(2. den schůze – 09.03.2017)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás, po krátké noční přestávce, opět přivítal na 5. schůze Senátu. (Přestože jsme dlouho pracovali, tak máte hodně elánu, prosím, abyste ho věnovali pouze a jenom pořadu této schůze. Děkuji vám za to.)

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Jitka Seitlová, Luděk Jeništa, Tomáš Jirsa, František Čuba, Peter Koliba, Patrik Kunčar, Emilie Třísková, Zdeněk Berka, Daniela Filipiová a Zdeněk Nytra.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Budeme pokračovat podle schváleného pořadu této schůze.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o partnerství, vztazích a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé podepsaná v Bruselu dne 5. října 2016

Tisk č. 20

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 20 a uvede ho ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, dobrý den, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Dobré ráno, dámy a pánové, vážený pane předsedo. Dovolte mi, abych vám předložil avizovanou Dohodu o partnerství, vztazích a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy. Jde o smluvní dokument, který vychází z dynamiky politických a hospodářských vztahů mezi Evropskou unií a Novým Zélandem. Zájem o takovou smlouvu projevil Nový Zéland. V roce 2012 se Evropská unie a Nový Zéland dohodly, že spolu tuto novou rámcovou dohodu sjednají. K dokončení vyjednávání došlo v červenci roku 2014.

Myslím, že pro naši rozpravu to není asi obtížné téma, protože Nový Zéland je pro ČR partner, který je velmi transparentní, předvídatelný a spolehlivý. Je to důležitý obchodní partner pro ČR v celém asijsko-pacifickém regionu, protože je to velmi stabilní země. Proto je také určitým spojencem ČR.

Obrat vzájemného obchodu mezi námi a Zélandem činí 3 mld. Kč ročně. Tato dohoda, kterou bychom tady měli podpořit, se zaměřuje na spolupráci v zahraniční politice, v bezpečnostních otázkách. Také v globálním rozvoji, humanitární pomoci, samozřejmě v hospodářských a obchodních otázkách.

Dohoda je smíšenou smlouvou. Je to smlouva, kterou EU sjednává společně se svými členskými státy. Unie sama nemá výlučnou pravomoc k sjednání celé dohody, neboť předmětem spolupráce jsou i oblasti, které patří do kompetence členských států. Ve svém důsledku to znamená, že s ohledem na rozdělení pravomocí mezi EU a jednotlivými zeměmi, že EU musí provádět samostatně jen část závazků, které vyplývají z dohody. Zatímco ve zbytku nutně potřebuje EU součinnost členských států. Myslím si ale, že všechno, co vám tady předkládám, je v souladu s ústavním pořádkem a všemi součástmi právního řádu ČR i se závazky vyplývajícími z našeho členství v EU.

Snad už jen zbývá dodat, že dohoda nebude mít přímý dopad na státní rozpočet.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste využil místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 20/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Zdeněk Brož.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Brož:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, moje role bude velmi jednoduchá, protože pouze potvrdím, co zde řekl pan ministr. Výbor se jednoznačně postavil na podporu tohoto návrhu.

Omezím se pouze na přečtení usnesení.

Po odůvodnění zástupce předkladatele Lukáše Kauckého, náměstka ministra zahraničních věcí, zpravodajské zprávě Zdeňka Brože a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o partnerství, vztazích a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé, podepsané dne 5. října 2016. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Zdeňka Brože. Pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Rovněž vás žádám, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem vystoupit. Rozpravu tedy uzavírám. Předpokládám, že pan navrhovatelem nemá zájem vystoupit. Pan zpravodaj rovněž nemá zájem vystoupit.

Budeme moci přistoupit k hlasování o usnesení, jak bylo navrženo výborem.

Budeme hlasovat. Přítomno 55, kvórum pro přijetí se zvýšilo – 29.

Budeme hlasovat. Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o partnerství, vztazích a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Novým Zélandem na straně druhé.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 48. Registrováno 58, kvórum 30. Pro návrh se kladně vyslovilo 55, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Děkuji panu zpravodajovi. Pan ministr zůstává.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé podepsaná v Bruselu dne 30. října 2016

Tisk č. 23

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 23 a uvede ho opět pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Pane ministře, prosím, máte opět slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Vážení kolegové, dámy a pánové, toto je Dohoda o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Kanadou. Musím jenom na začátku podtrhnout, že toto není ta známá CETA, ta obchodní dohoda mezi Kanadou a EU, protože tu uvede tady v Senátu kolega, ministr průmyslu. Zatímco já předkládám pouze, opakuji, dohodu o strategickém partnerství. Obecně je to právní rámec spolupráce v těch oblastech jako je třeba migrace, terorismus, organizovaný zločin, kyberkriminalita apod. Je to tato oblast zahraniční politiky, spolupráce v oblasti vzdělání a dalších věcí, což je takový předjezdec té obchodní smlouvy CETA, kterou tady dnes nepředkládám. To jenom, aby nedošlo v tomto k omylu, protože se to plete.

Samozřejmě, že vám budu chtít doporučit tady tuto dohodu mezi Kanadou a EU. Asi vás nemusím přesvědčovat, že Kanada je stabilní země. V toto chvíli bych skoro řekl, že mimořádně stabilní, která je hodnotově i charakterem nám velice blízká. Máme nesmírný zájem o spolupráci s Kanadou. To je dáno mj. třeba tím, že je tam, myslím, druhá největší komunita českých krajanů, 150 tisíc českých krajanů. Máme veliký zájem o posilování vztahů s Kanadou. A to nejenom těch, které jsem tady vyjmenoval a které jsou předmětem smlouvy, ale i těch obchodních, které budete projednávat příště.

Potenciál obchodních vztahů mezi námi a Kanadou je samozřejmě mimořádný. Myslím si, že je to v této zemi asi věc, kterou by nebylo tak těžké dokazovat, prokazovat nebo dokladovat nějakými čísly.

Rád bych tuto smlouvu nebo dohodu o strategickém partnerství a spolupráci velmi doporučil. Není třeba také o tom mluvit, protože existují hojné vztahy na parlamentní úrovni. Vybavuji si, že předseda Senátu pan Štěch v Kanadě byl v roce 2016, myslím, že tady byla i reciproční návštěva kanadského představitele a předsedy kanadského senátu tady v Praze. I Senát je svědectvím poměrně vysokých politických kontaktů, které dnes mezi Kanadou a ČR existují.

Mohu vás informovat, že sám se chystám do Kanady v nejbližších dnech – na konci března jedu do Kanady a měl bych se tam setkat s hlavními představiteli současné vlády. Nejenom, že vám to tady maluji, ale jde o relaci, o kterou se potřebujeme starat. Věřím, že i tuto Dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a Kanadou podpoříte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, za předloženou zprávu. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 23/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Zdeněk Brož. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Brož:  Ještě jednou, děkuji. Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, i v tomto případě bude moje zpráva plně v souladu s tím, co zde prezentoval pan ministr.

Dovolím si jenom přečíst, že po odůvodnění zástupce předkladatele Lukáše Kauckého, náměstka ministra zahraničních věcí, zpravodajské zprávě senátora Zdeňka Brože a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody s strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na druhé straně, podepsané v Bruselu dne 30. října 2016. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzí Senátu senátora Zdeňka Brože a pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Opět prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já - po dlouhých rozpravách včera – nechci tuto bezproblémovou záležitost zdržovat. Nicméně, je nepochybně pravda, že toto není CETA, kterou někteří cítí kontroverzně. Já bych nicméně rád využil této příležitosti, abych se přimluvil i za brzké projednání CETA v této komoře. Pokud jde o VEU, ten se tím před nějakou dobou již zaobíral. K návrhu CETA z VEU je jednoznačně kladné doporučení v tomto smyslu. Kdyby vztahy s Kanadou pokročily i na obchodní rovině, bylo by to jenom dobře.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není zájem, takže rozpravu uzavírám. Pan ministr nechce reagovat? Pojďte, pane ministře, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Jenom se připojuji k tomu, aby se projednala co nejdříve i CETA. Domnívám se, že CETA znamená vytvoření určité platformy pro podnikatele, která se nabídne třeba podnikatelům v Kanadě, a ve chvíli, kdy bude existovat, tak ji samozřejmě budou moci využívat. Když potom budou haprovat v Kanadě nějaké jiné vztahy, jinde, tak to vytváří možnost této platformy využít a opřít se o ni. Pokud to bude platit, tak je to příležitost, která se může projevit. Zvlášť v tom současném turbulentním světě je velmi důležité třeba kanadským podnikatelům takovouto možnost, jakou CETA představuje, nabídnout. Aby po ni mohli sáhnout ve chvíli, kdy nebude třeba možné prodávat jinam.

Já si také myslím, že z důvodu našich zájmů ve světě by tato platforma mohla být i pro ČR i pro Evropu velmi výhodná. Také bych si přál, kdyby se ji podařilo u nás co nejrychleji projednat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Jenom udělám poznámku. CETA je ve výborech. Jakmile uplyne lhůta, věřím, že bude bez problémů zařazena na jednání našeho pléna. Děkuji. Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Nechcete.

Přistoupíme opět k hlasování. Přítomno 62, kvórum 32. Budeme hlasovat o usnesení:

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé, podepsané v Bruselu dne 30. října 2016.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 49. Registrováno 63, kvórum 32. Pro návrh se kladně vyslovilo 60, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Děkuji panu zpravodaji. Děkuji i panu ministrovi.

Budeme pokračovat v našem jednání.

Nyní budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 51

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 51. Vítám mezi námi pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. Zároveň ho žádám o jeho úvodní slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík:  Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych v krátkosti uvedl projednávaný návrh zákona, kterým se mění zákon o lidských tkáních a buňkách.

Cílem návrhu zákona je zajištění transpozice Směrnice Komise EU 2015/565 ze dne 8. dubna 2015, kterou se mění Směrnice 2006/86/ES, pokud jde o některé technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk a Směrnice Komise EU 2015/566 ze dne 8. dubna 2015, kterou se provádí Směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky.

Za tím účelem se zejména doplňují postupy nutné k zavedení jednotných pravidel v rámci EU pro dovoz tkání a buněk z třetích zemí tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví v EU. To je umožněno zavedením postupu pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovoz tkání a buněk, stanovení programu schvalování a inspekcí odrážejících ověřovací proces, který byl zaveden pro činnosti související s tkáněmi a buňkami prováděné v EU.

Dalším cílem je zavedení jednotného evropského kódu, který usnadní zajištění sledovanosti lidských tkání a buněk od dárce k příjemci, a naopak.

Vzhledem k tomu, že termín pro implementaci obou směrnic uplynul již 29. října 2016, je potřebné, aby byl návrh přijat co nejdříve.

V rámci projednání ve VZSP byl načten pouze jeden pozměňovací návrh obsahující dvě drobné úpravy legislativně-technického charakteru, který ministerstvo zdravotnictví podporuje.

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, věřím, že vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava by měla přinést větší bezpečnost v poskytování zdravotních služeb při používání tkání a buněk, tak věřím, že tento návrh podpoříte. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 51/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Malý, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Dobré dopoledne. Pane předsedo, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Jedná se, jak už bylo panem ministrem ve stručnost řečeno, o zákon o lidských tkáních a lidských buňkách. Následuje další tisk č. 52, který s tímto zákonem tvoří určitý komplement; je komplementární, protože jak zákon transplantační, tak zákon o lidských tkáních a lidských buňkách, jeden bez druhého by mohly těžko existovat.

Obrátím pořadí. Nejprve načtu usnesení VZSP. Potom bych k tomu řekl krátce vysvětlení, které se do jisté míry bude rovnat tomu, co říkal pan ministr zdravotnictví.

Jedná se o 23. usnesení k zákonu o lidských tkáních a lidských buňkách. Je to senátní tisk č. 51. Po odůvodnění náměstka ministra zdravotnictví JUDr. Radka Policara, po zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě výbor:

I. Doporučuje Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení (slyšeli jste, že ministerstvo s tím nemá problém).

II. Určuje mě jako zpravodaje.

III. Pověřuje předsedu výboru pana senátora Petera Kolibu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu panu Milanu Štěchovi.

Teď k odůvodnění. Zákon je, jak už jsem říkal, velice důležitý. Jedná se v podstatě o implementaci 3 směrnic Komise EU. Jednak jde o požadavky na kódování lidských tkání, jednak pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Zákon tedy upravuje jak požadavky na jakost a bezpečnost buněk, které musí dodržovat dovážející tkáňová zařízení ve vztahu k dodavatelům z třetích zemí, včetně schvalovacích procesů, tak také udělování těchto činností a postupy pro ověřování rovnocenných jakostních bezpečnostních norem a inspekční činnosti. Sněmovna se tím zabývala, měla tam drobné pozměňovací návrhy z pera docenta Hegera, které byly spíš technického charakteru. Velkou většinou, bez toho, že by byl někdo proti, většinou 139 poslanců byl tento zákon schválen.

Je to důležitý zákon. Celosvětově se zvyšuje výměna tkání a buněk z důvodu léčby. Úprava tohoto zákona z roku 2008 stanovuje řadu legislativních věcí jako podmínky pro darování, opatřování, vyšetřování, zajištění tkání. Definuje důležité pojmy – co je to třetí země, co je to dodavatel z třetí země, co je kód tkáňového zařízení a co je to jedinečné číslo darování. Co už tady bylo řečeno, vzniká něco, co je jedinečný přiřazený kód, který je součástí kódovacího systému a dovoluje identifikovat lidské tkáně a buňky v jednotném evropském systému. Velké pravomoci a kompetence bude mít SÚKL. Také vymezuje pravidla pro vývoz lidských tkání a buněk do třetích zemí a distribuci lidských tkání mezi ČR a jiným členským státem.

Říká také, jak distribuované lidské tkáně a buňky mohou být propuštěny do oběhu a použít u člověka a jak se opatřují jednotným evropským kódem, co se týká tvorby a struktury tohoto kódu. Také stanoví, kdo může být inspektorem pro tuto činnost.

Vysvětlím drobný technický pozměňovací návrh, který vychází z výboru. Rád bych, pakliže to bude vpuštěno do podrobné rozpravy, načetl ještě svůj krátký pozměňovací návrh, který s výborovým pozměňovacím návrhem souvisí.

Jenom na vysvětlenou, jedná se v podstatě jenom o dvě předložky – předložku „z“ a předložku „do“. Je to obrácený směr. V jednom z citovaných § 25 odst. 6, písm. e) se tkáňové zařízení dopustí správního deliktu tím, že zajistí vývoz tkání a buněk ze třetí země. V rozporu s § 11 odst. 1. Zatímco v § 11 se hovoří o opačném směru, tzn. do třetí země.

Navrhuji, aby tento drobný technický nedostatek byl odstraněn, aby to šlo tam, kam to má jít.

A konečně v tom článku 2, bodu 3, přechodná ustanovení je taková gramatická věc, která trošičku mění význam. Je tam napsáno: „Než je členský stát EU, nebo smluvním státem“, čili se tam jiný pád. Já bych prosil, aby tam bylo: „Než je členský stát EU, nebo smluvní stát“, nikoli kým čím smluvním státem.

Pakliže při vaší laskavosti bude přistoupeno k podrobné rozpravě, tak bych rád ještě načetl krátký pozměňovací návrh, který by měnil účinnost zákona. Protože tohle zdrží, jak říkal pan ministr, to, že to vrátíme, se to na chvilku zdrží v Poslanecké sněmovně, tak bych byl rád, kdyby tento zákon nabýval účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení, nikoli přesným datem. To je všechno, děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úlohu garančního zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Pan senátor Lumír Kantor? (Reakce na poznámky z místa: Ne, zatím jsme ještě před diskusí.) Takže návrh, abychom se nezabývali, nikdo podat nechce? Děkuji.

A my tedy přistoupíme k rozpravě. A nyní otevírám obecnou rozpravu a jako první je přihlášen pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já budu jen velmi stručný. Já jsem se tento zákon snažil prodiskutovat ještě s dalšími týmy pro asistovanou reprodukci. Nevyplývá z toho nic mimořádného, spíš jenom to, že to do určité míry vítají tím, že se jedná o transpoziční zákon, který zvýší opravdu bezpečnost, tak, jak tady zaznělo. A ten jednotný evropský kód při té opravdu čilé výměně tkání a buněk a zvýšeném počtu zahraničních zájemců o asistovanou reprodukci v České republice bezpečnost opravdu zvýší. Asi nikdy se nepodaří úplně odstranit lidskou chybu, nějaký ten lidský faktor, ale tenhle zákon ze strany odborné společnosti pro asistovanou reprodukci je vítán.

Stejně tak, abych potom už nezdržoval, stejně tak i zákon o transplantacích, který přijde v následující době, který jsem prodiskutoval s transplantologickými společnostmi. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Jsme v obecné rozpravě. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Václav Hampl.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Hampl:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já jsem se bohužel nemohl zúčastnit projednávání tohoto, ani toho následujícího zákona na výboru, tak bych chtěl svoji otázku položit tady. Ona se vlastně týká obou těch zákonů. Ale já to chápu tak, že je to v podstatě věc administrativně-technického zabezpečení toho provozu, pokud jde o tkáně, potažmo orgány potom.

Ale jen jsem se chtěl ubezpečit, že se tahle agenda nedotýká nějakých etických aspektů. Mám na mysli opravdu věci, které momentálně jsou dosud nasvíceny čínskou výstavou mrtvých těl, která otevírá otázku vůbec humánnosti zacházení s lidskými těly a jejich částmi v Číně a v čínském režimu. Ale samozřejmě je to otázka obecná. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem, obecnou rozpravu uzavírám a ptám se pana navrhovatele, zda bude reagovat? Chce vystoupit? Nechce. Pan zpravodaj ano, takže prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Děkuji, pane předsedo. Já si myslím, že ta otázka pana senátora Hampla byla namístě. O tom ten zákon je. O tom ten zákon je, aby byly identifikovány buňky a tkáně. Aby byly identifikovány z lokalit mimo EU a uvnitř EU a jejich pohyb sledován právě tím jedinečným kontrolním kódem. Jestliže bude tento jedinečný kód fungovat, doufejme že bude, pak se nemůže stát, že bychom dostali – teď nechci jmenovat žádný stát – jakékoli zajatce z jakékoli oblasti jako zdroje tkání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji za vaše vyjádření. A vzhledem k tomu, že nezazněl návrh jak schválit, tak na zamítnutí, my plynule přejdeme do podrobné rozpravy. A ptám se, kdo chce vystoupit v podrobné rozpravě? Pan zpravodaj a senátor Jaroslav Malý, prosím, Jaroslav Malý nyní vystupuje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky a vážení senátoři, já bych v rámci podrobné rozpravy načetl to, co jsem slíbil. To znamená přílohu 23. usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Já jsem to v tom komentáři vysvětlil. Čili ten pozměňovací návrh k senátnímu tisku č. 51 zní: 1. v článku 1, bod 43, v § 25, odst. 6, písm. E nahradit slovo „ze“ slovem „do“. To je podstata toho. A 2. bod se jedná, v článku 2, bodu 3 slova „stát EU“, nebo „smluvním státem“, čili tam je ten pádový prohřešek, nahradit slovy „Evropské unie, nebo smluvní stát.“

A jestli dovolíte, pane předsedo, já bych načetl ještě svůj pozměňovací návrh, který zase je komplementární k těm předchozím dvěma. Protože bych chtěl, aby ten zákon, nebo podstata toho pozměňovacího návrhu je, aby tento zákon nabýval účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení. To odůvodnění spočívá v tom, že úprava účinnosti zákona se navrhuje s ohledem na to, že vzhledem k legislativnímu procesu se nejeví pravděpodobné, aby zákon nabyl účinnosti 29. dubna. To se nedá stihnout.

