Slovník pojmů z parlamentní praxe

abolice
příkaz, aby proti určité osobě nebo pro určité trestné činy nebo přečiny nebylo trestní stíhání zahajováno, popřípadě aby řízení bylo zastaveno, vedle agraciace a rehabilitace jeden ze tří způsobů udělení milosti prezidentem republiky.
absence
Nepřítomnost osoby, která se má zúčastnit jednání orgánu Senátu
abstraktní kontrola ústavnosti
pravomoc Ústavního soudu, kterou Ústavní soud kontroluje soulad právních předpisů s Ústavou ČR. Ústavní soud může na návrh oprávněných subjektů zrušit zákon či jiný právní předpis, resp. jejich jednotlivá ustanovení, dojde-li k závěru, že jsou v rozporu s Ústavou, ústavním zákonem či s Mezinárodni smlouvou o základních právech a svobodách, která byla Českou republikou ratifikována a řádně vyhlášena.
agraciace
prominutí nebo zmírnění již uloženého trestu, vedle abolice a rehabilitace jeden ze tří způsobů udělení milosti prezidentem republiky
aklamace
(z lat. acclámátió = volání, projev souhlasu) je zjevné, spontánní, veřejné vyjádření vůle. Při jednání v senátu se pak užívá hlasovaní aklamací - zvižením ruky se vysloví buď pro a nebo proti návrhu
anotace
pro tyto účely - zkrácený název senátního tisku
asistent senátora
osoba, která pomáhá senátorovi zvládnout jeho práci. Každý senátor má na svého asistenta jiné požadavky, ve většině případů však můžeme říci, že pomáhá při shromažďování podkladů a materiálů potřebných pro jeho práci, pomáhá s vyřizováním korespondence, komunikuje s občany, pomáhá mu s organizací času a účastní se práce v senátorské kanceláři ve volebním obvodě senátora
beztrestnost
výjimkou z působnosti trestního zákona odůvodněnou osobním postavením pachatele (hmotněprávní exempce).
bikameralismus
dvoukomorovost zákonodárného sboru, v unitárních státech zpravidla plní horní komora kontrolní funkce vůči silnější dolní komoře, ve federacích je zástupcem jednotek federace
derogace
zrušení zákona nebo jiného právního předpisu a to předpisy stejné nebo vyšší právní síly. Derogaci provádějí orgány veřejné moci s legislativní pravomocí, taktéž součást výkonu soudní kontroly
difúzní typ soudnictví
systém soudnictví, který je vykonáván celou soustavou řádných soudů. Např. v USA ústavní soudnictví je záležitostí všech federálních soudů (od okresních až k Nejvyššímu)
direktivní forma vlády
nedemokratická forma řízení státu, která se vyznačuje vládnutím pomocí zákazů a nařízení a nerespektuje práva zastupitelských orgánů a dalších samosprávných struktur
dokumenty Senátu
senátní tisky, těsnopisecké zprávy, přijatá usnesení, výsledky hlasování ad. www.senat.cz/dokumenty/ historické senátní dokument - dokumenty Senátu z období I.republiky /1920-1939/
doplňovací volby
zanikne – li v průběhu volebního období mandát senátora, konají se doplňovací volby nejpozději 90 dní poté, kdy mandát senátora zanikl. Vyhlašuje je prezident republiky. Nekonají se v posledním roce před uplynutím volebního období senátora. Senátor je zvolen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru, jehož mandát zanikl.
exempce procesní
překážka, která brání trestnímu stíhání (např. senátora nelze stíhat bez souhlasu Senátu, přičemž byl-li souhlas odepřen, je stíhání navždy vyloučeno).
federální shromáždění
1968 - 1992 - parlament Československé socialistické republiky a později České a Slovenské federativní republiky. Skládalo se ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Ke schválení zákona bylo třeba souhlasu obou komor, u zákonů s tzv. zákazem majorizace musela vyslovit souhlas jak většina české části Sněmovny národů, tak většina její slovenské části.
