Zpráva o činnosti Senátu a jeho orgánů za rok 2004

Tato zpráva navazuje na předchozí zprávu o činnosti Senátu a mapuje činnost Senátu od 1. ledna 2004 do konce 4. funkčního období Senátu (15. prosince 2004 tj. okamžik zahájení 1. schůze Senátu v 5. funkčním období po pravidelných volbách do Senátu v listopadu 2004).

Ve složení Senátu došlo v roce 2004 ke změnám v návaznosti na volby do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 11.a 12. června 2004. V těchto volbách kandidovali tito senátoři a senátorky: Richard Falbr (ČSSD), Daniel Kroupa (KOD), František Mezihorák (ČSSD), Helena Rögnerová (Nezávislí), Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Luděk Sefzig (ODS), Josef Zieleniec (nezařazený senátor) a Vladimír Železný (Nezařazení). Poslanci Evropského parlamentu byli zvoleni Richard Falbr, Zuzana Roithová, Josef Zieleniec a Vladimír Železný a ke dni 20. července 2004, kdy se konala 1. schůze Evropského parlamentu, jim zanikl mandát senátora.

V případě volebních obvodů posledních dvou jmenovaných senátorů se konaly ve dnech 8. a 9. října 2004 doplňovací volby (2. kolo 15. a 16. října). Ve volebním obvodu č. 20 – Praha 4 - byl senátorem zvolen František Příhoda (ODS) a ve volebním obvodu č. 54 – Znojmo - Milan Špaček (KDU-ČSL). Jelikož senátoru Richardu Falbrovi a senátorce Zuzaně Roithové by skončilo volební období v roce 2004, doplňovací volby se v souladu s volebním zákonem nekonaly, a místa byla obsazena v pravidelných volbách konaných v listopadu 2004.

Senátorský klub „Nezařazení“ ustavený v listopadu 2003 zanikl odchodem senátora Vladimíra Železného do Evropského parlamentu (počet členů klesl pod požadovaných 5). Senátor Robert Kolář ukončil ke dni 18. října 2004 své členství v Klubu otevřené demokracie, stal se senátorem nezařazeným a posléze členem senátorského klubu ODS.

Složení Senátu podle senátorských klubů bylo v průběhu roku 2004 následující:

    k 1.1.2004 k 1.9.2004 k 1.11.2004
1. Senátorský klub ODS: 26 26 27
2. Senátorský klub Klub otevřené demokracie: 16 16 15
3. Senátorský klub KDU-ČSL: 16 15 16
4. Senátorský klub ČSSD: 10 9 9
5. Senátorský klub Nezávislí: 5 5 5
6. Senátorský klub Nezařazení: 5 0 0
Nezařazení senátoři: 3 6 7

Ve druhém roce 4. funkčního období pracovaly shodné orgány Senátu jako v předchozím roce (více o orgánech Senátu zde). Ke dni vstupu České republiky do Evropské unie se změnil název Výboru pro evropskou integraci na Výbor pro záležitosti Evropské unie.


LEGISLATIVNÍ PROCES

Zde naleznete celkový přehled legislativní činnosti Senátu v roce 2004.

Ve sledovaném období se konalo 6 schůzí Senátu, které proběhly ve 23 dnech. Celkem senátoři dali souhlas k ratifikaci 43 mezinárodních smluv a projednali 152 návrhů zákonů, z toho 2 návrhy ústavních návrhů zákonů, které Senát schválil (změny hranic s Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo).

Jednání Senátu

Ze zbývajících 150 postoupených návrhů zákonů Senát schválil 73 návrhů zákonů. Při projednávání 23 návrhů zákonů Senát vyjádřil vůli se jimi nezabývat.

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 42 návrhů zákonů. Ve 28 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, dalších 12 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny, 2 návrhy nezískaly dostatečnou většinu pro žádné znění a nebyly přijaty.

V hodnoceném období bylo Senátem zamítnuto 7 návrhů zákonů. V 5 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, ve 2 případech návrh zákona potřebnou většinu hlasů nezískal a nebyl přijat.

V 5 případech Senát nepřijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhůty platilo, že návrhy zákonů byly přijaty.

Celkem tedy Senát v roce 2004 do konce 4. funkčního období projednal 152 návrhů zákonů, 75 z nich schválil, u 23 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, 42 návrhů zákonů vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, 7 návrhy zákonů zamítl a v 5 případech nepřijal usnesení.

Projednané návrhy

Ze 42 návrhů zákonů, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy bylo 28 schváleno ve znění Senátu tj. 66 %, ve 12 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění tj. 29 % a 2 návrhy zákonů nebyly přijaty tj. 5 %.

Konečné schválení návrhů

4. FUNKČNÍ OBDOBÍ

Celkem senátorky a senátoři dali ve 4. funkčním období souhlas k ratifikaci 81 mezinárodní smlouvy a projednali 260 návrhů zákonů, z toho 3 návrhy ústavních návrhů zákonů. Senát schválil 125 návrhů zákonů, včetně 2 návrhů ústavních. Při projednávání 47 návrhů zákonů vyjádřil Senát vůli se jimi nezabývat. V 11 případech Senát nepřijal žádné usnesení a po uplynutí zákonné lhůty tedy platilo, že návrhy zákonů byly přijaty.

S pozměňovacími návrhy bylo Poslanecké sněmovně vráceno 67 návrhů zákonů, včetně ústavního návrhu zákona. Ve 43 případech se Poslanecká sněmovna ztotožnila se zněním Senátu, dalších 21 návrhů zákonů bylo přijato v původním znění Poslanecké sněmovny, 3 návrhy nebyly přijaty (včetně návrhu ústavního).

Senát zamítl 10 návrhů zákonů. V 7 případech setrvala Poslanecká sněmovna na svém původním znění, ve 3 případech návrh zákona potřebnou většinu hlasů nezískal a nebyl přijat.