Termín se navrhuje tak, aby byla zachována dostatečná legisvakanční doba. Čili to platné znění dotčených částí zákon se změnami by mělo být takto: Článek 3, účinnost, škrtá se – „tento zákon nabývá účinnosti dnem 29. dubna 2017“ a nahrazuje se větou „tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení“. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Není zájem, takže rozpravu uzavírám. Nyní je prostor pro pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nechce. Pan garanční zpravodaj splní ještě zbytek svého úkolu a provede nás hlasováním.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Děkuji, pane předsedo. V obecné rozpravě vystoupili dva diskutující, jeden se souhlasným názorem, jeden s otázkou, která byla zodpovězena. A v podrobné rozpravě padly celkem tři pozměňovací návrhy, které spolu souvisí. Dva z pera výboru a jeden z mé hlavy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Takže přistoupíme k hlasování.

V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 32. A navrhuji, abychom nejdříve hlasovali o pozměňovacích návrzích, které jsou uvedeny v tisku výboru pro zdravotnickou a sociální politiku. A poté bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který tady na místě přečetl pan senátor Malý, a který také máme v písemné podobě k dispozici. Aby to bylo naprosto čisté. Pane ministře, budeme teď hlasovat o tom prvním pozměňovacím návrhu z výboru. Vaše stanovisko? Kladné. Předpokládám, že zpravodaj taky kladné stanovisko.

Tak, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 50, registrováno 64, kvorum 33, pro návrh se kladně vyjádřilo 62, proti nikdo, návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu týkají se účinnosti, přednesl pan senátor Malý. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Pan ministr se v rozpravě vyjádřil, že tento návrh podporuje. Zaznamenal jsem to jistě také. Tak, děkuji vám. Hlasování č. 51, registrováno 64, kvorum 33. Pro návrh se kladně vyjádřilo 61, proti nikdo, návrh byl schválen.

A samozřejmě nyní, v souladu s usnesením Senátu č. 65, ze dne 28. ledna 2005, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Pardon, omlouvám se. Takže budeme hlasovat o návrhu, že Senát vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Přítomno stále 64, kvorum 33, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak děkuji vám. Hlasování č. 52, registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní, v souladu s usnesení Senátu č. 65, ze dne 28. ledna 2005, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu v Poslanecké sněmovně. Navrhuji, aby jimi byli senátor Jaroslav Malý, druhé jméno nemám napsáno. Prosím za výbor navrhnout někoho. Pan senátor...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Jestli by pan senátor Kantor byl tak laskav. Pane senátore, šel byste do Poslanecké sněmovny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže pan senátor Kantor. Neprotestuje, má naši důvěru zajisté. Tak.

Byl podán návrh, aby nás v Senátu při odůvodnění našeho návrhu zastoupili pan senátor Jaroslav Malý a pan senátor Kantor. Námitky nejsou, takže zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování č. 53, registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl schválen. A zastoupení ve sněmovně je určeno.

Takže děkuji panu ministrovi a děkuji zpravodaji.

A přistoupíme k dalšímu bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 52

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 52. A nyní opět prosím pana ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík:  Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl nyní projednávaný návrh zákona, kterým se mění transplantační zákon. Hlavním cílem, obdobně jako v případě předchozí právní normy, jde o transpozici směrnice Komise EU 2015/566, kdy jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. A zdůrazňuji, jde tady tentokrát pouze o úpravy technického charakteru. Mezi další dílčí cíle navrhovaného zákona patří oprava pojmu v návaznosti na nový občanský zákoník a odstranění legislativně technických chyb ve stávajícím znění zákona.

Já bych rád na závěr zmínil, že tento návrh projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, a nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy. Takže, vážený pane předsedo, dámy a pánové, senátorky a senátoři, věřím, že vzhledem k tomu, že navrhovaná právní úprava by měla přinést větší bezpečnost poskytování zdravotních služeb, že předložený návrh zákona podpoříte. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane ministře, a máte místo u zpravodajského stolku k dispozici.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 52/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Malý, kterého opět prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři.

Je to, jak už jsem říkal v úvodu toho prvního zákona, že se jedná o dva zákony, které spolu velmi úzce souvisí. Toto je transplantační zákon. Předkladatel dokládá, že účelem návrhu novely je především sjednotit systém odběru a transplantací orgánů s tkáněmi, které jsou uvedeny na čekací listině, a které jsou po odběru transplantovány ve stejném režimu jako orgány.

Jenom abyste věděli, že existují dva typy transplantací. Jedna je tzv. fresh, čili čerstvá. Příkladem je třeba transplantace ledvin, kdy se z dárce do příjemce předává živý orgán okamžitě, během několika hodin. Druhé transplantace jsou oddálené. Příkladem je třeba transplantace kostní dřeně, kdy se s tím materiálem po určitou dobu pracuje a skladuje se většinou na tkáňových bankách. Nebo transplantace rohovky či štěpy v oblasti ortopedie.

Už tady bylo řečeno, že sněmovna návrh schválila. Opět obrovskou většinou, nikdo nebyl proti. Ze 161 poslanců hlasovalo 137 poslanců a – jak už jsem říkal – nikdo nebyl proti. A ty změny navrhované vládou jsou víceméně technického charakteru. Upřesňuje se definice pojmu „blízká osoba“, co to je „nezletilá osoba“, „osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům v plném rozsahu“, nahrazuje se termínem „osoba, která nenabyla plné svéprávnosti“ a „osoba s omezenou svéprávností“.

Ten zákon je potřebný. A já bych rád, kdybychom ho tady schválili. Nicméně musím podotknout, že ten předkládaný zákon, který uvádí řadu pozitivních opatření, nutí k dalším zamýšlením nad možnými zlepšeními. Já se domnívám, že by zasluhovalo zvážit, zda vhodným způsobem upravit a uzákonit systém organizace výběru pacientů, kteří jsou vhodní k transplantaci. Nejlépe se to ukáže na pacientech s ledvinovou nedostatečností. Ten systém by potom dokázal, měl povinnost nabízet vhodné nemocné k transplantaci a vedl by ve svém důsledku k prodloužení života nemocných.

Protože včas provedená transplantace ledvin před tím, než je zahájena dlouhodobá dialýza, prodlouží život toho štěpu. Toho orgánu té ledviny nejméně o 3 roky, nebo v průměru o 3 roky. A to znamená značnou úsporu jak fyzických sil pacienta, tak nákladů na dialyzační léčbu. Čili včasný zákrok šetří finance a zlepšuje život nemocných nejen u transplantací ledvin.

Ale to je věc, která vyžaduje čas. Ten systém toho včasného varování vyžaduje čas na edukaci lékařů, čas na spolupráci s odbornými společnostmi, čas na legislativní kroky ministerstva. Já tento návrh samozřejmě nebudu podávat jako návrh z čistého stolu, ani jako pozměňovací návrh, ale doufám, že na tom budeme pracovat jak se Senátem, tak s ministerstvem a odbornou veřejností do budoucna, aby vznikla smysluplná novela tohoto zákona.

Já bych, s dovolením, přečetl 24. usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k senátnímu tisku č. 52, ve kterém se říká, že po odůvodnění zástupce předkladatele, JUDr. Radka Policara, náměstka ministra zdravotnictví, a zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě 1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje mne jako zpravodaje a pověřuje předsedu výboru, pana senátora Petera Kolibu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu, panu Milanu Štěchovi. Děkuji. vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, a prosím vás opět, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Má někdo zájem? Pan senátor Radko Martínek, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, já bych navázal v podstatě na poslední slova kolegy Malého, které se týkají jistých úprav, pokud se týká transplantací. Jak jistě víte, tak jsem jedním z těch transplantovaných. Shodou okolností v neděli mám další výročí, nebo tedy ta část orgánu, kterou mám novou, tak má výročí.

My jsme probírali tuhle věc poměrně podrobně. Nejdříve samozřejmě, pokud se týká ledvin, protože tam ta záležitost je dejme tomu nasnadě. Našli jsme už částečné řešení. To znamená, v hlavě 5 transplantačního zákona jsou povinnosti, které se ukládají zdravotnickým zařízením. A máme představu, že předřadíme před stávající § 19 nový § 19, který by ukládal jisté povinnosti právě těm zdravotnickým zařízením, které se zabývají léčbou orgánů, které jsou vhodné k transplantaci. To znamená, bylo by to obecně u transplantací. A máme představu, že tenhle návrh by byl senátním návrhem, a proto jsem si vás dovolil zdržet. S tím, že bych chtěl vyzvat každého, kdo by měl zájem o práci na této změně, aby se ke kolegovi Malému, nebo mně, přihlásil. A my budeme velmi rádi, pokud nám s tím pomůžete. A prosím pana ministra a předpokládám velmi úzkou spolupráci v téhle oblasti. Děkuji mnohokrát.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, za vaše vystoupení. A nyní se ujme slova paní senátorka Eva Syková.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jenom krátkou poznámku. Ten zákon, jak už tady bylo řečeno, zajišťuje přesnou informační cestu od dárce k příjemci, např. pro případ, že dojde ke zdravotním komplikacím. A tak umožňuje lékaři rychleji na ně reagovat. Úkolem a vlastně hlavním cílem práce nás lékařů a zdravotníků je zlepšit život nemocným a pomoci jim vrátit se co nejrychleji k běžnému způsobu života bez zdravotních komplikací, nebo jen s co nejmenší mírou omezení.

Tento návrh zákona má za cíl umožnit lékařům pracovat s lidskými orgány co nejbezpečněji, systemizovat jejich odebírání, ukládání a převoz v rámci celé Evropy tak, aby se dostaly k příjemci co nejrychleji a v nejlepším stavu. Pro naše vyspělé zdravotnictví neznamená tato novela ani žádné zvýšené ekonomické zatížení. Bude jen lehce náročnější pro zdravotnický personál při zavedení a vedení zdravotnické dokumentace a při dodržování pravidel pro zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami. To ale bude dle mého mínění bohatě kompenzováno tím, že lékař přistupující k zákroku, bude mít veškeré informace o transplantátu nejen z České republiky, jak jsme tomu zvyklí, ale i orgánech odebíraných v jiných zdravotnických zařízeních.

Proto tuto novelu zákona vítám. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete se k rozpravě vyjádřit? Není zájem. Pan garanční zpravodaj? Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Malý:  Vážený pane předsedo, já bych jenom sumarizoval obecnou rozpravu. Vystoupili dva senátoři, respektive senátorka a senátor, abych byl genderově vyvážený, a oba neměli žádný pozměňovací návrh. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, tak. Byl podán návrh výboru, abychom návrh zákona schválili.

Přítomno 65, kvorum 33. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování č. 54, registrováno 65, kvorum 33. Pro návrh se kladně vyjádřilo 61, proti nikdo, návrh byl schválen.

A já děkuji i panu ministrovi, děkuji i zpravodaji a tento bod je uzavřen.

Tak, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vzhledem k tomu, že pan ministr Jurečka se dostaví až v 11 hodin, a jak už jsme byli seznámeni, on je pověřen za vládu a za pana ministra kultury Daniela Hermana odůvodnit tisky č. 55 a tisk č. N 111/10 atd., takže navrhuji, abychom nyní jednali dále a projednali a projednali body, které jsme měli pod číslem 34, 35, 36. Což konkrétně jsou tisky č. 336, tisk č. 60 a tisk č. 62.

Takže o tomto návrhu bez rozpravy budeme hlasovat. Dovolím si nedávat znělku. A zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 55, registrováno 61, kvorum pro přijetí 31, pro návrh 50, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A my se vystřídáme v řízení schůze.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Hezké dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Budeme pokračovat v programu, a tím je bod

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Tisk č. 336

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona uvede senátorka Eliška Wagnerová, máte slovo, prosím, paní kolegyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já vlastně nebudu uvádět návrh toho zákona, protože ještě nejsou předpoklady pro druhé čtení. On totiž nebyl doprojednán v ÚPV, kde tedy k mému návrhu ÚPV doporučuje Senátu, aby odročil ten návrh zákona tak, aby byl předložen až na první schůzi Senátu PČR po 31. říjnu 2017, protože mně bylo naprosto jasné, že ta Poslanecká sněmovna by to neprojednala, že by to spadlo pod stůl, že by to byla naprosto zbytečná práce. Z tohoto důvodu jsem... Takže teď jenom prosím, abyste vyhověli tomu návrhu ÚPV. To je vše, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Dobře, děkuji, paní senátorko. To znamená, že za ÚPV teď by měl vystoupit pan senátor Miroslav Nenutil. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 336/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Paní senátorka Wagnerová vlastně splnila mou úlohu coby zpravodaje. Z těch důvodů, o kterých se tady zmínila, vás prosím o podporu usnesení, tedy aby se projednávání návrhu tohoto zákona odročilo na první schůzi Senátu po 31. říjnu 2017. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji. Tomu rozumím, že tedy usnesení tohoto výboru je odročit na první schůzi po 31. říjnu? (Senátor Miroslav Nenutil přikyvuje.) Dobře. Jenom musím otevřít obecnou rozpravu k tomu, takže otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nyní budeme hlasovat o odročení. Tento návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh senátního návrhu zákona znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Tím je první schůze po 31. říjnu letošního roku.

Jsme všichni si vědomi toho, o čem budeme hlasovat? Takže dávám znělku.

Dobře, budeme hlasovat, i pro ty, kteří přišli o něco později, hlasujeme o návrhu odročení do schůze Senátu následující po 31. 10. tohoto roku. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 56 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 48, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Libora Michálka, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Tisk č. 60

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh senátního návrhu ústavního zákona uvede navrhovatel, senátor Libor Michálek, který má nyní slovo. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolil jsem si předložit návrh novely Ústavy, ale dříve než okomentuji předmět návrhu, vám alespoň ve stručnosti přiblížím kontext jeho předložení. Návrh nebyl předložen jako nějaká náhlá pohnutka mysli, není nějakou neřízenou střelou, která má za cíl destabilizovat náš ústavní systém. Návrh, který máte před sebou, vychází z mé praxe v oblasti dohledu nad finančním trhem, za měsíc to bude 20 let, co jsem zde začal pracovat.

Když byl tehdy nějaký fond vytunelován, bylo podáno trestní oznámení pro porušování povinnosti při správě majetku, bylo často odloženo s tím, že kde není stanovena povinnost, míněno fyzické osobě, nemohlo dojít ani k jejímu porušení. Podotýkám, že trestní odpovědnost právnických firem tehdy neexistovala.

Advokáti různých šmejdů tehdy často šermovali listinou práv a svobod. Vnímal jsem již tehdy, že v našem právním řádu chybí něco jako listina základních povinností a omezení. Povinnost jednat odpovědně a omezení například v tom, že osobní zájmy nesmí přebít zájmy společnosti. Následky byly tehdy devastující. Z fondu bylo vyvedeno asi 50 miliard, z bank přes 500 miliard korun.

Když byla od roku 2004 povinnost jednat s odbornou péčí stanovena manažerům finančních institucí, krádeží radikálně ubylo. Ubylo i správních deliktů, trestních deliktů, na šéfy bank investičních firem dopadla "tíha" odpovědnosti.

Účastnil jsem se potom řady debat o penzijní reformě, o tom, jak optimálně nakládat s příjmy. To, co teď přiblížím, je taková ilustrace toho, jak důležitá je rovnováha. Představte si, že byste třetinu svých příjmů věnovali na zabezpečení svých rodičů, třetinu na osobní spotřebu, třetinu byste investovali do budoucnosti svých dětí. Bylo by takové jednání odpovědné? Jako jednotlivci i jako společnost jsme odněkud vyšli, někde se nacházíme, někam směřujeme. Potřebujeme ctít naše tradice, naši minulost, současně potřebujeme žít tady a teď, ale neméně důležité je nezbytné věnovat pozornost i naší budoucnosti.

Když tady byly diskuse o národních parcích, tak byla vždycky polemika, spory o tom, jak velké mají být bezzásahové zóny, jak velké mají být zóny, kde jsou nějaké zásahy omezené, umožněné, a zóny, které mají být věnovány nějakému rozvoji.

Myslím si, že ani Ústava není nějaký nedotknutelný právní akt. Určitě je řada hodnot, z nichž vychází, do nichž by se nemělo zasahovat. Jsou ale oblasti, právě ten článek, o kterém dneska budu mluvit, je toho ilustrací, kde se ukazuje určitá rizikovost, určitá potřeba změny. A jsou oblasti, kdy potřebujeme myslet na naši budoucnost. A to, co vidíme v některých státech, nejenom v rámci EU, ale i jinde, si myslím, že je určitým varováním, abychom předcházeli riziku posílení nějakých autokratických režimů.

Ten návrh, který máte před sebou, je určitou snahou zakotvit právě takové základní povinnosti a omezení.

My vlastně kdybychom měli tu Listinu základních povinností a omezení vedle Listiny základních práv a svobod, tak bychom možná často nemuseli tady řešit ty desítky a stovky dílčích povinností, kterými se snažíme potom "zalepit" ty díry. A ten návrh, který máte před sebou, je vlastně takovým pokusem stanovit určitou základní povinnost a určité základní omezení pro hlavu státu.

Je samozřejmě na diskusi, jestli právě ta formulace, jak byla zvolena, že prezident je povinen jednat odpovědně, že je povinen se zdržet jednání, jímž se snižuje důstojnost prezidentského úřadu nebo ohrožuje důvěra v nestranné a spravedlivé rozhodování, je zrovna tou formulací nejoptimálnější, nicméně vychází z povinností, které jsou již dnes dány státním zaměstnancům podle zákona o státní službě.

Ta nevyváženost je dobře vidět třeba na § 77 zákona o státní službě. Tam když se člověk podívá, tak tam najdete 20 povinností pro státní zaměstnance. Já si kladu otázku, jestli je férové zatěžovat státní zaměstnance, podnikatele, občany a u prezidenta nemít v Ústavě povinnost ani jednu.

Domnívám se, že pokud bude takhle základním způsobem ta povinnost stanovena, tak se nezvýší počet nějakých případů podávání ústavních žalob tak, jak je třeba uváděno ve stanovisku legislativního odboru. Jak už jsem uvedl, moje zkušenost je taková, že když je ta povinnost té fyzické osobě uložena, a dopadne ta tíha odpovědnosti, potom si dává velký pozor na to, jak konat.

Podívejme se na příklad ze Švýcarska. Tam jsou politici odvolatelní v referendu. Kolikrát byli takto odvolání? Ani jednou. Právě z důvodu, že si nedovolují přiblížit se k hraně zákona, ani to vlastně nemají zapotřebí.

Nepovažuji za pravdivý argument, který jste se mohli dočíst ve stanovisku legislativního odboru, a to, že stanovení nižšího prahu pro podání ústavní stížnosti prezidenta oslabí. Domnívám se, že slušného, poctivého, odpovědného prezidenta, který bude silnou morální autoritou, nemůže oslabit nějaké riziko podání ústavní žaloby.

Tento návrh není namířen proti prezidentu Zemanovi. Nedívejte se, prosím, na návrh ani tak, že je namířen proti případné kandidatuře pana Babiše, i když konkrétně pro něj by to bylo zrovna nejjednodušší vyvázání se z pravidel, které stanovuje zákon o střetu zájmů.

Připomínám, že zákon o střetu zájmů se nevztahuje právě na jednoho veřejného funkcionáře, a to na prezidenta republiky.