funkční období
jedná se o dvouleté období od posledních senátorských voleb do příštích voleb, začíná a končí okamžikem zahájení ustavující schůze Senátu po pravidelných volbách do Senátu /funkční období PS – čtyřleté období/.
historie tisku
zobrazuje proces zpracování jednotlivých tisků, zaznamenává životní cyklus senátního tisku
hlasování v Senátu
veřejné nebo tajné, upraveno v jednacím řádu.
imperativní mandát
vázaný mandát, tj. závislé postavení člena parlamentu. Ve středověku byli členové parlamentu vybráni či voleni jako zástupci a bylo jim dovoleno rozhodnout jen záležitosti, pro něž jim byl mandát udělen. Postupně bylo dosaženo volného mandátu. Imperativní mandát byl obnoven za socialismu, kdy členové parlamentu byli povinni plnit "vůli svých voličů" a byli odvolatelní.
imunita
nestíhatelnost senátora pro hlasování a vystoupení v komoře a orgánech Parlamentu.
indemnita
speciální druh imunity - absolutní imunita prezidenta republiky - nelze ho zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt, v případě zákonodárců nelze poslance a senátora postihnout pro jeho hlasování v Poslanecké sněmovně, Senátu a v jejich orgánech.
inkompatibilita
neslučitelnost funkcí; slouží k dodržení dělby moci ve státě. V ČR se týká zejména členů parlamentu, soudců a jiných veřejných představitelů. Podrobnosti upravuje zákon č. 238/1992 Sb.
interpelace
výzva ve formě kvalifikovaného dotazu položeného členem parlamentu členům vlády. Funguje jako jedna z forem parlamentní kontroly vůči vládě.
jednací řád Senátu
/zák. č. 107/1999 Sb./ upravuje postavení senátorů, senátorských klubů, orgánů a funkcionářů Senátu, pravidla jednání Senátu a jeho orgánů. K přijetí zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem (přehlasování Senátu není připuštěno). V rámci jednacího řádu může Senát upravit své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání usnesením.
Kancelář Senátu
instituce, která byla zřízena zákonem o sídle Parlamentu ČR k zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu.Kancelář. V čele stojí vedoucí kanceláře, který je jmenován předsedou Senátu(po schválení Organizačním výborem).
komise Senátu
jsou pracovními orgány, které jsou ze své činnosti Senátu odpovědny. Komise projednávají úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu, nebo nejsou-li v působnosti žádného zřízeného orgánů. Členem může být jak člen, tak nečlen Senátu. Pro volby se zřizuje a ustavuje volební komise.
kompetence Senátu
projednávat návrhy zákonů, usnášet se na rozhodnutích, která musí schválit obě komory. Senát jako celek disponuje zákonodárnou iniciativou, vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu a pravomoc projednávat žádost a vyslovit souhlas se stíháním soudce Ústavního soudu. Senát dále navrhuje kandidáty na Veřejného ochránce práv a jeho zástupce, podílí se na ustavování úřadů zřizovaných zákony, může podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu. V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření a rozhodnout o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu, o vyhlášení válečného stavu, o vyslání ozbrojených sil mimo území ČR a o vyslovení souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR.
kvórum
počet členů zastupitelského sboru nebo jiného orgánu, jejichž přítomnost se vyžaduje k tomu, aby usnesení bylo platné. U vrcholných zastupitelských sborů bývá kvórum stanoveno ústavními předpisy.Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. K přijetí běžného usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů komory. K přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy, kterou jsou některé pravomoci orgánů ČR přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci, je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu, k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR (není-li takové rozhodnutí vyhrazeno vládě) nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR (není-li takové rozhodnutí vyhrazeno vládě), k usnesení o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem, a k vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. Souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců je dále třeba při hlasování Poslanecké sněmovny o návrhu zákona zamítnutého Senátem, při hlasování o zákonu vráceném prezidentem republiky a při hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.
