opravdu zřejmě jediná bude hájit Ústavu, tak jak si to Ústava zaslouží a nebude používat populistické řeči, tak si myslím, že můžeme vydělat i na tom, že přibyla přímá volba prezidenta s tím druhým kolem po 14 dnech. Protože do té doby, než byla přímá volba, jsme byli skutečně jediná volba, která byla dvoukolová, to už nejsme a na to druhé kolo měla týden, takže my to teď sladíme s prezidentskými volbami. A tím, že prezidentské volby – myslím si, že se tam poměrně také dost utrácí, byť se lístky nedoručují, že vy víte, že se musí ve všech volebních okrscích jaksi vytisknout všichni kandidáti, protože jinak to nejde. Takže si myslím, že i kampaň do druhé volby o 14 dnů a to připomenutí, které je věcné, to není nedůvěra voličům, ale tak se to děje, protože na všechny ostatní volby jsou zvyklí ty lístky dostávat, takže si nemyslím, že v tom je nějaká pýcha, ale že to je logický fakt, takže tento senátní návrh podporuji a děkuji, když budete hlasovat stejně.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, další v pořadí je do obecné rozpravy přihlášen pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou dobrý večer. Naváži volně na kolegu senátora Canova, protože bych chtěl upozornit, že § 9 odst. 2 písm. c) sice říká, že organizačně zajišťuje tisk volebních lístků ministerstvo vnitra, ovšem § 13 odst. 1 písm. f) už říká, že tisk volebních lístků zabezpečuje pověřený obecní úřad v sídle obecního obvodu a aby to bylo ještě komplikovanější, tak potvrzuji to, co říkal pan kolega Canov, § 14c odst. 1 písm. b) říká, že distribuci hlasovacích lístků zajišťuje starosta. Takže to už tu máme tři články, které navazují, a opravdu mám velice vážné obavy, protože ve 13 dnech je pochopitelně víkend, takže na malé obci se určitě volební lístky dají doručit a roznést, nevím, jak to bude ve větších městech. A dovolte, abych se vyjádřil i k tomu pozměňovacímu návrhu. Mně se nelíbí ten pozměňovací návrh z jednoho prostého důvodu, že sice řeší tu časovou tíseň, to uznávám, na druhou stranu doručení něčeho ve čtvrtek, když ti lidé ani nemusí být doma a je to hlavně argument pro to, že to druhé kolo voleb připomeneme. Mně se to nějak nezdá z toho technického, ale v podstatě i z toho lidského hlediska říct, stejně jsme vám ty lístky doručili, ale ve čtvrtek někdy v poledne a v pátek už se jde k volbám. Takže nevím. Asi je to hlasovatelné, asi je to možné, ale nezdá se mi to moc fér. Na druhou stranu uznávám, že to prodlužuje časové období řádově ze 4 dnů, které jsme vypočítali, nejenom v podstatě my na výboru, ale potvrzeno i panem Henychem z ministerstva vnitra, kdy fyzicky opravdu, pokud se nezmění ty tři dny na jeden, tak budou čtyři dny na to doručení maximálně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je pan senátor Ladislav Kos. Prosím, pane kolego.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předkladateli, pane předsedo, pane předsedající, kolegové. Já bych si na tento návrh dovolil podívat ještě trošku z jiného hlediska. Já patřím k tzv. občanským kandidátům, kteří byli zvoleni do Senátu, kteří dělali nízkonákladovou kampaň, s vysokým osobním nasazením v té kampani. A přiznám se, že prodloužení druhého kola ze 7 na 14 dní by pro takové kandidáty jako jsem já, jako jste mnozí z vás, byli velice nevýhodné, protože jak z ekonomického, tak i z nějakého fyzického hlediska, protože jsme za sebou neměli nějakého silného partnera, silnou stranu, která by nám tu kampaň financovala, a která by nasadila třeba i své členy do té kampaně. Navíc prodloužení na 14 dní, už tady bylo řečeno, že tu kampaň rozmělní. O to větší možnost za 14 dní je pro možnost vzniku různých antikampaní apod. Takže z toho hlediska skutečné volby dání na vědomí dvou kandidátů ve druhém kole považuji 7 dní za optimální; a v 7 dnech si myslím, že jsou i pro jednotlivé kandidáty rovnější podmínky, než kdyby se ten termín protáhl na 14 dní.

Samozřejmě chápu snahu o nějaké zvýšení volební účasti, ale obávám se, že obálky ve schránce možná přispějí jedním, dvěma procenty k navýšení volební účasti, takže efekt asi není nijak zásadní a asi za jediný efekt považuji dlouhodobou kultivaci politického prostředí, k čemuž samozřejmě nedochází hlavně v posledních měsících snažit se o zvýšení povědomí o Senátu nějakým způsobem, tak jak tady říkala paní místopředsedkyně Horská, se snažit každý svými silami to povědomí o Senátu zvýšit.

A ještě jeden poslední argument. I když prezidentské volby nejsou srovnatelné se senátními, tak vezměte si, že v prezidentských volbách, byť nebyly volební lístky ve schránkách, tak se jich účastnilo 66 %, ale samozřejmě nedají se srovnávat z věcného hlediska volby senátní a prezidentské. Takže závěrem chci jenom konstatovat, že pro tento návrh nebudu hlasovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Já také děkuji, dalším v pořadí je pan senátor Tomáš Grulich. Pardon, ano, uviděl jsem s právem přednosti, promiňte, pane předsedo klubu. Miloš Vystrčil má slovo, prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Nic se nestalo. Já jsem se spíš přihlásil proto, že chci říct faktickou poznámku, která se týká vystoupení paní místopředsedkyně Horské, která říkala, že se pro druhé kolo senátních voleb tisknou všechny volební lístky všech kandidátů. (Hlasy v sále.) A senátních nikoliv? Tak to beru zpět a nic už nechci, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Výborně, děkuji, a Tomáš Grulich, pan senátor má slovo. Prosím, pane kolego.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, já to mám jednoduché, protože hned v prvním vystoupení kolega Canov navrhl stáhnout tento, nebo zamítnutí tohoto návrhu. A myslím si, že argument proč, že lidé zapomenou, že je druhé kolo, já o takového voliče nestojím.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Tak dalším v pořadím do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Ten projednávaný návrh řeší podle mě reálný problém. Protože já jsem se tedy setkal v obou dvou svých kampaních mezi 1. a 2. kolem doopravdy s upřímným překvapením některých voličů, že se 2. kolo koná. Já připouštím, že pro některé to může být výmluva, ale doopravdy část voličů neví, že to 2. kolo je. Ono totiž také trošku zaniká v běžících koaličních jednáních, ať už na obcích, nebo na krajích, protože krajské nebo komunální volby, s kterými je 1. kolo v souběhu, mezitím skončí a doopravdy to v těch dramatických zprávách o tom, kde kdo se s kým dohodl, nebo koho obešli, na čí úkor se sestavila nějaká koalice, tak trošku ty senátní volby před tím 2. kolem zmizí z pozornosti veřejnosti.

