Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 18.03.2015

(1. den schůze – 18.03.2015)

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobrý den, vážené senátorky, senátoři, milí hosté. Vítám vás na 7. schůzi Senátu.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49, odst. 1, o jednacím řádu. Zkuste přesunout svá kuloární jednání do předsálí nebo mimo tento prostor. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

Pozvánka byla zaslána ve středu 25. února 2015.

Z dnešní Schůze se omluvili senátoři a senátorky: Milan Štěch, Václav Homolka, Jaroslav Zeman, Lumír Aschenbrenner, Jaroslav Palas.

Registraci jste, doufám, provedli. Kdo nemá kartičku, v předsálí je náhradní.

Nejprve podle § 56, odst. 4, určíme dva ověřovatele naší schůze. Navrhuji, aby ověřovatelé byli senátoři Jozef Regec a Zdeňka Hamousová. Má někdo připomínku k tomuto návrhu? Nemá. Takže po znělce budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 1 ukončeno. Registrováno 61, kvórum 31, pro 59, proti nikdo. Návrh vybral schválen. Máme určené ověřovatele.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 7. schůze Senátu. Na včerejším jednání organizační výbor doporučil plénu Senátu zařadit na pořad schůze senátní tisky č. 45 a 47, což jsou první čtení návrhů, senátních návrhů zákonů, a senátní tisk č. 50, což je informace o rozhodnutí vlády o průjezdu jednotky ozbrojených sil Spojených států amerických přes území České republiky.

Dále navrhuji projednat návrh usnesení Senátu PČR ke způsobu projednání koncepce politiky České republiky v Evropské unii v Senátu PČR.

Organizační výbor rovněž doporučil pevná zařazení jednotlivých bodů podle dispozic navrhovatelů. Máte tento upravený a doplněný pořad na svých lavicích. Já se ptám, zda někdo má zájem? Má, přihlásil se jako první pan senátor Libor Michálek.

Senátor Libor Michálek:  Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mám prosbu na vyřazení bodu č. 26, to znamená ten senátní tisk č. 47, a to z důvodu, že nebyl časový prostor pro zpracování zpravodajské zprávy. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nyní senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane 1. místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Prosím vás o zařazení jako posledního bodu programu senátního tisku č. 331, kdy vás chci požádat o vrácení senátního návrhu tohoto zákona zpět k projednání výborům. Bude to záležitost procedurální, víceméně 2 minut. Prosím, aby to tedy bylo zařazeno jako poslední bod programu této schůze Senátu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor František Bublan.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem skupiny senátorů, která podala návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 330 v 9. funkčním období – vzít tento senátní návrh zákona v souladu s § 127, odst. 4, jednacího řádu zpět. Nemáme ho uveden v dnešním programu z toho důvodu, že jsem avizoval toto vzetí zpět včera na organizačním výboru. Nicméně dovolte mi alespoň uvést 2 hlavní důvody tohoto rozhodnutí.

Ten první důvod je v tom, že po několika jednáních s církvemi, ale především i s legislativním odborem Senátu jsem dospěl k názoru, že jsou tam takové obtížnosti, které lze těžko tímto zákonem překonat. Především je tam odlišnost evidované právnické osoby a registrované církve. Registrovaná církev je právnickou osobou, ale nemá práva a povinnosti evidovaných právnických osob podle § 15 tohoto zákona č. 3/2002. Takže je poctivé přiznat to, že ten návrh zákona nebyl dokonalý. Těžko bychom se s ním tady vypořádali.

A druhý důvod je v tom, že vláda připravuje zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Ten počítá s tím, že právnické osoby, kterým bude přiznán tento status, budou povinny vypracovávat podrobné výroční zprávy. O to nám v tom zákoně šlo, aby se docílilo transparentnosti, nejenom v přijímání těch restitučních financí, ale současně i také využívání těchto peněz pro účely sociální, vzdělávací a další.

Současně bude tento nový zákon o statusu veřejné prospěšnosti řešit vztah mezi výročními zprávami evidovaných právnických osob. To jsou ty charity a ty jednotlivé organizace, které církve mají – a té registrované církve, která sice je právnickou osobou, ale nemůže se chovat podle evidované právnické osoby.

Takže berte, prosím, na vědomí toto vzetí zpět. Budeme očekávat zákon, který nám předloží vláda a který snad vyřeší tuto otázku.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře. Děkuji. Pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já vás chci seznámit s tím, že dnes ráno jsme měli, náš klub, a po obsáhlé debatě jsme se dohodli na tom, že svůj návrh, senátní tisk č. 45, to znamená návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Veleby a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, že v tuto chvíli stáhnu. Tím se troškou omlouvám těm, kteří mě podpořili, ale ráno to šlo... Ten časový prostor je tak krátký, že nešlo vás obejít, ale to stáhnutí je proto dočasné, že jsme v té diskusi zjistili, že ten zákon je natolik zásadní a že budí natolik různé reakce, že je potřeba ho probrat a připravit, ne připraven, máme ho připraven, ale zejména probrat daleko důsledněji.

Čili my chceme udělat zkrátka veřejné slyšení, pozvat k tomu odborníky a po důkladné takovéto přípravě, průpravě, ho podám znovu.

Bavili jsme se o tom i v tomto smyslu na včerejším neformálním setkání předsedů senátních klubů.

Takže toto vám sděluji.

Pak bych vás chtěl informovat, že jsem měl schůzku s některými pracovníky, nebo jednání v minulých týdnech, s některými pracovníky a představiteli kulturní fronty.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, nezlobte se, jsme v bodu program schůze ...

Senátor Jan Veleba:  Pane místopředsedo, rozumím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Váš návrh je celkem jasný a čitelný.

Senátor Jan Veleba:  Je jasný, ale já ho potvrzuji a tím končím. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane první místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se vám, ale procedurální návrh, který jsem dával na změnu programu, po poradě s naší legislativou stahuji zpět. Děkuji za pochopení.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já jsem ale, přiznám se, vůbec tomu nerozuměl. Čili vyřadit návrh na vrácení a nechat to v programu.

Nevím, jak ostatní spoluautoři zákona – teď se bavím o tisku č. 45 – zareagují na to nebo jestli chtějí zareagovat na to, co říkal kolega Veleba o vyřazení tohoto bodu. Ale předpokládám, že mlčení je souhlas.

Nejprve budeme hlasovat o tom, že senátní tisk č. 45 podle navrženého programu, tj. bod č. 25, bude vyřazen z dnešního programu. Po znělce začneme seriál hlasování.

Hlasujeme o vyřazení senátního tisku č. 45. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 2 ukončeno, registrováno 67, kvorum 34, pro 64. Návrh byl schválen.

Další vyřazení je podle pořadového bodu 26 senátní tisk č. 47. Je to rovněž návrh na vyřazen.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 3 Hlasováno ukončeno, registrování 67, kvorum 34, pro 67. Návrh byl schválen.

A ostatní věci byly staženy z hlediska hlasování.

A nyní budeme hlasovat o pořadu 7. schůze Senátu ve znění pozměňovacích návrhů, jak jsme je přijali, podle návrhu Organizačního výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 4 ukončeno, registrováno 68, kvorum 35, pro 68, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A jsme u prvního bodu, kterým je

 

Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 19. - 20. března 2015

Tisk č. 49

Máme to jako tisk č. 49 a s informací vystoupí předseda vlády Bohuslav Sobotka. Máte slovo, pane premiére.

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka:  Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych srdečně pozdravil Senát a vystoupil se svojí standardní pravidelnou zprávou, která se týká zasedání Evropské rady. Evropská rada se tentokrát schází 19. a 20. března letošního roku a dovolte mi, abych vás informoval o pozicích vlády, které byly schváleny na zasedání vlády tento týden, kdy vláda schválila mandát pro vystupování předsedy vlády na jednání Evropské rady.

Evropská rada projedná tři hlavní témata – energetickou unii, ekonomickou situaci a vnější vztahy.

Nejprve pokud jde o energetiku. Evropská rada bude mít příležitost pro první vrcholně politickou orientační diskusi o tzv. energetické unii. Návrh energetické unie Evropská komise vydala 25. února. Na jednotlivých sektorových radách následně proběhly dílčí tematické diskuse. Na tomto základě rozprava Evropské rady poskytne politická vodítka pro rozpracování energetické unie.

Energetická unie představuje komplexní přístup integrující všechny relevantní aspekty energetické politiky Evropské unie. Hodně bude záležet na tom, jak bude koncept rozvinut v navazující legislativě. Právě v tomto ohledu bude Evropská rada významným milníkem určujícím další implementační kroky.

Energetická unie jako taková by měla být založena na pěti pilířích: 1) Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, 2) Plně integrovaný evropský energetický trh, 3) Zvyšování energetické účinnosti pro snižování poptávky, 4) Přechod na nízko uhlíkovou ekonomiku a 5) Výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Česká vláda energetickou unii podporuje. Důraz klademe na princip svobody volby energetického mixu a na technologickou neutralitu. Větší pozornost by se měla zaměřit na individuální odpovědnost členských států za svoji energetickou soustavu, neboť jejich rozhodnutí přijímaná v energetické politice mají přeshraniční dopady a neměla by být činěna izolovaně.

Další prioritou vlády je podpora dokončení vnitřního trhu Evropské unie s energií. Důležité je, aby energetická unie zajistila odstranění tržních distorzí.

Plně podporujeme Evropskou komisi při zajištění implementace a striktního dodržování existující energetické legislativy EU. Jde především o třetí liberalizační balíček, který své na rozdíl od mnoha jiných států EU jako ČR už plně implementovali.

Pilířem energetické unie bude zajištění bezpečnosti dodávek energie. Proto vláda prosazuje, aby integrace obnovitelných zdrojů energie byla doprovázena posilováním přenosové sítě. Proto podpoříme důraz na rozvoj infrastruktury a posílení energetické bezpečnosti EU. Infrastruktura však hraje zásadní roli i v kontextu bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Také v kontextu energetické unie bude vláda obhajovat jádro. Pro zajištění bezpečnosti dodávek energie a dekarbonizaci je třeba rozvíjet všechny nízkouhlíkové zdroje, včetně jaderné energetiky. Žádný takový zdroj by neměl být předmětem diskriminace, ani jádro ne. S využitím jaderné energie ostatně počítá i světový energetický výhled Mezinárodní energetické agentury.

Další prioritou vlády je vyčlenění adekvátních unijních finančních zdrojů na financování klimatických cílů, především energetické účinnosti. Musíme se také zasazovat o nákladově efektivní přístup ke zvyšování energetické účinnosti.

Kromě energetické unie, kterou jsem nyní zmínil, Evropská rada projedná také aktuální ekonomická témata. Tradičním březnovým tématem je koordinace hospodářských politik v podobě evropského semestru. Evropská rada ve svých závěrech podpoří tři hlavní pilíře uvedené v roční analýze růstu 2015.

Vyzve členské státy k reflexi těchto priorit v připravovaných národních programech reforem a programech stability, resp. v jednotlivých konvergenčních programech.

Evropská rada také zhodnotí postup implementací investičního plánu pro Evropu. Vyzve Evropský parlament k rychlému schválení související legislativy tak, aby mohlo být dosaženo deklarovaného cíle spustit investiční fond v polovině roku.

Závěry Evropské rady obsahují rovněž apel na dokončení vyjednávání o dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství do konce roku 2015. To je také v souladu s pozicí vlády ČR.

Pokud jde o obchodní dohodu se Spojenými státy, kterou jsem zmínil, vláda podporuje komisi ve snaze dokončit jednání a dosáhnout ambiciózní a vyvážené podoby této dohody a souhlasí s návrhem závěrů Evropské rady. Tím třetím významným bodem agendy Evropské rady budou zahraničněpolitická témata. Kromě diskuse k přípravě květnového summitu Východního partnerství v Rize, jehož úspěch si přejeme, potřebujeme totiž impuls pro zefektivnění politiky EU v regionu východního sousedství. Očekávám politickou diskusi k situaci na Ukrajině a v Rusku.

Pokud jde o další postup vůči Rusku, a to se týká i možné diskuse o sankcích, vycházíme ze dvou následujících premis.

1. Podporujeme i nadále společný přístup EU.

2. Rozhodování o konkrétních krocích vážeme na provádění únorových dohod z Minsku.

Právě o konkrétní podobě provázání implementace minských dohod s postupem v oblasti sankcí bude diskuse neintenzívnější. Platí, že česká vláda podporuje těsné provázání rozhodování o sankcích s tím, zdali jsou, nebo nejsou naplňovány dohody z Minsku.

Pokud dohody naplňovány budou, dokážeme si představit snižování sankcí. Pokud dohody naplňovány nebudou, dokážeme si představit zvyšování sankcí nebo prodloužení sankcí.

Pokud jde o zahraničněpolitická témata, bude určitě také rezonovat situace v Libyi, kde se bezpečnostní situace nadále zhoršuje. ČR podporuje snahy zvláštního zmocněnce pro Libyi, pana Leona. Výsledky politického dialogu jsou, bohužel, doposud skromné. Nadále platí, že je to zdaleka nejlepší východisko ze stávající krize, tzn. dosáhnout dohody hlavních znepřátelených frakcí, které v tuto chvíli vedou občanskou válku v Libyi tak, aby se situace v zemi stabilizovala a vytvořily se předpoklady pro mírové řešení libyjské situace. Je to samozřejmě i velmi naléhavé z hlediska neustávajícího migračního proudu, který směřuje prostřednictvím Itálie do Evropy.

Vážené senátorky, vážení senátoři, chci poděkovat za vaši pozornost. Tolik velmi stručně k mandátu, s kterým odjíždím dnes odpoledne na jednání Evropské rady. Současně bych se dovolil omluvit z jednání Senátu od 9.45 hodin vzhledem k tomu, že mám dnes ještě schůzku s prezidentem republiky. Ta mi, bohužel, neumožňuje, abych na jednání Senátu zůstal déle.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane předsedo vlády. Posaďte se ke stolku zpravodajů.

Informaci projednal VEU. Usnesení má č. 22/1. Slovo má zpravodaj pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Vážení páni Sobotkové, pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové!

Také už se pomalu stávám standardní součástí těchto informací jakožto zpravodaj výboru pro toto téma. VEU obdržel informaci o mandátu vlády. Považuje ho za neproblémový. Neshledali jsme na tom žádné věci, které by bylo potřeba nějakým způsobem opravovat, upřesňovat apod.

V jistém smyslu by bylo možné vzít informaci na vědomí. Děláváme to také. Nicméně, výbor se rozhodl jednomyslně navrhnout vám o něco rozsáhlejší usnesení, které se tentokrát týká meritorně i obsahu jednání, protože jsme toho názoru, že jsou to do té míry významná témata, že je dobře, abychom podpořili pana premiéra tím, že bude vyzbrojen i stanoviskem Senátu k některým z témat k výběru těch, která se možná dají brát jako důležitější.

Návrh usnesení jste dostali. Týká se všech tří hlavních témat, o kterých mluvil pan premiér. Vypichuje důležitost některých.

Já bych snad okomentoval stručně dvě. Dohoda o transatlantickém obchodním partnerství. Vybrali jsme to k navržení do usnesení, protože je to téma značně politicky citlivé. Zdůraznit stanovisko, že na jedné straně takováto dohoda, podaří-li se a bude-li dobře udělána, tak nepochybně bude přínosem pro ekonomický rozvoj tohoto prostoru. Současně je třeba zdůraznit, že jsou tam potenciálně problematické aspekty. Ty je nutno ošetřit. V návrhu usnesení jsou vyjmenovány. Z mého pohledu ten nejhlavnější je možná ošetření mechanismu urovnávání sporu mezi investorem a státem.

Další věc, kterou bych rád stručně okomentoval, je stanovisko k problematice Ukrajina, Rusko. Tady se také domnívám, že jasné stanovisko Senátu je namístě. Podporujeme postoj svázání dalšího postupu v otázce sankcí s tím, jak budou plněny minské dohody a také s tím, jak efektivně je bude možno mezinárodně nezávisle kontrolovat, zejména prostřednictvím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Dovolili jsme si navrhnout i výslovnou zmínku oceňující postoj ministerstva zahraničí ve věci ukrajinské poslankyně Savčenko, která je zadržovaná v Rusku. Myslím, že je velmi dobře, že se k tomu ministerstvo zahraničních věcí vyjádřilo. Také navrhujeme, aby Senát konstatoval, že je to v zásadě, bude-li tento problém pokračovat, je to problém či záležitost celé EU.

Tolik asi můj stručný komentář k navrženému usnesení.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se i vy ke stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím.

Máme jediný návrh. Protože rozprava neproběhla, tak nepředpokládám, že by pan premiér se chtěl vyjádřit k něčemu, co neexistovalo...

Máme tedy jediný návrh, a to je z VEU. O něm budeme – po znělce – hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 5 bylo ukončeno. Registrováno 68, kvorum 35. Pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Pane předsedo vládo, děkuji, stihli jsme to, a vy to tím pádem stihnete také.

Pokládám otázku paní senátorce Zuzaně Baudyšové – přihlásila se z nějakého důvodu? Chybou "mačkátek"... (Senátorka Z. Baudyšová reaguje z místa...) Už ne...

Jsme u druhého bodu.

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni ze dne 5. února 1992, podepsaná za Českou republiku dne 7. června 2000

Tisk č. 21

Vládní návrh máme jako tisk č. 21. Uvede ho ministr vnitra Milan Chovanec, kterého vítám a zároveň mu dávám mikrofon k dispozici.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Vážený pane předsedající, vážené senátoreky, vážení senátoři, úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni byla přijata v roce 1992 a měla být prostředkem k podpoře integrace cizinců v oblasti politického a společenského života na místní úrovni.

Závazky plynoucí z úmluvy jsou rozděleny do 3 kapitol, přičemž státy jsou povinny převzít závazky primárně v kapitole A.

Ta upravuje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování, svobodu sdružování, včetně práva zakládat oborové organizace na ochranu svých zájmů.

Kapitola b) se týká poradních orgánů reprezentujících cizince na místní úrovni. Kapitola c) se potom týká volebního práva cizinců na místní úrovni. Tedy volit a být volen ve volbách do místních orgánů. Přistupující státy mohou vznik závazků vyplývajících z těchto kapitol vyloučit prohlášením, tedy s výjimkou kapitoly a).

Česká republika úmluvu podepsala již v roce 2000. K ratifikaci tedy nemohlo dojít, protože chyběla potřebná legislativa k zajištění plnění závazků vyplývajících z kapitoly a).

V následujících letech byl opakovaně diskutován rozsah závazků, které má Česká republika přijmout. Na základě aktuálních analýz, které vzaly v úvahu mimo jiné i bezpečnostní aspekty, vláda předkládá ke schválení návrh na ratifikaci úmluvy v rozsahu kapitoly a) a navrhuje, aby kapitoly b) a c) byly vyloučeny prohlášením, a to v souladu s článkem 1 úmluvy. Vláda tímto usiluje o dokončení ratifikace, která probíhá, jak jsem již říkal, od roku 2002, kdy došlo k podpisu předmětné úmluvy.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem byl VZVOB. Usnesení má číslo 21/1. Zpravodajem je pan senátor Hassan Mezian.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr v podstatě řekl krátce a výstižně všechno, co k tomu je potřeba. Já si dovoluji jenom krátce… Je cílem úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě, na místní úrovni, utvořit jejich integraci, politické zastoupení a institucionalizované formy kolektivní činnosti mohou migranti přivést do politického procesu, to je prevence odcizení a radikalismu.

Práva usídlených cizinců jsou, jak pan ministr uvedl, rozdělena do 3 kapitol, kde kapitola a) reguluje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování a svobodu sdružování, vč. práva zakládat odborové organizace. Kapitola b) se týká možnosti vytváření poradních orgánů, reprezentujících cizince na místní úrovni. Kapitola c) se týká zajištění práva účasti ve volbách na místní úrovni. Přičemž u kapitoly a) současná právní úprava České republiky nerozlišuje mezi založením spolku občany a cizinci. Právo sdružování se však nevztahuje na právo sdružovat se v politických stranách. Proto je omezená aplikace úmluvy na místní úrovni.

Ratifikace kapitoly b) účast cizinců v poradních orgánech – brání možnosti chápání toho jako nepřiměřený zásah do ústavou chráněné autonomie obcí, jelikož to spadá do působnosti obcí. Kapitola c) – právo na místní úrovni – volit a být zvolen, by nemělo být cizincům, občanům jiných států než členských států Evropské unie přiznáno paušálně. Ale pouze na základě vzájemnosti.

Dále v některých obcích je uvedeno, že koncentrace cizinců s trvalým pobytem je značná, takže by volební právo na místní úrovni mohlo mít bezpečnostní rizika. Právo účasti cizinců ve volbách není zaručeno ústavním pořádkem České republiky. Vláda navrhuje, aby Česká republika učinila prohlášení, že si vyhrazuje právo neaplikovat ustanovení kapitol b) a c) úmluvy.

VZVOB doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci úmluvy. Takže návrh usnesení by bylo: Senát PČR souhlasí s ratifikací úmluvy o účasti cizinců na veřejném životě, na místní úrovni, ze dne 5. února 1992, podepsané za Českou republiku dne 7. června 2000 s tím, že bude učiněno prohlášení v souladu s jejím článkem 1, odst. 1, které je obsaženo v příloze tohoto usnesení. Příloha je Česká republika si vyhrazuje podle článku 1, odst. 1 úmluvy, o účasti cizinců na veřejném životě, na místní úrovni, z 5. února 1992, právo neaplikovat ustanovení kapitol b) a c) uvedené úmluvy.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Já otevírám obecnou rozpravu. Přihlásil se senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych si dovolil dát poněkud jiný návrh, který je v souladu s projednáváním i Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna zatím o této smlouvě nehlasovala, ale projednal to na své schůzi zahraniční výbor, který doporučil, nebo který konstatoval, že tato úmluva podepsaná Českou republikou je bezpředmětná. Já bych to rád osvětlil, a to z toho důvodu, že všechny ty body, které jsou obsaženy v té oblasti a), tak jsou zahrnuty v základní listině práv.

My jsme tuto základní listinu práv podepsali a skutečně dal jsem si tu práci, že jsem si srovnával to, co je v této smlouvě, s tím, co my máme v ústavě, a co je zakotveno v základní listině práv a svobod. My dodržujeme všechny ty body, které v této smlouvě jsou, tak máme v našich zákonných materiálech. Proto bych doporučoval, abychom vůbec tuto smlouvu neratifikovali. A ještě řeknu jeden důvod proč. Zatím z těch 48 států, které jsou součástí Rady Evropy, tak to podepsalo 8 států, typu Malta a podobně. Bylo to ještě v době, kdy zde nebyla žádná migrační krize. Myslím si, že by bylo velmi předčasné, abychom vůbec tuto smlouvu ratifikovali. Proto dávám návrh neratifikovat.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já vám děkuji, ale návrh neratifikovat může být návrh na odročení. Ta úmluva je nějakým způsobem podepsaná. Je na parlamentu obou komor, jak se k tomu postaví. Návrh na odročení dáváte?

Senátor Tomáš Grulich:  Promiňte, že jsem zvolil tak nevhodná slova. Dávám návrh na odročení.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A tím pádem stažení atd. Kdo další se hlásí? Nikdo. Takže končím obecnou rozpravu. Omlouvám se...

(krátká porada Přemysla Sobotky s kolegy)

Takže teď jsme se tady poradili. Kolega Grulich měl pravdu. Buď se úmluva schválí, nebo se úmluva neschválí. Takže omlouvám se, ale ve svých podkladech tady mám napsáno – návrh na odročení, takže to neplatí.

Budeme hlasovat o 2 návrzích, a to je návrh výborový, a následně návrh kolegy Grulicha na to, abychom zamítli celou úmluvy. Takže po znělce o tom budeme hlasovat.

Vzhledem k protinávrhu budeme nejprve hlasovat o zamítnutí a následně o schválení. Teď ještě moje otázka před hlasováním na pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Kroutí hlavou, ale přesto vstává.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Já jsem kroutil hlavou na špatnou stranu, omlouvám se. Já jsem vázán usnesením vlády, proto bych vás chtěl podpořit i ve světle návrhů vašeho výboru, abyste předmětnou smlouvu ratifikovali v té části a), tedy v té části povinné, v těch ostatních částech, abychom to prohlášením se vymezili k implementaci těch 2 částí do našeho právního pořádku.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže díky. A pan zpravodaj, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce. Znovu jsme se tady radili a znovu legislativa přichází s jediným návrhem, a to, že můžeme hlasovat o schválení. Pokud to projde, bude to schváleno, pokud to neprojde, tak samozřejmě nastupuje ten výsledek, který navrhoval kolega Grulich. Ale máme jediné hlasování, a to je o usnesení schválit s tím dodatkem, který dal výbor.