legislativní proces
procedura přijetí zákona (proces navrhování, projednávání, schvalování a vyhlašování zákonů). Skládá se ze zákonodárné iniciativy, projednání návrhu zákona v komorách parlamentu a jejich výborech, usnášení se o návrhu, možnosti prezidentského veta, vyhlášení a publikace zákona
mandát senátora
souhrn práv a povinností senátora. Podle Ústavy ČR vzniká zvolením a zaniká odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, uplynutím volebního období, vzdáním se /rezignace/, ztrátou volitelnosti a vznikem inkompatibility nebo smrtí.
národní shromáždění
parlament Československé republiky v letech 1918-1968 Podle prozatímní ústavy z r. 1918 bylo Národní shromáždění jednokomorové, podle ústavní listiny z r. 1920 se skládalo z Poslanecké sněmovny a Senátu. Senát nebyl v r. 1945 obnoven a do r. 1948 jednal jednokomorový orgán (do r. 1946 Prozatímní národní shromáždění, po volbách v r. 1946 Ústavodárné národní shromáždění). Podle ústavy 9. května z roku 1948 bylo Národní shromáždění jednokomorové a fungovalo až do federalizace státu v r. 1968 (Federální shromáždění).
navrhovatel
v parlamentní praxi zástupce předkladatele návrhu zákona nebo mezinárodní smlouvy
neplatnost voleb do Senátu
prohlásí volební orgán nebo soud, neproběhly-li volby řádně, na základě příslušného volebního zákona. V takovém případě se musí konat opakované volby, resp. opakované hlasování.
obligatorní účast Senátu
při schvalování zákonů vyžadují kromě ústavních zákonů i volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek /doposud nepřijat/, a zákon o jednacím řádu Senátu.
organizační výbor Senátu
orgán skládající se z předsedy a místopředsedů Senátu a dalších členů, kteří jsou ustaveni podle zásady poměrného zastoupení. Organizační výbor má pravomoc připravovat schůze komory, navrhovat předsedovi jejich termín a pořad, schvalovat plán zahraničních styků delegací komory, jejích orgánů a poslanců/senátorů/,rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv ad.
orgány Senátu
jedná se o komise nebo výbory zřizované Senátem. Podle jednacího řádu je Senát povinnen zřídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce /např. organizační výbor, mandátový výbor, petiční výbor/.
ověřovatelé
senátorky a senátoři, kteří svým podpisem ověřují správnost usnesení a zápisu schůze a při poruše hlasovacího zařízení dohlížejí na správně provedené sčítání hlasů.
Parlament České republiky
zákonodárný sbor České republiky, tvořen dvěma komorami, Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Má výlučnou zákonodárnou i ústavodárnou pravomoc na teritoriu ČR. Kromě legislativní pravomoci náleží Parlamentu: pravomoc rozhodovat o vyhlášení válečného stavu, stavu ohrožení státu, o pobytu cizích vojsk na území ČR a o vyslání ozbrojených sil mimo území ČR a další pravomoci kreační a kontrolní.
parlamentní typ republiky
vládní sytém charakteristický následujícími znaky: zdvojená exekutiva (hlava státu, vláda); volba prezidenta parlamentem (v případě republik); odpovědnost vlády parlamentu, resp. jedné z jeho komor; personální provázanost vlády a parlamentu.
per rollam
původní význam - oběžníkem, obíhající zpravou, pisemně,termín je používán pro označení způsobu hlasováni, např. usnesení přijaté per rollam znamená schválení usnesení mimo schůzi,a to souhlasnými podpisy příslušných členů
petice v Senátu
písemná žádost či požadavek podepsaný určitou skupinou občanů – petentů, rozlišujeme dva druhy petic. První typem je klasická petice, kterou projednává Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a jednou ročně předkládá Senátu zprávu o jejich projednání. Druhý typ petic jsou petice, které podepíše více jak 10.000 občanů. Tyto petice jsou pak po projednání výborem projednávány přímo na schůzi Senátu.