To znamená, z tohoto hlediska ta informace doručená lidem do schránek, že to 2. kolo je, spolu s lístky může něco přinést. Na druhou stranu to není jediný důvod, proč je v 2. kole nižší účast. Dalším důvodem je, že až na jednu výjimku, kdy to 2. kolo bylo v souběhu, teď už si nepamatuji, jestli s komunálními nebo krajskými volbami, tak tam byla ta účast vyšší naopak v tom 2. kole. Čili tím důvodem nižší účasti je také to, že už není souběh s těmi dalšími volbami. Nepochybně je důvodem to, co tady už také padlo, to, že ti lidé mají pocit, že těch voleb už je moc a nechtějí tak často chodit k volbám. Takže když jsou ty dvoje, tak ještě přijdou, ale do toho 2. kola o týden později už se jim nechce, i když to vědí.

A pak je tam samozřejmě i ten prvek, že mohli volit někoho jiného, než kdo postoupil, a už se jim nechce měnit to rozhodnutí. Takže je to celá řada důvodů a tento návrh odpovídá pouze na jeden z těch problémů, které jsou příčinou nižší účasti u 2. kola senátních voleb. Já osobně si myslím, že má potenciál tu účast zvýšit, ale velmi nepatrně, od desetin procenta po možná dvě procenta. Je to samozřejmě odhad, je tady i názor, že ten efekt může být opačný. Aniž bychom to vyzkoušeli, tak to nezjistíme.

Proto si myslím, že je možné podpořit tento návrh, neb dílčí zlepšení to je, ale, jak jsem říkal, není to komplexní odpověď. A já se teď nechci pouštět do diskuze o tom systému alternativního hlasování, nicméně si myslím, že odpovídá i na ty další příčiny nízké volební účasti. Nicméně ty dva návrhy se netlučou. Protože tento, bude-li schválen v 1. čtení, je možné použít už v letošních volbách do Senátu, zatímco ten druhý, ten, který navrhuje zavedení toho jednokolového alternativního hlasování, tak se stejně, i kdybychom ho velmi rychle projednávali a souhlasili s tím, vůbec nemůže stihnout tak, aby byl použitelný na ty volby. To znamená, to je debata až možná pro ty volby v roce 2020.

A možná ještě jednu poznámku s tím, že vnitro bude proti všemu, proti jakémukoli návrhu. Já si to myslím také, ale na druhou stranu ten systém alternativního hlasování jsem jim poslal k připomínkám. Nemyslím si, že všechny ty připomínky jsou vypořádány. Až možná na jednu, která je podstatnější. A ta je taková řekněme právně filozofická spíše, takže ta není vypořádatelná. Ale samozřejmě, kdo chce, tak si ty důvody vždycky najde. Já myslím, že nejsou rozumné důvody, které by mohly být uplatněny ani proti tomuto návrhu, ani proti tomu návrhu alternativního hlasování. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je přihlášen Miroslav Nenutil, pan senátor. Prosím, pane kolego.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, obávám se, že to, co chci říct, jsem si uvědomil, že by nepatřilo do úst zpravodaje. Byť tedy jen zastupujícího. K reakci kolegy Canova. Ty volby nebudou dražší, protože ty lístky se stejně musí tisknout. Potom ty obavy, že to nemá kdo distribuovat, mluvím ze zkušenosti tří období na radnici. V těch málo početných skutečně roznáší starosta, místostarosta v obcích pět až – já nevím kolik? – tisíc. Zpravidla bývají – my jsme někdo říkali poslíčci, doručovatelé, aby se ušetřilo za poštovné, tak Stříbro mělo tuším pět takových brigádníků, kteří toto roznášeli. Takže podobné je to v dalších krajích. Jak je to v magistrátních městech, to nevím.

A já nevím, jestli v západních Čechách jsou lidi hloupější než ve východních, ale já jsem hodně často slyšel: „No my už jsme tě zvolili.“ „No jo, ale to bylo do 1. kola, já potřebuju váš hlas ještě jednou.“ "Aha." Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji a ještě je přihlášen do obecné rozpravy pan senátor Canov.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jenom technicky. Měl jsem na mysli náklady na distribuci těch lístků z těch obecních úřadů občanům do schránek. To není zadarmo.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Tak a do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Milan Štěch, pan předseda, prosím.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, já jenom ještě, aby to zaznělo v obecné rozpravě, abych to neříkal v závěrečné zprávě nebo v závěrečném vystoupení jako v reakci na diskuzi, tak bych chtěl oficiálně navrhnout, abychom navrhli Poslanecké sněmovně schválit v 1. čtení, to znamená v § 90.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji a ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, chce, prosím, pane senátore.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak já bych zareagoval na tu rozpravu. Ona byla prakticky shodná, jako byla ve výborech. Nebo hodně podobná. Já se domnívám, že to v žádném případě není urážka, že ani to nebude novináři zneužité, protože novináři jsou už zhruba rok informováni o tom, že takový návrh se diskutuje. Naopak se ptají, jestli s něčím přijdeme, jestli budeme reagovat na to, že by se tady měla hledat nějaká cesta, jak senátní volby přiblížit lidem, jak je připomenout víc, jak je i třeba zatraktivnit. A já jsem řekl, že jsme nic lepšího nevymysleli a že to je jenom takový dílčí návrh, neboť to není jednoduché, když Senát není tím hlavním politickým kolbištěm, kde by se přijímal rozpočet, kde by vláda získala a ztrácela důvěru, kde by byly vyšetřovací komise. Prostě jsme tím tělesem konzervativnějším, a to je ta naše nevýhoda, naše riziko. Ale zase na druhou stranu způsob jednání Senátu je určitě spíš ctí, za kterou se nemusíme stydět.