Takže o tom zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 6 ukončeno. Registrováno 67, kvórum 34, pro 45, proti 12. Návrh byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu.

Děkuji zpravodajovi a pan ministr zůstává, protože dalším bodem je

 

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Šestá pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru 1. května - 31. října 2014

Tisk EU č. K 001/10

Máme to jako tisky K 001/10 a K 001/10/01. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Jedná se již v pořadí o 6. pololetní zprávu, jejímž cílem je zlepšit spolupráci zemí schengenského prostoru.

Zpráva se věnuje stavu uvnitř Schengenu, situaci o vnějších hranicích a ostatním aspektům spolupráce.

Pokud se jedná o situaci ve Středomoří, zpráva v tomto ohledu zdůrazňuje, že v průběhu stanoveného období zde vzrostl počet nelegálních migrantů, tedy nelegálních překročení vnějších hranic. Italská vláda za svého předsednictví zorganizovala za masivního přispění členských států operaci k vyřešení této zoufalé situace.

V části věnované vnitřnímu prostoru popisuje zpráva 3 případy, kdy došlo k dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

Členské státy tento schengenský instrument využívaly v souvislosti s konáním summitu G7 v Belgii, a to z obav z možného teroristického útoku v Norsku a během návštěvy prezidenta Baracka Obamy v Estonsku. Takže to jsou 3 případy, kdy došlo k tomuto mimořádnému institutu.

Zpráva též reflektuje přípravy na spouštění nového schengenského hodnotícího mechanismu, který je jedním z elementů tzv. schengenského balíčku, usilujícího o zkvalitnění spolupráce. Kromě schengenského hodnocení může na případné nedostatky či porušení schengenských pravidel nově poukázat i Evropská komise. Ta může následně s případnými hříšníky zahájit správní řízení, v krajním případě mohou být členské státy zažalovány u soudního dvora Evropské unie.

V pololetní zprávě jsou také zmíněny případy několika zemí, se kterými je takové řízení ve fázi, a to… Některé z těchto fází vedeno právě v současné době.

Zpráva se zmiňuje také o řízení vedené s Českou republikou ve věci sankcí dopravcům. Toto řízení již bylo ukončeno poté, co byl upraven zákon o pobytu cizinců.

Novinkou schengenského hodnocení je i možnost ověřovat neprovádění kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, které by mělo vést k vytvoření dobré praxe na hranicích mezi členskými zeměmi.

Zprávu vzali na vědomí ministři vnitra členských států Evropské unie na svém zasedání v prosinci minulého roku. Česká republika vydání těchto pravidelných zpráv podporuje a považuje je za nástroj, který přispívá ke zlepšení fungování schengenského prostoru. Mimo jiné tím, že diskuse o schengenském prostoru dostává pravidelnou formu na jednání Rady Evropy.

Česká republika dlouhodobě klade akcenty na odpovědnost členských států, kvalitní ochranu vnějších hranic i zachování volného pohybu osob uvnitř schengenského prostoru.

V této souvislosti se nejen aktivně podílíme na těchto celoevropských řešeních, ale též jsme připraveni dobře provádět schengenská na své vlastní národní úrovni, tedy na svém vlastním území.

Pro úplnost mi dovolte zmínit, že dne 11. února projednal tuto zprávu VEU. Doporučení výboru je v souladu s pozicí vlády a mohu se s ním tedy ztotožnit a poděkovat za něj.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. VEU projednal tyto tisky, přijal usnesení, které máme jako č. 001/10/02. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážení pánové, milé dámy, tento materiál je sice pouze zprávou o situaci v Schengenu, nicméně je příležitostí, abychom se podívali, jak to vypadá v migraci jako takové v současné době v Evropě a v České republice.

My jsme sice mohli vzít tento materiál jenom na vědomí, ale vzhledem k těm turbulencím a k dohadům si dovolím tady rozšířit ten náš vhled do migrace, podle toho jsme také připravili v evropském výboru usnesení, které máte před sebou.

V roce 2014 požádalo o mezinárodní ochranu v Evropské unii celkem 300 tisíc žadatelů, což je nárůst zhruba o 50 procent oproti roku 2013. Nejvíc těchto lidí směřovalo do Německa – zhruba 120 tisíc, do Švédska – 63 tisíc, Francie a Itálie – po 45 tisících. Proč směřovali zvláště do těchto zemí? Není to jenom otázka jejich vyspělosti, ale i široké diaspory, která v těchto zemích existuje. A samozřejmě zcela přirozeně, migranti, kteří přichází do Evropy, tak směřují do těchto zemí.

Eskaluje ale tím pádem krize důvěry mezi státy Evropské unie a zvláště mezi státy, které jsou na té vnější námořní hranici. Vede to k tomu, že některé státy požadují, aby Frontex, což je agentura zabývající se ochranou hranic, tak aby byla přeměněna na hraniční policii.

Lze konstatovat, že mnohé státy Evropské unie nedodržují současný systém ochrany hranic a de facto neimplementují současné směrnice. Jedná se zvláště o Itálii a Řecko. Nenaplňují se platné readmisní dohody a bojkotují se tzv. dublinská nařízení.

Nebojujeme jen s přívalem utečenců, ale především s organizovaným obchodem s lidmi, který je v současné době druhým nejvýnosnějším kriminálním odvětvím, ihned po obchodu se zbraněmi. Předčí i drogovou scénu. Abyste si představili, nejedná se jenom o lidi, kteří žijí v bídě, ale o lidi, kteří se nechají nachytat těmito obchodníky s lidmi. Kdy obchodníci přijíždějí do těch táborů, vykládají lidem, jak je Evropa ráda přijme, celé rodiny se skládají na zaplacení určitého poplatku, který tito obchodníci s lidmi vybírají. Jedná se zhruba o 6 tisíc eur. Ti obchodníci jsou natolik cyničtí, že jsou schopni vzít 500 lidí, dát je do lodě, vybrat si své 3 miliony eur a uprostřed moře je klidně potopit. Mají z toho dvojí efekt, nejen finanční, ale vytvářejí i takovou tu falešnou a – není to zrovna úplně nejideálnější slovo – ale solidaritu v Evropě, aby se ta Evropa daleko víc otevírala a ten obchod zase se rozrůstal dál.

Návrh na postup, jak by to mělo vypadat, my jsme přijali již v mnoha usneseních. Já bych to zestručnil. Je důležité, aby v Evropě byly důsledně dodržovány současné směrnice. Pak další bod, že za hranici zodpovídá příslušný členský stát. Vypadá to tak, jako kdyby třeba Itálie, Řecko a další státy, které mají tu námořní hranici, byly znevýhodňovány, ale není tomu tak.

Například z peněz, které jdou na ochranu hranic v rámci celé Evropy, víc než 50 procent těchto prostředků jde právě 3 státům – Řecku, Itálii a Španělsku. Jenom pro srovnání – Česká republika, samozřejmě, že má jenom vnější hranici na letištích apod. – tak bere z tohoto rozpočtu 0,8 procenta.

Dále dbáme na to a stále tvrdíme, že Frontex není evropskou hraniční policií, ale je to analytické, informační, vzdělávací a operačně-výpomocné centrum. Zde samozřejmě Frontex může mít nějakou jednotku, ale ta jednotka musí být vždy pod velením toho státu, kde je ta vnější hranice. Vytvořit hraniční policii z Frontexu je velmi nebezpečné. Jsou známy příklady z různých pokusů typu – na mezinárodním moři hlídkuje loď Frontexu, najde tam loď s uprchlíky, ale nikdo z těch států je nechce. Frontex jezdí s touto lodí a Francouzi říkají: To není naše. Španělé: To taky není naše. A teprve někde si musí vynutit to právo, protože Evropská unie nemá vlastně tu právní subjektivitu a nemůže vlastnit nebo nemůže zasahovat do těchto mezinárodních vod.

Je docela důležité vůbec tedy na evropské platformě, a kam bychom se měli jako Česká republika zapojit, to je do práce pro společný azylový systém, protože samozřejmě, pokud my se vzdáme této možnosti, tak je velké i nebezpečí pro Českou republiku, jestliže někoho přijmou, já nevím, v azylu v Maďarsku, udělí mu azyl, tak samozřejmě může potom procházet celým schengenským prostorem a my musíme mít tu možnost ovlivňovat důvody, proč azyl udělit.

Dále je to důsledné dodržování dublinského nařízení. Dublinské nařízení je takovým nařízením, kdy člověk, utečenec, který žádá o azyl v jednom státě, a objeví se ve státě druhém, protože v minulosti jsme často prožívali tzv. cyklické azylové řízení, že ten člověk vstoupil do jednoho státu. Tam azyl nedostal, odešel do druhého státu, tam požádal o azyl. Takto postupoval klidně celou Evropou.

Dneska existuje databáze otisku. Ty státy musí přijmout, vzít otisky tomu dotyčnému, poslat je do Dublinu, kde se vyhodnotí, a ten člověk se vrací do toho státu, kde poprvé požádal o azyl.

Dále je to dodržování readmisních dohod. Jak Evropská unie, tak i jednotlivé státy Evropské unie mají podepsány readmisní dohody s tzv. bezpečnými státy, to znamená, že jestliže se objeví uprchlík, který je z tohoto bezpečného státu, je dohoda mezi buď Evropskou unií, nebo tím státem, a tím státem, odkud uprchlík odešel, o navrácení uprchlíka do toho státu. Řada států, hlavně Itálie, to nedodržuje.

A dále velmi důležitá je spolupráce Evropské unie a jednotlivých států se státy, odkud tito uprchlíci přicházejí. A samozřejmě daleko efektivnější je pomoc u toho státu, než ty uprchlíky přijímat. A pak, to, co už jsem zmínil v jedné chvíli, je zase společný a důsledný boj proti obchodu s lidmi. Většinu těchto věcí tak, jak jsem řekl teď obecně, jsme zanesli i do usnesení VEU. Víceméně jsme znovu zopakovali ty věci, které jsme již přijali v minulosti. Ale myslím si, že vzhledem k té turbulenci v oblasti migrace je docela důležité, abychom je znovu zopakovali pro Komisi. Máte je před sebou, nebudu je číst.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otvírám rozpravu, do které se první přihlásil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Myslím si, že důležité je tady při té příležitosti si připomenout, že v zásadě schengenský prostor by měl být jakousi mírou bezpečnosti pro tuto oblast. Ukazuje se ale, že vývoj situace není tak jednoduchý. Já bych byl možná rád, kdyby pan ministr i potom případně na to reagoval, protože měl jsem možnost třeba při návštěvě Itálie se seznámit se situací, která právě je v přílivu nelegálních migrantů do Evropy, kteří v zásadě pronikají do schengenského prostoru.

Bohužel, je tady poměrně velké bezpečnostní riziko, protože pod záminkou hospodářské, politické a jiné migrace mnoha chudáků, kteří opravdu oprávněně utíkají ze svých zemí, tak obzvláště po tzv. arabském jaru, kdy se otevřela severní hranice fakticky celé Afriky, tak dochází, a myslím, že pan ministr to může potvrdit, nebo ne, pokud takové informace jsou, ale tyto informace jaksi obecně existují, že pronikají jednak skupiny organizovaného zločinu do prostoru schengenského působení, stejně tak i různé teroristické skupiny. Bohužel je to daň, kterou platíme. Proto taky jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie by měla daleko více se zaměřit nikoliv na přijímání dalších statisíců migrantů a vytváření nových azylových prostor apod., ale zaměřit se právě na řešení problémů v těch zemích, ve kterých tyto problémy vznikají.

Měli bychom jednoznačně tam směřovat veškeré úsilí, včetně investic, včetně podpory, jak bydlení, zaměstnání, řešení politické situace, nikoliv podporování dalších konfliktů, protože ty problémy, které dneska jsou na Středním východě, na severu Afriky apod., se tímto přenášejí v podstatě do Evropy.

Bohužel, i pokud jde o integrační programy, tak se ukazuje, že nejsou úspěšné. Nejsou z velké části úspěšné. Dochází k segregaci. To je vidět nakonec na případech Francie, Itálie, Velké Británie, v Londýně, v Paříži, kde každou chvíli hoří auta, jsou tam nepokoje. Díky tomu, že v podstatě vznikají ghetta. My jsme někdy kritizovaní za naši politiku vůči některým komunitám v České republice. Jsem ovšem přesvědčen, že ty problémy jsou mnohonásobně nižší než problémy, které jsou v těchto zemích, které nás za to kritizují.

A problém, pokud nebude Evropská unie řešit razantně, a pokud nebude hledat způsoby, jak řešit problém tím, aby tito lidé neutíkali ze svých zemí, protože tam jsou doma, a my bychom měli hledat způsoby, jak jim pomoci tam, kde žijí, a nikoli otevřít schengenský prostor. Pak dochází paradoxně k tomu, že občané Evropské unie jsou mnohdy perzekvováni na přechodech, když vstupují nebo vystupují ze schengenského prostoru. Na druhé straně se mnohdy nekontrolovaně nebo velmi jednoduše pod různými záminkami sem proniká organizovaný zločin a terorismus.

Jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie se této věci nevěnuje dostatečně. Bylo by dobré, kdyby i Česká republika více zatlačila právě na tyto země, které vlastně by měly garantovat bezpečnost schengenského prostoru tím, že chrání tyto hranice. Zásadně bychom měli trvat na tom, aby problémy s migrací se řešily v těch zemích původu, nikoli až na území Evropské unie a schengenského prostoru.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Otázka na pana ministra, jestli se chce vyjádřit? Sice mává rukou, ale jak je u něj zvykem, tak jde.

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec:  Já jsem zkusil, vážený pane předsedající, to kývání hlavou změnit na ruku. Tak zase špatně. Tak se omlouvám. Já bych chtěl reagovat na slova pana místopředsedy Škromacha, s vaším dovolením.

Ta situace ve světě je obecně složitá v současné době.

Nikdy od 2. světové války nebylo na cestě tolik běženců, ať je to oblast Sýrie a dalších okolních zemí. V Kurdistánu, který je integrální součástí Iráku v současné době, je 1,5 milionu uprchlíků a 4,5 milionu obyvatel. To znamená, lze očekávat, že migrační tlaky primárně na Evropu a – dejme tomu – směrem z Libye, budou pokračovat a pokračují. My jsme naprostým zastáncem toho, abychom s našimi partnery v rámci Evropské unie diskutovali a chtěli po nich jednoznačné dodržování schengenských pravidel. Dneska primárně problém já zaznamenávám na té cestě přes tzv. mořskou hranici. Ať je to Itálie, Španělsko. Množí se do České republiky i příliv nelegálních migrantů, byť ta čísla zatím v absolutních počtech nejsou tak alarmující, alarmující je nárůst v desítkách procent z roku na rok. Jsou u nás záchyty například i přes Maďarsko. V současné době se jedná primárně o obyvatele Kosova.

To jsou problémy, kterým čelíme. Česká vláda tu pozici má jednoznačnou a řekl bych, že naprosto konvenuje s tím, co tady říkal pan místopředseda Škromach, a to je pomáhat v místech konfliktu, vysíláním lékařských týmů, finanční výpomocí, pomocí při výstavbě uprchlických táborů a snahou o pomoc přímo na místě ve státech, kterých se ten problém dotýká bezprostředně. Ať je to Jordánsko, ať je to Turecko, ať to jsou další země, které v té oblasti konfliktů jsou.

My jsme se vymezili proti snahám o tzv. povinné kvóty, kdy v současné době probíhá na půdě OSN debata o tom, že by ty severní a – dejme tomu – centrální státy Evropské unie měly pomáhat při přerozdělování uprchlíků, kteří míří právě do jižní části Evropské unie, primárně Itálie, Španělsko a dalších.

Tam jsme jednoznačně proti povinným kvótám. Na druhou stranu je potřeba si říct, že ti nelegální migranti, a podle odhadů jich za loňský rok bez toho, aby byli evidováni, přes území Itálie prošlo 100 tisíc. Tak pokud se tento typ uprchlíka, který je uprchlík politický, to je člověk, kterému hrozí v zemi jeho původu nebezpečí, ať už smrti útiskem, nebo dejme tomu ohrožením jeho zdraví, tak my podle platných právních předpisů jsme povinni se o tento typ uprchlíků prostě postarat. My je vracíme do té země, kde překročili schengenskou hranici. Tam, kde se nám nepovede prokázat, kudy vlastně přišli, tak zůstali na našem území.

Česká republika má ve svých azylových táborech zhruba 700 míst. Část z nich v současné době vážeme pro potřeby volyňských Čechů. To je projekt, který v současné době vrcholí v té své první etapě. Očekáváme příchod zhruba 140 lidí. Více než polovina z nich už je na území České republiky. A jediný projekt, který jsme schválili v současné době, tak je příchod 15 nemocných syrských dětí a jejich rodin. Na základě žádosti vysokého komisaře OSN. Jinak jsme velmi obezřetní v diskusi o přílivu migrantů, především proto, abychom neohrozili bezpečnostní situaci České republiky. Na druhou stranu chci říct, že máme povinnost pomáhat. Pořád si myslíme, že lépe je pomáhat co nejblíž tomu konfliktu, aby ti lidé, až ten konflikt skončí, a věřme tomu, že to bude brzy, tak aby se mohli velice rychle vrátit do těch svých původních domovů.

Já nevím, jestli to takto stačí, pane místopředsedo, prostřednictvím pana předsedajícího?

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A otázka na zpravodaje Tomáše Grulicha? (Tomáš Grulich: Nebyla žádná otázka.) Nechce se k ničemu vyjadřovat. Máme návrh, a to je návrh od výboru, o kterém budeme po znělce hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 7 ukončeno. Registrováno 68, kvórum 35, pro 64, proti nikdo, návrh schválen.

Pane ministře, děkuji vám. Zpravodajovi také děkuji.

A my budeme pokračovat bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 31

Máme to jako tisk č. 31. Uvede to ministr Jiří Dienstbier.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak bylo řečeno, předkládám vám tady návrh novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Účelem předloženého návrhu zákona je napravit určitou zastaralost právní úpravy, postavení a činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, podle stávajícího znění zákona o NKÚ, která byla přijata již v roce 1993.

Právní řád od té doby prošel řadou změn, které dosud nebyly do právní úpravy postavení a činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu promítnuty. Návrh zákona v reakci na vývoj v oblasti informačních systémů upravuje rovněž tuto problematiku, pokud jde o jejich využívání Nejvyšším kontrolním úřadem, zejména při provádění kontrol.

V neposlední řadě jsou do návrhu zákona zpracovány některé instituty, směřující k zefektivnění plánování kontrol NKÚ, jakož i další úpravy, které vyplynuly z dosavadní aplikace zákona v praxi.

K dosažení uvedeného účelu je navrženo promítnout do právní úpravy působnosti NKÚ terminologické změny v souvislosti se změnami v právním řádu, a to zejména v oblasti soukromého a pracovního práva organizace státních zastupitelství. Dále stanovit povinnost vydávat Věstník NKÚ obsahující kontrolní nálezy na internetových stránkách NKÚ. Dále přizpůsobit právní úpravu využívání informačních technologií, zejména v kontrolní činnosti NKÚ, aktuální úrovni rozvoje těchto technologií. Dále umožnit při sestavování plánu kontrolní činnosti NKÚ, předběžně si opatřovat podklady pro posouzení, které konkrétní subjekty zařadit do plánu konkrétní činnosti.

Tato změna má přispět k zajištění vyšší účelnosti a efektivnosti kontrol a do jisté, byť omezené míry předcházet duplicitní kontrole.

Návrh byl projednán v Poslanecké sněmovně, a to tak, že přijala některé drobné technické pozměňovací zákony, pardon, návrhy. Jeden věcný, sice, když v § 30, odst. 1, vypustila navrhovanou povinnost Nejvyššího kontrolního úřadu zasílat schválené kontrolní závěry Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Jak vyplývá z výše uvedeného, předložený návrh zákona je v zásadě technickou novelou, která má zajistit jednoznačnou aplikaci zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu v praxi, jakož i napomoci účinnější a efektivnější realizaci kontrol tímto úřadem prováděných.

Tím současně má přispět k nejvýš potřebnému účelu těchto kontrol, kterým je v konečném důsledku řádné dodržování všech zákonných i jiných postupů kontrolovanými subjekty při jejich nakládání s veřejnými prostředky.

Pro úplnost bych dodal, že tato novela zákona o NKÚ nijak nesouvisí s předloženou novelou Ústavy ČR, která by měla být projednána zde v Senátu. Příslušná novela je nyní projednávána vládou a měla by být během dubna, aspoň předpokládám, že během dubna předložena vládou Poslanecké sněmovně, tedy následně projednána. Mělo by se tak snad naplnit přání Senátu, aby mohl projednat novelu Ústavy zároveň s novelou prováděcího zákona.

Úplně na závěr bych vás poprosil o podporu nyní projednávané novely zákona. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je ÚPV. Usnesení má č. 31/1. Zpravodajem je pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jenom teď rychle zareaguji na to, co tady říkal pan senátor Dienstbier, resp. pan ministr, že je tady zablokovaný ústavní, a má přijít prováděcí. Ne, že přijde ústavní... On je ještě nějaký jiný – ústavní? Je to tak? Říkám to dobře. (Ano.)

Tady je ten ústavní. U toho hned začnu. Ano, tento není příliš kontroverzní. Ale jenom připomenu, až sem přijde, doufám, že Senát si zachová svou tvář a zamítne ústavní zákon, protože prováděcí zákon neobsahuje nic z toho, co jsme tady minule požadovali. Dává samosprávu na úroveň státní správy. To jenom pro informaci.

Pokud jde o tento zákon, ten opravdu kontroverzní příliš není. Tam se např. nahrazuje slůvko "prokurátor" slůvkem "státní zástupce. I když, popravdě řečeno, z hlediska čistoty legislativy by "prokurátor" bylo lepší, protože je to jednoslovné...

V legislativě bychom se měli, pokud je to možné, vyhýbat mnohoslovným názvům. Je to podobné jako ulice Maxmiliána Švabacha, Himmlera; se velmi špatně používá, na rozdíl od toho, když to bude jednoslovný název.

Jediný kontroverzní bod, který zazněl i na ÚPV byla možnost - pro efektivnější plánování kontrolní činnosti - bude mít NKÚ nově možnost opatřovat si podklady dopředu. Ten, koho o to požádá, je povinen ve lhůtě stanovené poskytnout pro tento účel úřadu informace a vysvětlení a předložit doklady a jiné písemnosti. Otázkou je, zda tato formulovaná možnost zaúkolovat prakticky kohokoliv, není bezbřehá. Je bezbřehá. My jsme konstatovali v ÚPV, že je možnost spoléhat na to, že NKÚ je velmi vážená a seriózní instituce, na rozdíl od jiných, a nebude tohoto institutu zneužívat.

ÚPV na své 5. schůzi konané dne 11. března 2015 projednal tento senátní tisk č. 31.

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jaroslava Kuberu.

Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl VUZP. Usnesení má č. 31/2. Zpravodajem je pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, náš výbor se danou normou zabýval na své 6. schůzi 11. března.

Přijal usnesení, ve kterém doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Určil zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Vystrčila a pověřil předsedu výboru senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nyní se ptám, zda podle § 107 našeho jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto zákonem. Nikdo se nehlásí.

Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, tak ji končím. Nepředpokládám tudíž vyjádření pana ministra nebo pana zpravodaje.

Budeme hlasovat o jediném návrhu, a to je schválit.

Zahajuji hlasování o schválení. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 8 ukončeno. Registrováno 68, kvorum 35. Pro 63, proti nikdo.

Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji zpravodajům. Panu ministrovi ještě ne, protože dalším bodem je

 

Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2014

Tisk č. 27

Jednací řád Senátu ve svém § 119 a) a b) předpokládá, že vláda rovněž předkládá nejméně jednou ročně zprávu o přejímání závazků vyplývajících z členství v EU do právního řádu, především o provádění legislativních aktů vyžadujících transpozici.

Máme to jako tisk č. 27. Slovo má pan ministr Jiří Dienstbier, který nás s problémem seznámí.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak už bylo řečeno, materiál byl zpracován – podle § 119 odst. 1 písm. b) zákona o jednacím řádu Senátu, ze kterého vyplývá povinnost vlády předkládat nejméně jednou ročně v Senátu Parlamentu ČR zprávu vlády o přejímání závazků vyplývajících z členství v EU do právního řádu. Především o provádění legislativních aktů vyžadujících transpozici.

