Původní dokument

(1. den schůze – 06.01.2016)

(Jednání zahájeno v 10.03 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 17. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Dovolte mi, abych vám ještě jednou popřál, aby rok 2016 byl pro vás rokem úspěšným, aby vás provázelo pevné zdraví a abyste z odváděné vykonané práce měli dobrý pocit.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v úterý 15. prosince loňského roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Radko Martínek, Jaromír Jermář, Lubomír Aschenbrenner, Daniela Filipiová, Jan Veleba.

Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Nyní – podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovatelkami 17. schůze Senátu byly senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatelkami 17. schůze Senátu byly senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 1 bylo registrováno 67 senátorek a senátorů, kvorum 34. Pro návrh 66, proti nikdo.

Návrh byl přijat. Ověřovatelkami této schůze byly určeny senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 17. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Navrhovatel Zdeněk Škromach vzal svůj návrh zpět. Jedná se o senátní tisk č. 20 a podal nový senátní návrh pod č. 172, jehož první čtení Organizační výbor zařadil na pořad této schůze.

Ministr obrany požádal o vyřazení svého bodu, a to senátního tisku č. 163 a zařazení na příští schůzi Senátu, která bude za týden. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Ano, pan senátor Petr Vícha. Pak pan senátor Jan Horník. Prosím.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, využiji příležitosti a popřeji vám všem všechno nejlepší do nového roku. Omlouvám se kolegovi Horníkovi, že jsem jej předběhl. Na žádost pana ministr Zaorálka dávám návrh na změnu pořadí jednání dnes, aby byl první projednán bod č. 2 – senátní tisk č. 171; a tisk č. 179 až jako druhý. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Prosím, pan kolega, senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, přeji vám všechno nejlepší do roku 2016. Hlavně, aby pro nás všechny byl rokem šťastným.

Mám návrh, abychom zařadili na dnešní plénum Senátu senátní tisk č. 52, který se týká petice vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření za akt velezrady prezidenta Zemana. Tento bod jsme projednávali na plénu Senátu 10. 12. Ve 20.07 hodin byl prapodivně ukončen. Pan předseda to sám komentoval – končíme možná neobvyklým způsobem...

Tento způsob byl skutečně neobvyklý. V sále předtím jsme měli 37 kolegyň a kolegů, a potom, když najednou mělo dojít k hlasování o doprovodných usneseních, tak 11 našich kolegyň a kolegů vytáhlo identifikační karty, předsedající, místopředseda Senátu Ivo Bárek najednou seděl, a nevěděl, co má přesně dělat, ale v podstatě jsme nemohli hlasovat.

A domnívám se, že takovéto jednání není na půdě Senátu zrovna úplně tím pravým ořechovým, protože pokud by to bylo v Poslanecké sněmovně, tak bych se už nedivil ničemu. Ale máme tady pamětníky asi v osobách pana předsedy Štěcha, pana místopředsedy Sobotky a kolegy Pavla Eyberta, a nevím, jestli jsem na někoho nezapomněl, kdo tady je od začátku Senátu. A tato záležitost se snad za celou dobu nestala. Představte si, že jsme hlasovali třeba návrh ministra Stropnického a vzpomeňte si, že jsme tam potřebovali, mám dojem, 37 hlasů; a dávali jsme tyto hlasy tady po baráku skutečně dohromady, tak abychom mohli vůbec tento bod tehdy důležitý odhlasovat. Bylo to ten samý den.

A najednou se někteří z nás zachovali – a nechci to říct úplně natvrdo – jako takoví malí uličníci. A přitom tento bod jsme mohli mít dávno za sebou. Co by se v podstatě stalo? Buďto by jedno nebo druhé doprovodné usnesení bylo odhlasováno nebo ne. Usnesení byla dvě, jedno měl připravené zpravodaj kolega Šesták, druhý byl návrh několika senátorů za ODS.

A domnívám se, že bychom měli to, co tehdy bylo ukončeno, dokončit. Ale jednací řád legislativně vlastně nezná způsob, jakým to udělat. Znamená to, že dávám návrh, abychom tento bod znovu zařadili a vedli ho jako klasický bod. Ani legislativci mi nebyli schopni poradit, jak to jde udělat. Nicméně asi Organizační výbor a samozřejmě naše legislativa by asi během pětiminutové přestávky byla schopna dát dohromady, jak se zachovat a jak případně přesně tento bod uchopit. Ale myslím si, že o tomto bychom měli hlasovat a tento bod bychom měli zařadit. Nemusel by být dlouhý, protože nepředpokládám, že by někdo k oné petici vystupoval, protože to už se stalo 10. prosince 2015, a v podstatě by šlo o to, aby se udělala doprovodná usnesení, ať dopadnou, jak dopadnou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane předsedo, navrhovat, ale, prosím vás, nevedeme rozpravu.

Chci k tomuto jen říci. Nechci tady vytvářet nějakou atmosféru, která by byla střetová, ale považoval bych za rozhodující, abychom se podívali na záznam z minulé schůze, a pokud řídící schůze prohlásil, že tento bod je ukončen, považoval bych návrh, který byl předložen, za nehlasovatelný. Pokud řídící schůze pouze zkonstatoval, že se nemůže hlasovat, pak bych dával návrh, aby plénum Senátu hlasováním rozhodlo, jestli chce tento bod znovu zařadit.

Jsou nějaké námitky k mému návrhu postupu? Jde o to, abychom nedělali precedenty, které bychom neuměli odůvodnit, a sami jste nyní slyšeli, že legislativa se v tom nevyzná.

Přiznám se, že mě zaráží, že se to dozvídám až nyní, včera byl Organizační výbor, nic jsem se nedozvěděl, ani to, abych se na to mohl připravit. Ale je to možné, může se to stát, stalo se to. Ale znovu říkám: Teď nevedeme rozpravu. Pokud máte nějaké návrhy na jiný bod nebo na stažení bodu, ano. Ale prosil bych, abyste k tomuto nevedli rozpravu, nyní se navrhují pouze procedurální otázky, to znamená doplnění, rozšíření, zúžení programu. Diskuse k jednotlivým návrhům se nevede.

Kdo se hlásí ještě ke změně pořadu? Upozorňuji, že nerad bych vám odebíral slovo, ale trvám na tom, abyste nevedli rozpravu. Pan místopředseda Zdeněk Škromach, prosím.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, já jsem osobně přesvědčen o tom, že k programu se rozprava vede. A jenom bych chtěl reagovat na kolegu Horníka - prostřednictvím předsedajícího.

Způsob, když něco neprosadím, dělat z ostatních, jakože se zachovali nějak podivně, je naprosto nepřijatelný, pane kolego, protože Senát má svůj jednací řád a každý z nás má právo svůj názor vyjádřit buď hlasováním nebo tím, že prostě nehlasuje. To je naprosto demokratické! A to, že někdo něco neprosadí, co si představoval, že by prosadit mohl, řešit tím způsobem, že minule tento bod skončil, byl projednán, bylo přijato usnesení naprosto legitimně. A v této chvíli my se můžeme znova a znova vracet vždycky, když se nám bude zdát, že jsme něco neprosadili a že teď v této chvíli by to bylo třeba znova možné.

Nezavádějte tady, prosím, praxi, která tady nebyla! Je potřeba takovéto způsoby odmítnout, je to téměř mimo jednací řád! Jsem přesvědčen o tom, že to je nehlasovatelné!

A prosím, nezačínejme nový rok podobnými nesmysly, které tady nyní kolega přednesl.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Chci jenom říci, že pan místopředseda Škromach vystoupil z titulu lidí, kteří mají přednostní právo a mohou vystoupit kdykoliv, zrovna tak může vystoupit pan senátor Horník, prosím, a potom pan senátor Václav Homolka.

Senátor Jan Horník:  Pro kolegyně a kolegy bych chtěl jenom říct, proč jsem to nepřednesl včera na schůzi Organizačního výboru. Důvodem bylo to, že jsme měli jednání klubu až v 18.00 hodin společně s klubem KDU-ČSL, a tam jsme tuto situaci řešili. Dobře, to byl důvod, proč jsme tak udělali...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Prosím vás, v této části by se měly dávat návrhy, ale neměla by se k tomu vést polemika, rozprava a další. Nechci vás nijak omezovat. Prosím, nyní pan senátor Václav Homolka.

Senátor Václav Homolka:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Pokud by tento bod byl zařazen na dnešní jednání, chtěl bych kolegyním a kolegům jenom připomenout, že náš výbor projednal tuto záležitost a ústavní právníci řekli, že tato žaloba není důvodná.

Senátor Václav Homolka:  To tedy víme a myslím si, že je zbytečné, abychom to chtěli projednávat. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vyhlašuji nyní pětiminutovou přestávku.

Ověřím si, jak jsme v minulém záznamu tento bod ukončili, a pak navrhnu další postup. A jinak prosím předsedy klubů, aby se shromáždili pod tribunou... nebo pod místy pro členy vlády.

(Jednání přerušeno v 10.17 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.24 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Budeme pokračovat a hlásí se pan senátor Jan Horník. Jan Horník se hlásí. Prosím klid, klid...

Senátor Jan Horník:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo. Vzhledem k tomu, že tato situace asi doopravdy nastala poprvé v Senátu, je velmi těžké ji uchopit. Tak já svůj návrh beru zpět s tím, že potom na příští Organizační výbor předložíme návrh na zařazení bodu doprovodného usnesení tak, jak jsme to chtěli učinit.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji. A jenom vám zopakuji, protože kvůli tomu jsme přerušovali, jak zněl závěr v té době řídícího schůze místopředsedy Senátu Ivo Bárka: "Takže není dost hlasů, protože potřebujeme 27 hlasů, takže tím pádem končím projednávání tohoto bodu."

Takže to byl závěr. Bod byl ukončen a chci prohlásit, že projednávání petice bylo ukončeno! Pokud by se tímto tématem chtěl někdo zabývat, musí podle mého názoru předložit materiál, ale už to nebude petice. Petice byla projednaná, petentům bylo odpovězeno a splnili jsme všechny požadavky, které stanovuje jednací řád. A samozřejmě, že se tím musíme řídit.

Já děkuji za vstřícnost panu kolegovi Horníkovi a můžeme pokračovat v projednávání pořadu schůze. Hlásí se ještě někdo s návrhem na doplnění či změnu pořadu této schůze? Není tomu tak.

Takže přistoupíme k hlasování. Seznámím vás, jak bychom měli hlasovat. Nejdříve bychom měli hlasovat o návrzích, které vzešly z jednání včerejšího Organizačního výboru. To znamená, abychom stáhli dva body, co byly původně. A jsou to tisky č. 163 s tím, že bude zařazen na příští schůzi, a senátní tisk č. 20, to zpětvzetí návrhu senátního návrhu zákona, a nově zařadili senátní tisk č. 172, který navrhl pan místopředseda Škromach.

Tolik tedy návrhy, které vzešly z Organizačního výboru. Tyto tři návrhy můžeme hlasovat společně. Nejsou námitky? Nejsou.

Poté budeme hlasovat o návrhu pana předsedy klubu ČSSD Víchy na prohození bodu 1, 2. A potom celý pořad schůze.