Jednání Senátu - ilustrační obrázek

Následují podrobnější informace o některých návrzích zákonů projednávaných Senátem během roku 2004:

V roce 2004 Senát vrátil Poslanecké sněmovně např.:

  • novelu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání - hlavním záměrem navrhované novely byla úprava některých ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání s cílem zajistit jejich plnou slučitelnost s právem Evropských společenství /senátní tisk č. 322/ - Poslanecká sněmovna v opakovaném hlasování schválila návrh zákona ve znění schváleném Senátem,
  • novelu stavebního zákona - cílem návrhu zákona bylo odstranit určité obtíže, které v praxi existují při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace pro území krajů. Kraje budou mít možnost pořizovat a schvalovat plány velkých územních celků pro svá území, přičemž je vládě odňata působnost ke schvalování těchto plánů v případě, že zahrnují území více krajů /senátní tisk č. 335/ - Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve znění schváleném Senátem,
  • novelu zákona o rodině, novelu občanského soudního řádu a novelu zákona o státní sociální podpoře – záměrem předkladatelů bylo zkrátit řízení o osvojení, zefektivnit proces adopcí /senátní tisk č. 371/ – v Poslanecké sněmovně žádná z verzí nezískala dostatečnou podporu a návrh zákona nebyl přijat,
  • školský zákon; novela souvisejících předpisů; návrh zákona o pedagogických pracovnících - účelem předkládaného zákona je nahradit a sjednotit stávající roztříštěnou a nedostatečnou právní úpravu v oblasti tzv. regionálního školství; vytvořit novou právní normu, která bude uceleným způsobem řešit problematiku vzdělávání od předškolního přes základní a střední vzdělávání až po vzdělávání vyšší odborné. Navržená právní norma zahrnuje i jiné vzdělávání, a to např. vzdělávání zájmové, základní umělecké a jazykové. V oblasti středního vzdělávání se nově definují stupně vzdělání. Nová úprava je také v pojetí maturitních zkoušek, s jejich zavedením se počítá od školního roku 2007 – 2008 /senátní tisk č. 403, senátní tisk č. 404 a senátní tisk č. 405/ – Poslanecká sněmovna akceptovala senátní znění ve všech třech případech.
  • novelu energetického zákona - jak vyplývá z důvodové zprávy návrh zákona je předkládán především z důvodů nově přijatých směrnic o pravidlech fungování trhu s elektřinou a s plynem. Návrh zároveň reaguje na některé aplikační nepřesnosti, které vyplynuly z dosavadní praxe při uplatňování zákona /senátní tisk č. 435/ - Poslanecká sněmovna v opakovaném hlasování schválila návrh zákona ve znění schváleném Senátem.
  • návrh zákona o hodnocení hluku v životním prostředí – tento zákon transponuje do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, představuje zcela novou právní úpravu dosud legislativně neřešené oblasti dlouhodobého strategického plánování při ochraně životního prostředí před hlukem. V rámci legislativního procesu v Poslanecké sněmovně byla k původnímu vládnímu návrhu připojena na základě pozměňovacího návrhu poslance Krákory věcně nesouvisející novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů /senátní tisk č. 445/ – Poslanecká sněmovna nejprve schválila návrh zákona ve svém původním znění; poté, co jej vrátil prezident republiky již návrh zákona potřebný počet poslanců k přehlasování veta nezískal a nebyl přijat.
  • zákon o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování - předloženým návrhem se zrušuje institut dalších platů, resp. dalších odměn v případě členů zastupitelstev obcí a krajů. Institut dalších platů byl do právního řádu zaveden v roce 1994, a to pro zaměstnance v rozpočtové sféře odměňované podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Důvodem pro tuto úpravu byla skutečnost, že platy v rozpočtové sféře výrazně zaostávaly za úrovní mezd v podnikatelské sféře /senátní tisk č. 426/ - Poslanecká sněmovna v opakovaném hlasování akceptovala senátní znění.

Senát zamítl mimo jiné tyto návrhy zákonů:

  • novelu zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a občanského soudního řádu a zákona o Ústavním soudu – vláda návrh předložila jako reakci na majetkoprávní spory obcí s osobami uplatňujícími vlastnické právo na nemovitý majetek obcí, který původně přešel do vlastnictví státu a následně na základě zákonů nebo smluv jej získaly do vlastnictví obce. Záměrem této novely bylo poskytnout obcím ze strany státu odbornou pomoc při vedení takových sporů. Obce jako účastníci řízení budou zastupovány tímto Úřadem, právní pomoc jim bude poskytována bezplatně – Senát vedly k zamítnutí pochybnosti ohledně souladu novely s ústavním pořádkem České republiky /senátní tisk č. 252/ – Poslanecká sněmovna setrvala na svém původním znění.
  • návrh zákona o zásluhách Edvarda Beneše /senátní tisk č. 285/ – Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona v původním znění; prezident republiky návrh zákona nevetoval, nicméně svůj podpis pod něj nepřipojil.
  • novelu občanského zákoníku - novela se týká úpravy skončení nájemních vztahů k pozemkům. Jako problematické se Senátu jevily dvě výjimky z prodloužené výpovědní lhůty u smluv uzavřených na dobu neurčitou, to je při odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu během výpovědní lhůty a dále zvýhodnění pronajímatele, který provozuje zemědělskou výrobu, a zejména formulace přechodných ustanovení. Široce byla diskutována i otázka možného omezení práv vlastníka pozemku a nepřímého zásahu do trhu s půdou. Rovněž bylo konstatováno, že finální znění návrhu po provedených úpravách při projednávání v Poslanecké sněmovně výrazně oslabilo původní záměr vlády v otázce stabilizace nájemních vztahů k půdě /senátní tisk č. 394/ – Poslanecká sněmovna návrh zákona v původním znění neschválila a ten tak nebyl přijat.
  • novelu občanského soudního řádu, soudního řádu správního, zákona o soudních poplatcích a zákona o advokacii – novela se týká soudního doručování, přerušení řízení v případech, kdy soud požádá Soudní dvůr v Lucemburku o rozhodnutí v předmětné otázce a zákona o advokacii v souvislosti se zřízením pobočky Advokátní komory v Brně – Senát považoval novelu za velmi kazuistickou. Domníval se, že úpravy nezaručují zlepšení situace v doručování a budou vyžadovat další novely. Zároveň by zákon neměl zasahovat do vnitřní organizace České advokátní komory a nerozhodovat, kde budou zřízeny další pobočky /senátní tisk č. 402/ – Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění.

Senát schválil např. tyto návrhy zákonů:

  • novelu zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty /senátní tisk č. 247/ - novela reaguje zejména na dosavadní absenci zákonné úpravy při vývozu předmětů kulturní hodnoty na dobu určitou (např. zápůjčka různých uměleckých artefaktů na zahraniční výstavy) a s možností takového způsobu vývozu kulturního dědictví do budoucna již počítá.
  • novelu zákona o matrikách, jménu a příjmení /senátní tisk č. 286/ - nejdůležitější navrhovanou změnou novely je zakotvení oprávnění ženy, aby její příjmení mohlo být do příslušné matriční knihy zapsáno, a tím následně i užíváno, v mužském tvaru. Další navrhované změny zákona o matrikách souvisejí především s organizačním zabezpečením činnosti matričních úřadů nebo upřesňují jednotlivá ustanovení zákona na základě dosavadních zkušeností plynoucích z jeho aplikace.
  • novelu živnostenského zákona /senátní tisk č. 292/ - novela si klade za cíl především dosažení provázanosti této normy se zákonem o uznávání odborné kvalifikace. Jsou zde přímo transponovány i některé směrnice Evropských společenství, které se dotýkají zejména dokladů prokazujících plnění všeobecných a zvláštních podmínek provozování živností. Po přijetí této novely živnostenského zákona by česká živnostensko právní úprava měla být harmonizována s legislativou Evropských společenství a podmínky pro vstup do podnikání podle živnostenského zákona by měly být stejné jak pro občany České republiky, tak i pro občany členských států EU.
  • zákon o zaměstnanosti /senátní tisk č. 342/ - k hlavním principům navrhované právní úpravy především patří upřesnění postupů a zpřísnění podmínek při zprostředkování zaměstnání úřady práce, zejména podmínek pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to za účelem zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání ke spolupráci s úřadem práce v procesu zajišťování zaměstnání a zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, změna výše podpory v nezaměstnanosti a délky podpůrčí doby jejího poskytování.
  • branný zákon /senátní tisk č. 419/ - rozhodující změna oproti stávající úpravě je v tom, že branná povinnost občanů (odvodní i služební) se uskutečňuje jen tehdy, když Parlament vyhlásí na návrh vlády stav ohrožení státu. V „mírové“ době je tudíž doplňování ozbrojených sil možno činit pouze na principu dobrovolného (smluvního) přijetí závazku ke službě, zejména v tzv. profesionální armádě.
  • zákon o zrušení civilní služby /senátní tisk č. 421/ - předložený návrh souvisí se změnami v pojetí branné povinnosti, k nimž má dojít při naplňování koncepce výstavby profesionální Armády České republiky. Návrh nového zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) již neobsahuje ustanovení o vojenské základní (náhradní) službě, to znamená, že dochází k jejímu zrušení, a povolávání na vojenská cvičení se upravuje jen na základě dobrovolnosti. Výkon vojenské základní služby skončil dnem 22. prosince 2004.
  • novelu zákona o daních z příjmů /senátní tisk č. 449/ - novela zavádí zcela nové instituty, a to společné zdanění manželů a daňové zvýhodnění. Společné zdanění manželů budou moci využít manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, jestliže splní tyto podmínky alespoň poslední den zdaňovacího období. Praktické využití tohoto ustanovení připadá v úvahu pro ty manžele, kteří vykazují rozdílný základ daně s tím, že jeden z manželů nemá žádné příjmy nebo část jeho základu je zdaňována vyšší procentní sazbou než, jak jsou zdaňovány příjmy druhého manžela.
  • novelu trestního zákona /senátní tisk č. 452/ - novelou se rozšiřuje výčet přitěžujících okolností, ke kterým soud přihlíží při stanovení výměry trestu. Novou přitěžující okolností má být spáchání trestného činu proti osobě, podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku.
  • zákon o povinném značení lihu /senátní tisk č. 448/ - jedná se o zcela novou právní úpravu, jejímž cílem je omezení daňových úniků, zlepšení spravovatelnosti spotřební daně z lihu, zlepšení ochrany spotřebitele zabezpečením prodeje skutečně kvalitního lihu a v neposlední řadě nastolení rovných konkurenčních podmínek na trhu. Při úpravě byly značnou měrou využity zkušenosti z koncepčně obdobné úpravy značení tabákových výrobků. Nový zákon upravuje podmínky nakládání s lihem včetně způsobu jeho značení kontrolními páskami, výkon státní správy a kontrolu nad jeho dodržováním.
Jednání Senátu

SENÁTNÍ INICIATIVY

V roce 2004 bylo předsedovi Senátu předloženo 6 senátních iniciativ, zároveň pokračovalo projednávání senátní novely jednacího řádu /senátní tisk č. 76/, senátní novely Ústavy České republiky /senátní tisk č. 232/ a spolu s ní předložené novely souvisejících předpisů /senátní tisk č. 233/.

Na základě novely jednacího řádu Senátu se nyní návrhy senátních návrhů zákonů projednávají na schůzi Senátu ve dvou čteních. V prvním čtení seznámí zpravodaj k tomu určený Organizačním výborem se záměry návrhu a navrhne, který výbor či výbory jej mají projednat. Senát také může návrh zákona vrátit navrhovateli k dopracování nebo zamítnout. Po projednání návrhu zákona ve výboru či výborech (zpravidla 60 dnů, lhůta může být zkrácena na 30 dnů) probíhá ve druhém čtení na schůzi Senátu rozprava, ve které je možno navrhovat vrácení návrhu zákona výborům k novému projednání, schválení návrhu zákona, jeho zamítnutí či pozměňovací návrhy.

(informace o stavu projednávání odrážejí stav ke dni 1. února 2005, informace o dalším průběhu legislativního procesu lze nalézt pod odkazem na příslušný senátní tisk).

Senát v roce 2004 dokončil projednávání návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb. /senátní tisk č. 76/, který v březnu 2003 podala Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Návrh předpokládal novelizaci jednacího řádu v zásadě ve čtyřech tematických okruzích: 1. postavení senátorů a senátorských klubů, 2. zohlednění dosavadních zkušeností s aplikací procesních a organizačních ustanovení jednacího řádu, 3. nový způsob jednání o mezinárodních smlouvách a konečně 4. provedení čl. 10b Ústavy, který upravuje základy součinnosti Parlamentu a vlády v otázkách souvisejících s členstvím ČR v Evropské unii. V červnu 2003 byl návrh zákona Senátem schválen a začátkem července předložen Poslanecké sněmovně /tisk PS č. 387/. Poslanecká sněmovna jej ve 3. čtení v únoru 2004 na své 27. schůzi schválila s pozměňovacími návrhy a v březnu postoupila Senátu /senátní tisk č. 310/. Senát návrh zákona schválil na 14. schůzi dne 26. března 2004. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 172/2004 Sb.

V roce 2004 pokračovalo také projednávání návrhu senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 232/ podaného senátory Janem Hadravou, Petrem Fejfarem, Helenou Rögnerovou, Václavou Domšovou, Josefem Zoserem, Jiřím Zlatuškou, Soňou Paukrtovou, Martinem Mejstříkem a Zdeňkem Bártou v prosinci 2003. Návrh požaduje zrušit celý dosavadní odstavec ústavního článku o vynětí poslanců a senátorů z obecné pravomoci veřejných úřadů na úseku přestupků, včetně příslušných zákonných ustanovení. Dále se navrhuje, aby odepření souhlasu s trestním stíháním bylo omezeno pouze na dobu trvání mandátu poslance nebo senátora. Změna režimu imunity z doživotní na časově omezenou (trvání mandátu) by se neměla dotknout dříve nabytých práv nebýt stíhán. Návrh zákona byl projednán výbory, poté Senát na 14. schůzi odročil projednávání tohoto návrhu do 30. června 2004. Dále byl návrh zařazen na pořad 17. schůze Senátu a odročen do 31. srpna 2004. Naposledy byl návrh zákona projednáván na 3. schůzi Senátu v 5. funkčním období a svým usnesením č. 61 jej Senát dne 28. ledna 2005 zamítl.