Podotýkám také to, že zatímco my jako zákonodárci máme v čl. 26 stanovenou povinnost jednat v souladu se slibem, který jsme učinili, tak adekvátní povinnost opět u hlavy státu absentuje.

Můžete namítnout, že kdyby každý senátor takhle v uvozovkách házel do pléna návrhy na změnu ústavy, tak by z ní za chvíli byl trhací kalendář, ale já jsem přesvědčen, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Je rozdíl mezi tím, když má změna Ústavy přispět k posílení demokratických hodnot, nebo když má změna posílit systém autokratický.

Vezměte, prosím, projednávání tohoto návrhu jako příležitost. Nenechme se zmást tím, že ústavy v jiných členských státech EU také pohlížejí na pana prezidenta jako na nějakého monarchu. Tyto ústavy nejsou připravené na období pokusu udělat z demokratických režimů systémy autokratické.

Nepřihlížejte, prosím, ani ke stanovisku legislativního odboru, které se nás snaží strašit, že navržená změna ústavy povede k nějaké erozi nebo nestabilitě. Stabilita je dána právě rovnováhou, a to, co dneska u hlavy státu v Ústavě chybí, je právě to vyvážené. Vyvážené a rovnovážné nastavení pravomocí, povinností, odpovědnosti.

Takže stojíme před příležitostí vyztužit v uvozovkách Ústavu tak, aby odrazovala kandidáty na prezidenta, kteří by z naší země chtěli udělat kůlničku na dříví. Jeden z těch manažerů, kterého jsem zmínil, nebo ne jmenovitě, ale příkladmo v úvodu toho svého vystoupení, se právě dnes, po 20 letech, začíná angažovat v politice a nelze vyloučit, že by lidé tohoto typu mohli mít zájem na úřad prezidenta republiky kandidovat.

Máme příležitost napravit chybu, kterou bývalý předseda Senátu, pan Pithart, považuje za jednu z největších za 20 let existence Senátu. Byla to chyba, která nastala právě při schvalování novely Ústavy v roce 2012. Do té doby to byl Senát, který samostatně mohl podat ústavní žalobu, od března 2013 jsme svázáni tím procesním postupem spolupráce se sněmovnou. Já jsem přesvědčen, že tak jak je dnes ten čl. 65 nastaven, tak by prakticky nebyl použitelný. Je velký rozdíl mezi tím, jestli nějaký článek, který je v legislativě třeba z preventivního hlediska, tak zda se podle něj nepostupuje z důvodu, že ti aktéři, na které se vztahuje, tak korigují své jednání, nebo jestli se ten článek nepoužije z toho, že je neskutečně překombinovaný a složitý. Mám za to, že to, co pan Pithart za tu chybu označil, bychom se měli pokusit napravit.

Když použiji poslední obraz, máme-li auto, tak potřebujeme jednou za dva roky zajet na STK. Já jsem včas nejel se svým autem do opravy a včera pan předseda Vícha se bavil, když jsem přijel takovým pidiautíčkem mé ženy. Takže poučení i pro naši Ústavu.

Podobně jako auto potřebujeme chystat na zimu nebo udělat u něj opravy, aby se nám nezadrhlo v nějaký nesprávný okamžik, jsem přesvědčen, že i Ústava po 24 letech zaslouží opravu tam, kde by mohla zaskřípat.

Eroze systému a nestabilita, o které se zmiňuje stanovisko legislativního odboru, by mohly nastat právě tehdy, pokud by se včas ta naše Ústava nepřipravila na pokusy autokratů.

Nežádám vás o to, abyste přesně podpořili tu dikci, tak jak je uvedena v tisku 60. Jak jsem řekl, povinnost jednat odpovědně může být formulována jinými slovy.

Ústava je do určité míry o symbolech. Podstatné je tedy to, zda chceme dát signál, že prezident má být odpovědný demokrat, který si je vědom, že je pouze první mezi v právech i povinnostech rovnými občany.

Žádám vás tedy, abyste svým hlasováním dali najevo, že prezident nemá být nějaký nedotknutelný papaláš, ale osobnost s přirozenou autoritou a morálním kreditem, který se nemusí obávat sankčního postihu, neboť jednání v zájmu ČR je pro něj povinností samozřejmou.

Uvítám tedy vaši podporu postoupit návrh novely Ústavy do druhého čtení. Ale z procedurálního hlediska uvítám i vrácení předloženého návrhu k případnému dopracování, v tomto případě bych jenom poprosil o nastínění určitého směru, jak byste si ty případné úpravy představovali.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajkou pro první čtení senátorku Elišku Wagnerovou. Máte slovo, paní senátorko, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, dámy a pánové. Vyslechli jsme mnoho slov. Já nesouhlasím téměř ani s jedním z nich, které tady byly vyřčeny, resp. s těmi tezemi, které tady byly vyřčeny. Jenom to budu komentovat tak, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Tato iniciativa mě rovněž vede k závěru, že pokud jde o návrhy na změnu Ústavy, že přece jenom bychom měli přemýšlet o revizi u jednacího řádu, kde by měly být takové návrhy vázány na skupinu poslanců nebo na klub, protože toto je opravdu jako plýtvání časem, bych řekla.

Já rozumím panu senátoru Michálkovi, že je motivován svou špatnou zkušeností v minulosti, ale z toho se nedá žít a nedají se z toho odvíjet úvahy, které tady prezentoval.

Podívejte se, prezident už dnes je samozřejmě odpovědný, byť Ústava říká, že vlastně není odpovědný, je odpovědný skrze právě tu ústavní žalobu. A je samozřejmě i politicky odpovědný tím, že buď bude znovu zvolen, bude-li kandidovat, nebo nebude tedy znovu zvolen. Navíc, povinnosti už dnes mu vyplývají z konstrukce celé Ústavy. On slibuje, že bude dodržovat Ústavu, právní řád atd. Z toho prostě resultuje, že má ty povinnosti.

To, jak je tady formulována ta povinnost panem senátorem Michálkem, to je opravdu až úsměvné. To skutečně jakoby zní, že dosud prezident byl skutečně ten monarcha, který ukázal na jednoho, ukázal na druhou a řekl: Toho setneme, tu pověsíme. To přece není pravda! To prostě není pravda!

Takže já nechápu to, co tady bylo nám vnucováno, že prezident jakoby dnes vlastně nemá povinnosti a není odpovědný.

Pan kolega Michálek, aniž si to uvědomuje, tak vlastně také tím návrhem eroduje funkci Senátu, protože ho vlastně vyřazuje z toho prvního plánu, podat ústavní žalobu. Senát by podle jeho koncepce měl nastoupit až v tom druhém plánu. Proč? Kdyby předložil návrh, kde bude vracet Senátu jeho oprávnění, tedy podávat solitérně ústavní žalobu, nebo kdyby předložil, že to budou podávat, dobře, pro mě, za mě Poslanecká sněmovna zvlášť, a Senát zvlášť, ale obě dvě komory, tak tomu rozumím. Ale toto? Proč?!

Navíc tedy, dobře, tady v jediném, tedy snad, budu polemizovat s tím vyjádřením legislativního odboru, který říká, že tedy jako prosté porušení ústavního pořádku, že to není myslitelné. Ono je, kupříkladu v Německu skutečně je prezident stíhatelný přes ústavní žalobu pro jakékoli porušení. Jakékoli. Ale to musí být doprovázeno také kulturou nějakou, když mám takovéto usnesení... Tam nikdy ten prezident postaven před soud vlastně nebyl. Já si dovedu představit, že tady, nechci tedy osočovat pana kolegu Michálka, ale už jenom proto, že neučinil výběrové řízení na obsazení bankovní rady, tak by možná pan kolega Michálek v tom viděl, že vlastně porušuje povinnosti, které má. Jeho srovnávání s katalogem povinností státních úředníků, prezidenta, za naprosto nepatřičné, naprosto svědčí o nepochopení celé té koncepce.

Jinými slovy, já se domnívám, že tento návrh už svou ideou nelze podporovat, a tudíž navrhuji jeho zamítnutí.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, paní zpravodajko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Zdeněk Papoušek. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Papoušek:  Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já bych chtěl ocenit velikou fundovanost paní kolegyně Elišky Wagnerové, velice si toho cením, vážím. Ale zároveň bych chtěl podpořit návrh kolegy Michálka, protože ten jeho návrh obsahuje věci, které, myslím si, že jsou důležité a byly prodiskutovány na výborech. Jsou hodny této diskuse. Proto bych byl velice rád, kdyby tento jeho návrh byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám. Další, kdo se hlásí do obecné rozpravy, je pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Samozřejmě, právo iniciativy i změny ústavních zákonů existuje, na druhou stranu, ústavní zákon a Ústava vůbec jsou laicky řečeno, nebo stručně řečeno posvátné dokumenty. Já naprosto souhlasím s názorem paní senátorky Elišky Wagnerové, na základě i stanoviska našeho legislativního odboru, ale i na základě seznámení se s tou materií, že není prospěšné pro Senát a jeho obraz, aby tento návrh nadále žil v té legislativní činnosti, protože počítejme s tím, že pokud to pustíme, tak se začnou kolem toho vést diskuse. Já si myslím, že se tady nenajde ani jeden, kdo by mohl nějak obhájit, že je to dobrý výchozí pilíř. Už samotná tvorba, jak se to předkládá, Ústava, ústavní zákon nemůžou být trhací kalendáře. Tady se léta diskutuje o změnách, které cítíme, že by měly být. Ale víme, že musí být velká shoda, aby z toho nebyla blamáž.

A jestli dneska běžné zákony řada občanů nectí, tak zaplaťpánbůh že zatím k těm ústavním zákonům je nějaká úcta. My i formou procedury bychom mohli nahrávat tomu, aby to bylo jinak. Ne, tento návrh podle mého názoru nemá nárok na to, aby se s ním dále Senát zabýval, i z důvodu toho, že ve své podstatě by to náš obraz jenom poškozovalo. Čím dříve ho sprovodíme z našich jednacích stolů, tím lépe.

Říkám to nerad, ale myslím si, že to v tuto chvíli i jako předseda Senátu říci musím, protože se snažím, a vy se také snažíte, drtivá většina z vás, aby obraz Senátu se v očích občanů nezhoršoval, spíše zlepšoval.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji panu předsedovi. Další do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se pokusím velmi stručně. Mě asi nikdo nebude podezírat z toho, že bych byl obdivovatelem způsobu výkonu úřadu prezidenta republiky ze strany stávající hlavy státu. Ale ten návrh je doopravdy natolik nemoudrý, že bych se také přimlouval pro to, abychom ho rovnou zamítli a nepokračovali v projednávání. Já si dokonce myslím, že on může působit přesně obráceně.

Tou úrovní své nemoudrosti povede k tomu, že kdybychom ho projednávali, že v podstatě budeme terčem posměchu. Ten efekt doopravdy bude naprosto obrácený. Říkala to tady paní kolegyně Wagnerová, mělo by smysl se bavit o tom, jak zpřesnit odpovědnost prezidenta v Ústavě, např. návratem k tomu, aby, když už ne Senát prostou většinou, tak aby alespoň obě komory nějakou nižší než ústavní většinou mohly volat i hlavu státu odpovědnosti za nějaké hrubé porušení ústavního pořádku. To by byla legitimní debata. Ale takováto velmi účelově působící úprava Ústavy doopravdy není moudrá. Přimlouvám se za zamítnutí návrhu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego. S právem přednosti se hlásí pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já budu velestručný. Já si myslím, že tady nejde o vážný návrh, já si myslím, že tady jde o snahu toto semeno zasít, medializovat ho. Je to při příležitosti, dle mého názoru, zítřejší tiskové konference prezidenta. A vůbec, odmysleme si jméno Miloše Zemana, nemáme na něho v žádném případě každý stejný názor, o mně je známo, že mám názor na něho pozitivní. Nechme to stranou. Jsou tady a budou tady další prezidenti, velmi podporuji paní kolegyni Wagnerovou. V tomto případě se vzácně shodu i s panem kolegou Dienstbierem. Takže myslím si, že je třeba tento návrh odmítnout, nepustit ho do dalšího čtení. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore. Jako další se přihlásila paní senátorka Zuzana Baudyšová. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, senátorky, senátoři. Já si dovolím jenom několik vět, a sice ve vazbě na změnu Ústavy.

Já bych řekla, že už jsme tady několikrát řešili, že by něco bylo třeba pořešit změnou Ústavy nebo i mj. změnou jednacího řádu Senátu. Ale ono nejde ani tak o to měnit Ústavu, myslím si, to, co nás nejvíc trápí, je praxe, jak v ČR pracuje policie, jak pracuje justice, jaké jsou délky všech procesů. To je, myslím, to, co nás nejvíc tíží, není třeba k tomu měnit ani Ústavu ani eventuálně, jak jsem říkala, jednací řád Senátu.

Zamysleme se nad tím, a myslím si, že je dobré, abychom si hlídali věci veřejné, abychom nejenom o nich mluvili, ale i psali. Myslím si, že v této místnosti je mnoho talentovaných senátorů, kteří to dokážou a kteří se nebojí věci publikovat.

To je můj názor na věc. Zkrátka, neplašme se, nesnažme se měnit Ústavu, ale sledujme věci veřejné. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, paní senátorko. Jako poslední do rozpravy se zatím přihlásil pan kolega Michael Canov. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně. Já jsem si velice vážil toho, když jsem se stal nováčkem v Komisi pro Ústavu. Já si popravdě vůbec neumím představit v takové nějaké normální symbióze, že pokud by kohokoli z nás napadlo nějak měnit Ústavu, že by jeho první kroky nevedly, poradit se do té Komise pro Ústavu. Je tam nejen paní předsedkyně Eliška Wagnerová, pan docent Kysela a další. Komise by nepochybně dokázala sehnat další odborníky, než vůbec s tím jít někam dál.

Na druhou stranu, já bych možná doplnil pana kolegu Velebu, já jsem si ve vyhledávači našel, už je o tom řada zpráv, dva dny staré, od televize Nova po Parlamentní listy už píšou o tom, jak se bude něco dávat... To znamená, teď my tady zamítneme a vlastně možná v očích občanů dojde i k poškození pověsti Senátu. To je zbytečně cílené a nesmyslné. To se mi vůbec nelíbí. Takže samozřejmě podporuji slova všech, co říkali, snad s jedinou malou výjimkou. Paní senátorka říkala, že je to maření času, škoda času, ale zase na druhou stranu, pan Štěch pozval pana Jurečku až na 11. hodinu, tak nám to aspoň ten čas vyplnilo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego. Jako další se hlásí do rozpravy pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, polopravdy někdy končí nakonec obratem lži. Já jsem pana Jurečku nepozval. Pan Jurečka sdělil, že dříve přijít nemůže. I s vaším svolením jsme mu vyhověli. Polopravda by se změnila v lež, a proto jsem musel udělat tuto opravu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji za technické upřesnění. Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, senátora Libora Michálka, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Chce, ano, prosím. Mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nevím, jestli se mi podaří vyplnit ten čas do 11. hodiny...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Ještě máme jeden zákon, pane kolego. Máme co dělat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Budu stručnější, dobře. Já skutečně Ústavu ctím, ale jak tady zaznělo, že Ústava má být nějaký posvátný dokument, myslím si, že jsou skutečně nějaké vyšší hodnoty ještě, než je Ústava. Legislativa se říká, že je vždycky minimem morálky. Ta zásada odpovědnosti, to si myslím, že je něco, co můžeme nalézt i třeba v knize knih, když tedy Ústava ve své preambuli odkazuje na naše duchovní dědictví, tak součástí toho duchovního dědictví je i dědictví křesťanské. Tam je striktně ta zásada odpovědnosti na každého.

To slovo monarcha nebo monarchistické zbytky, které jsou v tom čl. 54 odst. 3 Ústavy, tak to nejsou má slova, to jsou slova právě toho legislativního odboru. Skutečně jsem přesvědčen, že tohle je něco, co je v rozporu s těmi hodnotami, na které se naše Ústava již v té své preambuli odkazuje.

Zase obrazně řečeno, ctím tu Ústavu, ctím, že jsou v ní bezzásahové zóny, ale zrovna čl. 54 odst. 3 se domnívám, že by měl být změněn. Otázka je samozřejmě, jakým nejvhodnějším způsobem.

Co poškozuje a co nepoškozuje obraz Senátu?

My jsme tady v listopadu projednávali petici, která byla namířena proti panu prezidentu Zemanovi. Jak jsem řekl, tento návrh rozhodně nemá za cíl mířit proti současnému panu prezidentovi, ale projednávání té petice ukázalo to, jak děravý je ten náš systém, protože, zjednodušeně řečeno, závěrem slovutných ústavních právníků bylo, že pokud jde pouze o výroky pana prezidenta, bez ohledu na to, jestli jsou to výroky pana Zemana nebo kohokoli jiného, nemohou být samy o sobě... Takhle, já si samozřejmě můžu tady odcitovat usnesení, které v té věci bylo tehdy přijato. Ale zase nechci úplně zdržovat. Ta výzva, že bychom měli se pokusit vrátit ten stav před rok 2013, tak jaké tehdy byly kompetence Senátu? Kompetence byla podávat ústavní žalobu pro velezradu, dnes tam máme ještě to hrubé porušení Ústavy. A tam ten návrh směřuje. To, co je tam pro případ aktivní legitimace Poslanecké sněmovny, to je méně hrubé, nebo méně závažné porušení Ústavy. Tam se i dneska právníci našeho legislativního odboru shodují, že při těchto drobných, byť opakovaných porušovaných Ústavy by si Senát ani neškrtl. Neměl by tu aktivní legitimaci, vůbec na takovou situaci reagovat. Proto ten pokus jít v těch méně závažných porušeních, cestou té žluté karty, teprve když to překročí nějakou únosnou míru, tak aktivovat ten institut impeachmentu.

Já tady opravdu nevnucuji názor, že dneska není žádná povinnost prezidentů v Ústavě stanovena. Samozřejmě, on tam skládá slib. Tu zkušenost, kterou jsem tady zmiňoval z minulosti, to je skutečně realita, která došla k Nejvyššímu správnímu soudu, k Ústavnímu soudu, kde není stanovena povinnost, není odpovědnost. My jako zákonodárci, znovu opakuji, v čl. 26 tu povinnost máme. Na ministry se v čl. 70 vztahuje pravomoc dát jim určitá omezení. Ale zkuste omezit prezidenta v tom, aby nepřeváděl případně akcie do svěřenských fondů. Ale zase, toto není mířeno proti panu Babišovi. Je to jenom ukázka toho, jak je ten náš systém místy děravý.

K tomu, že bylo něco zveřejněno na Novinkách.cz nebo na stránkách televize Nova, tak jestli tady skutečně zastupujeme občany, tak zkusme jim naslouchat. Já samozřejmě, když zvažuji předložení nějakého legislativního návrhu, tak se snažím s občany komunikovat. Samozřejmě, nemusí být ta čísla dostatečně reprezentativní, ale v tom hlasování, které třeba proběhlo v anketě na Novinkách.cz, 70 % občanů naší země vadí, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný. Říkám, já jsem studoval statistiku, 3000 hlasujících nemusí být dostatečně vypovídající, ale troufám si tvrdit, že kdyby ten vzorek byl širší, tak více než 50 % občanů by se tady s tímto principem neztotožnilo.

To, jestli prezident má nebo nemá mít nějaké srovnatelné povinnosti s tím, jako třeba náměstek pro státní službu, tak prostě já zastávám názor, že na tu hlavu státu musí být kladena vyšší laťka těch povinností než na běžné zaměstnance.

