Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu v roce 1999

V druhém období Senátu začal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (VHZD) pracovat hned po svém usnesení na první schůzi Senátu II. funkčního období, to jest od druhé poloviny prosince r. 1998.

Výbor ve své činnosti plynule navázal na práci předchozího VHZD z I. funkčního období. Nás výbor měl na co navazovat. V předcházejícím období byl vytvořen zodpovědný styl práce, který byl náročný, ale dával záruku dělného a pracovitého týmu.

Na své první schůzi výboru v roce 1999, která začala 6. ledna, si členové výboru po podrobné rozpravě stanovili cíle svého snažení a určili metody, které povedou k dokonalému pochopení a poznání projednávaných zákonů, neboť zákonodárná činnost je tím nejzákladnějším posláním Senátu.

Pro dokonalé poznání prostředí a problémů v jednotlivých oblastech společnosti, pro poznání zpětné vazby přijatých zákonů od těch, jichž se zákonné normy nevíce dotýkají, organizuje VHZD různé formy setkání. Jedná se zejména o výjezdní zasedání, veřejná slyšení, semináře, prezentace jednotlivých podniků či společné zasedání VHZD s Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Za rok 1999 se VHZD sešel na 32 schůzích, kde se zabýval 56 jemu přikázanými senátními tisky. Jednalo se o 42 předloh zákonů a 14 mezinárodních smluv a dohod.

Kromě klasických výborů uskutečnil VHZD 6 výjezdních zasedání, která byla výbornou přípravou budoucím projednáváním důležitých zákonů.

První výjezdní zasedání se uskutečnila do okresu Frýdek-Místek s výjezdem do Katowického vojvodství v Polsku. Zaměřené bylo hlavně na oblast těžby uhlí a rekultivací ve vztahu k důlní činnosti, na oblast dálničního propojení tohoto regionu s okolním světem, na problematiku obcí ve vztahu k silné hospodářské recesi této oblasti. Také jsme jednali s pracovníky Celní správy přímo na hraničním přechodu v Chotěbuzi o problematice kamionové přepravy a obecně o věcech, které by usnadnily práci celníků a zároveň by zvýšily efekt práce ve prospěch české ekonomiky. Získali jsme mnoho cenných podnětů pro budoucí novelizaci celních zákonů.

Využili jsme tohoto výjezdního zasedání také k poznání problematiky, která je v dnešní době živá i u nás, a při výjezdu do Katowic jsme se soustředili na dvě oblasti. V prvé řadě to byla otázka reformy veřejné správy. Poláci právě od ledna zaváděli nová vojvodství s novými kompetencemi. Tato reforma se dotýká všech obcí vojvodství i vlády. Získali jsme mnoho poznatků, které uplatníme při projednávání reformy veřejné správy včetně kompetencí v souvislosti s realizací ústavního zákona o krajích. Druhou oblastí našeho zájmu bylo budování zvláštních průmyslových zón. Jsem přesvědčen, že všichni členové výboru poznali princip tohoto řešení, ale i problematiku, která je shodná s naší. Průmyslová zóna je vytvoření možnosti pro různé investice. Největší podmínkou fungování této zóny jsou právě ty investice, jež se velmi těžko získávají. Ale bylo to velmi poučné.

Druhé výjezdní zasedání se uskutečnilo 1. dubna 1999 do akciové společnosti Tabák Kutná Hora na pozvání generální ředitele akciové společnosti Iana Fergusona. Senátoři se při návštěvě měli možnost seznámit s průběhem privatizace společnosti, jeho současným rozvojem i budoucími záměry. Diskuse s vedením společnosti byla vedena na různá témata, především ekonomická situace společnosti, stav zaměstnanosti, spolupráce s městem a samosprávou.

Další výjezdní zasedání se uskutečnilo společně s Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí do oblasti Labských pískovců. Toto výjezdní zasedání navazuje na projednávaný zákon o zřízení Národního parku Labské pískovce. Prohlédli jsme si předmětné území, jež by mělo mít statut národního patku, a při podrobné diskusi s pracovníky Chráněné krajinné oblasti, starosty obcí, zástupci Ministerstva životního prostředí a Lesů České republiky jsme podrobně rozebírali stanovisko obcí, neboť prohlášení této oblasti Národním parkem se samozřejmě nejvíce dotkne lidí zde žijících, a to jak kladně, tak i záporně. Jde o to, aby park přinesl pro zdejší občany co nejvíce pozitiv. Jsem přesvědčen, že jsme získali dostatek poznatků, abychom mohli senátorům při schůzi Senátu doporučit to nejvhodnější řešení.

