Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu Senátu PČR

Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu doznal ve svém druhém funkčním období, co do obsazení, značných změn. Z původních členů, kteří v něm pracovali v letech 1996 - 98, zůstali pouze tři senátoři /Irena Ondrová, Antonín Petráš, František Vízek/. Do desetičlenného výboru po volbách přibylo sedm nových členů, kteří v minulém období zčásti pracovali v jiných výborech /senátoři Josef Pavlata, Václav Jehlička, Jiří Šenkýř a Věra Vašínková/, nebo byli nově zvoleni do Senátu PČR /senátoři Martin Dvořák, Josef Kaňa a Daniel Kroupa/.

Výbor na svém prvním zasedání dne 17.12.1998 zvolil nové vedení a po dohodě byly stanoveny kompetence pro jednotlivé členy takto:

Předsedkyně: Irena Ondrová - oblast živé kultury a školství
Místopředsedové: Věra Vašínková
Josef Kaňa
Václav Jehlička
- vyřizování petic, národnostní menšiny
- oblast vědy, vysokého školství, lidských práv
- oblast hmotné kultury

Vzhledem k širokému záběru, jak ostatně vyplývá i z názvu výboru, a podle pravidla, že každý nemůže dělat vše, se členové rozhodli pracovat v neformálních pracovních skupinách, zpravidla o třech členech, podle svých zájmů či zkušeností. Neznamená to ovšem, že například v oblasti řešení petic se jimi nezabývá celý výbor. Konečné výstupy však má na starosti senátorka V.Vašínková. Ve skupině pro oblast školství pracují senátoři I. Ondrová, D. Kroupa, A. Petráš, Fr. Vízek, pro oblast kultury nejen kolega V. Jehlička, ale i J. Pavlata, I. Ondrová a M. Dvořák, v oblasti lidských práv jsou to senátoři J. Kaňa, J. Pavlata a J. Šenkýř.

Mimo činností daných výboru Ústavou ČR se senátoři shodli na takových formách práce, kterými se nejlépe dostanou tzv. ke kořenům problémů. V minulosti se přesvědčili, že veřejná slyšení, semináře, kolokvia, výjezdní zasedání, slouží jako spolehlivý nástroj ke zjištění pravého stavu věcí, výměně názorů na co nejširší platformě s využitím nezávislých stanovisek k jejich posouzení. Protože některá témata, která výbor projednával, nebo k nim zaujal principiální postoj ve formě usnesení či doporučení, byla natolik celospolečensky závažná, byla adresována nejen příslušným ministerstvům, orgánům samosprávy, ale i např. vládě ČR.

Veřejná slyšení, která se v horní parlamentní komoře využívají stále častěji, mají nejenom největší odezvu, ale i efektivitu. Výbor uspořádal takových slyšení celkem šest. V dané době vysoce aktuální otázka uprchlických táborů, sledovaná veřejností i medii, řešil výbor slyšením na téma Problematika obce Zastávka u Brna. Na základě podnětu starosty obce, na jejímž území je od roku 1990 umístěn uprchlický tábor, byli k jednání před výborem pozváni zástupci Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva financí ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zmocněnec vlády ČR pro lidská práva, náměstek policejního ředitele, ředitelka uprchlického tábora a další. U jednoho stolu se tak poprvé od roku 1990 jednalo o tom, jak by se měly jednotlivé resorty chovat k obcím, které jsou vystaveny takovéto mimořádné ekonomické zátěži. Doporučení byla určena opět vládě ČR.

Další veřejná slyšení byla vedena na témata -, Sport a jeho role v naplňování volného času mládeže, Postavení a financování soukromého školství v ČR, Navrácení objektu Ve Smečkách, Praha 1 ženským organizacím a Za obnovu Národopisného muzea v Praze. K senátnímu tisku č. 82 o Památníku doby nesvobody 1939-1989 uspořádal výbor slyšení, které dalo prostor 79 zástupcům organizací i jednotlivcům z řad pronásledovaných nejprve nacistickým a pak komunistickým režimem, prostor k vyjádření. Slyšení „Památník doby nesvobody a jeho poselství“ bylo všemi účastníky vysoce oceněno a přispělo ke zlepšení tohoto návrhu zákona.

Nejvýznamnější a také nejpočetněji zastoupený /168 účastníků/ byl VI. seminář Úmluva o právech dítěte v ČR a její plnění v letech 1995 - 1999, konaný 19. března 1999. Za účasti zástupců ministerstev, neziskových organizací a vysokých škol byla diskutována čtyři stěžejní témata: Rodinné prostředí a alternativní péče, Základní zdravotní a sociální péče, Vzdělávání, volný čas a kulturní činnost a Zvláštní ochranná opatření. Doporučení byla adresována vládě ČR. Stojí za to zmínit se alespoň o některých z nich. Například - zajistit návaznost a komplexnost péče o děti v zařízeních a rozvíjet aktivity na podporu raného dětství, dále - zpracovat koncepci politiky s ohledem na děti do šesti let na státní, regionální a místní úrovni v souvislosti s rozvojem globální politiky ve prospěch mladé generace, zajistit všem těhotným ženám dostupnou prenatální péči a věnovat zvýšenou pozornost vývojovým poruchám a prevenci následných postižení dětí. Lze jen podotknout, že Úmluva o právech dítěte byla jednomyslně přijata valným shromážděním OSN dne 20.11.1989. Do současnosti ji ratifikovalo 191 států světa. Dále to byl seminář s mezinárodní účastí Partnerství pro strukturální fondy.