Já už nebudu pouštět znělku, protože jsme ji měli před chvilkou. A budeme hlasovat tedy o návrzích Organizačního výboru na změnu pořadu této schůze.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, prosím zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 73, kvorum 37, pro návrh 68, proti nikdo.

Návrh byl schválen.

A dalším hlasováním bude prohození bodu 1 a 2 tak, jak navrhl pan kolega Vícha.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 74, kvorum 38, pro návrh 70, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o pořadu schůze en bloc v souladu s předchozími dvěma hlasováními.

Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 4, registrováno 74, kvorum 38, pro návrh 71, proti nikdo.

Návrh pořadu této schůze byl schválen a budeme se jím řídit. Tak děkuji vám. Přejdeme k prvnímu bodu, a to je podle aktuálně schváleného pořadu schůze.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 171

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 171 a já nyní prosím pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, kolegové. Dovolte, abych vám popřál dobré ráno. Také vše dobré do nového roku. Já bych vám především rád popřál, abyste byli zdraví v tom roce, protože jsem si zkusil na konci roku jaké to je, když člověk nemůže pořádně chodit. Takže to si myslím, že je předpoklad našeho fungování a přeji vám, aby vás nic nepříjemného v tomto nepotkalo.

A teď mi dovolte k návrhu zákona, který tady byl předložen. Já vám tady předkládám zákon, který se týká novely zákona o státní službě a pravděpodobně jsem už tady měl možnost říci základní problém, proč tady předkládám tuto úpravu. Ukazuje se, že je určitý spor mezi principem zákona o státní službě a pokrytím fungování zahraniční služby především proto, že se obě dvě oblasti řídí zcela opačnými principy.

Zatímco zákon o státní službě je o stabilizaci lidí, zahraniční služba je naopak o rotaci, permanentní rotaci těch, kteří, odchází na posty do zahraničí a zase se vrací. A ten zákon, když to zjednoduším, abych to znova neopakoval celé detailně, je zákon, který nám umožní například zaměstnávat rodinné příslušníky, pokud bychom nemohli, tak přijdeme asi o 80 – 90 milionů korun, které bychom museli navíc vyplácet. Upozorňuji, že to je praxe, která je běžná i v jiných zemích, to využívání rodinných příslušníků, pokud vyjíždějí se svými partnery do zahraničí. Takže to jsou jedny velké peníze, o které bychom přišli. A stejně tak bychom museli vyplácet osobní poplatky těm, kteří vyjíždějí, to by bylo asi 350 milionů korun, které bychom také museli nárokovat, aby také nebyla žádná velká radost. Takže když to zjednoduším, ty finanční ztráty spojené s tím, kdyby se nám to nepodařilo sladit, jsou poměrně velké. Proto rovnou přiznávám, že mi na této úpravě velmi záleží, protože pokud bude schválena, tak nám to umožní v podstatě efektivní fungování zahraniční služby, bez nějakých velkých dodatečných prostředků. Umožní to ten systém rotace, který je podmínkou fungování, na kterém ministerstvo zahraničí oproti jiným ministerstvům docela spočívá a stojí.

Takže jsou to tato specifika, která mě vedou především k tomu, abych tady navrhl tuto úpravu. Jsem rád, že ve sněmovně jsme na tom s poslanci poměrně velmi silnou dohodu udělali. Věřím tomu, že se to podaří i tady v Senátu.

Děkuji tedy za práci a pozornost, kterou jste tomu věnovali. Jenom zdůrazňuji, že je to pro chod ministerstva v tuto chvíli – a pro fungování zahraniční služby – docela důležitá věc. Děkuji a jsem připraven reagovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 171/02. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bublan. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Výbor nepřijal usnesení, záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 171/01. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr v podstatě řekl, jaký je obsah, nebo co bylo důvodem, motivem k přijímání tohoto zákona. Já se domnívám, že ten účel je velmi dobře vyjádřen v důvodové zprávě k této předloze, kde se říká, že hlavními okruhy, které je potřeba ve vztahu k výkonu zahraniční služby v návrhu vyřešit, jsou zejména obsazování služebních míst, uvolněných po státních zaměstnancích, vyslaných k výkonu zahraniční služby, obsazování služebních míst na služebním působišti v zahraničí osobami v pracovním poměru na dobu určitou, kterými jsou manželé, partneři státních zaměstnanců, vyslaných k výkonu zahraniční služby, odborní pracovníci či osoby s dlouholetým pobytem v místě zastupitelského úřadu. Dále jde o zařazování státních zaměstnanců, kteří se vrátili z výkonu zahraniční služby. To je tedy v kostce i obsah toho zákona, jeho převážné části, tak, jak jej předkládala vláda.

V Poslanecké sněmovně byly učiněny různé pozměňovací návrhy. Jedním z nich byl i pozměňovací návrh obsažený v § 74, odst. 1, písm. h), a to je tedy ta diskutovaná a problematická horní věková hranice u těch vedoucích misí, která je konstruována podle tohoto návrhu novely jinak, než je ten obecný princip, který je uplatněný v zákonu o státní službě.

Jak bylo řečeno, nemá smysl, abych to tady teď dál rozpitvávala, já se přihlásím do rozpravy ještě k tomu, ale teď jako zpravodajka chci jen říct, že skutečně ÚPV na včerejší schůzi přijal usnesení, a sice usnesení k návrhu, poté, co byl podán ten pozměňovací návrh, a kdy tedy bylo navrhováno vrátit tu předlohu Poslanecké sněmovně s tím pozměňovacím návrhem, tak tedy k tomuto návrhu nepřijal žádné usnesení. Průběh hlasování byl takový, že z 9 přítomných senátorů – 3 hlasovali pro, proti nehlasoval nikdo a 6 senátorů se zdrželo hlasování. Jiný návrh, totiž návrh na schválení toho zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, nebyl podán.

Jako zpravodajka ÚPV já těžko teď mohu dělat nějaký další návrh sama, a ten učiním právě sama za sebe až v obecné rozpravě.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, zaznamenávala rozpravu a samozřejmě po skončení budete mít možnost se k ní vyjádřit.

Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, kolega Bublan? Ano, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením VZVOB. Ten se tímto tiskem zabýval na své 19. schůzi konané dne 5. ledna 2016.

Výbor po odůvodnění zástupce předkladatelů, doktora Martina Smolka, doktora, náměstka ministra zahraničních věcí pro řízení sekce právní a konzulární, Petra Gajdůška, státního tajemníka a Josefa Postráneckého, náměstka ministra vnitra pro státní službu, a po zpravodajské zprávě senátora Františka Bublana a po rozpravě

I. doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Františka Bublana,

III. pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Pan kolega Doubrava.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já myslím, že ty argumenty, které tady pan ministr předložil, jsou natolik pádné, že mě vedou k tomu, abych předložil návrh na nezabývání se tímto návrhem zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, o tomto návrhu budeme hlasovat bez rozpravy. Takže já svolám k hlasování.

Tak, budeme hlasovat o návrhu nezabývat se návrhem zákona. Aktuálně přítomno je 73 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 37. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 73, kvórum 37, pro návrh 40, proti 20. Jedná se o hlasování č. 5, takže návrh byl schválen. Nebudeme se dál tímto návrhem zákona zabývat. Projednávání tohoto bodu končím.

Pane ministře, děkujeme vám za účast.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Já tedy samozřejmě rozumím tomu, že tím jste vlastně nepřímo podpořili to, abych já měl zákon, který mi umožní spravovat ministerstvo zahraničí, takže já děkuji i za toto hlasování, protože to chápu, že mám důvěru. Děkuji a přeji pěkný den.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane ministře, není to úplně tak. Senát rozhodl se tím nezabývat, proběhne marná lhůta. Děkujeme vám za účast. Přejeme vám všechno dobré v novém roce. (Poznámka u stolu předsedajícího: To je meritorní rozhodnutí, marná lhůta není.)

Tak je to meritorní rozhodnutí, pardon, marná lhůta tam nebude. Omlouvám se, moje chyba...

Nyní budeme projednávat

 

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 17. - 18. prosince 2015

Tisk č. 179

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 179. S jeho obsahem nás nyní seznámí ministr Jiří Dienstbier. Pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi stručně shrnout výsledky Evropské rady, která se konala v Bruselu ve dnech 17. – 18. prosince 2015.

Hlavními tématy jednání byly migrace a návrhy Spojeného království na reformu EU. Hovořilo se však také o energetice, hospodářské a měnové unii, vnitřním trhu a o vnějších vztazích. Delegaci ČR vedl pan předseda vlády.

Před jednáním proběhla tradiční koordinace států Visegrádské čtyřky, během níž se podařilo nalézt shodu na společném prohlášení předsedu vlád k problematice migrace, boje proti terorismu, reformní agendy Spojeného království...

Předseda Senátu Milan Štěch:  (V prostorách je rušno.) Pane ministře, promiňte... Vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám, že nechcete v tomto roce dostihnout i předstihnout Poslaneckou sněmovnu. Prosím taky naše organizační pracovníky, aby v předsálí našeho Jednacího sálu zjednali klid. Děkuji. Prosím, pane ministře.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  A společné prohlášení se vztahovalo i na energetiku.

Ve svém prohlášení V4 podpořila zaměření diskuse na Evropské rady na příčiny migrační krize a na účinnou ochranu vnějších hranic. Země V4 zdůraznily nutnost obnovení kontroly na vnější hranici EU, s cílem udržet funkční schengenský prostor. Poukázaly zároveň na potřebu dokončit systém tzv. hotspotů pro registraci migrantů.

V4 také opětovně deklarovala připravenost podílet se na ochraně vnějších hranic. Na tomto místě bych připomněl, že ČR je v této oblasti dlouhodobě aktivní. Vyslali jsme policisty do Maďarska a Slovinska. V obou zemích proběhla také vojenská cvičení za účasti našich vojáků. Před Vánoci vláda schválila vyslání 25 policistů do Makedonie a také finanční pomoc pro Makedonii ve výši 20 milionů korun.

Desítky českých expertů se zároveň účastní společných evropských operací agentury Frontex a Evropského podpůrného azylového úřadu.

V4 ve svém prohlášení dále podpořila schválení účinných opatření v boji proti terorismu, dohodu na reformních návrzích Spojeného království, které přispějí k modernizaci EU a pokračování projektu energetické unie.

Před zasedáním Evropské rady se předseda vlády také bilaterálně setkal s jejím předsedou, Donaldem Tuskem, s nímž hovořil o prioritách ČR a Visegrádské čtyřky pro nadcházející jednání.

Nyní již k průběhu samotné Evropské rady.

Diskuse k migraci se na Evropské radě zaměřila především na témata zachování Schengenu, ochrany hranice, funkčních hotspotů a spolupráce se třetími zeměmi. Všechny tyto oblasti patří k prioritám vlády, jež prosazuje od počátku migrační krize. Na jednání panoval konsensus v tom, že je nutné přijmout účinné kroky pro zachování funkčnosti Schengenu a posílení ochrany vnější hranice. ČR se ve spolupráci s Visegrádskou čtyřkou podařilo v závěrech Evropské rady prosadit posílení odkazu na ochranu hranice, kterou vláda považuje za klíčovou.