Není možné kázat vodu, pít víno. Prostě ty formulace, které jsou tady navržené, tak přesně odpovídají formulacím, za kterých podle § 60 odst. 4 může být odvolán náměstek pro státní službu ze své funkce. Natvrdo. Natvrdo, můžete se do toho ustanovení podívat, jestli mi nevěříte. Ale § 60 odst. 4 o tom mluví jasně. Ta slova jsou pouze převzatá.

Ještě jednou, já opravdu se nedomnívám, že pokud by se to propustilo do druhého čtení, že to bude pro Senát ostuda. Je to naopak přiznání si toho, vnímám jako zcela legitimní, nikdo nejsme dokonalý, dokonalí nebyli ani ti, kteří připravovali Ústavu v roce 1993, při vší úctě. Tady paní kolegyni Wagnerové nebo dalším ústavním právníkům... Prostě není nic chybného na tom, přiznat si, že v určitých oblastech by naše Ústava tu revizi, resp. vyztužení potřebovala. Já bych se opravdu nerad dočkal doby, kdy by ve funkci byli jiní lidé než pan Zeman nebo pan Babiš, ale kteří by si opravdu nedělali servítky z ČNB nebo z dalších institucí dělali kůlničku na dříví.

Je to určitý pokus, ještě jednou, vyvážit ta práva a ty svobody, nastavit proti těmto právům a svobodám alespoň elementární povinnost, protože, jak už říká úvod naší ústavy, povinností fyzické osoby je jen na základě zákona, kde povinnost není odpovědnost, není možnost potom dalšího postihu. Já bych se velmi nerad dočkal toho, kdyby nějaká budoucí hlava státu dělala určité svévolné kroky, upřednostňovala své zájmy nebo nějaké partikulární zájmy před zájmy ČR. My jako Senát jsme se jenom na to dívali a pokyvovali rameny, že vlastně s tím nic dělat nemůžeme. To by byla ostuda.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore. S právem přednosti... Už ne? Tak pan kolega Jan Veleba se odhlásil, dobře, děkuji. Takže žádám paní zpravodajku pro první čtení, aby se vyjádřila k právě proběhlé rozpravě. Prosím, paní kolegyně.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Eliška Wagnerová:  Tak ještě jednou, pane předsedající, kolegyně, kolegové. V proběhlé rozpravě vystoupilo 6 senátorek a senátorů, 5 jich bylo pro zamítnutí návrhu, jeden podpořil tento návrh. To je tak asi poměr. Pokud jde o samotného pana navrhovatele, já bohužel musím konstatovat, že on skutečně si tvrdohlavě trvá na svém, nedostatek pokory, který mu tady naznačil pan kolega Canov, že tedy alespoň kdyby se šel někam poradit, tedy před tím, než něco takového, mě skutečně zaráží. Takže znovu opakuji, můj návrh je zamítnout.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Dobře, děkuji vám. Takže máme návrhy na zamítnutí a návrh na přikázání, pouštění do dalšího kola. Budeme hlasovat nejprve o návrhu zamítnout. Spouštím znělku.

V průběhu rozpravy byl podán návrh posuzovaný návrh zákona zamítnout. V sále je aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvórum pro hlasování je 32 nyní. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 57 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 51, proti byli 3. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Já také děkuji, byť ten výsledek hlasování nedopadl příznivě. Ještě jedna drobná poznámka. Já jsem se samozřejmě snažil tu debatu vyvolat, řadě z vás jsem už 12. ledna ten návrh posílal. Mrzí mě, že ta zpětná vazba nebyla dřív. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego. Nyní projednáme bod, kterým je

 

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2016, Výroční zpráva o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2016 a Výroční zpráva za rok 2016 pro mediální oblast

Tisk č. 62

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Zprávu jste obdrželi spolu s usnesením VVVK jako senátní tisk č. 62. Přednesením zprávy byl pověřen pan senátor Jaromír Jermář. Prosím, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaromír Jermář:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se budu snažit být stručný, abyste případně stihli ještě přestávku před tou 11. hodinou. Je to standardní zpráva, která každoročně zde zaznívá. Takže tedy velice stručně.

V loňském roce jsme obdrželi celkem 11 peticí, z toho 4 petice měly více než 10 tisíc podpisů, je to přibližně srovnatelné s minulými obdobími. Z těch 11 petic bylo řádně vypořádáno a uzavřeno prozatím 7. Výbor také přijal 13 jiných podání od jednotlivých občanů.

V té zprávě máte jednotlivé petice, kolik obsahovaly podpisů, jakým způsobem byly řešeny.

Nyní tedy k té zprávě o podávání informací podle zákona č. 106/99 Sb. a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2016. Oddělení vztahu s veřejností obdrželo celkem 1997 podání občanů, což byl meziroční pokles o 10 %. Z toho 23 žádostí bylo podáno dle zákona 106/99 Sb., což byl také pokles téměř o čtvrtinu. Těchto 23 žádostí máte v té zprávě také obsaženo. I jakým způsobem byly vypořádány.

Je tam i také tabulka, která srovnává počet těchto žádostí a podání v předchozích pěti letech. A co se týká zprávy za rok 2016 pro mediální oblast, tak jenom shrnu stručně, že bylo celkem uspořádáno 58 tiskových konferencí a brífinků. Bylo vydáno 104 tiskových zpráv.

A nyní tedy, jaký je návrh usnesení, 17. usnesení VVVK ze schůze konané 15. února, ke zprávě o peticích doručených Senátu, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2016, ke zprávě o Výroční zprávě o podávání informací dle zákona 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a přehledu ostatních podání a dotazů za rok 2016 a Výroční zprávě za rok 2016 pro mediální oblast.

Výbor po úvodním slovu předsedy výboru, senátora Zdeňka Papouška, odůvodnění zprávy o peticích doručených Senátu Parlamentu, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení v tom období, o kterém jsem hovořil, senátorem Jaromírem Jermářem, odůvodnění Výroční zprávy o podávání informací dle zákona 106/99 Sb. a Výroční zprávy za rok 2016 pro mediální oblast Ing. Jiřím Ukleinem, vedoucím Kanceláře Senátu, a po rozpravě výbor:

I. schvaluje zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům od 1. 1. do 31. 12. 2016, ta zpráva o peticích je přílohou tohoto usnesení,

II. bere na vědomí Výroční zprávu o podávání informací dle zákona 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2016, která je přílohu č. 2 tohoto usnesení, a za b) Výroční zprávu za rok 2016 pro mediální oblast, která je přílohou č. 3 tohoto usnesení,

a nyní to podstatné,

III. doporučuje Senátu PČR zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2016, Výroční zprávu o podávání informací dle zákona 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2016, a Výroční zprávu za rok 2016 pro mediální oblast vzít na vědomí.

A pak jsou tam ostatní pravidelné body, že výbor určuje zpravodajem mě pro projednání tohoto senátního tisku a pověřil předsedu výboru, senátora Zdeňka Papouška, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu s tím, aby na nejbližší schůzi Senátu byl tento bod zařazen.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore. A prosím vás, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte rozpravu. Nyní otevírám rozpravu. Hlásí se do rozpravy někdo? Nehlásí, takže rozpravu končím. Nyní přistoupíme k hlasování, budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak nám bylo přečteno, s tím, že bereme zprávu na vědomí. Spouštím hlasovací znělku.

Takže v sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 58 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 46, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

Jak bylo avizováno, pan ministr Jurečka se dostaví podle posledních informací asi kolem 11.15 hodin, takže do 11.15 hodin vyhlašuji přestávku. Děkuji vám.

(Jednání přerušeno v 10.55 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.16 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Kolegyně, kolegové, čekají nás dneska poslední dva body. A tím předposledním je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 55

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 55. Návrh zákona uvede pan ministr zemědělství Marian Jurečka, který zastoupí ministra kultury Daniela Hermana. Prosím pana ministra, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítejte v Senátu, pane ministře, mikrofon je váš.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Děkuji. Vážená paní předsedající, milé senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych uvedl za pana ministra kultury Daniela Hermana, který je toho času na zahraniční pracovní cestě, tuto novelu. Cílem projednávané novely autorského zákona je především transpozice evropské směrnice o kolektivní správě autorských práv, která zavádí jednotný právní rámec kolektivní správy a ve výsledku by měla zajistit vysoký standard jejího výkonu, zejména z hlediska transparentnosti a finančního řízení kolektivních správců. Jakož i z hlediska právní jistoty všech dotčených subjektů. Tedy jak nositelů práv, tak i uživatelů předmětné ochrany.

Za tím účelem jsou kolektivním správcům stanoveny nové povinnosti. A to jak pro jejich vnitřní uspořádání, tak pro fungování navenek. Zavádí se také zcela nová možnost přeshraničního licencovat užití hudby online k povzbuzení rozvoje hudebních služeb v internetovém prostředí. Současně se nově stanoví vymezení skutkových podstat správních deliktů, což by mělo umožnit lepší výkon dohledu nad fungováním kolektivních správců ze strany Ministerstva kultury.

Kromě transpozice novela obsahuje několik dalších významných změn reflektujících problémy z praxe, zejména úpravu tvorby sazebníku odměn. Dále pak možnost licencování užití děl na trhu nedostupných a děl osiřelých, sledující usnadnění přístupu ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství v digitálním prostředí. Oblast ochrany autorských práv je tradičně velmi diskutovaná. Což se projevilo jak při složitém projednávání této novely v Poslanecké sněmovny, tak zde v několika senátních výborech a komisích. Přesto věřím, že legislativní proces bude zde dnes úspěšně završen.

Závěrem je mojí povinností připomenout, že transpoziční lhůta uplynula již 10. dubna loňského roku a že s Českou republikou již bylo zahájeno řízení o porušení smlouvy, tedy impeachment. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 55/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Senátní tisk také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 55/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ivo Valenta.

Návrh zákona také projednala stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 55/4. Zpravodajem komise byl určen pan senátor Jan Horník.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 55/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Oberfalzer, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Autorský zákon je vždy velice dramatická předloha, mísí se v něm mnoho zájmů. Neměli bychom zapomenout, že těmi prvními jsou autoři. Nicméně o nich se většinou mluví velmi málo. Mluví se velice o kolektivních správcích. Velice se mluví o všelijakých poplatcích, o tom, jak se kolektivní správci množí a jak přepadají uživatele. Což je ovšem opět velmi pestrá skupina nejrozmanitějších výběrčích.

Řekl bych, že debata o výběrech a o množství poplatků zcela přehlušuje samotnou podstatu autorského zákona. A tak to bylo pochopitelně i tentokrát. Studoval jsem podrobně rozpravu v Poslanecké sněmovně a točila se kolem řady věcí, ale nejvíce to byly kopírky a knihovny. Stejně tak sazby za reprodukovanou hudbu, zejména fakt jejich zvýšení v závěru minulého roku. Debata v Senátu má podobný charakter a také i účast velkého počtu výborů. Svědčí o tom, kolika všelijakých stran se tyto otázky dotýkají.

Jsou zde tedy takzvaní uživatelé, což jsou různí podnikatelé v restauracích nebo drobných provozovnách, v hotelech, na které připadá povinnost platit poplatky za užití děl. Ať už prostřednictvím televize, rozhlasu nebo jiných reprodukčních, zejména většinou zvukových nástrojů. Další skupiny jsou autoři píšící, kteří dostávají odměnu za půjčování knih. Tam je taková logika, kterou bychom si mohli osvojit – kdo si půjčí knihu, tak si ji nekupuje. I když samozřejmě stojíme o čtenáře, máme zájem, aby lidé četli, a když už nekupují, tak aby si také půjčovali. Tak je fakt, že tím autoři vlastně slouží jiné službě a měli by za to být oceněni.

Velká debata byla ve sněmovně také kolem případného nároku vydavatelů těchto publikací. Protože i jejich zásluhou a na jejich náklady tyto publikace vznikají. A nejsou to jenom populární romantické knihy a detektivky, které pochopitelně jsou nejčtenější, ale je to i literatura faktu a nejrůznější publikace umělecké. Často mluvíme o poezii, je to málo komerčně úspěšný žánr, ale přesto si asi umíme představit, že rozvinuté kulturní společnosti tato tvorba patří a měli bychom jí pomáhat.

Já myslím, že největší debata se rozvine kolem pozměňovacích návrhů, kterých se sešlo v průběhu projednávání mnoho. Budeme o nich mluvit dopodrobna. A já bych nejdřív asi pojmenoval dva problémy, které bychom vyřešit měnit. A sice formou pozměňovacích návrhů.

První je odstavec 8 přechodného ustanovení v bodu II. Tam pan poslanec Gazdík navrhl jakési preventivní opatření proti náhlému zdražení poplatků nebo sazeb za reprodukovanou hudbu. Ve sněmovně se o tom hovořilo zejména jako o zániku venkovských zábav. Jako vždy jsou ty debaty poněkud emotivně posunuté a přepjaté. Nehrozí zánik venkovských zábav, protože tento poplatek není určen za živou produkci. Pravda je, že diskoték už se dotýká. Dotýká se také hudby pouštěné v kadeřnictvích či v jiných obchodech, dotýká se pochopitelně restaurací, hotelů a jiných provozoven, kde někdo zkrášluje – je to tedy, řekl bych, individuální otázka, mě to tedy obtěžuje, ale kde někdo zkrášluje návštěvníkům, hostům či klientům prostředí, většinou pouštěním některé rozhlasové stanice.

My asi všichni rozumíme rozhořčení, které vyvolalo v řadách zákonodárců, ale hlavně uživatelů, že Ochranný svaz autorský zvýšil asi o 50 % tuto sazbu. Je třeba říct tuto sazbu, tam v té debatě se to neobjevuje dostatečně jasně, že se to netýká všech sazeb.

Nicméně musím říci, že způsob prevence, nebo boje s tímto počinem nezvolil pan poslanec Gazdík úplně dobře. Je to v podstatě retroaktivita. Je to opatření, které navrhuje, aby bylo možno přezkoumat sazbu, ale, připomeňme si, která už platí. Ta sazba vstoupila v lednu v platnost. Projednávání zákona přešlo přes hranici kalendářních roků. Čili my bychom připustili, že někdo může začít přezkoumávat něco, co už platí. Úmyslu rozumíme a na jiných místech jakési preventivní opatření bylo přijato v podobě limitace těch zvýšení v souvislosti s inflací. Ale toto ustanovení, které se má v úmyslu vypořádat se skutkem již nastalým, není v souladu s ústavou. A myslím si, že Senát by toto, vzdor tomu, že může sympatizovat s tím úmyslem, neměl připustit, protože zkrátka jsme tady od toho.

Pravda ovšem je, že když to ustanovení tam zůstane, tak ono stejně nikomu neposlouží, protože je neaplikovatelné. Ale já myslím, že i tak není dobře, abychom se tvářili, že to má právo být v zákoně, když to je v podstatě v rozporu s naším právním pořádkem. Čili to je jedna věc, kterou bychom podle mého soudu měli opravit zcela jistě.

Druhá se týká zdravotních zařízení lázeňských. Tak jako jsme podporovali úsilí provozovatelů hotelů o to, aby byly zproštěny povinnosti platit za televizor, který je umístěn na pokojích, ale nakonec jsme museli uznat, že Evropský soudní dvůr v tomto vydal judikaturu a přiznává tomuto umístění povahu veřejnou, to znamená, že poplatek z televizorů na hotelových pokojích musí být placen. A proti tomu už dnes nikdo nebojuje. Tak je tady podobná záležitost s lázeňskými zařízeními. Ale zase v této věci už existuje judikát Nejvyššího soudu. A myslím, že by bylo slušné to vzít na vědomí a měl by podle mě Senát takový fakt uznat jako součást právního řádu České republiky. A proto bude předložen návrh, který toto z textu postoupeného Poslaneckou sněmovnou odstraní.

Třetí věc, kterou bychom měli podle mě provést, je – nazvu to konsolidací – § 98f, kde došlo k nějakému neporozumění ve chvíli, kdy se schvalovaly pozměňovací návrhy ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně a některé odstavce tohoto paragrafu byly předloženy v poněkud odlišných zněních, ale některé úplně totožné, ale pod jiným označením. A zkrátka při hlasování se stalo, že si vzájemně odporují, nebo se dublují. Čili tam máme zde také pozměňovací návrh, který by to konsolidoval.

Budu k němu mluvit podrobněji. V návrzích, které ještě chci zmínit – a to jsou návrhy z našeho garančního výboru – byl přijat pozměňovací návrh pana místopředsedy Šestáka na právo na přiměřenou odměnu za užití audiovizuálního díla. A to ještě s odstupem deseti let nově, pokud toto dílo stále je obchodováno. Takže kolem toho také bude diskuse. A samozřejmě proběhla i v kuloárech. Nicméně vás na to chci upozornit.

A dále také garanční výbor schválil navýšení odměn pro autory za půjčovné. Tady bych se trochu zdržel tím, jak probíhala debata v Poslanecké sněmovně. Tam byl ve hře návrh... Nejdřív začnu tím, jak to je. Stávající podoba je, že se odvádí 50 haléřů za každou výpůjčku. Ale tato sazba trvá již 11 let. Byl tedy zájem, ze strany pochopitelně Dilie, zájem navýšit tuto odměnu. A návrh byl navýšit ji na 1 Kč. Čili o 100 %. Krom toho byl předložen návrh, aby také byli odměněni nakladatelé. A to ve stejné výši. To znamená výsledně by se z té výpůjčky odváděly 2 Kč. Někdo vypočítal – a já to jenom cituji a nemám důvod tomu nevěřit, že by to znamenalo v podstatě zhruba 200 milionů ročně. Je třeba říct, že ovšem z veřejných rozpočtů.

Je tedy k uvážení, jestli to je taková strašlivá částka, abychom nemohli podpořit autory, když se jejich díla čtou. To nechám stranou. Nicméně tento návrh ve sněmovně neprošel. Právě, řekl bych, zase opět s posunutou argumentací, že by to znamenalo zánik venkovských knihoven. To ovšem není pravda. To je třeba vědět, že to nejde z rozpočtů obcí a knihoven, ale jde to v podstatě z ústředních rozpočtů.

Výbor se pokusil o kompromis a mezi pozměňovacími návrhy bude navýšení z těch 50 haléřů na 75 haléřů, čili o 50 %. A zavedení poplatku, nebo odvodu pro vydavatele ve výši 50 haléřů. Čili řekněme z toho zamítnutého návrhu ve sněmovně, kde to bylo na 2 Kč, bychom se tady tím návrhem dostali na 1,25 Kč. A je to věc, o které bychom měli diskutovat. Rozhodně, pokud postoupíme do podrobné rozpravy, tak o ní budeme hlasovat.

Já bych chtěl ještě na závěr říci – on to tady pan ministr sděloval v úvodní zprávě – původním motivem pro tuto předlohu byla implementace směrnice. Ale, jak říkám, je to velmi živé atraktivní téma, takže se v podstatě o tom, co nám ta směrnice nařizuje a co jsme do zákona měli zavést, diskutovalo málo, možná vůbec. Je to povaha tohoto zákona.

Chci připomenout tedy – říkal to pan ministr, že s tou implementací jsme ve zpoždění. Na druhou stranu chci říct, že těch států je asi 15, nebo 14, které to ještě nemají, takže úplně nejsme ti nejviditelnější hříšníci. Nicméně dalším bodem tohoto programu jsou nové návrhy směrnic, které se týkají autorských práv. A není asi úplně ideální to před sebou hrnout. V každém případě musíme očekávat, že do roka, do dvou zde bude nový návrh novely zákona o právech autorských, z důvodů implementace těch nových požadavků, o kterých budeme diskutovat v příštím bodě.

