(2. den schůze – 20.07.2017)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 8. schůze Senátu.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: František Čuba, František Bradáč, Miloš Vystrčil, Jiří Šesták, Patrik Kunčar, Alena Dernerová, Pavel Štohl, Lumír Aschenbrenner, Jiří Cieńciała, Ivo Valenta a z dopoledního jednání kolega Václav Láska a kolegyně Zdeňka Hamousová.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. A ještě jednou připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Hlásí se pan kolega Radko Martínek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radko Martínek:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Chtěl bych poprosit, protože mě včera oslovila paní poslankyně Věra Kovářová, že naléhavě bude muset odjet a potřebovala by tedy pevně zařadit bod č. 55 (senátní tisk č. 140) a bod č. 56 (senátní tisk č. 146), a to jako první a druhý bod po polední přestávce.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Vzhledem k tomu, že je to procedurální návrh, budeme po znělce hlasovat bez rozpravy.

Byl podán návrh na změnu pořadu schůze, a to takový, že se navrhuje zařadit body č. 55 a 56 jako první dva body po dnešní polední přestávce, to znamená na začátek odpoledního jednání.

Přítomno je 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 49 registrováno 55, kvorum 28, pro návrh 54, proti jeden. Návrh byl schválen a budeme se touto změnou pořadu řídit.

Nyní budeme pokračovat v našem jednání. Nyní projednáme bod

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

Tisk č. 94

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 94 a uvede ho ministr školství, mládeže a tělovýchovy Stanislav Štech. Pane ministře, vítám vás v Senátu, máte k dispozici stolek zpravodajů, a poprosím vás o úvodní slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. V souhlasu s ratifikací předkládám změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu, přijatá na 33. zasedání generální konference UNESCO v Paříži v roce 2005, je mnohostrannou smlouvou, která pro Českou republiku vstoupila v platnost v roce 2007.

Účelem této úmluvy je zohlednit nové okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu. Nedílnými součástmi této úmluvy jsou Příloha I (seznam zakázaných látek a metod) a Příloha II (mezinárodní standard pro terapeutické výjimky.)

Úmluva patří do kategorie smluv, jejichž přijetí nebo přijetí jejích změn je podmíněno souhlasem Parlamentu České republiky a ratifikací prezidentem republiky. Příloha I je nedílnou součástí této úmluvy a přijetí jejích změn vyžaduje dodržet stejný ústavně právní postup.

V souvislosti s vývojem dopingových látek a metod v oblasti sportu je Příloha I této úmluvy aktualizována každoročně. Změny Přílohy I aktualizují a doplňují přílohu o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem. Konkrétně došlo k uveřejnění jmenovitého výčtu látek ve skupině steroidů a upřesnění některých kvantitativních limitů. Tyto změny přispějí k vyjasnění některých dosud sporných ustanovení nebo vykládání pravidel v oblasti antidopingu.

Předložený materiál nemá žádné dopady na státní rozpočet, veřejné rozpočty a netýká se rovnosti postavení mužů a žen. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, a prosím, abyste využil místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 94/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 94/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Václav Homolka. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Homolka:  Děkuji, vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Smyslem a účelem této mezinárodní úmluvy je zohlednit nové, aktuální okolnosti v boji proti dopingu, a tak podpořit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit co nejširší celosvětově smluvní rámec pro společný boj proti dopingu. Obě části úmluvy popsal pan ministr, já jenom řeknu, že pro rok 2017 Světová antidopingová agentura změnila Přílohu I, aktualizací Přílohy I z předchozího roku o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem.

Bližší informace o konkrétních změnách jsou spíše pro inženýry chemie nebo pro odborníky v lékařství. Jak jsem to trochu studoval, nezbývá než věřit odborníkům, že seznam zakázaných látek a metod je pro tento rok dobře zpracován a splňuje v oblasti dopingu ve sportu svůj účel.

K legislativnímu procesu, vláda ČR vyslovila souhlas s přijetím změny Přílohy I usnesením č. 197 z 13. března 2017, Senátu byla předložena 12. dubna tohoto roku. Stejně tak Poslanecké sněmovně. Přijetí těchto změn nemá dopady na státní rozpočet ani veřejné rozpočty, netýká se rovnosti postavení mužů a žen.

Protože se změna Přílohy I stane součástí českého právního řádu až po projednání parlamentem a ratifikování prezidentem republiky, je třeba proceduru urychleně dokončit.

K prodlení s ratifikací a publikací ve Sbírce mezinárodních smluv dochází každoročně, v jiných letech to bývalo i výrazně později.

Tradiční otázka, proč se proces schvalování nedaří urychlit, zůstává nadále v podstatě nezodpovězena.

Na závěr bych vás seznámil s usnesením našeho výboru. Ten

I. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 94 mne,

III. pověřuje místopředsedu výboru, senátora Jaromíra Jermáře, předložit toto usnesení předsedovi Senátu, což se stalo.

Já prozatím děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, zároveň se omlouvám, že jsme vás tady vyrušovali ohledně některých procesních záležitostí. Děkuji vám a vy už jste zaujal místo u stolku zpravodajů, budete plnit úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Tomáš Jirsa? Zřetelně signalizuje, že ne. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jaroslav Kubera. Pan místopředseda!

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  A ještě taky primátor a krajský zastupitel..., ale u nás si na to nehraji. Dobrý den... (Milan Štěch: To tady není předmětné.) Já jenom poznámku. Všimněte si, jak je to marnost nad marnost. Za půl roku tady budeme opět sedět a opět budeme doplňovat další přípravky, protože právě teď, kdy my jednáme, už hoši vymýšlejí přesun molekul z bodu A do bodu B, tak, aby v seznamu ta látka nebyla. Já to říkám jenom proto, že je to víceméně filozofická zásadní otázka, jestli je to věc těch sportovců, nebo jestli státy a mezinárodní úmluvy mají zasahovat do toho. Ono je to marné, marné, protože vždycky zůstanou nějaké povolené. Jestli jste viděli poslední případ, kdy se přenesla ta látka polibkem, byl nedávno zmíněn v médiích, políbila ho a jemu sebrali medaili. Nemluvím o tom, že jak se zdokonalují ty metody, tak si představte ty trapnosti, že po 10 letech od olympijských her přijde ona protidopingová komise s tím, že teď už tu moč konečně prozkoumala, kamaráde, vrať tu medaili, dej ji tomu, kdo byl druhý. Prostě jsou to z jednoho pohledu trapnosti, z druhého pohledu my máme tu naši péči nejdojemnější přece o to zdraví těch sportovců. Ale pak mi řekněte, kdo se díval na včerejší etapu Tour de France, jestli je normální jezdit do 2600 metrů, nebo kolik to bylo, kdy to je o zdraví, doslova o zdraví, kde je ledovec, a přesto takové etapy jsou. Ten sport se posunuje do neskutečných hraničních, adrenalinových výšin. Ale já spíš zastávám liberální názor, že stejně tak jako nebudu rád, až mi poté, co dnes projednáme zákaz kožešinových zvířat, tak budu tady citovat včerejší článek, co navrhují Zelení v Německu: Nebudeme prostě jíst to maso! Budeme jíst ty zelené šťovíky, protože nezamořují životní prostředí.

Já jenom na to upozorňuji, že tato cesta toho útrpného starání se o všechno, o všechny nevede k žádoucím cílům. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Jako další se přihlásil pan Tomáš Jirsa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře. Já jsem nechtěl rozvíjet debatu, ale musím pana místopředsedu ujistit, že marné to není kvůli tomu, že se přesouvají ty molekuly, marné je to proto, že ta příloha se vyhlašuje vždycky třeba i s ročním zpožděním. Projednáváme přílohu pro rok 2017, pane ministře, pokud se nemýlím, součástí našeho právního řádu se stane někdy v září, v říjnu, takže je to stejně jedno, bude po sezoně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pan ministr chce reagovat? Má možnost, můžete reagovat, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech:  Já jenom na odlehčení pro pana senátora Kuberu, ani nikotin, ani kofein na seznamu zakázaných látek nejsou, takže... (Jaroslav Kubera: Zatím!)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Věcná, adresná připomínka nebo sdělení, určitě. Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Ani pan zpravodaj Jirsa už se nechce vyjádřit. Rozprava byla uzavřena. Budeme hlasovat.

Přítomno 61, kvórum pro přijetí 31, budeme hlasovat o usnesení, které je navrženo našimi dvěma výbory, které taky přednesl pan garanční zpravodaj, které zní: Senát dává souhlas k ratifikaci změn Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 50, registrováno 62, kvórum 32, pro návrh 61, proti 1. Návrh byl schválen. Děkuji zpravodajům, pan ministr pokračuje.

Budeme projednávat bod, kterým je

 

Balíček sdělení ke zlepšení příležitostí mladých lidí

Tisk EU č. K 018/11

Tisk EU č. K 019/11

Tisk EU č. K 020/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk K 018/11, K 019/11 a K 020/11 a K 018/11/01, K 019/11/01 a K 020/11/01. Já opět prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Stanislava Štecha, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech:  Pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych souhrnně uvedl tři rámcové pozice, a to ke sdělení Evropské komise. Zaprvé investice do evropské mládeže, zadruhé sdělení Evropský sbor solidarity a zatřetí sdělení zlepšování a modernizace vzdělávání.

To první sdělení, investice do evropské mládeže, je součástí širšího balíčku opatření na zlepšení příležitostí mladých lidí, v jehož rámci komise zřizuje Evropský sbor solidarity a předkládá sdělení zlepšování a modernizace vzdělávání. I když lze konstatovat, že se v posledních letech situace mladých lidech v mnoha ohledech zlepšila, je stále míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti, rovněž kvalitní vzdělávání dosud není realitou pro všechny žáky a studenty.

S ohledem na tuto skutečnost požaduje komise obnovit úsilí ve prospěch mladých lidí, zaměřené na boj proti nezaměstnanosti jejich a na podporu programu EU pro mládež.

Na podporu vzdělávání, odborné přípravy a pracovních příležitostí navrhuje komise konkrétní aktivity, jako jsou například podpora dlouhodobé mobility Erasmus Pro nebo Evropský sbor solidarity.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vítá větší důraz na politiku mládeže vedoucí k vyšší participaci mladých lidí na aktivitách realizovaných na evropské úrovni. K některým z navrhovaných opatření však dosud neproběhla řádná diskuse. Diskutovaná opatření jsou ze strany ministerstva pozorně sledována a ministerstvo se do jednání aktivně zapojuje a zpracovává příslušné pozice. ČR dlouhodobě vykazuje dobré výsledky v oblasti zaměstnanosti mladých a jejich přechodu ze vzdělávacího procesu na trh práce.

Řešení nezaměstnanosti mládeže se v posledních třech letech zintenzivnilo prostřednictvím programu záruky pro mladé, které poskytují z pohledu ČR dostatečný strategický rámec EU pro pokrok v této oblasti.

Druhé sdělení, Evropský sbor solidarity, bylo přijato za účelem podpory mladých lidí do 30 let, vykonávajících dobrovolné aktivity v délce trvání 2 až 12 měsíců v jejich zemi nebo v jiném členském státě EU.

Evropský sbor solidarity se skládá ze dvou komplementárních složek, zaprvé dobrovolnické a zadruhé profesní. Zahrnuje širokou škálu aktivit v oblastech vzdělávání, zdraví, sociální integrace a začleňování na trh práce, asistence při poskytování stravy a materiálu, budování přístřešků, podpory a integrace migrantů a uprchlíků, ochrany životního prostředí a přírody a podobně. Činnost Evropského sboru solidarity byla zahájena 7. prosince 2016 a mladí lidé se mohou zapojit prostřednictvím zvláštní registrační stránky na Evropském portálu pro mládež.

První fáze byla financována prostřednictvím stávajících finančních programů a zdrojů, jako je program Erasmus Plus, Life a podobně. Druhá fáze bude financována převážně ze samostatného rozpočtu a bude završena v roce 2020. V květnu byl komisí zveřejněn návrh právního rámce, který je samostatným bodem dnešního jednání.

Třetí sdělení Evropské komise, zlepšování a modernizace vzdělávání, vychází ze skutečnosti, že globalizace a technologické změny otevírají nové možnosti pro vzdělávání i pracovní prostředí a současně digitální transformace ve vyspělých zemích mění trh práce a vyžaduje nové dovednosti. Toto sdělení představuje výčet plánovaných aktivit, které Evropská komise plánuje uskutečnit s cílem podpořit modernizaci a zkvalitnění vzdělávání.

Komise se ve sdělení prozatím ve velmi obecné rovině zaměřuje na podporu kvalitního vzdělávání dostupného pro všechny, na podporu a motivaci pedagogů a další rozvoj jejich schopností a dovedností potřebných ke kvalitnímu učení v moderním světě.

Sdělení dále klade důraz na digitální a podnikatelské dovednosti, na kreativní a inovativní myšlení, na podporu sociálního začleňování a společných hodnot prostřednictvím vzdělávání, na lepší vybavenost absolventů škol a jejich lepší uplatnitelnost na trhu práce.

Zčásti jsou tyto aktivity duplicitní s balíčkem opatření Nová agenda dovedností pro Evropu z června roku 2016 a, upřímně řečeno, zčásti se jedná o poměrně vágní výčet plánovaných aktivit, ke kterým se pro jejich velmi obecný charakter prozatím nelze konkrétně vyjádřit a zaujmout stanovisko. Obecně však ministerstvo školství vítá, že Evropská komise tímto sdělením staví zlepšování a modernizaci vzdělávání mezi prioritní agendy EU.

Ministerstvo školství si uvědomuje důležitost zlepšování a modernizace vzdělávání a snaží se být v tomto ohledu aktivní. Finální verze tří rámcových pozic ke sdělením byla schválena na Výboru pro EU na pracovní úrovni dne 24. ledna 2017. Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR ve svém stanovisku ze dne 16. května tohoto roku uplatnil ke sdělením výhradu, jelikož neobsahují dostatečně podrobné informace o navrhovaných opatřeních a iniciativách, a proto není možné plně vyhodnotit jejich budoucí dopad. Je toho názoru, že namísto řešení nezaměstnanosti formou uplatňování záruk pro mladé prostřednictvím finančního nástroje iniciativy pro podporu zaměstnanosti mladých lidí by mělo být využíváno zejména Evropského sociálního fondu. Podpořil zamýšlenou podporu zahraničních odborných stáží studentů v délce 6 až 12 měsíců a stávající programy, zejména Erasmus Plus. Vyjádřil přesvědčení, že Evropský sbor solidarity by neměl snižovat finanční prostředky vyčleněné na již fungující nástroje, právě jako je Erasmus Plus. A rovněž se domnívá, že není nutné omezovat časový limit dobrovolnické činnosti na dobu 2 až 12 měsíců maximálně.

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR vzal návrh bez projednání na vědomí usnesením z 25. ledna tohoto roku. Jenom upozorňuji, že to poslední sdělení, zlepšování a modernizace vzdělávání, je bez právní závaznosti, zatím, myslím, že je velmi daleko k tomu, aby směřovalo do podoby nařízení.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 018/11/02, K 019/11/02 a K 020/11/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eva Syková, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr už za mě načetl prakticky i doporučení našeho výboru. Nicméně, já bych znovu zopakovala, že výbor se zabýval již 16. 5. tímto balíčkem. Přijal k tomu usnesení, které vám sdělím. Co se týká té problematiky, tak bych jenom krátce chtěla doplnit, že v reakci na Bratislavský plán, který Evropská komise přijala v září 2016, předkládá komise tento balíček na podporu mladých lidí. Sdělení investice do evropské mládeže shrnuje již přijatá opatření na podporu mladých lidí a představuje nové iniciativy, které mají přinést nový impuls k investicím. Tato opatření jsou rozdělena do tří oblastí, o kterých již tady byla řeč. Větší dostupnost vzdělání, lepší příležitost díky vzdělávání a odborné přípravě a více příležitostí pro solidaritu, mobility ve vzdělávání a účast na vzdělávání. Evropský sbor solidarity my měl mladým lidem ve věku 18 až 30 let poskytnout nové příležitosti, aby mohli již na začátku své kariéry získat zkušenosti a cenné dovednosti. Účastníci budou mít možnost se zapojit do projektu buď v rámci dobrovolnické činnosti, stáže, profesní přípravy či zaměstnání po dobu 2 až 12 měsíců. V případě dobrovolnické činnosti budou účastníkům hrazeny náklady na ubytování, stravu, cestování, pojištění a kapesné. V případě učňovské přípravy, která je tam také zahrnuta, a stáží bude stanovena podpora EU ve formě denního příspěvku. Cílem je, aby se do konce roku 2020 k Evropskému sboru solidarity přihlásilo 100 tisíc mladých lidí. Ve sdělení zlepšování a modernizace vzdělávání komise představuje plánované iniciativy v oblasti předškolního, školního a vysokoškolského vzdělávání. Rovněž se zaměřuje na pomoc členským státům s prosazováním reforem vzdělávacích systémů, jak tady bylo již dále podrobně referováno o obsahu těch balíčků.

Další tisk, který budeme projednávat, se od značné míry překrývá i s tímto, o kterém teď referujeme.

Výbor tedy přijal usnesení na základě zpravodajské zprávy a na základě diskusí s členy ministerstva školství, kteří byli přítomni. Senát podporuje úsilí komise zaměřené na zlepšení investic do evropské mládeže, díky kterým by mladí lidé mohli snáze nalézt zaměstnání nebo mít lepší přístup ke vzdělání. Má však výhrady k předloženým sdělením, jelikož neobsahují dostatečně podrobné informace o navrhovaných opatřeních a iniciativách, a proto není možné plně vyhodnotit jejich budoucí dopad. Je toho názoru, že namísto řešení nezaměstnanosti formou uplatňování záruk pro mladé lidi prostřednictvím finančního nástroje iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí by mělo být zejména využíváno Evropského sociálního fondu, jehož intervence se zaměřují obdobným směrem a je možné je přizpůsobit specifickým potřebám členských států.

Zatřetí, podporuje vytváření lepších příležitostí, díky zlepšování a modernizaci vzdělávání a odborné přípravy, které by však mělo probíhat souběžně nejen se zkvalitněním vzdělávání, ale zejména by mělo být provázáno s trhem práce, vnímá zároveň pozitivně i zamýšlenou podporu zahraničních odborných stáží studentů v délce 6 až 12 měsíců a podporuje již existující programy, zejména Erasmus Plus.

Začtvrté, souhlasí s hlavním cílem navrhovaného Evropského sboru solidarity, upozorňuje však, že Evropská komise zahájila činnost tohoto sboru bez jasného právního základu systému financování a fungování a rovněž bez předchozí konzultace s členskými státy a Evropským parlamentem.

Zapáté, domnívá se, že není nutné omezovat časový limit dobrovolnické činnosti na dobu od 2 do 12 měsíců.

Zašesté, je rovněž toho názoru, že by Evropský sbor solidarity neměl snižovat finanční prostředky vyčleněné na již fungující nástroje, což je zejména ten Erasmus Plus.

Konstatuje, že současné problémy vzdělávacího systému, včetně snižující se úrovně základních dovedností, jsou známé a do značné míry korespondují i se situací v ČR. Zlepšování vzdělávání na všech stupních je a bude výrazně ovlivněno nejenom vzdělávacím systémem, ale i aktivitou samotných žáků, rodinným prostředím a společenským uznáním získané kvalifikace.

Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko, prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodaje. I VVVK se uvedeným materiálem zabýval. Já si táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Zdeněk Berka?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Berka:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, skutečně, výbor se zabýval, ale výsledkem našeho jednání nebylo usnesení, ale stanovisko, které jsme poskytli evropskému výboru.

Já jsem si podrobně pročetl všechny tři zprávy, zaujala mě ta poslední, to K 020, zlepšování a modernizace evropského vzdělávání, o které se pan ministr vyjádřil, že je příliš obecná. Skutečně obecná je, tam je zajímavé to, že se konstatuje v této zprávě, že úroveň kvality našich žáků, ne našich, ale žáků v EU se zhoršuje, a to koresponduje vlastně i se správou České školní inspekce, kterou jsme rovněž projednávali.

Příčina, je zajímavé, že se vidí jenom v tom, že příčina je vlastně v práci učitelů a učitelé by si měli prohlubovat svou kvalifikaci. Další příčina je v tom, že by se měla zlepšovat úroveň digitálních znalostí.

Já se domnívám, že to není vlastně komplex těch příčin, je to jedna z možných příčin. Ten problém je daleko hlubší. To jsem rovněž na jednání našeho výboru konstatoval, že je potřeba udělat podrobnější analýzu, kde ty příčiny jsou, protože není přece možné, že zhoršující se úroveň znalostí žáků, že jedinou příčinou je kvalita učitelů. Těch příčin je daleko víc, je to rodinné prostředí, je to společenské prostředí, které na žáky působí.

Digitální znalosti, to je takové v dnešní době zaklínadlo. Ve své době vlastně tomu můžeme připodobnit čtenářskou, vlastně umět číst, tedy čtenářskou gramotnost, nelze přece říct, že všichni, kdo umí číst, můžou být vlastně dobří v jakémkoli oboru. Je to určitý předpoklad k tomu, aby vlastně ty znalosti si mohli osvojit.

Ta poslední zpráva se mi zdá poněkud zjednodušená, domnívám se, že je potřeba napřít to úsilí k tomu, aby se vlastně zjistily všechny ty příčiny a mohlo se vlastně v tomto směru působit.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozprav? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete se ke zprávě zpravodajů vyjádřit? Nechcete, jasně. Takže pan zpravodaj nechce. Paní garanční zpravodajka také ne. Takže přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla paní senátorka Eva Syková a jak je uvedeno v tisku č. K 018/11/02. Přítomno 62, kvórum pro přijetí 32, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 51, registrováno 62, kvórum pro přijetí 32, pro návrh se vyslovilo kladně 51, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji paní zpravodajce.

A budeme pokračovat dalším bodem. Dalším bodem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, (EU) č. 1293/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU

Tisk EU č. N 051/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Jsou to všechno materiály, které jste obdrželi jako senátní tisky č. N 051/11 a N 051/11/01. Já prosím opět pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy, Stanislava Štecha, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech:  Pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, máme tady teď jeden z těch materiálů, které jsem zmiňoval v předchozím sdělení. Tento návrh nařízení vychází ze sdělení komise Evropský sbor solidarity, na jeho základě byla 7. prosince 2016 zahájena první fáze Evropského sboru solidarity. Je součástí toho širšího souboru iniciativ, kterým jsem tady začínal v předchozím bodě, to jest těch investic do evropské mládeže.

Prostřednictvím sboru jsou nabízeny tři aktivity, jednak dobrovolnická činnost, jednak stáže, tedy chcete-li praxe, a pracovní příležitosti, a to pro mladé lidi ve věku od 18 do 30 let, a to buď v jejich zemi nebo v jiném členském státě EU. Sbor zahrnuje širokou škálu aktivit v oblastech vzdělávání, zdraví, sociální integrace, začleňování na trh práce atd. Mladí lidé se mohou zapojit prostřednictvím speciální registrační stránky, kterou jsem zmiňoval v předchozím bodě, tedy Evropský portál pro mládež.

V současné době je registrováno zhruba 32 tisíc mladých lidí ze zemí EU.

První fáze tedy byla financována prostřednictvím stávajících finančních programů a zdrojů, toho zmiňovaného programu Erasmus Plus, Life a další. Druhá fáze bude financována převážně prostřednictvím odděleného rozpočtu, jak již tady zaznělo, pro rok 2020 je tady smělý cíl, aby bylo přihlášeno do sboru alespoň 100 tisíc mladých Evropanů.

Oblast mládeže byla rámcovou pozicí k pracovnímu programu komise na rok 2017 prohlášena národní prioritou ČR v EU, a proto ministerstvo školství přikládá sboru velkou váhu, vítá, že činnost může být realizována v rámci přeshraničního i vnitrostátního umístění a že lze jeho prostřednictvím financovat i krátkodobé pobyty na národní úrovni a konečně že implementačním orgánem budou národní agentury programu Erasmus Plus a nebudou se vytvářet další podobné.

Komise však v návrhu nezohlednila řadu požadavků vznesených v průběhu konzultací s členskými státy. Z pohledu ministerstva školství se nejeví jako dostatečný příslib dodatečných finančních prostředků, tzv. fresh money, jelikož přes 60 procent rozpočtu bude hrazeno ze stávajících programů, a to zejména odebráním z programu Erasmus Plus.

To by mohlo ohrozit finanční stabilitu tohoto osvědčeného programu, což je pro ministerstvo školství velice problematické. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nepodporuje vyčlenění evropské dobrovolné služby pro členské státy z programu Erasmus Plus a jeho podřazení pod sbor.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dále usiluje o rozšíření působnosti i na nečlenské státy, zejména na státy východního partnerství a západního Balkánu. A to v rozsahu, ve kterém se evropské dobrovolné služby účastní současné tzv. programové země, ten sbor by vlastně omezil ten počet těch zemí jenom na členské země EU.

Dále ministerstvo navrhuje rozšířit horní věkovou hranici účastníků nejméně na 35 let s perspektivou případného pozdějšího rozšíření. Proces monitorování a hodnocení dopadů by měl být vyjasněn od počátku, neměl by být připravován až poté, co nařízení vstoupí v platnost.

Dne 28. února tohoto roku schválil Výbor pro EU pozici, tzv. non-paper, ke sdělení Evropské komise k Evropskému sboru solidarity, zpracovanou ve spolupráci Úřadu vlády, dotčených resortů a zástupců národní agentury programu Erasmus Plus. Tato pozice byla zaslána komisi, českým europoslancům a členům pracovní skupiny pro mládež Rady EU.

ČR se dále zúčastnila veřejné konzultace k Evropskému sboru solidarity. Vstup byl schválen Výborem pro EU dne 28. března. Dne 11. dubna proběhlo v Bruselu na toto téma bilaterální pracovní jednání zástupců Úřadu vlády ČR a ministerstva školství, s představiteli komise, která podpořila některé požadavky ČR a přislíbila oddělené financování Evropského sboru solidarity a přidělení tzv. fresh money.

Od 15. června 2017 je návrh nařízení projednáván v pracovní skupině Rady EU pro mládež. ČR zde vystupuje v souladu s rámcovou pozicí schválenou dne 27. června 2017, schválenou tím Výborem pro EU. VEU Senátu ve svém doporučení ze dne 18. července stanovisko ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podpořil. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 051/11/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eva Syková, kterou nyní opět prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eva Syková:  Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Výbor projednal, jak již bylo řečeno, 18. 7. tento návrh, nařízení Evropského parlamentu a Rady. Já bych si dovolila shrnout některé části mé zpravodajské zprávy.

Tímto návrhem komise stanoví jednotný právní rámec a mechanismus fungování Evropského sboru solidarity, jehož první fáze byla zahájena, jak již bylo řečeno, v prosinci 2016. Rozpočet sboru solidarity na nadcházející schválila a rozšiřuje jeho nabídku solidárních činností. Jelikož sbor solidarity má poskytnout mladým lidem k zapojení do solidárních činností, které budou obsahovat výrazný vzdělávací prvek prospěšný pro osobní, sociálně-vzdělávací a profesní rozvoj mladých lidí, komise navrhuje, aby byl Evropský sbor solidarity založen na článcích 165 a 166 smlouvy o fungování EU. Na financování sboru solidarity by mělo být na příští tři roky vyčleněno celkem 341,5 mil. eur. Tato částka zahrnuje příspěvek z rozpočtu EU ve výši 86,5 mil. eur, dále přerozdělené finanční prostředky z programu Erasmus Plus ve výši 197,7 mil. eur, což je důležitý aspekt, s čímž není úplný souhlas. A z programu pro zaměstnanost a sociální inovace bude přerozděleno 10 mil. eur. Dále má být doplněna o příspěvky z dalších programů, jako je Evropský sociální fond (35 mil. eur), mechanismus civilní obrany unie (6 mil.), program Life (4,5 mil.) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (1,8 mil. eur). Tyto všechny náklady budou převedeny do toho fondu solidarity.

Návrh rovněž rozšiřuje nabídku podporovaných solidárních činností, kromě již navrhovaných z prosince 2016 mají být nově podporovány také dobrovolnické týmy, solidární projekty a činnost sloužící k vytváření sítí, které pomohou přilákat nové členy sboru, umožnit výměnu osvědčených postupů či vytvořit sítě bývalých účastníků.

Návrh dále specifikuje kritéria pro zúčastněné země, kterými jsou členské státy EU a případně i další země, na základě bilaterálních dohod jednotlivce a organizace. V neposlední řadě se zabývá také mechanismy pro pravidelné monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti sboru solidarity, pro zajištění šíření informací, publicity, systémem řízení a auditem, kontrolními systémy a prováděcími pravidly. Obrovská administrativa, která vlastně tady bude navázána na tento projekt.

Pokud se týče pozice vlády České republiky, jenom krátce. Vláda to samozřejmě podporuje, ale z pohledu vlády se nicméně nejeví jako dostatečně naplněný příslib dodatečných finančních prostředků na fungování Evropského sboru solidarity, jelikož přes 60 % navrženého rozpočtu má být hrazeno ze stávajících programů, zejména z programu Erasmus+. Vláda bude proto žádat, aby většina prostředků na sbor pocházela z jiných zdrojů, než ze zdrojů určených na program Erasmus+. Vláda rovněž nepodporuje navržené vyčlenění Evropské dobrovolné služby týkající se členských států z programu Erasmus a její začlenění do Evropského sboru solidarity. Vláda se dále domnívá, že je vhodné rozšířit působnost sboru i na nečlenské státy, a zkráceně ještě řečeno, ráda by rovněž neomezovala horní věkovou hranici účastníků, což se nám zdá také v našem výboru, a v duchu mezigeneračního dialogu by otevřela všem osobám starším 18 let, samozřejmě s příslušným navýšením finančních prostředků, ale nejméně bude vláda požadovat zvýšení z 30 na 35 let s perspektivou dalšího pozdějšího rozšíření.

Dopad na právní řád České republiky nařízení a obecně závazné a přímo použitelné. Dopad na rozpočet České republiky. Návrh v předloženém znění může mít dopad na státní rozpočet prostřednictvím odvodů vlastních zdrojů České republiky do rozpočtu Evropské unie.

Senát se již v minulosti zabýval tímto nařízením Evropského sboru solidarity a zřízením Evropského sboru solidarity, upozornil však, že Evropská komise zahájila činnost tohoto sboru bez jasného právního základu, což už jsem říkala v minulé zpravodajské zprávě, a systému financování a fungování rovněž bez předchozí konzultace s členskými státy a Evropským parlamentem.

Senát se taktéž domnívá, že není nutné omezovat časový limit dobrovolnické činnosti na dva až dvanáct měsíců, atd., a vyčleňovat finanční prostředky na již fungující nástroje, jako je Erasmus.

Proto výbor přijal usnesení, které si vám dovoluji předložit:

Senát Parlamentu České republiky

I. 1. nesouhlasí s navrhovaným mechanismem financování Evropského sboru solidarity, neboť je toho názoru, že by sbor neměl snižovat finanční prostředky vyčleněné na již fungující nástroje (zejména Erasmus+), a proto požaduje, aby byl sbor financován především z vlastních finančních prostředků a ne jejich přesměrováním z jiných programů a fondů;

2. navrhuje v souladu s pozicí vlády rozšíření geografického rámce sboru solidarity i na nečlenské státy, zejména na státy Východního partnerství a západního Balkánu, a to formou tzv. programových zemí, které jsou zapojeny do Evropské dobrovolné služby; zapojení nečlenských států formou bilaterálních dohod považuje za zbytečně komplikované;

3. nepodporuje vyjmutí Evropské dobrovolné služby týkající se členských států z programu Erasmus+ a její zařazení do Evropského sboru solidarity, neboť se domnívá, že tímto krokem de facto dochází k zániku Evropské dobrovolné služby, což však nepovažuje za vhodné i s ohledem na její dlouholetou tradici;

4. je toho názoru, že bude rovněž důležité jasně odlišit dobrovolnické aktivity a profesní umístění, aby nedocházelo k vytváření levné pracovní síly a nebyl tak pokroucen základní smysl Evropského sboru solidarity;

II. 1. žádá vládu, aby Senát informoval o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a o dalším vývoji projednávání, a to v okamžiku dosažení politické shody potřebného počtu členských států na hlavních prvcích návrhu, nebo již předtím, pokud by se výsledky projednávání v Radě začaly výrazně odchylovat od postoje České republiky vyjádřeného v rámcové pozici vlády;

2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodaje.

A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí. Táži se předkladatele pana ministra, zda chce reagovat na zpravodajskou zprávu? Je tomu tak, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech:  Dámy a pánové, to, co tady bylo předneseno, je samozřejmě v souladu se stanoviskem vlády, které jsem zde řekl. Chtěl bych jenom na závěr upozornit, že samozřejmě víme, že v programu Erasmus byly některé pobyty také kritizovány za jejich obsah, využití a efektivnost. A je jistě zajímavé vidět, že tady může být snaha podpořit skutečně praktické stáže, pracovní příležitosti částečně z prostředků Erasmu. Čili to není podle mne jako nějaký bláznivý úlet Evropské komise. Ale je tam třeba vidět to, co jsem zdůraznil při svém vystoupení, že vlastně nebylo provedeno žádné hodnocení dopadu, žádná analýza a monitorování toho, co to udělá. Čili jinými slovy, my tady upozorňujeme na věci, které by bylo třeba nějakým způsobem doanalyzovat a být si jisti tím, co provádíme, protože struktura prostředků, které jsou ve sboru, je zhruba 80 % na dobrovolnictví, 20 % na praxe a pracovní příležitosti. Tady musí přece ještě někdo doložit nějakými argumenty, že když se berou prostředky z programu Erasmus+, který je také přeshraniční výměnou, že je to vlastně něco, co půjde třeba z velké části na praxe a pracovní příležitosti. A dobrovolnickou službu nebo Evropskou dobrovolnou službu tady máme, čili proč si podsekávat příjmy tím, že vyloučíme některé země a snížíme vlastně finanční rozpočet.

Chtěl bych jenom říci: ano, souhlas s tímto usnesením, ale jenom chci zdůraznit, že konkrétní otázky, které je třeba objasnit, mohou mít nějaký základ ke zlepšení mezinárodních výměn mladých lidí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Paní zpravodajka se vyjádřit nechce, takže můžeme po znělce přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla paní zpravodajka a jak je uvedeno v tisku č. N 051/11/02. Přítomno je 61 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 31.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 52 registrováno 61, kvorum 31, pro návrh 55, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji paní zpravodajce a děkuji panu ministrovi, protože jím předkládané body jsme projednali. Přeji mu hezký den. A pan ministr se ještě hlásí o slovo, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Stanislav Štech:  Pane předsedo, dámy a pánové. Děkuji, byla to moje premiéra, možná i derniéra, ale v každém případě děkuji za příjemné prostředí a i já bych vám chtěl popřát úspěšné jednání a hlavně pak hezké zasloužené volno. Mějte se hezky, na shledanou !

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkujeme, pane ministře, my vám také přejeme vše dobré.

Budeme v našem jednání pokračovat. Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 142

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 142. Vítám mezi námi pana ministra Jana Chvojku, který zastoupí předsedu vlády Bohuslava Sobotku, a zároveň ho žádám o úvodní slovo k tomuto návrhu zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezké dopoledne, dámy a pánové, čeká nás série asi deseti bodů, které zde předkládám za pana předsedu vlády, a ten poslední za paní ministryni práce a sociálních věcí. Věřím, že jednání bude úspěšné a že nebude ani příliš dlouhé.

Pokud jde o tento bod, cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, je aktualizace tohoto zákona na základě zkušeností, které byly získány při výkonu státní správy a při mezinárodních jednáních v oblasti Úmluvy o zákazu biologických zbraní. V poslední době vzrostl také význam mezinárodních požadavků kladených na security CBRN, to znamená chemical, biological, radiological and nuclear látek a materiálů, které současný zákon bohužel nezohledňuje. Stávající znění zákona je tedy odborně zastaralé a neodpovídá ani moderním legislativním trendům.

Konkrétně řečeno – navrhované znění jasněji vymezuje pojmový aparát a zvyšuje formulační a legislativní úroveň řady ustanovení tohoto zákona a současně dále reaguje na poslední vývoj v oblasti správního trestání, kdy novelizuje předmětná ustanovení v souladu se zněním zákona 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Novela přináší několik zjednodušení, která mají při zachování potřebné úrovně ochrany usnadnit fungování subjektů nakládajících s biologickými agens a toxiny, jmenovitě snižuje administrativní zátěž zrušením deklarací plánovaných činností. Návrh zákona zároveň zjednodušuje nakládání s vakcínami a diagnostickými sadami, které obsahují vysoce riziková biologická agens, pro které nově není vyžadováno povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V oblasti nakládání s biologickými agens a toxiny novela zákona stanovuje doposud chybějící požadavky na zabezpečení biologických agens a toxinů proti odcizení a dále proti možnému zneužití.

Předkládaná novela neprovádí žádný z předpisů Evropské unie, transponuje však do českého právního řádu některá politicky významná mezinárodní doporučení. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 142/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ladislav Kos, jehož nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Myslím si, že pan ministr udělal byť krátké, ale velice hutné entrée k tomuto zákonu, takže věcné záležitosti už nebudu opakovat. Chci jen podotknout, že biologické zbraně jsou spolu s jadernými a chemickými zbraněmi velkým rizikem pro celý svět, a proto nelze než přivítat opatření, která zpřísňují jak výrobu, tak nakládání a použití těchto materiálů.

Tento návrh zákona, resp. jeho novela, kterou zde máme předloženou, se věnuje bakteriologickým a toxickým materiálům, které právě pro výrobu těchto zbraní mohou sloužit. Nicméně mohou být nebezpečné i v běžném použití ve vědě, výzkumu apod. Tento zákon zpřísňuje a definuje různé pojmy, zahrnuje mimo jiné i usnesení a rezoluce Rady bezpečnosti.

A ještě bych snad podotkl to, co pan ministr neřekl. Navrhovaná úprava nebude mít vliv na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. V Poslanecké sněmovně byl tento zákon schválen 134 hlasy a při hlasování nikdo nebyl proti.

Nyní bych přečetl usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který na své 12. schůzi přijal usnesení, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr jako navrhovatel nechce reagovat, garanční zpravodaj nyní vystupoval, takže po znělce budeme hlasovat.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno je 61 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 31.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 53 registrováno 61 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh se kladně vyslovilo 53, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu zpravodaji, a budeme pokračovat dalšími body, které předloží pan ministr Jan Chvojka.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 149

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 149. Návrh uvede opět pan ministr Jan Chvojka, který zastupuje pana premiéra. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Vážený pane předsedo, vážení paní senátorky, vážení páni senátoři, rád bych vám představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona byl schválen vládou na jednání dne 13. března usnesením č. 181 a následně projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ve zkráceném zrychleném prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu.

Předkládaný návrh zákona představuje technické zlepšení stávající právní úpravy zákona o ochraně utajovaných informací v oblasti administrativní bezpečnosti. Cílem tohoto návrhu zákona je vztáhnout použití explicitně vyjmenovaných ustanovení hlavy IV. zákona č. 412/2005 Sb., který upravuje administrativní bezpečnost, i na nakládání s utajovanými informacemi, které jsou zpracovávány v elektronickém systému spisové služby. Elektronický systém spisové služby musí splňovat požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby. Výjimku z požadavků stanovených národním standardem pak tvoří ty situace, které vylučuje institut certifikace podle zákona č. 412/2005 Sb., nebo zvláštní povaha působnosti tvůrce. V ostatních případech nedochází v rámci administrativní bezpečnosti při nakládání s utajovanými informacemi v informačních systémech k žádné změně. Novela nezasahuje významným způsobem do práv a povinností v oblasti ochrany utajovaných informací a de facto pouze rozvádí možnost využití elektronických nástrojů pro správu dokumentů.

Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji vám za pozornost a zároveň vás prosím o podporu tohoto vládního návrhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Tento senátní tisk projednal ústavně-právní výbor. Usnesení máte jako senátní tisk č. 149/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 149/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Patrik Kunčar. který je omluven, a proto ho zastoupí předseda výboru pan senátor František Bublan. Pane senátore, prosím o vaše vyjádření.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, pane ministře. VZVOB se zabýval tímto tiskem na své 7. schůzi konané dne 12. července 2017. Po odůvodnění zástupce předkladatele Jana Kněžínka, náměstka pro řízení sekce legislativní rady Úřadu vlády, doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

K tomu obsahu pan ministr v podstatě řekl téměř vše, jde skutečně o novelu technické povahy, proto také byla schválena v Poslanecké sněmovně v prvním čtení. Nahrazuje tu dosavadní platnou, účinnou právní úpravu, která mluví o tom, že s utajovanými informacemi se zachází v analogové podobě, tak i rozšiřuje na možnost, aby některé vybrané úkony administrativní bezpečnosti byly také... Mohlo se jich užívat také v elektronické podobě.

Dopady na veřejnou správu a podnikatelský sektor jsou minimální nebo možná žádné. Pro státní rozpočet, pro rozpočty krajů a obcí nebo ostatní veřejné rozpočty ani pro podnikatelské prostředí to nebude představovat nějaké zvýšené finanční náklady.

Takže ještě jednou opakuji, doporučuji Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Jak jsem uvedl, projednal tento tisk ještě ÚPV. Pana senátora Miroslava Antla zastoupí paní senátorka Třísková. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Emilie Třísková:  Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. ÚPV přijal 57. usnesení na 10. schůzi konané dne 12. července 2017 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších předpisů, doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem, nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o usnesení, které je shodným usnesením obou dvou výborů, které se tiskem zabývaly, a to je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno 60, kvórum pro přijetí 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 54, registrováno 61, kvórum 31, pro návrh se kladně vyslovilo 50, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Já děkuji panu zpravodaji a my přistoupíme k dalšímu bodu, a to je

 

Návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže)

Tisk č. 150

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 150. Já opět prosím pana ministra Jana Chvojku, který dále zastupuje pana premiéra. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, prosím, abych vám předložil k projednání návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona byl vypracován ve spolupráci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako hlavního předkladatele s ministerstvem spravedlnosti jako spolupředkladatelem. Návrh zákona zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/104/EU ze dne 26. listopadu roku 2014, o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva, v případě porušení právních předpisů členských států a EU, o hospodářské soutěži.

Cílem té implementace je především jednotně stanovit pravidla, která jsou nezbytná k zajištění toho, aby subjekty, kterým byla způsobena škoda v důsledku porušení soutěžních pravidel, mohly uplatňovat své soukromoprávní nároky žalobami o náhradě škody v občanském soudním řízení. Právě tyto žaloby jsou důležitým prvkem účinného systému soukromoprávního prosazování právních předpisů o hospodářské soutěži, a měly by tak zajistit rovnováhu mezi veřejnoprávní a soukromoprávní cestou, jejich vymáhání, resp. vzájemné doplňování těchto dvou systémů. Svěřením kompetencí rozhodování o náhradě škody soudů se zaručuje efektivní výkon práv a povinností podle požadavku směrnice, vnitřní organizační struktura soudů je uspořádána tak, aby v rozsahu své pravomoci a příslušnosti efektivně zajistily výkon práv a povinností, a to na základě principu zákonného soudce. Odpovědnou osobou na straně soudu je soudce jako nestranná a nezávislá osoba. Určení konkrétního soudce se samozřejmě řídí rozvojem práce u konkrétního soudu.

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v důsledku odstranění nedostatků při uplatňování práv na náhradu škody ze stávající obecné právní úpravy. Předložený návrh zákona upravuje především vhodně právní ustanovení o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a ustanovení procesně-právní, o řízení, o náhradě před soudy.

V souladu se směrnicí je upraven též zákon o ochraně hospodářské soutěže, který upravuje ustanovení týkající se ochrany správních řízení u orgánů hospodářské soutěže v souvislosti s podanými žalobami.

Právě z důvodu velmi specifického interdisciplinárního zaměření upravované problematiky, která svou výjimečností neměla pravděpodobně v dosavadním kontextu právního řádu obdobné srovnání, je nejvhodnější variantou samostatná právní úprava. Já vás prosím, dámy a pánové, závěrem žádám o podporu předloženého návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 150/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Cieńciała, který je omluven. Zastoupí ho pan senátor Jan Veleba. Pane senátore, prosím, seznamte nás se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak jste slyšeli, pan kolega Cieńciała je omluven, k tomuto zákonu pan ministr s precizností jemu vlastní vysvětlil všechny záležitosti k tomuto legislativnímu procesu, zpravodajská zpráva pana kolegy Cieńciały doporučila našemu výboru tento zákon schválit. VHZD na svém posledním zasedání, které bylo 18., doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To je tak zhruba vše. Číst jeho zpravodajskou zprávu tady nechci, protože podstatu věci tady pan ministr řekl. Já jako náhradní zpravodaj doporučuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkole zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, takže ji uzavírám. A my přistoupíme k hlasování. Předpokládám, že pan ministr nechce vystupovat? (Jan Chvojka si nepřeje vystoupit.)

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno 61, kvórum pro přijetí 31, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 55, registrováno 63, kvórum 32, pro návrh se kladně vyslovilo 48, proti 2. Návrh byl schválen. Děkuji panu zastupujícímu zpravodaji.

A my nyní budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 151

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 151. Návrh uvede opět pan ministr Jan Chvojka, který nadále zastupuje pana premiéra. Já prosím pana ministra o úvodní slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, myslím, že všechny body, které tu dnes projednáváme, jsou velmi důležité. Ale tento je podle mě důležitý extrémně. Na základě pověření panem předsedou vlády mi dovolte, abych návrh zákona, který se dá také označit jako návrh zákona o posílené kontrole zpravodajských služeb, uvedl, s tím, že si dovolím být stručný a uvést pouze to skutečně nejzásadnější.

Účelem předloženého návrhu zákona není zásadním způsobem měnit fungování zpravodajských služeb a nesměřuje k posílení jejich pravomocí, vláda jím naplňuje své programové prohlášení, v němž se zavázala, že na jedné straně posílí zpravodajské služby jak co do pravomocí, tak do rozpočtů, aby mohly v dnešní, zvláště nebezpečné době plnit úkoly, které jim jsou svěřeny, a chránit obyvatele ČR. Ale na straně druhé také je potřeba tento krok vyvážit v tom směru, že přiměřeným způsobem posílíme kontrolu nad činností zpravodajských služeb. Cílem návrhu zákona je tedy posílit kontrolu všech tří zpravodajských služeb ČR, tedy Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství a také Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Konkrétně se posílení kontroly navrhuje tím, že parlamentní kontrole bude nově do budoucna podléhat také právě Úřad pro zahraniční styky a informace, který takto doposud bohužel kontrolován nebyl a není. Kontrola zpravodajských služeb má být tímto způsobem v podstatě sjednocena, neboť BIS i Vojenské zpravodajství již také kontrole podléhají podle stávající právní úpravy. Další důležitou zásadní změnou, kterou tento návrh zákona přináší, je dvojúrovňový systém kontroly výše zmíněných zpravodajských služeb, vedle zvláštních kontrolních orgánů prvního stupně, to znamená kontroly, která je vykonávána prostřednictvím příslušných komisí Poslanecké sněmovny, má být zřízen i nový, od vlády a sněmovny odvozený expertní kontrolní orgán druhého stupně, s názvem Orgán nezávislé komory zpravodajských služeb, pardon, Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR, který by měl být složen z důvěryhodných bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob, jehož kontrole budou podléhat všechny tři výše uvedené existující zpravodajské služby ČR.

Tento orgán nezávislé kontroly by měl být pětičlenný, členové by měli být voleni Poslaneckou sněmovnou na návrh vlády, Poslanecká sněmovna je tu proto, že právě jí je vláda ze své činnosti odpovědná za chod exekutivy, do které spadají právě i zpravodajské služby. Funkční období členů tohoto orgánu je pětileté a je možné tuto funkci vykonávat maximálně dvakrát za sebou. Návrh zákona v přechodných ustanoveních počítá také s mechanismem, pomocí kterého budou určeni členové, kteří budou v prvním období vykonávat funkci tři, čtyři a pět let, aby se zajistila kontinuita činnosti do dalších let, resp. postupná obměna členů tohoto orgánu.

Člen tohoto výboru by měl pobírat paušální měsíční odměnu určenou koeficientem z platové základny představitelů státní moci, tato odměna by měla přibližně představovat částku 20 tisíc korun, s tím, že v průběhu času se bude samozřejmě měnit, v návaznosti na vývoj platové základny.

Členem orgánu nezávislé kontroly by mohl být pouze státní občan ČR starší 40 let, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přísně tajné. Vzdělání v oboru práva je tu proto, že cílem činnosti orgánů nezávislé kontroly bude posuzovat zákonnost v postupu zpravodajských služeb. Osvědčení na stupeň přísně tajné má pak samozřejmě eliminovat bezpečnostní rizika, tím spíše za situace, kdy se členové orgánu nezávislé kontroly budou moci seznamovat s utajovanými informacemi na všech stupních utajeních, tedy právě i včetně stupně přísně tajné.

Orgán nezávislé kontroly by svou kontrolní činnost mohl realizovat pouze na návrh některé poslanecké komise pro kontrolu jednotlivých zpravodajských služeb, nikoli z vlastní iniciativy, ani z podnětu kohokoli jiného. To už samo o sobě vcelku limituje počet kauz, jimiž se v praxi bude muset zabývat, specifikem je, že by orgán nezávislé kontroly mohl vstupovat i do živých kauz.

Účinnost novely má nastat od 1. ledna příštího roku, to znamená od 1. ledna roku 2018. Pro úplnost je třeba dodat, že návrh zákona je výsledkem kompromisu, který byl dosažen na společných jednáních pana předsedy vlády se zástupci všech sněmovních stran, která proběhla ještě před předložením návrhu zákona, na nichž byly nastaveny základní parametry tohoto návrhu.

Já děkuji VZVOB a ÚPV za přínosné projednání návrhu tohoto zákona. Oba výbory shodně navrhují z návrhu zákona vypustit v části I bod 1, věcně jde o to, že podle stávajícího platného znění § 3 odst. 3 písm. a) zákona o zpravodajských službách, cituji, Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost ČR. Návrh novely postoupený Senátu Poslaneckou sněmovnou, slova „a bezpečnost“ vypouští, tudíž by mělo nově platit, že Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro obranu ČR, tudíž vypouští se slova „a bezpečnost“, což podle autorů této změny lépe odpovídá postavení Vojenského zpravodajství jako víceméně obranné zpravodajské služby.

Já bych chtěl jenom na závěr připomenout, že původní vládní návrh zákona tento bod neobsahoval a že byl do návrhu zákona včleněn na základě přijatého poslaneckého pozměňovacího návrhu. Předseda vlády k němu ve třetím čtení vyslovil neutrální stanovisko, ke kterému se připojuji, byť podle mého názoru ten původní poslanecký návrh přijatý ve sněmovně má svoji logiku.

Mám za to, že tato úprava na činnosti Vojenského zpravodajství prakticky nic nezmění, neboť obrana a bezpečnost se vzájemně prolínají, je složité určit, co je výlučně obrana a co je výlučně bezpečnost. Zvažte, prosím, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, zda je skutečně důvod kvůli této změně vracet tento významný a zásadní návrh zákona do Poslanecké sněmovny a případně riskovat, že už jej Poslanecká sněmovna nestihne znovu projednat, vzhledem k tomu, že se blíží konec jejího funkčního období. Děkuji vám za pozornost a za podporu tohoto návrhu zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře. Senátní tisk projednal ÚPV, usnesení máte jako senátní tisk č. 151/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 151/1. Zpravodajem výboru je pan senátor František Bublan, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bublan:  Ještě jednou děkuji, pane předsedo, dovolím si uvést usnesení VZVOB, které bylo přijato na 7. schůzi tohoto výboru, která se konala 12. července 2017.

Po odůvodnění zástupce předkladatele Jana Kněžínka, náměstka pro řízení sekce legislativní rady Úřadu vlády, a po zpravodajské zprávě senátora Františka Bublana a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s přijatým pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze tohoto usnesení. Tolik usnesení výboru.

Já ještě k tomu obsahu této novely, protože je to novela tzv. střechového zákona, týká se všech našich zpravodajských služeb, to znamená jak BIS, tak Vojenského zpravodajství, tak Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ta posledně jmenovaná služba neměla dosud kontrolní parlamentní orgán z mnoha důvodů, i když pokud vím, tak se o to usilovalo už posledních 10 let, ale zatím marně, teď se to konečně povedlo. Tento nedostatek bude doplněn.

Podstatnější změnou je to, co už zmínil pan ministr, to je vytvoření druhého stupně, takového vyššího stupně kontroly všech tří služeb. Tato kontrola se má zaměřit na zákonnost v činnosti, v působnosti zpravodajských služeb, v přístupu, bude mít větší přístup k výsledkům a postupům zpravodajců. Tento orgán může požadovat od zpravodajské služby potřebné informace o jejich činnosti a především o dodržování základních práv a svobod, působení podle příslušného zákona.

Ještě musím dodat to, že zpravodajská služba může odepřít požadované informace i tomuto druhému stupni, v některých případech, třeba pokud by došlo ke zmaření již probíhající akce, k odhalení totožnosti příslušníka zpravodajské služby nebo k porušení požadavku spolupracující zahraniční služby, protože některé zahraniční služby si to přímo vymíní, když něco postoupí, nějakou informaci, ať už to nebylo postupováno dál. Ale je tam samozřejmě v tom zákoně – může – to znamená nemusí, může postupovat jiným způsobem. Záleží na zvážení té služby nebo toho vedení té služby, jak se k tomuto požadavku zachová.

Potom pro představu, ten výsledek toho šetření tohoto orgánu by neměl být zveřejňován nějakým způsobem, že by se to objevilo v médiích, že tento orgán provedl kontrolu a zjistil ty a ty nedostatky, které by byly popsány, to v žádném případě nebude. Ten výsledek bude pouze ano, nebo ne. To znamená, byl porušen zákon, nebo nebyl porušen zákon. Bude to sděleno tomu, kdo ten požadavek vznesl, to znamená ta kontrolní parlamentní komise, případně někdo z členů vlády, což je docela důležité, ale kopíruje to praxi v jiných evropských zemích, kde mají podobný stupeň kontroly a postupuje se stejně. Možná ještě u těch, co bych doplnil, u těch členů toho orgánu, kromě toho vzdělání a osvědčení na přísně tajné tam musí být také tříletý odstup od působení v bezpečnostních sborech. Je to samozřejmě neslučitelné s politickými funkcemi. Orgán by měl být nezávislý jak na moci výkonné, tak na moci zákonodárné.

K tomu procesu legislativnímu, návrh předložil vládě předseda vlády, proběhlo docela široké připomínkové řízení, bylo vesměs kladně vypořádáno, ten návrh byl předložen do sněmovny v červnu 2016 a v červnu 2017 byl schválen. Takže rok probíhalo projednávání tohoto zákona. Ale byl přijímán celkem pozitivně, jeho schválení bylo bezproblémové.

Byly přijaty ve sněmovně dva pozměňovací návrhy, ten jeden, pan ministr to už zmínil, se našemu výboru zdál jako problematický, proto byl přijat ten pozměňovací návrh, s tím samozřejmě je spojeno to vrácení tohoto zákona do Poslanecké sněmovny. My to opíráme, já se k tomu možná vrátím v obecné rozpravě, ale opíráme to o ústavní zákon o bezpečnosti, který jasně říká, že zabezpečování bezpečnosti ČR zajišťují ozbrojené sbory ČR, to znamená včetně armády, včetně Vojenského zpravodajství.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Za ÚPV vystoupí paní Emilie Třísková, která zastoupí pana senátora Miroslava Antla. Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Emilie Třísková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, ÚPV se tímto návrhem zákona zabýval na své schůzi, na 10. schůzi dne 12. července 2017. Doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze a je totožný s mým předřečníkem. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se nám pan senátor Tomáš Czernin. A poté pan ministr Stropnický. Takže prosím, pane senátore Czernine, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cítím povinnost reagovat na avizovaný pozměňovací návrh, proti kterému jsem hlasoval i na VZVOB. Vojenské zpravodajství je podle § 3 písm. c) zákona č. 153/1994, o zpravodajských službách ČR, ve znění pozdějších předpisů, součástí ministerstva obrany. Ministerstvo obrany nemá podle § 16 zákona č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v oblasti bezpečnosti, žádné působnosti. Neměla by tedy tyto působnosti mít ani jeho organizační složka Vojenské zpravodajství.

Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 153/1994 s tímto pozměňovacím návrhem by tedy bylo v rozporu s výše uvedeným kompetenčním zákonem. Byla by tím porušena dělba výkonu státní správy mezi jiné resorty a bylo by to i v rozporu s principy, na nichž je postavena struktura zpravodajských služeb v ČR, respektive rozdělení působnosti mezi jednotlivé zpravodajské služby. Tím by snadno mohlo docházet k duplicitě práce zpravodajských služeb. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že v taxativním výčtu působnosti Vojenského zpravodajství působnost v oblasti bezpečnosti ČR být nemá.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, nyní vystoupí pan ministr Stropnický. Vítejte, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, nechci nějakým způsobem mařit váš drahocenný čas, ale přesto se domnívám, že je nutné, aby tady zazněl i můj hlas.

Jak tady bylo řečeno, hlavním cílem projednávané novely zákona o zpravodajských službách je zřízení druhého stupně kontroly zpravodajských služeb. O tomto návrhu jako celku, myslím, jistě nelze hovořit jinak, než že je to krok správným směrem, domnívám se, že ten vládní návrh je hoden podpory. Nakonec ode mě asi těžko čekáte něco jiného, když jsem jejím členem. Ale on se týká, jak tady bylo řečeno, samozřejmě i Vojenského zpravodajství jako jedné ze zpravodajských služeb ČR, Poslaneckou sněmovnou byl přijat pozměňovací návrh, o kterém tady již také padla řeč, který přímo mění dosavadní vymezení působnosti Vojenského zpravodajství. Zopakuji, tento pozměňovací návrh z tzv. vnější působnosti Vojenského zpravodajství navrhuje vypustit slova „důležité pro bezpečnost ČR“. A tím Vojenskému zpravodajství ponechat působnost pouze při zajišťování informací majících původ v zahraničí, důležitých pro obranu ČR. Ve zdůvodnění tohoto návrhu bylo argumentováno tím, že ministerstvo obrany nemá v oblasti bezpečnosti žádné působnosti, neměla by jej tak mít ani zpravodajská služba, jež je jeho součástí. Dalším důvodem by mělo být lepší rozdělení působnosti mezi zpravodajské služby a odstranění rizika duplicit jejich činnosti.

Tyto důvody jsem nejenom já při projednávání návrhu ve sněmovně odmítal, kompetenční zákon sice ministerstvu obranu žádnou působnost v oblasti bezpečnosti ČR přímo nesvěřuje, ale jsem přesvědčen, že je třeba si uvědomit, že nejde o jediný zákon, který vymezuje působnost ministerstva obrany a jeho podřízených orgánů. Mezi základní zákony, již je třeba si v této souvislosti všimnout, je ústavní zákon, jak již tady také bylo řečeno, č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, který výslovně říká, že bezpečnost ČR zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby a že státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti ČR.

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, pak v § 3 stanovuje, že k zajišťování své bezpečnosti vytváří ČR ozbrojené síly. V neposlední řadě samotný zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, jehož novelu tady právě projednáváte, v § 2, který rámcově vymezuje působnost všech tří zpravodajských služeb, určuje, že zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací, důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR.

Je tedy evidentní, že problematiku bezpečnosti a obrany státu nelze v žádném případě oddělovat. A ani zákonodárce tak nikdy nečinil. Bezpečnost a obrana státu jsou vždy úzce provázány. Nikdy nemůže existovat jedna bez druhé. Při ohrožení bezpečnosti nastupuje obrana.

Zákonodárce nikdy v minulosti žádnému bezpečnostnímu sboru ani jinému orgánu nevzal povinnost zajišťovat bezpečnost státu. Naopak, do vnější působnosti Vojenského zpravodajství zařadil zabezpečování informací také z oblasti bezpečnosti bezprostředně při vzniku novodobého jednotného Vojenského zpravodajství v roce 2005.

Argument prolínání působností jednotlivých zpravodajských služeb je rovněž, domnívám se, lichý, samozřejmě, že můžeme mít dvě služby s podobným zaměřením, tedy na zjišťování informací majících původ v zahraničí, jež se dotýkají bezpečnosti ČR. Jedna jediná zpravodajská služba navíc tak malého státu, jakým je ČR, nemůže nikdy informačně obsáhnout veškeré existující hrozby, ani dvě služby jej zcela neobsáhnou. Ale domnívám se, že lépe je mít dvě než jednu.

Kromě toho, pokud by se náhodou informačně potkaly, což se jistě někdy stát může, lze v tom spatřovat spíš pozitivum a doplnění těch poznatků a informací. Každé informace, a ty ze zahraničí obzvlášť, je potřeba důkladně analyzovat, než s nimi jejich adresáti tedy v ČR, zejména vláda, mohou pracovat. A budou-li podobné nebo stejné informace zanalyzovány ze dvou zdrojů pro vládu a její rozhodování, tím lépe.

Pluralita názorů nebude mít, domnívám se, nikdy na škodu. V tak citlivé oblasti, jako je bezpečnost, to platí dvojnásob. Pokud by snad vláda vyhodnotila některé duplicity jako nežádoucí, existují snadné mechanismy, jak tomu zabránit, např. stanovením odlišných priorit pro každou ze služeb.

Oba senátní výbory, které projednávaly tuto předlohu, přijaly usnesení, v němž navrhují tuto změnu vypustit. A já samozřejmě vzhledem k tomu, co jsem tady říkal před chvílí, tento návrh velice podporuji a dovolím si doporučit jej k přijetí.

Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, pokračuje rozprava. Nyní vystoupí pan senátor Miroslav Nenutil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové. Vyloženě z pozice člena ÚPV připomenu to, co už tady zaznělo z úst pana ministra Stropnického, ústavní zákon o bezpečnosti ČR jasně říká, že bezpečnost země zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a dále. Nechápu tedy snahu té poslanecké iniciativy, proč toto klíčové slovo se vypouští. Proto tedy nejen jako člen ÚPV, ale i jako senátor, jež má hájit zájmy občanů, a mezi ně bezpečnost, zvláště v současné době, je na prvním místě, budu podporovat ten pozměňovací návrh.

Vystupuji ale hlavně z toho důvodu, protože pan ministr Chvojka zde vyjádřil obavu, že by tento zákon nemusela už Poslanecká sněmovna projednat. Bude-li Poslanecká sněmovna ctít ustanovení našeho a svého jednacího řádu a vůbec ustanovení ústavy, pak toto musí zařadit na nejbližší schůzi poté, co my vrátíme. Všichni víme, že schůze bude ještě počátkem září. Toto je materie tak důležitá, že pouze nezodpovědní členové Poslanecké sněmovny by se tím nezabývali. Nemůžeme mít obavu ani z toho, že by neprošel žádný zákon, protože pro přijetí tohoto zákona v poslanecké verzi hlasovalo o 51 poslankyň a poslanců víc, než bylo zapotřebí. A co se může stát podle mě v nejhorším případě, potvrdí si poslanci svou verzi, kterou sem poslali.

Mluvil jsem tu už jednou o odpovědnosti zákonodárců, pokud ji dostojí i v dolní komoře českého Parlamentu, pak není nebezpečí, že by jakákoli podoba tohoto zákona neměla platit. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, pane ministře, druhý pane ministře, dámy a pánové. Musím říct, že mě ta situace, která tady nastala, trochu překvapuje, protože pan premiér nám ústy svého zástupce tady sdělil, že považuje ten pozměňovací výbor našeho výboru, VZVOB, za nadbytečný. Pan ministr obrany ho považuje za natolik důležitý, aby přišel proti panu premiérovi brojit a nesouhlasit s ním. To už se nám tady dlouho nestalo, že by nějaký ministr přišel nesouhlasit s premiérem. První věc. Druhá věc, když jsme před půl rokem opět na návrh našeho výboru navrhovali, abychom během deseti let v zákoně zvedli výdaje na obranu na 2 % HDP, což ostatně dneska je prostě úzus, který vyžaduje i nový americký prezident, tak pan ministr nebyl schopen a ochoten se za tento návrh postavit, kličkoval a nikdy ho nepodpořil. Pořád se kryl za to, že je to politické rozhodnutí, do kterého on nemůže zasahovat. Ten problém je samozřejmě obrovsky složitý, nikdo tady, troufám si říct, z nás mu úplně nerozumí, protože se jedná o tři tajné služby, ty jsou prostě ze svého principu tajné. My přijímáme zákon na jejich kontrolu, ale neměníme ty zákony, které tvoří ty tajné služby, takže vždycky stejně, jak říkal pan předseda Bublan, předseda výboru, bude záležet na řediteli té tajné služby, co za materiály poskytne tomu kontrolního orgánu nebo co mu prostě neposkytne. Koho by zajímalo, kde také leží ten problém toho jednoho slovíčka, o které tady bojuje pan premiér v zastoupení pana ministra Chvojky s panem ministrem Stropnickým, tak si naťukejte, ty stránky se jmenují přichází.rozvědka.cz, kde je na desítkách stran rozepsáno nejrůznějšími odborníky, co hrozí. Já se osobně v této věci kloním k názoru pana premiéra a znovu říkám, překvapuje mě, že před námi se odehrává spor ve vládě mezi ministrem obrany a premiérem.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Avizoval pan ministr, ale asi ještě... Na konec diskuse, ano? Takže paní senátorka Wagnerová nyní vystoupí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Ten spor o to jedno slovo má samozřejmě z hlediska právního několik dimenzí. Je tu ten kompetenční zákon. Já se domnívám, že nelze trivializovat, že prostě nějaký orgán bude činit něco, co nemá prostě jaksi přiklepnuto tím kompetenčním zákonem, protože jinak, pokud bychom toto povolili, tak se velmi rychle můžeme dostat do velikého chaosu. Tak to je první výhrada.