petiční právo
politické právo spočívající v tom, že každý má právo sám nebo společně s jinými se obracet na státní orgány, orgány územní samosprávy a právnické osoby, jimž byla svěřena působnost státního orgánu, se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu a vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů anebo k násilí nebo k hrubé neslušnosti. Orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout, a pokud patří do jeho působnosti (ne-li, je povinen ji do 5 dnů postoupit kompetentnímu orgánu), je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal, anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru.
politické strany a politická hnutí
právnické osoby, v nichž se sdružují občané pro účast na politickém životě společnosti, zejména pro vytváření zákonodárného sboru a zastupitelstev. Usiluje o podíl na politické moci. Vznik je podmíněn registrací státním orgánem. Členem politické strany mohou být jen fyzické osoby starší 18 let mající státní občanství ČR; taková osoba může však být členem jen jedné politické strany nebo hnutí.
pracovní týden v Senátu
V tomto týdnu senátor pracuje přímo v Senátu. Tento pojem v sobě zahrnuje schůze Senátu, výborů a komisí, výjezdy senátorů na zahraniční cesty a řadu dalších aktivit /X senátorský týden/
práva senátora
účastnit se jednání a rozhodování Senátu a jeho orgánů, požadovat informace a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy potřebné pro výkon jeho funkce, sdružovat se v senátorských klubech ad.
právní stát
stát, ve kterém se uplatňuje legalita, a to i vůči orgánům státu a dalším orgánům veřejné moci (původní formální pojetí), stát, ve kterém se metoda legality nedílně spojuje s jeho demokratickým charakterem, tj. s ideou suverenity lidu, principem dělby moci a koncepcí nezadatelných lidských práv. Pokud má stát ústavu, která je v zásadě uskutečňována v celém právním řádu i v jednotlivých rozhodnutích úřadů a soudů, jde o stát ústavní, což je forma právního státu.
prezident republiky
hlava ČR, volen Parlamentem na společné schůzi obou komor. Prezidentem může být zvolen občan ČR od 40 let věku. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Volební období trvá pět let. Prezident samostatně jmenuje a odvolává předsedu vlády, na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává další členy vlády, přijímá demisi vlády, odvolává vládu, pokud vláda byla povinna podat demisi, rozpouští Poslaneckou sněmovnu za podmínek stanovených čl. 35 Ústavy, jmenuje soudce Ústavního soudu na návrh Senátu, jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenuje Bankovní radu České národní banky, má právo milosti, právo vrátit parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (suspensivní veto). K některým rozhodnutím je třeba spolupodpisu předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, za rozhodnutí odpovídá vláda: prezident zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, jmenuje soudce, uděluje amnestii, uděluje státní vyznamenání a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Z pravomoci vrchního velitele ozbrojených sil vyplývají pravomoci, které jsou stanoveny branným zákonem, zejména nařizovat mobilizaci ozbrojených sil po vyhlášení válečného stavu na návrh vlády, nařídit po vyhlášení stavu ohrožení na návrh vlády, aby byli povoláni vojáci v záloze, a zrušovat tato mimořádná opatření na návrh vlády a d.
proporcionální volební systém/volební systém poměrného zastoupení
že procentní poměr počtu získaných mandátů ve sboru pro volební stranu v zásadě odpovídá procentnímu poměru (proporci) počtu hlasů získaných ve volbách. V ČR je podle tohoto volebního systému volena Poslanecká sněmovna a zastupitelstva krajů.
ratifikace mezinárodní smlouvy
definitivní souhlas státu být vázán mezinárodní smlouvou. Jde o formální, slavnostní potvrzení dříve sjednané a podepsané smlouvy, provedené oprávněným státním orgánem, zpravidla hlavou státu /v ČR/.
rehabilitace
ústavní právo prezidenta republiky, které má za snahu odčinění křivdy, obnovení dobré pověsti, práva, ospravedlnění, vedle agraciace a abolice jeden ze tří způsobů udělení milosti prezidentem republiky.
rezignace
vzdání se úřadu či funkce neboli abdikace, jinak též demise. Člen Parlamentu ČR se může vzdát svého mandátu prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem.