Takže z mého pohledu snad jenom řeknu, že výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se usnesl, že doporučuje Senátu vrátit tento návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte další rozpravu.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Nenutil? Je tomu tak. Máte slovo, pane kolego.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor Senátu PČR návrh tohoto zákona projednával vyloženě z hlediska legislativně formálního. Nezabýval se zase tak úplně tím obsahem a jednotlivými pozměňovacími návrhy z Poslanecké sněmovny.

Nicméně konstatuji, že nakonec jsme většinovým hlasováním doporučili Senátu vrátit tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy právě v tom duchu, že při přijímání některých pozměňovacích návrhů na půdě PS došlo k tomu, o čem už tady mluvil pan garanční zpravodaj v paragrafu, jenž upravuje postup sjednávání sazebníku. Tolik tedy z toho formálního hlediska, více třeba v obecné rozpravě. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a vidím, že si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan senátor Valenta. Tak prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den, paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. V našem výboru to bylo kratší. Určitě v mnohém souhlasím se svými předřečníky, nicméně výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se s návrhem novely autorského zákona zabýval na své 5. schůzi, konané 1. března 2017, a přijal usnesení č. 25, ve kterém doporučil Senátu předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/200 sbírky o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským, a o změně některých zákonů autorský zákon ve znění pozdějších předpisů zamítnout.

Abych stručně uvedl důvody, které vedly výbor k tomuto rozhodnutí, uvedu tolik, že náš výbor vyhodnotil navrženou úpravu jako nedostatečnou, pokud jde o regulaci činnosti kolektivních správců autorských práv. V průběhu projednávání jsme poměrně zeširoka diskutovali o různých problémech, které se v souvislosti s kolektivní zprávou autorských práv vyskytují. Zaznělo mnoho příkladů z praxe, bylo diskutováno rovněž o sporných ustanoveních a chybách dané předlohy.

Zároveň bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů a také návrh na doporučení Senátu, aby se tímto zákonem nezabýval, který jsem předložil já. VUZP nakonec dospěl k závěru, který jsem sem přinesl a který získal značnou podporu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a ptám se také zpravodaje Stálé komise pro sdělovací prostředky, pana senátora Jana Horníka, zda si přeje vystoupit? Přeje. Takže taky máte slovo, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Naše stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se tímto zákonem zabývala. V podstatě mnohé už tady řekl garanční zpravodaj, nicméně doporučila senátní tisk 55 schválit, ve znění pozměňovacích návrhů, které přijala celkem tři. Bylo už tady o nich mluveno.

Jeden z pozměňovacích návrhů se týká zrušení dvojnásobku odměny, která nastává v okamžiku, když rozhodne soud. Nevím, jak dalece – nejsem právník – je to obvyklé v našem právním řádu, že je dopředu stanovena taxa, když soud tomu, kdo by pochybil, nebo spíš neplatil autorské poplatky, byl by při tom přistižen, soudem by byl odsouzen a automaticky by byla toho poplatku, o který ten kolektivní správce přišel, dvojnásobná.

Nevíme, proč dvojnásobek? Proč v zákonu není trojnásobek, čtyřnásobek, ale podle nás by o tom měl rozhodovat soud a ten by měl říct, jestli to bude dvojnásobek, trojnásobek, a nebo to bude pouze ta částka plus uhrazení soudních poplatků apod. Takže to je jedna věc, kterou vypouští stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky.

Pak je druhý pozměňovací návrh, což je k bodu 63 v § 98e, kdy komise přistoupila na to, že není možné vypočítávat odměnu kolektivnímu správci nebo poplatek kolektivnímu správci pouze v rámci četnosti ubytovaných osob v ubytovacích zařízeních. Dějí se věci, kdy, nebojím se říci, sám jsem je zažil, de facto vymahači kolektivních správců přišli a smlouvá se, mají jakési rozhraní. A do tohoto rozhraní se dostanete, ale on, když jde do provozovny, už dopředu ví, že na tenhle barák musí vybrat zhruba 10 tisíc. A mám tady od Intergramu a od OSA od roku 2013 v podstatě podklady, kdy se to počítá, tak tam uvidíte, že k výpočtu se přichází různými metodami, podle toho, co se započte. A oni s plátci hrají jakousi hru. Když vidí, že má dát plátce 10 tisíc, tak dokonce vám řeknou, tohle vám nebudeme počítat, to vám dáme za nulu, ale normálně byste za to platil měsíčně tolik a tolik. A výsledek je vždycky stejný, s tím, jak tam kolektivní správce nebo jeho zástupce přichází k podnikatelskému subjektu.

My se domníváme, že je to minimálně nečestné a že v dnešní době elektronizace nejenom státní správy, ale dnes už i povinnosti EET máte naprosto jasně dáno tím, že musíte platícího hosta, který vám zaplatí, automaticky se to přenáší na portál ministerstva financí, finanční správy, v ten okamžik se ví naprosto přesně, kolik bude odbytovaných lidí nebo kolik pokojů, protože je to děláno na pokoje. Tady napravujeme stav a v podstatě se nebráníme tomu, že by měli dostat autoři zaplaceno, mám dojem, že mají dostat zaplaceno, ale mají dostat zaplaceno za to, na co mají nárok, čili ne k četnosti obsazenosti, ale ke skutečné četnosti obsazenosti, což od 1. prosince 2016 musí všichni podnikatelé poskytující ubytovací služby splňovat.

Když se půjdu podívat na malý hotýlek, který máme a s manželkou provozujeme, zjistím k dnešnímu dni přesně, kolik lidí tam bylo a na kolika byli pokojích. A už si nemusí zástupce kolektivního správce nic vymýšlet.

Pak tady byla ještě řeč o další věci, která se týkala pozměňovacího návrhu, který byl přijat v Poslanecké sněmovně a který se týká zejména záležitosti obcí, kdy jeden z kolektivních správců, abych to řekl správně, v podstatě z ničeho nic začal vymáhat jednonásobky nebo padesátiprocentní navýšení poplatku, než tomu bylo v předchozím období.

V Poslanecké sněmovně, jak tady bylo řečeno, kolega Gazdík přednesl pozměňovací návrh a v podstatě tam došlo k tomu, že tomu tak nebude moci býti, to znamená skokově. Bylo tady mluveno o retroaktivitě. Opět, nejsem právník, ale bylo mi vysvětleno, že retroaktivita to je, ale že je to nepravá retroaktivita.

A vhledem k tomu, že jsem připravil pozměňovací návrh, který naše komise schválila, ale který v podstatě je v tom, že ustanovení bodu 8 v článku II. se týká toho, že tím orgánem, který by měl o tom rozhodovat už nebude Úřad pro hospodářskou soutěž, ale měly by to být soudy.

Já osobně za sebe nyní doporučím tento pozměňovací návrh v podstatě neschvalovat, ale komise rozhodla, a to z toho důvodu, že Úřad pro hospodářskou soutěž mnohdy chce od nás jakési kompetence. Vzpomeňte si na to, co jsme tady minulý rok projednávali. A na druhou stranu teď, když bychom jí nějaké kompetence dali, chtěli by se toho zříkávat a přenést to na soudy. Tím bychom asi zaměstnali poměrně hodně krajských soudů. A bude-li pak podrobné rozprava, tento bod bych chtěl za sebe stáhnout.

To je všechno za Stálou komisi Senátu pro sdělovací prostředky. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Prosím, pan senátor Valenta.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den ještě jednou. Jak jsem uvedl v návrhu, aby se Senát tímto zákonem nezabýval, jsem přednesl i v našem výboru. Přestože jsem s tímto návrhem neuspěl, chtěl bych ho předložit zde a dovolte mi tedy, abych přednesl krátké zdůvodnění.

Domnívám se, že tato novela je ve stavu, který nepřinese požadovaný efekt, tedy vyvážení legislativní úpravy práv a povinností v oblasti autorského práva a v oblasti jeho kolektivní správy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, ale jenom stačí říci nezabývat se, nemusíte to zdůvodňovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Chtěl jsem k tomu říci pár vět.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Myslím, že jako zpravodaj jste se k tomu už vyjádřil. Myslím, že tomu rozumíme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ivo Valenta:  Dobře, díky, takže nezabývat se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře. Hlásí se pan senátor Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Chtěl bych za klub STAN v podstatě podle jednacího řádu § 107 návrh nezabývat se nepřijmout a máme zájem tento návrh vetovat. Nevím, v jednacím řádu není slovo vetovat, ale mám dojem, že si rozumíme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, vy máte právo zamítnout tento návrh pana senátora Valenty, takže vlastně je to anulováno, takže se tímto návrhem budeme zabývat a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Chtěl jsem dodat jenom ještě několik poznámek k odst. 8 – Přechodné ustanovení – dle návrhu pana poslance Gazdíka. On tam navrhuje, že je možno přezkoumat – a teď použiji právního termínu – vlastně jakousi právní skutečnost. Čili to je retroaktivita a znamená to, že budeme zpochybňovat něco, co se stalo před tím, než tento zákon vstoupil v platnost, natož v účinnost. To, že navrhl ÚOHS trošku chci omluvit, ale samozřejmě to je nesystémové. Ve sněmovně byl totiž původně návrh, aby kontrolou nad činností těchto správců vykonával ÚOHS, čili ono to patřilo dohromady. A tam byla řešena i jeho kompetence, ale ostatní pozměňovací návrhy nebyly přijaty, čili tím pádem pověření ÚOHS tímto přechodným ustanovením není doprovázeno skutečně kompetencemi. ÚOHS ze své podstaty, pokud nezměníme zákon, se nezabývá věcmi, které mohou nastat, ale věcmi, které nastaly, a ty posuzuje, hodnotí.

Pak je tam formulace, že tento protest může podat kdokoli v rozmezí mezi platností a účinností zákona. Ale my máme účinnost stanovenou 15 dní po vyhlášení ve Sbírce, čili tam by ten úsek, kdyby ÚOHS jakoby mohl, i když vlastně nemůže, provést nějaké rozhodnutí, tak měl lhůtu patnáctidenní, a to při lhůtách, které má ve správním řízení, je vlastně nerealistické. Proto jsem si dovolil říci, že toto ustanovení se stejně nedá aplikovat, ale protože je věcně chybně a legislativně také, tak si myslím, že je naše povinnost to vyndat už z důvodu precedentu, protože jakmile jednou Senát připustí, že může být v nějakém zákona věc, která je svou povahou vadná, a dokonce protiústavní, tak si myslím, že pak se nám těžko bude příště říkat, proč to tentokrát nejde, když ono už to jednou šlo.

Takže to jsem chtěl ještě podrobněji na vysvětlení působnosti ÚOHS. V návrhu zákona v Senátu vznikly pozměňovací návrhy, které se snaží ÚOHS nahradit tomu ustanovení. Jednou bylo, myslím, ministerstvo kultury a po druhé přímo řečeno, že to budou řešit soudy, což mi ale přijde také zbytečné, protože na soudy se nespokojení účastníci těchto řízení obracejí běžně, nicméně ani v jednom případě pozměňováků není odstraněna ta retroaktivita. Nadále trvám na tom, že bychom měli ustanovení bez náhrady odstranit.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore a nyní s přednostním právem pan senátor Petr Šilar.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Dobré dopoledne, dámy a pánové, pane ministře, paní předsedající. Návrh zákona jsme probírali už velice podrobně minulý a předminulý týden na našem klubu s autory zpracování a po debatách, které tady vznikly, i z rozporuplných názorů z výborů, podávám návrh, abychom tento návrh zákona schválili ve znění, ve kterém nám bylo zasláno Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a nyní se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Kolega Oberfalzer tady ve své zpravodajské zprávě na úvod projednávání tohoto bodu seznámil nebo avizoval velké množství pozměňovacích návrhů, které projednávání tohoto návrhu zákona provází z naší strany Senátu. Zmínil i to, že se chystá novela autorského práva. Množství pozměňovacích návrhů mě přivádí k přesvědčení, že podpořím usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Jestliže máme být pojistkou proti přijímání špatných zákonů, pak myslím, že nám nic jiného nezbývá, než skutečně vzít a podpořit návrh usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a ten návrh zamítnout.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, do rozpravy se dále hlásí paní senátorka Renata Chmelová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré poledne, paní předsedající, pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Vystupuji s opačným názorem. Chci vás teď přesvědčit, proč bychom tento zákon měli pustit do podrobné rozpravy.

Novela tady toho obrovského zákona přichází po velmi dlouhé době. Nebyla možnost nějakým způsobem se k ní v jiných novelách vyjádřit. Jsem přesvědčena, že je tady řada velmi dobrých pozměňujících návrhů, které by za to stálo je projednat. Minimálně ty, které již doporučila Stálá komise pro sdělovací prostředky, to jsou tři pozměňující návrhy pana senátora Horníka. A s dovolením bych tady ještě chtěla avizovat svůj pozměňovací návrh, a nalákat vás, že je skutečně potřebný. Jde o to, že můj pozměňovací návrh by podpořil veřejnou dostupnost děl, která vznikají za veřejné prostředky. Jde o to, že teď v zákoně je, že když za veřejné prostředky vznikají nějaká díla, tak ten veřejný zadavatel by si, pokud chce, aby byly veřejně dále šířeny knihovny, školy atd., tak si to musí sjednat. Ale praxe ukazuje, že se tomu tak neděje. Já jako pražská senátorka, nebo za část Prahy, vám řeknu jeden konkrétní příklad. Když řeknu Opencard, tak nemusím dál mluvit a víte, o co jde. Hlavní město Praha si nesjednalo licenci k softwaru Opencard. A kolik nás to stálo peněz? Nepřicházím vůbec s žádným revolučním řešením. Nabízím pouze otočení toho, ne, že možnost sjednat, ale že veškerá díla, která vzniknou z veřejných prostředků, budou automaticky volná k veřejnému šíření, pokud si to ten veřejný zadavatel nedomluví jinak. Ta možnost tam vždy bude, a zcela jistě jsou určité případy, kdy tomu tak není. Ale z nějaké takové základní analýzy, kterou jsem si udělala, nebo i z vlastní praxe vím, že v podstatě jsou nedostupné desítky tisíc fotografií, různých studií urbanistických, právě třeba i licencí k softwaru, dokonce třeba i stavebních dokumentací na zakázku, která jsou někde zavřená, z veřejných peněz jsou zaplaceny, a veřejný poplatník k nim nemá přístup. Takže můj pozměňovací návrh skutečně je jenom otočení té povinnosti. Tímto jsem vás chtěla nalákat, abychom to pustili do podrobné rozpravy. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko a nyní má slovo pan místopředseda Senátu Jiří Šesták.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Hezké dopoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní předsedající, vážený pane ministře. Jak bylo řečeno, autorský zákon, který dnes máme k projednání, je transpoziční zákon. Bohužel, ale jak už tradice obyčejně u autorského zákona nám ukázala, tak se celý problém autorského zákona zužuje víceméně do roviny komunikace mezi kolektivními správci děl a koncových uživatelů. Zákon se ale jmenuje autorský zákon a je na místě se ptát, a myslím, že nejsem ani první a bohužel ani poslední, kam se ztratil autor, kam se ztratila právě ta podpora tvůrčího myšlení, tvůrčího prostředí. Pan kolega Oberfalzer to už ve své zpravodajské zprávě zmínil a myslím si, že tady je především nutné skutečně si uvědomit, že se má jednat o kultivaci našeho duchovního života. Určitě celá doba k projednávání toho zákona, která nás teď čeká, tak budeme se daleko více bavit o právě tom vztahu kolektivních správců děl a koncových uživatelů. Ale myslím si, že ten problém je daleko hlubší a víceméně i svědčí o nás. Něco o nás vypovídá, jak si tato společnost váží duševní práce. Bohužel, po první světové válce došlo k devastaci tohoto vztahu k duševní práci, k duchovním hodnotám. My teď neustále ještě sklízíme plody tohoto ničení, kdy ti, kteří produkovali duševní kvalitu nebo duchovní díla, v tomto případě nejenom umělecká, ale i vědecká i v oblasti vzdělání, tak byli kolikrát ostrakizováni, a nějak se nám to zahnízdilo v podvědomí, že třeba v oblasti té duševní práce, konkrétně v umění, že to lidé dělají ve svém volném čase pro svoji zábavu a asi něco bychom jim za to měli dát. A tím jsme se velmi výrazně odtrhli právě od té západní civilizace, kterou se zaštiťujeme, když bráníme své hranice před přílivy jiných vlivů třeba duchovních, protože my přece patříme k jinému civilizačnímu prostoru. Ale ten jiný civilizační prostor si právě těchto hodnot, těch duchovních hodnot, si velmi váží. Bohužel klesá i tím pádem ale potřeba a porozumění k duševní práci. Když se člověk třeba zajímá o to, kolik lidí čte romány, kolik lidí potřebuje poezii, kolik lidí potřebuje výtvarné umění nebo vážnou hudbu, tak tam zjišťujeme bohužel klesající trendy a objevuje se to bohužel ale i v té podpoře.

Proto bych si dovolil vaši pozornost napřít k těm dvěma pozměňujícím návrhům, které zmínil pan kolega Oberfalzer, a to je otázka půjčování knih a poplatků autorům a knihkupcům, a potom k tomu druhému - spravedlivá odměna autorům za audiovizuální díla.

To první, tam se povyšuje ten poplatek autorům za půjčená díla a zavádí se, nebo navrhuje se poplatek knihkupcům, a to z jednoho prostého důvodu. Pokud budete mluvit s nakladateli, s knihkupci, tak zjistíte, že právě ta okrajová literatura v uvozovkách, jako je náročná literatura, poezie, ale i vědecká díla, odborná literatura, kolikrát jsou financována právě nakladateli, kteří si na to musí vydělat tou komerčně zajímavou literaturou, a protože mají nějakou odpovědnost za tu společnost, tak část toho zisku refundují do těchto okrajových žánrů.

Když se podíváte, v kolika nákladech se vydává třeba poezie, tak jsme řádově dole než před několika desítkami let. Když se podíváte, jak ta literatura je vybavena třeba ilustracemi, můžete vidět, že před x desítkami let, a to byla doba, která devastovala tento vztah, nicméně z nějakých důvodů, to je pro hlubší analýzu, tak mohli ilustrovat třeba nejlepší naši malíři, nejlepší naši ilustrátoři. Byly prostředky na to, aby třeba dětská literatura měla ty nejlepší autory. Vzpomeňme si třeba na Jiřího Trnku nebo Zrzavého atd. To se ztratilo. Bohužel, je na společnosti, aby tento handicap narovnala. Tímto si myslíme, že by bylo dobře, aby tím půjčovným nebo zaplacením za to půjčovné se část těch nákladů vrátila nakladatelům. Jak už bylo zmíněno, nejednalo by se o velkou částku, pokud by to nebyla ta koruna, která se asi počítá na 200, 250 milionů, tak by se jednalo o částku něco přes 100 milionů, která by šla ze státní kasy. Jestliže veřejné zdroje tady máme k řadě podpor oblastí, které jsou diskutabilní, nejsou úplně třeba v zájmu celé společnosti, tak vztah k literatuře, vztah ke vzdělání, vztah k umění, to je v zájmu celé naší společnosti. K tomu bych se velmi přimlouvat.

Co se týká toho druhého pozměňovacího návrhu, vím, že vzbuzuje a ještě bude vzbuzovat třeba řadu diskusí, to je ta spravedlivá odměna autorům za audiovizuální díla, samozřejmě, tady se dostáváme do jiných tlaků, protože tady proti sobě stojí autoři a stojí tady proti sobě výrobci, velcí distributoři, a tím pádem daleko silnější lobbistické zájmy.