Druhá výhrada, pokud v tom ústavním zákonu o bezpečnosti ČR se mimo jiné tedy říká, že bezpečnost zajišťují ty ozbrojené složky, tak půjde, prosím pěkně, o interpretaci tohoto ustanovení. Jestli je to jakákoli bezpečnost, nebo zda půjde o bezpečnost, která se bude realizovat v těch stavech výjimečných, které tam jsou definovány, jako nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Jestli půjde jenom v těchto případech o aktivaci těch orgánů, které jsou tam v ústavním zákoně uvedeny, jde to nad rámec tedy toho kompetenčního. To bych ještě dokázala skousnout. Já v tomto případě nebudu zabíhat, protože tomu nerozumím věcně, ale v tomto případě, protože jde o zúžení možnosti ingerovat do práv jednotlivců i tedy, tak budu spíš podporovat návrh pana premiéra, který tady reprezentoval pan ministr. Tudíž činím návrh na to, aby byl zákon schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, zaznamenávám. Kdo další se hlásí do rozpravy? Pan senátor František Bublan a pak pan ministr. Ještě v rámci rozpravy, pan ministr v rámci rozpravy, aby na něj mohlo být reagováno, chápu to tak, dobře. Takže prosím pana senátora Bublana, pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bublan:  Vážené dámy, vážení pánové, já se přiznám, že tento spor už řeším asi 14 dnů, sešel jsem se i s řediteli zpravodajských služeb, hledali jsme, proč to vůbec vzniklo, proč se to tam v tom zákoně nebo v tom návrhu ocitlo, protože ono to tam původně nebylo. Ale teprve v roce 2005, kdy se sloučilo Vojenské obranné zpravodajství, které mělo v působnosti jenom zajišťovat ty vojenské otázky na území ČR, a Vojenské rozvědné zpravodajství, které působí venku, tak jak došlo k tomu spojení v roce 2005, tak se ten zákon změnil. Kromě té obrany tam přišla i ta bezpečnost.

Mně to nedalo, protože já mám takový dojem z toho, že je to trošku o těch pojmech, že si tady dáváme bezpečnost a obranu jako dva rovnocenné pojmy, ony nejsou rovnocenné. Ta obrana je součástí té bezpečnosti. To je širší pojem. Už jsem se díval i do různé literatury. To slovo securitas je odvozeno od latiny, sine cura, bez starosti. Z toho je to i české – bez péče, bezpečnost. To znamená, je to něco, co nám zajišťuje jak vnější ohrožení, abychom mu dokázali čelit, tak i nějaké vnitřní ohrožení.

Já se domnívám, že když tam necháme obě ta slovíčka, kdybychom tam nechali třeba jenom tu bezpečnost, tak to bude mít v sobě i tu obranu, ale když tam necháme jenom obranu, tak tam nebude ta bezpečnost. I v té odborné literatuře třeba docent Mareš z brněnské univerzity definuje národní bezpečnost jako stav, kdy národnímu státu jako celku nebo jeho podstatným atributům nehrozí závažné ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, základů politického uspořádání, vnitřního pořádku a bezpečnosti životů a zdraví občanů atd. To znamená, je tam jak to ohrožení zvenku, tak i ten vnitřní pořádek. My jsme také možná trošku ovlivněni tím, že tu bezpečnost máme spojenu buď s veřejnou bezpečností, nebo se státní bezpečností. Ale ten pojem skutečně i v zahraničí se užívá v takovém širším pojetí, má to v sobě i tu obranu. Potom, z takového nějakého podtextu, z těch rozhovorů, co jsem měl, jsem trošku pochopil to, že je to také výsledek určité rivality těch našich služeb. Ona je zdravá, je dobrá, když je, ale nesmí být příliš silná. A samozřejmě dochází k tomu prolínání v té působnosti. Ale kdyby nedocházelo, tak tam potom může nastat nějaký prostor, který není pokrytý, kterého se zkrátka žádná ta služba nedotkne, protože jsou od sebe příliš jakoby vzdálené. Takže to prolínání, pokud je rozumné a není jaksi totální, tak je na místě. To už je potom ale věcí nikoliv zákona, to je věcí vlády nebo exekutivy, která řídí zpravodajské služby, aby se s tím dokázala vypořádat. Všude jinde ve světě to dělají, že mají nějaký orgán, který vyhodnocuje tyto výsledky služeb, dělá premiérovi nějaké svodky z toho a podobně.

Mám takový dojem, že u nás toto chybí a že je to resortně rozděleno, každý ministr má nějakou službu a komunikace není příliš silná a koordinace není téměř žádná, takže pak může docházet k nějaké žárlivosti nebo k nějaké snaze si vyčlenit nebo vykolíkovat svůj prostor v zákoně. Ale tímto zákonem to nevyřešíme, to není možné. Není možné, aby vojenští zpravodajci, kteří působí někde venku, třeba na Blízkém východě, se zabývali pouze vojenskými otázkami. Oni se musí zabývat politikou v regionu, když budou sledovat používání zbraní třeba od tzv. Islámského státu, určitě přijdou do spojení s tím, za co tyto zbraně byly nakupovány, to znamená, dostanou se do ekonomiky té které země, zjistí, že se prodávala ropa, že se prodávaly nějaké památky, že se obchodovalo s lidmi apod. A to je součást bezpečnosti, že to má návaznost na migraci. Dostanou se k tomu také. Ale tady jde o to, aby existoval nějaký orgán, nebo jak to mohu nazvat, nebo aby si to vláda dokázala vyhodnotit a dokázala říct, tyto dvě služby se dotkly, možná si trošku svoji činnost rozdělte, anebo si doplňte informace, ale jde o to, aby to zkrátka někdo řídil. Ale spoléhat na to, že když v zákoně vypustíme jedno slovíčko, že dojde k nějaké lepší koordinaci. Nedojde, spíše naopak.

Přimlouval bych se za to, abychom to změnili do původního znění, i když bych byl nerad, kdyby tento zákon přijat nebyl. Přiznám se, že to by mi vadilo docela hodně. Ale také spoléhám na odpovědnost Poslanecké sněmovny, která se tím pak v září nějakým způsobem vypořádá. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Hlásí se ještě pan senátor Tomáš Jirsa.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové. Uvažme, jak vypadá situace. Jde o jedno slovíčko, nerozumíme proč je o něj takový boj, já si to jenom mohu myslet. Ale trávíme tím tady spoustu času o jednom slovíčku. Ale panu ministrovi z hnutí ANO stálo za to přijít na plénum, nesouhlasit s panem premiérem, zde zastoupeným panem ministrem Chvojkou z ČSSD, aby proti němu vystoupil. A pan ministr Stropnický nám vysvětlil, že už stejně z Ústavy bezpečnost pro jeho rozvědku vyplývá, tak proč se do toho budeme montovat. Za koordinaci a tajné služby je zodpovědný premiér. A jak jsem z opozice a nerozumím tomuto sporu ANO versus ČSSD, tak v tomto případě si myslím, že bychom měli podpořit stanovisko premiéra. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pan ministr Chvojka už se hlásí delší dobu. Nyní chce vystoupit, nebo dá přednost panu ministrovi Stropnickému, který se také hlásí? Pane ministře, máte přednost jako předkladatel, prosím, pak vystoupí pan ministr Stropnický.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Chtěl bych ještě doplnit jednu věc. Tuto materii jsem konzultoval například i s panem předsedou bezpečnostního výboru sněmovny Romanem Váňou, který v podstatě na svém výboru přijal tento pozměňovací návrh, má pro něj velmi hlubokou logiku, zkusme se nad tím zamyslet. Krátká rekapitulace: V kompetencích Vojenského zpravodajství se vypouští slovo bezpečnost a zůstává jen obrana. A nyní velmi důležitá věc. Analogicky má civilní rozvědka, Úřad pro zahraniční styky a informace v kompetencích jen bezpečnost, obranu ne, nedochází tak tedy k překrývání žádných kompetencí. Argumenty, že např. v rámci boje proti terorismu potřebují vojáci i pravomoc v oblasti bezpečnosti dle mého, to znamená pana kolegy Váni, neobstojí, neboť součinnost by měli vyvíjet i v rámci obrany.

Analogicky jsou rozděleny i kompetence v oblasti kybernetické obrany – tu má Vojenské zpravodajství, a kybernetické bezpečnosti – tu má nově zřízený Civilní národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. To by pak mohla civilní rozvědka chtít rozšířit kompetence do oblasti obrany, což naštěstí nechce. Znamená to, že podle mého názoru je to logické a byl bych rád, kdybyste, vážené dámy senátorky a vážení páni senátoři, zůstali u verze, jak přišla z Poslanecké sněmovny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Martin Stropnický.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, nechci jednání opravdu natahovat, ale tady zaznělo překvapení. I já jsem překvapen. Já jsem překvapen, že vládní návrh, který byl řádně projednán a schválen vládou, a byla tam diskutovaná bezpečnost ve smyslu kompetence ministerstva obrany. Asi kdyby to bylo tak zásadní a kdyby to bylo jádro pudla, které to má všechno vyjasnit, tak předpokládám, že by to ve vládním návrhu bylo. Tam to nebylo. Nejsem si úplně jist, jestli tady postupuji proti panu premiérovi, spíš tady hájím vládním návrh, který byl projednán, který byl opřipomínkován, který byl odhlasován a který byl odsouhlasen. A za tu vládu, která tento návrh odsouhlasila, jej hájím. Pominu odbočky o rozpočtu ministerstva obrany, protože to je nahrávka na smeč, vážený pane senátore, prostřednictvím pana předsedajícího, to necháme stranou.

Ale mohu vám říci, že tahle ta jakási drobnost je docela zásadní pro práci této složky právě v zahraničí. Tyto složky, jak víte, mají řádně uzavřené a vládou schválené partnerské smlouvy o spolupráci s partnerskými službami, kde je zcela běžné, že se dělí v těch případech, kde je vzájemná důvěra vybudovaná letitou spoluprací a ověřena touto spoluprací, takže tyto dva aspekty se samozřejmě prolínají. Když vojenská informační služba, nebo Vojenské zpravodajství, abych byl přesný, tuto kompetenci nebo kapacitu ztratí, vyvolá to docela značné otázky u některých partnerských služeb. A věci jsou spolu skutečně tak propojené, že to není vůbec žádné uzurpování si něčeho víc, to je jenom možnost pokračovat v práci dál. A podstata tohoto návrhu je přece přidat jeden kontrolní stupeň. A na tom patrně panuje shoda, že to má racio, a že to je něco, co je potřeba.

A pak možná ještě jedna taková věc, abychom korektnost aspoň částečně na chvilinku možná posunuli. Nemyslím si, že je výjimka, že mezi těmito službami panuje, řekněme tomu eufemisticky rivalita. To je prostě realita. A je tomu tak všude. A proto se táži, proč musel poslanec z opoziční strany navrhnout něco, co ve vládním návrhu vůbec nebylo a co prošlo, jak to tak už někdy bývá, možná i v tomto ctihodném tělese, shodou okolností o dva hlasy, pokud se nepletu.

Nemyslím si, že bychom tady měli – a věřte mi, že bych nerad, aby můj názor byl považován za povrchní – extra převalovat důležitost toho, co vláda do návrhu dala a co je snaha z něho vyjmout, ale že bychom měli podpořit kontrolu těchto služeb a pod touto znásobenou kontrolou je nechat co nejlépe pracovat pro bezpečnost a obranu České republiky. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. A nyní má právo vystoupit předkladatel, to znamená pan ministr Jan Chvojka. Nepřeje si vystoupit. Garanční zpravodaj shrne alespoň diskusi? Ano, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bublan:  Nevím přesně, kolik v bohaté diskusi vystoupilo senátorek a senátorů. Nicméně zazněly dva návrhy. Je tady návrh ústavně-právního výboru a výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ten je shodný, přijmout pozměňovací návrh a vrátit tento tisk Poslanecké sněmovně. A pak zazněl návrh schválit tento zákon v původním znění, jak byl do Senátu postoupen Poslaneckou sněmovnou. To je návrh od paní senátorky Elišky Wagnerové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A ještě jsem opomněl se zeptat, jestli chce vystoupit náhradní zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Emilie Třísková. Nechce.

Můžeme přistoupit po znělce k hlasování.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vždycky po znělce předsedající oznamuje, resp. může to udělat i garanční zpravodaj, o čem se bude hlasovat. Před znělkou se to nedělá z toho důvodu, neboť někteří kolegové a kolegyně jsou ještě na cestě k hlasování. Je to zaběhlá praxe. Děkuji.

Vzhledem k tomu, že byl podán návrh paní senátorkou Eliškou Wagnerovou, aby Senát schválil návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, budeme o tomto návrhu nyní hlasovat.

Aktuálně je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 34. Je zde návrh na odhlášení, takže se odhlašujeme. Prosím, přihlaste se znovu. Ještě se číslo přítomných zvyšuje, teď se počítadlo zastavilo. V tuto chvíli je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 56 registrováno 59, kvorum pro přijetí 30, pro návrh 25, proti 13. Návrh byl zamítnut.

Budeme nyní pokračovat podrobnou rozpravou. Zahajuji podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Miroslav Nenutil a pak pan zpravodaj.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Já jenom vyloženě formálně a pro jistotu. Byly podány pozměňovací návrhy prostřednictvím výboru a není zapotřebí je tady načítat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, ale přesto podrobná rozprava se musí otevřít touto formou. Chce vystoupit pan garanční zpravodaj senátor František Bublan, i když se mi nepřihlásil, ale asi mu zařízení nefunguje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bublan:  Pro jistotu zopakuji to, co bylo odsouhlaseno na zahraničním výboru. Tento pozměňovací návrh zní:

V článku I bod 1 vypustit a následující body 2 až 6 označit jako body 1 až 5.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Táži se, jestli chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě? Nechce, takže podrobnou rozpravu uzavírám.

Byly podány návrhy. Táži se pana ministra, zdali se chce k těmto návrhům vyjádřit? Nechce. Pan garanční zpravodaj nám ještě pro jistotu řekne, o čem budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor František Bublan:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který byl odsouhlasen jak na ústavně-právním výboru, tak na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. A tento návrh jsem před chvílí přečetl, takže už není co k tomu dodat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Nebudu pouštět znělku, nejsou námitky, protože de facto jsme v období hlasování.

Slyšeli jsme návrh. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je shodný v usneseních obou výborů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 57 registrováno 61 senátorek a senátorů, kvorum 31, pro návrh se vyslovilo 38, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o návrhu, že vracíme návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 58 registrováno 62 senátorek a senátorů, kvorum 32, pro návrh 42, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Vzhledem k tomu, že vracíme návrh, musíme pověřit dva senátory, kteří nás budou zastupovat v Poslanecké sněmovně při odůvodnění tohoto návrhu. V podkladech mám návrh na pana senátora Františka Bublana a na pana senátora Miroslava Antla. Pan senátor Bublan souhlasí, pan senátor Antl není přítomen, ale hlásí se pan senátor Nenutil, takže zde uděláme výměnu. Návrh tedy bude na pana senátora Františka Bublana a pana senátora Miroslava Nenutila. Jsou nějaké připomínky? Nejsou.

Zahajuji hlasování o pověření. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 59 registrováno 63, kvorum 32, pro návrh 57, proti nikdo. Návrh byl schválen. A my se nyní vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré dopoledne, pokračujeme nyní bodem

 

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 22. - 23. června 2017

Tisk č. 160

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 160. S informací nás seznámí opět pan ministr Chvojka, který zastoupí předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Pane ministře, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, prosím, abych vám stručně představil výsledky pravidelného zasedání Evropské rady, jež se konalo ve dnech 22. a 23. června. Dvoudenní jednání se zabývalo řadou témat, především bezpečností, hospodářskými otázkami, migrací a dalšími.

Proběhlo také krátké jednání ve formátu 27 členských států k otázkám, které souvisí s vystoupením Spojeného království z EU.

Na okraj jednání se uskutečnila nejen tradiční koordinační schůzka předsedů vlád visegrádské skupiny, ale také zvláštní jednání V4 s francouzským prezidentem, novým francouzským prezidentem Macronem. Hlavními tématy jednání byla hospodářská a sociální konvergence v Evropě a otázka vysílání pracovníků, revize směrnice o vysílání pracovníků je diskutována již pro delší dobu, toto téma dlouhodobě rozděluje západní a východní členské státy EU.

Prezident Macron nabídl V4 v této věci dialog, s cílem dospět na podzim ke kompromisnímu řešení.

Během léta proto poběží konzultace na pracovní úrovni, v září by se měl uskutečnit summit V4 a Francie.

Pokud jde o samotné jednání Evropské rady, tak velkým tématem byla oblast bezpečnosti, a to jak vnitřní, tak vnější. V rámci vnitřní bezpečnosti Evropská rada potvrdila potřebu intenzivní spolupráce členských států v boji proti terorismu a radikalizaci.

Téma vnější bezpečnosti je z hlediska probíhající diskuse o budoucím směřování EU pro vládu ČR dlouhodobě prioritou, přivítali jsme, že Evropská rada navázala na konferenci o bezpečnosti a obraně, která se konala začátkem června ve spolupráci s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, kdy hostil předseda vlády pana předsedu Junckera v Praze.

Evropská rada na konferenci ve svých závěrech potvrdila potřebu prohlubovat spolupráci v obranné politice, stejně jako důraz na posílení EU a NATO, resp. spolupráce mezi EU a NATO. Rada dále vyzvala k pokroku, k přípravě projektů pro Evropský obranný fond, který by měl vzniknout v následujících měsících.

Potvrdila také záměr aktivovat tzv. stálou strukturovanou spolupráci. Její spuštění vláda podporuje. Rozhodla o zjednodušení financování případného nasazení tzv. bojových uskupení EU, což je naše dlouhodobá priorita. Do závěrů se ČR podařilo prosadit i další českou prioritu, a sice důraz na budování civilní dimenze společné obranné politiky EU.

Pokud jde o hospodářské otázky, tak se jimi samozřejmě Evropská rada zabývala. Zopakovala podporu prohlubování vnitřního trhu založeného na čtyřech základních svobodách a rovněž vyzvala k dokončení implementace strategií, které existují v této oblasti, do konce roku 2018. Současně zdůraznila dosažení pokroku v oblasti sektoru služeb. Pro vládu ČR je důležité, že se Evropská rada ve svých závěrech jasně přihlásila k dodržování a vymáhání platných pravidel vnitřního trhu a to také souvisí se snahou naší vlády podporovat odstraňování překážek v rámci vnitřního trhu a zabraňovat vzniku překážek nových.

Dalším tématem červnového jednání Evropské rady byla migrace. Především potom její vnější dimenze. Neuralgickým bodem migrace do Evropy je v současnosti Libye, Evropská rada potvrdila potřebu nadále podporovat schopnost této severoafrické republiky, regulovat migraci přes své území. Naše republika se dlouhodobě podílí na výcviku libyjské pobřežní stráže a vláda má v plánu zapojení se do tohoto úsilí dále posílit. O tématu bude vláda jednat na své schůzi, která se koná příští týden v pondělí.

Pokud jde o vnitřní dimenzi migrace, naší vládě se podařilo do závěrů prosadit důraz na boj proti zneužívání azylu, ve věci reformy azylového systému Evropská rada pouze potvrdila, že jednání budou pokračovat, a zároveň připustila možnost revize dosavadních návrhů Evropské komise v této oblasti.

Pozice vlády ČR je dlouhodobá a neměnná. Chceme se podílet na společném řešení migrace, efektivními kroky, které cílí na příčiny současné situace, za klíčovou v tuto chvíli považujeme především stabilizaci podmínek ve zmiňované Libyi. Nicméně, stále trváme na nesouhlasu s povinnou redistribucí migrantů, v této souvislosti je potřeba podotknout, že 80 až 90 procent příchozích do Itálie jsou ekonomičtí migranti, bez nároku na azyl. Pokud jde o vnější vztahy, tak tradičním tématem zasedání Rady byly i otázky zahraniční politika. Evropská rada se v červnu věnovala především situaci na Ukrajině a vztahům s Ruskem. Jednání potvrdilo platnost dosavadní společné pozice, tedy navázání platnosti... Se kterou jejich sankcí vůči Rusku na naplňování minských dohod.

Další témata: Evropská rada v neposlední řadě potvrdila závazek plně implementovat pařížskou dohodu o ochraně klimatu. Jak jsem již předestřel v úvodu, na okraj zasedání se uskutečnilo také jednání Evropské rady ve formátu 27 členských států, tedy bez Spojeného království, k otázce brexitu. Krátce před zasedáním byla formální zahájena jednání mezi EU a Spojeným královstvím, která tento týden v Bruselu pokračují druhým kolem. Na svém zasedání v říjnu Evropská rada vyhodnotí dosažený pokrok v této otázce a zváží případné posunutí negociací do druhé fáze, tedy zahájení jednání o budoucích vztazích se Spojeným královstvím. Evropská rada se také shodla na proceduře, která vede k přijetí rozhodnutí o přemístění unijních agentur, které aktuálně sídlí v Londýně, do konce července chce naše vláda oficiální kandidaturu na umístění bankovní agentury do Prahy, s tím, že finální rozhodnutí by mělo padnout v listopadu tohoto roku.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane ministře, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 160/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, kterému nyní předávám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, zvláště vy, kteří jste v sobě našli sílu tu setrvat po vyčerpávajícím boji o jedno slovo v zákoně o tajných službách, a ještě se hodláte věnovat tak bagatelním věcem, jako jsou některá zásadní rozhodnutí Evropské rady, týkající se bezprostřední budoucnosti EU.

Evropský výbor projednal informaci o posledním jednání Evropské rady na svém včerejším zasedání, přijal k němu usnesení, jehož podstatou je doporučit plénu Senátu vyjádření, které bych zde rád stručně parafrázoval a okomentoval. Především samozřejmě bereme nebo navrhujeme vzít závěry Evropské rady na vědomí. Kromě toho ale specificky myslíme, že je dobře se vyjádřit k několika tématům, kterými se Evropská rada zabývala, a to sice proto, že my zde standardně projednáváme dopředu před zasedáním Evropské rady mandát pro vládu, to znamená, předem se můžeme vyjádřit k věcem, které se mají nebo nemají na Evropské radě stát. To z časových, organizačních důvodů nebo termínových, tak jak ty termíny šly, tak se pro tuto poslední Evropskou radu nemohlo stát, takže my jsme neprobírali zde na plénu ten mandát. Byli jsme sice informováni na evropském výboru, ale to je samozřejmě jiná úroveň.

Proto si myslím, nebo zvláště proto jsme přesvědčeni, že je na místě ty věci, které byly na Evropské radě rozhodnuty, tak nějakým způsobem alespoň zpětně okomentovat, resp. dát v nich jakési parlamentní požehnání. To se týká zejména té iniciativy k zahájení stálé strukturované spolupráce v oblasti společné obrany PESCO, to si myslím, že je věc, kde je na místě, aby se parlament vyjádřil explicitně, že toto je v pořádku. Jde tady už o zcela konkrétní zadání, aby členské státy do tří měsíců vypracovaly společný seznam kritérií a pevných závazků, včetně harmonogramu a konkrétních mechanismů hodnocení, tak, aby potom členské státy mohly oznámit svůj záměr zúčastnit se. To jsou velmi konkrétní kroky v poměrně velmi svižném harmonogramu.

Dále navrhujeme, abychom explicitně požádali vládu, aby se tohoto zúčastnila, aby postupovala v souladu s touto iniciativou a také aby nás průběžně informovala, co v tom bude konat. Dále si myslíme, že je na místě, aby Senát dal výslovný souhlas s rozmístěním těch battle groups, těch bojových skupin, i s tím, že společné náklady by měly být hrazeny tím mechanismem Athena.

Potom navrhujeme i vyjádření k prodloužení, popř. posílení Evropského fondu pro strategické investice, připomínám, kdysi jsme tomu říkali Junckerův balíček, na začátku této komise, tohoto složení Evropské komise, je to věc, také to navrhujeme připomenout v tom usnesení, která z hlediska ČR prvoplánově bezprostředně není příliš významná, pro nás to neznamená, bohužel, velký přísun prostředků, ale i tak jsme pro to tady vyjádřit, že nemáme principiální námitky proti tomu, aby tento fond pokračoval.

Konečně navrhujeme i vyjádření k těm ekonomickým záležitostem, specificky k výzvy Evropské radě k urychlené tvorbě a uplatňování nástrojů k posílení účinného postupu proti nekalým a diskriminačním obchodním praktikám a narušení trhu. To je podle mého názoru jakožto zpravodaje jedna z docela významných bolestí EU, pokud jde o ty ekonomické záležitosti.

A konečně sedmý bod navrženého usnesení je možná jakási premiéra v rámci tohoto Senátu, kdy si myslím, že můžeme klidně plně podpořit úplně všechny závěry Evropské rady, pokud jde o migrační politiku, protože ty závěry, tak jak byly písemně předloženy, tak obsahují všechny prvky, které jsme od začátku migrační krize tady my deklarovali jako důležité, jako potřebné, současně se ty závěry vyhýbají tomu jedinému neuralgickému bodu, který v tom je, a to jsou ty trvalé relokační kvóty. Není pochyb o tom, že zřejmě na té Evropské radě o tom nějaká řeč taky šla, ale pokud jde o ty závěry, tak tam toto není obsaženo.

Rád zodpovím případné otázky, pokud jde o stanovisko a projednávání této věci na evropském výboru. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane kolego, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Nyní otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy uzavírám. Není se k čemu vyjádřit, jenom poprosím pana zpravodaje, ať nám řekne, o čem budeme hlasovat, to nezaznělo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Budeme hlasovat o usnesení, jehož obsah je vyjádřen v příloze usnesení evropského výboru, které vám bylo rozdáno, tuším, jako tisk 160/1.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, tak. A o tom budeme hlasovat. Já si vás dovolím svolat.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 32.

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Návrh usnesení Senátu byl přijat, kvórum 32, pro 50, proti nebyl nikdo. Já děkuji panu navrhovateli i zpravodaji a uzavírám projednávání tohoto bodu.

A my pokračujeme bodem

 

Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2016

Tisk č. 107

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 107. Uvede ji opět pan ministr Jan Chvojka, který opět zastoupí předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, prosím, abych vám stručně představil zprávu o vývoji EU v roce 2016, kterou vláda předkládá Senátu na základě jeho jednacího řádu. Zpráva je členěna do kapitol podle jednotlivých formací Rady a shrnuje důležité události, legislativní akty a opatření, která byla přijata na unijní úrovni během loňského roku, tj. leden až prosinec 2016.

Popisuje tak konkrétní výsledky činnosti institucí EU, jichž bylo dosaženo během nizozemského a slovenského předsednictví v Radě.

V následujícím přehledu zmíním pouze hlavní body obsahu této zprávy a nejdůležitější opatření přijatá v jednotlivých oblastech.

Pokud jde o brexit a debatu o budoucím směřování EU, tak bezesporu nejdůležitější událostí roku 2016 bylo referendum o setrvání Spojeného království v EU, ve kterém se nadpoloviční většina britských voličů vyslovila pro odchod země z EU.

Britská premiérka Theresa May proto dne 29. března 2017 aktivovala článek 50 smlouvy o EU, jednání o vystoupení Spojeného království z EU byla oficiálně zahájena dne 19. června. V návaznosti na výsledek hlasování v britském referendu ostatní členské státy zahájily debatu o budoucím směřování unie. Proces politické reflexe byl na nejvyšší úrovni spuštěn v září 2016, neformálním setkáním představitelů EU 27 v Bratislavě, na kterém bylo přijato tzv. bratislavské prohlášení. Na to pak v letošním roce navázal v březnu summit v Římě.

Pokud jde o téma migrace, orgány EU a členské státy se v roce 2016 stále vyrovnávaly s migrační krizí, přijaly řadu opatření, která přispívají k efektivní regulaci množství osob, které přichází do EU. K těm nejvýznamnějším opatřením patřilo sjednání společného prohlášení mezi EU a Tureckem, uzavření západobalkánské trasy pro nelegální migraci, vytvoření a spuštění evropské pohraniční a pobřežní stráže či posilování spolupráce EU s třetími zeměmi původy a transitu prostřednictvím tzv. migračních kompaktů.

Řešení výzev spojených s migrací zůstalo jedním z klíčových úkolů na evropské úrovni i v roce letošním. To především v oblasti ochrany vnějších hranic EU a spolupráce se třetími zeměmi.

Dalším významným fenoménem ovlivňujícím činnost institucí EU byl terorismus, v návaznosti na teroristické útoky, které postihly mj. Francii, Belgii a Německo, se státy shodly na nových předpisech, které zjednodušují výměnu informací, omezují přístup ke zbraním a posilují pravomoci agentury Europol.

Ekonomika a eurozóna, v hospodářské oblasti lze za nejdůležitější událost označit říjnový podpis komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou, tzv. CETA. EU také pokračovala v implementaci strategií pro vnitřní trh a jednotný digitální trh a také pokročila v projednávání návrhu na posílení bankovní unie a vytvoření unie kapitálových trhů. Pokud jde o dopravu, v sektoru dopravy komise vydala balík opatření pro urychlení přechodu směrem k nízkouhlíkové ekonomice v Evropě. V rámci tohoto balíku bylo i sdělení, evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu, Radě se také podařilo schválit tzv. tržní pilíř čtvrtého železničního balíčku.

V roce 2016 dále pokračovalo budování energetické unie. Komise předložila balíček předpisů o udržitelné bezpečnosti dodávek energie a poté balíček legislativních a nelegislativních návrhů – čistá energie pro všechny. Jeho součástí jsou například návrhy nařízení o zprávě energetické unie, revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, revize směrnice o energetické účinnosti či revize směrnice o energetické náročnosti budov.

V oblasti ochrany klimatu komise představila balík návrhů pro snižování emisí skleníkových plynů mimo systém EU pro obchodování s emisemi a v září roku 2016 pak byla ve zrychleném tempu jménem EU schválena Pařížská dohoda. EU se tak stala její silnou stranou a účastnila se historicky prvního zasedání smluvních stran Pařížské dohody.

V oblasti zaměstnanosti se v roce 2016 prostřednictvím veřejných konzultací probíhala příprava evropského pilíře sociálních práv, jenž komise následně zveřejnila na jaře letošního roku. A komise také v březnu roku 2016 předložila návrh na revizi směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, který podstatným způsobem mění rozsah pravidel pro odměňování pracovníků, vysílaných dočasně na území jiného členského státu. V oblasti zemědělství unijní orgány pokračovaly v řešení kritické situace na komoditních trzích. Např. co se týká sektorů mléka, vepřového, ovoce a zeleniny.

V rámci těchto snah komise představila další balíček podpůrných opatření na podporu trhu v hodnotě 500 milionů eur.

Pokud jde o vnější vztahy a obranu, k významným událostem v zahraničně-politické oblasti patřilo přijetí globální strategie EU, která reflektuje zásadní změny v bezpečnostním prostředí a nahrazuje zastaralou evropskou bezpečnostní strategii z roku 2003. V loňském roce byly také zahájeny kroky, které vedou k posilování spolupráce v obranné a bezpečnostní oblasti, konkrétně byl představen akční plán evropské obrany.

Na závěr, takto v krátkosti jsem se pokusil shrnout hlavní události na unijní úrovni v roce 2016, samozřejmě, nejde, byť se vám to mohlo zdát dlouhé, nejde o vyčerpávající přehled, ale o velmi úzký výběr toho, co lze označit za zásadní. Zpráva je především popisným materiálem, proto jsem při svém vystoupení nezabíhal do představení pozic ČR k těm jednotlivým návrhům. Přesto mi, prosím, na závěr dovolte zdůraznit jednu věc, která se pozic vlády ČR týká. Ze znění předkládané zprávy o vývoji EU v roce 2016 jasně vyplývá, že gestoři projednávaných legislativních a nelegislativních návrhů v Radě brali v potaz přijatá usnesení Senátu k těmto návrhům a reflektovali pozici Senátu během přípravy na tato jednání.

Stejně tak je tomu i v roce letošním, ve kterém se vláda ČR nadále snaží v maximální možné míře zohledňovat pozici obou komor Parlamentu ČR při všech relevantních jednáních na unijní pozici, dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Garančním výborem je VEU. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 107/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  To samozřejmě s potěšením udělám, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl připomenout, že toto je druh materiálu, který je připravován exkluzivně pro nás, je to na základě jednacího řádu Senátu, je to materiál, který každoročně dostáváme jako zpětný popis toho, co se stalo s EU za uplynulý rok. Tak jako před rokem, i tentokrát bych vám velmi doporučil, až skončíme projednávání tohoto materiálu, tak ho nedat do toho šuplíku, kde jsou papíry k vyhození, ale dát si ho někde do nějaké knihovničky, skříňky, protože je to kvalitní referenční materiál na to, co máme za sebou. On shrnuje ty věci, ty kroky, které byly v tom příslušném kalendářním roce dotaženy, ale také mluví pochopitelně o věcech, které byly v tom roce rozjednány nebo s v nich stal nějaký významnější posun, byť třeba nedošlo k úplnému uzavření, příkladem úplně namátkově, nebo jednoduchým příkladem budiž vízová liberalizace s Ukrajinou, na níž se pracovalo po významnou část roku 2016, ale fakticky to bylo doklepnuto až v roce letošním. Pokud jde o obsah, je to asi 46 stránek celkem hustého textu, takže je toho dost, myslím si, že ty hlavní věci pan ministr tady shrnul, velmi dobře.

Já bych možná zmínil pár věcí spíše kritičtějšího charakteru.

Možná rovnou zkazím... Nezkazím překvapení, ono to žádné překvapení nebude, ale prostě rovnou teď řeknu, že evropský výbor nakonec navrhuje vzít materiál na vědomí, ale to, co jsem chtěl říct, je, že je to i přesto, že je tu jedna formulační věc, se kterou mám problém, hned na první straně, v úvodu se mluví o tom, že EU se s úspěchem vyrovnávala s migrační krizí. Ta formulace, že s úspěchem, je samozřejmě trochu relativní. Tím se asi nechce říct, že už jsme úspěšně vyrovnaní a už není s migrační krizí žádný problém. To samozřejmě není pravda. To, co se tím asi chce říct, z mého pohledu trochu neuměle, tak je to, že úspěšně byly připraveny a implementovány některé dílčí mechanismy, které s migrační krizí více nebo méně pomáhají. Příkladem zase pro rok 2016 nebo jedním z hlavních pilířů v tom roce 2016 je dohoda s Tureckem. Ale třeba i posílení pravomocí Europolu a vytvoření a spuštění evropské pohraniční a pobřežní stráže. To, co si myslím, že trvá, je, že je pociťována, a pracuje se na přípravě dublinského nařízení, moc se to nedaří, nedaří se to zejména proto, že jsme se zadrhli na těch povinných relokačních kvótách, tam zatím ten pokrok moc není.

Další věc, kterou, myslím, stojí za to zmínit, je záležitost s vysíláním pracovníků, věc, která velmi rozdělila pozice členských států. My jsme k tomu, stejně jako sněmovna, dali odůvodněné stanovisko, těch odůvodněných stanovisek bylo dostatek na to, aby byl aktivován mechanismus žluté karty, takže kromě jiného je rok 2016 rokem, kdy vznikla další žlutá karta. A je také dalším rokem, kdy ta žlutá karta celkem k ničemu nebyla, protože byla Evropskou komisí v podstatě odmítnuta, jádrem zdůvodnění bylo, že ten nesouhlas těch komor národních parlamentů není ani tak s porušením zásady subsidiarity, jako spíš s věcným nesouhlasem obsahu té legislativy, což je, řekněme, pozice, se kterou my nesouhlasíme, chápeme to jako zúžení toho přezkumu subsidiarity na velmi právnický, až skoro soudnický výklad, a samozřejmě komory národních parlamentů nejsou soudy.

Podobným příběhem, který také vyvrcholil v roce 2016, je ustanovení tzv. evropského prokurátora, velmi dobře si všichni pamatujete, že jsme se opakovaně vyjadřovali velmi skepticky, zejména k předpokládané funkčnosti tohoto mechanismu, nicméně opět navzdory žluté kartě vydané k tomuto už dříve, to nebylo v roce 2016, jíž jsme se zúčastnili, tak ten evropský prokurátor byl v roce 2016 připraven. Teď se pracuje na tom, že by to bylo v podobě posílené spolupráce, jíž se ČR hodlá zúčastnit, byť Senát se vyjádřil v tom smyslu, že to není perspektivní mechanismus.

Další věc, která možná stojí za to vypíchnout, je, že ten materiál, ta zpráva si všímá narůstajícího fenoménu, který je označen termínem, který se mi moc líbí. Kohezní skepse. Zejména na nejvyšších místech komisní hierarchie. Lze očekávat další posilování této kohezní skepse v budoucnosti. A pro ČR je velmi důležité zaujmout proaktivní přístup, tak aby tato kohezní skepse neměla pro nás nějaké dramatické finanční dopady. Je to, myslím, téma mnohem širší, asi se ho dotkneme při dalším bodě, který se týká budoucnosti EU.

Pak jsem se ještě chtěl zmínit, myslím, že to stojí za to, tím budu končit, problematiky rozšiřování, pokud jsem dával dobře pozor, tak tu snad pan ministr nezmiňoval. I tady se konstatuje, že tam došlo k vývoji, v problematice rozšiřování v těch jednotlivých zemích, ale současně se konstatuje, že jisté zbrzdění, jisté přešlapování na místě, pokud jde o to rozšiřování, tak vedlo ke zhoršujícím se vztahům v regionu, zejména západního Balkánu. Velmi názorným příkladem je Makedonie. Ale i další země regionu, Bosna a Hercegovina například.

Tady je docela dobré to, že Černá Hora zjevně vykazuje dost zajímavý postup vpřed. Pořád tam platí výzva EU pokročit v oblasti reforem, které se týkají korupce.

Dobré je, že Albánie je na začátku přístupových rozhovorů, zase velmi konkrétně podmíněno hmatatelným a věrohodným pokrokem při provádění zejména soudní reformy, Bosna a Hercegovina podala přihlášku ke členství, ta byla přijata, pokud jde o Kosovo, tak tam byla uzavřena dohoda o stabilizaci a přidružení. Jsou to konkrétní kroky, i když pokud jde třeba zrovna konkrétně o to Kosovo, tak tam situace pořád zůstává velmi dramatická... Nebo dramatická, obtížná. Výhled na nějaké bližší přidružení k EU, myslím, je ještě velmi daleko.

Moc vám děkuji za pozornost, budu rád, když na návrh evropského výboru vezmete tuto zprávu na vědomí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji, pane senátore, za vaši vyčerpávající zpravodajskou zprávu. A nyní otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, rozpravu uzavírám. Takže není se k čemu vyjádřit. Pane ministře, netoužíte vystoupit? A pan zpravodaj řekl, o čem budeme hlasovat, už to řekl, takže já si vás dovolím svolat.

A my budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl zpravodaj garančního výboru. Můžeme přistoupit k hlasování. V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 32. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a dejte ruku nahoru. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat, při kvóru 32, pro se vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Já děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Uzavírám projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Bílá kniha o budoucnosti Evropy - Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025

Tisk EU č. K 031/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 031/11 a K 031/11/01. Já prosím opět pana ministra Jana Chvojku, který zastoupí předsedu vlády, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám představil Bílou knihu o budoucnosti Evropy, která byla předložena v kontextu probíhající debaty o budoucím směřování EU, a rámcovou pozici vlády ČR k ní.

Bílá kniha, kterou vydala Evropská komise 1. března tohoto roku, je jedním ze vstupů do diskuse o budoucnosti EU, hlavní součástí této diskuse byly summity na nejvyšší úrovni v Bratislavě v září loňského roku a v Římě v březnu tohoto roku. Právě římská deklarace podepsaná představiteli všech 27 zúčastněných členských států vymezuje mantinely debaty o budoucnosti unie.

Samotná Bílá kniha byla koncipována spíše jako podklad pro diskusi než coby normativní dokument, hodnotí současný stav a předkládá pět možných variant dalšího vývoje. Ani předkladatel, tedy EU, nepředpokládá, že výsledkem zmíněné diskuse by mělo být jednoznačné rozhodnutí pro jednu z těchto variant. Smyslem Bílé knihy bylo ukázat, co jednotlivé naznačené přístupy znamenají v praxi, jak jsou realistické či naopak hypotetické.

Samotná diskuse zřejmě nesměřuje k jednoznačnému obecnému rozhodnutí o způsobu další spolupráce, jejím výsledkem bude spíše označení oblastí, v nichž je třeba spolupracovat více, dále hodnocení efektivity jednotlivých nástrojů a určení podrobnějšího časového rozvrhu.

Výsledkem bude téměř jistě kombinace prvků z více naznačených přístupů.

V tomto duchu je koncipována také naše rámcová pozice. Jejím smyslem není vymezit se vůči jednotlivým scénářům Bílé knihy, nýbrž zaujmout pozici k některým konkrétním aspektům, které jsou v Bílé knize naznačeny, které budou v další diskusi o budoucnosti EU hrát podstatnou roli.

My Bílou knihu považujeme za dobrý a kvalitní vstup do diskuse, obsahuje totiž některé elementy, které jsou pro diskusi o budoucnosti relevantní a o nichž je třeba hovořit.

Klíčovým bodem pro budoucí směřování EU je koncept vícestupňové či diferencované integrace, v médiích je používán poněkud pejorativní výraz vícerychlostní unie. Rámcová pozice v této věci vychází ze základní a dlouhodobé pozice vlády, kterou je neměnit stávající primární právo. Pro diferencovaný přístup k integraci to konkrétně znamená, že vláda nebude posílenou spolupráci v některých oblastech blokovat, ovšem za předpokladu, že flexibilita v integračním úsilí bude probíhat v mezích platného primárního práva a při využití nástrojů, které existují.

Rámcová pozice současně jasně potvrzuje klíčovou prioritu ČR, kterou je důraz na zachování jednoty a soudržnosti unie. Optikou jednoty EU by měly být poměřovány všechny modely spolupráce členských států v užším kruhu. Využití mechanismu flexibility v mezích platného primárního práva by tak mělo být až poslední možností v případě nemožnosti při postupu ve formátu všech členských států.

Vláda by přitom považovala za obzvlášť problematické, pokud by se k diferencované spolupráci mělo přistupovat na trvalém půdorysu, eurozóna na jedné straně a státy bez eura na straně druhé.

To by byla dle našeho názoru cesta k rozštěpení Evropské unie. Veškerá posílená spolupráce musí respektovat pravidla, pravidla transparentnosti, otevřenosti a rovného zacházení. A právě takové záruky obsahují mechanismy, které současné primární právo připouští.

Pokud jde o naši vnitrostátní diskusi je třeba mít na zřeteli, že debata o vícestupňové integraci je a bude spojena s otázkou členství v eurozóně má pro mnoho členských států právě další integrace eurozóny největší potenciál pokud jde o praktické uplatnění diferencovaného postupu v rámci Evropské unie.

Rámcovou pozici k Bílé knize vláda v dubnu vzala na vědomí s cílem, aby sloužila jako odrazový můstek pro širokou národní diskusi o dalším směřování Evropské unie. Tato rámcová pozice byla projednána na evropských výborech obou komor Parlamentu ČR, na jednání tripartity, na zasedání vládní pracovní skupiny pro brexit a budoucnost Evropské unie, stejně jako na jednání zástupců politických stran při této pracovní skupině, přičemž na konci června vláda rámcovou pozici obohacenou o reflexi diskuse na národní úrovni schválila.

Diskuse o budoucím směřování EU a o roli České republiky v ní tím samozřejmě nekončí, neboť na evropské úrovni pokračuje debatou o jednotlivých diskusních problémech, které připravila Evropská komise. Ty se týkají sociální dimenze evropské integrace, dopadů globalizace, budoucnosti hospodářské a měnové unie, prohlubování spolupráce v obranné politice a budoucího financování Evropské unie a společného rozpočtu.

Ke všem těmto materiálům vláda zpracovává samostatné rámcové pozice, které již byly či budou v průběhu léta předloženy k další diskusi, včetně diskuse v obou komorách našeho Parlamentu. Vláda by se pak v září měla k tématu Bílé knihy a souvisejících dokumentů opět plně vrátit na svém jednání a vyvodit z dosavadní národní diskuse o budoucnosti EU závěry pro další postupy. Paralelně bude i v následujících měsících a pravděpodobně i v příštím roce pokračovat debata na evropské úrovni. Rozvoj této debaty je totiž ovlivněn i letošním nabitým volebním kalendářem ve velké řadě členských zemí EU. Počítáme proto i s tím, že i na tomto fóru budeme mít příležitost se k tématu budoucího směřování EU vracet a oceníme, když se budete do této diskuse i nadále zapojovat. Děkuji velmi za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 031/11/02. Zpravodajem výboru je opět senátor Václav Hampl, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Je to takové letní dostaveníčko s panem ministrem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, rád vás se zpravodajskou zprávou seznámím, tentokrát to bude trošku obsáhlejší.

Vážené kolegyně, vážení kolegové. Evropský výbor projednal tento důležitý materiál nadvakrát. Začali jsme projednávání už na předchozím zasedání evropského výboru, během rozpravy jsme jednání přerušili, probírali jsme to ještě v méně formálním uspořádání během výjezdního zasedání evropského výboru. A rozprava byla dokončena a usnesení definitivně přijato na včerejším zasedání.

Vzhledem k tomuto průběhu jste dostali vlastně dvě lehce odlišné verze návrhu usnesení pro plénum. Udělali jsme to proto, že jsme chtěli, aby usnesení v této celkem důležité věci nebylo překvapením, kdybyste ho dostali teprve po včerejším zasedání výboru, tak aby byla šance trochu si případně dopředu promyslet, rozmyslet, jak v této věci postupovat. Doufám, že to nezpůsobilo nějaký chaos mezi verzemi, protože rozdíly jsou opravdu poměrně malé a já na explicitně upozorním.

A ještě než se k tomu dostanu, bych možná předeslal to, že v naší diskusi opakovaně zaznívalo to, že materiál tohoto charakteru, jako celkem zásadní koncepční výhledový materiál, jak dál s Evropskou unií, možná by přináleželo k vytvoření jinému tělesu v rámci institucí EU, než je zrovna Evropská komise. Konkrétně by člověka napadla třeba Evropská rada, která podle smlouvy o EU je tím tělesem, které má určovat hlavní politické směry v EU.

Nicméně tento materiál je na stole z dílny zejména předsedy a prvního místopředsedy Evropské komise. Je to věc, kterou je potřeba rozdiskutovat a nějakým způsobem se k ní postavit už jenom proto, že ostatní instituce v rámci Evropské unie konají to samé.

Evropská rada – mimochodem zase jenom na okraj připomínám – jinak uchopeno, ale vlastně k tématu jak dál s Evropskou unií, věnovala zejména ve svém bratislavském prohlášení už zmíněném při projednávání minulého bodu.

Navržené usnesení k Bílé knize je strukturováno nebo je snaha, vzhledem k tomu, že je docela dlouhé, aby mělo trošku nějakou strukturu, se dělí, kromě úvodu, že jsme se seznámili s Bílou knihou, na části, které se týkají spíše toho, jak by se měla chovat Česká republika v rámci Evropské unie. Další část je obecně, jak by se měla chovat Evropská unie a další část se potom týká už konkrétnějších priorit Evropské unie pro nadcházející období. A konečně je tam pak krátká část, která se týká dalšího procesu, a potom standardní věci, že žádáme vládu, aby nás informovala, atd.

Pokud jde o část, která se primárně týká České republiky, navrhujeme explicitně se přihlásit k tomu, že nemáme lepší alternativu, než členství v Evropské unii. Přiznáváme, že to není zcela dokonalý výtvor, ale že vlastně nemáme lepší spojence, než jsou členové Evropské unie a NATO. Proto je důležité, aby vláda stanovila jasný plán vstupu do eurozóny, a to kromě jiného také proto, že jak zde zmínil pan ministr, členství v eurozóně bude asi hlavní dělící linií v Evropské unii a základem jakési možné dvoukolejnosti, přičemž pobyt na pomalejší kolej – a tady bych si nedělal iluze o tom, že bude-li dvoukolejnost, tak jedna kolej prostě bude rychlejší a jedna pomalejší, nemá cenu pro toto hledat nějaká eufemistická označení, takže pohyb po pomalejší koleji by pro nás samozřejmě nebyl významný.

Tady došlo k jedné změně oproti první verzi usnesení, tak jak jste ho dostali dopředu. Je to doplněno, že takovýto plán vstupu do eurozóny by měl záviset na plnění maastrichtských kritérií stávajícími členy eurozóny, protože to je věc, která je v tuto chvíli docela bolestí eurozóny.

Pokud jde o obecné věci k Evropské unii, zdůrazňujeme potřebu důležitých věcí dělat v konsenzu všech členských států. Klíčovým tělesem tady musí být Evropská rada. Jednomyslnost v Evropské radě je zvlášť důležité v oblastech justice a vnitra. To je zase jedno z doplnění během včerejšího zasedání výboru, důraz na justici a vnitro.

Další věc. Klíčová je snaha o zachování jednoty sedmadvacítky, až nejspíše odejde Británie. Připomínáme už ve Smlouvě o Evropské unii obsaženou zásadu loajální spolupráce institucí Evropské unie a členských států. Myslím, že to je věc, která je v této situaci dost zásadní.

Chvályhodná snaha o zvýšení akceschopnosti Evropské unie ale nemůže znamenat, že budou členské státy příliš často přehlasovány v Radě. Myslím, že naše zkušenost pokud jde o dočasné relokační kvóty je v tomto dostatečně výmluvná.

Diferencovaná integrace, jeden z pěti scénářů, které jsou obsaženy v Bílé knize. Připouštíme nebo navrhujeme, aby Senát ji připustil, ale v podstatě jako ústupovou variantu tam, kde dobře míněné upřímné snahy domluvit společnou spolupráci všech členských států nevede k úspěchu. Ale i když na diferencovanou integraci dojde v nějaké konkrétní věci, pořád by mělo platit to, co říkají zakládací smlouvy o posílené spolupráci, že to musí zůstat otevřené všem členským státům a musí se to vyvarovat negativních dopadů na fungování společných politik Evropské unie a na jednotlivé členské státy.

Tady možná stručná vysvětlivka. Diferencovaná integrace může mít formu buď posílené spolupráce, se kterou počítají zakladatelské smlouvy, ale může mít i jinou formu, může mít prostě formu mezivládních dohod několika nebo více členských států EU. To je třeba případ eurovalu nebo obou eurovalů, které nezahrnují všechny členské země EU, a přitom to není, jak víme, mechanismem posílené spolupráce. Posílené spolupráce přímo smlouvy stanoví, že to musí zůstat otevřené, že to nesmí poškozovat. Pokud by se tedy přistoupilo k diferencované integraci jiným způsobem, je dobře tady explicitně říci, že i v tom případě musejí tyto atributy platit.

Pak je tu jeden bod, který opět přibyl na včerejším zasedání oproti dříve poslané verzi, a to zdůraznění toho, že kromě výhledu, jak dál v Evropské unii, by se mělo paralelně pracovat i na expertní přípravě řešení dalších možných krizí typu nějaké další exity.

Pokud jde o další priority, tam se jednak říká, že by se činnost Evropské unie měla koncentrovat především do těch oblastí, kde jsou realistické cíle, dá se relativně snadno dojít k široké podpoře všech členských států a přináší skutečnou přidanou hodnotu oproti samostatnému jednání členských států. A pak se tu vyjmenovávají hlavní oblasti, kde toto platí – bezpečnost, obrana a zahraniční politika, ekonomický rozvoj, něco, co jsme nazvali kvalita života v širším smyslu a pak procesní a institucionální záležitosti EU.

Pokud jde o bezpečnostní a obranné věci, je to zase seznam konkrétnějších věcí, ten už, s dovolením, nebudu procházet. Jenom připomínám zejména rozvíjení spolupráce EU a NATO a také podpora evropské perspektivy zemí západního Balkánu a Východního partnerství.

V ekonomické oblasti samozřejmě dobudovávání vnitřního trhu, s tím, že negativní sociální dopady je potřeba řešit především posilováním hospodářské konvergence. Je zde zase několik velkých věcí, nebudu je vyjmenovávat, jenom podtrhnu společný postup proti daňový rájům a agresivní daňové optimalizaci.

Pokud jde o širší kvalitu života, to je shrnující pojem, který se týká toho, aby se nám tu lépe fungovalo a přitom to nezahrnuje ekonomické věci. Věda, výzkum a inovace – to jsem si nemohl odpustit. Evropská výzkumná rada, jeden z nejúspěšnějších grantových mechanismů pro vědu. Dále péče o životní prostředí. Sem nepochybně patří společná aktivita.

A pak je tu jeden bod, který bych chtěl také stručně vysvětlit – sociální adaptace na změny přinášené technologickým vývojem. Sociální politika obecně samozřejmě patří do kompetence členských států, ale to, co tady máme na mysli, je to, že zejména rozvoj automatizace se dá očekávat, že v dohledné době přinese velké změny v zaměstnanosti a tím pádem v sociálním rozvrstvení. A tady má cenu na těchto věcech pracovat nějakým způsobem společně. Typickým příkladem, možná jedním z nejzásadnějších problémů, které, jak jsem přesvědčen, nás čekají, je automatizace řízení aut a tím pádem zánik obrovského množství pracovních pozic profesionálních řidičů.

Pokud jde o institucionální věci, je důraz na posílení demokratické kontroly procesů v Evropské unii z národní úrovně, nadužívání aktů v přenesené působnosti svěřené evropské komisi, nešvar v současné době kritizovaný národními parlamenty velmi právem, to, evropská komise by měla respektovat primát Evropské rady pokud jde o zásadní strategické směřování EU. A potom další věc, která je podle mne jednou z velkých bolestí současné Evropské unie – kontrolování a prosazování toho, že přijaté závazky se dodržují, a to sice způsobem, který je nediskriminační. V současné době je to tak podle zakládacích smluv, ale je to na rozhodnutí Evropské komise, které prohřešky v tomto bude stíhat a které nechá být.

Pak se dotýkáme zlehka společné zemědělské politiky ve smyslu zvyšování efektivity stávajících politik EU. To je věc, která by samozřejmě šla rozebírat mnohem explicitněji, protože účinnost společné evropské politiky je něco, na co se moc nesahá. Z našeho pohledu by do toho měly patřit i ty věci, aby podpora nešla takovým soukromým subjektům, které mohou zjevně zisku dosahovat i bez takové podpory.

A konečně v části, která se týká procesních věcí, zdůrazňujeme, že debata by měla běžet tak, abychom se zase, jak to často bývá, návrh závěrů Evropské rady nedozvěděli dva týdny před tím, než Evropská rada zasedá a nebylo už mnoho, co k tomu dodat.

Omlouvám se za poněkud obsáhlejší exposé, ale cítil jsem potřebu tady vysvětlit stanovisko výboru. Děkuji vám moc za pozornost a budu rád, když stanovisko výboru podpoříte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, děkuji vám, a prosím, opět se posaďte ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan předseda Milan Štěch.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo výboru pro Evropskou unii, kolegyně a kolegové. Předně chci k tomuto tématu říci, že když se Bílá kniha objevila, tak řadě z nás, asi i mne, způsobila docela velké obavy, protože to bylo i v době, kdy se tady objevovala vystoupení nebo reakce bývalých předních francouzských politiků, některá stanoviska i německých představitelů, která jasně hovořila o tom, že snad některé země Evropské unie brzdí proces postupu Evropské unie, a jakoby recept na problémy, které Evropská unie má, ať už s ekonomickým vývojem a sociálním vývojem na pomyslném jižním křídle, také s tím, co vlastně vedlo a co také asi působí brexit, odchod Velké Británie. Je potřeba říci, že to nebylo namístě, aspoň podle mého přesvědčení, Bílá kniha je materiál pro diskusi, není to nějaký materiál, kterým by se chtěla Komise detailně řídit. A i z úst předsedy Evropské komise Junckera jsem několikráte slyšel, že opravdu to je jenom diskusní materiál, a také v dalších měsících se ukázalo, že je. A také bych chtěl, abychom takto k tomu přistupovali.

Za druhé bych chtěl ocenit práci našeho evropského výboru, pana předsedy a dalších jeho členů, protože si myslím, že se nemáme jako Senát, jako horní komora Parlamentu České republiky vůbec za co stydět, naopak můžeme být na to drobet i hrdí, neboť je jasné, že v rámci Evropské unie v této věci jsme aktivní, nepodceňujeme témata, a co je také dobré, že hledáme pokud možno co největší konsenzus s exekutivou, kdy nakonec vláda naše stanoviska hájí, což je velmi dobré pro vnímání České republiky jako země, která postupuje více konsensuálně, nemá v těchto věcech evropské politiky žádné velké vnitřní rozpory.

Je to velmi cenné, zejména v té době, kdy my musíme čelit některým atakům ze strany starých členů EU, ať už se to týká problematiky migrace nebo některých dalších věcí, víte, že oni pohlíží na V4 určitým kritickým pohledem, popravdě řečeno, ve V4 to není někdy jednoduché, ne vždy máme na všechno stejné názory, ale myslím si, že je dobré, když vystupujeme v těch zásadních věcech jako V4 na všech platformách, vlády, parlamentu, jednotlivých resortů, když vystupujeme buď stejně, nebo přibližně stejně. Takže oceňuji práci našeho výboru, ale i našich odborných oddělení, to znamená oddělení pro EU, evropské záležitosti. Tolik úvodem.

Já bych chtěl ještě říci, že to usnesení, které tady je, to doporučení k vyjádření Senátu z našeho výboru, je zpracováno dobře podle mého přesvědčení, akorát bych řekl, že bychom si měli uvědomovat, jistě si to výbor uvědomuje, ale já to mám na mysli, že ono bude mít možnost nebo ono bude působit ve vícero směrech. Zaprvé, tento materiál, pokud ho přijmeme, bude materiál pro vládu. Vláda by to měla ve svých stanoviscích a postupech zohlednit, myslím si, že nejsme s ní v rozporu. Zadruhé, ten materiál přijde Evropské komisi, takže bych byl opatrný. Já ve dvou případech upozorním, kdy bych nerad Evropské komisi dával jakýkoli bičík, neříkám bič, ale bičík, na jakoukoli budoucí českou vládu. My jsme před volbami, ze sněmovních voleb vyjde nová vláda, myslím si, že bychom měli být obezřetní. A zatřetí, ten materiál bude mít také svůj život tady vnitrostátní. Počítejme s tím, že toho materiálu se budou chytat, řekl bych, i média. Jak to bývá, budou vytrhávat některé věci, budou je třeba i zneužívat. Byl bych nerad, aby se to stavělo, že Senát má nějaká jiná stanoviska, než je většinový názor obyvatelstva, byť na to má právo, ale myslím si, že v této věci bychom ničemu neprospěli.

Proto já podporuji návrhy, které k tomu usnesení předložil pan kolega, senátor Vladimír Plaček, jsou minimální, myslím si, že jsou přijatelné. Já řeknu aspoň dva důvody nebo dvě věci, které bych velmi výrazně chtěl, abychom změnili, a to je II, odst. 2, v té větě vypustit ten tlak na tu vlády, aby co nejdříve stanovila jasný plán vstupu do eurozóny. Ať stanoví, ale to co nejdříve by mohl být ten bičík, který by Evropská komise při některých sporných jednáních mohla používat na českou vládu. Vy víte, že to je velmi dneska problematická věc, poslední průzkumy veřejného mínění hovoří o tom, že mírně větší část obyvatel si nepřeje přechod na euro, já tady nechci otevírat diskusi, já se přiznám, že spíš dlouhodobě jsem zastáncem jednotné měny. Ale chápu, že v současné době je to politicky obtížnější, zejména po těch obtížích, které byly, a pořád tady převládá názor, který není možné vyvrátit, že ty problémy, které dneska má třeba stále Řecko, se splácením úvěrů a dluhů, že budeme muset financovat, když budeme v eurozóně. Jsou tady šířeny některé polopravdy a my je tímto usnesením nezměníme. Já bych nerad, abychom zavdávali příčinu, že na nás budou tlaky, i z pohledu předsedy říkám, že já samozřejmě vždycky chci hájit ta usnesení, byť s nimi stoprocentně nesouhlasím, tak je hájím. Ale nerad bych tady, abychom museli kolem toho velmi složitě argumentovat.

V III, odst. 3 bych chtěl vypustit slůvko v té větě „loajální“. Já vím, že toto slůvko obsahuje smlouva o EU, ale není potřeba, abychom se tady znova opakovali. Prostě zásady spolupráce a loajální tam nedávat, protože slůvko loajální vzbuzuje u občanů zbytečné asociace nějakého podřízení nebo nějakého vazalství, není to potřeba, abychom tam toto slůvko dávali. Takže bych prosil v tomto, abyste pozměňovací návrh kolegy Plačka podpořili.

A co se týká třetí poznámky, to je k tomu článku IV, odst. 5. Myslím si, že největší devizou EU a také stabilitou je problematika sociální stability, to znamená zachování jakéhosi sociálního smíru. Myslím si, že by se to v tom našem stanovisku mělo i vzhledem na přechod na ty nové technologie, že by se to mělo objevit. Takže to je takový návrh, který také podporuji.

Takže ještě jednou, myslím si, že je to dobrý materiál, pokud by vám zásadně nevadily ty tři změny, tak já bych je přivítal, myslím si, že by to mohlo být lépe stravitelné i pro ty, kteří příliš k evropské integraci neinklinují.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane předsedo. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Vladimír Plaček. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, už vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Než přejdu k meritu věci, tak bych si dovolil doplnit slova pana našeho předsedy Václava Hampla, když hovořil o tom, že jsme tento tisk, Bílou knihu, projednávali také na výjezdním zasedání. Ono to tak trochu může evokovat, že výjezdní zasedání VEU se uskutečnilo někde v cizině, ale ono to nikde v cizině nebylo, byli jsme ve Vlašimi. Takže jenom aby bylo zřejmé, že jsme to projednávali tady u nás doma.

Co se týká mého hlavního vystoupení, já mám teď v tuto chvíli de facto roli ulehčenou, protože pan předseda zmínil všechny ty tři body, které navrhuji v pozměňovacím návrhu projednat v podrobné rozpravě, pokud se do ní dostaneme. Takže i odůvodnění, o kterém hovořil, myslím si, že je zřejmé, jak z jeho projevu, tak i z toho textu, který máte na lavicích, takže já bych zůstal pouze v tuto chvíli u aviza podání tohoto pozměňovacího návrhu v případné podrobné rozpravě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, další do obecné rozpravy s právem přednostního vystoupení je přihlášena paní první místopředsedkyně Miluše Horská. Prosím, paní senátorko, paní místopředsedkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Současná evidentní krize evropského integračního procesu nás opakovaně nutí k tomu, abychom si rozmysleli, jak s unií dál. Proto vítám Bílou knihu a mám ke zde uvedeným bodům též svoje komentáře. Těžko můžeme dále postupovat podle bodu 1, pokračování v dosavadní praxi. Tato varianta neřešení efektivně aktuální problémy kontinentálního rozměru, bezpečnost, změnu klimatu, protože jen jejich společné řešení je efektivní. Jako příklad uveďme terorismus, kdy jistě pochopíme, že náš samostatný postup coby ČR zde nemůže být dostatečný.

Na globální problémy není možné hledat lokální řešení. A je tedy třeba agregovat naše síly a hledat efektivně společná řešení. Občané právem od organizace kontinentálního rozměru, jako EU je, očekávají, že tyto problémy vyřeší. Proto tolik výkřiků, že EU selhala při řešení migrační krize. Ale uvědomme si, že členské státy nepředaly EU odpovídající pravomoci a že i politici nemají odvahu toto komunikovat směrem k veřejnosti. Namísto toho se schovávají za EU, čímž samozřejmě dále oslabují důvěru občanů právě v EU.

Jsme tedy v začarovaném kruhu, z něhož alibisticky těží ti, kdo unii pouze kritizují, aniž by jasně řekli, jak postupovat dál.

Je ale třeba důsledně vyžadovat to, aby také EU respektovala při hledání řešení zásady víceúrovňového vládnutí, tedy národní úrovně, včetně úrovně národních parlamentů.

Druhá varianta, tedy dvě redukce EU na pouhý jednotný trh, pro nás již dnes také není řešením. Tento scénář totiž neřeší rozpor mezi očekáváními občanů a rozdělením pravomoci mezi EU a členské státy při řešení aktuálních problémů, migrace a bezpečnost. Tím by se snížil vliv EU ve světě a znamenalo by to odklon od multilateralismu v zahraničně-politické oblasti.

Scénář vícerychlostní Evropa, kdy státy, které chtějí, dělají více, bychom měli chtít, pokud budeme v té nejvyšší rychlosti, to proto, že vzhledem k naší ekonomické závislosti na eurozóně chceme ovlivňovat pravidla, kterými se tak jako tak budeme muset řídit. Může to být pro nás i bolestivé, musíme být totiž připraveni na to se řídit nadnárodní metodou rozhodování se všemi důsledky. Mimo jiné přijmout, že občas budeme přehlasováni. Naše země se nachází uprostřed Evropy, je to tranzitní země s 2 % obyvatelstva unie, s 1,8 % rozlohou EU.