Z oblasti kultury bylo takřka „pionýrským činem“ pořádání kolokvia pod názvem Co sponzorům přináší podpora umění a kultury za účasti přednášejících z Francie i Velké Británie. Snad vůbec poprvé se sešli zástupci významných firem, neziskových organizací, ministerstev, aby debatovali nad tím, co je ve vyspělém světě již docela běžné - totiž že podporovat kulturu je i součástí firemní značky a jejím vlastním kreditem. Zároveň byla podrobena kritice i málo vstřícná opatření ze strany státu, která by umožňovala oboustranně výhodné podmínky pro darující i obdarovanou stranu, vždy ve prospěch kultury. Na základě pozitivního ohlasu bylo v listopadu uspořádáno II. kolokvium, za účasti řady zahraničních expertů pro tuto oblast, pod názvem Efektivní sponzoring.

Výjezdní zasedání se uskutečnila celkem čtyřikrát, z toho dvakrát v Brně, na Zlínsku a Kroměřížsku, v Hodoníně a ve Strážnici. Nejdelší - třídenní - v okresech Zlín a Kroměříž bylo programově zaměřeno na problematiku vysokého školství. Výbor byl hostem Mezinárodního dětského filmového festivalu, seznámil se s tím, jak podporuje město kulturní aktivity na svém území. V Kroměříži se členové seznámili s výukou a cíli Střední školy pro soudní úředníky a v neposlední řadě s péčí města o unikátní historické památky zařazené mezi památky UNESCO.

Bohatý program absolvovali senátoři výboru v Brně, ať už při setkání s Akademickým senátem Masarykovy univerzity, nebo při návštěvě Rómského muzea. Velmi obsáhle se zabývali problematikou speciálního školství v Ústavu sociální péče Na Kociánce. Setkání překračovalo rámec podobných setkání a využilo se k neformální debatě se zástupci nejrůznějších brněnských speciálních zařízení. Další výjezd do Brna, tentokrát do dvou institucí - Ústavního soudu, kde se debatovalo na téma lidských práv, efektivnosti soudních řízení a dalších otázek, a na Ekonomicko-správní fakultu MU Brno, kde předmětem debaty byla reforma státní správy a samosprávy.

Výbor přijal i řadu záštit nad akcemi pořádanými v Senátu PČR i mimo něj. S ohledem na problematiku národnostních menšin a obecné dodržování lidských práv byla nejenom záštítěna, ale i organizačně ze strany výboru zabezpečena výstava Už nežijí mezi námi. Vernisáž se konala 27. 4. 1999 za účasti zástupců velvyslanectví Slovenské a Indické republiky, ministerstev, romských sdružení a dalších hostů. K problematice Rómů se vázala i prezentace pilotního projektu TV programu o Rómech s názvem AMARE ROMA - za účasti ministra kultury ČR, zmocněnce vlády ČR pro lidská práva, zástupců ministerstev i Kanceláře prezidenta republiky.

Zajímavě rozvíjející se projekt, u jehož zrodu výbor stál - započatý v roce 1998 - pokračoval v dubnu 1999 v Brně, za jeho účasti a také pod jeho záštitou, nesl název Komunikující město. V měsíci červnu byli vyhlášeni v Hlavním sále Valdštejnského paláce vítězové mezinárodně obsazené scénografické soutěže /56 států/ Pražské Quadriennale. Předsedkyně výboru byla členkou předsednictva PQ po celý přípravný rok. Poslední akcí bylo Ukončení akademického roku Univerzity Karlovy Praha v překrásně rozkvetlé Valdštejnské zahradě.

Z podnětu senátora V. Jehličky byl v dubnu ustaven Podvýbor pro kulturní dědictví, který ihned zahájil svou činnost a prokázal opodstatněnost svého vzniku.

Mimo zmiňované aktivity výbor přijal delegaci Výboru pro kulturu a média Národní rady Slovenské republiky a rovněž místopředsedu vlády Slovenska Pála Csákyho s doprovodem. V obou případech byla dána přednost věcnému a neformálnímu způsobu vzájemné výměny informací. Za účasti části členů výboru byla přijata kandidátka na komisařku pro lidská práva Rady Evropy p. Hallerová a slovenský velvyslanec v ČR J. Stank při příležitosti přípravy návštěvy delegace Výboru pro kulturu a média NR SR. Výbor při různých příležitostech navštívili významní zástupci resortů, orgánů a organizací jako ministr kultury ČR Pavel Dostál, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman a ministr dopravy ČR Antonín Peltrám.

Místopředseda výboru senátor J.Kaňa inicioval znovuustavení Skupiny přátel Senátu PČR s Národní radou SR, která navázala na činnost z prvního funkčního období.

Pracovní cesty delegací výboru přinášejí poznatky legislativního řešení států, které jsou prověřeny dlouhodobostí aplikace, ukazují na nové a osvědčené způsoby organizace státní správy v rámci územně správního uspořádání a v neposlední řadě napomáhají vytvářet image České republiky. Ve druhém pololetí roku delegace výboru navštívily Kongres Spojených států amerických, Sněmovnu poradců Parlamentu Marockého království a Spolkovou radu republiky Rakousko.

Výše uvedený výčet není zdaleka vyčerpávající, nepostihuje celé spektrum práce výboru, pouze ji ilustruje. Lze zodpovědně konstatovat, že k velmi různorodým problémům řešeným na půdě Výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu Senátu PČR přistupují senátoři - bez ohledu na stranickou příslušnost a odlišné názory - korektně s úsilím věci řešit. Svým odborným záběrem a kompetencí má tento výbor ve struktuře Senátu PČR své nezastupitelné místo.