rozpuštění Poslanecké sněmovny
prezident republiky může rozpustit Poslaneckou sněmovnu, pokud nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy sněmovny, nebo pokud se sněmovna neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, nebo pokud zasedání sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, nebo pokud sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. Sněmovnu však nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. K rozpuštění sněmovny není třeba spolupodpisu předsedy vlády.
sbírka mezinárodních smluv
oficiální sbírka sloužící k vyhlašování, a tím k zpřístupnění platných mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána; oficiální označení "Sb. m. s.".
sbírka zákonů
oficiální ústřední sbírka sloužící k vyhlašování, a tím k zpřístupnění obecně závazných právních předpisů, resp. rozhodnutí či opatření ústředních státních orgánů ČR; oficiální označení "Sb.".
Senát
horní komora Parlamentu ČR, má 81 senátorů volených na dobu 6 let tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad většinového systému, každé dva roky se volí třetina senátorů. Volitelní jsou občané od věku 40 let. Funkcionáři Senátu jsou předseda a místopředseda, kteří jsou voleni Senátem. Orgány Senátu jsou výbory a komise.
senátní tisky
jsou písemné podklady pro jednání Senátu. Týkají se většinou návrhů zákonů, mezinárodních smluv, informací vlády ad.
senátor
je občan ČR starší 40-ti let, který byl zvolen v jednom z 81 senátních volebních obvodů a složil slib senátora.
senátorské kluby
sdružení senátorů na základě jejich politické příslušnosti. Stejně se mohou v senátorských klubech sdružovat senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí. Senátorský klub musí mít nejméně pět členů.Každý senátor je členem jen jednoho politického klubu.
senátorský týden
týden, který mají senátoři vyhrazen pro práci ve svém volebním obvodě, snaží se aktivně podílet na rozvoji svého regionu, učastní se rozličných setkání s občany a jsou přítomni ve svých kancelářích na území volebního obvodu /x pracovní týden/
schůze Senátu
plenární zasedání, které podléhá zákonu č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, je vždy veřejná, pokud se Senát neusnese, že schůze, nebo její část je neveřejná, zvláště mají-li se projednávat utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření je vždy veřejné
slib
veřejný závazek politického činitele. Člen parlamentu je povinen složit slib na první schůzi komory, které se zúčastní. Slib zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí". Nesložení nebo složení slibu s výhradou má za následek ztrátu mandátu.
soudce Ústavního soudu
jmenován na dobu 10 let prezidentem republiky se souhlasem Senátu. Podmínka: bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu (starší 40 let, státní občanství ČR, způsobilost k právním úkonům), má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně 10 let činný v právnickém povolání.
stav legislativní nouze
vyhlásí podle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny předseda Poslanecké sněmovny na návrh vlády za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Ve stavu legislativní nouze může předseda sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. Pokud byl návrh v Poslanecké sněmovně projednán ve zkráceném jednání, může i Senát na žádost vlády projednat návrh zákona ve zkráceném jednání.
střet zájmu
nedovolené využití postavení veřejného činitele pro soukromý zájem, upraven zák. č. 238/1992 Sb., a to pro členy Parlamentu ČR a vlády a pro vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády. Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména za tím účelem nesmí po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě, odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho soukromé činnosti, umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu. Kontrola činností se provádí prostřednictvím kontroly tzv. čestných prohlášení, čímž se rozumí oznámení o osobním prospěchu, oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku. Písemná oznámení doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu. Evidenci oznámení zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory parlamentu. Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do evidence
suspenzívní veto prezidenta republiky
znamená pravomoc prezidenta republiky pozdržet přijetí zákona. Prezident má právo vrátit přijatý zákon, /s výjimkou zákona ústavního a zákona přijatého ve zkráceném jednání po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu/, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu, pokud na něm setrvá nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
účinnost právního předpisu
vlastnost zákona a jiného právního předpisu spočívající v možnosti způsobit následky s jeho přijetím vymezené, tj. jeho aplikovatelnost na jím upravené právní vztahy. Účinnost nastává dnem, který je uveden v jeho posledním ustanovení, jinak patnáctý den po jeho oficiálním vyhlášení.