Údaje uvedené ve zprávě zachycují vývoj od 30. listopadu 2013 do 30. listopadu 2014. Zpráva je strukturována do 5 částí, které obsahově vycházejí z výstupů z informačního systému pro aproximaci práva.

První část – pojem legislativních závazků – přináší v obecné rovině informaci o institucionálním zajištění procesu přejímání a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU.

Dále je to stav transpozice platných směrnic EU. Informuje o stavu transpozic směrnic EU, zejména směrnic vnitřního trhu. Jsou zde uvedeny výsledky hodnocení single market scoreboard prostřednictvím kterého komise zastoupená generálním ředitelstvím pro vnitřní trh dvakrát ročně hodnotí a porovnává výsledky transpozičního úsilí členských států v oblasti vnitřního trhu.

V této části jsou rovněž uvedeny návrhy zákonů, jejichž přijetím bude dokončena transpozice směrnic vnitřního trhu s uplynulou lhůtou pro provedení transpozice, resp. směrnic, které budou předmětem následujícího hodnocení s referenčním datem 30 dubna 2015.

Další části je stav notifikace právních předpisů ČR transponujících směrnice EU. Tato část obsahuje informaci o průběhu procesu notifikace právních předpisů transponujících směrnice EU Evropské komisi, tak jinak procesu, který představuje formální dovršení transpozice směrnic.

Dále je to informace o řízení o porušení smlouvy. Zde je obecně popsáno řízení o porušení povinností plynoucích z práva EU. Jediné řízení, v kterém byla v hodnoceném období podána proti ČR žaloba k soudnímu dvoru se týká nedostatečného uznávání některých puncovních značek z Nizozemí.

Pátou částí je informace o organizačním zajištění kontroly slučitelnosti návrhů českých právních předpisů s právem EU, ISAP – sledování legislativních dopadů předpisů EU a revize překladů práva EU.

Závěrečná část pojednává o činnosti odboru kompatibility s cílem podrobněji shrnout kontrolní činnost vlády v oblasti plnění legislativních závazků, které vyplývají ČR z členství v EU.

Z celkového pohledu na rok 2014 stojí za pozornost zejména hodnocení single market scoreboard. V hodnocení vydaném v červenci byl zachycen stav transpozice směrnic vnitřního trhu s lhůtou pro provedení transpozice do 30. dubna 2014.

V tomto hodnocení se ČR umístila mezi členskými státy na 11. místě, když plně netransponovala 6 směrnic vnitřního trhu, což odpovídalo transpozičnímu deficitu ve výši 0,5 %,

Ve druhém hodnocení v roce 2014, které se týkalo směrnic s lhůtou pro provedení transpozice do 31. října 2014 klesl počet netransponovaných směrnic vnitřního trhu v ČR na 4 směrnice, což odpovídá transpozičnímu deficitu 0,3 %.

Pokud jde o další hodnocení k referenčnímu datu 30. dubna 2015, lze dle dosavadního vývoje a údajů očekávat opětovný nárůst transpozičního deficitu. U dosud plně netransponovaných směrnic, u nichž transpoziční lhůta již uplyne nebo uplynula ke dni 30. dubna 2015, je evidováno 9. Transpozice 3 z těchto směrnic by nicméně mohla být dokončena včas. V takovém případě lze předpokládat alespoň dosažení deficitu nepřevyšujícího hranici půl procenta.

Z návrhů zákonů uvedených ve zprávě, kterými bude dokončena transpozice směrnic, jejichž transpoziční lhůta již uplynula či uplyne ke dni 30. dubna 2015, je 8 aktuálně projednáváno v Parlamentu, shodou okolností 2 návrhy zákonů právě na této schůzi Senátu a další 3 na úrovni vlády.

Mírná změna nastala i v počtu řízení vedených proti České republice pro porušení povinností vyplývajících z práva EU. Ke dni 30. listopadu 2014 bylo proti ČR celkově vedené 42 takových řízení, k dnešku klesl počet řízení na 38. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je výbor pro záležitosti EU. Usnesení má číslo 27/1 a zpravodajem je pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zpráva zpravodaje bude tentokrát velmi stručná. Výbor pro záležitosti EU projednal na svém včerejším zasedání tuto zprávu, neshledal na ní nic, co by bylo nějakým varovným signálem nebo nějakým zásadním poučením. Je pravda, že tato zpráva se primárně dívá na kvantitativní aspekty, to znamená otázka kvality transpozice tam není pokryta. Nicméně míra přeboru evropského práva do našeho právního systému je také, myslím, na uspokojivé úrovni jak ve srovnání s naší dosavadní trajektorií, tak ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. A toto všechno nás nakonec vedlo k doporučení přijmout usnesení, v němž bereme tuto zprávu na vědomí. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, tak ji končím. Není se k čemu vyjadřovat a mám jediný návrh, tak jak byl přednesen, to znamená schválit.

Budeme hlasovat o návrhu vzít zprávu na vědomí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 9 ukončeno, registrováno 67, kvorum 34, pro 60, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím tento bod, děkuji panu ministrovi i zpravodaji, a my se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré dopoledne i ode mne. Nyní máme na programu bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 39

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 39. Návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Pane ministře, máte slovo u nás v Senátu. Vítejte.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o léčivech. Předkládaným návrhem zákona se navrhuje rozšířit účel užití mimorozpočtových finančních prostředků Státního ústavu pro kontrolu léčiv zakotvením možnosti jejich jednorázového převodu z jeho zvláštního účtu na příjmový účet státního rozpočtu ČR, zřízený pro ministerstvo zdravotnictví.

V loňském roce došlo k navýšení platby za státní pojištěnce tak, aby bylo možno kompenzovat výpadek příjmů poskytovatelů zdravotních služeb v důsledku zrušení většiny regulačních poplatků. Toto opatření představuje dopad na státní rozpočet v roce 2015 ve výši cca 4,2 mld. Kč, v roce 2014 to bylo 2,1 mld. Kč. Na pokrytí výše uvedených nároků na státní rozpočet se může ministerstvo zdravotnictví podílet již pouze mimorozpočtovými prostředky SÚKLu. Proto vláda rozhodla navrhnout jednorázový převod finančních prostředků ve výši 1,7 mld. Kč z mimorozpočtových zdrojů Státního ústavu pro kontrolu léčiv do státního rozpočtu ČR. Tato částka byla stanovena tak, aby nezaložila dodatečné požadavky SÚKLu na výdaje ze státního rozpočtu, které by potřeboval na zajištění své činnosti.

Dne 11. března 2015 byl návrh zákona projednán senátním výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a ústavně-právním výborem Senátu s doporučením Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Tolik ve stručnosti na úvod předkládanému vládnímu návrhu zákona a věřím, že na základě uvedených skutečností a s přihlédnutím k jeho stručnému a jednoznačnému obsahu s návrhem vyslovíte souhlas a podpoříte jej tak v závěru legislativního procesu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 39/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 39/1. Zpravodajskou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, kterou prosím nyní o její zpravodajskou zprávu. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. K informaci k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.

Nyní pouze lekce k legislativnímu procesu. Návrh zákona byl vládou předložen Poslanecké sněmovně dne 18. července 2014. V prvém čtení konaném 21. října 2014 sněmovna návrh zákona přikázala k projednání výboru pro zdravotnictví. Ten návrh zákona projednal a svým usnesením č. 62 ze dne 12. listopadu 2014 doporučil sněmovně, aby vyslovila s vládním návrhem zákona souhlas.

Ve druhém čtení, konaném dne 21. ledna 2015 byl k návrhu zákona podán zpravodajem výboru pro zdravotnictví poslancem Vítem Kaňkovským pozměňovací návrh stanovící účinnost zákona 15. dnem po jeho vyhlášení. Původní vládní návrh předpokládal účinnost dnem 1. ledna 2015.

Ve třetím čtení dne 11. února 2015 sněmovna na své 25. schůzi 7. volebního období schválila návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu měnícího původně navrhovanou účinnost zákona, kdy v hlasování č. 129 z přítomných 171 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 167 poslanců a nikdo nebyl proti.

Nyní k vlastní zprávě.

Státní ústav pro kontrolu léčiv má dva základní zdroje finančních příjmů. Prvním z nich je příspěvek ze státního rozpočtu, druhým zdrojem jsou tzv. náklady za odborné úkony, které Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv platí regulované subjekty, na jejichž žádost SÚKL tyto úkony provádí.

Jenom pro představu: Příspěvek ze státního rozpočtu se podle výročních zpráv pohybuje v rozmezí 30 až 120 mil. Kč ročně a celková suma vybraných náhrad za odborné úkony činí ročně 500 až 600 mil. Kč. Náklady se v uplynulých třech letech pohybovaly mezi 300 až 400 mil. Kč ročně. To znamená, že příjmy převyšovaly výdaje a na zvláštním účtu SÚKLu se nyní nachází nakumulované částka vyšší než 2 mld. Kč.

Podle zákona o léčivech může SÚKL použít tyto prostředky přímo pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů.

Smyslem návrhu novely zákona o léčivech je umožnit využití finančních prostředků na zvláštním účtu SÚKL k jinému účelu, a to k převodu do státního rozpočtu tak, aby se alespoň částečně kompenzovaly zvýšené nároky, které resort zdravotnictví kladl v uplynulém roce na státní rozpočet. Zejména se jedná o navýšení platby za státního pojištěnce a poskytnutí přímé finanční podpory nemocnici Bulovka a Fakultní nemocnici U svaté Anny. Legislativně je tento záměr zpracován tak, že do § 112 zákona o léčivech se za větu, která určuje, na co může SÚKL použít finanční prostředky získané jako náhrady za odborné úkony, vkládá dovětek: nestanoví-li zákon jinak, a současně se vytváří přechodné ustanovení, které říká, že SÚKL převede z prostředků účtu vedeného podle § 112 odst. 5 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech na příjmový účet státního rozpočtu ČR, zřízený pro ministerstvo zdravotnictví v roce 2015, částku ve výši 1,7 mld. Kč. Dle slov pana ministra, jak tady sám říkal, pronesených v Poslanecké sněmovně, byla tato částka stanovena tak, aby nezaložila dodatečné požadavky SÚKL na výdaje ze státního rozpočtu.

Nyní vám přečtu 19. usnesení ze 4. schůze konané 11. března 2015 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 39.

Po odůvodnění zástupce předkladatele prof. Dr. Vymazala, náměstka ministra zdravotnictví, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Dernerové a po rozpravě výbor

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

2) určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Alenu Dernerovou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní senátorko, děkuji za vaši zprávu, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. A nyní si přeje vystoupit druhý zpravodaj pan senátor Vladimír Plaček, prosím.

Senátor Vladimír Plaček:  Pěkné dopoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a vážení kolegové. Taktéž ústavně-právní výbor projednal návrh tohoto zákona a shledal jako velice pozitivní informaci, že takováto vysoká suma – 1,7 mld. Kč – se přesunuje do systému zdravotnictví.

Myslím si, že to je jednoznačná a pádná odpověď na kritiku, která v minulosti stíhala SÚKL pro jeho sníženou činnost až nečinnost, a tato činnost se opravdu s příchodem nového ministra na ministerstvo zdravotnictví podstatně změnila.

Vše ostatní zde bylo prakticky již řečeno, takže mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením, které přijal ústavně-právní výbor jako své 25. usnesení na 5. schůzi konané 11. března 2015 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 278/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů jako senátní tisk č. 39:

Po úvodním slově pana prof. Dr. Josefa Vymazala, DrSc., náměstka ministra zdravotnictví, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Plačka a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Vladimíra Plačka,

III. pověřuje předsedu výboru pana senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení panu předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat. Není tomu tak, děkuji.

A otevírám nyní obecnou rozpravu, do které s přednostním právem se hlásí pan 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, prosím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, živě si vzpomínám, když jsme tady jednali o zrušení poplatků a pan ministr se na mne hezky usmíval a říkal: Já mám prostředky zajištěné na rok. Takhle jste to tenkrát řekl. Zdá se, že celý rozpočet ministerstva zdravotnictví se dostal do situace, kdy sliby – chyby, a nyní je potřeba někde doplnit rozpočet.

Celá situace je podle mého názoru trestáním úspěšných. Jestliže SÚKL se stal úspěšným, vydělal peníze, tak mu je vezmeme, protože nám chybějí někde jinde, a to v rozpočtu ministerstva zdravotnictví.

Kromě toho se může v budoucnu stát, že všichni se snaží, aby byli v černých číslech – bavím se o nemocnicích, které jsou zřizovány ministrem zdravotnictví – tak co se udělá? Černá čísla, vezmeme objemy peněz, abychom měli na něco jiného, to znamená na své sliby.

A vzhledem k tomu, že tento zákon je z mého pohledu velmi nedobrý, protože zavádí precedens, že úspěšným se vezme, aby se mohlo rozdávat a splnit sliby, tak já osobně navrhuji zamítnout tento návrh zákona.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní se hlásí do diskuse pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové, pane ministře, mám jenom jeden dotaz na pana ministra. Vzhledem k tomu, že předložil důvody, pro které chybí v rozpočtu ministerstva zdravotnictví finanční prostředky a proto je chce převést, tak se ho ptám, protože z mnoha tiskových zpráv a z médií slyšíme, že v zásadě všichni se shodujeme na tom, že jeden ze zrušených poplatků, a to je poplatek za pobyt v nemocnici, myslím, že většinově nevyvolává diskusi o tom, že jeho zrušení bylo nesmyslné, tak se ho chci zeptat, jestli tento poplatek neuvažuje vláda znovu zavést. Vím, že by to bylo pro některé asi těžké, nicméně by bylo dobré, kdybychom dělali kroky rozumné a racionální, a domnívám se, že pro většinu společnosti přijatelné a pochopitelné. Tím samozřejmě nemyslím, že by se měl zavést poplatek ve výši 300 korun nebo v nějakém takovém nesmyslném podání, ale v rozumné výši, kterou by nakonec akceptoval i Ústavní soud. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A prosím nyní paní senátorku Dernerovou s jejím příspěvkem.

Senátorka Alena Dernerová:  Ještě jednou dobrý den. Pokud jde o 2 mld. Kč na účtu SÚKLu, je prima, že dobře hospodařil. Ale chtěla bych se právě zeptat, jak by s těmito penězi naložil, kdyby tam tyto peníze zůstaly a dál se zřejmě asi kumulovaly, protože SÚKL dostává za odborné úkony finanční prostředky, a ne malé, jak jsem četla ve zprávě.

A pak bych měla v podstatě další dotaz, proč musí stát dávat nějaké finanční prostředky do SÚKLu, asi 114 mil. Kč, a pak si je zase jakoby bere. V tom případě bych asi nefinancovala SÚKL finančními prostředky státními, ale vydělával by si na sebe, jinými slovy, sám, když tam ty dvě miliardy byly.

Ale to je jenom takový dotaz, jak to udělat, nebo proč se musí tyto peníze dávat, když zase je pak druhou cestou bereme.

Dále jsem se chtěla ještě zeptat, jakou formou nebo jak je vlastně kontrolován SÚKL a jak je kontrolováno jeho hospodaření. A otázku pokud jde o financování jsem už řekla.

Nemyslím si, že trestáme toho, kdo dobře hospodaří. Opravdu nevím, k čemu ty peníze byly. Na zdravotním výboru jsme měli pana Dr. Dvořáčka, který je z farmaceutické firmy a říkal, že peníze od regulovaných subjektů tam jdou proto, aby proces se vlastně dělal rychleji v SÚKLu. Ale tyto peníze už mohly být využity v předchozím období a nemusely se tam kumulovat. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko, a nyní s přednostním právem vystoupí místopředseda Senátu Zdeněk Škromach... Ne? Nepožaduje. Takže prosím paní senátorku Alenu Šromovou.

Senátorka Alena Šromová:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi jenom krátkou připomínku, resp. dotaz, převod 1,7 miliardy je krokem nesystémových, tudíž mám otázku, co bude v příštím roce, jak bude dál?

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A nyní tedy místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený paní předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já na rozdíl od pana Čunka jsem zcela přesvědčen o tom, že zrušení poplatků ve zdravotnictví byl naprosto správný krok. Myslím, že i pokud jde o tento zákon, finanční prostředky, které jsou vybrány ve zdravotnictví, by se měly ve zdravotnictví použít. Tady myslím, že pan ministr zaslouží naši podporu.

A pokud jde o poplatky, to neustálé vracení, já myslím, že občan, tak, jak tady bylo řečeno, by si měl zapamatovat, kdo navrhoval a kdo prosadil další daň. A poplatky ve zdravotnictví jsou další daní ze zdraví, nevím, co měly regulovat, ale ty poplatky v nemocnicích byly nesmyslné, protože každý z nás si platí nebo je za něj placeno zdravotní pojištění. Jakékoli snahy o zavádění této nové daně z nemoci pro nemocné naprosto antisociální antisolidární považuji za naprosto nesmyslné. Ale já myslím, že volič si musí zapamatovat, že KDU-ČSL chce znovu zavést poplatky ve zdravotnictví. To je důležité sdělení a děkuji panu senátoru Čunkovi za toto jasné sdělení, že KDU-ČSL chce znovu zavést poplatky ve zdravotnictví.

Nebudu tady dál rozebírat argumenty, které s tím jednoznačně souvisely, to znamená, že mnohdy lidé díky těmto asociálním poplatkům dokonce zvažovali, jestli vůbec se mají nechat ošetřit, jestli vůbec mají jít do nemocnice. To bych tedy od sociálně smýšlejících lidovců neočekával, takovéto návrhy.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Rozprava pokračuje. Prosím, pan senátor Peter Koliba má nyní slovo.

Senátor Peter Koliba:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane ministře. Já osobně taky sdílím názor pana místopředsedy Sobotky, a myslím si, že tyto prostředky, není skutečně systémové převádět na ministerstvo zdravotnictví.

Můj dotaz je, jakým způsobem budou tyto prostředky konkrétně využity, protože v nedávné době jsem četl prohlášení pana ministra a viděl ho v televizi, jak ujišťoval veřejnost o tom, že financování ve zdravotnictví je stabilizované v oblasti resortu zdravotnictví. Takže tady nechápu tento krok a potřebu teď převést tyto finanční prostředky.

Otázka poplatků za pobyt v nemocnici je, myslím si, že v širším kontextu financování zdravotnictví potřeba chápat jinak, protože prostředky, které přidělujeme zdravotnictví, v podstatě nekončí v oblasti zdravotní péče, ale končí na úhradu stravování, bydlení pacientů a další služby ve zdravotnictví. Myslím si, že každý občan, pokud do nemocnice jde, tak nějaké výdaje má. Spolupodílet se neznamená trestat pacienta. Je to jenom otázka toho, jak bylo slibováno - průhledné financování zdravotnictví. Tak si myslím, že toto průhledné financování obnáší i rozdělení výdajů na část zdravotní péče, to znamená léky, operace, platy zdravotníků; a část výdajů na nezdravotní výdaje. Proto si myslím, že v současné době veřejné financování zcela transparentní není.

Já bych požádal pana ministra, aby se do budoucna i tyto věci dostaly na veřejnost v průhledné podobě. Je to jedna z priorit průhledného financování ve zdravotnictví.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Rozprava pokračuje. Nyní má slovo paní senátorka Zuzana Baudyšová. Prosím.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážená paní předsedající, vážení místopředsedové, pane ministře, kolegové. Já mám velmi krátký dotaz, proč je z mimorozpočtových prostředků SÚKLu navrženy dvě nemocnice, a to je Nemocnice Na Bulovce a nemocnice svaté Anny v Brně.

Dotaz je, že pokud tyto nemocnice špatně hospodaří, tak mi přijde trochu nemotivační vůči těm, kteří hospodaří dobře, aby vlastně za špatné hospodaření byly víceméně finančně vydotovány.

Čili dotaz je, proč byly tyto dvě nemocnice, proč bylo rozhodnuto, že budou podpořeny 2 nemocnice, tolikeré se dostaly do finančních potíží, kde se ty finanční potíže vzaly.

Děkuji za odpověď.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Nyní má slovo pan kolega, senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně. Já si dovolím za KDU-ČSL reagovat prostřednictvím předsedající na kolegu Škromacha. A to zcela v klidu a bez toho, že bychom tady na sebe zvyšovali hlas.

Já jsem přesvědčený o tom, že není naším programem, aby byly poplatky, ale na druhou stranu jsme vždycky říkali, že co se týká zdravotnictví, že se za to má platit zdravotnictví, nikoliv, že se za to má platit například jídlo nebo nocleh v nemocnici.

Tato záležitost, kdyby byla vyřešena při koaličních dohodách, kterých jsem se zúčastnil, a ve kterých jsme tento názor jednoznačně řekli, tak bychom neměli problém s 1,7 miliardami, a nemusel by teď pan ministr odpovídat na otázku, jak tu 1,7 miliardy bude zabezpečovat v příštích letech. Já věřím, že na to nějakou cestu najde, ale nepovažují za správné, abychom jako jediný stát, o kterém vím, platili ze zdravotního pojištění něco jiného, co přímo zdravotní péče není.

Já věřím, že tu průhlednost budeme hledat a že ji bude hledat i pan ministr.

Děkuji svému předřečníku, který se o tom zmínil také.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan místopředseda Ivo Bárek. Prosím.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Já možná jenom krátce na závěr připomenu některé záležitosti. Ty poplatky, které samozřejmě tady pan kolega Čunek říkal, že některé poplatky bylo nesmyslné rušit, tak ČSSD je nerušila, rušil je Ústavní sodu. A právě na základě koaliční dohody, většina těch poplatků nebyla znovu zavedena. Tak to jenom pro pořádek, že prostě ten stav je takový, jaký je.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolegové. Nyní má slovo paní senátorka Alena Dernerová. Prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Já jsem nechtěla rozproudit debatu o poplatcích. Jednalo se jenom o ty peníze SÚKLu, takže bych jenom ráda, jestli bychom se vrátili k té 1,5 miliardě ze SÚKLu a ne o poplatcích.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak... A já se nyní ptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Nyní... Ano, pane ministře? Neptám se vás, pojďte, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Pardon. Vážený paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já se vám hned úvodem přiznám, že velmi rád chodím do Senátu a užívám si debaty se senátory, protože ta diskuse je tady kultivovaná, navzájem se slyšíme apod. Nicméně chci říct, podobně jako paní senátorka Dernerová, tento zákon není o poplatcích. Tuto debatu jsme tady vedli s různými názory, já je respektuji. Nicméně tato otázka byla rozhodnuta, tento zákon o tom není. Pro mě je závazná koaliční dohoda, kterou podepsali zástupci všech 3 koaličních stran a já jako resortní ministr jsem povinen tuto koaliční dohodu naplňovat, což činím, a myslím si, že je to v pořádku takto.

Já se vrátím v rámci těch otázek, které tady v té rozpravě zazněly. Já bych možná se vrátil a trošičku přiblížil genezi, jak toto rozhodnutí vzniklo. Chci říct, že nevzniklo v okamžiku, kdy se rušily ambulantní poplatky a poplatky za recept, ale vzniklo při poměrně bouřlivé debatě ve vládě, kdy jsme hledali prostředky na kompenzaci zrušených poplatků za hospitalizaci, v tom okamžiku, kdy se rozhodovalo o navýšení platby za státní pojištěnce. To byla jedna část té dohody ve vládě.

Druhá byla tedy o kompenzaci, finanční výpomoci, dvěma nemocnicím, které jsme zdědili po předchozím období ve stavu, kdy jim hrozilo zastavení v podstatě poskytování zdravotní péče.

Já tady chci říct, že vnímám, že to není standardní krok. Myslím si, že naopak by to mělo být vnímáno jako to, že resort zdravotnictví na rozdíl od mnoha jiných resortů se chtěl podílet tím, co mohl, státnímu rozpočtu, a nějakým způsobem poděkovat a přispět svou troškou do mlýna, tedy do státního rozpočtu, aby se neřeklo, že jenom přijímáme ty prostředky. Je to jednorázové. A samozřejmě v dalších letech počítáme s tím, že stát standardně bude platit platby za své pojištěnce, tak, aby pokryly náklady, kteří tito pojištěnci v systému mají. I tak ještě ta platba ty všechny náklady nepokrývá.