Navrhovaná úprava je ale koncipovaná tak, aby akceptovala to, že když někdo, ten výrobce dá prostředky na výrobu toho díla, tak potřebuje nějakou dobu, aby se ten vklad mu vrátil. To je stanoveno na 10 let. To znamená, že ta dodatečná odměna by nastávala až po 10 letech užívání díla, kdy je spočítáno, že by se asi mohly vrátit ty náklady.

V současné době je to jinak. V současné době ta situace, že díla vyrábí buď soukromí producenti, nebo Česká televize a poté komerční televize.

Nejvíce audiovizuální díla vyrábí televize Nova a poté televize Prima. Tantiémy, ten pravidelný podíl na provozování toho díla, platí Česká televize. Jenom Česká televize. A to ještě v případě, že je sama výrobcem. Pokud do toho vstupuje soukromý koproducent, tak Česká televize neplatí. Televize Nova a televize Prima ve smlouvách žádné tantiémy nemají. Tam si uvědomme, jaká je ta pozice, protože ta odměna by se vztahovala pouze na režiséry a scénáristy těch audiovizuálních děl, jaká je jejich pozice? Jejich pozice je, že vyjednávají s tím producentem. Ten producent jim dá nějaké podmínky. Oni mohou samozřejmě ty podmínky odmítnout, ale potom se připravují o práci. Oni jsou v pozici daleko slabšího vyjednavatele. Nedělejme si iluze, že v současné době jsou tak silná jména nebo komerčně zajímavá jména, kdyby se třeba soukromí producenti přizpůsobili. My jsme velmi malý trh. Ten trh tím pádem zabraňuje i těm autorům, aby za ta díla měli tu patřičnou odměnu. Takže ten režisér nebo scénárista kolikrát prostě souhlasí s jednorázovou odměnou, s tím, že jsou vykoupena jeho práva, jeho další podíl na tom komerčním úspěchu. O tom komerčním úspěchu samozřejmě nikdo neví. A teď si ale vezměme, že jeho dílo, jeho vklad je ale zárukou toho komerčního úspěchu. Ono to potom i vede k takovému pokřivení té umělecké tvorby, že se ti autoři snaží dělat to rychloobrátkové zboží. Oni nemají tu vůli, tu tendenci, tu ctižádost třeba dělat co nejkvalitnější díla, která stojí čas. Oni nemohou tím pádem si vydělat tolik peněz, aby se věnovali psaní scénáře třeba rok. Ale když si vezmeme, kolik času stojí třeba napsání románu, tak ze školy víme, že romány se psaly 2 roky, 5 let, 10 let. A ti lidi za něco museli žít.

V dřívějších dobách autorská práva nahrazovala určitá ochrana bohatých lidí. Divadla měla své ochránce v královských rodinách nebo ve šlechtě. Nebo je měli v bohatých rodinách. Beethoven, když uváděl díla, tak prostě šlechtická rodina mu dávala celoživotní apanáž s tím, že jeho díla budou hrána poprvé u nich. A to byla forma té autorské odměny. Jemu to dávalo možnost pracovat. A pracovat tak, aby jeho díla byla nesmrtelná.

Takže tady je tento handicap. Ale tímto návrhem by se vyrovnávala ještě jiná nerovnost, a to, že třeba u skladatelů hudby toto není. Skladatelé hudby toto právo mají. K tomu samému filmu mají podíl na provozování toho díla. Ale režisér a scénárista to nemají. Samozřejmě, že někdo třeba může namítnout, že existuje již tzv. bestsellerová doložka, obsažená v § 2374 občanského zákoníku. Toto ustanovení kromě jiného říká, že je-li původní odměna tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu předmětu licence, pro dosažení takového zisku má autor právo na přiměřenou odměnu.

Jenomže tato doložka byla aplikovaná na knižní produkci, nedá se aplikovat, byť tím soukromí producenti argumentují, nedá se aplikovat na tento audiovizuální svět. Dokladem toho je, že nebyl za tu dobu, co platí, nebyl jediný soud, který by byl veden.

Samozřejmě, dokážeme si představit, že pokud by vůči producentům, soukromým producentům, se autor postavil, že by se postavil, že by to dovedl k soudu, tak ten člověk už nemá šanci se na tom trhu uplatnit, na tom soukromém trhu.

Takže tento návrh směřuje k tomu, aby byla posílena pozice při těch vyjednáváních autorů, aby ta možnost té dodatečné odměny při komerčním úspěchu, po 10 letech se jí nemohl on zříci, aby byla prostě zafixovaná jako povinnost.

Já si uvědomuji, chápu, že řada z vás může mít nad tím své otázky, protože dostávají informace z té druhé strany, právě od těch soukromých producentů, kteří to zpochybňují. Já to respektuji, proto bych ale prosil při projednávání, abyste vzali v potaz mé argumenty, ale abych nebyl překážkou, nebo tento návrh nebyl překážkou pro schválení důležitých změn, které jsou uvedeny v návrhu jednotlivých výborů, které by zabránily třeba přijetí v Poslanecké sněmovny, tak bych požádal nebo navrhl, aby o tomto bud, tedy č. 2, se hlasovalo zvlášť. Je to č. 2 toho usnesení garančního výboru.

Jinak bych řekl ještě k tomu návrhu, který padl předtím, přístup na veřejná díla, která jsou zhotovena z veřejných zdrojů, já teď nedokážu úplně domyslet všechny důsledky, ale třeba divadelní tvorba, divadla jsou z veřejných zdrojů. A tam si neumím představit, že by autoři atd., že by to bylo otevřené, protože bychom porušili úplně základy autorského práva, protože právě filharmonie nebo orchestry a divadla právě jsou financovaná v naprosté většině z veřejných zdrojů u nás. Ale to je asi otázka další interpretace.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Nyní se do rozpravy přihlásil pan senátor Miroslav Nenutil. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, paní místopředsedkyně, já jenom procedurální... Jménem senátorského klubu ČSSD prosím o pětiminutovou přestávku před hlasováním. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře. Nyní s přednostním právem pan senátor Jan Horník.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Já už vás nebudu zatěžovat těmi pozměňovacími návrhy, o kterých jsem tady mluvil, pokud bychom se dostali do podrobné rozpravy. Nicméně chci předeslat, mám dojem, že bychom měli v rámci tohoto autorského zákona docílit vyváženého stavu mezi kolektivními správci, kde jsou sdruženi jednotliví autoři, a potom mezi těmi plátci onoho poplatku, což jsou ta veřejná místa. Teď je jedno, kde jsou. Samozřejmě, není to úplně jedno, protože mám dojem, že garanční výbor v podstatě zasahuje do něčeho, co tady v minulosti fungovalo a je ve starém zákoně, a to je ono vyšší zpoplatnění zdravotnických zařízení a lázeňských zařízení.

Do tohoto by se nemělo dle mého sahat, protože to bylo vyjednáno v předešlých obdobích, bylo to velmi těžké jednání. Já tyto experimenty nedoporučuji, aby od nás ze Senátu vycházely.

Co se týká těch korektních vztahů, tím myslím na to, že kdyby nebyl jeden kolektivní správce, asi klidně můžu říct, který to byl, byla to OSA, přišla se skokovým navýšením, protože věděli moc dobře, že do Parlamentu míří z ministerstva kultury autorský zákon, oni chtěli samozřejmě navýšit ty poplatky, které si zatím takhle nějak stanovovali a sjednávali s těmi plátci, aby ten odrazový můstek měli úplně někde jinde.

Do té doby to byla záležitost svým způsobem aspoň jakž takž vyvážená, byla v rámci ČR, na jedné i na druhé straně to bylo vykomunikováno.

Je tady návrh garančního výboru, co se týká plateb autorům, to znamená, jenom ale dvěma typům autorů, to jsou scénáristé a režiséři. S tímto pozměňovacím návrhem přišla Dilia. Náš bývalý exsenátor Zlatuška, dneska poslanec, se toho ujal, načetl to, ale mám dojem, že v druhém čtení mu to bylo vysvětleno, on už potom tyto věci dál nekomentoval, k nám už to přišlo bez toho, co náš výbor teď do toho zákona vpravuje.

Já se ptám, jaký je rozdíl mezi režisérem, scénáristou a kostymérem třeba? Kde je ten zbytek celé té skupiny? Když už tedy autorská práva, tak na celou tu skupinu. Ta mi tam chybí. To znamená, proč režiséři a scénáristé? To jsou ale také ti, kteří de facto dostávají nejvíc při tom sjednání toho od producenta, kdo vlastně bude ta díla dělat. Na tom je taky postaven úspěch. Dobrý režisér, dobrý scénář. Ale to si přece musí ošetřit tyto osoby autorské už dopředu. Já jenom nechápu, když desítky let to fungovalo, my už zase začínáme to šněrovat. Ono to mělo i půvab toho, že ti schopní v podstatě zaprvé byli schopni si sehnat peníze, když byl dobrý scénárista, mluvilo se tady o donátorech, o bohatých lidech. Já mám dojem, že společnosti jako RWE nebo ČEZ dlouhodobě prokazují donátorství právě na filmy, třeba historické, které stojí obrovské peníze. Já mám dojem, že to nějak funguje.

Jestli každý, kdo si myslí, že jeho scénář je dobrý, ale nesežene k tomu žádného producenta, tak je otázka, ať nedělá scénařinu, možná ať dělá designéra, ať jde do Škodovky. Tam teď jeden skončil, odešel. Takže má možnost. A já se ptám, autorské dílo v té Škodovce, jak to tam je? Dostává také ještě potom následně nějaké poplatky za to, že my koukáme na Škodovku, jak jezdí po ulici a jak se nám líbí. Jak to potom funguje s architekty, s inženýry? Taky je o to kvalitní a nekvalitní stavbě. Nemusíme chodit daleko, do novodobých dějin. Tančící dům. Ale pojďme i kousek dál. Podívejme se na Thermal. Manželé Machoninovi, co oni můžou? Už z toho nic nemají, ale můžou jako autoři říct: Tak takováto přestavba ne. Takhle to funguje. Ale kdysi už dostalo zaplaceno. Myslím si, že shodou okolností ne málo.

Já se ptám, proč oddělujeme jenom tyto dvě skupiny těchto dvou?

Co je ještě hrozně nebezpečné, o tom se tady nemluvilo, těch 10 let, kdyby se potom mělo začít platit. Uvědomují si autoři toho pozměňovacího návrhu, že vlastně bude platit i Fond české kinematografie? To znamená, on podpoří a podporuje filmy, na druhé straně, z toho, co by měl podporovat, za 10 let, co je podpořil, bude muset kolektivním správcům platit peníze. To je úplně absurdní! Proč jeden kolektivní správce přišel a tu skupinu těch autorů, scénáristů a režisérů, si uzmul? Protože, samozřejmě logicky, ti mají ten lví podíl, tam je ten nápad, tam je ta režie, tam je ten Forman. To znamená, tam lze očekávat případně taky největší poplatky.

A samozřejmě Dilia to chce stáhnout pod svá křídla, protože čím víc autorů bude mít pod sebou, tak tím víc jí také bude moci zůstat za nehty. Ale proč, když to dneska funguje bez Dilie, bez kolektivního správce?

Já mám dojem, že to je asi to nejdůležitější, co mně vadí v případném pozměňovacím návrhu, který tady je načten. Ještě bych chtěl upozornit k tomu, že se jedná o transpoziční zákon, což tady bylo řečeno, ta transpozice už ale měla být učiněna k dubnu roku 2016. Nemáme ji dodnes. Nevím, jak to jsme schopni urychlit, nebo ne, asi urychlit, kdyby bylo bývalo prošlo nezabývat se. Já se ale taky trochu musím, teď jako aby to nebylo vzato na ministra jako takového, ale 3,5 roku se tato transpoziční novela přijímá. 3 roky se na tom pracuje. Proč jsme nebyli schopni transpoziční část zákona vzít a přijmout ho tak, jak je to zapotřebí? K tomu jsme neudělali novelizaci, kam bychom vpravili všechny ty věci, které trápí jak autory, v podstatě i kolektivní správce, ale samozřejmě i ty, kteří to v podstatě platí. Když děláte smlouvu nebo nějakou dohodu, kterých jsem jako starosta udělal stovky bez právníků, všechny fungují, taky na 20 let, taky na 50 let, v těch už od 90. let mám ošetřená autorská práva. To znamená, když dáme veřejné prostředky, tak si rovnou už od těch 90. let ošetřujeme, že nám ta díla patří. To znamená, ten autor už dostane na začátku... Je pravda, že jsme v podstatě zatím nedělali žádné hudební dílo, ale dělali jsme díla audiovizuální. Teď mi vlastně dochází, protože jsme si to zaplatili, takže bychom se možná do budoucna měli nechat zastupovat Dilií, protože to máme na webech, já nevím, kde všude to běží, vlastně bychom možná my měli taky z těch poplatků něco jako město dostávat. Protože my jsme majitelé toho autorství. Takže ta tématika je o hodně složitější, než to teď na první pohled vypadá. Mrzí mě, že se skutečně neudělala vlastní transpozice, a vedle toho věci, které nás trápí.

A ještě k těm smlouvám, k té vyváženosti, já přece s nikým nedělám smlouvu nebo dohodu, abych do budoucna, bohužel se to stává velmi často, ale aby do budoucna jeden druhého nějakým způsobem v té smlouvě podvedl. Na to jsou dneska dobré advokátní kanceláře, protože na každé smlouvě se dá něco najít.

Je třeba tu smlouvu udělat tak dokonalou a relativně jednoduchou, protože čím víc listů má ta smlouva, tím je větší problém do budoucna, že se tam najde nějaká chybka. Takže smlouva na jeden dvoulist je nejlepší smlouvou, která může fungovat.

Já bych si přál, aby mezi poskytovateli těch autorských práv a jejich zástupci, to jsou ti kolektivní správci, a těmi, teď já jsem podjatý, protože jsem mluvil o tom, že mám ubytovací zařízení, tak aby ten stav byl vyvážený, abych doopravdy musel například platit to, co si moji hosti na tom hotelu odbydleli. Upozorňuji, ti hosté na hotel nejezdí, aby tam poslouchali rádio a koukali na televizi. Oni tam jedou za přírodou, za lyžováním, na kolo. Možná si to večer pustí jako kulisu. Ale protože jsou tak utahaní, tak většinou v klidu usnou a tu kulisu ani nepotřebují.

Takže ano, Evropský soudní dvůr rozhodl, respektujeme to. Na druhou stranu, nedělejme, nebo kolektivní správci, z ubytovatelů zločince, kteří nechtějí platit. My platit chceme. A díky EET máme teď šanci minimálně z ubytování platit přesně to, co si autoři zaslouží.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. A teď s technickou mě požádal pan senátor Oberfalzer pouze.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Já jsem poprosil o faktickou poznámku, reagovat budu na všechno potom řádně přihlášen. Ale pan ministr kultury zde není přítomen, já myslím, že je na místě říci, jak to je. Celou tu dobu, o které tady předřečník mluvil, se ten zákon připravoval. A právě proto, že chtěl řešit také to, co nás pálí, jak si dovolím vzít slovo pana kolegy, tak to trvalo tak dlouho, a taky proto je tam tolik různých kontroverzních věcí. Protože co nás pálí, tedy o to, kdo mluví. Jestli to jsou autoři, jestli to jsou správci, jestli to jsou provozovatelé ubytovacího zařízení atd. Nebo, já nevím, skladatelé.

Právě proto, že to vyjednávání je tak složité a těch skupin je tolik, tak se příprava toho návrhu zákona takhle protahuje. Ale taky proto pak ten výsledek je jaksi z pohledu leckoho z těch účastníků třeba nevyvážený.

Já bych tady se rád zastal nepřítomného pana ministra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji. Nyní má slovo... Ano, pan ministr může reagovat kdykoli. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Děkuji. Tak já bych s dovolením reagoval na některé podněty, které tady v diskusi zazněly. Na úvod bych řekl, i moje osobní zkušenost je, že jedna věc je potom v rámci těch transpozičních lhůt to, jak to rychle zpracuje ministerstvo a potom jak rychle to zpracuje celý Parlament. Protože i v tomto případě, tato směrnice vyšla v roce 2014, na vládě tento materiál byl projednán v roce 2015. Ale bohužel prostě už více než rok a půl, skoro dva roky se projednává v PČR. Já tu zkušenost mám i u některých svých materiálů, kdy prostě Poslanecká sněmovna je při té své efektivitě a zahlcenosti potom v uvozovkách tak rychlá, že ten zákon trvá rok a půl klidně, než projde prvním, druhým, třetím čtením.

Nicméně dovolte, abych ještě zareagoval na některé věci. Znovu jenom připomenu ten hlavní smysl, proč to ministerstvo kultury dělá, je ta povinná transpozice, která zavádí spoustu pozitivních věcí z hlediska lepšího dohledu, který bude moci ministerstvo kultury provádět právě u správců kolektivních i z hlediska těch otázek přístupu, z hlediska výpočtu těch sazeb atd.

Pokud jde o úpravu sazebníku, tak ten vládní návrh částečně modifikovaný těmi pozměňovacími návrhy přijatými v Poslanecké sněmovně právě obsahuje oproti té platné právní úpravě podrobná pravidla, jak mají kolektivní správci navrhovat, zdůvodňovat a zveřejňovat ty sazby odměn, jak je mají projednávat s asociacemi uživatelů.

Jde tedy samozřejmě o významný pozitivní posun správným směrem.

Tady jenom připomenu, v důsledku té složité hlasovací procedury jsou ustanovení odst. 3 a 4 § 98 f) zcela jednoznačná, nicméně aplikovatelná. Ne zcela jednoznačná, nicméně aplikovatelná, aby bylo jasno.

V případě přechodných ustanovení s povinností přezkoumat sazebníky přijaté před účinností zákona, která se svěřuje do kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jde o kompetenci jednorázovou, přičemž kompetence úřadu, přezkoumat sazebník z hlediska případného zneužití dominantního postavení kolektivních správců, zůstává beze změny.

Pokud jde o diskuse dvojnásobku bezdůvodného obohacení, jak tady byla zmiňována, tak je to častá námitka, proč mají mít kolektivní správci automaticky nárok na dvojnásobek bezdůvodného obohacení, podle něhož se může domáhat takového nároku autor, to jest nikoli jen kolektivní správce, jehož autorská práva byla prokazatelně porušena. Netýká se pouze kolektivních správců, ale i jednotlivých autorů, výkonných umělců a dalších nositelů práv. Má především preventivní charakter tato úprava.

Podobné ustanovení obsahuje občanský zákoník, v případě ochrany osobnostních práv tam jde rovněž o ochranu tzv. nehmotného statku, tedy osobnostních práv člověka, u nichž je podobně jako v případě autorských děl velmi jednoduché práva porušit a naopak velmi obtížné porušení zabránit.

Navíc ví případě, že uživatel jedná s kolektivním správcem, popř. usiluje o využití zprostředkovatele, nemá kolektivní správce na dvojnásobek obvyklé odměny nárok.

Podobná úprava není vyloučena ani unijním právem, jak nedávno rozhodl také Evropský soudní dvůr.

Dovolte mi se také vyjádřit k návrhu paní senátorky Chmelové, který se snaží vyřešit situace, které jsou již dnes řešitelné podle platné právní úpravy. Cílem je zajistit, aby ta díla, která jsou financována zcela nebo z části veřejných prostředků, byla co nejvíce volně k dispozici veřejnosti. To však lze zajistit již dnes. Pokud ta instituce, radnice, ministerstvo, kdokoli, objednává u autora dílo, které má být následně např. zdarma distribuováno nebo zpřístupněno na internetu, stačí sjednat takové podmínky již ve smlouvě s autorem.