Myslím si, že to nebude vykládáno tak, jak tady zaznělo, že je to od nás nějaká urážka voličům. Určitě ne. Je to větší komfort. A znovu zdůrazňuji, není to podle mého přesvědčení pro nás, abychom si my snadněji zvládli kampaň, to má své výhody, nevýhody, ale je to větší komfort pro voliče. Tady bych zareagoval na tu připomínku, že občanský kandidát to má horší. Já si myslím, že stejně rozhodne kvalita toho kandidáta, jak ho lidé vnímají. A v řadě případů platí, zejména v těch regionech, kde lidé mají hlouběji do kapsy, že čím střídmější kampaň, tím je možná lépe přijímaná než nějaká velká osvěta.

Já jsem čtyřikrát byl zvolen do Senátu a nikdy jsem peníze, které jsem měl třeba k dispozici od strany, které jsem byl členem, ale v prvních volbách jsem nebyl, byl jsem nestraník, tak jsem nikdy ty peníze vůbec ani neutratil. Protože si myslím, že důležitý je kontakt s lidmi a ne nějaké billboardy nebo plakáty nebo něco podobného. To je tato věc.

Co se týká, že budou větší náklady. Ty náklady budou větší opravdu jenom o ten roznos. O ten roznos lidem domů. Ale to se domnívám, že je skutečně větší komfort. A když se roznosy dělají u dalších všech voleb, včetně prezidentských, tak si myslím, že není nic přehnaného a nic nemravného, kdybychom před 2. kolem senátních voleb chtěli mít v té jedné třetině senátních obvodů jednou za 6 let ten roznos domů.

Jinak co se týká procedur, které tu pan senátor Nytra připomínal, tak ty dneska jsou v tom zákoně a ty budou platit nadále. Ty budou platit nadále, akorát tam bude ta výhoda pro organizátory voleb a zodpovědní lidé za ty volby, že na to nebudou mít jenom týden, ale budou na to mít čtrnáct dnů. Budou na to mít čtrnáct dnů, takže já myslím, že to není nevýhoda, ale spíše je to výhoda. Budou si moci zkontrolovat, zda to skutečně funguje. A stejně tam bude ta pojistka, která je dneska, to je, že u těch volebních komisí musí mít nějakou rezervu lístků pro případ, že by volič lístek nedostal nebo si ho zapomněl doma. Takže v tomto určitě to je krok spíše kupředu a není to nic špatného.

A co se týká té lhůty, že se s tím neseznámí, tak jestli ten lístek dneska nebude mít, v dnešním případě ho nemá vůbec, tak přece jenom, když ho dostane jeden den předem, tak je to lepší, než ho nemít vůbec. A zadruhé, tam bude nejpozději jeden den předem. Tam, kde to budou moci pošty zvládnou – a určitě to zvládnou, budou rády, že to mají za sebou, tak to udělají tři čtyři dny předem, protože budou chtít mít ty lístky občanům doručeny a nenechávat to na poslední den.

Takže to si myslím, že je třeba tady připomenout. A jinak ještě jednou sděluji, abychom to schválili, pokud to schválíme včetně doporučení Poslanecké sněmovně, aby to projednala v 1. čtení. A chtěl bych vás poprosit vás, kteří to chcete podpořit, abyste nehlasovali ani pro schválení a samozřejmě ani pro zamítnutí, abyste umožnili pustit to do podrobné rozpravy, kde bych načetl ten pozměňovací návrh, který máte k dispozici, který právě řeší jenom pro to 2. kolo tu problematiku nejpozději 1 den, místo nejpozději 3 dny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Zdeněk Nytra? Nepřeje. A poprosím pana garančního zpravodaje, aby se nám vyjádřil k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. V rozpravě zaznělo celkem 10 příspěvků a jednou přímo a jednou nepřímo bylo navrhnuto tento návrh zákona zamítnout. Podle našeho jednacího řádu budeme hlasovat nejprve o statutu schválit, potom o tom zamítnout ho a při avizování pozměňovacího návrhu ten, kdo by chtěl schválit s pozměňovacím návrhem, tak je snad logické, že nemůže hlasovat ani pro zamítnout, ani pro schválit.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, je to tak. Přistoupíme k hlasování, já si vás dovolím pozvat k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu schválit. Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 53, 54. Aktuální kvorum je 28. A já o tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové číslo 34, registrováno 55, kvorum 28, pro 5, proti 9, návrh byl zamítnut.

Nyní budeme hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu. Já hned dám pokyn k hlasování.

Takže kdo je pro zamítnutí, zahajuji hlasování, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové číslo 35, registrováno 55, kvorum 28, pro 14, proti 18. Tento návrh byl zamítnut.

A já otevírám podrobnou rozpravu. Hlásí se samozřejmě pan senátor a pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane senátore.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Takže přednesu avizovaný pozměňovací návrh, který vychází z jednání ještě s Ministerstvem vnitra, s odborem, který má na starosti volby. A ten návrh zní: V článku I, bod 3 upravit takto: „V § 76, odst. 4“ se slova „doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím“ nahrazují slovy „dodány všem voličům nejpozději jeden den před dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím“. A věta poslední se nahrazuje větou „v obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě místostarosta. A není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu“. Tam se opisuje to, co je u těch předchozích doručení. Odůvodnění máte písemně k dispozici. Já už jsem ho také uvedl v tom svém původním vystoupení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho takového nevidím, takže podrobnou rozpravu končím a ptám se pana senátora Nytry, zda se chce vyjádřit jako zpravodaj? Nechce. Pan senátor Nenutil jako garanční zpravodaj k podrobné rozpravě? Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, já jenom ke způsobu hlasování. V případě, že tento návrh projde, pak po případném schválení by se muselo hlasovat ještě o té devadesátce, o zkrácené lhůtě. To je všechno, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, takže já si vás dovolím sezvat k hlasování.

Máme tady jediný pozměňovací návrh, který předložil pan senátor Milan Štěch. Aktuálně přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28.

A já zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování číslo 36, registrováno 54, kvorum 28, pro návrh 31, proti 2. Tento návrh byl schválen.

A nyní musíme ještě hlasovat o schválení senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 37, registrováno 54, kvórum 28, pro návrh 32, proti návrhu 8. Toto bylo schváleno.

A pak, tak jak říkal pan garanční zpravodaj, musíme hlasovat ještě o doporučení, aby Poslanecká sněmovna projednala tento návrh v prvním čtení. Já o tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 38, zkrátit lhůtu, registrováno 56, kvórum 29, pro návrh 32, proti návrhu 1. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu... (Kolega upozorňuje místopředsedu na povinnost pověřit senátory odůvodněním zákona v Poslanecké sněmovně....)

Takže... Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili zaprvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání, a tři senátory, a to asi pana předsedu Štěcha, pana senátora Nenutila a ještě jednoho... A pana senátora Sušila, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Už si vás nebudu volat, hned o tomto návrh udám hlasovat.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 39, registrováno 56, kvórum 29, pro návrh 48, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Já končím projednávání tohoto bodu.