Předseda vlády na jednání zdůraznil, že hotspoty musí fungovat jako ucelený systém, v němž budou registrovány všechny osoby přicházející do Řecka a Itálie. Je bohužel pravdou, že původní listopadový termín pro plnou funkčnost systému hotspotů nebyl dodržen. Na jednání byl však znatelný rostoucí tlak na urychlené dokončení budování těchto zařízení a premiéři Řecka a Itálie přislíbili další pokrok v průběhu ledna.

Většina členských států podpořila zřízení společné evropské pobřežní a pohraniční stráže, které v prosinci navrhla Evropská komise. Evropská rada stanovila termín do konce června 2016 pro nalezení shody na podobě stráže mezi členskými zeměmi. Předseda vlády myšlenku společné pohraniční stráže rovněž podpořil. V situaci, kdy některé členské státy nemohou, nebo nezvládají plnit své povinnosti na vnější hranici, není jiná možnost, než sdílení minimálně části odpovědnosti za ochranu vnější hranice. Čeká nás nicméně ještě nelehká diskuse o parametrech mandátu a nasaditelnosti evropské pohraniční stráže. ČR bude v této debatě aktivní.

Dalším tématem byly návrhy Spojeného království – reformní návrhy v souvislosti s plánovaným referendem o setrvání této země v EU, tzv. Brexit.

Na jednání panoval konsensus na tom, že je třeba udržet Spojené království v Unii. Některé z návrhů, které chce Spojené království prosadit, by přitom mohly přispět k modernizaci EU a ke zvýšení naší konkurenceschopnosti. Zároveň se potvrdilo, že nejproblematičtější jsou britské požadavky v sociální oblasti. ČR v tomto kontextu opětovně zdůraznila, že jakákoli diskriminační opatření jsou pro ni nepřijatelná. Vyjednávání tedy pokračují a britské požadavky by měly dostat podobu konkrétních legislativních návrhů na přelomu ledna a února. Cílem bude dosáhnout konečné komplexní dohody na únorovém zasedání Evropské rady.

V návaznosti na pařížské teroristické útoky ze 13. listopadu minulého roku se Evropská rada vrátila k tématu boje proti terorismu. Shodla se na potřebě rychlé implementace klíčových opatření, jakými jsou směrnice o jmenné evidenci cestujících, zásahy proti financování terorismu, posílení výměny informací mezi členskými státy a zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.

ČR na jednání otevřela otázku regulace střelných zbraní. Vláda nesouhlasí s návrhem Evropské komise na omezení legálního držení zbraní. Podle názoru vlády je třeba se soustředit na nelegální držení zbraní a nelegální obchod se zbraněmi. Závěry Evropské rady se podařilo ovlivnit tak, že nepředjímají výsledek budoucí diskuse o tomto návrhu v Radě EU.

Pokud jde o hospodářskou problematiku, Evropská rada vyzvala k projednání návrhu Evropské komise z tzv. říjnového balíčku ke správě ekonomických záležitostí. Důraz přitom kladla na posílení ekonomického a fiskálního vládnutí, vnější reprezentaci eurozóny a bankovní unii. Pro ČR je důležité opětovné zdůraznění prohlubování integrace eurozóny s respektem k fungování vnitřního trhu a s ohledem na státy stojící mimo měnovou unii.

V oblasti dokončování vnitřního trhu Evropská rada vyzvala k ambicióznímu naplnění strategie pro jednotný trh, k urychlení implementace digitální agendy a k pokroku ve věci Unie kapitálových trhů.

Evropská rada také zopakovala, že zájmem EU je co nejdříve uzavřít ambiciózní dohodu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Během přípravy Evropské rady se ČR ve spolupráci V4 dohodla a podařilo se prosadit na program jednání jako další téma energetiku a energetickou bezpečnost. Některé členské státy, včetně ČR, vyjádřily na jednání obavy z možného nesouladu projektu plynovodu Nord Stream s principy energetické unie a platnou legislativou EU.

Vítáme proto, že závěry Evropské rady jednoznačně uvádí, že veškerá nová infrastruktura musí být plně v souladu s třetím energetickým balíčkem a dalšími příslušnými právními předpisy EU, jakož i s cíli energetické unie.

Evropská rada se tradičně věnovala také otázkám vnějších vztahů. Na jednání proběhla krátká diskuse k otázce prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku. Byla potvrzena dohoda z března 2015 o navázání platnosti těchto sankcí na plnění minských dohod o příměří na východní Ukrajině. V tomto kontextu se členové Evropské rady shodli na prodloužení platnosti sankcí o 6 měsíců.

Ve svých závěrech Evropská rada rovněž podpořila úsilí mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a přivítala pokrok v politickém procesu v Libyi.

Zdůraznila také své odhodlání pokračovat v boji proti tzv. Islámskému státu.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Informaci projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 179/01. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, kterého nyní žádám o vystoupení.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Evropský výbor projednal tuto informaci a přijal celkem jednoduché usnesení, ve kterém ji bere na vědomí. Určuje mě zpravodajem pro toto dnešní jednání a doporučuje mě, abych vám navrhl také to vzít na vědomí, což tímto činím.

S jedním možná drobným komentářem... Na výboru jsme specificky diskutovali právě tu otázku společné pohraniční a námořní policie. Tu ideu, že by něco takového mělo vzniknout. Víte dobře, že Senát opakovaně vyjádřil k takovéto možnosti značnou rezervovanost, zejména z důvodu obtížnosti si představit, jak by to fakticky mohlo fungovat, v těch případech, kde bychom to potřebovali, aby to fungovalo. To znamená – v těch případech, kdy některý stát ochranu schengenské hranice neřeší dostatečně. Nicméně nakonec jsme konstatovali v rozpravě, že závěry Evropské rady k tomuto odkazují v podstatě jednou větou, která říká, když to volně parafrázuji, že je potřeba tu věc dále rozmyslet a připravit. Čili my jako evropský výbor nepochybně toto budeme nadále sledovat - další kroky kolem této agendy. A samozřejmě případné naše závěry předkládat vám v podobě návrhů k usnesení.

To je ode mě všechno, děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane kolego. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan 1. místopředseda Přemysl Sobotka, prosím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem to docela pozorně poslouchal a mám několik otázek. Téma ochrany vnějších hranic Schengenu já považuji samozřejmě za velmi důležité téma. Ale mně tam visí velký otazník. Jak se to bude dělat? Kdy to vznikne? A hlavně jak se umožní vstup, když jednotlivé státy, které jsou pohraniční z hlediska Schengenu, nepožádají o tuto pomoc? Protože jinak je to vstup cizích jednotek na suverénní území. A moje druhá otázka zní – pan ministr to tady říkal, že Řekové a myslím, že i Italové, nedodrželi dohody, do kdy mají udělat hotspoty atd. Moje otázka zní, kdy to bude hotové a jaké eventuálně jsou možné sankce? Protože těžko budeme někoho nutit bez sankcí. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí? Nikdo se nehlásí. Takže rozpravu uzavírám. A předpokládám, že bude reagováno na dotazy. Pan ministr? Prosím, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. V první řadě bych zareagoval na zpravodajskou zprávu pana kolegy Hampla, který zmiňoval diskusi, resp. určitou skepsi v diskusi ke vzniku pohraniční stráže na výboru. Já bych tady zdůraznil, že prioritou vlády ČR – a myslím – že i životním zájmem ČR je zachování schengenského prostoru a volného pohybu v rámci tohoto prostoru. Kromě toho, že je to velmi výhodné pro občany v jejich soukromém života, tak je to zcela zásadní z ekonomického pohledu. A samozřejmě, tento schengenský prostor by mohlo ohrozit, pokud by EU nebyla schopna chránit své vnější hranice.

Z tohoto důvodu ČR, resp. vláda ČR přistoupila aktivně k debatě o vzniku pohraniční a pobřežní stráže, protože to může být nástroj ke zlepšení ochrany vnějších schengenských hranic. ČR samozřejmě má proti některým zemím velkou výhodu, že v podstatě žádnou schengenskou hranici nemá. Pomineme-li letiště. To znamená, nemáme s tím spojenou ani žádnou zátěž, žádné velké finanční výdaje oproti zemi, jako je Řecko, která má tisíce kilometrů pobřeží, které by měla střežit, a další země, které střeží pobřežní hranici.

Z tohoto hlediska já bych vnímal i zřízení této pohraniční a pobřežní stráže jako společný příspěvek všech členských zemí k ochraně vnější schengenské hranice, a takto si myslím, že je k tomu potřeba přistupovat.

K dotazu pana místopředsedy Sobotky na některé parametry zřízení této stráže, já už jsem to ve svém úvodním vystoupení zmínil. Záměrem je, aby parametry, mandát, nasaditelnost této pohraniční stráže byly definovány do poloviny letošního roku na Evropské radě. V tuto chvíli samozřejmě není shoda na všech detailech. Ta debata nepochybně nebude jednoduchá. A samozřejmě vůbec nejsložitější součástí bude právě ta nasaditelnost, příp. i bez souhlasu příslušného členského státu. Zda vůbec má být součástí tohoto řešení a za jakých podmínek.

Na druhou stranu – i ta nasaditelnost, příp. bez souhlasu, v případě, že máme společný prostor, tak všechny členské země by měly dělat vše pro to, aby ta vnější schengenská hranice byla chráněna – v případě, že některý členský stát selhává, tak to samozřejmě ohrožuje zájmy i bezpečnost a ekonomiku, obchod všech členských zemí. To znamená, i to by šlo vnímat jako určitou sankci pro takový členský stát, který musí přistoupit i na toto omezení suverenity v případě, že selhává v povinnostech, které mu ukládá evropské právo, k jejichž plnění se zavázal.

Na druhou stranu já si myslím, že pro členské státy, které mají potíže s ochranou vnější schengenské hranice, to bude spíše pomoc, než zátěž nebo ohrožení jejich suverenity. Nicméně jak jsem říkal, ta debata nepochybně jednoduchá nebude.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Zpravodaj – přeje si vystoupit? Nepřeje si vystoupit pan senátor Hampl. Takže přistoupíme k hlasování.

V sále je přítomno 73 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 37. Budeme hlasovat o návrhu, tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl, jak je uvedeno i v senátním tisku č. 179/01. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 6, registrováno 73, kvórum 37, pro návrh 58, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Projednávání tohoto bodu je ukončeno. Děkuji předkladateli i zpravodaji. A my se v řízení schůze vystřídáme.

 

Unie kapitálových trhů

Tisk EU č. N 040/10

Tisk EU č. N 041/10

Tisk EU č. K 042/10

(Předsedající schůze uvedl - dle schváleného pořadu - špatný název třetího bodu pořadu.)

Máme to jako tisk K 026/10 a K 026/10/01. Poprosil bych pana ministra financí Andreje Babiše, aby nás seznámil s tímto materiálem.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Dobrý den, dovolte mi, abych vám popřál v novém roce hlavně zdraví a rodinnou pohodu. Chtěl bych vás informovat a stručně uvést materiál ohledně Unie kapitálových trhů, zahrnující tři senátní tisky týkající se návrhu nařízení o sekuritizaci a souvisejícího návrhu novely nařízení o kapitálových požadavcích bank a dále Akčního plánu Evropské komise při vytváření Unie kapitálových trhů.