Podle mého názoru není úplně v pořádku a není normální, aby na účtu SÚKLu leželo přes 2 miliardy korun, protože jsou to systémy, které jsou v resortu zdravotnictví, a které se mají do toho systému vrátit. Vnímám to, že ten krok byl nesystémový, ale máme spoustu kroků, které úplně nejsou pravidelné a nejsou systémové. Já jsem toto navrhl až po debatě s ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který mi potvrdil, že ty prostředky nebudou chybět.

Dovolím si možná trochu na okraj říct, že možná je dobře, že tam ty prostředky v této výši nejsou, protože v okamžiku, kdy jsme měnili vedení SÚKLu, tak musím se vám přiznat, že tam vznikaly velmi zajímavé projekty za stovky milionů z hlediska systémů a IT apod. Takže já si myslím, že je možná dobře, že to, že na účtech SÚKLu není tolik peněz, nebude iniciovat různé nápady, které úplně nejsou korektní, a ty peníze budou sloužit tam, kde jsou.

Já to využiji a byl jsem v té debatě k tomu vyzván, abych vás seznámil i možná v pár větách s tím klíčovým, s čím je SÚKL spojován, to znamená, že má být regulačním orgánem, který má dbát nejenom na bezpečnost léčivých přípravků, ale i na efektivní vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění. Chci říct, že i tady se nemáme za co stydět, že nástupem nového vedení SÚKLu se věnovali méně těm projektům v oblasti informačních technologií a mnohem více tomu, co je jejich práce, to znamená regulacím, zrychleným revizím, cenám léků. Tyto kroky, které SÚKL podnikl v loňském roce, tak ročně ušetří zdravotnímu pojištění zhruba 2 miliardy korun. Takže myslím si, že i v tomto se nemáme za co stydět.

Zároveň tady chci využít této možnosti a seznámit vás s tím, že když jsem teď v poslední době mluvil s panem ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak tyhle úspory už nepůjde donekonečna generovat zvláště proto, že většina léčivých přípravků je dovážena ze zahraničí, a i tam se projevuje zhruba 20% pokles kurzu české koruny. Kdyby teď SÚKL zrychlil ty revize, tak bychom se dočkali spíše zvýšených nákladů ze zdravotního pojištění. Ale myslím si, že tu práci, kterou SÚKL odvedl, odvedl správně, já jsem za to vděčen. SÚKL byl auditován v loňském roce. Je standardně kontrolován ministerstvem zdravotnictví a samozřejmě podléhá kontrolám i jiných státních orgánů.

Ještě se zmíním o té situaci, která byla v loňském roce. V loňském roce se řešila nemocnice u sv. Anny a Na Bulovce. Proč ty nemocnice skončily v tom hospodaření tak, jak skončily, na to neumím odpovědět. To byla zodpovědnost bývalých ministrů, kteří jsou zodpovědní za to, aby přímo řízené organizace negenerovaly ztráty. Já v okamžiku, kdy mám náznaky, že managementy nemocnic toto nejsou schopny zrealizovat, tak činím personální opatření, jako v minulé době jsem některá učinil. Věřím, že jak nemocnice u sv. Anny, tak Nemocnice Na Bulovce jsou po tomto kroku stabilizovány a budou dosahovat vyrovnaného hospodaření.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, senátor Vladimír Plaček? Nepřeje. Tak prosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s proběhlou rozpravou a s hlasováním. Děkuji.

Senátorka Alena Dernerová:  Takže v diskusi vystoupilo několik senátorů a senátorka několikrát. S tím, že jsme se bavili o poplatcích, které tedy nebyly předmětem tohoto návrhu zákona. V podstatě ze zdravotního výboru vychází návrh zákon přijmout.

Děkuji. (Odmlka.) A zamítnout návrh zákona pana místopředsedy, tedy návrh pana místopředsedy, a zákon nepřijmout.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji. Takže budeme hlasovat napřed o tom schválit. Já vás k tomuto hlasování svolám.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně 68 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 35, já zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 10 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 46, proti bylo 12, návrh byl přijat.

A nyní souhlas s pověřením. Takže bez fanfáry si dovolím... Na shledanou, pane ministře. Byl podán návrh pověřit... (Hlas kolegy: Ten souhlas jenom v případě, že bychom to zamítli.) Takže už nemusíme hlasovat a končím projednávání tohoto bodu.

Děkuji panu navrhovateli, ministru zdravotnictví, paní zpravodajce a pánu zpravodaji.

Dámy a pánové, protože jsme vyčerpali dopolední program a musela by teď nastat pauza, tak si musíme odsouhlasit změnu programu a zařadíme ty body, které nemají pevný pořádek.

Chci vám navrhnout, abychom nyní projednali bod v pořadí č. 14, 15 a 16. Jedná se o zprávu o peticích a 2 návrhy usnesení Senátu z dílny VEU. Nyní o tom budeme hlasovat. Já vás svolám, protože někteří odešli.

Byl podán návrh na změnu pořadu 7. schůze Senátu. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 35. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, ruku nahoru, tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 11 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 54, nikdo nebyl proti, návrh byl přijat. Takže my pokračujeme.

Dalším bodem je

 

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2014 a Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2014

Tisk č. 29

Zprávu jste obdrželi spolu s usnesením VVVK jako senátní tisk č. 29. Přednesením zprávy byl pověřen pan senátor Jaromir Jermář. Prosím, pane předsedo, předneste nám svoji zprávu. Děkuji.

Senátor Jaromír Jermář:  Děkuji, paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Zpráva je poměrně obsáhlá, věřím, že jste se s ní všichni seznámili. Tak jenom taková základní fakta.

Senát obdržel v roce 2014 celkem 13 peticí a 40 jiných podání. Je to přibližně srovnatelné s počty v minulých letech. Standardně každá petice je výborem zaevidovaná, posouzena z hlediska náležitostí předepsaných zákonem o právu petičním, dále je projednávána na schůzi výboru. Případně jsou žádány o stanovisko dotčené orgány nebo výbory, kterým by do oblasti působnosti ta petice patřila.

Výbor přijal také 40 jiných podání od jednotlivých občanů. Na každé schůzi výboru je vždy bod – přijaté petice – součástí tohoto jsou právě i ta podání.

Co se týká výroční zprávy o podávání informací, podle zákona 106, a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2014, takže ta zpráva je také poměrně obsáhlá, kde máte přehled jednotlivých dotazů a podání. V roce 2014 obdrželo Oddělení vztahu s veřejností Odboru vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu celkem 1585 podání od občanů, skupin nebo organizací. Byly tam samozřejmě dotazy podle zákona č. 106. Většina dotazů byla nyní už emailem, celkem 1504.

To znamená, že i obsah nebo počet různých dotazů byl přibližně stejný jako v minulých letech. Co se týká těch informací podle zákona č. 106/1999 Sb., tak tam došlo k mírnému poklesu oproti roku 2013.

V souvislosti s legislativní činností Senátu, v roce 2014 zaslali občané také své připomínky, podněty, dotazy k různým senátním předlohám. Dotazy občanů se dále týkaly organizačních záležitostí, celospolečenských témat, aktuálního politického dění či zahraničně-politických událostí.

Takže tolik stručně k těmto zprávám.

Nyní bych vás seznámil s návrhem usnesení, které máte také před sebou, je součástí senátního tisku č. 29, tedy je to návrh usnesení VVVK. K tomuto bodu, o kterém tady hovoříme.

Po úvodním slovu senátora Jiřího Šestáka, místopředsedy výboru, odůvodnění zprávy o peticích doručených senátním orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. ledna do 31. prosince 2014, a v souladu s § 142, odst. 4., zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Předsedou výboru senátorem Jaromírem Jermářem, odůvodnění výroční zprávy o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. a přehledu ostatních podání a dotazů za rok 2014 a výroční zprávy za rok 2014 pro mediální oblast, Pavlínou Heřmánkovou, ředitelkou odboru vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu, a Evou Davidovou, tiskovou tajemnicí Senátu, a po rozpravě:

Výbor schvaluje zprávu o peticích doručených v loňském roce Senátu. Zpráva je přílohou tohoto usnesení. A dále bere na vědomí: a) výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. a přehled ostatních podání, dotazů za rok 2014, které jsou také součástí tohoto usnesení jako příloha č. 2; a za b) výroční zprávu za rok 2014 pro mediální oblast, která je přílohou č. 3 tohoto usnesení.

Výbor doporučuje Senátu PČR zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. ledna do 31. prosince 2014, a výroční zprávu o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2014, vzít na vědomí.

Výbor určil zpravodajem mne pro projednávání tohoto senátního tisku. Pověřil mě samozřejmě, abych s tímto usnesením seznámil příslušné orgány. Já bych vás jenom požádal, abychom vzali na vědomí tuto zprávu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, já vám děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu, kterou nyní otevírám. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Tak ji uzavírám. Takže není se k čemu vyjádřit, můžeme přistoupit k hlasování, tak, jak řekl pan navrhovatel.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení vzít zprávu na vědomí. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Ještě jednou, tak... Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 12 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33, pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Já končím tento bod. Děkuji, pane zpravodaji.

A my budeme pokračovat. Dalším bodem je

 

Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky k možnosti zavedení tzv. zelené karty jako formy meziparlamentní koordinace v záležitostech EU

Usnesení VEU s návrhem usnesení Senátu vám bylo rozdán na lavice. Prosím nyní pana senátora Václava Hampla jako zpravodajce VEU, aby nás seznámil s tímto usnesením.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Já vás nejenom seznámím s návrhem usnesení, nebo okomentuji návrh usnesení, ale možná i trochu šířeji s tím, co to ta zelená karta je, resp. mohla by být, pokud tento mechanismus vznikne, kde se to vzalo a k čemu by to mohlo být dobré.

Název zelená karta je pracovní název a trošku evokuje nebo navazuje na tu tzv. žlutou kartu, která je, jak víte, v rámci politického dialogu formou jakéhosi společného protestu části národních parlamentů vůči nějaké evropské legislativě.

Zelená karta má být jakýmsi tak trochu opakem, čili možností ne brzdit Komisi v její legislativní činnosti, ale naopak – cosi iniciovat v tom. Když to řeknu možná hodně teď takovým obecným způsobem.

Je to aktivita, kterou se v poslední době hodně zabývá a hodně ji prosazuje zejména britská Sněmovna lordů, holandský parlament a dánský parlament. Posledních několik měsíců probíhá poměrně intenzivní debata na půdě evropských výborů národních parlamentů Evropské unie, a to i s představiteli Evropské komise a za účasti také členů Evropského parlamentu.

Jedna podstatná věc, kterou je asi dobré říct hned na začátku, nebo dřív, než se pustíme do nějakých dalších detailů, tak je to, že skutečná zákonodárná iniciativa národních parlamentů není možná bez změny zakladatelských smluv Evropské unie. A to není úmyslem této iniciativy, do toho skutečně nikdo nechce. To znamená, ten mechanismus zelené karty, pokud vznikne, tak jeho síla vůči Evropské komisi bude stejně neformální. To je, myslím, velmi důležitý aspekt. Smyslem té iniciativy není nebourávat nebo nějak měnit stávající zákonodárnou nebo legislativní iniciační roli Evropského parlamentu nebo příslušných orgánů Evropské unie.

Cílem je spíš to, protože samozřejmě podnět k tomu, že nebo nějaká legislativa mohla vzniknout, nebo naopak být zrušena, to samozřejmě může být ta zelená karta v principu použita i takto, tak může kterýkoli parlament, ale prostě není žádný způsob závaznosti toho, jak k tomuto bude Komise přistupovat.

Ta zelená karta je v podstatě myšlena jako formalizace mechanismů, kdy se několik nebo významná část národních parlamentů domluví na stejném stanovisku v tom smyslu, že by nějaká legislativa měla být připravena, měla vzniknout, nebo naopak být zrušena.

V podstatě v diskusi, v debatě v tuto chvíli jsou příslušné náležitosti toho, jak by měl ten návrh vypadat, aby byl tedy označen za zelenou kartu, aby jako takový byl předán Evropské komisi. Představa taková pracovní, rámcová, v tuto chvíli pro ilustraci, je, že by to mělo být něco jako minimálně třetina komor národních parlamentů, že by se shodla na tom návrhu. V debatě je také lhůta, během které by bylo potřeba, aby se takto shodli, zase pracovně, orientačně, se mluví o lhůtě 6 měsíců, ale to bude záležitost dalších úvah.

Stanovisko Evropské komise je v tomto, řekl bych, trochu smíšené. Nedá se říct, že se do toho hrnula, rozhodně Evropská komise velmi zdůrazňuje to, že skutečně bez změny smluv není možné závaznost tohoto mechanismu pro Evropskou komisi. Ale to, jak jsem řekl, není cílem tohoto procesu. To, proč žádáme jakožto evropský výbor Senát k tomu, aby se vyjádřil k tomuto mechanismu v této fázi, je to, že na nadcházejícím, na začátku června, jednání evropských výborů národních parlamentů se předpokládá pokračování této debaty a už vyústění do nějakých konkrétnějších kontur. Iniciátoři tohoto procesu chtějí, aby už na tom COSAC, už na tomto jednání, bylo zřejmé, které národní parlamenty vůbec tuto iniciativu považují za vhodnou.

Já bych si dovolil ji doporučit, vaší pozorností, a požádat vás o souhlasné vyjádření z toho důvodu, že jsem pevně přesvědčen, že je to jeden malý krůček ke zvyšování jakési demokratické legitimity přibližování toho evropského legislativního procesu jednotlivým voličům v členských státech.

Rozhodně se od toho nedá čekat, že by se tím zvýšila nějak legislativní aktivita. Ta Zelená karta bude nepochybně používána zcela výjimečně nebo velmi málo, a také si lze představit, že pokud bude využívána, tak bude využívána skutečně spíše k rušení nějakých norem, které budou vnímány jako nadbytečné, než k přidělávání nových nezbytných. I když i to samozřejmě je ve hře.

Takže tolik snad asi můj pokus o stručné vysvětlení, o co vůbec jde v té zelené kartě, a současně žádost o schválení navrženého usnesení.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které, jak vidím, se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. A my můžeme tedy nyní přistoupit k hlasování, tak, jak nám řekl kolega, senátor Hampl. Svolám vás.

Hlasujeme o návrhu usnesení tak, jak jej nám přednesl pan senátor Václav Hampl. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 33, zahajuji hlasování. Kdo jste pro, ruku nahoru a tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 13 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33, pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu kolegovi Hamplovi.

Náš program pokračuje. Je jím

 

Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke způsobu projednání Koncepce politiky ČR v EU v Senátu Parlamentu České republiky

Usnesení VEU s návrhem usnesení Senátu vám bylo rozdáno na lavice. Prosím opět nyní senátora Václava Hampla, zpravodaje VEU, aby nás seznámil s tímto usnesením. Pane kolego Hample, máte opět slovo.

(Překvapený výraz senátora V. Hampla.)

Koncepce politiky České republiky v Evropské unii v Senátu PČR. Prosím. Odsouhlasili jsme si změnu programu, mikrofon je váš, pane kolego.

Je to jako ve škole, musíme být ve střehu...

Senátor Václav Hampl:  Ano, omlouvám se, děkuji. Jsem čelil několika jízlivým žertíkům na téma barev různých karet. A stejně jsem si vzal špatný list… Tak já se omlouvám, ještě vteřinku.

My jsme požádali, evropský výbor požádal o projednání tohoto bodu na svém včerejším zasedání, to znamená, materiál, kterého se to týká, je ne úplně krátký, je to, nevím, řádově 15 stran, nebo něco takového, a považovali bychom za neúplně dobré předkládat k projednání takto dlouhý materiál v takto krátké lhůtě. Nicméně tím předmětem toho, co bychom rádi, aby Senát se snesl, není meritorní obsah toho materiálu, ta koncepce působení České republiky v Evropské unii, nýbrž proces vzniku toho materiálu.

My jsme absolvovali pracovní jednání s představiteli Úřadu vlády, kteří na tom dokumentu pracují. Na takové té pracovní úrovni ten materiál v různých verzích jsme už připomínkovali. Ale mluvili jsme včera s představiteli Úřadu vlády o tom, že by bylo dobré, podle našeho názoru, aby takto poměrně důležitý dokument, zásadní strategický dokument, o fungování České republiky v Evropské unii byl… Aby Senát dostal příležitost se k němu vyjádřit ještě předtím, než bude schválen vládou, protože poté, co bude schválen vládou, tak samozřejmě možnosti změn budou pryč.

A přesně tento postup je předmětem toho navrženého usnesení, znamenalo by to po praktické stránce, že ten materiál, který je v tuto chvíli k dispozici v 9. verzi, která by se snad už neměla příliš dramaticky… Nebo je logické, aby se příliš dramaticky nelišila od té finální 10. verze, tak tu poslední verzi předtím, než půjde do vlády, tak bychom měli mít k dispozici k projednání na našem nadcházejícím zasedání.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Budeme tedy hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak nám jej přednesl pan senátor Václav Hampl. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 se ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo.

Dámy a pánové, protože nemůžeme zařadit žádný další bod, pan ministr Dan Ťok má své angažmá na pozdější hodinu, vyhlašuji nyní polední pauzu, která bude do 13.00 hodin.

Ve 13.00 hodin se zde sejdeme k odpolednímu programu. Děkuji a přeji dobrou chuť.

(Jednání přerušeno v 11.22 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, zaregistrujte se, prosím, svými kartičkami, protože jste byli odhlášeni, abychom měli kvorum a mohli zahájit naše jednání.

Prosím, pomalu zaujměte svá místa. Podle informace má pan ministr zpoždění. Doufejme, že dorazí včas, alespoň v nějakém rozumném limitu.

(Předsedající čeká na příchod ministra a zároveň senátorek a senátorů do Jednacího sálu..)

Vážené paní senátorky, páni senátoři, můžeme zahájit první bod našeho odpoledního programu. (Pan ministr se trošku zdržel v pražské zácpě, ale věřím, že mu to omluvíme.)

Nyní přistoupíme k bodu

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé

Tisk č. 341

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 341. Uvede ho ministr zahraničních věcí pan Lubomír Zaorálek. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Omlouvám se za zdržení, je mi to líto.

Rád bych vám předložil, jak bylo řečeno panem místopředsedou, smlouvu, která by byla dovršením určitého procesu, který probíhal mezi EU a Gruzií a která by měla být nyní ratifikována také v českém Parlamentu. V této chvíli vím, že ratifikace už proběhla. Nevím to teď úplně stoprocentně, ale asi v 10, 11 zemích. Podle mě proběhne úspěšně i v dalších.

Gruzie, já jsem to tady zřejmě již zmínil minule, představuje zemi, která se v rámci Východního partnerství pohybuje velmi úspěšně dopředu. Asociační dohoda by měla znamenat spolupráci v celé řadě oblastí. Měla by znamenat spolupráci v oblasti justice, vymáhání práva. Měla by znamenat prohloubení spolupráce také v oblasti respektování lidských práv v Gruzii. Nedá se říci, že by tam situace byla taková, že už by tam nebylo možné něco zlepšovat. Víte, že jsou tam určité pochyby, které se týkají i postihu minulé politické reprezentace, kde je pořád určité podezření, že justiční orgány nefungují stoprocentně nestranně. To je určitě oblast, ve které se povedou rozhovory.

Přes všechny ještě nedotažené věci se domnívám, že Gruzie je velmi úspěšná země v integračním procesu.

Co je také evidentní je, že Gruzie má naprosto upřímný zájem co se týká jejího obyvatelstva. jejích občanů se Evropě skutečně co nejvíce přiblížit. Nakonec to souvisí s tím, že Gruzie se počítá mezi země, tuším, že je to třetí čtvrtá země, která přijala křesťanství, tuším, že ve 4. století našeho letopočtu. I historicky bychom našli celou řadu věcí, které jsou spojeny s našimi evropskými kulturními dějinami. Mám na mysli třeba Iásónovo zlaté rouno a Kolchidu. Mluvíce o Kolchidě si vzpomínám na kolchidského bažanta, který je, jak se říká, nejčastěji se vyskytující Gruzínec v naší zemi, akorát, že na něho střílíme, což je trochu choulostivé. Ale jinak je kolchidský bažant skutečně příklad Gruzínce, který běhá po našich lesích, a je dokonce velmi populární. Krásný pták.

To je taková malá věc. A mohl bych pokračovat ve výčtu kulturních souvislostí. Gruzie se opravdu cítí být i takto kulturně velmi blízko. Je to důležitý faktor, že je to skutečně spontánní. Snaha integrovat a přiblížit se je opravdu podbarvena i významně kulturně. Proto je, myslím, i taková jednota v podpoře pro evropský proces v Gruzii, což je, myslím, věc, která je důležitá.

Udržet dlouhodobě takový zájem účasti na integračním procesu, to si myslím, že je také důležitá podmínka. To říkám také ze znalosti naší vlastní zkušenosti i v ČR, když jsme podepsali dohodu o přidružení, tak si uvědomte, kolik let to trvalo, než se dohoda stala dohodou o přistoupení. To znamená, že aby měl proces perspektivu a vyústění, tak musí mít také trvalou podporu obyvatelstva, což si myslím, že v Gruzii má, bez ohledu na to, jak dochází ke změnám třeba vlády. Myslím, že v Gruzii tato jistota existuje. Proto se také domnívám, že je proces tak významný, protože je v tomto náš stabilní partner.

Říkám to také proto, že teď v Bruselu jsme projednávali návrh islandské vlády, která nás požádala o to, abychom stáhli její žádost o integraci do EU. Máme tady kuriózně příklad země, která vlastně nevydržela v úsilí a která dokonce požádala o stažení svého zájmu o uzavření dohody.

Island je samozřejmě poměrně malá země, ale je to také příklad toho, že tento proces vyžaduje trvalou podporu a že není dobré, když se ukáže, že přijde třeba jiná politická garnitura a změní názor. To je samozřejmě také něco, co musíme rovněž zvažovat.

A říkám vám tady, že v případě Gruzie podpora je stabilní, dlouhodobá a trvalá a jsem si prakticky jist, že se v Gruzii ani nezmění.

A Gruzie je mimochodem také velmi dobrý partner České republiky. Vím, že v poslední době se objevily úvahy, které se týkaly společnosti EnergoPro a problémů, které tam vznikly. Mohu vám říci, že tyto problémy byly definitivně vyřešeny. Včera jsem o tom mluvil s komisařem Johannesem Hahnem, který mi poměrně hodně pomohl tím, že i za Evropskou komisi mi pomáhal řešit tento případ. A je to vlastně ukázka toho, že jsme schopni se i v případě nepříjemných komplikovaných situací dohodnout na tom, co souvisí myslím s transparentností podnikatelského prostředí v Gruzii. A zrovna Česká republika je země, která právě v této oblasti se snaží Gruzii pomoci. Vytvořili jsme dokonce celý program, jak pomoci získat investory pro Gruzii. A za sebe jsem rád, že se nám podařilo tento jeden dílčí problém dovést do úspěšného konce, protože určitě je to předpoklad toho, abychom mohli Gruzii v oblasti získávání investic – nemyslím jenom z České republiky, ale obecně i odjinud – mohli pokračovat, protože si myslím, že to je program, který je pro Gruzii zajímavý, a myslím, že podobně to vnímala i gruzínská strana.

Pro nás využít transformační zkušenosti a předat je Gruzii je podle mě imperativ i do budoucna.

Pokud byste měli zájem o další část této dohody, a to je DCFTA, tedy dohoda o zóně volného obchodu, která by měla být vlastně součástí toho, co je vám tady předkládáno, tak bych těm, kteří se zajímáte o ekonomickou část, ještě k tomu dal takovou informaci, co vlastně obnáší dohoda DCFTA, která pokrývá oblasti vzájemného obchodu.

Vstupem dohody DCFTA budou odstraněna dovozní cla na téměř veškerou obchodní výměnu, na straně Gruzie 100 %, na straně EU 90,9 % dovozních cel. DCFTA také zajišťuje silný rámec přijetí jakýchkoliv autonomních opatření, to znamená, že jedna země nebude moci přijmout sama vlastní opatření proti druhé zemi, třeba evropské nebo my naopak proti Gruzii, ať se to týká vývozních cel, množstevních omezení apod. Toto by už nemělo být do budoucna možné.

A v oblasti technických překážek obchodu bude Gruzie postupně přizpůsobovat i své technické předpisy a normy právě technických předpisů a normám EU.

DCFTA také zajistí sbližování sanitárních a fytosenetárních předpisů o dobrých životních podmínkách, např. zvířat, s legislativou EU.