Ekonomika je závislá na exportu do zemí EU, zisky z něj tvoří 1/3 HDP a utváří 17 % zaměstnanosti. Proto máme mít bytostný zájem na fungování EU. Ke scénáři 4 – dělat méně, zato efektivněji – říkám ANO. Znamená to revizi katalogu pravomocí svěřených EU. Vše bychom měli směřovat k tomu, aby unie byla občanům srozumitelnější. Jde to obecně ale složitě.

Je lehké vyřvávat do světa, jak a co dělá EU špatně, a to tím spíš, když sami nenabídneme alternativu. Horší je již to s těmi konstruktivními, alternativními návrhy na její další fungování.

Nejsem přesvědčena o tom, že existuje jen naše plné a nekritické členství na straně jedné a czechit na straně druhé. Proto se mi tento scénář líbí nejvíce. K pravomocem EU, které mohou být podle mě zbytné, patří například vybrané aspekty regionálního rozvoje, problematika veřejného zdraví, některé oblasti zaměstnanosti a sociální politiky nebo ty, které nesouvisejí s jednotným trhem, ale i společnou zemědělskou politikou.

Zde je však otázkou to, nakolik se členské státy shodnou na tom, které pravomoci EU je třeba odstranit. Taková revize nutně neznamená novelizaci smluv, což si nepřeji, šlo by jen o rušení sekundárních unijních aktů, nařízení, směrnic, rozhodnutí.

Scénář 5 – dělat mnohem více společně – je podle mě dnes politicky obtížně průchozí. Je to do značné míry paradox, protože pokud chceme například uspokojit očekávání občanů na unii směrem k bezpečnosti, pak je to vlastně jediná realistická a zároveň pro ČR přínosná cesta vpřed. Ideální varianta podle mě není mezi uvedenými scénáři popsána. Pro mě je to varianta 4 – dělat méně, zato efektivněji.

Chceme v některých oblastech dělat více, ale nevylučujeme, že také některé oblasti spolupráce by mohly být potlačeny. Chci, aby naše země byla východní částí západu a ne západní částí východu. Unie je samozřejmě za stávajícího počtu členů velmi těžce řiditelná. To zde nikdo nepopírá. Přesto ale apeluji na to, abychom pracovali na tom, jak její činnost zefektivnit, nikoliv ji destruovat. Věřím, že Bílá kniha bude impulsem k těmto aktivitám.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní místopředsedkyně, dalším do rozpravy s právem přednostního vystoupení je přihlášen pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já mám jenom pár poznámek. EU při řešení migrační krize selhala. Ne že neselhala. Selhala! Nechci tady prostě dál to komentovat, ale poslední aktivita, kterou nemám analyzovanou, to znamená, mám ji přečtenou z různých zdrojů v médiích, je, že Itálie si naprosto neví rady z té situace, která tam je, kdy v prvním pololetí, tuším, do Evropy, to znamená zejména do Itálie, ale možná také do Španělska připlulo 100 tisíc migrantů, tak jestli toto je řešení, nebo jestli toto je pod kontrolou, tak já pravděpodobně žiji v jiné EU. Takže selhala!

Já sám jsem přečetl... (V sále je rušno) Mohl bych poprosit, mě to ruší... Já sám jsem přečetl a mnozí z vás také některé věci od Tomáše Bati. Jedno z jeho ústředních hesel bylo: Mysli globálně, jednej lokálně. Podle toho se choval a dokázal to, co dokázal. Já osobně sám si myslím, že otočit toto heslo, že to prostě nevede k úspěchu, nevede to ke svobodě, vede to k té loajalitě.

Pak jsem chtěl ještě říct, že pokud se týká té naší pozice v EU, nebudu tady rozebírat svoje názory, 9 let jsem tam jezdil na zasedání agrárních organizací, nevládních organizací, podotýkám, to znamená, chci tím říct, že jsme za to neměli žádné peníze, měl jsem za to normální diety, nic víc, nic méně. A jeden čas jsem vykonával pozici jednoho z pěti místopředsedů COPY, COPA je volně řečeno... Prostě zastřešující organizace nevládních organizací EU. Takže to má prezidenta a pět viceprezidentů. Takže říkám to tady proto, to byla čestná funkce, že zkrátka a dobře jsem trošku jako pronikl do těch struktur, něco jsem tam viděl a slyšel. Já si bohužel myslím, že jedno z pojiv EU je pojivo materiální, jsou peníze, jsou různé prebendy, čemuž bych rozuměl, nejsem typ člověka, který prostě říká: Tak ten a ten funkcionář má plat 150 tisíc, já mám třeba jako dělník nebo technik 20 nebo 30. Nejsem ten typ. Ale jsou určité proporce. Ten, kdo dokáže se dostat do jakékoli pozice ve strukturách, nemyslím nevládních, ve strukturách EU a srovná se to s obdobnou pozicí v národních státech, tak jsou to násobky zkrátka. Toto je hlavní pojivo držení EU, kdyby to tak nebylo, tak by Británie neudělala to, co udělala, nebo Anglie neudělala to, co udělala. Kdyby to tak nebylo, tak by ta unie tu migrační krizi řešila.

Je tady třeba připomenout dublinské dohody, nechci se mýlit, já občas něco spletu, myslím, že jsou to dublinské dohody, které říkají, které nikdo nezrušil, platí, nebo neplatí? Ty říkají, volně řečeno, že ti migranti, a to je jedno jací, jakých národností atd., tak že to má být řešeno na tom území státu EU, kde zkrátka oni se objeví, jak to každý z nás ví. Takže EU selhala.

Já bych do tohoto tolik nešťoural, já jsem si myslel, že do toho přejde tento bod, jsou tady některé další zákony nebo další body jednání, ale tvrdit, že EU toto zvládla, já to skoro považuji za provokaci. Ale nic ve zlém, vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní první místopředsedkyně, jsou věci, které se říct musí. Já osobně bych k mikrofonu nešel... Je to moje prostě reakce. Jak to dopadne, ta unie, těžko říct. Ale pokud se neobjeví politik typu, nevím, Helmuta Kohla mě napadá, nebo dalších, nebudu teď hledat v paměti, našel bych je snadno, tak udržet to jenom prostě tímto, nedopadne to dobře.

Můj názor, nemusel bych to říkat, ale aby nedošlo k mýlce, co reprezentuji moje názory, není to důležité momentálně, tak není vystoupit z EU, ale ta EU se musí přinutit k tomu, aby začali konat. To znamená, musí se zreformovat. Obávám se, že toho nejsou schopni ti politici. Takže můj názor je ten, že je třeba nechat prostor nebo upravit legislativu tak, dát prostor referendu, aby ti mocipáni, to je jediné slovo, které je mimo korektnost, věděli, jaké jsou skutečně názory těch lidí, ty nelze ignorovat. To neodrazíme tím, že si tady řekneme, že to je OK a budeme si tady hrát se slovíčky. Ty reálné děje jsou, a jsou takové, že v Itálii je takový stav, jaký je, a oni, já jsem to tady neřekl prve, protože to opravdu nemám zanalyzované, že údajně Itálie chce navrhnout, aby prostě na dva roky ti migranti, kteří tam teď jsou, oni si s nimi nevědí rady, tak aby dostali vízum na dva roky a byli rozmístěni do jednotlivých států Evropy. Nevím, jestli to tak je, nebo ne, ale v médiích to tak bylo. Možná, že to tak není. Ale i kdyby to tak nebylo, tak jich je tam takový počet, jaký je. Prostě to napětí tam bude. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Jaroslav Kubera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já budu velmi stručný, budu se snažit popisovat věci tak, jak jsou. My tady na tomto plénu máme několik evropských tisků. Přečetl si někdo z vás ty tisky opravdu fyzicky celé, nebo jste spíše spoléhali, že výbor k tomu zaujme nějaké stanovisko, které vždy začíná tím, nebo téměř vždy, vítáme snahu a pak následuje devětkrát „ale“, které ovšem nemá žádný praktický význam. Uvidíme to za chvíli, jak je tam ten tisk o posílení orgánů hospodářské soutěže, které opět dostanou, podobně jako ČOI, status agentů, kteří budou moci vnikat do provozoven, do bytů, za součinnosti policie, aby tam zjistili, jestli nějaká smlouva neobsahuje nějakou kartelovou doložku nebo něco podobného. Samozřejmě neobsahuje, protože kartelové doložky se obvykle do smluv nedávají.

Já si občas ty materiály přečtu a skoro se to nedá. Pokud chcete reformovat, tak se stačí podívat, co unii teď momentálně zajímá, nejprve to jsou vysavače, které mohou mít výkon pouze od 800 wattů, abychom neplýtvali, což ovšem znamená, že budete vysávat poněkud déle a spotřebujete více energie, ale vysáto dobře nebude, protože ten výkon tomu nestačí. Nejnovější příběh se nazývá, omlouvám se, paní předsedající, likvidace kurvítek. Každý víte, co to je, nevím, jaký český výraz bych na to našel. Je to takové zařízení, kdy ta nejslabší umělohmotná součástka v každém přístroji funguje tak, že nejlépe 2 měsíce před ukončením záruky se jaksi poškodí. Pak s tím jdete do opravny, tam vám řeknou, víte, to se vám nevyplatí, to si kupte ten přehrávač nový, protože ta oprava by byla dražší než nové. A unie se rozhodla, protože se hodně takových věcí zahazuje, že se vrátíme do dob trabantů, kdy jsme opravdu uměli předstih, namazat ložiska, všechno jsme si dělali sami. My bychom se k tomu chtěli rádi vrátit, aby si to lidé zase znovu mohli nechat opravit, nebo opravovali. A firmy údajně budou požádány, aby dobrovolně tam tyto zařízení do toho nedávaly, aby nám ty výrobky déle vydržely. To je samozřejmě požadavek, jako kdybyste chtěli, aby se opět začaly vyrábět nůžky a nože ze Solingenu, které vydržely mojí babičce celý život.

Vzpomeňte si na ty umělohmotné nože, jaký to byl velký hit, začínaly na pěti stovkách, teď stojí 30 korun a v podstatě to ani moc nefunguje, ani neřežou. Takže podle mého názoru je unie nereformovatelná. A nereformovatelná je proto, že umí řešit takovéto věci, jako jsou vysavače nebo nedodávání gumových člunů do Libye, my jsme se všichni podivili, že je tam předtím dodávali, aby tedy mohli lépe plout ti imigranti do Itálie, tak teď už prý je tam dodávat nebudou, tak je tam dodají Číňani nebo někdo jiný. Tu imigrační krizi ona řešit neumí, protože ona řešit nejde. Povídky politiků o tom, jak posílíme hranice a budeme... Prostě neposílíme nic, protože když proti vám půjde 50 žen s malými dětmi v náručí, tak alespoň v ČR nenajdete velitele, který by dal povel k palbě. A oni ho normálně ušlapou, jenom lidsky. Takže žádné korektní řešení neexistuje, takové ty názory, pošlete jednotky do Libye, udělejte tam pořádek, to jsou takové povídky pro voliče, ale skutečný význam žádný nemají. Prostě jsme za zenitem. Ta událost s imigranty už je neřešitelná, to je rovnice, která nemá řešení, už budeme jenom čekat, co se bude nebo nebude dít. Unie na to absolutně nemá.

Pokud jde o ty členské státy, tak tam si komise vybudovala pozici, že my si tady můžeme vykládat, co chceme, ať jsou potraviny takové nebo makové, a oni si z nás dělají legraci a udělají si to stejně tak, jak oni budou potřebovat. Vzpomeňme si, pro koho platila maastrichtská kritéria, pro koho neplatila, jak dopadlo Řecko, teď je o něm chvíli ticho, protože zřejmě Německo už si ty peníze prostřednictvím těch půjček za ty zbraně vyinkasovalo zpátky. Jsme svědky záporných úroků, to je také evropský vynález, kam až jsme to dospěli, zkusme se nad tím opravdu zamyslet, jestli je normální, abyste si uložili peníze a dostali jste místo stovky 90 korun, to určitě normální není. V tuzemsku je to podobné, teď se před volbami rozdává, ale někdo to jednou bude muset zaplatit. A unie dělá totéž. Tiskne, tiskne, tiskne. A opakuji znovu, jak se všichni radujete z toho ekonomického růstu, jak je to všechno bezvadné, tak vás ujišťuji, že vrchol té sinusovky, ten spodní vrchol sinusovky bývá obvykle stejně hluboký, jako je ten růst, takže ta krize je neodvratná. A my na tu krizi nejsme vůbec připraveni, stejně tak jako vůbec nejsme připraveni na to, že jednou budeme čistými plátci a z unie ty slavné dotace, které mrší charaktery a způsobují kriminalitu, tady nebudou, už paní ministryně pro místní rozvoj říkala: To jsem zvědavá, co budeme dělat. Bude to problém, protože jsme si na to zvykli, jako si všichni zvykli, že polovina národa bere sociální dávky a už si neumíme představit, že by tomu bylo jinak. Takže perspektiva není moc lákavá. Bohužel, to jediné řešení, které nechci ani nahlas říkat, abych zase nebyl obviněn, ale bohužel, žádné politicky korektní řešení tohoto problému neexistuje. Můžete tady vykládat hodiny... A to, co my tady přijmeme, nemá pro fungování EU vůbec nic zajímavého, protože tam se ty výjimky vyjednávají při jednáních. My jsme vždycky zklamali, protože vždycky ti naši tam poklonkovali, všechny jiné státy si vyjednaly různé výjimky, my jsme tady potupně schválili lisabonskou smlouvu, která je příčinou všech dnešních problémů, jenom připomínám, že 17 senátorů bylo tehdy proti. Včera jste schválili ZEK, ujišťuji vás, že to bude podobný příběh, že se vás budou ptát, proč jste pro to hlasovali, když je z toho teď takový průšvih, podobně jako se soláry. A to si zapamatujte, tuto větu, a vzpomeňte si na mě. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji, pane senátore. Do rozpravy je nyní připraven pan senátor Vladimír Plaček.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, k panu místopředsedovi Kuberovi, říkal sice, že to k ničemu není, ale já bych si dovolil přece jen ten můj pozměňovací návrh načíst, tak abychom o něm pak mohli hlasovat. Takže mi dovolte, abych vás s ním seznámil. Máte ho sice písemně na svých lavicích, ale alespoň stručně.

Jedná se o pozměňovací návrh k příloze usnesení č. 98 z 12. schůze VEU ze dne 18. července 2017, k doporučení vyjádření Senátu PČR k Bílé knize o budoucnosti Evropy – Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025, senátní tisk č. K 031/11.

Zaprvé, v bodu II, bod 2 vypustit slova „co nejdříve“, je to v té souvislosti se vstupem do eurozóny, bylo to tady už diskutováno, stejně jako další bod 2.

V bodu III, bod 3 vypustit text „v duchu zásady loajální spolupráce obsažené v čl. 4 smlouvy o EU“ a nahradit textem „v duchu vzájemné spolupráce“. Tato formulace se mi zdá být lepší. Obdobně jako považuji lepší formulaci v tom bodu č. 3 tohoto pozměňovacího návrhu.

To znamená v bodu IV, bod 5, vypustit text v první odrážce „sociální adaptace na změny přinášené technologickým vývojem“ a nahradit textem „zachování sociální stability a smíru ve smyslu adaptace na změny přinášené technologickým vývojem“.

Já osobně bych navrhoval o každém tom bodu hlasovat zvlášť, ale nechám to na panu předsedovi, který je zpravodajem, jestli by uvážil, že by se to dalo hlasovat en bloc, tak by se, myslím, dalo hlasovat i en bloc. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Jiří Dienstbier, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Pan senátor Plaček mě předběhl, protože já jsem chtěl právě požádat, abychom o těch jeho třech bodech hlasovali zvlášť, doufám, že se tak stane. Já musím říct, že s tím třetím bodem já nemám vůbec žádný problém, protože zachování sociální stability a smíru v souvislosti s adaptací na změny technologického vývoje, tak mi přijde jako logický požadavek. Mám trochu problémy s těmi prvními dvěma body. Ten první, vypustit ta slova „co nejdříve“, to je samozřejmě politická otázka. Tam každý může se rozhodnout podle svého přesvědčení. Já si myslím, že tady návrh, který jsme obdrželi od evropského výboru, tak poměrně přesně popisuje tu situaci, včetně toho, že členství v eurozóně bude i nadále hlavní dělicí linií v EU. Já bych byl rád, abychom se plnohodnotně podíleli na evropské integraci, abychom nezůstali na té už mnohokrát zmiňované periferii, kde bychom nemohli ovlivňovat klíčová rozhodnutí a stejně by na nás ta rozhodnutí dopadala, protože naše ekonomická síla není taková, abychom si na všech ostatních my vynucovali nějaké naše představy, pokud nebudeme sedět u toho stolu a nebudeme se podílet na tvorbě těch řešení, což by se mohlo stát. Takže mně politicky ten požadavek, který je v návrhu evropského výboru, přijde naprosto v pořádku. A ten druhý bod, tam si myslím, že to snad ani není politické rozhodnutí. Tam vlastně ten návrh výboru je opřen o znění čl. 4, který je i v tom návrhu usnesení citován, ta zásada loajální spolupráce je tam obsažena. Je to jedna ze základních smluv, které tvoří tu evropskou integraci. S tím jsme tady souhlasili. ČR k tomuto principu jako součásti primárního práva přistoupila, takže mi to přijde jako trošku zbytečné slovíčkaření v tuto chvíli. Nicméně, ten třetí návrh já velmi rád podpořím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Do rozpravy se nyní hlásí pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem trochu váhal, jestli mám vystoupit jako senátor v diskusi nebo potom až jako zpravodaj, ale přece jen asi budu mluvit o svých osobních názorech a pak to jenom shrnu z hlediska zpravodaje.

Jednak jsem chtěl poděkovat panu předsedovi za pochvalu práce evropského výboru, dovolím si ji vztáhnout i na práci těch zaměstnanců Kanceláře Senátu, kteří naši práci podporují. Lehký komentář na téma dělat věčně společně s V4, to je určitě spolek zemí, který si vzájemně v lecčems pomohl v historii. Nicméně, je potřeba také vnímat to, že v současné době některé země V4 mají trošku starosti s některými demokratickými procesy. Je, myslím, velmi potřeba k tomuto přistupovat citlivě, tak abychom nebyli házeni do jednoho pytle tam, kde do jednoho pytle nepatříme.

Já bych ze svého pohledu, pokud jde o můj osobní názor, okomentoval ty tři navržené změny v tom usnesení.

Především předesílám, že si myslím, že všechny jsou z mého pohledu akceptovatelné, nicméně, jako autor toho původního textu za nimi stojím. Pokud jde o to, co nejdříve euro. Je to samozřejmě věc hodně politického názoru, ale myslím si, že ta formulace co nejdříve je skutečně velmi silně oslabována tím důrazem na závislost na plnění maastrichtských kritérií stávajícími členy eurozóny. Takže tam si myslím, že to co nejdříve fakticky může znamenat i za docela dlouho.

Byť já jsem přesvědčen, že pokud euro bude v nějaké rozumné kondici, tak fakticky je v zájmu ČR s tím příliš dlouho nevázat, ale to je můj osobní politický názor. Jsem si vědom toho, že jiní mají jiný názor. To, že většina lidí to euro nechce, to je podle mého názoru ale také hodně důsledek aktivního působení politiků, kteří je přesvědčovali a přesvědčují, že to euro je špatně. Já zase bych se rád zařadil mezi ty politiky, kteří naopak budou přesvědčovat, že tak špatně není. Já pocházím z volebního obvodu, kde jsem velmi přesvědčen, že neplatí, že by většina těch, kteří pro mě hlasovali, nebo většina voličů v tom obvodu nikdy euro nechtěla.

Pokud jde o tu loajální spolupráci versus vzájemnou spolupráci, tady zase si myslím, že mně tam šlo skutečně o tu citaci té smlouvy. To je závazek, který je obsažen, tím, že jsme k té smlouvě přistoupili, tak jsme tento závazek na sebe vzali. Ostatní unijní instituce jsou jím vázané. Trošku se mezi řádky naznačuje v tom usnesení, že podle této zásady ne vždy všichni zcela v současné době konají, že je důležité, chceme-li řešit budoucnost EU, tak se o tento článek opřít a fakticky podle něj postupovat. Ale chápu jistou nepopulárnost slova loajální, byť si to nezaslouží to slovo. Loajalita je podle mě ctnost. Ale rozumím, že prostě holt občas je to s těmi slovy složité. Pokud jde o ten sociální smír, já jsem osobně navrhoval tu poměrně zúženou formulaci, která se týká opravdu těch důsledků vážných posunů v závislosti na technologickém vývoji proto, že pokud vím, tak skutečně sociální otázky jsou v pravomoci členských států, nikoli EU, já v tomto nenavrhuji žádný posun. Já si myslím, že sociální otázky jsou hodně věc politické debaty, politické domluvy v tom kterém státě. V tomto nějaké jakoby sjednocování v rámci EU mi připadá věc, ano, pojďme se koordinovat, domlouvat, všechno. Ale ne jakoby sjednocovat ve smyslu institucionálním. Proto jsem navrhoval ten zúžený text, myslím si, že přihlášení se k tomu nebo souhlas s tou navrhovanou změnou v tomto bodě je zase věc politického názoru. Není to věc, která by byla nějak věcně špatná.

Jenom někteří mají názor takový a jiní onaký.

Ano, souhlasím s tím, že budeme hlasovat tyto body zvlášť.

Možná k tomu, co zde zaznělo v diskusi. Paní 1. místopředsedkyně Senátu mluvila o tom, které scénáře preferuje, které nepreferuje. Možná, že jste si všimli, že navržené usnesení výslovně nemluví o tom, který z pěti navržených scénářů ano a který ne. Z mého pohledu je to záměr. Možná někdo jiný by to zase traktoval nějak jinak. Fakticky, když si přečteme toto usnesení, hodně se tam mluví o tom, že je potřeba se soustředit ve společném konání na ty podstatné, důležité věci, které přinesou skutečnou přidanou hodnotu. Čili jinými slovy, to je tak trochu scénář čtyři, plus se tam připouští posílená spolupráce, což je koncept, řekněme, vícekolejnosti, ale je to jako mezní varianta, když by to jinak nešlo.

Někdo tady říkal, že jezdil do Bruselu. Já také jakožto předseda evropského výboru se účastním mnoha jednání na evropské úrovni. A to, že mezi řádky a občas i explicitně si nelze nevšimnout jistého pocitu ze strany části členských zemí, že – s dovolením – ten východ jako brzdí. To by člověk musel být slepý, aby si tohoto nevšiml. A myslím si, že to je z našeho pohledu docela jakoby riskantní záležitost do budoucna.

Ještě tady byla debata, jestli Evropská unie selhala v migraci, neselhala v migraci, dovolte v tomto i můj názor. Členské státy nepředaly Evropské unii pravomoc ohledně kontroly hranic, takže v momentě, kdy začaly mít problém s kontrolou hranic, tak Evropská unie vlastně nemohla selhat, protože nemůžete selhat v něčem, v čem nemáte pravomoc. Některé členské státy selhaly v tom, že například nedodržovaly dublinské nařízení, ale to nebylo, že je nedodržovala Evropská unie, to je nedodržovaly některé členské státy. Pokud Evropská unie v něčem selhává – už to tady zaznělo v mém iniciálním vystoupení – je to ve schopnosti prosazovat pravidla, která platí. A to je v našem usnesení také navrženo a na to bychom se měli zaměřit. A když nyní budu jako ošklivý a chápu, že za to mohu být peskován třeba médii apod., tak je to jedna z věcí, kterou Evropská unie nedokázala prosadit, přestože se na tom demokraticky dohodla, a to jsou relokace.

Myslím si, že je jakoby hezké kritizovat Evropskou unii za to, že nezvládla migrační krizi, ale je to věc, ve které si především musí udělat pořádek členské státy, anebo se domluvit na nějakém přesunu pravomocí. A z mého pohledu dobrým příkladem bylo posílení pravomocí společné pobřežní a pohraniční stráže.

A jenom, jestli mohu vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, k panu místopředsedovi Kuberovi. My jsme si specificky dali teď záležet na tom, abychom nic nevítali.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Ano, pan senátor Libor Michálek. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, už jenom velmi stručně k vypuštění slov co nejdříve. Tady zaznělo, že to co nejdříve se týká přijetí eura. Není tomu tak. Návrh usnesení je koncipován tak, že co nejdříve by měl být přijat plán, a pokud tento plán bude v závislosti na plnění maastrichtských kritérií třeba v tom smyslu, že euro až poté, co většina stávajících států, které neplní některá z těchto kriterií, zaznamená obrat v plnění, potom lhůta může být podstatně delší. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A znovu se ptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu uzavírám. A organizačně jenom pro vás. Jsme domluveni, že přestávka na oběd bude až po bloku pana ministra Chvojky, kterému teď dávám slovo k právě proběhlé rozpravě. Nechce vystoupit, dobře. Pane zpravodaji, prosím, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Myslím, že jako zpravodaj už celkem nemám mnoho co dodat, kromě toho, že děkuji za bohatou diskusi, zúčastnilo se jí osm senátorů, někteří vystoupili dvakrát. Máme zde výborový návrh usnesení plus řekněme tři pozměňovací návrhy. A souhlasím se zde vysloveným návrhem, aby se tři navržené úpravy usnesení hlasovaly separátně nejdříve a pak se bude hlasovat usnesení jako celek. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, pane senátore, takto budeme hlasovat, všichni jsme tomu rozuměli. Svolám další senátorky a senátory k hlasování.

Je zde žádost o odhlášení, a prosím, abyste se znovu přihlásili.

Nejdříve budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích senátora Vladimíra Plačka, a tak, jak zaznělo, o každém zvlášť. Nebudu spouštět znělku. Všichni tomu rozumíme, návrh máte před sebou.

Budeme hlasovat o prvním bodu pozměňovacího návrhu. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 28.

Kdo je pro tento pozměňovací návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. (Z pléna připomínka, že nebyla řečena stanoviska.)

Ano, zapomněla jsem se zeptat, toto hlasování bude anulováno.

Zeptám se na stanoviska k tomuto pozměňovacímu návrhu. (Ministr má neutrální stanovisko, zpravodaj rovněž neutrální stanovisko.)

Zahajuji opět hlasování o tomto bodu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Návrh byl přijat. Kvorum 29, pro 30, proti nikdo.

Nyní budeme hlasovat o druhém bodu pozměňujícího návrhu. Prosím o stanoviska. (Ministr i zpravodaj mají opět neutrální stanovisko.)

Návrh byl opět schválen. Kvorum 29, pro 31, proti 13.

A nyní budeme hlasovat o třetím bodu pozměňovacího návrhu. Prosím o stanoviska. (Ministr má pozitivní stanovisko, zpravodaj neutrální stanovisko.)

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat. Kvorum 29, pro 25, proti 18.

A nyní budeme hlasovat o přijetí usnesení se dvěma body pozměňujícího návrhu pana senátora Vladimíra Plačka, opět bez znělky.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Návrh byl přijat. Kvorum 29, pro 49, proti 2.

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem naší dopolední části schůze je

 

Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2017 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky z roku 2017

Tisk EU č. J 039/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako tisky č. J 039/11 a J 039/11/01. Opět prosím pana ministra Jana Chvojku, který dále zastupuje pana premiéra, aby nás seznámil a těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. V závěru pohovořím o doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2017 a o stanovisku Rady ke konvergenčnímu České republiky z roku 2017.

V rámci agendy Evropského semestru Evropská komise na konci května letošního roku zveřejnila návrhy doporučení pro jednotlivé členské země Evropské unie tzv. CSRS, kde Česká republika obdržela tato sociohospodářská doporučení:

Komise při formulaci doporučení hodnotí reformní snahy avizované v národním programu reforem 2017. Současně komise vychází z plnění doporučení z let minulých. Letos brala v potaz i výsledky dlouhodobějšího přezkumu plnění doporučení.

Česká republika se nepotýká s makroekonomickými nerovnováhami ani s významnějšími strukturálními problémy, zejména ve srovnání s ostatními členskými státy. To se odráží i ve velice nízkém počtu doporučení, která byla České republice letos adresována.

Evropská komise tedy naší republice pro období let 2017 až 2018 navrhla pouhá dvě doporučení. Tím prvním je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva, zvýšit účelnost veřejných výdajů zejména prostřednictvím boje proti korupci a neefektivním postupům při zadávání veřejných zakázek.

A druhým doporučením je odstranit překážky růstu zejména zjednodušením postupů pro udělování stavebních povolení a dalším snižováním administrativní zátěže podniků, zavedením klíčových služeb elektrické veřejné správy, zlepšením kvality výzkumu a vývoje a podporou zaměstnanosti skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny na trhu práce.

Česká republika s doporučeními souhlasí a oceňuje, že podobně, jako v minulém roce, se Evropská komise zaměřila na oblasti mající vliv na dlouhodobý růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost.

Vítáme také, že formulace doporučení klade důraz na cíle, nikoliv na prostředky k jejich dosažení.

Jako podporu svému reformnímu úsilí Česká republika vnímá skutečnost, že Evropská komise upustila od doporučení, která se týkají posílení fiskálního rámce, odstranění překážek investic v oblasti energetiky, zvýšení atraktivity učitelské profese a dále zvýšení inkluze ve vzdělávání.

Komise pro letošní rok nenavrhla žádná zcela nová doporučení. I v případě přetrvávajících doporučení Česká republika podniká kroky k jejich naplnění, neboť se jedná o opakující se doporučení, která jsou v souladu s prioritami programového prohlášení vlády i národního programu reforem Česká republika 2017.

K samotnému textu doporučení jsme proto neuplatňovali žádné připomínky. Zástupcům České republiky se pouze v rámci projednávání textů návrhu doporučení pro Českou republiku podařilo prosadit textové změny v odůvodnění českých CSRS.

Projednávání: Doporučení byla v měsíci červnu projednávána na evropské úrovni nejen v rámci Rady pro hospodářské a finanční záležitosti a Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, ale dále také v celé řadě poradních orgánů spadajících pod tyto rady.

Návrhy byly posléze v polovině června předloženy ministrům financí a ministrům sociálních věcí EU ke schválení. Jako každý rok byla po politickém schválení Evropskou radou doporučení nakonec formálně přijata v červenci Radou ECOFIN.

V rámci těchto jednání se nám podařilo dosáhnout takových úprav, že můžeme s letošními doporučeními i jejich odůvodněními plně souhlasit. Děkuji vám zal pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. J 039/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Plaček a prosím ho o jeho zpravodajskou zprávu. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo a pěkné odpoledne. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Projev pana ministra k tomuto tisku byl naprosto vyčerpávající a prakticky není co dodat. Nicméně možná jenom pár vět.

Chtěl bych upozornit na to, že tato doporučení Evropské komise jsou opravdu pouze dvě proti třem loňským, a de facto jsou to opakující se doporučení, prakticky totožná s loňskými, a všechna jsou v souladu s prioritami programového prohlášení vlády i národního programu reforem 2017.

Pan ministr zdůraznil, že tato doporučení směřují k podpoře dlouhodobého růstu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, což je asi to nejdůležitější z celého tohoto tisku. Také počet dva je oproti doporučením jiným státům značně nízký.

To opravdu jenom stručně k doporučení.

A nyní bych vás, s dovolením, seznámil s návrhem usnesení. Je to usnesení z 11. schůze konané dne 14 června 2017 k Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2017 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky z roku 2017.

Je to usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie z uvedeného data k senátnímu tisku č. J 039/11:

Výbor

I. přijímá k Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2017 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky z roku 2017 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení;

II. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky, aby se k Doporučení pro doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2017 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky z roku 2017 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem;

III. určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Plačka;

IV. pověřuje předsedu výboru pana senátora Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Není se tedy k čemu vyjadřovat, takže můžeme přistoupit k hlasování, usnesení výboru nám bylo právě přečteno. Svolám znělkou senátorky a senátory k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Vladimír Plaček. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Návrh usnesení Senátu byl přijat, kvórum 29, pro 48, proti nikdo. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu navrhovateli i zpravodaji.

Následujícím bodem je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánům pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu

Tisk EU č. N 034/11

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 034/11 a N 034/11/01. Prosím pana ministra Jana Chvojku, aby nás seznámil s těmito materiály.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám představil návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

Tento návrh směrnice vypracovala Evropská komise a v rámci evropského legislativního procesu návrh předložila Evropské radě a Evropskému parlamentu, na úrovni ČR bylo gestorství přiděleno Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten na půdě Radě vyjednává za ČR v pracovní skupině text tohoto návrhu. Dovolte mi, prosím, abych vás seznámil se základními principy této směrnice.

Zaprvé, komise chce sjednotit praxi především v oblasti nezávislosti soutěžních úřadů, možnosti provádět neohlášené kontroly, výši ukládání pokut, programu shovívavosti a vzájemné pomoci národních úřadů.

Zadruhé, směrnice má posílit a sjednotit tzv. decentralizovaný systém zavedený nařízením č. 1 z roku 2013, který je základní evropskou normou v oblasti hospodářské soutěže. Návrh směrnice tak navazuje na toto nařízení.

Zatřetí, jako důvod pro legislativní řešení formou směrnice uvedla komise zejména, cituji, nepřehledný systém pravomocí a mnoho vnitrostátních orgánů nemá potřebné pravomoci.

Pokud jde o obecnou pozici ČR, tak ta vnímá potřebu posílení pravomocí vnitrostátních orgánů, ochrany hospodářské soutěže a z tohoto důvodu je tak připravena spolupracovat na vyjednávání textů směrnice, ale na druhou stranu, ČR zdůrazňuje, že značná část navrhovaných institutů pro sjednocení veřejnoprávního vymáhání ochrany hospodářské soutěže je již obsažená v naší stávající platné právní úpravě.

Z uvedených důvodů navrhuji, aby Senát přijal doporučení podpořit uvedený návrh směrnice, děkuji za pozornost a podporu tomuto předloženému návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám, pane ministře, děkuji a prosím, abyste zaujal opět místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 034/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dušek:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Náš výbor se tímto návrhem zabýval na své 12. schůzi 18. července, tedy toto úterý. Při formulaci toho doporučení pro vyjádření Senátu jsme vycházeli z toho, co již řekl pan ministr, že značná část těch navrhovaných institutů pro sjednocení ochrany hospodářské soutěže již v ČR existuje, je v naší platné legislativě. V mnoha případech jsme dokonce ještě přísnější. Při té formulaci jsme se přiklonili k dožádanému stanovisku ÚPV, kterému za to děkuji. Vzniklo doporučení, jaké máte nyní před sebou.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím, posaďte ser ke stolku zpravodajů. I ÚPV se uvedenými materiály zabýval. Já se táži, ne paní senátorka, paní zpravodajka Eliška Wagnerová? Nechce vystoupit, dobře. Takže otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Vyjádřit se není k čemu, můžeme přistoupit k hlasování. Svolám vás.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Dušek. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 29. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zdvihněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat, kvórum 29, pro 46, proti 1. Ukončuji projednávání tohoto bodu, děkuji panu navrhovateli i panu zpravodajovi.

A jsme u posledního bodu před polední přestávkou.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 138

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 138. Návrh uvede pan ministr Jan Chvojka, který zastoupí ministryni práce a sociálních věcí, paní Michaelu Marksovou. Pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nyní ne jako premiér, ale jako ministryně práce a sociálních věcí, to nejlepší na konec. Já se omlouvám, že u tohoto bodu budu trošku delší, ale myslím, že daná materie si to zaslouží, nejde to žádným způsobem zkrátit. Ty věci jsou velmi důležité. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi představit senátní tisk č. 138. Tento návrh zákona je tzv. složeným zákonem, neboť obsahuje novely čtyř základních zákonů z oblasti sociálního pojištění a dále novelu zákona o Úřadu práce ČR.

Návrh zákona obsahuje především změny, které se týkají pojistného na nemocenské pojištění a placení záloh na pojistné na důchodové pojištění osobami samostatně výdělečně činnými, obsahuje i řadu technických upřesňujících úprav, které vycházejí z poznatků praxe, a to nejenom v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení, ale též v zákoně o důchodovém pojištění, zákoně o nemocenském pojištění a zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Návrh zákona lze stručně charakterizovat jako technický, byl ještě doplněn o některé úpravy v rámci pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně, na základě nichž by mělo být zvýšeno nemocenské při déle trvající dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě, dále by měly být zavedeny tzv. elektronické neschopenky a měl by být též upraven jednotný informační systém v resortu práce a sociálních věcí, což si vyžádalo i novelizaci zákona o Úřadu práce ČR.

Navrhované změny vychází zejména ze zkušeností s prováděním sociálního pojištění a z podnětů orgánů sociálního zabezpečení i pojištěnců, zejména z řad osob samostatně výdělečně činných.

Dovolte mi tedy nyní představit nejvýznamnější navrhované úpravy.

Co se týká zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tak se zde především zjednodušuje placení pojistného na nemocenské pojištění a záloh na důchodové pojištění osobami samostatně výdělečně činnými. Podle současné úpravy se záloha na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění platí za každý kalendářní měsíc, jsou splatné v období od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Předmětem kritiky jsou nedorozumění, která jsou spojena s placením pojistného pozadu, a poměrně krátká doba na jeho úhradu. Jde jen o 20 dnů, přičemž po nezaplacení zálohy na pojistném včas je osoba samostatně výdělečně činná penalizována a v případě zpoždění platby u pojistného na nemocenské pojištění ihned zaniká osobám samostatně výdělečně činným účast na nemocenském pojištění, což v řadě případů bohužel znamená ztrátu nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství.

Návrh toto řeší ve prospěch osob samostatně výdělečně činných, splatnost pojistného a záloh bude pro poplatníky přehlednější, protože bude v tom měsíci, za který se záloha a pojistné platí. Budou-li dlužná záloha nebo pojistné při opoždění doplaceny do konce dalšího měsíce, tak to bude bez negativního dopadu na OSVČ, to jest bez penalizace a bez ukončení účasti na nemocenském pojištění, což je, myslím, velmi dobrá změna k lepšímu.

Dále se navrhuje větší flexibilita při placení záloh na pojistné, podle současné úpravy musí OSVČ, která chce zaplatit zálohy dopředu, oznámit předem tuto skutečnost Okresní správě sociálního zabezpečení, přičemž podle navrhované úpravy se tato oznamovací povinnost ruší a OSVČ budou moci zaplatit zálohy až do konce roku najednou, bez toho, že by to musely oznamovat dopředu. Tím se samozřejmě zároveň odstraní negativní důsledky neoznámení platby záloh dopředu, předem, neboť vyšší platbou v jednom měsíci a nezaplacením záloh v dalších měsících dnes nelogicky vzniká dluh na záloze, který je penalizován, a to i tehdy, když zálohy byly již zaplaceny.

Zjednoduší se rovněž placení záloh u OSVČ s vedlejší činností. Těm může být nyní pouze snížena výše záloha v případě velkého poklesu příjmů v průběhu kalendářního roku oproti roku, za který byl naposledy podán přehled o příjmech a výdajích, nově se umožní i úplné prominutí placení záloh na důchodové pojištění, aby se zálohy při velkém poklesu příjmů nemusely v příštím roce vracet, neboť v důsledku malého příjmu nevznikne účast na důchodovém pojištění, a tedy povinnost zaplatit za takový rok pojistné.

Záloh na pojistné na důchodové pojištění se týká další návrh, podle něhož měsíční vyměřovací základ pro určení výše těchto záloh bude stanoven pevně, ve výši 50 % průměru, který z daňového základu za předchozí rok připadá na jeden kalendářní měsíc. Dosud byla možnost určovat výši tohoto základu v rozmezí mezi poměrně složitě stanovenými minimálními a maximálními vyměřovacími základy. Možnost si navýšit vyměřovací základ a tím i pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok až při podání ročního přehledu o příjmech a výdajích však zůstává zachována.

Pokud jde o zákon o nemocenském pojištění, tak tam se především zjednodušuje administrativní provádění a odstraňují se některé neodůvodněné tvrdé dopady na určité skupiny pojištěnců, např. se jedná o dopady ve vztahu k nároku na dávky u osob vykonávajících zaměstnání malého rozsahu, což jsou nejčastěji osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti a u osob vykonávajících činnost na základě dohody o provedení práce.

Pro vznik nároku na dávky se u těchto osob vyžaduje dosažení stanovené výše příjmu v měsíci vzniku sociální události, např. u zaměstnání malého rozsahu musí činit v současné době výše příjmů alespoň 2500 v měsíci, vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Zaměstnavatelů se bude např. týkat zjednodušení ohlašovací povinnosti v případě, že nové zaměstnání u téhož zaměstnavatele bude bezprostředně navazovat na předchozí zaměstnání, neboť v tomto případě se ohlašovací povinnost zrušuje.

V oblasti nemocenského pojištění se zavádí, to je velmi zajímavé a důležité, elektronický způsob vydávání rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a karantény. Jedná se o tzv. eNeschopenky. Tato úprava bude zavedena až od roku 2019, aby byl dostatek času na přípravu. Tato úprava by měla přinést jednodušší administraci, lékaři se ostatně s elektronizací zdravotnictví setkají od roku 2018, kdy se povinně zavádějí tzv. eRecepty. Využívání nového elektronického systému neschopenek bude přitom na rozdíl od těch eReceptů dobrovolné, tj. lékaři si budou moct vybrat, zda zvolí elektronickou nebo listinnou podobu.

V zákoně o důchodovém pojištění se navrhuje řada dílčích úprav, převážně upřesňujícího charakteru, např. se upřesňuje zápočet pracovních příjmů při stanovení osobního vyměřovacího základu v případě, že byly stanoveny dodatečně soudem v rámci sporu, upřesňují se dále ustanovení o vyplácení důchodu zejména v případě, že oprávněný žije v cizině, nebo když se důchod vyplácí na účet, a to s přihlédnutím k požadavkům na komplexnost právní úpravy a na praktické provádění. V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se upřesňují ustanovení o vedení a poskytování údajů orgány sociálního zabezpečení a orgánům sociálního zabezpečení, dále se upřesňují ustanovení o výplatě důchodů do pobytových zařízení sociálních služeb, zejména pokud jde o tzv. hromadný poukaz. Upravuje se také postup při zastavení a uvolnění výplaty důchodů při nesplnění stanovených povinností.

Poslední zákon, zákon o Úřadu práce ČR, nově upravuje již existující jednotný informační systém práce a sociálních věcí, včetně jeho jednotlivých obsahových součástí. Tento jednotný informační systém budou využívat všechny orgány, které působí v oblasti ministerstva práce a sociálních věcí, zejména ministerstvo, Česká správa sociálního zabezpečení, Okresní správy sociálního zabezpečení a dále samozřejmě úřad práce, čímž dojde k lepší resortní provázanosti údajové základny.

Závěrem chci zdůraznit, že návrh zákona přináší řadu dílčích pozitivních změn jak ve prospěch jednotlivých skupin pojištěnců, tak při provádění sociálního pojištění, zejména pokud jde o zjednodušení administrace postupů. Prosím proto o schválení návrhu zákona v předloženém znění a děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 138/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Emilie Třísková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 138/1. Zpravodajem výboru je pak pan senátor Jiří Vosecký, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dobrý den, dámy a pánové. VZSP svým usnesením č. 54 ze 7. schůze konané dne 18. 7. 2017 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 138.

Po odůvodnění zástupkyně předkladatele, paní Ivy Merhautové, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Jiřího Voseckého a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Jiřího Voseckého,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Petera Kolibu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu a plňte svoje úkoly. Ptám se také paní zpravodajky ÚPV, Emilie Třískové? Přejete si vystoupit, prosím, paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Emilie Třísková:  Děkuji za slovo. ÚPV se dne 12. července 2017 na své 10. schůzi věnoval tomuto návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a přijal 53. usnesení, kdy doporučuje výbor Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Jako první pan senátor Vladimír Plaček. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Z mého pohledu nejdůležitější část tohoto návrhu je eNeschopenka. Elektronizaci nejspíše neutečeme, neutečeme elektronizaci ani kdekoliv, nejen ve zdravotnictví, nicméně ten tlak na zdravotnická zařízení, co se týká elektronizace, je obrovský. Chtěl bych poukázat na osvícenost ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení, že tuto elektronickou neschopenku zavádí jako dobrovolnou.

Pokud se dobře pamatuji, snad to mělo být k 1. lednu 2014 už dokonce, když tehdejší rozhodnutí bylo přesně takové, jaké je ohledně elektronického receptu v současné době, že se budou elektronicky vydávat neschopenky už k tomuto datu. Nicméně, Česká správa sociálního zabezpečení si správně zanalyzovala situaci v systému zdravotnickém a správně vyhodnotila, že tato povinnost by vedla možná až ke kolapsu systému, že by se prostě elektronické neschopenky nevydávaly, že by na to zdravotnická zařízení nebyla připravena, a také je otázkou, kolik by to stálo, jakou časovou zátěž pro ta zdravotnická zařízení by to vyžadovalo.

Takže toto je ta osvícenost oproti tedy bohužel ministerstvu zdravotnictví. Já stejně věřím, že ještě 1. 1. 2018 je relativně daleko. Povinné elektronické recepty prostě povinné nebudou, nebo budou minimálně povinné alespoň s nějakým delším časovým odstupem, vidím ten časový odstup na rok 2020, 1. 1. Alespoň. V souvislosti s usnesením vlády o elektronizaci ve zdravotnictví. Nicméně, každý den, každá chvíle, kdy bude oddálen, tak je pro zdravotnický systém v pořádku.

V úterý před tímto blokem jednání pléna Senátu zasedala Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, tam zaznělo od představitelů Sdružení praktických lékařů pro dospělé a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost zcela jednoznačně: Pokud budou elektronické recepty povinné k 1. lednu 2018, navíc ještě k 1. březnu 2018 elektronická evidence tržeb, což považuji za další nesmysl, protože těch financí, které vyberou ta zdravotnická zařízení, v některých případech jsou možná vyšší, co se platí v hotovosti. Nicméně, většina, jsem přesvědčen o tom, že těch financí tolik není. Ono na příkladu našich zdravotnických zařízení, pokud vyberou v řádech tisícikorun za rok při nabídce, sice trošku odbočuji, ale dovolte mi to, 6000 korun za první kasu, za druhou kasu 4000 korun, 180 korun měsíční paušál za EET, za ten systém, tak třeba toto zdravotnické zařízení, které mám na mysli, tak ani za 2,5 roku se jim ta investice nevrátí. 2,5 roku je toto čistá ztráta. Jsem přesvědčen o tom, že v naprosté většině a především ambulantních zdravotnických zařízení by nemělo být ani EET, dá se to samozřejmě obejít, protože pacienta...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pojďme k tématu, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Ještě jednu větu mi, prosím, dovolte. Jednu větu. Dá se to obejít samozřejmě, pošle se ten pacient na poštu, tam složte na číslo účtu tu danou částku, ale to je diskomfort pro pacienta. Omlouvám se za to odbočení, ale to souvisí s tím, co jsem chtěl říct. Já mám připraven návrh senátního návrhu zákona, který by řešil právě obě dvě tyto záležitosti. Byl bych rád, abych ho mohl potom podat na srpnové schůzi s tím, že by ho projednala nově zvolená sněmovna tak, aby k 1. 1. elektronický recept povinný nebyl.

Ale vracím se zpátky k tomuto tisku. Čili ještě jednou, děkuji za tu osvícenost a vstřícnost ze strany MPSV a České správy sociálního zabezpečení, za dobrovolné elektronické neschopenky. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Daniela Filipiová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Daniela Filipiová:  Paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já musím říct, že mám s tímto zákonem velký problém. Tento zákon se původně tvářil jako technická novela, která má upravit, resp. zjednodušit platbu sociálních odborů OSVČ. Nicméně, to, co se strhlo ve sněmovně zejména, v rámci druhého čtení na plénu sněmovny, to je opravdu... Dost smutné, řekla bych. V prvé řadě je to pozměňovací návrh pana poslance Zavadila, který přišel s tím, že se nemocenská od 1. ledna 2018 bude v první fázi do 31. dne zvyšovat na 66 % a později na 72 % vyměřovacího základu. Sám přiznal, že zde půjde o navýšení výdajů ze státního rozpočtu, podotýkám, mandatorních výdajů ze státního rozpočtu, o 2,7 miliardy korun. Ono se říká, že zdroje jsou, že peníze jsou, ale jestli si vzpomínáte, tak sám pan ministr financí Pilný, když nastoupil do úřadu, tak po několika dnech vystoupil před kamery různých médií a prohlásil: Státní kasa je prázdná. Tak by mě zajímalo, kde se seženou tyto peníze. My máme teď výhodu, že máme hospodářský růst, máme se enormně dobře, ale už to tady zaznělo, ekonomika se prostě vyvíjí po sinusoidě, nevím, co budou dělat vlády, až se nebude dařit. Ale prostě ty mandatorní výdaje, tedy zákonné výdaje, které budou muset platit, když je budou muset z toho státního rozpočtu vydávat, a ty zdroje už nebudou. Samozřejmě, já přeji každému, aby měl plat nebo tu nemocenskou v takové výši, která mu usnadní život, bude muset žít způsobem, že nebude muset počítat každou korunu. Nicméně si musíme uvědomit, že stát může dát jenom tolik, kolik sám vybere od těch lidí, kterým to potom vrátí v tom platu. Ale to už je jiná...

Co se týká ještě toho principu, že to bylo podáno v rámci druhého čtení, to nebylo ani podáno na výboru, pan předseda Zavadil je předsedou sociálního výboru, tak nevím, proč se to neprojednávalo aspoň na sociálním výboru, ale to bylo prostě podáno na plénu. Já si myslím, že takhle závažná věc, bylo by nutné, aby byla projednávána řádným legislativním procesem, aby to ministerstvo předložilo, aby to udělalo prostě to kolečko připomínkového řízení, potom se to dostalo na vládu, ta k tomu vyjádřila stanovisko, tady zde přítomný pan ministr Chvojka, pardon, vy nejste z legislativního, vy jste pro lidská práva, omlouvám se, ale prostě aby to bylo řádně projednáno, aby se to nedělo v rámci druhého čtení na plénu sněmovny.

Totéž je pozměňovací návrh pana poslance Běhounka, který se týká elektronických neschopenek. Tam je to také ten samý problém, který mám s tím prvním pozměňovacím návrhem pana poslance Zavadila, že to neproběhlo připomínkovým čtením. Ano, tady zaznělo, jsou dobrovolné zatím ty elektronické neschopenky. Nicméně si myslím, že to je zase tak závažná věc, která by měla opět projít tím legislativním kolečkem. Já jsem velký příznivec eHealthu, tedy elektronického zdravotnictví. Nicméně, takhle prostě se to dělat nedá, takovýmto způsobem. Ale co tady mně vadí ještě u tohoto poslaneckého návrhu, je další věc ta, že tady nenovelizujeme jenom tento projednávaný zákon a související zákony, ale dokonce i další zákon, což je zákon o úřadu práce. To je prostě neuvěřitelné, že se takovýmto jedním pozměňovacím návrhem, který se předloží v druhém čtení, novelizuje zákon, který vůbec s tím původním nesouvisí. Proboha, takhle se přece ty zákony nedají dělat! Takhle závažné změny přece nemůžeme dělat jen tak, že to prostě předhodíme plénu Poslanecké sněmovny. A tohle jsou přesně důvody, kvůli kterým já osobně budu hlasovat proti přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. S přednostním právem vystoupí pan předseda Milan Štěch.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, já musím reagovat na slova kolegyně Filipiové. Možná, že kdo z vás je v Senátu tři čtvrtě roky, tak se můžou zdát ta slova na místě. Víte, já pamatuji, kdy tady byl předložen balík 63 zákonů, všechno smotáno dohromady, dokonce se tady neumožnilo nebo se prosadilo, aby se použil institut nezabývat se. Proto bych si vyprošoval, abychom tu nebyli moralizovaní, když lidé, kteří tento institut tehdy tady prosadili, dneska by říkali, jak špatně legislativně postupujeme.

Zadruhé, tyto změny všechny se týkají de facto sociální oblasti. Zákon, který se týká úřadu práce, samozřejmě spadá do té sféry ministerstva práce a sociálních věcí, já také nemám rád, když se věci načítají ve druhém čtení na plénu, ale to se děje i tady, že to neprojde výbory a čte se to tady na plénu. Takže také bychom měli toto zvažovat. Víte, ta nemocenská byla u nás enormně pokrácena, bylo to i s odůvodněním, že byla finanční a hospodářská krize, rozpočet byl ve velkém deficitu. My jsme se dostali do růstu. Ta nemocenská se nevrací tam, kde byla. Ta nemocenská se vrací jenom u těch případů, které jsou dlouhodobé. To jsou většinou vážné nemoci. Ne každý, když je nemocný, se může tvářit, že je v práci, a brát peníze. Já si myslím, že to je špatná věc. Víte, že se týká i Senátu. Měli bychom se do budoucna o tom nějak poradit, samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby vláda předložila nějaký návrh, jak tyto věci řešit. Ale přece jenom, myslím si, že bychom taky někdy měli být lidsky zdrženliví. Jistě si uvědomujeme všichni, nebo drtivá většina z nás, že když přednosta rodiny, živitel rodiny marodí 30, 60 a více dnů, pobírá dávky ve výšky 60 procent třeba při podprůměrném nebo průměrném výdělku, že jsou to fatální problémy pro rodiny, zejména pro rodiny s dětmi. Já tento návrh podporuji a chci říci, byl předmětem opakovaných jednání koaliční rady, protože ty návrhy byly širší. Tady to bylo minimum, na kterém se shodla jak koaliční rada, tak se na tom shodla i tripartita. Tento návrh má podporu tripartity, to znamená i zaměstnavatelů, protože zaměstnavatelé, sám jsem s nimi jednal, oni se u mě objednali, protože tehdy hrozilo, že budou převálcovaní koalicí, že to bude vráceno tam, kde to bylo, oni se u mě objednali, přišli s tímto návrhem sami, abych byl jakýsi prostředník, aby to nebylo tak radikální, jak to bylo původně navrhováno. Nakonec se respektovala dohoda v tripartitě, myslím si, že také proto byla načtena až tedy v době, kdy byla ta prostá shoda panem předsedou výboru Zavadilem. Ale bylo to de facto se souhlasem vlády. Takže nic mimořádného, běžná praxe. Mně osobně vadí, že se tady jakoby používají, jaká hrůza nebo jaké výrazy jsou tady použity, bohužel, i tato naše místnost zažila daleko brutálnější útoky na čistotu práva.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo. Nyní s přednostním právem pan senátor Jiří Oberfalzer. Zastupuje předsedu klubu při dnešní schůzi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní předsedající, pane ministře. Já musím reagovat na takovou legendu, která se tady uchovává. Podařilo se mi řadu let mlčet, ale přece jenom... Bohužel tu není Honza Horník, který také patří k těm, kteří to stále připomínají.

Topolánkův batoh. Bylo to komplexní legislativní opatření, jehož cílem bylo srazit deficit státního rozpočtu. Topolánek zdědil mandatorní výdaje po Paroubkově vládě, která před volbami, vzpomínáte si na populární pastelkovné, nicméně těch opatření bylo mnoho, rozdávala, kudy to šlo. Nakonec to nevedlo k vítězství, ale je pravda, že to vedlo k patu.

Nicméně, tehdy kdyby se neučinila tato opatření, vedl by deficit státního rozpočtu k výši zhruba 180 miliard. Těmito opatřeními se podařilo srazit ho na 80. Dobře víte, že mandatorní výdaje jsou něco jako rychlík, takže to nejde zastavit z roku na rok. Ale toto je třeba připomenout. Nebavme se jenom o tom, že jsme zde schválili tento návrh institutem nezabývat se. Tehdy projednaly ty návrhy, myslím, tři výbory, možná se mýlím, že byly čtyři, nevím jistě. Všechny tento návrh podpořily. Návrh na nezabývat se podpořila téměř ústavní většina přítomných senátorů. Všechno se to dá shrnout do jedné věci, ty návrhy měly naprostou podporu všech koaličních partnerů, plus možná některých dalších senátorů, to taky už do detailů nevím. Takže nestrašme zde s institutem nezabývat se, znamenal, že jsme si ušetřili mnohahodinové debaty.

Tam, kde je prostě jasná vůle a je deklarována jak ve výborech, tak i v takovémto hlasování, prostě si nedělejme iluzi, že rozsáhlou mnohahodinovou debatou změníme postoje těchto senátorů, kteří dobře věděli, o čem hlasují. Byla to vůle tehdejší koalice zastavit marnotratné hospodaření se státními financemi. Do krize bylo ještě daleko. Pak samozřejmě přišly horší časy. Pak se skutečně ten deficit dostal až nad úroveň 200 miliard. Ale to bylo dáno globální krizí, za kterou rozhodně hlasování o nezabývat se nemohlo.

Já bych jenom rád tady udělal takovou historickou exkurzi, abychom si nenalhávali, co se tady tak strašného stalo.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Do obecné rozpravy se nyní přihlásila paní senátorka Šárka Jelínková. Máte slovo, paní kolegyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych k tomuto projednávanému zákonu měla, jenom k jednomu bodu, takovou malou připomínku. I když jsem k tomu nedávala žádný pozměňovací návrh, ale chtěla bych jenom, aby to tady zaznělo. Je to ten bod, který se tváří, jako že je to krok vpřed, ale pro mě je to spíš krok vzad, a to je to vyplácení důchodů prostřednictvím zařízení sociálních služeb jednotně 15. den v měsíci. V praxi to vypadá tak, že senioři v domovech pro seniory už tzv. ty své peníze a důchod vůbec nevidí, on už přijde jenom hromadně na účet toho zařízení, on je už jenom postaven do takové pasivní a pro mě ne příliš důstojné role potom člověka, který dostane takové kapesné, které je v současné době podle zákona ve výši 15 % výše jeho důchodu. Ten senior, to budeme možná časem i my, já, pokud budeme nuceni využívat tato zařízení, tak už nebudeme své důchody vůbec vidět, ale dostaneme kapesné 15 % svého důchodu, nebo jiná procenta, která budou třeba v té době aktuální.

Říkám to tady proto, zase na druhou stranu jsem si vědoma, že je to pro ta zařízení jednodušší. Většina těchto zařízení už tento institut využívá, ale musí si ho sjednat vždy individuálně s Českou správou sociálního zabezpečení. Není to zatím automaticky. Já jsem vždy byla zastáncem toho, že který zrovna přišel senior, ten den, kdy měl výplatu, když byl doma, tak ji měl i v našem zařízení, pošťačka přinesla důchod přímo seniorovi a on byl ten, který přišel, nebo my jsme přišli za ním a on si za ty služby zaplatil. Chci to jenom s ohledem na ta lidská práva, zachování této důstojnosti seniorů, zmínit. Na druhou stranu jsem si vědoma, protože jsem jezdila dlouhá léta jako inspektorka kvality do těchto zařízení, že mnohá tato zařízení nemají dostatečný počet pracovníků, je to pro ně jednodušší, dostávat ty peníze, spíš v současné době je ta situace zhoršující se, že těch pracovníků stále ubývá. Proto tedy jsem nepodala k tomuto žádný pozměňovací návrh, nechávám to takto, ale chtěla jsem, aby to tady zaznělo, že tento bod pro mě není krokem vpřed, ale naopak krokem vzad. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Nyní se hlásil pan... Ne, potom, dobře, takže slovo má paní senátorka Daniela Filipiová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji za slovo. Musím reagovat velmi krátce na slova pana předsedy Štěcha vaším prostřednictvím, paní předsedající. Musím říci, že mnohé mi vzal předřečník kolega Oberfalzer, kdy jsem se chtěla vyjadřovat právě k tomu slavnému nezabývat se. Ale já k tomu dodám jenom jednu věc. Celý tento návrh zákona, který jsme tady projednávali, právě prošel celým legislativním procesem. O tom to je. To, že navíc tady vlastně ještě byla vůle všech výborů to podpořit, diskuse o tom byla, to je úplně jiná věc. Nevím, asi jsme se neposlouchali. Ale mně právě na dvou pozměňovacích návrzích poslanců Zavadila a Běhounka vadí to, že tak zásadní věci neprošly řádným legislativním procesem, což ten tzv. Topolánkův baťoh prošel. A navíc, tento zákon se dostal do Senátu a podle jednacího řádu Senát má právo vyjádřit vůli zákonem se nezabývat. Tady neproběhlo nic nezákonného, tady všechno bylo v rámci řádného legislativního procesu.

A ještě bych chtěla dodat. Tady to vypadá tak, že si nepřeji, aby lidé pobírali vyšší nemocenskou. Opět jsme se asi špatně poslouchali. Řekla jsem, že každému bych přála, aby měl dostatek peněz na své živobytí, základní potřeby, volný čas apod. Ale stát může vydat jenom tolik, kolik má.

A ještě dodám jednu věc. Když to všichni cítili jako velkou újmu, že stále platí výplata nemocenské z roku, myslím, 2008 nebo 2010, to nyní nevím, v době, kdy se to právě snižovalo vzhledem k hospodářské krizi, tak já se ptám, proč se to řeší až prakticky na konci mandátu této vlády? Že by volby? Děkuji, na shledanou! Tedy na shledanou ! (Oživení v sále – smích.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní senátorko, je to konec vašeho příspěvku? (Souhlas.) Děkuji. Slovo má nyní pan senátor Jiří Dienstbier.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Nechtěl jsem vystupovat, ale poté, co tady zaznělo od pana kolegy Oberfalzera, tak na to se nedá nereagovat, protože to bylo tak brutální zkreslení toho, co se stalo, i zlehčování této situace.

Ano, to byla novela velké řady zákonů, které měly naprosto zásadní dopad na chod státu, mimochodem co se týče úspor, tak ony takhle snižovaly o 60 až 80 miliard daňové příjmy státu, to znamená, nebyly to pouze úspory. A tady tehdy byla umlčena opozice nebo menšina v Senátu využitím institutu nezabývat se těmito zásadními návrhy. A mimochodem, i to vedlo k tomu, že už v minulém volebním období byl změněn jednací řád Senátu, takže jeden, kterýkoliv klub může zavetovat návrh na hlasování o tom, že se nebudeme nějakým návrhem zabývat, protože i v dobách, kdy my jsme tady měli dominantní pozici, tak jsme nechtěli, aby se někomu stalo to samé, co se stalo mimo jiné sociálním demokratům, že se vůbec k těmto zásadním změnám fungování státu nemohli vyjádřit. Takto je realita.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní má slovo pan senátor Vladimír Plaček.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený paní předsedající, pane ministře, paní kolegyně, páni kolegové. Chápu, že je stále ještě doba před obědem a hlavní krevní glukózy se snižuje na hypoglykemii a s tím souvisí také agresivita, takže nerad bych příliš zdržoval, aby se to ještě nevystupňovalo. Ale přesto přese všechno mi dovolte, prosím, dvě věty.

Musím zareagovat na vystoupení paní kolegyně Jelínkové, vaším prostřednictvím, paní předsedající. Je to samozřejmě otázka pohledu. Je to otázka pohledu menšího pobytového zařízení sociálních služeb, nebo většího co se týká zasílání důchodů přímo na účet daného zařízení hromadně od České správy sociálního zabezpečení. Ano, je to pravda, především větší zařízení to využívají a vnímají to jako velké pozitivum. Ale na druhou stranu to také jako velké pozitivum i uživatelé sociálních služeb, nejen senioři, ale i tělesně postižení a další, s tím, že opravdu ten den dostanou zůstatek důchodů, tzv. to – laicky řečeno – kapesné. Ale zase na druhou stranu oni se už nemusí starat o to, aby za služby zaplatili, museli by jít o dvě poschodí níže do pokladny a tam peníze předávali. Je to opravdu jenom otázka pohledu, takže jsem chtěl ještě tento druhý pohled přinést také. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní má slovo paní senátorka Emilie Třísková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Emilie Třísková:  Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Jenom v krátkosti bych chtěla říci a vrátit se k projednávanému zákonu, že se skutečně jedná o dlouhodobě očekávaný zákon, který je vstřícný právě k OSVČ, k těmto lidem, zjednodušuje systém. A já bych vás, vážené paní senátorky a senátoři, chtěla požádat o jeho schválení. Pracuji v sociální oblasti prakticky celý svůj profesní život. Kdo si bere pracovní neschopenku? Jsou to právě ti lidé, pracovníci přímé péče, kteří mají průměrný plat třináct, čtrnáct tisíc a pro ně jsou tyto peníze, navýšení těchto dávek skutečně hodně peněz. A proto vás žádám, abyste vzali při hlasování i tento úhel pohledu v úvahu a jednali v zájmu těchto lidí. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A nikdo se nehlásí, takže já se takhle přihlásím, s kolegou jsem domluvena. Jenom jednu větu, nebojte se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Nyní má tedy slovo paní 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Jenom pro upřesnění. Nemocenská se projednávala opakovaně v tripartitě, v koaliční radě, bylo připomínkové řízení, a variantu navýšení vybrala vláda. Zkrátil se pouze proces ve sněmovně. To je všechno, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji vám za dopřesnění a končím obecnou rozpravu k tomuto zákonu. Předávám řízení schůze opět paní 1. místopředsedkyni Miluši Horské.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Předávám nyní slovo panu ministrovi, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr ČR Jan Chvojka:  Děkuji za slovo a za podnětnou diskusi. Na některé věci budu reagovat, snad jsem na něco nezapomněl.

Co se týče výše nemocenského, je to samozřejmě politikum. Jsou politici – a tím nemyslím samozřejmě paní senátorku – kteří jsou pro to, aby se v podstatě neplatila nemocenská žádná. Pak jsou politici, kteří by chtěli, aby se platila nemocenská 100 %. Vždycky to je samozřejmě nějaký kompromis na základě dohody politické garnitury a také na základě toho, kolik peněz máme ve státním rozpočtu.