Ústava České republiky
základní zákon,ústředním pojmem ústavního práva; význam však má pro celý právní řád: je svorníkem pro právo veřejné i pro právo soukromé, a to jak ve smyslu formálním (určuje stupnici právní síly právních předpisů, zákonodárný proces, způsob publikace právních předpisů), tak i ve smyslu obsahovém (utvrzuje základní organizaci státu a garantuje základní lidská a občanská práva).Místo označení ústava se může užít i jiných pojmů - konstituce, ústavní listinA
ústavní soud
se sídlem v Brně je koncipován jako orgán soudního typu, jehož hlavní náplní činnosti je ochrana ústavnosti. Je autonomní součástí soudní moci, složený z 15 nezávislých soudců. Ústavní soud není žádnému ústavnímu orgánu podřízen ani odpovědný; skládá se z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců; každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce.
ústavni zákon
K jeho přijetí je třeba 3/5 poslanců a 3/5 přítomných senátorů, navíc na rozdíl od klasického zákona musí se zákonem souhlasit obě komory - Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat veto Senátu.Ústavní zákony jsou v hierarchii právního řádu nadřazeny zákonům (běžným, prováděcím, organickým) i ostatním právním předpisům (nařízením vlády, vyhláškám ministerstev a jiných správních úřadů i krajů a obcí) a nutno jich dbát i v individuálních aktech úřadů a soudů. Nad jejich souladem s Ústavou bdí Ústavní soud.
velezrada
čin, za který může být stíhán prezident republiky, který má jinak trestněprávní imunitu. Skutkovou podstatou je jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. O tom, zda se prezident velezrady dopustil, rozhoduje Ústavní soud na základě ústavní žaloby Senátu. Ústavní soud buď ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí. Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
veřejné slyšení Senátu
Veřejné slyšení je podle § 144 jednacího řádu Senátu určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. Na konání veřejného slyšení se může usnést Senát na základě návrhu nejméně pěti senátorů nebo senátního výboru.
většinový volební systém
v každém volebním obvodě se volí jeden zástupce a k jeho zvolení musí být dosaženo souhlasu většiny voličů. Podle volebního zákonodárství stačí buď prostá (relativní) většina, nebo je vyžadována absolutní většina (nad 50 %); není-li jí dosaženo v prvním kole, koná se kolo druhé, do kterého postupují jen dva nejúspěšnější kandidáti. Většinový volební systém je na rozdíl od proporcionálního volebního systému založen na zásadě "vítěz bere vše".Systém uplatněn pro volby do Senátu Parlamentu ČR.
vláda
je vrcholným orgánem výkonné moci a jako celek je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Vláda má právo zákonodárné iniciativy a právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů (legislativní proces), člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu ČR, jejich výborů a komisí, udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
volba prezidenta republiky
navrhovat kandidáta na prezidenta republiky je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Volba se koná na společné schůzi komor. Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal v prvním kole volby, která může být provedena jak veřejným, tak tajným hlasováním, nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu všech senátorů. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se druhé kolo, kam postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se třetí kolo, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.
volby do Parlamentu ČR
• Poslanecká sněmovna: 200 poslanců je voleno na dobu čtyř let; byla-li by Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění. Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení, organizovány jsou podle volebních obvodů, jejichž počet stanoví zákon (nyní 14). Aktivní volební právo má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let. Překážky volebního práva stanoví zákon. Do Poslanecké sněmovny může kandidovat jen politická strana nebo politické hnutí nebo koalice; po sestavení a odevzdání kandidátních listin musí být tyto listiny zaregistrovány. Zvoleným vznikne mandát, nezvolení kandidáti se stávají náhradníky. • Senát: 81 senátorů je voleno na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. I volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, ale podle zásad většinového volebního systému. Do Senátu může kandidovat i nezávislý kandidát; i v případě voleb do Senátu musí být kandidát zaregistrován a musí složit kauci. Zvoleným vznikne mandát, v případě jeho zániku během volebního období se konají doplňovací volby. Volby do obou komor Parlamentu ČR vyhlašuje prezident republiky.