DCFTA zajistí také vysokou úroveň ochrany pro všechna zemědělská zeměpisná označení EU. Ona obsahuje také ustanovení o autorských právech, zeměpisných označeních, ochranných známkách, vzorech a patentech.

Na základě DCFTA bude mít Gruzie přístup na trh veřejných zakázek EU po přechodném období, během nichž Gruzie příjmy legislativu EU o veřejných zakázkách. Třeba i v této oblasti to bude pro Gruzii úkol tuto věc upravit.

Součástí dohody je také kapitola o hospodářské soutěži, řešení energetických problémů spojených s obchodem, ustanovení o transparentnosti a řešení sporů.

Tolik k tomu, abyste měli představu, co se skrývá pod ekonomickou částí vytvoření zóny volného obchodu.

Jinak, když zrovna mluvím o zemědělství, tak vám mohu říci, že pokaždé, když přijetu do Gruzie, tak si tam někde dám nějaké jednoduché zeleninové jídlo, protože v Gruzii rajče opravdu ještě chutná jako rajče a okurka chutná jako okurka. Přátelé, já vás vyzývám, když přijedete do Gruzie, abyste skutečně ochutnali jak chutná rajče a okurka a tyto docela jednoduché věci v Gruzii mají ještě původní chuť, kterou máme u nás už jenom ve vzpomínkách. Dělá to řada lidí, nejsem zdaleka jediný. A jenom, když se bavíme o vyrovnávání, tak si nepředstavujme, že vždycky to znamená, že my představujeme toho, kdo říká, jak mají věci fungovat a chutnat. V případě těchto zemědělských výrobků je pro mě Gruzie oasou země, kde se snažím vzpomínat na to, jak kdysi u nás chutnala zelenina, než jsme ji všelijak upravovali uměle. Vřele vám to doporučuji, budete překvapeni, že mám skutečně pravdu a že vzpomenete na chutě, které už se ztratily, nebo jsme zapomněli na ně.

To je také součást doporučení, abychom tuto dohodu přijali. Možná něco přejmeme takto prospěšného i od Gruzie, protože by bylo dobré v tomto si z ní vzít příklad. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/3, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa.

Návrh také projednal výbor pro záležitosti EU. Tento přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Besta.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 341/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Petr Šilar. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Dobré odpoledne, děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Nebudu usnesení z našeho výboru doplňovat krásnými květnatými slovy a důvody, které uváděl pan ministr, ale přesto bych chtěl říci, že jednohlasně náš výbor přijal usnesení, kde doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o přidružení mezi EU a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, určuje jako zpravodaje mou osobu a sdělení, abych tuto zprávu předložil zde na plénu.

K legislativnímu procesu a vůbec k celé zpravodajské zprávě bych chtěl říci, že vzhledem k tomu, že se jedná o Gruzii, dostává to v současné době určitý politický nádech. Ale přesto si myslím, že tato dohoda je velice důležitá a patři do tzv. prezidentské kategorie, k jejíž ratifikaci hlavou státu je třeba souhlasu obou komor Parlamentu ČR.

Dodám k tomu trošku svoji osobní vzpomínku a připomínku, protože jsme v Gruzii byli na návštěvě, a není to tak dlouho, společně s předsedou Senátu panem Štěchem. A tam bylo vidět celou dobu při jednání se všemi kolegy z Gruzie na úrovni parlamentu i vlády, a tehdy i prezidenta, jak velice stojí o spolupráci s EU, jak velice jim na tom záleží a jak rádi připomínají právě všechny záležitosti, že oni vlastně patří a chtějí se přiblížit Evropě nejenom kvůli obchodu. A myslím si, že to je velice výhodné pro EU, to znamená i pro nás , aby tato dohoda byla uzavřena.

Druhá věc, o které jsem se informoval i osobně, protože se osobně znám s jednatelem a majitelem firmy EnergoPro, tak jsem s ním celou záležitost konzultoval a ptal jsem se, takže tyto věci jsou tam nyní v pořádku, naopak firma EnergoPro tam požívá velké důvěry vzhledem k tomu, že vlastně provozuje větší část energetiky v Gruzii, tam vlastně jí zprivatizovali, a myslím, že tam nedělá hanbu nejenom své firmě, ale i České republice a že tato dohoda je výhodná pro obě strany.

I z těchto důvodů, protože máme s Gruzií i další vztahy, si myslím, že by bylo potřeba ke Gruzii přistupovat velice důvěryhodně a velice dobře.

Z mé strany jako zpravodaje i jako senátora bych vám všem chtěl doporučit, abychom dali souhlas k ratifikaci této dohody. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Tomáš Jirsa? Vidím, že si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, krátce bych vysvětlil skutečnost, že náš výbor nepřijal usnesení. Bylo to proto, že jsme neměli jasno v jednom bodu, konkrétně pokud jde o ochranu investic v asociační dohodě, která nám byla vysvětlena, takže nebyl tam nikdo, kdo by hlasoval proti, nebo kdo by k tomu měl nějaké výhrady.

Považuji tuto dohodu za politickou podporu snah Gruzie v jejím proevropském snažení, a i když to není tématem dnešního jednání, osobně bych považoval za mnohem vhodnější ji přijmout do NATO, protože plní všechny podmínky, rozpočet, a tam naopak zase z politických důvodů to možné není. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zeptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VEU, pan senátor Zdeněk Besta. Vidím, že si přeje vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Besta:  Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já už nemám moc co dodat k této dohodě, protože už tu bylo většinu toho řečeno.

Ta dohoda představuje novou generaci dohod o přidružení, a to se zeměmi zejména východního partnerství. Nejdříve jsme přijali dohodu s Ukrajinou, pak následuje Gruzie, která už byla 2x navržena na plénu na přijetí, ale vzhledem k tomu Energo-Pro, které nebylo vyřešeno, tak byla vždycky odložena. Teď je to ta Gruzie. Samotná dohoda čítá 1664 stran textu a sestává ze 432 článků rozdělených na 8 hlav. Pak jsou tam ještě přílohy 1 – 34 a protokol 1 – 4 atd.

Typově je stejná jako ostatní dohody. Zahrnuje 3 základní části, ten politický dialog, to už tu bylo vysvětleno, spolupráci, která se měla projevit v oblasti bezpečnosti a práva, hospodářské spolupráce i v oblastech energetiky, dopravy, sportu, průmyslu atd. Ta poslední, klíčová oblast, je ten obchod, o kterém už mluvil i náš pan ministr.

Vzhledem k těmto skutečnostem, že ta ratifikace je jednak ve všeobecném zájmu Evropské unie, tak i v zájmu naší České republiky, a může přinést pozitivní dopady do oblasti podnikatelského prostředí, a podpoří rozvoj bilaterálních vztahů obchodní výměny i oboustranných ekonomických výhod. Měla by přispět k celkové stabilizaci regionu jihovýchodní Evropy. Navrhujeme prostřednictvím usnesení našeho výboru vyslovit souhlas k ratifikaci této dohody.

To je vše, děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Děkuji. Zeptám se pana zpravodaje. Taky ne. Dobrá. Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Takže budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na druhé straně, která byla podepsána v Bruselu dne 27. června 2014.

V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 15 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32, pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Tím jsme projednali tento bod, který můžu ukončit.

A přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, opět bude uvádět pan ministr Lubomír Zaorálek, a sice jde o

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé

Tisk č. 14

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 14. Uvede ho opět, jak už jsem říkal, pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, vážení kolegové, já děkuji za podporu toho návrhu, který jsem předložil teď minulý… My jsme o tom včera v Bruselu hovořili s Fransem Timmermansem, který je místopředsedou Evropské komise, který líčil ty někdy poměrně těžké debaty v Evropském parlamentu kolem návrhu, který předkládá. Ono to opravdu asi není jednoduché pro členy Komise.

Já jsem si uvědomil, jak jsme živi z toho, že vy souhlasíte s tím, co my předkládáme. Proto to tady říkám, že jsem měl pocit určité úlevy, že tady v českém parlamentu máme takovou spolupráci, že tady něco přinesu a opravdu se dohodneme a vy to přijmete. Což není vůbec samozřejmé, já si toho vážím. Protože jsem povzbuzen tím minulým hlasováním, tak vám předkládám další dohodu, dokud má Petr Vícha dobrou náladu, a to je tedy dohoda, která se týká přidružení mezi Evropskou unií a Moldavskem.

To je dohoda samozřejmě. Rámcově je to podobné jako ta dohoda s Gruzií. I Moldavsko je vlastně zemí, která dlouhodobě usiluje o posun v tom procesu integrace do Evropské unie. Já jsem se v pondělí seděl s místopředsedkyní vlády Moldavska v Bruselu, zmiňuji to proto, že v Moldavsku byly nedávno volby, je tam nová vláda. Proto to bylo samozřejmě cenné promluvit s představitelem, vrcholným představitelem nové vlády. Je to zrovna to, co jsem říkal v případě Gruzie.

I po těchto volbách je evidentní, že nová vláda má zřetelně proevropské směřování. Hlásí se vlastně ke všemu, co ta minulá dohoda, co ta minulá vláda v této dohodě odpracovala.

Já vám mohu říci, že i v případě Moldavska nemám pochyb, že se jedná o trvalý zájem a soustavnou práci, kterou je připraveno Moldavsko odnést v tom procesu přistupování. Samozřejmě, protože to má celou řadu důvodů. I Moldavsko vidí v Evropě svého klíčového partnera, i z hlediska budoucího hospodářského rozvoje. Myslím si, že to je něco, co má souhlas většiny obyvatel. A když toto navrhuji, tak si myslím, že to je něco, co skutečně má prostor pro další rozvoj.

Kdybych vám měl říct nějaká čísla, tak ta dohoda DCFTA, ta zóna volného obchodu, bude znamenat zvýšení moldavského vývozu do Evropské unie o 16 procent; dovoz z Evropské unie se díky této dohodě zvýší přibližně o 8 procent. To znamená, ta výměna, jak vidíte, oboustranně díky této dohodě vzroste. Takže to má své pozitivní významy. Pro nás, evropské státy, a samozřejmě také pro Moldavsko v tom posílení ekonomického kontaktu a ekonomické výměny.

Je tam dořešena v té dohodě i ta otázka platnosti DCFTA pro celé území Moldavské republiky, to znamená včetně regionu Podněstří.

Myslím si, že i ve vztahu k České republice, když jsme tedy v českém Senátu, ta dohoda bude mít silný stimulující faktor pro posílení spolupráce. Myslím si, že můžu říct, že je stejně tak v zájmu České republiky, jako Evropské unie, a měla by mít také dopady na podnikatelské prostředí a daleko transparentnější poměry pro vzájemné podnikání.

Myslím, že to posílí také budování poměrně nadstandardních obchodních vztahů mezi našimi zeměmi.

Myslím si, že tam bude i transparentnější možnost investovat. To je také důležitý fakt, který se tím změní.

Co se týká toho, jak probíhá ta ratifikace v zemích evropských… Ta ratifikace už proběhla k dnešnímu dni v celkem 13 zemích. Tato dohoda byla ratifikována v Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Bulharsku, Maltě, Slovensku, Estonsku, Maďarsku, Švédsku, Polsku, Chorvatsku, Dánsku a Irsku. Takže ve 13 zemích už je ratifikována. Už v loňském roce, na konci loňského roku, ji ratifikoval Evropský parlament.

Takže je podle mě vysoce pravděpodobné, že i tady bude tato dohoda úspěšně ratifikována evropskými zeměmi.

Já, pokud se na něco budete dále ptát, tak se budu snažit odpovědět, ale jinak si myslím, že nemá cenu to tady celé rozebírat. Já už jsem v minulém bodě řekl, co obsahuje ta dohoda DCFTA, a ten obsah těch úprav apod. je velmi podobný tomu, co jsem vám tady říkal v případě Gruzie. Myslím si, že i tady je pro Českou republiku jednoznačně výhodné podpořit tento proces a přidat se k těm zemím, které s touto dohodou vysloví souhlas.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 14/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Návrh také projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 14/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl.

A garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 14/1. Se zpravodajskou zprávou vás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jiří Hlavatý. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Hlavatý:  Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové. Mně asi nic jiného nezbyde, budu velice stručný, budu pokračovat v dobré náladě, o které tady mluvil pan ministr. Poznámky, které mám a které jsem si k tomu udělal, tak vlastně všechno, i co se týká toho zlepšení podnikatelského prostředí, další úzké spolupráce s Evropskou unií, to všechno bylo detailně panem ministrem tady řečeno. Jeho analýza podle mě nemá žádnou chybu. Takže na samotný závěr jenom zdůrazním to, že vláda České republiky usnesením z 25. června 2014 vyslovila souhlas. Senátu to bylo předloženo k ratifikaci 12. prosince loňského roku.

A v závěru, materiál byl projednán 13. ledna 2015 na schůzi VZVOB, dále VEU a výboru hospodářském, který je výborem garančním. Všechny výbory ve svých usneseních doporučují dát souhlas k ratifikaci. Takže tedy na závěr z mé strany doporučuji plénu dát souhlas k ratifikaci.

Všechno z mé strany.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Hassan Mezian? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a vážení kolegové. Já můžu jedině potvrdit to, co před chvilkou sdělil pan kolega Hlavatý, že VZVOB na své 4. schůze konané dne 13. ledna 2015 doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A ptám se, zda si přeje vystoupit taky zpravodaj VEU, pan senátor Václav Hampl? Přeje si vystoupit, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, jenom stručně, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. VEU tuto záležitost také projednal, jak jste dostali v písemné podobě. Doporučuje dát souhlas s ratifikací. Já bych snad k tomu, co tady zaznělo, plně se ztotožňuji s přínosy, které lze očekávat, jak pro Evropskou unii, tak pro Moldavskou republiku, tak specificky i pro Českou republiku.

To, co bych jenom chtěl zmínit, je, že na výboru se specificky diskutovala otázka přístupu Rumunska k této záležitosti, protože Moldavská republika a Rumunsko měly historicky proměnlivé nebo vzájemně provázané vztahy, někdy složitě, někdy méně složitě. Byli jsme na výboru ujištěni, že Rumunsko jakožto členský stát EU nemá s tímto žádný problém. Potvrdil to teď pan ministr před chvílí, když také uvedl Rumunsko mezi zeměmi, které už tu dohodu ratifikovali. V tomto smyslu je to, myslím, také v pořádku.

To je všechno, co jsem chtěl dodat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já si myslím, že budu mluvit za valnou část tady senátorek a senátorů, že výsledkem hlasování bude jasné ANO. Nejsem si tím jistý, ale předpokládám, že takto plénum Senátu zareaguje.

Já jenom svoji osobní zkušenost ze služební cesty, kterou jsem měl s výborem do Moldávie, nebo do Moldavské republiky. Oni jsou na to hákliví nesmírně, a to je správně, my jsme taky hákliví na některé věci. Tak mohu říct, že oni opravdu chtějí, a myslím si, že bychom neměli promarnit ten okamžik, jako se promarnil před časem při eventuální představě Gruzie a ostatních zemí se vstupem do NATO. Pojďme těm zemím spíše pomoci, než jim házet klacky pod nohy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane místopředsedo. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se, zda si přeje vystoupit pan ministr? Nepřeje, děkuji. Pan zpravodaj? Také ne, děkuji. A nyní tedy přistoupíme k hlasování.

Takže nyní budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejími členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé.

V sále je v tuto chvíli přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 16 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32, pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Takže tím... Pan ministr si přeje vystoupit, prosím, pane ministře.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Vážené paní senátorky, senátoři, já vám děkuji za práci, kterou jste věnovali těm dvěma smlouvám. Samozřejmě vám také děkuji za schválení obou smluv a přeji vám příjemný a úspěšný den pracovní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkujeme, pane ministře.

A tím uzavírám tento bod. Hlásí se pan senátor Petr Vícha s procedurálním návrhem? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, vážený ještě přítomný pane ministře, kolegyně, kolegové, mám procedurální návrh týkající se změny programu zítra.

Zítra ráno v 9 hodin první měl přijít pan ministr Chládek a po něm pan ministr Mládek. Po dohodě pana ministra Mládka s panem ministrem Chládkem jsem zplnomocněn vás požádat o změnu pořadí, aby první přišel se svými 3 body pan ministr Mládek a původně první bod by byl zítra čtvrtým bodem, a to by byl školský zákon pana ministra Chládka. Věřím, že jsem vás nezmátl a že ten procedurální návrh je zcela jasný.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Myslím, že Chládek i Mládek budou spokojeni. Doufám tedy. Ale vyjádříme to hlasováním. Takže budeme v tuto chvíli hlasovat o tomto návrhu na změnu programu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo.

Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 17 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32, pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Takže změnu programu jsme schválili.

V tuto chvíli přistoupíme k dalšímu bodu, ještě než začneme jednat, tak vás odhlásím, protože ty počty na displeji neodpovídají, tedy aspoň tak na první pohled, účasti v sále. Tak abychom měli reálný počet i při hlasování.

Nyní máme na programu

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 42

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 42. Návrh uvede ministr životního prostředí, pan Richard Brabec – ano, je tady – kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Krásné odpoledne, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych vás stručně seznámil s cílem vládního návrhu zákona, kterým se, jak už tady bylo řečeno, mění zákon č. 123/1998 sb., o právu na informace o životním prostředí.

Prioritním cílem předkládaného návrhu je především zajištění plné kompatibility české právní úpravy se směrnicí Inspire, což je směrnice evropského společenství z roku 2007 o zřízení tzv. infrastruktury pro prostorové informace v evropském společenství. A to tak, aby se Česká republika vyhnula zahájení řízení o porušení smlouvy, tedy tzv. infringementu.

Evropská komise už v lednu předloňského roku, tedy v lednu 2013, upozornila Českou republiku v rámci tzv. pilotního projektu neboli EU Pilot, na některé nedostatky při transpozici směrnice. A předmětem kritiky byla zejména chybějící nebo nesprávná transpozic některých definic a pojmů, nesprávné provedení požadavku směrnice, aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem.

Chtěl bych zdůraznit, že předložený návrh představuje tedy novelu spíše technického charakteru, ne spíše, ale technického charakteru, která zpřesňuje stávající právní úpravu pro zpřístupňování prostorových dat.

K věcným změnám v předmětné materii nedochází. Předkládaný návrh mimo jiné zavádí nové, legální definice některých pojmů, například metadata nebo služby založené na prostorových datech. Dále zavádí pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu požadovat úhradu za prohlížecí služby pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění, zachování a údržby prostorových dat.

Chtěl bych zdůraznit, že k návrhu zákona přijala Poslanecká sněmovna pozměňující návrh, který ukládá ministerstvu životního prostředí zpracovat 1x ročně zprávy o stavu životního prostředí jednotlivých krajů, to je mimo jiné bod, kterým se budeme zabývat hned v příštím bodu, a to v návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky, kterou ministerstvo životního prostředí zpracovává.

Náklady na zpracování mutací krajských zpráv činí přibližně půl milionu korun. Chtěl bych v této souvislosti říct, že ministerstvo životního prostředí v Poslanecké sněmovně bylo proti tomuto pozměňovacímu návrhu, ale ne z důvodu, že bychom to nechtěli dělat, ale z důvodu, že jsme chtěli nechat na krajích, aby samy rozhodly o tom, zda o takovou zprávu mají zájem, nebo nemají. A podle toho jsme samozřejmě byli připraveni takovou zprávu krajskou připravit.

Sami jsme dokonce ještě předtím, než poslanec Zahradník, který s tímto pozměňovacím návrhem vystoupil, tak jsme oslovili všechny kraje, zda o takovou krajskou zprávu mají zájem, zda jsou také ochotny pro tu krajskou zprávu poskytovat příslušné informace, protože to je samozřejmě věc, která bude obousměrná. Zatím tedy 7 krajů z těch 14 oslovených vyjádřilo zájem, 5 krajů bylo proti, 2 zatím nereagovaly. Takže nicméně jsme samozřejmě připraveni tyto krajské zprávy zpracovávat, byť to bude znamenat zatížení asi o těch půl milionu korun. Nemělo by to znamenat zdržení zprávy, dokonce už jsme připravili maketu pro ty krajské zprávy pro zprávu o stavu životního prostředí na rok 2014, pokud samozřejmě tento návrh bude schválen Senátem.

To je vše. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 42/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Stanislav Juránek. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 42/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Gawlas, kterého nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Gawlas:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Hlavním cílem předkládaného návrhu novely zákona č. 123/1998, o právu na informace o životním prostředí, je zajištění plné kompatibility české právní úpravy se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2007/2/ES ze dne 14. března 2003, o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v evropském společenství, dále směrnice Inspire, a to tak, aby Česká republika se vyhnula zahájení řízení o porušení smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Evropské komise.

Inspire je iniciativou Evropské komise, stejnoměrná směrnice Evropské komise a Rady si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec, potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací. Stanovuje obecná pravidla pro založení evropské infrastruktury prostorových dat, zejména k podpoře environmentálních politik a politik, které životní prostředí ovlivňují.

Hlavním cílem Inspire je poskytnout větší množství kvalitních a standardizovaných prostorových informací pro vytváření a uplatňování politik společenství na všech úrovních členských států.

Základní cíle Inspire jsou: data sbírána a vytvářena 1x a spravována na takové úrovni, kde se tomu tak děje nejefektivněji. Dále možnost bezešvě kombinovat prostorová data z různých zdrojů a sdílet je mezi mnoha uživateli a aplikacemi. Další je prostorová data vytvářená na jedné úrovni státní správy a sdílená jejími dalšími úrovněmi. Dále pak prostorová data dostupná za podmínek, které nebudou omezovat jejich rozsáhlé využití a dále pak statnější vyhledávání dostupných prostorových dat, vyhodnocení vhodnosti jejich využití pro další účel a zpřístupnění informace, za jakých podmínek je možno tato data využít.

Evropská komise v lednu 2013 upozornila Českou republiku v rámci tzv. pilotního projektu na některé nedostatky při transpozici směrnice Inspire. Kritizována byla zejména chybějící nebo nesprávná transpozice některých definic a pojmů, dále nesprávné provedení požadavků směrnice, aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem.

V tomto ohledu bylo tedy ze strany Evropské komise požadováno upřesnění správní úpravy a zpřístupňování prostorových dat.

Předkládaný návrh dává do souladu právní úpravu s aktuálním procesem zajišťování environmentálního vzdělávání, výchov a osvěty, dále EVVO, který byl upraven na základě usnesení vlády ČR ze dne 18. na 2012. Předložený návrh představuje novelu technického charakteru, která zpřesňuje stávající právní úpravu zpřístupňování prostorových dat. K věcným změnám v platném zákoně nedochází.

Předkládaný návrh tedy především zavádí nové, legální definice některých pojmů, jako je například metadata, nebo služby založené na prostorových datech. Zadruhé výslovný požadavek, aby metadata vždy zahrnovala rovněž informaci o výši úhrady za zpřístupnění prostorových dat, pokud je požadována. Zatřetí – pravidlo, pro které lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu, požadovat úhradu za prohlížecí služby založené na prostorových datech pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění, zachování a údržbě prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech. Začtvrté povinnost restriktivního výkladu důvodu odepření prostorových dat a zapáté úpravu v oblasti EVVO, státní program EVVO bude implementován do souhrnné strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj a jediného akčního plánu – Strategie VUR.

Smyslem tohoto opatření je snižování administrativní náročnosti v oblasti EVVO.

Takže v závěru, v případě nepřijetí novely nebude zajištěna plná kompatibilita české právní úpravy se směrnicí Inspire, a České republice tedy hrozí reálné zahájení řízení o porušení smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Evropské komise.

Náš výbor VUZP zaujal stanovisko ve svém 22. usnesení na 6. schůzi, která byla 11. března 2015

1) doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

2) určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Petra Gawlase,

3) pověřuje předsedu výboru, senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Nyní si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. Momentálně nepřítomného pana senátora Stanislava Juránka, který byl pověřen původně výborem, zastoupí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, mým prostřednictvím se vám pan senátor Juránek omlouvá, protože zhruba před hodinou musel z důvodu nějaké nenadálé situace v regionu odjet. Kromě toho, že vás mám informovat, že ÚPV Senátu PČR přijal jednomyslně doporučení schválit tento zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnu, mě pan senátor Juránek požádal, abych vás informoval to, o čem už tady mluvil pan ministr, protože při jednání ÚPV vzešel dotaz, na kolik korun tedy přijde ten pozměňovací návrh pana poslance Zahradníka. V té době to nebylo známo a pan ministr už mluvil o částce půl milionu korun. Tedy plním přání pana senátora a vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím. A proto otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit, nepřeje. Pan zpravodaj také ne. Dobře. Můžeme hlasovat o jediném návrhu, který vyšel z obou výborů, a to je návrh na schválení.

Takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 39 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 20. Zahajuji hlasování... Nezahajuji. Teď už to půjde. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Ještě, prosím, zkontrolujte si, protože jste byli odhlášeni, abyste se přihlásili kartičkou. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování č. 18 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26, pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům, a tím projednávání tohoto bodu končím.

Nicméně pan ministr životního prostředí bude pokračovat, a sice dalším bodem je

 

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2013

Tisk č. 3

Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 3. Požádal bych pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil se zprávou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Tak… Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, zůstávám s vámi rád, chtěl bych vám poděkovat za hlasování k tomu minulému bodu. Dovolte mi, abych vám krátce představil materiál ministerstva životního prostředí, který prezentuje životní prostředí a jeho stav v České republice, a to zprávu o životním prostředí v roce 2013, kterou jste samozřejmě měli k dispozici.

Já bych si dovolil jenom určitý stručný komentář. Ta zpráva je tedy zpracovávána na základě zákona 123/1998, jehož novelu jste před chvilkou schválili. A o právu na informace o životním prostředí. Ta zpráva je důležitým zdrojem informací o stavu a vývoji životního prostředí v České republice, a to včetně mezinárodního srovnání.

Ta zpráva obsahuje celkem 38 klíčových indikátorů, včetně jejich vyhodnocení, a indikátory, které jsou v této zprávě uvedeny, navazují na hlavní prioritní témata státní politiky životního prostředí v letech 2012 – 2020.

Zpráva hodnotí stav a vývoj jednotlivých složek životního prostředí v následujících oblastech, je to ovzduší a klima, vodní hospodářství a jakost vody, biodiverzita, lesy, půda a krajina, průmysl a energetika, doprava, dopady a materiálové toky a financování ochrany životního prostředí.

Dovolte mi jenom konstatovat, že stav životního prostředí se dle hodnocení v roce 2013 mírně zlepšil, a pokračuje tak obecně pozitivní trend z předchozích let. Zlepšení ale souvisí se snižováním negativního vlivu ekonomiky na životní prostředí, v roce 2013, a to je potřeba přiznat, bylo způsobenou mírnou ekonomickou recesí. K největšímu snížení tlaku na životní prostředí došlo v sektorech energetiky, zpracovatelského průmyslu a dopravy; a naopak zůstává značný vliv spotřeby domácností na životní prostředí, a to zejména v oblasti lokálního vytápění pro kvalitu ovzduší.

Dovolte mi opravdu jenom krátce z těch mnoha indikátorů a mnoha údajů, které máte, samozřejmě měli jste možnost si přečíst v tomto materiálu, abych upozornil v tom pozitivním i negativním slova smyslu na některé.

V oblasti ovzduší a klima dlouhodobě klesají celkové agregované emise skleníkových plynů, mezi roky 1999 a 2013 došlo k poklesu o 33 procent celkem, zároveň klesají emise znečišťujících látek do ovzduší, ale, a to je potřeba říct, že i přes dlouhodobý pokles emisí se kvalita ovzduší na území České republiky obecně nezlepšuje.

A což se bohužel týká, nebo což se týká zejména oblastí s překročenými imisními limity, mezi které patří především Moravskoslezský kraj. Tam situace je stále velmi neuspokojivá a máme celou řadu dalších opatření, která tam samozřejmě chceme realizovat už v letošní a příštím roce.

Zátěží životního prostředí představují v tomto případě, v případě ovzduší především lokální topeniště, ze kterých v roce 2013 pocházelo téměř 41 % emisí tzv. indikátoru PM10, tedy prachových mikročástic, které na sebe pak váží nebezpečné látky, karcinogenní, jako je například benzo(a)pyreny. Pokračuje pozdní trend snižování odběrů a spotřeby vody. Snížilo se i celkové množství vypouštěných odpadních vod, ale přetrvává stále problém eutrofizace stojatých a tekoucích vod, což je záležitost, která samozřejmě je negativně ovlivňovaná především živinami, které jsou splavovány do vod, především pak sloučeninami fosforu.

Poškození lesních porostů v ČR, které se vyjadřuje procentem defoliace neboli odlistění, už nepostupuje tak rychle jako v minulosti a dochází sice k pomalé, ale příznivé změně druhové skladby lesů směrem k přirozenější struktuře lesních porostů, tedy stoupajícímu podílu listnáčů. Dochází v případě půdy a krajiny stále tedy ještě k neuspokojivému trendu v oblasti záborů zemědělského půdního fondu, ale na druhé straně se tento trend pomalu mění a mimo jiné i vzrostla v ČR třeba výměra zemědělské půdy obhospodařené ekologicky víc jak dvakrát v uplynulém období.

V oblasti průmyslu a energetiky se na jedné straně snižuje výroba elektřiny v parních elektrárnách, která má samozřejmě největší negativní dopad na životní prostředí. Naopak se zvyšuje výroba jaderná, tedy jaderná energetika a její podíl a také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, byť víme, že tam záležitost fotovoltaiky je vykoupena více než krvavě z pohledu dopadu na peněženky našich obyvatel i na státní rozpočet.

Klesají zátěže životního prostředí z dopravy, výrazně tedy klesají emise znečišťujících látek z dopravy a snižuje se rovněž materiálová spotřeba ČR. Snižují se i odpadové toky. Celková produkce odpadů má mírně klesající trend a zvyšuje se podíl materiálového využití odpadů.

Pokud jde o financování ochrany životního prostředí, tam pokračuje trend především zvyšujícího se objemu z Operačního programu Životní prostředí a tam tou klíčovou – a já věřím, že pozitivní informací je, že se nám daří výrazně snižovat hrozbu nečerpání evropských fondů na akce do životního prostředí, kde především v roce 2014 hrozilo víc jak 15 miliard nedočerpání. V roce 2013 bohužel už jsme nemohli tento trend zvrátit a došlo k nenávratné ztrátě přibližně sedmi miliard korun z evropských fondů, které mohly být využity efektivně do zlepšení životního prostředí v ČR.

Takže závěrem mi dovolte říct, že přes pozitivní trendy v roce 2013 – já věřím, že až tady budu hodnotit, resp. vám předkládat zprávu za rok 2014, že informace budou ještě pozitivnější v některých ohledech, byť je zřejmé, že některé trendy jsou skutečně dlouhodobé a nelze je zvrátit okamžitě. Ale věřte, že děláme všechno pro to, a budeme dělat všechno pro to, aby se tento trend výrazně zlepšil, v některých parametrech možná ne výrazně, ale aspoň mírně zlepšoval meziročně a byl setrvalý - a to je hlavní úkol především z hlediska kvality ovzduší, je to největší úkol ministerstva životního prostředí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání této zprávy výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 3/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Gawlas. Tady se jenom zeptám paní senátorky Sykové, která se hlásí, ale ještě není rozprava, takže potom do rozpravy. (Předpokládám, že je to do rozpravy. Je. Výborně.)

Takže nyní tedy žádám pana senátora Petra Gawlase, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Gawlas:  Děkuji ještě jednou, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, ke zprávě o životním prostředí v ČR za rok 2013.

Zpráva o životním prostředí České republiky je každoročně předkládána ke schválení vládě a poté i k projednání oběma komorám Parlamentu. Děje se tak na základě zákona č. 123/98 o právu na informace o životním prostředí. Do tří měsíců od jejího projednání a schválení je zveřejněna. Jedná se o komplexní dokument hodnotící stav životního prostředí naší země na základě 38 indikátorů členěných do 9 základních kapitol, to jsou: ovzduší a klima, vodní hospodářství a jakost vody, biodiverzita, lesy, půda a krajina, průmysl a energetika, doprava, odpady a materiálové toky a financování. Zprávy o životním prostředí zpracovává od roku 2009 CENIA, což je česká informační agentura životního prostředí.

Pokud se jedná o konkrétní zjištění prezentovaná ve zprávě, nevypadá to s ohledem na výchozí bod v 90. letech nijak špatně. Dlouhodobě v České republice klesá míra dopadů ekonomiky na životní prostředí. To, že jsme i nadále v kontextu zemí EU 27 nad průměrem, je nutno připočítat struktuře našeho průmyslu. Tak zvaný těžký průmysl má v našich končinách pevné místo a je zdrojem obživy velkého množství občanů. Nelze pominout narůstající dopad domácí spotřeby, ať se už jedná o lokální vytápění, o celkovou spotřebu energie, vody a především nárůst enormní je v produkci odpadu. Naštěstí díky nejrůznějším dotacím, jako jsou Zelená úsporám nebo takzvané kotlíkové dotace, které úspěšně fungují v Moravskoslezském kraji už několik let, nyní úspěšně expandují také do jiných krajů, se postupně daří snižovat emise z lokálních topenišť. Uznání patří také velkým průmyslovým podnikům, železárenským podnikům za to, kolik práce v posledních letech odvedly, aby významně snížily dopad světových cen na životní prostředí.

Musíme si uvědomit, že cesta k dosažení požadovaných limitů je někdy velice strastiplná a finančně náročná, protože evropské požadavky na snižování emisí jsou velmi přísné. Celoevropský a do budoucna doufejme i celosvětový trend snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí je jasným a nepochybně správným směrem. Narůstá také výroba energie z obnovitelných zdrojů, i když víme, jak problematické mohou být některé okolnosti týkající se OZE, pokud se vše nenastaví správně a dochází k umělé deformaci trhu. To, že zároveň s tím prakticky neklesá výroba elektřiny z fosilních paliv, zejména uhlí, je zapříčiněno také tím, jak obrovské množství elektrické energie se od nás vyváží. To je myslím, také jedna z věcí, která by rozhodně zasloužila hlubší diskusi.

Přes veškerá pozitivní i negativní zjištění je ale pro mě osobně nejvíc alarmující to, jak často a o kolik zejména v Moravskoslezském kraji jsou překračovány emisní limity. V zimním období jsou to především na Ostravsku, Karvinsku či Třinecku překročené limity spíše pravidlem než výjimkou. K emisím lokálních topenišť a průmyslových podniků je nutno přičíst také intenzívní dopravu a emise ze sousedního Polska, které se podle některých měření podílejí na znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji až z jedné třetiny. Není přitom žádným tajemstvím, že zejména emise suspendovaných částic PM10 zapříčiňují vznik kardiovaskulárních onemocnění, nemocí týkajících se dýchacího ústrojí a mají vliv dokonce i na úmrtnost kojenců. Zvyšuje se také riziko vzniku nádorových onemocnění. Zneklidňujícím trendem je narůstající počet vyhlášených smogových situací z důvodů vysokých koncentrací PM10 a přízemního ozonu.

Je to jasně viditelné z meziročního srovnání a nynější zpráva to také uvádí. Není proto divu, že některé oblasti v Moravskoslezském kraji lze jen těžko označit za lukrativní místo pro život.

Nevyhovující stav panuje samozřejmě také například v Ústeckém kraji nebo ve většině velkých českých a moravských měst, ale záměrně jsem se snažil poukázat na Moravskoslezský kraj, protože tam je ta situace dlouhodobě nejhorší a jeho obyvatelé doplácejí na tragickou kvalitu ovzduší zejména v zimních měsících.

Co se týče zprávy, pro mě je potěšující, že tuto zprávu můžeme už prodiskutovávat v letošním roce v březnu, v lednu jsme ji měli na výboru VUZP, je to posun, protože jestli si vzpomínáte, tak v loňském roce to bylo někdy až v létě. Schválně jsem tady pár krát zmínil, pane ministře, problém Polska, že to je třeba řešit i na mezinárodní úrovni. Já vám přečtu usnesení výboru VUZP z 5. schůze, která se konala 8. ledna 2015.

Výbor VUZP doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí zprávu o životním prostředí v roce 2013.

Doporučuje, aby v příští zprávě o životním prostředí byly promítnuty i staré ekologické zátěže.

Dále určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Parlamentu senátora Petra Gawlase.

Za čtvrté. Pověřuje předsedu senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Všechno, děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se hlásí jako první paní senátorka Eva Syková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, slyšeli jsme od vás velmi dobrou zprávu. Slyšeli jsme i zpravodaje. Já mám drobný návrh, jak bych chtěla doplnit usnesení. Zdůvodním ho takto.

Považuji za důležité, aby zde zazněly některé závěry předložené zprávy, které tu nezazněly, a to jsou zejména ty, které se týkají dopadů znečištění ovzduší a dopravy na životní prostředí v naší zemi. Jak zpráva sama konstatuje, kvalita ovzduší v ČR se celkově nezlepšuje. Patříme k nejvíce znečištěným regionům EU sedmadvacítky. Přibližně třetina obyvatel ČR je nucena žít v prostředí, kde dochází k překračování limitů pro suspendované částice PM10. Jak už tady bylo řečeno, hlavními zdroji znečištění PM10 jsou lokální topeniště, ale i zemědělství, 41 % a 22 %, jak už se zmiňoval pan ministr. Ale doprava jako třetí největší zdroj s 11,4 % zdaleka není zanedbatelná.

Vliv dopravy na míru znečištění ovzduší je patrný zejména ve velkých městech. Kromě špatného ovzduší je kvůli dopravě až desetina obyvatel velkoměst navíc postižena i nadměrným hlukem. Až na jednu výjimku se zpráva nezmiňuje o problematice ultrajemných částic. Jak ukazují výsledky výzkumu, na kterém se podílí Ústav experimentální medicíny Akademie věd, ultrajemné částice mohou být pro lidské zdraví ještě škodlivější než hrubší částice, které jsou běžně měřeny.

Jde o částice tak malé, že mohou proniknout do krevního oběhu a přenést se do všech dalších orgánů. V hustě osídlených velkoměstských aglomeracích je původcem ultra jemných částic především těžká nákladní doprava. Na ultrajemné částice vznikající spalováním paliva, zejména v dieselových motorech, se váží těžké kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro lidský organismus nejvíce toxické. Pro určení množství ultrajemných částic v ovzduší bohužel zatím není k dispozici legislativa. Limity hmotnostní koncentrace stanovené pro částice PM10 a PM2,5 nejsou pro ultrajemné částice použitelné. Podíl ultrajemných částic na hmotnostní koncentraci hrubších částic je totiž velmi nízký.

Alternativním ukazatelem množství ultrajemných částic v ovzduší by ale mohl být počet těchto částic. Potřebné přístroje a metodika již existují, a přesto není využívána a údaje nejsou zveřejňovány.

S ohledem na výše uvedené navrhuji usnesení Senátu, jímž vezmeme zprávu o stavu životního prostředí v roce 2013 na vědomí, a současně doporučíme, aby v příští zprávě o životním prostředí byly doplněny následující údaje.

Za prvé, aby se tam promítly staré ekologické zátěže, jak bylo doporučeno v usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a dále za druhé, aby byly zahrnuty údaje o míře znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi, pocházejícími z těžké nákladní dopravy, a informace, jaká byla za tímto účelem prováděna opatření.

Dostali jste na své stoly změnu nebo návrh usnesení, doplnění usnesení o další bod, který by v příští zprávě zahrnoval i údaje právě o znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi pocházejícími z těžké nákladní dopravy, a informace, jak byla prováděna měření za tímto účelem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A dále se do rozpravy hlásí pan senátor Peter Koliba. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Peter Koliba:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já bych využil příležitosti, přítomnost pana ministra, abych také přispěl do diskuse. Zazněla tu zpráva za rok 2013. Na druhé straně je nutno říct, jak tady paní senátorka uváděla, patříme mezi nejhorší regiony v rámci EU, i přesto je nutno konstatovat výrazné zlepšení. Musíme říct, že od roku 1980 došlo ke snížení tuhých znečišťujících látek, prachu, v Moravskoslezském kraji, hlavně v Ostravě, z více než 65 tisíc tun za rok na tisíc tun za rok. To je na druhé straně fakt, který je nutno hodnotit pozitivně. A výrazně se změnila struktura zdrojů znečištění. V minulosti to byly především významné velké průmyslové podniky. V současné době se tyto podniky podílejí pouze z 30 % a 35 %, to znamená více než podniky, o kterých se mluví, a kterým se zakazuje a pozastavuje činnost a výroba, což je pro nás velice negativní ekonomický faktor, protože ty podniky mají jiné limity. My máme 50 mikrogramů prachu na metr krychlový, kdežto třeba Poláci mají 200 mikrogramů. Oni se přesouvají do Polska a tak jak již tady bylo řečeno, v podstatě až jednu třetinu znečištění v našem regionu tvoří to, co přilétá z pohraničí, z Polska. Myslím si, že tady je potřeba skutečně do budoucna zlepšit komunikaci s polskou stranou v oblasti Moravské brány a udělat opatření nejenom sankční, ale především, aby k tomuto nedocházelo, tyto emise z Polska. V roce 2013 došlo v Ostravě k překročení limitů téměř stokrát. Tolerovaný limit byl 35krát vyšší, bylo to kolem 240 mikrogramů na metr krychlový. Přitom norma je 50. Takže to je skutečně významný faktor, který vede ke zvýšení úmrtnosti a snížení délky života obyvatel v Ostravě oproti celorepublikovému průměru. Přestože rozdíly nejsou veliké, je to asi desetkrát vyšší; úmrtnost je vyšší a délka života je až o dva roky kratší. Kromě toho dochází u obyvatel k bolestem hlavy, k podráždění očí, kardiovaskulárním onemocněním, častějším zánětům dýchací soustavy, ale co je výsledkem, je snížení kvality života lidí, kteří žijí v těchto regionech.

A ještě další poznámka. Často přehlíženým problémem je i pokles půdy v důsledku poddolování. Např. Slezskomoravský hrad poklesl o více než 15 metrů. To jsou fakta, která jsem ve zprávě nepostřehl, takže v budoucnu by se i tyto problémy měly řešit.

Ještě závěrem dovolte tedy, jak dál. Na jedné straně jsou kotlíkové dotace, což je velice pozitivní faktor, ale to, co tady chybí, je legislativa umožňující kontroly. Starostové nemají možnost kontrolovat. Je to evidentně hlavně na vesnicích, kde je dneska horší situace než v Ostravě městě, na těch vesnicích to vidíte. Jdete kolem domu a z komína, hlavně u těch starších lidí, dochází k tomu, že je tam černo.

To znamená, že oni topí čímkoliv, co jim přijde pod ruku. A myslím si, že toto je do budoucna daleko horší ekologická zátěž než velké podniky, na které musíme myslím pohlížet i z hlediska makroekonomiky. To není tak jednoduché jenom jim nastavit tyto limity a zastavovat činnost, protože se přesunou jak jsem již říkal, do sousedního Polska, kde třeba konkrétně podnik ArcelorMittal má velké investice a dokonce reálně uvažuje o uzavření, to se týká sedmi tisíc zaměstnanců v Ostravě. Čili my si tím nepomůžeme, oni půjdou do Polska a znečištění na Ostravsku bude stejné.

Závěrem bych chtěl říci, že je tedy otázka, jak dál. V rámci této zprávy by měla být řešena také otázka nějakého programového řešení v rámci výsadby parků, stromů, obnovy zeleně, především v těchto zatížených regionech jako jsou severní Čechy a Ostravsko.

A jenom jako poznámka pod čarou – na konci roku 2013 bylo vyčerpáno pouze 43 % ze zdrojů EU určených do financování ochrany životního prostředí. Myslím si, že toto by zde mělo zaznít, že je to velká škoda.

Toť vše, děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásila paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, vážení kolegové. Navážu na své předřečníky velmi ráda, protože v mnohém s nimi samozřejmě velmi, velmi souhlasím.

Teď se ještě vrátím k usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde jsem předložila návrh pro to, aby do zprávy, která bude v příštím roce, byla doplněna kapitola o stavu starých zátěží. Proto jsem se také rozhodla vystoupit, abych to odůvodnila.

Jedná se zejména o to, že tyto staré zátěže se financovaly, a bylo jich nemálo, byly jich stovky, z fondu, který byl speciálním fondem mimo státní rozpočet. Následně došlo v letech 2002 až 2004 k převedení těchto prostředků do státního rozpočtu a v té době se bohužel celková sanace, která do té doby probíhala, poněkud zastavila. Od té doby bylo několik pokusů, víte, že to byl velký ekologický tendr, který měl zahrnovat částku původně 154 mld., pak 124 mld., který měl řešit tyto staré ekologické zátěže. Řeknu, že tendr se podařilo zastavit, to všichni víme, nebylo to snadné, protože to byl velký tunel. Ale v tuhle chvíli nemáme žádnou informaci, jak vlastně tato situace pokračuje.

Já sama jsem řešila několik velmi závažných lokalit, kde nedochází k nápravě, naopak stav je takový, například ve Lhenicích, které tedy beru jako jedny z nejzávažnější, je navezeno několik tisíc tun látek s obsahem PCB z celé ČR. A ty jsou tam a postupně se tato kontaminace šíří. Jestli si vzpomenete, tak polychlorované bifenyly byly právě ty, které byly v roce 1990 tím, o čem se veřejně hovořilo a co zvedlo spoustu lití, protože se dostávaly do mateřského mléka, dostávaly se do potravin a velmi poškozovaly zdraví. Tehdy po roce 1990 bylo rychle přijato usnesení vlády a všechny musely být nějakým způsobem buď likvidovány, anebo větší část, která nebyla odvezena do zahraničí k likvidaci, byla právě převezena do Lhenic. A tam do toho prší, tam se to dostalo dokonce až do povrchových vod, došlo tedy k vyplavení rybníka, a tato situace skutečně není v tuto chvíli řešena. Nedosáhla jsem jako zástupkyně veřejného ochránce práv nápravy, ale ptám se při této příležitosti pana ministra, v jakém je to stavu?

To je jedna z těchto lokalit. Včera či předevčírem jsme slyšeli, že se opět jedná o lagunách na Ostravsku. A takovýchto lokalit máme opravdu strašně málo. Proto jsem požádala, abychom i tuto informaci tak jak to bylo dříve zvykem v dřívějších zprávách, opět dosahovali.

To je ke starým zátěžím a speciálně mám tedy otázku, jak vypadají v téhle chvíli Lhenice.

Chtěla bych se vyjádřit také k měření suspendovaných částic PM2,5, což jsou menší částice. Naprosto podporuji návrh, který byl předložen paní senátorkou Sykovou, ovšem s tím, že v tuhle chvíli nemáme představu o tom, jak náklad na měření dopadá na státní rozpočet. A pan ministr nám jistě řekne, jestli je schopen to celé zvládnout. Každopádně je velmi důležité, aby takové měření bylo zahájeno.

Jde o to, aby to bylo měřeno tak, aby informace byly součástí zprávy a byly reprezentativní.

A nyní ještě poslední vyjádření, které mám. Víte, pan ministr tady řekl, že řekněme znečišťující látky, protože my víme, že jsou to suspendované částice, že jsou to benzo(a)pyreny, že jsou to benzeny, že došlo k poklesu znečištění těchto částí z dopravy.

Ale ve zprávě jsem si přečetla, že došlo k významnému meziročnímu nárůstu přepravního výkonu silniční nákladní dopravy, a přímo to čísílko, že by tam bylo, že se to z dopravy snížilo, jsem nenašla. Tam mi to nesedí, pane ministře, takže nevím. Domnívám se, že tady by mělo ministerstvo životního prostředí zaujmout určitá stanoviska, zejména z hlediska dopravní strategie ČR, kdy víme, že právě železniční doprava, která v současné době je preferována v rámci Evropské unie, vysokorychlostní koridory stojí v pozadí řešení, řekněme, dopravní strategie v ČR, což já si myslím, že je škoda. Tady by možná ministerstvo mohlo zaujmout významnější stanovisko. Pokud se týká otázky Ostravska, já jenom doplním pana kolegu, že jistěže je chybou, jestliže se spalují látky nebo, řekněme, nekvalitní paliva, nicméně je třeba říci, že pokud nedojde k poklesu znečištění z průmyslových zdrojů, tak některé nejvíce postižené oblasti nebudou uchráněny stálému vysokému překračování limitů těch nejzávažnějších látek.

Když jsem působila jako zástupkyně veřejného ochránce práv, zpracovávala jsem zprávu a zpráva navrhovala řadu opatření, která měla být naplněna. Právě jedno jedním z těchto opatření bylo jednání s Polskou republikou, na jakémsi meziresortním panelu, který existuje mezi ministerstvem životního prostředí ČR a Polska.