Dne 23. června 1999 uskutečnil VHZD 2 výjezdní zasedání - dopoledne na Generální ředitelství cel Praha a odpoledne v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Pokud se jedná o generální ředitelství Cel se senátoři měli možnost seznámit se se strukturou celní správy a nejaktuálnějšími problémy této instituce. Diskutovala se aktuální témata jako:

  • novela trestního řádu
  • hodnocení České celní správy Evropskou komisí
  • dovoz a vývoz zboží
  • novela celního zákona
  • činnost celního přechodu v Chotěbuzi - přeprava aut
  • zaměstnanost

Odpoledne se senátoři seznámili se základními informacemi o Ústavu, diskutovány byly i výsledky a problematika provozu Jaderných elektráren Dukovany a Temelín, spolupráce Ústavu s ČEZ, a.s. Velká část diskuse byla věnována bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren, porovnání koncepcí Ústavu oproti návrhům firmy SIEMENS, dále byla diskutována problematika financování výzkumu, dokončení privatizace a vůbec vysoká nákladovost zařízení tohoto typu.

V červenci 1999 proběhlo výjezdní zasedání VHZD v Českém hydrometeorologickém ústavu Komořany, které bylo naplánováno v rámci již projednávané problematiky na téma odstraňování povodňových škod po povodních v roce 1997 a zlepšování způsobu předpovědi.

Z prezentací a veřejných slyšení, které se uskutečnilo více než deset, vybírám:

  • prezentace a.s. Moravia Banky
  • prezentace s.p. Lesy České republiky
  • prezentace s.r.o. Separa Brno
  • prezentace a.s. Bioveta Brno
  • prezentace a.s. Povodí Moravy - Ministerstvo zemědělství ČR
  • rozprava s předsedou Agrární komory ČR Ing. Václavem Hlaváčkem na téma „Názor Agrární komory na směrování zemědělské politiky k zahraničně obchodním vztahům a zachování zemědělství v podhorských oblastech“
  • rozprava s ministrem životního prostředí RNDr. Milošem Kužvartem na téma „Vyhodnocení povodní v roce 1997 a screening mezi Evropskou unií a Českou republikou na úseku životního prostředí“
  • rozprava se zástupcem České národní banky - RNDr. Luďkem Niedermayerem na téma “Dopad a rizika EURO měny pro ČR“
  • rozprava s ředitelem příspěvkové organizace Ministerstva průmyslu a obchodu CZECHINVEST Ing. arch. Janem A. Havelkou, Csc. na téma „Investiční pobídky pro rozvoj zahraničních investic“.

Za mimořádnou pozornost stojí prezentace Ministerstva zemědělství, Povodí Moravy, a.s. k problematice odstraňování povodňových škod a prevence před povodněmi včetně monitoringu. Byli jsme příjemně překvapeni, kolik práce bylo v tomto směru i ve spolupráci s okolní Evropskou uděláno jak pro odstraňování škod, tak pro prevenci před povodněmi, obzvláště v prognózách a monitoringu.

Podvýbory

Rozsah práce VHZD je široký a tím i různorodý. U velkého počtu zákonů projednávaných v Senátu jsme výborem garančním. Mnozí senátoři profesně orientovaní na zemědělství, lesní či vodní hospodářství jsou i v jiných výborech. Obdobná situace je i v energetice. Dlouho jsme v rozpravě řešili otázku, jak jejich vědomostí využít již při přípravě zákonů či při jejich projednávání. Nakonec VHZD zřídil dva své podvýbory.

Jednak Podvýbor pro energetiku, v jehož čele stojí senátor Mirek Topolánek. Podvýbor uskutečnil v průběhu 3 významné semináře, a to v měsíci květnu na téma „Obnovitelné zdroje energie a liberalizace české elektroenergetiky“, v měsíci říjnu seminář na téma „České plynárenství na cestě do Evropské unie“, a v prosinci „Veřejná diskuse k návrhům energetické legislativy“. Tento podvýbor, do kterého se přihlásilo osm senátorů, sdružil kolem sebe význačné odborníky, jež se touto problematikou na různých úrovních zabývají.

Druhým podvýborem je Podvýbor pro zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství, který sdružuje také osm senátorů, odborníků na danou problematiku. Předsedou podvýboru je místopředseda VHZD, senátor Ing. Vladimír Oplt. V současné době si vzal za své pohnout trochu s odstraňování škod a řešením prevence na chráněných územích. Zahájil svoji činnost dobře a jsem přesvědčen, že bude pro práci VHZD a celého Senátu velkým přínosem.