Musím říci, že doposud byl výběr nemocenského v přebytku. Byla sice přijata otcovská dovolená, ale zároveň tím, jak rostou platy, zvyšuje se i výběr nemocenského, takže nevidím problém v tom, že by na zvýšené nemocenské, o kterém dnes jednáme, nebyly peníze.

To, co říká pan ministr Pilný, říká, že peníze v podstatě nejsou na nic. Všichni jste zaregistrovali v médiích, že říká, že za 20 let nebude ani na důchody, že ti, co v důchodu budou, budou sekat sousedům trávu, abychom alespoň nějak přežili.

To je spíše politický postoj pana ministra Pilného, se kterým já nesouhlasím. Je to otázka priorit a je to samozřejmě politikum, jak má být nemocenská vysoká.

To, co říkala paní místopředsedkyně i někteří její kolegové, ano, to je pravda. Jednalo se o navýšení nemocenského na plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody několikrát, bylo šest variant navýšení nemocenských dávek, dvě varianty předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí, dvě varianty zástupci odborů, dvě varianty ministerstvu financí. Došlo samozřejmě k jednání na koaliční radě 23. listopadu minulého roku. A tam došlo k dohodě, že v rámci časové úspory se tato věc bude řešit pozměňovacím návrhem, což ale – chci reagovat na paní senátorku – je naprosto běžná věc. Vy jste říkala, když jsme se bavili o batohu, že tam bylo všechno legální podle zákona. Ale tohle to bylo samozřejmě také podle zákona, protože poslanec může dát pozměňovací návrh. To je v souladu s Ústavou a jednacím řádem a není na tom nic špatného. Pozměňovací návrhy byly uplatňovány poslanci i k vládním návrhům.

Pamatuji, že když jsem byl v ústavně-právním výboru v minulém funkčním období, pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dopilovával zákony v gesci ministra spravedlnosti různými pozměňovacími návrhy neustále, takže to je možná něco, co se nám nemusí líbit, ale pozměňovací návrhy jsou prostě v pořádku a v souladu s jednacím řádem a zejména s Ústavou.

Jsem rád, že nedošlo v tomto případě k tomu, že se měnilo 5 zákonů pěti různými návrhy, ale že jsme to opravdu dali do tohoto jednoho komplexního zákona, který nějakým způsobem věci, které jsou na sebe navázány, řeší komplexně; a že jste nedostali jednu novelu v září, druhou novelu v listopadu, třetí novelu v prosinci, ale jsou věci provázány, řeší věci komplexně.

Poslední věc, co tu mám napsanou. Způsob výplaty hromadným poukazem, ten je a bude možný až po souhlasu konkrétního důchodce v domově, takže tady nejde o to, že by se věci nějak zneužívaly, prostě musí tam být vždy souhlas konkrétního uživatele, klienta toho domova.

Věřím, že jsem nějakým způsobem reagoval na to, co jsem zaznamenal, a že podpoříte návrh, jak byl předložen. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Táži se zpravodajky ÚPV, zda si přeje vystoupit. (Nepřeje.) Prosím tedy, pane garančním zpravodaji, vyjádřete se k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Vosecký:  Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. V diskusi vystoupilo 9 senátorek a senátorů, z toho jedna paní senátorka dvakrát. Byl přečten výborový návrh – schválit, a to ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji. Přistupujeme k hlasování. Svolám vás.

Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh byl přijat, je schváleno, kvórum je 13, pro 49, proti nikdo.

Končím projednávání tohoto bodu. Loučím se s panem ministrem, děkuji za jeho úspěšné hostování v Senátu. Děkuji zpravodajům.

Dámy a pánové, sejdeme se za hodinu, to znamená, že v 15.15 začíná náš odpolední program. Přeji dobrou chuť k obědu.

(Jednání přerušeno v 14.12 hodin.)

(Jednání zahájeno v 15.15 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat naším odpoledním programem. Poprosím vás, abyste se zaregistrovali, aby nás byl dostatečný počet, což už je... To je výborné.

Odpolední program budeme začínat bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 140

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 140. Návrh uvede zástupkyně skupiny poslanců, paní poslankyně Věra Kovářová. Já ji tady vítám, dobré odpoledne, paní poslankyně. Máte slovo, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Věra Kovářová:  Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji dnes před vás jako předkladatelka návrhu zákona. Říkáme mu, že je trošku „vousatý“, protože byl předložen před téměř 3 lety. Má za cíl reagovat na některá nesmyslná trestní stíhání komunálních a regionálních politiků, k nimž v posledních letech – podle nás vinou zavádějící právní úpravy – dochází. Zpravidla jde o situace, kdy obec upřednostnila určitý dlouhodobý veřejný zájem před prostou – z ekonomického pohledu – krátkodobou racionalitou, a následovalo trestní stíhání jejích představitelů.

Naše novela usiluje o to, aby k takovým popotahováním už nedocházelo. Do § 38 odst. 1 zákona o obcích proto vkládáme ustanovení, které zní: Porušení povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.

Větu první přečtu: Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími se zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Jak píšeme v důvodové zprávě, explicitním zakotvením kritéria jiného důležitého zájmu obce se otevírá prostor pro zohlednění mimo ekonomických aspektů přijímaných rozhodnutí. Typickým příkladem je posouzení konkrétní dispozice s ohledem na její účelnost pro rozvoj obce nebo význam pro řešení sousedských vztahů.

Závěrem mi dovolte podotknout, že v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně byl podán kolegou Kořenkem pozměňovací návrh, který původní předlohu rozšířil o ustanovení týkající se rovněž hl. m. Prahy a krajů – tedy všech úrovní a typů územní samosprávy v českém právním řádu.

Kolegyně a kolegové, prosím vás, abyste tento návrh podpořili. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 140/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 140/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zbyněk Linhart, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové, VUZP projednal tento tisk č. 140 na svém jednání minulý týden, 12. 7. 2017. Doporučil schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pro toto usnesení hlasovalo 10 z 11 přítomných členů našeho výboru, čili dost jednoznačně. Obsah zákona jste slyšeli. Jde o vložení jedné věty do tří samostatných zákonů – zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hl. m. Praze.

O to, jak vlastně bylo jednoznačné hlasování výboru, o to víc jsme nebyli zajedno při diskusi, jestli takováto jedna věta bude dostačující na to, abychom se vyhnuli tomu, co se často děje při extrémním výkladu některých státních úřadů, úředníků, především pak policie a státních zástupců, ale to se vlastně uvidí.

Nakonec převládl názor, že tato novela posiluje postavení samospráv a jejich autonomii. Proto drtivá většina členů výboru hlasovala pro schválení.

V Poslanecké sněmovně bylo při závěrečném hlasování pro přijetí 139 ze 163 přihlášených poslanců.

Na závěr mi tedy dovolte, abych za sebe a také za garanční výbor navrhl schválení návrhu zákona, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny, při vědomí jeho nedokonalosti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se také postavil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. Ptám se také zpravodajky ÚPV, paní senátorky Hubáčkové, zda si přeje vystoupit. (Ano, chce.) Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, milé kolegyně, milí kolegové. ÚPV se zabýval předloženým návrhem na změnu zákona na své 10. schůzi, která se konala 12. 7. 2017. Přijal usnesení, které přečtu na závěr. Protože jsem byla zpravodajkou, tak nebudu číst celou zpravodajskou zprávu, jenom z toho vypíchnu to nejdůležitější.

Předložený návrh určitě správně reflektoval zkušenosti roku 2014 i 2015. Dovolím s připomenout, že v mezidobí od předložení návrhu k dnešnímu dni byla přijata novela zákona o obcích, o krajích, o hl. m. Praze zákonem č. 106/2016 Sb., u kterého byl mimo jiné vložen, změněn § 32 odst. 2 v zákoně o obcích, který si dovolím komplet odcitovat: Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je daná v místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

Myslím si, že to zcela naplňuje to, co teď říká, byť trošku jinými slovy, tento nově navrhovaný paragraf. Zdá se mi, že se spíš neblížíme té právní jistotě, ale že naopak může dojít k různým výkladovým nejasnostem, nepřesnostem. Rozhodně to tedy právní jistotu neposílí.

Z toho důvodu jsem předložila návrh tohoto zákona zamítnout.

Usnesení nyní přečtu:

ÚPV svým 62. usnesení doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona zamítnout.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní senátorko. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Větrovský. Má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, chtěl bych předkladatelce návrhu velmi poděkovat za předložený návrh – jako dlouholetý komunální politik. A myslím si, že je to krok jednoznačně správným směrem. Proto jednoznačně budu podporovat stanovisko, které dal k projednávanému tisku garanční výbor, tj. VUZP, na kterém je vidět, že ve výboru sedí velká většina komunálních politiků a starostů, kteří znají problémy z praxe.

Chtěl bych říct, proč mám pohled takový, jaký mám. Domnívám se, že v současné době není největším problémem malých obcí nedostatek prostředků. Největším problémem je personální deficit, kdy se lidé bojí kandidovat do obecních zastupitelstev, protože jejich rozhodnutí bývají kriminalizována, a proto lidé nechtějí do těchto veřejných funkcí vůbec kandidovat.

Co se týče ekonomické prospěšnosti a ekonomického profitu, dovolím si tady uvést příklad, který jsem uváděl v ÚPV, a za tím příkladem si stojím. Mám tu čest být senátorem za volební obvod Táborsko. Tábor – jako město – bylo vždy město s bohatou vojenskou tradicí. Vojáci potřebují pro své cvičení střelnici. Střelnice je na pozemcích města Tábora, a armáda potřebuje pozemky pronajmout. Město Tábor postupovalo tak, jak by postupovala drtivá většina municipalit. Nechalo si udělat znalecký posudek. Teď hrozí, že armáda na výši znaleckého posudku zkrátka nepřistoupí a Tábor o vojenskou posádku přijde. Neumím si představit, jak by si město Tábor, představitelé města Tábora odůvodnili, že pronajmou armádě pozemky pod cenou znaleckého posudku. Tábor přijde o vojenskou posádku, budeme mít chvilku profit z nájmu. Ale přijde o daňové příjmy a další benefity, jako jsou, nevím, děti do školek, děti do škol atd. atd.

Z toho důvodu si myslím, že návrh zákona, jak byl předložen skupinou poslanců, je jednoznačně krokem správným směrem. Prosím vás o jeho podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším v pořadí do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Miroslav Nenutil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně, dopředu říkám, nebudu vás zdržovat příklady ze své dvanáctileté komunální praxe ze Stříbra. Za druhé – děkuji paní poslankyni a kolegům a kolegyni za to, že se chopili toho tématu. Už nemohu ale poděkovat za způsob, jakým ho zpracovali. Protože znění té věty, jež má být v zákoně navíc, neřeší to, o čem asi poslanecká iniciativa uvažovala. V podstatě jenom opakuje, a řekl bych, že ve zvláštních nebo výjimečných případech; nebo jak to tam je přesně, ještě ztěžuje zastupitelům jejich postavení. Kdyby tam bylo takové znění, které by jednoznačně říkalo vyšetřovatelům a státním zástupcům – ti by spíš potřebovali nějaké proškolení, než nějaké nové znění zákona, jak postupovat v případech, kdy rada něco odsouhlasí, zastupitelstvo něco odsouhlasí, a po roce, po dvou, buď někdo z neúspěšných opozičních kandidátů anebo někdo, kdo si myslí, že bude obec, město spravovat lépe, podle svého názoru, zpochybní hospodárnost a účelnost rozhodnutí rady nebo zastupitelstva. Bohužel to znám i ze své praxe, kdy na mě bylo podáno trestní oznámení – jako na starostu. Bránil jsem se podáním trestního oznámení zase obráceně. Vyšel jsem z toho v pořádku. Ale pouze tím, že jsem se vždycky opíral o usnesení rady nebo o usnesení zastupitelstva.

A divil jsem se – to bylo někdy kolem roku 2010 – vyšetřujícím orgánům a státním zástupcům, že zákon 128 neznali. Tady tak dlouze a možná nesouvisle mluvím proto, že jakožto člen ústavně-právního výboru nemohu hlasovat pro znění tohoto pozměňovacího návrhu zákona, protože je to nadbytečné, a někdo použil slůvko zaplevelení a neřeší to, co bylo úmyslem poslaneckého návrhu.

Zároveň tu vystupuji z toho důvodu, že bych byl rád, kdyby vznikla nějaká iniciativa, která by tedy jednoznačně řekla, kdy je rozhodnutí Rady nebo zastupitelstva nenapadnutelné a kdy by měly vyšetřující orgány hned v té první fázi to odmítnout jako bezpředmětné. Ale bohužel na to asi není, určitě ne do nejbližších voleb, dostatek času. A nevím ani, jestli i dostatek sil. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další do obecné rozpravy je přihlášena paní senátorka Eliška Wagnerová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, kolegyně a kolegové. V ústavně-právním výboru jsem hlasovala pro návrh, protože jsem viděla až příliš mnoho stíhaných zastupitelů. Řeknu vám jenom takový téměř vtip. Kdyby to nebylo smutné, tak by to snad mohl být vtip. Vysoký justiční činovník, když se ho zastupitelé ptali, jak se bránit trestnímu stíhání, tak jim poradil: No, hlasovat tajně, aby se nepoznalo, kdo jak hlasoval. Tímto způsobem bych nikdy nikomu neradila, ale spíš zákon je potřeba táhnout tím směrem, aby, když si orgány činné v trestním řízení neumějí vyložit zákon, tak aby to dostaly polopatě. A podle mého názoru zde to polopatě podáno je, a já pro ten zákon hlasovat budu. A bych ráda, kdybyste i vy pro něj hlasovali. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, paní senátorko. Nikdo se do obecné rozpravy dále nehlásí, obecnou rozpravu končím, a požádám paní poslankyni, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Věra Kovářová:  Děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně děkuji za vaše vyjádření. Myslím, že v ústavně-právním výboru se jasně ukázalo, že jsou na věc dva pohledy. Jeden je právní a druhý je komunální. A prosím vás proto, abyste podpořili komunální, i když paní senátorka toto podporuje, ale s tím, že ona měla právě i tu osobní zkušenost. Tímto vás prosím ještě jednou o podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano. Ptám se paní zpravodajky ústavně-právního výboru, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Nechce. Poprosím pana garančního zpravodaje, aby nám okomentoval obecnou rozpravu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zbyněk Linhart:  V obecné rozpravě k tomuto návrhu, k tomu tisku vystoupili, když pominu zpravodaje, tak tři senátoři. V zásadě všichni tři se shodli na tom, že je potřeba věc řešit. Jeden byl nesouhlas s konkrétním provedením. Musím říct, že často jsme svědky toho, že tady něco schvalujeme a přeme se o to, jak věta má vypadat a také velmi často vidíme, jak nejrůznější státní instituce se zákony zachází a toto je také ten případ. Čili dál navrhuji – a je to jediný návrh – hlasovat o schválení tohoto návrhu zákona, tak jak přišel z PS.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Máme dva návrhy. Jeden schválit, jeden zamítnout. (Senátor Z. Linhart: A pardon, druhý je zamítnutí z ústavně-právního výboru).

V první řadě budeme hlasovat o návrhu schválit. Dovolím si vás sezvat.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 70, registrováno 64, kvorum 33, pro 50, proti 5. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 146

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 146. Prosím paní poslankyni Věru Kovářovou, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Věra Kovářová:  Kolegyně, kolegové. Děkuji za přijetí toho předcházejícího zákona a doufám, že tak úspěšní budete v mých očích i při schvalování následujícího zákona. Je to zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která se týká dobrovolných dárců krve kostní dřeně a krvetvorných buněk.

Podle platné právní úpravy se hodnota jednoho odběru krve a jejích složek dárce oceňuje částkou 2000 Kč. To v současných podmínkách není dostatečné. Daňové zvýhodnění ve výši 2000 Kč bylo stanoveno v roce 1996, tedy před více než 20 lety. Tehdy byla průměrná hrubá mzda kolem 10 000 Kč. Je zřejmé, že v současné ekonomické situaci už výše této částky nemůže působit motivačně, a tak tedy navrhujeme její zvýšení na 3 000 Kč. Upozorňuji, že dobrovolní dárci krve – muži mohou dát krev 5x, ženy 4x za rok. V této souvislosti bych ráda upozornila na to a to samé jistě všichni znáte z televize a z médií, že počet dobrovolných dárců krve není dostatečný a činí cca 270 000 Kč. Doporučený počet dobrovolných dárců v populaci se pohybuje mezi 4 a 5 %. Nejde o jedinou změnu, kterou navrhujeme. Novela zavádí pro odběr krvetvorných buněk a pro dárce možnost odečíst si z daňového základu částku 20 000 Kč. V původním návrhu jsme navrhovali, aby do této novely byli zahrnuti i ti, kteří se přihlásí do registru dárců kostní dřeně.

Nicméně po dohodě s ministerstvy jsme podali doplňující návrh, který opakuji – ze 2000 Kč se zvedá odpočet za jeden odběr na 3000 Kč a za odběr krvetvorných buněk si může dárce odečíst částku 20 000 Kč. Jen upozorňuji, že jde o odpočet od základu daně, nikoliv o daně samotné. Jde o částku symbolickou, která ale dobrovolným dárcům krve ukazuje, že si jejich aktivity společnost cení a to považuji za velmi důležité. Na závěr mi dovolte říci, že cílem našeho návrhu bylo pomoci lidem, kteří druhým darují to nejcennější – krev či kostní dřeň, a tím darují i život. Proto vás prosím o podporu této novely. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní navrhovatelko. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 146/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Štohl, který je omluven a zastoupí ho pan senátor Jaromír Strnad, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové dovolte mi, abych vás seznámil s 99. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slově zástupce skupiny poslanců Věry Kovářové, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla a po rozpravě

1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

2. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Pavla Štohla,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Plaček jako první. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové. Chtěl bych paní poslankyni moc poděkovat za všechny dárce – dárce krve, krevní plazmy i krvetvorných buněk. Věřím tedy, že se vztahuje tento zákon i na dárce krevní plazmy. O té tady příliš mnoho nebylo řečeno. A vnímám to opravdu jako velké ocenění jejich společenského postoje, jejich rozhodnutí darovat – jak opravdu říkala paní poslankyně - to nejcennější – krev, darovat život. Je to především to ocenění. Protože motivace, i když finanční, je opravdu téměř symbolická, takže ještě jednou chci poděkovat za všechny dárce včetně sebe, protože jsem držitelem Zlatého Janského kříže III. stupně. Vnímám to opravdu jako ocenění všech dárců krve a krvetvorných buněk a krevní plazmy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji, pane senátore. Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jaroslav Malý.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Pane předsedající, dámy a pánové. Budu mluvit velice rychle a velice stručně. Musím profesně vystoupit, protože kostní dřeň a krev mě živí, takže těžko, když vystupují právníci k právním věcem, tak musí vystoupit hematolog, ale budu krátký.

Velice lituji, že zákon neprošel zdravotnickým výborem. Velice těžko může výbor, který má na starosti daně, vědět to, že existují tady odběrová místa soukromých firem, která platí tisíce za odběry plazmy. Většinou jsou blízko studenských kolejí a ten odběr plazmy může být několikrát týdně a dá se z toho docela dobře žít a dají se z toho docela dobře pořádat i mejdany. To, že se dají 3000 Kč, je v pořádku. Je tam určitá nerelace mezi tím, že před x lety byla průměrná mzda 10 000 Kč a dávaly se 2000 Kč, teď je průměrná mzda 24 000 Kč a dávají se 3000 Kč, ale samozřejmě to rád podpořím jako motivační. Myslím si, že je to dobrá věc uchopená poněkud řekněme nechci říct amatérsky – to bych urazil předkladatele – ale je to dobrá věc. Určitě ano. Má se to udělat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano. Další do rozpravy a zatím jako poslední je přihlášen pan senátor Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, dámy a pánové. Určitě se tady najde málo lidí, kteří by tento návrh zpochybňovali a případně s ním nesouhlasili. Chci upozornit jen na jednu věc, a to už můj předřečník udělal také, že vedle toho zvýšeného ocenění dárců krve – protože my to neděláme proto, že bychom je chtěli ocenit jenom tak, ale protože to je opravdu společensky velice závažná a prospěšná činnost a dobrovolných dárců je hrozně málo. A jeden z důvodů tkví možná v zákonu o krvi, a tam bych chtěl upozornit na to, že do budoucna by se měla legislativní činnost zaměřit tímto směrem a omezit buď soukromá plazma centra anebo případně limitaci vývozních kvót pro plazmu. Nevím, nechci teď psát zákon, ale každopádně problém tady je, kdy dobrovolný dárce si může odepsat námi schválenou částku z daní, ale opravdu placený dárce za to dostane na dřevo a bohužel pro určitou skupinu lidí je toto podstatně větším lákadlem než dejme tomu nějaké společenské uznání. Opravdu tady nechci psát zákony, jenom chci upozornit, že ani tato změna problém s nedostatkem dárců neřeší. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji. A vzhledem k tomu, že se do obecné rozpravy nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a předávám slovo teď paní poslankyni Kovářové, která se hlásí, ale má samozřejmě závěrečné slovo. Takže prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Věra Kovářová:  Závěrem mi dovolte říci. Sice jsem členkou rozpočtového výboru, ale tento zákon jsme samozřejmě diskutovali jednak s Českým červeným křížem s Českým národním registrem dárců kostní dřeně a s Českým registrem dárců krvetvorných buněk. Vzhledem k tomu, že jsme z pohledu rozpočtového výboru navrhovali částku odpočtu ve výši 5000 Kč tak, aby byla poměrná té průměrné mzdě, nicméně po dohodě právě s Českým červeným křížem jsme došli k částce 3 000 Kč a i to byl důvod, proč jsme to do novely zanesli a po dohodě se všemi ministerstvy. Onen zákon sice byl připraven nezdravotníkem, když to takto řeknu, nicméně byl s příslušnými odborníky poměrně dlouho konzultován. Děkuji vám všem za pozornost. Vzhledem k tomu, že jsem zde asi naposled, tak bych vám chtěla poděkovat za spolupráci, protože jsem se zde cítila téměř jako doma, protože veškeré zákony, které jsme předkládali, nám zde prošli. A doufám, že tento zákon nebude výjimkou, a prosím vás o jeho podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano. A poprosím teď o vyjádření garančního zpravodaje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupili tři senátoři. Zásadním způsobem nezpochybňovali tento návrh zákona, nicméně přednesli náměty, které by se měly řešit v budoucnu. Padl tady jediný návrh, a to schválit návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, je to tak. Takže si vás dovolím sezvat k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 32 a já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 71 registrováno 65, kvorum 33, pro 60, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu a zároveň děkuji paní poslankyni Kovářové a všem zpravodajům.

A budeme pokračovat dalším bodem, a tím dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 139

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 139. Prosím pana ministra obrany Martina Stropnického, aby nás seznámil s návrhem zákona. Už ho tady nevítám, protože už byl dopoledne. Takže prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedající, ještě jednou pozdravím, vážené kolegyně, vážení kolegové, a popřeji příjemné odpoledne. Předkládám tedy ke schválení návrh zákona, jak tady bylo už řečeno, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, který schválila Poslanecká sněmovna 17. května tohoto roku.

Východiskem návrhu je vyhodnocení dopadů novely zákona o vojácích z povolání, která nabyla účinnosti 1. července 2015. Tato novela zásadním způsobem změnila podmínky výkonu služby vojáka, a to konkrétně zavedením spravedlivějšího systému v jejich odměňování a nastavením transparentnějšího kariérního řádu.

Nově nastavené podmínky se již nyní kladně promítají při náborech personálu, ale i v personální práci s vojáky. Posléze. Konfrontace novely s každodenní praxí při výkonu služby u vojáků v návaznosti na aktuální bezpečnostní situaci ukázala některé dílčí nedostatky při odměňování vojáků, kteří se podílejí na plnění úkolů při eliminaci možných hrozeb na území naší republiky, ale také v rámci spojenecké spolupráce v mezinárodních operacích. Předmětem materiálu je tedy zejména upřesnění některých podmínek nároku vojáků za účelem jednoznačného výkladu nebo zjednodušení, a to pokud jde o například některé složky služebního platu, konkrétně se jedná o zvláštní příplatek při střídavém výkonu služby a příplatek za zvýšenou odpovědnost, nebo služební příspěvek na bydlení, dále náhradu jízdních výdajů, podmínky nároku na volno při nepřetržitém vojenském nasazení, nebo např. zrušení omezení formy rozvržení doby služby při nasazení vojáků pouze na území ČR.

Těch bodů je víc, ale myslím, že jsem zmínil ty podstatné. Dále ještě bych připojil, že součástí novely se na základě pozměňovacích návrhů přijatých ve sněmovně stala také zvláštní úprava trestní bezúhonnosti, změna rozsahu přesčasové služby, započítaná do služebního platu, tam je snížení ze 300 hodin na 150 hodin za rok, zachovává to tak stejný poměr vůči době započítané u příslušníků bezpečnostních sborů. Dále potom úprava podmínek nošení vojenského stejnokroje, upřesnění k úpravě vzhledu vojáků je tím míněno, zpřesnění podmínek odpovědnosti vojáka za škodu a ještě několik dalších technických kroků.

Musím říci, že tak jak jsme se brzy po volbách v roce 2013 tuto, do značné míry již připravenou normu uvést v život, že nakonec se potom vyplatilo několik měsíců ještě práce na tom zákoně č. 221. Musím říct, že to byla práce, neb volby byly ještě daleko, konstruktivní a napříč politickým spektrem. Teď, v tom červenci roku 2015, kdy vstoupila novela v platnost, tak jsme okamžitě zadali všem krajským vojenským úřadům, aby pečlivě vyhodnocovaly všechny dopady, všechny případné nedostatky, aby registrovaly různé připomínky, námitky, nápady, náměty atd. To vše bylo vyhodnoceno v době, která byla fyzicky možná, takže vlastně ještě v tomto volebním období. Já jsem rád, že v tomto smyslu mohu mluvit za sněmovnu, částečně také ovšem za Senát, protože příslušné výbory v obou komorách se tím samozřejmě zabývaly, ta práce byla konsensuální.

Čili já vám děkuji za pozornost, věřím, že s touto úpravou vyslovíte souhlas. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB. Usnesení máte na stolech jako senátní tisk č. 139/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Brož, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Brož:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Můj úkol bude velmi rychlý a jednoduchý. VZVOB projednal tento materiál na 7. schůzi konané dne 12. července, usnesení je jasné, výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se rovněž posadil ke stolku zpravodajů, ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, tudíž otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já mám takový divný zvyk, snažím se návrhy zákonů konzultovat s místně nebo věcně příslušnými institucemi. I tento návrh zákona jsem na různých stupních armády konzultoval a vyšlo mi z toho jedno jediné, vojáci ten návrh zákona vítají a velmi si přejí, aby námi prošel. Takže já ten návrh zákona podpořím a věřím tomu, že i vy také. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že se do obecné rozpravy nikdo další nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Asi moc není k čemu. A poprosím pana garančního zpravodaje jenom, aby nám řekl, o čem tedy budeme hlasovat nyní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Brož:  Děkuji, pane předsedající. Myslím, že jediný vystupující podpořil návrh výboru, takže hlasujeme o schválení tohoto návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Takže máme tady jediný návrh na schválení, já vás sezvu.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 33. Já zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 72, registrováno 66, kvórum 34, pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je bod s názvem

 

Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO

Tisk č. 129

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento senátní tisk uvede pan ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Předkládám vám společně s ministrem zahraničních věcí k projednání a ke schválení návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO, který schválila vláda dne 10. května tohoto roku svým usnesením č. 351. Předmětem materiálu je působení sil a prostředků resortu obrany v pobaltských státech a v Polsku v počtu do 290 osob, a to v době od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019. Vyslání bude realizováno na základě závěrů summitu NATO ve Varšavě v červenci 2016, kde, jak si jistě vzpomenete, ty závěry odsouhlasily hlavy všech členských států, ať už na úrovni prezidentů nebo premiérů. Je v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. a) Ústavy ČR.

Koncept Posílené předsunuté přítomnosti NATO, tzv. enhanced forward presence, spočívá v trvalé rotační přítomnosti aliančních sil ve státech na východním křídle NATO, s cílem posílit schopnosti kolektivní obrany a demonstrovat odhodlání bránit členy aliance.

Náš příspěvek do EFP tvoří mechanizovaná rota do 250 osob, která bude součástí uskupení na území Litvy, a minometná četa do 40 osob, která bude operovat v sestavě kanadského bojového uskupení v Lotyšsku. V Litvě budou společně s námi působit vojáci z Německa, Belgie, Nizozemska, Norska, Francie, Chorvatska a Lucemburska; v Lotyšsku pak příslušníci armád Kanady, Polska, Itálie, Španělska, Slovinska, Slovenska a Albánie. Co se týká Estonska, vedle vedoucí země, kterou je v tomto případě Velká Británie, budou v zemi operovat francouzští a dánští vojáci. V Polsku budou součástí amerického bojového uskupení britské, rumunské a chorvatské jednotky.

V našem případě finanční prostředky na obě mise se odhadují do 362 milionů korun, budou čerpány z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany.

Závěrem mi dovolte zdůraznit, že navrhované působení sil a prostředků resortu obrany v pobaltských státech a Polsku je konkrétním příspěvkem ČR k posílení spojenců na východním křídle aliance, bude se jednat o silný politický a praktický výraz solidarity a ochoty naplňovat závazek kolektivní obrany, tedy principu, na kterém je založena i naše vlastní bezpečnost.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře, garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 129/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Láska, který má právě nyní slovo. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Doplním snad jedinou informaci, která tu nezazněla, a to je ta, že ve srovnání s ostatními členy aliance je náš příspěvek této obraně zcela srovnatelný v přepočtu na počet obyvatel nebo v jakémkoli jiném srovnatelném datu, přispíváme ke společné obraně stejnou měrou jako ostatní členové aliance, to si myslím, že je fajn, když to tady zazní.

K této materii mě toho napadá opravdu hodně, ale s ohledem na to, že na našem výboru žádná sporná diskuse nebyla, to usnesení, které jsme přijali, bylo přijato jednoznačně, bez vypořádání nějakých rozporů, tak mým úkolem zpravodaje bude jen seznámit vás s usnesením, které jsme přijali a které zní, že náš výbor doporučuje Senátu PČR, aby přijal následující usnesení. Senát PČR

I. vyslovuje souhlas s působením sil a prostředků resortu ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku, v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO, v období od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019, v celkovém počtu do 290 osob,

II. žádá vládu, aby informovala Senát PČR o působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku, v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO v roce 2018, a to nejpozději do 30. června 2019,

o působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku, v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO v roce 2019, a to nejpozději do 30. června 2020.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste také zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k této materii. Do rozpravy se nikdo nehlásí... Hlásí! Pan senátor Jaroslav Doubrava to stihl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Asi nejsem sám, kdo obdržel mail od NE základnám, ve kterém se říká, že ve svém odůvodnění... Nebo já to vezmu od začátku, dopisem jsme poslankyně a poslance upozornili na nepravdivá tvrzení předkladatele návrhu, návrh na působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku, v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO pana ministra Martina Stropnického, o počtu vojáků pod velením NATO, soustředěných na hranicích Běloruska a Ruska. Tvrdil, že proti 80 tisícům vojáků Ruska, které svým cvičením reaguje na manévry NATO, stojí pouze 1200 vojáků, krát tedy čtyři, NATO. Pravdou je, že je to 134 449 vojáků NATO. Tento rok ještě přikládají.

Ve svém odůvodnění ministr obrany Stropnický dále uvedl, předkládáme záznam stenoprotokolu, 4 členské země, naši partneři, naši spojenci požádali o pomoc, rozhodlo se na varšavském summitu na úrovni předsedů vlád, hlav členských států, že tomu tak bude, že tomu tak bude říkat EFP program, že jednotlivé členské státy jsou požádány o příspěvky na 4 praporová uskupení, budou vedeny Brity, Kanadou, Německem, Spojenými státy, a tak ostatní členské země k tomu přispějí.

Tvrzení ministra obrany, pana Stropnického, se nezakládá na pravdě, žádná žádost vládě ČR ze strany Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska nebyla zaslána. Zároveň jsme upozornili poslance a poslankyně, že vyslání bojových vojenských uskupení na území jakýchkoli států je porušení Charty Organizace spojených národů, čl. 1, říká, že zachovati mezinárodní mír a bezpečnost a k tomu cíli podnikati účinná kolektivní opatření, aby se předešla a odklidila ohrožení míru a byly zkrušeny útočné činy neb jiná porušení míru a bylo dosaženo pokojnými prostředky a ve shodě se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva úpravy nebo řešení všech mezinárodních sporů a situací, které by mohly vésti k porušení míru; ale také porušení severoatlantické smlouvy čl. 1, kde říká, že smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.

Já bych se chtěl, pane ministře, vás zeptat, nakolik je tento mail pravdivý, jestli skutečně je pravdou, že vláda se na vlády těch jmenovaných zemí s žádnou žádostí neobrátila, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho takového... A vidím! Pan senátor Václav Hampl tam zaťukal a nechal ťuknutí na místě, takže má slovo. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já jsem se původně nechtěl, nebo kolísal jsem, jestli se do této diskuse přihlásit. Ale jak vidíte, nakonec jsem to udělal, a to sice proto, že já souhlasím s navrženým usnesením našeho výboru, doufal jsem, že by se snad mohlo stát, že by v tomto Senát byl celkem zcela jednomyslný. To se možná nestane. Tak prostě cítím jistou potřebu, aby v té rozpravě zazněl ten názor, že si myslím, že prostě spojenecké závazky jsou pro nás velmi důležité, tak jako jsou pro nás důležité v EU, tak jsou pro nás důležité v NATO. Tady zazněly takové věci, jako vstup vojáků na cizí území, ale tohle jsou skutečně svrchované státy, které si to přejí, to je na jejich žádost, aby se jim pomohlo s tou obranou, jsou to naši spojenci, já jenom vyzývám k tomu, abychom této žádosti vyhověli, myslím si, že také není vůbec špatně, že naše armáda poprvé od vzniku ČR, od vstupu do NATO, tak vlastně bude v takovémto mezinárodním působení přímo na půdě NATO, nikoli v územích mimo NATO.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jaroslav Doubrava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já se omlouvám, já jsem v tom svém vystoupení jenom zapomněl podat návrh na zamítnutí toho návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do rozpravy? Nikoho takového... Chcete pane ministře teď nebo jakoby závěrečné slovo? (Martin Stropnický si přeje reagovat hned.) Teď? Prosím, pane ministře, samozřejmě, máte slovo. A pak je přihlášen pan senátor Jan Veleba ještě do rozpravy. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedající, já budu radši teď, protože bych to možná zapomněl. Tady zazněla otázka, zda se to zakládá na pravdě. To se zakládá na pravdě, tato dlouhá citovaná zpráva nebo co to bylo, asi tak stejně jako zprávy z Aeronetu nebo Russia Today a dalších až 40 serverů či informačních zdrojů, které nás zásobují takovýmito pravdami. Čili to je moje jediná možná odpověď. Ale já si myslím, že je nám to všeobecně známo, jaký je zdroj těchto informací, jaký je cíl těchto informací, jaké je zázemí těchto informací. Všem, kteří pochybují o smysluplnost tohoto vyslání, bych vřele, a věřím, že řada z vás to má za sebou, doporučil ty pobaltské země navštívit, s jejich obyvateli, v počtu kolem 2 milionů, s jejich v některých případech ruskou menšinou blížící se 20 procentům, s jejich zranitelností, s jejich velice složitou a tragickou historickou zkušeností, s jejich sousedstvím z oblasti Kaliningradu, která je snad největší koncentrací velice výkonných a moderních zbraní v Evropě a nemá naprosto v tomto smyslu obdoby.

Když k tomu přičtu počet narušení vzdušného prostoru těchto zemí, když k tomu přičtu počet narušení výsostných vod nebo kybernetických útoků na nejrůznější instituce a jakési věčné testování toho, co oni by dělali, kdyby... Tak ta jejich naléhavá prosba, výzva, ta samozřejmě zazněla. Pokud by ten zdroj, který tady byl citován, trval na nějakém hlavičkovém papíře, možná že k tomu nedošlo. Ale můžu vám garantovat, že se o tom opakovaně mluvilo na setkáních ministrů obrany aliančních zemí, že z toho titulu samozřejmě vznikala agenda toho varšavského summitu, a proto to byl jeden z těch výstupů příslušného summitu. Lze obtížně tvrdit, že to bylo za něčími zády. To si myslím, že je zcela mimo.

Co se týká těch našich počtů, termínů, financí, všechno, co jsem tady uvedl, jsou maximální rozměry, samozřejmě, abychom mohli s tím nějakým způsobem pružně nakládat, pro někoho by mohl vzniknout dojem, že tam budeme nekonečné řady měsíců, je dost pravděpodobné, že v jednom případě to bude kolem 6 měsíců, v druhém možná o dva víc, možná, že se ty dvě mise i budou překrývat, ale s tím vším je počítáno.

Znova bych zdůraznil tu, nezlobte se, až absurditu toho, že je to nějaká hrozba, čtyři krát 1200 mužů na tom území, které není malé, když to sečteme s Polskem, je ve srovnání s připravovaným cvičením ruské armády Západ 2017, které bude čítat zhruba 80 tisíc mužů, bude v blízkosti běloruských a polských hranic, je naprosto symbolická.

A pak bych ještě jednu věc, kterou nějak někteří z nás nejsme pořád schopni ji vstřebat, nebo si ji osvojit, to nejsou žádná cizí vojska, to jsou spojenecká vojska. My jsme součást toho, my jsme dobrovolná součást toho. Bez ohledu na to, že každá organizace, včetně aliance, má své silnější stránky a má i své slabší a pracuje na jejich odstranění, tak je to organizace, ve které jsme dobrovolně naprosto, nás nikdo nenutil, možná, že si někteří vzpomenou na to, že nás ani nikdo extra dvakrát nelákal, ale že to byla historická shoda okolností, za kterou bychom měli být, myslím si, vděční, že to je při neustálém zpochybňování a kritizování EU, která má řadu svých současných problémů, o kterých všichni dobře víme, tak je to jedno z těch silných pout, která nás drží v tom polistopadovém směru. Já bych řekl, že jde dokonce, jestli se to dá tak vyjádřit, a nebudu brán někde za slovo, dokonce víc než obrana. Ona je to jakási garance té naší příslušnosti k západoevropskému demokratickému civilizačnímu prostoru. A to je, myslím, hodnota nadevše. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Jan Veleba. A má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych měl v reakci na vystoupení pana ministra k němu otázky, to vystoupení je takové povšechné. My jsme tady to slýchávali i v minulosti, ale v obráceném gardu. Já bych chtěl k těm pobaltským republikám... Mohl byste, pane ministře, ale já bych pak prosil o nějakou fundovanou odpověď, počet narušení, mluvil jste tady o počtu narušení, o prosbách, které zazněly, a pak bych chtěl ještě se zeptat na jednu věc. Nechápu, proč se nemluví o NATO v souvislosti s tou katastrofou, která je třeba teď v Itálii? Proč se nějakým způsobem nevyužije zde, kde to ohrožení je? Já jsem se dneska dočetl v novinách, čemuž se mi ani nechce věřit, že teprve teď EU dává nějaké embargo na prodej lodí do Libye těm pašerákům, teprve teď atd. Tak proč jako se tohle neřeší? To je reálná hrozba. To má s tím, co jste tady řekl, souvislost. Mluvíte o hrozbě Ruska, to Rusko se pomalu, když se podíváte na mapu, tak se pomalu prostě NATO... Slyšel jsem něco o pařížských dohodách, já je neznám, tak je tady nebudu používat, že se bude NATO rozšiřovat, ale nevím, možná to víte, tak se k tomu vyjádřete. Ale moje fundamentální otázky zní. Sdělte, prosím, počet narušení ze strany Ruské federace zřejmo, sdělte, prosím, váš názor, proč se nezabývá EU určitou rolí NATO při řešení, byť třeba symbolickém, této migrační krize. A poslední věc, když jsme vstupovali do EU, tak bylo referendum, to referendum nebylo závazné, my zemědělci jsme velkou většinou hlasovali pro, to tady nebudu znova opakovat, už jsem to jednou říkal, důvod byl ten, že my jsme neměli skoro žádné dotace, oni měli velmi vysoké. A pokud se týká NATO, tam žádné referendum nebylo. Takže nestavte to tady do role, že všichni chtěli. Všichni nechtěli. To pravda není, v té době, to tak není. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, pane ministře, já jsem si myslel, že tento bod projde jako nůž máslem, protože asi všichni chápeme smysl našeho členství v kolektivním obranném mechanismu NATO. Zopakuji, obranný mechanismus. Ale je to společenství vojenské. Začnu od konce, co jsem slyšel teď od svého předřečníka, proč NATO neřeší uprchlickou krizi v Itálii, to je přece civilní problém. To je politický problém. Můžeme říci, humanitární. I když někteří uprchlíci se posléze ozbrojili a vyhodili pár lidí do povětří, což naše sympatie k nim samozřejmě snižuje, tak to, znovu opakuji, není vojenská záležitost. Proboha živého, nemůžeme přece poslat armádu proti lidem, kteří se snaží vniknout do našeho prostoru blahobytu, ačkoli já s tím mám samozřejmě jisté problémy, tak bych opravdu nerad, aby se používala armáda k řešení těchto problémů.

Řekl jsem, že NATO je systém kolektivní obrany. Zopakuji, že to je obranná aliance. Můžeme tady připomínat nějaké epizody, ale to podstatné je ve slově obranná aliance. A jsem velice rád, že v ní jsme. My jsme malá země a kdybychom chtěli sami solitérně dbát o svou obranu, asi bychom v tom nebyli moc úspěšní.

A pak si myslím, že bychom měli ještě upozornit na jednu věc. Není to přece NATO, není to toto společenství, které je příčinou toho, že se pobaltské republiky bojí Ruska. Není příčinou toho, že Polsko má historicky podložené obavy z Ruska. Není jistě příčinou toho, že Moldavsko se obává Ruska, Gruzie, Osetie a celá řada dalších zemí, které jsou blízké hranicím Ruské federace. Stálo by možná za zmínku, že nejenom východ Ukrajiny je dneska okupován nějakými pseudoukrajinskými silami, za kterými všichni tušíme Rusy, ale je to také Podněstří, část Moldavska, kde se zdržuje ruská armáda, aniž by k tomu měla jakýkoli právní či mezinárodněprávní statut.

Jsem rád, že Česká republika přispěje ke kolektivní obraně. Jsem rád, že přispěje k tomu, aby společenství Severoatlantické aliance bylo jasně najevo, že je připraveno bránit své členské země. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Jako další v pořadí je do rozpravy přihlášen pan senátor Václav Láska. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji ještě jednou za slovo. Chápu a vnímám, že většině z vás se nechce tady diskusi rozpoutávat, protože názor máme poměrně jasný. Na druhou stranu, až se v médiích bude prezentovat, co se řešilo v Senátu, měly by zaznít i jiné hlasy, než které tady zazněly od kolegů Veleby a Doubravy. Pan kolega Veleba položil dotaz, na který pan ministr jistě fundovaně odpoví. Já, kdybych byl v jeho kůži, tak řeknu Krym, Krym, Krym, a možná by byla tato otázka zodpovězena.

Já jsem na tento náš podíl na společné obraně velice hrdý. Ano, je to symbolika. Ona existuje studie z roku 2014, na které se podíleli i generálové NATO, která říká, že při současném nasazení sil NATO v pobaltských zemích při klasické konvenční válce by ruským silám stačilo cca 60 hodin na to, aby dosáhly hlavních měst pobaltských zemí. Jsou tam také vyčísleny nároky, které by stálo ubránit toto území při klasické konvenční válce.

Ano, je to symbolika, ale je to symbolika velice důležitá, protože symbolika předchází válkám. Tenhle ten svět je o symbolice. A pokud nebudeme dávat jednoznačné symboly toho, že jsme připraveni s bránit, že jsme připraveni spolupracovat na této akci, na této předběžné hlídce, nejvíce imponuje, kolik zemí se jí účastní, kolik zemí se domluví na tom, že společně budou chránit svého spojence. To je velice silná symbolika. My jako český národ bychom mohli zavzpomínat ve své historii, kdy jsme takovou symboliku potřebovali, a kdybychom ji bývali měli, že bychom zabránili velkým věcem.

Pro mě je to symbolika, která předchází, zabraňuje válečnému konfliktu. A znovu říkám, jsem neobyčejně hrdý a pyšný na to, že si plníme své spojenecké úkoly a že pomáháme svým spojencům, že jsme spolehlivý spojenec, že jsme odvážný spojenec, a cítím v tuto chvíli velkou hrdost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Jako další v pořadí je do rozpravy přihlášena paní 1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré odpoledne, pane ministře, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Chci jenom vyjádřit souhlas s postojem, který nám tady sdělil pan ministr a další předřečníci, kteří ho podporují, protože my jsme součástí NATO a je potřeba posílit naši pozici ve zmiňovaném prostředí.

Kolegyně a kolegové, chtěla bych vás jenom upozornit na to, že my jsme přece velvyslanci naší zahraniční politiky, jezdíme do těchto zemí. Prosím, mluvte s představiteli těchto zemí. Já jsem se toho účastnila, a oni opravdu tento tlak cítí. A prosím, mluvme opravdu i s našimi diplomaty, kteří tam žijí, a oni vám to, jistě uznáte, že pravdivě, když tam žijí sdělí, že tam tlak ruského souseda je velmi velký.

Podporuji přijetí tohoto senátního tisku. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. A prozatím jako poslední je do rozpravy přihlášen pan senátor Jaroslav Doubrava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  A slibuje, že už opravdu naposledy.

Musím přece jenom reagovat. Kolega Láska tady několikrát zopakoval slovo Krym, Krym, Krym. Kolegyně a kolegové, pojďme udělat to, co jsem udělal já. Dojeďme se tam podívat, projděme se po ulicích a podiskutujme s lidmi na téma referendum a jeho výsledek a přičlenění kvůli Krymu k Ruské federaci a zjistěte si tak pravdu, jak to tam ve skutečnosti je, nevycházejme z informací našich sdělovacích prostředků.

A pokud jde o symboliku kolegy Lásky. Já také, pane kolego – prostřednictvím našeho pana předsedajícího – velmi doufám, že se jedná jenom o symboliku, a velmi si přeji, aby to ta symbolika byla. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně kolegové, já ještě zareaguji na pana senátora Doubravu. Ta paralela s Krymem je doopravdy velmi nešťastná, že se tam máme jet podívat a pohovořit si s lidmi. Víte, v roce 1938 v Sudetech naprostá většina Němců chtěla do Říše. A to neznamená, že bylo legitimní a legální jejich odtržení od tehdejšího Československa a připojení k Německé říši. Stejně tak i kdyby 99 % obyvatel Krymu chtělo stát se součástí Ruské federace, tak to není právní důvod pro to, aby Rusko okupovalo Krym a připojilo ho a anektovalo ho jako součást svého území, a stejně tak, aby podnikalo takovéto aktivity na východní Ukrajině, jaké můžeme sledovat. A myslím si, že kdo je příčetný, nepochybuje o vlivu Ruska na situaci v Donbasu.

A je zcela pochopitelné, že další menší země, které mají historickou zkušenost s ruským imperialismem, se bojí jeho současných projevů.

A možná, abych končil přece jenom smířlivěji. Chtěl bych zdůraznit, že je naším zájmem vycházet rozumně s Ruskem, jednat s ním, být s ním pokud možno v přátelských vztazích. Ale to je potřeba snaha z obou dvou stran. A příklady, které jsem tady zmiňoval z poslední doby, o této snaze příliš nesvědčí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další do rozpravy je s právem přednosti přihlášen pan senátor Jan Veleba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Já mám rovněž poslední připomínku nebo poslední vystoupení jednovětné. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegovi Dienstbierovi. Zkuste si ještě nastudovat Kosovo a srovnejte to s Krymem. Ale tady to řešit nebudeme. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radko Martínek:  Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, to jsme se dostali opravdu daleko. Ono to ostatně svědčí i o tom, o čem tady nyní jednáme.

Já považuji za plnění našich povinností vůči NATO např. to, jestliže pobaltské země nemají letadla nebo nemají dostatek letectva, že tam pošleme svoje letadla. To jsou samozřejmě jasné věci, které obraně pobaltských republik pomohou.

Jestliže si někdo myslí, že tato mise pomůže pobaltským republikám v jejich bezpečnosti, tak ať si to myslí. Ale já si to nemyslím. Já si myslím naopak, že jestliže tyto země potřebují opravdu reálnou pomoc a nemají potřebné zbraně, tak jim je poskytněme. A udělejme to tak reálně, abychom pomáhali zabezpečovat jejich hranice tak, aby je narušovat nikdo neměl.

A pana ministra bych chtěl požádat ještě o jednu věc. Pokud se týká pobaltských republik, tomu bych ještě věřil. Kromě Litvy jsem nebyl nikde. Ale viděl jsem tam a setkal jsem se s tím, co tady bylo řečeno, že je reálná pravda. Část obyvatelstva má obavy, má historické obavy a má zcela pochopitelné obavy. Na druhé straně v těchto zemích jsou samozřejmě velké problémy. A tyto problémy jsou s obyvatelstvem , které tam v těchto zemích reálně žije. A na druhé straně je třeba také vidět a nedívat se jenom na to, na co chceme dívat, ale dívejme se také na to, že tam vlají fašistické prapory, že ve východní Ukrajině stavějí sochy Banderovi a pojmenovávají po něm ulice atd.

Musíme tento problém podle mne vidět v komplexu a nedívat se jenom na něco.

A chtěl bych říci poslední věc. Jestliže si myslím, že u pobaltských republik to má nějaký smysl, tak Polsko, které má mnohem větší armádu a které zbrojí, a troufal bych si říci jako jedna ze zemí nejvíc v Evropě, tak tam smysl celé této věci moc nechápu. Ale v jedné věci bych si myslel, že bychom se z Polska měli poučit, protože Polsko si už dávno uvědomilo, ať je to z jakýchkoliv důvodů, ale uvědomilo si, že jestliže chce zajistit svou bezpečnost, tak si ji musí zajišťovat především samo. A myslím si a pevně doufám, že v budoucím období bude tento stát mnohem odvážnější než doposud a bude ochoten si připustit, že doba je zlá a že obyvatelstvo se prostě musí připravovat na to, že bude nutno bránit tuto zemi.

Vím, že se o to pan ministr jistým způsobem pokoušel, neuspěl. A pevně doufám, že v příštím období uspěje. A pokud pan ministr, ať to bude jakýkoli ministr obrany, přijde s tím, že je třeba modernizovat, zlepšovat českou armádu tak, aby byla skutečně bojeschopná, může určitě počítat s mou podporou, dokud tady budu, protože to jsou věci, které jsou nesmírně významné a podle mého názoru zatím vůbec neděláme nic nebo velmi málo děláme pro to, aby se skutečně reálně dělalo pro bezpečnost této země hodně. Jako řečmi a různými prohlášeními na to jsme mistři, ale měli bychom také dělat reálné věci.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dívám se, že do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A předpokládám, že pan ministr se chce k rozpravě vyjádřit. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedající. Nevím vůbec, jak to vzít, protože toho bylo hodně a nechci čas opravdu tady zneužívat.

Několikrát tady zaznělo, abych fundovaně odpověděl. Já toto miluji, protože kdo oznámkuje fundovanost? Pane senátore, prostřednictvím pana předsedajícího, chcete to na desetinnou čárku narušení vzdušného prostoru? Chcete vědět, že jich bylo 820 nebo 605? Já myslím, že stačí dvě, když byly. To úplně bohatě stačí. Ale ony jich byly desítky. A výsostných vod také. Kyberútoky, vždyť to je za 14 dnů, jednou týdně běžně v tisku. To je úplně evidentní.

Ke Krymu se dá ještě velmi jednoduše dát jeden výrazný příklad, a to je přece Gruzie. Ke Gruzii ještě před několika dny se opět posouvá hranice jižní Osetie. Na této hranici jsem byl a je to úplně absurdní situace, kdy tam nějací staří zemědělci pasou své jediné jmění, dvě krávy, kráva jim uteče na území, které není označeno, že už není jejich, a jsou zatčeni a za příslušný obolus jsou potom za 12, za 24, někdy za 48 hodin propuštěni.

Pohybujeme se prostě v určitém složitém prostoru.

Tady mám bod – embargo na lodě. Samozřejmě, teď na tom patrně vydělá Čína. Čína bude lifrovat svoje lodě vesele do Libye dál. Samozřejmě, že Evropa je v tomhle tom malá. Samozřejmě, že je nedůsledná. Ale on každý takhle velice složitý problém je prostě těžké vyřešit. Speciálně pokud respektujete mezinárodní právo a lidská práva, tak jste v nesporné nevýhodě vůči tomu, kdo nerespektuje vůbec nic, kdo je normální gauner a kdo se prostě tímto transportem živí, eventuálně kdo mu v tom pomáhá.

Vždycky se mluvilo v této zemi, a myslím, že nechci určovat, z jaké strany politického spektra, o tom, že Evropy je moc a že bychom to neměli tak přehánět a že jakoby volný trh a že je společná zahraniční a bezpečnostní politika nesmysl a luxus. Tak nyní se ukazuje, že je v plenkách a je zanedbaná. A je to škoda a je to jedna z příčin toho, proč i migrační vlna je takto rozpačitě a velice, velice pomalu řešena. Proto jsme také podpořili v září loňského roku iniciativu, která vzešla původně z Francie a Německa, že by se evropská bezpečnostní spolupráce měla v podstatě prohloubit. Byli jsme mezi prvními, kteří se k tomu přihlásili a snažíme se v tom být také aktivní.

Že NATO nedělá nic, NATO není na to. To tady bylo řečeno. Nemůžete prostě poslat divize proti černochům, kteří se ocitají ve vlnobití na vyfukujícím se člunu. To přece nemůžeme myslet vážně.

Tam jsou i jiné články než článek 5. Ale je tam také článek 4, že členská země, pokud se dostane do nějakého bezpečnostního nebezpečí, o kterém cítí, že by ho nezvládla sama, musí svolat členské země a musí o to požádat. To se v případě Itálie nestalo. A objektivně řečeno, je to tak, jak tady bylo vysvětleno. Je to záležitost především policejních složek, armádní jsou až doplňkem. A myslím si, že to je také notoricky známá věc.

A že nebylo referendum stran aliance. Nevzpomínám si, že by bylo nějaké referendum stran vstupu do Varšavské smlouvy. A Varšavská smlouva bylo něco úplně jiného jako organizace.

A všem, kteří mají spoustu kritiky vůči alianci, mám prostinkou otázku: Jakým způsobem navrhujete účinně zabezpečit obranu této země v případě nějakého vážného problému? Určitě ne tím, že někdo bude navrhovat, tak to uděláme jako ve Švýcarsku. To, prosím, opravdu už by bylo asi nedůstojné tohoto orgánu, protože my víme, doufám mnozí nebo všichni, jak diametrální je v tom rozdíl.

Pár tisícovek vojáků. Chtěl jsem říci, když tady bylo řečeno, že by se měli bránit sami a že bychom je měli když tak vyzbrojit. Ono jich je skutečně pár a oni v tomto smyslu opravdu nemají nejmenší šanci.

Já jsem na Krymu nebyl, to se vám přiznám. Během referenda, jestli myslíte, jak jsme ho viděli ve zpravodajstvích, jak pod pečlivým dozorem vojáků se samopaly lidé svobodně házeli nepřeložené lístky do průhledných uren, takže se dalo poměrně snadno zjistit, jak kdo hlasoval. Jestli toto bylo svobodné referendum, měl bych o tom skutečně jisté pochybnosti.

A dostal jsem tady nakonec známku, že jsem neuspěl. Děkuji. Mohu vám jenom připomenout, že náš rozpočet je místo 42 miliard, když jsme nastupovali, v tomto roce 52,5 miliardy, že jsme 42 miliard proinvestovali, a já jsem dělal všechno pro to, abychom je proinvestovali hospodárně a účelně, že naše armáda byla za tu dobu modernizována a že jenom za loňský rok jsme rekrutovali 2 tisíce vojáků. To při počtu vojáků v naší armádě je téměř desetina. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře a ptám se pana zpravodaje Václava Lásky, jestli se chce vyjádřit k rozpravě. Chce. Prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo. Mojí povinností je jenom shrnout rozpravu, ve které vystoupilo 7 senátorů a senátorek. V rámci rozpravy zazněl návrh na zamítnutí, ale jako o prvním by se mělo hlasovat o návrhu schválit usnesení výboru, jak jsem ho zde načetl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dovolím si vás sezvat k hlasování. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej přednesl zpravodaj, pan senátor Václav Láska. Připomínám, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebné kvórum pro přijetí tohoto návrhu je 41.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové číslo 73. Registrováno 68, kvórum 41. Pro návrh 57, proti 4.

Návrh byl schválen.

Budeme pokračovat dalším bodem, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru

Tisk č. 71

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 71. Uvede ho pan ministr obrany Martin Stropnický, který má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedající. Možná je to proti jednacímu řádu, za což se strašně omlouvám, ale chci vám skoro všem poděkovat za ten předchozí bod...

Já vám teď předkládám k projednání návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Byla podepsána v Bruselu dne 15. února tohoto roku. Ochrana vzdušného prostoru v evropských členských státech NATO je zajišťována systémem protivzdušné obrany NATO, který je jedním z pilířů kolektivní obrany. Úplný název, pro úplnost, je integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Členské státy poskytují do tohoto systému zejména stíhací letouny. Na základě tohoto principu to funguje. Těm pak velí vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.

Systém protivzdušné obrany NATO má ale dvě zásadní omezení, a proto je tady tento vládní návrh. Systém je určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami. Nezajišťuje tedy obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku, tzn. renegade. Vzdušné síly malých členských států byly často redukovány na minimum, což může vést ke krátkodobým či i dlouhodobým výpadkům schopnosti zajišťovat protivzdušnou obranu vlastními silami. Rizika vyplývající z tohoto systému lze zmenšit efektivní bilaterální spoluprací sousedních států, což vedlo právě k přípravě a podpisu předložené smlouvy. Smlouva stanovuje základní rámec pro spolupráci České republiky a Slovenska v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO a též v případě výpadků vlastních schopností.

Na základě této smlouvy může každá ze stran požádat druhou stranu o pomoc při ochraně svého vzdušného prostoru. Požádaná strana může takovou pomoc poskytnout, má-li k dispozici potřebné síly. Poskytnutí pomoci tedy není povinnost.

Smlouva dále stanoví základní podmínky poskytování pomoci – velení, řízení, řešení škod, trestní jurisdikce apod.

Podrobnosti vyžadování pomoci při ochraně vzdušného prostoru a též kompenzace nákladů s tím spojených budou dojednány na úrovni ministerstev obrany obou států v prováděcích dokumentech.

Tolik úvodem a děkuji za vaši pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 71/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Lubomír Franc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lubomír Franc:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já považuji tisk za bezproblémový. Myslím si, že pan ministr řekl všechny podstatné informace, co se týká ratifikace této smlouvy.

Dovolím si jenom krátké doplnění nebo zdůraznění některých věcí. Smlouva není rozsáhlá, je na 5 stránkách. Do Senátu přišla v březnu letošního roku. Bude ji ještě projednávat Poslanecká sněmovna. Je to smlouva tzv. prezidentské kategorie, tzn. po ratifikaci v Poslanecké sněmovně a v Senátu ji podepíše prezident. Poté vstoupí v platnost. Pan ministr tady popsal, že je to smlouva rozšiřující spolupráci právě na případy, které nejsou pokryty, když to řeknu, členskými státy NATO. Je to např. při únosu letadla, v okamžiku možného teroristického útoku, při výpomoci, při nějakých mezinárodních akcích, které jsou pořádány na území České republiky nebo Slovenské republiky apod.

K nám se ještě tato smlouva určitým způsobem dostane zpátky, pokud ji schválíme a ratifikujeme tím, že budeme pak hlasovat o vyslání příslušníků Armády ČR na Slovensko a budeme hlasovat o pobytu příslušníků sil Slovenské republiky v Česku, tzn., MO ještě bude muset po ratifikaci této smlouvy vypracovat jakési další prováděcí předpisy a nařízení, které se dostanou ještě do Parlamentu ČR.

Možná ještě poslední poznámka, která se týká financí, nákladů. Osobně si myslím, že smlouva je výhodná pro všechny strany a vždy náklady nese. Žádající strana, pokud vzniknou nějaké škody při zásahu, tak zase je nese žádající strana. I velení a rozhodování o zásahu je v pravomoci žádající strany.

Proto doporučuji jako zpravodaj a člen výboru, který tuto záležitost projednával 12. 4., abychom jako Senát Parlamentu ČR dali souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. Zatím děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste se také posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Máme tady jediný návrh, a to dáti souhlas k ratifikaci. Dovolím si vás pozvat.

Budeme hlasovat o následujícím usnesení:

Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru.

V sále je přítomno aktuálně 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí návrhu je 34 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 74 registrováno 65, kvorum 33, pro 59, proti nikdo. Tento návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi i všem zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. A my se vystřídáme v řízení schůze.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže ještě jednou pěkné deštivé odpoledne. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí na našem jednání paní veřejné ochránkyně Anny Šabatové, paní předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivany Janů, pana předsedy Rady českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka a o tomto návrhu budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32 a já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 75 se ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A na pořadu máme

 

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2016

Tisk č. 89

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Senátní tisk č. 89. Dovolte mi, abych zde přivítal předsedkyni Úřadu pro ochranu osobních údajů paní Ivanu Janů. Dobrý den, paní předsedkyně, rád vás vidím. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ivana Janů:  Děkuji, pane předsedo. Vážený Senáte, dámy a pánové. Dovolte, abych vaší pozorností předložila výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za minulý rok. Jde o první výroční zprávu, kdy jsem celý rok v odpovědnosti za vedení úřadu. Dovolte mi, abych tu zprávu rozdělila na dvě části. V první části bych vám úřad představila v číslech a v druhé části bych se zaměřila na to, co úřad v současné době řeší a co ho zaměstnává. V roce 2016 úřad obdržel 4 700 podnětů, dotazů, stížností, žádostí o konzultace. Z nich bylo 143 postoupeno ke kontrole nebo správnímu řízení. Za celý rok 2016 bylo ukončeno 111 kontrol. Úřad i v kontrolách zaujal aktivnější komunikaci s veřejností, to znamená, že na svých webových stránkách jsou v půlročním intervalu zveřejňovány zprávy o všech kontrolách i se jmény inspektorů, kteří kontroly vykonali, vedli. Zaměření kontrol v roce 2016 bylo namířeno zejména na zpracování dat velkého objemu tzv. bigdata veřejnou správou, zejména ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce a Český statistický úřad. Další oblastí bylo využívání registru obyvatel se zaměřením na pojišťovnictví, třetí oblastí kontrola v oblasti školství, ve čtvrté oblasti šlo o elektronické komunikace – mobilní operátoři T-Mobile a 02. A v další oblasti to bylo potom zpracování biometrických údajů. Úřad v roce 2016 vedl svými úředníky ve státní službě celkem 60 správních řízení. Pokuty za správní delikty a přestupky byly uloženy ve výši 7,5 mil. Kč, zhruba, mírně přes. Z toho za nevyžádaná obchodní sdělení byl 1 320 000 Kč. Nejvyšší pokuta byla úřadem uložena společností T-Mobile za únik osobních údajů velkého množství zákazníků a byla uložena ve výši 3 600 000 Kč. Legislativní oddělení úřadu připomínkovalo celkem 200 legislativních návrhů a úřad v tomto období za minulý rok byl jenom výjimečně opomenut. Čili došlo k velkému zlepšení. Úřad v polovině roku 2016 zřídil analytické oddělení, jehož práce dává prostor pro reflexy práce a další zamýšlení v mnohdy nesnadné regulaci osobních údajů. Byly zpracovány analýzy celkem na čtyři témata. Úřad byl ve dvou případech vyzván ke spolupráci s Ústavním soudem při řešení jeho případů. Nechci zapomenout ani na to, abych vás informovala, že úřad velmi aktivně přistupuje k výchově mládeže a zejména dětí na školách, poněvadž si je vědom toho, že děti a Facebook jsou dvě veličiny, které je potřeba hlídat od velmi útlého věku. Úřad vyhlašuje soutěž v různých oborech a děti potom, vítězové přijíždějí do Prahy se svými učiteli a mnohdy i rodiči a jsou odměňováni a mají v Praze svůj celodenní program. Takže to je k úřadu v číslech. A nyní bych přistoupila k tomu, čím úřad v současné době v tomto roce zejména žije. Hlavní soustředění sil úřadu v současnosti je věnováno přípravě nového zákona, který nahradí současný zákon o ochraně osobních údajů, který byl přijímán za situace, kdy nebyl žádný Google, ani Facebook, ani Twitter a Československo bylo tehdy teprve krátce připojeno k internetu. Nový zákon bude adaptací našeho právního řádu na obecné nařízení a trestně právní směrnici, čímž vznikne jednotný právní rámec ochrany osobních údajů, ochrany soukromí ve všech státech EU. Bude to jednotný prostor ochrany. Bude chráněno, jak všichni víme, základní ústavní právo, jak na národní úrovni, tak na úrovni evropské. Tento právní rámec bude zasahovat všechny resorty, kde se zpracovávají osobní údaje a kde je naše soukromí ohroženo. Školství, zdravotnictví, sociální oblast, policie. Jen málo zákonů tak nutně potřebovalo úpravu hodnou 21. století jako tato oblast. Právní rámec se týká velké řady firem. Téměř každého, kdo zpracovává nebo uchovává osobní údaje. Přináší podstatně lepší ochranu v podobě nových práv pro občana, chcete-li spotřebitele. Občan má právo vědět, jak organizace využívá jeho osobní data, má právo na jejich opravu, má právo na jejich výmaz. A nově přibývá i právo převést osobní data od jedné firmy nebo od jedné služby ke službě nebo firmě druhé, tzv. portabilita. Pro firmy se stává soukromí klientů jednou z priorit v podnikání a ochrana dat bude prostupovat všechny firemní procesy.