Evropská komise zveřejnila všechny tři dokumenty 30. září 2015.

Nejdřív mi dovolte, abych se soustředil na problematiku sekuritizace. Sekuritizace se používá k vyvedení úvěrů z rozvahy bank a jejich předprodej investorům v podobě cenných papírů. Evropská komise navrhuje úpravu podmínek pro sekuritizaci v jednom právním předpise pro celý finanční trh, na rozdíl od současné úpravy v sektorových předpisech. Dále se navrhuje zavedení evropské značky pro kvalitní sekuritizaci, tzv. STS sekuritizaci, což je zkratka anglického označení – jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace. Tento způsob sekuritizace by měl být méně rizikový. Možnost využít označení STS je čistě dobrovolná. Její využívání však má být podpořeno požadavky na kapitál bank, investujících do tohoto druhu sekuritizaci. Jak je navrhováno v související novele nařízení o kapitálových požadavcích bank. Obdobná změna má být později navržena i ve vztahu k pojišťovnám. Přesné parametry této změny ale nejsou v této chvíli známy, budou ještě předmětem diskusí.

Cílem návrhu je oživit evropský trh se sekuritizací. Návrh vychází z doporučení basilejského výboru ve vztahu k sekuritizaci a z doporučení evropského orgánu pro bankovnictví ve vztahu k STS sekuritizaci. Problém sekuritizace není pro ČR příliš důležitý, protože české banky mají dostatek likvidity, sekuritizaci tak nevyužívají. Přesto se může jednat s ohledem na nízké úrokové sazby o zajímavou investiční příležitost, kterou české finanční instituce mohou, ale nemusí v budoucnu využít. Sekuritizace není určena pro drobné investory, neměla by jinak ohrozit jejich vklady.

Nyní mi dovolte uvést Akční plán Evropské komise pro vytváření Unie kapitálových trhů. Podle Evropské komise nejsou evropské kapitálové trhy dostatečně rozvinuté a propojené, a to zejména v porovnání s americkým trhem. Unie kapitálových trhů je projektem pro všech 28 členských států, jejich cílem je zejména nabídnout alternativu tradičnímu bankovnímu financování reálné ekonomiky. Toho má být dosaženo zejména lepším propojením kapitálových trhů EU, a to do roku 2019.

Akční plán se zaměřuje na následujících 6 hlavních oblastí. První oblastí je oblast financování inovací začínajících podniků, malých a středních podniků, a nekótovaných společností. Druhou oblastí je zlepšení přístupu podniků k financování prostřednictvím kapitálového trhu. Třetí oblastí je podpora financování dlouhodobých investic, investic do infrastruktury, investic do udržitelného rozvoje. Čtvrtou oblastí je podpora investování institucionálních drobných investorů na kapitálovém trhu. Pátou oblastí je posílení kapacity bank pro financování reálné ekonomiky. A poslední, šestou oblastí je usnadnění přeshraničních investic.

ČR obecně vítá iniciativu Unie kapitálových trhů a podporuje ji. Silně podporujeme přístup Komise, když hovoří o nutnosti vytvořit kapitálové trhy pro všech 28 členských států, tedy tak, aby výhody z tohoto projektu neplynuly pouze pro velká finanční centra s rozvinutými kapitálovými trhy. Vítáme, že se Komise chce zaměřit na postupné odstraňování překážek prostřednictvím iniciativ vzešlých ze strany trhu.

Rámcová pozice ČR k problematice Unie kapitálových trhů byly projednány výborem Senátem VHZD dne 1. prosince 2015 a výborem Senátu VEU dne 9. prosince 2015. Ministerstvo financí se ztotožňuje s obsahem 131. usnesení VHZD Senátu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Posaďte se ke stolku zpravodajů.

Já se vám všem omlouvám, protože jsem to tady měl přeházené, pan ministr jel podle programu a uvedl nám bod, který se nazývá Unie kapitálových trhů, což máme jako tisky N 040/10, N 041/10, K 042/10 a N 040/10/01, N 041/10/01 a K 042/10/01. Takže to původní moje avízo bodu patřilo až k tomu dalšímu bodu.

Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máme jako tisky N 040/10/02, N 041/10/02, K 042/10/02. Zpravodajem je pan senátor Lumír Aschenbrenner. Zastoupí ho pan senátor Luděk Jeništa. Máte slovo.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pan ministr tady prakticky řekl vše k tomuto bodu. Já jen doplním několika větami, co je hlavním argumentem pro vytvoření Unie kapitálových trhů. Je to relativní nerozvinutost kapitálových trhů v EU a přílišná závislost na dluhovém financování prostřednictvím bank.

Fungující a efektivní kapitálové trhy by mohly plnit funkci vhodného doplňku k tomuto úvěrovému kanálu, rozšířily by tak v podstatě možnosti financování pro podniky a zároveň by mohly podpořit stabilitu finančního systému.

Unie kapitálových trhů by tedy mohla přispět k rovnoměrnějšímu rozložení rizika mezi různé segmenty finančního trhu. Rovněž by kapitálové trhy mohly představovat alternativní zdroj financování pro podniky v situaci, kdy banky zmrazí či výrazně omezí své úvěrové aktivity.

ČR, jak už bylo řečeno, patří do skupiny zemí s méně rozvinutým kapitálovým trhem. Náš finanční trh je zcela dominantně tvořen bankami. Tyto instituce jsou dobře kapitálově vybaveny, většina z nich udržuje stabilní ziskovost i v současném období nízkých úrokových sazeb.

Bylo také řečeno, že v ČR v současné době sekuritizace nepředstavuje z pohledu aktivit vysokou prioritu. Vzhledem k tomu, že nejsme asi finanční odborníci všichni, pořád tady padá slovo sekuritizace, tak trošku cítím potřebu vysvětlit toto slovo.

Sekuritizací se rozumějí transakce, které umožňují věřiteli nebo původcům aktiv, což jsou obvykle úvěrové instituce, banky, refinancovat soubor úvěrů nebo aktiv, to znamená hypoték úvěrů, prostřednictvím jejich transformace na cenné papíry. To znamená, že vydají cenné papíry, které jsou potom prodávány a tím pádem se refinancují. Věřitel nebo původce uspořádá portfolio do různých kategorií rizika, které jsou přizpůsobeny zájmům investorů pokud jde o výši rizika, potažmo zisku.

Jenom tedy, aby bylo jasné, co je to sekuritizace.

Výbor pro záležitosti Evropské unie na své 20. schůzi 9. prosince 2015 navrhl usnesení, které vychází i z pozic vlády. Vyžádali jsme si stanovisko výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Toto usnesení s tímto stanoviskem zcela koresponduje, a žádám vás, abyste ho následně ve svém hlasování podpořili. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zpravodajem je pan senátor Libor Michálek, který má slovo.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že už tady klíčové závěry doporučení a informace zazněly, jenom doplňující komentář ke třem navrhovaným usnesením, která jsou obsažena v příloze usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, resp. ke 131. usnesení, a v příloze v bodě 9, 10 a 11 jsou určitá doporučení a vycházejí z toho, jak tady zaznělo, tato sekuritizace se bude týkat především tzv. kvalifikovaných investorů, penzijních fondů, pojišťoven apod., fondu kolektivního investování, tak samozřejmě přenos rizika na běžné investory možný je a dokumenty, které dnes projednáváme, tuto problematiku dostatečně neošetřují. Proto se navrhuje, aby byla posílena informační povinnost pokud sekuritizované nástroje nakoupí přímo penzijní fond nebo jiná finanční instituce, která přenáší rizika i na retailové investory. Stejně tak vzhledem k tomu, že je určitý ústup od toho, aby primární odpovědnost nesly ratingové agentury, a tato odpovědnost se přenáší na různá tzv. "espévéčka", to znamená subjekty, do kterých se vlastně převáží případné problematické úvěry, tak, jak je uvedeno tady v doporučení, je třeba se zabývat tím, aby tyto povinnosti byly jednoznačně stanoveny a aby vlastně i kapitálové přiměřenost subjektů, na které se povinnost přenáší, byla řešena. A to samé se vlastně týká posledního bodu, je zpřesnění vymezení některých pojmů, které se v návrzích objevují, protože se jedná především o anglosaské pojmy, které nemají vždycky svoji adekvátní terminologii v národních předpisech. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže se ptám pana ministra, jestli se chce vyjádřit ke zpravodajským zprávám. Nechce, nepředpokládám tedy, že by se chtěl vyjádřit garanční zpravodaj.

Máme před sebou jediný návrh, , a to ten, jak ho máte jako 130. usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie, a o tom budeme po znělce hlasovat.

Zahajuji hlasování o usnesení. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 7 ukončeno, registrováno 72, kvorum 37, pro 58, proti nikdo. Návrh byl schválen a končím projednávání tohoto bodu.

A jsme u bodu, který jsem již omylem avizoval, a to je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat

Tisk EU č. K 026/10

Máme to jako tisky K 26/10 a K 26/10/1. A poprosím znovu pana ministra financí Andreje Babiše, aby nás seznámil s tímto materiálem.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. Akční plán, kterým je Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii.

Akční plán byl projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu dne 1. prosince 2015 a výborem pro záležitosti Evropské unie dne 9. prosince 2015.

Akční plán, který byl Komisí předložen dne 17. června 2015, navazuje na fakt, že Evropská komise si již v roce 2012 stanovila jako cíl boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Obdobné iniciativy boje proti daňovým únikům a podvodům se vedly i v OECD, které se s těmi v Evropské unii prolínají, nicméně mají pouze charakter doporučení a je tak ponecháno na státech, zda a v jakém rozsahu či formě je budou implementovat.

V předloženém Akčním plánu se stanovují návrhy na opatření jak legislativní, tak i nelegislativní povahy. Jedná se o následujících pět klíčových oblastí, v nichž hodlá Komise podniknout další kroky:

Za prvé Akční plán stanoví návrhy dalšího postupu v projektu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, tzv. CCTD. Zde komise navrhuje odstoupit pro tuto chvíli od tzv. konsolidace, kde není reálně zhodnocen mechanismus a rozdělování konsolidovaného základu mezi členské státy. Z tohoto důvodu bude formálně projekt CCTD dle aktuálních informací stažen a místo něj bude předložen projekt CCTD, ve kterém bude absentovat prvek konsolidace, tedy jedno z písmen C. Konsolidací bylo míněno, že by se namísto výběru korporátní daně na národních úrovních vybírala toliko jedna evropská korporátní daň, jejíž výnos by se následně administrativně dělil dle předem daného vzorce. Dříve navrhovaný vzorec však byl pro řadu států včetně České republiky nevýhodný a nepřijatelný. Nově by tedy měla být pouze sjednocena pravidla pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob napříč Evropskou unií, což by mělo omezit nežádoucí daňové plánování založené na rozdílných parametrech v národních daňových úpravách.