Zároveň s novelou Ústavy podali titíž senátoři návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím ústavního zákona č. ?.., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 233/. V souvislosti s přijetím ústavního zákona, kterým se změní přestupková odpovědnost poslanců a senátorů, je nutné tyto změny promítnout také do podústavní roviny, tj. do zákona přestupkového a jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu. Návrh zákona byl projednáván shodně se senátním tiskem č. 232 a v návaznosti na jeho zamítnutí byl návrh zákona na 3. schůzi Senátu v 5. funkčním období předkladateli vzat zpět.

Senátní tisk č. 262 - Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů byl předložen Senátu dne 6. ledna 2004. Předkládaná novela atomového zákona má především rozšířit okruh účastníků u vybraných správních řízení vedených podle atomového zákona o dotčené obce a jiné osoby, kterým toto postavení obecně přiznává zvláštní zákon. V řízení o povolení k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů navíc návrh zakládá obcím právo „veta“. Senát zařadil tisk na svou 14. schůzi a projednal jej dne 18. března 2004. Výsledkem projednávání bylo odročení o jeden rok.

V lednu 2004 podala senátorka Jitka Seitlová a další návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. /senátní tisk č. 270/. Tato novela navrhovala rozšířit okruh osob oprávněných učinit prohlášení o znovunabytí našeho státního občanství. Konkrétně se lhůta rozhodná pro zařazení osoby pod režim zákona, tj. 25.2. 1948 až 23. 3. 1990, v níž muselo dojít ke ztrátě našeho občanství, prodlužuje do 21. srpna 1997. Současně se stanoví, že oprávněnou osobou nemůže být ten, kdo pozbyl našeho občanství v souvislosti s odchodem do ciziny, který nastal po datu 1. ledna 1990.

Senát návrh projednal na své 14. schůzi dne 18. března 2004 a svým usnesením č. 462 návrh zákona schválil. Koncem března jej pak postoupil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 612/. Ta jej pak na své 31. schůzi dne 5. května 2004 zamítla v 1. čtení.

Senátní tisk č. 323 - V březnu 2004 podali senátoři Václav Roubíček a další senátoři návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 323/. Ústředními body návrhu novely zákona o vysokých školách jsou zavedení možnosti vybírat školné na veřejných vysokých školách, změna pravidel pro volby členů akademických senátů veřejných vysokých škol a fakult a nová úprava hospodaření veřejných vysokých škol. Senát tento návrh schválil na své 16. schůzi v červnu 2004 svým 14. schůzi dne 18. března 2004 a svým usnesením č. 462 a koncem června jej postoupil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 715/. Poslanecká sněmovna jej na své 41. schůzi zamítla v 1. čtení.

Senátní tisk č. 364 - V květnu 2004 předložil Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (zástupcem předkladatele byl senátor Jan Fencl) návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Novela navrhuje zajistit, aby zemědělští prvovýrobci při prokazování nároku na vrácení spotřební daně podle § 57 zákona o spotřebních daních nemuseli prokazovat, na základě jakého právního titulu užívají jednotlivé pozemky obhospodařované pro účely zemědělské prvovýroby. Navrhuje se, aby zemědělci (a to i ti, kteří již skutečnost, že jsou prvovýrobci prokázali podle dosavadní právní úpravy), prokazovali nároky předložením dokladu z evidence využití zemědělské půdy podle § 3a až 3l zákona č. 252/1997 Sb. Tato evidence byla zavedena s účinností od 4. června 2004 zákonem č. 128/2003 Sb. Senát návrh na své 16. schůzi v červnu 2004 svým usnesení č. 454 přikázal výboru a zároveň zkrátil lhůtu pro projednání. Na své 17. schůzi dne 22. července Senát pak usnesením č. 486 senátní návrh zákona schválil a koncem července jej postoupil Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č.754/. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen v listopadu 2004 a poté začátkem prosince postoupen Senátu /senátní tisk č. 468/. Zákon byl Senátem na 18. schůzi dne 9. prosince 2004 schválen usnesením č. 563. Zákon byl vyhlášen dne 31. prosince 2004 ve Sbírce zákonů pod číslem 693/2004 Sb.

V červenci 2004 podali senátor Jaroslav Šula a další senátoři, návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. /senátní tisk č. 406/. Záměr předložené novely zákona č. 193/1999 Sb. je legislativně realizován zrušením ustanovení § 5, které po uplynutí stanovené pětileté lhůty dnem (5 let od nabytí účinnosti tj. 2. září 2004) bude bránit našim bývalým občanům v uplatnění práva učinit prohlášení o státním občanství České republiky. Praxe fungování zákona však ukázala, že vzhledem k rozlehlosti území, na kterých bývalí českoslovenští občané žijí, se informace o možnosti, kterou zákon dává, rozšiřuje postupně. Vzhledem k tomu a zároveň s ohledem na fakt, že není důvod možnost znovunabytí českého státního občanství časově omezovat, se navrhuje uvedené ustanovení ze zákona č. 193/1999 Sb. vypustit. Návrh byl na 18. schůzi Senátu nejprve usnesením č. 529 dne 4. listopadu 2004 přikázán a následně byl dne 10. prosince 2004 usnesením Senátu č. 571 schválen. V prosinci 2004 byl předložen Poslanecké sněmovně /sněmovní tisk č. 845/.

Senátní tisk č. 436 - V listopadu 2004 byl podán návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb. a zákona č. 418/2004 Sb. a zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb. Podstatou navržené novelizace volebního zákona (viz čl. I návrhu) je zavedení korespondenčního způsobu hlasování jako alternativy vedle osobní účasti na volebním aktu ve volebních místnostech. Tento nový způsob hlasování má být uplatněn pouze při volbách do Poslanecké sněmovny. Návrh počítá s tím, že občané s trvalým pobytem na území České republiky obdrží vedle hlasovacích lístků i příslušné hlasovací obálky a formulář čestného prohlášení umožňující provést hlasování korespondenčně a sami bez předchozího kontaktu volebního orgánu rozhodnou o způsobu hlasování. Návrh zákona byl přikázán na 18. schůzi Senátu 3 výborům a o stanovisko požádal také Stálou komisi Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Nyní na 3. schůzi Senátu v 5. funkčním období v lednu 2005 bylo projednávání tohoto návrhu zákona odročeno do konce února 2005, a to usnesením č. 62.


PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII A TZV. EURONOVELA JEDNACÍHO ŘÁDU SENÁTU

Dne 1. května 2004 přistoupila Česká republika k Evropské unii. Ve Valdštejnské zahradě se konalo při této příležitosti setkání s občany.

Pithart a Zaorálek       Valdštejnská zahrada

K 1. květnu 2004 nabyla také účinnosti novela jednacího řádu Senátu, která mimo jiné upravuje součinnost Senátu s vládou v otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii (§ 119a - § 119h).

