Valdštejnská zahrada

Valdštejnská zahrada je součástí sídla Senátu Parlamentu České republiky.

Valdštejnská zahrada je pro veřejnost otevřena od dubna do října.

pondělí-pátek 7.30-18.00
víkendy a státní svátky 10.00-18.00
červen-září otevřeno o hodinu déle

Zahrada 1

Valdštejnská zahrada je svou rozlohou více než 14 tisíc metrů čtverečních druhou největší zahradou v centru Prahy, větší jsou jen zahrady Pražského hradu.

Zahrada vznikla ve stylu italského manýristického parku, a jak například vyplývá z dochovaných dopisů sochaře Adriana de Vriese, na jejím vzhledu se aktivně podílel svými návrhy a připomínkami sám Albrecht z Valdštejna.

Valdštejnská zahrada je členěna do dvou geometricky rozdílných částí. Ve větší části se nachází největší sala terrena v Praze a před ní fontána se sousoším Venuše s Amorem. Fontána byla roku 1910 umístěna do mramorového bazénu, který byl v minulosti samostatnou kašnou. V této části Valdštejnské zahrady je k vidění také umělá krápníková stěna, na níž navazuje voliéra pro ptactvo. Pokud se návštěvníci zadívají na krápníkovou stěnu pozorně, mohou v ní rozpoznat ukryté siluety živočichů, jako jsou žáby a hadi, či pitvořící se obličeje. V druhé - menší části Valdštejnské zahrady leží velký bazén s umělým ostrovem. Na něm se tyčí plastika Herkula s kyjem v ruce, který se právě chystá udeřit saň u svých nohou. Dále se zde nachází skleník a Jízdárna.

Valdštejnská zahrada prošla několika zásadními úpravami. V 18. století byla téměř celá zalesněna a protínalo ji mnoho drobných cest. Další změny byly provedeny v 50. letech 20. století, kdy došlo například k opětovnému zřízení velkého bazénu. Od roku 1996 je zahrada součástí sídla Senátu, který se na počátku nového tisíciletí ujal její rozsáhlé rekonstrukce a zpřístupnil ji veřejnosti.

Sala terrena

Dominantou Valdštejnské zahrady je sala terrena. Tato monumentální otevřená stavba neměla v době svého vzniku v palácových zahradách obdoby. Původně sloužila hlavně k pozorování Valdštejnské zahrady a byla vnímána spíše jako prostor, kterým pokračují obytné místnosti paláce, než jako zahradní prvek.

Vnitřní výzdoba saly terreny navazuje na interiérovou výzdobu paláce. Celkem se zde nachází 32 malovaných výjevů především z antické mytologie a jsou výsledkem práce pokračovatele italského malíře Baccia del Bianca. Strop zdobí fresky zobrazující řecký Olymp. Uprostřed je Zeus s manželkou Hérou a bohyní Afroditou (v římské mytologii Jupiter, Juno a Venuše), na severní straně jsou znázorněni helénští bohové, na jižní straně trojští. Medailony lemující Olymp vyobrazují motivy z trojské války.

Do saly terreny bylo možné z paláce vstoupit přes umělou krápníkovou jeskyni, takzvanou grottu. Umělou jeskyni, v níž nechybí ani oválná kamenná nádrž na vodu, využívali obyvatelé paláce v horkých dnech jako chladný úkryt. Vstup do jeskyně je na severní straně saly terreny, na jižní straně vedou dveře do retirády, tedy odpočinkového pokoje.

Valdštejnská jízdárna

Jízdárna je rozsáhlá patrová stavba, která uzavírá Valdštejnský areál na jeho východní straně. Svému účelu sloužila až do konce 19. století. Po 1. světové válce ji Valdštejnové pronajali automobilové továrně Laurin & Klement, později dalším automobilovým závodům. Autodílny zde zůstaly i po 2. světové válce, a v 50. letech minulého století se dokonce uvažovalo o tom, že ve sklepeních Jízdárny budou vybudovány halové garáže.

Od roku 1996 je Valdštejnská jízdárna součástí sídla Senátu, díky čemuž byla stavba zahrnuta do plánu rozsáhlé obnovy celého Valdštejnského areálu. Citlivou rekonstrukcí se podařilo odstranit stavební zásahy z minulých let a statické poruchy a obnovit její historický ráz. Kancelář Senátu pronajímá Valdštejnskou jízdárnu za symbolickou cenu Národní galerii, která zde pořádá výstavy.

Sochy a kašny

Většina soch ve Valdštejnské zahradě je dílem vynikajícího nizozemského sochaře Adriana de Vriese, který působil i na dvoře Rudolfa II. Svému umění se vyučil v Itálii a pro Albrechta z Valdštejna pracoval zřejmě od roku 1622 až do své smrti v roce 1626. Poslední Valdštejnem objednané sochy dodělávali sochařovi pomocníci. De Vries je pohřben nedaleko Valdštejnské zahrady, v kostele sv. Tomáše na Malé Straně.

De Vriesovy bronzové sochy lemují hlavní cestu Valdštejnské zahrady před salou terrenou. Nachází se mezi nimi například bůh moře Neptun, bůh vína Bakchus, věštec Láokoón se syny či kráčející kůň a kůň s hadem. De Vries kromě souboru bronzových soch antických bohů, bohyň a koní pro Valdštejna zhotovil sousoší Herkula zápasícího s Kentaurem, který chce unést jeho manželku Deianeiru. Sousoší zdobí kašnu uprostřed malého bazénku ve východní části Valdštejnské zahrady. Další de Vriesova socha Herkula, tentokrát bojujícího se saní, se nachází na umělém ostrůvku největšího bazénu v zahradě.

Valdštejnský palác byl v roce 1648 vyrabován švédskými vojáky, kteří odvezli nejenom volně stojící sochy, ale i původní kašny. Sochy jsou v současnosti k vidění v de Vriesově muzeu ve Švédsku, které je nedaleko zámku Drottningholm, sídla švédské královské rodiny. Sochy ve Valdštejnské zahradě jsou kopiemi, které byly podle originálů vyrobeny na začátku 20. století.

Fauna a flóra

Valdštejnská zahrada je architektonicky a umělecky hodnotným prostorem, jehož jedinečnou atmosféru dotváří zdejší bohatá a rozmanitá flóra a fauna.

K chloubě Valdštejnské zahrady patří pávi korunkatí a bílí. Chovají se zde od roku 2000 a takřka každé jaro vyvádějí mladé. Zahrada poskytuje útočiště slípkám zelenonohým nebo kachnám divokým. Ty sice nepatří ke zdejšímu stálému ptactvu, ale Valdštejnskou zahradu si evidentně oblíbily a pravidelně se sem vracejí. K vidění jsou také výři velcí, kteří jsou největšími žijícími sovami u nás. Rozpětí křídel mají až 160–170 cm a samičky jsou větší než samci. Jejich voliéra se nachází u krápníkové stěny. Ve velkém bazénu se prohánějí sumci, štiky, zlatí jeseni nebo kapři Koi, kteří jsou považováni za nejkrásnější okrasné ryby na světě.

Zahradu zdobí vzrostlé duby, javory či magnólie. Centrální část prostoru je osázena buxusovými keři a tulipány. U krápníkové stěny rostou hortenzie a mezi vinnou révou a fíkovníkem na jižní stěně Valdštejnského paláce si příchozí všimnou krokusů, narcisů či levandulí.

Zahrada 2 Zahrada 3 Zahrada 4

Foto © Tomáš Rasl

V případě vydatných nebo přívalových dešťů je Valdštejnská zahrada pro veřejnost z bezpečnostních a technických důvodů uzavřena.