Další změnou oproti předchozímu návrhu je, že návrh CCTD nebude pro poplatníky volitelnou možností, ale bude povinný.

Ke změnám týkajícím se vypuštění prvku konsolidace a povinného zavedení pravidel CCTD máme dlouhodobě kladný postoj.

Vedle projektu CCTD je vhodné zmínit, že zároveň s ním byl předložen tzv. anti-BEPS směrnice, tj. směrnice proti přesunům zisku mezi jednotlivými jurisdikcemi, která navazuje na projekt BEPS realizovaný v rámci OECD.

Za druhé, Akční plán deklaruje snahu sjednotit místo efektivního zdanění s místem, kdy jsou vytvářeny zisky. Tím se má zabránit účelovým a ryze daňově motivovaným přesunům zisků do států, kde budou zdaňovány méně.

Tuto snahu obecně podporujeme jako jeden ze základních principů, na kterých jsou postaveny daně z příjmů, tj. zdaňování reálně vzniklých příjmů, a to v místě, kde tyto příjmy skutečně vznikly.

Ta třetí. Akční plán stanoví snahu o zlepšení daňového prostředí pro podniky, a to například prostřednictvím zlepšení mechanismů řešení sporů týkajících se dvojitého zdanění.

Komise navrhne do léta 2016 zlepšení současných mechanismů pro řešení sporu a zamezení dvojímu zdanění v EU. Cílem je vytvořit koordinovaný přístup EU k řešení sporů s jasnějšími pravidly a přísnějšími časovými lhůtami. Toto zjednodušení řešení případů dvojího zdanění vnímáme jako významný prvek reformy systému, který má pomoci vyvážit zavedení dodatečných opatření proti daňovým únikům a na ochranu daňového základu.

Za čtvrté. Akční plán usiluje o pokročení v otázkách daňové transparentnosti. Komise posoudí, zda by měly být zavedeny další povinnosti zveřejňovat některé informace týkající se daně zl příjmů právnických osob, tzv. Country by Country Reporting.

Společně s tímto Akčním plánem zahajuje Komise veřejnou konzultaci o dalších možnostech postupu v této oblasti. V našem postoji zohledníme výsledky veřejné konzultace prováděné Evropskou komisí, které jsou očekávány na počátku roku 2016.

Ve vztahu spolupráce mezi daňovými správami z různých zemí se v současné době rovněž připravuje možnost implementace této výměny ve formě popsané v závěrečné zprávě sekretariátu OECD k akci 13 projektů BEPS, s tím, že definitivní rozhodnutí o realizaci takové implementace závisí na počtu ostatních jurisdikcí ochotných takovou výměnu provádět.

Za páté. Akční plán vyzývá ke zlepšení stávajících nástrojů pro koordinaci členských států v oblasti daní, a to zlepšením koordinace členských států v otázce daňových auditů. V této oblasti jsme připraveni se podílet na další práci v této oblasti s cílem určit, jak dosáhnout strategičtějšího přístupu ke kontrole a auditům přeshraničních transakcí, a to při respektování domácích standardů daňového procesu.

Dále je v rámci zlepšování stávajících nástrojů koordinace Evropskou komisí navržena reforma skupiny pro kodex chování zdanění podniků. Obecně lze k problematice obsažené v předloženém Akčním plánu, tj. boje proti daňovým únikům a podvodům, to znamená, že se rovněž jedná o jednu z priorit ministerstva financí i vlády České republiky. Z tohoto důvodu vnímáme Akční plán pozitivně. Pozice k těmto projektům jsou však vždy formulovány tak, aby nedovolily nežádoucí zásahy do fiskální suverenity České republiky. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Tyto tisky projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení má č. K 26/10/02. Zpravodajem je pan senátor Lumír Aschenbrenner, který je však omluven a zastoupí ho opět pan senátor Luděk Jeništa. Máte slovo.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji vám. Pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr opět řekl prakticky vše a já v úvodu bych jenom ještě dodal vlastně proč se k tomuto přistupuje.

Současná pravidla pro zdaňování právnických osob již neodpovídají novodobé situaci, příjem právnických osob se daní uvnitř státu, ale hospodářské prostředí je stále globalizovanější, mobilnější a stále více se přesouvá do digitální sféry. Podnikatelské modely a korporátní struktury nabyly na složitosti, což jim usnadňuje přesouvání zisků. Je proto stále obtížnější určit, v které zemi má být příjem nadnárodní společnosti zdaňován. Některé společnosti této situace zneužívají k umělému přesouvání zisků do jurisdikcí s nejnižšími daněmi a k minimalizaci svých celkových daní. Skutečnost, že některé nadnárodní ziskové společnosti zjevně platí v poměru ke svému příjmu velmi nízkou daň, zatímco na mnoho lidí silně dolehla přísná fiskální politika, vyvolávala nespokojenost veřejnosti. Tento pociťovaný nedostatek spravedlnosti ohrožuje společenskou smlouvu mezi státy a jejich občany a může dokonce ovlivnit celkové dodržování daňových předpisů.

K tomu, aby se dalo agresivnímu daňovému plánování lépe zabránit, je naléhavě nutné se k takovému zneužívání daně z příjmu právnických osob postavit a přehodnotit související pravidla.

Koexistence 28 různých daňových systémů na jednom integrovaném trhu měla za následek kromě jiného silnou daňovou soutěž mezi členskými státy. V důsledku toho členské státy postupně snižovaly sazby daně z příjmů právnických osob s cílem chránit domácí daňovou základnu a přilákat zahraniční investice.

Co se týče cílů této aktivity, těchto cílů je několik, ale určitě velmi důležité je obnovení vazby mezi místem zdanění a místem výkonu hospodářské činnosti a samozřejmě také zajištění efektivního zdanění v místě, kde byl zisk vytvořen.

Co se týče České republiky, Česká republika vnímá předložení Akčního plánu Komise pozitivně. Oceňuje zejména skutečnost, že navrhovaná opatření jsou zaměřena nejen na potírání daňových úniků a ochranu daňového základu, ale také na zlepšování podnikatelského prostředí v Evropské unii a posilování spolupráce.

Otázky, které komise řeší a cíle, které sleduje, velmi korespondují s prioritami České republiky a je nutné jim věnovat náležitou pozornost.

Závěrem bych ještě dodal, že tento Akční plán vymezuje hlavní oblasti činnosti, a to jak v nejbližší budoucnosti, tak i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. A důležité je dodat, že součástí této agendy není harmonizace sazeb daně. Cílem je koordinovat daňové systémy členských států tak, aby dokázaly lépe čelit agresivnímu daňovému plánování.

131. usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie ze dne 9. prosince opět koresponduje se stanoviskem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A opět vás žádám, abyste k tomuto usnesení dali souhlas. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Těmito materiály se zabýval také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zpravodajem je pan senátor Pavel Štohl. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych vás seznámit s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k tomuto dokumentu Komise Evropskému parlamentu.

A ještě, než přečtu usnesení hospodářského výboru, řekl bych tady jednu či dvě věty, protože ve vystoupeních předřečníků už tady vlastně všechno bylo uvedeno. Je to více méně deklarace pro boj proti daňovým podvodům, proti zneužívání daňových předpisů, protože s touto věcí vlastně bojuje celá Evropská unie a že Česká republika se přihlašuje k tomuto boji proti zneužívání daňových předpisů, ke spravedlivějšímu, transparentnějšímu výběru daní.

Tolik snad jenom na úvod.

A nyní vás chci seznámit s usnesením hospodářského výboru:

V návaznosti na usnesení č. 82 výboru pro záležitosti Evropské unie, po úvodním slově zástupce gestora Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla a po rozpravě výbor

I. projednal toto Sdělení Komise Evropskému parlamentu,

II. zaujal stanovisko, které je přílohou k tomuto usnesení,

III. určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Pavla Stohla,

IV. pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já také děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Zdeněk Besta.

Senátor Zdeněk Besta:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři, chci se jenom krátce vyjádřit k tomuto evropskému tisku K 26, kterým je Sdělení s příznačným názvem: Spravedlivý la efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii – pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat.

Mnohé z nás evropské tisky nezajímají a jejich projednávání máme za ztrátu vzácného senátorského času. Myslím, že to tak není. Zdánlivě nezáživný materiál, který bude na základě tohoto Sdělení diskutován, a snad skončí jako nařízení, podle kterého se budou řídit jednotlivé státy Evropské unie, je velice důležitý v tom, že chce sjednotit systém daní a dosáhnout spravedlivějšího a efektivního zdanění a účinně zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem.

Jako důležitou vidím snahu, zejména o společný konsolidovaný základ daně a řešení pro přesouvání zisku právnických osob z jednotlivých zemí. Odhady přesuny zisku nadnárodní společnosti z naší republiky jsou – to se liší. Jsou od 40 mld. až do 160 mld. ročně. To jsou potom prostředky, které chybí na domácím, investičním, kapitálovém a finančním trhu.

S tím souvisí další bod k diskusi EU. To je zajištění efektivního zdanění v místě, kde byl vytvořen, což je vlastně překážkou pro zdanění v místě sídel firem, tzv.matek, kde zisk potom odtéká. Myslím, že z tohoto pohledu je chvályhodné a chvályhodná i snaha naší koaliční vlády a ministra financí udělat pořádek v současném daňovém systému. Ať je to již formou elektronických pokladen nebo hlášení, či dalšími opatření. Bohužel tato snaha, jak vidíme, je ze strany opozice bojkotována a obstruována.

Jakkoliv se zdá, že tato naše opatření s předmětným projednávaným evropským tiskem nesouvisí, přesto v konečném důsledku to přispěje k lepšímu a spravedlivějšímu výtěžku daní, snižování schodku státního rozpočtu a zadlužení. Proto si myslím, že pro tento materiál v duchu usnesení, jak již bylo řečeno, výboru pro záležitosti EU i hospodářského výboru, můžeme bez obav hlasovat.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Martin Tesařík má slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Děkuji za udělení slova. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. V duchu předchozího vystoupení našeho kolegy Besty bych se také rád vyjádřil k tomuto materiálu.

Já jsem velmi poslouchal především obě dvě vystoupení. Jak předkladatele za ministerstvo financí, pana ministra, tak kolegu Bestu. Když si uvědomíme, že hovořil o bankách, že hovořil o automobilovém průmyslu, že hovořil o obchodních řetězcích a že v diskusi jsme zaslechli, že cílem tohoto materiálu je posílit vazbu mezi místem zdanění a místem vzniku těchto hodnot a v rámci Evropy koordinovat tyto daňové systémy, tak si myslím, že je nabíledni, že tento tisk je pro ČR velmi významný.