Senát v souvislosti s přistoupení ČR k EU změnil název „výboru pro evropskou integraci“ na „výbor pro záležitosti Evropské unie“. Dále určil na základě § 36 odst. 3 věta první Výbor pro záležitosti Evropské unie jako výbor, kterému přísluší projednávání návrhů legislativních aktů Evropské unie, předběžných stanovisek vlády k návrhům legislativních aktů a informací vlády o stavu jejich projednávání, jakož i projednávání příslušných komunikačních dokumentů a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jako výbor, kterému přísluší projednávání návrhů závazných opatření orgánů Evropské unie v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména obecných směrů a společných strategií, a v oblasti Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, stanovisek vlády k nim a informací vlády o stavu jejich projednávání, jakož i projednávání příslušných komunikačních dokumentů.

Oba výbory se pravidelně „evropskými“ návrhy zabývají. Nejprve ze všech doručených návrhů vyberou ty, které vezmou bez projednání na vědomí. Pro ostatní určí zpravodaje. Na svých schůzích pak projednávají návrhy spolu se stanovisky vlády, mohou si také vyžádat stanoviska věcně příslušných orgánů Senátu. Zahájení projednávání návrhu legislativního aktu je překážkou účasti člena vlády na rozhodování orgánu Evropské unie o tomto návrhu. To neplatí, uplynula-li od doručení návrhu Senátu marně lhůta 35 dnů.

Zpravidla končí projednávání těchto návrhů u výborů. Navrhne-li to však výbor či skupina nejméně 17 senátorů, jedná o návrhu legislativního aktu Senát, který se k němu může vyjádřit. O výsledku takového jednání informuje předseda Senátu bezodkladně vládu.

V červnu 2004 byla Senátu na 16. schůzi předložena informace vlády České republiky o jejích představách směřujících k naplnění § 119a zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Na 18. schůzi dne 10. prosince 2004 Senát vyslechl informaci ministra zahraničních o pořadu jednání Evropské rady konaném ve dnech 16. a 17. prosince 2004 v Bruselu a pozicích České republiky a přijal usnesení č. 570.


MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE EU K NÁVRHU SMLOUVY ZAKLÁDAJÍCÍ ÚSTAVU PRO EVROPU

V roce 2004 pokračoval předseda vlády v pravidelném informování Senátu o dosavadním postupu a závěrech Mezivládní konference Evropské unie k návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu. Touto otázkou se Senát zabýval na všech 4 schůzích konaných od ledna až do června (13. až 16. včetně), kdy na zasedání Evropské rady dne 17.-18.6.2004 došlo k dosažení dohody o definitivní podobě nové ústavní smlouvy EU, která by měla nahradit stávající zakládací smlouvy. V červnu Senát uložil Výboru pro záležitosti Evropské unie a Stálé komisi Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, aby analyzovaly a projednaly schválený text Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a se svými stanovisky seznámily Senát. Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal v listopadu 2004 usnesení č. 310.

I nadále funguje internetová stránka Senát a Evropská unie.


POZOROVATELÉ V EVROPSKÉM PARLAMENTU

I v roce 2004 až do okamžiku přistoupení České republiky k Evropské unii se na základě iniciativy Evropského parlamentu účastnilo 17 poslanců a 7 senátorů jako pozorovatelé jednání Evropského parlamentu – parlamentních frakcí, výborů a pléna. Od 1. května 2004 se mandát pozorovatelů změnil, jelikož do 20. července 2004, kdy se po volbách konala první schůze Evropského parlamentu, byli tito senátoři spolu s poslanci řádnými poslanci Evropského parlamentu za Českou republiku.


PREZIDENT REPUBLIKY NA SCHŮZI SENÁTU

Schůze Senátu se kromě senátorů mohou zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby oprávněné k tomu zákonem.

Dne 18. března 2004 se schůze Senátu, poprvé od svého zvolení, zúčastnil prezident republiky Václav Klaus.

Prezident na schůzi Senátu

Zde naleznete text jeho vystoupení na 14. schůzi Senátu.

Prezident na schůzi Senátu

SOUDCI ÚSTAVNÍHO SOUDU

Podle čl. 84 Ústavy ČR jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu. V roce 2004 projednal Senát 5 žádostí prezidenta republiky o jmenování soudců Ústavního soudu.

V únoru 2004 předložil prezident republiky Václav Klaus Senátu svou třináctou žádost o vyslovení souhlasu se jmenováním soudce Ústavního soudu. Jednalo se o doc. JUDr. Milana Galvase, CSc. /senátní tisk č. 280/. Senát s jeho jmenováním nevyslovil souhlas.

V dubnu 2004 Senát obdržel a v květnu 2004 vyslovil souhlas se jmenováním JUDr. PhDr. Stanislava Balíka soudcem Ústavního soudu /senátní tisk č. 337/.

Na své následující 16. schůzi v červnu 2004 Senát projednal žádost o jmenování Doc. JUDr. Michaely Židlické, Dr. obsaženou v senátním tisku č. 360. S jejím jmenováním vyslovil souhlas.

V červnu byla Senátu předložena prezidentem republiky žádost o jmenování soudkyní Ústavního soudu JUDr. Ivany Janů /senátní tisk č. 376/. S jejím jmenováním Senát vyslovil souhlas na své 17. schůzi v červenci 2004.

Poslední žádostí projednanou v roce 2004 byla prezidentem republiky v říjnu předložená žádost o jmenování JUDr. Jaroslavy Novotné soudkyní ústavního soudu /senátní tisk č. 434/. Senátoři o této žádosti hlasovali na 1. schůzi 5. funkčního období dne 16. prosince 2004 a souhlas nevyslovili.


STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

Návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání předkládají podle zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen.

Senát své návrhy pro rok 2004 projednal na 17. schůzi v červenci /senátní tisk č. 395/ a předložil prezidentu republiky. Prezident republiky Václav Klaus udělil při příležitosti státního svátku České republiky Medaile Za hrdinství, Medaile Za zásluhy a propůjčil Řád T.G. Masaryka a Řád Bílého lva.


PETICE

V lednu se Senát zabýval Zprávou o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2003 a výroční zprávou o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2003, která tvořila její samostatnou přílohu /senátní tisk č. 268/. Zprávu Senátu pravidelně předkládá Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát vzal obě zprávy na vědomí. Na základě zmíněné novely jednacího řádu Senátu budou petice podepsané nejméně 10 000 osobami zařazovány pro proběhlém šetření věcně příslušného orgánu Senátu na schůzi Senátu.


VEŘEJNÁ SLYŠENÍ

Veřejné slyšení

Senát se může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. To je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. V roce 2004 se konalo jedno veřejné slyšení Senátu, ostatní veřejná slyšení se konala na úrovni výborů.