Já bych položila tu otázku jak ten panel pokročil, protože jistě o otázce ArcelorMittalu bylo právě v této souvislosti situovaných provozů jak v Polsku, tak v ČR debatováno, diskutováno. Myslím, že obava, že by tato firma odešla z České republiky, je v tuto chvíli lichá, protože jsou tam ještě jiné důvody, proč ArcelorMittal chce zůstat v České republice, nicméně kladu otázku panu ministrovi, jak probíhá jednání s Polskou republikou tak, aby tu nebyla nevyváženost limitů, o kterých hovořil pan kolega Koliba.

A pak mám ještě poslední otázku – víte, to je také velmi častá věc, se kterou se nyní setkávám a tady ve zprávě o ní je hovořeno, nicméně opatření, která by vedla k nápravě, zatím se mi nezdají dostatečná, a to je obrovský nárůst spárkaté a černé zvěře.

Hovoří se ve zprávě o tom, že tato zvěř způsobuje okus mladých výsadeb, které pokračují, jsou nákladné. Hovoří se o tom, že působí škody na plodinách. V tuto chvíli víme ze zprávy, že je tam směr opačný, tzn. dochází k takovému přemnožení této zvěře, že to působí ve velkém škody na obnově lesů a na zlepšování kvality lesů.

To je třetí věc, ke které bych chtěla poprosit pana ministra, aby se vyjádřil, jaká opatření budou přijata. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Vidím, že pan ministr si dělá pečlivé poznámky a určitě na dotazy odpoví.

Nyní se do rozpravy hlásí pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, musím v úvodu říct, že vzhledem k tomu, že jsem dlouholetým členem výboru, který se zabývá těmito zprávami, že je opravdu radost číst, jak se postupně zlepšuje životní prostředí v ČR, a to i samozřejmě za vědomí toho, že v některých regionech dochází, bohužel, k jistým výkyvům, které jsou výjimkou; které ale potvrzují pravidlo.

Myslím, že to, že ČR je na tom, jak je, není jenom záležitost, jak se to donedávna vykládalo, určité stagnace průmyslu, ale je to především záležitost i cílevědomé práce, ať už ministerstva životního prostředí, vlády. Ale nesmíme zapomínat také na kraje. Nesmíme také zapomínat především na obce, které v celé řadě případů se podílejí na tomto výsledku.

Chtěl bych tady veřejně panu ministrovi poděkovat za přístup k čerpání evropských prostředků. Protože musím říct, že jsem dlouhodobě byl naprosto frustrován tím, jakým způsobem přistupovalo ministerstvo k čerpání evropských prostředků v této chvíli. Nastoupil ho v době, kdy je deset minut po dvanácté. Mám trošku obavy, že obrovské úsilí, které momentálně MŽP vynakládá, aby vyčerpalo co nejvíce peněz, může být bohužel blokováno tím, že v některých případech musí postupovat nestandardně, jako např. v minulém roce, kdy na poslední chvíli se posílaly do Bruselu příslušné materiály. Obávám se trochu, že tím, že se porušily jisté standardní postupy, tak budou následovat kontroly z EU. Pevně doufám, že to dobře dopadne. Nicméně za to určitě nemůže pan ministr. Jak znovu říkám, jsem přesvědčen o tom, že kdyby takto postupovali jeho předchůdci, kdy měli dostatek času a prostoru, tak by současná situace vypadala jinak.

Ne, že by MŽP nemělo ještě stále co zlepšovat, a pevně doufám, že v příštím období tomu bude jinak, protože administrativní byrokracie operačního programu životního prostředí je proslulá. Musím, bohužel, konstatovat, že je nejhorší ze všech operačních programů v celé ČR, pokud se týká tohoto období. Stav, kdy trvá klidně rok, než žadatel, který dostane přidělenou dotaci, tak dostane smlouvu; a další rok než dostane finanční prostředky, což byla naprosto běžná praxe, tak bude změněn.

Každopádně si myslím, že máme-li postupovat dál v oblasti životního prostředí, měli bychom postupovat poněkud podle toho tzv. selského rozumu. Budu to demonstrovat konkrétně na činnosti obcí. Obce svého času nainvestovaly obrovské peníze, pravda, ze státních dotací, ale z velké častí taky za sebe – např. do plynofikace obcí. Vzápětí následovalo to, že došlo k výraznému zdržení cen plynu a obce se dostaly do naprosto fatální situace, kdy nebyly schopny splnit ani podmínky dané životním prostředím. I vy zde v Senátu i já dříve ze svého působení v Poslanecké sněmovně vím, že jsme několikrát změkčovali normy, aby obce nemusely aspoň platit strašné peníze za to, že porušily pravidla.

Pořád se tady zaměřujeme na extenzívní rozvoj. Ale měli bychom se více zaměřit na to podstatné. A sice, že ten, kdo znečišťuje, by měl platit. A ne ten, kdo čistí by měl platit. Platí to jak v této oblasti, ale platí to ještě více např. při likvidaci odpadních vod. Protože dokud, pana ministře, bude situace taková, že ti občané, kteří čistí, tak platí za vodné a stočné, nebo v tomto případě za stočné, tak platí víc než ti, co nečistí. To je, myslím, základní kámen úrazu, který potom znamená, že v celé řadě obcí starostové nasazují svou vlastní existenci na to, že vyhází, s prominutím, v uvozovkách, z obecních peněz spoustu finančních prostředků. A jsou to zásadní peníze pro rozpočet obce. Nakonec zjistí, že rada občanů se nepřipojí a vlastně se fakticky nic neděje. Navíc jim občané ještě říkají, podívej se, tys tady "zplundroval" rozpočet obce, a támhle vedle nedělají nic. A v zásadě tam ještě platí méně jak my.

To jsou věci, které se podle mého názoru musí změnit. A musí se změnit okamžitě. Takových příkladů bych mohl zmiňovat víc. Např. typická je voda, mám na mysli pitnou vodu, která je vlastně jedna ze základních strategických surovin. A když si vezmete, tak ti, kteří čerpají nejkvalitnější vodu, tzn. podzemní vodu, tak platí výrazně méně jako ti, kteří čerpají vodu z čistíren z povrchové vody. Ti, kteří mají svou vlastní studnu, tak neplatí téměř nic anebo nic. Ti, kteří jsou napojeni na vodovody, které potřebují celou řadu technických záležitostí, tak platí oproti nim velké částky. To jsou věci, které, pokud se nezmění, tak nemůžeme seriózně očekávat, že se povědomí občanů nějakým způsobem změní.

Chtěl bych také využít, a budu vám to, pane ministře, říkat vždycky když tady budete, než se sjedná náprava, ale myslím si, že když ministerstvo po obcích a krajích chce něco, tak jim musí také příslušným způsobem vyjít vstříc. Jestliže na ně přenáší nějaké pravomoci, tak je musí zaplatit. Bohužel musím konstatovat, že nedávno, je to myslím dva měsíce, co zde jsme schvalovali klíčové zákony např. EIA a např. změnu zákona o ochraně zemědělského původního fondu, kde se přenesly pravomoci na obce III. Bylo slibováno, že náklady, které s tím obce budou mít, tak dostanou zaplaceno. Musím říct, že jsem tomu docela i věřil, i když mám samozřejmě svoje zkušenosti. O to horší je, že v současné době na krajské úrovni probíhají nejrůznější školení o tom, jak to obce mají dělat, jakým způsobem mají celou záležitost vyřešit. Ale o čem se vůbec nemluví a o čem nikdo neví je, jak budou zaplaceny. My jsme o tom i soukromě mluvili. Pevně doufám a věřím v to, a taky jsem samozřejmě realista, takže si nemyslím, že to bude okamžitě, ale byl bych rád, aby obce byly nějakým vaším prohlášením ubezpečeny, že za ty úkoly, které plní, tak dostanou také příslušným způsobem zaplaceno a že to nedopadne tak jako už mnohokrát, že jsme tady v centru něco vymysleli, a potom si s tím poraďte, jak umíte sami.

Stejně tak se nesmířím s tím, jak dopadl zákon o ochraně zemědělského původního fondu, protože to, jakým způsobem bylo naloženo v Poslanecké sněmovně se změnami, které byly přijaty zde v Senátu, tak se smířit nemohu. Protože v několika případech jsou dokonce, troufal bych si tvrdit, protiústavní.

Nicméně i v tomto okamžiku stále věřím příslibům, které padly i v PS notabene od předsedy poslaneckého klubu vaší strany, pane ministře, že prostě opravené věci, na které bylo Senátem upozorňováno a navrhováno, že budou řešeny v nějaké další novele, která přijde v nejbližší době. Máme-li tuto zprávu poslouchat i do budoucna a má-li být tak pozitivní jak byla doposud, jsem přesvědčen o tom, že je to pouze na základě konsensu. Na základě toho, že budou společně postupovat stát, kraje, obce, ale zejména občané.

Není možné, aby zde byly z centra přijímány zákony, které na druhé straně dopadnou docela katastrofálně na život měst a obcí, např. tím, že se zastaví investiční činnost. Potom samozřejmě iniciativa těchto obcí v ochraně životního prostředí a občanů v nich bydlících bude, podle mého názoru, značně menší. Ale i v této věci věřím, že nakonec věci se dořeší a vyřeší se věci tak, aby i v ochraně zemědělského půdního fondu, který je nezbytně nutný, tak aby byla chráněna půda tam, kde být chráněna má. A aby byla chráněna tam, kde dochází k jejímu zbytečnému zneužití nebo resp. využití tam, kde nemá být. A tam, kde je to zase potřeba pro další rozvoj veřejně prospěšných služeb, tak nebude překážkou.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Děkuji za udělení slova. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Moje vystoupení bude spíš technického charakteru. Bude se věnovat projednávanému meritu věci. V roce držím to, co jste měli asi taky možnost získat, a sice na flashce umístěnou zprávu o životním prostředí ČR za rok 2013.

Já si uvědomuji, že teď je březen 2015, a to mě motivovalo k tomu, abych sem přistoupil a položil možná dotaz, který má víc mých kolegů a kolegyň, a sice jestli zpracování této zprávy nejde o nějaký měsíc posunout. Trošku rychleji. Já totiž předpokládám, že informace, které jsou v této zprávě uvedeny, jsou natolik závažné pro rozhodování jak orgánů státní správy na úrovni ministerstva, tak samozřejmě i pro rozhodování, řekněme, průmyslových podniků, ale nakonec i samospráv, tady o tom hovořil před chvílí můj kolega.

Myslím si, že dřívější získání těchto informací může také dřív odstranit negativa, která v současné době si z této zprávy můžeme přečíst. Čili ten můj dotaz je jednoduchý, krátký, vztahuje se pouze k otázce, jak vlastně tato zpráva je zpracovávána, zdali může být poskytnuta pro práci toho spektra lidí, kteří ji využívají poněkud dříve.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já mám tři věci. S tou první mě předešel už pan kolega, pan senátor Tesařík, také jsem se chtěl zeptat, zda bychom nemohli dostávat zprávu o životním prostředí za rok 2013 trošku dříve než po roce, s tím, že jenom k tomu přidávám, zda třeba i ten požadavek, který tady vznesl na doplnění tohoto usnesení paní kolegyně, senátorka Syková, naopak nemůže způsobit, že ještě ta zpráva bude pozdější. Takže to k tomu, co říkal pan kolega Tesařík, ještě přidávám k tomu dotazu, zda prostě další rozšiřování této zprávy neohrozí její aktuálnost, ještě více než je tomu dneska.

Druhá věc je taky technického rázu, ale myslím si, že je také potřeba ji tady říci. V tom návrhu paní kolegyně Sykové, který vlastně rozšiřuje to usnesení VUZP, se doporučuje, aby v příští zprávě o životním prostředí byly zahrnuty údaje o míře znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi pocházejícími z těžké nákladní dopravy, a informace, jaká byla za tímto účelem prováděna měření. Ono to tak myšleno není, ale tak je to napsáno, tak to vypadá, jako kdyby každá ultrajemná částice nesla v sobě informaci dopravní značky toho nákladního automobilu, který emitoval tu částici. To znamená, spíš asi je myšleno, není to myšleno tak, že by ultrajemné částice byly potom rozdělovány na ty, co byly emitovány nákladními automobily, a na ty, co nebyly emitovány. Takže spíš doporučuji zvážit, prostřednictvím pana předsedajícího, paní navrhovatelce, jestli by tam třeba nemohlo být slovo „zejména“ – zejména částicemi, které pocházejí atd., abychom prostě nějakým způsobem v tomto směru si nemysleli, že je možné nějakým speciálním způsobem identifikovat ty částice, které emitují nákladní automobily.

Třetí věc, docela rád se připojuji k tomu, co tady, myslím, říkal pan kolega Martínek, a to je, že skutečně také já jako člen rady Státního fondu životního prostředí registruji zlepšený přístup a aktivnější, flexibilnější přístup ministerstva, úředníků ministerstva, k vyřizování různých žádostí a reakce na různé stížnosti nebo nedorozumění nebo prodlení, která bohužel při administraci těch žádostí vznikají, protože ta administrace je velmi komplikovaná.

Pak si dovolím ještě jednu věc se zeptat, i když to úplně k tomu bodu nepatří, a to je, jestli neuvažuje ministerstvo nebo pan ministr o tom, že by byl zrušen Řídící výbor Operačního programu Životního prostředí, protože je to stejně orgán, který se schází 1x za nějakou poměrně dlouhou dobu. Těch problémů a těch věcí, které má k projednání, těch návrhů atd., je takové obrovské množství, že nevěřím, že někdo z členů řídícího výboru je schopen všechny ty žádosti prostudovat, posoudit, zda byly správně vyhodnoceny a následně se, řekněme, kompetentně vyjádřit k tomu, jestli tak, jak je to navrženo, je to správně, nebo není správně, ale že spíš ten výbor slouží k tomu, aby byl jakýmsi alibi toho, že potom někdo nějak rozhodne.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Eva Syková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové, já myslím, že tady zazněla k mému potěšení celá řada příspěvků, ze kterých je vidět, a je to pochopitelné, že máme zájem na tom, abychom zlepšili životní prostředí v České republice.

Ten můj návrh… Tady jsou 2 věci, které zde byly navrženy. Paní senátorka Seitlová měla obavy, aby to nezvyšovalo náklady. Ne, prosím vás, ta měření jsou k dispozici, ta jsou několik let k dispozici, je jich celá řada, jak v Moravskoslezském kraji, tak v Ústeckém kraji. Na to byla celá řada grantů i z ministerstva životního prostředí alokována. Ty peníze byly vynaloženy. Ta data existují, a proto se domnívám, že bylo celkem oprávnění navrhnout, aby to bylo obsaženo v té zprávě, protože skutečně ty ultrajemné částice jsou ještě mnohem nebezpečnější než ty další – PM10 a PM2,5. To jsou totiž částice, které okamžitě nevyvolají to respirační onemocnění nebo ty okamžité efekty, třeba kardiovaskulární. Ty se uloží v genech. To jsou prostě genetické poškození, které tam po 3 týdnech třeba nastane. Pokud je tam někdo exponován.

Já musím říct, že pracovníci, kteří to měřili v Moravskoslezském kraji, a kteří tam pracovali 3 týdny, tak za 3 týdny si nechali udělat vlastní rozbory, a po 3 týdnech už ten efekt tam byl vidět. Protože to jsou částice, které se váží na membránové proteiny, které se skutečně zabudovávají dlouhodobě v těch orgánech. Čili my vlastně se tady bavíme o těch makrověcech, které, řekněme, mohou potom, když je zase období čisté, nebo když se ti lidé někde přestěhují, tak vlastně to jejich poškození nepřetrvává, zatímco tady opravdu přetrvává na celý život. Takže proto je to velmi nebezpečné.

A jak jsem řekla, již to bylo i z mezinárodních grantů Evropské unie, tak z grantů životního prostředí, tak z jiných grantů financováno. Ty údaje jsou k dispozici.

Můj návrh byl pouze, aby to v té zprávě bylo zahrnuto, protože to tu zprávu vylepší a v podstatě ukáže, že, pane ministře, ministerstvo životního prostředí je si toho vědomo, že tato měření také děláme, což po nás samozřejmě může chtít i mezinárodní společenství v Evropské unii.

A pokud se týká toho, co řekl pan senátor Vystrčil, tak já s tím naprosto souhlasím. Není to pouze z nákladní dopravy. Je to hodně z těch naftových motorů. Ale já bych tedy si dovolila navrhnout, pokud přijmete to doplnění toho usnesení, to není změna, to je doplnění usnesení o tom, že to v příští zprávě bude, a to není nic proti ničemu, aby tam bylo „zejména“, čili doplňuji ještě to slovo „zejména“.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Předpokládám, že ano, dotazů byla spousta. Takže prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Určitě. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, nebojte se, já jsem si nevzal tu tlustou knihu proto, abych vám ji četl, ale proto, že jsem si do ní dělal poznámky.

Já bych si dovolil zareagovat na ty otázky nebo příspěvky z diskuse, za které děkuji. Byla to diskuse ještě bohatší, než jsem čekal. Myslím, že ještě diskuse bohatší než v Poslanecké sněmovně, v některých ohledech podstatně.

Já bych si dovolil tedy začít těmi ultrajemnými částicemi, jak říkala paní senátorka, paní profesora Syková, je to skutečně tak, že v této chvíli není stanovena nebo není momentálně k dispozici celoplošná republiková monitorovací síť. To já bych viděl jako relativně ten největší problém. Ona jsou skutečně projektová data. Většina těch měření je na úrovni výzkumných projektů, například v Moravskoslezském kraji nebo v okolí Prahy, nebo třeba v Čelákovicích. Ony ty limity zatím nejsou stanovené ani na evropské úrovni, jak víte.

Ty ultrajemné částice jsou bezesporu téma, které je v Evropě i ve světě dneska velmi sledováno, protože je zřejmé, že ten dopad na zdraví tady určitě je.

Problémem je jenom jediná věc, a proto já dneska, teďka, jsem trochu uvažoval, ale nejsem schopen úplně takhle rychle zareagovat, protože bych se o tom musel pobavit hlouběji s kolegy, než co jsme si teď byli schopni vyměnit přes SMS. Ale v čem určitě není problém, abychom do té zprávy o životním prostředí jistým popisným způsobem dali k dispozici ta data, která máme, ale s tím, že nejsme schopni je interpolovat úplně přesně, protože bychom museli na to mít celorepublikovou síť, kterou samozřejmě máme dneska na ty větší prachové mikročástice, tedy 2,5 a vyšší, nebo řekněme – především PM10.

To znamená, v této chvíli bychom to tam zmínili, určitě, zmínili bychom tam měření, která máme k dispozici z těch lokalit, které máme k dispozici, i s tím, že toto nejde určitým způsobem interpolovat na celou republiku. Určitě bychom byli schopni a myslím, že se na tom i dneska pracuje na základě těch výzkumných úkolů odhadnout poměrně rychle, co by stálo, abychom rozšířili tu plošnou síť, kterou dneska má především Český hydrometeorologický ústav, tak, aby pokrývala plošně tedy ty ultrajemné částice.

Jestli by to takto stačilo? Rozumí se tím, že se od nás nečeká na zprávu za rok 2014, že bychom tam byli schopni dát to plošné měření, což tedy bohužel, i kdybychom rádi, tak nedáme.

Z hlediska starých ekologických zátěží a návrhů na doplnění, tak to doplníme, určitě, bude to už v té zprávě za rok 2014, s tím počítáme a děkujeme za ten námět. Pro paní senátorku Seitlovou, já vám ty hranice teďka neřeknu takhle z voleje, nevím je úplně přesně, ale tu informaci vám dám. Určitě na nějaké bilaterální bázi bych si dovolil vás oslovit a dám vám úplně přesně informaci, jaký je teď aktuální stav.

Obecně, možná teď jste zaznamenali informaci z médií, že jsem se rozhodl vytvořit v rámci Státního fondu životního prostředí a Národního programu životního prostředí takový, řekněme, fond rychlého nasazení, kde bude v první fázi 100 milionů Kč, což samozřejmě je droboť, ale mělo by to sloužit právě na to odstranění těch největších ekologických rizik. My tomu říkáme hořáky, např. jako byl ten Brněnec zmiňovaný prostě už mediálně, kde několik stovek tisíc korun stačí například na to, aby byla odstraněna ta největší nebezpečí, třeba jedy, které hrozí, že ohrozí lidské zdraví nebo prostě nějak se dostanou do vodotečí. Takže v nejbližší době vypíšeme tento projekt, na který pak budou reagovat kraje a následně i obce s rozšířenou působností. Věřím, že se nám i s touto relativně malou částkou podaří odstranit desítky těch menších zatížení, ale také nebezpečných.

Jestliže jsem hovořil o dopravě a klesající zátěži, paní senátorko, tak jsem hovořil v této chvíli především o noxech CO a VOC. Je fakt, že i v případě těch částic prachovcých, tak tam určitý úbytek je. Ale je potřeba říct, že dneska třeba velký problém vidíme, a já se ho teď zrovna snažím s kolegy z ministerstva dopravy řešit, například prostě tím, že se mnohdy stává, že jezdí tady tisíce aut po České republice, které mají vymontovány filtry jemných částic. Je to nezjistitelné v podstatě. Možná jsou to desítky tisíc. Je to určitě věc, která… Protože ten nový filtr jemných částic stojí desítky tisíc korun, a ti lidé si ho prostě vymontují a jezdí bez toho. A policie to nezjistí. Jednáme právě s panem ministrem Ťokem, kterého tímto zdravím na bidýlko, což od Brabce teda zní divně… Takže jednáme právě o tom, jakým způsobem i tuto věc postihnout. To jsou ta dílčí opatření, která prostě různou pomoct.

Obecně jednání s Polskem, já se omlouvám, nezaznamenal jsem úplně všechna jména senátorů, senátorek, ale myslím, že budu reagovat na všechno.

Věřte, že tlak na Polsko, to bylo, myslím, od pana senátora Koliby, ano. Tlak na Polsko existuje velký. My zaprvé jsme s Polskem vytvořili projekt tzv. Air Silesia, který dneska popisuje poprvé vliv polským a českých zdrojů na kvalitu životního prostředí, především kvalitu ovzduší v Polsku. Problémem skutečně je fakt, že Polsko má, historicky si vylobbovalo v Evropské unii lepší, tedy vyšší, pro ně lepší, pro životní prostředí horší, vyšší indikátory, které potom samozřejmě jistým způsobem zvýhodňují polský průmysl. Teď se měly také ale prostě snížit od roku 2017 – 2018, tak, aby se dostaly na tu českou úroveň, aby Česká republika vlastně byla i konkurenceschopná, protože za stávajících okolností hrozí v některých případech, a bylo to i v případě ArceloruMittal, vlastně ten odliv toho, že, víte, že Arcelor skutečně investoval miliardy korun, především do odprášení těch svých aglomerací průmyslových, stejně jako například Vítkovice a mzda delší zdroje. Nová huť.

Nárůst spárkaté zvěře, to je tedy otázka spíše na ministerstvo zemědělství, ale věřte, že podle toho, co jsem se s Marianem Jurečkou vzhledem k tomu, že mi divoká prasata asi už podesáté prorazila plot a zničila mi komplet zahradu, tak jsme se prostě i s panem ministrem zemědělství bavili o tom, protože dneska se odhaduje, že v České republice samozřejmě je přibližně 800 tisíc kusů černé zvěře, možná až k milionu, což jsou samozřejmě desetkrát větší čísla, než by byly nějaké normované stavy.

Vzhledem k silné myslivecké lobby, která je v Poslanecké sněmovně, nevím, jestli v Senátu taky, to byste mohli říct vy, tak samozřejmě existuje určitá rezistence proti nějakému velkému odstřelu, ale věřte, že tam, kde to můžeme ovlivnit jako ministerstvo životního prostředí, to znamená například v národních parcích nebo v chráněných územích, tak tam se snažíme tu zvěř regulovat podstatně více, ale podle informací, které mám i z ministerstva zemědělství nebo od pana ministra, tak jsou tady velké tlaky na to, aby skutečně byly v případě především té černé zvěře, aby se ve spolupráci s mysliveckou jednotou ty stavy skutečně regulovaly.

Pan senátor Martínek, děkuji za tu zmínku o té ztrátě alokace. Věřte, že to je pro nás priorita. Já si troufám říct, a nechtěl bych to zakřiknout, že jestliže nám za roky 2014 – 2015 hrozila ztráta alokace 18 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí, tak ten můj cíl je nula – ztráta. Za rok 2014 věřím, že už ta nula to bude, za rok 2015, kdy nám hrozilo 5 miliard, tak věřím, že to na tu nulu taky stáhneme. A měli jsme i několikrát kontrolu z Evropské komise na náš kontrolní systém. Dopadla dobře. Já věřím, že pokud přijdou nějaké korekce, tak nebudou tak zásadní, abychom se skutečně bavili o miliardových částkách.