Určitě ho podpořím. A protože mé vystoupení mělo být velmi krátké, tak bych ho zakončil pouze dotazem na pana ministra – zda-li Ministerstvo financí má nějakou analýzu, kterých nadnárodních společností by se tady tento tisk v budoucnosti týkal a v jakém rozsahu by případně přijetí navrhovaných změn, jaký by měl dopad, řekněme, do finanční výtěžnosti daní, které by mohly v budoucnosti zůstat v ČR. Když by se posílil princip vazby mezi místem zdanění a místem vzniku těchto hodnot.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Jiří Čunek má slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já mám na pana ministra jediný dotaz, a to – pokud Česká republika v novém projektovém období jistě také, ale i svými vlastními projekty bude podporovat a především svými vlastními penězi bude podporovat zahraniční investory v ČR, zda česká vláda uvažuje o tom, že by s těmito investory také diskutovala o tom, kde oni skutečně danit chtějí. Kde daně budou odvádět, protože u nadnárodních společností je to většinou jejich rozhodnutí. Tedy rozhodnutí holdingu a v tomto případě se domnívám, že by bylo dobře tuto diskusi s nimi minimálně vést, pokud oni dostávají nějaký benefit od ČR.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Václav Hampl má slovo.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já jenom jsem chtěl jednu poznámku. Já jsem také v evropském výboru hlasoval pro toto navržené usnesení a jsem připraven pro něj hlasovat i teď. Jenom musím říct, že tak, jak jsem materiál četl a tak jak ho vnímám, a tak jak je formulován návrh usnesení, tak to není myšleno jako podpora dopředu, jako jakýsi příslib podpory k takovým věcem, jako je třeba elektronická evidence tržeb.

Pokud by to bylo takto vnímáno, tak bych pro takovéto usnesení nehlasoval. Takže bych potřeboval jenom ubezpečení, jestli to vnímám správně, že nejde o konkrétní podporu této iniciativy.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Rozpravu končím. Pane ministře, jestli se chcete vyjádřit. Chcete, tak máte mikrofon.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Já bych chtěl ubezpečit předřečníka, že skutečně to s EET nemá nic společného. Prosím vás, EET je způsob vykazování tržeb. A ten se vykazuje buď registračními pokladnami...Nevím, jaký vy jste poslanec... (Poznámka: Má na mysli označení "senátor"), z pravicové či levicové. Ale pravicové – Švédsko to zavedlo v 2007. Nebo Slováci to zavedli v 1996. Oslaví dvacet let registračních pokladen.

My jsme poslední země v Evropě, která v podstatě se tváří, že tady není 160 mld. šedé ekonomiky a vlastně sami si lžeme do kapsy a říkáme, není tady šedá ekonomika. Ale Český statistický úřad říká 160 miliard. Takže to je něco úplně jiného. A EET je jenom technologický způsob přenosu dat. Ale já tady nechci mluvit o EET.

Tady jde o to skutečně, aby v EU právnické osoby platily daň v místě podnikání a hlavně aby byl sjednocen základ daně. Ano. A my tady samozřejmě máme problém. Tady předřečník mluvil o tom, že odcházejí peníze z naší země. Ano, odcházejí, protože někdo tady zainvestoval. Máme tady 6 000 německých firem, např., které tady zainvestovaly. Zaměstnávají lidi, odvádějí sociální, zdravotní a platí daň z příjmu právnických osob, kterou minulý rok jsme vybrali o 11 mld. více. A to je normální a to je všude.

A potom, když zaplatí daň – a teď je samozřejmě otázka, z jakého základu platí daň. Naše finanční správa, pod mým vedením se soustředí hlavně na optimalizaci daně. To znamená, díváme se, jestli jejich matky nefakturují nějaký management zbytečně nebo licence. Nebo nepřiměřené vysoké úroky, a tím vlastně oni snižují základ daně a snižují příjem našeho rozpočtu. To jsou tzv. "transfer ceny".

Ale to děláme samozřejmě bez ohledu na to, co EU říká nebo neříká. Teď jde o to, abychom si sjednotili základy a také abychom si řekli, které jurisdikce mají nějaké výjimky nebo se chovají jiným způsobem. Můžeme se paradoxně – předseda Evropské komise je nějaký bývalý ministr financí v Lucembursku. Můžeme se vrátit na Lux Lix, a můžeme se bavit o "bévéčkách". Jestli naši podnikatelé, velcí podnikatelé vlastní "bévéčka" v Holandsku. Proč je mají? No, proto, aby optimalizovali daň už pro sebe. Protože, když někdo vlastní firmu v Čechách, zaplatí daně a pokud si chce vzít zisk, a ne jako právnická osoba, ale jako fyzická osoba, musí zaplatit ještě 15 %. No, a to všeobecně se moc neplatí. Takže máme 15 tisíc offshore, za kterými stojí čeští podnikatelé. Ty to asi dělají proto, sice oni tvrdí, že mají obavy z našeho právního prostředí. Zatím se neznárodňuje, doufejme, ani nebude. Tak to optimalizují. Tento přístup je samozřejmě o sjednocení daně. Tady bylo vzpomínáno, že odchází 40, 60 miliard. Ne, odchází asi 250 miliard.

Ale ty miliardy odchází poté, co ti zahraniční investoři je tady zdanili. To znamená – nadnárodní řetězce, banky atd. Víme, kdo tady ze zahraničí investoval. My jsme rádi, že investovali. Taky jim asi nemůžeme říct, že teď jim zdaníme i tu dividendu, protože takto to funguje v celé EU. Škoda jen, že české firmy, které investují v zahraničí, potom by peníze nevrací domů. Díval jsem se na to před lety, do roku 2013 přišlo do České – české firmy ze zahraničí – asi 6 miliard. A odchází těch 250. Takže tady jde skutečně o ten základ té daně, aby všechny ty společnosti v rámci EU měly de facto stejná pravidla. Tolik za mě. Já si myslím, že ten investor to dělá proto, protože to dělá pro zisk. Považuji to za normální, je to standardní. Pro nás je důležité to, že je samozřejmě pro nás nepřijatelné, abychom unifikovali korporátní daň v EU. Protože to je naše konkurenční výhoda, my máme 19 %, v Německu je 30 %. Takže proto jsme i atraktivní. Nejen proto, ale i z jiných důvodů. Takže tolik za mě z hlediska těch dotazů.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj, senátor Jeništa, se také vyjádří.

Senátor Luděk Jeništa:  Závěrem vystoupili tři senátoři, nepadl tady jiný návrh, než souhlasit s návrhem usnesení VEU. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A o tom budeme po znělce hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 8 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 59, proti 2. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji, pane ministře, i zpravodajům. A my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Milé kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat dalším bodem dnešní schůze, a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony

Tisk č. 172

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů, pan senátor Zdeněk Škromach, který má právě teď slovo. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Tento návrh je reakcí na návrh, který byl předložen skupinou senátorů a senátorek už před více než rokem. Tento návrh byl projednáván už ve výboru déle než rok. Vycházíme tedy z toho, že jednak ten původní návrh, který byl dnes stažen, je už neaktuální vzhledem k tomu, že mezi tím se změnila legislativa a mnohé zákony, na které ten návrh zákona navazuje.

Dále jsme reagovali na diskusi, která proběhla, a to i se sociálními partnery – jak odbory, tak zaměstnavateli. Takže nebudu tady široce zdůvodňovat, proč mají být první tři dny nemoci placené. Ale pouze zdůrazním ten rozdíl oproti tomu návrhu, který byl před rokem a který jsme tady už projednávali a který prošel tím prvním čtením. A sice rozdíl je v tom, že kromě prvních 3 dnů nemoci placených, a tady zdůrazňuji, je to placeno – první tři dny jsou placeny zaměstnavatelem, tedy stejně jako první dva týdny nemocenské náhradou mzdy ve výši 60 %. Vycházíme z diskuse, kde bylo řečeno, že by bylo dobré, kdyby určitá úleva byla i vůči zaměstnavatelům. Navrhujeme v tomto návrhu úlevu 0,1 % z odvodů na nemocenské pojištění. V zásadě pokud jde o státní rozpočet, měli jsme tady před chvilkou pana ministra financí, pokud jde o státní rozpočet, tak výběr nemocenské na nemocenskou je dlouhodobě v přebytku. Takže je to vlastně příjem jakoby navíc státního rozpočtu. Dopad do státního rozpočtu tohoto návrhu, tak, jak jej navrhujeme, by byl asi řádově kolem 1,1 – 1,2 miliardy korun, což je méně, než kolik je přebytek výběru na nemocenské pojištění, který vlastně je realizován v posledních několika letech.

Čili je to určitá stabilizace toho systému, byť určité zvýhodnění tady stále trvá už z dob minulých, kdy byl zaveden tento nový zákon, kdy zaměstnavatelé byli výrazně zvýhodnění v odvodu nemocenského pojištění oproti stavu, který byl před realizací tohoto zákona, kdy nemocenskou vyplácel stát, potažmo Česká správa.

Takže požádal bych vás, vážené paní senátorky, páni senátoři, abyste tento novelizovaný tisk propustili do dalšího čtení, příp. pokud by byly nějaké další připomínky, můžeme se k tomu vrátit. Ale jsem přesvědčen o tom, že tento tisk reaguje i na tu diskusi, která proběhla v rámci jak pléna Senátu, tak i příslušného výboru Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Jiřího Voseckého. A já mu nyní uděluji slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych pouze doplnil, co předřečník řekl, a to je to, že k tomu senátnímu tisku 20, který byl stažen, se udělal seminář, kde byli přítomni v podstatě všichni sociální partneři, byli tam přítomni i zástupci ministerstva financí. A v podstatě všichni se shodli, že by bylo vhodné, aby lidi, kteří pracují, za to, že pracují, nebyli trestáni a v podstatě ty první 3 dny nemoci dostali zaplaceno.

Podnikatelé a zaměstnavatelé řekli – ano, my s tím nemáme problém, ale bylo by vhodné, kdybychom to měli kompenzováno. Předkladatel na tuto výtku slyšel, upravil to. A já jaksi s tím teď, jak je to podáno, souhlasím. Pravdou je, že asi bude politikum, jestli to bude 0,1 % nebo jestli to budou 0,2 %, ale to je otázka o tom, abychom se pobavili na výboru. To znamená, že já bych navrhl, aby Senát návrh senátního výboru zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – senátní tisk 127

a) aby byl přikázán jako garančnímu výboru VZSP,

b) určuje zpravodajem pro prvního čtení senátora Jiřího Voseckého.

Děkuji prozatím za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane senátore. Rovněž i vy se, prosím, posaďte ke stolku zpravodajů. Nyní otvírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do obecné rozpravy někdo hlásí? Nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Máme tady jediný návrh na usnesení. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru k projednání. Organizační výbor navrhuje, tak, jak tady konstatoval pan zpravodaj, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl VZSP. Já se nyní ptám, jestli má někdo ještě jiný návrh? Vidím, že nemá. Já o tomto návrhu nechám za chviličku hlasovat.

Přistoupíme k hlasování. Aktuálně je přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 38. Já nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 9, registrováno 74, kvórum 38, pro 45, proti 2. Tento návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto bodu.

Dostáváme se k poslednímu bodu dnešní schůze, a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Iva Valenty a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o znění některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 125

Tento návrh zákona uvede zástupce navrhovatelů, senátor Ivo Valenta. Já mu nyní předávám slovo. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegové. Tento návrh zákona vznikl, protože lidová písnička si nezaslouží, aby na ni kdokoliv parazitoval. Vybíral z ní poplatky, nebo ji zatěžoval administrativou. Folklor bychom měli rozvíjet pro svoji nezaměnitelnost, upřímnost a lidský rozměr. I proto jsem dnes přijal výzvu řady svých přátel – folkloristů, kteří mě před časem vybídli k tomu, abych se také na plénu Senátu objevil v krojové košili, když už zde hájím zájmy Slovácka. Dnes tomu byla zřejmě ta nejlepší příležitost.