A máme tady další bod, a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Dernerové a senátora Vladimíra Plačka, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 206

Prosím o úvodní slovo paní senátorku Alenu Dernerovou. Prosím, paní kolegyně.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Nebudu vás dlouho zdržovat, předstupuji před vás s druhým čtením návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů. Jedná se o zákon, který jsme tu přijímali před zhruba asi půl rokem, možná tři čtvrtě rokem, ono to letí. Primární návrh zákona, vládní návrh zákona se měl týkat pouze a jenom vzdělávání sester. V průběhu ovšem legislativního procesu v dolní sněmovně došlo k určitým změnám, kdy na poslední chvíli v podstatě se k tomu smysluplnému přidalo něco, co nedávalo příliš smyslu, a to ten návrh, kdy by se objevily nové dvě profese, a to terapeut a specialista tradiční čínské medicíny. Tyto dvě profese nejsou zdravotnické profese. Jsou to profese léčitelské. Jako k takovým se k nim musí v podstatě i přistupovat. Reakce odborné veřejnosti, podotýkám, že to bylo šest děkanů lékařských fakult, byla to jednak Česká lékařská komora, Vědecká rada České lékařské komory, mimo jiné také i Česká společnost J. E. Purkyně, které jednoznačně říkají, že toto v podstatě je nezdravotnické, jako takové by nemělo figurovat ve zdravotnickém zákonu vedle zdravotních sester.

Musím říci, že v podstatě nikde na světě není takováto situace, kdy by medicína, můžeme říkat léčitelství, není to medicína, v podstatě byla v zákoně zdravotnickém. Tady se otevřela Pandořina skříň, kdy v podstatě tedy i další léčitelské obory mohou se stát také tím, že budou v zákonu a postupně by mohly být i hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Moc dobře víme, že ty finance ve zdravotnicí jsou omezené, cena léků je velmi drahá. Nemůžeme tedy utrácet zbytečně.

Je nutno říci, že já nejsem osobně proti takovéto léčitelské metodě, ale nepatří do zdravotnického zákona. Mně nedělá problém, už to tady opakuji po několikáté, poslat pacienta na akupunkturu, akupresuru, ale nemůže to být ve zdravotnickém zákonu. To je prostě oddělené. Pokud se jedná o země kolem nás, tak už jsem to tu také říkala, ale například v Německu, jenom v některých zemích, je tato medicína placena, ale musí ji provádět lékař, který má odbornost lékařskou, šestiletou. A teprve posléze si udělá nějaký kurz nebo nějaké studium této medicíny. Stejně tak je tomu ve Švýcarsku. Nikdy to není na zelené louce.

Chtěla bych říci, že jsme se dlouze o tom bavili. Hovořila jsem i s panem ministrem Vojtěchem Adamem, měl by se vypracovat zákon, který by tyto léčitelské metody napasoval do jedné krabice, aby byl tady zákon o léčitelích, o léčitelství, tak, aby i ostatní léčitelská odvětví typu reiky, ajurvédy a dalších měly zákonný rámec. A jestliže tyto budou mít zákonný rámec, musí mít i medicína, resp. léčitelství čínské, ale nikoli ve zdravotnickém zákonu. Proto prosím o podporu toho, aby tyto dvě profese, které navíc ještě nejsou nikde zavedeny, máme tady i stanovisko ministerstva, kde opravdu není nic, co bychom tady měli v podstatě rušit, tak aby tyto dvě profese se staly posléze součástí nového zákona, který má ministerstvo zdravotnictví připravit.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Senátní tisk projednal VZSP jako výbor garanční a jediný. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Božena Sekaninová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 201/1. Prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Božena Sekaninová:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Jak tady zaznělo, poslední změnou tohoto zákona byly do zákona doplněny obory terapeut a specialista tradiční čínské medicíny. Tím se mezi odborné zdravotnické pracovníky zcela nesystémově zařadila jedna skupina léčitelů. Tento krok legislativně přiznal čínskému léčitelství statut medicínského oboru, čímž zvýhodňuje čínské léčitelství oproti jiným léčitelským metodám. Negativní stanovisko k této změně vyjadřuje Česká lékařská komora, děkani lékařských fakult, Vědecká rada České lékařské komory atd.

Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde.

Účinnost zákona je navrhována 15. dnem po jeho vyhlášení.

VZSP se zabýval podrobně tímto návrhem a doporučuje Senátu PČR projednaný návrh zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze. Jen na doplnění řeknu, přítomen byl ministr zdravotnictví, který s tímto návrhem souhlasil, který také řekl, že připravuje zákon, který se bude týkat léčitelů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásila paní senátorka Daniela Filipiová a má slovo.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych jenom chtěla říci, že tradiční čínská medicína není léčitelství, ale je to 2000 let stará, prověřená metoda. Jedna věta. Druhá věta. Nikdo tady nemluví o tom, že by tato metoda měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a tudíž že by se odčerpaly z těchto peněz určených na zdravotnictví nějaké zdroje, a tudíž by poté nebylo na léčbu klasickým, resp. západním způsobem medicíny. Já tady musím zopakovat to, co u předminulého bodu řekl kolega Vystrčil, že je zajímavý postoj paní kolegyně Dernerové, která v předchozím bodě hájila nevědeckou metodu léčby autistických dětí O.T.A., která ani nemá metodiku, podle které by mohli lidé postupovat, čili je to nevědecká metoda, tak tu hájila. A teď podle ní je tradiční čínská medicína, by měla jít pryč, protože je nevědecká. To je skutečně zarážející.

A potom ještě třetí poznámku. Tady zazněl výčet, kdo všechno je proti tomu, že děkani a lékařská komora a já nevím jaké, které odborné společnosti... Ono možná není bez zajímavosti, abyste věděli, že obrovským průkopníkem tradiční čínské medicíny u nás byl lékař, chirurg, doktor Václav Kajdoš, díky jemuž tady tradiční čínskou medicínu máme. Já jsem měla tu čest ho poznat osobně, osobně musím říci, že mně nesmírně pomohl, pomohl mnoha lidem, byl velmi vyhledávaným právě kvůli tomuto. A možná ještě další věc. Obrovské množství lékařů, většinou to jsou neurologové právě používají tradiční čínskou medicínu jako alternativní léčbu tam, kde selhává západní medicína. A tady bych opět mohla poukázat sama na sebe, kdy se mnou si lékaři-neurologové už nevěděli rady a pomohla mi až aurikuloterapie, což je vlastně akupunktura prováděná do ucha.