Zjednodušení a zrychlení programu – jednoznačně ano, myslím Operačního programu Životní prostředí – bude určitě. To, co vy jste říkali z hlediska třeba toho, jakým způsobem fungují kotlíkové dotace nebo problémy i další, máme připravenou novelu zákona o ovzduší, kterou teď skutečně probíráme, půjde poměrně brzy do meziresortního řízení připomínkového. Tam je mimo jiné právě možnost, kontrola spalování odpadů v domácnosti, což určitě z pravé části spektra budu napaden, že chceme lidem vstupovat do domácností, ale věřte, že to tam bude ošetřeno způsobem, který podle mého názoru bude velmi korektní. Ale přitom bude ten problém řešit.

Stejně tak jako už v případě zmiňovaných odběrů podzemní vody, které jsou skutečně cenově úplně někde jinde, tak i tam by to mělo řešit dnes připravovaný... Dnes shodou okolností na poradě vedení své, ze které jsem teď přišel, tak jsme řešili novelu zákona o vodách, kde tato záležitost bude také řešena.

Stejně tak pro pana senátora Martínka určitě z hlediska přenesení kompetencí, a tudíž i převodu peněz, tak rozhodně to budou věci, které jsem jen tak neslíbil, s tím, že slibem nezarmoutíš, ale věřte, že určitě jakmile budeme opravdu mít z krajů a z obcí informaci, co ta konkrétní nová byrokracie nebo administrativa přinese, tak se o tom určitě budeme bavit. Mimo jiné i pro ministerstvo životního prostředí to samozřejmě znamená zátěž, na kterou od ministra financí 100% peníze navíc nedostaneme.

Pro pana senátora Tesaříka a pana senátora Vystrčila, proč tak pozdě příprava zprávy. On ten problém není ani tak na ministerstvu životního prostředí. My jsme schopni ji připravit přibližně během 2 měsíců. Problém je s daty. Protože my vlastně díky zaprvé zákonu, který řeší statistickou službu, který řeší zákon o odpadech a další zákony, nebo zákony ministerstva financí, tak my se k některým datům dostaneme až na konci září následujícího roku, kdy jsou verifikovány. A teprve potom jsou verifikována ta data, a teprve potom můžeme začít zpracovávat tu zprávu. Resp. my už ji zpracováváme předtím, máme maketu, ale ty informace tam můžeme dát až potom. Tedy my v tom relativně se snažíme, v tom procesu, řekněme, z toho zpoždění my možná zabereme měsíc, měsíc a půl té přípravy, nebo dva měsíce. Ale to gró je, že prostě čekáme na data. Tam bychom museli měnit celou řadu jiných zákonů, například právě zákon, který se týká dodávání statistických dat, tak, aby nám je prostě dávali dřív, protože samozřejmě bez těch definitivních verifikovaných dat my nejsme schopni tu zprávu dát.

Ta zpráva je už většinou v listopadu na našem webu v předběžné podobě a teprve potom je prostě v písemné podobě nějak verifikována. Takže v předběžné podobě je už ji možno vidět na našem webu, a to ještě dřív, než je potom projednávána. Samozřejmě několik měsíců zabere i projednávání a samozřejmě schvalování, ať už ve vládě nebo potom v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně. Já jsem se s kolegy domluvil, že my uděláme všechno pro zkrácení těch termínů na naší straně. Ale trošku je problém na té straně dat.

Ještě k tomu Polsku. Jak jsem říkal, tlačíme na ně výrazně. Já budu mít další jednání s panem ministrem životního prostředí Polska o tom, jak třeba budou řešeny například střední spalovací zdroje, kde také Polsko má úplně jinou legislativu, měkčí legislativu, než má Česká republika.

Já si nejsem jist, vážené senátorky, vážení senátoři, jestli jsem tedy kromě toho, že jsem vyčerpal vás, tak že jsem vyčerpal všechna témata. Já doufám, že ano, jinak se, prosím, braňte.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Nyní bych požádal pana zpravodaje, včetně tedy návrhu o tom, o čem budeme hlasovat v této situaci.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. V rozpravě vystoupili 4 senátoři, 2 paní senátorky, z toho jedna paní senátorka dvakrát. Pan ministr nám poctivě zodpověděl dotazy mířené na ministerstvo životního prostředí. A jsou tady v podstatě 2 návrhy na hlasování, s tím, že jeden návrh je výboru VUZP, a tento návrh rozšířila paní senátorka Syková, se kterým já se taky ztotožňuji. Viděl jsem, že se ztotožňují i všichni ostatní senátoři a senátorky.

Já bych se tedy vaším prostřednictvím, pane předsedající, zeptal kolegů, jestli můžeme o tom usnesení, rozšířeném, hlasovat najednou, jestli kolegové nemají námitky.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pokud není námitek, tak určitě o tom můžeme hlasovat, protože v zásadě to můžeme brát jako protinávrh.

Senátor Petr Gawlas:  Takže já bych teď přečetl ten návrh. Senát PČR

1) bere na vědomí zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2013,

2) doporučuje, aby v příští zprávě o životním prostředí byly promítnuty i staré ekologické zátěže,

3) doporučuje, aby v příští zprávě o životním prostředí byly zahrnuty údaje o míře znečištění ovzduší ultrajemnými částicemi, pocházejícími zejména z těžké nákladní dopravy, a informace, jaká byla tímto účelem provedena měřená.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Takže o tomto návrhu budeme hlasovat. Pokud není námitek. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů. Potřebné kvórum je 32. Zeptám se na stanovisko pana ministra? Souhlasí. Pan zpravodaj? Také souhlasí. Zahajuji hlasování: Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo.

A já mohu konstatovat, že v hlasování č. 19 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32, pro vyslovilo 49, proti byl 1, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Tím jsme projednali tento bod a taky ho můžeme ukončit.

My se vystřídáme v řízení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Milé kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat dalším bodem dnešní schůze, a tím je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu

Tisk EU č. K 006/10

Je to náš senátní tisk číslo K 006/10. Materiál jste obdrželi jako senátní tisky K 006/10 a K 006/10/01. Prosím pana ministra financí, kterého ovšem, pokud mám informace, tak zastupuje pan ministr životního prostředí... Už ho vidím. Tak je to správně. Takže poprosím pana ministra Brabce, aby zastoupil pana ministra Babiše. Prosím.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, ještě jednou, vážené senátorky, vážení senátoři. Já se omlouvám, já jsem měl informaci, že toto jde až po dalších 2 bodech, takže se mi trošku rozsypaly notičky, ale já se omlouvám tedy, že tentokrát před vás předstupuji s oblastí, která není tak úplně z hlediska životního prostředí, ale já věřím, že to bude srozumitelné.

Sdělení Evropské komise – optimální využití flexibility v současných pravidlech Paktu o stabilitě a růstu – bylo zveřejněno 13. ledna letošního roku. Dovolte mi tedy říct několik slov k Paktu o stabilitě a růstu obecně napřed, potom už se dostávám k tomu vlastnímu sdělení.

Cílem paktu jsou tedy zdravé veřejné finance členských států a Evropské unie, pakt sestává z tzv. preventivní a nápravné části. Smyslem té preventivní části je předcházet vzniku nadměrného schodku. Členským státům stanovuje povinnost ve střednědobém horizontu usilovat o zhruba vyrovnané veřejné rozpočty.

Pokud k nadměrnému schodku přece jenom dojde, přijde na řadu nápravná část paktu, jejímž cílem je nadměrný schodek odstranit. Nadměrným schodkem je pak myšleno překročení těch známých maastrichtských kritérií, tedy 3 procenta HDP v případě deficitu a 60 procent HDP v případě dluhu.

V souvislosti s pravidly paktu nelze nezmínit výsledky jednání rady ECOFIN, tedy ministrů financí členských zemí, ze dne 10. března, kde došlo k dalšímu prodloužení lhůty Francii k nápravě nadměrného schodku až do roku 2017. Lze jenom doufat, že prodloužená lhůta bude využita k prosazení nezbytných reforem ve Francii, a tím i k posílení kredibility paktu.

Česká republika se bude nadále zasazovat o zachování rovného zacházení vůči všem zemím Evropské unie při provádění paktu.

Obecná pozice České republiky k tomuto sdělení vychází z našeho nesouhlasu s případným oslabováním Paktu o stabilitě a růstu. Domníváme se, že zdravé a udržitelné veřejné finance a důvěryhodnost pravidel pro jejich zajištění jsou důležitým předpokladem pro fungování hospodářské a měnové unie.

Sdělení Komise se tedy týká obou částí paktu, přičemž se zaměřuje na 3 dimenze, ve kterých dle Komise existuje prostor pro využití flexibility, a sice investice, strukturální reformy a zohledňování hospodářského cyklu. V případě investic sdělení uvádí, že postup při nadměrném schodku nebude zahajován se státy, které poruší kritérium pro schodek nebo dluh pouze vlivem příspěvku těchto zemí do Evropského fondu pro strategické investice.

Investiční doložku budou moci využít pouze státy v nepříznivé fázi hospodářského cyklu, které si ovšem zároveň udrží dostatečnou rezervu vůči schodku 3 procenta HDP.

Obecně lze říci, že pozice České republiky k investiční doložce je zatím spíše obezřetná.

Druhou oblastí, kterou se sdělení zabývá, je zohledňování významných strukturálních reforem a klíčovou otázkou v této oblasti je, zda zohledňovat pouze strukturální reformy již provedené, nebo i jejich plány. Komise hodlá zohledňovat strukturální reformy i na základě dostatečně podrobných a věrohodných plánů. Oproti tomu vláda České republiky se ve shodě s názorem senátního výboru VEU domnívá, že zohledňovány by měly být pouze reformy již schválené.

Státy, které budou chtít využít investiční doložku, nebo ustanovení zohledňující strukturální reformy, budou muset zajistit návrat ke zhruba vyrovnaným veřejným rozpočtům nejpozději do 4 let.

Třetí a poslední oblastí pokrytou tímto sdělením Evropské komise je zohledňování hospodářského cyklu… (Pšíknutí z davu.) Je to pravda… Jednoduše lze tuto část sdělení vysvětlit tak, že státy mohou konsolidovat méně v hospodářsky nepříznivém období a více v období příznivém. Více musí také konsolidovat členské státy, kterým hrozí riziko udržitelnosti veřejných financí.

Závěrem mi, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte několik slov k fázi projednávání sdělení.

Jednání na pracovní úrovni Rady stále pokračují. Postoje členských států se různí. V některém ohledu dokonce významně. Existuje řada otazníků nad konkrétní aplikací zmiňovaného sdělení. Česká republika bude usilovat o jejich vyjasnění a o jejich uplatňování vůči všem podobným způsobem.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také vám děkuji, pane ministře, a samozřejmě prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 006/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Besta, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Zdeněk Besta:  Dobré odpoledne, pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já myslím, že pan ministr již obšírně řekl, o co jde v tom sdělení. Ale já musím ještě uvést jednu věc, že to sdělení je vlastně jenom takový komunikační dokument Komise, který slouží jako informační podklad, a na jehož základě potom probíhá diskuse o dalších krocích Evropské unie v určité oblasti.

Jak už bylo řečeno, toto sdělení má podporovat účinné provádění strukturálních reforem, podporovat investice, zejména v souvislosti s novým Evropským fondem pro strategické investice, tzv. EFSI. A zatřetí – lépe zohledňovat hospodářské cykly v jednotlivých členských státech.

Ten Pakt o stabilitě a růstu, jak už o tom pan ministr hovořil, byl dojednán už v roce 1997 v Amsterdamu. Jeho primárním smyslem bylo vynutit potřebnou fiskální disciplínu a jednotlivé národní rozpočtové politiky koordinovat do takové míry, aby umožnily bezproblémové fungování měnové zóny.

Ten pakt má preventivní část paktu a pak je nápravná část paktu. Pokud ekonomika nebo veřejný dluh překračuje 60 procent, nebo 3 procent zadlužení HDP. Právním základem Paktu o stabilitě a růstu, primárním právu EU, jsou články 121 a 126 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Hlavním záměrem prezentovaného sdělení je poskytnout vodítko pro využití flexibility obsažené ve stávajících pravidlech Paktu o stabilitě a růstu, aniž by tato pravidla se měnila, nebo nahrazovala.

Tímto sdělením chce Komise posílit propojení mezi investicemi, strukturálními reformami a fiskální odpovědností, což jsou dle roční analýzy růstu Evropské komise tři hlavní priority, jimiž by se měla řídit hospodářská a rozpočtová politika členských států.

U členských států v rámci té preventivní složky paktu zohlední Komise dopad reforem, za předpokladu, že tyto reformy jsou významné, nebo mají ověřitelné dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné prostřednictvím zvýšení potenciálního udržitelného růstu, nebo jsou již skutečně prováděny.

A v nápravné části paktu teprve může Komise při zahájení postupu při nadměrném schodku doporučit delší lhůtu pro jeho nápravu, také za předpokladu, že existuje zvláštní plán strukturálních reforem a rovněž území podléhajících postupům při nadměrném schodku, které učinily požadovanou fiskální korekci, ale potřebují více času k dosažení 3% referenční hodnoty.

Pozici vlády už nám objasnil pan ministr. Já můžu říct, že toto sdělení nemá dopad na legislativu, je i bez přímého, finančního, rozpočtového dopadu. Naše Poslanecká sněmovna vybrala dokument k projednání, ale byl pouze vzat na vědomí, vybrala dokument k projednání, ale byl vzat na vědomí bez projednání, abych to řekl přesně.

Takže v podstatě náš výbor má doporučení, které lze v obecné rovině přijmout pozitivně jako vítanou iniciativu k vyjasnění a upřesnění stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu, které má za cíl poskytnout členským státům jasnější vodítka pro uplatňování pravidel paktu. V našem doporučení podporujeme úsilí Komise o vyjasnění současných pravidel. Považujeme za důležité, aby v preventivní, nápravné části paktu byly při rozhodování o aplikaci doložky strukturálních reforem zohledňovány pouze již schválené reformy. Tj. reformy přijaté parlamentem.

A taky konstatujeme, že jsme rádi, že bude podle tohoto sdělení dodržován princip rovného zacházení se všemi členskými státy.

To je tak všechno ohledně optimálního využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane zpravodaji, za vaši zpravodajskou zprávu. A otvírám rozpravu k této materii. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Asi se pan předkladatel, resp. pan ministr, nebude vyjadřovat k rozpravě. Předpokládám, že pan zpravodaj také ne. Máme tady hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak je nám předloženo z výboru, tak, jak ho tady přednesl pan senátor Zdeněk Besta. To znamená, jenom bych připomněl, že to je tisk č. K 006/10/02. V současné době máme v sále přítomno 59 senátorů a senátorek, aktuální kvórum je 30, já ještě svolám kolegy k hlasování.

Takže ještě jednou, máme aktuálně 59 senátorů a senátorek, aktuální kvórum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 20 z přítomných 59 senátorů pro hlasovalo 46. Konstatuji, že návrh usnesení Senátu byl přijat.

Děkuji panu ministrovi Brabcovi i našemu zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

A pokračujeme dalším bodem, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 43

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 43 a návrh uvede pan ministr kultury Daniel Herman, kterého tady u nás vítám, a prosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Daniel Herman:  Děkuji. Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dobrý den.

Hlavním účelem navrhované právní úpravy je vytvořit změnou zákona o Českém rozhlasu podmínky pro rozšíření možností příjmu stanice mluveného slova Českého rozhlasu, Českého rozhlasu Plus, a to v pásmu velmi krátkých vln. Jedná se o stanici, kterou Český rozhlas již v omezeném rozsahu vysílá a která posluchačům kromě zpravodajství rovněž přináší publicistiku a vzdělávací pořady, zejména v oblasti vědy, techniky a historie.

Návrh obsahuje rovněž dílčí změnu zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, kterou se napravují legislativně technické nedostatky. Mění se termín předkládání výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v Poslanecké sněmovně a pro stanici Český rozhlas plus se zakotvuje zákaz zařazování obchodních sdělení, s výjimkou obchodních sdělení v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sdělení nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události.

Z navrhované právní úpravy neplynou žádné nároky na státní rozpočet, ani ostatní veřejné rozpočty. Všechny náklady související s rozšířením možnosti vysílat stanici Český rozhlas Plus na velmi krátkých vlnách budou hrazeny z vlastních prostředků Českého rozhlasu.

K předloze, kterou máte před sebou, bych rád na vysvětlenou dodal, že v Poslanecké sněmovně návrh zákona doznal určitých změn, a to v tom směru, že během projednávání návrhu se zmiňovaly obavy soukromých provozovatelů vysílání, aby Český rozhlas nezískával disponibilní kmitočty a příjmy z obchodních sdělení na úkor soukromých provozovatelů. Tyto obavy se podařilo eliminovat pozměňovacími návrhy. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh zákona projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 43/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Petr Bratský.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 43/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové. Tento návrh zákona je velice prostý a jeho hlavním účelem je umožnit, aby stanice Český rozhlas Plus mohla být šířena i na velmi krátkých vlnách. O nic víc v podstatě v tomto návrhu nejde, plus tedy některé potřebné úpravy při aplikaci evropské směrnice, které se v předchozích novelách nepodařily udělat přesně.

Co k tomu říci? Četli jste si možná některé výhrady naší legislativy. V podstatě to jsou většinou ryzí technikálie, a bývalo by hezké, kdyby takovéto výhrady nemusely být vzneseny. Ale je třeba říci, že mnohé jsou fakticky adresovány poslancům, protože oni zasáhli do textu se svou příslovečnou tvůrčí schopností a učinili z některých jeho pasáží spíše takové, abych tak řekl, lidové vyprávění, než normativní text.

Ale nic z toho nebrání aplikaci tohoto zákona. A proto se také náš výbor usnesl, na doporučení plénu Senátu tuto předlohu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Dovolte mi ještě jednu poznámku. Myslím si, že bychom měli tuto novelu vítat, protože profil, programové zaměření této stanice přesně odpovídá tomu, co by mělo býti veřejnou službou v rozhlasovém vysílání, takže bude-li zpřístupněna širšímu okruhu posluchačů, můžeme to jedině pochválit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také i vám děkujeme, pane senátore, a rovněž i vy se, prosím, posaďte ke stolku zpravodajů.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky pan senátor Petr Bratský. Nechce. A pokud nechce, tak se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nevidím nikoho takového, otevírám tedy obecnou rozpravu k tomuto tisku.

Do rozprav se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Nevyzývám ani pana ministra, aby se k obecné rozpravě vyjádřil, rovněž ani pana zpravodaje.

Přistoupíme k hlasování a máme zde de facto jediný návrh, a to je návrh schválit tento návrh zákona. Pozvu kolegyně a kolegy do sálu.

V současné době máme aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 21 registrováno 61 senátorek a senátorů, pro 51. Konstatuji, že návrh byl schválen.

Děkuji panu ministrovi a děkuji i zpravodajům. Končím projednávání tohoto bodu.

A budeme pokračovat posledním bodem dnešního dne, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 38

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 38. A prosím pana ministra dopravy Dana Ťoka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Cílem předložené novely zákona o námořní plavbě je implementace požadavků mezinárodních námořních úmluv do právního řádu České republiky, vytvoření podmínek k jejich ratifikaci a transpozice se sekundárních právních aktů Evropské unie v oblasti výcviku a certifikace námořníků, podmínek pro práci na moři a ochrany mořského prostředí.

V souvislosti s mezinárodními úmluvami je nutno zabezpečit zejména implementaci změn mezinárodní úmluvy o normách výcviku, certifikace a strážní služby – úmluva STCV – které byly přijaty v roce 2010 ve filipínské Manile a přizpůsobení českého právního řádu plánované ratifikaci úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 2006 o práci na moři (Úmluva o práci na moři). Tyto mezinárodní úmluvy se po ratifikaci stanou součástí našeho právního řádu a je třeba zajistit soulad zákona o námořní plavbě s nimi.

Úmluva o normách výcviku, certifikace a strážní služby je nejvýznamnější mezinárodní smlouva, která stanovuje minimální požadavky na způsobilost námořníků, jejich výcvik a certifikaci. Jejím hlavním cílem je zajistit zvýšení ochrany života a majetku na moři a ochrany mořského prostředí.

Návrh zákona upouští od přísnějších podmínek na certifikaci námořníků nepožadovaných úmluvou do té míry, nakolik se tato právní úprava jeví jako neopodstatněná zátěž pro uchazeče.

Úmluva o práci na moři byla přijata v roce 2006 na mezinárodní konferenci práce a její ratifikaci gesčně zajišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Je mezinárodním nástrojem, jehož cílem je zabezpečit právo všech námořníků na důstojné zaměstnání.

Cílem návrhu zákona je zajistit slučitelnost právního řádu České republiky se sekundárními akty práva EU, které navazují na zmíněnou právní úpravu mezinárodní.

Návrh zákona dále odstraňuje ustanovení související se správním trestáním nedovoleného vypouštění znečišťujících látek z lodi ze zákona o námořní plavbě, a to v návaznosti na skutečnost, že toto protiprávní jednání je nedovolené jednání trestáno prostřednictvím ustanovení trestního zákoníku a zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR návrh zákona projednal na své 6. schůzi dne 11. března 2015 a svým usnesením doporučil Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dovoluji si proto vás požádat, aby Senát Parlamentu ČR schválil tento zákon v předloženém znění. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 38/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan ministr zde myslím řekl vše podstatné a já bych si jenom dovolila doplnit drobné detaily. Změny lze rozdělit do několika oblastí. Za prvé jsou to změny související s mezinárodním právem, za druhé změny související s evropským právem a za třetí změny týkající se vnitrostátního práva, s tím, že změny ve vnitrostátním právu se týkají za prvé zákona o správních poplatcích a za druhé zákona o inspekci práce.

Na závěr si vás dovolím pouze informovat o usnesení hospodářského výboru z minulého týdne, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit předložený návrh. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, paní senátorko, a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů.

A je mou povinností se zeptat, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu k této materii. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Petr Gawlas. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Nepřihlásil jsem se do diskuse proto, že bych chtěl být námořníkem nebo si to přál, ale můj otec námořníkem chvíli byl, dokonce v roce 1975 křtil v polském Štětíně námořní loď Třinec. A v úvodu si jenom postesknu, že v roce 1998 byla česká námořní flotila, která dobře fungovala a byla výdělečná, prodána "proslulým" finančníkem Koženým za pár dolarů. To je jen takový stesk.

Nyní k novele. Novela je z velké části novelou transpoziční, protože zavádí do českého právního prostředí hned několik norem Evropské unie. Mimo jiné obsahuje také změny Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků.

Jednou z částí této implementace je také zmírnění podmínek certifikace námořníků, které – a to byl pro mne překvapivý moment – jsou v ČR přísnější, než jsou minimální požadavky dle výše uvedené úmluvy. Platí to zejména u požadované praxe na moři, kterou musí uchazeč o příslušný průkaz způsobilosti absolvovat, což může vést až k výraznému administrativního zpoždění profesionálního růstu námořníka.

Jsem sice rád, že suchozemský národ klade na profesionalitu svých námořníků takto vysoké nároky, na druhou stranu oceňuji, že ministerstvo v tomto bodě zareagovalo a rozhodlo neztěžovat našim námořníkům podmínky pro kariérní postup nad nezbytnou míru.

Vítám také návrh na přijetí speciální úpravy pracovní doby a doby odpočinku námořníků, která bude vycházet především z požadavků Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků.

Já tento senátní tisk také podpořím, jenom musím ještě říci, že čeští námořníci se plaví pod cizími vlajkami. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Nechce, paní zpravodajka také ne.

Dostáváme se k hlasování. Máme zde jediný návrh, a to je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO, kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

V hlasování č. 22 registrováno 62, pro 58. Návrh zákona byl schválen.

Děkuji navrhovateli panu ministrovi Danu Ťokovi i naší paní zpravodajce. Končím projednávání tohoto bodu.

Končím zároveň dnešní program 7. schůze Senátu. Schůze bude pokračovat zítra od 9.00 hodin. Hezké odpoledne, hezký večer!

(Jednání ukončeno v 15.38 hodin.)

<<<<<<< HEAD ======= >>>>>>> dcc76c226a822eba7de92542ab205182cf5f82c0