Důležité je, že za porušení nově hrozí skutečně vysoké sankce. Mají být účinné a mají být odrazující a mohou dosáhnout až 20 mil. eur nebo 4 % globálního obratu firmy. Pro názornost. V této optice T-Mobile uložená pokuta 3 600 000 Kč by nově podle nového právního rámce byla 300 mil. Kč. Změna myšlení, kterou obecné nařízení vyžaduje od firem, je skutečně radikální. Bezpečnost osobních dat občanů, zákazníků a obnovení jejich důvěry se stává konečně základem úspěšnosti podnikání. Svým rozsahem lze tuto legislativní mohutnost přirovnat k novému občanskému zákoníku. Navíc jde o pravidla, která budou používána v oblasti stále se rozvíjejících elektronických komunikacích a technologií, např. biometriky. Zpracování osobních údajů je podle rizikovosti, pro jejich ochranu zabezpečováno technickými prostředky, technologiemi, jako je například anonymizace, pseudonymizace, šifrování nebo pravidelné testování. Nový právní rámec si klade za cíl prokázat, že je možné zvládnout napětí plynoucí z rozporu mezi digitalizací a zvýšenou ochranou osobních údajů za současného zohlednění zájmu firem a byznysu. V praxi to znamená mimo jiné, že se uvažuje připojit ke čtyřem základním svobodám EU volný pohyb zabezpečených dat jako páté svobody. Jde o to zajistit, aby data zůstala v bezpečí a nemohla být zneužita. Digitální ekonomika, internet se bez osobních dat neobejde, a proto musí být doprovázena systémovou ochranou osobních údajů, které se vztahují k našemu soukromí. Data jsou žádaným a ceněným platidlem. Téměř před koncem se zmíním o kontrolní činnosti úřadu. Přes svoji snahu podpořit odborně práci inspektorů úřadu v jejich dozorové činnosti musím konstatovat, že tato snaha ve výhledu naráží na těžko překonatelné hranice kvalifikačních nároků kladených z úrovně nového zákonného rámce. K tomu se pojí nerovnost v platovém ohodnocení mezi inspektory a odborníky, kteří jsou odměňováni ve státní službě a zásadní nemožnost konkurovat platově soukromému sektoru. Firmy, banky, ale i státní instituce, které nově potřebují kvalifikované pověřence pro ochranu dat, jsou schopny odčerpávat úřadu odborné síly, které výrazně přeplácejí. Tyto problémy se úřad snaží reflektovat a také řešit jako spolugestor v návrhu nového zákona, který vám bude po volbách do PS předložen.

Dámy a pánové, úplně závěrem mi dovolte malý apel, aby i naše souhlasy se zpracováním informací o nás se zpracováním osobních údajů byly námi udíleny s náležitým rozmyslem. Děkuji vám velmi za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, paní předsedkyně. Senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 89/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Petr Holeček. Zprávu projednal i výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 89/3. Zpravodajkou výboru je senátorka Jaromíra Vítková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 89/1 a zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Větrovský, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Ústavně-právní výbor předloženou zprávu, tak jak nám ji tady velice obšírně představila paní předsedkyně příslušného úřadu, projednal na své 10. schůzi dne 12. července 2017 a přijal 63. usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2016 na vědomí. Tady více nebudu zprávu komentovat a rozebírat, protože si myslím, že paní předsedkyně řekla velice podrobně, co je ve zprávě obsaženo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy. K nim můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda se chce vyjádřit zpravodajka výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, paní senátorka Jaromíra Vítková? Ano, chce. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, senátorky, senátoři. Jen velmi krátce. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal výroční zprávu na své 7. schůzi 24. května a ve svém usnesení pod č. 57 vzal zprávu na vědomí a doporučil Senátu také vzít na vědomí, takže děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám. Táži se, zda se chce vyjádřit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Petr Holeček? Nechce. Takže v takovém případě otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor Petr Koliba, má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, kolegyně senátorky, senátoři. Dovolím si využít příležitosti paní předsedkyně nebo její přítomnosti tady. V poslední době se potkáváme s problematikou ochrany osobních dat. Především dělám předsedu výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. A dostáváme se do určitých argumentací v souvislosti s elektronickou identifikací, v souvislosti s ochranou dat v rámci předávání zdravotní dokumentace apod. a jsem velice rád, že mám možnost vás osobně pozdravit a požádat o spolupráci při posuzování těchto případů. Protože osobně si myslím, že bez určitého souhlasu s iHealth jako takovým, bez přístupu k určitým datům, není možné systém iHealth vybudovat. Je celá řada zemí jak v EU, tak i na světě, třeba Tchaj-wan, kde tuto problematiku mají zavedenu. Již dlouhá léta mají druhou, třetí generaci iHealth, kde to funguje bez nějaké kontroverze, co se týče ochrany osobních dat, a myslím si, že tady argumentace je trošičku účelová ve smyslu zabránit elektronizaci v ČR. Takže budu velice rád, když budeme mít kompetentní názor a tyto věci nebudeme uměle brzdit. Naopak si myslím, že je žádoucí, abychom v rámci procesu zkvalitnění péče o naše pacienty zavedli i tyto nové moderní metody do praxe. Samozřejmě s respektováním právních aspektů. Moc děkuji a doufám, že do budoucna se budeme potkávat i v rámci výboru. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Jako další se přihlásila paní senátorka Božena Sekaninová. Má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Božena Sekaninová:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví v článku 51 povinnost členských států ustanovit nezávislý dozorový úřad. Z plánu legislativních prací vlády na rok 2017 jsem zjistila, že předkladatelem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je ministerstvo vnitra a předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Předpokládám tedy, že pracovníci úřadu, kteří spolupracují na tomto zákonu, jednají v intencích vašich příkazů a o průběhu vás pravidelně a detailně informují.

Dovolím si tedy položit vám tři otázky.

Proč všechny dosud známé varianty nepočítají se začleněním nezávislých inspektorů nominovaných Senátem a jmenovaných prezidentem, zejména když nařízení čl. 52 odst. 2 explicitně uvádí, že člen či členové každého dozorového úřadu musí být při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí i nadále nezávislí na vnějším vlivu přímém či nepřímém, a od nikoho nesmějí vyžadovat ani přijímat pokyny.

Dále. Jste si zcela jistá, že této nezávislosti může být dosaženo tím, že jak se opakovaně objevuje v některých návrzích, budete tyto místopředsedy vybírat sama?

A jste si zcela jistá, že když kontrola bude prováděna zaměstnanci ve služebním poměru, jejichž pracovní zařazení a výši odměn osobně ovlivňujete, najdou tito lidé dostatek odvahy vzepřít se tlaku na případnou změnu právního hodnocení?

Děkuji předem za odpovědi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Nikoho jiného přihlášeného nevidím. Rozpravu tedy končím. Ptám se paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit k rozpravě. Prosím, paní předsedkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ivana Janů:  Já bych k tomu prvnímu dotazu chtěla říct, že úřad by byl velmi vděčný za to, kdyby v Senátu vznikla komise, nebo jakýkoliv útvar, který by s úřadem úzce spolupracoval a mohli bychom diskutovat o problémech, kterých je nemálo. Protože digitalizace vstupuje do našeho života, ať vítaná, nebo nevítaná. Vstupuje a ovlivňuje náš život velice zásadním způsobem. To by bylo k té první odpovědi.

Paní senátorko, vám nemůžu dát plnou odpověď tady na tomto plénu, v této době nebo v tomto momentě, protože teprve zásadní rozhodnutí věcné z ministerstva vnitra přijde v těchto dnech. Takže by asi bylo předčasné, abych tady diskutovala o variantě anebo variantách.

Já jsem zcela otevřeně – na začátku, když se o problému začalo diskutovat, tak jsem v podstatě zaujala názor, že tím, že přichází tento nový právní rámec, který předpokládá vysoce kvalifikované kontroly, a k tomu ještě – před mým příchodem – se úřad překlopil do státní služby, kterou jste vy také přijali a schválili. To do určité míry mění situaci. Pracovníci ve státní službě jsou mnohdy velice kvalifikovaní a mají třetinové, nebo maximálně poloviční odměny či platy, než mají inspektoři. Takže vlastně tam dochází – a zákon jim dal určité sebevědomí, což jste asi chtěli. Nemůže státní služba nebo administrativa neustále měnit své pracovníky. I tito musí být stabilizováni. Úřad se tímto vlastně dostává do takového napětí. Napětí, když se začal tento zákon projednávat, nebo jsme se na něj začali připravovat, tak nabylo takové míry, že jsem prostě řekla, že musí ten, kdo je odpovědný, v konečném rozhodnout, inspektoři, tak jak jsou, nebo jestli se to celé nějakým způsobem posune.

Jestli bych měla čas, pane předsedající, tak bych vám asi řekla takový jeden názorný příklad, jak situace vypadá. Uzavřeli jsme kontrolu – 3 600 000 dostal T-Mobile za masívní únik dat. Rozhodnutí o tom má 27 stránek. Každý si ho můžeme přečíst. Obstojí anebo je srovnatelné s rozhodnutím okresního soudu. Vypracovala ho jedna právnička ve státní službě, která má plat 37 000. Poněvadž bylo potřeba zkontrolovat, jestli T-Mobile přijal technickoorganizační opatření, aby k tomu úniku nemohlo docházet, tak jsem tam poslala kontrolu. Poslala jsem tam inspektora, ten měl k ruce dva právníky; měl k ruce dva IT pracovníky. Čili 5 pracovníků. Kontrola trvala 9 měsíců. Po 6 měsících inspektor nebo jeho tým udělal test. Zjistilo se, že systém není uzavřen, čili data dále mohou unikat. Takže byste asi čekali, že bude další kontrola okamžitě, nebo že v kontrolním protokolu bude řečeno – tak vám dáváme tři dny, abyste to dali do pořádku. Nestalo se nic. Za tři měsíce se T-Mobile ozval, mluvím podle kontrolního protokolu, který můžete mít, paní senátorko k dispozici... Za tři měsíce T-Mobile vyslal signál – a v podstatě vzkázal do úřadu, že už je systém v pořádku. Takže přišel znovu tým. Udělali test – a systém v pořádku je. Toto všechno trvalo od okamžiku, kdy jsem kontrolu nařídila, 9 měsíců. Inspektor má k ruce 4 lidi. Státní rozpočet na inspektora vydává, když vezmu všechny požitky, byty, plat – 130 tisíc korun. Když potom máte v úřadu takovouto situaci, tak je těžké... Asi se zeptáte, co jsem udělala já. Já jsem nemohla udělat nic. Já na inspektory nemám žádnou páku, jak jste říkala, jsou nezávislí. Ale nikdo není nezávislý na zákonu, paní senátorko. Každý musí dělat svou práci podle zákona. Úřad má správní řád, má kontrolní řád, podle kterých se musí postupovat.

Udělal jsem to, že jsem vedoucímu inspektorátu, to je právník, jsou tam inspektoráty, týmy, které má inspektor, když jde na kontrolu, k dispozici. Tak mu jeho nadřízený navrhl 35 tisíc odměny. Já jsem mu tu odměnu nedala. Když jsem s vedoucím mluvila, řekl mi, inspektor je nezávislý a řídí kontrolu... Co jako s tím má pracovník co společného? Ten nedostal odměnu... Já jsem říkala, až mi pracovník předloží, že inspektorovi v momentu, kdy udělali tu kontrolu první, v prosinci, a kdy se zjistilo, že systém není uzavřený, že únik dat je možný, že je možné ho kopírovat, tak když mně prokáže, že inspektorovi, jako právník (inspektor nebyl právník v této kontrole) až mi prokáže, že toto udělal, tak já mu těch 35 tisíc dám.

Paní senátorko, jestli vám to takto zatím stačí, nastínila jsem vám tuto situaci zcela objektivně. Je protokol o kontrole. Můžete si všechno přijít prostudovat, nebo přijdu sem, a můžeme to prostudovat spolu. Mluvím o jedné poslední kontrole, která je nesmírně důležitá.

A teď vám ještě řeknu. Já jsem obecným nařízením sevřena, protože tam jde o mezinárodní spolupráci, sevřena lhůt, které jsou 4týdenní. Když úřad nebude konat, bude konat jiný dotčený úřad, nebo bude rozhodovat sbor, což nově vzniká na evropské úrovni – nový orgán, který je samostatný. Úřady už nejsou odpovědné jenom komisi, ale mají svůj subjektivní orgán.

Mohu vám uvést i další kontroly, které těmto měřítkům nevyhovují. Já jsem se o tom v jednom odstavci zmínila.

Další věc je, že existuje plán, to je vlastně jediný právní nástroj, který já dávám dohromady s inspektory, já ho schvaluji, ty systémové kontroly by měly být v tom plánu. Pak jsou ještě ad hoc kontroly. Můžu vám říct, že jsou inspektoři, kteří ten plán nerespektují, existuje inspektorka, která nesplnila ani jeden úkol z té kontroly. Já na ně nemám opět žádnou páku. Na to, aby někdo mi na to dal výtku, že se neplní plán práce, tak aby mi říkal, že prostě my jsme tady pro lidi, když nějaký případ na druhé straně republiky řekne, že tam má kameru, že mu soused kamerou kouká do zahrady, tak že se tam pojede s celým týmem... To se může stát, může ten případ být velmi naléhavý, ale prostě úkoly v plánu jsou systémové kontroly, měly by být plněny.

Neříkám, že všichni inspektoři, určitě tam jsou inspektoři, a když jste mluvila o tom, že já bych navrhovala... Já bych třeba dva inspektory z těch sedmi navrhla, aby šli na místa těch místopředsedů, abyste je do těch míst jmenovali. Nevím, jestli když to uděláte ad hoc, jako se to stalo teď, že tam jsou různé profese, tak jestli ten úřad bude funkční.

Není to jenom tím, jak jsem se zmínila, ty sankce že budou vysoké, jsou to příjmy státního rozpočtu. Není to zanedbatelné, 20 milionů eur. Budou je mít jiné státy, protože náš úřad konat nebude. Nebo bude konat, ale tak, jak konal v minulosti.

Ta spolupráce probíhá v angličtině. Inspektoři se před mým příchodem učili anglicky, každý měl soukromé hodiny, ne ze svých, já nevím, jak se tomu teď říká, ze svých zdrojů, mají platy a mají... Tak já jsem to zakázala, já jsem tu smlouvu nezakázala, smlouvu jsem neobnovila, poněvadž si myslím, že... Já jsem byla ve stejné situaci na Ústavním soudě, kde jsme si vždycky hodiny angličtiny platili sami.

Takže... Abyste měla i... Já přesně vím, kdo vás oslovil, kdo vám dal materiál do ruky. Není ta situace tak jednoduchá, můžete přijít, můžeme si o tom pohovořit. Stačí vám to, paní senátorko pro teď? Kdykoli jsem k dispozici.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Musí to paní senátorce stačit, protože jsem byl velmi hodný a benevolentní, protože tato polemika už byla nad rámec zprávy, ale protože jsem od přírody hodný, tak jsem vás nechal.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ivana Janů:  Děkuji vám ještě jednou za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Poprosím vás, pane zpravodaji garančního výboru, abyste zhodnotil průběh rozpravy. Jo, ještě rozprava, já jsem ji ještě neukončil. Pan předseda, omlouvám se, pane předsedo. Příliš jsem se soustředil na tu diskusi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně. Já bych chtěl zareagovat na ten požadavek nebo na to sdělení, že by bylo dobré, kdyby tady úřad měl někoho, s kým může konzultovat, možná někoho, kdo by se tou problematikou tady zabýval. Určitě můj názor je, že by nebylo dobré zřizovat jakýkoli další orgán, ale myslím si, že asi i podle toho, jak máme určen garanční výbor, nejblíže problematice má ÚPV, příp. VVVK. Tam si myslím, že by bylo na místě požádat předsedu tohoto výboru, aby třeba tuto problematiku... Jako konzultace se zařadila. Myslím si, že jako konzultační orgán těžko může být plénum Senátu, to provádí tu činnost spíše, která vyplývá z vaší zprávy, to znamená kontrolní. Ale určitě neprovádí tu činnost konzultační. To by spíše bylo možné v rámci těch našich zmíněných výborů. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předsedo. Ptám se paní...? Do rozpravy už se nikdo opravdu nehlásí? Takže se ptám paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Už se bohatě vyjádřila... Nechcete? Chcete?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ivana Janů:  Já už vám jenom chci poděkovat za trpělivost, nechci už nic dodávat, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní předsedkyně. Já poprosím zpravodaje garančního výboru, pane zpravodaji, zhodnoťte průběh rozpravy a předneste návrh usnesení, abychom mohli přistoupit k hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  V rozpravě vystoupili dva senátoři a jedna senátorka, nepadl jiný návrh na usnesení než ten, který jsem přečetl, a to tedy ten, že ÚPV doporučuje Senátu PČR vzít Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2016 na vědomí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, můžeme přistoupit k hlasování po znělce.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu, tak jak jej navrhl senátor Jaroslav Větrovský. V sále je aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 31. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 76 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji paní navrhovatelce, zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

A dalším bodem je

 

Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2016

Tisk č. 90

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Senátní tisk č. 90. Dovolte, abych přivítal paní Annu Šabatovou, veřejnou ochránkyni práv. Dobrý den. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 90, já prosím paní Annu Šabatovou, aby nás se souhrnnou zprávou seznámila. Máte slovo, paní ochránkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Anna Šabatová:  Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte, abych vám představila naši výroční zprávu za rok 2016.

Zpráva obsahuje to nejpodstatnější a nejzajímavější z činnosti v loňském roce, ale je to jen zlomek toho, čím jsme se zabývali. Dovoluji si upozornit na nejdůležitější doporučení pro sněmovnu, týkají se některých systémových problémů, s nimiž se opakovaně setkávám. Považuji je za vážné, nelze je řešit jinak než změnou zákona.

Navrhuji např. sněmovně, aby rozšířila dozorovou působnost státních zastupitelství nad místy, kde je omezována osobní svoboda, také na psychiatrické nemocnice, kde se vykonává ústavní ochranné léčení, a na zařízení pro cizince. Vy asi víte, že státní zastupitelství má dozorové činnosti jak ve věznicích, jak ve vazbě, tak ve výkonu trestu, v zařízeních ústavní a ochranné výchovy. To je určitě dobře. Ale podle mého názoru jsou oblasti, které nejsou pokryty tou kontrolou a pravomocemi státního zastupitelství, je to problém, protože já mohu vstupovat jak do ochranného léčení, tak do zařízení pro zajištění cizinců, ale naše kontrola je prostě preventivní, není taková, aby průběžně v podstatě jsme vykonávali dozor nad jednotlivostmi, toto opravdu v systému chybí. Vy také víte, že už se podařilo do zákona o pobytu cizinců dozor státního zastupitelství, do těch zařízení, vložit, ale sněmovna, přestože to byl návrh vládní, měl konsensus jak ministerstva vnitra, tak ministerstva spravedlnosti, tak to neschválila.

Dovoluji si tedy apelovat na vás, jestli byste se nějakým způsobem nepokusili také v této věci angažovat.

A z těch doporučení bych chtěla zmínit ještě jedno, které mi leží na srdci. Pokud člověk má pracovní úraz, nebo nemoc z povolání, tak mu přísluší renta, která mu nahradí rozdíl mezi tím, jaký měl plat dříve a jaký má plat v současnosti. Ten rozdíl ještě u lidí, kteří jsou na úřadu práce, to znamená, nemají ten plat, se kterým byste to porovnávali, tam se zavedla fikce, že se počítá minimální mzda.

Tato změna zákona je od roku 2006, jenomže až do roku 2013 se neměnila minimální mzda, takže se nezdálo, že by to mělo činit jakékoli problémy. A najednou se mzda začala zvyšovat, což je správně, já s tím souhlasím, ale najednou to začalo požírat tu rentu a už jsou lidé, kterým to sežralo tu rentu jako celé, tohle. Já to považuji za velký problém, myslím si, že je třeba ho řešit. Zatím ministerstvo nepředložilo změnu výpočtu té renty, bude to třeba udělat.

Dotknu se svého vztahu k vládě. Na vládě jsem byla třikrát, ve všech třech případech jsem byla úspěšná, i když v jednom až napodruhé, neboť ministerstvo pro místní rozvoj v podstatě nechtělo po velmi dlouhém vyjednávání v podstatě přijmout pravidla, která by zajistila městům a obcím, které musí provést výkon rozhodnutí ve stavebním řízení, peníze na to, aby ten výkon rozhodnutí provést mohli. Je to letitý problém. Upozorňoval na něj už doktor Motejl. Já jsem iniciovala pracovní skupinu mezi ministerstvem vnitra, financí a místního rozvoje a kraji a obcemi, která dospěla k nějakým závěrům. Ministerstvo pro místní rozvoj během té práce to akceptovalo, potom to odmítalo. Nicméně napodruhé se to v té vládě podařilo, já jsem taková úporná.

Také se podařilo dosáhnout toho, že ministerstvo pro místní rozvoj konečně opustilo svoji doktrínu, že není třeba odškodňovat za nesprávný úřední postup způsobený průtahy ve stavebním řízení, také bylo velmi úporné a dlouho to trvalo. Až přes ten materiál na vládu se to nakonec potom zvládlo.

Na Ústavní soud jsem se v loňském roce obrátila jednou, podala jsem návrh na zrušení § 4 nařízení vlády o minimální mzdě, která určovala jinou výši minimální mzdy pro lidi se zdravotním postižením, mělo to takový preventivní účinek, takže vláda potom přijala rozhodnutí a to nařízení vlády změnila dříve, než to projednával Ústavní soud.

Jistě jste zaregistrovali aktuální rozhodnutí Ústavního soudu ke zrušujícím částem vyhlášek dvou měst, ale to je vlastně podané v roce 2015 a rozhodnuté v roce 2017, takže vlastně v té zprávě k tomu nic nenajdete.

Naše základní činnost, já to tak pořád chápu, u ombudsmana, i když máme i jiné úkoly, je přijímat a řešit individuální podněty občanů. Přijali jsme jich 8398, 66 % jich bylo v působnosti, což je velmi pěkné číslo. Svědčí o tom, že postupně lidé aspoň částečně tuší, s čím se mohou a s čím se nemohou na nás obrátit.

Když jsme začínali, tak to bylo ani ne 10 %, to strefení se do působnosti, myslím tím před 17 lety.

Nejvíce podnětů bylo a je, je to naprostá stálice, z oblasti sociálního zabezpečení, bylo to 1364 podnětů, to je zhruba šestina, nebo čtvrtina dokonce, zhruba čtvrtina. Je to oblast, kde se nám docela daří, samozřejmě, ne vždy ten úřad udělal nějakou chybu, ale je to taková nejkonkrétnější a nejhmatatelnější činnost. V řadě případů se nám podařilo dosáhnout nápravy u nesprávně stanoveného data invalidity, což pak mělo zásadní vliv na výpočet důchodu invalidního.

Teď usilujeme o sjednocení postupu orgánu sociálního zabezpečení, aby zpětně vypláceli důchod bez časového omezení, pokud k chybě došlo na straně úřadu. To znamená, aby tam nebyla situace 5 let, hranice 5 let, ale pokud chybu udělal úřad, prokazatelně, tak aby tam ta hranice nebyla a dorovnalo se to zpátky prostě tak, jak to je.

V rámci naší působnosti vůči těm zařízením, kde jsou lidé nějakým způsobem, musejí setrvávat, ať už z jakýchkoli důvodů, buď ve zdravotních a sociálních nebo v těch skutečně tvrdých detencích, jsme navštívili 22 zařízení, alespoň některé jsme navštívili, ale systematicky jsme se v minulém roce zaměřili na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a detekovali jsme několik problémů systémových. Zjistili jsme, že některé děti tam pobývaly bez právního titulu, zjistili jsme, že přestože ta zařízení jsou zřízena pro krátkodobou a krizovou pomoc, tak tam některé děti přetrvávají i roky. To jistě není v pořádku. Chybí poradenství dětem i rodičům. Setkali jsme se i s tím, že v některých zařízeních bránili kontaktu s rodiči. A zejména, to nám potvrzovali jak ti pracovníci, tak i další terén, chybí pořád sociální služby pro rodiče, kteří mají třeba děti umístěné v zařízení, aby někdo s nimi pracoval a mohli se naučit být lepšími rodiči. Terén hlásí, že sociální služby a podpora pěstounů je na velmi dobré úrovni, že novela zákona z roku 2013 opravdu tou situací pohnulo. Tam se to velmi zlepšilo. Já jsem měla sezení jako právě s krajskými úřady a s metodiky krajských úřadů, kulatý stůl, jako jeden hlas jde, že tak jak ta jedna část té nohy funguje, tak pořád není dost sociálních služeb pro rodiny, které z nějakého důvodu zatím nekáží poskytnout dětem tu nejlepší péči, i když by ji jistě mnozí chtěli, a prostě potřebují podporu a pomoc.

V oblasti ochrany před diskriminací jsme přijali 451 podnětů s námitkou diskriminace, odhadem každá desátá stížnost má nějaké opodstatnění. Já jsem v podstatě velmi přísná na ty výroky, protože současně mám poskytovat povinnost, metodickou pomoc, takže pouze v 9 případech jsem si dovolila tvrdit, že došlo k diskriminaci, ačkoli mám podezření ve větším množství případů, ale vím, že ten člověk, kdyby se obrátil s tou mou výbavou, tak by nemusel u soudu uspět. Já bych opravdu někoho nerada podpořila v představě, že to bude u soudu snadné. Bohužel víme, že není judikatura, soud je vždy trošku sázkou do loterie.

Oblast, na níž je nejčastěji stěžováno, je zaměstnání. Důvod, pro který se lidé nejčastěji statisticky cítí diskriminováni, je zdravotní postižení. Máme samostatnou zprávu jak pro dohled nad místy, takovou útlou, tak pro ochranu před diskriminací, jsou to velké působnosti, které nám byly svěřeny zákony, zvláštními novelami zákonů.

Tohle všechno jsme zvládli se 132 zaměstnanci. Z rozpočtu jsme vyčerpali 112 milionů korun. Já vám děkuji za trpělivost, že jste to tady všechno vyslechli, těším se, že se třeba na něco zeptáte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám. Zpráva byla přikázána ÚPV, ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Dienstbiera, přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 90/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání této souhrnné zprávy VVVK. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 90/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Chaloupek, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Chaloupek:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, VVVK se na 7. schůzi konané 24. května vyjádřil k výroční zprávě veřejného ochránce práv za rok 2016. Výbor bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2016, doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2016, určuje zpravodajem pro projednání senátního tisku č. 90 na schůzi Senátu parlamentu senátora Václava Chaloupka a pověřuje místopředsedu výboru, senátora Jaromíra Jermáře, předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám si, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Jiří Dienstbier? Ano, přeje. Máte slov, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. ÚPV projednal zprávu a zaujal shodné stanovisko jako garanční výbor, to znamená, že jsme zprávu vzali na vědomí, doporučujeme Senátu, aby i Senát vzal zprávu na vědomí, já byl určen zpravodajem výboru a pověřili jsme předsedu informováním o závěrech předsedu Senátu.

Nicméně, přece jenom velmi letmo k tomu, čím se zpráva zabývá. Paní veřejná ochránkyně už tady mluvila o legislativních doporučeních, já bych zdůraznil tuto část, byť jsou primárně adresována Poslanecké sněmovně, my jsme druhou komorou parlamentu, máme jako komora rovněž možnost zákonodárné iniciativy. Možná by stálo za to, abychom se některými doporučeními zabývali blíže. Je jich tam více, nejenom za minulý rok, ale i za dva roky předchozí. Je tam shrnutí, která doporučení byla naplněna, která nikoli. Většinou se týkají doopravdy zásadních práv občanů ČR. V případě, že ta doporučení by byla vyslyšena, mohli bychom přispět ke zlepšení kvality života těch lidí, kterých se týkají.

Doporučuji vaší pozornosti a závěr výboru už jsem zkonstatoval. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. A otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí místopředsedkyně Senátu, paní senátorka Miluše Horská. Máte slovo, paní místopředsedkyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážená paní ochránkyně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěla velmi ocenit práci vás, paní ombudsmanko, a celého vašeho týmu, už léta spolupracujeme a těší mě, že vaše prestiž stoupá a vnímám náročnost té vaší práce, protože vím, že i ze společnosti se vám nedostávám jenom podpory.

Ale dovolte mi uvést právě pár poznámek, možná trochu navážu na vás. Mám taky dotazy.

Přes dva roky ležela ve sněmovně velká novela zákona o veřejném ochránci práv, která, přestože se jednalo o vládní návrh, byla pro nevůli rozšiřovat kompetence ochránce stažena. Podle novely měl mít ochránce právo podat soudu tzv. veřejnou žalobu ve věcech diskriminace, přičemž jediné, co mohl po soudu požadovat, bylo, aby bylo upuštěno od diskriminačního jednání a byla přijata opatření k nápravě.

Další novou kompetencí byla možnost ochránce obrátit se na Ústavní soud, pokud by dle jeho názoru byl některý zákon nebo jeho část protiústavní.

Nyní se takto může ochránce obrátit na Ústavní soud v případě podzákonných právních předpisů nebo obecně závazných vyhlášek obcí a měst. Nakonec byla schválena jen ta část novely, která z ochránce dělá tzv. monitorovací orgán podle úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Jelikož se novela do Senátu nedostala, nebyla o ní vedena ani diskuse. Proto bych dnes chtěla využít možnosti, že tu paní ochránkyně mezi námi je, a zeptat se jí, zda by do budoucna tyto kompetence uvítala, jestli budou ochránci chybět, v čem by byly pro lidi přínosné.

Je dostatečné, že byla přijata alespoň ta část, která se týká ochrany práv osob se zdravotním postižením. Děkuji za případné odpovědi.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Další přihlášený je pan senátor Zdeněk Papoušek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Papoušek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ochránkyně, paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Zaznělo tady z úst paní předsedkyně, že byly určité problémy s těmi zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jenom krátkou poznámku k tomu, toto mělo částečně napravit návrh novely, kterou schválil Senát, kde mělo být lepší nastavení financování těchto zařízení, zejména tehdy, když ty děti jsou na tzv. dlouhodobých propustkách, kdy nastává ta vlastní práce s rodinou, to znamená, za současného financování, tak je to tak, že když ty děti jsou na dlouhodobých propustkách, tak vlastně ta zařízení nedostávají nic. Takže toto mělo být nastaveno tak, aby ta zařízení měla příspěvek, v případě fyzické přítomnosti dítěte by ještě mělo to zařízení dostávat další částku navíc. Bohužel, nebo bohudíky Senátem prošel návrh novely velice hladce výbory, prvním i druhým čtením. Možná si na to vzpomínáte. Jenomže, bohužel, Poslanecká sněmovna neměla pochopení pro tento návrh, a tak navrhla, aby se tento bod neprojednával, i když byl zařazen jako pevný bod programu, takže v podstatě lidově řečeno tento podle mě dobrý návrh zařízla.

Takže to jenom taková poznámka k tomu, co tady bylo řečeno. A pak bych ještě měl na paní předsedkyni takový dotaz. Zajímalo by mě, kolik vašich upozornění vůči různým institucím a podobně tak třeba zůstalo nevyslyšeno? To znamená, vydáváte nějaké stanovisko, nějaké doporučení. Zajímalo by mě, jestli máte přehled třeba, kolik institucí to ignorovalo. Vy nemáte žádné donucovací pravomoci, které by donutily nějakou instituci k nápravě, takže tento dotaz. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Protože žádného dalšího přihlášeného nevidím, tak se ptám paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Nepochybně ano, protože padly i dotazy. Máte slovo... (Zuzana Baudyšová žádá o vystoupení, nastaly však technické problémy s přihlašováním se ke slovu.) Takže rozprava není uzavřena, já jsem neřekl kouzelnou formulku, to máte to štěstí, že máte ještě možnost. Udělal jsem to, protože vás mám rád. (Zuzana Baudyšová mluví mimo mikrofon.) Musíte na mikrofon, paní senátorko. Co je šeptem, to je čertem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Jsem nějaká lehce, nebo více než lehce popletená. Já jsem chtěla připomenout to, o čem hovořil už pan kolega Dienstbier. Jsem též pro to dohledat lidi, kteří se nedokážou dost dobře orientovat ve svých problémech. Řekla bych, že je to velmi běžné. Jsem v ochraně dětí přes 20 let, stále mám problémy, na koho vlastně, kdo je kompetenční k čemu, zvlášť když člověk nenarazí na vhodného člověka, tak je to obtížné.

V České republice byly vybudovány díky Fondu ohrožených dětí Klokánky. Klokánky byly zavřeny, přejmenovaly se na ZDVOPy. A jak je vidno, tak se ZDVOPy jsou opět další problémy. Čili můj názor je, že pokud by byla větší dobrá vůle pro děti, které vešly do života a ne zrovna pravou nohou, že by všechno mohlo jít, a jenom při kousku dobré vůle.

To je asi to nejdůležitější. Jinak vám ještě jednou moc a moc děkuji, protože jste respektovanou osobností, a myslím si, že pro ochranu dětí a pro děti je to velice potřebné.

Vydržte, paní ombudsmanko, a těším se někdy na neformální setkání. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. A ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Pozorně se dívám a protože se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Ano, je tomu tak, máte slovo

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Anna Šabatová:  Pokusím se stručně odpovědět paní místopředsedkyni. Jsem ráda, že po více než dvou letech byl schválen zákon, který uloží veřejnému ochránci práv být monitorovacím orgánem pro práva lidí se zdravotním postižením. To je výzva velká. Musím říci, že my už se na to připravujeme. Pořád jsme doufali, že to bude, a opravdu už se zamýšlíme a máme koncepční schůzky a věřím, že po roce uvidíte po roce činnosti, protože to bude na konci roku 2018, viditelný výsledek, že téma práce lidí se zdravotním postižením se dostane více do veřejného povědomí. A doufám, že dojde i k některým pozitivním změnám.

My všichni samozřejmě víme, že tento zákon měl ještě další dvě části. Byla to jakási výjimečná oprávnění, zvláštní oprávnění pro ochránce, aby mohl dát návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákona a aby mohl podat antidiskriminační žalobu ve prospěch nějaké skupiny lidí v systémových věcech, ne k individuální ochraně jednotlivce, ale pokud dochází k nějakému systémovému selhání.

Myslím si, že obě tyto věci jsou velký problém, že tato možnost není. Já samozřejmě umím pracovat s tím, co mám a využívám maximálně možností, které mám. Ale sleduji, jak je těžké pro jednotlivce se bránit soudně, přestože jeho právo je třeba pošlapáváno, a jak vlastně málo lidí se odhodlá k něčemu takovému. A dokonce vím třeba od advokátky, která zastupuje somálskou studentku, která kdysi měla problém na zdravotní škole, že sama je předmětem neuvěřitelné agrese u jednání, v e-mailech. A teď si představte, že to je advokátka – profesionálka, která má, řekněme, podporu jiných. A jak je na tom člověk, když se rozhodne v některých případech, neříkám, že ve všech, je to velmi těžké jít k soudu a bránit svá práva.

Lidé by samozřejmě měli mít odvahu a měli by bránit svá práva, ale měli by mít také někoho, kdo to v některých situacích, zejména když jde třeba o nějakou systémovou věc, udělá za ně. Chybí to. V našem právním řádu to chybí. Nemusel by to být ochránce, mohl by to být i někdo jiný, ale někdo by to být měl, kdo by takové oprávnění mohl mít.

A i v druhé věci myslím, že jste sami zažili v minulých týdnech, že jste vraceli Poslanecké sněmovně zákon o pobytu cizinců. Větší část lidí se domnívala, že podle návrhu Senátu jsou i některé problematické věci z hlediska ústavnosti a Poslanecká sněmovna to přehlasovala. Nebude lehké tyto věci dostat k Ústavnímu soudu.

Víte, že toto oprávnění používám velmi zřídka. Za celé čtyři roky mám jenom několik těchto vystoupení, ale myslím si, že to v českém právním řádu chybí.

Ještě k panu senátorovi Papouškovi. Je poměrně nízký počet těchto úřadů, okolo dvacítky. Některé věci jsou nevyhraněné a skončí tak trochu jako do ztracena. Ale z těch mnoha a mnoha stovek, kdy úřad někdy raději, někdy méně rád to vyřídí, více či méně dochází k nějakému narovnání.

A co nás obzvlášť těší? Poměrně často nás citují soudy, a to Nejvyšší správní soud, Ústavní soud, pracují s našimi stanovisky, a dokonce i Nejvyšší soud, ten nejméně, ale z toho mám obzvlášť velkou radost, protože my vždycky, i když se třeba stane, že ochránce měl nějaký názor, se většinou třeba Nejvyšším správním soudem, že tam máme nejvíce styčných bodů. Ale už se také samozřejmě stalo, že i Nejvyšší správní soud zaujal jiné stanovisko a my pak tuto judikaturu respektujeme. Ale my jsme ti první v řadě, kdo se s tímto problémem setkáme, a soudy až daleko později, než to projde těmi dvěma instancemi a máme třeba rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ono to trvá několik let, a my máme možnost daleko rychleji reagovat. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám. Prosím vás, pane zpravodaji garančního výboru, abyste zhodnotil průběh rozpravy a přednesl návrh usnesení, abychom mohli přistoupit k hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Chaloupek:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. V diskusi vystoupili dvě senátorky a jeden senátor se svými dotazy a připomínkami, a myslím si, že paní ombudsmanka na ně vyčerpávajícím způsobem odpověděla.

Chtěl bych jí ještě poděkovat nejenom za práci, ale za celkové zpracování výroční zprávy, kterou může číst i člověk, který naprosto o tom nic neví a přinese mu to spoustu informací o tom, co vlastně úřad ombudsmana znamená.

Vás bych chtěl požádat, abyste vzali na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2016, jak to doporučil výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane zpravodaji. A můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu hlasování tak, jak jej navrhl senátor Václav Chaloupek. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 77 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 53, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Děkuji navrhovatelce a oběma zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Hlásí se předseda Senátu Milan Štěch. Pane předsedo, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji změnu pořadu naší 8. schůze. Máme před sebou ještě dva body, a to č. 50 a 51, které jsou zařazeny na dnešní den.

Navrhuji po konzultaci s předsedy klubů, abychom pokračovali v jednání v dnešním dni, a to body 52 – 54 a bodem 57. To jsou ještě body, které nám zbývají na 8. schůzi projednat, a to tak, že bychom jednali a hlasovali po 19.00, 21.00 hodině – do doby, než vyčerpáme pořad 8. schůze. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Jedná se o procedurální návrh, takže budeme bezprostředně hlasovat.

Aktuálně je přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32 a já zahajuji hlasování a prosím vás, kdo je pro, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. A kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 78 ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 44, proti byli dva a návrh byl přijat a budeme se tedy řídit tímto pozměněným seznamem.

Nicméně mohu zatím pokračovat, protože na programu je

 

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2016

Tisk č. 91

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

A dovolte mi, abych zde přivítal pana Miloslava Kalu, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Dobré odpoledne.

Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 91 a já prosím pana Miloslava Kalu, aby nás s výroční zprávou seznámil. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Miloslav Kala:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji za příležitost seznámit vás s výroční zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2016. Vzhledem k času se nebudu zabývat podrobnostmi, které obsahuje výroční zpráva. 40 kontrolních akcí, 104 systémových doporučení, 373 opatření. Ale také součinnost s orgány činnými v trestním řízení v 17 případech. To jsou statistická fakta, za kterými se skrývá celkové hodnocení roku 2016. NKÚ konstatoval, že z hlediska dosažených ukazatelů státního rozpočtu, zejména zvyšování příjmů, zlepšení výsledků hospodaření a zrychlení čerpání prostředků EU stát hospodařil ve srovnání s předchozím obdobím lépe, k čemuž výrazně přispěl také ekonomický růst ČR a enormní čerpání prostředků z rozpočtů EU v závěru programového období. Existují ale dlouhodobé systémové nedostatky a slabá místa hospodaření státu, které jsou příčinou nízké efektivity ve výkonu činností státu. Toto naše hodnocení podporuje i řada mezinárodních institucí. Například Světové ekonomické fórum zařadilo ČR na 31. místo ze 140 hodnocených a konstatovalo zlepšení o 15 míst od roku 2014. Ale výkonnost veřejného sektoru, což je jeden z dílčích ukazatelů, nás zařadila až na 62. místo. Jak si máme přeložit takové hodnocení. Světové ekonomické fórum říká: Vysoká míra neefektivní vládní byrokracie je nejproblematičtější faktor omezující růst konkurenceschopnosti ČR. Mezinárodní srovnání je pro činnost každé státní instituce důležité. Jsem hrdý na to, že mezinárodní komunita nejvyšších kontrolních institucí ocenila naši činnost tím, že zvolila Nejvyšší kontrolní úřad příštím předsedajícím organizace EUROSAI na léta 2020 – 2023. Budu mít tu čest zastávat roli prezidenta EUROSAI a zúročit tak zkušenosti z mého působení v mé současné roli prezidenta NKÚ a 1. viceprezidenta této mezinárodní instituce. Doma ovšem nikdo není prorokem. V posledním roce funkčního období sněmovny zesílil tlak na obsazení kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a mnou navrhovaní respektovaní odborníci s nezpochybnitelnou erudovaností voleni nebyli. Volba je dlouhodobě zablokována a přes jednání a ústupky, o které jsem se snažil, k odblokování zatím nedošlo. Druhým otevřeným problémem je otázka rozšíření působnosti NKÚ. Vláda zohlednila v návrhu novely zákona o NKÚ požadavky senátorů, avšak PS již návrh neprojednala. Rád bych vás požádal o podporu do budoucna. Zákonodárný sbor by měl mít ke své činnosti informace o hospodaření s veřejnými prostředky, které mu poskytne nezávislá ústavní instituce. Ostatně, ve výroční zprávě se o důsledcích nedostatečného vyhodnocování přínosů a dopadů vládních intervencí dočtete. A dalším vážným problémem je skutečnost, že v důsledku přijetí zákona o státní službě vznikla výrazná nerovnost mezi odměňováním zaměstnanců NKÚ a zaměstnanců státu podřízených služebnímu zákonu. Vláda zvýšila platové tarify státních zaměstnanců a zavedla nový institut tzv. klíčového místa, který umožňuje vybraným státním zaměstnancům určit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu. NKÚ není a nebude za těchto podmínek schopen platově konkurovat na trhu práce a do budoucna udržet požadovanou kvalitu a odbornost zaměstnanců. Jen pro vaši představu rozdíly v celkových platech již dnes činí desítky tisíc korun ve stejných platových třídách v neprospěch zaměstnanců NKÚ. Poslanci kontrolního výboru PS se tímto problémem zabývali a předložili novelu zákona o NKÚ, která navrhuje upravit tuto oblast obdobně jako pro další kapitoly, jejichž rozpočet schvaluje rozpočtový výbor. Předmětný tisk však PS nebyl projednán. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za projednání naší výroční zprávy, za projednání ve výboru a jsem připraven odpovědět na vaše případné dotazy. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane prezidente. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 91/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Veleba, kterého ale zastoupí pan senátor Jaromír Strnad, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane prezidente. Dovolím si vás tedy seznámit s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, konkrétně se 75. usnesením. Po úvodním slově zástupce předkladatele Zdeňky Horníkové, viceprezidentky NKÚ po zpravodajské zprávě senátora Jana Veleby a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2016

2. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jana Velebu

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Dále výroční zprávu projednal ústavně-právní výbor. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 91/2 a zpravodajem byl určen pan senátor Michael Canov, který má slovo. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane prezidente, máte krásnou funkci, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ústavně-právní výbor všemi hlasy doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít výroční zprávu NKÚ za rok 2016 na vědomí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore a otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Ladislav Kos, má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane prezidente, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Chtěl bych panu prezidentovi poděkovat za jeho práci, za práci celého úřadu. Je akorát smutné, že závěry šetření NKÚ, resp. že se závěry NKÚ je dost často nakládáno, tak jak je nakládáno, a snad ještě jeden povzdech, že je škoda, že poslanci neprojevili dost vůle projednat rozšíření pravomocí NKÚ ještě v tomto období. Takže ještě jednou děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji a dalším přihlášeným je senátor Jiří Burian. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Burian:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane prezidente NKÚ, kolegyně, kolegové. Vyslechli jsme zde informaci k výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2016. Řekl bych, že celý ten materiál je naprosto vypovídající a obsahuje rozsáhlý a řekl bych, že to je ve srovnání s předchozími lety jistý standard. NKÚ se zaměřil především na významné oblasti vládních politik, klíčové vládní projekty a také na hospodaření státu v rizikových oblastech. V úvodním slovu pana prezidenta NKÚ výroční zprávy, která je uvedena na počátku tohoto materiálu, je uveden počet provedených kontrol, prověřených kontrolovaných osob i počet systémových doporučení. A výsledek je ale pro mě velice zajímavý, neboť NKÚ podal oznámení o porušení rozpočtové kázně celkem za téměř 1 mld. Kč. K vlastní výroční zprávě NKÚ a jeho činnosti nemám žádné připomínky. Ale co mě znepokojuje, je přístup a chování státu. Ze zprávy vyplývá, že mezi slabé stránky hospodaření státu patří např. složitost a nákladovost daňového systému a vysoká administrativní náročnost pro daňové poplatníky. Nedodržení střednědobých výdajových rámců státního rozpočtu. Vysoký počet rozpočtových změn. Slabá provázanost rozpočtování finančních prostředků s cíli politik. Nízké čerpání kapitálových výdajů v roce 2016. Neplnění strategických cílů rozvoje dopravní infrastruktury, nepřipravenost staveb. Zpoždění v čerpání prostředků rozpočtu EU v programovém období 2014, 2020. Vysoký podíl veřejných zakázek zadávaných mimo veřejnou soutěž. Nízká úroveň finančního řízení a kontroly státních institucí. Zajímavé jsou ještě některé případy, které vycházejí z kontrol a ukazují na neefektivní využití peněz nebo dokonce bych řekl plýtvání s nimi. Například kontrola 16/10, která prověřila využívání peněz na ochranu přírody, MŽP na ni dalo přes 9 mld. Kč, přičemž stanovilo takové cíle, ze kterých nešlo vyhodnotit, jestli má tato zásadní suma na přírodu pozitivní dopad. Podobné to bylo i s kontrolou 15/18, ve které se ukázalo, že stát poskytoval dotace na 9,5 tisíce bytů za téměř 5 mld. Kč pro sociálně nebo zdravotně znevýhodněné. Jestli je ale skutečně využívá cílová skupina, už tentokrát ministerstvo pro místní rozvoj nesledovalo. Kontrola 15/06 zjistila, že stát vybudoval vědecká centra za 36 mld. Kč z evropských dotací, přičemž téměř polovina z prověřovaných center měla problémy najít uplatnění v aplikační sféře. Podle odhadů z této doby stát zaplatí za jejich provoz v době udržitelnosti, předpokládám, že to je pět let, dalších téměř 25 mld. Kč. Proč to říkám? Jako dlouholetý starosta si kladu otázku: Je takové chování státu vůbec možné? Jak by taková zjištění dopadla do činnosti a života obcí? Hospodaření obcí podléhá každoročně auditu nejen odbornému, ale i veřejnému. Využití dotací z EU má náročné podmínky již při podávání žádosti. Zadávací dokumentace pro veřejnou soutěž je pod přísným posouzením příslušného správce operačního programu a obecní úřady podléhají obecně všem možným kontrolám. V případě zjištěných nedostatků musí obce do stanoveného termínu, zpravidla 30 dnů, sdělit přijatá nápravná opatření, která jsou následně opět kontrolovaná. A tak se ptám, jaká opatření přijme stát, komu je sdělí a kdy nese odpovědnost. U obcí je to zastupitelství, rada a především starosta. Chování státu je dle této výroční zprávy nezodpovědné a pro mě jako starostu zarážející. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore a dalším přihlášeným je pan senátor Václav Hampl. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane prezidente, kolegyně a kolegové. Také si velmi vážím práce NKÚ. Považuji ho za nesmírně důležitý orgán a jeho nezávislost za jeden ze základních pilířů vlády práva v ČR. Právě proto si dovolím poukázat na jeden konkrétní případ, který se mě trošičku týká a v němž kontrolovaný subjekt rozporoval kvalitu práce NKÚ, a to je sice grantová agentura ČR, kde NKÚ vytýkal věci, které grantová agentura považovala za řekněme ne úplně dobré pochopení toho, jak zákon definuje roli základního výzkumu a úlohu grantové agentury v podpoře základního výzkumu. Tak jenom, jestli bych mohl poprosit o stručný komentář k této záležitosti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. A protože dalšího přihlášeného nevidím, ptám se naposledy, zda se někdo hlásí? A protože tomu tak není, rozpravu končím a prosím pana předkladatele, aby se vyjádřil k rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Miloslav Kala:  Děkuji a obzvláště děkuji pánům senátorům, kteří se vyjádřili v rozpravě k naší činnosti. Ke kladným vyjádřením se nebudu vyjadřovat, ale děkuji za ně a velmi si je vážím a beru je jako závazek do budoucna. Zazněla tu od pana senátora Kose problematika nakládání se závěry NKÚ. Určitě nejsme spokojeni, ale zase na druhou stranu chci objektivně říci, že došlo k určitému zlepšení. Vláda schválila novelu jednacího řádu vlády, která znamená, že všechna opatření k nápravě, které předkládají kontrolované osoby k projednání vládě, procházejí vnějším připomínkovým řízením, jejichž účastníkem je vedle ministerstva financí také NKÚ. Ukazuje se, že toto opatření má velmi vážné a pozitivní dopady. Máme možnost se před schůzí vlády shodnout na tom, jakým způsobem interpretujeme naše závěry. Máme možnost se vyjádřit k tomu, zda opatření, která připravil konkrétní ministerstvo nebo kontrolovaná osoba, jsou dostatečná a podle mého názoru v nějakém střednědobém horizontu se projeví pozitivně. Panu senátoru Burianovi děkuji za to hodnocení. Na otázku, kdo nese odpovědnost, je myslím jasná odpověď. Odpovědnost politickou, případně tedy odpovědnost trestněprávní nebo z porušení rozpočtové kázně, tak všechny tyto odpovědnosti jsou jednoznačně definovány. To, co si myslím, že způsobuje určitou nespokojenost třeba občanů, kteří sledují výsledky naší práce, je jakási strategie kontrolovaných osob, jak se postavit ke kontrolnímu zjištění. A zde si myslím, že je na škodu, že je velmi často používáno bagatelizování, ale to ve smyslu mediální politiky, v mediálním vyjádření. Kdybyste se potom dostali na jednání vlády nebo na naše jednání mezi námi a kontrolovanou osobou o opatřeních, tak tam k těmto věcem už potom nedochází.

Bohužel žijeme ve světě, kde ten mediální svět je mnohem významnější z určitého pohledu než ten faktický, ten vede k těm otázkám, které vy kladete, nám se bohužel nedaří na ně uspokojivě odpovídat. My bychom taky byli velmi rádi, kdyby se nám podařilo sdělit veřejnosti, že na základě naší kontroly došlo k nějakému konkrétnímu zlepšení, takových příkladů je celá řada. Vy jste projednávali novelu zákona o státním podniku, celou řadu dalších novel zákonů, které přímo v důvodové zprávě zmiňují to, že jsou inspirovány kontrolním zjištěním NKÚ, bohužel ale v tom mediálním prostoru tato věc se neobjevuje.

A k panu senátorovi Hamplovi... Grantová agentura ČR, omlouvám se těm, kteří nejsou s tou kontrolou blíže obeznámeni, ale velmi stručně se pokusím shrnout, v čem podle mého názoru je problém. Existuje dokument, který schválila vláda, který se nazývá Vládní politika v oblasti vědy, výzkumu, nevím přesně, teď neříkám přesně ten termín, omlouvám se. V tomto dokumentu bylo vládou schváleno a uloženo grantové agentuře, aby v případě, že rozhoduje o alokaci veřejných prostředků na základní výzkum, uplatnila jako kritérium, jako jedno z kritérií také požadavek na to, kde ten základní výzkum má větší šanci na to, že dojde k nějakému dalšímu využití v nějakém dalším potom aplikovaném výzkumu nebo v nějaké praxi.

Jestli ten požadavek je potřeba nebo není, já nechci v tuto chvíli hodnotit. Můj osobní názor je, že to je docela rozumný požadavek, pokud mám před sebou dva stejné projekty, ten jeden má blíže k nějakému využití, ten druhý dále, já prostě mohu podpořit jenom jeden z nich, tak si myslím, že jedno z takovýchto kritérií k využití může být použito. Na druhou stranu, my neříkáme, my jsme neřekli toto kritérium, my jsme je nestanovili, my jsme je našli v tom dokumentu, který schválila vláda, kterým uložila grantové agentuře, co po grantové agentuře che. Pokud s tím grantová agentura není spokojena, nebyla spokojena, je jednoduché opatření k nápravě, a to je novela té vládní politiky a toho dokumentu, který vláda může převzít.

Na druhou stranu, to, že se na mě obrátila jak grantová agentura, která ovšem už v rámci kontroly postupovala poměrně nestandardně, oni nám poslali dokument, dopis, který označili, že není odvoláním, a přitom ke zkušenostem zjištěným při kontrole a přitom obsahově to bylo odvolání. My jsme velmi korektně na základě takovéhoto nejasného stavu posoudili ten dokument jako odvolání a vypořádali jsme se se všemi námitkami, které uplatnili na základě jejich práva, které mají.

Z mého pohledu odstranění tohoto výkladu nebo různého pohledu na to, co chce ta vládní politika, na to, jak si představuje svoji činnost grantová agentura, je poměrně jednoduché. Většina kontrolovaných osob tyto věci dennodenně řeší, protože podobné konstatování se běžně objevuje, já nevím, v zemědělské politice, v bytové politice a dalších. Má vést k tomu, aby došlo tedy ke zpřesnění, pokud je v rozporu s posláním grantové agentury to, co se uvádí v usnesení vlády a v politice, kterou vláda stanovila, je třeba to napravit, teprve tak dojde potom k jasnému vymezení toho, co grantová agentura má dělat, my to zpochybňovat nebudeme, my jsme nebyli ti, kdo nastavili toto kritérium, ale při kontrole legality jsme ho nemohli opomenout.

Nevím, pokud to takto stačí, pokud by bylo třeba, jsem připraven kdykoli o tom jednat, myslím, že jsem i pozván na nějaké jednání těch institucí, které to zajímá, takže určitě o tom povedeme nějakou hlubší debatu.

Jeden problém, který v těch debatách, a to je třeba, abyste si také uvědomili, mám, je ten, že obsah kontrolního protokolu, toho zjištění na kontrolované osobě je, já jsem vázán mlčenlivostí, nesmím se vyjadřovat k tomu, co je v kontrolním protokolu, pouze k tomu, co jsme zveřejnili v kontrolním závěru, bohužel, tento detail je v kontrolním protokolu. Vám, pane senátore, komukoli dalšímu nebrání nic v tom, abyste se obrátili na kontrolovanou osobu, v tomto případě grantovou agenturu, požádali o kontrolní protokol, včetně příloh, protože ty jsou v tomto případě významné, a sami si udělali názor na to, zda ta práce NKÚ byla korektní, nebo nebyla.

Tolik asi k těm dotazům, které zazněly, pokud by bylo třeba, tak jsem připraven, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Bohužel, žádné další už nebudou moci zaznít. Já vám děkuji, prosím vás, pane zpravodaji garančního výboru, abyste zhodnotil průběh rozpravy a přednesl návrh usnesení, abychom mohli přistoupit k hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  V rozpravě vystoupili tři senátoři, pan prezident v rámci svého NKÚ na dotazy vznesené v rámci rozpravy zodpověděl, padl jediný návrh, a to vzít zprávu na vědomí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji, budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Jaromír Strnad. V sále je aktuálně přítomno 61, kvórum je 31. Já nejprve pustím znělku.

Pro jistotu zopakuji, že aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 31. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 79 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji navrhovateli i zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Následujícím bodem je

 

Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2016

Tisk č. 132

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Senátní tisk č. 132. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 132. Prosím pana předsedu rady Českého telekomunikačního úřadu, Jaromíra Nováka, aby nás s výroční zprávou seznámil. Vítejte, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Jaromír Novák:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, je mi velkou ctí, že zde mohu prezentovat výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2016 a některé jeho stěžejní aktivity.

Zpráva, kterou máte k dispozici, je zpracována podle požadavků a rozsahu § 110 zákona o elektronických komunikacích, obsahuje především ucelené hodnocení vývoje trhu na trhu elektronických komunikací a poštovních služeb a dále detailní informace o jednotlivých regulačních a kontrolních aktivitách mezinárodní často, jakož i hospodaření a tzv. týlovém zabezpečení.

Pokud bych měl zmínit hlavní aktivity a vývoje na trhu, tak na mobilním trhu jsme byli svědkem dalšího nárůstu datového provozu, a to v meziročním srovnání o 65 %, čemuž napomohla jednak zvýšená penetrace a zvyšující se penetrace chytrých telefonů, jakož i dosažené celoplošné pokrytí 4G sítěmi. Na trhu nám působí čtyři síťoví operátoři, kde kromě tří klasických síťových operátorů v nestandardním pásmu působí společnost Nordic Telecom a dále 157 virtuálních operátorů. Nicméně, těchto 157 virtuálních operátorů, pokud se podíváme na podíl na všech SIM kartách, tak majetkově neprovázaní virtuální operátoři obsluhují pouze 3,4 % trhu. ČTÚ identifikoval určité bariéry, stejně tak i nemožnost replikace všech nabídek, které poskytují síťoví operátoři. Již v minulém roce zahájil práci na tzv. tříkriteriálním testu, kterým je prvním stupínkem k regulaci velkoobchodního trhu mobilních datových služeb.

Na pevném trhu jsme byli svědky dalšího poklesu telefonních stanic a přesun pevného připojení na služby broadbandu. Infrastrukturální mix na tomto trhu tvoří jak připojení DSL kabelovými televizemi, tak tzv. WiFi sítěmi. Bohužel, ČR patří spíše k těm zemím, kde investice do optických sítí jsou menšího rázu. K podpoře investičního úsilí má sloužit i dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, my jsme v rámci spolupráce s tímto ministerstvem připravili a zmapovali tzv. mapu bílých míst, tedy míst, které jsou vhodné a možné pro veřejnou podporu z pohledu Evropské komise.

Z pohledu televizního a rozhlasového vysílání jsme na základě vládou schválené strategie rozvoje terestrického vysílání získali mandát pro dokončení všech mezinárodních koordinací pro tzv. přechodové sítě na sítě DVB-T2 a na finální sítě DVB-T2. Na poštovním trhu je stále klíčovým hráčem Česká pošta, která má klíčovou roli pro zajištění plošné dostupnosti služeb. Na trhu dále působilo 13 provozovatelů poštovních služeb z celkového počtu 24, nicméně, je nutné konstatovat, že kromě segmentu expresní a balíkové služby je konkurence málo rozvinutá.

Pokud bych měl vypíchnout ještě některé aktivity, které úřad udělal, tak jsou to aktivity vedoucí ke zvýšené transparentnosti z pohledu pravidel síťové neutrality, kdy jsme vydali pravidla pro její uplatnění, provedli jsme aukci zbylých kmitočtů v pásmu 2,6 a 1,8 GHz, které přinesly výnos do státního rozpočtu ve výši 2,6 miliardy korun.

Pokud bych se měl dostat k hospodaření úřadu, tak jenom krátce, ve schváleném, upraveném rozpočtu jsme měli příjmy připraveny ve výši 2,4 miliardy rozpočtovány a výdaje ve výši 1,5 miliard. Jak jsem již zmínil, aukce nám přinesla jednorázový přínos, takže celkové příjmy, skutečné příjmy byly ve výši 4,7 miliardy korun, zatímco naopak výdaje byly čerpány jen ve výši 42 %, neboť nebyly vyplaceny čisté náklady na poštovní služby z důvodu probíhající notifikace veřejné podpory u Evropské komise.

V rámci systemizace měl úřad celkem 633 tabulek, toto relativně vysoké číslo je způsobeno specifickou agendou, kterou úřad jako jediný regulátor v EU řeší, a to jsou spory o nezaplacené faktury, kde nahrazujeme rozhodnutí obecných soudů.

Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za vaši pozornost, jsem připraven vám odpovědět na případné dotazy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já vám děkuji. Zprávu projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, která přijala usnesení, které máme jako senátní tisk č. 132/2. Zpravodajkou komise byla určena paní senátorka Zuzana Baudyšová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy VHZD. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 132/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bradáč, který je omluven. Zastoupí ho pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, pane řediteli, dámy a pánové. Dovolte mi, abych krátce přednesl zprávu za kolegu Františka Bradáče. Tato zpráva byla řádně projednána na našem VHZD. Ve zpravodajské zprávě kolega Bradáč uvedl celý postup a vlastně zdůraznil hlavní body celé zprávy, ze které bych chtěl jenom připomenout jednu jedinou věc, právě v té kontrolní činnosti ochrany spotřebitele upozornil na to, že palčivost problémů ve smlouvách s operátory potvrdil i průzkum veřejného mínění, provedený v červenci.

Zákazníci v šetření odpověděli, že jako nejvíce problematické vnímají nepřehledné, dlouhé a složité smlouvy, vágní formulaci smluvních pokut a zejména jednostranné změny smluv ze strany operátorů. To tady čtu proto, že jsme před chvílí projednávali zákon o radiokomunikacích, víte, že o těchto záležitostech se tady bouřlivě diskutovalo. Takže to jenom k tomu připomínám.

Závěr celé zprávy je: Doporučuje plénu Senátu PČR vzít na vědomí výroční zprávu. Ještě mi dovolte jednu věc, kterou trošku mám i osobní, nebo zkušenosti z mého oboru. Chtěl bych tady panu řediteli poděkovat za obvod číslo 46, okres Ústí nad Orlicí, že díky intervencím právě jeho a pracovníka Českého telekomunikačního úřadu se nám podařilo zlomit společnost O2 a potom i Cetin, že nám obnovili na jedné samotě jednu telefonní přípojku. Byl to nepředstavitelný problém dva roky. Využil jsem služeb právě Českého telekomunikačního úřadu, za což mu tady veřejně děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám za poděkování, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, paní senátorka Zuzana Baudyšová? Nepřeje. Takže otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jan Horník, máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, já mám jednu věc, mluvím poprvé na této schůzi, bude to velmi krátké. My jsme měli na komisi pro sdělovací prostředky vaši zprávu a dostali jsme se do tématu opto sítí. Vy jste nám sdělil, jaký je to problém momentálně v ČR, protože všechno jde přes vzduch a ten vzduch za chvíli bude totálně nasycen, nejde se opto sítěmi, nesdružují se sítě inženýrské, abyste mi k tomu podal nějaké vysvětlení. Dokonce to, co podporuje dneska ministerstvo průmyslu a obchodu. Já bych chtěl poprosit, kdybyste to ještě potom mohl jednou říci, aby to slyšeli všichni. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, určitě to pan předkladatel řekne. Na displeji nikoho nevidím, pro jistotu se ještě jednou ptám, jestli se nikdo nehlásí, není tomu tak, takže rozpravu končím. A ptám se pana předkladatele, zda chce vystoupit? Protože tady byly dotazy, takže nepochybně ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Jaromír Novák:  Děkuji. Já bych možná úvodem mého dodatečného vystoupení chtěl poděkovat za včerejší schválení novely, kde zejména v té spotřebitelské části si slibujeme navrácení rovnováhy do smluvního vztahu mezi spotřebitelem a operátorem a možnosti větší intervence z pohledu regulátora Českého telekomunikačního úřadu. Za to si dovolím poděkovat. Co se týká těch aktivit, které zmínil pan senátor Horník, tak podle studie Evropské komise zhruba 80 % nákladů na výstavbu sítě tvoří tzv. výkopové práce, stavební práce, administrativa s tím spojená. Z tohoto důvodu Evropská komise připravila směrnici, která byla nyní implementována i do českého právního řádu a která by mohla napomoci k efektivnější výstavbě právě optických sítí v ČR, díky tomu, že Český telekomunikační úřad od nabytí účinnosti tohoto zákona bude plnit roli tzv. jednotného informačního místa a bude nově rozhodovat spory v případě, když někdo bude chtít připoložit svoji infrastrukturu a svůj kabel do chráničky jiného operátora, do chráničky ČEZ nebo jiné společnosti, bude odmítnut, tak ČTÚ bude řešit, zda ty důvody, pro které byl odmítnut, platí, nebo může rozhodovat o tom, že operátor musí pustit do té již existující infrastruktury a tím dojde k úspoře nákladů a k možné zvýšené efektivitě.

Jak jsem také zmínil na jednání komise, bohužel příprava tohoto zákona byla provedena trošku jako apendix vlastního stavebního zákona, takže některé ty procesy, které by bylo možné optimalizovat a zefektivnit, tak bohužel k nim nedošlo. Nicméně, tuto novou kompetenci budeme vykonávat, teď se nechci splést, od 20. července, kdy nabude ten zákon účinnosti, a intenzivně se na to připravujeme.