Navrhovanou úpravu, která neprošla žádnou odbornou diskusí, není podložena vyhodnocením dopadu, a to zejména do oblasti, jako je financování filmu, v žádném případě nemohu za předkladatele, za ministerstvo kultury, takovýto návrh bohužel podpořit.

Zazněla tady také zmínka na počet kolektivních správců, zdali to není příliš vysoké číslo. Ty, které máme v ČR, já bych připomněl, že jsou státy, které, například Francie jich má víc než 25, Německo 13, Polsko 12, takže ČR nemá rozhodně přehnaný počet kolektivních správců.

Děkuji také za to, že ta diskuse se soustředila na konkrétní věci, nevedly se dlouhé diskuse, byť to tady také zaznělo, o televizních a rozhlasových přijímačích na hotelových pokojích a například v kadeřnictvích apod.

Já sám, coby muzikant a také drobný autor, se potýkám s problematikou autorských práv apod., tak já musím říct – a teď to budu říkat i jako občan, byť jsem se ze začátku také musel s tím názorem nějakým způsobem časově popasovat, je pravdou, že když si vybírám s rodinou, kam pojedu na dovolenou, tak je pro mne také rozhodnutí i třeba vybavení, jestli ten pokoj má možnost nabídnout televizi či rádio. Byť bych to nevyužíval, ale je to jakýsi indikátor úrovně nabízených služeb. Takže je to věc, které dnes rozumím, proč i na toto se to vztahuje. Samozřejmě je otázka potom těch poplatků, ale to už se zmiňovalo, že je tady možnost vstupování Ministerstva kultury a kontroly toho, jakým způsobem poplatky kolektivní správci stanovili a byly vymáhány.

Tolik asi ode mě, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, a nyní už s přednostním právem pan místopředseda Jiří Šesták. Byť to chvíli trvalo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, tak slibuji, že naposled. No, já v tomhle nemůžu souhlasit se svým ctěným kolegou Janem Horníkem. To je znásilnění, to je brutalizace tohoto prostředí. Vůbec vztah k té duševní činnosti. „Ať si sežene peníze?“ „Jestli je dobrej, tak ať se o sebe postará?“ To můžeme říkat vědcům? To můžeme říkat učitelům? Tohle bylo dost takové unfair k tomuhle problému, protože nemůžeme to přece nechávat na trhu. Tady přece společnost má nějaké priority a o ty priority se musí starat také tím, že je subvencuje. A vzdělávání, umění, to je jedno z nich. I když samozřejmě musí to být také vyjádřením toho, co je potřeba, jaký to má třeba komerční úspěch. Ale o tom je řeč. To posunutí, to je jenom o komerčním úspěchu toho daného díla.

Ale ono to nefunguje. A já vám řeknu, proč to nefunguje a proč doposud to takhle platilo. Protože doposud nikdo nevyslyšel volání těch lidí, kteří umělecká díla tvoří. Před rokem v Poslanecké sněmovně byl kulatý stůl, kde se sešli právě scenáristi, autoři, autoři hudby a tak. A tam se o tom mluvilo. Ale ono to potom bylo vyjmuto, protože je to skutečně problém v těch tlacích výrobců, soukromých provozovatelů atd., a vůči autorům. Ten autor je ve slabší pozici. On nemá moc prostředků, jak si to vybojovat. A důkazem toho je, co se stalo.

Na začátku devadesátých let, když sjednával autor, třeba režisér, když sjednával svoji smlouvu, tak v České televizi dostal dvě stě tisíc plus tantiémy. Komerční televize, nebo komerční tvůrci přišli a dali mu šest set tisíc bez tantiém. Plus minus. Během doby se ale stalo to, že komerční televize začaly poukazovat na výrobce: „Podívejte se, kolik máte v televizi,“ a snižovali míru té odměny. A naopak zase se omezovala tam, kde se dávaly tantiémy, tak se omezovali jenom na tu přímou tvorbu. Takže se vzalo to špatné z obou dvou částí těch producentů.

A kolik si myslíte, že třeba režisér udělá filmů za rok? Dva? Tři? Jeden? Podívejte se, kolik filmů udělal Forman. Za kolik. Kolik filmů třeba udělal Jiří Menzel. Kolik filmů udělal Jan Svěrák. To jsou léta mezi tím. A to, co tady padlo, kdyby se řeklo Miloši Formanovi, tak co on na to může říct? Říká, to je nepochopení mé práce. To není jenom o tom, přijít od té první klapky do poslední, to je třeba obrovská příprava. Mnohaměsíční, mnohaletá. A to samé u toho scenáristy. U toho výtvarníka, to je přece něco jiného. Ten už má konkrétní dílo, ten už tvoří na jakési umělecké zadání. To samé třeba kameraman atd. A proč nejsou v té řadě zahrnuti?

Protože ve většině evropských zemí nejsou vedeni v těch katalozích. Oni nejsou vedeni jako autoři. Samozřejmě je to země od země. Ale je naprostá shoda, že režisér a scenárista, bez nich by to autorské dílo nevzniklo. Takže tady my se pořád potýkáme s tím, že není vyřešený problém. Ale tím, že není vyřešený problém, nemůžeme tudíž říkat, že ten problém neexistuje. Ne, on existuje, pouze se neřešil. Ale souhlasím s tím, že by si to samozřejmě zasloužilo vlastní úpravu autorského zákona atd. Ale o to se snaží. Právě o to se snaží ta umělecká obec už kolik let. A bohužel se pořád nic neděje. Tak je to v podobě třeba tohoto pozměňovací návrhu. Díky.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní s přednostním právem pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, jenom stručná rekapitulace.

Věta ze zprávy našeho legislativního odboru, mimochodem nevyvrácená, představiteli Ministerstva kultury výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. „Zákon je protkán řadou nepřesností, nejasností a chyb.“ Moje účast na setkání zástupců autorů a případně těch, co mají ve svých provozovnách umístěna různá zařízení, ze kterých se platí, jednoznačně rozdílné názory, chaos a neshoda. Současné jednání tady v Senátu a návrhy vystupujících: „protichůdné, neshoda.“ Dopis Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Rafaje: „Nechceme, špatně, takhle to nejde. Prosím, abychom hlasovali pro zamítnutí tohoto zákona. Nic jiného nemá logiku.“

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní předsedající. Já, abych nezatěžoval závěrečné slovo, tak bych rád reagoval na některé věci, které tady zazněly. Posledně jmenovaný ÚOHS se tam dostal nevinně, já jsem vysvětloval jak a pokládám to za nekompetentní návrh.

Ochrana autorů. Je navržena přiměřená odměna, což samozřejmě je věcí nějakého vyjednávání potom. Z čeho vlastně vychází ten návrh? On vychází ze situace na českém trhu. Pan kolega Šesták to tady popisoval. Tady jsou dominantní producenti, kteří mají peníze a dávají peníze do tvorby děl, a jsou to bohaté komerční stanice. Ty samozřejmě těží z toho, že nikdo není nenahraditelný. A když jeden autor po nich bude mít nějaké požadavky, které se jim budou zdát nepřiměřené, tak sáhnou po jiném, který to rád z vděčnosti udělá, i za tu nižší cenu.

Tento problém znají i leckde jinde. A ve Spojených státech to je vyřešeno, protože tam jsou odbory, umělecké odbory, které fakticky chrání umělce, ale také jim nedovolí, aby šli na dumpingové ceny, nebo jednoduše řečeno, aby si upírali své nároky. Čili vlastně kontrolují i ty umělce, aby prodávali svoji tvorbu za důstojné ceny.

My je nemáme. Tady na tomto trhu, myslím si, že jediný autor, který bez problémů realizuje své filmy, je pan režisér Troška, který dělá filmy úspěšné, komerčně úspěšné, na nich vydělává a je sám sobě producentem. On se vlastně touto tvorbou, která je úspěšná – nebudu tady hodnotit uměleckou úroveň – se zcela osamostatnil a je sám svým pánem. Ale uvědomujeme si jistě, že filmy jiného charakteru, nebo jiného typu a zaměření tohoto úspěchu těžko dosáhnout.

Já vím, že producenti, filmoví tvůrci naříkají nad tímto návrhem, který pan kolega Šesták předložil, protože tvrdí, že se jim ten film velmi často vůbec nezaplatí ani za deset let. A prostředky, které by potom měli těm tvůrcům dávat, by byly na úkor případných dalších investic do nového výtvoru. Na druhou stranu je pravda, že podíl na úspěchu by zde autorům přiznán býti měl.

Existuje v občanském zákoně nějaká bestsellerová doložka, kde je možno se toho domáhat. Čili to obecně možné je. Na druhé straně, kde jinde by se mělo hovořit o nároku autorů než v autorském zákonu. A já osobně k tomu návrhu sympatie mám, ale uvědomuji si, že není tak jednoduchý.

Pokud jde o autora audiovizuálního díla, tak všeobecně se pokládá za autora režisér. Protože on rozhoduje o lokacích, rozhoduje o charakteru kostýmů, schvaluje všechno, vybírá si skladatele a schvaluje hudbu, nebo třeba taky ji odmítá. Já jsem si konzultací ověřil, že např. filmová tvorba – ale to jsou i kostýmy, návrhy, to je dílo na objednávku. A to má samostatný oddíl v autorském zákonu a tudíž bychom se tím nemuseli zabývat. Ochranný svaz kostymérů neexistuje zatím, zaplaťpánbůh, protože máme jistě řadu dalších uměleckých profesí, které by o tom mohly uvažovat.

Takže to je takový příklad, který úplně nesedí. Proč je ten návrh komplikovaný? Protože tolik zájmových stran, tolik stran lobbuje, už při vyjednávání toho návrhu zákona, takže něco tam zůstalo, něco ne. Ve sněmovně totéž. Tam bylo několik desítek návrhů. Já jsem nezmiňoval ten legislativní proces, ale ono se to dokonce vracelo znovu do druhého čtení. Čili tam vlastně bylo opakované druhé čtení, čili ten proces vyjednávání byl velmi složitý.

Některé pozměňovací návrhy prošly, některé ne, a ne vždy je to v souladu. Naše legislativa objevila v předloze řadu technických nebo formálních chyb, a to je také předmětem poměrně rozsáhlého pozměňovacího návrhu našeho výboru, který by měl tu předlohu vyčistit. A pokud bychom odsouhlasili její vrácení do sněmovny, tak se velmi přimlouvám za to, abychom ty technické opravy tam zabudovali.

Díla vytvořená z veřejných prostředků. Tak já si myslím, že tady je jedna otázka. Buď je to dílo vytvořené na objednávku, čili by spadalo do té kategorie „dílo na objednávku“, a tam si myslím, že je možné smlouvat podmínky, jaké bude zadavatel chtít a může pak po tvůrcích požadovat nějaké cenové relace či podobné ústupky. Nicméně my si musíme uvědomit, že českou kinematografii spolufinancuje také Fond české kinematografie. A teď je otázka, jestli máme na mysli dílo z veřejných prostředků zcela, a nebo částečně? To by totiž mohlo způsobit zcela kontraproduktivní efekt, že by autoři nepřijímali, nebo nežádali ani o příspěvek z Fondu kinematografie, protože by pak vlastně neměli šanci požadovat nějakou odměnu za užívání jejich díla. Čili tady si myslím, že rozumím pohnutkám toho návrhu, ale že není pro účel dobrý a že by vlastně velmi zhoršil podmínky pro českou tvorbu, zejména v oblasti kinematografie.

Mluvil jsem s tvůrci a producenty, i s Fondem kinematografie, a skutečně tohle by jim velmi zkomplikovalo život. Snad to zatím stačí. Zdravotnická zařízení – tady se k tomu také vyjadřovali kolegové. Marná sláva, já bych samozřejmě každému rád poskytl nějakou úlevu, u těch zdravotnických zařízení ale rozlišujme. Jsou lázně také komerční, pak jsou křížkové lázně. Čili i v tom je trošku rozdíl. Nicméně myslím, že bychom měli vzít na vědomí, že tady je nějaký nález Nejvyššího soudu a že bychom ho měli respektovat.

To, co by se stalo v tom návrhu, kdyby byl příslušný pozměňovací návrh schválen, tak že bychom odstranili to zastropování. Tak jako bylo odstraněno třeba u hotelů apod. Čili bylo by to v souladu s právním řádem. A myslím si, že bychom na tom měli mít zájem, jakkoli samozřejmě chceme zdravotnickým zařízením ulevovat, v zájmu jejich služby veřejnosti. Ale nedá se nic dělat, právní řád je právní řád.

A konečně poznámka v odpovědi na pana kolegu Šestáka. Pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, budu navrhovat, abychom o každém pozměňovacím návrhu hlasovali zvlášť. Jsou některé provázané – na to upozorním, to bychom dělali ve skupině, protože jeden bez druhého by nedával smysl, ale pokud jde o jednotlivé iniciativy, nejsou vzájemně podmíněné. Některé se stanou nehlasovatelné, pokud projde jiný, ale budeme hlasovat o každém zvlášť. A já každý také ještě vysvětlím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan senátor Jaroslav Kubera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já jsem se, jako mnozí z vás, zúčastnil onoho semináře, který jsme měli, který trval velmi dlouho, který jsme měli zde v Senátu. Byl velmi zajímavý. A ty výsledky byly takové, že těch organizací, které vybírají – a to připouštím, že ochrana autorských práv je věc, která si zaslouží pozornost, stejně tak jako ochrana osobních údajů. A vidíme, až do jakých absurdit se může dostat. A tady jsme přesně toho svědky.

Kromě toho, že ten zákon je mimořádně špatně zpracován – nikoli věcně, ale obecně, protože je naprosto nepřehledný, tak jsou tam některé věci, které mi do hlavy nejdou a nikdy nepůjdou. Pamětníci v Senátu vědí, že jsme kdysi vypustili právě ty televizory na pokojích, protože jsme dospěli k závěru, že pokud si člověk pronajme pokoj, tak je to pro tu chvíli, kterou má zaplacenou, jeho soukromý prostor, do kterého nemůže ani pokojská, když na to přijde, když si tam dá ten papírek „nerušit“, ale Brusel byl jiného názoru a vydal směrnici, že je to veřejný prostor. Což já si myslím, že je pravda, ale jedině tehdy, když mají tu televizi v recepci nebo v hospodě, kde se lidé dívají na fotbal. Ano, to je v pořádku, to je veřejná produkce.

Já mám i velmi dobré osobní zkušenosti s firmou, která se jmenuje OSA – a my jsme jí léta říkali OSA Nostra. Mimochodem, jedna dáma, která kdysi pracovala na Ministerstvu kultury a připravovala tehdejší zákon o ochraně autorských práv, tak se potom stala šéfkou Ochranného svazu autorského, že. To je ale náhodička. Jistě si ho vypracovala k prospěchu té organizace. Ale ta inflace, kde dokonce ti, kteří klepají skořápkami, aby napodobili dusot koní, to je výrazně umělecká činnost. Stejně jako tahání potenciometrů na plese. Že při tom notoricky porušují hlukové limity, to nikomu nevadí. Takže by mohli dostat pokutu za to porušení, a to by se vyrovnalo s těmi autorskými právy toho tahání těch potenciometrů.

Prostě jakmile podáte prstíček, tak se další a další – ani nedokážete vyjmenovat všechny ty Dillie Millie. A když jsme u Dillie, tak my jsme také na semináři narazili na „knihobudky“. „Knihobudka“ je bývalá telefonní budka, už jich je celá řada v republice, a my jsme si také dovolili jednu otevřít. Tu budku vymysleli studenti obchodní akademie, vzali každý doma nějaké knížky, nám napsali mail, že máme taky nějaké přinést. Tak jsme nějaké přinesli – a tam si každý může přinést, odnést, přečíst... A já to říkám na tom semináři, a ejhle: „No to je ale výpůjčka, z toho by se mělo platit.“ A dámy z Ministerstva kultury okamžitě reagovaly: „Tím my se musíme ale vážně zabývat. K tomu musíme vydat metodický pokyn a tuto činnost je potřeba nějakým způsobem regulovat.“ A já jsem omdlíval a říkal jsem: „Prosím vás, nemontuj...“ to je vidět, jak ten stát se chytí každého hovénka a okamžitě na něj udělá metodický pokyn, nejlépe zákon! O tom, jak můžeme nosit do „knihobudky“, jak si můžeme brát z „knihobudky“, kolik nejvíce knížek si může člověk vzít, aby už to nebylo bezdůvodné obohacení, když si vezme víc než dvě.

Knih si může vzít množství menší nebo větší než malé, jak známe z jiných případů. A já prostě ten televizor nestrávím a nestrávím a nestrávím, protože mi to nepřipadá normální. A jsem pro zamítnutí toho zákona jenom proto, jak je napsán. Ať ho napíšou znovu, normálně, s použitím normálních vět, aby ho mohl někdo konzumovat. K tomu bude potřeba 15 vyhlášek a budou právní spory, co to je. Přece není možné, aby přišel v montgomeráku z OSA Nostry a chtěl 400 tisíc za zahájení lázeňské sezony a po delší debatě tu částku snížil na 40 tisíc. To přece není normální. To je skoro tak nenormální jako vjezd do města, jak jste si jistě povšimli, se zvyšuje z 20 Kč na 200 Kč denně. Takže když sem přijedete a „Krnda“ vám napálí 200 denně, tak máte po senátorském platu.

Když budeme zasedat častěji. Takže to jsou ty extrémy v pokutách, kam se ženeme, pak je neumíme samozřejmě vybrat. A tohle je typický příklad takového plevele, podle kterého se normálně fungovat nedá. Proto se připojím k těm, kteří navrhují zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore, nyní paní senátorka Renata Chmelová.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  S dovolením, v krátkosti tady zareaguji, co bylo řečeno. Ano, skutečně to lze, nebo prostřednictvím paní předsedající, ano, lze to teď v tom zákonu vyjednávat, ale říkala jsem ty příklady, že se to velmi málo často děje.

Pak tady byla jedna závažná připomínka, jak je to s tím částečným financováním. Tak kdyby část toho díla byla z veřejných prostředků, část ne, pak to více vysvětlím, ale mám to v odstavci 3, kde je jasně napsáno, že „podmínky užití díla v návaznosti na výši poskytnutých veřejných prostředků se mohou odložit. Atd.“ To znamená, je to tam řešené, pokud to půjde do rozpravy, vysvětlím. Jenom tím chci tady říct, že to je promyšlené.

A ještě jedna poznámka. A to byly ty filmy tady, prostřednictvím předsedající, pane místopředsedo. Tam např. jsme to diskutovali na kulatém stolu, který dělala naše komise pro sdělovací prostředky. A zazněla tam možnost, že by třeba u těch filmů právě bylo nějaké časové omezení, třeba deset let nebo něco takového. Takže je možné to řešit a když, tak to pak dál dovysvětlím. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Zatím jako poslední je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Oberfalzer. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, já chci reagovat na kolegu Kuberu. Zcela evidentně není příznivcem romantických novel, ale akčních filmů, což mnohé jeho vystoupení nám zde dokládá.

Rád bych uvedl na pravou míru, jak to je s těmi „knihobudkami“, přesněji řečeno, jak to bylo. Byl to právě on, kdo vznesl toto kuriózní téma do debaty. A samozřejmě překvapivě se o tom odborníci začali zamýšlet odborně. Ale z řad účastníků toho semináře zazněla otázka, jak by se k tomu ministerstvo stavělo. A v tu chvíli ministerští úředníci museli seriózně odpovědět, že by to museli samozřejmě prozkoumat. A pokud budou dotázáni, musí oficiálně odpovědět, nebo to vyplývá z povinností úřadu.