Já si myslím, že zesměšňovat tradiční čínskou medicínu tím, že je to jenom nějaké léčitelství, opravdu mi přijde minimálně lehkovážné. Myslím si, že na jednu stranu je dobře, že je to v tom zákoně, protože takhle zákonem garantujeme, že tuto léčbu budou dělat opravdu prostudovaní lidé, že pacienti, kteří už si nebudou vědět rady se svými problémy, tak se dostanou k lidem, kteří mají na tomto poli určité vzdělání, stát jim garantuje, že to provádí člověk, který má nějaké vědomosti.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je pak senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane kolego.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Já se omlouvám, já se nebudu vyjadřovat k těm odborným záležitostem z hlediska medicíny. Mě tady zaujaly některé věci úplně jiné. Já bych se chtěl opravdu prostřednictvím pana předsedajícího zeptat předkladatelů, kde budou peníze za alternativu z Dálného východu chybět, protože to je součástí důvodové zprávy. A paní zpravodajka to zmínila taky. Přitom je tady zmíněna například smrtící spinální, svalová atrofie, že na ni bude chybět. Jak se k tomu došlo.

Zadruhé, ministr zdravotnictví byl proti, přitom ministerstvo zdravotnictví udělilo Fakultní nemocnici v Hradci Králové, jejímž je zřizovatelem, výjimku pro provozování této medicíny čínské. To je druhá věc.

Třetí věc, dočetl jsem se, že v podstatě za odborníka čínské medicíny se může prohlásit každý, kdo má čínskou národnost. Ale pak se tady dočtu, že v rámci právě Fakultní nemocnice v Hradci Králové atd. je akreditovaný vzdělávací program, někdo ho akreditoval, ten vzdělávací program. Nerozumím.

A co je ale úplně nejdůležitější, je, že vyřazení těchto dvou oborů jsme tady projednávali před půl rokem. To vyřazení neprošlo. Takže to tu máme po šesti měsících znovu. Teď se dovídám, že pan ministr připravuje zase nějaký jiný zákon, kde se to zase nějak zlegalizuje jinak. Takže chvilku to platit bude, chvilku to platit nebude. Když to dneska neprojednáme, neschválíme, tak to tady do šesti měsíců máme jako senátní návrh znovu... Mně to nepřipadá jako kontinuální legislativní prostředí, nezlobte se na mě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Technickou chce paní senátorka Dernerová. Prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji za technickou. Jenom na úvod. Ten zákon se tu schválil, když tady seděl pan ministr Ludvík. Pan ministr Ludvík říkal, že pokud tento zákon neschválíme, tak spadne pod koberec, nebudeme tady mít zdravotní sestry, které nutně potřebujeme. Takže jsme redukovali 4+3 na 4+1. Myslím, že ten nonsens měl být 4. Ale to je jedno. Takže to je první. Za a). To znamená, my jsme to schválili. Takže ty pozměňovací návrhy, které tady byly, vůbec se nedostalo k jejich hlasování. V tomto nevidím žádný rozptyl problému.

Navíc, tady seděl pan ministr Ludvík, kterému jsem já navrhovala, aby se udělal zákon o léčitelství nebo komplementární medicíně. A on mi tak do ouška řekl, to je dobrý nápad. A pak tady máme volby, prostřednictvím pana předsedajícího, k panu senátorovi Nytrovi, kde tady sedí už jiný pan ministr. To je ministr Vojtěch, který v podstatě zastavil výstavbu pavilonu tradiční čínské medicíny v Hradci. Všichni víme, že v podstatě ti lékaři, kteří tam teď jsou, jsou asi dovezeni, možná dva tam pracují, ale dosypává jejich platy, to jsem viděla v televizi, v Reportérech, nebylo to nikým vyvráceno, kromě toho, že to platí Číňani, tak to dosypává ČR, český stát. To je jedna věc. A teď pan ministr má nějaké poradce, kteří říkají, že je dobré, aby vznikl zákon o komplementární nebo léčitelské medicíně, do kterého by právě tento obor měl patřit. A pak se ještě vyjádřím... Nebo já jsem měla technickou. (Ivo Bárek: Ano, to byla technická. Dobře, když už jste u toho mikrofonu, tak už to...) Tak já tady ještě přečtu... (Ivo Bárek: Co? Protože stejně jste byla přihlášena do rozpravy za chvilku, takže já vás nechám dokončit...) To bude jenom krátce. Já v podstatě chci říci, často využívaný argument starobylosti TCM není argumentem platným. Starobylou je i alchymie a astrologie, což z nich dělá vědecké disciplíny. Nedělá. Stejně tak není platný argument, že díky znalostem o některých bylinách užívaných v tradiční čínské medicíně byla objevena například některá cytostatika, a proto TCM je správná. K objevům cytostatik došlo i mnoha jinými způsoby. O přítomnosti léčivých látek v bylinách nikdo nepochybuje. Jsou základem mnoha léčiv. Já vycházím z toho, že tradiční čínská medicína opravdu není založena na důkazech.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším v pořadí je pan senátor Hassan Mezian.

Senátorka Alena Dernerová:  A divím se, že právě ten, který říká, že mají být důkazy, tvrdí něco opačného.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Paní senátorko! Pan senátor Hassan Mezian, prosím.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně a kolegové. Já jenom něco vysvětlím. Nebudu vysvětlovat, co je čínská medicína. Já chápu čínskou medicínu jako medicínu, která se provádí v jihovýchodní Asii, převážně v Číně. U nás je srovnatelná s lidovým léčitelstvím. Provádí se to jako doplněk, vzhledem k nedostatku lékařů, kteří dělají normální medicínu, protože v Číně i v jihovýchodní Asii jsou lékaři a jsou lékařské fakulty, které provádějí tu klasickou medicínu. Z té klasické medicíny nebo takhle... Z medicíny lidové, dejme tomu, převážně v Číně, vyčnívá akupunktura, která nepochybně má svoje opodstatnění. A je to prokazatelné. Toto opodstatnění je známé tisíce let, jak uváděla paní senátorka Filipiová.