Myslím si, že příští rok v rámci výroční zprávy již tato nová kompetence bude výrazně zmíněna, bude tam i uveden počet sporů, které jsme rozhodli, případně ten efekt, který tento zákon přinesl, jestli takto stačí, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane předsedo, prosím vás, pane zpravodaji garančního výboru, abyste zhodnotil průběh rozpravy a přednesl návrh usnesení, abychom mohli přistoupit k hlasování.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupil jeden senátor s jedním dotazem, na dotaz bylo odpovězeno. Pan ředitel doplnil svoji zprávu ještě ústavním výkladem. Usnesení je jediné, a to je, že výbor doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu za rok 2016.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu, tak jak jej navrhl senátor Petr Šilar. Aktuálně je přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 80 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji navrhovateli i zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Tisk č. 161

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 161. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců Radek Vondráček, první místopředseda Poslanecké sněmovny, já ho žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Radek Vondráček:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní senátorky, vážení senátoři. Já vím, že váš čas je mimořádně vzácný, uvědomuji si, speciálně v tuto dobu, vím, jak náročný program tato schůze má, kolik už jste projednali a co vás ještě čeká. Já si dovolím určitou stručnost, a to díky tomu, že řada z vás se s tím zákonem už velmi podrobně a kvalitně seznámila v rámci diskuse na třech výborech, kdy ty diskuse považuji za velmi kvalitní, věcné, racionální. Já jsem zde za skupinu předkladatelů, což je fakticky zástupce... Je to šest zástupců jednotlivých poslaneckých klubů, je to naprosto výjimečný jev v rámci Poslanecké sněmovny, že se šest ze sedmi poslaneckých klubů shodlo na tom, že bude podán tento poslanecký návrh, tato novela.

Tato novela získala následně souhlasné stanovisko vlády a doporučení. Podařilo se ji prosadit ve zkráceném režimu § 90 odst. 2 jednacího řádu sněmovny, to znamená hned v prvém čtení. Je to poslanecký návrh, i to je velká vzácnost, když se podaří poslanecký návrh schválit v prvém čtení. Ani jedno veto nezaznělo v rámci sněmovny.

Po věcné stránce to řešení vám není neznámé, protože už v Senátu existoval pozměňovací návrh, který přichází s tímto způsobem řešení. Pouze díky proceduře hlasovací o něm nemohlo být hlasováno. Proto jsme zvolili tento způsob. Já samozřejmě jsem seznámen i s usnesením Stálé komise pro ústavu. Měl jsem možnost o tom krátce diskutovat v ÚPV, respektuji ten právní názor, který tam zazněl, já bych chtěl jenom upřesnit, že skutečně se nejednalo o účelové chování poslanců. Ten bod, ta senátní vrácená verze byla zařazena hned po tomto bodu, kterým byla schválena tato novela, čistě z časových důvodů nebyla projednána. To znamená, ne že by, jak řekl pan senátor Antl, že se cítí být mírně pohrdnut, tím, že jsme napřed nerozhodli o senátní verzi, nebylo tomu tak, skutečně se jednalo jenom o nějakou ne náhodu, ale zkrátka několik okolností se takhle sešlo.

Po věcné stránce se jedná o novelu, která reaguje na potřeby, které vzešly z praxe, kde skutečně se snažíme odstranit některé nedostatky, precizovat některá ustanovení, samozřejmě registr smluv má svoje příznivce, má svoje odpůrce. Tato novela na tom nic nezmění. Ale pro mě obrovskou hodnotu má ta politická shoda všech stran. Velkou hodnotu pro mě má i shoda těch znepřátelených táborů, kdy tyto tábory oba prohlásily toto řešení za přijatelné. S velkou pokorou předstupuji před vás a žádám, abyste vyslovili se kladně k této novele. Jde nám především o to časové hledisko, kdy vlastně 1. července již bylo, ten registr smluv běží v ostrém provozu s tou sankcí absolutní neplatnosti v případě, že není řádně zveřejněno. Ty subjekty, které budou lépe chráněny po přijetí této novely, na to čekají rozhodně každý den.

Chápu, že určité emoce vzbudil ten proces přijetí, nicméně, máme-li opravdu pomoci adresátům té normy, protože já považuji tu novelu za zlepšení, tak bych vás poprosil o to, abyste příznivě nahlíželi na tento návrh a těším se na debatu, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 161/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Strnad. Senátní tisk také projednal VUZP. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 161/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Radko Martínek. Senátní tisk projednala také Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Komise přijala usnesení, které máte jako senátní tisk č. 161/4. Zpravodajkou komise byla určena senátorka Eliška Wagnerová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 161/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Nenutil, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane 1. místopředsedo, omezím se pouze na krátké konstatování, v podstatě už jen na souhrn toho, co tady řekl už pan 1. místopředseda. Mohu s povděkem kvitovat, že při zpracování tohoto poslaneckého návrhu skupina poslanců vzala v potaz připomínky Senátu z předcházejícího projednávání.

Chtěl bych vám, vážení a milí kolegové připomenout, že ve skupině poslanců jsou vesměs předsedové poslaneckých klubů. Možná to sem nepřísluší, ale chtěl bych apelovat na náš zdravý úsudek a rozum. Ať tady dojdeme k jakémukoliv jinému výsledku, než je znění postoupené Poslaneckou sněmovnou, v září po dohodě poslaneckých klubů bychom byli stejně přehlasováni.

Nechtěl bych upozornit na nestandardní průběh procesu celého toho pozměňovacího návrhu, protože tomu je věnován celý následující bod naší schůze. Zmíním se pouze o připomínce naší legislativy, která se týká právě účinnosti. ostatně zmínil se o tom už pan 1. místopředseda. V současné době stav zákona je platný, a bude platný do doby, než bude přijata novela tohoto zákona.

ÚPV nepřijal žádné usnesení, jeho jednání bylo ovlivněno právě tím nestandardním způsobem vzniku tohoto poslaneckého návrhu, byť jsme respektovali racionalitu toho návrhu, nemohli jsme jako členové ÚPV být ticho nad tímto způsobem... Zatím vám děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu, plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD pan senátor Jaromír Strnad. Ano, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, snad bych doplnil, že jde již o třetí pokus napravit některé negativní dopady tohoto zákona. Již v roce 2015, když se tento zákon schvaloval, upozorňoval Senát na to, jaké negativní dopady pro subjekty průmyslové či obchodní povahy tento zákon bude mít. Tento návrh zákona – proti svému předchůdci – nijak nezasahuje do kategorie povinných subjektů, ale rozšiřuje se počet smluv, na které se povinnost uveřejnění nevztahuje. Cíl je ale shodný, a to je vyjmutí vybraných subjektů pohybujících se v podnikatelském prostředí od povinnosti uveřejňovat svoje smlouvy v registru smluv.

Náš výbor se touto novelou zákona zabýval a vyjádřil se k tomuto návrhu svým 103. usnesením.

Výbor

I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

II. Určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VUZP pan senátor Radko Martínek. Ano, prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedo. Také vás už nechci příliš unavovat tímto zákonem, který už jsme zde probírali ze všech stran mnohokrát. Já bych konstatoval, že dle mého mínění to byl jediný Senát, který se návrhem, nebo tím zákonem jako takovým zabýval ze všech stran, se všemi důsledky. Upozornili jsme vládu na negativní dopady. Na základě toho byla vypracována studie firmou Deloitte, je tady stanovisko ÚOHS.

Nemohu jinak, než s velkým rozhořčením a politováním konstatovat, že zůstalo jenom u toho. A s těmi důsledky se prostě nikdo nevyrovnal. Co tady máme dnes před sebou, tak svědčí o tom, že si už mnozí uvědomují, že zákon není tak jednoduchý a tak čistý, jak se říkalo. Charakterizoval bych ho tím známým příslovím, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Přitom vlk už má teď kámen v žaludku a bude hůř... Myslím, že je navýsost jasné, a pokud jezdíte po regionu, tak víte, že zákon působí problémy už teď. A bude působit ještě větší.

Náš výbor se tím zabýval velmi podrobně. Nakonec došel k názoru, že doporučuje – já nebudu číst, bylo by asi zbytečné, abych formality četl.

Myslím ale, že důležité je to, že po zvážení všech těchto záležitostí VUZP se rozhodl doporučit Senátu Parlamentu ČR, aby se zákonem nezabýval. Tento návrh tady přednáším. Pro ty, kteří řeší otázku, která byla na ÚPV a poté v komisi, tak jenom upozorňuji, že bude další bod, který se bude tímto zabývat. V případě, že by nakonec nedošlo tady k tomuto, a došlo k projednávání, tak avizuji, že tak jako u předcházejícího projednávání zde v Senátu, tak máte na lavicích pozměňovací návrh, který fakticky ruší zákon o registru smluv jako takový, tzn. zákon jako takový, nikoliv jenom ten návrh, který tady je. Poslední upozornění. Velmi intenzivně se pracuje na ústavní stížnosti, která samozřejmě musela počkat tady na tohle, ale jinak v nejbližší době bude hotová. Děkuji mnohokrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury, paní Eliška Wagnerová. Ano, přeje si vystoupit... (Sice drobet váhá, ale má slovo...)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Já skutečně váhám... Protože prostě komise přijala jakési usnesení, které by mělo být samostatným předmětem jako další bod. Faktem je, že usnesení už nic nevyřeší, když se tady přijme rozhodnutí – nezabývat se. Opravdu nevím... Myslím, že musím teď mlčet, a potom, až bude toto projednáno, ať už s výsledkem jakýmkoliv, tak pak se budeme zabývat usnesením.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, je to samozřejmě možné. Děkuji vám, paní senátorko.

VUZP navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Hlásí se pan senátor Jan Horník, předseda klubu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, Klub Starostové a nezávislí vznáší námitku proti návrhu – nezabývat se.

Myslíme si, že Parlament toho není hoden. A tu hru, kterou vláda a vládní poslanci, a možná i naši opoziční poslanci tady s námi hrají jako se Senátem, my hrát nechceme! Jako Klub Starostové a nezávislí. A proto apeluji na to, abychom pokračovali v jednání s tímto bodem. Budu se snažit, abychom nezdržovali.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Bylo uplatněno právo veta. Otevírám obecnou rozpravu. První je přihlášen – jako zastupující předseda klubu – pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedo, pane místopředsedo, vážení kolegové, i když je pravda, že příští bod bude tomuto věnován, pak bych přece jenom pro historii považoval za důležité říci, že se zde poprvé setkáváme s 3. čtením zákona v Senátu. Čili náš návrh, abychom měli aspoň dvě ustanovená v našem jednacím řádu, zdá se býti i dokonce skromným. Potřetí budeme projednávat návrh tohoto zákona. Sněmovna to 2. čtení vynechala... My se zde nyní budeme zabývat pozměňovacími návrhy podanými, beru to zkresleně, ve 3. čtení.

Nicméně mi dovolte vyjádřit osobní názor, a sice ten, že každá úprava jiná než ten v současnosti – a na to je třeba upozorňovat – platné znění zákona, čili to drakonické znění; každá taková úprava je lepší a je pro mě vítanější. Jde mi především o to, aby neochromila fungování společnosti. Jde mi o to, aby nedošlo k zákonnému, tedy legálnímu vytunelování obchodních společností se státní účastí. Protože návrh, aby se muselo zveřejňovat vše, nepovede k ničemu jinému než k totální ztrátě hodnot. Ve výsledku k prošustrování veřejného majetku. To si musíme uvědomovat.

Jsem pro to, aby tento návrh byl schválen. Nevadilo by mi, kdybychom se tímto nezabývali. Ukradnu tady myšlenku kolegovi Horníkovi, že jsme vlastně v určité výhodě, že cokoliv teď uděláme, tak vždy bude mít sněmovna ještě náhradní variantu, a sice v podobě našeho vráceného návrhu z předchozího projednávání.

Myslím, že to ještě dokresluje mimořádnou zajímavost, abych byl mírný ve výrazech, zajímavost té situace, ve které jsme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem vystoupí pan senátor Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážený místopředsedo Poslanecké sněmovny, ta slova mi vlastně vzal kolega Oberfalzer. Jenom řeknu, že takový „otec“ registru smluv, což je poslanec Farský, v podstatě nemá problém ani s jednou, tak ani s druhou verzí. Ale ten míč zůstane na straně Poslanecké sněmovny, a my si zachováme tvář. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Michael Canov.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane poslanče, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, kdyby to šlo, tak bych podal návrh na prohlášení nicotnosti usnesení Poslanecké sněmovny. Bohužel to nejde. Přestože právě nicotnost by přesně vystihla to, čeho se dopustila Poslanecká sněmovna.

Protože to tedy nejde, podávám návrh na zamítnutí návrhu zákona z Poslanecké sněmovny. Jak už tady bylo zmíněno, všichni to víme... V Poslanecké sněmovně leží Senátem vrácený návrh, novela s pozměňovacími návrhy už několik měsíců, a stále leží... Proběhly už dvě schůze, nestalo se v Poslanecké sněmovně nic...

Co říká Ústava? Čl. 47 odst. 2. Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna, ve znění schváleném Senátem. Je tam to slovo „hlasuje“.

Jak vždycky říkají ústavní právníci, znamená to – bez zbytečného odkladu.

Když se stalo, co se stalo, hned jsem si vzpomněl na záležitost s prezidentem republiky Milošem Zemanem... Vzpomínáte na situaci, kdy premiér navrhl odvolání ministra financí Andreje Babiše. A prezident dával nějak najevo, že ho nechce odvolat, a nechce, a nechce... My, tady v Senátu, se nám to nelíbilo, říkali jsme, že se to musí udělat bez zbytečného odkladu. Mluvili jsme dokonce o žalobě k Ústavnímu soudu, že prostě Ústava ČR je prvotní, že se dodržovat musí. Jediný možný spor spočíval v tom, jestli už odklad uplynul, nebo neuplynul. Ale jinak jsme se na tom shodli. Dokonce lidé kvůli tomu demonstrovali na náměstích...

A tady, když si to přečtete, je to samé. To je tedy různý metr? Jednou na prezidenta republiky? Podruhé vůči Poslanecké sněmovně? Ta si to dovolit může? Navíc ještě Poslanecká sněmovna má k dispozici zákon, který se nazývá jednací řád, kde se dokonce mluví o prvním jednání poté, co to dostanou, že musí projednat.

Byl jsem určen, spolu s kolegou Větrovským, zpravodajem u tohoto zákona v Poslanecké sněmovně. Protože, ne že bych byl hujer, ale nechtěl jsem zmeškat, kdyby se to stalo, tak jsem osobně, a přes paní asistentku zjišťovali, kdy budu pozván, a nebyl jsem pořád pozván... Až jsem se dozvěděl z několika pramenů, že sice tento bod je v návrhu programu jako bod č. 1, ale je dopředu domluveno, že se vůbec projednávat nebude. Že se vyhodí z návrhu! Přesto jsme tam s kolegou Větrovským přišli, strávili jsme krásných 90 minut v bufetu, pod obrazovkou, kde jsme sledovali přesně to, co bylo avizováno dopředu. Bod byl v návrhu programu jako č. 1, a byl vyhozen. Příběh ovšem nekončí. Zatímco v případě prezidenta, ten nakonec návrh premiéra respektoval, a ministra financí Andreje Babiše odvolal.

Poslanecká sněmovna se zachovala jinak. Rychlostí blesku, „vcukuletu“ schválila novou novelu registru smluv. To je asi to samé, jako kdyby prezident republiky, místo toho, aby odvolal Andreje Babiše z funkce ministra financí, by jmenoval ještě jednoho ministra financí (třeba Miroslava Kalouska), ať tam jsou dva... A to sněmovna udělala!

Předkládá nám tento návrh sem! Co se tedy stane, když my dneska schválíme tento návrh? My ho schválíme, sněmovna se možná dostane – na základě usnesení komise pro Ústavu k tomu, že konečně projedná náš senátní návrh... Projedná ho? Bude hlasovatelný? Pokud nebude, tak to je už důkaz toho, že je to protiústavní. Každý návrh vrácený Senátem musí být hlasovatelný! A pokud bude hlasovatelný, co se stane, když teoreticky to schválí sněmovna? Tak budeme mít zákony dva? Budou platit oba dva? Nebo ten později přijatý? A jak se vůbec pozná, který je později přijatý, když je přijatý až pak podpisem prezidenta? Když oba třeba podepíše ve stejný den... (Hodina a minuta se neuvádí u podpisu, pokud vím...) Dobrý gulášek, co?

Přátelé, a nejedná se jenom ze strany Poslanecké sněmovny o pohrdání Ústavou ČR v tomto případě, ale o pohrdání Senátem!!! Uvědomme si to! Kolega Oberfalzer z toho měl legraci – tak máme dva zákony... Prosím vás, pokud si toto necháme líbit, tak tu fakt nemusíme být, pokud s námi bude takto sněmovna zacházet. Měli bychom se vzepřít, a zamítnout tento návrh, bez ohledu na jeho obsah!!! Tohle se přece nesmí dít.

Tím jsem zdůvodnil svůj návrh na zamítnutí tohoto návrhu z Poslanecké sněmovny. S tím, že předesílám, že v případě, že nebude vyhověno zamítnutí, ani předtím schválení, a dostane se do podrobné debaty, tak předložím opět senátní návrh, který minule Senátem prošel... Víte, co to bylo za pozměňovací návrh – tam bylo to, že přestane platit výjimka na Poslaneckou sněmovnu a Senát na zveřejňování smluv. Pořád si říkám, jestli to není důvod toho guláše, co se stalo. Protože – pan Horník tady použil, kolega Farský, ale mně támhle říkal kolega Farský, když jsme minule přijali ten pozměňovák v sadě několika přijatých pozměňováků s tím, že by musela smlouvy uveřejňovat i samotná sněmovna, že to sněmovna nikdy nedopustí... Tak to se vám zdá fér?! Všichni ostatní musí zveřejňovat, jenom zákonodárci ve svých orgánech ne? Mně se strašně líbilo, že Senát to schválil... Že ten se nebojí. Sněmovna se bojí? Nebo to dává všem ostatním, pro ni to neplatí? Asi ne.

Musím říct, že jsem tak rozčarovaný z celého tohoto procesu, jak jsem za celou dobu „pobytu“ nebyl. Takhle se prostě nemůže jednat, vážená Poslanecká sněmovno, prostřednictvím pana poslance... Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, za vaše vystoupení. Teď vystoupí pan senátor Jiří Carbol. Předseda Petr Vícha nežádá o přednostní právo... Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji, pane předsedo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane poslanče, chtěl bych vysvětlit, protože jsem byl tím, kdo na VUZP podával návrh – nezabývat se, proč jsem ho podával. Nebudu tady číst, jak návrh, který tady dneska před sebou máme, je v jednotlivostech přijatelný, nebo nikoliv, obecně. Chtěl bych říct, že návrh je hodný schválení. To za prvé. Za druhé. Je legislativně kvalitní. Za třetí. Je na něm široká politická shoda.

Návrh – nezabývat se, byť se podle Ústavy užívá v případě, že není nejmenší problém s tím návrhem, který přichází, tak v tomto případě jsem chtěl použít jako politický postoj. Tak jsem to kolegům na výboru také vysvětlil. Měl to být politický postoj Senátu k tomu, jakým způsobem se Poslanecká sněmovna zachovala. Nemělo to ale být žádné nadávání, urážení Poslanecké sněmovny apod. Nejsem právník. Takže to mám jednoduché. Nevím co bude, když to v Senátu schválíme, jestli se sněmovna urychleně sejde, aby schválila ten svůj; ten náš návrh, který u nich dneska leží, nebo jestli to nechají, aby náš schválený návrh podepsal prezident, a tím pádem se náš návrh, který jsme jim předtím vrátili, už zřejmě stane nehlasovatelný. Ale to nechám právníkům. Tím se trápit nebudu.

Podávám návrh na schválení návrh, který tady dneska máme, protože tím bych chtěl podpořit politický postoj Senátu. Vážená Poslanecká sněmovno, když s námi budete takto zacházet, tak nám tady vždycky posílejte kvalitní a perfektní návrhy zákonů, my se jimi nebudeme zabývat – a zjednodušíme vám to. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Petr Vícha.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, jsem rád, že kolega Carbol trochu zklidnil emoce... Na výboru jsme poměrně jednomyslně hlasovali pro návrh – nezabývat se. Přesně pro to, co on tady řekl. To znamená, nesouhlasíme s tím postupem, nechceme s ním mít v tuto chvíli nic společného. Ale návrh je lepší než nic. Sněmovna nás zkrátka může přehlasovat kdykoliv se jí zamane.

Kolega Horník řekl, že si zachováme tvář, míč je na straně sněmovny. Ale ono to tak už v tuto chvíli není. Už jsme postaveni před to rozhodování. Jenom dodávám – a co obce? A co firmy? O jakou tvář tady jde? O jaký míč tady jde? O konkrétní firma a konkrétní dopady, které mají poměrně velké dopady. My si tady hrajeme ping-pong s Poslaneckou sněmovnou.

Teď jenom abych to tady řekl, protože kolega Martínek tomu věnoval spousty energie – připravuje ústavní stížnost, a vím, že spousta z nás je připravena ji podepsat. Tak aby to byl potom argument i pro ústavní stížnost, tak připomenu postup.

Ve sněmovně přijali zákon o registru smluv. Připomínám, že to nebyl žádný – v řádné legislativně – vládní návrh atd. Byl to poslanecký návrh, nebyl samozřejmě vypořádán. Byl poslán sem do Senátu. Senát k tomu přijal pozměňovací návrh, kterými se snažil „zespravedlnit“ tu věc, zejména pokus se týče firem, aby je postavil na roveň, ať už jsou zřizovány obcemi nebo kraji, nebo státem – na úroveň soukromých firem.

Návrh PS smetla. Přijala svůj původní návrh, aby prakticky pár dnů potom dospěla k rozumu, a byl podán pozměňovací návrh, který byl tedy jednoduchý, že se jenom vyjímá Budvar. To jim trvalo téměř rok, mezitím jsme se už blížili té době, kdy to bylo už drasticky účinné. Přišlo to do Senátu, mezitím se v Senátu trošičku změnilo obsazení, a tak jsme po velké diskusi přijali pozměňovací návrhy, mezi zespravedlněním firem byla i záležitost, že i Senát, i Poslanecká sněmovna, a někteří další mají zveřejňovat. A teď už jenom hypotetická otázka, jestli je to ten důvod, co sněmovnu vyděsilo – a nejednou přicházejí k tomu, že po 1. 7. s účinností toho zákona to může mít drastické dopady na kdekoho. Ani jsem se ještě nedíval do registru smluv, jestli po 1. 7. – Senát a PS – vlastně oni to odložili, takže neplatí nic... Takže to máme dnes tady. Musím říct, že nebudu, přestože si myslím, že zákon je lepší než nic, tak nemůžu – vzhledem k proceduře – v tuto chvíli hlasovat pro zamítnutí ani pro schválení toho zákona.

Pokud to půjde do podrobné rozpravy, tak samozřejmě podpořím návrh kolegy Martínka na zrušení zákona jako celku. Protože, kolegyně a kolegové, on – podle mého – spravedlivý není. Byl tady k tomu uspořádán poměrně obsáhlý seminář se spoustou účastníků. Byli jsme na výjezdní cestě do okolních států. Chtěli jsme se zeptat v Rakousku, jak to tam u nich funguje. Považovali nás za blázny, že chceme v konkurenci zveřejňovat smlouvy obecních a krajských firem, když vedle toho fungují soukromé firmy. Pak jsme jim vysvětlili, oč nám jde, a pořád nás považovali za blázny...

Minimálně je tady jedna nerovnost, pokud se týče obcí. Protože tam je, že mají zveřejňovat obce třetího typu s rozšířenou působností. To je ale záležitost státní správy. Ale smlouvy jsou záležitostí samosprávnou. Takže obec, která je menší, má menší rozpočet, musí zveřejňovat; obec, která je větší, má větší rozpočet, zveřejňovat nemusí. Malá příspěvková školní jídelna, obce s rozšířenou působností musí zveřejňovat; velká obrovská obec s rozšířenou působností nemusí zveřejňovat... Prostě, kolegyně a kolegové, myslím, že tento zákon se nám moc nepovedl. Ať už Poslanecké sněmovně, Senátu, komukoliv. Prostě jako zákonodárcům se nám příliš nepovedl. Naběhli jsme samozřejmě Rekonstrukci státu, jsme strašně spravedliví, chceme, aby tady bylo protikorupční prostředí... Fajn, ale spravedlivě jsme v tomto případě nepostupovali.

Tím bych asi už v této chvíli skončil. Tím, že kolega Horník vetoval zákon, byť to zdůvodnil tím, že si zachováme tvář, a míč je na straně sněmovny, tak nevím, kde v této chvíli je míč. V každém případě si myslím, že pro obce a firmy to dobře v tuto chvíli není. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Jan Horník s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Ještě jednou. Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, omlouvám se kolegům, kteří jsou přede mnou, ale musím reagovat – vaším prostřednictvím – na slova Petra Víchy. Já s ním skoro ve všem souhlasím, protože jsme starostové oba dva, a cítím to úplně stejně, byť jako starosta menší obce.

Ale jednu věc bych poprosil – vaším prostřednictvím – na něj přenést. Za prvé. Na našem VUZP to nebylo jednomyslně. Mám dojem, že 3 jsme nehlasovali pro verzi – zamítnout. To je jedna věc. Druhá věc. Co říká, že firmy a společnosti čekají na tento zákon, a chtějí mít jistotu... Prosím vás, ony ji dávno mohly mít. Stačilo vzít tu naši verzi, takhle zvednout v Poslanecké sněmovně všichni ruce, mohli si ušetřit práci, nemuseli využívat 90 dní, a nevím jakých dalších nesmyslů. Firmy. Oni je hodili – z Poslanecké sněmovny – do tady tohoto brajglu... To jsme přece nebyli my. A proč to máme nechávat na sobě? My to fakt nejsme! Senát to tentokrát není!

Co říkal Petr Vícha, s tím naprosto souhlasím. Mnozí tady podlehli Rekonstrukci státu. Nepodlehl jsem.

Nepodepsal jsem, i když před rokem 1989 bylo dobře, když jsem podepsal Několik vět. Ale tentokrát jsem nepodepsal, nepodlehl jsem. A mám takový dojem, že je naprosto jedno, co my dneska uděláme. Nicméně já, když Petr Vícha říká, nebudu hlasovat ani pro, ani proti, tím pádem to minimálně vrátíme, ale rovnou prezidentovi. To znamená, hlasujme proti. V ten okamžik, když budeme hlasovat proti, Poslanecká sněmovna si může vybrat naši verzi, která už tam leží, nevím jakou dobu, anebo si vezme svoji devadesátkovou verzi a přehlasuje nás. Taková jsou dneska pravidla hry, takhle je jednací řád Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A s přednostním právem pan senátor Petr Šilar.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Dobré odpoledne nebo podvečer, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, pane předsedo. Nevystupuji často, málokdy, protože mě nebaví opakovat to, co tady bylo řečeno.

Chtěl bych jenom podtrhnout to, co řekl kolega Vícha a podepíši všechno a doplnit pouze o to, že nejde o naši knoflíkovou válku a dokazování si, kdo je lepší, jestli Senát nebo sněmovna, ale uvědomit si, že my zde tyto zákony schvalujeme pro své spoluobčany.

Myslím si, že mimo toho ne zamítnout anebo nezamítnout nebo zrušit, měli bychom se spíš lidem omluvit za to, jaké patvary – promiňte mi to slovo – tady občas z nás, ze sněmovny i ze Senátu, vypadnou, anebo někdy společně.

Vzhledem k tomu, že tento zákon o registru smluv nebyl vládním návrhem, ale poslaneckým, má všechny znaky kvapné práce, rychle ušité na objednávku – uděláme prostě líbivý program pro skupinu aktivistů a budeme pěkně vypadat, že bojujeme proti korupci. Místo toho tady je zákon, který skutečně patří zrušit od samého počátku a udělat z něj neplatnost.

Říkám to proto, že se také musím omluvit za to, že jsem byl ve hře právě díky poslancům ze sněmovny z našeho klubu, byl jsem tehdy nucen vzít jako předseda klubu pozměňovací návrh poslanců Jurečky a spol. kolem Budvaru. Bylo mně potom z toho, když jsem si uvědomil, že tady vlastně zase prosazujeme nějaký návrh, špatně, protože jsem si uvědomil, že tento zákon samotný je špatný.

Nevím, jestli jste mluvili nebo mluvíte, asi všichni mluvíte, protože jste normální, se svými spoluobčany. Shodou okolností ještě ve středu před naším jednáním jsem mluvil s ředitelem Lesů České republiky. Je to velice rozumný člověk, a normálně on říkal: Propánakrále! Vy si vůbec neuvědomujete, jakou děláte ostudu. My jsme ztratili konkurenceschopnost tím, že jsme vysvětlovali našim bavorským přátelům – lesákům, proč musíme zveřejňovat smlouvy, a oni nás mají za nevěrohodné partnery, my s nimi příště už žádnou smlouvu neuzavřeme, i s dalšími. My vypadáme jako blázni, přitom tyto smlouvy zveřejňujeme, ale my jsme úplně za šašky.

A to samé mi shodou okolností řekl pan kolega poslanec, který je zároveň ředitelem muzea, a říkal: Ty vole, vždyť já vůbec nechápu, že jsme mohli přijmout takovou kravinu. Musel jsem teď podepisovat smlouvy o výpůjčce exponátů na výstavu, a nejenom to, že musím dělat smlouvu o každé výpůjčce, ale já musím každou smlouvu zveřejnit. A když mně to podle tohoto zákona partner nezveřejní, tak smlouva je neplatná, já to nebudu mít pojištěné a pak se něco stane a budu mít nedozírné následky. A to je jeden příklad za druhým, že se ukazuje, jak tento zákon je špatný.

Z tohoto důvodu tady říkám sám za sebe, ne za klub ani za nikoho se neodvážím mluvit, že považuji tento zákon za velmi špatný. A to, co říkal a navrhuje kolega Martínek a co říkal nyní Petr Vícha, nehlasovat, ale navrhnout zrušit od samého počátku. Děkuji. (Potlesk.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Kdybych věřil tomu, že to zrušením skončí, tak zatleskám a podpořím to. Ale přece jenom ještě stále přemýšlím o menším zlu.

Nicméně dovolte mi použít dva citáty. Jeden notoricky známý: Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Nepodezřívám Rekonstrukci státu, že neměla jiný než dobrý úmysl, nepodezřívám ji, že chtěla znát důvěrné obchodní informace státních firem a podobně. Nepodezírám.

A druhý citát je z Vladislava Vančury, z Markéty Lazarové, a je to z úvodu, snad dokonce první věta, která zní: Blázniviny se rozsévají nazdařbůh. A toho jsme svědky. Chtěl bych vyjádřit určité ocenění nebo řekl bych z uspokojení toho, jak se v této kauze zachoval Senát. Senát od samého začátku našel odvahu se postavit tomuto návrhu a snažil se dokonce i seminářem, veřejným slyšením, prezentací auditní firmy o možných důsledcích odhalit nebezpečí skrytá v tomto návrhu, ačkoli na první pohled se může zdát občanům jako báječná věc – konečně zatočíme s korupcí a s nějakým zneužíváním veřejných prostředků.

Zůstává mi skutečně to jediné uvažování, co z toho může situaci zlepšit. Je fajn to hodit zpátky na sněmovnu a pak říkat: No, to víte, my jsme to mysleli dobře, my jsme měli pravdu, ale já vždycky mám pocit, jsem-li v nějaké hře, mám určitou spoluodpovědnost za výsledný efekt.

Já ještě váhám, jestli se ještě přihlásím do diskuse. Nicméně abych tady neopakoval, co bylo řečené, doporučuji všem, kdo tu nebyli nebo to zapomněli, aby si přečetli vystoupení Radka Martínka při vůbec prvním projednávání prvního návrhu zákona. A myslím, že on tam řekl všechno. A to bychom si možná měli tady v Senátu vyvěsit jako příklad toho, že máme – a máme tady věkovou hranici – opravdu využívat svých zkušeností a určitého rozumu a nenaskakovat na lep byť líbivým myšlenkám, které se tváří, že jdou spasit náš stát. (Potlesk.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Ivo Bárek s přednostním právem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Chtěl bych jenom upozornit, že teď v této chvíli to opravdu není jednoduchá úloha. Tento zákon a platnost smluv s ním spojená platí od 1. července, to znamená, pokud je někdo nezveřejní, tak už je smlouva neplatná.

Nechci říkat nějaký závěr, spíš jenom upozorňuji na to, že v případě, pokud tento zákon pošleme zpátky do Poslanecké sněmovny, tak tu naprostou nejistotu – a teď to říkám velice slušně – prodlužujeme podle mě o dalších x-týdnů. Zahrnujeme do toho obce – a teď to říkám úplně na rovinu – které nás už teď kritizují. To znamená v případě, že pokud přijmeme nějaký pozměňovací návrh, tím děláme ještě další, větší problém nebo tento problém prodlužujeme.

Chtěl bych na toto jenom upozornit. Podle mě asi nejlepším řešením v této chvíli je přijmout to, co přišlo, to znamená schválit návrh zákona tak, jak nyní přišel z Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna se v září asi nějak popere s naším návrhem. To je asi takováto myšlenka. A moc bych to neoddaloval. A určitě, pokud bude podána ústavní stížnost, tak si myslím, že Ústavní soud se k tomuto návrhu nějakým způsobem postaví a uvidíme.

Ale v tuto chvíli nevidím jinou variantu, jak podle mě zkrátit problematiku, která dneska tady je, abychom tento návrh schválili tak, jak přišel v současné době z Poslanecké sněmovny, když už neprošel návrh nezabývat se. Ono je to vlastně podobné, akorát bez rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Libor Michálek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo sněmovny, vážené kolegyně a kolegové. Na úvod bych chtěl velmi ocenit práci naší Komise pro Ústavu a parlamentní procedury, protože stanovisko jak ho máme před sebou, považuji skutečně za velmi pregnantně zpracované. A pokusím se nyní odhlédnout od meritu věci z toho důvodu, že se obávám, abychom tady nezaložili nějaký velmi nebezpečný precedens.

Z celého usnesení Komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury vyplývá, že tady došlo k obejití článku 47 Ústavy. A už to tady vlastně řekl kolega Canov, že pokud bychom ignorovali to, co Ústava procesně ukládá, pak opravdu nemáme v budoucnu příliš silný mandát k tomu, stavět se proti jiným pokusům o porušení Ústavy.a

A stejně, jak vlastně tento článek, nebo byl pokus obejít tento článek 47 u zákona o registru smluv, do budoucna by mohlo takové obejití hrozit u jakéhokoli zákona, protože pokud se k tomu nepostavíme čelem a nenazveme věci pravými jmény, je jenom otázka času, kdy se to opět v nějaké jiné podobě bude opakovat.

Dovoluji si připojit se k návrhu, který tady zazněl jak ze strany pana senátora Canova, tak pana kolegy Horníka a podporuji zamítnutí této novely zákona. A pokud se tady najde alespoň 17 senátorů a senátorek, kteří takhle k tomu postoj zaujmou, lze následně podat ústavní stížnost. Není to tak, že by Senát byl bezzubý a bude se jenom dívat, co s tímto naším usnesením Poslanecká sněmovna udělá. A tak, jak jsem měl možnost seznámit se s důvody ve stanovisku Komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury, troufám si tvrdit, že by Ústavní soud takovéto stížnosti vyhověl.

Ještě jednou: Podporuji zamítnutí této novely zákona. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Pokračujeme v obecné rozpravě. Do rozpravy je přihlášen s právem přednostního vystoupení pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Páni místopředsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně a vážení kolegové. Jsme v takové patové situaci. Za prvé bych chtěl říci, že tady několikráte zaznělo, že Senát nese svoji vinu, že sněmovna nese svoji vinu. No, já se také domnívám, že Senát příliš velkou vinu nenese. Možná, že by bylo dobré, kdybychom si každý, jenom pro vlastní svědomí, našli stenozáznamy včetně hlasování, jak jsme se kdo chovali. Jsem rád, že se tady oceňuje, řekl bych, nadhled a rozhled pana kolegy Martínka, ale tehdy mu většina zde přítomných nevěřila. Kdyby mu věřila, výsledek našeho hlasování by byl jiný. Nedíval jsem se, ale mám pocit a myslím si, že jsem hlasoval shodně s panem kolegou Martínkem. Ale to už je vlastně jedno, ale podívám se.

Nátlak Rekonstrukce státu byl obrovský – nyní mi ho připomíná skupina lidí, která tu lobbuje za schválení zákona o zákazu chovu kožešinových zvířat. Myslím si, že my jsme nepřísahali, resp. neskládali slib na lobbisty, my jsme skládali slib na Ústavu České republiky a že budeme jednat v zájmu všech občanů podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Možná, že bychom si to měli vždycky před každou schůzí připomenout, že by nám tady třeba nejmladší senátor tento slib zopakoval, bylo by to pro nás i prospěšné.

Ale nyní vážně, úplně vážně. Když přemýšlím, co je nejmenší zlo – protože se vším se tady pohybujeme v oblasti zla – které jsme jako senátoři podle mého přesvědčení nezpůsobili, myslím si, že ho způsobil určitý nadhled, který si myslí, že má Poslanecká sněmovna, a zejména i podléhání velké části Poslanecké sněmovny atmosféře blížících se voleb do Poslanecké sněmovny, protože nad rozumem zvítězil jaksi hon za popularitou, aby je nikdo nemohl obvinit, že nahrávají nějakým korupčním jednáním.

Domnívám se, že je potřeba myslet na jednu věc. Tady je avizováno minimálně jedno podání k Ústavnímu soudu. Možná, že budou dvě, i za proceduru, kde nás sněmovna obešla. A Ústavní soud bude zkoumat všechny kroky našeho Senátu, které jsme učinili, jestli jsme se na tom podíleli více či méně.

A z tohoto pohledu – byť všechno, co jste tu řekli, zejména pan kolega Canov má hlubokou pravdu – se mi zdá, že by v tuto chvíli z této patové situace bylo nejlepší, kdybychom byli schopni dojít k marné lhůtě. A řeknu vám, proč. Proto, že bychom se přímo aktivně do schválení toho, co nám přišlo, nedostali. A my cítíme, že to chceme schválit jenom kvůli jedné věci. A pokud pro to zvednu ruku, zvednu ji jenom proto, že nechci vystavovat ty, na který tento zákon dopadá, obce a firmy k tomu, aby musely nyní už na základě probíhající nebo platné účinnosti tohoto zákona postupovat v období velkých zmatků, protože neví, jestli bude platit to, co tady nyní projednáváme my, nebo to, co jsme poslali do Poslanecké sněmovny. Ale v každém případě musí postupovat podle zákona, který je platný a účinný. Tam jsou samozřejmě velká rizika. Slyšeli jste tady, že některé firmy, a velké firmy, mají avizo, že s nimi partneři nebudou uzavírat smlouvy. Možná, že si někdo třeba přeje, aby Lesy České republiky byly takový podnikatelský – promiňte mi to slovo – mrzáček, který bude naprosto odhalený a bude zralý na privatizaci, privatizaci někým, kdo má velké peníze, nebo já nevím, což tady asi drtivá většina nechce.

A druhá věc, která je. Když tady tento zákon zamítneme, bude platit to, co je nyní platné a účinné. Pokud bychom tedy přijali to, že nepřijmeme žádné usnesení, dopracovali se k tomu, což není jednoduché, já to vím, to by se musely kluby na tom seriózně domluvit, tak je jedna šance, že tento zákon bude, doufejme, pravděpodobně podepsán v té podobě, jak ho poslala Poslanecká sněmovna, před Ústavním soudem zůstaneme v podobě, že jsme se s ním neztotožnili, což je lepší výchozí situace pro jednání Ústavního soudu. A přitom ty subjekty, které nyní budou tímto zákonem, platným a účinným v tuto dobu, od 1. července dotčeny, budou jím dotčeny jenom do té doby, než zákon bude vyhlášen ve Sbírce, což snad bude v nějaké dohledné době.

Vím, že moje konstrukce je krkolomná, říkám, že bych potřeboval dohodu politických klubů a dodržet ji. Ale myslím si, že by nám dávala nejlepší východisko pro jednání před Ústavním soudem, kam, jak to vypadá, půjdou minimálně jeden až dva návrhy, jeden týkající se nerovnosti, kterou zákon zakládá, jak avizuje kolega Martínek, a druhý se týká procedury, když sněmovna podle našeho názoru porušila svůj vlastní jednací řád a minimálně, já nevím, duch anebo filozofii Ústavy v přístupu komor k rozhodování o zákonech.

Tolik moje úvaha a návrh, pokud bychom byli schopni to prohlasovat tak, že bychom nepřijali žádné usnesení a tím pádem by zákon šel prezidentovi, marná lhůta, a my bychom z toho byli přece jenom drobet více venku. To je vlastně to, co tady chtěli ti, kteří navrhovali nezabývat se. To je vlastně de facto stejný výsledek. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další do obecné rozpravy je přihlášen s právem přednosti pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji za slovo, nebudu zdržovat. Připomenu, co už zde zaznělo: Od 1. července již platí sankce, tento zákon platí už dávno. Myslím si, že není úplně zodpovědné nechat běžet několik dalších měsíců tento režim, který je schopen zlikvidovat firmy nebo totálně zavřít výkon státní správy nebo samosprávy.

Ale já jsem se hlásil jenom kvůli jedné věci. Prosím o pětiminutovou přestávku po skončení obecné rozpravy před hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, beru na vědomí, děkuji. A nyní vystoupí paní kolegyně Eliška Wagnerová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Pane první místopředsedo Poslanecké sněmovny, je to pro mě velmi těžká situace, protože ono skutečně jakékoli řešení je řešení špatné, je řešení opravdu špatné. Pan předseda mi vzal trochu vítr z plachet, protože já jsem se v ústavně-právním výboru klonila k zamítnutí tohoto návrhu, a to především z důvodu ochrany Senátu, prestiže Senátu, a potom samozřejmě z toho důvodu, že tuto proceduru jsem považovala za natolik vadnou, že není schopna dodat legitimitu tomuto zákonu. Tak to říká i Ústavní soud setrvale, že řádná procedura zajišťuje zákonu legitimitu. A to se v tomto případě nestalo.

Vyjádřím se nejprve k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Martínka. Navrhuje jako pozměňovací návrh zrušit celý zákon. No, to nejde, to tedy by byl přílepek jak hrom, a to skutečně dost dobře nejde.

Ale faktem je, že pan předseda má pravdu v tom, že by bylo skutečně dobré, kdyby se kluby usnesly na řešení, že by zde nebylo přijato žádné usnesení. A proč to říkám? Říkám to proto, protože Ústavní soud nebo minimálně někteří soudci to rozhodně razili – teď nevím, jaká je tam momentálně situace – a říkají: Když jste hlasovali pro zákon, když jste si nezachovali distanci, tak je otázka, jestli můžete jít k Ústavnímu soudu, protože jste to měli ve svých rukách, jak zákon dopadne. Minimálně, opravdu minimálně by tato pozice byla ztížená. A možná, že by se tam mohl najít i soudce, který řekne: Vyřešte si to politicky, nechoďte sem, když jste hlasovali tak, jak jste hlasovali. Dobře. Čili jinými slovy, já se opravdu nakonec přikláním k tomuto řešení, ovšem s tím, že dospějeme-li k němu, rozhodně by mělo být přijato předložené usnesení.

Pane předsedo, vzhledem k tomu, že se tento zákon teď opravdu projednává, navrhla bych, ať už to dopadne, jak to dopadne, že by v souvislosti s tímto bodem bylo přijato usnesení, které by konstatovalo – když dovolíte, asi bych ho nyní načetla ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, že bychom tím pádem přijali usnesení v rámci tohoto bodu a pak bychom následující bod vypustili.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Ano, pak bychom už další bod mohli vypustit.

A toto usnesení v podstatě zní:

Senát

1. souhlasí se závěry uvedenými v usnesení č. 4 Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury z 5. schůze konané 11. července 2017;

2. vyzývá Poslaneckou sněmovnu k dokončení projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., (senátní tisk č. 79, sněmovní tisk č. 699).

To je znění usnesení. Musela jsem ho bohužel číst takhle hloupě, protože jsem ho opravdu musela načíst.

Toto je můj názor a mé doporučení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Nyní vystoupí pan senátor Jiří Carbol.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové. Tomuto všemu jsem vlastně chtěl předejít návrhem nezabývat se, a bohužel se mi to nepodařilo.

Mám trošičku problém s tím, co navrhl pan předseda Senátu s marnou lhůtou, ale samozřejmě je to možné, pokud se senátoři svobodně rozhodnou, že nebudou hlasovat ani pro, ani proti, v reálu to potom tak vyjde. Ale mám pocit, že Ústava takto konstruována nebyla a mně tento proces přijde trošku na hraně. Ale nejsem právník, nerozumím těm věcem, takže si to mohu dovolit myslet.

Jak už zde řekl pan místopředseda Bárek, na tento zákon čeká spousta podniků, veřejné vysoké školy, Česká televize, Český rozhlas, obce a města. A my dnešním rozhodnutím buď to vrátíme sněmovně a tím pádem dostaneme všechny podniky a další, kteří na to čekají, do tlaku, že budou další dva měsíce čekat, jak to dopadne.

Proto bych vás chtěl poprosit, abyste hlasovali buď pro schválení, anebo svobodně se rozhodli pro marnou lhůtu.

Jsem přesvědčen, že tento zákon povede k šetření s veřejnými prostředky, ne, že nepovede. Ale pochybovači musí skousnout to, že zákon musí v praxi ukázat, kdo jaké smlouvy uzavírá a kde jaké peníze tečou, protože už dneska konkrétní příklady přece znáte z tisku, z internetu. Dnes tento zákon platí v nejtvrdší podobě.

Znovu vás prosím, abyste přistoupili k tomu, buďto schválit anebo k marné lhůtě, protože tím se spousta věcí vyřeší. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí paní senátorka Renata Chmelová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne. Debata se nyní posunula trošku někam jinam, k věcem kolem hlasování. Ale nedá mi, abych neřekla svůj názor na to, co tady několikrát zaznělo, a to, jak jsou podniky poškozovány tím, že musí zveřejňovat smlouvy v registru smluv.

Chci upozornit, že již v současné době státní podniky ve velkém zveřejňují smlouvy, v registru smluv je přes 20 tisíc smluv podniků vlastněných státem nebo obcemi. A podniky mají možnost, a také ji hodně využívají, chránit svoje obchodní tajemství, úplně jednoduše tím, že to prostě ve smlouvě vyškrtnou. Nerozumím tedy argumentům, jak to někoho může poškozovat. Obchodní tajemství se prostě ve smlouvě začerní.

Ale chci především upozornit na to, že státem vlastněné podniky již musí 16 let dodržovat zákon č. 106 o poskytnutí informací, a ty musí poskytnout všechny informace.

Chtěla bych, aby toto zde zaznělo.

A závěrem chci říct, že jsem osobně přesvědčena, že zveřejňování smluv posiluje důvěru veřejných institucí. Zveřejňování smluv podle mne vede k tomu, že když je průhledné hospodaření a průhledně se hospodaří s penězi daňových poplatníků, tak smluvní strany by snad neměly mít problém to zveřejňovat. A občané mají právo se kdykoli podívat na to, co se za jejich peníze reálně kupuje. A pokud se hospodaří dobře, posiluje se tím sounáležitost a důvěra ke státu, k samosprávám, k úředníkům, zkrátka v našem skeptickém Česku se posiluje kredit politických institucí. Pokud se dobře nehospodaří, děje se s prestiží naší veřejnosti pravý opak. A to bychom si přece přát neměli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko. A nyní s přednostním právem pan místopředseda Jaroslav Kubera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já to mám teď hrozně těžké, protože jsem se málem zase rozplakal po projevu paní senátorky. Ono to tak jednoduché není, jak to tady líčila.

Zkusme si zahrát na pravdu. Svého času byli osloveni poslanci a senátoři jistými skupinami lidí, kteří žádný mandát sice nemají, ale to vůbec nevadí.

Tam jim bylo nastíněno několik věcí, které by se měly, aniž by tam bylo do detailů popsáno, jak by měly vypadat. Bohužel, někteří zákonodárci na to reagovali a v podstatě přislíbili podpisem krví ďáblu, že to, co podepsali, budou podporovat. A teď mají problém, co s tím. Ten registr smluv má jinou funkci, mluvila tady o tom paní předsedkyně Úřadu na ochranu osobních údajů, že data mají obrovskou cenu. Data ze smlouvy, která nemusí být žádným obchodním tajemstvím, mají obrovský význam pro toho, kdo se chce zapojit do nějakého podnikatelského procesu, aniž by to bylo jakékoli tajemství. Jsou to jenom zdánlivě zcela běžné údaje, které pro dodavatele nebo konkurenci mají nezaplatitelnou cenu a takhle ji má zadarmo.

Ujišťuji vás, že veřejnost až tak nekontroluje, veřejnost zajímá, jestli ve městě dobře pracují, jestli ve městě utrácejí řádně peníze, to ji zajímá. Jak to dělají na druhém konci republiky, ji až tolik nezajímá. Ale samozřejmě, dá se toho úžasně politicky využít, řeknu jednoduchý případ, jeden už jsem říkal, řeknu druhý, v registru smluv se objeví obec, která postavila kruhový objezd, a stál ten objezd 10 mil. korun. Jednoduchým způsobem se dá napsat, všechny kruhové objezdy, vypadne tam jiný kruhový objezd, který stál pouhých 5 mil. korun. A stačí jeden článek v novinách, jak je možné, že v Horní Dolní postavili kruháč za 5 milionů a v Dolní Horní za 10. To nám tedy, soudruzi, vysvětlete! A už je to tady. A než kauza vyšumí, tak je třeba po volbách a ta reprezentace v té obci už je mrtvá, protože voliči nebudou zkoumat, jak to ve skutečnosti bylo. Na to se většinou stejně přijde, jako se letos přijde po volbách na to, že čirou náhodou nám Německo vydá Alexandera Nováka tři dny před volbami a dva dny před volbami půjde pan premiér k soudu jako svědek, ale noviny to budou podávat tak, že je Sobotka u soudu. To se děje před každými volbami, nebude tomu jinak.

Ten názor je od počátku chybí. To, co tady vy teď předvádíte, je v podstatě zločinné spolčení, kde vy se tady před národem domlouváte, jak to tedy tady upytlíkujeme, aby to vyšlo, akorát že ústava jaksi a slib senátora tady nic neznamená, protože my se tady sejdeme kluby, s předsedy to nějak dojednáme, nějak to tady upatláme, abychom z toho byli venku. A proč to tedy neuděláme normálně? Proč to nezamítneme a ať si s tím Poslanecká sněmovna naloží, jak si s tím naloží. Dělá si s tím, co chce. Ono se stejně ukáže, že to nebude fungovat. Mimochodem, ta úžasná 106, velká většina těch žádostí nemá žádný význam, aby někdo věděl. Jsou to takoví ti notoričtí škodiči, kteří píší, a když jsem se ptal autora, pana Kužílka, který je velkým expertem na transparentnost státní správy a současně na ochranu údajů a dělá za to přednášky, které stojí od 2000 do 2800 a úředníci na ně jezdí, kde jim to je vysvětlováno, jak to je s tím jedním proti tomu druhému, jeho rada, co dělat s člověkem, kterému se už úřad věnuje 2 roky a nemá to žádného konce, tak on říkal: Tak ho pořád žádejte o doplnění otázky, donekonečna, protože oni si pořád mezi sebou s tím člověkem, kde zjevně není žádný zájem normální, ale oni podle zákona musí. To je jeden z těch zákonů, který bude mimochodem velmi zajímavý, až nastoupí ta směrnice o ochraně osobních údajů, jak to bude bezvadné. Zase budou všichni školit. Všimněte si, že na GDPR už všichni školí, a ono to ještě neplatí. Ale už je 3000 zaškolení, abyste neměli tu šílenou pokutu. Představte si, že obec dostane pokutu ve výši 4 % obratu. A mimochodem, v tomto zákoně je jiná protiústavní.

Poslanci v dobré víře vyřadili malé obce, aby se zavděčili, a oni tam nejsou, ale oni dělají kanály za 160 milionů, kruháče, všechny možné obrovské stavby, ale oni tam nejsou. A proč tam nejsou? Protože někdo chtěl být hezký, nebudu jmenovat, protože to byl bohužel můj kolega z mé strany, tak jako... Ale to mně je jedno. Ale prostě to se vždycky takhle udělá, udělám úlitbu, a ty malé tam nebudou, ty velké, ať si trhnou. Teď sice od 1. července je pikantnost, protože už platí ta neplatnost, když někdo nezveřejní, takže to funguje tak, že všichni radši zveřejňují všechno. Já právě proto jsem vystoupil. Já mám pozměňovací návrh, kdy tam je částka, že vše od 50 tisíc korun se zveřejňuje. Vědí autoři tohoto zákona, pane poslanče, to znamená ve velkém městě? Mailových pokynů nad 50 tisíc dává úřad asi deset denně, protože každé kácení stromů, každé sekání, všechny tyto podle rámcové smlouvy, to už jsou dílčí pokyny, kde musí to všechno vymailovat, aby to byly smlouvy, a zveřejnit to na tomto registru. Zdá se vám to normální? Žádný význam to nemá pro transparentnost. Prostě z boje proti korupce se stal jeden z nejlépe honorovaných byznysů, a když si přečtete, jaké dotace plavou těmto organizacím, tak to jsou velké. A nejkrásnější bylo, že teď jsme od jisté organizace dostali úžasně příjemný mail, abychom my zhodnotili ji, to hlavně platí, vaším prostřednictvím, pro pana senátora Martínka, jestli ta jejich snaha měla účinek. Milý kolega Vystrčil, který je takový hodně hodný, tak jim odepsal, že všechno prý má, ale hlavně aby ze sebe nedělali užitečného idiota. To jenom na okraj.

Takže já taky nevím teď, co s tím. Mně by stačilo ke spokojenosti, kdyby se 50 tisíc změnilo na 100, protože by mí zaměstnanci se nemuseli každý den v tom babrat a vyměňovat si s Technickými službami maily, že mají potvrzeno, že to udělali, překontrolováno, pak to tam zveřejňovali. Oni jsou ti úředníci tak vystrašeni z těch pokut a z toho všeho, co se tady děje. Všimněte si, co jsme tady projednávali, jaká je tady atmosféra, jak se tady mlátí pokutami. Umí si někdo představit, co to bude znamenat podle směrnice, když někdo opravdu vypálí, jak tady říkala paní předsedkyně, kolik by dostal ten T-Mobile, kdyby to bylo už podle nové směrnice? Nezbláznili se v tom Bruselu náhodou? Oni žijí úplně někde jinde, ale bohužel veřejnost má dojem, že my taky. Jenom ten, komu ty zákony padnou na stůl, starostovi nebo někde na obci nebo v podniku, tak jenom ten ví, on mi říká: A proto mě rozčiluje, prosím, aby média to slyšela, ať neříkají, že Senát schválil, ať říkají, koalice v Senátu prosadila. Protože já nebudu odpovídat občanům, o jakých blbostech jsem hlasoval pro, a oni nemají všichni jako, že se podívají na sjetinu. Oni budou říkat: Vždyť jsem četl v novinách. Senát schválil... Ať napíší, kdo schválil a kdo neschválil. Protože já jsem například neschválil tu slavnou směrnici o těch elektronických komunikacích a vím, že z toho bude průser, ale elektrovoltaika, opakuji vám to znovu, budete se divit, vy, co jste pro to hlasovali. Protože ve 30 dnech přece je vám jasné, že není normální člověk schopen projednat toto maso, které tady máme, to nikdo nečte, mezinárodní smlouvy, nikdo nečte dopodrobna všechny ty evropské úžasné věci, co sem chodí, tam stačí si vzít jenom ten text a vidíte, že naše usnesení by muselo znít: Běžte s tímto nesmyslem někam. Ale naše usnesení většinou zní: Vítáme... Oni pak mají dojem, jako že výborně. Ale já se omlouvám, paní senátorko, já si nenechám mluvit do toho, o čem budu mluvit. To můžu, když dělám zpravodajskou zprávu, ale v diskusi si já mohu mluvit, o čem mě zrovna napadne.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ne, k věci, k věci se může mluvit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže k věci... Já vám řeknu, k věci...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  K věci bych prosil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Žádné řešení to nemá. Takže udělejte poradu klubů, nikomu to neříkejte, což je docela těžké, když to slyší v tuhle chvíli čtyři bezpečnostní služby, o kterých jsme hlasovali před chvílí, takže to neutajíte, to bychom museli z toho udělat tajné zasedání, znáte to, do zítřka by to všichni věděli. Takže si udělejte tuto konspiraci, se kterou já hluboce nesouhlasím a odmítám se na ní podílet, protože pořád vím, jak funguje ten slib, já si hlasuji podle svého vědomí a svědomí, nikdo mě nedonutí hlasovat jinak, jako mě nedonutili hlasovat pro lisabonskou smlouvu, o které tady teď všichni pláčete, tak se podívejte do sjetiny, kteří tu byli, jak jste tehdy hlasovali. Na shledanou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, samozřejmě, že každý má právo a hlasuje podle svého názoru a svědomí. A teď pan senátor Ladislav Kos vystoupí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, senátoři, musím říct, že mě k vystoupení provokoval pan místopředseda Kubera, vaším prostřednictvím, pane předsedo. Já jenom bych rád sdělil panu místopředsedovi, prostřednictvím pana předsedajícího, k těm 106, že existují městské části, kde zastupitel i senátor nedostane z úřadu, resp. z radnice informaci jinak než 106. Včerejší příběh. Takže nejde všechno paušalizovat.

Ale abych se vrátil k věci... Víte, tady poslouchám potoky slz o tom, jak politici naletěli Rekonstrukci státu, jak Lesy asi zkrachují, protože musí zveřejňovat smlouvy, zazněla tady otázka: A co obce si počnou? Já se obávám, že ty slzy jsou dost krokodýlí. Ono to tady tak trochu zaznělo. O co jde? Ono vlastně jde o zrušení zákona jako celku. Myslím si, že volby jsou docela blízko, i když mě osobně se třeba netýkají. Tento týden byl těmi negativními informacemi pro občany ohledně informování a nějakých protikorupčních opatření docela tristní. Jednak sněmovna neprojednala rozšíření kompetencí NKÚ, Ústavní soud vydal rozsudek ohledně zveřejnění nebo vydání 106 ČEZu, resp. ČEZ měl vydat 106, po deseti letech se rozhodlo, že nemusí vydávat, že vlastně stačí, když má soukromá osoba jednu akci a vydávat nemusí. Myslím si, že realizací toho návrhu, který tady také padl, pozměňovacího návrhu, zrušení smlouvy jako celku, tak si myslím, že bychom zase tady ty názory občanů na politiku a politiky pohřbili docela hluboko pod zem.

Já bych prosil o trochu racionálna, myslím si, že zveřejňování smluv má samozřejmě svá úskalí, já to vidím třeba u zveřejňování smluv vysokých škol, u nějakých výzkumných úkolů a podobně. Ale vraťme se zpátky na zem a nějakým způsobem zracionalizujme úvahy toho, co je možné a co není.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Ještě se přihlásil pan senátor Jan Horník... (Jaroslav Kubera žádá o faktickou poznámku.) Tak pan Kubera faktickou, to jsem zvědav...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Jenom malou reakci na pana senátora Kosa, jestli tam máte zastupitele, který si musí podle 106 žádat od úředníků o nějakou informaci, tak ho buď vyhoďte, nebo ať vrátí školné. Ten samozřejmě podle zákona o obcích má neuvěřitelná práva, co všechno může. A jestli tam nemá starosta nebo zastupitelstvo pod sebou úřednictvo, je pravda, že směřujeme tam, že nám bude úřednictvo všeobecně vládnout, tam už budeme dělat jenom státní správu, to je pravda. A pokud jde o ten Ústavní soud, to rozhodnutí bylo podle mě naprosto správné, samozřejmě na to můžeme jiný názor mít, ale soud je soud a soud tak rozhodl. To jako, s tím nic neuděláme.

Ona ta transparentnost se týká, já jsem se mimo jiné ptal těch neziskových organizací, promiňte, neziskové organizace prostřednictvím... Nezveřejňují, tady jsme se o to pokusili, aby tady zveřejňovaly, kde berou peníze. Neuspěli jsme, že?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Prosím, pan senátor Horník vystupuje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Já se hrozně omlouvám, potřetí, paní Wagnerová dělá: Už ne, prosím. Ale mě to začíná konečně bavit. My se tady bavíme o 106, kolegyně, kolegové, já jsem podle 106 dal tady žádost o zveřejnění informace od našeho pana kancléře. Já vám všem poskytnu odpovědi, jak koná tento orgán, co jsem dostal, nic. Dostal jsem možnost, můžu nahlédnout. Ale prosím vás, já jsem chtěl podle 106. Mám to dát někudy jinudy? Mám jít k nějakému redaktorovi třeba iDNES nebo kde, ať on si dá tu žádost? Je to k věci.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Není to k věci.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Já mluvím o 106, o transparentnosti...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  106 není předmětem jednání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Registr smluv je o transparentnosti. Já vám jenom říkám, že tento ústav, kde všichni sedíme, nepostupuje podle zákona, nepostupuje podle ústavy, podle 106 ani senátorovi nic neposkytne. To je prostřednictvím pana předsedy vzkaz pro pana místopředsedu Kuberu. Takhle to tady funguje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Musím reagovat. Já bych byl velmi rád, kdyby se každý ze senátorů choval stejně, resp. aby si nikdo nevyřizoval možná svoje chyby nebo nechyby touto formou. Je tady spor mezi panem kancléřem a panem Horníkem. Já myslím, že by neměl být zatahován minimálně aspoň do jednání pléna Senátu. Děkuji vám.

Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Byl návrh pana zastupujícího předsedy klubu ODS Oberfalzera na pětiminutovou přestávku. Takže... Budeme hlasovat, a ještě pardon, ještě uděláme vyjádření předkladatele a zpravodajů. Takže pan předkladatel má právo se k proběhlé diskusi vyjádřit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Radek Vondráček:  Já jsem seděl, ani nedutal, debata se rozšířila na svobodný přístup k informacím. O ústavnosti postupu. Já bych to trošičku vrátil na začátek, ta novela je užitečná, je legislativně kvalitní, je to kvalitní právní text, co jsem udělal, a samozřejmě nějaké spory tady jsou. Já vám můžu říct, že poslanci mají zase jiné názory, co se týká suverenity Poslanecké sněmovny. Jediná autorita je Ústavní soud, možná, že se k tomu jednoho dne Ústavní soud vyjádří. Já bych se chtěl vrátit na začátek. Pan senátor Vícha tady použil slovo ping-pong. Jestli by šlo odhlédnout od toho ping-pongu a vrátit se k tomu základnímu, že skutečně adresáti právní normy čekají, zda se jim dostane větší právní jistoty. Já vám jenom můžu říct, že vy vidíte až ten konečný produkt vždycky z té Poslanecké sněmovny, ale ta diskuse, co je tady, je i tam. Tam jsou příznivci, tam jsou odpůrci. Všechno, co tady bylo řečeno, tady zaznělo. Třeba návrh na 100 tisíc místo 50 tisíc. To bylo téma, které jsme probírali poměrně dlouze. Nakonec vyhrálo 50 tisíc. Máme za sebou tři roky těchto diskusí. Ta novela je relativně jednoduchá, já vás tedy poprosím o přízeň, jdu si dál sednout a nedutat, počkám si, jak to skončí. A děkuji, že jste se tomu tak věnovali, s takovou energií. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já nyní se ptám všech zpravodajů, vyjma garančního, zdali se chtějí k proběhlé rozpravě vyjádřit? Hospodářský výbor? Ne. Komise, paní senátorko Wagnerová, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechcete. Dále byl pan kolega Martínek? Nechce. Zpravodajové... (Dotaz z pléna Senátu na možnost vystoupení pana Horníka.) Pan Horník nebyl zpravodaj, pokud vím. Nechtějí se vyjádřit zpravodajové. Takže garanční zpravodaj, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, pane místopředsedo. V diskusi vystoupilo 12 senátorek a senátorů, z toho 4 opakovaně. Nebudu komentovat, jenom k některým vystoupením. Pan senátor Horník řekl, že vrátíme-li návrh nebo zákon, poputuje rovnou k prezidentovi, pokud ho vrátíme, bude v září projednáván na Poslanecké sněmovně, a teprve odtud putuje. Pan senátor Canov navrhl zamítnout. Pan senátor Carbol pochyboval o legitimitě marné lhůty, mohu ho ujistit, že je to v souladu se zákonem. Pan předseda Štěch navrhl nepřijmout žádné usnesení, tady jenom technická poznámka, toto by byla nejrychlejší účinnost toho, platnosti. Paní senátorka Wagnerová navrhla zařadit doprovodné usnesení. Padl tady i návrh na - schválit, ale ten už je z jednoho výboru, to už je hlasovatelné.

Tedy po přestávce budeme hlasovat v pořadí schválit, zamítnout a po vyjádření o doprovodném usnesení paní senátorky Wagnerové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, děkuji, pane garanční zpravodaji. Vyhlašuji přestávku do 20.13 hodin.

(Jednání přerušeno v 20.08 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 20.13 hodin.)

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Je 20:13 hodin. Přestávka končí. Posaďte se, soustřeďte se na hlasování. Tak, dávám znělku, kterou přizvu k hlasování.

Před vyhlášením přestávky... Pan předseda klubu Starostové žádá o odhlášení a nové přihlášení. Takže vás odhlašuji. Můžete se znova přihlásit. Tak... Pan garanční zpravodaj, senátor Nenutil, před přestávkou sdělil... Pan senátor Miroslav Antl chce vystoupit? (Miroslav Antl se omlouvá za chybné přihlášení se.) Děkuji.