Dovolte mi krátce zrekapitulovat dva hlavní cíle novely zákony.

Prvním z nich je zpřesnit znění stávající právní úpravy ve vztahu k folklorním hudebním dílům...

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  (V sále je rušno.) Promiňte, pane senátore... Prosím, milé kolegyně, vážení kolegové, o klid v sále. I v předsálí, prosím.

Senátor Ivo Valenta:  Já je zkusím překřičet.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Promiňte, omlouvám se, pane senátore. Opět máte slovo.

Senátor Ivo Valenta:  Takže prvním z nich je zpřesnit znění stávající právní úpravy ve vztahu k folklorním hudebním dílům, jejichž autor není znám, není anonymní či nevystupuje pod pseudonymem. Měníme znění tak, aby vynětí folklorních děl z ochrany poskytované autorským zákonem bylo jednoznačnější.

Druhým cílem novely je zbavit folkloristy ohlašovací povinnosti, týkající se programu jejich produkce ve vztahu k provozovateli produkce, a to v případě, že prezentují výhradně folklorní hudební díla, která nemají autora. Vzhledem k tomu, že v takových případech jsou hraná hudební díla podle stávající právní úpravy vyňata z působnosti autorského zákona, jeví se tato povinnost v těchto případech jako nadbytečná administrativní zátěž, od které lze folklorním sdružením a organizátorům folklorních akcí ulevit. Aniž by to mělo jakýkoli negativní dopad na ochranu autorských práv.

Novela předkládaná s ohledem na stávající praxi, kdy v minulosti docházelo a stále dochází k tomu, že dodavatelé živé hudební produkce či její provozovatelé hradí kolektivnímu správci licenční poplatky i za výtvory, které úpravě autorského zákona nepodléhají.

Pokud se stane, zmiňoval jsem to zde na plénu již v prvním čtení, například u Folklorního sdružení ČR, že folkloristům OSA vypoví například smlouvu o kolektivním placení poplatků, dostanou se tyto spolky do finančních problémů a jsou nuceny zajišťovat si veškerou administrativní agendu samy. Administrativa je zbytečně zatíží a čas a energii, kterou by mohly věnovat rozvoji tradic a lidové kultury, vynaloží na shánění finančních prostředků pro úhradu autorských odměn, které vlastně ani nejsou autorskou odměnou. Zdůraznil bych také, že vedoucí folklorních souborů vesměs dělají svoji práci zcela dobrovolně, nezištně a samozřejmě i bez nároku na jakýkoliv honorářů. Obávám se, že vlivem neustále bobtnající administrativy by časem mohlo dojít až k zániku folkloru jako takového.

Podle mého názoru jsou folkloristé významnými nositeli tradiční lidové kultury a národního kulturního dědictví, jejichž role je v tomto nezastupitelná, a právě z toho důvodu by měl být zákon upraven.

Jsem rád, že jme během projednávání v senátních výborech našli shodu na pozměňovacím návrhu, který nás posunul blíže k přijetí novely.

Naším cílem při diskusi o změnách předlohy bylo zachovat ve stejném znění novelu navrženého osvobození od výše uvedených administrativních povinností pro provozovatele a dodavatele živých hudebních produkcí, pokud tato živá hudební produkce bude provozovat pouze výtvory tradiční lidové kultury, povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), jejichž autor není znám.

Zároveň jsme se snažili vyjít vstříc legislativě a reagovali jsme na některé jejich výhrady. Po dohodě s legislativci jsme se pak navíc rozhodli jít v návrhu ještě dál a rozšířili jsme předkládanou novelu o takové právní úpravy, která by dodavatelům hudební produkce v praxi umožnila před akcí oznámit kolektivnímu správci pouze informaci o prostém konání akce a kompletní seznam všech písní s názvy děl a autorů by dodavatelé poskytli provozovateli až po akci, nejpozději do 15 dnů.

Považuji to za vstřícný krok vůči všem dodavatelům, ale i provozovatelům živých hudebních produkcí, kteří dnes předem složitě vypisují celé názvy a autory písní, přitom po akci ještě nemusejí stejně dohlašovat přídavky. Tato změna reflektuje implementaci evropské směrnice a inspirovala se návrhem novely autorského zákona, kterou připravuje ministerstvo, takže není v rozporu s představami resortu kultury.

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, na závěr mi dovolte poděkovat všem kolegům za podporu pozměňovacích návrhů zákona ve výborech. Tam, kde je folklor, tam je naše česká, moravská i slezská píseň. Ochrana tradiční lidové kultury a pomoc v jejím rozvoji je velmi důležitá, obzvláště dnes, v době, kdy například v důsledku uprchlické krize čelíme nechtěným vlivům jiných kultur.

Rád bych vás všechny z tohoto místa požádal o podporu tohoto návrhu zákona ve znění usnesení výboru, folklor je víc než hudba, je to životní postoj, s nezastupitelnou rolí v naší historii. Někdy si musíme postesknout, že naše tradiční lidová kultura už dávno není tím každodenním průvodcem života, jakým byla dřív.

A proto, prosím, nezapomínejme na naše kořeny a nenechme je časem zcela zmizet. Pomozme tímto návrhem aspoň částečně naši tradiční lidovou kulturu rozvíjet. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VVVK jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Oberfalzer. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 125/01. Nyní prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. Pan zástupce předkladatelů, pan senátor Valenta, vysvětlil podstatu této novely. Je to velice kratičký text. Jistě jste se s ním všichni měli možnost seznámit. Na našem výboru byl projednáván tento návrh na dvakrát. Poprosili jsme navrhovatele, aby konzultovali s ministerstvem kultury, s příslušným odborem autorských práv některé technikálie. Právě s ohledem na to, že ministerstvo připravuje celý nový autorský zákon. Dospěli jsme k závěru, že to ale není v rozporu, že je možno tomuto zájmu, zjednodušeně řečeno na podporu folkloru, vyjít vstříc a usnadnit pořadatelům a souborům jejich kulturní činnost. Bezesporu obecně prospěšnou.

Tento návrh projednávaly celkem čtyři orgány Senátu. Náš výbor, VUZP, ale také komise, a sice komise pro venkov a mediální komise. Ze všech těchto orgánů, jakož i z našeho kulturního výboru, vzešel souhlas se schválením ve znění pozměňovacích návrhů, které právě byly zpracovány ve spolupráci s legislativou a příslušným odborem ministerstva kultury.

Takže stručně. Můj závěr je, že všichni se shodují v tom, abychom podpořili tento návrh ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou všech čtyř usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, pane senátore. Prosím rovněž, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VUZP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/02. Zpravodajem výboru byl určen senátor Petr Gawlas, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Gawlas:  Děkuji, pane předsedající, vážený senátore, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vám v krátkosti přečetl usnesení VUZP, které ve svém 78. usnesení ze 16. schůze, která se konala 25. listopadu 2015

I. doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi PČR senátora Petra Gawlase,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu, Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Návrh také projednala Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 125/03. Zpravodajkou komise byla určena paní senátorka Zdeňka Hamousová. Ta má nyní slovo. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobrý den, děkuji. Takže Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova na své 5. schůzi dne 1. prosince 2015 svým 30. usnesením

I. doporučuje schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění schválených pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou usnesení,

II. určuje zpravodajem komise pro jednání Zdeňku Hamousovou,

III. pověřuje předsedu komise, senátora Miroslava Nenutila, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní senátorko. A jako poslední návrh projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 125/04. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Petr Bratský. Už je u mikrofonu – a má slovo.

Senátor Petr Bratský:  Hezký den, kolegyně, kolegové, taky přeji požehnaný nový rok všem a za komisi bych jenom sdělil, že máme obdobné usnesení, které zaznělo před chvílí, ale také jsme se sešli dvakrát, a vlastně vystupuji pouze proto, abych vám sdělil, že komise, Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, shledala potřebnost této změny, přestože na ministerstvu se připravuje tzv. velká novela autorského zákona. Plně všemi hlasy podporujeme i ve druhém čtení toto znění. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že nám zazněly všechny zpravodajské zprávy, tak otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Dienstbier, pan ministr, s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já bych tady jenom doplnil informaci a upřesnil, která zazněla od pana senátora Bratského. Ministerstvo kultury již předložilo poměrně rozsáhlou novelu, která zcela nově upravuje kolektivní správu autorských práv. To znamená, že se samozřejmě může stát, že v případě, že tento návrh bude schválen, že se sejde ve sněmovně s vládním návrhem zákona. Já to zatím nemohu garantovat. Jenom mohu ještě uvést, že příští týden tento vládní návrh bude projednávat Legislativní rada vlády, tedy formálně už byl vládě ministerstvem kultury předložen. Pak samozřejmě v případě, že by ta velká novela byla schválena v Poslanecké sněmovně, tak v podstatě toto není příliš aplikovatelné, ale nepochybně tam bude příležitost ty požadavky uplatnit a projednat znovu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane ministře, za doplnění. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Taky ode mě požehnaný rok 2016 na úvod. Co se týká toho návrhu zákona, tak co jsem mohl pozorovat aspoň z jednání se senátorkami a senátory, tak panuje všeobecná podpora, neboť zásadním způsobem umožňuje odstranit administrativní náročnost krokům, které musí absolvovat např. folklorní soubory, když chtějí zpívat v uvozovkách lidové písničky. Já jsem se přihlásil jednak proto, abych přijetí toho zákona podpořil, ale také proto, že chci upozornit, že je to vlastně jenom nějaký vrchol toho ledovce. Jsou tady potom ještě další problémy, které souvisí s tím, že různé folklorní soubory, které, jak tady říkal můj pan kolega, žijí vlastně pouze z členských příspěvků, příp. nějakých podpor, ještě musí platit za lidové písničky, které také vlastně nemají známého autora, ale poté se stalo to, že byly někomu zazpívány, a on je přepsal do nějakého zpěvníku a dal k nim noty. Tyto písničky potom jsou např. přisuzováno, jejich autorství, např. panu Sušilovi, nebo někomu dalšímu, a přitom to není tak, že oni by je složili, že oni by je vymysleli. Ale pouze přepsali do not, co někde slyšeli. To je docela velký problém, který se týká také většiny folklorních souborů. A jak toto řešit, úplně nevím. Ale nejsem si jistý, že je spravedlivé v tomto případě to, že ty folklorní soubory na různých vystoupeních za tyto písničky platí, neboť to není tak, že ti, co je někde napsali do nějakého zpěvníku, je složili, nebo vytvořili.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, další do rozpravy je přihlášen pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Děkuji za udělení slova. Vážený pane místopředsedové, kolegové, kolegyně. Mé druhé vystoupení dnešní den bude velmi krátké. Nicméně bude se týkat meritu projednávané věci. Předkladatel, pan senátor Valenta, dneska přišel, a to říkám pro stenozáznam, i v krásné lidové košili, vyzdobené lidovými motivy, tím chtěl demonstrovat svůj vztah k tomu folkloru. Samozřejmě, řada z nás velmi intenzivně v průběhu celého roku podporuje tyto aktivity, protože stejně tak jako on si uvědomuje, že ten folklor nám vlastně přináší to, co nám tady zanechali naši předkové. A teď mám na mysli předkové, kteří tady žili před desítkami, možná stovkami let, a obydlovali území, které se dnes nazývá Česká republika. Myslím si, že v kontextu aktuálního dění ve světě a v celé EU, v návaznosti na migrační krizi, podpora folkloru je jedním z kamenů, kterým můžeme podpořit ten národní cit. Ten si myslím, že je velmi důležitý, protože – popravdě řečeno – čeští občané vztah k ČR většinou vyjadřují, když vítězíme na mistrovství světa v ledním hokeji či naši sportovci získají nějakou medaili na olympiádě či mistrovství světa. To je báječné. Ale takový ten každodenní vztah k té rodné hroudě, ten nám tady prezentují především tato folklorní sdružení.