Tématem 7. veřejného slyšení ve 4. funkčním období Senátu konaného 11. května 2004 bylo „FUNKČNÍ ROZLIŠOVÁNÍ SPISOVNÝCH NÁZVŮ ČESKÁ REPUBLIKA A ČESKO A JEJICH CIZOJAZYČNÝCH EKVIVALENTŮ“. Pod odkazem je k dispozici Protokol z tohoto veřejného slyšení se zaznamenanými vystoupeními v rozpravě.


VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

Na své 16. schůzi v červnu 2004 se Senát zabýval na konci března předloženou Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2003 /senátní tisk č. 338/ a vzal ji na vědomí.


ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Na 16. schůzi Senát také projednal a vzal na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2003 /senátní tisk č. 352/, která byla Senátu předložena na počátku dubna.


INFORMACE A ROZHODNUTÍ PODLE ČL. 43 ÚSTAVY ČR

Parlament dle Ústavy ČR vyslovuje na žádost vlády souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Senátu jsou pravidelně zasílány informace vlády České republiky o působení jednotek a štábů Armády ČR mimo území České republiky a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Novela jednacího řádu však změnila způsob jejich projednávání v Senátu resp. sladila text jednacího řádu s textem Ústavy. Na schůzi Senátu se automaticky zařazují pouze návrhy na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území ČR. Informace o rozhodnutích vlády v rámci její kompetence v této oblasti jsou přikazovány příslušnému výboru (Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), který je bere na vědomí nebo může navrhnout Senátu, aby s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Stejnou možnost má také nejméně 5 senátorů.

V roce 2004 Senát projednal 5 návrhů na vyslání ozbrojených sil České republiky do zahraničí:

  • Senátní tisk č. 271 - Vládní návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky do Afghánistánu v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda a mise ISAF – Senát projednal na 13. schůzi v lednu 2004
  • Senátní tisk č. 375 - Vládní návrh na vyslovení souhlasu s působením sil a prostředků Armády České republiky v operacích sil rychlé reakce Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO Response Force - NRF) – Senát projednal na 16. schůzi v červnu 2004
  • Senátní tisk č. 381 - Návrh na vyslání protichemického odřadu Armády České republiky k zajištění bezpečnosti XXVIII. Letních Olympijských a XII. Paralympijských her v Řecku – Senát projednal na 16. schůzi v červnu 2004
  • Senátní tisk č. 407 - Vládní návrh dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích v roce 2005 – Senát projednal na 18. schůzi v listopadu 2004
  • Senátní tisk č. 412 - Vládní návrh na prodloužení doby působení kontingentu Armády České republiky v souboru mezinárodních opatření k řešení situace v Irácké republice v roce 2005 – Senát projednal na 18. schůzi v listopadu 2004
Projednávání na plenární schůzi Senátu

Dále vláda Senátu předložila následující informace:

  • Senátní tisk č. 230 - Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období červenec - září 2003
  • Senátní tisk č. 231 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. července 2003 do 30. září 2003
  • Senátní tisk č. 237 - Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2004
  • Senátní tisk č. 267 - Rozhodnutí vlády o souhlasu s přelety a průjezdy ozbrojených sil členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír (PfP) a s přelety ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Státu Izrael, Jordánského hášimovského království, Egyptské arabské republiky, Království Saúdské Arábie, Státu Kuvajt, Ománu, Spojených arabských emirátů, Bahrajnského království, Syrské arabské republiky, Pákistánské islámské republiky, Alžírské demokratické a lidové republiky, Tuniské republiky, Čadské republiky a Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) přes území České republiky v době od 1. ledna do 31. prosince 2004, na které se vztahuje rozhodovací pravomoc vlády ve smyslu čl. 43 odst. 5 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
  • Senátní tisk č. 282 - 1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2004
  • Senátní tisk č. 291 - Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období říjen - prosinec 2003
  • Senátní tisk č. 336 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. října do 31. prosince 2003
  • Senátní tisk č. 353 - Informace vlády ČR o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období červenec - prosinec 2003
  • Senátní tisk č. 362 - 2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2004
  • Senátní tisk č. 363 - Informace vlády ČR o souhlasu vlády s přelety a přistáními letadel ozbrojených sil Nigerijské federativní republiky na území České republiky realizovanými do 31. prosince 2004, na které se vztahuje rozhodovací pravomoc vlády ve smyslu čl. 43 odst. 5 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
  • Senátní tisk č. 373 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. ledna do 31. března 2004
  • Senátní tisk č. 378 - Informace o rozhodnutí vlády ČR o vyslání části 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany Armády České republiky na summit NATO v Istanbulu ve dnech 19. června - 4. července 2004
  • Senátní tisk č. 411 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. dubna do 30. června 2004
  • Senátní tisk č. 413 - 3. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2004
  • Senátní tisk č. 414 - Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně za období leden - červen 2004
  • Senátní tisk č. 433 - Informace vlády České republiky o nasazení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních operacích za období leden - červen 2004
  • Senátní tisk č. 474 - Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. července do 30. září 2004

ORGÁNY SENÁTU

V další části zprávy se zaměříme na orgány Senátu, kterými jsou výbory a komise. Výbory zejména projednávají návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou a doporučují Senátu, aby návrhy zákonů schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou či zamítnul, vyjádřil vůli se jimi nezabývat nebo je vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dále projednávají také mezinárodní smlouvy, informace či jiné návrhy. Kromě legislativní činnosti se však výbory zabývají také dalšími otázkami.

Ze zákona Senát zřizuje Organizační výbor a Mandátový a imunitní výbor. Oba mají v zákoně o jednacím řádu stanoveny úkoly. Členy Organizačního výboru jsou v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu předseda Senátu a místopředsedové Senátu, od počátku 4. funkčního období bylo členem dalších 9 senátorek a senátorů včetně 1 předsedkyně a 4 předsedů senátorských klubů.

Specifickou působnost má také Mandátový a imunitní výbor Senátu. V roce 2004 uspořádal 4 schůze.

Ústavně-právní výbor projednal 45 návrhů zákonů a 13 mezinárodních smluv. Schůzí výborů se konalo 14.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal 92 návrhů zákonů a 16 mezinárodních smluv, a to na 22 schůzích.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal 42 návrhů zákonů a 5 mezinárodních smluv a 1 dokument Evropské Unie. Výbor uspořádal 23 schůzí.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal 34 návrhů zákonů a 12 mezinárodních smluv, a to na 18 schůzích.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal 15 návrhů zákonů, 32 mezinárodních smluv a 11 informací vlády, přičemž se sešel na 19 schůzích.

Výbor pro evropskou integraci, od 1. května 2004 Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal 69 návrhů zákonů, 6 mezinárodních smluv a 22 dokumentů Evropské Unie. Schůzí výborů se uskutečnilo 27.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal 20 návrhů zákonů a 4 mezinárodní smlouvy, a to na 15 schůzích.