Jako první bude hlasování o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Schválit! Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Prosím vás, buďte v tichu, sledujte, ať potom nejsou zbytečné dohady, že hlasování nebylo v souladu s jednacím řádem. Registrováno 62, kvórum pro přijetí 32, pro návrh 14, proti 2. Návrh byl zamítnut.

Druhé hlasování, tak jak nás s ním seznámil pan garanční zpravodaj, bude o návrhu, který přednesl pan senátor Carbol. Canov, pardon. Promiňte. A to je návrh zákona zamítnout. Zahajuji hlasování. Nejde mi to... Ještě jsem nezahájil... (Milan Štěch řeší s Miluší Horskou technické problémy.) Já jsem to mačkal už pětkrát... Zkusím to takto, přes displej. Ano, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 82, registrováno 64, kvórum pro přijetí 33, pro návrh 14, proti 15. Návrh byl zamítnut.

Tím pádem jsme dospěli, vzhledem k tomu, že nebyl schválen ani jeden z předložených návrhů, k tomu, že se otevírá podrobná rozprava. Přihlášen je pan kolega Radko Martínek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radko Martínek:  Jak jsem avizoval, načítám pozměňovací návrh, který máte před sebou, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., senátní tisk č. 161. Navrhuji zákon upravit takto.

Zákon ze dne, doplní se, pokud bude přijat, kdy, 2017, kterým se zrušuje zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Parlament se usnesl na tomto základě ČR.

§ 1 – zrušuje se.

1) zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).

2) část 65. zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1996 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změnách některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 - účinnost.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Odůvodnění číst nebudu, máte ho před sebou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já bych si dovolil načíst také ten pozměňovací návrh. Je to pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Senátní tisk č. 161.

V čl. I se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:

V § 3 odst. 2 písm. i) se částka 50 tisíc nahrazuje částkou 100 tisíc. Následující body se přečíslují.

Zdůvodnění: Částka 50 tisíc způsobuje nadměrnou byrokracii a zahlcuje registry údaji marginálního významu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní se přihlásil pan senátor Michael Canov, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane poslanče, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já dávám pozměňovací návrh, jsem si vědom, že nebude hlasovatelný, pokud bude schválen pozměňovací návrh kolegy Martínka. Takže myslím si, že ho dávám pravděpodobně zbytečně.

1) V čl. I za bod 2 vložit nový bod 3, který zní:

V § 3 odst. 2 se písm. f) zrušuje. Dosavadní písm. g) až l) se označují jako písm. f) až k). Následující body přeznačit.

2) V čl. I dosavadním bodu v úvodní větě slova písm. l) nahradit slovy písm. k). Slova písm. m) až r) nahradit slovy písm. l) až q).

V § 3 odst. 2 označení písm. m) až r), nahradit označením písm. l) až q).

3) v čl. I dosavadním bodu 8 v § 7 odst. 3 text r) nahradit textem q). Je to vlastně to, co už jsme schválili minule, to znamená, aby ta povinnost platila, zveřejňování smluv, i pro Senát, Poslaneckou sněmovnu, Ústavní soud, NKÚ, Kancelář veřejného ochránce práv a úřad Národní rozpočtové rady. Pokud dojde až na tento pozměňovací návrh, tak opětovně prosím o jeho podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Táži se, kdo se ještě hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit k podrobné rozpravě?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Radek Vondráček:  Já velice stručně a paušálně, u všech těch pozměňovacích návrhů nesouhlas. Já jsem zde přišel propagovat návrh, který vychází ze široké dohody všech politických stran, ačkoli třeba můžu mít sympatie k některým argumentům u pozměňovacích návrhů, tak v tuto chvíli je pro nás důležité, aby ten zákon zůstal, jak je. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, pane poslanče, děkuji. Nyní bych prosil, ptám se, jestli zpravodajové výborů se chtějí vyjádřit? Pan senátor Strnad? Nechce. Pan senátor Martínek? Nechce. Paní senátorka Wagnerová za komisi? Nechce. Takže prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil a provedl nás hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. V průběhu podrobné rozpravy byly podány tři pozměňovací návrhy, budeme o nich hlasovat tak, jak podány byly, tedy poprvé to bude pozměňovací návrh senátora Radko Martínka, v případě, že bude přijat, další dva jsou nehlasovatelné. V případě, že ne, pak to bude pozměňovací návrh pana místopředsedy Kubery. A potřetí pozměňovací návrh pana senátora Canova.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Přizvu k hlasování.

Než začneme hlasovat, připomenu, že už se nebudu ptát pana navrhovatele na stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům, protože on uvedl, že s pozměňovacími návrhy nesouhlasí.

Pane zpravodaji, řekněte, o čem budeme nyní hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Nejprve hlasujeme o pozměňovacím návrhu senátora Radko Martínka. Jeho návrh zrušuje zákon o registru smluv.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slyšeli jste návrh, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 83, přítomno bylo 64, kvórum pro přijetí 33... (Senátoři hovoří na předsedu Senátu.) Prosím, nevyjadřovat se, když hovořím, pak to může stenografům dělat problémy. Takže znovu.

Aktuálně přítomno 64, kvórum pro přijetí 33, pro návrh se kladně vyslovilo 21, proti 22. Návrh byl zamítnut.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana místopředsedy Kubery, jehož podstatou je, že hraniční částka nebo minimální částka pro zveřejňování smluv se z 50 tisíc zvyšuje na 100 tisíc korun.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 84, registrováno 64, kvórum 33, pro návrh se kladně vyjádřilo 21, proti 3. Návrh byl zamítnut.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu senátora Canova, jehož podstatou je zrušení výjimky pro zveřejňování pro Kancelář prezidenta republiky, parlament, Ústavní soud a další orgány, o kterých už bylo jednou hlasováno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za návrh. Slyšeli jste návrh, zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 85, registrováno 65, kvórum 33, pro návrh 22, proti 4. Návrh byl zamítnut.

Vzhledem k tomu, že nebyl přijat žádný pozměňovací návrh, projednávání tohoto bodu končím.

Děkuji teď panu garančnímu zpravodaji. Ještě tady máme jeden návrh...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Já bych si dovolil připomenout ještě návrh usnesení Senátu, navržené paní senátorkou Wagnerovou, čímž by, pokud by tento návrh byl přijat, tak potom už se nemusí projednávat další bod schůze.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, prosím, aby ten návrh byl přečten. Už ho četla paní senátorka? Všem vám je jasno, o čem budeme hlasovat? Pan senátor...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Carbol:  Vážené kolegyně a kolegové, já bych jenom navrhl hlasování po bodech, protože já nemůžu hlasovat pro bod č. 2. Jestliže jsme teď propustili ten zákon, nevím, kde je Hrad, tam tím směrem, že, k panu prezidentovi k podpisu, což se fakticky stalo, tak mně vysvětlete, jak bude Poslanecká sněmovna projednávat návrh, který jsme tam poslali před měsícem.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vzhledem k tomu, že nemáme otevřenou podrobnou rozpravu, jsme ve složité situaci, tak vyhlašuji pětiminutovou přestávku – do 20.35 hodin, aby se názor ujasnil.

(Jednání přerušeno v 20.29 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 20.35 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, budeme pokračovat.

Projednávání zákona o registru smluv (senátní tisk č. 161) bylo ukončeno.

Poprosím paní senátorku Wagnerovou o její vystoupení, které avizovala.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Dámy s pánové, ukázalo se neprůchodným, že by se usnesení, které se týká usnesení komise pro Ústavu, dalo schválit spolu s předchozím bodem, tak musíme v samostatném bodu. Teď ho tedy musím znovu načíst. (Předsedající: Ale až poté, co bude otevřen ten bod...) Ano, ano, ano. Dobře, fajn. Tak jenom, že to bude projednáno jako samostatný bod, resp. schvalováno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Děkuji. Projednávání tohoto bodu končí. Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny. Děkuji všem zpravodajům, zejména garančnímu zpravodajovi.

Dalším bodem – podle schváleného pořadu naší schůze – je

 

Návrh usnesení Senátu k postupu Poslanecké sněmovny při projednávání návrhu novely zákona o registru smluv, vráceného Senátem (senátní tisk č. 79, sněmovní tisk č. 699)

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury ze dne 11. července 2017 vám bylo rozdáno na lavice. Prosím paní senátorku Elišku Wagnerovou, aby nás seznámila s usnesením.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Dámy a pánové, usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury máte na lavicích. To jste si mohli přečíst, nebudu to rekapitulovat.

Teď bych vás žádala, abyste přijali usnesení, které bude znít takto:

Senát

I. Souhlasí se závěry uvedenými v usnesení Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury č. 4 konané z 5. schůze konané 11. července 2017.

II. Vyzývá Poslaneckou sněmovnu k dokončení projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. (senátní tisk č. 79, sněmovní tisk č. 699).

III. Pověřuje předsedu Senátu, aby zaslal toto usnesení Senátu spolu s usnesením Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury č. 4 z 5. schůze konané dne 11. července 2017 předsedovi Poslanecké sněmovny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, slyšeli jste návrh. Děkuji, paní senátorko. K tomuto návrhu otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Rozpravu uzavírám. O tomto návrhu budeme hlasovat. Přítomno 65, kvórum 33. Slyšeli jste návrh.

O tomto návrhu budeme hlasovat en bloc. Nejsou námitky? (Nejsou.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto usnesení, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 86. Registrováno 65, kvórum pro přijetí 33. Pro návrh 63, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Všem vám děkuji. Děkuji paní předsedkyni komise. My se vystřídáme v řízení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 147

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 147. Návrh uvede poslanec Robin Böhnisch, kterého nyní prosím, aby nás nyní seznámil s návrhem zákona. Vítejte v Senátu, pane poslanče, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Robin Böhnisch:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, nemohl jsem v Poslanecké sněmovně přehlédnout, že senátoři k nám chodí neradi, skoro až za trest. Naopak poslanci chodí do Senátu velmi rádi, přičemž tedy nechci předjímat délku svého projevu. Ten bude skutečně krátký, protože asi všichni si dovedeme představit, že červencový týden se dá trávit lépe, než na schůzích.

Jdu vám představit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který byl přijat Poslaneckou sněmovnou 132 hlasy na minulé schůzi dolní komory. Co se týče textu, je to novela poměrně stručná a jednoduchá. Co se týče dopadů, je to novela pro někoho, řekl bych, zásadní. Pro někoho také samozřejmá a jednoduchá.

O co v ní jde? Chceme do budoucna – konkrétně od 30. ledna 2019 zakázat v České republice chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin. V praxi to vypadá, že plánujeme a navrhujeme od ledne 2019 zakázat farmy lišek a norků v ČR. Navazujeme tak asi na 8 evropských zemí, kde tento chov byl zcela zakázán, a na další země, kde byl zakázán tzv. nepřímo. Došlo tam k takovému zpřísnění předpisů, které jsou nuceny respektovat, reflektovat etologické požadavky norků a lišek tak, že se farmy staly ekonomicky neúnosné, nicméně formálně zcela zakázány nejsou.

Asi jste zaznamenali, že debata se v ČR vede dlouhodobě. Intenzivně toto téma rezonuje ve veřejném prostoru od března roku 2016, kdy byla tato novela předložena poslancům v PS.

V posledních týdnech, či dokonce dnech, v Poslanecké sněmovně – před schválením této novely – došlo, řekl bych, k zásadnímu politickému střetu a obratu jedné z klíčových vládních stran. Výsledkem je právě znění, které máte před sebou vtělené do tisku 147. Určitou slabinou je konstrukce kompenzací majitelům uzavíraných farem. Já jsem si téhle slabiny ve sněmovní verzi vědom. Nicméně, už od minulého týdne se tady v senátních výborech rodí určitý kompromis a dohoda nad jinou konstrukcí kompenzací chovatelům, kteří budou nuceni, pokud tento návrh schválíte, a podepíše ho prezident republiky, nuceni své farmy uzavřít.

Je to sice úvodní řeč. Ale jak jsem slíbil, nechci zdržovat. Proto avizuji, že tím kompromisem, který se finalizoval i v dnešním dni, je pozměňovací návrh pana senátora Šilara a pana senátora Martínka, který, jak předpokládám, vám byl rozdán na lavice.

Tolik základní a zásadní sdělení k našemu návrhu. Děkuji prozatím za pozornost. Případně se potom vyjádřím k proběhlé rozpravě. Předpokládám, že bude bohatá. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal VUZP. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 147/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Renata Chmelová. Dále návrh zákona projednal VZSP, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 147/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Žaloudík. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 147/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Jan Veleba, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Vážená paní předsedající, vážený pane předkladateli, vážené kolegyně, vážení kolegové. Cílem novely, jak už tady bylo avizováno předkladatelem, je konec kožešinových farem v Česku. Předkladatelé zdůvodňují návrh novely zejména tím, že kožešiny již neplní svou původní praktickou funkci ochrany před mrazem. Z estetického hlediska jsou plně nahraditelné umělými materiály, a tudíž v současné době – podle předkladatelů – neexistuje důležitý lidský zájem na chovu kožešinových zvířat. Dodal bych – v České republice.

Důvodová zpráva dále uvádí 8 evropských zemí – Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie, které už přímý zákaz zavedly, a také dvě země – Švýcarsko a Německo, které stanovily tak přísná pravidla pro chov, že farmy raději samy ukončily činnost. Já bych tady doplnil, že tu činnost snad v některých zemích ani nezahájily. Země se počítají u zemí, kde je to zakázáno.

Odpůrci zákazu argumentují především tím, že většina evropských zemí žádný zákaz doposud nemá, že provozovatelé farem museli do uzpůsobení chovu nejpozději do roku 2014 investovat významné finanční prostředky, čili do roku 2014 musely farmy technologie výrazně zmodernizovat, resp. princip spočíval v tom, že tam může být menší počet zvířat. V roce 2014 investovaly tyto farmy výrazné prostředky, což je před 3 lety. S tím, že budou pokračovat. Zákazem by byla zmařená investice a omezená jejich svoboda podnikání. Navíc všech 9 českých farem je dlouhodobě detailně sledováno a dvakrát ročně kontrolováno Státní veterinární správou, přičemž nevhodné podmínky nebyly zjištěny.

Pokud se týká legislativního procesu, tak tady pan navrhovatel řekl výsledek hlasování v PS. Dodal bych k tomu, že vláda projednala 20. listopadu 2016 a zaujala k němu neutrální stanovisko. (To další zkrátím, vynechám...)

K legislativním připomínkám. Ve vztahu k evropskému právu, že vzhledem k tomu, že návrh zákona fakticky zakazuje výrobu určitého výrobku, je nezbytné jej považovat za takzvaný – pokud bude schválen – technický předpis. Jako takový je nutno jej notifikovat v Evropské komisi – podle směrnice Evropského parlamentu a Rady.

Můj závěr. Základním problém je koncepčnost návrhu. Navrhovaná právní úprava vyvolává řadu otázek.

Proč pouze kožešinová zvířata, proč ne jiní živočichové, např. krokodýli, hadi, jejichž produkty jsou také využívány v módním průmyslu? Proč není v České republice zakázán prodej kožešin a výrobků z nich? Co se stane se všemi chovanými kožešinovými zvířaty po 31. lednu 2019?

Ale teď pár poznámek dalších. Chov kožešinových zvířat má v České republice více než stoletou tradici. Kožešinové farmy jsou rodinného typu, zajišťují tedy obživu celým rodinám. Byť jich je málo, ale jestliže v jiných případech stavíme, zkrátka a dobře, konkrétní podnikatelské příběhy, tak to musíme použít i v tomto případě.

V České republice se chová na kožešiny přes 20 tisíc norků. Pro srovnání: V Polsku to je 8 500 000 a v Dánsku je to 17 500 000 v případě norků. Zákazy v Evropě byly v některých případech přijaty v zemích, jak už jsem říkal, kde žádné kožešinové farmy neexistovaly a nemusely se tak ani rušit, čili zákaz byl preventivní, aby to tam nešlo zavést, když v některých zemích se to třeba zakáže.

Příklad řešení z Holandska: Po 15 letech diskuse o zákazu stanoveno přechodné období na 10 let. Řešením pro Českou republiku by mohl být certifikační program schválený ministerstvem zemědělství.

A teď mám k tomu další poznámku v závěru, že vymezení podmínek pro poskytnutí kompenzačního příspěvku a pro způsob určení jeho výše je, diplomaticky řečeno, příliš volné, de facto řečeno z odborného hlediska, naprosto amatérské. Úhrada je závislá téměř výhradně na uvážení ministerstva zemědělství. Navíc v zákonu je institut zvláštního zřetele, což znamená, že když se zváží, tak něco bude bráno prostě jakoby hodno zvláštního zřetele, a podle toho bude k řešení přistupováno a naopak.

Navíc neexistuje návrh prováděcí vyhlášky, kterou by mělo ministerstvo v těchto nejasných mezích vydat.

Moje stanovisko bylo ve výboru návrh zamítnout. A výbor pak přijal na svém zasedání dne 18. července 2017 následující usnesení:

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. (Ale není to pozměňovací návrh, který tady byl panem předkladatelem na začátku zmíněn.)

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jana Velebu;

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Tolik moje zpravodajská zpráva. V dalším průběhu jednání budu mít ještě další vystoupení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte své povinnosti garančního zpravodaje.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí paní senátorka Renata Chmelová? Chce. Paní senátorko, prosím,máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji. Dobrý podvečer. Chtěla bych na úvod říci, že se plně ztotožňuji s důvody pro tuto novou právní úpravu, na kterou vlastně lze nahlížet především v rovině filozoficko-etické. Již tady bylo zmíněno, že kožešiny neplní svoji funkci, praktickou ochranu před mrazem, že jsou plně nahraditelné i jinými materiály a že neexistuje důležitý zájem, lidský zájem na chovu kožešinových zvířat, protože i jejich maso končí v kafilérkách, dále se nevyužívá.

Ale přidala bych ještě jeden zásadní důvod, a to, že klecové chovy lišek a norků znemožňují naplňování přirozených potřeb těchto v podstatě divokých zvířat, která nebyla skoro nikdy domestikována. U norků je to přirozené hrabání, využívání vody, u lišek je to vlastně nějaké jejich teritoriální chování, kdy potřebují velký prostor.

Jenom vám řeknu, že třeba Německo šlo tou cestou, ne že plně zakázalo tyto chovy, ale snažilo se nadefinovat přirozené podmínky zvířat. Tak jenom, abyste si to představili. Já jsem na jedné takové farmě byla, viděla jsem to. Klec je pro norka asi takto dlouhá, takto široká (ukazuje) a jsou v ní dva. V Německu je asi pro 10 norků povinnost mít třeba bazén.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Možná se držme zpravodajské zprávy, tohle už je asi spíš do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  To jsem uváděla i ve zpravodajské zprávě. Ještě řeknu, že pro lišky je tam nadefinováno nějaké přirozené prostředí, bylo 100 m2 na dvě lišky. Tady v podobné kleci jsou dva norci a pro lišku je malinko větší.

Chtěla jsem tím jenom říct, že hlavní důvod, který tady vidím, je právě to, že tato zvířata neskutečně trpí po dobu svého života.

Jako zpravodajka jsem uvedla, že se domnívám, že nejde v podstatě o debatu o tom, zda máme nebo nemáme zakázat chov kožešinových zvířat. A situace je taková, že chovatelé v podstatě akceptují tuto společenskou změnu. A diskuse se má vést skutečně o tom, zda je jim nabídnuta adekvátní kompenzace za ukončení jejich podnikání. Je fér tady říct, že toto podnikání bylo legální podle zákona.

Další věc. Co se týká právě kompenzací, v návrhu novely je napsáno, že kompenzace jsou ve dvou složkách. Jedna je nároková, kdy se má jednotlivým chovatelům vyplatit, a teď tam je slovo zejména, takže je možné i další náhrady – zejména nahrazení jiných dlouhodobých závazků, to znamená na nějaké leasingy, pronajaté pozemky atd., a plus se jim má nahradit tržní hodnota majetku. To je nároková část.

Druhá část, která v zákoně je řešena, je nenároková, ale v podstatě, kdo si o ni požádá, tak ji dostane. A je to získání financí ve výši jednoho zisku, který je průměrný za posledních pět let.

Z mého pohledu navržené kompenzace jsou dostatečné.

Snažila jsem se jako zpravodajka vypořádat se všemi námitkami, které se ke mně postupně dostaly, byly ze tří skupin. Byli to chovatelé, se kterými jsem se sešla, byla to vláda a byl to náš legislativní odbor.

Začnu možná těmi chovateli, protože to je asi nejvíce známé. Chovatelé namítali tři věci – ústavnost, zda je ústavní konformita s tím, zda můžeme zrušit jejich podnikání. A chtěla bych upozornit, že existuje od 14. června 2017, to znamená po hlasování ve sněmovně o přijetí této novely, stanovisko pana prof. Gerlocha z právnické fakulty Univerzity Karlovy, který ve svém závěru konstatoval, že zákaz kožešinových farem není porušením práva na podnikání ve smyslu článku 26, ani porušením práva vlastnického podle článku I Listiny základních práv a svobod.

Druhá námitka, kterou chovatelé uváděli, je, že výše náhrad je pro ně ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní senátorko, opravdu myslím, že to je pak do vystoupení, že toto není zpravodajská zpráva, skutečně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Ale mám to tu uvedené.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ale zpravodajská zpráva se týká návrhu, a vy už říkáte, kdo vám k tomu jaká stanoviska dával. Myslím si, že to je opravdu do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  To byl jeden podklad, na základě kterého jsem se rozhodovala, ale dobře ...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vidím i reakce kolegů. Myslím, že se opravdu můžete přihlásit do obecné rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Dobře, přejdu k připomínkám legislativního odboru, které máte všichni k dispozici, již tady byly zmíněny. Už to tady zmiňoval můj předřečník garanční zpravodaj, že to lze vlastně vnímat jako technický předpis a že je nutné ho jako takový notifikovat v Evropské komisi. A naše legislativa uvedla, že to tak nebylo. A já jsem našla, že to notifikováno bylo. A dle posledních informací dne 16. prosince 2016 došlo k přijetí a ukončení odkazu na lhůty pak proběhlo 17. března.

Je to vyjádření k připomínkám našeho legislativního odboru, které jsem uvedla ve své zpravodajské zprávě. Chci vás jenom informovat o tom ... (Z pléna uvedeno, že to bylo jenom doporučení.) Ale já jsem našla, že tato notifikace proběhla.

Další připomínky tedy uvedu ve svém dalším vystoupení.

Pokud jde o nové investice, které tady také zmiňoval můj předřečník garanční zpravodaj, bych chtěla jenom doupravit informaci, že nové investice do zvětšených klecí nebyly v roce 2014, tedy před dvěma lety, ale platily už od roku 2003, to znamená, že tam bylo dlouhé období. Toto jsem chtěla jenom upřesnit.

Jako zpravodajka jsem našemu výboru doporučila přijmout verzi ve znění zákona postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A o stanovisku výboru jste již byli informováni, bylo bez usnesení.

A zbytek svých argumentů, které jsem uváděla ve zpravodajské zprávě pro tento můj závěr, si nechám na své další vystoupení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Určitě, paní senátorko. Děkuji za vaši zpravodajskou zprávu. A předpokládám, že pan senátor Žaloudík, zpravodaj výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, chce vystoupit. Pane kolego, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Moudrý výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se touto problematikou chtěl zabývat zejména z důvodu mentálního zdraví společnosti a všeobecné sociální harmonie. Proto 18. července 2017 podrobně projednal moji zpravodajskou zprávu, veškerou argumentaci, které již mnoho zaznělo a zazní, a doporučuje tento návrh novely zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a pověřil mě, abych vám to zde sdělil. A se svými názory bych se pak přihlásil v nočních hodinách už sám.

Čili to je doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, za vaši zpravodajskou zprávu. A táži se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první a s přednostním právem v tuto chvíli se hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Na monitorech je vidět, že Senát vyjadřuje vůli se zákonem velmi zabývat.

Nejdříve bych okomentoval vystoupení paní kolegyně zpravodajky. Myslím, že pro nové senátory je dobré říci, že úlohou zpravodaje při projednávání návrhu na plénu je referovat o výsledcích jednání ve výboru. Není to příležitost proto znovu přečíst zpravodajskou zprávu, případně nějaké jiné podněty.

Nemyslím to nijak zle, jde jenom o to, abychom odlišovali, co je můj názor a co je reflexe projednávání ve výboru.

Nicméně dovolte krátké poznámky.

V úvodu chci říci, že nemám problém podpořit návrh zákona o zákazu tohoto způsobu podnikání z čistě morálních a etických důvodů. Ale myslím si, že bychom se nad tím měli zamyslet trochu komplexněji. Něco naznačil pan senátor Veleba. Já třeba také nesouhlasím s tím, aby se pěstovaly slepice v klecích, kde jsou namačkané jedna vedle druhé, stojí celý svůj život na drátech a dvakrát denně se jim rozsvítí, aby snesly vajíčko. (Z pléna zaznělo, že slepice se nepěstují, ale chovají.)

Pardon, chovají se. Já jsem městské dítě, tak se omlouvám.

A myslím si, že to je také nepřijatelné. Domnívám se, že obecně je nepřijatelné týrat zvířata a určitý způsob chování – abych se tedy zpřesnil – hraničí nebo dokonce je přímo týráním. A otázka zní, zdali by se tento problém neměl řešit důsledným uplatněním zákona na ochranu zvířat, případně konkrétním zpřesněním podmínek; to už tady také zaznělo.

Nicméně opakuji, že se budu snažit podpořit návrh a také návrh rozumných kompenzací. Ale byl bych rád, kdybychom se nějak snažili do budoucna věci řešit komplexně a ne v takových jednotlivostech. Je samozřejmé, že všichni máme nejraději chlupatá zvířátka, ne zvířátka se šupinami, ale já mám rád zvířátka s peřím.

Ale vidím káravý pohled našeho ctěného kolegy senátora Antla a umlčím sám sebe.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  V obecné rozpravě vystoupí s právem přednosti paní 1. místopředsedkyně Miluše Horská. Vy, když se díváte na obrazovku, tak zde mám přihlášených 14 řečníků, tak jako zbytek se tam nevidíte. To jenom, abyste věděli, že paní místopředsedkyně je opravdu přihlášena, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové. Přidávám se též k moudrým kolegům našeho zdravotního výboru, který se rozhodl podpořit novelu zákona o ochraně zvířat, která navrhuje zrušení chovů kožešinových farem. Vede mě k tomu nejenom mé přesvědčení, ale právě reakce občanů, které, asi jako vy všichni, také dostávám.

Vidím ze svého okolí jasnou společenskou poptávku po tom, aby farmy byly skutečně zakázány. Jsem přesvědčena o tom, že v 21. století je chov zvířat jen proto, abychom je stáhli z kůže, něco naprosto nemyslitelného. Jsem si velmi dobře vědoma toho, že se chystáme v případě přijetí tohoto zákona v podstatě zrušit toto podnikatelské odvětví a že to je ostrá intervence do podnikatelského sektoru a že tyto farmáře poškodíme. V tom máme mít černé svědomí. Přinutili jsme je totiž do jejich byznysu před časem investovat nemalé prostředky, a najednou takto zásadně měníme pravidla.

Zákazy farem jsou však trendem po Evropě, ze sousedních zemí už farmy zrušilo Rakousko, v podstatě i Německo, a navíc se k zákazu hodlá úplně přistoupit také v Polsku. Zazněla tady čísla, že v Polsku je to 8 milionů norků, v ČR se chová na 20 tisíc norků. Většina evropských zemí dosud sice tento zákaz nemá, ale to se, myslím, zcela jistě bude měnit.

Pro to, co jsem popsala výše, je třeba skutečně dobře nastavit kompenzace. Stát zde prostě musí převzít odpovědnost. Kompenzace dosud v návrhu nejsou jasně naformulované. A v tom je vidět, že byl šit horkou jehlou. A tady budeme jistě muset ještě zapracovat. Máme na stole pozměňující návrh kolegy Šilara a Martínka, tak jak pan poslanec avizoval. Já bych ho též uvítala.

Bavme se o tom, jak tyto kompenzace řešit technicky, zda přímo do zákona nebo do prováděcí vyhlášky, ale pojďme to vyřešit. Kompenzace jsou podle mého mínění totiž nutné proto, že intervenujeme do podnikatelského sektoru. Není dobré postupovat tak, jak to učinili Slovinci, tedy bez kompenzací.

Za mne tedy podpora tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní místopředsedkyně. A jako další v pořadí je přihlášena paní senátorka Zuzana Baudyšová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři.

Před 25 lety jsem založila nadaci Naše dítě, která pomáhá týraným, zneužívaným, handicapovaným, ohroženým, opuštěným dětem, které se ocitly v obtížné životní situaci.

Při projednávání senátního tisku 147, kterým se mění zákon na ochranu zvířat proti týrání, cítím, že se nemůžu zpronevěřit svému životnímu krédu, kterým je pomoc všem těm, kteří pomoc potřebují. Zvířata jsou nejen živé bytosti, které také cítí bolest, smutek, ale především jsou to původně divoká zvířata, a proto není morálně ospravedlnitelné držet divoké šelmy v malých klecích, kde trpí nedostatkem prostoru a pohybu.

Lišky a norci nejsou přizpůsobeni k životu v holých drátěných klecích. K jejich přirozenosti patří rozsáhlá teritoria, nory, lesy a volné plochy. Když mají v klecích krásnou srst a veterinární péči, strádají především psychicky. Až 80 % zvířat na kožešinových farmách... (Reakce na odezvu z Jednacího sálu: Co vás rozesmálo, že trpí psychicky? Je to tak.) Až 80 % zvířat na kožešinových farmách projevuje znaky stereotypního chování, ani sebesvědomitější chovatel nedokáže zabránit tomu, aby divoká šelma v holé drátěné kleci trpěla. Sdílím názor předních odborníků z českých univerzit, vědeckých pracovišť, zoologických zahrad, kteří se veřejně vyslovili pro zrušení kožešinových farem.

Zároveň se domnívám, že sněmovní verze návrhu zákona dostatečně reflektuje dopady pro stávající chovatele určením přechodného období až do roku 2019 a garantováním finančního příspěvku, příp. možnosti v rámci zvláštního dotačního programu, přejít na jinou zemědělskou činnost. Popravdě řečeno, je celá řada chovatelů, kteří chovají i jiná zvířata. Nevím, že by pro ně byl speciální dotační program, moc tomu nerozumím, ale asi si to teprve vysvětlíme.

Doporučuji proto Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, paní senátorko, další v pořadí je přihlášen s právem přednostního vystoupení pan senátor Petr Šilar. A to je právě to, že on je až tam, kde vy nevidíte, ale vidím tam já.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Omlouvám se, že mých 125 kil živé váhy není na tabuli vidět... Vážený pane předsedající, pane místopředsedové, vážené kolegyně, kolegové. Byl tady už dvakrát avizován pozměňovací návrh, k němu než dojde, tak samozřejmě musí ten náš návrh přijít do podrobné rozpravy. Já bych přesto se chtěl vyjádřit v obecné rozpravě k tomu návrhu poslanců, pana kolegy Böhnische, který předložil tento návrh.

Ten návrh je oprávněný, samozřejmě, společenská objednávka je. Já osobně si taky myslím, že chov zvířat pro kožešinu, že to je marnivost. Kolega Cieńciała na našem hospodářském výboru říkal, že to je ostatně úplně normální, že všechny záležitosti, které my pánové řešíme, tak se většinou točí kolem ženských nebo jejich marnivosti v tomto případě, tak si myslím, že je to celkem zbytečná věc, že by se takto chovaná zvířata neměla chovat. Souhlasím s tím, že by se měl zakázat.

Ale ten návrh, který je tady předložený, je skutečně šit horkou jehlou v dobré snaze, to neupírám. Ale právě proto, že když byl projednáván ve sněmovně, tak potom samozřejmě proběhlo několik jednání zástupců chovatelů a ministerstva zemědělství, protože na něj spadne ta náležitost, otázka vyrovnání a těch kompenzačních příspěvků, takže došlo k jednáním a dohodám. Právě po tom projednání tohoto návrhu ve sněmovně vznikl tento kompromisní návrh a taky nález Ústavního soudu, který uvádí, že zasahování státu musí respektovat přiměřenou rovnováhu mezi požadavkem obecného zájmu společnosti a požadavkem na ochranu základních práv jednotlivce. V tomto případě je to samozřejmě z hlediska jednotlivce otázka možnosti podnikání.

Chovatelé v dobré víře podnikají, otázka teď není s čím, ale musíme vzít všechny ostatní chovatele také. Je potřeba to nějakým způsobem... Stát, když toto navrhne, tak by to měl kompenzovat. Z těchto důvodů proto ten kompenzační příspěvek, tak jak je stylizován v tom návrhu zákona, není v pořádku. Proto došlo k dohodě a návrhu v podstatě i z ministerstva zemědělství, v podání mé osoby a kolegy Martínka, kdy jsme po jednání na ministerstvu zemědělství navrhli fixní výši kompenzaci. V tom našem návrhu dopředu upozorňuji, že se nejedná o zkrácení lhůty, ale pouze navýšení kompenzace a stanovené pevné částky. V tom je ten základní rozdíl.

Ale samozřejmě, mě ještě u toho zákona zajímají další věci z hlediska chovatelů, vůbec lidí, kteří podnikají v zemědělství. On už to tady nakousl kolega Veleba. Třeba otázku, proč tam nejsou vedeni krokodýli, hadi. Já bych mohl pokračovat, proč tam nejsou uvedeny taky nutrie, také kožešinové zvíře, které se chová kvůli kožešině, máme vyspělé chovatele, kteří, jak říkal kolega, pěstují, ale chovají v klecích taky. A nutrie tam není. Co s králíky? Jestli příště nepřijdou na přetřes králíci. Protože hlavně plemena rexu a kastorexu, která se chovají jenom kvůli kožešině... A zdá se mi, že to může přijít za chvíli, že vegetariáni a vegani řeknou, že už chov prasat není potřeba, že nás uživí proso a čirok, že prostě není potřeba chovat prasata. Zaznamenal jsem taky několikrát názor z besed, že už je potřeba zakázat pěstovat řepku, protože je moc žlutá a smrdí.

Víte, to právě skutečně je potřeba, ten zákon, vzít, aby to nebyl první krok k tomu, že tady prostě to bude devastace i zemědělských chovů, které jsou dneska normální, bohulibé a samozřejmě potřebné, nejenom prostě z pohledu týrání zvířat, převládne tento názor. Je potřeba vážit, velice pečlivě vážit..

Také jsem byl na několika farmách, měl jsem možnost ještě v období socialismu, když jsem pracoval v zemědělství, tak jsem některé farmy taky navštívil, navštívil jsem je i teď v poslední době. Řeknu ještě, že třeba jeden problém, jak ti ochránci zvířat postupovali někdy, zrovna ve farmě ve Vitiněvsi, když tam vnikli do té farmy, vypustili všechna zvířata do volné přírody, to znamená norky a lišky.

Myslivci vědí, že norek, který je takto dneska volně v naší přírodě, se chová jako škodná, že to je predátor, který absolutně nemá v našich končinách co dělat v přírodě, ale prostě ho tam máme, máme tam lišky, máme dneska nutrie, které jsou volně, vytlačují ondatry na březích našich řek. Nikdo to neřeší prostě.

Těch problémů okolo těchto věcí... Nejde jenom o ten zákaz jednotlivých kožešinových zvířat, v tomto případě by se mohlo stanovit, že jsou to masožravé šelmy, ne býložravci, třeba, tím by se řeklo, liška a norek jsou masožravci a šelmy, jsou to v podstatě divoká, nedomestikovaná zvířata. Ale problém to je.

Já tady předesílám ne otázky, že bych čekal, že mně na ně předkladatel zákona odpoví, ale prostě říkám, jaký je to obecný problém, že by se tyto problémy i tyto zákony měly řešit komplexně v daleko větších souvislostech. Říkám to znovu, jako jsme byli svědka několika zákonů, vždycky dobře míněná horkošitá novela nebo návrh novely pouze třeba z poslanecké dílny, neprojde tedy žádným legislativním procesem, potom skýtá mnohá úskalí.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan senátor Jan Veleba.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Já bych chtěl navázat na vystoupení kolegy Petra Šilara, zejména na tu jeho druhou část, která měla takovou jako prognostický, v závorce tedy možný, vývoj. Chtěl bych vám tady přečíst z listu Neue Osnabrücker Zeitung. Ta zpráva zní. Zelení ve Spolkovém sněmu chtějí zásadně přepracovat ochranu zvířat v Německu. Organizace ochránců zvířat mají dostat právo podávat žaloby. Informoval tento list. Znamenalo by to, že svazy by zastupovaly zájmy prasat, skotu či drůbeže. Chceme dát zvířatům hlas. Vysvětluje Katrin Göringová-Eckardtová, šéfka frakce Zelených ve Spolkovém sněmu.

Takže kromě toho požadují ze zákona definovat podmínky pro chov zvířat ve stájích, které by měly být označeny na balení masa atd. Takže to, co tady říkal, vaším prostřednicím, paní přesedající, kolega Petr Šilar, tak ono to asi by nemusela být jen taková nějaká vize. Takže jenom zatím taková moje vsuvka k tomu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Eliška Wagnerová, žádná přednost tam není skrytá, tak honem utíkejte, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Paní předsedající, děkuji. Kolegyně a kolegové, já to vezmu opravdu zkrátka. Především, co je důvodem toho, že se tento zákon přijímá? Samozřejmě, jsou to ty filozoficko-etické důvody, ale pro mne je to především to, že ho podporuje podle jedné ankety 83 % lidí. 83 % obyvatel tohoto státu. Jestli jsme tady hovořili o tom, že ten zákon předtím podporoval všechny politické kluby, tak je to sice hezké, ale tady je to 83 % tedy obyvatelstva. To je pro mě podstatné. Ten konsensus na tom, že tato zvířata se nemají prostě chovat uměle v zajetí, je daný. A prostě ty věci se vyvíjejí. Podívejte se, já si dobře pamatuji za mého mládí, že se nosily kožichy z tuleně. Bylo to úžasně drahé a nóbl. A dneska jsou tuleni, výrobky z tuleňů už zcela zakázány po celé Evropě. A proč? Zase, protože se prostě ten názor vyvíjel, bylo to v souvislosti s tím zabíjením těch tuleních mláďat, což bylo velmi hnusné a prostě takto velmi ovlivnilo... A tak jsme dospěli k liškám a k norkům. Já to rozhodně podporuji, chci respektovat tu vůli takového množství lidí. To je tedy jedna věc.

Druhá věc je ta kompenzace, o které se tady hovořilo. Já se taky domnívám, že ten zákon tu kompenzaci bohužel nenastavuje dobře. Určitě bych nebyla pro to, aby se prodlužovala doba, po kterou ty farmy mají působit, protože tím bych popírala to, že tady je vysoké procento občanů, kteří si je nepřejí, ale marná sláva, když prostě čas oponou trhne a něco se stane nepřijatelným, co ještě včera bylo legální, tak je potřeba to kompenzovat a je potřeba to odškodnit. Tak to je.

Pan profesor Gerloch sice říká, že v tom nevidí porušení práva na podnikání, já možná taky nevidím porušení práva na podnikání, ale vidím porušení práva na legitimní očekávání podle prvního dodatku k úmluvě evropské, což je majetkové právo, které říká, že někdo očekává z něčeho nějaký zisk, a to je přesně tady ten případ, čili porušení práva legitimního očekávání. Teď je jenom otázka, kolik tedy ta kompenzace má dělat. To já samozřejmě spočítat neumím. Budu věřit zkušenějším, a tudíž vlastně opravdu souhlasím s tím pozměňovacím návrhem, který předkládal pan kolega Šilar, myslím, také pan kolega Martínek, to je společný návrh.

Takže toto je můj závěr. Myslím si, že je prostě potřeba se nad tímto zamyslet, kolik lidí, kolik občanů toto prostě podporuje. A to vzít v úvahu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Nyní má slovo pan senátor Jan Hajda. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předkladateli, poslanče, vážené dámy a pánové. Já budu velmi stručný. Myslím, že bychom měli být struční všichni, vysvětlím proč.

Moje připomínky k tomu zákonu.

Zaprvé, to, co tady říkal pan senátor Šilar, chybí koncepce. Agrární komora, zemědělci, kteří pracují na venkově, jsou znejistěni, co bude dál. Myslím, že do dnešního dne nikdo neodpověděl, jak se bude chovat v ostatních oblastech živočišné výroby. Včera ta zpráva o tom německém přístupu k prasatům je doslova pro nás zemědělce deprimující. To říkám proto, abychom se vzájemně chápali.

Pokud se týká, tak jak přišel zákon z Poslanecké sněmovny, pro mě byl absolutně nejasný, proto jsem inicioval ten pozměňovací návrh, poněvadž tady to bylo podle právníků, kteří mi dělali analýzu, na úrovni vyvlastnění. To říkám proto, že se píše rok 2017, ne rok 1948. Ty náhrady tam byly nepřijatelné. Měl jsem jiný pozměňovák, měl jsem asi stovky mailů a podobně. Jestliže mně poslanec ODS napíše, že v podstatě hodnota klece je třeba 1000 – 2000 korun, tak takové připomínky mohou mít jenom ti, kteří nikdy nepodnikali.

Já to řeknu na vlastním případě. Jsem ve vedení a vlastníkem značky Sedlecká vína. Hodnota firma přece není v tom, jestli mám dva sudy dřevěné, dva plechové. To si koupí každý. Ale hodnota kterékoli firmy je v tom, že jsem na trhu, že jsem se prosadil na trhu, že mám odbytiště. To je ta největší hodnota. Proto se domnívám, proto jsem navrhl ty náhrady vyšší, než co přišlo z Poslanecké sněmovny.

Nyní tedy bych na závěr vyhodnotil situaci.

Zaprvé, jak říkala paní senátorka Wagnerová, i když já tomu tak nevěřím, podle průzkumu 80 % chce ukončit, dobře, jako předseda hospodářského výboru odstupuji od toho pozměňovacího návrhu, kde jsem prodlužoval termín do roku 2022, souhlasím s tím, co předkládá pan Šilar, pan Martínek, ten rok 2019. Měli bychom se čestně zachovat i k těm rodinám, k těm chovatelům, a proto se domnívám, že pokud jsme vedli nějaká jednání, i včetně pana poslance, na zvýšení náhrad proti tomu původnímu poslaneckému návrhu, tak že tady budou určitě spokojenější ti chovatelé než v tom původním.

Ale hlavně by se mělo říci, jaký bude další přístup v tom zemědělství a podobně, poněvadž se domnívám, že to je otázka zaměstnanosti vesnice a podobně. Děkuji za pozornost. Věřím, nemá význam, abychom si tady plakali a dávali city, jak s těmi zvířaty cítíme, všechno je jasné. Když nepřistoupíme na pozměňovací návrh, bude platit, Poslanecká sněmovna nás přehlasuje, i ty termíny jsou jasné. Já se přimlouvám ještě jednou za to, abychom poslali to zpátky do Poslanecké sněmovny, včetně pozměňovacího návrhu pana senátora Šilara a Radko Martínka.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane kolego. Nyní se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Petr Orel. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Orel:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, dámy a pánové. Zabývám se druhovou ochranou živočichů poměrně dlouho. Tak cítím jakousi potřebu vystoupit k této problematice. Nijak zvlášť často nevystupuji, takže si myslím, že zrovna bych teď mohl něco říci.

Já samozřejmě novelu zákona na ochranu zvířat z Poslanecké sněmovny podporuji, především je z mého pohledu o tom, že jsme dosáhli jakéhosi stupně poznání, poznání z hlediska biologie, ekologie, etologie zvířat. A dnes máme úplně jasnou představu, nebo téměř jasnou představu, o potřebách jednotlivých druhů zvířat, chovaných v zajetí. A to jak u druhů domestikovaných, tak u druhů nedomestikovaných.

Tady bych chtěl říct, že třeba zoologické zahrady postoupily velice daleko, a to u druhů nedomestikovaných, vytvořily celkem unikátní podmínky. Můžeme říct, že už nemluvíme o chovu zvířat v zajetí, ale o chovu zvířat v lidské péči.

U faremních chovů kožešinových zvířat ta domestikace za těch 100 let nepostoupila, nebo resp. úplně minimálně, není to vůbec srovnatelné s tisíciletou domestikací jiných druhů zvířat chovaných běžně v našich hospodářských podmínkách.

Jak je známo, už to tu padlo, jak norek americký, tak liška polární jsou vysoce teritoriální zvířata, v přírodě mají ten home range, to domovské teritorium velice velké, u norka je to od 1,1 km, uvádí se, do 7 km. Oni se pohybují kolem vodních toků. U lišky je to od 4 km až po 60 km čtverečních a je to samozřejmě odvislé od pohlaví, od roční doby, především od trofické základny v tom místě, kde žije.

Je zřejmé, že norma, která u nás platí, 0,25 metru čtverečních na jednoho norka a 0,8 na lišku nemůže prostě vytvořit adekvátní podmínky pro chov těchto zvířat. Jak už bylo řečeno, způsobuje to stres, utrpení, patologické chování. Nevidím jedinou možnost, jak zlepšit nebo udělat klece takové, aby vyhovovaly welfare těch zvířat a současně byly ekonomicky zvládnutelné ze strany těch chovatelů.

Já si, jak už tady bylo řečeno, myslím, že to byla záležitost zbytná, kožešinu umíme adekvátně nahradit, navíc pořád ještě u nás, to, myslím, nikdo nechce zakázat, aspoň já určitě ne, se u nás může lovit zvěř, která je cenná pro svou kožešinu, to je liška obecná, kuna lesní, kuna skalní.

My můžeme samozřejmě získávat kožešiny z býložravců, ať už je to ovce, králíci, nutrie. U těchto býložravých druhů si myslím, že umíme vytvořit podmínky, které těm zvířatům plně vyhovují, není to žádný zásadní problém. Je to samozřejmě také o ekonomice.

Jak už jsem říkal, já se věnuji druhové ochraně živočichů asi čtyři desetiletí, prošlo mi rukama tisíce zvířat, řádově je to asi dvacet tisíc. Z toho tak 50 % těch pacientů, kteří prošli naší záchrannou stanicí, nebo důvodem toho, proč přišli do té stanice, je antropogenní, lidský faktor. Samozřejmě, není to o nějakém týrání nebo to je úplně minimální záležitost, kdy se k nám dostanou, jsou to volně žijící živočichové. Ale jsou to třeba případy, technické řešení, technické záležitosti, které člověk využívá, nevhodně řešené technické sloupy např. vysokého napětí, na nichž ročně u nás umírá přes 200 tisíc ptáků. Takových případů bych mohl uvést více. My způsobujeme spoustu utrpení zvířat a měli bychom to nějakým způsobem odčinit.

Já se určitě nepovažuji za ochránce zvířat, takového toho klasického, který vypouští prostě norky z klece a podobně, to ne, to je prostě úplně mimo mé chápání. Já jsem ekolog, ochranář. Dobře si uvědomuji, že příroda je z toho lidského pohledu někdy krutá. Platí tam zákonitosti, platí tam potravní řetězec, s prominutím, jeden musí sežrat druhého, aby přežil, a tak to prostě v přírodě funguje. To řada lidí nechápe, to je třeba říct. Je spousta přecitlivělých lidí. Myslí si, že se musí chránit vše a zachránit vše. To nejde. Řeknu takový paradoxní případ. Náhodou vidí, že krahujec uloví hrdličku nebo kosa, kolega tu není, ale nemeškají, volají do záchranných stanic, aby tam okamžitě někdo přijel a zachránil to zvíře. Tak určitě nechápeme přírodu, nebo alespoň já ji tak nechápu.

My těm zvířatům hodně dlužíme, myslím si, že to je krok, kterým můžeme něco napravit. Kdybychom jednali o nějaké novele systematické zákona na ochranu týraných zvířat, myslím si, že by to bylo dobře, ale já jsem vděčný za tento krok.

Já jsem odmítal schůzky s těmi podporovateli tohoto zákona, protože jsem to považoval téměř za zbytečné, naopak jsem se sešel s chovateli, resp. s jednou paní chovatelkou ve svém volebním obvodě, vysvětlovali jsme si to, ona chápala, že mě nepřesvědčí, ale já jsem zcela jasně pochopil, že to finanční ohodnocení navržené předkladateli té novely není adekvátní. I já budu hlasovat pro ten pozměňovací návrh.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Obecná rozprava pokračuje, slovo má pan senátor Tomáš Czernin.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji za slovo. Vážený paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové. Musím přiznat, že strašně nerad někomu něco zakazuji, tím spíš, když je to jeho podnikání.

Pokud ale schválíme zákaz kožešinových farem, je mi těch chovatelů upřímně líto. V době, kdy ve volné přírodě chráníme každou žabku, nebo kdejakou žabku a broučka, mi nepřijde etické chovat v zajetí šelmy pouze pro jejich kožich. Padlo tady hodně o tom, že kožichy jsou z těch umělých chovů. Ale já musím upozornit, jak říkal můj předřečník, že lidi si zřejmě neuvědomují, že kožešina divokých zvířat byla celou historii synonymem určitého bohatství a pocházela dříve výlučně z ulovených kusů.

Ta kožešinová zvěř, většinou zvěř dravá, se v přírodě vyskytuje stále. Je to tedy liška, kuny, teď už se tady tlačí nové šelmy jako psík mývalovitý, mýval severní a podobně. Státní správa na myslivce neustále apeluji, aby zvýšila úsilí při lovu těchto predátorů, situace se podstatně změnila, protože ještě v 70. letech 20. století se vyplácelo za kůži lišky, za kožich lišky 150 korun, za kunu dokonce 300, tenkrát byl plat hajného nějakých 1800 korun.

Co se tedy stalo, že ta kožešina, která se považuje za luxus, se z přírody nevyužívá? Je to celkem prosté. Ty kožešinové farmy zdevalvovaly hodnotu kožešin. Zatímco před sto lety bylo pořízení kožichu skutečně luxusní záležitostí, člověk se mohl rozhodnout, jestli si koupí automobil nebo kožich, tak dneska vlastně kožich stojí asi tak jako desetina celkem ne zrovna úplně nejlepšího auta.

Proto si myslím, že můžeme udělat dobrou věc. V mnoha ohledech jsme na chvostu rozvinutých států. Já doufám, že tímto zákonem se naopak staneme příkladem ostatním zemím, budu o tom jednat s našimi členy Evropského parlamentu, stejně jako s partnery z jiných států, jestli by našeho příkladu nenásledovali.

Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má nyní pan senátor Zdeněk Papoušek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Papoušek:  Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Promiňte mi, že vás v souvislosti s projednávanou novelou unavím krátkou filozofií.

Myslím, že v této novele jde spíš o člověka než o zvíře. Dovolte mi, abych to vysvětlil. Nemyslím si, že zvíře má stejnou hodnotu jako člověk. Oba jsou sice živí tvorové, ale člověk je navíc to, čemu se říká lidská bytost. Myslím si, že zvíře se může zabít, ovšem nikoli mučit, člověk ne. Myslím si, že vystavit zvíře v etickém rámci pokusu směřující k vynalezení léku pro člověka je správné. Člověk je více než zvíře. Což ovšem platí pouze za určitých okolností. Proč? Člověk je nadán svobodou, doslova odsouzen ke svobodě, což zvíře není. Proto zvíře nemůže páchat zlo. Možnost páchat zla nebo konání dobra souvisí se svobodou, je dána člověku a je otázkou naší volby. Zde je ta okolnost, kdy je člověk víc než zvíře? V případě, kdy koná dobro. Jestliže páchá zlo, je méně než zvíře. Pojem lidský přístup či lidské zacházení, který je většinou používán v kladném slova smyslu, je však zavádějící, protože nevíme, co se pod ním skrývá.

Páchání zla, nebo konání dobra? Obojí je lidské. Člověk jakožto člověk je schopen velkodušných činů a obětí, ale je také jakožto člověk schopen nevídaných krutostí. V případě zacházení se zvířaty na kožešinových farmách zvolil člověk druhou variantu. Schválením novely tohoto zákona pomůžeme především jemu, aby přestal páchat nepravosti a získal opět autorizaci lidské bytosti.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, za váš příspěvek. A nyní se do rozpravy hlásí pan senátor Václav Láska, prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Vážená paní předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové, vážení sledující na sociálních sítích. Já od filozofie přejdu k nezáživnému hrubému právu. Jednak pokud se tu kolega ohrazoval vůči tomu, že zvířata se chovají, nikoli pěstují, tak já, vaším prostřednictvím, pana kolegu Hajdu, kterého tu nevidím, pokud se chce odvolávat na rok 48 v Česku, tak chtěl mluvit o znárodnění, nikoli vyvlastnění. Vyvlastnění je legitimní institut západoevropského práva. Tak to nezaměňujme.

Vyhnu se filozofii, vyhnu se tomu, abych odůvodňoval svůj postoj k tomu zákonu, který je kladný, který podporuji, protože většina mých předřečníků a asi i větší část řečníků po mně nebude zpochybňovat to, že ten zákaz, ten zákon je v pořádku, budu se věnovat jenom tomu, o čem tu diskuse je, a to jsou náhrady za zákaz dosud legálního podnikání.

My se tu snažíme, jak jsem tu viděl v té diskusi, v těch pozměňovacích návrzích, a viděl jsem to i v důvodových zprávách, vyhnout se zbytečným soudním sporům. Nevyhneme se nikdy. Pokud někdo má za to, že mu nebylo vyhověno dostatečně, nikdo mu nemůže upřít právo obrátit se na soud. Ať tam bude odměna 3000 za norka, 6000 za norka, 10 000 za norka, vždycky někdo může považovat, že je to nedostatečné. Na soud se může obrátit. Zároveň se tu bavíme o 9 subjektech. 9 subjektů. Tedy maximálně plus 9 soudních sporů. Což tedy naši soudní soustavu rozhodně nezahltí a nezahalí, 9 soudních sporů, nic se nestane. A dokonce si myslím, že soud, který bude posuzovat ty nároky ad hoc, to znamená každé té farmy, tak může dojít ke spravedlivějšímu rozhodnutí a spravedlivější náhradě, než my, když se tu snažíme najít náhradu paušální pro všechny, bez toho, abychom posuzovali, jak ta firma byla velká, jak profitovala, neprofitovala, jakým způsobem fungovala. Já si opravdu myslím, že ten soud najde spravedlivější řešení a spravedlivější náhradu než tady náš sebelepší návrh. A k tomu směřuje a takhle je postavený ten poslanecký návrh zákona. Rozhodne o tom ministerstvo zemědělství, a pokud ten dotyčný bude nespokojený, tak se obrátí na soud.

Prosím, toto je běžná praxe, takhle právo v ČR funguje. My máme třeba zákon o náhradě škody způsobené státem. To je takový ten zákon, když je někdo neoprávněně stíhán nebo držen ve vězení, tak pak má právo domáhat se náhrady škody. Je tam přesně takováto koncepce. On ten nárok vznese na ministerstvu spravedlnosti, to rozhodne, skoro nikdy nic mu nepřizná, a ten dotyčný člověk se obrátí na soud. Musí se domáhat náhrady škody na soudu. Takhle funguje právo, takhle funguje uplatňování zákonů u nás. Do této koncepce mi ten v té poslanecké formě naprosto zapadá, myslím si, že přijímat jakékoli pozměňovací návrhy nemá smysl, protože, zaprvé, nedosáhneme toho, co je jimi předvídáno, to znamená zabránit soudním sporům, dokonce ani nedosáhneme toho, aby ty farmy dostaly spravedlivou náhradu, protože paušálně to stanovit nejde, vždycky někdo bude nespravedlivě odměněn. Takže prosím, já lobbuji za to, abychom schválili ten zákon v podobě, který nám přišel do Poslanecké sněmovny, o té náhradě rozhodne ministerstvo, pokud dotyčný nebude spokojený, tak to znamená maximálně plus 9 soudních sporů a rozhodne spravedlivě soud.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, s přednostním právem pan místopředseda Jaroslav Kubera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Protože pan Veleba mi prý ukradl ten článek z toho Německa, který je velmi pikantní, to je to, co mě trápí. Já mám zvířata rád, psa mám z útulku, vůbec tady neřešíme třeba papoušky, kteří jsou zavření v kleci a jsou to divoká zvířata. Nemluvě o dalších, i zde některých, třeba Čuby a podobně, tady neřešíme.

Ale já bych to rozšířil na všechny další, kteří jsou v klecích. A čeho se bojím? Začíná to tímto, já nemám s tím zákonem žádný zvláštní problém, kromě toho, že ti lidé, co nám píší, tak oni opravdu investovali na základě naší milé, „dobrodrotruské EU“, do toho, co si vymyslela komise, jaké klece musí být a podobně. A takové to jednoduché tvrzení, že oni si to prodají do Polska, kde to stejně bude pokračovat, to není. A teď mi říkala nejmenovaná naše senátorka, že tady měla návštěvu z Anglie, kde taky podobný zákon přijali, a ti farmáři pustili ty norky do přírody. A teď nevědí, co s nimi. Oni nemají žádné nepřátele. Střílí se docela špatně, protože jsou malí. A teď nevědí, co. Co myslíte, že udělá těch 9 farem, že budou čekat, až se budou někde soudit? Vypustí ta zvířata do přírody. Nevím, jestli je to trestný čin, nebo není. Ale já to říkám proto, že s tou náhradou to není tak snadné. Strakapoudi chránění žerou polystyrenové omítky, a to tak, že ve velkém ničí celé paneláky, celé rodinné domy, to jsou metry čtvereční, protože oni myslí, že tam jsou brouci, a oni tam nejsou. Ale než byste se domohli toho, že by vám stát zaplatil opravdu fasády, tak to už byste tady možná ani nebyli, jak je to v tom vtipu s tím natíráním toho plotu.

Takže já největší obavu mám z toho, podobnou, jako když jsme rozhodovali o registrovaném partnerství, bylo řečeno, že děti nikdy, a uplynul rok a už děti jo. Takže skončíme tím, že vlastně i ta růžová prasátka je škoda, aby byla jatečnými zvířaty, když je tolik krásných rostlin a dobrých rostlin, ze kterých se dá dělat salát. A je tady důkaz, že někteří lidé maso nejedí, a jsou tady mezi námi, jsou to právě ty typy, kdy si mi chodí občané stěžovat na radnici, že mladí z jejich rodiny je terorizují, že jsou vegani, a trvají na tom, aby i rodiče byli vegani. To je ta hrůza. Mně nevadí, jestli někdo chce jíst šťovík, ať ho jí, ale nebude mi říkat, co mám jíst já. To bohužel, tam my jsme. Prostě skupina lidí si myslí, že jenom ona byla bohem nadána k tomu, aby rozhodovala, kdy máme chodit spát, co máme dělat, jak se máme chovat. Vnucuje nám tuto svoji filozofii. Ať si dělá svoji. A to ani tak nesouvisí s tím, jestli budeme chránit ta zvířata nebo nebudeme. Ono je to o tom, že to bylo jednu dobu legálním podnikáním, teď najednou prostě z ničeho nic, vlastně to ani není, tuším, vládní návrh, to je poslanecký návrh. Nevím, jestli prošel připomínkovým řízením všech ministerstev, která by se k tomu vyjadřovala. A třeba ministerstvo zemědělství by chtělo, aby se zajistilo, aby ty lišky a ti norci nebyli náhodou puštěni do přírody, což mimochodem ti ochránci zvířat dělají, že otevřou ty klece a pustí je do přírody, což je proti tomu, co se nám tady snaží namluvit. Takže opakuji, já nemám problém s tím, mám sám psa z útulku, mám tedy na ledviny kočku, takovou tu s tou gumou... To jako mám, ale tu už mám po babičce. Takže ta nesouvisí s tímto zákonem, ta už je promlčená. Já chci jenom normální, rozumné... Fanatismus. Ke cti těch ochránců musím říct, že jejich stovky a stovky mailů, kvůli kterým ajťáci stále píšou, vymažte si něco, máte přehlcenou schránku...

Jejich prosby jsou slušné. Ne jako v jiných případech, kdy je to velice sprostý nátlak. Nebudu jmenovat, které to jsou skupiny. V tomto případě jsou to lidé důvěryhodní, opravdu tomu věří, myslí si to – to je všechno v pořádku. Ale opět říkám. Jak zajistíte, že za rok tady nebudeme mít další zákon, který bude zakazovat, jak to vyplývá z toho článku, že v Evropě už tito magoři začínají vyhrávat, zejména v těch oněch úžasných vyspělých zemích, kde tyto věci mají velké zastání, že tady nebudeme mít za rok zákon, který se už nebude týkat těchto zvířat, ale nakonec i kuřátka a slepice a všechno toto – takhle ne... bude to v přírodě... Proč by měl někdo chovat slepice pro to, aby snášely vajíčka, celkem pod velkým tlakem. Aby snášely co nejvíc, dělají se s nimi různé psí kusy, aby měly do největší snášenlivost, stejně jako kravičky, kde se dojivost zvýšila možná padesátkrát; za mě to bylo vždycky deset litrů, teď už nevím, možné je to sto dvacet, jak se to přikrmovalo...

Moje obava je jediná. Končí to, vaším prostřednictvím, pane senátore Lásko? Nebo je to začátek nějakého nového procesu. To si nejsem jistý, to nevím... Kdybych to věděl, že to tím končí, nemám s tím žádný problém. Mám ovšem obavu, že to tím nekončí. Tak jako nekončí směrnice, kde nejdřív je to nápad, pak je to směrnice, pak je to nařízení, a pak je to implementace do českého právního řádu doplněná českými úředníky. Výsledkem je pak něco, co jste tady mohli dnes občas při tiscích vidět. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Nekončí to. Naše schůze pokračuje... Pana senátora poprosím, aby mě pak za chviličku vystřídal, abych neomdlela... Jinak prosím pana senátora Valentu, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji vám. Paní předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, v pozdních večerních hodinách jsme si už všichni mysleli, že budeme doma... Nicméně je lepší to dneska mít všechno za sebou, a zítra mít volný den.

Mám veliký problém. Úplně největší s náhradami. Mám i problém filozofický s tím, že zakázat jakékoliv podnikání, které někdo povolil – dokonce v roce 2013 ještě podnikatelům nařídil, že mají všechno změnit, investovat peníze... Tito lidé v dobré víře investovali a byli v nějakém očekávání. Proč už stát neřekl před 4 lety – neinvestujte, protože my to chceme zakázat, nebo to zakážeme.

Byl jsem se podívat na některé farmy. Jednu z nich jsem navštívil teď v sobotu v Jindřichově Hradci. Viděl jsem vysokou úroveň chovu těchto zvířat. Na rozdíl od pana senátora Kubery, jsem bombardován maily, že mě chtějí stáhnout z kůže, chtějí mě zavřít do klece atd. Mám to takové tvrdší, nicméně jsem z Valašska. Dokážu říct věci napřímo. Navíc jsem vyrůstal v hospodářství, takže pro mě to, jestli jsem musel podříznout kůzle nebo husu, bylo pro mě zcela normální. Byl jsem tak vychováván. Co se týká této farmy, viděl jsem tam farmu, kterou někdo zdědil po rodičích, takže si toho velmi vážil. Vyrůstal tam od mládí. Byl také v očekávání nějakého budoucího podnikání pro celou svou rodinu. Má ji tam zaměstnanou. Teď mu najednou někdo řekne, že musí končit. Dobře. Když bych přijal tuto myšlenku, tak chci namodelovat i pro vás příklad, že vy budete podnikat, někdo vám řekne dobře, možná můžete ještě dva roky se na to dívat dál... Nemůžete. Protože pokud chcete investovat, tak nemůžete uvažovat v horizontu dvou let. Tito lidé, pokud zákon přijde v platnost, tak už nebudou mít chuť ani risk, aby investovali ještě dva roky. Takže to budou muset ukončit. Budou muset sanovat věci, splácet úvěry... Vaším prostřednictvím, panu senátoru Láskovi bych chtěl určitě říct jednu věc. On nikdy nepodnikal, takže si nedokáže vůbec představit... (Reakce senátora Lásky mimo mikrofon.) To je jiné, to je možná žití na úkor některých podnikatelů, kteří se potřebují hádat a dospět k nějakému rozsudku. Ale není to, že musíte něco vybudovat a tvořit.

Nechtěl bych zajíždět do této debaty... Tito lidé – bylo řečeno, že se mají soudit. Ale v tomto právním státu se budete soudit možná desítky let. A těmto lidem vezmete obživu, postavíte je mimo příjem. A teď – z čeho to budou lidé platit? Z čeho budou platit advokáty? Z čeho budou platit veškeré náklady k tomu, aby obhájili pozici toho, že jejich nárok je takový nebo makový? Oni nebudou mít peníze na znalce. Nebudou mít sílu bojovat proti státu a proti úředníkům. Podívejte se na restituce. Trvalo to třicet let, než vlastně stát přistoupil k tomu, že restituoval, a ještě dneska se někteří musí hodně dohadovat. Mému dědovi v osmačtyřicátém sebrali statek. Sebrali mu všechno. Dali mu čtyři stovky důchod. Dodneška ještě nedostali žádnou náhradu. Je to jenom příklad toho, když někomu takto seberete podnikání, a teď řeknete, ať se soudí... Není to možné. Lidé na to prostě nebudou mít. Viděl jsem tam lidi, kteří budou muset skončit. Mají úvěry a budou to muset celé zlikvidovat.

Tady bylo řečeno hodně příkladů. Bylo tady řečeno Holandsko, byla tam diskuse 15 let a desetiletý odklad. Také si myslím, že je to hloupost.