Otázka je, že u nás skutečně účinek akupunktury je známý a od roku 81 jsou podle věstníku Ministerstva zdravotnictví, tenkrát Československé republiky, podmínky, za kterých se může provádět akupunktura. Musí to být lékař s atestací v určitém základním oboru. A s absolvováním nějakého určitého kurzu, který má dvě etapy. První etapa a druhá etapa. A v důsledku toho dosáhne oprávnění k provádění akupunktury. A u nás akupunktura má vymezené indikace a kontraindikace, kdy se může tato metoda aplikovat tak, aby nenahrazovala normální léčení. Minule jsem řekl, abychom místo operace slepého střeva probodali některé body na noze. A to je metoda pro nás, pokud to kdokoli provádí u zánětu slepého střeva, tak je to trestné. Tomu se říká non lege artis. Čili akupunktura se u nás provádí, jsou lidé, kteří mají oprávnění, já jsem jeden z nich. A ti lidé, kteří to mají oprávnění provádět, znají diagnostiku, mají znát diferenciální diagnostiku a hlavně kontraindikace, aby nezanedbali určité závažné onemocnění, které by bylo jinak léčeno. Čili já toto budu podporovat.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, další v pořadí je paní senátorka Milada Emmerová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Milada Emmerová:  Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, nechci vám tady teď dělat velikánskou přednášku, něco jako v Hydeparku, ale jen chci upozornit na dvě věci. Jde v podstatě o terminologické odlišnosti. Medicína, to je prostě zdravotnická činnost, která je založena na různých vědomostech, znalostech. A pátráme po důkazech, které by nás přesvědčily o té které nemoci. To je medicína. Celý zdravotnický systém je ustaven tak, aby se dospělo k diagnóze. Musíme vědět, co tomu člověku je. A potom navazuje léčba, kterou rozlišujeme zhruba do třech skupin. Je to léčba příčinná, která odstraňuje příčinu neduhu. Potom je to léčba patogenetická, která odstraňuje určité závady v průběhu onemocnění. A potom je to léčba symptomatická, která odstraňuje příznaky. A právě čínská medicína je založena nikoli na odhalování nemocí, ale na léčitelství. Stejně jako homeopatie nebo bylinkářky. To je prostě stejná kategorie. A to pravděpodobně pan ministr chce sdružit do jednoho bloku. Čínská medicína, pokud vím, neodhaluje onemocnění jako takové. Jde o léčbu bolesti, samozřejmě se užívá například akupunktura, ovšem tam se vychází z určité empirie a nikoli z důkazů. Podobný efekt má třeba, když mě bolí hlava, a to nevím, proč mě bolí hlava, tak si beru prášek, analgetikum. Ale tím se nic neřeší, příčina se tím neodhalí. A to je ten zásadní rozdíl medicíny stavěné na důkazech a mezi čínskou léčitelskou metodou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane kolego.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou dobrý den. Já opravdu nejsem ani zastáncem, ani odpůrcem čínské medicíny. Jenom je fajn, když se tady argumentuje změnou názoru a změnou ministrů a ministra v demisi, kdy nevíme, jak dlouho tam ten ministr bude a co když za tři týdny nebo za měsíc nebo za půl roku tam bude jiný ministr a zase změní názor? A v té souvislosti mám jeden dotaz. Za tu dobu platnosti tohoto zákona, který chceme změnit, stalo se něco? Začaly některé školy nebo někdo jiný připravovat studijní programy? Dalo se něco do pohybu? Protože ten zákon dnes platí. A než vejde v účinnost tato změna, tak bude platit ještě déle. To není o jednom měsíci. Nezaděláváme si na nějaký problém? A i kdyby ne, tak mně osobně se nelíbí tenhle legislativní nepořádek. To jsem se ukáznil, měl jsem úplně jiné slovo. My jednou něco schválíme, pak to zase zrušíme. Mimochodem pan ministr Ludvík, když nás žádal o schválení na zdravotní sestry, tak mluvil trochu jinak. Ne že by byl zapřísáhlým nepřítelem čínské medicíny, ale mluvil o tom, že aspoň tyto obory budou pod kontrolou, protože o tom svědčí i vyškrtávané písmeno "J", kdy v podstatě Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou minimální požadavky na studijní programy atd. Takže se ptám, je už něco v běhu na základě současného platného zákona? A nezpůsobíme nějaký problém? Budou tu nějaké arbitráže a podobné záležitosti? Bude se někdo soudit se státem? Nevím, já na to neumím odpovědět a chci říct, že nejsem odborník na zdravotnictví. Mně vadí ten legislativní nepořádek, který v tom děláme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí do obecné rozpravy? Protože paní senátorka Dernerová je rovnou navrhovatelkou, takže dostane slovo po ukončení rozpravy.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, jen chci zareagovat. Já jsem tady říkala, asi mě pan kolega neslyšel, že máme tady stanovisko pana náměstka Pícla pro řízení sekce vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který nám psal, je to z listopadu 2017, že ve veřejné databázi, kterou Národní akreditační úřad vede, nebyl žádný dosud studijní program dané specifikace otevřen a akreditován. Takže to je k tomuto. Já jsem to tu říkala, že tu nic nerušíme, nic se nerozběhlo. Existují tu soukromé školy, TCM, v Čelákovicích, tady v Praze je jich mnoho, ti lidé si to platí, chodí tam lékaři a lidé, kteří se učí matlat masti. Takže ano, existuje to, mohou si to zaplatit a mohou se tam vzdělávat, ale nejsou to akreditovaná pracoviště, která byla schválena ministerstvem. A mně se také nelíbí, jak se tu tvoří zákony, to chci říci. A říkám to tady v Senátu nejen já, ale my všichni opakovaně. Ale to si musíme pak rozříkat asi s dolní sněmovnou.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Já ukončím obecnou rozpravu, takže obecnou rozpravu končím a ptám se teď paní navrhovatelky, jestli ještě chce vystoupit? Nechce. Ptám se paní garanční zpravodajky, jestli chce vystoupit? Prosím?

Senátorka Božena Sekaninová:  V diskusi vystoupili čtyři diskutující, z toho kolega Nytra 2x. A padl jeden jediný návrh, a to schválit. A o tom budeme hlasovat.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  A to, paní garanční zpravodajko, nemáte pravdu, protože návrh na schválení není, takže já musím otevřít podrobnou rozpravu. V podrobné rozpravě probereme pozměňovací návrh, který jste schválili na výboru. A nemusíte ho číst, protože on je už v tisku.

Senátorka Božena Sekaninová:  Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednaný návrh zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou tohoto usnesení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ale my je musíme ještě schválit, ty pozměňovací návrhy. Takže se, prosím, posaďte, děkuji. A já se ptám, jestli v podrobné rozpravě mimo návrhy, které jsou v tisku, má někdo ještě nějaký jiný pozměňovací návrh? Pokud nemá, tak podrobnou rozpravu končím. Prosím paní garanční zpravodajku a ptám se, jestli se paní navrhovatelka chce vyjádřit k podrobné rozpravě, k pozměňovacímu návrhu? Nechce. Paní garanční zpravodajku poprosím, aby nám řekla, jak proběhla podrobná rozprava.