volební období
je doba od zvolení ústavních činitelů do funkce do doby, kdy uplyne lhůta pro jejich zvolení (uplynutí funkčního období) nebo je ukončena činnost celé instituce.(např. rozpuštění Poslanecké sněmovny).
volební obvod
je část území ČR, resp. kraje nebo obce, v němž je volen jeden kandidát (jednomandátové volební obvody) nebo několik kandidátů (vícemandátové volební obvody) Území obvodů se v zásadě dělí na volební okrsky, která jsou vytvořená pro vlastní hlasování - pro odevzdání hlasovacích lístků voliči a pro jejich sčítání. Jedná se tak o organizační záležitost pro zvládnutí organizace voleb a je vytvářen jednak proto, aby volič neměl daleko do volební místnosti a mohl se tudíž bez nepřiměřených obtíží voleb zúčastnit, jednak proto, aby mohly být relativně rychle sečteny odevzdané hlasy a zjištěny volební výsledky.
volební obvod senátora
Česká republika je rozdělena na 81 přibližně stejně velkých volebních obvodů. Za každý volební obvod je zvolen jeden senátor /jednomandátový volební obvod/
volný mandát
mandát, který senátoři vykonávají osobně a nejsou vázáni žádnými příkazy.
výbory Senátu
jsou pracovní orgány Senátu, které jsou ze své činnosti Senátu odpovědny. Úprava je obsažena v jednacím řádu. Členem výboru může být jen člen Senátu. Návrhy na členy výboru předkládají kluby a poté se výbory ustavují na základě poměrného zastoupení. Výbor zvolí na ustavující schůzi předsedu, kterého potvrdí komora. Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda. Výbory mohou mj. podávat návrhy zákonů. Některé výbory mají i své podvýbory. Členy výborů mohou být pouze senátoři
zákon
druh právního předpisu, který je schválen parlamentem (zákonodárným sborem) v legislativním procesu. V kontinentálním typu právní kultury je základním pramenem práva, má povahu primárního právního předpisu, na jehož základě mohou orgány moci výkonné (vláda, ministerstva a jiné správní úřady) vydávat sekundární (odvozené) právní předpisy. Nejvyšší právní sílu mají ústavní zákony. V ČR přijímá zákony dvoukomorový Parlament ČR. Zákony nabývají platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů.
zákonné opatření
oprávněn přijmout Senát v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, a to ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona, pokud to navrhla vláda. Není však možno přijmout zákonné opatření ve věcech ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a volebního zákona. Opatření musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi, jinak pozbývá platnosti.
zákonodárná iniciativa
- oprávnění podat návrh zákona. Disponují ji poslanci, skupina poslanců, Senát jako celek, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Návrh se předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny a to písemně s přesným zněním toho, na čem se má sněmovna usnést.
zasedání Senátu
Zasedání Senátu je stálé, poprvé je svolal v r. 1996 prezident republiky. Zasedání nekončí, pouze je možno je přerušit. Po zvolení třetiny Senátu se senátoři sejdou na první schůzi ve funkčním období, kterou svolá předseda Senátu, popř. nejstarší senátor. Senát volí svého předsedu a místopředsedy a ustaví orgány. Schůze pléna jsou veřejné, pokud se Senát na návrh vlády nebo senátora neusnese, že bude schůze neveřejná. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné. Úprava se nachází v jednacím řádu senátu.
zpravodaj
člen Parlamentu zvolený na schůzi výboru, který předkládá na plenární schůzi parlamentní komory zprávu výboru k tisku
zpravodaj Senátu
senátor zvolený na schůzi výboru, který předkládá na plenární schůzi Senátu zprávu výboru k senátnímu tisku.

Nenašli jste hledaný pojem? Použijte následujícího formuláře:

  1. Kliknutím na obrázek je možné přehrát zobrazený kód