Projednávání na výboru

Vedle výborů jsou orgány Senátu také komise, které Senát může zřídit, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů (§ 43 jednacího řádu Senátu).

Na počátku 4. funkčního období Senát zřídil čtyři stálé komise. Svým usnesením jim stanovil úkoly a zároveň jim uložil, aby o plnění těchto úkolů informovaly jedenkrát ročně Senát. Poprvé se tak stalo na schůzi Senátu v prosinci 2003 /senátní tisk č. 272/. Podruhé pak na 1. schůzi Senátu v 5. funkčním období v prosinci 2004 /senátní tisk č. 470/. Zprávy o činnosti v roce 2004 jsou k dispozici pod odkazy u jednotlivých komisí.

  1. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. V čele této komise stála senátorka Jitka Seitlová.
  2. Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Komisi předsedal senátor Adolf Jílek.
  3. Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Předsedou komise je senátor Jiří Stodůlka.
  4. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Předsedou této komise byl senátor Jan Fencl.

Senát má také svou volební komisi. Ta pro Senát připravuje volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas. Volební komise má 7 členů. Předsedou komise je senátor Josef Pavlata.

Senát volí své členy také do sedmi stálých delegací do meziparlamentních organizací, které jsou společné s Poslaneckou sněmovnou, jejich členy tedy jsou poslanci a senátoři. Jedná se o:

Na 1. schůzi 5. funkčního období dne 16. prosince 2004 přednesli zástupci všech stálých delegací informace o činnosti za 4. funkční období /senátní tisk č. 471/.


ZAHRANIČNÍ AKTIVITY SENÁTU

Přijetí zahraničních návštěv a zahraniční cesty

Na internetové stránce Senátu jsou k dispozici zprávy ze zahraničních cest delegací Senátu, výborů a komisí Senátu a senátorů.

Předseda Senátu Petr Pithart přijal v roce 2004 v čele delegací Senátu sedmnáct zahraničních návštěv, dále přijal 9 zahraničních hostů a dvacet sedmkrát se setkal s velvyslanci. Čtyři místopředsedové Senátu přijali celkem dvacet dvě zahraniční návštěvy, s velvyslanci se setkali celkem dvanáctkrát. Členové výborů a komisí Senátu přijaly celkem padesát jednu zahraniční návštěvu.

Senát navštívilo na pozvání předsedy Senátu pět zahraničních delegací:

Návštěva P. Hrušovského

V následujícím měsíci Senát přivítal předsedu Národní Rady Slovenské republiky P. Hrušovského

a v květnu Senát navštívil maršálek Senátu Polské republiky L. H. Pastusiak.

Návštěva Y. Timmerman-Bucka

V červnu přijela na krátkou návštěvu Prahy předsedkyně Senátu Parlamentu Nizozemského království Y. Timmerman-Buck.

Návštěva B. Aherna

V dubnu vystoupil v Senátu před členy Parlamentu ČR předseda vlády Irska B. Ahern.

Návštěva I. Illiesca

V únoru Senát navštívil maršálek Sejmu Polské republiky M. Borowski, v dubnu pak prezident Rumunska I. Illiescu.

Návštěva M. Dzurindy

V květnu delegace Senátu přijala předsedu vlády Slovenské republiky M. Dzurindu.

Návštěva P. Coxe

V květnu - před volbami do Evropského parlamentu - navštívil Českou republiku a Senát předseda Evropského parlamentu P. Cox.

Návštěva I. Gašparoviče

V červenci se delegace Senátu setkala s novým prezidentem Slovenské republiky I. Gašparovičem.

Návštěva H. Köhlera

V říjnu navštívil Senát prezident Spolkové republiky Německo H. Köhler

Návštěva A. Kwaśniewského

a v prosinci pořádal předseda Senátu slavnostní oběd na počest prezidenta Polské republiky A. Kwaśniewského, který následně vystoupil před členy Parlamentu a dalšími hosty.

Dále se v roce 2004 uskutečnilo osm cest delegací Senátu v čele s předsedou Senátu, jedenáct cest předsedy Senátu a sedm cest místopředsedů Senátu.

Členové Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost uskutečnili deset zahraničních cest a výbor navštívila dvacet jedna zahraniční návštěva.

Členové Výboru pro záležitosti evropské unie uskutečnili osm zahraničních cest a delegace výboru přijaly pět zahraničních návštěv.

Členové Ústavně-právního výboru uskutečnili tři zahraniční cesty a přijali stejný počet zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uskutečnili v průběhu roku 2004 sedm zahraničních cest a přijali také sedm zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uskutečnily dvě zahraniční cesty a výbor přijal sedm zahraničních návštěv.

Členové Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu uskutečnily devět zahraničních cest a výbor navštívily čtyři zahraniční návštěvy.

Delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku absolvovaly tři zahraniční cesty a výbor přijal jednu zahraniční návštěvu.

Dále proběhly tři cesty delegace Stálé komise pro krajany žijící v zahraničí, tři cesty Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova a jedna cesta členů Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu.

Členové stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací uskutečnili čtyřicet šest cest – členové delegace do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě šest cest, členové delegace do Středoevropské iniciativy dvě cesty, členové delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy dvacet pět cest, členové delegace do Parlamentního shromáždění NATO čtyři cesty, členové delegace do Meziparlamentní unie tři cesty a členové delegace do Shromáždění ZEU - Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu pět cest, člen nově zřízené delegace do Euro-středozemského parlamentního shromáždění jednu cestu.

Do 1. května 2004 se 7 senátorů účastnilo jednání Evropského parlamentu jako pozorovatelé. Uskutečnili sedmnáct cest na jednání Evropského parlamentu či jeho orgánů. Přistoupením České republiky k Evropské unii ukončila svou činnost Stálá delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem.

Na 1. schůzi 5. funkčního období dne 16. prosince 2004 přednesli zástupci všech stálých delegací informace o činnosti za 4. funkční období /senátní tisk č. 471/


KONFERENCE A SEMINÁŘE

Na půdě Senátu se také pravidelně konají konference a semináře (kompletní chronologicky řazený seznam), na kterých se senátoři setkávají s občany či dávají prostor k vyjádření se zástupcům odborné i laické veřejnosti. V roce 2004 se takovýchto akcí uskutečnilo 179. Z nich například uvádíme následující:

KONCERTY

Koncert v Hlavním sále

Od ledna do dubna pokračoval v Hlavním sále cyklus komorních koncertů přenášených Českou televizí. Kromě těchto koncertů však v Senátu proběhla celá řada dalších. Vystupovali zde dětské či studentské sbory i zahraniční umělci (např. 22. ledna - Koncert českolipského dětského sboru, 1. dubna - Koncert vítězů soutěže ZUŠ, 17. dubna - Koncert Klatovského Šumavanu u příležitosti otevření Valdštejnské zahrady po zimní přestávce, 13. května - Koncert na závěr Květinového dne v Sala terreně, 27. května – Koncert v rámci festivalu Pražské jaro, 16. června vystoupila Musica Quinta Essencia, v červnu proběhl ve Valdštejnské zahradě již několikátý ročník festivalu 9 bran a v srpnu 13. ročník festivalu Mladá Praha).