Dneska jsme tady slyšeli, že dva výbory a dvě komise podpořily předložený návrh zákona. Chci říci, že tento návrh zákona samozřejmě každý v rámci svých možností v regionu určitě prezentoval, tak jsem to udělal i já. Můžu vám říct, že desítky souborů, se kterými se setkávám ve svém volebním obvodu, vítají tento návrh zákona a sledují naše rozhodování. Věřím, že nebudou zklamání a že nejenom naše auditorium, Senát, ale především i potom Poslanecká sněmovna tento návrh zákona podpoří.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Další v pořadí je přihlášen do obecné rozpravy pan senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, už tu bylo řečeno, že ten materiál projednala i Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, a to ne náhodou. Když členové komise po svých cestách po vlastech českých, moravských i slezských jezdí, tak jsme byli na tento problém často upozorňováni. Já děkuji panu senátoru Valentovi, že ten svůj původní návrh dopracoval tak, že teď je hlasovatelný.

Nejde ani tak o ušetření pár desítek, nebo stovek korun pro různé soubory, ani o snížení administrativní náročnosti. Ale přijetím tohoto návrhu zákona by se odstranila někdy i nevědomost některých těch folklorních hráčů, kdy oni v dobré vůli, že to je lidová písnička, jsou pak ve finále popotahováni v různých právních řízeních od těch správců autorských práv, aniž by za to mohli.

I proto vás prosím o podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jaroslav Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Malý:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane navrhovateli. Já musím říct, že vystupuji proto, že mě zákon oslovil a že pravděpodobně budu hlasovat pro přijetí. Ale měl bych tři takové připomínky nebo dotazy na navrhovatele.

Zaprvé – někteří právníci tvrdí, že současné právní předpisy zcela dovolují osvobodit od poplatků ty soubory, o které se jedná. Implementace nebo aplikace současných právních předpisů to snad dovoluje. Jestli jste toto zkoumali a jestli mi dáte za pravdu.

Zadruhé – v tom návrhu zákona je citace, formální citace – známý autor. Právníci tvrdí, že to má být obecně známý autor. Jestli jste se s tímto nějak vypořádali, protože známý může být kolega Mezian, kolega Vícha – ale nejsou obecně známí ve folklorním prostředí.

A třetí připomínka nebo dotaz se týká – má to sloužit malým folklorním souborům, nic proti tomu. Budu zvedat obě ruce. Jenom se chci zeptat, jak velký je malý soubor. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Další v pořadí je přihlášen do obecné rozpravy pan senátor Jan Látka.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl z tohoto místa především poděkovat kolegovi Valentovi, že přichází s tímto návrhem. Zadruhé – mám k němu trošku výčitku, protože kdyby s tím nepřišel on, určitě bych s tím přišel já. Já mám tu čest zde zastupovat v Čechách určitý folklorní region, a to je Domažlicko, Chodsko. A tak, jak zde hovořil, tuším, kolega Tesařík o té radosti po mistrovství světa, my tu radost na Chodsku a v Domažlicích konkrétně prožíváme několikrát v roce. Chodské slavnosti, chodský bál. Kdo z vás to sleduje, již dvakrát jste mohli sledovat chodské slavnosti zde v srpnu v senátních zahradách. Tímto vás i zvu pro letošní začátek srpna na tyto chodské slavnosti. Domažlice, Chodsko, dudy. To si myslím, že není třeba co dodávat. Proto si myslím, že tam je základ. Domažlice jsou poměrně malé okresní město. Máme tam základní uměleckou školu, ve které je přes 1100 žáků. Většina z nich se učí folkloru – zpěvu, tanci. Samozřejmě, že k tomu patří i domažlické kroje. Mě jenom mrzí, že jsem netušil, že kolega Valenta přijde v této krásné košili. Já mám doma chodskou, ne tak vyšívanou... Snad se sejdeme příště při nějaké akci v těch našich krojích. Nicméně určitě bych chtěl moc poděkovat ještě jednou, chtěl bych vás požádat o podporu tohoto zákona, protože právě v těchto záležitostech, v otázce folkloru, je základ vzpomenout si na to, na náš základ, na to češství a na ty krásné kulturní vzpomínky – ať už v podobě písniček, tanců a dalších záležitostí našich předků.

Moc vám děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Je škoda, že jste nepřišli v těch košilích, protože pan senátor Látka mohl přijít v košili, pan senátor Tesařík v hanáckém klobouku apod. Takže příště! Máte ještě někdo něco do obecné rozpravy? Nikdo není přihlášen, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Prosím.

Senátor Ivo Valenta:  Já si tu košili dám v celé kráse, abych pozdravil kolegy ze Slovácka. Nicméně bych tady rád odpověděl alespoň na část těch otázek. Ano, zákon už dneska umožňuje osvobození od těch plateb, ale my tímto jim dáváme jistotu, protože ony mnohé tyto malé soubory, které nemají tu administrativu, tak to neznají. A pak jsou prostě v nejistotě. A tímto my přesně definujeme, tak, aby to tam bylo. Obecně známý – podívejte se, pokud je tam jakýkoliv autor, tak to ustanovení padá. To znamená, když je tam autor, tak se musí platit poplatky. A malý soubor – ten se asi definovat nedá. Soubor je, jaký je. Platí to pro toho malého i pro toho velkého. Každopádně bych chtěl ještě jednou požádat o podporu, poděkovat senátorům ve všech výborech, kteří to podpořili. Chtěl bych vám popřát, aby tento rok byl lepší než ten minulý. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit některý ze zpravodajů? Např. pan zpravodaj Petr Gawlas, nebo paní zpravodajka Zdeňka Hamousová, nebo pan senátor Petr Bratský? Nevidím nikoho takového, že by chtěl vystoupit. Nyní poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby se nám vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Rozpravu bych charakterizoval jako vesměs podpůrnou, nebo upozorňující na některé okolnosti, které zde pan zástupce navrhovatelů víceméně ozřejmil. Já bych možná pro úplné pochopení vyslovil, jakých případů přesně se to týká. Skutečně nezáleží na velikosti souboru, nezáleží na charakteru akce. To jediné podstatné a zcela podmiňující, nutná podmínka je, aby šlo o skladby autorů, kteří nejsou obecně známi, to znamená neznámých autorů, abychom tomu rozuměli. OSA nás upozornila při prvním čtení na to, že jsou třeba autoři, jako konkrétní určité instrumentace, nebo nějakého aranžmá – v tu chvíli samozřejmě to proběhne normálním režimem. Ale tam, kde hraje ta skupina svoje zpracování té písně, hraje jenom písničky, které nemají autory, tak se na ně tato výjimka vztahuje. Čili abychom si rozuměli, že to není žádná masová záležitost. Týká se to velmi specifických případů.

V rozpravě nepadl návrh schválit, ani zamítnout. Takže bychom měli postoupit do podrobné rozpravy.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ve výborech už je to schváleno.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Výbory navrhly schválit návrh ve znění pozměňovacích návrhů, takže bychom měli...

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ale ty je schválily...

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ale ty je schválily... Takže tady se bude hlasovat o schválení těch usnesení z výborů.

Senátor Jiří Oberfalzer:  V pořádku, dobře. Já jsem se jenom domníval, že když jsou tam pozměňovací návrhy, byť jsou z výborů, tak to musí projít aspoň formálně podrobnou rozpravou. Ale nechci to komplikovat. Ta shoda je tady absolutní. Čili pokud tak pan předsedající soudí, můžeme schválit tak, jak navrhují výbory a komise ve znění postoupených pozměňovacích návrhů z komisí a výborů. (Jeden ze senátorů upozorňuje na potřebu otevřít podrobnou rozpravu.)

Já si to myslím, že to tak má být, ale nechci se tady s nikým přít.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano. Pan garanční zpravodaj to říká dobře. Protože je to tedy ve znění schválených pozměňovacích návrhů, tak musíme otevřít podrobnou rozpravu.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Já tedy využiji toho, že na ně znovu poukážu. Všechny výbory i komise byly zcela jednotné ohledně znění těch pozměňovacích návrhů.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Otevírám podrobnou rozpravu. Poprosím asi pana garančního zpravodaje...

Senátor Jiří Oberfalzer:  Jelikož žádné další pozměňovací návrhy nebyly ani avizovány, ani předloženy, jsou zde ve hře jenom ty, které byly schváleny, jak už jsem uvedl, dříve, a můžeme tedy hlasovat v podstatě o usneseních, která byla předložena výbory a komisemi.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano. Já o tomto návrhu nechám hlasovat. Zeptám se, jestli chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě. Nechce. Takže podrobnou rozpravu končím.

Budeme hlasovat o usnesení, které předložil pan senátor Oberfalzer. Všechny vás přizvu k hlasování.

Pozměňovací návrhy máte ve svých tiscích. O těchto pozměňovacích návrzích dám hlasovat. Kdo je pro tyto pozměňovací návrhy, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 10. Registrováno 65, kvorum 33. Pro 55.

Tento návrh byl schválen. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. (Už vás nebudu svolávat.)

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 33.

O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 11. Registrováno 65, kvorum 33. Pro 55, proti nikdo.

Tento návrh byl schválen.

Protože byl schválen, proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili

1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednávání, a předpokládám, že senátora Ivo Valentu a senátora, jestli mohu navrhnout, tak pana senátora Vystrčila, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Máte někdo jiné návrhy na doplnění – tady těchto kolegů? Nevidím nikoho. Přistoupíme k hlasování o tomto návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proto tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 12. Tento návrh byl schválen. Registrováno 65, kvorum 33. Pro 60, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

Končím tuto dnešní schůzi. S tím, že mně pan předseda připomíná, abych vám připomněl, že je dneska setkání s novináři v Senátorské jídelně v 18.00 hodin. Jste všichni srdečně zváni. Uvidíme se na další schůzi, a to příští týden 13. ledna. Děkuji. Šťastnou cestu! Případně se uvidíme na setkání s novináři.

(Jednání ukončeno v 12.20 hodin.)