Ale zmínil jednu věc – a ta je zábavná, protože pokud by se do té akce připojila knihovna, čili že by touto formou půjčovala knihy, tak fakticky jde o výpůjčku a z toho by se musely odvádět poplatky. Kdežto když to dělají lidi svépomocí, tak ne. Tak to jenom pro pobavení k tomuto bodu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a rozprava pokračuje. Hlásí se pan senátor Jan Horník, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Horník:  Já se omlouvám, proto i oslovení zkrátím. Jenom jednu věc. A musí to zaznít silně. Přece ta druhá strana, která má platit poplatky, platit chce. Tady už se vykomunikovalo, že za pokoje platit budeme. A chceme platit. Ale chceme solidnost od toho kolektivního správce. Tady se mluvilo o montgomeráku, který přijde, já to mám za sebou. Viděl jste někdo někdy ty tabulky, které dostanete jako hospodský, nebo jako ubytovatel. Já je tady mám od roku 2013. Já vám to můžu ukázat, kdo budete mít zájem. To jsou vyděračské metody, kterými to bylo děláno.

Kdyby se byli kolektivní správci chovali normálně, tak tady dneska vůbec nebudeme debatovat, bude to fungovat už léta. Ale oni už nevěděli, co chtějí. Vezměte si, že v jeden okamžik jsem platil pětačtyřicet tisíc, a dneska platím jenom dvacet. Protože už jsem se nechtěl nechat. Ale už ani ti ostatní se nechtěli nechat. Já jsem si spočítal, že za dobu podnikání jsem kolektivním správcům odvedl asi 600 000 Kč. Jedna hospůdka, 45 míst, 40 lůžek. To jsou šílené peníze. A já se o ně nechci hádat, já jim je velmi rád dám. Ale to ponížení, které já jsem zažil, a co zažívají druzí. Vezměte si, že to jsou lidi, kteří jsou rádi, že nám dobře uvaří, když my tam jdeme jako hosté. Oni to nedělají kvůli tomu, že tam mají mít to rádio a tohle. A teď tam najednou přijde ten kolektivní správce, který nic jiného nezná. On nezná tu vařečku, ale on ví moc dobře, kam má na toho člověka dosáhnout. Přijde v pravé poledne. Takhle se to dělá, když je plná hospoda. Vy najednou nevíte a on vám tam začne říkat, jaké vám dá slevy, a vytáhne z vás deset tisíc a vy jste rád, že je pryč. A příští rok ho tam máte znovu.

Čili já mluvím o korektnosti, o vyváženém stavu, o ničem jiném. A vůbec nechci ubírat to, co říkají tady kolegové Oberfalzer, Šesták. Já jsem na straně těch umělců nebo těch autorů také. Ale buďme k sobě korektní. A zejména, když hájíme autory, ať si ti autoři vyberou solidního kolektivního správce. Kdyby neměl vybranou OSA, ale někoho jiného si utvořili, tak se možná tady taky nebudeme hádat.

A jinak samozřejmě poznámka pana ministra. Já si vybírám pokoj, kde je rádio a televize. Teď mám týdenní pobyt za sebou, já jsem tu televizi ani neotevřel, ani to rádio nepustil. Ale patří to k tomu, aby tam byla ta kvalita. Tak si vezměte, že ubytovatelé pořizují toto vybavení pokojů jenom proto, aby to tam bylo, kdyby náhodou to nějaký host chtěl. Čili my v mnoha případech jako ubytovatelé platíme za něco, co vůbec nikdo neposlouchá. A když se podíváte do záznamů, z Instagramu třeba, které tady mám, Intergramu, pardon, tak zjistíte, že vám započítají 11 měsíců, protože v dubnu máme zavřeno. Takže 11 měsíců, bez ohledu toho, jaká je celková vytíženost. Najednou zjistíte, že 58 %. A není to jenom o těch velkých hotelech, o kterých všichni mluví tady v Praze. Vezměte si, po celé republice malé tyto malé provozovatele.

Ještě ta úsměvná. Já se zeptám, a protože tam jsou přísedící zástupci Ministerstva kultury, a nebylo mi odpovězeno na kulatém stolu, kdo, prosím vás, zaplatí autorovi hudby, klavíristovi na tom klavíru, který je někde postavený na nějakém náměstí, nebo v nějakém podloubí, kdo tam za to platí? To je stejné jako s těmi „knihobudkami“.

Takže, prosím vás, udělejme korektní vztahy. Transpoziční záležitosti bychom měli schválit. A já osobně s těmi, kteří tady jsou, velmi rád budu pracovat na tom, aby pokřivené věci v současném zákonu, tak, jak je platný, byly narovnány. A my se jako ti, kteří platí – a teď za ně mluvím, jsem tady ve střetu zájmů, ale my se musíme bránit těm vyděračským metodám, které někteří kolektivní správci nastolili. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore, a táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, uzavírám ji tedy. Teď je tedy slovo pro pana navrhovatele, jestli se... Ne, takže pan ministr si řekl své, takže teď je prostor pro garančního zpravodaje. A já se musím ještě zeptat, pardon, ostatních zpravodajů, jestli si přejí vystoupit? Takže pan Miroslav Nenutil ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, já jen krátce musím konstatovat, že kdyby se veškeré návrh zákona držel čistě toho implementačního charakteru, vůbec jsme tu nemuseli takovou debatu mít. O tom hlavním poslání se tu zmiňovali dva senátoři asi třemi větami. Všechno ostatní potom bylo už dílem pozměňovacích návrhů přijatých v Poslanecké sněmovně, případně neúspěšných pozměňovacích návrhů, jež se kdosi zase snaží naším prostřednictvím podat.

Pro mě nejpodstatnější bylo sdělení pana ministra, respektive přístup pana ministra kultury, že jsou si vědomi toho, že ustanovení toho § 98f jsou nejednoznačná, ale aplikovatelná. A pokud bude garance ze strany ministerstva, že se to bude aplikovat v tom směru, jak to bylo zamýšleno. Pak si troufám říct nejen jménem svým, ale ostatních členů právního výboru, že jsme ochotni to akceptovat. Tolik tedy má poznámka, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane zpravodaji, já vám děkuji, ptám se zpravodaje pana Ivy Valenty, jestli se chce... Nechcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě. A Jan Horník? Pane senátore, jste zpravodajem komise. Neslyší mě, šlápněte... Ne, dobře. Takže, pane garanční zpravodaji, jsme vaši.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Ještě zareaguji na poslední vystoupení pana kolegy Horníka. Autoři mají samozřejmě právo si sjednat svého zástupce, správce svých autorských práv. A existuje v tomto návrhu zákona i institut nezávislých správců, čili i novela rozšiřuje možnosti, jak se mohou nechat zastupovat. Ale zase se jim nemůžeme divit, že budou volit takového správce, který jim zajistí co největší výnosy. To je pochopitelné. A chovají se také ekonomicky.

A ještě k hotelovým pokojům. Bývala taková praxe u hotelů nižší kategorie – bývalo to myslím 50 Kč – že jste si mohli koupit ovladač k televizi. Při tomto systému bylo evidentní, že jde o jakýsi ekonomický efekt, zpoplatnění toho, že se budete moci dívat na televizi. Ve velkých hotelech je to samozřejmost. Ale podle mne je to jasný příklad toho, že to má význam pro hosta. Problém je, že u lepších hotelů on nemůže říct, já tu televizi nechci, odneste ji nebo tady vám dávám ovladač. Taková už je praxe.

A proto jsem vystoupil již předtím v závěru, že už nechci opakovat nějaké hodnocení rozpravy, takže mi dovolte ji shrnout, a dokonce nebudu ani sčítat, kdo všechno mluvil.

Podstatné je, že ve hře je návrh zamítnout, který zazněl za prvé od senátora Doubravy, ale ještě předtím od výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. A dále zazněl návrh schválit od pana senátora Šilara. Byla zde řada vystoupení, která žádají o propuštění do podrobné rozpravy. O to bych si dovolil požádat i já. Nicméně k hlasování máme tyto dva návrhy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A jako první bude schválit, protože zazněl. Dovolím si vás asi odhlásit. Omlouvám se, byla zde žádost o přerušení jednání na pět minut, takže se sejdeme ve 13.07 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.02 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.07 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Kolegyně a kolegové, zaujměte opět svá místa, čas přestávky uplynul. Všechny vás odhlásím a sleduji pana senátora, jestli bude dodržovat mé pokyny. Jemně, jemně sunu, je tam! (Některému ze senátorů nejde zasunout identifikační karta.) Prosím, paní senátorko, zasuňte mu identifikační kartu. Chybička byla odstraněna.

Aktuálně je přítomno 51, potřebné kvorum je 26. (Hlas z pléna: Hlasovací zařízení nefunguje!)

Nefunguje? S tím já nic neudělám, to já neumím. Mně to funguje, jestli to někomu nefunguje ...

Aktuálně je nyní přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 28. Jsou všichni zaregistrováni? (Souhlas.) Děkuji.

A prvním návrhem, který zazněl, byl návrh schválit. Je to tak, pane zpravodaji?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Po znělce budeme hlasovat o návrhu schválit.

V sále je aktuálně přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 29.

A já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 59 - registrováno 57, kvorum 29. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 59 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 38, proti bylo 8.

Návrh byl přijat.

A budeme pokračovat paradoxně k balíčkům předpisů. Balíčky jsou velmi oblíbené. Balíček předpisů ve formě autorského práva, což jinými slovy znamená, že novela bude opět stíhat novelu, až to přijde, že? Takže s tím nic neuděláme.

 

Balíček předpisů k reformě autorského práva

Tisk EU č. N 111/10

Tisk EU č. N 112/10

Tisk EU č. N 113/10

Tisk EU č. N 114/10

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Materiály jste obdrželi jako tisky, které jsem jmenoval. Prosím opět pana ministra zemědělství Mariana Jurečku, který dnes zastupuje ministra kultury, Daniela Hermana, aby nás seznámil s těmito materiály. Máte slovo, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Děkuji, pane předsedající, nejenom balíčky, ale i batohy jsou v české politické scéně oblíbeny, nicméně teď ke zmíněnému druhému autorskoprávnímu balíčku, který nyní projednáváme.

Zveřejnila je Evropská komise 14. září 2016 a jde o další fázi naplňování strategie pro jednotný digitální trh, jejíž součástí je také přizpůsobení unijního autorského práva novým technologiím a novým obvodním modelům. Součástí tohoto balíčku jsou čtyři samostatné legislativní návrhy, a to za prvé návrh směrnice o některých povolených způsobech užití děl a jiných předmětů chráněných na základě autorského práva a práv s ním souvisejících, z níž budou mít prospěch osoby nevidomé, osoby se zrakovým postižením a osoby s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29 ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Za druhé návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Za třetí návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících pro tzv. doplňkové online služby vysílacích organizací pro některé typy přenosů, televizního a rozhlasového vysílání tzv. převzatého vysílání. A konečně čtvrtý návrh nařízení je přeshraniční výměna kopií autorských děl a jiných předmětů ochrany ve formátech přístupných osobám nevidomým, se zrakovým postižením nebo s jinými poruchami čtení, a to mezi členskými státy EU a třetími zeměmi. Cílem těchto návrhů je umožnit na celoevropské úrovni další rozvoj odvětví souvisejících s autorskými právy. Dát evropským autorům příležitost oslovit nové publikum a současně usnadnit dostupnost evropských děl. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zejména harmonizací některých výjimek z výlučných autorských práv, např. ve prospěch výzkumných a vzdělávacích institucí nebo ve prospěch osob se zrakovým postižením. A zavedením opatření, která zajistí spravedlivější fungování jednotného digitálního trhu, pokud jde o rozdělování výnosů z užití autorských děl a dalších předmětů ochrany. Stručně lze jednotlivé legislativní návrhy popsat následovně. Dva z návrhů první a čtvrtý souvisejí s tzv. Marrákešskou smlouvou uzavřenou v roce 2013 v rámci světové organizace duševního vlastnictví s cílem usnadnit dostupnost knih a podobných materiálů ve formátech přístupných nevidomým a osobám se zrakovým a podobným postižením. Soulad unijního práva a následně národních právních předpisů s ustanoveními této smlouvy nezbytný k ratifikaci Marrákešské smlouvy EU bude zajištěn právě přijetím směrnice, která zavede povinnou výjimku z autorských práv ve všech členských státech a umožní výměnu autorských děl ve formátech dostupných nevidomým v rámci EU. K fungování Marrákešské smlouvy vně EU je třeba přímo ještě nařízení, které umožní výměnu autorských děl ve speciálních formátech mezi členskými státy EU a třetími zeměmi. Projednávání obou návrhů velmi intenzivně probíhá až od podzimu loňského roku v příslušné pracovní skupině Rady Evropské unie. Již byl zpracován v pořadí třetí kompromisní návrh a lze očekávat, že v dohledné době budou oba legislativní návrhy předloženy ke schválení Radou.

Druhým legislativním návrhem je návrh Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. V tomto případě jde o soubor opatření, z nichž některá mají normativní charakter, zatímco jiná jsou formulovaná spíš jako doporučující, nelegislativní opatření, např. podporující zavedení konzultací a dialogů všech dotčených stran apod. Nově jsou jako povinné navrhovány tři výjimky vesměs související s využíváním autorských děl v digitálním prostředí a s využitím digitálních technologií. Jedná se o bezúplatnou výjimku pro vytěžování textu a dat prováděné pro účely vědeckého výzkumu, výjimku pro užití autorských děl při vyučování prostřednictvím zabezpečené elektronické sítě, a to i přeshraničně, a dále výjimku, která umožní institucím pečujícím o kulturní dědictví pořizovat archivační kopie chráněných děl či jiných předmětů ochrany v jakémkoliv formátu a na jakémkoliv médiu. V tomto případě jde o úpravu již obsaženou v českém autorském zákoně. Další část směrnice obsahuje opatření ke zlepšení postupu při udělování licencí a zajištění širšího přístupu k chráněnému obsahu. Jde o zjednodušení licencování děl na trhu nedostupných pro instituce kulturního dědictví a dále povinnost členských států zajistit, aby v případě problému při sjednávání licencí pro užití audiovizuálních děl na platformách videa na vyžádání mohly smluvní strany využít pomoci nezávislého orgánu s odpovídajícími zkušenostmi. V části týkající se opatření k dosažení řádně fungujícího trhu směrnice navrhuje zavedení nového práva pro vydavatele tiskových publikací v souvislosti s jejich digitálním užitím platformami, agregátory zpráv, které poskytují veřejnosti online přehledné zpravodajství s odkazy na tyto zdroje. Poskytovatelům služeb informační společnosti, které ukládají a zpřístupňují velké množství chráněného obsahu nahrávaného jejich uživateli, ukládá směrnice, aby ve spolupráci s autory přijali vhodná a přiměřená opatření zabraňující zneužívání těchto služeb na úkor nositelů práv. Posledním legislativním návrhem je návrh nařízení, kterým budou stanovena pravidla pro výkon autorského práva pro doplňkové online služby vysílacích organizací a pro některé nové typy přenosu vysílání má za cíl zjednodušit licencování autorských práv, a to zavedením dvou nových pravidel.

V první řadě jde o zavedení tzv. principu země původu pro doplňkové služby jako jsou služby zpětného shlédnutí, upoutávky a podobné služby poskytované vysílateli na jejich internetových stránkách. Cílem je zvýšit dostupnost těchto služeb pro televizní diváky a rozhlasové posluchače v celé EU. Navrhovaná úprava by nicméně podle Evropské komise neměla omezit smluvní svobodu vysílacích organizací a nositelů práv k vysílanému obsahu, a tudíž jejich možnost rozhodovat o tom, pro jaká teritoria bude konkrétní obsah, např. film, televizní seriál apod. dostupný prostřednictvím takových služeb. Druhou novinkou bude zavedení tzv. povinné kolektivní zprávy pro technologicky nové typy přenosu vysílání podobně jako to již existuje pro kabelový přenos vysílání podle směrnice z roku 1993. Ministerstvo kultury i vláda jako celek si uvědomují obsáhlost, složitost a význam potenciálních dopadů navrhované úpravy do stávajících modelů fungování tohoto segmentu. Proto od samého počátku vytváření rámcové pozice a při postupném projednávání těchto legislativních návrhů v orgánech EU probíhají intenzivní konzultace s dotčenými subjekty a s odbornou veřejností. Výsledky těchto konzultací jsou promítnuty do rámcových pozic, které soud má předloženy ke schválení.

Všechny rámcové pozice byly projednány a schváleny pracovním výborem pro EU dne 25. října a posléze také výborem pro EU na vládní úrovni dne 7. listopadu 2016. Od podzimu se všechny zmíněné legislativní návrhy začaly postupně projednávat v Evropském parlamentu a v Radě EU, přičemž, jak se ukazuje, pozice ČR se v naprosté většině případů shodují s pozicemi ostatních členských států EU. Pokud jde o doporučení vyjádřená v usnesení výboru pro záležitosti EU ze dne 31. 1. 2017, korespondují tato doporučení se stanovisky obsaženými v jednotlivých rámcových pozicích.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předkladateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 111/10/02, N 112/10/02, N 113/10/02, N 114/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Libor Michálek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Vzhledem k tomu, že tady poměrně obsáhle už byl představen obsah jednotlivých navrhovaných směrnic, tak si dovolím přečíst 30. usnesení z 5. schůze konané dne 31. ledna 2017.

K návrhu směrnice senátní tisk N 111/10, dále k těm senátním tiskům 112/10, 113/10 a 114/10. Po úvodní informaci Petry Smolíkové, náměstkyně ministra kultury, s přihlédnutím ke stanovisku VVVK, zpravodajské zprávě senátora Libora Michálka a po rozpravě výbor

I. přijímá k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o některých povolených způsobech užití děl a jiných předmětů chráněných na základě autorského práva a práv s tím souvisejících, z nichž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení; a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti; dále pak k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících se použijí na některá online vysílání, vysílací v organizaci a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů; a k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraniční výměně kopií některých děl a jiných předmětů, které jsou chráněny autorským právem a právy s tím souvisejícími v přístupném formátu mezi Unií a třetími zeměmi, z nichž budou mít prospěch osoby nevidomé, zrakově postižené či osoby s jinými poruchami čtení;

výbor navrhuje doporučení, které je přílohou tohoto usnesení, na to pouze odkazuji,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se k jednotlivým návrhům směrnice vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Libora Michálka,

IV. pověřuje předsedu Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Materiály také projednal VVVK. Já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Jiří Oberfalzer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, jenom krátce. My jsme rovněž přijali návrh usnesení doprovodného. Ale já bych si dovolil z pozice zpravodaje podpořit usnesení, které schválil garanční VEU.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Není tedy důvod, aby se předkladatel či zpravodajové vyjádřili k rozpravě, která se nekonala. Po znělce budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Libor Michálek a jak je uvedeno v tisku č. N 111/10/02.

V sále je aktuálně přítomno 48 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí návrhu je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 60 bylo registrováno 49 senátorek a senátorů, kvórum 25, pro 46, návrh byl přijat.

Já tímto končím projednávání tohoto tisku, končím také tuto schůzi.

Kolegům z klubu ČSSD přeji úspěšné jednání na jejich nadcházejícím sjezdu.

(Jednání ukončeno v 13.25 hodin.)