Senátorka Božena Sekaninová:  V podrobné rozpravě se nikdo nepřihlásil a je tady návrh na schválení pozměňovacích návrhů.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Výborně. Takže já o tomto pozměňovacím návrhu budu hlasovat, dovolím si vás sezvat.

Takže já si vás dovolím odhlásit.

Jenom opakuji, že tady byl návrh na odhlášení, takže všichni jste odhlášení a poprosím, abyste se přihlásili. Tak ještě počkám. A máme tady hlasování o pozměňovacím návrhu z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. A já o tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Takže hlasování číslo 40, registrováno 48, kvorum 25. Pro návrh 34, proti 3, takže tento návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování číslo 41, registrováno 49, kvorum 25, pro 33, proti 3. Tento návrh byl schválen.

A vzhledem k tomu, že jsme návrh takto schválili, proto podle § 130, odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním. A postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. A tři senátory, a to paní senátorku Dernerovou, paní senátorku Sekaninovou a poprosím ještě o jednoho pana senátora, pana senátora Plačka, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové číslo 42, registrováno 48, kvorum 25. Pro návrh 45, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu a poprosím, aby mě někdo vystřídal.

Senátorka Alena Dernerová:  Já děkuji všem, kdo jste hlasovali pro návrh. Děkuji i odpůrcům. O diskusi to vždycky je. Ale především těm, kteří jste hlasovali pro smysluplnou věc, děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže radostná zpráva, jsme u posledního bodu a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Vladimíra Plačka a Jiřího Voseckého, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 207

Tento návrh máme jako senátní tisk č. 207. Návrh uvede navrhovatel, senátor Vladimír Plaček. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dodržím zase ten slib, že budu maximálně stručný, tak, abych v tuto pokročilou noční hodinu skutečně nezdržoval.

Jedná se tedy o návrh senátního návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. O tom jste informováni už několikrát. Na projednávání zde na plénu již v polovině minulého roku, kdy jsme tento zákon projednávali tady v Senátu, jsme byli s panem kolegou Voseckým připraveni podat pozměňovací návrh, který by řešil jednu závažnou záležitost, a to z našeho pohledu jednoznačně přímou diskriminaci osob se zdravotním postižením, kteří pobývají v pobytových zařízeních sociálních služeb, v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem, v domovech pro osoby se zdravotním postižením.

Těmto lidem totiž buď není přiznáván, nebo je odebírán příspěvek na mobilitu. Jedná se v tomto roce o částku 550 Kč na 1 měsíc a tito lidé na to údajně nemají nárok. Úřady práce to zdůvodňují, nad rámec zákona to zaznělo na jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Čili žádná účelovost tam není, pouze pravidelnost. A úřady práce to zdůvodňují, že je určen na cestu do zdravotnického zařízení, do práce a nebo do školy. Ta diskriminaci je tady naprosto zjevná, protože ostatní osoby v obdobném zdravotním stavu, které nepobývají v pobytových zařízeních sociálních služeb, těm stačí, aby na příspěvek na mobilitu dosáhli, pouze čestné prohlášení, že ten příspěvek používají na mobilitu.

Prosím, uvědomme si jednu věc. My chceme, aby lidé v pobytových zařízeních byli integrováni, byli transformováni, byli institucionalizováni, ale my jim nedáme na to ani korunu, aby mohli vůbec někam odjet. Pobytové zařízení, které uspořádá jednou za měsíc nějaký výlet do obchodního centra, to není žádná mobilita. Je tady opravdu zcela jasná diskriminace. My tedy tím plníme slib a předkládáme tento senátní návrh zákona. Jen pro ilustraci, lidé, kteří jsou v domácím prostředí – a my samozřejmě chceme, aby bylo co nejvíce lidí v domácím prostředí a byli ošetřováni nejbližšími rodinnými příslušníky, nebo případně sociální službou, terénní a nebo ambulantní, tak mají samozřejmě nároky na další pomůcky. Mimo jiné také na osobní automobil. A ta výška je na 7 let 200 000 Kč. Když sečteme ještě i další nároky na pomůcky, mohou být až na zvláštní pomůcku 350.000 Kč, pokud jde o plošinu 400.000 Kč. Součet všech příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících za 5 let po sobě jdoucích přesáhnout částku 800.000, 850.000, pokud je v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcka na pořízení schodišťové plošiny. Prosím, pohybujeme se tady v těchto částkách. A lidem, kteří jsou v pobytových zařízeních, nejsme schopni přiznat 550 Kč měsíčně.

Já bych vás moc chtěl požádat o schválení, nicméně je tady jeden problém, a to ten, že při projednávání ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 8 přítomných senátorek a senátorů 4 hlasovali pro a 4 se zdrželi hlasování, takže není tady jednoznačný návrh schválit. Takže jsem nemohl v tom výboru načíst pozměňovací návrh, komplexní pozměňovací návrh, který řešil jeden drobný nedostatek, a to přechodné ustanovení. To znamená, ve chvíli, kdy běží řízení o přiznání toho příspěvku a přijde platnost, účinnost tohoto zákona, jakým způsobem se toto bude řešit. Je to právě doplněno v tom komplexním pozměňovacím návrhu, který bych tedy velice rád potom načetl v podrobné rozpravě zde, abychom měli v pořádku ten návrh jako celek.

Jenom možná samozřejmě víte, že jsem ředitel pobytového zařízení sociálních služeb, toto řeší záležitost nikoli jednoho, ale všech. Takže necítím se být v konfliktu zájmů, a už vůbec ne ve svůj prospěch. Je to ve prospěch opravdu těch, kteří v tom zařízení žijí a na tu mobilitu finance nemají. A pak ještě prosím jedna prosba, nebo jedno sdělení. Navrhuje se tady, aby Poslanecká sněmovna přijala ten návrh v § 90 v 1. čtení, protože je to opravdu naléhavá záležitost, a nechtěl bych být v kůži těch diskriminovaných. Děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční a jediný. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Božena Sekaninová. Záznam z jednání výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 207/1. A já prosím paní senátorku, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Božena Sekaninová:  Já děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, tak doufám, že dnes už naposledy.