Koncert v Hlavním sále - detail

VÝSTAVY

Výstavy se v prostorách Senátu konají zpravidla v Předsálí Jednacího sálu. První letošní výstavou byly „Slavonice ve fotografii“. Výstavu uspořádal senátor V. Jehlička. Následovala březnová výstava pod záštitou předsedy Senátu P. Pitharta „Český a slovenský exil 20. století“. V dubnu měli senátoři příležitost shlédnout výstavu „Krajky z Vamberka“, kterou pořádala senátorka V. Domšová, po které následovala prezentace soch P. Fidricha pod záštitou senátora V. Jehličky. Další výstava probíhala v červenci a tématem byl „Hauenštejn – Horní Hrad“. Výstavu zaštítil senátor V. Kulhánek. V říjnu se konala výstava děl absolventů kamenosochařské školy Hořice, kterou uspořádala senátorka H. Rögnerová. Poslední výstavou roku 2004 byla prezentace obrazů inspirovaných dílem Leoše Janáčka, kterou pořádal senátor F. Kopecký.

Z konferencí, seminářů a setkání zmiňme následující:

  • 5. února pořádala Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí seminář „Volební právo a korespondenční volba“.
  • 11. února pořádal předseda Senátu P. Pithart konferenci „Dvě stě let konzervatismu v českých zemích“.
  • 3. března uspořádala senátorka D. Filipiová seminář o autismu.
  • Tentýž den se konalo veřejné slyšení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost: Obranná politika a reforma Armády ČR.
  • 23. března se v Hlavním sále Valdštejnského paláce setkali členové senátorského klubu ODS s politickými vězni.
  • 5. dubna proběhlo Zasedání Monitorovacího výboru Rámce podpory Společenství pořádané Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
  • 8. dubna proběhlo vyhlášení novinářské soutěže „Média na pomoc památkám“.
  • Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí mezinárodní konferenci Globální obchodování s emisemi skleníkových plynů.
  • Následně 16. a 17. dubna uspořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku seminář „Zdravotní péče řízená občanem“.
  • 19. dubna se konala pod záštitou 1. místopředsedy Senátu P. Sobotky IV. Konference visegradské mládeže.
  • Dne 21. uspořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice panelovou diskusi na téma „Domácí násilí – sdílená zkušenost a společné hledání řešení“.
  • 22. května se v rámci Bambiriády konal v Jednacím sále již tradiční Dětský sněm, a to pod záštitou předsedy Senátu P. Pitharta.
  • Ve dnech 27. a 28. května proběhla v Hlavním sále konference „Místo a úloha zákona v kontinentálním systému práva“, kterou pořádala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.
  • Dny 29. a 30. května byly v prostorách Senátu věnovány Dnům Těšínského Slezska. Garantem byl senátor E. Škrabiš.
  • Dne 7. června proběhlo v Jednacím sále již po několikáté finále soutěže „Paragraf 11/55“. Pořádal jej 1. místopředseda Senátu P. Sobotka.
Finále soutěže Paragraf 11/55
  • 15. června uspořádal senátorský klub ODS u příležitosti 5. výročí úmrtí vzpomínkové setkání „Václav Benda – konzervativní myslitel a pravicový politik“.
  • Dne 23. června pořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku seminář „Diskriminace seniorů v ČR, cesty jejího poznání a odstraňování“.
  • 1. a 2. července proběhla v Hlavním sále a historických prostorách mezinárodní konference „Udržitelná městská správa a využití půdy – od evropského výzkumu k jeho aplikaci na místní úrovni“ pořádaná senátorem V. Jehličkou.
  • Předseda Senátu P. Pithart pořádal ve dnech 7. až 10. září 54. konferenci Mezinárodní komise pro dějiny stavovství a parlamentních institucí.
  • Ve dnech 17. - 19. září se konala konference Mezinárodního výboru na podporu demokracie na Kubě, kterou pořádal místopředseda Senátu J. Ruml.
  • Dne 8. prosince uspořádal Ústavně-právní výbor seminář „Velkoměsto: Drogy a kriminalita?“.
Seminář UPV - Velkoměsto: Drogy a kriminalita?

V období před vstupem do Evropské unie i po něm se konaly konference a semináře na evropská témata:

  • 3. března pořádal Výbor pro evropskou integraci seminář „Priority udržitelného rozvoje České republiky v rámci EU“.
  • 17. března se konal seminář „Důsledky vstupu do Evropské unie pro oblast zdravotního pojištění“ pořádaný Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku.
  • 22. března pořádal konferenci senátor E. Outrata, a to na téma „Česká republika v EU, EU ve světě“.
  • 8. dubna uspořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu konferenci Systém podporování projektů v rámci Operačního programu Infrastruktura a 12. května konferenci „Podnikatelský potenciál ČR a jeho podpora při vstupu do EU“.
  • 21. května se konala mezinárodní konference „Nechte nás vybrat evropskou vládu“ pořádaná senátorem D. Kroupou.
  • 4. června uspořádal Výbor pro záležitosti Evropské unie konferenci na téma „Dopady přijetí Ústavní smlouvy EU na vnitrostátní ústavní pořádek“.
  • 8. června se konala konference „Euroatlantická vazba v čase evropské integrace“ pořádaná senátorem V. Jehličkou.
  • Následujícího dne uspořádala senátorka A. Gajdůšková setkání „Možnosti rozvoje lidských zdrojů, konkurenceschopnost ČR v EU“.
  • 15. června pořádal senátor T. Julínek odbornou diskusi na téma: „Co si Evropané myslí o zdravotnictví“.
  • 15. září se konal seminář „Zkušenosti z využívání stávajících unijních vzdělávacích programů ve vztahu ke Sdělení Komise: Nová generace unijních programů v oblasti vzdělávání a školství po roce 2006 Výbor pro záležitosti Evropské unie“.
  • 4. října uspořádal v Jednacím sále Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí konferenci „Budoucnost strukturální politiky EU“.
Konference VUZP: Budoucnost strukturální politiky EU
  • 7. října pořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu konferenci „Česká republika jako neznámý soused a nový člen Evropské unie“, 19. října konferenci „Budoucnost společné zemědělské politiky v zemích EU“ a 10. listopadu seminář „Novela energetického zákona – česká energetika na jednotném vnitřním trhu EU“.
  • 24. listopadu pořádal Výbor pro záležitosti Evropské unie seminář: „Lisabonská strategie – znalostní společnost, znalostní podnik a znalostní účty“.