Významnou součástí náplně práce VHZD jsou jeho zahraniční aktivity. Jedná se jednak o přijetí zahraničních delegací v Senátu, jednak o aktivity jednotlivých senátorů členů výboru v různých mezinárodních institucích Parlamentního charakteru a vlastní pracovní cesty VHZD.

Pokud se jedná o přijetí zahraniční delegací byl VHZD garantem 5 těchto akcí a to v měsíci dubnu přijal delegaci Bavorského Ministerstva výživy, zemědělství a lesnictví vedenou paní Marianne Deml, v měsíci červenci Delegaci pro Evropskou unii Francouzského Senátu vedenou senátorem Marcelem Deneuxem, v září 1999 zahraniční delegaci Německého evropského vzdělávacího institutu, v říjnu 1999 zahraniční delegaci Slovenského Parlamentního výboru pro hospodářství a zahraniční delegaci Maďarských profesorů Oboru ekonomie.

Ze zahraničních aktivit jednotlivých senátorů je třeba zmínit účast senátora Emila Škrabiše na konferenci „Předsednictví Německa v Evropské unii a reforma Evropské unie“ v měsíci květnu v Berlíně, dále pak účast senátorů Jaroslava Petříka a Mirka Topolánka na 10. Mezinárodní konferenci EUREKA v Ankaře - Turecku v červnu 1999 a jednání senátora Jaroslava Petříka na Setkání členů Hospodářských a Rozpočtových výborů Parlamentu Maďarské republiky v listopadu 1999.

Vlastní zahraniční pracovní cesty VHZD se uskutečnily v roce 1999 celkem 4. V měsíci září to byla pracovní cesta do Maďarské republiky vedená předsedou Ing. Karlem Burdou za účasti senátora Jaroslava Petříka, Mirka Topolánka a Jana Zapletala. Tato zahraniční pracovní cesta byla zaměřena hlavně na aktuální otázky související s přibližováním k Evropské unii, zaváděním norem EU do praxe, harmonizace právních norem, perspektivy v zákonodárství, proexportní politika a transformace hospodářství. Senátoři se rovněž zaměřili na situaci v bankovní sféře, zkušeností s privatizací v bankovnictví a bilaterální vztahy + CEFTA. Pracovní cesty VHZD na Slovensko se zúčastnili senátoři Alfréd Michalík, Jiří Liška, Emil Škrabiš a Ladislav Drlý. Senátoři věnovali hlavní pozornost příčinám pro není naplňování původní úvaha o udržení nadstandardních vztahů mezi oběma republikami, jak nápomoci spolupráci mezi oběma republika, jak nápomoci spolupráci českých a slovenských podniků, jak jsou řešeny problémy zaměstnanosti v okresech Východního Slovenska (vysoký podíl romského etnika). Třetí pracovní cesta senátorů byla časově i programové nejnáročnější. Jednalo se o cestu v druhé polovině listopadu do Austrálie a Nového Zélandu. Detailní zpráva z této cesty je uvedena na samostatných stránkách Intranetu Kanceláře Senátu a členové výboru se seznámili a prodiskutovali celou škálu problémů, které zajímaly obě strany. Jednalo se hlavně o funkci Senátu ve federaci Austrálie, řešení dotačních problémů v zemědělství, privatizace významných podniků Australského hospodářství (letecká přeprava, železniční přeprava, výstavba dálnic, energetické soustavy). Dále se jednalo o ekologické záležitosti, problematiku podpory malých a středních podniků, problematiku exportu a importu. Byly diskutovány i bilaterální vztahy z pohledu vízového styku a v neposlední řadě problematika krajanských sdružení obou zemí. Obdobné problémy byly diskutovány i s vládními a parlamentními kruhy na Novém Zélandu. Poslední zahraniční cesta byla směřována na Pobaltí do Litvy a Lotyšska v prosinci 1999. V průběhu cesty se uskutečnila řada jednání s pracovníky ministerstev obou zemí, obchodních a průmyslových komor, zástupci Česko-Litevských a Česko-Lotyšských podniků a byly projednány možnosti jejich podpory v souladu s předchozí návštěvou předsedy vlády Milošem Zemanem.

Detailní zápisy ze všech zahraničních cest jsou uvedeny na zvláštních stránkách Intranetu Kanceláře Senátu.