Cílem návrhu je úprava podmínek čerpání příspěvku na mobilitu, jak tady zaznělo. Dle předkladatelů je stávající právní úprava diskriminační, kdy příjemce, který je uživatelem sociálních služeb v pobytovém zařízení sociálních služeb musí z tohoto důvodu dokladovat použití příspěvku na mobilitu. Zatímco ostatní příjemci prokazují použití pouze čestným prohlášením. Navíc úhrada za pobyt v zařízení sociálních služeb nezahrnuje bezplatné zabezpečení dopravy pro uživatele těchto služeb.

Ve svém důsledku je tato právní úprava v rozporu se základními zásadami poskytování sociálních služeb, které jasně vymezuje ustanovení § 2, zákona 108 z roku 2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Rozsah a forma podpory a pomoci prostřednictvím sociálních služeb musí mj. působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a posilovat jejich sociální začleňování.

Proč by tedy i uživatel pobytové sociální služby nemohl využívat možnosti individuální dopravy k využití běžných veřejných služeb a zdrojů? Jinými slovy, proč by uživatelka domova pro seniory či domova se zvláštním režimem nemohla využít dopravu k návštěvě lékaře, terapeuta nebo služeb kadeřnictví i k nákupu věcí běžné potřeby. Individuální doprava tak plní funkci přirozeného prostředku proti odloučenosti a sociální izolaci uživatelů pobytových služeb. Navrhovaná právní úprava bude mít finanční dopad do státního rozpočtu. S ohledem na poslední novelu předmětného zákona, kdy byl s účinností od 1. ledna 2018 zvýšen příspěvek na mobilitu na 550 Kč měsíčně, jsou předkladatelem vyčísleny náklady ve výši 434 794 800 Kč ročně. Účinnost zákona se navrhuje 15. dnem po jeho vyhlášení.

Tak, jak tady zaznělo od předkladatele, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o návrhu schválit zákon včetně pozměňovacích návrhů z 8 senátorů hlasovali 4, proti nikdo a 4 se zdrželi. Při hlasování o návrhu zamítnout návrh zákona z 8 senátorů hlasovali 2 pro, 3 proti a 3 se zdrželi. Jiný návrh nebyl v rozpravě předložen. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko, a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. A přece, pan senátor Žaloudík. Už se odhlásil, takže platí, že se nikdo nehlásí. Takže není ani se k čemu vyjadřovat a já poprosím paní zpravodajku, aby nás provedla hlasováním.

Senátorka Božena Sekaninová:  Vzhledem k tomu, že kolega Plaček tady avizoval pozměňovací návrh, tak by ho měl načíst v podrobné rozpravě a poté budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu a poté o zákonu jako celku.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  To znamená, že návrh na schválení nepadl. Rozumím tomu správně? Ani od pana předkladatele.

Senátorka Božena Sekaninová:  Ne ne, ode mě padl.

Senátorka Božena Sekaninová:  Schválit, ve znění pozměňovacího návrhu.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, to znamená, otevřeme podrobnou rozpravu. Ano. Takže otevírám podrobnou rozpravu. Prosím vaše návrhy.

Senátor Vladimír Plaček:  Pan předsedající už nemá slov. Děkuji, já se pokusím to přečíst velice rychle. Jedná se o komplexní pozměňovací návrh senátora Vladimíra Plačka k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 329/2011 sbírky o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Senátní tisk číslo 207. Návrh zákona upravit takto: Zákon ze dne, kterým se mění zákon číslo 329/2001 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky, článek 1. Zákon číslo 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona číslo 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 301/2017 Sb. se mění takto:

1. v § 6, odst. 1 se slova „a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče včetně poznámky pod čarou číslo 7 zrušují“.

2. v § 6 se odstavec 4 zrušuje.

3. v § 23, písmeno d) se slova „a důvody dopravy, jde-li o žádost o příspěvek na mobilitu podle § 6, odst. 4 zrušují“.

4. v § 23, písmeno f) se slova „s výjimkou žádosti o příspěvek na mobilitu podle § 6, odst. 4 zrušují“.

Článek II, přechodné ustanovení. Řízení o příspěvku na mobilitu zahájena a pravomocně neskončena před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona číslo 329/2011 sbírky, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Článek III, účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení.

Jinak prosím ještě upozorňuji na ten § 90 a schválení v 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo, takže poprosím paní zpravodajku, aby nás provedla hlasováním.

Senátorka Božena Sekaninová:  Nyní budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, který se týká přechodného ustanovení. A poté budeme hlasovat jako o celku včetně pozměňovacího návrhu.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji.

Aktuálně je přítomno 47 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 24. A hlasujeme o komplexním pozměňovacím návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 43 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A nyní, už bez znělky, budeme hlasovat ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25.

A já zahajuji hlasování a prosím, kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 44 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Protože návrh byl schválen, a proto podle § 130, odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednávání. Dále pověřujeme dva senátory, a to pana senátora Plačka... a? (Hlasy z pléna.) A senátora Voseckého, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Aha, legislativa připomíná, že ještě musíme hlasovat o tom, že žádáme sněmovnu, aby projednala v tzv. devadesátce, tj. ve zrychleném čtení. Nemusíme už znělku, můžeme rovnou hlasovat.

Aktuálně je přítomno 48, aktuální kvórum 25. Zahajuji hlasování. A ptám se, kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 45 se z 48 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 25 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A nyní se jenom ptám, jestli jsme odhlasovali ty senátory. Neodhlasovali, správně si to pamatuji.

Takže budeme ještě hlasovat o tom, že pověříme senátora Plačka a Voseckého, aby zdůvodnili tento návrh v Poslanecké sněmovně. Je všem jasné, o čem hlasujeme? Já zahajuji hlasování. Přítomno 48, kvórum 25. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 46 se z 48 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 25 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji navrhovateli i zpravodajce a projednávání tohoto tisku končím.

Tím jsme vyčerpali program této schůze, pan senátor chce říci jednu větu...

Senátor Vladimír Plaček:  Ano, jednu větu, velmi vám děkuji. Děkuji ne za sebe, ale za ty lidi v pobytových zařízeních sociálních služeb. Budou jezdit... Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Jen připomínám, že s ohledem na stav České pošty rozhodla Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, že nadále už nebudete dostávat pozvánky na plenární zasedání Senátu poštou, ale budete je dostávat mailem. Tak si, prosím, ty maily čtěte, abyste potom nechyběli!

Přeji vám krásný večer a sociálním demokratům úspěšný sjezd!

(Jednání ukončeno v 21.33 hodin.)

<<<<<<< HEAD ======= >>>>>>> dcc76c226a822eba7de92542ab205182cf5f82c0