Paní senátorka Wagnerová řekla sama, že buď to zakázat hned, bez nějakých odkladů. Ano, pokud přijmu tuto filozofii, a zakázat, proto říkám – pojďme nahradit těm 9 farmám, pojďme jim vrátit – bez nějakých velkých diskusí a propočtů fixní náklad 6000 Kč za norka, 3500 Kč za lišku a 2500 Kč za klec... Vždyť to pro stát není žádný velký náklad. Pojďme se s nimi čestně vyrovnat, a férově. To si myslím, že je to, co tady prosazuji. Všechno okolo je jenom povídání a řeči, které k ničemu nevedou. Opravdu tito lidé nebudou mít na to peníze. Skončí, nebudou moci se soudit. Možná někteří skončí za deset let, tak jako majitelé domů, kteří se soudili nějakých jedenáct let.

Osobně budu podporovat pozměňovací návrh hospodářského výboru, protože se mi zdá férový, jasný a definovaný tak, aby lidem zbyly nějaké peníze na to, aby začali nové podnikání. Protože podnikání, prosím vás pěkně, neroste na stromě. Podnikání musíte tvořit dlouhodobě. Není možné najednou něco ukončit, a teď se překopat. Lidé mají 50 let a víc, už nebudou mít odvahu něco dělat. Opravdu bych byl rád, kdybychom si toto uvědomili a čestně těmto farmářům pomohli. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. S přednostním právem se hlásí pan senátor Jan Veleba. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Chtěl bych dodat, že jsem – to jsem předtím asi neřekl, že jsem taky vyjel na farmu, v tomto případě na farmu norků. Mě na tom zaráží, dobře, bavme se o ekonomice, bavme se o tom vyrovnání. Mě na tom zaráží to, že se spočítal, a já bych rád viděl jak, proto jsem říkal, že zákon je diletantský v té části kompenzací. Kompenzace jsou přímo v zákoně. To přece není obvyklé. To je prostě nesporné. Za další. Už možná trochu jinak bych uvažoval, kdyby toto předložila vláda. Protože kdyby toto předložila vláda, tento typ zákona, tak by tam musely být – podle mého názoru, a byly tam ty kompenzace vyjmenované nebo stanovené, tak by to muselo být na základě nějakých ekonomických analýz. To je prostě nesporné. A tady se poslanci, promiňte, téměř to tak je, podívali z okna, a napsali tam nějaké částky. Tady takovýto zákon sem došel. Ve jménu toho, aby, když to vrátíme a když uděláme pozměňovací návrh takový, aby se to s nimi pořádně vyrovnalo, což je schváleno, zatím to tak je, a máte to na lavicích – schváleno z hospodářského výboru, tak to je těch 6000, četl to tady kolega Valenta. Tak najednou se zjistí, že je to moc, že to se zkrátka tady neschválí. A jde se na nějakou kompenzaci, o které si většina zřejmě myslí, že poslanci už to v dolní sněmovně nechají být, a nebudou to vetovat. Nevím, ale myslím, že takto by se zákony dělat neměly.

Jsem přesvědčen o tom, a říkám svůj názor, že kompromisní návrh je opravdu kompromisní. Ale situaci těm dobrým chovatelům to neřeší. Poškodí je to.

A vůbec – přijmout filozofii – schvalme nebo podpořme zákon, o kterém víme, a znovu bych se vrátil k tomu, co jsem tady řekl, není to z vlády, že asi není úplně fér – a pak to tedy „spravedlivý soud“ rozhodne, promiňte, vaším prostřednictvím, pana kolego Lásko – to jako nemůžu absolutně přijmout. Pak bych musel mluvit o tom podnikání, o kterém tady mluvil... To opravdu neroste na stromech. A vůbec se divím, nechci to zdržovat, je pozdě, myslel jsem si, že to budeme zítra v klidu řešit, my starší páni, v čerstvém stavu. Ale myslím si, že toto bychom zkrátka a dobře, takto pouštět neměli. Chtěl jsem ale ještě něco říct, teď jsem se do toho zapovídal, nebudu tedy zdržovat, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dalším přihlášeným je pan předseda.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Omlouvám se, ale chci v reakci navázat na pana senátora Valentu. Já jsem také samozřejmě navštívil farmu ve Velkém Ratmírově, pana Vojtíška. Je to můj senátní obvod. Byl jsem tam asi o něco dříve, než pan senátor. Bylo mi sděleno, že jsem první zákonodárce, který se tam dostavil, i když předtím, než se to projednávalo ve sněmovně, i když pan Vojtíšek a celý svaz chovatelů zvali poslance, tak se tam nikdo nedostavil. Je to největší farma v ČR, která chová norky. Musím říct, že jsem se předtím informoval u lidí z Jindřichohradecka, přímo z místa, co tam mají chatky, protože je tam rekreační oblast, nikdo mně neřekl na pana Vojtíška, na farmu ani jednu špatnou větu. Viděl jsem člověka, který byl, řekl bych, morálně zničený. Potvrzuji, že do toho investoval. Myslel si, že to bude živit jeho a celou rodinu. Byznys je velice ziskový, velice ziskový. Proto vůbec nepochybuji, že Poláci, kteří produkují, resp. zpracovávají osm a půl milionu norků, my s těmi 30 – 40 tisíci svět nespasíme. Vrátil jsem se z Kazachstánu. Tam rozdávají velké norčí kůže, tam se bude pokračovat dál, v Číně. Akorát pár našich lidí, není jich moc, je jich asi 9, kteří ještě přežili, protože ostatní už byli znechucení z ataků, které na ně byli, tak to samozřejmě vzdali. Připravujeme je o určitý byznys. Také si myslím, že není potřeba, aby lidé nosili kožichy. Ale není potřeba, aby nosili zlaté prsteny, a vidíte, že to je, a bude. My to tady asi nezměníme. Samozřejmě, že mám obavy, že to nekončí. Jsou to lidé, kteří ještě v průměru jsou celkem mladí, a myslím, že dostanou chuť řešit další problémy, které vnímají, že jsou nehumánní. Pravděpodobně, kdyby se k tomu přistupovalo fér, tak daleko větší týraní zvířat jsou třeba chovy slepic, chovy kuřat. Nakonec tur žil vždycky v přírodě. Dneska je dobytek přivázán ke žlabům. Dříve běhal tento dobytek volně v přírodě. Takto by se to mohlo demagogicky vykládat. Já se s tím neztotožňuji, ale říkám to jako příklad.

Víte, z čeho jsem ale nejvíce zklamaný? Z toho, jak se tady vedla kampaň a jak se tomu propůjčila některá média. Nafilmovaly se nejhorší případy, a to se prostě vysílalo, že je to průměrný stav. Jestli někdo týrá zvířata, tak myslím, že naše právní předpisy umí lidi potrestat. Anebo jsme předpisy měli zpřísnit. Jsem pro je zpřísnit. Do určité míry, podle mě, je týrání zvířat, když kočičku nebo pejska necháte zavřeny v paneláku celý den, a lidi jdou do práce. Nedovedu si to představit. Vždycky jsme měli psa a kočku, ale vždycky jsme to měli na vesnici, kde volně běhají... Takhle bychom tady mohli moralizovat hodiny a hodiny. Já už to dělat nebudu.

Musím říct, že jsem znechucen z kampaně, která byla neobjektivní a neseriózní.

Pan Vojtíšek ve Velkém Ratmírově to má v naprostém pořádku, čisto. Zvířátka se na vás dívají anebo tam leží, nejsou vystresovaná. Vůbec žádné zvíře. Ani jedno jsem tam neviděl stresované. Myslím, že kampaň byla velmi neseriózní. Většina je ale už tak zpracovaná, že bychom byli pomalu hříšníci, kdybychom to tady zamítli. Já se také velmi přimlouvám za usnesení hospodářského výboru. Jsem dokonce přesvědčen, že kdybychom usnesení takto nepřijali, tak ministerstvo bude mít obavy něco rozhodnout. Když to přijmeme my, stane se to mandatorním nákladem resp. výdajem. Když to nepřijmeme my, bude to mít ministr zemědělství velmi těžké – sehnat peníze. Měli bychom to tady odsouhlasit, aby to mohlo být zakomponováno do nákladů, které ministerstvo bude mít pro státní rozpočet. Jenom se obávám, že je to začátek, že to může mít pokračování. Moc před tím varuji. Vždycky si nechme dát solidní poklady. Mohu vám říct, že kampaň se nevedla seriózně a že je to špatně. Podporuji usnesení hospodářského výboru. Je to škoda, budeme na to dávat peníze ze státního rozpočtu, kterých máme málo. Ale je to spravedlivé. Problém není v tom. Problém je, že se tady vedla neseriózní kampaň. Veřejnost byla klamaná, vytvořil se nějaký názor. My to asi nezměníme. Bylo mi pana Vojtíška a dalších líto.

Řeknu vám ještě jednu věc. Byl jsem malé dítě, když mi maminka vyprávěla, jak v padesátém šestém odváděli ze stájí mých rodičů, kteří byli poměrně velcí hospodáři, dobytek, tak maminka několik dní brečela, plakala, a samozřejmě se to mých rodičích podepsalo. Pana Vojtíška mi bylo líto, protože byl sražen do kolen... Úspěšný člověk je sražen do kolen. Je mi každého takového člověka opravu líto. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Růžička. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Růžička:  Dobrý pozdní večer. Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, dámy a pánové, hodně už toho bylo řečeno, jistě toho ještě hodně řečeno bude. Nechci to příliš prodlužovat. Ale přestože je deset večer, jsme tady druhý den v jednom kuse, tak musím říct, že dva dny současného zasedání Senátu pro mě byly mimořádně zajímavé. Ani teď nemám pocit, že bych byl příliš vyčerpán. Protože jsme tady mnohokrát narazili na něco, co si myslím, že by mělo být především v práci Senátu obsaženo, a to je mravnost, morálka, svědomí. Vzpomněl jsem si na tu včerejší debatu, když jsme se bavili o smlouvách leteckých společností mezi ČR a různými státy, a jednu jsme odmítli, protože považujeme za neetické, nemravné a neslušné uzavírat takovou smlouvu se zemí, která se chová neslušně, která se nechová mravně, která se chová, jak tady včera bylo řečeno, jak se Saúdská Arábie chová. Dneska jsme tady vedli poměrně dlouhou debatu, překvapivě, ohledně nasazení vojsk nebo sil ministerstva obrany v pobaltských zemích.

Ta debata byla vedena také v rovině, co je správné, co je slušné, já jsem rád, že při té debatě, která vypadala tak jako vyrovnaně pro a proti, tak pak naprostá většina senátorů svým hlasem dala najevo, že považuje naše závazky vůči NATO přinejmenším za slušné, je dodržet, chovat se podle toho, co jsme si někdy dohodli. I ta debata asi před hodinou a půl o registru smluv, tak jsme tady několikrát narazili na to, že bychom měli postupovat podle vlastního svědomí.

Z tohoto pohledu se mi zdá důležité říci, že i ten zákon, o kterém mluvíme teď, by měl být stejný. Stejně přijímán. Zvíře není věc. Zvíře je něco, nebo živočich, ke kterému bychom měli také chovat jistou úctu a také se chovat mravně, slušně, podle svého nejlepšího svědomí.

Ostatně už zákon, který jiný na to pamatuje, říká, že zvíře nesmí být usmrceno bez rozumného důvodu. Rozumným důvodem není jistě zisk na úkor někoho jiného, ani není rozumným důvodem to, že chci mít krásný, lesklý, pěkný kožich. To za rozumný důvod rozhodně nepovažuji.

To je úplně všechno, nechci říkat další důvody, protože ty už tady padly několikrát. Jenom bych to rozmělňoval. Říkám, že to, co tady za dva dny padlo, je pro mě velkou inspirací, chovejme se podle svého svědomí, chovejme se slušně, chovejme se mravně, jistě to bude ve prospěch věci. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jan Žaloudík, má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, senátorky, senátoři. Nebojte, já mám připravenou jak denní, tak noční variantu příspěvku. Toto je noční varianta, ta je výrazně kratší. Ještě jsem si navíc udělal pouze dva body teď narychlo, protože už se to odvíjí ve dvou bodech, ty se jmenují strachy a prachy.

Já jenom na okraj na začátek bych poznamenal, že z pohledu lišáka v kleci, řekněme, starého, natolik olezlého, že už ani kůži neprodá, natolik neroztomilého, že už ho vlastně u mě nevzbuzuje ani lítost, jsme my za mřížemi taky, aby bylo jasno, a to za mřížemi svých představ zájmů, závislosti, rodinných tradic, byznys projektů a všeho.

Ale k těm strachům. Úkolem zdravotního výboru je, aby pečoval nejenom o zdraví národa, ale i senátorů. Já jsem tady zaznamenal 4 zásadní strachy. Ty se tak nějak vyvíjejí z diskuse, která běžela, jak říkal pan poslanec, rok minimálně. Dávno předtím ve společnosti. Ale teď taky v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Kolem 80 % má strach, že to parlamentem neprojde, že farmy budou pokračovat. Toho strachu je zbavme, je to poměrně dost lidí.

Pak je tady strach vážených kolegů vcelku zkušených a vyrovnaných s životem, že bude hůře, že budou další zákazy a tak, že se zakáže i požívání masa, musím ujistit, že nepochybně ano, ale radostné je, že se toho nedožijí, protože zatím určitě víc než 80 % konzumuje maso, takže ty zákazy tak rychle nepůjdou. Pak jsme velice správně na mnoha místech odlišili domestikované a nedomestikované druhy. Dívejte se, úředník zavřený v kanceláři na ministerstvu je velmi spokojen, pokládá to za stabilní pozici. Jihoamerický Indián zavřený ve stejném, komfortním kamrlíku vůbec neví, proč tam je, je schopen se zbláznit během jednoho dne. To je k těm domestikacím, nedomestikacím. Je fakt, že u těchto šelmiček ta domestikace nebyla, nebude, takže je to úplně jinak než s těmi kuřaty a prasaty, kde už to proběhlo. Jak to bude za 5000 let, nevím, ale pokud vím, tak kosmonauti nekonzumují vepřové, mají to všechno v balíčcích, takže to se vyřeší samo.

Třetí strach je strach 9 podnikatelů nebo jejich rodin, o to, že, existenční strach, ten je možno pochopit, tak se k tomu nějak postavme kulturně, tomu já nerozumím, ani nevím, jestli z jednoho návrhu vyplývá, že liška stojí víc, z jiného, že norek stojí víc. Nevím. Myslím si, že ta kalkulace jde taky na ty podmínky, že do té doby ještě ti norci, že určitě nebudou vypuštěni, tak budou ještě zpeněženi za ty dva roky, tam se nebude v tom pokračovat. Ale protože v mém okolí za posledních 25 let takhle dopadla, krachovala z různých důvodů, nejenom legislativních, celá řada rodin, někteří se pak stali i bezdomovci, je to smutné, ale tento druh společnosti jsme si vybrali. Ale jsem pro to, abychom se vážně zabývali tím návrhem, jak relevantně ty lidi kompenzovat. Je jich 9 těch skupin, nebo těch rodin, 9. Kéž bychom se starali tolik v rámci těch sociálních našich programů také o ty desetitisíce a statisíce. A potom je tady můj strach, který nabývá na síle z toho, že přece jenom určitá část kolegů, kolegyň bude mít nějak pocit, že byli znásilněni k něčemu, že jo, muselo se to schválit, je to hrozné. To bych rád, kdyby v nich nezůstalo. Společnost dozrává prostě k tomu, že už není technologicky nutné nosit na sobě kůži z mrtvoly. Kožešina je z mrtvoly. Lezou do ní roztoči. Umělé kožešiny jsou hezčí. Bundy z dutých vláken, teplejší, lehčí. Tak to prostě je. Mohli bychom si taky říkat, víte co, naši kolegové senátoři už před časem za starého Říma byli společností chráněni, že se provozovaly... V jedné kleci byly divé šelmy, v jiné kleci byli gladiátoři, teď to pustili do sebe. Úžasná zábava, úžasný podnik. Nepochybuji, že na tom řada lidí vydělávala. Pak nějak časem to vyšumělo, říkalo se, že společnost už to nechce, teď už by si to nikdo nedovolil.

Teď je zase doba taková, abych, vaším prostřednictvím, paní předsedající, ujistil pana kolegu Kuberu, že nejsme ani na začátku a vůbec ne na konci. Je to prostě další krůček, dochází k tomu jednou za 50 – 100 let, jsem pyšný na to, že je tady jeden zákon, kde se i trošku civilizačně, malinko posuneme přes dva živočišné druhy, jistě, chudáci, nutrie, ale ty jsou na tom trošku jinak, ti králíci taky. Plně souhlasím s tím, věnujme nadále pozornost a vytvářejme další zákony, aby, když už se něco musí zabíjet, zvládnout to tak, aby se to zabíjelo kulturně, ne na těch linkách. Myslím, že postupně k tomu dochází.

Jinak ti, kteří říkají, že je to všechno nápad nějakých aktivistů, já jsem spíš pasivista. Ale podívejte se na tohle, to jsou páni profesoři, docenti z akademické obci, kteří říkají, že už jsme dospěli tam, že bychom nějak zrovna aspoň tyto dva druhy nemuseli... Tak když ty ostatní ještě musíme, nebo si to myslíme... Krokodýlí farmy, je dobrý nápad pro další návrh zákona, akorát že těch krokodýlů u nás zatím není tolik, až jich přibude, samozřejmě v podnikatelských teráriích je jich určitě spousta, dokonce i nějací tygři, ale tomu bychom se měli věnovat až v dalších zákonech.

A pak zůstává to... To byly ty strachy, ty odstraňme, ať ta společnost z nás má hezký pocit, ať my se nebojíme, když budeme odcházet, že se něco stane, že nám zítra zakáží vepřové, potom jsou tady ty prachy. Tam si myslím, že citlivě zvažme, protože všechny možnosti jsou, když se chce, tak se může, 9 subjektů odškodnit kulturně tak či onak, asi. Nejblíž pravdě bude pan vážený pan předseda, který říká, že jde asi o ten mechanismus, komu zůstane ten pešek v řešení. Ministerstvo zemědělství si řeklo, když to nenavrhlo, tak co by se v tom měli až tak úplně sami potápět, ať si to poslanci nějak udělají. Když to dáme na stát, bude to s komplikacemi, do toho se tak tajně doufá, že se třeba ještě nestihne ta vratka v té sněmovně taky projednat, protože těch 10 dnů, jak víte, z těch předchozích jednání, taky tam neplatí. Takže určitě by se to dalo nechat na těch individuálních řešeních, na tom ministerstvu. Ale když těm vlastním ministerstvům trvale nevěříme, že by to udělala spravedlivě, nevěříme ani svým soudům, že by to byly schopny během 10, 20 let rozsoudit, tak jsme na tom tak jak ten starý lišák z té klece, kterému už o nic nejde, říká si, taky máte, hoši, problém. Za mříží.

Tak jo, děkuji, určitě budu pro, abychom tu normu posunuli dál, určitě se nebudu bránit ani tomu, abychom diskutovali o formě odškodnění, tak, aby 9 subjektů bylo v této zemi spokojených, aspoň těch 9.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Radko Martínek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Bylo tady mnoho hovořeno, že je to etický problém, on to ve své podstatě samozřejmě etický problém je. Jak etický problém těch, kteří jsou ochránci zvířat, jak tady jeden kolega, teď nevím který, říkal, že se tím zabývá, myslím si, že mluvil docela rozumně. Tak těch jiných ochránců životního prostředí, kteří to berou, dejme tomu, z nitra, spíše jako emocionální záležitost.

Já mám taky etický problém, myslím si, že tento stát by měl být státem takovým, aby si lidi mysleli, že v tom státě je aspoň nějaká elementární spravedlnost, proto se vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, nemůžu s kolegou Láskou vůbec ztotožnit, s tím, co tady říkal.

Je to 9 rodin proti skutečně většině obyvatelstva. Já si myslím, že to je ten příklad, kdy bychom měli na to hledět jako ten precedent, protože když nebudeme řešit těch 9 lidí nebo 9 rodin, a řekneme si, je jich 9, je jich málo, tak co, vykašleme se na ně. Zítra to může být 100 v jednom případě, v dalším případě to můžou být tisíce. Pak se dostaneme do toho, co už jsme tady jednou měli, kdy pro tzv. ušlechtilou myšlenku umírali lidé například.

Ale já bych chtěl vám říct jednu věc, existuje jeden skvělý časopis, který se jmenuje National Geographic, který se celá léta zabývá vším možným, zejména ochranou přírody. Dovolil bych si vás upozornit a navést, abyste si vyhledali zářijové číslo roku 2016, není to tak dlouho, kde vyšel článek, nebo věnovala se tomu, jak je zvykem, je to jeden z těch velkých článků který se zabýval právě tím, co tady probíráme, název má příznačný: Znovu v módě. Znovu v módě má příznačné především proto, že byly doby, kdy ty kožešiny byly na ústupu, kdy nahé modelky protestovaly proti tomu, aby měly kožešiny na sobě, což bylo bezesporu efektivní, efektní a účinné, musím říct. Jenomže, modelky už neprotestují, modelky se oblékají. Proto od zhruba posledních 4 nebo 5 let spotřeba kožešin neustále roste.

Protože vás nechci zatěžovat tím článkem, ale opravdu vám přeji, abyste si ho přečetli, tak vám přečtu, jak bývá u National Geographic, tak oni se to jednak snaží vidět na vlastní oči, jednak hledat vyvážená stanoviska. Vyvážená stanoviska v tom článku jsou, ale myslím si, že pozoruhodný je závěr autora toho článku, se kterým se ztotožňuji i já.

Tady je moje myšlenka, říká autor článku. Místo zákazu kožešinové výroby bychom měli vyvíjet neustálý tlak na eliminaci nejhorších chovatelů. Pak představit nejpokrokovější chovatele kožešinových zvířat a ukázat jejich vylepšení, která jsou nejen uskutečnitelná, ale mnohdy dokonce i finančně výhodná. Jde totiž o to, učinit z nich vzor pro všechny formy živočišné výroby, na níž jsme ve svých zhýčkaných životech závislí. Myslím si, že toto je v zásadě to jádro pudla. Já jsem přesvědčen, že společnost má právo říct, co chce, co nechce, aby u ní bylo, to znamená, jestliže většina této společnosti, ta je nepochybná, říká, že by se tady takovýto chov, nemělo dál pokračovat v něm, má na to zcela určitě právo. Ale má také povinnost, jak to bývá, mám-li právo, mám také povinnost. A ta povinnost z mého hlediska je povinností vypořádat se s těmi ubohými 7 rodinami, které v tomto okamžiku jsou zcela slabé, bez jakékoli naděje, kteří vědí dobře, že proti síle veřejného mínění nemají nejmenší šanci, tak jim dejme aspoň šanci tu, že ten stát naším prostřednictvím se zachová trošku slušně.

My jsme s kolegou Šilarem tady připravili pozměňovací návrh, já bych samozřejmě hlasoval eventuálně i ten větší pozměňovací návrh, ale ten návrh není vycucaný z prstu, není to ani dílo nás dvou, že bychom si k tomu sedli za večer. Ale je to dílo ministerstva zemědělství, které mimochodem, nám říkalo, že tento návrh se snažilo prosadit i v Poslanecké sněmovně. Údajně se tím dlouhodobě zabývalo. Já jsem si ověřoval u některých farem, jestli je to návrh dobrý, oni mně na to odpověděli, že slušný. To znamená, určitě k tomu mají jisté výhrady, ale říkají o tom, že je to návrh alespoň slušný. Proto vás prosím velmi, abychom ten návrh zákona schválili, ale schválili ho s jedním pozměňovacím návrhem, a to pozměňovacím návrhem, který neberme jako návrh Šilar – Martínek, ale spíš ministerstvo zemědělství a slušnost této země. Děkuji moc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je paní senátorka Renata Chmelová. Má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Já jsem moc ráda, že se tady ve většině nevede debata o tom, jestli vůbec zrušit kožešinové farmy, to mi přijde, že je tady taková věčná shoda, ale právě ta debata se vede o té výši kompenzací, zda jsou adekvátní, nebo ne.

Zazněla tady poměrně širší podpora pozměňovacího návrhu, dokonce zazněla i od předkladatele, což se já trošku podivuji. Pokládám si otázku, co předkladatel minimálně rok a půl, nebo jak dlouho tu novelu má, nikde se to neprojednávalo.

Když ten zákon čtu, tak mně skutečně přijde naopak lepší to, jakým způsobem je to v tom zákoně navrženo, z toho důvodu, že těch 9 farem je naprosto různorodých. Jsem přesvědčena, že kompenzace za jedno zvíře nemusí být adekvátní situaci té farmy. Já tady zkusím ještě jednou přečíst věty, o čem ty kompenzace v tom návrhu jsou.

Při určování výše kompenzačního příspěvku přihlédne ministerstvo zejména, tady podtrhuji zejména, k celkové výši neuhrazených závazků, jejich účelnosti a tržní hodnotě majetku využívaného v souvislosti s chovem. Já jsem dvakrát jednala s ministerstvem zemědělství o tom, jaké možnosti jim toto dává. Oni argumentovali, že se jim nechce psát vyhláška pro 9 farem, nicméně, oni s těmi chovateli vedou dlouhodobě jednání, mají od nich již teď k dispozici data z účetnictví. Naopak mi přijde, že toto ustanovení jim dává poměrně širokou možnost se individuálně postavit ke každému chovateli.

Pak je tam ještě ten druhý příspěvek, který je ve výši ročního zisku za posledních 5 let. Jak tady bylo řečeno některým mým kolegou, je to vysoce ziskový byznys. Podle mého názoru tato kompenzace může být použita na uvedení do původního stavu té farmy. Ale jak jsem mluvila třeba, byla jsem tedy pouze na jedné farmě, jak jsem mluvila s majiteli, tak ti předpokládají, že chtějí dělat nějaký nový chovný byznys. To znamená, toto jim k tomu může pomoct, že se nějakým způsobem tomu můžou přizpůsobit.

Chci říct, že mně, tak jak je to v zákoně navrženo, přijde právě spravedlivější, možná bych tady řekla své doporučení, aby ministerstvo zemědělství komunikovalo další, podrobnější náležitosti o způsobu a rozsahu poskytování kompenzačních příspěvků právě v rámci procesu textace ministerské vyhlášky, kde ta možnost je.

Tímto bych chtěla ještě jenom reagovat na nějaké argumenty, které tady zazněly.

Že hrozí vypuštění norků do přírody, na to upozorňovala i naše legislativa, která měla obavu z toho, aby nedošlo k narušení biodiverzity. Já jsem mluvila přímo s majiteli farmy, oni mi řekli, že v podstatě i když ten zákon skončí, tak jak je navržen, naprosto kopíruje ten přirozený vývojový cyklus chovaných zvířat. Oni se na jaře rodí, v prosinci se zabíjejí. Tedy oni říkají kožkují. Zákon začne platit od 30. ledna. Oni mi řekli: Já si neumím představit vypustit jediné zvíře do přírody, protože když mi ho někdo přinese, tak se tady se mnou v té vesnici nikdo bavit už nebude. To znamená, tam jakoby nehrozí, aspoň mě o tom přesvědčili, že nehrozí, že by norci byli vypuštěni do přírody.

Poznámka. Polsko. Třetí největší producent kůží těchto zvířat. Již jsem zaznamenala, že v této době připravuje zákaz kožešinových farem. A snad si jenom můžu povzdechnout nad poznámkou, kde vezmou chovatelé na případné soudní spory, tak chci jenom říct, že my máme přece takto nastavený český soudní řád, mě třeba daleko víc trápí, kde vezmou na to svobodné matky, když se soudí o alimenty. Takže tohle mi nepřijde, aby vůbec tady něco takového zaznívalo. Takže zde tady opakuji svůj návrh, prosbu, abychom schválili tento zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Václav Chaloupek. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Chaloupek:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já už jsem tady slyšel téměř všechno, nicméně, vzhledem k tomu, že zvířaty se zabývám polovinu života, tak mě omluvte, musím k tomu promluvit.

O kompenzacích, o vyrovnání s chovateli, mluvili jste hodně. Já bych byl moc rád, kdyby se s nimi stát vyrovnal spravedlivě. Já jsem dělal 10 let v zoologické zahradě, posledních 20 let jsem choval doma některá naše zvířata. Některá déle, některá méně. Kromě hranostaje, kamzíka a jelence viržinského jsem měl všechno, co žije v naší přírodě. Chtěl bych vám říct, že různá zvířata i stejného druhu mají různé chování. Nicméně, mezi z našeho pohledu nejinteligentnější patří tři čeledi velkých šelem, kočkovité, lasicovité a psovité.

Ani po desítky let nebo možná sto let, co jsou norci a lišky chováni v zoologických zahradách, se je nepodařilo domestikovat. Myslím, že lidé, kteří se tím zabývají, by mi dali zapravdu, když jim jednou utečou a náhodou se nevrátí hladoví zpátky, že dokážou za několik dní venku zdivočet a pak už se normálně dokážou i uživit. Já jsem viděl to stereotypní chování na některých farmách, stereotypní chování lišek, stereotypní chování norků. Slyšel jsem, že na farmách zvířata byla spokojena, že nebyla ve stresu. Víte, ono najít a poznat stres u zvířat jde velice těžko. To neznamená, že musí skákat po kleci. Ono může taky ve stresu ležet naprosto apaticky a dívat se kolem sebe. Možná, že jste viděli ta zvířata nažraná.

Já jsem přesvědčen, to jsem vám chtěl jenom říct, že za tu dobu, kdy jsem ta zvířata choval a víceméně s nimi žil, jsem najednou zjistil, že vytvořit jim přirozené podmínky v zajetí je strašně obtížné. Já jsem v podstatě zásadně proti tomu, aby zvířata z přírody byla chována v zajetí. Ta zvířata, když jsem já chodil do školy, tak jsme se učili podle různých marxistických teorií, že zvířata nemají cit a řídí se pouze instinkty. Není to pravda. Mezi zvířaty jsou rozdíly, zvířata mají svoje city, zvířata umí mít ráda, může se jim stýskat, dokážou žárlit. Některá zvířata stejného druhu, třeba i lišky, mají smysl pro určitou legraci nebo pro nějakou nadsázku, některá zůstávají nevrlá, nicméně, zvířata, ještě jednou zdůrazňuji, mají city. Ty lišky ani ti norci v klecích to neztratili.

Proto mi vadí, že ta zvířata jsou chována v podmínkách, které jim vadí. Pak bych se chtěl ještě tady zmínit o některých věcech, které jsem tady slyšel, nejsou úplně pravda. Nutrie versus ondatry. Nutrie i ondatry nejsou naše původní druhy, ondatry byly vypuštěny v roce 1905 na Dobříšsku, nutrie byly vypouštěny v posledních letech, jestli si vzájemně konkurují, je nám úplně jedno. Ale do naší přírody nepatří, oba druhy dělají stejnou škodu na hrázích a na kořenových systémech. Norci venku vypuštění nebyli často vypouštěni nebo nebyli vypouštěni ochránci přírody, ale co já vím, utekli z některých farem, kde pro ně neměli dobré zabezpečení. Dneska je to obrovský problém, norci žijí v celé Evropě, kromě Anglie, připomínka, proč se to nevztahuje na krokodýli, hady, chtěl bych jenom podotknout, že hadi nejsou chováni na farmách kvůli kůži nikde na světě, krokodýli ano, nicméně, i s tím jejich využitím je problém, protože se nesmí převážet v zemích EU bez různých atestů.

Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že nejsilnějším instinktem, daleko silnějším než je rozmnožovací, nebo touha po žrádle, je instinkt a touha po svobodě. Toho se ta zvířata v zajetí nezbaví celý život. Mně volal jeden můj známý, který měl farmu, říkal, že se mi diví, že proti tomu vystupuji, že má zvířata stejně rád jako já, možná, že je má rád, ale jestliže jim dokáže v prosinci strčit do zadku jednu elektrodu a druhou do huby a zabít je, tak je to láska velice podivná.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Láska. Než dojde, tak jen poznámka, že ani na člověku se stres často nepozná. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Nepřihlásil bych se podruhé, pokud by mi panem místopředsedou nebyla veřejně položena otázka, jsem slušně vychovaný člověk, takže chci odpovědět, mám úctu ke starším, navíc neodpovědět třeba možná potenciálnímu prezidentovi by se mi mohlo nevyplatit v budoucnu.

Ta otázka zněla, jestli to končí tímhle? Je to tak? (Jaroslav Kubera: Ano.) Moje odpověď je: Nevím. Společnost se vyvíjí. Tak jak se společnost vyvíjí, tak na ni reagují zákony. Zákony přicházejí a schvalují se. My tu dnes máme zákon, který reaguje na poptávku společnosti. Pokud se bude společnost vyvíjet dál, že bude požadavek na další zákony, bude to většinový legitimní požadavek, tak to tady budeme projednávat, možná podpoříme, možná ne. Společnost se vyvíjí, stejně jako se vyvíjí zákonodárství. To je živý proces.

A když už jsem se dostal ke slovu, v mezidobí jsem se dočkal ještě tří osobních ataků. Já nejsem žádný citlivka, já jsem na to zvyklý. Ale já jsem dneska přivedl do Senátu svoji 15letou dceru, která teď sedí v mé kanceláři, sleduje, asi lituje toho, že chtěla vidět, co táta dělá, ale před jejíma očima se bránit musím. První, co bylo od kolegy Valenty, kterého tu nevidím, že jsem nikdy nepodnikal a nikdy nic nevybudoval. Od roku 2010 podnikám jako OSVČ, jako advokát, vybudoval jsem advokátní kancelář, mám zaměstnance. A pak tam zaznělo něco v tom stylu, že když podnikám, tak na úkor jiných. Což od člověka, který má postavený byznys na hazardu, je hodně sebevědomé prohlášení. Pokud tady kolega Veleba říkal a reagoval na mě, že chci schválit zákon, který není fér, pak že soudy sjednají nápravu, tak to není. Já chci schválit zákon, který bude fér. Já říkám, že možná férovější je individuální posouzení nároků ministerstvem a pak soudem, než stanovení paušální odměny v zákoně. Chci zákon, který bude fér.

A pak tady kolega Martínek, který tady taky není, zmínil, že prý mě nezajímá 9 lidí, protože jich je jenom 9. Tak to se mě tedy dotklo osobně úplně nejvíc. Já jsem tu hovořil o tom, že jestli jsem řekl – jenom 9 – tak jsem říkal – jenom 9 soudních sporů. 9 soudních sporů, které nezatíží justici. V životě bych si nedokázal a nedovolil pohrdat kýmkoli jenom proto, že těch lidí je málo. Vážím si každého člověka, každého jedince, musím říct, že tento atak byl hodně nepříjemný.

A poslední slovo k těm náhradám.

Tady ten návrh, který je předložen kolegy Petrem Šilarem a kolegou Martínkem, logiku má. Ale sami řekli, že je to návrh, který je konzultován na ministerstvu. Na ministerstvu zemědělství. Podle toho návrhu, který tu máme z Poslanecké sněmovny, to bude ministerstvo zemědělství, které bude rozhodovat o výši náhrad. Pokud schválíme ten zákon v postoupeném znění, co se stane? Jenom to, že ministerstvo rozhodne o těch náhradách tak, jak my to chceme dostat do toho zákona pozměňovacím návrhem. Z této podstaty věci to na mě působí, že ten pozměňovací návrh a s tím spojené vrácení do sněmovny spojené s rizikem, že nebude zákon projednán, že spadne definitivně pod stůl, je zbytečné. Protože i když schválíme ten zákon v postoupeném znění ze sněmovny, tak se minimálně na ministerstvu dostaví úplně stejný efekt, jako kdybychom ho vrátili s pozměňovacím návrhem a sněmovna nám vyhověla. Těch 9 podnikatelů dostane náhrady ve stejné výši. Ať to teď schválíme, ať to vrátíme.

Takže nevidím důvod pro další zdržování, myslím, že je na místě schválit ten zákon ve znění postoupeném sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Přesto má přihlášený Jiří Čunek slovo. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Myslím, že taková červená nit kromě těch morálních pohledů, kterým předchází nějaké poznání, tak se zamýšlím nad tím, jak se těch 80 % lidí rozhodlo. Přiznám se, že já jsem dřív nějaké v tomto směru ataky, nebo dokonce žádosti nezaznamenával. Až teď, kdy se tento zákon projednává. Teď je to 10 minut, co jsem dostal asi 200. SMS, jejíž obsah všechny dostáváte. Jenom já bych vám rád o tom přečetl jednu věc.

Od počátku nesouhlasím s chovem zvířat pro kožešiny. Ovšem po zhlédnutí jen kousku videa, kde je vidět, jak lišky a norci trpí v drátěných klecích a na konci tohoto života plného utrpení je čeká velmi bolestivá dlouhá smrt a tak dále... Já jsem se nehlásil k diskusi, protože jsem si říkal, že je tady mnoho povolanějších, od kterých se mnoho věcí dozvím. Ale nedozvěděl jsem se jedinou věc, kdo, myslím si, že by to sem hodně patřilo, naprosto zásadní atak na ministerstvo zemědělství, kontrolní orgány pod ním seřazené, dokonce policii, protože z těch videí, já jsem nějaká viděl, je evidentní, že zvířata jsou podvýživená, trápená, hladná atd. To znamená, někdo je týrá a trápí, ten si zaslouží trest. Musí mu být vzata licence, musí být potrestán živnostenským úřadem, posléze možná i soudem. Minimálně takové video je na přestupkové řízení. Tady o tom nikdo nemluvil. Takže bych rád věděl, kdo z těch 9 podnikatelů, u koho se to dělo, kde to video bylo natočeno. Protože tohle video ovlivnilo zcela jistě největší část těch, co nám píší.

A už jsme zpátky u toho, jestli máme dělat to, co nám občané teď napíší, protože oni byli nějak ovlivněni pochopitelně velmi pravdivými videy o některým z těch chovů z ČR, nebo to byl nějaký chov z Číny a podobně?

Vzhledem k tomu, že v této záležitosti se jedná o byznys, nedělám si iluze o tom, že my tady teď budeme hlasovat, kdo víc vystrčí ruku v těchto zákonech, a zrušíme víc chovů, tak ten víckrát je člověkem. Po takovýchto videích. Ale zajímavé je, že bychom, a to je moje otázka na pana poslance, protože on se touto problematikou, a to neříkám ironicky, zabývá dlouhodobě. Možná mě k tomu vybídl kolega Žaloudík tím prvním zpravodajským vstupem o tom, že náš výbor zkoumá také to duševní zdraví a dbá na duševní zdraví, tak právě to souvisí s tím, jaké je duševní zdraví národa, čím je ovlivňováno, zda ty informace, ze kterých si tvoří úsudek, jsou správné, nebo nejsou. Takže dotaz na pana poslance, vy jste to určitě sledoval v době, kdy jste projednávali, myslím, v 3. čtení tuto normu, tak ta videa přišla na internet, tak asi víte, ze kterého toho chovu tato zvěrstva jsou, z těch 9, co jsou v ČR. Nebo to tedy nebylo u nás? Pak u nás je to celé jinak? Tak to je ta otázka.

A pak mám ještě jednu poznámku, skutečně pro dítě pana kolegy Lásky vzkazuji, jestli se dívá, že si o tatínkovi nic špatného nemyslím, jenom by bylo dobře, kdybychom se vyjadřovali možná tak, jak myslíme, ne tak, aby to dopadalo i na mě nebo na nás tady, protože na to reagovali i kolegové. Já jsem přesvědčen, že my máme dělat normy tak, abychom předpokládali, že budou tak dobré, že se občané, ti normální, nebudou muset obracet na soudy. Právě proto, že je tím advokátem, tak pak to evokuje v to, že samozřejmě oni ti lidé budou, kteří se, 9 pouze lidí se obrátí na soud, tak ti všichni budou potřebovat advokáta. Nevím, jak se jmenuje holčička pana senátora, věřím, že to tak pan senátor nemyslel, že jim neposílá dopisy, jako kterýsi náměstek z ministerstva spravedlnosti, když se vytvořil zákon, tak údajně, nevím, jestli je to pravda, zcela jistě ta kauza byla, posílal dopisy poškozeným, že je bude zastupovat jeho kancelář. Věřím, že žádné takové dopisy vy psát nebudete. Ale přece jde o to, aby k tomu vůbec nedocházelo, abychom nabídli nějakou spravedlivou odměnu, jedná-li se právě o těchto 9, tak je to o to jednodušší. Když si myslíme, věříme svým kolegům, kteří to, řekněme, prozkoumali s odborníky, že tohle je spravedlivá odměna, tak ti, kteří, a nemusí to být 9, třeba jeden si bude myslet, že to je nespravedlivé z nějakých důvodů, dokonce objektivních, nechť se obrátí na soud. Ale myslím, že my jako členové Parlamentu, to teď myslím všichni, všech 281, bychom nikdy neměli počítat s tím, že nechť ten výklad udělá soud, nebo nechť to dořeší soud. Ne, tady je na stole norma, máme ji udělat se vší pečlivostí, tak, aby ta újma pro nikoho nebyla, abychom nikomu nepřidávali ani neubírali. Jestli si to někdo bude třeba potom myslet, může reagovat jakkoliv.

Děkuji vám v tuto pozdní hodinu za pozornost a poprosím pana poslance, aby mi pak odpověděl na dotaz týkající se videa. Díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je senátor Jaroslav Doubrava. Jsme teprve 49 minut po nočním klidu a mluvíme potichu, takže se nic neděje. Jenom uvažte, pane senátore, že už je noční klid.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já své vystoupení urychlím. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, už kolem 19.00 hodiny jsem informoval předsedu Senátu, že zřejmě založíme odbory, pokud tady budeme sedět takhle dlouho, aby nás měl kdo bránit.

Nechci mluvit dlouho už právě v této pozdní hodině, ale musím vám říct, že jsem těžce, a nebojím se použít výraz zhnusen množstvím e-mailů, kterými jsme zavaleni. Podle mého názoru je to organizovaná záležitost, protože celá řada těchto e-mailů je naprosto identických. A to je to, co mě vedlo k tomu, že nakonec i ze vzdoru podpořím sněmovní návrh.

Nevím, jestli to udělám. Ale k tomuto vystoupení mě vlastně vybudil kolega Chaloupek, když tady mluvil o zvířatech z přírody, jak v zajetí touží po svobodě a jak tím vlastně trpí.

Víte, já přemýšlím nad jednou věcí. Jestliže by zvířatům v klecích bylo tak zle, nemohla by se tak množit, to znamená, že zřejmě jim tam zas až tak zle není. Ale nechci píchat do toho živého. To, co mě vrtá hlavou, je že v zoologických zahradách jsou přece ve stejných klecích stejná zvířata přivezená z přírody, byť tam jsou chována z jiného důvodu, než jsou právě lišky, které, mimochodem, se snažíme v přírodě jaksi střílet, kde na ně přijdeme, nebo norci, kteří jsou chováni pro kožky.

Chtěl jsem tady vyslovit jenom odpor k atakům, kterým jsme dnes a denně byli vystaveni. A velmi bych prosil, pokud se to dostane k některým organizátorům těchto akcí, aby od toho upustili. Myslím, že máme své hlavy, máme své rozumy a jsme schopni si podle svého svědomí rozhodnout. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. A teď se podívejte na tabuli, co jste zase způsobil. (Oživení v sále, smích.) Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Hampl. Já vás varuji, nechám se vystřídat a promluvím a budete tady do dvou hodin.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Kolegové mě moc prosili, ať se odhlásím a pak zase někteří říkali, ať se přihlásím. Moc se omlouvám.

Myslím, že tady potvrzujeme Parkinsonovy zákony v tom smyslu, že tady skutečně jde o devět subjektů práva v České republice, myslím, že teď se blížíme tomu, dvě senátorská vystoupení na jeden subjekt práva, kterého se to týká. Mně to přesto v tuto pozdní hodinu nedá, omlouvám se.

Myslím, že to, jak zacházíme se svými zvířaty, je velikým zrcadlem naší vlastní lidskosti. Myslím, že každý, kdo navštívil třeba některé arabské země, viděl, jak tam se zachází s domácími zvířaty nebo se zvířaty, která jsou v péči lidí, tak je hrdý na to, že je Evropan. Je to prostě veliké zrcadlo stavu společnosti.

To, že se s těmito zvířaty na farmách se zachází suboptimálně vůči tomu, co je pro ně dobře, o tom je, myslím, také malá pochyba. A argumentace zoologickou zahradou ... Omlouvám se, ale bylo by asi dobře se tam jít podívat na podmínky, ve kterých žijí lišky v zoologické zahradě. To se fakt, s dovolením, nedá srovnat ani trochu. To je tedy nedobrý argument, je to hodně nedomyšlený argument.

Obecně si myslím – a v tom se možná shodnu s některými přítomnými tady – že by bylo super a bezvadné, kdyby toto byl druh podnikání, který by vymřel na základě zániku poptávky. Ale situace se k tomu fakticky docela blíží. To je jako poptávka, která v České republice moc neexistuje, nebo nechci říct, že neexistuje, ale je hodně na úbytě, moc by to neutáhla.

To, co to hodně táhne, jsou některé zahraniční země, Rusko, Čína, někdo tady mluvil o dámské módě. No, ono ruští mafiáni hodně rádi dávají najevo, že chodí v kožiších. Ono to rozhodně není jenom o dámách, s dovolením. Ale rozhodně je to o konfliktu mezi tím, že v některých zemích toto stále je populární, ale naši občané to evidentně nechtějí.

Myslím si, že tento zákon vychází naproti vývoji, který tady evidentně je, trošku to urychluje, trochu do toho dává nějaké veřejné peníze. Ale myslím si, že tady by stálo za to tuto věc uzavřít, přihlásit se k vývoji, ke kterému zacházení s tímto druhem zvířat jednoznačně směřuje. A patřím také k lidem, kteří dělají celý život se zvířaty. Nedělám tedy s kožešinovými zvířaty, dělám s laboratorními zvířaty, kde motivace skutečně pomoci hledat léčby na závažná lidská onemocnění je ospraveditelná motivace, ale z první ruky vidím, jak velmi důrazné jsou požadavky zákona na to, aby se zacházelo se zvířaty dobře. A to, prosím pěkně, v mém případě jsou myši a krysy, ale pořád se s nimi musí zacházet velmi humánním způsobem. Každý zásah musí být specificky ospraveditelný, že to, co se s nimi dělá, potenciálně by je to mohlo bolet, ale většinou je to nebolí, my je děláme v anestezii, ale v zásadě je to třeba zahubí, takže je to explicitně odůvodněno nějakým konkrétním benefitem.

Myslím si, že standardy zacházení se zvířaty v naší společnosti v tomto rostou, a prosil bych vás o podporu tohoto zákona, protože si myslím, že je to známka naší vlastní kulturní úrovně. Děkuji moc a ještě jednou se omlouvám za pozdně noční vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. A já se naposledy ptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy? A protože tomu tak není, obecnou rozpravu končím, a prosím pana navrhovatele nebo táži se ho, zda se chce vyjádřit? Nepochybně ano. Mimochodem globální oteplování nám pomůže, kožky nebudou zapotřebí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Robin Böhnisch:  Pane místopředsedo, děkuji. Výhoda tohoto závěrečného slova je v tom, že řada otázek, která zde zazněla, byla také zodpovězena ve vystoupeních senátorek a senátorů, a proto opravdu nebudu hovořit dlouze, dovolím si jenom několik vět, několik zajímavostí, možná i věci, které ve veřejném prostoru dlouho rezonují, a přitom nejsou úplně přesné či pravdivé.

První bude odpověď na dotaz pana senátora Čunka ohledně videozáběrů. Tato videa přinesl pořad České televize 168 hodin. Jsou to autentické záběry z českých farem, myslím konkrétně ze dvou českých farem, a dokonce po těchto záběrech pak tam došlo i k velmi otevřeným rozhovorům s lidmi, kteří jsou na záběrech zachyceni, popřípadě s majiteli rodinných farem. Já jsem pak díky České televizi viděl videa řekněme velmi hrubá, bez rozestřených obličejů a také s původním zvukem, kde je slyšet velmi dobře jadrná čeština, to znamená, že to jsou skutečně záběry z českých farem. Nejde tak úplně o nějaký exces, například usmrcování lišek je prováděno tímto způsobem a není to nějaký zvláštní zachycený exces.

Je to běžná praxe. Vím, jak milý a vřelý vztah má pan místopředseda Kubera k Evropské komisi a k EU. Tady stojí za to zmínit jednu zvláštnost, často se tu argumentuje, že jsme my jako zákonodárci donutili chovatele v roce 2014 ke změně klecí, ke změně technologií, nikoliv, byla to vyhláška ministerstva zemědělství, napsaná v roce 2003, uvedená v život v roce 2004. Co je na tom zajímavé, ta vyhláška nevznikla na základě požadavků EU nebo Evropské komise, ale doporučením Rady Evropy, tedy zcela jiného orgánu.

Dotaz na notifikaci. Notifikace byla ukončena 16. nebo 17. března 2017, a ten den se objevila také na webových stránkách Evropské komise. To znamená, tento proces probíhal. Probíhal několik měsíců. Byl to taky jeden z důvodů, proč je tato novela projednávána tak dlouhou dobu, tedy od března roku 2016.

Na začátku pan senátor Oberfalzer zmínil zajímavou věc, klecové chovy slepic, věc, která je předmětem zájmu nejen ochranářů, ale veřejnosti obecně. Stojí za to zmínit, že zákon, který novelizujeme, je z roku 1992. Když si zákon o ochraně zvířat proti týrání otevřete, jeho dnešní podoba je spíš takovým hrůzným seznamem toho, co ještě se zvířaty můžeme dělat. Zákon si zaslouží, když ne zásadní novelizaci, tak určitě novelizaci dílčí i v příštích letech. To je proces, právo je proces. Tím odpovídám i na tu do vzduchu několikrát vnesenou otázku, co bude příště. Nevíme, ale něco příště určitě bude. Už o tom mluvil pan senátor Láska. Jako jsme se vzdali některých kulinářských záležitostí v minulosti, jako jsme se vzdali některých folklorních záležitostí, týkajících se zvířat, ať to byla ČR nebo jiná evropská země, např. Maďarsko kde bylo zvykem v pustě zakopávat kohouty, urážet jejich hlavy holí, což byl určitý znak dospělosti, dělo se to ještě před pár lety. Je to prostě vývoj, tak jak se chováme ke zvířatům. Už neházíme tučňáky do kotle, nezískáváme z nich olej. Už nekopeme karakulské ovce do břicha, abychom vypudili mláďata a stáhli z nich persian. Je pravděpodobné, že do budoucna přestaneme dělat některé věci, které jsou dneska u nás ještě přijatelné. Ale to bude na vás a na vašich nástupcích a bude to na Poslanecké sněmovně a budoucích poslancích, nakolik vyslyší veřejnou poptávku, přijde-li jaká.

To podstatné, o čem se dnes hovořilo nejvíc, je konstrukce kompenzací. Já vnímám výtku, že se ze sněmovny mohl dostat materiál v lepším stavu, co se týká konstrukce kompenzací. Jak jsem říkal na začátku, v posledních hodinách schvalování v Poslanecké sněmovně se tento zákon stal předmětem tak ostrého politického boje, že výsledek je ten, který máte před sebou. Do určité míry sdílím obavy paní senátorky Wagnerové, to je taky důvod, proč jsem podpořil a podporuji návrh ministerstva zemědělství, který je podložen celou řadou výpočtů a který předložili pánové senátoři Šilar a Martínek. Musím se postavit proti pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, protože jednak představuje další prodloužení existence farem až o 4 cykly tzv. kožkování, tedy vybíjení zvířat, představuje 80 tisíc jedinců, ale především jsou to částky, které nemají žádnou oporu v číslech z farem ani z ministerstva zemědělství ani v nákladech ani v různých cenách na burzách, především těch dánských, představují takové odškodnění, které dosahuje, jestli se nepletu, skoro až dvojnásobku toho, jaké bylo vyplaceno v Rakousku při zákazu kožešinových farem, u našich jižních sousedů.

Tolik tedy asi ve stručnosti moje závěrečné slovo.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZSP, pan senátor Žaloudík? Nepřeje. Děkuji vám, pane kolego. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka VUZP, senátorka Renata Chmelová? Nepřeje. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Já to znovu rozebírat nebudu. Řeknu tady jenom jednu poznámku, než shrnu tu diskusi, že ten zákon pokládám, opakuji, kdyby ten zákon předložila vláda, kdyby byl skutečně podložen výpočty, kdyby například na farmu, já jsem ji taky navštívil, pana Vojtíška, protože mně napsal, tak jsem tam dojel, první tam byl, myslím, pan Štěch, já jsem byl druhý, kolega Valenta byl třetí. Na tuto farmu, tak jak je vybudovaná, tak jak je zainvestovaná, tento návrh, který tady je, ten kompromisní, zkrátka nesedí. Poškodí ji.

Já trvám, můj osobní názor je ten, trvám na tom, že ten zákon je špatný. Bavím se o jeho závěrečné části, o kompenzacích. Takto zákony dělat nelze. To je moje pevné přesvědčení.

A ještě jednu poznámku k ministerstvu zemědělství. Kdybyste věděli, jakým způsobem se tam bojuje, celá léta, o různé kompenzace, dotace a tak dál, tak byste netvrdili, že ministerstvo, a to jakékoli, je garant toho, že to bude dobře individuálně udělané. Já neútočím teď třeba na současné ministerstvo, ale v zemědělství jsem dělal, měli jsme co dočinění s tím. Takže to prostě tak není.

V diskusi mimo zpravodajů třech výborů vystoupilo v diskusi 17 senátorek a senátorů. Pokud se týká zpravodajů, tak já sám jsem vystoupil třikrát, kolegyně Chmelová dvakrát, z ostatních jeden senátor dvakrát, všichni ostatní po jednom. To já mám poznámku tady k té proběhlé diskusi v obecné rozpravě.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Protože byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak po znělce přistoupíme k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 27. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 87 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 58 pro vyslovilo 39, proti byli 3. Návrh byl přijat. Já děkuji předkladatelům i zpravodajům. Chtěl jsem říci, sejdeme se zítra v 9 hodin, ale nesejdeme. Já vám všem děkuji, jen připomínám, že mnozí z nás měli za ty dva dny větší stres než ty lišky v kleci. (Senátoři se ptají, zda je schůze ukončena.) Já jsem neřekl, že je konec, jenom jsem ukončil čtení tohoto tisku. Neradujte se! Vy jste něco slyšeli, že jsem něco končil? Já jsem nic nekončil. Já jsem ukončil tento tisk. Právě naopak!

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 144

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 144. Prosím pana poslance Martina Plíška, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane poslanče.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Martin Plíšek:  Vážený pane místopředsedo, milé senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové. Dovolte, abych s ohledem na pokročilejší dobu projednání se snažil být co nejvíce stručný a věcný.

Já vám za skupinu poslanců napříč politickým spektrem předkládám novelu zákona o advokacii, která řeší některé problémy, které se v průběhu času nekumulovaly z hlediska činnosti advokátů a poskytování právních služeb. Tato novela řeší tři základní okruhy změn. To znamená, upravuje přípravu advokátních koncipientů a změnu režimu advokátních zkoušek, zejména s tím cílem, aby se skutečně advokát, který školí koncipienty, mohl náležitě koncipientům věnovat a byl jejich průvodce až do složení advokátních zkoušek. Stejně tak se rozšiřují kontrolní nástroje a kárné pravomoci České advokátní komory, což je reakce na některá protiprávní jednání z minulosti, to znamená, explicitně se zakotvuje možnost odejmout knihu o prohlášení o pravosti podpisu nebo také se přesně vymezuje dočasný zákaz výkonu činnosti podle příslušného paragrafu zákona o advokacii.

Další částí této novely nejsou tak zásadní, nejsou koncepční povahy, jsou spíše technické povahy.

Já bych vás chtěl také upozornit na to, že v Poslanecké sněmovně došlo i k úpravě toho samotného původně předloženého poslaneckého návrhu, směřovali ke zmírnění některých původních pravidel, to znamená, týkalo se to advokátních zkoušek. To znamená, jeden advokát podle toho schváleného návrhu může školit tedy až 5 koncipientů, vlastní praxi má 1 rok, také se zmírnily požadavky z hlediska věku a praxe na členy kárného či kontrolního orgánu České advokátní komory. To znamená, že se zmírnily ty původní požadavky. Na základě debaty, které se vedly i mimo jiné se Sdružením advokátních koncipientů, se do zákona přímo zakotvila garance lhůty pro pozvání koncipienta ke složení advokátní zkoušky, stejně tak se v současné úpravě zastropoval poplatek za advokátní zkoušku, to znamená, je tam ta maximální výše toho poplatku za advokátní zkoušku.

Poslanecká sněmovna také doplnila dvě novinky do tohoto návrhu, to znamená, zavedla nový správní delikt neoprávněné poskytování právních služeb, což je tzv. vinklaření, což je bohužel činnost, která se rozrůstá. To znamená, když někdo, kdo k tomu nemá kvalifikaci a oprávnění, za úplatu, např. přes internet, nebo i jinak, nabízí a poskytuje jinému právní služby bez mandátu, bez odpovědnosti, tak kromě té sankce, která nyní je v rovině trestního práva nebo živnostenského zákona, to se nejeví vždycky jako účinné, se po vzoru jiných zemí zavádí postih tzv. vinklaření z hlediska správního deliktu.

A poslední věc, co ten návrh obsahuje, je rozšíření možnosti bezplatné právní pomoci. Jak víte, vláda měla v programovém prohlášení záměr předložit zákon o bezplatné právní pomoci. Bohužel se potom některá ministerstva trochu dohadovala o tom, kdo a jakým způsobem ji bude poskytovat. Nakonec vláda rozhodla, že se bezplatná právní pomoc má řešit cestou zákona o advokacii, vzhledem k tomu, že se v Poslanecké sněmovně nachyluje volební období ke svému závěru, tak jsme jako předkladatelé nabídli možnost, že chce-li to vláda řešit v zákoně o advokacii, není jediný důvod, proč nezačlenit tu pasáž, která se týká bezplatné právní pomoci, do této novely, to znamená, je to další rozšíření zejména ve vztahu ke správnímu a ústavnímu soudnictví, to znamená, zejména tam, kde občan je ve střetu ať už se státní nemocí nebo s veřejnou správou. Takže je možnost poskytnout bezplatnou právní pomoc. Ale samozřejmě i s určitou spoluúčastí toho klienta, kdy je tam určitý vstupní poplatek za požadavek na tu bezplatnou právní pomoc.

Já chci jenom uvést ještě také, že vláda souhlasila s předloženým návrhem, v Poslanecké sněmovně byl tento zákon jednoznačně schválen, a to poslanci napříč politickým spektrem. Já jsem také rád, že i váš garanční výbor zcela jednoznačně doporučil Senátu tento návrh schválit. Chci vás za předkladtele v závěru požádat o podporu tohoto návrhu.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 144/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Dobrou noc všem! Já jsem rád a děkuji Organizačnímu výboru, že vyčlenil tomuto senátnímu tisku, který se netýká vůbec zvířat, ale lidí, celý pátek, máme dost času na to, abychom ho projednali, takže já si odložím hůl, vezmu si brýle a přečtu vám, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, my jsme se viděli, pan poslanec dokonce řekl to, co takto bylo, u nás v ÚPV Senátu PČR proběhlo vše tak, jak mělo. Po rozpravách obecných i podrobných jsme dospěli k závěru, že nemáme vlastně žádné připomínky, resp. ty, které byly, tak se vypořádaly. 10 z 10, víc nás není ani, tak schválili. I přesto, že pan poslanec řekl úplně všechno, já si myslím, že máme dost času na to, abych vám přečetl svoji zpravodajskou zprávu. Takže... (Jaroslav Větrovský se usmívá...)

Mí studenti si nedovolí mě okřikovat, takže, pane senátore, prosím, teď jsem - pro zápis - napomenul senátora Větrovského z mého výboru. Pokud jde o legislativní proces, návrh zákona byl předložen Poslaneckou sněmovnou PČR, skupinou poslanců, v čele s váženým panem poslancem, který je zde přítomen, dne 29. června 2016. Vláda k tomu zaujala souhlasné stanovisko. Já chci říci, že i projednání v našem ÚPV byl přítomen pan ministr spravedlnosti, který opravdu s tím souhlasil, on osobně, ač nemusel tam být, řekl, že doporučuje, protože opravdu ta novela je velmi dobrá.

Pan poslanec si pamatuje, já jsem dokonce řekl, že aktivity poslanců většinou já nevítám příliš, protože o nich pochybuji, ale že tyto jsou výborné. Tak, pokud jde o první čtení, tak návrh byl přikázán k projednání v ÚPV, a to ve zkrácené lhůtě o 30 dnů.

Tento výbor – ÚPV - Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR doporučil, aby návrh zákona schválilo s jeho pozměňovacími návrhy. Ve druhém čtení návrhu zákona byly v rámci podrobné rozpravy – vedle pozměňovacích návrhů ÚPV podány i pozměňovací návrhy Štěpánem Stupčukem, poslankyní Helenou Válkovou, poslancem Janem Zahradníkem. Pak tam byly pozměňovací návrhy k pozměňovacím návrhům, a to z úst poslance Zdeňka Ondráčka. V závěrečném hlasování – to je pro vás určitě zajímavá část – ve 3. čtení dne 24. května tohoto roku na 57. schůzi dolní komory českého Parlamentu ze 145 přítomných poslanců se vyslovilo pro 136 poslanců, a nikdo nebyl proti. To je důležité zdůraznit.

Návrh zákon byl proto schválen, ve znění přijatých poslaneckých a pozměňovacích návrhů garančního výborů a pak poslanců Stupčuka a paní prof. Válkové.

O co šlo? Ze změn provedených Poslaneckou sněmovnou je nutné uvést zejména – vymezení nových přestupků založených na neoprávněném výkonu příslušné profese a v neoprávněném používání daného profesního označení v zákoně o advokacii a v notářském a exekučním řádu. V důsledku toho došlo i k rozšíření názvu návrhu zákona. Když se podíváte, tak dnes novela nese několik názvů, tam je exekuční řád a další a další; původně šlo opravdu o advokáty. Ale ono je to logické. Co tam oni přijali, tak opravdu je logické, že to navazovalo na obdobná právní odvětví, resp. obory.

Slyším neklid v sále. Já bych vám to mohl číst opravdu dvacet minut, já to umím... Nechcete, abych to četl, pošlu vám to mailem.

V tuto chvíli konstatuji, že ÚPV Senátu Parlamentu ČR přijal usnesení, v němž doporučil – to je I., aby Senát Parlamentu ČR schválil, ve znění Poslanecké sněmovny, II., tam doporučuje, abych já bych zpravodajem, což právě tuto roli plním a III., abych s tímto usnesením, které vám předčítám, abych o něm informoval předsedu Senátu Parlamentu ČR, což jsem udělal telegraficky, abych to stihl. Vás prosím o podporu.

Kdybyste ke mně měli jakékoliv otázky, jsem schopen na ně reagovat ve 40minutovém monologu... Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval – pokud možno – rozpravu a sledoval případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Protože nikoho takového nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se do ní pan senátor Miroslav Nenutil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, nebudu zdržovat dlouho. Mám jen dva dotazy, na které jsem nedostal uspokojivou odpověď při projednávání nových bodů.

Proč je účinnost tohoto zákona stanovena zrovna k 1. září letošního roku, když teď už je druhá polovina července. Potom, zdali předkladatelé zvážili, jestli může advokát po roční praxi spolehlivě a důvěryhodně školit až 5 koncipientů. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo přihlásil do obecné rozpravy. Není tomu tak. Táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Chce. Protože dostal dotaz.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Martin Plíšek:  Ano, děkuji. Krátce odpovím panu kolegovi Nenutilovi. Účinnost 1. 9. je navázána na přípravu nového zkušebního řádu a na určité dílčí změny v orgánech komory, které je potřeba zohlednit tak, aby platily už od 1. 9. Souvisí to s organizací dovnitř ČAK a předkladatelé to akceptovali. Pokud jde o praxi advokáta jednoroční, aby mohl školit až 5 koncipientů, zdůrazňuji – školit – to neznamená, že nemůže mít ve své advokátní kanceláři více koncipientů. Ale ty potom neškolí, tak bych chtěl jenom zdůraznit, že v současné době to není nikterak upraveno. Dneska tam ani žádná roční doba není. Dneska může rovnou školit až 15 koncipientů hned potom, co složí advokátní zkoušku. Ale pak často vidíme situace, kdy se koncipientům advokáti buď skutečně nevěnují, nebo se jim věnují tak, že sami nemají třeba odpovídající praxi. Takže číslo pět je – až pět. To je samozřejmě zcela na něm, jak si to rozhodne. Jednoroční praxe vznikla z nějakého konsensu, aby i on sám vykonal nějakou praxi, než bude sám školit. Uvidíme, jak si ustanovení sedne, ale je to jakýsi kompromis, aby byla hlavně zajištěna kvalita práce advokáta s koncipientem. Pokud ta takto stačí, tak to jsou moje odpovědi. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám. Pane zpravodaji garančního výboru, chcete se vyjádřit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Antl:  Vystoupil jeden senátor, a musím samozřejmě reagovat, a dočtu ten zbytek... Chtěl jsem říci, že vystoupil jeden senátor, a jeho dotaz byl zodpovězen. Takže v tuto chvíli, pane předsedající odkazuji na svůj předchozí návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je aktuálně přítomno 52 senátorek a senátorů. Aktuální kvórum je 27.

Zahajuji hlasování. Prosím, kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 88 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 50 senátorů, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat, a já vám nepřeje hezké prázdniny, protože žádné nemáte!

Sejdeme se v srpnu.

(Jednání ukončeno v 23.28 hodin.)